Druhý život televizních obrazovek. ASEKOL Solar. Zapomenutý Betamax. Jak se vyrábí stavební izolace z CRT skla. Budoucnost recyklace solárních panelů

MAGAZÍN ASEKOL

p ř í l o h y  Smo čr a ecobat

2/2012

Druhý život televizních obrazovek

Jak se vyrábí stavební izolace z CRT skla

ASEKOL Solar

Budoucnost recyklace solárních panelů

Zapomenutý Betamax

Videoformát, který prohrál bitvu s VHSkou

Au

Zlato (lat. aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i  elektricky vodivý, ale poměrně měkký kov žluté barvy. V zemské kůře se vyskytuje vzácně, v horninách převážně v ryzí podobě, jeho průměrný obsah činí pouze 4–5 μg/kg. Největšími producenty zlata jsou Jihoafrická republika, Čína, USA a Austrálie. Roční světová těžba se pohybuje kolem 2500 tun, přičemž spotřeba zlata za toto období činí přes 3500 tun. Klenotníci využijí v průměru 2436 tun, průmyslníci zejména pro elektronické přístroje spotřebují 493 tun a jako investiční zlato se rozprodá 670 tun. Rozdíl mezi těžbou a spotřebou se získává recyklací a odprodejem centrálních bank. Recyklace zlata je nejenom ekonomicky výhodná, ale i šetrná k životnímu prostředí. Z tuny vytěžené horniny ze zlatého dolu se totiž získá pouhých pět gramů zlata, navíc se při zpracování používají nebezpečné látky jako rtuť nebo kyanidy. Přitom třeba z tuny vysloužilých mobilů se zpětně získá 300 gramů zlata. Recyklace je tedy 60x výhodnější. Podle odhadů mají Češi v šuplících v nepotřebných mobilech uloženo přes 300 kg zlata.

EDITORIAL

OBSAH

Vážení čtenáři, úplně první číslo magazínu Zpětný odběr se v roce 2007 věnovalo recyklaci televizorů a počítačových monitorů. Nyní máme velmi dobrý důvod se k této problematice vrátit. V hlavním tématu vám představujeme úspěšné dokončení recyklace CRT skla z televizorů a počítačových monitorů přímo v České republice. Díky spolupráci se společností KNAUF INSULATION z obrazovkového skla vzniká izolační materiál pro stavebnictví. Téma využití solární energie a fotovoltaických elektráren je v České republice poměrně frekventované. V různých diskusích má rozdílnou chuť, vůni nebo barvu, podle toho, jak se dotýká účastníků debaty. Svým způsobem nás ale zajímá všechny. Vzhledem ke změnám legislativy na české i evropské úrovni se solární panely nově stávají elektrozařízením, které podléhá zpětnému odběru. Nabízíme vám tedy rekapitulaci této problematiky. Od září došlo k posunu ve školním vzdělávacím programu Recyklohraní, když se propojil s projektem Ukliďme si svět. Kolektivní systémy nyní oslovují školy „z jednoho místa“ a „jedním hlasem“, a to ústy nové ředitelky Ilony JohnovéKoukalové. Rozhovor naleznete na straně 22. Přinášíme také první informace o IV. ročníku mezinárodní konference Zpětný odběr 2013. Závěrem mi dovolte poděkování za spolupráci při zpětném odběru v roce 2012. Přeji vám klidné a odpočinkové prožití vánočních svátků a v roce 2013 s novou energií, ať vaše dílo vzkvétá.

Legendární Triumf 7  v našich sbírkách Rozhlas jako nové médium změnil na začátku 20. století svět a staré radiopřijímače jsou dodnes v hledáčcích sběratelů.

Ze starých obrazovek děláme 8  stavební izolaci Ve spolupráci se společností KNAUF INSULATION jsme vyvinuli unikátní technologii, která je šetrná k životnímu prostředí.

ovinky v recyklaci 12 Nsolárních panelů Zajímalo nás, jak to z hlediska recyklace s fotovoltaikou dnes vypadá a jaké se chystají legislativní změny.

 Ilonou Johnovou22 S-Koukalovou o Recyklohraní S novou ředitelkou vzdělávacího projektu jsme si povídali o partnerství s Elektrowinem a plánech do budoucna.

Hana Ansorgová manažerka komunikace

Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 2/2012 název Zpětný odběr VYDAVATEL ASEKOL s.r.o., Československého exilu 2062/8, 143 00 Praha 4, IČO: 27373231 ŠÉFREDAKTORKA Hana Ansorgová Redakční rada Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Zvěřinová, Hana Ansorgová Číslo registrace MK ČR E 17603 Místo vydání Praha Vyšlo 11. 12. 2012 VÝROBA © Boomerang Publishing, s. r. o., www.bpublishing.cz. V časopisu jsou použity ilustrační fotografie. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny. Vychází 2× ročně. Náměty a dotazy [email protected], tel.: 234 235 111, 234 235 282

ZPRÁVY / NOVINKY

S Charitou Opava pořádáme fotografickou soutěž Ředitel Charity Opava Jan Hanuš a jednatel firmy ASEKOL Jan Vrba vyhlásili 5. ročník celonárodní fotografické soutěže Můj svět. Soutěžit mohou zaměstnanci a dobrovolníci Charity České republiky, a to v kategoriích Portrét, Život kolem nás, Životní prostředí a Charita s podtitulem Třídit elektro? Jsme pro! Také letos v  porotě zasedne Jindřich Štreit, profesionální fotograf a  pedagog Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Vernisáž oceněných snímků se uskuteční v březnu příštího roku ve Slezském zemském muzeu v Opavě. Posléze bude výstava putovat po městech České republiky a představí se rovněž u příležitosti IV. ročníku mezinárodní konference Zpětný odběr 2013, která proběhne 16. dubna v Praze.

Absolutním vítězem fotografické soutěže Můj svět se v roce 2008 stal s tímto snímkem Štěfan Gúber z Charity Opava

Sbírej a vyhraj! ASEKOL vyhlásil soutěž Sbírej a vyhraj, ve které vítěz získá tablet Samsung. Jejím cílem je podpořit sběr drobného elektra a zvýšit povědomí o recyklaci a ochraně životního prostředí.

Do soutěže se může přihlásit každá obec v ČR. Její občané pak získají soutěžní kupon v místním tisku nebo na internetových stránkách obce. Kupony jsou ke stažení také na www.asekol.cz. Do slosování o ceny se dostává každý kupon s pěti razítky, která občan dostane ve sběrném dvoře při odevzdání drobného elektra – za každý vyřazený elektrospotřebič jedno razítko. Vylosováni budou vítězové za jednotlivé kraje a první místo bude oceněno novým tabletem od společnosti Samsung. Hodnotné spotřebiče dostanou i účastníci na 2. až 5. místě. Přesná pravidla jsou uvedena na webových stránkách každého města, které se do soutěže zapojí, a na www.asekol.cz. Soutěž podporuje ekonomický i ekologický rozměr zpětného odběru. Každý spotřebič totiž obsahuje až 80 % materiálů, které lze znovu využít. Navíc se jeho recyklací zabrání úniku škodlivých látek, jako jsou rtuť nebo olovo, do přírody.

SBÍREJ

1.

2.

VYHRAJ

Jak postupova

t v soutěži ??

5 spotřebičů př ineseš razítka za ně dostaneš 5 razítek odeš leš a se štěstím vy hraješ!

... nový

Tablet

3.

a mnoho dalšíc

h cen

více info na ww w.asekol.cz Orazítkované a vyplněné letá ky zasílejte na PMH s.r.o., P. O. BOX č. 75, 460 03 Libere c3

4.

5.

4

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2012

ZPRÁVY / NOVINKY

Ahold věnoval své počítače Jak spojit běžný proces obměny počítačů ve firmě s projevem

krátce

společenské zodpovědnosti? Jednoduše, stačí se připojit k projektu Věnuj počítač. Právě to učinila i společnost Ahold, provozovatel prodejen Albert, a její vyřazená výpočetní technika tak bude dále sloužit těm, kteří to potřebují – dětem z dětských domovů. Mezi cíle strategie společenské zodpovědnosti firmy Ahold patří podpora dětských domovů i ochrana životního prostředí. Také proto se společnost zapojila do projektu Věnuj počítač. ASEKOL vyřazené počítače bezplatně svezl, zajistil bezpečné vymazání veškerých dat a nepoužitelné přístroje ekologicky zlikvidoval. Použitelné počítače pak byly repasovány a putovaly k dětem v dětských domovech. „Část počítačů, které vyřazujeme, je ve velmi dobrém stavu a  mohou i  nadále kvalitně sloužit tam, kde je potřeba. O to více nás těší, že poslouží právě dětem z  dětských domovů, které je využijí nejen pro výuku,“ říká Judita Urbánková, ředitelka komunikace společnosti Ahold. První předání repasovaných počítačů proběhlo ve druhé polovině října letošního roku v dětském domově v Letech. Repase dalších přístrojů pokračují a  dětské domovy tak díky spolupráci firem Ahold a ASEKOL obdrží celkem třicet počítačů. Brzy oslavíme první tisícovku Projekt Věnuj počítač organizuje ASEKOL od roku 2011. Zapojilo se do něj už přes 50 subjektů, které dohromady odevzdaly 950 počítačů. Téměř 10 % z nich bylo repasováno a předáno dětem. Zapojením do projektu získá partnerská firma možnost užívat logo Ekologická firma ve všech dokumentech a na webových stránkách. Obdrží také

Certifikát společenské odpovědnosti za svůj přístup k životnímu prostředí a může si objednat bezplatné zapůjčení interiérové sběrné nádoby (tzv. E-boxu) určené ke sběru drobného elektrozařízení a baterií. Více informací na www.venujpocitac.cz.

Vybraná fakta o počítačích • Nebezpečné složky jsou rtuť, beryllium, kadmium, šestimocný chrom, bromované zpomalovače hoření, PVC a olovo. • Opětovně využít lze zlato, stříbro, hliník, cín, měď, železo a zinek. • V domácnosti průměrně slouží čtyři roky. • Lidé dnes mění počítač dvakrát častěji kvůli poruše než kvůli modernizaci (v porovnání s obdobím před dvěma roky). • Průzkum společnosti ASEKOL ukázal, že 60 % firem nakupuje počítače jednou za dva až pět let, přičemž faktická životnost počítačů je až dvojnásobná.

Občané Žamberku sbírali mobily Město Žamberk připravilo pro své občany a návštěvníky osvětovou kampaň za finanční podpory z Fondu ASEKOL. Jedna z aktivit cílila i na sběr starých mobilních telefonů. Od začátku června je mohli lidé odevzdávat k recyklaci a zařadit se tak do slosování o čtyři nové dotykové mobily. Sešlo se 263 přístrojů o celkové váze 26,6 kg, s nabíječkami dokonce 32 kg. Většina už jich byla nefunkčních, ale našly se i takové, které ještě vyzváněly. Lidé nosili jak téměř historické kousky, tak skoro netknuté přístroje. Soutěž tedy splnila svůj účel a motivovala lidi k tomu, aby se zbavili telefonů, které jim doma ležely ladem celé roky. Odevzdané telefony přitom mohou sloužit dál – ty rozbité se recyklují, funkční pak putují k dětem z dětských domovů.

V Ostravě se rozdávala Keramická sluchátka Zástupci Frýdlantu nad Ostravicí, Trojanovic a Úvalna převzali v Ostravě cenu v podobě Keramického sluchátka za první místa v soutěži ve třídění vysloužilých elektrospotřebičů v Moravskoslezském kraji. V nově vyhlášené kategorii Červený kontejner, v níž se hodnotil počet elektrozařízení odevzdaných do červených kontejnerů, zvítězil Bílovec. Současně byly rozdány také Keramické popelnice za třídění odpadu. Odnesli si je zástupci Hradce nad Moravicí a Karlovy Studánky.

Ceny Zlatý mravenec znají své vítěze V rámci mezinárodního kongresu Den odpadového hospodářství proběhlo v Bratislavě vyhlášení vítězů 7. ročníku soutěže Zlatý mravenec za nejlepší projekty v odpadovém hospodářství na Slovensku. V jednotlivých kategoriích uspěli Brantner Fatra, Mondi SCP Ružomberok, OLO, Ing. Juan José Chávez Fuentes a TrashOut. Posledně jmenovaná společnost získala cenu v kategorii Inovativní řešení za projekt Mobilní aplikace na lokalizaci nelegálních skládek odpadů.

Funkční a stále ještě velmi zachovalé počítače budou dál sloužit také obyvatelům dětského domova v Chomutově

5

zprávy / novinky

Eko-centra zaujala české celebrity V prodejně Electro World v Čestlicích u Prahy jsme u Eko-centra, multifunkční nádoby na sběr drobného elektra, zářivek a baterií, zastihli Gábinu Partyšovou. Oblíbené moderátorce a zpěvačce totiž není lhostejné naše životní prostředí a projekty usilujícími o jeho ochranu je nadšená. Myšlence Eko-center fandí i další známé osobnosti, které časopis Zpětný odběr oslovil.

Eko‑centra Multifunkční sběrné nádoby slouží lidem ke třídění mobilních telefonů, dále veškerých drobných elektrozařízení, přenosných baterií, úsporných zářivek a výbojek, tonerů a zásobníků z tiskáren. V současné době je těchto nádob po celé České republice 17. V prodejnách Electro World je jich nyní instalováno 10, další se nacházejí například v nemocnicích či na úřadech. Eko‑centra společně provozují tři neziskové organizace zabývající se zpětným odběrem elektroodpadu. Kromě kolektivního systému ASEKOL jde o Ecobat, který se stará o baterie, a Ekolamp, sbírající zářivky a výbojky.

