DROZDOV ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ (K. Ú. DROZDOV) KA * KA

DROZDOV ÚZEMNÍ PLÁN (K. Ú. DROZDOV)

ODŮVODNĚNÍ

© KA * KA

KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou

DROZDOV ÚZEMNÍ PLÁN (K. Ú. DROZDOV)

ODŮVODNĚNÍ

Ing. František Kačírek hlavní projektant

Ing. František Kačírek odpovědný projektant 2014

Seznam zpracovatelů jednotlivých problematik: Koordinace prací, koncepce rozvoje obce

Ing. František Kačírek RNDr. Zdeněk Tomáš

Přírodní poměry, ochrana přírody a krajiny, územní systém ekologické stability, životní prostředí

Mgr. Ing. Jan Majer

Urbanistická koncepce

Ing. František Kačírek RNDr. Zdeněk Tomáš

Obyvatelstvo a bytový fond

RNDr. František Matyáš

Výroba

Ing. František Kačírek

Občanská vybavenost

Ing. František Kačírek

Technická infrastruktura Doprava Vodní hospodářství Energetika

Ing. Josef Hajský Ing. Zdeněk Vokoun Václav Broukal

Zemědělský půdní fond

RNDr. Zdeněk Tomáš

Technické zpracování

Blanka Protivová

Externí spolupráce, digitalizace, grafická dokumentace

DINATO v. o. s. Lysá nad Labem RNDr. Zdeněk Tomáš Mgr. Jitka Tomášová Ing. Ignat Dinov

Kapitoly zpracované pořizovatelem (f.1, f.5, g., h.)

Ing. arch. Vladimíra Snášelová referent odboru rozvoje a územního plánování Městský úřad Zábřeh

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 1 a. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ........ 1 b. Vyhodnocení splnění požadavků zadání ................................................................... 3 c. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ........................................................................................ 4 c.1 Základní předpoklady a podmínky vývoje obce ........................................................... 4 c.2 Urbanistická koncepce rozvoje obce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby, plochy veřejných prostranství a systému sídlení zeleně ................... 7 c.3 Přehled zastavitelných ploch a ploch přestavby ........................................................ 13 c.4 Limity využití území ................................................................................................... 15 c.5 Dopravní řešení ........................................................................................................ 17 c.6 Technická infrastruktura ............................................................................................ 19 c.7 Životní prostředí ........................................................................................................ 26 c.8 Ochrana přírody a krajiny .......................................................................................... 31 d. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (§ 53 odst., 5 písm. b) Stavebního zákona) ....................................................................... 39 e. Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa...................................................................... 39 e.1 Vyhodnocení důsledků na zemědělský půdní fond .................................................... 39 e.2 Vyhodnocení důsledků na pozemky určené k plnění funkce lesa .............................. 50 f. Výsledek přezkoumání návrhu územního plánu pořizovatelem podle § 53, odst. 4 Stavebního zákona ....................................................................................... 50 f.1 Postup při pořízení územního plánu .......................................................................... 50 f.2 Výsledek přezkoumání souladu návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem....................................... 50 f.3 Výsledek přezkoumání souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území........................................................... 79 f.4 Výsledek přezkoumání souladu územního plánu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů ......................................................................... 80 f.5 Výsledek přezkoumání souladu územního plánu požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů ....... 80 f.6 Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje s odůvodněním jejich potřeby ....................................................... 87 f.7 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území ................................................... 87 f.8 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch................................................ 87 g. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění ......................................................... 88 g.1 Námitky podané ve fázi společného jednání. ............................................................ 88 h. Vyhodnocení připomínek .......................................................................................... 89 h.1 Připomínky ve fázi společného jednání ..................................................................... 89 i. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ............................................................................................ 91

Seznam zkratek

BPEJ – bonitovaná půdně ekologická jednotka CD – cenzová domácnost

OP – ochranné pásmo PO – ptačí oblast PUPFL – pozemky určené k plnění funkce lesa

ČOV – čistírna odpadních vod

PÚR – politika územního rozvoje ČR

ČSN – česká technická norma

RP – označení rozvojové plochy

DP – dobývací prostor EIA – hodnocení vlivu záměru na životní prostředí

RKC – rekreační krajinný celek STL – střednětlaký ÚP – územní plán Drozdov

Energetika vn – vedení vysokého napětí

ÚPD - územně plánovací dokumentace

nn – vedení nízkého napětí

ÚSES – územní systém ekologické stability LBC – lokální biocentrum

TR – trafostanice KTS

– kiosková stanice

LBK – lokální biokoridor

transformátorová

RBC – regionální biocentrum

ev. č. – evidenční číslo

RBK – regionální biokoridor

EVL – evropsky významná lokalita

NRBC – nadregionální biocentrum

CHKO – chráněná krajinná oblast

NRBK – nadregionální biokoridor

CHLÚ – chráněné ložiskové území

IP – interakční prvek

CHOPAV

-

chráněná oblast akumulace vod

přirozené

k. ú. – katastrální území KES – koeficient ekologické stability KKO – kulturní krajinná oblast KN – katastr nemovitostí MV ČR – ministerstvo vnitra České republiky MZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území MŽP – ministerstvo životního prostředí ORP – obec s rozšířenou působností

VKP – významný krajinný prvek VN – vodní nádrž VTL - vysokotlaký stavební zákon - zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění zadání – zadání územního plánu Drozdov ZÚR

OK

–

zásady územního Olomouckého kraje

ZPF – zemědělský půdní fond

rozvoje

Úvod Územní plán řeší celé administrativní území obce, které je tvořeno jediným katastrálním územím Drozdov o výměře 1 370,6 ha se sídelními útvary Drozdov a Drozdovská Pila. Řešené území leží na západním okraji Olomouckého kraje, při hranici s Pardubickým krajem, a spadá do působnosti Městského úřadu Zábřeh pověřeného pravomocí obce s rozšířenou působností. V Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje po 1. aktualizaci z dubna 2011 je diferencováno území kraje a správních obvodů měst III. kategorie. V rámci této diferenciace bylo území obce Drozdov zahrnuto spolu s ostatními obcemi ORP Zábřeh mezi specifické oblasti. Tyto oblasti jsou charakterizovány jako území, v nichž se projevují problémy v oblasti hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel území. Za zásadní problémy se považuje vysoká míra nezaměstnanosti, nevyvážená vzdělanostní struktura, nízká úroveň mezd a omezená mobilita obyvatel za prací. Z celkového hodnocení situace ve specifických oblastech byly stanoveny úkoly pro územní plánování. Mezi ně patří vytváření podmínek pro přiměřenou lokalizaci zastavitelných ploch pro bydlení, zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, rozvoj podnikatelských aktivit, rekreace a cestovního ruchu a pro optimální využívání stávajících areálů a zastavěných ploch. Ve směru obsahu těchto úkolů bylo vedeno i řešení územního rozvoje obce Drozdov.

a.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

Koordinace využívání území obce Drozdov vychází z hlediska širších územních vztahů z geografické polohy obce na západním okraji správního obvodu obce s rozšířenou působností Zábřeh, u hranic s Pardubickým krajem, ve vysoce hodnotném přírodním prostředí Přírodního parku Březná (říčka stejného názvu protéká podél západních hranic katastru obce), v převážně lesnaté krajině, s převahou společenstev s vysokým stupněm ekologické stability. Řešené území leží v severní části Zábřežské vrchoviny, nejvyšší bod (601,5 m n. m.) představuje Michalův vrch severně od sídla. Centrum Drozdova leží v nadmořské výšce 525 m n. m. Obec Drozdov leží v blízkosti rozvojové osy OS 8 Hradec Králové/Pardubice– Moravská Třebová – Mohelnice – Olomouc – Přerov s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. rychlostní silnici R 35, silnici I/35, koridor připravované rychlostní silnice R 35 a železniční trať č. 010 a 270. V blízkosti obce probíhá především železniční trať č. 270. Obec má příznivou polohu především ve vztahu k Zábřehu, který je po silnici vzdálen cca 9 km. Díky této poloze je umožněno dobré napojení na Zábřežsko, Šumpersko i ostatní části republiky. Z toho vyplývají relativně příznivé rozvojové předpoklady i pro obec Drozdov. Na druhé straně má Drozdov atraktivní polohu i z hlediska kvalitního přírodního prostředí, nenarušeného ani nadměrným hlukem z dopravy (obec leží na relativně málo frekventovaných silnicích III. třídy). Obec Drozdov neplní v rámci struktury osídlení v širším zájmovém území žádné významné funkce, které by měly charakter funkcí nadmístních. Ze zařízení základní občanské vybavenosti se v obci nachází pouze mateřská škola, dva hostince a dva obchody, které zajišťují základní potřeby občanů dostatečně. Do základní školy a za lékařem dojíždějí 1

občané do Zábřehu. Obec plní vedle obytné funkce především funkci rekreační. Hospodářská základna obce je zastoupena zejména zemědělským areálem. Širší vztahy je nutno koordinovat i z hlediska koncepce ochrany přírody a územních systémů ekologické stability. Celé její území spadá do Přírodního parku Březná. Řešené území je napojeno na regionální Územní systém ekologické stability prostřednictvím regionálního biokoridoru RBK 890, procházejícího lesním komplexem západní částí katastru v severo-jižním směru. Skladebné části nadregionálního ÚSES nejsou v řešeném území zastoupeny, jižní a jihozápadní část katastru však zasahuje do ochranné zóny nadregionálního biokoridoru K92. Provázanost řešení lokálního systému ÚSES je zajištěna prostřednictvím generelu ÚSES, který územní plány přebírají. V Územním plánu Drozdov je generel zapracován a pro plochy ÚSES jsou stanoveny podmínky využití ploch. Dle schválených zásad územního rozvoje Olomouckého kraje (dále jen ZÚR OK) jsou širší vztahy koordinovány také z hlediska koncepce ochrany přírody a krajiny. Vedle existence přírodního parku Březná jde o územní systém ekologické stability. NRBK K 92 a jeho ochranná zóna prochází většinou v Pardubickém kraji (ORP Lanškroun), kratší úseky v Olomouckém kraji (ORP Zábřeh). Další linie NRBK je v údolí Desné v Mohelnické brázdě (NRBK K 89). Velkoplošná ani maloplošná zvláště chráněná území v obci ani v širším okolí obce nejsou, zastoupena jsou až na území ORP Šumperk a v Pardubickém kraji. Lokality systému NATURA 2000, tj. evropsky významné lokality (EVL), ani ptačí oblasti (PO), se na území obce nenacházejí. V širším okolí je významná EVL Litovelské Pomoraví a Horní Morava, v ORP Lanškroun EVL Moravská Sázava a dále rozsáhlá ptačí oblast Králický Sněžník. Obec je typem lesozemědělské a lesní krajiny s mozaikovitou strukturou ploch a z větší části součástí krajinného celku C Mohelnická brázda, z jihozápadu zasahuje do celku L. skupina Třebovských kuest. Celé k. ú. náleží do rekreačního krajinného celku Zábřeh – západ. Celé území obce a její široké okolí náleží do kulturní krajiny oblasti Březná (KKO 7), kde je nepřípustné: 

provádět výrazné změny druhu pozemku (vyšší procento zornění, velkoplošné kácení porostů, změny v rozsahu vodních ploch a vodních toků, v jejichž důsledku dojde ke snížení hodnoty krajinného rázu, resp. změně prostorové kulisy), umísťovat stavby a zařízení obnovitelných zdrojů energie uplatňujících se v krajině (větrné turbíny, větrné parky, elektrárny, sluneční parkové elektrárny), výškové stavby jako věže a stožáry pro GSM radiotelefonní sítě, základnové stanice (BTS), antény, vysílače, přijímače a zařízení souvisejících s mobilními sítěmi, které mohou narušit kulturní hodnotu a harmonický ráz krajiny,



umísťování nadzemních staveb elektroenergetiky, staveb vodní energetiky, teplárenství, plynárenství je podmíněno souhlasem orgánu ochrany přírody a orgánu památkové péče v souladu s legislativou platnou ke dni vydání rozhodnutí.

Kromě toho, co je uvedeno výše, je dále třeba:

2



respektovat prostorové uspořádání krajiny a sídel, zachovat stávající panoramatické pohledy, respektovat charakter a měřítko zástavby; nesmí být zásadním způsobem narušen historický půdorys sídel (prováděním velkoplošných přestaveb a demolic);



umísťování významných dopravních staveb je přípustné za předpokladu zachování krajinotvorné památkové hodnoty území, tj. za předpokladu akceptace uplatnění kulturních památek v krajině, zachování otevřených pohledů a průhledů, respektování dochovaných dominant a prostředí kulturních památek a při minimalizaci zásahů do krajinného rázu.

Žádné vedení z nadřazené sítě technické infrastruktury (kromě dálkového optického kabelu a radioreléové trati) řešeným územím neprochází. V povodí říčky Desné je evidována plocha vhodná pro akumulaci povrchových vod, označená jako vodní nádrž Hoštejn. V ZÚR OK je definována územní rezerva pro tuto nádrž, kterou územní plán Drozdov přejímá. Vzhledem k přesahu možné zátopové čáry do Pardubického kraje bude nutno koordinovat opatření k využití tohoto území na úrovni Krajských úřadů Olomouckého a Pardubického kraje. Sousedními katastry obce jsou na severu k. ú. Crhov, na severovýchodě k. ú. Jedlí, na východě k. ú. Václavov u Zábřeha a k. ú. Pivonín, na jihovýchodě k. ú. Kosov, na jihu k. ú. Hoštejn, na jihozápadě k. ú. Tatenice (okres Ústí nad Orlicí) a na západě k. ú. Cotkytle (okres Ústí nad Orlicí). Koncepce řešení územního plánu nemá na sousední katastrální území žádný vliv. Rovněž neexistuje žádný územně technický vliv okolních sídel a jejich katastrálních území na správní území obce Drozdov. Výjimku tvoří pouze některé prvky územního systému ekologické stability.

b.