6

ZPĚTNÝ ODBĚR

Gábina Partyšová se s rodinou nedávno přestěhovala, a tak se jí návštěva speciálního multifunkčního kontejneru na drobné elektro hodila. Během poslední doby nashromáždila spoustu vysloužilých spotřebičů, hlavně nabíječek mobilů, vybitých baterií, rozbitých hraček a dalších drobností. „Jsme třídící rodina, správně vyhazovat plasty, sklo a papír je pro nás samozřejmostí. Proto jsem za podobné projekty vděčná. Je dobře, že přibývá možností, jak se ekologicky zbavit i  jiných druhů odpadu,“ vysvětlila Partyšová, podle níž je skvělé, že v Eko‑centrech lze zanechat různé typy spotřebičů na jediném místě. Osvícená myšlenka Pro herce a  moderátora Vlastu Korce je třídění odpadů rovněž běžnou součástí každodenního ži-

2/2012

vota. „Nejprve jsem kampani nepodlehl, ale pak se svědomí při odhození plastu či skla do nádoby se smíšeným odpadem začalo velmi silně ozývat. V současné době třídí celá naše rodina,“ říká Korec a  přidává svůj názor na  Eko‑centra: „Je to osvícená myšlenka, která si zaslouží dlouhodobou pozornost a  pravidelné návštěvy s  vysloužilým elektromateriálem.“ Ani Josef Klír, jeden z  nejvýraznějších a  nejznámějších českých módních návrhářů, svým postojem k  třídění netrhá partu  – odpad separuje už od  chvíle, kdy tento systém dorazil do  České republiky, a  to jak doma, tak ve  svém ateliéru na  Vinohradské ulici v  Praze. Stejně zodpovědně přistupuje i k likvidaci spotřebičů. „Když jsme před dvěma lety přestěhovali ateliér do  současných prostor, vyměnili jsme kompletně všechny žárovky za  úsporné zářivky a  odvezli jsme je na sběrné místo – a že jich bylo opravdu hodně,“ říká Klír. Také on Eko‑centra vítá: „Každý nemá čas jezdit do  sběrného dvora, ale Electro World je součástí mnoha nákupních center a tam chodí většina z nás. Eko‑centra proto považuji za super nápad, jak se přiblížit lidem a  zároveň je upozornit na  fakt, že i  zářivky a  baterie je potřeba separovat.“ Pro pohodlí zákazníků „Dlouhodobě se snažíme našim zákazníkům usnadnit a  zpříjemnit nákup tím, že jim poskytneme kompletní služby, které od prodejce elektra očekávají. Jednou z  takových služeb je možnost zanechat v  prodejně starý vysloužilý spotřebič. V  Electro Worldu jsme proto nainstalovali Eko‑centra, kam mohou lidé zdarma vyhodit použité a vysloužilé elektrospotřebiče, jež předáme k ekologické likvidaci,“ říká Miroslav Němec, Real Estate Director  pro Českou republiku a  Slovensko ze společnosti Electro World, a dodává: „Lidé mohli vracet elektro v  prodejnách i  dříve, většinou se však domnívali, že si budou muset koupit nový spotřebič.“

legendA / text: lucie kettnerová / FOTO: archiv asekol

Rozhlas přinesl zprávy i do nejzapadlejších vesniček Bývaly časy, kdy rádio vlastnili jen movitější lidé nebo techničtí nadšenci. Když se zrovna vysílalo, sešli se u přijímače sousedé z celého okolí a nevěřícně poslouchali, jaké zvuky se z bedýnky linou. Objev radiopřijímače se datuje do poslední třetiny 19. století, kdy Angličan David Edward Hughes dokázal vytvořit a zachytit signály přenesené pomocí rádiových vln. To se psal rok 1879. Královská vědecká společnost však jeho pokus neuznala, což Hughese natolik zklamalo, že výsledky své práce ani nepublikoval. Patent na rádiový systém obdržel až v  roce 1897 Ital Guglielmo Marconi, který však rádio používal pouze k  přenosu telegrafních kódů. V roce 1901 se mu povedlo signál vysílat dokonce přes Atlantský oceán. Lidský hlas poprvé přenesl o pět let později, přesně na  Štědrý den, Reginald Aubrey Fessenden. I když jeho hlas mohli slyšet jen radiotelegrafisté, šlo vlastně o  první veřejné rozhlasové vysílání,

Jedinečný Triumf Třetí nejstarší radiopřijímač, který má ASEKOL ve své sbírce, byl k recyklaci odevzdán ve Dvoře Králové nad Labem. Unikátní přístroj značky Triumf Bali od firmy Telegrafia byl však zachráněn a prošel kompletní rekonstrukcí. Firma Telegrafia, továrna na telefony a telegrafy, byla založena v roce 1919 na popud ministerstva pošt a telegrafů a Živnobanky, přičemž československý stát v ní vlastnil 51 procent akcií. Výroba byla nejprve zahájena v Roztokách u Prahy, avšak už v roce 1922 se přemístila do Pardubic, kde společnost působila až do svého znárodnění v roce 1946. Typ přijímače Triumf Bali se vyráběl v letech 1936 a 1937 a jeho cena tehdy činila 875 Kč. Jde o jednoobvodový přímozesilující přijímač (KV, SV, DV) s napájením ze střídavé sítě, který je osazen elektronkami AF7, AL4, AZ1. Skleněná stupnice se ukrývá v bakelitovém rámečku a dynamický reproduktor je opatřen permanentním magnetem. Přístroj váží 7 kg.

během něhož Fessenden přečetl kousek z Evangelia svatého Lukáše, pak sám zahrál na  housle a  nakonec všem popřál příjemné Vánoce. V roce 1907 už byla vysílána hudba z gramofonové desky z vrcholu Eiffelovky do vzdálenosti 700 km. Před Čechy jen BBC Na našem území probíhaly pokusy s rozhlasovým vysíláním už před první světovou válkou, první rozhlasový pořad složený ze slova a hudby se vysílal 28. října 1919 z radiotelegrafní stanice na pražské Petřínské rozhledně. Pravidelné rozhlasové vysílání bylo zahájeno z provizorního stanu v Praze‑Kbelích a první věta Československého rozhlasu zněla: „Haló, haló, tady je Radiojournal Praha. Vážení posluchači, dnes, 18. května 1923, slyšíte první pravidelné vysílání…“ Za zmínku také stojí, že jedinou konkurenci mu v té době tvořilo vysílání BBC. Slavná krystalka Prvním jednoduchým přístrojem, který uměl přijímat rádiový signál, byla legendární krystalka, tedy krystal minerálu, jehož se dotýkal ostrý kovový hrot. Toto zařízení doplňovaly cívka a sluchátka, vše bylo uzemněno a připojeno na dlouhý kus drátu – anténu.

7

8

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2012

TÉMA ČÍSLA / výroba skelné vlny z CRT skla

Druhý život CRT obrazovek Výrobce minerální izolace KNAUF INSULATION

a kolektivní systém ASEKOL

po dobu čtyř let vyvíjeli a testovali proces, který by vyřešil svízelnou situaci v možnostech využití skla

z CRT televizorů a PC monitorů. Řešením je přidávání drti z CRT obrazovek do směsi na výrobu

skelné vlny, která se používá jako

tepelná izolace při výstavbě budov. 9

TÉMA ČÍSLA / výroba skelné vlny z CRT skla / text: hanka novotná / FOTO: MICHAEL KRATOCHVÍL, archiV knauf insulation

Proces přeměny CRT skla na skelnou vlnu

Demontáž CRT TV a PC monitorů

Řezání – oddělení kónusu a stínítka, čistění od luminoforu a dalších příměsí

SMLUVNÍ ZPRACOVATELÉ KOLEKTIVNÍHO SYSTÉMU ASEKOL

Drcení stínítkové části obrazovky a kontrola čistoty

AGRO DRISA

Složení skla CRT obrazovek je velice specifické, což limituje možnosti jeho využití. I dnes je ještě stále možné materiálově využít sklovinu z vysloužilých CRT televizorů a PC monitorů pro výrobu nových obrazovek v jihovýchodní Asii. Vlivem obliby plazmových a LCD televizorů ale výrobci klasických obrazovek mizí, a to vede k problémům s nalezením alternativních možností využití obrazovkového skla. CRT sklo se tak používá například jako náhrada kameniva ve stavebnictví nebo jako technologický materiál při zakládání skládek. V těchto případech ale jde o náhražkové využití. Sklo se nijak nezpracuje, nevyužije se materiálově, a  představuje stále určité riziko pro životní prostředí. Také

Doprava a přečerpání do zásobního sila

ASEKOL

z toho důvodu ASEKOL a KNAUF INSULATION věnovali energii výzkumu materiálového využití CRT skla. „Nedostatek možností využití CRT skla jsme vnímali jako velký problém, hledali jsme proto řešení, jak jej eliminovat, a já jsem velice rád, že jsme byli nakonec úspěšní,“ říká jednatel společnosti ASEKOL Jan Vrba. Spolupráci vítá také ředitel závodu KNAUF INSULATION Jan Brázda: „Jsem rád, že můžeme pomoci se zpracováním tohoto skla, aniž bychom zatěžovali životní prostředí specifickými emisemi z  tavení CRT střepů nebo kompromitovali vysoký standard kvality našich izolačních materiálů. Zároveň ve  spolupráci se společností ASEKOL řešíme v předstihu potenciální ekologický problém.“ Jde navíc o  řešení velmi efektivní. „Díky nepřetržitému provozu výrobce skelné vlny KNAUF INSULATION je možné tímto způsobem zpracovat skoro dvě třetiny veškerých CRT obrazovek ze zpětného odběru v České republice,“ dodává Martin Fišer, manažer zpracování společnosti ASEKOL. CRT obrazovka se skládá z  tzv. kónusu a  stínítka. Materiálové využití pro výrobu skelné vlny se týká stínítka, které představuje dvě třetiny hmotnosti CRT obrazovky. Druhá část, kónus, obsahuje totiž nebezpečné olovo, které by celý proces naopak poškodilo. To klade velké nároky na  zpracovatele, kteří musejí kónus od  stínítka pečlivě odříznout a odsát luminofor. Příprava obrazovkového skla Smluvní zpracovatelé ASEKOLu zajišťují demontáž CRT televizorů a PC monitorů. Do projektu je také zapojena německá společnost AGRO DRISA GmbH, jejíž provozovna je situována nedaleko českých hranic a závodu na výrobu skelné vlny. K projektu byla přizvána, protože je schopna vyhovět požadavku KNAUF INSULATION na  100% kvalitu sklo-

Operátor kontroluje stav odtahu sklářské tavicí pece při výrobě skelné vlny

10

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2012

Písky a odpadní sklo, CRT sklovina tvoří až 8 % odpadního skla Tavení

Formování

Tepelné zpracování

Doprava

Podélný řez

Recyklace odřezků

Sušicí pec

Úprava rozměrů

Příčný řez

Z pohledu ministerstva

KNAUF INSULATION

viny pocházející z více zdrojů zpracovacích kapacit ASEKOLu a na nadrcení skloviny na velikost menší než 7 mm. Tato velikost drtě následně umožňuje pneumatické dopravování a  řízené dávkování do procesu výroby skelné vlny. Sklo je vysoce abrazivní materiál, což klade velké nároky na drtiče. Výše zmíněná německá společnost má dlouholetou zkušenost se zpracováním CRT obrazovek i samotného obrazovkového skla a  zná velmi dobře český trh zpracovatelů OEEZ. Zajišťuje tedy nejen nadrcení skloviny na  požadovanou velikost, ale

příhřevem. Během této fáze se spaliny a prach zachytávají elektrostatickým filtrem, aby se zamezilo negativnímu vlivu na životní prostředí. Zachycený prach se vrací zpět do kmenárny a tavicí vany. Nulový dopad na životní prostředí Před uvedením do  řádného provozu proběhla řada testování, na  základě jejichž výsledků obdržel KNAUF INSULATION od Krajského úřadu v Ústí nad Labem povolení používat sklo z CRT střepů při výrobě skelné vlny.

Pro výrobu skelné vlny je možné využít dvě třetiny hmotnosti CRT obrazovky. i  jednodruhovost a  čistotu skla, tedy čisté stínítko bez obsahu například kovů, kamenů, keramiky, dřeva, a především olova. Složení, dávkování a tavení směsi ASEKOL v  dalším kroku zajišťuje dodání rozdrceného obrazovkového skla v  požadované kvalitě do KNAUF INSULATION. Z autocisteren se sklovina pneumaticky přečerpává do  zásobního sila, z  něhož je následně řízeně dávkována do procesu výroby. Díky tomuto systému je možné dodržet přesné množství rozdrcených CRT stínítek v materiálu. Celkový podíl recyklovaného skla ve vsázce je 80 % (např. tabulové sklo). Z toho je možné do procesu výroby skelné vlny dávkovat až 8 % skloviny z CRT obrazovek. Zbývající objem sklářské vsázky tvoří primární suroviny, jako jsou sklářský písek, soda, vápenec, borax, dolomit, které slouží k řízení specifického chemického složení skelného vlákna. Vsázka se taví zhruba při 1450 °C v kyslíkové sklářské peci, otápěné zemním plynem a  elektrickým

„Nejdříve proběhly zkoušky měření emisí, a  to ve dvou fázích – v první do 3 %, v druhé do 8 % obsahu CRT drti ve směsi na výrobu skelné vlny. Zkoušky prokázaly technologickou i  zdravotní nezávadnost a nulový vliv obrazovkového skla na emise z tavicí pece,“ říká Václav Douda ze společnosti ASEKOL, který na projektu od počátku spolupracoval. Skládky nejsou řešení Byť jsou v jihovýchodní Asii ještě stále funkční výrobny CRT obrazovek, všichni cítí, že je otázka času, kdy vymizí i poslední reprezentanti tohoto odvětví. Právě proto je potřeba zkoumat možnosti materiálového využití CRT skla. Výroba skelné vlny je jedním z  takových projektů. „Naším cílem je, aby všechno CRT sklo neskončilo pouze v terénu jako základ skládek nebo zpevnění vozovek. Důležité a k životnímu prostředí nepoměrně šetrnější je zkoumat formy materiálového využití, tak jako se to podařilo v našem projektu výroby skelné vlny,“ shrnuje přínos projektu Martin Fišer z ASEKOLu.

Způsob využití CRT skloviny vítá také Ministerstvo životního prostředí ČR: „V současnosti probíhá revize Plánu odpadového hospodářství České republiky. Jedním ze strategických cílů je dosažení vysoké úrovně využití a recyklace elektroodpadu, což reflektuje počínaje 15. srpnem 2015 pětiprocentní nárůst cílů pro využití a recyklaci elektrozařízení ve skupinách 3 a 4. Jakékoliv aktivity, které nemají negativní dopady na životní prostředí a vedou k naplnění těchto cílů (jde především o nalezení odbytu pro výstupní problematické složky, které v tomto případě tvoří hmotnostně významný podíl v daných skupinách), jsou ze strany ČR sledovány a podporovány,“ říká Jan Pavlíček, vedoucí oddělení zpětného odběru odboru odpadů MŽP.

asekol info / TEXT: Jan Sedlák, Hana Ansorgová / foto: Profimedia

Recyklace solárních panelů: aktuální budoucnost

Solární elektrárny se staly součástí české krajiny. Dnes vyrábějí elektřinu, dřív nebo později ale doslouží a stane se z nich odpad a potenciální hrozba pro životní prostředí. Aby tento odpad nezůstal jako ekologická zátěž na obcích, je potřeba v zákoně jasně vymezit, jak a za co se budou jednou panely recyklovat. Potřebný legislativní rámec už nastavila Evropská unie a problematiku ošetřila i česká legislativa, poslední krok k zajištění bezpečné recyklace solárních panelů představuje vydání vyhlášky upravující detaily recyklačního procesu, kterou aktuálně připravuje MŽP. První solární elektrárny byly v ČR instalovány už na konci devadesátých let, jejich masivní využití je ale spojeno až s tzv. solárním boomem, který v Česku začal v roce 2006 a skončil teprve v roce 2011. V tomto období došlo ze strany státu k výrazné podpoře výstavby solárních elektráren, a to prostřednictvím dlouhodobě garantovaných výkupních cen elektřiny. Jen v letech 2009 a 2010 se instalovaný výkon solárních elektráren více než ztřicetinásobil.1 Hlavní podíl mají velké elek-

Celkový počet funkčních panelů

10 000 000 9 000 000 8 000 000 7 000 000

Solární boom 2010

6 000 000 5 000 000

Předpokládaný boom před ukončením podpory

4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000

22

Objem nainstalovaných panelů na území ČR se rapidně zvýšil v době tzv. solárního boomu, trh se nasytil, a ačkoliv lze předpokládat, že trend střešních instalací bude i nadále aktivní, celkový objem nainstalovaných panelů se v nejbližších letech nejspíš výrazně měnit nebude. Raketový růst instalací v letech 2009 až 2011 předznamenává stejně výrazný „recyklační boom“, ke kterému dojde, až panely začnou dosluhovat

12

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2012

Životnost panelů Průměrná životnost fotovoltaických panelů se odhaduje na 25 až 30 let. Životnost panelu je definovaná jako pokles jeho účinnosti o  20 %.2 Neznamená to nutně, že každý panel, jehož výkonnost klesne pod 80 %, bude vyřazen k  likvidaci. Panely je teoreticky možné využívat i  při nižších účinnostech. Zároveň je pravděpodobné, že mnoho panelů bude vyřazeno ještě dříve, než vůbec jejich účinnost klesne na 80 %, protože na trh vstoupí modernější technologie, které vytlačí ty původní. Tyto vyřazené panely bude třeba recyklovat. To se týká i panelů poškozených při převozu či instalaci a těch, u kterých se objevily výrobní vady. Objem předčasně vyřazených panelů nebude zanedbatelný a je potřeba s ním počítat už v blízké budoucnosti.

20

20 20

18 20

16 20

14 20

12 20

20 10

08 20

06

20

20

04

0

trárny postavené na polích, malé solární elektrárny (do výkonu 30 kW), které jsou typické pro střešní instalace, se na celkovém výkonu podílejí necelou desetinou. Politika státu dnes už nepodporuje velké polní instalace, které jejich majitelé stavěli primárně z  obchodních důvodů, ale naopak se přesouvá směrem k  podpoře střešních instalací, jejichž cílem je ušetřit domácnostem náklady spojené se spotřebou elektřiny. Výsledkem je téměř 17 000 fotovoltaických elektráren po celé republice. Pro ilustraci – kdyby se dnes všechny solární panely instalované na území ČR postavily na sebe, vznikla by věž vysoká 400 kilometrů.

1) http://byznys.ihned.cz/c1-57199380-cesko-zazije-druhy-solarni-boom-hlavne-na-strechach-domu 2) http://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/7868-recyklace-fotovoltaickych-panelu-na-konci-zivotnosti

lymerovou část sendviče a zbývající kovové a křemíkové části se vyčistí. Recyklované křemíkové řezy je možné znovu použít při výrobě solárních panelů. Tento postup není kvůli své pracnosti zatím vhodný pro zpracování velkých množství materiálu. Jeho výtěžnost je však okolo 85 %. Recyklace založená na mechanickém drcení a následné separaci nabízí podstatně větší průmyslové využití, avšak křemíková frakce umožňuje využití pouze k  výrobě průmyslových křemíkových gelů a podobných výrobků, nelze z ní opět vytvořit křemíkové vrstvy pro solární panely. Výtěžnost této technologie je okolo 90 % pro mechanické frakce a 95 % pro polovodiče.

Složení krystalického panelu materiál

podíl

sklo

74 %

EVA, Tedlar

14,97 %

hliník

10 %

měď

1%

indium

0,02 %

galium (ekv. germanium)

0,01 %

celkem

 100 %

Jak probíhá recyklace Recyklační proces začíná už při demontáži solárních panelů, pokračuje jejich dopravou na sběrné místo a následně na specializovanou recyklační linku. Součástí recyklačního cyklu je také (u polních instalací) rekultivace ploch, kde solární elektrárna stála. Recyklace solárních panelů spočívá v oddělení jednotlivých materiálů, jejich vyčištění a opětovném prodeji, popřípadě likvidaci. Složení materiálů závisí na typu (technologii) panelu a  obvykle se rozlišují panely krystalické (monokrystalické i polykrystalické) a amorfní, resp. tenkovrstvé. V zásadě se dnes používají dvě recyklační technologie. Termická recyklace za vysokých teplot odpaří po-

ŘEZ SOLÁRNÍM PANELEM

Jak funguje solární elektrárna Ročně na Zemi dopadne 1,5 trilionu kilowatthodin sluneční energie, což je 15 000krát více, než činí energetická spotřeba lidstva. V  České republice dopadne každý rok na jeden čtvereční metr přímé sluneční záření v celkovém úhrnu mezi 850 a 1200 kilowatthodinami. Solární elektrárny pracují na principu přeměny sluneční energie v  elektrickou, čemuž se také říká fotovoltaický efekt. Hlavním stavebním materiálem solárního článku je křemík, který se získává tavením písku. Částice světla, kterým se říká fotony, přímo dopadají na solární článek a  svojí energií z  něj „vyrážejí“ elektrony. Polovodičová struktura článku pak uspořádává pohyb elektronů na využitelný stejnosměrný elektrický proud. Ten se pak odvádí například do rozvodné sítě.

sluneční světlo

vrchní kontakt

I proud –

krycí sklo průhledné lepidlo antireflexní vrstva polovodič typu N (křemík) polovodič typu P (křemík)

+ spodní kontakt

Průměrné rozměry panelu používaného v českých solárních elektrárnách jsou 1000 × 1600 mm, jeho průměrná váha je 20 kilogramů

Co panel obsahuje a z jakých částí se skládá? Fotovoltaické panely používané na území naší republiky využívají různé technologie a z nich vyplývají jejich značně rozdílná složení. Zároveň se projevuje vliv masové výroby a tlak na zlevnění technologie, který přináší odklon od cenově nákladných prvků k lacinějším a od nebezpečných látek k neškodným. Podíl technologií na trhu ČR krystalické 95 % amorfní (tenkovrstvé, CdTe) 5 % Trendy ve výrobě panelů náhrada stříbra a olova cínem zmenšování podílu hliníkového rámu z 15 % na 10 % zmenšování tloušťky křemíkového řezu

Vývoj technologie a pohled do historie Pojem fotovoltaika pochází ze dvou slov, řeckého phos, což znamená světlo, a ze jména italského fyzika Alessandra Volty. Objev fotovoltaického jevu se ovšem připisuje francouzskému fyzikovi Alexandru Becquerelovi, který ho odhalil při experimentech již ve svých 19 letech. První pokusy s fotočlánky spadají do 70. let 19. století, v roce 1883 byl pak sestrojen první selenový fotočlánek s tenkou vrstvou zlata. V roce 1904 fotovoltaický jev fyzikálně popsal Albert Einstein. V roce 1921 mu byla za „práci pro rozvoj teoretické fyziky, zejména objev zákona fotoelektrického efektu“ udělena Nobelova cena. První patent na solární článek byl podán v roce 1946 Russellem Ohlem, který v roce 1941 stál u zrodu křemíkových solárních článků. První skutečně fotovoltaický článek s účinností 6 % byl vyroben z krystalického křemíku v roce 1954 v Bellových laboratořích. Větší rozvoj nastává v 60. letech minulého století s nástupem kosmického výzkumu, sluneční články slouží jako zdroj energie pro družice. První družicí využívající solární energii byl ruský Sputnik 3.

13

asekol info

Legislativa Na úrovni EU

Společnost ASEKOL Solar byla založena v reakci na legislativní úpravy a na požadavky klientů kolektivního systému ASEKOL, kteří v dotčené oblasti působí. Solární panely byly zařazeny do 4. skupiny EEZ, kde ASEKOL spravuje dominantní část trhu. Již v současnosti panely dobrovolně přijímá k recyklaci. Zkušenosti a fungující systém s rozsáhlou sběrnou sítí umožňují poskytovat komplexní a kvalitní služby pro tuto specifickou komoditu. Společnost ASEKOL Solar byla do obchodního rejstříku zapsána v červenci roku 2012 jako neziskově hospodařící dceřiná organizace ASEKOLu s.r.o. V současné době se ASEKOL Solar připravuje na vstup na trh a na jednání s potenciálními partnery.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EC Tato směrnice (The Waste Electrical and Electronic Equipment Directive, známá jako direktiva WEEE) o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) vstoupila v platnost 13. srpna 2012. Členské státy mají povinnost směrnici zapracovat do národní legislativy do 14. února 2014. Jde o přepracované znění směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních.3 Klíčová sdělení směrnice týkající se FV-panelů: Solární panely byly zahrnuty do 4. skupiny EEZ Spotřební elektronika a fotovoltaické panely. U zařízení s dlouhým životním cyklem, která spadají do oblasti působnosti této směrnice, jako jsou například solární panely, by mělo být co nejlépe využito stávajících systémů sběru elektroodpadu.

Na úrovni ČR Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů Tento zákon byl novelizován pomocí zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů a představuje v Česku legislativní bázi pro recyklaci solárních panelů. Klíčová sdělení zákona 185/2011 Sb. týkající se solárních panelů: Za recyklaci solárních panelů uvedených na trh po 1. lednu 2013 zodpovídá výrobce. Recyklační poplatek proto bude u panelů, které budou uvedeny na trh v novém roce, už automaticky obsažen v ceně panelu. Za recyklaci solárních panelů uvedených na

trh před 1. lednem 2013 zodpovídá provozovatel solární elektrárny. Provozovatel musí prostřednictvím kolektivního systému tvořeného alespoň čtyřmi výrobci elektrozařízení zajistit, že budou panely z jeho elektrárny ekologicky zlikvidovány. Svoji povinnost provozovatel solární elektrárny splní prostřednictvím rovnoměrných dílčích plateb poskytovaných minimálně s roční periodicitou počínaje od 1. ledna 2014 tak, aby financování bylo plně zajištěno nejpozději do 1. ledna 2019.

Vyhláška MŽP Teprve novela vyhlášky 352/2005 Sb., na které aktuálně pracuje Ministerstvo životního prostředí, stanoví, jak bude v praxi vypadat vybírání recyklačních poplatků podle zákona 185/2001 Sb. Především zakotví výši poplatků, náležitosti, které budou muset splňovat zájemci o recyklaci FV-panelů, atd. Teprve novelizovaná vyhláška umožní, aby se u nás recyklace solárních panelů mohla na základě zmíněných zákonů naplno rozběhnout.

Na recyklaci nemusejí přispívat všichni Platit recyklační poplatky budou provozovatelé stávajících solárních elektráren. Je jedno, jestli jde o polní nebo střešní instalaci, klíčové je, zda má provozovatel licenci na výrobu elektřiny – tedy zda využil pobídky státu a vyrábí elektřinu pro prodej. Z placení poplatků jsou tak osvobozeni ti provozovatelé, kteří provozují své elektrárny v tzv. ostrovních systémech, tedy vyrábějí pouze pro vlastní spotřebu a neprodávají energii do sítě.

3) http://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/8945-legislativa-k-recyklaci-fotovoltaickych-panelu

14

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2012

asekol info / text: martin fišer / foto: shutterstock

Projekt WEEE TRACE V červenci 2011 byl zahájen španělský projekt podporovaný fondem EU (program Life+), na kterém se kromě španělského kolektivního systému ECOLEC podílí i ASEKOL.

Tříletý projekt se zabývá vývojem a využitím informačních a komunikačních technologií ke sledování toku a identifikaci OEEZ (odpadních elektrických a elektronických zařízení). V  rámci projektu se paralelně řeší dvě samostatné části. Španělská část se orientuje na vytvoření systému, který využívá radiofrekvenční identifikaci (RFID). Díky RFID kódům, umístěným na jednotlivých vysloužilých elektrospotřebičích (v současné fázi projektu jde konkrétně o lednice), je možné vystopovat elektroodpad v  celém řetězci zpětného odběru kolektivního systému ECOLEC, a to od okamžiku přijetí EEZ na sběrném místě až do momentu vlastního zpracování. Díky tomu bude v budoucnu možné zajistit vyšší procento sběru elektroodpadu (s ohledem na kvóty nastavené legislativou EU) a  také zaručit, že je tento odpad doručen patřičným zpracovatelům

ke zpracování. Zároveň se tak minimalizuje ilegální export a únik elektroodpadů, se kterými je nakládáno nestandardním způsobem. Česká část projektu vyvíjí ve spolupráci s externí firmou vlastní systém identifikace OEEZ pomocí metod optického snímání. Díky tomu bude moci

Jedním z cílů je minimalizovat ilegální export a únik elektroodpadů.

užití materiálů. V neposlední řadě je jedním z cílů získávat díky systému data automatizovaně, tj. bez zbytečné administrativní zátěže. Pilotní testy proběhly ve Španělsku a  v  České republice během roku 2012. V  konečné fázi je jedním z  cílů projektu nalezení dalších příležitostí pro uplatnění na trhu. Předpokládá se, že výsledné řešení vybudované španělským kolektivním systémem ECOLEC bude implementováno během 36měsíčního trvání projektu (do července 2014) ještě v rámci dvou kolektivních systémů v Evropě.