Vyhodnocení splnění požadavků zadání

Z porovnání požadavků na řešení územního plánu Drozdova vyplývá, že bylo zadání územního plánu Drozdov (dále je Zadání) naplněno. Dílčí rozdíly vyplynuly ze závěrů společného jednání nebo s ohledem na nové skutečnosti zjištěné v průběhu zpracování. Ze závěrů společného jednání vyplynula dohoda, že z konkrétně vymezených rozvojových ploch, které po komplexním vyhodnocení mají být zahrnuty do návrhu územního plánu Drozdov, budou na základě nesouhlasu odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu vypuštěny plochy RP11 (plochy výroby a skladování), RP15 (plochy bydlení), RP26 (plochy pro sport) a RP27 (plochy veřejných prostranství). Plochy RP26 a RP27 byly do návrhu zařazeny na základě řešení územního plánu (nevyplynuly ze Zadání) ve vazbě na řešení dopravního napojení rozvojových ploch na severním okraji zastavěného území sídla. V průběhu projednávání a na základě dodatečného vyjádření vlastníků dotčených pozemků bylo zvoleno odlišné dopravní řešení, které neumožnilo obsloužit rozvojové plochy RP26 a RP27. Z toho důvodu byly plochy z řešení vypuštěny. Nad rámec Zadání územní plán vymezil v návaznosti na plochu RP20a další lokalitu pro smíšené obytné plochy (RP20) a plochu RP21 pro lehký průmysl. Zařazení těchto ploch do řešení vycházelo z požadavku vlastníků, který byl řešením prověřen a přijat. Po společném jednání vlastníci požádali o navrácení ploch jejich původnímu využití (zemědělská výroba). Připomínce bylo vyhověno. V lokalitě Drozdovská pila nejsou vymezeny žádné nové rekreační plochy ani plochy bydlení. Důvodem je vymezené územní rezerva vodní nádrže Hoštejn. 3

Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR (dále jen PÚR) a ZÚR OK jsou respektovány a vyhodnoceny samostatně v kapitole f. tohoto odůvodnění. V průběhu zpracování územního plánu byl odborem životního prostředí Městského úřadu Zábřeh pořízen a částečně projednán Generel ÚSES pro ORP Zábřeh“. Jeho výstupy jsou převzaty do územního plánu Drozdov před veřejným projednáním. Dále jsou zapracovány výsledky řešení podaných připomínek a námitek podle dohody pořizovatele vyjadřovateli.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

c.

c.1

Základní předpoklady a podmínky vývoje obce

Základní předpoklady a podmínky rozvoje obce Drozdov jsou formulovány prognózou výhledového počtu obyvatel, navrhovanou bytovou výstavbou a z toho vyplývající dosahovanou kvantitativní úrovní bydlení ve výhledu. V obci bude probíhat plynule výstavba rodinných domů. Jejím limitem nejsou stavební pozemky, územní plán vymezí dostatek stavebních parcel. Předpokládá se, že ani do roku 2030 nemusí být zastavěny všechny plochy vhodné pro výstavbu rodinných domů. Současně může docházet k zásadním rekonstrukcím a modernizacím starších rodinných domů, v jejichž důsledku se dostane takto rekonstruovaný dům poskytovanou úrovní bydlení na úroveň domu nově postaveného. Rozsah výstavby rodinných domů v období do roku 2030 je možné odhadnout na základě následujících předpokladů: 

Celkový počet obyvatel v obci v r. 2011, tj. 342 osob, se může vyvíjet buď podle dosavadních tendencí, čili ubývat, nebo může dojít k jeho nárůstu až na 400 obyvatel v roce 2030. Pravděpodobný vývoj se předpokládá jako mírný nárůst počtu obyvatel na 350 osob v r. 2020 a 370 až 400 osob v r. 2030.



Průměrný počet členů cenzové domácnosti se bude dále mírně snižovat na 2,30 – 2,32 osob v r. 2030.



Podíl domácností bez vlastního bytu, který v posledních 30 letech v podstatě stagnoval na úrovni necelých 10 %, se v období 2011 – 2030 sníží na úroveň tzv. chtěného soužití kolem 5 – 7 %.



Odpad bytů bude srovnatelný s jeho hodnotami v posledních 40 letech vzhledem k tomu, že v obci je ještě stále řada méně kvalitních domů, ty budou spíše využívány k druhému bydlení, a tudíž nebudou vykazovány jako trvale obydlené.



Budou pokračovat rozsáhlejší modernizace bytového fondu a také získávání nových bytů přístavbami a nástavbami na stávajících rodinných domech, případně i na bytových domech.

Na základě všech těchto doporučení a předpokladů se jeví jako optimální vývoj, který předpokládá, že počet obyvatel Drozdova by do roku 2020 vzrostl na 350 osob a do r. 2030 na 370 - 400 osob s tím že by se v obci v celém návrhovém období 2011 – 2030 postavilo 30 bytů, tj. cca 25 - 30 rodinných domů.

4

Za těchto předpokladů by se vývoj obyvatelstva, domácností a bytové výstavby mohl vyvíjet tímto způsobem: Předpokládaný vývoj počtu obyvatel, bytová výstavba a úroveň bydlení Obec Drozdov celkem Počet obyvatel Počet cenzových domácností (CD) Počet bytů Průměrný počet členů CD Soužití CD v % Bytová výstavba Odpad bytů

451 147 145 3,07 1,4 11 41

1970

Počet obyvatel Počet CD Počet bytů Průměrný počet členů CD Soužití v %

358 122 115 2,93 5,7

1971 - 1980

Bytová výstavba Odpad bytů

1980

Počet obyvatel Počet CD Počet bytů Průměrný počet členů CD Soužití v % Bytová výstavba Odpad bytů

387 137 124 2,82 9,5 11 8

1991

Počet obyvatel Počet CD Počet bytů Průměrný počet členů CD Soužití CD v %

364 139 127 2,62 8,6

1991 - 2001

Bytová výstavba Odpad bytů Počet obyvatel Počet CD Počet bytů Průměrný počet členů CD Soužití CD v % Bytová výstavba Odpad bytů Počet obyvatel Počet CD Počet bytů Průměrný počet členů CD

8 8 340 141 127 2,41 9,9 10 6 342 145 131 2,35

1961

1961 - 1970

1981 - 1990

2001

2001 - 2011 2011

35 26

5

Soužití CD v %

9,7

2011- 2020

Bytová výstavba Odpad bytů

2020

Počet obyvatel Počet CD Počet bytů Průměrný počet členů CD Bytová výstavba Odpad bytů

350 - 370 151 - 159 140 - 150 2,32 - 2,33 15 - 35 6 - 12

Počet obyvatel Počet CD Počet bytů Průměrný počet členů CD Soužití CD v %

370 - 400 161 - 172 149 - 163 2,30 - 2,32 5,2 – 7,4

2021- 2030 2030

15 - 25 6

Pro navrhovanou výstavbu bytů bylo nutno v obci najít dostatek potenciálních stavebních parcel. Ze zpracované prognózy vyplývá, že pro stabilizaci či mírný nárůst počtu obyvatel obce zhruba do roku 2030 po započtení odpadu bytů a snížení míry soužití by bylo potřebné připravit územní předpoklady pro výstavbu 30 až 60 bytů. Podle návrhu územního plánu se počítá pouze s výstavbou formou rodinných domů. Vzhledem k tomu, že se připouští výstavba patrových domů, umožňující výstavbu dvoubytových domů, bylo by třeba vymezit pro stabilizaci obyvatelstva plochy pro 25 – 50 parcel. Z demografického hodnocení vyplývá, že zejména v období 2011 – 2020 bude počet obyvatel spíše stagnovat. Bude tedy platit spíše dolní hranice potřeby bytové výstavby (15 bytů). V období 2020 – 2030 se však předpokládá mírný nárůst počtu obyvatel ve vazbě na využívání příznivých přírodních a obytných podmínek obce, a tím vyšší zájem o stavbu rodinných domů. Tím lze posunout úvahu o potřebě bytové výstavby do středu rozmezí (tj. cca 25 bytů). Reálná potřeba ploch pro rodinné domy v období 2011 – 2030 lze tak kvantifikovat okolo 35 parcel. Pokud by došlo ke kvalitativně vyššímu zájmu o výstavbu v obci, nepřesáhla by potřeba bytů hodnotu 60, což odpovídá potřebě zhruba 50 parcel. V návrhu územního plánu jsou vymezeny plochy bydlení, které by umožnily vytvoření 40 – 45 parcel. I když tyto plochy představují vyšší rozsah ploch, než je vypočtená reálná potřeba, je tento rozsah odpovídající, neboť v rámci územního plánu není možné stanovit parcelační plán. V případě zájmu o plošně rozsáhlé parcely je tak nutné odhad počtu navrhovaných domů redukovat. Lehké naddimenzování rozvojových ploch mimoto umožňuje lépe reagovat na vlastnické vztahy a diferenciaci v časovém využití jednotlivých ploch. Platnost územního plánu současně sahá až za horizont kalkulovaného roku 2030 a funguje tak jako dlouhodobá strategie.

6

c.2

Urbanistická koncepce rozvoje obce, zastavitelných ploch, ploch přestavby, prostranství a systému sídlení zeleně

včetně plochy

vymezení veřejných

Současný urbanistický a architektonický výraz Drozdova je odrazem jeho historického vývoje. Z hlediska urbanistické struktury se obec skládá z několika celků, které jsou ze stavebního a architektonického hlediska dosti odlišné. Obec je tvořena jedním sídelním útvarem. V údolí říčky Březná při západní hranici katastrálního území je navíc lokalita Drozdovská Pila, tvořená třemi zastavěnými územími tvořenými několika rekreačně využívanými domy, kynologickým výcvikovým střediskem, hostincem, rekonstruovaným objektem pily a mlýna. Vzhledem k tomu, že Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje vymezily podél Březné územní rezervu pro budoucí vodní nádrž Hoštejn, ponechává územní plán lokalitu Drozdovská Pila jako stabilizovanou, bez územního rozvoje. Sídlo Drozdov se rozkládá na poměrně rozsáhlém svažitém prostoru v okolí prameniště Drozdovského potoka, v nadmořským výškách mezi 498 a 550 m. Základní kostra sídelní struktury je tvořena silnicí III/31529, která dělí sídlo na dvě části – jižní část se starou zástavbou a úzkými místními komunikacemi a severní část s novější zástavbou. Poloha většiny zastavěného území na svahu orientovaném k jihovýchodu zhoršuje možnosti dopravní obsluhy řady domů, zejména ve starší jižní části zastavěného území. Sídlo nemá jasně formovaný centrální prostor s klasickou návsí. Centrální prostor je vyvinutý v okolí napojení silnice III/31531 na silnici III/31529 a křížení silnice III/31529 s místními komunikacemi, které z ní vybíhají ke kapli, zemědělskému areálu a bytovým domům. V této části zastavěného území se nachází také nákupní středisko, budova hostince, obecního úřadu, další obchod se smíšeným zbožím a požární zbrojnice. Pro zkvalitnění obytného prostředí a dosažení větší reprezentativnosti celého prostoru vymezuje územní plán v okolí křižovatky silnic III/31531 a III/31529, nákupního střediska a bytového domu plochy pro veřejné prostranství, jehož součástí bude i rozšířené parkoviště před obecním úřadem. Rozvoj bydlení v této části sídla je navržen jen v omezeném rozsahu v návaznosti na severozápadní okraj stávající zástavby (RP19). Tato obytná lokalita bude doplněna veřejnou a ochrannou a izolační zelení. Jižní, plošně nejrozsáhlejší část Drozdova s původní, poměrně zahuštěnou zástavbou je tvořena rodinnými domy a menšími staršími usedlostmi, o průměrném stavebně technickém stavu. Většina objektů je starších, pouze na okraji zastavěného území stojí jeden nový rodinný dům. V této části sídla je též kaple a objekt mateřské školy. Problémem tohoto urbanistického celku je komplikovaná dopravní obsluha v důsledku vysoké svažitosti terénu. Komunikace jsou zde velmi úzké, s řadou málo přehledných úseků a s jen průměrně udržovaným povrchem. Nicméně po úpravách povrchu bude možné i nadále komunikace používat k obsluze budoucích rozvojových ploch bydlení RP3, RP4 a RP10 navržených na jižním okraji zastavěného území. Na těchto třech plochách by bylo možné umístit až cca 15 rodinných domů. Za hranicí zastavěného území je hřbitov zpřístupněný komunikací s asfaltovým povrchem ve velmi dobrém stavu. Západní část sídla je zpřístupněna několika místními komunikacemi vedoucími z centrální části. Stojí zde několik vícebytových rodinných domů doplněných rodinnými domy vesměs v dobrém, udržovaném stavu a ve stáří kolem 50 – 80 roků. Místní komunikace jsou zde dostatečně široké. Touto části probíhá místní komunikace do lokality Drozdovská Pila, o šířce 3-4 m, s asfaltovým povrchem, ale s nevyhovujícími sklonovými parametry v některých jejích částech, a je proto charakterizována jako obslužná komunikace – lesní 7

cesta, se zákazem vjezdu motorových vozidel. V zájmu dosažení co největší kompaktnosti a sevřenosti urbanistického půdorysu sídla, bez zbytečných výběžků stávající zástavby, navrhuje územní plán zarovnání zastavěného území jihozápadní části sídla tím, že jej rozšiřuje až po ochranné pásmo vedení elektrické energie vn 22 kV. Kapacita nově vzniklých ploch bydlení RP1 a RP1A bude činit cca 6 rodinných domů. Pro sportovně rekreační vyžití těchto obytných lokalit bude sloužit menší sportovní plocha RP28, navržená při komunikaci na Drozdovskou Pilu. Tyto lokality jsou zařazeny do II. etapy výstavby. Zástavba centrální a jižní obytné části sídla je až na výjimky velmi sevřená, obytné objekty mají většinou menší parcely s malými zahrádkami. Vzhledem k tomuto charakteru zástavby nejsou uvnitř sídla až na jednu výjimku (RP16) vymezovány plochy pro výstavbu nových rodinných domů. Jižní a západní hranici severní části Drozdova představuje silnice III/31529. Tento urbanistický celek je podstatně odlišný od ostatních částí zastavěného území, protože je tvořen zástavbou novějších rodinných domů ze sedmdesátých až osmdesátých let. V jeho nejsevernější a nejvýše položené části je i několik nových rodinných domů. Tato část je dopravně napojena místními komunikacemi až na výjimku nejnovějších rodinných domů v nejsevernější části napojených velmi úzkou komunikací. Tato část má místy až charakter městské zástavby rodinných domů. V údolí Drozdovského potoka severně od silnice III/31529 je dobře upravená travnatá plocha s malými vodními nádržemi. Do této zastavěné části sídla zasahuje ze severu velká enkláva trvalých travních porostů s jižní orientací, využívaná jako pastvina skotu. Tento prostor (RP5, RP6 a RP7 s kapacitou 6 – 7 rodinných domů) se jeví jako ideální pro novou individuální bytovou výstavbu svou polohou v blízkosti centra obce, s možností napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Jelikož místa uvnitř dvou ostrých zatáček silnice III/31529 při vjezdu do obce od Jedlí by byla zemědělsky hůře obdělávatelná, navrhuje územní plán rovněž tyto dva prostory zastavit jedním až třemi rodinnými domy (RP18 a RP17), přičemž od provozu na silnici budou obě obytné plochy odcloněny pásem ochranné a izolační zeleně. Pro potřeby zemědělské velkovýroby byl v poválečném období vybudován na jihozápadním okraji zastavěného území velký areál zemědělské výroby, který je v současné době využíván jen zčásti. Proto navrhuje územní plán v jeho západní části přestavbu jedné budovy na obytný objekt, jehož součástí by mohla být i provozovna pro drobné podnikání (plocha RP20A). V návaznosti na tento areál je navržena i další plocha smíšená obytná RP20 s tím, že zde pro drobné podnikání může sloužit individuální nízkopodlažní zástavba. Jelikož plocha zemědělského areálu není od zemědělských ploch a volné krajiny dostatečně oddělena, navrhuje se kolem jeho jihovýchodního a jihozápadního okraje vysázení liniové přírodní zeleně. Důležitým návrhem směřujícím ke zvýšení kvality obytného prostředí v sídle je nová účelová komunikace vycházející na severu Drozdova ze silnice III/31529 západním směrem a probíhající kolem severozápadního a západního okraje sídla, na jehož jihozápadním okraji zaústí do zemědělského areálu. Tato nová komunikace bude sloužit prakticky výhradně potřebám zemědělského družstva, které tak svou technikou již nebude zatěžovat silniční provoz v zastavěném území. Obec Drozdov v současné době neprovozuje činnost žádná firma zabývající se průmyslovou výrobou. V obci je několik podnikatelů zabývajících se řemeslnými živnostenskými činnostmi a drobnými výrobními činnostmi provozovanými na živnostenský list a to zpravidla jednou osobou. Tyto činnosti se provádějí zpravidla v objektech navazujících na rodinný dům příslušného řemeslníka a na okolí nemají rušivý vliv. Vzhledem k velikosti a geografické poloze obce považuje územní plán stávající ekonomickou základnu obce za stabilizovanou a nenavrhuje pro ni nové plochy. 8

Z uvedené funkční zonace vyplývá absence kompaktní zóny občanské vybavenosti. Jednotlivá zařízení se však nacházejí buď přímo v prostoru křižovatky silnic, nebo v její těsné blízkosti, a jsou tedy dopravně velmi dobře dostupná. Jejich počet odpovídá stávající i výhledové velikosti obce, a proto územní plán rozšíření zařízení občanské vybavenosti nenavrhuje. Na území obce se nenalézá žádné místo významné historické události, stejně tak schází i dominantní vyhlídkový bod (rozhledna). Přesto se vedle jediné nemovité kulturní památky (partyzánského pomníku v lese u Drozdovské Pily) nachází buď přímo v Drozdově, nebo v okolí sídla řada architektonicky, kulturně a historicky významných objektů a míst, které jsou uvedeny v kapitole h.2. „Limity využití území“. Územní plán navrhuje celkem 16 zastavitelných ploch (bez ploch zeleně a bez dopravních staveb). Z toho je navrženo 12 ploch bydlení v rodinných domech – venkovských (BV), jedna plocha smíšená obytná - venkovská (SV), dvě plochy budou využity pro veřejná prostranství (PV) a jedna plocha pro občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS). RP1

Rozvojová plocha RP1 (0,29 ha, BV – plochy bydlení – bydlení v rodinných domech venkovské, orná půda) je situována na velmi dobrém místě za západním okrajem zastavěného území, u její severovýchodní části je již postaven 1 nový rodinný dům. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je důležité, že rozvojová plocha RP1 leží na půdách nejnižší třídy ochrany. Je zapojitelná na komunikační systém sídla i na obecní vodovod a kanalizaci. Od provozu zemědělské techniky na navrhované účelové komunikaci bude chráněna ochrannou a izolační zelení, která bude vysázena v ochranném pásmu vedení elektrické energie vn 22 kV. Pro pokrytí energetických potřeb této i sousední lokality RP1A bude na jihozápadním okraji plochy RP1 zřízena nová trafostanice. Kulturní a přírodní ochranné prvky vyskytující se u jižního okraje lokality (křížek, významný strom) nebudou individuální bytovou výstavbou nijak dotčeny. Využití plochy je zařazeno do II. etapy výstavby.

RP1A Rozvojová plocha RP1A (0,49 ha, BV – plochy bydlení – bydlení v rodinných domech - venkovské, orná půda) představuje pokračování výstavby na ploše RP1 severním směrem. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je převážní část rozvojové plochy RP1A situována na půdách nejnižší třídy ochrany. Je zapojitelná na kanalizaci, zatímco voda bude k jednotlivým obytným objektům přivedena ze stávajícího řadu procházejícího západní částí sídla. Napojení lokality bude možné z budoucí účelové komunikace. Od provozu zemědělské techniky na účelové komunikaci bude plocha RP1A chráněna ochrannou a izolační zelení, která bude vysázena v ochranném pásmu vedení elektrické energie vn 22 kV. Elektrickou energií budou rodinné domy zásobeny z nové trafostanice navržené na jihozápadním okraji plochy RP1. Tato plocha je zařazena do II. etapy výstavby. RP3

Rozvojová plocha RP3 (0,37 ha, BV – plochy bydlení – bydlení v rodinných domech venkovské, orná půda, trvalé travní porosty) je situována severně od stávající trafostanice na jižním okraji zastavěného území. Přestože lokalita leží na půdách nejvyšší třídy ochrany, je její zařazení do návrhu územního plánu zdůvodnitelné právě její polohou v zastavěném území, severně od historické komunikace směřující podél jižního okraje sídla z východu do zemědělského areálu. Vzhledem k blízkosti stávající trafostanice je však nutno respektovat její ochranné pásmo. Plocha RP3 je 9

zapojitelná na komunikační systém sídla i na obecní vodovod a kanalizaci. Podél jejího východního okraje bude vysázena ochranná a izolační zeleň. RP4

V případě rozvojové plochy RP4 (0,37 ha, BV – plochy bydlení – bydlení v rodinných domech - venkovské, orná půda) již existují zájemci o výstavbu. Jedná se o velmi dobrou, vhodně orientovanou plochu na jižním okraji zastavěného území, byť na půdách nejvyšší třídy ochrany. Lokalita bude dopravně zpřístupněna jednak ze stávající místní komunikace probíhající podél jejího východního okraje, jednak z nové místní komunikace navržené v trase původní historické cesty k zemědělskému areálu. Plocha RP4 bude napojitelná na kanalizační systém sídla, z obecního vodovodu bude potřeba ze severu vybudovat nový vodovodní řad.

RP5, 6, 7 Rozvojové plochy RP5 (0,12 ha, BV – plochy bydlení – bydlení v rodinných domech - venkovské, trvalý travní porost, zahrada), RP6 (0,46 ha, BV – plochy bydlení – bydlení v rodinných domech - venkovské, trvalý travní porost) a RP7 (0,35 ha, BV – plochy bydlení – bydlení v rodinných domech - venkovské, trvalý travní porost) s jižní orientací se nacházejí nad centrální částí obce na louce využívané v současnosti pro pastvu skotu. Jedná se o vhodné plochy pro výstavbu rodinných domů, které budou dopravně napojeny na stávající komunikační systém Drozdova prostřednictvím nových místních komunikací. Plochy navazují volně na obytný okrsek zástavby rodinných domů ze sedmdesátých let. Výhodou lokalit je, že se nacházejí na půdách nižší třídy ochrany. Lokality jsou napojitelné na vodovodní i kanalizační systém sídla. K ochraně ploch před povrchovými vodami z přívalových srážek je západně od nich navržena realizace záchytných svodných příkopů. RP10 Rozvojová plocha RP10 (1,01 ha, BV – plochy bydlení – bydlení v rodinných domech - venkovské, orná půda) využívá zčásti zastavěného území na jižním okraji sídla, její severní část leží již mimo zastavěné území. Jelikož severní částí sahá plocha RP10 prakticky až k lesu, bude nutné dodržet zásadu, aby obytné objekty nebyly stavěny do vzdálenosti výškového patra lesního porostu, což i tak vyžaduje souhlas s umístěním stavby ve vzdálenosti do 50 metrů od okraje lesa. Jednotlivé obytné objekty budou zpřístupněny z nové místní komunikace procházející podél jižního okraje plochy RP10. K lokalitě bude nutné přivést od západu nový vodovodní i kanalizační řad a vybudovat čerpací stanici odpadních vod. Podél východního okraje lokality (v ochranném pásmu vedení elektrické energie vn 22 kV) bude vysázena ochranná a izolační zeleň. RP16 Rozvojová plocha RP16 (0,11 ha, BV – plochy bydlení – bydlení v rodinných domech - venkovské, zahrada) je jedinou rozvojovou plochou bydlení vymezenou v proluce stávající zástavby hluboko uvnitř zastavěného území, leží na půdách nejnižší třídy ochrany. Její nevýhodou je svažitost pozemku a severovýchodní orientace, výhodou naopak vybavenost inženýrskými sítěmi (vodovodem a kanalizací). RP17 Rozvojová plocha RP17 (0,37 ha, BV – plochy bydlení – bydlení v rodinných domech - venkovské, orná půda, trvalý travní porost) je navržena v ohybu silnice III/31529 před levotočivou zatáčkou při vjezdu do obce od Jedlí. Její lokalizace nevyvolává střet se zájmy ochrany zemědělského půdního fondu, neboť leží na půdách nižší třídy ochrany. Dopravní přístupnost je řešena připojením z jihu od silnice III/31529. Nově

10

vysázená ochranná a izolační zeleň při západním okraji lokality ji bude alespoň částečně chránit před provozem na této silnici. RP18 Rozvojová plocha RP18 (0,12 ha, BV – plochy bydlení – bydlení v rodinných domech - venkovské, trvalý travní porost) je navržena v ohbí silnice III/31529 v místě, kde se tato silnice ostře stáčí doprava k obecnímu úřadu. Její lokalizace je vhodná i z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, jelikož jednak je umístěna ve vklíněném, těžko obdělávatelném prostoru, jednak leží na půdách nižší třídy ochrany. Od provozu na silnici III/31529 bude plocha RP18 odcloněna pásem ochranné a izolační zeleně. Na vodovodní a kanalizační síť obce bude lokalita napojena prostřednictvím nového vodovodního a kanalizačního řadu, které povedou od obecního úřadu podél silnice II/3152. Dopravní napojení je řešeno přímo ze silnice III/31529. RP19 Rozvojová plocha RP19 (0,24 ha, BV – plochy bydlení – bydlení v rodinných domech - venkovské, orná půda) částečně vyplňuje prostor mezi severozápadním okrajem zastavěného území a účelovou komunikací vedoucí ze sídla severním směrem k lesu, přičemž sahá pouze po ochranné pásmo elektrického vedení vn 22 kV (v ochranném pásmu tohoto vedení při uvedené komunikaci bude vysázena veřejná zeleň). Plocha RP19 zároveň propojí dnes částečně odloučenou usedlost se stávající zástavbou a využije tak v současné době zemědělsky hůře obdělávatelný pozemek. Při severním okraji lokality je navržen pás ochranné a izolační zeleně. RP20 Rozvojová plocha RP20 (0,26 ha, SV – plochy smíšené obytné – venkovské, orná půda) je vymezena v návaznosti na původní zemědělský areál a je v zastavěném území. Tato poloha je zdůvodnitelná i s ohledem na její snadné zasíťování, třebaže většina plochy leží na půdách nejvyšší třídy ochrany. Obytné objekty budou zpřístupněny ze stávající komunikace vedoucí podél severozápadního okraje zemědělského areálu na jihozápad od sídla. Od volné krajiny bude lokalitu oddělovat navržená ochranná a izolační zeleň. Také plocha RP20 bude zásobována elektrickou energií z nové trafostanice navržené severovýchodně od ní. RP23, 24 Rozvojové plochy RP23 (0,06 ha, PV – plochy veřejného prostranství, zahrada) a RP24 (0,16 ha, PV – plochy veřejného prostranství, neplodná půda) jsou navrženy v okolí křižovatky silnic III/31529 a III/31531 a v prostoru mezi nákupním střediskem a obecním úřadem, včetně okolí bytového domu, pro veřejné prostranství, jehož součástí bude i rozšířené parkoviště před obecním úřadem. Kromě zeleně by toto prostranství mohlo být využito také pro vybudování zázemí památných míst. Hodnotu tohoto reprezentativního prostoru obce zvyšují právě dvě památná místa u křižovatky – kaple sv. Floriána a památník obětem 1. světové války – a dva významné stromy (jírovec maďal). RP28 Rozvojová plocha RP28 (0,16 ha, OS – plochy občanské vybavenosti – tělovýchovná a sportovní zařízení, orná půda) představující sportovně rekreační zázemí jihozápadní části sídla je vymezena v cípu sevřeném stávajícími účelovými komunikacemi směřujícími k vodojemu a do lokality Drozdovská Pila, z nichž bude rovněž dopravně dobře napojitelná. Výhodou lokality je bezproblémová možnost připojení inženýrských sítí a poloha na půdách nejnižší třídy ochrany. Návrh plochy RP28 reaguje tak na požadavek zadání územního plánu navrhnout v zázemí 11

některých rozvojových lokalit bydlení malé plochy pro sport. Tato plocha je zařazena do II. etapy výstavby. Dále územní plán navrhuje jednu plochu přestavby. RP20A Rozvojová plocha RP20A (0,52 ha, SV – plochy smíšené obytné – venkovské, neplodná půda) využívá jeden objekt v západní části zemědělského areálu pro bydlení, kde v novém bytovém domě bude vymezen kromě bytové jednotky i dostatečně veliký prostor pro provozování podnikatelských aktivit. Aby byla tato lokalita výrazně oddělena od ostatní části zemědělského areálu, bude obnovena dnes již téměř neexistující komunikace vedoucí z centra obce jihozápadním směrem mimo zastavěné území. Lokalita je velmi dobře zasíťovaná.