ASEKOL vyhodnotit například to, jakým nejvhodnějším způsobem dané OEEZ zpracovat s  ohledem na jeho typ a výskyt nebezpečných složek. To přispěje ke zvýšení míry recyklace a znovuvy-

15

asekol info / TEXT: HAnka Novotná / foto: archiv

SCRAP: VIP služba pro významné klienty ASEKOL poskytuje významným

Hlavní výhody SLUŽBY SCRAP od ASEKOLu: 1) konsolidace zboží ve sběrném centru, tak aby scrapovací komise klienta mohla pracovat pouze na jednom místě, 2) vlastní doprava, tak aby klient nemusel řešit logistiku svozu, 3) zajištění maximální bezpečnosti nakládání s výrobky, 4) záruka ekologického zpracování, 5) otevřenost vůči konkrétním přáním jednotlivých klientů (přizpůsobení místa, termínů, četnosti…).

partnerům VIP službu v oblasti zpracování DOA a DAP* produktů a následně navazující službu SCRAP. Jde o servis nad rámec smluvních povinností kolektivního systému vůči klientům. SCRAP zajišťuje ekologické zpracování a materiálové využití zboží, které je určené pro stažení z trhu (reklamace, vratky, poškozené zboží).

SCRAP pochází z anglického slova „to scrap“, tedy škrábat, poškodit. Prakticky v  našem významu jde o  totéž, tedy znehodnocení zboží takovým způsobem, aby se nedalo znovu zprovoznit a dále prodat v distribučních kanálech. ASEKOL poskytuje svým partnerům prostřednictvím této služby stoprocentní jistotu, že se jejich zboží označené při reklamaci jako neopravitelné či vyřazené v žádném případě znovu neobjeví v prodeji (prodejní portály, bazary, aukční síně apod.).

padě ne jako s odpadem. Do této chvíle je také stále majetkem společnosti SAMSUNG. Teprve znehodnocené (scrapované) zboží oficiálně převezme kolektivní systém ASEKOL k ekologickému zpracování.

David Mrzena Senior Customer & Service Manager CZ & SK společnosti Samsung Electronics „Podmínky pro zpracování DOA a DAP* produktů a následné zajištění SCRAPu od ASEKOLu jsou skutečně nadstandardní a jsme s nimi nadmíru spokojeni. Služba SCRAP pro nás znamená zajištění veškeré dopravy a dále samotnou likvidaci produktů vykazujících neshody. Pro společnost Samsung to představuje nezanedbatelnou úsporu. Řada ostatních zastoupení společnosti Samsung v Evropě SCRAP provádí odděleně od zpětného odběru. My jsme se rozhodli jít cestou inovace a strategického partnerství se společností ASEKOL, která udává na poli zpracování elektroodpadu tempo, a společně určujeme trendy i do budoucna. Velice jsme ocenili také flexibilitu ASEKOLu, se kterou vyhodnotili naše potřeby a poskytli podmínky přímo na míru. Mohli jsme si tedy sami rozhodnout, kde se bude scrapovat, jak často, jakým způsobem budeme informováni o přesunu zboží a podobně. Výborně probíhají také veškeré operativní procedury. Za celý rok a půl spolupráce s ASEKOLem jsme nezaznamenali při využití služby SCRAP sebemenší problém.“

V  praxi tak SCRAP může probíhat pro každého klienta jiným způsobem. S firmou SAMSUNG spolupracuje ASEKOL od března 2011 a dohodly se na následujícím postupu: ● Speciálně proškolení zaměstnanci – řidiči ASEKOLu – vyzvedávají zboží určené ke SCRAPu v jednotlivých smluvních servisech klienta po celé České republice. Svoz probíhá vždy do pěti dnů od objednání. ● Na smluvně určeném místě (servisní partner, centrální sklad klienta…) řidič osobně převezme objednané zboží proti podpisu, vyfotí ho a zaeviduje – načte čárový kód výrobního čísla. Zástupce společnosti SAMSUNG je automaticky e-mailem informován, kdo, kdy, kde, od koho a jaké zboží převzal. ● Řidič ASEKOLu průběžně ukládá převzaté zboží z  jednotlivých servisů do speciálního kontejneru na centrálním překladišti ASEKOLu. ● Jednou za měsíc se ke kontejneru dostaví speci­ alista ze společnosti SAMSUNG, znovu načte všechny čárové kódy a určí, je-li zboží v kontejneru opravdu určeno ke znehodnocení. Pokud potvrdí, že ano (po dobu 18 měsíců fungování služby zatím ve všech případech), je zboží v  jeho přítomnosti viditelně znehodnoceno – scrapováno. Do doby scrapování se se zbožím určeným ke SCRAPu nakládá jako s funkčním, tedy v žádném pří-

* DOA: zboží nefunkční po dopravení do servisu (angl. dead on arrival) DAP: zboží nefunkční při koupi (angl. dead on purchase)

S

A

A

Na sběrném místě společnosti SAMSUNG přebírá pracovník ASEKOLu určené zboží, pořídí fotografii a zaeviduje čárový kód.

16

ASEKOL skladuje sebrané zboží ve speciálním kontejneru.

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2012

S

Pod dohledem zástupců společnosti SAMSUNG pracovníci ASEKOLu zboží znehodnotí.

ASEKOL zajistí zpracování a ekologickou likvidaci elektrozařízení.

REPORTÁŽ / text: Hanka novotná / foto: archiv asekol

Červený tým bodoval v Brně

Jednou z podzimních zastávek road-show Najdi si svůj červený kontejner bylo Brno. Stejně jako v ostatních pětapadesáti městech jsme i tady začátkem září zasvěcovali školáky i dospělé do tajů recyklace. Dozvěděli jsme se přitom třeba i to, že pití mléka nás nutnosti recyklovat elektroodpad nezbaví. Červené koloběžky se staly hitem turné společně s plyšovým kontejnerem

odpadu. To potvrzuje i  učitelka Kamila Koutná ze ZŠ Šebetov: „Myslím si, že když si jedno dítě něco zapamatuje, bude ta akce přínosná. Třeba si jednou při vyhazování staré hračky vzpomenou, jak tady řádili v plyšovém kontejneru.“ Plyšová verze červeného kontejneru se totiž minimálně v  Brně ukázala jako jedna z nejoblíbenějších atrakcí.

U stánku před OD Billa na sídlišti v Bystrci se každou chvíli zastaví nějaký zvědavec. Ať už pro informace, nebo jen tak pro bonbon a pro balonek. Nejvíc je v  publiku školáků. Každé třídy, která přijde, se ujme promotérka Klára. Po krátkém úvodu se ptá, co všechno patří do červených kontejnerů. „Děti si nejčastěji myslí, že se tam házejí baterky a  mobily, takže se jim to snažím rozšířit aspoň na dvacet předmětů,“ popisuje svou zkušenost. Když mají všichni představu, co by mohli do  červeného kontejneru hodit, je na řadě další otázka: „Proč se vůbec recykluje?“ Klára potvrzuje i ze zkušeností z jiných měst, že děti si většinou nedovedou představit, co se s odpadem děje dál: „Často i středoškoláci odpoví jen ‚odveze se to na skládku,‘ aniž přemýšlejí, proč se vlastně třídí. O tom, že se odpad zpracovává, slyšel málokdo.“ Kdo nosí PETky? „Má tady někdo fleecovou bundu?“ ptá se Klára. Ve  většině skupinek se vždycky najde někdo, kdo se dozví, že jeho bunda je z recyklovaných PET lahví. Po chvilce rozruchu – majitel fleecové bundy je nehledě na  skupinu vždy aspoň na  chvíli terčem

posměchu – pokračuje Klára dál: „Odpadu přibývá až 5 % ročně a to je problém. Třeba elektroodpad obsahuje nebezpečné látky, kyseliny, jedovaté plyny, rtuť, chrom… Výrobci sice dnes mají dané maximální hodnoty nebezpečných látek, ale elektroniky se vyrábí hodně.“ Pak dětem poví, co se stane, když třeba takový mobil pohodí v lese. „A musím říct, že když se mluví o nebezpečných látkách, tak i největší sígři začínají dávat pozor. Když jim řekneme, že rtuť se s vodou může dostat zpátky až k nim, tak vidí, že se jich to osobně týká,“ říká Klára. Mateřská školka to vyřeší Po  informaci, že škodlivé látky se mohou dostat do vody, mají předškoláci vymyslet, co s tím. „Tak budeme pít šťávu,“ vykřikne Evička a  na  tváři se jí rozzáří úsměv. Po  otázce „A  z  čeho je šťáva?“ se trochu zamračí, ale to už je tu kamarád Tomáš s dalším nápadem: „Budeme pít jenom mlíko!“ I toho ale musí Klára zklamat, vždyť vodu pije i kráva, která mléko dává, takže je potřeba se s problémem vypořádat jinak. Cílem projektu není vysvětlit dětem v mateřské školce všechny podrobnosti recyklace, ale navést je k uvažování o třídění elektro­

Darebáci třeští oči S  většími žáky a  studenty probírá promotérka i tzv. LCA studii. Ta dokládá, že recyklace spoří pitnou vodu, elektřinu nebo ropu. Klára obecenstvu předkládá jeden příklad za druhým: „Představte si, že jenom tím, že zrecyklujeme jeden počítač, nevznikne skoro 400 l odpadní vody.“ Ve  chvíli, kdy Klára převádí zmíněné údaje na  peníze a  říká, že recyklací 650 000 televizorů a monitorů se uspořila až miliarda korun, vytřeští oči už všichni. Tímto momentem Klára vyhrála a  má pozornost i  těch největších zlobilů. A  směle toho využívá k  další diskusi. Ve dvanáct hodin ruch utichá, odpoledne se stavují děti cestou ze škol, láká je trampolína a další atrakce, u infostánku se zastaví i veřejnost cestou na nákup. V pět hodin večer náš Červený tým balí stánky i všechna stanoviště a přesouvá se do dalšího města.

Road-show v číslech První část road-show proběhla na jaře letošního roku, druhá od 4. 9. do 3. 10. Celkem jsme se podívali do 56 měst, akce navštívilo téměř 10 000 žáků ze 160 škol. Sesbírali jsme 15 000 převážně drobných spotřebičů o celkové hmotnosti 5000 kg. Během podzimního turné donesla nejvíce starého elektra paní Ilona Severinová z Hlinska, a to 1050 kusů. Ve slosování o mobilní telefon SAMSUNG Galaxy Ace zvítězila Karin Libková z Brna. Výherkyním gratulujeme!

17

asekol info / text: Milan Anděl / Foto: archiv

Neotřelé nápady přinesly boom v třídění elektra 

Moravskoslezský kraj zažívá doslova boom v třídění vysloužilých elektrospotřebičů. Zatímco v roce 2008 obyvatelé tohoto rázovitého regionu odevzdali k recyklaci průměrně 1,06 kilogramu elektra na osobu, v minulém roce to už bylo 1,58 kg. A další zlepšení můžeme čekat v roce 2012. Příčiny tohoto růstu lze hledat mimo jiné v originální komunikační kampani, která lidem i firmám dostává pod kůži červené kontejnery, ale také ve sběrných dvorech a bezplatných svozech elektra.

Aktivity kampaně na podporu třídění vysloužilých elektrospotřebičů v Moravskoslezském kraji vycházejí častokrát ze snahy o podporu celoplošných komunikačních aktivit ASEKOLu. Recyklujte a pomáhejte Kampaň s názvem Věnuj počítač byla motivací pro moravskoslezskou RECYKLakci. V  létě letošního roku bylo osloveno přesně 2012 firem a  institucí z  Moravskoslezského kraje s  nabídkou bezplatného odvozu vysloužilé kancelářské techniky. Firmy a instituce přitom měly garantováno, že část počítačů a notebooků bude repasována a věnována do dětských domovů, přičemž zbývající část bude eko-

logicky recyklována. Přes dvacet subjektů si takto nechalo bezplatně svézt několik tun elektra. Navíc certifikáty vydané v  rámci RECYKLakce jim budou navždy připomínat, že recyklovat a současně pomáhat je snadné. Ježíšek na sběrných dvorech Také další letošní komunikační aktivita má návaznost na celorepublikovou kampaň ASEKOLu pojmenovanou Sbírej a vyhraj. V jejím rámci mohou lidé nosit do sběrných dvorů elektrospotřebiče, za každý získat razítko a za pět vyhrát tablet. V Moravskoslezském kraji se rozhodli tuto akci podpořit tím, že na vybraných osmi sběrných dvorech v  největších

městech regionu lidé navíc získají za každý vysloužilý elektrospotřebič praktický dárek – lampičku na čtení nebo multifunkční kapesní nůž. Celkem bude v  regionu do 15. prosince rozdáno 800 dárků. Tato mimořádná akce způsobila poprask například v Opavě, kde jen za první den lidé rozebrali polovinu všech dárků určených na celý měsíc. Nejvhodnější ke komunikaci jsou kontejnery Podle průzkumů veřejného mínění jsou nádoby na odpad nejvhodnějšími komunikačními nástroji pro reklamu na třídění odpadu. Toho jsou si dobře vědomi také v Moravskoslezském kraji, kde byly za poslední rok polepeny samolepkami kontejnery na směsný komunální dopad v dvanácti největších městech. Sdělení pro občany je přitom jednoduché. Na vysloužilé elektro jsou tady červené kontejnery. „Díky osvětové kampani realizované za významné podpory Moravskoslezského kraje jsme se dostali ke zdroji vysloužilého elektra. K člověku, který chce vyhodit elektrospotřebič do popelnice, aniž by tušil, jak přínosné je vytřídit staré elektro k recyklaci,“ zdůraznil Zdeněk Kovářik, regionální zástupce ASEKOLu v Moravskoslezském kraji.

Mgr. Daniel Havlík náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro oblast životního prostředí „Podpora zpětného odběru vysloužilých elektrospotřebičů je jednou z našich dlouhodobých priorit. Díky systematickým aktivitám se v Moravskoslezském kraji daří každoročně třídit více elektroodpadu. V roce 2011 obyvatelé našeho kraje vytřídili 1 961 380 kilogramů vysloužilých elektrospotřebičů, což nás řadí na druhé místo v České republice.“ Speciálně polepené svozové auto neunikne pozornosti kolemjdoucích

18

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2012

ROZHOVOR / text: Hanka Novotná / Foto: archiv asekol

Jose Ramón Carbajosa: Potřebujeme hodnotná data a silnější interní komunikaci

S novým prezidentem WEEE Fora jsme si povídali o jeho vizi do budoucna, výzkumných projektech a možnostech komunikace mezi jeho členy.