12

c.3

Přehled zastavitelných ploch a ploch přestavby Funkční využití

Označení plochy

uvnitř / mimo zastav. území

Výměra v ha

Přibližná kapacita rodinných domů

Parcely

I. ETAPA Plochy bydlení RP3

Bydlení v rodinných domech – venkovské

uvnitř ZÚ

0,37

3-4

408, 412/2

RP4


uvnitř ZÚ

0,37

3-4

360/9, 360/15, 360/33

RP5


mimo ZÚ

0,12

1

176/4, 176/5

RP6


mimo ZÚ

0,46

3-4

168/12, 176/4, 176/17

RP7


mimo ZÚ

0,35

2-3

168/12, 176/4

RP10


část uvnitř, část mimo ZÚ

1,01

9-10

90/1, 90/3, 90/5, 90/7, 90/9, 90/10, 90/11, 90/12, 90/14

RP16


uvnitř ZÚ

0,11

1

162/5

RP17


mimo ZÚ

0,37

3-4

176/15, 176/16

RP18


mimo ZÚ

0,12

1

168/4

RP19


mimo ZÚ

0,24

2

33/35

3,52

28 - 34

celkem Plochy smíšené obytné RP20

Plocha smíšená obytná

uvnitř ZÚ

0,26

2

52/19, 52/37

RP20A - přestavba

Plocha smíšená obytná

uvnitř ZÚ

0,52

1 bytový dům

209/1, 921/9, 921/12, 921/19

0,78

2 RD + 1 BD

celkem Plochy veřejných prostranství RP23

Veřejná prostranství

uvnitř ZÚ

0,06

167/1

RP24

Veřejná prostranství

uvnitř ZÚ

0,16

33/27, 33/38, 33/39, st. 221, st. 222

celkem

0,22

13

Funkční využití

Označení plochy

uvnitř / mimo zastav. území

Výměra v ha

Přibližná kapacita rodinných domů

Parcely

II. ETAPA Plochy bydlení RP1


mimo ZÚ

0,29

2

38/39

RP1A


mimo ZÚ

0,49

3-4

38/37, 38/38, 38/39

0,78

5-6

celkem Plochy pro sport a tělovýchovu RP28 celkem

Plocha pro sport a tělovýchovu

mimo ZÚ

0,14

38/40

0,14

14

c.4

Limity využití území

Limity budoucího rozvoje území tvoří jednak ty, které vyplývají z jednotlivých složkových zákonů a platí již na vstupu řešení územního plánu, a ty, které jsou výsledkem řešení územního plánu. Za vstupní limity využití území se v souladu s níže uvedenými zákony považuje ochrana daných nebo získaných vlastností řešeného území, jejíž územní průmět zasahuje do administrativního území obce. Jako limity využití území nadmístního významu je třeba v řešeném území respektovat: 1. V souladu se zákonem ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů: 

regionální a lokální územní systém ekologické stability (ÚSES);



ochranné podmínky Přírodního parku Březná, uvedené v Nařízení Okresního úřadu Šumperk, č. 14/1997;



významné krajinné prvky ze zákona.

2. V souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách:  





ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok: ochranné pásmo vodovodních řadů a kanalizačních stok je dáno světlostí do průměru 500 mm včetně a je 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu od kraje profilu; ochranné pásmo vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm je 2,5 m od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu od kraje profilu;



šířka pozemku při vodním toku stanovená k užívání pro správce vodních toků k výkonu správy toku činí: u významných vodních toků nejvýše 8 m od břehové čáry,



u drobných vodních toků nejvýše 6 m od břehové čáry;



ochranné pásmo čistírny odpadních vod;



PHO vodního zdroje 2b – Nemilka;



ochranné pásmo vodních zdrojů.

3. V souladu se zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích, veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa a pozemky ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa, pokud jednáním o konkrétních záměrech nebude udělena výjimka, maximálně však 25 metrů. 4. V souladu se zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství ve znění pozdějších úprav a doplnění (Horní zákon) a se zákonem č. 62/1988 Sb. o geologických pracích v platném znění §13 odst. 1: 

poddolovaná území:

5511 – Drozdov – polymetalické rudy,

5. V souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ochranná pásma pozemních komunikací (§ 30), vymezená svislými plochami do výšky 50 m ve vzdálenosti: 

15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu silnic III. třídy; 15

6. V souladu se zákonem č. 222/1994 Sb. respektive 458/2001 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích:  

ochranná pásma elektrických vedení vvn vymezená svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení od krajního vodiče vedení na každou stranu: ve vzdálenosti 10, respektive 7 m u napětí 22 kV;

7. V souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o památkové péči jsou vstupními limity využití území i nemovité kulturní památky. V Drozdově se jedná o jediný objekt: 

č.r. 44858/8-936 partyzánský Drozdovská pila, parc.č.716/12

pomník

Jana

Háječka

nad

osadou

Dále jsou v koordinačním výkrese zakreslena tato památná místa, která by z pohledů památkové péče měla být zachována a chráněna na místě samém: 

sloup se sousoším Nejsvětější Trojice po levé straně silnice do Jedlí, parc. č. 31/1,



kaple sv. Floriána u křižovatky silnic III/31529 a III/31531 v severozápadní části obce, parc. č. 33/28,



kovový kříž v kamenném podstavci v horní části obce při cestě do zemědělského družstva, parc.č. 83/1,

 

kovový kříž posazený na vysokém kamenném podstavci při boční cestě k hřbitovu, parc. č. 358, hřbitov jižně od sídla s kamenným křížem, parc. č. 405/9,



kamenná socha P. Marie na podstavci na palouku před hřbitovem, parc. č. 405/12,



kamenný kříž na palouku před hřbitovem, parc. č. 405/12,



kamenný kříž v ohradní zdi předzahrádky domu č.p. 52, parc. č. 44,



kaple Sv. Fabiána a Šebestiána uprostřed obce, parc. č. 78,



kamenný kříž z roku 1869 před kaplí, parc. č. 890/1,



kamenný kříž v ohradní zdi předzahrádky domu č.p. 111, parc. č. 155,

 

památník obětem I. sv. války, u křižovatky silnic III/31529 a III/31531, parc. č. 167/l, kamenný kříž u silnice III/31529 ve východní části sídla, parc. č. 207/1.

Částečně limitující pro novou výstavbu je ochrana archeologických nalezišť (území obce Drozdov má charakter území s archeologickými nálezy). Jelikož většina prováděných zemních prací podléhá odbornému archeologickému dozoru nebo vyvolá potřebu záchranného archeologického výzkumu, jsou stavebníci povinni již v době přípravy stavby oznámit tento záměr Archeologickému ústavu Akademie věd ČR. 8. V souladu se zákonem č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví (§ 17, odst. 2) se ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem pohřebiště, nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. Výstupní limity vyplývají z řešení navrhovaných územního plánem:  

vymezení lokálního územního systému ekologické stability; ochranné pásmo trafostanice;



ochranné pásmo vodovodních a kanalizačních řadů;

16



ochranné pásmo od okraje lesa činí 50 m, pro objekty na nových plochách je navržena výjimka v rozsahu 25 m od okraje lesa.

c.5

Dopravní řešení

Návrh řešení dopravní obsluhy Drozdova vychází z vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, a to zejména z § 22 o pozemcích veřejných prostranství, který stanoví nejmenší šířku veřejného prostranství pro přístupovou komunikaci v případě bytového či rodinného domu. U obce Drozdov je stanovena nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, 8 m při obousměrném provozu. Při jednosměrném provozu lze tuto šíři snížit až na 6,5 m. Návrh obsahuje řešení místních komunikací dle ČSN 736110 v kategorii PMK 7,0 u nových ploch bydlení či PMK 10 na přístupnějších prostorech. c.5.1 Silniční síť Řešeným územím prochází silnice III/31529 od Zábřehu do Drozdova do Jedlí. Ta tvoří jakousi základní dělicí čáru ve způsobu zástavby obce. Stávající jižní část je protkána řadou místních komunikací o různých šířkách, které neodpovídají ČSN 736110. Severní část obce, tzv. „Nový Drozdov“, již nemá v zástavbě tak výrazný nesoulad s ČSN 736110, i když ne všechny cesty odpovídají ČSN. Protože silnice III/31529 má možnost k provedení směrových i příčných úprav ve svém průběhu, navrhuje se v jejím průtahu obcí kategorie PMK 10 s jednostranným chodníkem podél zástavby se směrovou úpravou oblouků v západní a jižní části trasy a se zřízením zasakovacích pruhů u zástavby ve směru od Zábřehu (u sportoviště). V rámci navrhované výstavby (plochy RP10 a RP17) mimo hranici intravilánu je nutné také u silnice III/31529 upravit její kategorii na PMK 10 na úkor S 7,5. Silnice III/31531 tvoří částečný přístup do staré zástavby obce a je podél ní vybudována autobusová zastávka s čekárnou. Návrh obsahuje doporučení homogenizovat úsek III/31531 v prostoru zastávky a upravit točku. c.5.2 Železniční doprava Železniční doprava není v území přímo zastoupena. Nejbližší železniční stanicí je Zábřeh. c.5.3 Místní komunikace Ve stávající zástavbě nelze počítat s úpravou místních komunikací do kategorie PMK 7 nebo PMK 10 v prostoru jižně od silnice III/31529, kde pro tyto úpravy nejsou dostatečné prostory. Typ komunikace zde dosahuje rozličné příčné uspořádání cca od 3-5 m a bez chodníků. Směrové vedení je podřízeno zástavbě, a tudíž je obtížné ho měnit. U ploch RP1, RP3, RP4, RP10 a RP20 v jižní části sídla a u ploch RP5, RP6, RP7 a RP17 v severní části sídla od silnice III/31529 bude při parcelaci nutné potřebné prostory dle vyhlášky č. 501/2006 Sb. rezervovat a tím umožnit dosažení lepšího profilu komunikace. Zde jsou navrhovány kategorie PMK 7, PMK 10. U ploch RP3, RP4, RP10, RP20 a RP20A jsou navrženy přístupové trasy v kategorii PMK 7 (pouze v případě plochy RP10 v kategorii PK10) a propojení ploch RP3, RP4 a RP10 po jižním okraji zástavby také v kategorii PMK 7.

17

Napojení ploch RP5, RP6 a RP7 na silnici III/31529 je navrženo vybudováním nové účelové komunikace napojené do stávající sítě komunikačních zařízení pro novější obytnou zástavbu. c.5.4 Doprava v klidu U obytné stávající i výhledové zástavby řeší územní plán dopravu v klidu zajištěním garážových či volných stání na vlastním pozemku. Veřejné parkovací plochy jsou realizovány u objektu obecního úřadu a kulturního střediska a podél místní komunikace u bytového domu nad obchodem Nové parkovací plochy jsou navrženy na ploše severně od obecního úřadu při silnici III/31529. U plochy RP1 je možno parkovat v ochranném pásmu elektrického vedení pro případné návštěvníky zástavby v tomto prostoru. c.5.5 Hromadná doprava Obec Drozdov je obsluhována autobusovou nebo individuální přepravou. Z autobusů jezdí spoj ze Zábřehu na Drozdov a dále na Štíty nebo spoj, který realizuje jen spojení Drozdova se Zábřehem. V obci Drozdov jsou zřízeny dvě zastávky, a to na východním okraji u sportoviště na silnici III/31529 (kde je třeba vybudovat zastavovací pruhy), a dále u silnice III/31531 v západní části sídla. Zde jsou zřízeny zastavovací pruhy pro příjezd a odjezd autobusů, ale pro autobusy je třeba technicky vymezit jejich otáčení. c.5.6 Pěší a cyklistické trasy V obci je jen v některých částech podél komunikace realizován chodník, ale jako jednostranný a minimálního šířkového řešení. Převážně nejsou chodníky realizovány. Na plochách nové výstavby je nutné vybudovat alespoň jednostranný chodník a tím zvýšit bezpečnost pro pěší. Územím obce Drozdov je vedena cyklistická stezka č. 6230 od Pivonína na Drozdovskou pilu. V obci je vedena po jižním okraji po místních komunikacích. Územní plán navrhuje rozšířit propojení Drozdova cyklistickou trasou na Jedlí podél silnice III/31529 a tam pak navázat na spojení na Štíty. Důvodem tohoto návrhu je skutečnost, že v případě výstavby vodního díla v prostoru Drozdovské pily bude trasa cyklistické stezky přerušena a nebude nahrazena. Tím by byly narušeny cyklistické stezky 6229 a 521 na Štíty a Jedlí. c.5.7 Zemědělské cesty Situování zemědělského areálu na jihu zástavby obce je sice výhodné, ale jen pro obsluhu pozemků na jihu. Pro obsluhu pozemků na severní části je zemědělský provoz veden po místních komunikacích, které jsou pak po velkém zatížení narušeny, protože takový provoz po nich nebyl dříve předpokládán. V současné době se v zemědělské činnosti objevují vysoce výkonné stroje, které jsou těžké a velké. Jejich soustředění je sice v obci Jedlí, ale při jejich přesunu do prostoru jižně od Drozdova je nutno jezdit po místních komunikacích v obci a tím je silně technicky narušovat. Proto je navržena nová trasa pro zemědělský provoz, která povede od Jedlí po silnici III/31529 a severně od Drozdova přejde do nové trasy zemědělské účelové cesty kategorie PMK 5, která bude probíhat po severní hranici parcely č.33/36 po polní cestu vedoucí z Drozdova severně a z této odbočí podél západní strany elektrického vedení v nové trase převážně v ochranném pásmu vedení směrem ke stávajícímu areálu zemědělského družstva. Z této trasy budou obslouženy parcely na plochách RP1 a RP1A, případně výhledově i další objekty západně od komunikace. Konstrukce vozovky bude muset odpovídat zátěži způsobené zemědělskou 18

technikou. Její vedení severně od sídla bude sloužit současně i jako ochranný val proti přívalovým dešťovým vodám z polí nad obcí. Proto i výškové řešení komunikace musí tuto skutečnost respektovat. Jednotlivé polní cesty budou provedeny v kategorii PMK 5 s vozovkou minimální šíře 3,0 m a zpevněné krajnice po 0,5 m. Od místa k místu budou provedeny výhybny situované tak, aby rozhled byl zajištěn z jedné na druhou.

c.6

Technická infrastruktura

c.6.1 Vodní hospodářství Vodohospodářská ochrana a výstavba v území Obec leží v blízkosti rozvodnic tří povodí 4. řádu, avšak vzhledem k morfologii terénu a klimatickým podmínkám je ohrožována povrchovými vodami z přívalových srážek, či rychlého tání sněhu. Ke zmírnění tohoto nebezpečí územní plán navrhuje realizovat následující stavby: 



realizace melioračního průlehu se vsakovací a odvodňovací funkcí severně obce nad silnicí, s převodem vody do povodí Březné. Délka navrhovaného průlehu je cca 350 m; realizace záchytných – svodných příkopů k ochraně rozvojových (RP5-7) a dalších ploch.

Realizace melioračního průlehu by měla omezit přítok přívalových dešťů do sídla ze severozápadních svahů, a to jednak vsakem menších srážek a odvedením velkých srážek mimo vlastní povodí sídla. Vody by byly odvedeny melioračním průlehem do přilehlého povodí říčky Březné. Plocha spádového území, dle umístění průlehu, je sice jen max. 3 ha, avšak prudce svažitý terén přímo nad obcí může být při povrchovém odtoku přívalového deště pro sídlo nebezpečným. V současnosti odtoky do intravilánu snižuje zelený pás a částečně silniční příkop, ale skutečný odtok cca 0,5 m3/s je dnešní úpravou nezachytitelný. Realizace záchytného – svodného příkopu dešťových vod je možno případně nahradit realizací pevné podezdívky plotu stávající zemědělské farmy a další záchytný příkop budovat až v případě výstavby na níže ležících plochách. Ostatní rozvojové plochy jsou v místech, kde nemohou být výrazněji ohroženy povrchovými vodami z přívalových dešťů. Místní část Drozdovská pila je bezprostředně ohrožována, v níže položených partiích, povodňovými průtoky říčky Březné. Hydrologické charakteristiky této říčky pro profil ústí do Moravské Sázavy, ležící cca 3 km níže po toku jsou následující: Minimální průtok 0,11 m3/s, průtok překročený 355 dní v roce 0,22 m3/s, povodňové průtoky Q1 (jednoletá voda) – 28 m3/s, Q5 – 65 m3/s, Q20 – 90 m3/s, Q100 (stoletá voda) 110 m3/s.

19

Pro profil Drozdovská Pila lze na základě hydrologické analogie odhadnout povodňové průtoky na následující hodnoty (cca) : Q1 = 26 m3/s,Q5 = 58 m3/s, Q20 = 80 m3/s, Q100 = 98 m3/s. Pro říčku Březná nebyly dosud vodoprávně stanoveny záplavové čáry povodní. Pro potřeby územního plánu byla orientačně vypočtena záplava stoleté povodně. Záplavová čára této povodně v podstatě kopíruje terén tam, kde přechází údolní niva do svahů, nebo sleduje uměle či přirozeně navýšená místa, např. silnici. Výpočtem bylo zjištěno, že tzv. aktivní zóna záplavy se kryje s celkovou zátopou. Aktivní zóna záplavy je území, kde se soustřeďuje odtok velkých vod (kombinace rychlosti a hloubky vody). Odtok stoleté povodně bude probíhat v místech širší inundace s rychlostí cca 3 m/s a hloubkou vody více jak 0,5 m. V místech zúžených profilů údolí bude rychlost i hloubka vody vyšší. V aktivní zóně je zakázána, kromě výjimek, jakákoliv výstavba. Determinujícím faktorem výstavby v lokalitě Drozdovská pila, resp. v celém údolí je dále záměr na výstavbu velké nádrže Hoštejn. Záměr na vybudování vodní nádrže Hoštejn na toku Březné zasahuje do katastru obce a zatápí řadu objektů, zejména lokalitu Drozdovská Pila. Záměr je uváděn v několika dokumentech. Při tvorbě Plánu hlavních povodí ČR (PHP) byl v roce 2006 předložen Ministerstvem zemědělství k připomínkování seznam lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod z původního seznamu vodních nádrží Směrného vodohospodářského plánu, uvedených v kategorii „územně hájených“. Vodní nádrž Hoštejn nebyla ze seznamu vypuštěna. Evidována je jako územní limit v Územně analytických podkladech obcí Olomouckého kraje, zpracovaných dle zákona 183/2006 Sb., a ZÚR OK jako územní rezerva. Kamenitá hráz o výšce až 93,5 m by vzdula hladinu vody na kótu až 400,0 m n. m. a zadržela by až 165 mil. m3 vody. Průměrný celoroční průtok na toku Březné je 1,78 m3/s. Nádrž by zatopila 481 ha, z toho 245 ha zemědělské půdy. V zátopě je 18 stavení, chaty, 8,5 km silnice, hájenka, restaurace, školicí středisko a další objekty. Jsou možné i varianty menší nádrže. Pro územní plánování nutno v současnosti počítat s územním limitem nádrže se vzdutím zátopy na kótě 400,0 m n. m. Vzhledem k morfologii terénu a umístění obce v nízkosti rozvodnic více povodí nevznikly v území podmínky pro výstavbu vodních nádrží – rybníků. Jejich realizace by byla přínosem jak z vodohospodářského, tak i dalších hledisek (přírodních, estetických, užitkových atd.). V území obce, mimo údolí Březné, je v podstatě jediná vhodná lokalita pro realizaci suché nádrže. Je to terénní úval severovýchodně od sídla. Plocha přilehlého povodí o rozloze cca 28 ha (měřeno k severovýchodnímu okraji sídla) poskytuje dobré předpoklady akumulace a obměny vody. Výpočtově odteče z daného povodí např. při vydatném 60minutovém dešti s periodicitou opakování 2x ročně celkem cca 1 500 m3 vody při suchém povrchu území a cca 6 000 m3 při nasáklém povrchu.

20

Roční odtok činí cca 70 000 m3 vody. Realizace nádrže s hlediska vodní bilance je možná. Volba lokalizace nádrže bude závislá na podrobnějším vyhodnocení místních možností bezpečného založení stavby hráze Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem působení více faktorů a rozhodovacích kritérií se pro lokalizaci nádrže nevymezuje konkrétní plocha, ale pouze potenciální území realizace výstavby jako územní rezerva. Při jejím umístění bylo přihlédnuto k faktu, že v údolní poloze je umístěno několik zdrojů pitné vody a je vymezeno jejich ochranné pásmo. Zásobování pitnou vodou V obci jsou dva veřejné vodovody. Začátkem sedmdesátých let byl vybudován vodovod v Drozdově a v roce 1976 vodovod pro místní část Drozdovská Pila. Oba vodovody jsou v současnosti vyhovující jak z hlediska zdrojů vody, potřebné akumulace, tlakových poměrů a stavu sítě, která je postupně obměňována. Se vzrůstem cen pitné vody dochází v celé ČR ke snižování odběru vody z veřejných vodovodů. Na tuto skutečnost reagovala i Vyhláška 120/2011 Sb., vydáním nových směrných hodnot pro zpracování vodohospodářských bilancí odběrů pitné vody. Podle této vyhlášky došlo ke snížení odběrů vody pro bytový fond až o 40 %. Nová specifická potřeba pro obyvatele v bytě s „teplou vodou na kohoutku“ činí cca 96 l/os/den v celoročním průměru. Pokud bychom počítali s nárůstem počtu obyvatel v Drozdově až na maximální variantu 400 obyvatel, nároky pro odběr vody pro obyvatele budou následující: 38,4 m3/den

400 obyvatel x 96 l/os/den Maximální denní potřeba (léto apod.) 38,4 m3/den x koef.1,5 t.j.

57,6 m3/den 0,67 l/s

Maximální hodinová potřeba 0,67 l/s x koef. 1,8 = 1,2 l/s = 4,3 m3/hod Ostatní odběry mimo obytný fond do bilance zahrnujeme maximalisticky pojatým odhadem 10 m3/den x koef. 1,5 = 15 m3/den v denním maximu. Maximální hodinové potřeby se kryjí akumulací ve vodojemu, tak jako nároky na odběr požární vody (48 m3). Nutná kubatura vodojemu, při jeho doplňování po 12 hodin denně, v období nižších tarifů elektrické energie a běžném schématu hodinového rozložení odběrů během dne, reprezentuje hodnotu cca 46 % maximálního denního odběru. Celkové nároky v denním maximu reprezentují součet výše uvedených hodnot 57,6 m /den + 15 m3/den + 48 m3/den = 120,6 m3/den. 3

Nutná kubatura vodojemu, vzhledem k výše uvedenému, je: 120,6 m x 46 % = 55 m3. Stávající vodojem má kubaturu 100 m3. Vyhovuje svou velikostí i do výhledu.

21

Tlakové poměry ve vodovodní síti na nových lokalitách budou vyhovující. Pouze na výše položené části rozvojové plochy RP1A budou na hranici normových tlaků. Automatická tlakovací stanice na veřejné síti se nenavrhuje, neboť lze předpokládat, že výstavba se neuskuteční (nebude povolena) na nejvýše položeném okraji parcely a případné mírně podnormové tlaky lze zvýšit domovní tlakovací stanicí. Předpokládá se, že bude dále probíhat obměna vodovodní sítě v rozsahu stávajícího tempa realizace. Odkanalizování a čištění odpadních vod Stávající mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod typu Kombiblok se v souladu se záměry obce navrhuje rekonstruovat z důvodů jejího stáří a snižující se účinnosti. Stávající projektovaná kapacita čistírny cca 90 m3/den bude postačovat i pro výhled za předpokladu, že nevzniknou nové mimořádné nároky na odvedení a čištění odpadních vod. K tomuto závěru vede i skutečnost neustále se snižujících odběrů pitné vody z veřejných vodovodů, které dále skokově klesají s realizací splaškové kanalizace a tím zvýšení ceny odebírané vody z titulu stočného. Rekonstrukce čistírny odpadních vod bude provedena s využitím současné plochy čistírny, s jejím případným rozšířením východním směrem, kde je dnes nevyužitá plocha. Stávající stoková síť bude postupně doplňována novými stokami, které zabezpečí odvod splaškových vod z nové výstavby. Většina budoucích parcel na rozvojových plochách bude odkanalizovatelná i nadále gravitační kanalizací, avšak některé parcely na rozvojových plochách (zejména RP5 a RP10) bude nutno připojit na gravitační kanalizaci přes domovní přečerpávací stanice, resp. pro celou rozvojovou plochu (RP1) nebo její část vybudovat i místní čerpací stanici splaškových vod. Konečné rozhodnutí bude závislé na rozsahu a etapizaci výstavby. To se týká zejména výstavby na ploše RP1, kde se nevylučuje i zachycování splaškových vod v nepropustných jímkách s jejich následným vyvážením. Na rozsahu a etapizaci výstavby je závislé i využití plochy RP5, přes kterou vede stávající gravitační kanalizace a vodovod. Plnohodnotné využití plochy RP5 by znamenalo přeložení stávající gravitační kanalizace a vodovodu. Domovní přečerpávací stanice, jejich výstavbu a provoz, bude financovat příslušný stavebník domu či provozovny. c.6.2 Energetika a spoje Elektrická energie Na celém katastru obce je napětí 22 kV jediný distribuční silový rozvod v kategorii dálkových přivaděčů energie. Veškerá silová vedení a vybavení jsou v majetku ČEZ, a.s. provozovaná závodem Zábřeh na Moravě. Veškeré změny, požadavky na tento systém (přeložky, výkony atp.) je nutno projednat s tímto majitelem, který ve své kompetenci stanoví konečné způsoby řešení ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb.

22

V neposlední míře je též nutno plně respektovat ochranná pásma energetických přivaděčů a zařízení.