Nejprve mi dovolte poblahopřát vám k  nové funkci. Prezidentem WEEE Fora jste se stal v  dubnu 2012. Jaké jsou vaše priority v  rámci WEEE Fora? WEEE Forum musí pomáhat svým členům, aby byli efektivní a konkurenceschopní. To je pro nás klíčové. WEEE Forum pro své členy vytváří platformu pro sdílení zkušeností. Členové WEEE Fora spolupracují na mnoha výzkumných projektech. Které považujete za nejvýznačnější? Zaznamenali jsme velice dobrou výzkumnou spolupráci mezi členy WEEE Fora v projektu WEEELABEX. To je standard, který byl vyvinutý WEEE Forem, aby nastavil společná kritéria, statistiku, tak abychom dosáhli vysoké kvality v  procesu recyklace. WEEELABEX byl financován z programu EU-Life. Za zmínku stojí Projekt sběru, kdy každý člen analyzuje praktiky sběru ve své zemi. Toto jsou dva hlavní projekty, které máme všichni společné. Potom exi­ stují bilaterální projekty, které členové realizují mimo WEEE Forum. WEEE Forum samozřejmě podporuje všechny tyto aktivity. Můžete některý jmenovat? Dobrým příkladem může být spolupráce španělského ECOLECu a českého ASEKOLu na projektu WEEE TRACE, který je financovaný z  evropského programu EKO-Inovace. Tento projekt se zabývá oštítkováním OEEZ, a tedy plnou kontrolou nad tokem elektroodpadu tím, že užívá RFID (Radio Frequency Identification) – identifikaci OEEZ tagy. ASEKOL je jedním z menších kolektivních systémů, které pocházejí ze střední Evropy. Jaká je jeho role v rámci WEEE Fora? Všechny kolektivní systémy jsou ve WEEE Foru vítány. Všichni členové mají stejná práva a  po­ vinnosti i  váhu volebního hlasu. ASEKOL je dobrý příklad systému, který není velký, ale který je velice aktivní ve spolupráci a  organizaci v  rámci WEEE Fora. To jenom dokazuje, že i malý systém

Jose Ramón Carbajosa, ředitel španělského kolektivního systému ECOLEC, se stal prezidentem WEEE Fora v dubnu 2012

může hrát svou roli. Jeho jednatel Jan Vrba je stálým členem představenstva. Jaký je váš názor na červené stacionární kontejnery ASEKOLu? Je to skvělá iniciativa, která podporuje dobrou komunikaci vůči spotřebitelům. Předává informace o OEEZ a o tom, jak by měl být sbírán a  správně recyklován. Samozřejmě se tímto způsobem nyní nesesbírá velký objem, ale v budoucnu třeba ano. Určitě není možné přijít s  řešením, které by fungovalo okamžitě. Ale jsem si jistý, že v  několika letech to nebude pouze velice efektivní a viditelný způsob, jak oslovit spotřebitele, ale také velice efektivní nástroj pro sběr OEEZ.

Existuje podle vašeho mínění dostatek komunikačních kanálů pro výměnu informací mezi členy WEEE Fora? Spolupráce a  výměna zkušeností již probíhá, ale máme ještě spoustu práce. Komunikace mezi systémy je dobrý způsob, jak zvýšit efektivitu. Musíme být proaktivnější, harmonizovat způsob sběru a  výměny dat. Všechny systémy sbírají množství dat (o stáří, kvantitě, kvalitě…), ale podle rozličných kritérií. Ideálně bychom je měli sjednotit, abychom zajistili, že výsledné informace budou souměřitelné. Například pokud budeme schopni přijít s  podobnými kritérii měření množství OEEZ sebraného mimo systém, a jaké je průměrné stáří EEZ, budeme schopni tyto informace sdílet s okolním světem. To může pomoci například politikům při tvorbě legislativy, výrobcům při plánování výroby a  zpracovatelům při plánování investic. Tyto informace je potřeba prezentovat veřejnosti například prostřednictvím konferencí, aktivitou v sociálních médiích atd. Především však musíme zajistit smysluplná data – to předpokládá silnější interní komunikaci. Toto je jeden z  klíčových elementů, kterého musíme ve WEEE Foru dosáhnout v průběhu příštích let. V dubnu 2013 se v Praze koná mezinárodní konference ZPĚTNÝ ODBĚR. Zúčastníte se? Ano, počítejte se mnou.

J. R. Carbajosa J. R. Carbajosa studoval Open University, Universidad Complutense de Madrid a Hartford University. Je generálním ředitelem Fundación Ecolec. Dříve pracoval ve vedení společnosti ANFEL, jako ředitel pobočky Oppenhejm & Jansson, senior obchodní technik na dánské ambasádě ve Španělsku a jako obchodní specialista ve Foreign National Service v Madridu.

19

asekol info / text: hana ansorgová / FOTO: Archiv

WEEE Forum se sešlo v Londýně V pořadí již čtvrtá konference, pořádaná asociací WEEE Forum, se konala koncem září v Londýně. Hostitelský kolektivní systém Repic zvolil pro organizaci této akce hotel Guoman Tower, který se pyšní výhledem na jednu z nejznámějších londýnských památek – Palác a pevnost Jejího Veličenstva a vedlejší Tower Bridge.

Dvoudenní konference měla velmi pestrý program nabitý zajímavými přednáškami a podněty pro všechny účastníky. Nechyběla ani možnost neformálního setkání na společenské večeři pořádané během vyhlídkové plavby lodí po řece Temži. Mezi klíčová témata byla za-

řazena ekonomie odpadového hospodářství a  zaměstnanost. Jak jsme reálně schopni naplnit výzvy evropské směrnice na OEEZ? Jak bychom mohli přispět k  zefektivnění využívání evropských materiálových zdrojů? Jak udělat svět lepším s  využitím recyklace elektroodpadů? Mezi hlavními mluvčími se představil i  Gunter Pauli, který je mimo jiné autorem knihy a  zároveň podnikatelského modelu The Blue Economy. Přednášky i  profily jednotlivých mluvčích je možné prostudovat na webových stránkách WEEE Fora www.weee-forum.org/events.

Přijměte naše pozvání na IV. ročník mezinárodní konference Zpětný odběr 2013! Úterý 16. 4. 2013, od 10.00, Praha, Hotel Corinthia Towers Zváni jsou všichni, kteří se zajímají o implementaci nové evropské směrnice o odpadních elektrozařízeních, novinky v oboru odpadového hospodářství i kvóty plněné ve zpětném odběru. Během odpoledních workshopů budeme řešit další aktuální témata: Recyklace kovů vzácných zemin – z pohledu zpracovatelů, výrobců elektroniky a baterií, Číny jako monopolního dodavatele i z pohledu ekonomického – výnosové/ /nákladové/množstevní hledisko nabídky a poptávky Výkupny druhotných surovin – příležitost nebo hrozba pro národní hospodářství? Z pohledu obcí, majitelů sběrných dvorů, kolektivních systémů, ale i výkupen samotných Re-use – kontroverzní téma z pohledu kolektivních systémů a jejich zákonné povinnosti opětovného využití OEEZ a baterií, a převážně z ekonomického pohledu jejich zřizovatelů, tedy výrobců elektroniky. Má to smysl, či nikoliv? WEEELABEX – evropské standardy pro sběr, dopravu a zpracování odpadního elektrozařízení Podrobné informace o programu konference a přednášejících budou zveřejněny na webových stránkách www.asekol.cz. Přístup na on-line přihlašovací formuláře bude aktivní od 7. 1. 2013.

20

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2012

Komentáře účastníků konference WEEE Forum v Londýně Z mého pohledu šlo o akci s vysokou účastí a vynikajícími prezentacemi na téma možných způsobů, jak řešit obcházení systémů dohledu nad dodržováním požadavků, které komplikuje dosažení cílů Evropské direktivy. Diskutovalo se rovněž o úloze systémů zpětného odběru při zachování cenných druhotných surovin a budoucích změnách směřujících k lepšímu hospodaření s OEEZ. Možná díky rostoucímu povědomí o hodnotě a potenciálním nedostatku klíčových druhotných surovin do budoucna postačí k zajištění recyklace stávající stanovené cíle a právní předpisy, ale to je velkou otázkou. Než ale tento stav nastane, musí se tvůrci politik ujistit, že údaje o nakládání s OEEZ pokrývají materiály vykazované kolektivními systémy, ale i ty, které jsou obchodovány na volném trhu. David Perchard, Director of Perchards Limited Rychle se měnící prostředí vyžaduje rychlou adaptaci ve všech fázích sběru i zpracování OEEZ. Londýnská konference dala jasně najevo, že globalizace a přechod k získávání hodnotných surovin z městských odpadů jsou již realitou. Jednotlivé subjekty se angažují v různých oblastech: z organizací založených za účelem dodržování předpisů se stávají recyklátoři; původci odpadu, podniky zajišťující sběr a obce vidí nové možnosti pro získávání příjmů. Chceme-li být schopni vyhovět budoucím potřebám, je nutná harmonizace a transparentnost. Dr. Helmut Kolba, Managing Director, REMONDIS Electrorecycling France Excelentní událost, která dovolila sdílet zkušenosti mezi klíčovými hráči v řetězci odpadů a recyklace. Zajímavá diskuse byla také na téma kritického stavu vzácných zemin v kontextu OEEZ. Mattia Pellegrini, Member of Cabinet at European Commission

Modrý ekonom Gunter Pauli Podnikatel z Antverp a autor knihy Blue Economy – konceptu obchodního modelu, který funguje bez emisí a odpadu –, hovořil na konferenci WEEE Fora v Londýně o zacyklení ekonomických procesů a o tom, jak lépe využívat odpad přeměnou starých materiálů v nové nebo ve výrobky vyšší kvality s environmentální hodnotou.

„Vše zelené je drahé a za cokoli, co je dobré pro vás a vaše zdraví, se platí. Navrhuji, abychom inovovali a změnili obchodní model tak, aby cokoli je pro nás dobré, bylo levné,“ shrnuje Pauli svou strategii. Blue Economy může znít jako nepravděpodobná pohádka, její autor však uvádí řadu příkladů, jak tuto vizi realizovat.

Chido’s blend Nejúspěšnější popisovaný projekt se jmenuje Chido’s blend. Káva Chido je bio a fairtrade a v procesech navazujících na její výrobu navíc vznikla řada

Motto: „Někteří sní o tom, jak by unikli z reality, jiní sní o tom, jak realitu navždy změnit.“ – Soichio Honda Pauli se v  roce 1994 účastnil v  Japonsku projektu zaměřeného na eliminaci odpadů a odpadních látek. Současně založil ZERI (Zero Emissions Research and Initiatives), nadaci pro rozvoj tohoto projektu. Výsledky představil v roce 2010 knihou Blue Economy. Změňte způsob uvažování! Pauli hovoří o několika základních principech, které nám pomohou posunout náhled na  fungování celého ekonomického systému. 1) Inspirujme se přírodou! Ekosystémy fungují s  minimálním odpadem a  s  maximální úsporou energie. Proč by to v  našem lidském, ekonomicko-výrobním systému mělo fungovat jinak? 2) Každá činnost může mít více benefitů! Většina firem se specializuje pouze na  jednu aktivitu, její důsledky už neřeší, nebo je přenechává k  řešení jiným. Pauli uvádí příklady, kdy se přehodnocení tohoto přístupu vyplatí:

Gunter Pauli postavil první ekologickou továrnu už v roce 1992 jako ředitel společnosti Ecover

jekt velice zaujal ministra životního prostředí Indie, kde je 1,5 milionu sloupů vysokého napětí.

Větrné elektrárny ve sloupech vysokého napětí Existuje francouzská studie na  využití sloupů vysokého napětí pro instalaci turbín větrných elektráren. Podle tohoto projektu by se jen ve  Francii, kde je 600 000 takových sloupů, dalo vyrobit tolik energie jako v  šesti jaderných elektrárnách. Současně by při využití stávajících sloupů nebylo nutné investovat do výstavby či úprav distribuční sítě. Pro-

pracovních míst. Kdyby stejným způsobem postupovali všichni výrobci kávy na světě, vytvořilo by se až 50 milionů pracovních míst a 16 milionů tun jídla. Základní myšlenka spočívá ve  využití odpadu z  produkce kávy. Ten se stává živnou půdou pro houby shitake, které se dále prodávají. Tento způsob využití odpadu zaujal například také společnost Heineken, která ho provozuje v  Keni, Kongu a Rwandě. Proč eliminovat odpad Gunter Pauli věří, že je možné principy „blue economy“ aplikovat globálně. V institutu ZERI zaměstnává 3000 vědců, kteří se snaží vyřešit nejpalčivější otázky budoucnosti lidstva. Z environmentálního pohledu představuje eliminace odpadu konečné řešení problémů znečištění, které ohrožuje lokální i globální ekosystémy. Navíc plné využití přírodních surovin společně s  využíváním obnovitelných zdrojů znamená, že zdroje se mohou vy­ užívat udržitelně. Pro firmy znamenají nulové emise zvýšení efektivity. Budou vyrábět více z méně. Pro státy znamená plné využití přírodních zdrojů vznik nových firem a  odvětví, vytvoření pracovních míst a  zvýšení produktivity. Přeneseně tedy zajistí jídlo, oblečení a ubytování pro své občany, aniž by sebraly příštím generacím šanci udělat totéž.

21

Ilona Johnová-Koukalová: Cílem Recyklohraní není sbírat, ale vzdělávat Působila jako učitelka na jazykové základní škole, jako metodička ve stavební spořitelně

a během mateřské dovolené založila v Rudné u Prahy Centrum pro rodinu, které šest let řídila. Od července 2012 působí Ilona Johnová-Koukalová jako ředitelka Recyklohraní, o.p.s. Povídali jsme si o starších i nových projektech a plánech do budoucna. V novém školním roce se do Recyklohraní zapojil nový partner, kolektivní systém  Elektrowin. Jak k tomu došlo? Elektrowin přistoupil po dohodě se všemi partnery. Elektrowin má podobnou náplň činnosti jako ASEKOL a  organizoval obdobný projekt jako Recyklohraní, byly tu tedy dvě soutěže, které oslovily stejné respondenty – školy. Jejich spojení tedy bylo logické. V důsledku toho se také změnil název projektu a to se promítlo i v logu. Jednou z podmínek přistoupení Elektrowinu totiž bylo zachování jména jejich projektu Ukliďme si svět. Nově tedy název soutěže zní Recyklohraní aneb Ukliďme si svět.

22

ZPĚTNÝ ODBĚR

Jak probíhala komunikace takového spojení? Vůči školám změnu komunikoval nejprve Elektrowin, následně Recyklohraní poslalo informační e-mail týkající se registrace a  postupně začínají odcházet tištěné dopisy, kde sdělujeme nová pravidla a další novinky v soutěži. Všechny školy z projektu Ukliďme si svět od Elektrowinu od nás dostanou vstupní certifikát jako potvrzení o zapojení do programu. Jaké jsou další novinky ve školním roce 2012/2013? Přestalo se bodovat velké elektro. Jde o  to, aby se školy nestaly skladištěm, aby nesuplovaly povinnosti sběrných dvorů. Některé školy to nesou

2/2012

nelibě, protože na základě sběru dostávaly velký finanční příspěvek do rozpočtu, ale naším cílem není primárně financovat školy, naším cílem je žáky a studenty vzdělávat v oblasti recyklace. Slyšela jsem také o Cestě na severní pól… Přesně tak, od září do listopadu pořádáme velkou soutěž vyhlášenou společností Ecobat. Soutěží se ve sběru použitých baterií. V  rámci této soutěže jsme dočasně navýšili počet bodů za odevzdaný kilogram a v každém kraji vyhlásíme nejlepší školu, ze které pojede pět výherců, takže celkem až 70 dětí, na zimní zájezd nazvaný Cesta na severní

pro školy / text: hanka novotná / FOTO: marek novotný

pól. Na horách si vyzkouší jízdu se psím spřežením, vyhledávání pod lavinou, chůzi na sněžnicích a jiné aktivity. Bude to zkrátka zimní zážitkový kemp. Další tři vylosované školy dostanou pět tisíc bodů, za které si mohou vybrat předměty v hodnotě 5000 korun z  našeho katalogu odměn. Může se jednat například o ping-pongový stůl, fotoaparát nebo si mohou vybrat více drobností. Cílem soutěže je naučit děti, že baterie v koši končit nemají, a motivovat je k jejich sběru. Kdy budeme znát vítěze? Na začátku prosince. Výlety proběhnou zvlášť pro Čechy a Moravu, a to v druhé polovině ledna 2013. Co je vaším úkolem v Recyklohraní? Hlavní náplní mé práce je koordinovat Recyklohraní, komunikovat se všemi zúčastněnými partnery a  nacházet mezi nimi rovnováhu. Partnery rozumím společnosti, které projekt financují, tedy Ecobat, EKO-KOM, Elektrowin, Ekolamp a ASEKOL. Jaká je vaše osobní vize? Na co byste se v Recyklohraní ráda zaměřila? V  novém školním roce se chci více zaměřit na vzdělávání. Byla bych ráda, kdyby sběr byl pouze podpůrnou aktivitou, pomocí které se děti učí třídit. Úkoly chci rozdělit podle stupňů škol, tedy pro mateřské, základní a střední školy, tak aby se jich mohli zúčastnit všichni. Dále bych ráda pracovala s  jednotlivými aktivitami každé společnosti. Ráda bych ke každé takové aktivitě vyhlásila bonusový úkol, který ji podpoří. Jako příklad mohu uvést třeba výstavu Od věku sloužím člověku, pořádanou společností EKO-KOM ve spolupráci s  Národním zemědělským muzeem v Praze, nebo kampaň společnosti ASEKOL Najdi si svůj červený kontejner. V letošním roce také chceme podpořit výuku EKOABECEDY. Školy budeme motivovat pomocí bodů udělovaných za odučení scénáře a  zaslání vyplněného dotazníku, ze kterého se dozvíme počty oslovených žáků, informace o  průběhu výuky. Doufejme, že získáme i fotografie a připomínky, které nám pomůžou EKOABECEDU posunout dále. Jak motivujete učitele, aby s  těmito příručkami pracovali? Není to pro ně práce navíc? Pro učitele to samozřejmě práce navíc je, avšak vyžadovaná i v rámcovém vzdělávacím programu. My se snažíme jim tuto práci usnadnit a nabízíme výuková témata už rozpracovaná odborníky z oboru. Odměnou či motivací pro koordinátory EVVO ve škole může být drobný dárek (například ASEKOL minulý rok vyhlásil akci, v  rámci které koordinátory škol obdaroval sadou luxusních tužek) nebo účast na zajímavém školení. V  závěru minulého školního roku jsme například učitele pozvali na třídičku baterií v Kladně a poté do golfového resortu Botanica. Chceme, aby se učitelé nejen dozvídali nové věci, ale aby si spolu s námi odpočinuli a načerpali síly do další práce. Do budoucna bych pro

Děti ze základní a mateřské školy v Řetové si na vlastní kůži vyzkoušely, že Recyklohraní je opravdu vzdělávání hrou

ně chtěla uspořádat metodická školení, jak vyučovat EKOABECEDU. To samozřejmě záleží na finančních možnostech partnerů. Takže chcete dělat Recyklohraní větší propagaci? Momentálně máme 2900 registrovaných škol, povědomí o projektu je opravdu veliké. Organizovat osvětu s cílem získat další registrované školy není úplně nutné. Zaměřila bych se spíše na oslovení velkých firem, abychom získali větší finanční podporu a mohli se pustit do dalších projektů. Zvažujeme i tematické zaměření na další komodity, jako jsou bioodpady, nebezpečný odpad aj. Ale to je opravdu pouze ve fázi úvah o tom, co bude. Vznikají stále nové materiály, nebo školy pracují spoustu let se stejnými příručkami? Příručky vznikají postupně, takže školy mají stále nové materiály. Nejstarší z  nich bude postupně potřeba revidovat, ale s kompletní výměnou nyní nepočítáme. V současné době už existují příručky na všechno, s čím Recyklohraní pracuje. Mají učitelé třeba fórum, kde si vyměňují zkušenosti, jak odučili hodinu? Prozatím využíváme jen Facebook a  plánujeme zavedení diskusního fóra na našich stránkách. Už je připraveno, stačí ho spustit. Uvidíme, jak budou učitelé tyto komunikační nástroje využívat. Jaká je vůbec zpětná vazba od škol? Zpětná vazba, kterou máme, je velice pozitivní. Je ale otázkou, nakolik náš průzkum odráží realitu. Údaje čerpáme z dotazníku, který jsme mezi registrované školy rozeslali letos v dubnu. Návratnost ale nebyla příliš velká a  odpověděly hlavně aktivní spřátelené školy. Určitě by bylo vhodné zorganizovat nějaký nezávislý průzkum. Ale to jsme opět u otázky financí...

Ing. Taťána Pokorná ředitelka zákaznického oddělení, Elektrowin Proč došlo ke „sňatku“ Ukliďme si svět a Recyklohraní? Při komunikaci se školami jsme se často setkávali s jejich lehkým povzdechem, že oba projekty jsou podobné a jsou vystavěny na podobném principu. A protože naším cílem vždy bylo školám, učitelům a dětem zpětný odběr co nejvíce zpřístupnit a zjednodušit, pustil se Elektrowin s dalšími partnery, kteří stáli u zrodu Recyklohraní, do „námluv“ obou projektů. Dnes tu tedy máme Recyklohraní aneb Ukliďme si svět a první ohlasy dávají tušit, že tenhle svazek oběma projektům prospěl a že společnými silami dokážou ve prospěch šíření osvěty o recyklaci a zvýšení množství odevzdaných vysloužilých spotřebičů udělat ještě více, než se jim to dařilo každému zvlášť.

23

příloha smo čr

Svaz měst a obcí ČR v roce 2012: reformy a opět reformy V poslední době neustále slyšíme o nejrůznějších reformách: reformě veřejné správy, novém přerozdělení sdílených daní pro obce, rušení kompetencí obcí, církevních restitucích a mnoha dalších tématech, která mají přímý dopad na život v obcích a městech. Jak na ně reaguje Svaz měst a obcí ČR a jaké jsou jeho hlavní aktivity v tomto roce?

Krajská setkání Také v první polovině roku 2012 se staly hlavní akcí Svazu krajská setkání, která umožňují starostům z jednotlivých krajů přímý kontakt s odbornými pracovníky Svazu. Letos této možnosti využilo více než 20 % starostů v České republice. Ve většině zásadních témat byli jednotní.

Krajské setkání v Praze: Ing. Dan Jiránek, předseda Svazu

programu, který by těmto obcím pomohl v případě, že by výpadek daňových zdrojů mohl ohrozit jejich hospodaření.

Rozpočtové určení daní Hlavním tématem z  oblasti financování bylo letos rozpočtové určení daní, které bylo projednáváno v podstatě na všech setkáních, a  nelze říci, že mezi starosty panovala jednota v  názoru na toto téma. Někteří stále poukazovali na údajně nespravedlivé nastavení koeficientu pro čtyři největší města. Možno ale říci, že většina souhlasila se svazovým stanoviskem, tedy že je nutno především podpořit města a obce na dně daňové křivky, které skutečně nespravedlivě dostávají na jednoho obyvatele nejméně peněz, přestože vykonávají služby i pro okolní obce. Mělo by se tak ale stát na úkor státu, nikoli na úkor čtyř největších měst. Dan Jiránek na několika setkáních vyzýval starosty, aby spojili své síly a  soustředěným tlakem na ministerstvo financí se snažili z onoho pomyslného koláče získat pro samosprávu co největší díl místo toho,

24

ZPĚTNÝ ODBĚR

aby se o  ten svůj kousek hádali mezi sebou. A  kdo na to nejvíce doplatí? Pokud ke kompromisu nedojde, nezmění se nic. Je však potřeba si uvědomit, že v dalších letech již ochotu ministerstva financí posílit systém zhruba o 7 mld. Kč očekávat nelze. Dnes již víme, že novela byla přijata a  zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů, přesto je třeba stále zůstávat obezřetný. Svaz upozorňuje na některá rizika, která s  sebou může novela přinést. Varujeme především před přílišným optimismem, neboť údaje o  odhadech daňových příjmů pro účely výpočtu změn rozpočtového určení daní byly zjevně nadhodnocené. Také konec některých národních dotací (stále zatím nevíme kterých) může pro obce znamenat pokles zdrojů. Výrazným tématem jsou také obce, které kvůli limitaci kritéria rozlohy od příštího roku přijdou mnohdy o velkou část příjmů. Svaz proto intenzivně jedná o  vytvoření několikaletého kompenzačního

21 // 22 00 11 12

Poplatek za odpady Několik starostů v diskusi upozornilo na skutečnost, že občané, kteří nemají v  obci trvalý pobyt, neplatí poplatek za odpad. Doplácejí tak na ně místní obyvatelé a především obec. Změnu však přináší novela zákona o místních poplatcích, podle které bude nově za odpad platit i osoba, která v obci sice nemá trvalé bydliště, ale vlastní tam nemovitost pro rekreaci. Tuto novelu však Senát zamítl, přestože Svaz písemně oslovil všechny senátory s  prosbou o  podporu. Její přínos naštěstí nebyl zmařen, když jej posléze schválila znovu Poslanecká sněmovna a  podepsal ji i prezident.     Další novely Skoro ve všech krajích se hovořilo také o novele zákona o obcích, novele zákona o veřejných zakázkách či o povinném zřizování účtů obcí u České národní banky. Podle řady starostů se za těmito legislativními návrhy, které jednoznačně zvyšují administrativní i finanční zátěž pro obce, skrývají snahy směřující ke slučování obcí, ke kterému nakonec obce, pod stále se zvyšujícím ekonomickým tlakem, dospějí samy. Svaz měst a  obcí již mnohokrát čelil podobným snahám a  zatím se je vždy podařilo odvrátit. Věřme, že i do budoucna zůstane jednotný a bude mít dostatečnou sílu odvracet podobné tendence i nadále. 

Koncepce dokončení reformy veřejné správy Hlavním tématem nejen letošních krajských setkání, ale celého roku je reforma veřejné správy. Svaz opakovaně nesouhlasí s navrhovanými opatřeními v  materiálu ministerstva vnitra, který má zásadní nedostatky, neboť se sice podrobně věnuje modernizaci veřejné správy a  reformě územní samosprávy, ale ústřední státní správě věnuje jen nepatrnou pozornost a navrhovaná opatření vzbuzují oprávněné pochybnosti, zda k  reformě a  zejména jejímu dokončení dojde. Reforma územní veřejné správy předpokládá rychlá optimalizační řešení, která jsou však bez přímé odezvy v reorganizaci a změně kompetencí ústřední státní správy nevyužitelná. Na druhou stranu, za podporu jednoznačně stojí odstranění dvojího územního členění státu a zajištění skladebnosti území. Konkrétně materiál postrádá u některých opatření relevantní finanční dopady do veřejných rozpočtů, protože nejen úspora na příspěvku na přenesenou působnost, ale i zmařené investice a vedlejší náklady jsou dopadem do rozpočtu obcí. Z navr-

hovaných jednotlivých opatření zásadně odmítáme především zrušení kategorie obcí s  pověřeným obecním úřadem, redukci matričních úřadů a  stavebních úřadů, omezení výkonu přenesené působnosti na obcích I. typu, omezení platnosti veřejnoprávních smluv, přenesení přestupkové agendy z  obcí I  na obce s  rozšířenou působností i proplácení přeneseného výkonu prostřednictvím standardů. V  oblasti financování přenesené působnosti obcí ministerstvo navrhlo také upuštění od formy příspěvku na výkon přenesené státní správy a zavedení tzv. úkonového financování. To starostové vnímají pozitivně, protože by se sami mohli rozhodovat, zda danou agendu zvládnou a vyplatí se jim ji vést, či nikoli. Ukazuje se ale, že jednotlivá ministerstva nejsou schopna definovat vykonávané agendy, které se navíc mnohdy duplikují. Ukázalo se také, že tento způsob financování by byl pro stát výrazně dražší. 

Finanční konference Hlavní akcí podzimu je opět Finanční konference, která se koná již tradičně v  nové budově Národního muzea, kterou každoročně zaplní přibližně 400 zástupců územní samosprávy. Program letošního již 15. ročníku je zaměřen na dopady vládních reforem na obce, evropské fondy po roce 2013, výnosy z loterií a změny ve veřejných zakázkách.

Jejím cílem není pouze jednosměrné předávání informací. Naopak, podstatný prostor jsme vyhradili také pro diskusi. Letos se počítá i  s vystoupením předsedy vlády RNDr. Petra Nečase, který by měl hovořit o reformním úsilí vlády v poločase, i senátora PhDr. Marcela Chládka, jehož tématem bude reforma regionálního školství.