Napěťová hladina vn 22 kV Zabezpečení dodávky elektrické energie pro soustředěnou zástavbu je zajištěno prostřednictvím třech venkovních příhradových trafostanic: ev.č. SU 0799 (v blízkosti ČOV) ev.č. SU 0800 (u zemědělského závodu) ev.č. SU 0801 (u správní budovy) Mimo tato zařízení je na katastru obce osazena ještě jedna trafostanice v sídle Drozdovská pila, kde je předpokládáno zachování současného stavu bez dalšího územního rozvoje. Stávající systém, jak volného vrchního vedení vn, tak i rozmístění trafostanic byl velmi uvážlivě realizován jako prstenec po obvodě zástavby. Tato skutečnost zaručuje výrazné snížení nákladů na zásobování elektrickou energií navržených rozvojových ploch s využitím stávajících trafostanic vn. Pouze v jihozápadním okraji sídla mezi plochami RP1 a RP20 je na krátké zemní kabelové odbočce navržena nová KTS s předpokládaným cílovým výkonem 160 kVA. Rozhodnutí o osazení této trafostanice, jakož i výkonu, je v plné kompetenci majitele rozvodného systému.(ČEZ, a.s., závod Zábřeh na Moravě) Toto bude záviset na skutečném rozsahu realizace návrhu rozvoje obce. Předpokládaný nárůst potřeby výkonu jednotlivých trafostanic: Příhradová trafostanice SU O799 potřeby výkonu TR se nepředpokládá Příhradová trafostanice SU 0800 bude zásobovat plochy RP3, RP4 a RP10 předpokládaný nárůst potřeby výkonu TR + 128 kVA Příhradová trafostanice SU 0801 bude zásobovat plochy RP5, RP6, RP7, RP17 a RP18 předpokládaný nárůst potřeby výkonu TR + 138 kVA Nově navržená KTS v jihozápadním okraji obce mezi RP20 a RP1 bude zásobovat plochy RP1, RP1A, RP16, RP19 a RP20 předpokládá požadavek výkonu nové TR 96 kVA Protože obec je zásobena pouze z jednoho přívodního vedení jako koncová odbočka, vznikne tak navýšení zatížení této přípojky v teoreticky nejnepříznivějším stavu celkem o 402 kVA. Z uvedeného vyplývá, že s výjimkou návrhu nové KTS je možno zachovat současný stav bez dalších územních nároků. Zvýšený požadavek na objem dodávané energie je možno zabezpečit pouhou náhradou strojů za stroje s vyšším výkonem. Uvedené hodnoty představují informační maximum, v cílovém stavu nezahrnují dnes neznámý rozsah skutečné realizace staveb, jakož i účinník a koeficient současnosti.

23

Napěťová hladina 0,4 kV V současné době je odběratelský rozvod stávající zástavby řešen převážně volným vrchním vedením neseným na betonových sloupech. Lomové a mechanicky namáhané úseky vedení jsou zesíleny ocelovými příhradovými stožáry. Jednotlivé přípojky jsou provedeny závěsným kabelem. U navrhovaných lokalit soustředěné zástavby je nutno vyžadovat plnou zemní kabelizaci. Je v kompetenci majitele rozvodného zařízení (ČEZ, a.s., závod Zábřeh na Moravě) rozhodnout o systému napojení navržených ploch - zda ze stávajícího volného vrchního vedení, případnou výměnou dimenze vodičů, nebo rovnou zemním kabelovým rozvodem. ÚP doporučuje v rámci možností postupnou plnou zemní kabelizaci i ve stávající zástavbě. (Při rekonstrukcích, náhradách, nebo při průběžné údržbě a modernizaci rozvodu nn v obci). Nárůst nominálního proudového zatížení na straně nn u jednotlivých trafostanic je dále uveden. U příhradové TR

U navržené KTS

SU 0799

nárůst se nepředpokládá

SU 0800

3 x 425 A

SU 0801

3 x 425 A 3 x 275 A

Jedná se o součet nominálních hodnot hlavních jističů všech nově navržených potencionálních odběratelů elektrické energie. Teplo V současné době je pro účely otopu využíváno lokálních paliv na bázi převážně hnědého uhlí. I když jsou zde velmi dobré rozptylové podmínky, s výjimkou drobné zástavby Drozdovská pila, je nutno s o hledem na zachování celkového stavu životního prostředí minimalizovat dopad znečištění ovzduší. Obec je mimo ekonomický dosah dálkových přivaděčů elektrické energie s výjimkou elektrické energie. Zde však cenová politika neumožní další rozvoj vytápění elektrickou energií. Tato až na malé výjimky je postupně vymísťována. Jako jediný nejvýraznější zdroj zde zbývá setrvání současného stavu na bázi tuhých paliv. Vzhledem ke skutečnosti, že katastr obce se nachází v zalesněném území, bude výhodné využívat dřevní a ekologicky spalitelnou hmotu v hrubé, případně upravené podobě pro vytápění, a to výlučně ve zplyňovacích kotlích s využitím výhod regulační techniky. Z alternativních zdrojů je zde možnost v omezeném rozsahu využití tepelných čerpadel na bázi geotermální energie. Jedná se vždy o nízkotepelné velkoplošné zdroje tepla. Výhodné podmínky pro tento druh vytápění jsou v lokalitě Drozdovský mlýn. Zde by zmizel negativní dopad znečištění na ovzduší. Neméně významnou úsporou spotřeby tepla je i dokonalá tepelná izolace plášťů budov, vesměs nově realizovaných, ale i postupné zateplení stávající zástavby. 24

U budov, které budou vytápěny pomocí tepelného čerpadla, je nutno též osadit nouzový zdroj tepla (krb a. p.) pro případ kritických mrazových dnů. Důsledné zateplení budov bude jednou z podmínek vydání stavebního povolení. Vzhledem k omezujícím opatřením instalace a provozu elektrovoltaických článků není možná instalace větších výkonů mimo konstrukci budov. I když se ceny článků snížily, tak náklady bez dotací se téměř vyrovnají s životností zařízení. Veřejné osvětlení I když je veřejné osvětlení vybaveno modernizovanými osvětlovacími tělesy, územní plán doporučuje nejen v návrhových lokalitách využití systému osvětlení LED i ve stávajících osvětlovacích bodech. Rozvod bude proveden zemním kabelem, se stojany parkové úpravy. Počet a umístění zdrojů veřejného osvětlení bude řešen samostatně v prováděcím projektu. Telekomunikace Západním okrajem katastru obce v údolí říčky Březná prochází optický telefonní kabel nadmístního významu. Optický kabel je veden v souběhu obslužné komunikace Hoštejn – Štíty. Tento kabel nemá mimo své ochranné pásmo žádný přímý vliv na území, navíc je veden mimo dosah zájmu řešeného rozvoje obce. Vlastní zástavbou obce Drozdov je veden osový metalický kabel místního významu s pobočkovým napojením jednotlivých účastníků. S ohledem na rozvoj sítě mobilních operátorů lze předpokládat, až na drobné výjimky, postupné vymístění těchto metalických poboček. V současné době je uváděn do provozu další mobilní operátor s výrazně sníženým tarifem. Otázka instalace metalických telefonních poboček v návrhových lokalitách bude předmětem rozhodnutí investora. (Návrh územního plánu mimo datové spoje tento pobočkový metalický rozvoj nepředpokládá.) Radiokomunikace Katastrem obce neprochází žádný koridor Českých radiokomunikací a.s. Malou část nezastavěného a lesního území při jižní hranici katastru překrývá ochranné pásmo telekomunikačního vysílače. Místní rozhlas V současné době je vícesměrový rozhlasový systém osazen na střeše radnice. Návrh uvažuje o osazení čtyř nových stojanů - u ploch RP17, RP10 a RP20 a na východním okraji sídla. Návrh předpokládá vybavení stojanů vlastními elektrovoltaickými články s akumulací elektrické energie a bezdrátovým ovládáním, případně dává na zvážení druhou možnost, a to využití služeb mobilních operátorů – informace občanů pomocí SMS.

25

c.7

Životní prostředí

c.7.1 Celková charakteristika Kvalita životního prostředí v obci je ovlivněna nepříznivými vlivy, které lze shrnout do následujících okruhů: 

místní znečištění ovzduší lokálními topeništi spalujícími většinou nekvalitní hnědé uhlí a částečně i automobilovou dopravou,



hluk z automobilové dopravy,



biologické znečištění ovzduší vázané na výskyt alergenních rostlin,



potenciální erozní ohrožení orné půdy vodní erozí,



radioaktivní ohrožení vázané na výskyt radonu v horninách,



zápachy z provozu živočišné výroby.

c.7.2 Znečištění ovzduší Průmyslové zdroje znečištění ovzduší v obci nejsou. Nejbližší leží v Zábřehu a Mohelnici a jejich podíl na imisním zatížení se pravděpodobně neprojevuje, a to především díky poloze z hlediska převládajících větrů západního kvadrantu. Měření imisí se v obci ani v jejím širokém okolí neprovádí. V sídle jsou hlavním topným médiem pevná paliva, uhlí a dřevo. Nedokonalé spalování pevných paliv v domácích topeništích je zdrojem emisí plynných a pevných částic, znečišťujících přízemní vrstvy ovzduší, v tzv. dýchací zóně. Tyto situace mohou nastat především v chladné části roku (v topném období) často s nepříznivými rozptylovými podmínkami (teplotní inverze, bezvětří) a současně s nejvyšší spotřebou paliv pro vytápění. Mohou tak vznikat zvýšené koncentrace imisí, a to i nad úroveň krátkodobých hygienických imisních limitů. Vzhledem k poloze obce v poměrně otevřené údolní poloze snadno přístupné větrnému proudění je pravděpodobnost výskytu nepříznivých přízemních imisních hodnot poměrně malá. Odlišná je situace v hlubokém údolí Březné (Drozdovská Pila), kde může docházet k hromadění škodlivin ve vznikajících jezerech chladného vzduchu, počet zdrojů je zde však velmi nízký, takže ani znečištění vyššími hodnotami nehrozí. Znečištění ovzduší v obci může být zvýšeno i automobilovou dopravou, a to výfukovými plyny, prašností, vířením sedimentovaných částic různého původu (prach z polí, zbytky zimních posypů apod.). Jde o dopravu na průjezdní silnici III. třídy, která prochází zastavěným územím v celkové délce asi 550 m. Pro posouzení dopravního imisního zatížení nejsou k dispozici žádné konkrétní údaje, přesto je nutné na ně při hodnocení kvality životního prostředí alespoň upozornit. Dá se předpokládat, že znečištění nebude významné, a to především díky poměrně nízké intenzitě průjezdní dopravy. Podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, se vymezují oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Ve Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší byly vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010 (Věstník MŽP č. 2/2012). 26

Dle uvedeného Sdělení zabírá oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší PM10 (d IL, suspendované částice) 86,8 % území spadajícího pod Stavební úřad Městského úřadu Zábřeh, a v jeho územní působnosti leží i celé katastrální území Drozdova. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro B(a)P (benzo(a)pyren, polycyklické aromatické uhlovodíky) je na 13,5 % území stavebního úřadu. Místní znečištění ovzduší zápachy je způsobováno chovem skotu (celkem cca do 250 kusů) v areálu střediska živočišné výroby. Díky kontaktní jihozápadní poloze u zastavěného území zápachy postihují celou obec a za určitých klimatických situací se mohou šířit i na větší vzdálenosti. Biologické znečištění ovzduší způsobené alergenními látkami biologického původu tvoří tzv. aeroplankton, který je součástí vzdušného aerosolu (mikroorganismy, semena a pyly, spory, baktérie, roztoči, kvasinky, mikromycety atd.). Biologické znečištění ovzduší je původcem vzniku stále rostoucích alergických onemocnění populace. Jeho působení probíhá především ve vegetačním období a souvisí s využitím území a přítomností nekontrolované řady různorodých neudržovaných ploch v sídlech a ve volné krajině (neobdělávané pozemky, divoké skládky, úhory, okraje komunikací, zbořeniště, zemědělské areály atd.). Na ně je vázán masivní výskyt plevelů a ruderálů, invazních rostlin, náletů apod. Stávající zastavěné plochy byly dříve realizovány bez přihlédnutí k negativním vlivům imisí z domácích topenišť, z výroby, z dopravy. Byly ve většinou obce situovány do údolních poloh, které jsou charakterizovány tvorbou jezer chladného vzduchu, zhoršeným provětráváním, hromaděním přízemního znečištění, s možností překročení limitních imisních hodnot. Vzhledem ke snížení uvedených nepříznivých situací byly všechny rozvojové plochy pro bydlení lokalizovány na vyšší, svahové polohy, kde jsou předpoklady lepšího odlivu přízemního imisního zatížení po svazích a tím minimalizování jeho nepříznivého působení. Doporučená opatření pro snížení znečištění ovzduší: a) územní povahy navazující na stavební zákon: 

neumisťovat na území obce rozvojové plochy s využitím předpokládajícím zvýšené zátěže životního prostředí, b) neúzemní povahy navazující na jiná legislativní opatření:



zakázat obecní vyhláškou spalování určitých druhů substancí v malých zdrojích (komunální odpad, plasty apod.) a spalování rostlinných materiálů v otevřených ohništích,



zajistit možnost kontroly domácích topenišť v případě podezření ze spalování neekologických hořlavých látek (plasty apod.),



z důvodů snížení prašnosti zlepšovat technický stav vozovek místních komunikací a provádět jejich důsledné čištění po zimním období, příp. sezónních zemědělských pracích, vybudovat pevné krajnice, chodníky, vysazovat pásy zeleně,



v úsecích po obou stranách průjezdních silnic, kde to dovolí prostorové poměry, realizovat protihluková, protiimisní a bezpečnostní opatření, a to alespoň pomocí výsadeb keřových pásů, jednak na okrajích stávající zástavby, jednak podél

27

navrhovaných rozvojových ploch pro bytovou výstavbu, občanskou vybavenost, sport apod., 





z důvodů snížení emisí podporovat ekologické způsoby vytápění a další řešení obytných domů (výstavba domů s nízkou potřebou energie, např. nízkoenergetických či pasivních), dále např. tepelná čerpadla, solární systémy, biomasa, upravené dřevo apod., požadovat finanční podpory pro domácnosti na investice k rekonstrukcím nebo k obnově malých stacionárních zdrojů, ke změně palivové základny za ekologicky vhodnější energetické zdroje, důsledně likvidovat zdroje biologického znečištění ovzduší, tj. především zaplevelené travinobylinné porosty s masivním výskytem alergenních rostlin na neudržovaných plochách (povinnost vlastníků a uživatelů pozemků). c.7.3 Erozní ohrožení