Aktuální činnost Institutu pro udržitelný rozvoj měst a obcí V současné době Institut realizuje projekty z oblasti odpadového hospodářství, energetiky a sociálního začleňování. S odpadovým hospodářstvím souvisejí tyto studie/dokumenty: ekonomická studie Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady, koncepce integrovaných systémů nakládání s odpady Středočeského, Olomouckého a Plzeňského kraje, Studie definující technicko-ekonomické modely řešení mobilního sběru vyřazených elektrozařízení v malých obcích, Komunikační strategie regionálních integrovaných systémů nakládání s odpady. Studie Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady se věnuje ekonomickému rámci odpadového hospodářství obcí v ČR. Jejím dalším cílem je připravit metodiku hodnocení a predikci nákladů na odpadové hospodářství v obcích, která by umožnila obcím získat dostatečné informace o reálném rozpětí cen služeb v odpadovém hospodářství. Studie bude dokončena do konce tohoto roku. Na zpracování regionálních konceptů systémů nakládání s odpady ve Středočeském, Olomouckém a Plzeňském kraji participuje Institut i s dalšími odbornými subjekty, jako například s Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje. Účelem prací na přípravě jednotné Komunikační strategie je podpořit kraje a samosprávy měst a obcí při zakládání a následné realizaci regionálních integrovaných systémů nakládání s odpady. Dává návod na správnou komunikaci při zavádění těchto systémů, včetně metodiky. Informace o projektech Institutu najdete také na webových stránkách www.institut-urmo.cz.

Finanční konference 2011, zleva: Jaromír Jech, výkonný místopředseda Svazu, Dan Jiránek, předseda Svazu, Miroslav Kalousek, ministr financí, a arcibiskup Dominik Duka

25

příloha Ecobat

Ecobat oslavil kulaté výročí Deset let v životě člověka není mnoho, obvykle mívá teprve vše důležité před sebou. V odpadářské branži však jde o poměrně úctyhodnou dobu, neboť moderní historie českých odpadů se začala psát teprve nedávno – před dvaceti jedna lety, když byl československým parlamentem schválen první zákon o odpadech. Právě před deseti lety byla šesti významnými výrobci baterií založena společnost Ecobat a 3. října 2002 se uskutečnil první svoz přenosných baterií (143 kg z Ústí nad Labem). deset let sběru baterií v datech 2001

České sdružení podepisuje tzv. Dobrovolnou dohodu s ministerstvem životního prostředí. Šest výrobců baterií podepisuje společenskou smlouvu o založení společnosti Ecobat s.r.o. (9. 6.).

2002

Společnost Ecobat je zapsána do Obchodního rejstříku (23. 9.). Uskutečňuje se první svoz 143 kg použitých přenosných baterií z Ústí nad Labem (3. 10.).

2003

Sebrané a vytříděné baterie jsou poprvé expedovány k recyklaci do závodu Fernwarme u Vídně.

2004

Ecobat zpětně odbírá více než 15 000 000 použitých přenosných baterií.

2005

V rámci Dne Země představuje Ecobat ve Vysokém Mýtě dětský program Hrátky s Batem.

2006

V Kladně je uveden firmami EuroBattery a Bluetech do provozu prototyp moderní třídicí linky pro přenosné baterie.

2008

Ecobat jistě nebyl první firmou, která se začala starat o  sběr a  recyklaci vybitých spotřebitelských baterií v ČR. Musíme vzdát hold řadě průkopníků, kteří v devadesátých letech organizovali lokální sběry suchých galvanických článků (Semily, Žďár nad Sázavou) nebo se pokoušeli uvést do života technologii pro jejich účinnou recyklaci (ÚNS Kutná Hora, Palaba Slaný, Ekoing Praha, Livia). Jejich úsilí však v  té době chyběl příslušný legislativní rámec, systém, a  zejména peníze. Když se ukázalo, že na sběru a recyklaci přenosných baterií nelze vydělat žádné peníze, Česká republika zavázala v zájmu ochrany životního prostředí jejich výrobce k organizaci a financování sběru, recyklace, ale i osvěty a vzdělávání. Ecobat dnes patří do početné rodiny takzvaných kolektivních systémů. Zůstáváme stále nejmenší organizací s  nejmenším obratem a  nejmenším počtem zaměstnanců. Je to úměrné velikosti naší komodity – na trh se ročně dostává pouze 3000 tun přenosných baterií (srovnej například s  200  000 tunami elektrozařízení). Ani tužková baterie nemůže co do velikosti soupeřit s PET lahví, ledničkou nebo hracím automatem. I  když bychom si dokázali představit

26

ZPĚTNÝ ODBĚR

Město Ústí nad Labem a jeho občané ustanovují dosud platný rekord v pětihodinovém sběru baterií (1,43 tuny). Ecobat zahajuje školní vzdělávací program Recyklohraní, do kterého se později zapojí více než 2900 škol z ČR.

2009

Ecobat získává oprávnění k provozování kolektivního systému podle novelizovaného zákona o odpadech.

2010

Ecobat zahajuje spolupráci s kolektivními systémy ASEKOL, Elektrowin, Retela, čímž vzrůstá počet zapojených klientů na 600.

2011

Ecobat startuje celostátní osvětovou kampaň Ecocheese zaměřenou na sběr baterií v českých domácnostech. Ecobat zvyšuje účinnost zpětného odběru baterií na 26,2 %, a tím překoná kvótu stanovenou EU o rok dříve.

mnohem větší rozpočet na mediální kampaně nebo na plně automatizovanou třídicí linku, nestěžujeme si. Naopak si myslíme, že za námi je značný kus dobře odvedené práce, což se projevilo zejména v tom, že Česká republika splnila závazný limit EU pro sběr přenosných baterií (25 %) o rok dříve. Těší mě, že přenosné baterie nejen poctivě sbíráme (768 tun v  roce 2011), ale i  poctivě třídíme a  recyklujeme. Jsem nadšen, že v  posledních dvou letech můžeme prostřednictvím elegantního sběrného boxíku Ecocheese propagovat myšlenku třídění baterií v celostátně sledovaných médiích. Jsem hrdý na to, že

2/2012

patříme k zakladatelům a současným organizátorům unikátního projektu Recyklohraní, do kterého je zapojeno téměř 3000 škol. A vždy mě potěší, když během výletu (pěšky nebo na kole) narazím na sběrný box Ecobatu naplněný bateriemi i v nejzapadlejším koutě naší republiky. Nemohu zde vyjmenovat všechny z  vás, kteří nás dlouhá léta v našem úsilí podporují a kteří s námi na projektu zpětného odběru baterií spolupracují – často s nebývalou dávkou nadšení. Přijměte upřímný hold vaší práci a poděkování. RNDr. Petr Kratochvíl, jednatel společnosti

Viktor Limr: „K herectví mě ukecaly holky“ Křtem sběrného vozidla 3. října 2012 zahájil herec Viktor Limr své patronství projektu Ecocheese. Akce se konala před branami Pražského hradu a my jsme mu při té příležitosti položili pár otázek. Co říkáte na nové sběrné vozidlo, které jste právě pokřtil? Skvělý nápad! Je rozhodně nepřehlédnutelné. Určitě upoutá pozornost kolemjdoucích a vzbudí další zájem. Ví se o vás, že se rád angažujete v charitě, a právě nyní začínáte spolupracovat se společností Ecobat, která se zabývá sběrem vybitých baterií. Třídíte? Nejsem v tomto nijak ortodoxní, ale odpad jsem se naučil třídit velice snadno. Takže žluté, modré, zelené a  bílé popelnice jsou pro mě samozřejmostí. Co se týče baterií, tak ty jsem donedávna moc neřešil. Ale teď už mám doma modrou krabičku Ecocheese a třídím i baterie. Kde všude najdeme baterie ve vaší domácnosti? U  mě najdete baterie třeba v  ovladačích, v  holicím strojku nebo v  mobilu. Pokud to však jde, používám dobíjecí baterie, protože vydrží déle. Ale ani jejich životnost není neomezená a jednou skončí taky v Ecocheesu. Podpora ekologie je velmi dobrá věc, ale vás živí něco jiného. Kdy jste se vlastně rozhodl stát se hercem? Byla to velká náhoda. Někdy ve třetím ročníku na gymnáziu mě ukecaly holky z pedagogické školy, ať s nimi chodím na dramatickou výchovu. A když jsem se pak rozhodoval, kam dál na školu, tak mi učitel navrhl, ať zkusím zkoušky na DAMU. Na zkoušky jsem se připravil a oni mě vzali. Hrajete v  divadle, jezdíte s  divadelním spolkem Háta a vidíme vás i v televizi. Co je vám nejbližší? Ve Švandově divadle jsem strávil 7 let v angažmá, pak se vyměnilo umělecké vedení. Já jsem do divadla přišel právě kvůli Michalovi Langovi, uměleckému šéfovi. Bavily mě věci, které tam dělal a ve kterých jsem hrál. Když Michal z divadla odešel, pro mě to byl impuls, že je čas odejít také. I když jsem se tam potkal s řadou jiných režisérů a  ta práce byla fajn, nový směr mi nebyl blízký. Dostal jsem i  jiné příležitosti a  tak byl po 14  letech v  různých angažmá (Plzeň, Mladá Boleslav a Švandovo divadlo) čas na změnu. Do spolku Háta jsem se dostal náhodou díky Tondovi Procházkovi, který tam zkoušel komedii a potřeboval alternaci jedné z hlavních rolí. A protože jsme se znali z  plzeňského divadla, tak mě tam doporučil. Jezdím s nimi úspěšný muzikál Světáci a na jaře bychom měli zkoušet další komedii. Je to hodně cestování, ale je to sranda, nikdo si na nic

nehraje, všichni jsou normální lidé a Olga Želenská jako šéfka je hodně upřímná a otevřená. Známou tváří vás udělala až televize. Hrál jste v nekonečném seriálu Rodinná pouta, následně VKV, nyní hrajete v oblíbeném seriálu režírovaném panem Adamcem Cesty domů. Baví vás, že vás lidé na ulici poznávají a že jste seriálová hvězda? Myslím, že se to v mém životě moc neodrazilo. Ze začátku mi přišlo  vtipné, že mě lidi poznávají na ulici, a nikdy mi to nebylo nepříjemné. Až na pár případů, kdy s vámi občas lidi zachází jako s předmětem. Třeba jedete metrem a  někdo se o  vás baví vedle vás: „No je to on!“ – „Ne, není to on!“ Televize byla vlastně také náhoda. Dostal jsem se k  tomu díky Láďovi Drhovi, který dělal Rodinná pouta a  pamatoval si právě Hamleta, kterého jsem hrál v  Plzni. A  když Kateřina a  Jitka Bártů hledaly představitele té role, tak mě doporučil. Od toho se odvíjí také současné obsazení v seriálu Cesty domů. Prostě práce dělá další práci. Máte nějaké divadelní sny? Co byste si rád zahrál? Já jsem nějaké sny měl, ale ty se mi vlastně splnily. Třeba Dona Juana od Molièra, kterého jsem hrál venku v Plzni na festivalu Divadelní léto pod plzeňským nebem. Pak Hamlet, to je role, kterou když zahrajete, tak je to jako pokoření Mount Everestu. Také jsem měl možnost zahrát si ve hře

Novopečený kmotr Ecocheesu bere svou funkci opravdu vážně

Cesta dlouhým dnem do noci od Eugena O’Neilla. Teď mám spíš touhu dělat s lidmi, kteří jsou naladěni na stejnou vlnu, a muset co nejméně dělat práci jen pro peníze. Jak si dobíjíte baterky ve volném čase? Baví mě squash, který hraju už sedm let, aktivně běhám a rád poslouchám jazzovou hudbu. Kromě toho mám taky pětiletou fenku Jack Russell terié­ ra, takže když můžu, sednu do auta a  jedeme na procházku někam na okraj Prahy. Teď jsem si třeba oblíbil Šárecké údolí. Odpočívám i při cestování autem po Evropě – mám hezké vzpomínky na Itálii, Korsiku, Francii nebo loni na dovolenou v Provence. Mám rád víno a jídlo, takže to byl ideálně strávený čas – nakoupit, posedět, popít a vyrazit na výlety. Co vás v nejbližší budoucnosti čeká, v divadle či jinde? Vracím se po nějaké pauze v ději s kolegyní Klárou Jandovou zase do seriálu Cesty domů a na jaře budu zkoušet novou komedii v divadelním spolku Háta s  Tondou Procházkou. A  co se týče spolupráce s neziskovou společností Ecobat, chystáme různé edukativní akce, abychom co nejvíce upozornili na to, že sbírat baterie je běžná součást každodenního života. Málokdo si totiž uvědomuje, že baterie jsou opravdu nebezpečný odpad.

www.ecocheese.cz

27

Zábava / text: Petr Holeček / FOTO: PROFIMEDIA, shutterstock

Betamax bitvu formátů prohrál Byla velká a těžká, s řeckým

písmenem beta v logu. Když dnes někdo na videokazetu Betamax narazí, většinou jen kroutí hlavou. Přitom před více než třiceti lety nabízela nejkvalitnější domácí přehrávání. Jenže se zařadila mezi poražené, kteří neustáli válku formátů. Bylo to kvůli několika chybám firmy Sony, kazetám VHS

Loni zemřel v  pětaosmdesáti letech Nobutoshi Kihara, který by nám o  krátkém životu Betamaxu řekl nejvíc. Byl to právě „Mr. Walkman“, který platil za největšího vizionáře ve společnosti Sony. To on vdechl život legendárnímu walkmanu, on v roce 1965 představil CV-2000, první domácí videorekordér, který nahrával na magnetické pásy. Až o  deset let později ho napadlo dát pásek do krabičky, která by se dala z přístroje lehce vyndat a uložit. Tak se zrodila první videokazeta. Jmenovala se Betamax. Jenže už za pár let po ní neštěkl pes. Kde se stala chyba? Chyba první: licence Začneme od konce příběhu. Když dnes v bazaru narazíte na stříbrnou krabici s  označením HR3300, odneste ji domů jako poklad. Je to první domácí videorekordér na standardu VHS, se kterým v  roce 1976 přišla společnost JVC, spadající tehdy pod Panasonic, a  který poslal Betamax pod kytky. Vtip je v  tom, že obraz, který posílal z videokazety do televize, nebyl vůbec kvalitněj-

Sony si postavila hlavu a nedovolila pornoprůmyslu na jakoukoli betamaxku nahrát filmy pro dospělé.

i kvůli pornu.