Náchylnost půdy k vodní erozi se projevuje již u malých sklonů svahů od 2 – 3°, tedy prakticky na všech plochách orné půdy v rámci katastru. Riziko eroze se zvyšuje nevhodnými způsoby hospodaření, skladbou plodin, místy nedostatkem půdoochranné zeleně a dalších opatření. Větrná eroze se zde neuplatňuje, díky využití území s velkým podílem travních porostů a existencí dalších faktorů, které její rozvoj vylučují (srážky, půdní druhy). Půdy na území obce jsou zařazeny do kategorie půd silně nejohroženějších vodní erozí (VÚMOP, v.v.i., GIS o půdě – SOWAC GIS). Snížení rizika erozního ohrožení je možné výsadbami krajinné půdoochranné zeleně, zaváděním vhodných agrotechnických postupů a prováděním dalších revitalizačních opatření. V návrhu územního plánu je navržena soustava opatření spočívající v návrzích výsadby zeleně, budování melioračních průlehů, záchytných příkopů a suché nádrže. c.7.4 Hluk Jeho působení na životní prostředí je vázáno na liniový zdroj, kterým jsou v řešeném území především průjezdní automobilová doprava na silnici III/31529. Pro hodnocení hlukového zatížení nejsou k dispozici žádné konkrétní údaje, přesto lze předpokládat, že při vyšší intenzitě průjezdní automobilové dopravy může hlukové zatížení prostředí v okolí silnice dosahovat v některých hodinách nadstandardních hodnot. Vzhledem k poměrně nízké intenzitě dopravy by hlukové zatížení podél hlavní silnice mělo být v úrovni nepřekračující základní hladiny akustického tlaku A laeq,T 50 dB bez použití korekcí. Vymezení samostatných ploch pro opatření proti hluku v ohrožených úsecích není možné vzhledem k uspořádání území. Územní plán tak pouze doporučuje, tam kde to prostorové poměry umožní, realizovat v rámci dopravních ploch a ploch veřejných prostranství protihluková opatření, a to alespoň pomocí výsadeb keřových pásů. Protihluková opatření (živé ploty atp.) se doporučuje realizovat i vlastníkům ohrožených nemovitostí na vlastních pozemcích. U návrhových ploch územní plán respektuje ochranná pásma silnic, případně plochy doplňuje o pás ochranné a izolační zeleně. 28

c.7.5 Radioaktivní ohrožení Hodnocení rizikového geofaktoru (radon v podloží, radonový index) v katastrálním území obce (dle podkladů České geologické služby, 2007) je uvedeno v následujícím přehledu. Převládající stupeň rizika: 3 – střední, rozsah z plochy vybraného území 83 %. Omezení využití území a doporučení: V této části vybraného území se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost protiradonovým opatřením ve stávajících budovách nebo při výstavbě nových. Případná výstavba je podmíněna podrobným radonovým průzkumem. Při využívání místních zdrojů podzemní vody pro pitné účely se doporučuje analýza podzemní vody na radioaktivní prvky; je pravděpodobná potřeba technologických úprav. Nejvyšší dosažený stupeň rizika: 3 – střední, rozsah z plochy vybraného území: 83% Omezení využití území a doporučení: V této části vybraného území se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost protiradonovým opatřením ve stávajících budovách nebo při výstavbě nových. Případná výstavba je podmíněna podrobným radonovým průzkumem. Při využívání místních zdrojů podzemní vody pro pitné účely se doporučuje analýza podzemní vody na radioaktivní prvky; je pravděpodobná potřeba technologických úprav. Případné aktivity ve vybraném území doporučujeme konzultovat s odborníkem. Měření radonu by mělo být provedeno a vyhodnoceno ve všech lokalitách navrhovaných pro bytovou výstavbu, sport, rekreaci apod. Tento požadavek je v souladu s příslušnou legislativou (zákon 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření – atomový zákon, vyhláška 184/1997 Sb. o požadavcích na zajištění radiační ochrany, ČSN 730601 Ochrana staveb proti radonu z podloží, 1996).

29

Mapa radonového indexu geologického podloží v obci Drozdov a v okolí (Česká geologická služba, Praha)

30

c.7.6 Hospodaření s odpady Odpadové hospodářství je řešeno na základě Obecně závazné vyhlášky č. 1/2002. Shromažďování komunálního odpadu se provádí do 110l nádob, kterých je v obci celkem 130, a je řešeno celoročním svozem komunálních odpadů 1x za čtrnáct dnů. Pro likvidaci objemných odpadů jsou 2 x ročně přistavovány 3 až 4 velkoobjemové kontejnery. Jeden je trvale umístěn na Drozdovské Pile. K dispozici jsou velké kontejnery v počtu 6 kusů. Odvoz odpadů je zajišťován specializovanou firmou. Sběr toxických a nebezpečných odpadů je prováděn po vyhlášení 1 x za rok rovněž ve spolupráci s uvedenou firmou. V obci se provádí třídění druhotných surovin (spolupráce s firmou EKO-KOM do speciálních kontejnerů – plastů (3 nádoby), barevného (1 nádoba) a bílého skla (1 nádoba) a kovů (1 nádoba). Jedenkrát do roka se organizuje sběr železného šrotu. Dalších sběr druhotných surovin se neprovádí. Organizovaný svoz odpadů zcela neodstranil jejich nedovolené odhazování v krajině, jde však jen o výjimky. K důslednějšímu řešení problematiky odpadů by přispělo zavedení separovaného shromažďování některých dalších substancí druhotných surovin (papír, textil). Doporučená opatření:  

likvidovat drobné „divoké“ skládky na náklady majitelů nebo uživatelů pozemků, neukládat stavební a demoliční odpady na skládku, využívat je jako náhrady za primární inertní suroviny při stavební činnosti, ve výrobě stavebních hmot, při provádění terénních úprav a rekultivací,



nepoužívat na rekultivace devastovaných ploch a provádění terénních úprav netříděné a neupravené stavební a demoliční odpady, využívat výhradně neznečištěné výkopové zeminy, rekultivační výrobky s certifikáty nebo upravené stavební a demoliční odpady,



zabránit vzniku nepovoleného odkládání komunálních a jiných odpadů ve volné krajině.

c.8

Ochrana přírody a krajiny

c.8.1 Využití území a koeficient ekologické stability V rámci katastrálního území mají z hlavních krajinotvorných struktur dominantní postavení ekologicky stabilní lesní porosty, které zabírají přes 900 ha, což je téměř 66 % z jeho celkové výměry. Další, ekologicky relativně stabilní plochy zabírají vcelku přes 232 ha, tedy téměř 17 %, z toho zahrady – 0,6 %, travní porosty – 15,4 % a vodní plochy 0,9 % (vodní toky – 9,99 ha, vodní nádrže – 2,44 ha, zamokřené plochy – 0,23 ha). Zastavěné plochy zabírají jen 0,5 % rozlohy k. ú. (z toho zbořeniště 0,57 ha) a ostatní plochy 3,5 % (silnice – 7,02 ha, ostatní komunikace – 13,63 ha, sportovní a rekreační plochy – 0,56 ha, manipulační plochy – 4,98 ha, jiné plochy – 6,14 ha, neplodná půda – 14,72 ha).

31

Naproti tomu je výrazně nižší zastoupení ekonegativních krajinných struktur, tedy ornou půdou, zabírající cca 183 ha, což je pouze 13,3 % výměry k. ú. Zemědělské pozemky pokrývají celkem 402,03 ha, přičemž podíl zornění je 45 %. Úhrnné hodnoty druhů pozemků v katastrálním území Drozdov v ha a v % Využití území

Výměra ha

% z celkové výměry k. ú.

orná půda zahrady trvalé travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy

182,67 8,24 211,12 900,72 12,67 7,15 47,05

13,3 0,6 15,4 65,8 0,9 0,5 3,5

celkem

1 369,63

100,0

Ekopozitivní krajinné struktury (lesy, zahrady, trvalé travní porosty, vodní plochy) zabírají téměř 83 % z výměry katastru, negativní krajinné složky jen necelých 14 %. Převažující zastoupení ekologicky pozitivních krajinných složek znamená vysoký koeficient ekologické stability (KES), který vychází z relace mezi přírodními a člověkem vytvořenými prvky (dle úhrnných hodnot druhů pozemků v KN). Hodnota KES je 5,97 což řadí k. ú., z hlediska krajinného rázu do zóny harmonické krajiny, s vyváženým zastoupením ekolabilních a ekostabilních ploch (hodnoty KES 0,95 - 6,20), s relativně vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem. Zastoupení ekologicky negativních, ekologicky pozitivních a ostatních ploch a koeficient ekologické stability (KES) výměra celkem

eko +

% z celkové výměry

eko -


ostatní plochy


KES

1 369,63

1 132,75

82,7

189,82

13,9

47,05

3,5

5,97

Hodnoty koeficientu ekologické stability a jejich zařazení do základních krajinných typů jsou podkladem pro primární charakteristiky krajinného rázu území, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, a který je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu (zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k vysokým hodnotám krajinného rázu je celé katastrální území Drozdova součástí Přírodního parku Březná. c.8.2 Současná krajinná zeleň Současnou zeleň volné krajiny tvoří z funkčního a prostorového hlediska následující skupiny:  

lesní celky, doprovodná zeleň podél silnic a cest, 32



břehové porosty a doprovodná zeleň vodních toků a ploch,



ostatní krajinná zeleň,



zeleň zastavěného území.

Uvedené skupiny zeleně územní plán samostatně vymezuje a zahrnuje do ploch s rozdílným způsobem využití, a to jako plochy lesní, plochy ochranné a izolační zeleně, plochy smíšené nezastavěného území – zeleň vysoká mimolesní, plochy veřejných prostranství a plochy zeleně v zastavěném území. Celkově zabírají lesy v obci přes 900 ha, což je 65,8 % její celkové rozlohy. Územní plán nepočítá s jejich dalším rozšiřováním, stávající plochy však stabilizuje. Doprovodná cestní a silniční zeleň není významněji zastoupena, a proto se v územním plánu navrhují její výsadby a doplnění. Totéž platí o ostatní krajinné zeleni, kterou jsou především mezové porosty, remízky, skupiny stromů, solitéry apod. Břehové porosty a doprovodná zeleň vodních toků a ploch je nejvíce zastoupena v údolní nivě Březné, kde je tvořena porosty přírodě blízkého lužního charakteru. Tato zeleň, stejně jako u dalších toků, je považována za stabilizovanou. V zastavěném území není větší parkově upravená plocha. Menší částečně upravené plochy jsou v centrální části obce. Jen dva větší lesní celky zasahují až k zastavěnému území, kde navazují na soukromou zeleň zahrad. Ty tvoří většinou ochranné porosty na přechodu do zemědělských pozemků. Soukromá zeleň jsou většinou zahrady s běžným sortimentem ovocných stromů a keřů. Některé rodinné domky a usedlosti mají parkově upravené plochy s okrasnými dřevinami. U některých zemědělských usedlostí jsou charakteristické staré vzrostlé stromy. Návrhy soukromé zeleně nejsou samostatně vymezeny, jsou součástí zastavitelných ploch pro bydlení. c.8.3

Ochrana přírody a krajiny

Ochrana přírody a krajiny je pro územní plán obce zpracována v souladu se zákonem č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Zvláštní ochrana přírody Na katastrálním území obce není vyhlášeno ani navrhováno žádné maloplošné zvláště chráněné území. Území není součástí žádného velkoplošného zvláště chráněného území ani žádné z lokalit soustavy Natura 2000. Obecná ochrana přírody Z kategorií obecné ochrany přírody a krajiny jsou v řešeném území zastoupeny v zákoně taxativně vyjmenované významné krajinné prvky (VKP) a skladebné části územního systému ekologické stability (ÚSES) regionální a lokální úrovně. Celé řešené území je součástí přírodního parku Březná.

33

c.8.4 Významné krajinné prvky (VKP) VKP jsou definovány, dle citovaného zákona § 3, jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná části krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. V zákoně jmenovitě uvedené VKP - lesy, rybník a údolní niva - jsou zastoupeny v řešeném území. VKP mohou být také jiné části krajiny, které se v území rovněž vyskytují a které zaregistruje orgán ochrany přírody. Jde např. o mokřady, remízy, meze, trvalé travní plochy, výchozy a odkryvy. VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením a jejich využití je možné jedině tak, aby nebyla narušena jejich stabilizační funkce. K jakýmkoliv zásahům je třeba závazné stanovisko orgánu ochrany přírody (mj. § 4, odst. 2 zákona 114/1992 Sb.). V území není lokalizován žádný registrovaný VKP. V lesních porostech na svazích údolí Březné byly dřívějšími průzkumy vymezeny dva hodnotné lesní krajinné segmenty: 



Vodní stráně – Hradisko – přirozené bukové porosty s javorem klenem a mléčem, habrem obecným, smrkem ztepilým, jedlí bělokorou, na svazích místy sutě a skalní výchozy s lipovou bučinou stáčí 150 let, pralesovitého charakteru, Spálenisko – Lesica – Strejcov – přirozené bukové porosty s javorem klenem a mléčem, habrem obecným, jilmem drsným, smrkem ztepilým, jedlí bělokorou, bučiny stáří až 130 let s bohatým bylinným podrostem. c.8.5 Přírodní park

Celá obec je součástí přírodního parku Březná. Přírodní park je vymezen ze západní části krajskou hranicí s Pardubickým krajem. V Olomouckém kraji zabírá následující katastrální území nebo jejich části: Hoštejn, Hynčina, Lupěné, Hněvkov, Václavov, Pivonín, Svébohov, Nemile, Zábřeh, Rovensko, Postřelmůvek, Vyšehoří, Klášterec, Olšany, Zborov, Bušín, Jakubovice, Písařov, Bukovice, Březná, Březenský Dvůr, Štíty, Crhov, Jedlí, Horní Studénky, Drozdov a Kosov. Poslání přírodního parku Březná: 



zachování krajinného rázu typického pro tuto část Zborovské vrchoviny, tvořené jednak rovinatými a mírně zvlněnými náhorními částmi, jednak soustavou hluboce zaříznutých údolí, jmenovitě řeky Březné a Moravské Sázavy, dále lesními porosty na mnoha místech s přirozenou druhovou skladbou, charakteristickou strukturou zemědělských kultur a krajinné zeleně a s vhodnými podmínkami pro rekreaci i další koordinovaný a ekologický rozvoj sídel i okolní krajiny, ochrana významných lokalit a biotopů s výskyty zvláště chráněných rostlinných a živočišných druhů, majících nenahraditelný význam pro zachování druhové diverzity živých organismů, dále i lokalit významných geologicky, gomorgologicky, paleontologicky apod.,



výzkumné práce a monitorování dalšího vývoje krajinného prostředí,



účelná regulace a diferenciace čerpání přírodních zdrojů,



realizace takových forem rekreace, které negativně neovlivní krajinný ráz a hodnotné části území.