ší. Naopak – byl to systém horší než konkurenční od Sony, a  přesto ho převálcoval. Sony dosáhla s  Betamaxem slušného obchodního úspěchu a její marketing zcela jistě věřil, že tomu tak bude i v dalších letech. Společnost ale selhala kvůli své neprozřetelnosti a chamtivosti, když odmítla poskytnout dalším výrobcům na výrobu Betamaxu licenci. Podle Jamese Lardnera, autora knihy Fast Forward, pojednávající o  bitvě rekordérů, Sony až na konci roku 1974 pozvala firmy JVC a Matsushita k licencování svého zázraku. Ty ale odmítly. Vždyť JVC už v té době vyvíjela svou VHS, a to ještě paradoxně na základě licence systému U-matic, kterou od Sony dostala v  roce 1970. Přesto však licenci Betamaxu přijali jiní výrobci, mezi nimi Sanyo, Toshiba, Pioneer, Murphy nebo Aiwa. Konkurenční JVC se svým formátem Video Home System, tedy zkráceně VHS, byla ale daleko liberálnější a licenci dostal prakticky kdokoli. Chyba druhá: krátký záznam Betamax na svou dobu zpracovával obraz opravdu kvalitně. Důkazem je, že ho ještě do-

Betamaxka s jedním okénkem je dnes už slušné retro

28

nedávna používali v  televizním zpravodajství, ovšem i  odtud ho vytlačily laserové Blu-ray disky. Že Sony promeškala příležitost s licencemi, to se omluvit nedá. Za co už ale tým Nobutoshi Kihary tolik nemohl, byla menší kapacita záznamu. Lidem se prostě na kazetu s  betou v  logu nevešel celovečerní film. Na Betamax šlo vměstnat jen hodinu záznamu, co naplat, že kvalitního. Když se později podařilo délku pásky zdvojnásobit, VHS už bylo v  rozjetém rychlíku z Japonska do světa. Sony totiž zpomalila rychlost navíjení kazety na polovinu a  tím dostala hodinu navíc. To ale zopakovali i v JVC a  VHS se dostalo na čtyři hodiny nahrávání. A  když se v  Sony povedlo díky ztenčení pásky a  dalším úpravám prodloužit délku záznamu na pět hodin, JVC se podobnými kroky dostalo za hranici hodin šesti. K  přístrojům Sony bylo možné dokoupit jakýsi měnič kazet, VHS zase nakonec umělo zaznamenat až 9 hodin záznamu. Soupeření trvalo zhruba desetiletí, pak rozhodla stále pestřejší nabídka VHS, nejen co

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2012

se týká titulů na kazetách, ale i přístrojů, které formát používaly. Roli hrála i dostupnější cena kazet a videorekordérů a v neposlední řadě lidská touha po zakázaném. Chyba třetí: žádné porno! Sony si totiž postavila hlavu a  nedovolila pornoprůmyslu na jakoukoli betamaxku nahrát filmy pro dospělé. Bylo to zvláštní rozhodnutí. Zvláště poté, co firma vyhrála soudní pře s velkými filmovými studii. Ta se videokazet Betamax bála jako čert kříže s tím, že jejich byznys zničí. Moderní advokacie tento případ dodnes cituje v učebnicích. Soud totiž tehdy rozhodl ve prospěch svobody formátů obecně. Argument filmařů zněl, že Betamax se používá k ilegálnímu kopírování filmových kazet. Pokud by tehdy systém zakázali, pak by zřejmě nikdy nevznikly videorekordéry ani kazetové rekordéry, existovaly by jen přehrávače. Případ Betamax zapůsobil jako precedens a rozhodl, že napříště žádné jiné kopírovací systémy jako VHS, audiokazety a  vypalovačky nebudou automaticky stavěny

Snažil se i Philips Do bitvy Sony a JVC se snažil vmísit ještě Philips s vlastním formátem V2000. Holandská firma sice na svou stranu stáhla Grundig a Loewe, ale to ji nezachránilo. Psal se rok 1979, V2000 nabízel geniálně ostrý obraz, ale energicky našlápnuté VHS to sestřelit nepomohlo.

První kazety Úplně první kazety představila firma Ampex. Její první přístroj VRX-1000 přišel na trh v roce 1956 a vypadal jako obrovský sporák. Páska byla široká přes pět centimetrů a stála 50 000 dolarů. Takovou cenu si mohly dovolit jen velké mediální firmy. Proto když Sony přišlo s přístrojem PV-100, oslovilo i třeba vzdělávací instituce nebo letiště. Teprve model CV-2000 byl zamýšlen pro domácí využití.

fesionální videotechnika má podobný název, je také od Sony a  dodnes se používá, ale systém nahrávání je jiný a modernější než u Betamaxu, byť kazety vypadají na chlup stejně. Další bitvy na obzoru Betamax versus VHS je jednou z nejznámějších bitev formátů. Firmy, včetně Sony, se z chyb poučily a začaly spolupracovat. V roce 2006 se dostaly na trh dva nové typy médií – HD DVD a Blu-ray. Za prvním stály společnosti Toshiba, NEC a Sanyo, druhý tábor byl početnější a nacházely se v něm LG, Sony, Panasonic, Philips, Samsung nebo Sharp. Disk Blu-ray nakonec bit­vu vyhrál – rozhodla se pro něj velká filmová studia a Sony se svým PlayStation 3. Po dvou letech Toshiba

oznámila ukončení vývoje HD DVD poté, co byla prolomena ochrana proti kopírování. Existují ale i případy, kdy se výrobci nedohodli. Třeba v roce 1995, když se objevila první DVD. Když přišlo na to, jaký formát budou mít zapisovatelné DVD disky a  jak zamezit kopírování, vzplanuly emoce. Výsledkem je, že dnes máme disky DVD-R/-RW, DVD+R/+RW a DVD-RAM. V současné době už filmový průmysl vede další boj. Jde o formát vhodný pro služby založené na cloudu, kdy uživatel nemá data přímo u  sebe, ale přistupuje k nim vzdáleně. Je tu totiž Ultra­ Violet, ale také iCloud od Applu a  Disney má s cloudem také vlastní plány.

Bojovala i audiokazeta Svoje místo mezi formáty si musela vybojovat i stará známá audiokazeta. Konkurenční systém 8-track se rozšířil především v 60. a 70. letech v USA. Toto přenosné médium se skládalo z nekonečného pásu s osmi stopami a umožňovalo přeskočit na další skladbu, což při převíjení pásky není možné. Osmistopky ale měly problémy se šumem a mícháním skladeb, které je nakonec položily na lopatky.

mimo zákon či nějak jinak kontrolovány, zdaňovány a  podobně. Filmy se tedy na Betamax nakonec dostaly, ale ty nejlechtivější záběry už ne. Byl to další rychlík, který Sony ujel. Porno se totiž stalo prvním velkým žánrem éry VHS, na přelomu 70. a  80. let tvořilo podle některých zdrojů až 80 % všech prodaných nosičů. Jedna kazeta přitom stála kolem sta dolarů, zatímco lístek do kina tehdy přišel asi na dva dolary padesát. V Sony si museli rvát vlasy. U nás rarita Když v  japonské továrně uznali sérii chyb, rozhodli se Betamax jen udržovat a dál nevyvíjet. V  roce 1988 potupně uvedli na trh první přístroj, jenž využíval systém VHS. Licenci přitom měli od Hitachi. V tehdejším Československu se rekordéry Betamax a  jeho kazety objevovaly jen sporadicky, většinou jen v případě, že si je někdo dovezl ze zahraničí. V  Evropě a  Severní Americe Betamax postupně zmizel z prodeje už v  osmdesátých letech, v  Jižní Americe statečně vzdoroval až do přelomu tisíciletí. Poslední betamaxová kazeta byla vyrobena v  Japonsku v roce 2002. Abychom však měli v názvech jasno, je dobré připomenout ještě Betacam. Pro-

Před pár desetiletími byste videorekordér Sony našli jen v těch technologicky nejvyspělejších domácnostech. Dnes je to muzejní kousek

29

Zábava / text: Lukáš Hrabal / FOTO: archiv

Černé skládky pod drobnohledem

Někdy je to jen pár pytlů pohozených v příkopě, jindy pořádná hromada všeho možného, včetně vyřazených spotřebičů, v nejhorším případě pak nebezpečné průmyslové odpady. Pokud na takové nadělení někde v přírodě nebo v obci natrefíte, nemusí to skončit jen zanadáváním. Pomocí aplikace TrashOut v mobilním

telefonu totiž můžete každou černou skládku nahlásit.

Celosvětová iniciativa TrashOut je zaměřena na boj proti nelegálním skládkám. Majitelé chytrých telefonů si mohou zdarma stáhnout stejnojmennou aplikaci (momentálně je dostupná pro smartphony iPhone a  smartphony s  operačním systémem Android či Windows phone 7) a  k  tomuto boji se připojit nahlašováním černých skládek. Údaje o nelegálních úložištích odpadu se poté zobrazí v interaktivní mapě na webu. Interaktivní mapa černých skládek v České republice je k vidění na portálu ZmapujTo.cz, na němž je k  dispozici také celá řada dalších informací o problematice černých skládek na našem území. „Každé hlášení skládky obsahuje GPS polohu, fotografie, velikost a  typy odpadů, případně může obsahovat volitelný komentář,“ vysvětluje jeden ze  zakladatelů ZmapujTo.cz a  zodpovědná osoba iniciativy TrashOut pro Českou republiku Miroslav Kubásek. Mapa je navíc propojena s integrovanou katastrální mapou, z níž lze zjistit údaje o vlastníkovi parcely, na  níž se nelegální úložiště odpadu nachází.

ZPĚTNÝ ODBĚR

Autoři projektu TrashOut nabízejí i Balíček služeb pro města a obce. Tento balíček obsahuje upozornění e-mailem v případě, že na jejich území byla nahlášena nelegální skládka. Dále mohou umístit na svoji webovou stránku malou statistiku pro své území, která v reálném čase ukazuje počty nahlášených černých skládek, počty vyčištěných skládek a případně náklady na jejich odstranění. Více na www.cerne-skladky.cz

ných elektrozařízení do výuky, vyhlásil v letošním školním roce nový úkol související právě s iniciativou TrashOut. Děti z  2. stupně základních škol a  středoškoláci se v rámci tohoto úkolu stávají na chvíli detektivy a  pátrají po  brlohu Šrotonátora  – kyborga z  daleké budoucnosti přehlcené kvůli nerecyklování vysloužilými elektrospotřebiči, jenž přicestoval časem, aby lidstvo varoval. Tímto brlohem není nic jiného než černá skládka, kterou žák či student po  objevení nahlásí pomocí aplikace TrashOut, a jeho škola za to po vyhodnocení získá body. Recyklohry nezapomněly ani na menší děti z mateřských škol či 1. stupně ZŠ – jejich bodovaným úkolem je nakreslit, jak si Šrotonátora představují. Samé pozitivní ohlasy „Úkol ještě nebyl uzavřen, takže výsledky nejsou kompletní, zatím však máme od  učitelů a  studentů pouze pozitivní ohlasy,“ říká projektová manažerka Recykloher Alena Magyarics. Z  těchto ohlasů vyplývá, že žáky a  studenty baví, když se chvíli mohou chovat jako detektivové pátrající po  černých skládkách. Mnohdy se do  problému natolik vžijí, že skládku sami se svým učitelem vyčistí, nebo ji nahlásí na  obecní či městský úřad. „Hlavním cílem, který se nám tímto úkolem podařilo splnit, bylo vzbudit u dětí a mladých lidí zájem o  okolí a  naučit je jednat ve  jménu ochrany životního prostředí a  neodvracet od  problémů zrak,“ uzavírá Alena Magyarics.

Po stopách Šrotonátora K  iniciativě TrashOut se připojil také slovenský projekt Recyklohry, jehož organizátorem je organizace ASEKOL SK (jeho obdoba v  České republice nese název Recyklohraní). Tento školní recyklační program, který si od počátku klade za  cíl systematicky zapojovat téma správného nakládání s  odpady, třídění a následné recyklace vyřaze-

30

Spolupráce s městy a obcemi

2/2012

ZÁBAVA

Zvládnete to, co školáci?

Z čeho se skládá mobil

/1

V jednom mobilním telefonu je obsaženo přes 50 různých látek. Které to jsou? 56 % plasty (skládající se především z uhlíku a vodíku), 8 % měď (Cu), 9 % hliník (Al), 8 % železo (Fe), 5 % oxid křemičitý (SiO2), 4 % křemík (Si), zbytek: nikl (Ni), cín (Sn), chrom (Cr), olovo (Pb), neodym (Nd), zinek (Zn), stříbro (Ag), palladium (Pd), zlato (Au), antimon (Sb), titan (Ti), bizmut (Bi), kobalt (Co), beryllium (Be) a další.

Mezi nejcennější z nich patří zlato (Au) a kobalt (Co). Ten je proti němu spíše neznámý, brzy ho ale bude na Zemi nedostatek. Ověřte si na internetu, co o obou prvcích víte, a zkuste vyplnit následující kvíz, který se ve školách používá v rámci vzdělávacího materiálu EKOABECEDA. Správné odpovědi najdete na webové stránce www.asekol.cz/casopis-zpetny-odber.html

Zlato (Au)

Kobalt (Co)

Teplota tání

°C

°C

Bod varu

°C

°C

Vlastnosti

Naleziště

Z 1 kg zlata natáhneme drát o délce

Kobalt je

km.

než ocel.

Největší naleziště zlata se

Ložiska kobaltové rudy se

nacházejí v 

nacházejí v  .

Z historie

Zlato je známo od tisíciletí před Kristem.

.

Egypťané potřebovali kobalt k 

Znění tajenky zašlete elektronicky na adresu [email protected] do 31. 5. 2011. Deset v tajence). V rámci unikátního projektu spolupracujeme na výrobě skelné vlny... (dokončení vylosovaných, kteří odešlou správné řešení, obdrží Znění tajenky zašlete elektronicky věcné ceny. Nazapomeňte na adresu [email protected] do 6 3 1 do e-mailu uvést svou adresu! 15. 2. 2013. Deset vylosovaných, kteří odešlou správné řešení, 1 9 6 8 7 obdrží věcné ceny. Nezapomeňte do e-mailu uvést svou adresu!

1

kem a niklem je kobalt vhodný pro výrobu

.

8

9

8 7

5

9

6 1

6

3

5

41

1

Správné znění tajenky z minulého čísla: Najdi si svůj červený kontejner

2

Výherci z minulého čísla:

Svobodová, Jablonec nad 9Alena Nisou; Pavel Kopřiva, Dvorce;

3

4 2

3

1 8

7

6

3

6 2

98 3 1

1 4

3

.

7

8

7

Ve spojení se železem, hliníu 

8

7

sklenic.

V elektronice se zlato používá

1

5

7 9 Využití

9

2 7 4

Věra Břízová, Havlíčkův Brod; Ladislav Vašina, Kroměříž; Věra Pojmanová, Havlíčkův Brod; Zdena Čáslavská, Prosetín; Jiří Genrt, Hronov; Jindřich Synovec, Tanvald; Lukáš Adamík, Moravský Krumlov; Marie Sítková, Hlohovec

31

pf

2013

Ať vám dílo vzkvétá po celý rok !