34

c.8.6 Památné stromy Na území obce se nenacházejí registrované památné stromy. Byl však evidován výskyt několika významných stromů, jejichž registrování v této kategorii by bylo žádoucí. Mimořádně významné stromy lze vyhlásit za památné stromy dle § 46 a 48 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Významné stromy jsou vyznačeny v koordinačním výkrese. Památné stromy mají základní ochranné pásmo (dle uvedeného zákona) ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V ochranném pásmu (OP) není dovolena žádná, pro památný strom škodlivá činnost, např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace apod. Seznam významných stromů potenciálem ochrany v kategorii památný strom jsou uvedeny v následujícím tabulkovém přehledu. Významné stromy Dřevina lípa srdčitá lípa srdčitá lípa srdčitá jírovec maďal jírovec maďal javor klen javor klen

Obvod kmene (cm)

Předpokládané OP (m)

415 350 250 225 275 305 285

13 11 8 7 9 10 9

Lokalizace na dvoře usedlosti, č. p. 77/2 před křižovatkou na Jedlí, č. p. 166/2 před křižovatkou na Jedlí, č. p. 166/2 u kapličky v centru obce, č. p. 33/28 u kapličky v centru obce, č. p. 33/28 u křížku pod vodojemem, č. p. 53/1 u samoty a PHO vodního zdroje, č. p. 15/1

c.8.7 Územní systémy ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability krajiny je definován v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Ochrana prvků ÚSES, tvořících jeho základ, je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků, jeho vytváření je veřejným zájmem, na němž se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Jde především o následující požadavky: 



ochrana ekostabilizační funkce stávajících skladebných částí (umisťování staveb, úprava vodních toků a nádrží, pozemkové úpravy, těžba nerostů, změny kultur pozemků), ochrana územní rezervy pro navrhované skladebné části,



vyloučení změn využití území snižujících ekologickou stabilitu.

Posláním ÚSES je zabezpečit uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro její mnohostranné využívání. Hlavními cíly ÚSES jsou uchování a zabezpečení nerušeného rozvoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho prostorového rozmístění jako dlouhodobého ekostabilizujícího zdroje a rezervy a dále vytvoření optimálního prostorového základu ekologicky stabilnějších ploch v krajině k zabezpečení jejich maximálního kladného působení na okolní méně stabilní části. 35

ÚSES je základní nástroj ochrany přírody, určený k zajištění nezbytných minimálních prostorových podmínek pro uchování a obnovení biodiverzity a ekologické stability krajiny. Segmenty ÚSES lze využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekostabilizační funkce. Mezi tyto zásahy patří zejména: 

umisťování staveb,



úprava vodních toků a nádrží, vyjma případných revitalizací,



terénní úpravy, těžba nerostů,



změny kultur pozemků.

Konkrétní podmínky ochrany a využití stanoví orgán ochrany přírody, pro činnost je nutné jeho závazné stanovisko. Posláním ÚSES je zabezpečit uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro její mnohostranné využívání. Skladebné části ÚSES vytvářejí síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kritérií a svým vzájemným kladným vlivem působí na uchování a zvýšení ekologické stability. Plochy ÚSES lze využít pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekostabilizačních funkcí. V průběhu zpracování územního plánu došlo k aktualizaci ZÚR OK a k vymezení územní rezervy pro vodní nádrž Hoštejn, která zasahuje do celé západní části k. ú. Drozdov. Současně s tím byl v této části změněn regionální biokoridor č. 890. Původní trasa RBK procházela údolní nivou Březné a byla na ní vymezena lokální biocentra. Nová trasa RBK 890 je navrhována v lesních porostech na údolních svazích východně nad budoucí nádrží. Tato trasa, byla v průběhu roku 2013 upřesněna generelem ÚSES ORP Zábřeh. Územní plán tento podklad přebírá s drobnými úpravami. Vymezená trasa je tak v územním plánu Drozdov v souladu se ZÚR OK a generelem ÚSES ORP Zábřeh. Regionální biokoridor lesního charakteru respektuje minimální šířku 40 m a další požadavky, které ho upřesňují. Vzhledem k jeho vymezení v zapojených lesních porostech na svazích sklánějících se do údolí Březné jsou jeho územní střety zcela minimální (lesní cesty). Nehrozí zde přerušení trasy RBK, a to ani přípustným bezlesím v šířce do 150 m. Současný stav RBK je v mnoha úsecích blízký stavu cílovému. Další přiblížení cílového stavu by mělo být zajištěno i v lesních hospodářských plánech. Všechny (i přechodné) zásahy do vymezených ploch prvků ÚSES (včetně možných vlivů a střetů) lze provádět pouze na základě posouzení a souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. Z uvedeného vyplývá, že realizací vodní nádrže by měla být původní trasa RBK, včetně všech lokálních LBC, zlikvidována. Protože však je vodní nádrž Hoštejn koncipována v ZÚR OK jako rezerva s dlouhodobou perspektivou realizace, je v územním plánu v časově blíže neurčeném přechodném období původní trasa RBK nahrazena lokálním biokoridorem se zachováním funkčních lokálních biocenter, které vymezil generel ÚSES. Do k. ú. Drozdov zasahuje od jihozápadu, zhruba po linii Drozdovská Pila – kóta 510,3 m n. m., ochranná zóna (OZ) nadregionálního biokoridoru K 92. V ochranné zóně by měl být uplatňován tzv. koridorový efekt, vztažený výhradně na ochranu ekopozitivních 36

segmentů krajiny (skladebné části ÚSES, zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, další hodnotné lokality, plochy s vyšším stupněm ekologické stability), které jsou chápány jako součást NRBK. V praktickém provedení to znamená, že v ochranné zóně je realizován zvýšený zájem příslušných orgánů ochrany přírody o vyjmenované segmenty uplatňovaný v rámci platné legislativy. Neznamená to však, že jsou jejím vymezením a ochranou dotčeny další funkce v území. Na území Drozdova toto nečiní potíže, neboť prakticky celé zasažené území tvoří lesní a břehové porosty. Vymezená lokální biocentra v obci Drozdov Vysvětlivky: LBC – lokální biocentrum, LBK – lokální biokoridor; označení dle generelu ÚSES ORP Zábřeh Obce dotčené prvkem

Označení LBC Hradiska LBC Protinov LBC Kamenný důl LBC Pod Skalkou LBC Nad Šindelákem LBC Šindelák LBC Nad Drozdovskou pilou LBC Nad Studeným dolem LBC Spálenisko LBC Dvořiska

výměra na k. ú. v ha

Drozdov Drozdov Drozdov Drozdov, Štíty Drozdov Drozdov Drozdov Drozdov Drozdov Drozdov

7,42 5,76 8,77 3,21 4,66 3,36 9,91 9,08 10,33 9,61

Funkčnost funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční funkční

Vymezená lokální biokoridory v obci Drozdov Vysvětlivky: LBC – lokální biocentrum, LBK – lokální biokoridor; označení dle generelu ÚSES ORP Zábřeh Označení LBK 9 LBK 12 LBK 13 LBK 14 LBK 15 LBK 73 LBK 74 LBK 75 LBK 76

Obce dotčené prvkem

Úsek → LBC Pod Skalou LBC Pod Skalou – LBC Šindelák LBC Šindelák – LBC Nad Studeným dolem LBC Nad Studeným dolem – LBC Nad Studeným dolem LBC Spálenisko – RBK 890 RBK 890 → LBC Nad soutokem LBC Spálenisko – LBC Dvořiska LBC Dvořiska – LBC Třemše LBC Protinov – LBC Třemše LBC Nad Drozdovskou pilou – LBC Protinov

výměra na k. ú. v ha

Funkčnost

Drozdov, Štíty Drozdov, Štíty Drozdov Drozdov

2,38 1,67 2,90 2,22

funkční funkční funkční funkční

Drozdov Drozdov, Hoštejn Drozdov Drozdov, Zábřeh Drozdov, Zábřeh Drozdov

2,33 2,22 5,27 2,87 3,83 3,59

funkční funkční funkční funkční částečně nefunkční funkční

Vymezené skladebné části regionálního ÚSES v obci Drozdov (RBK – regionální biokoridor) Označení RK 890

Úsek Hradiska - Kamenný důl Kamenný důl - Nad Šindelákem Nad Šindelákem - Nad Drozdovskou pilou Nad Drozdovskou pilou - Nad Studeným dolem Nad Studeným dolem - Spálenisko Spálenisko →

Katastrální území Drozdov Drozdov Drozdov Drozdov Drozdov Drozdov

Výměra na k. ú. v ha 2,04 1,58 3,20 2,62 3,00 2,24

Funkčnost funkční funkční funkční funkční funkční funkční

37

c.8.8 Interakční prvky Územní plán vymezil interakční prvky (IP), které doplňují lokální územní systém ekologické stability a jsou jeho součástí. Jedná se o ekologicky hodnotné krajinné segmenty (doprovody komunikací, remízky, meze, mokřady, solitérní stromy a skupiny apod.), vymezené jako plochy smíšené nezastavěného území – zeleň vysoká mimolesní a liniová společenstva, zpravidla vedená jako zeleň ochranná a izolační. V lokálním ÚSES zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, méně stabilní krajinu. Interakční prvky jsou v územním plánu vymezeny jako existující a navrhované plochy a linie krajinné zeleně a jsou součástí pozemků. Samostatně označovány jako IP nejsou. Ve volné krajině jsou navrhovány následující výsadby krajinné zeleně: 

oboustranný doprovod podél celé polní cesty mezi zemědělským areálem a kótou 508,6 m n. m. a dále až k lesnímu porostu,



doplnění mezových porostů s protierozní funkcí na severozápadních a východních svazích pod kótou Vršek,



oboustranný doprovod podél polní cesty od zemědělského areálu po svazích kopce Vršek k lesnímu porostu Mladkov, doplnění doprovodu polní cesty od hřbitova jižním směrem,

   

propojení mezového porostu od polní cesty k lesnímu porostu Mladkov, doplnění mezových porostů a propojení s doprovody cest na východních svazích vrchu Vršek, oboustranný doprovod podél polní cesty od zemědělského areálu do Pivonína,



doplnění mezových porostů na svazích pod ČOV,



oboustranné stromořadí podél silnice z obce do Zábřehu,

 

oboustranný doprovod polní cesty z obce do Václavova, doplnění a propojení mezových porostů na svazích kóty 550,8 m n. m.,



oboustranné doprovody na severovýchod,



doplnění a nové výsadby stromořadí podél silnice z obce do Jedlí,



doplnění oboustranného doprovodu podél polní cesty mezi obcí a letním přírodním kulturním areálem a dále k samotě u lesa až k lesu, doplnění mezových porostů a porostu podél polní cesty na svazích pod Michalovým vrchem,



podél

polních

cest

od

výhledové

plochy



oboustranný pás podél polní cesty mezi silnicí a cestou k samotě,



doplnění oboustranných výsadeb podél přístupové cesty ke hřbitovu,



doplnění mezových porostů v jižní části k. ú. na svazích kóty 460,8 m n. m.

RP

22

Kromě návrhů krajinné zeleně, které obsahuje územní plán, je pro zlepšení stavu přírody a krajiny možno doporučit následující opatření organizačního charakteru: 

iniciovat u místně příslušného orgánu ochrany přírody návrhy výše určených významných stromů na vyhlášení (registraci) památných stromů,



segmenty ÚSES využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekostabilizační funkce,

38

  



pro výsadby stromořadí podél silnic s vyšší intenzitou automobilové dopravy používat pouze zapěstované alejové stromy s výškou koruny minimálně 2 m a nevysazovat keře; jde o preventivní opatření z hlediska úhynu přeletujících ptáků a migrace drobné zvěře, ukrývající se v keřových porostech; pro výsadby podél silnic nepoužívat ovocné dřeviny, výsadby podél polních cest, půdoochranné výsadby (meze) apod. z části realizovat pomocí ovocných dřevin (stromů i keřů),



dřeviny cizího původu je možné použít jedině pro výsadby okrasného parkového charakteru uvnitř zastavěného a zastavitelného území,



výsadby ve volné krajině vytvářet ze skupin keřů, vyšších a nižších stromů, s výslednou vertikální a horizontální členitostí a polopropustností zvyšující hodnoty krajinného rázu,



půdoochranné výsadby (doprovody podél polních cest, mezové porosty) by měly mít účinnou šířku od 3 až do 15 m, což by mělo být určeno v jednotlivých projektech výsadby na podkladě místních podmínek (tvary reliéfu, půdní složení, okolní krajinná zeleň apod.), všechny návrhy výsadeb krajinné a sídelní zeleně, jmenovitě parkových úprav a rekonstrukcí, realizovat na základě odborných prováděcích projektů.



d.

nepřipustit znehodnocování nebo likvidaci rozptýlené krajinné zeleně, především z důvodů protierozní ochrany, kvality ovzduší a ochrany krajinného rázu, pro výsadby zeleně ve volné krajině používat výhradně autochtonní dřeviny odpovídající místním přírodním podmínkám,

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (§ 53 odst., 5 písm. b) Stavebního zákona)

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území není součástí Územního plánu, jelikož (dle § 50, odst. 1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) Zadání neobsahovalo požadavek na jeho zpracování. Územní plán nenavrhuje žádné plochy, které by vyžadovaly vyhodnocení z hlediska vlivu koncepce na životní prostředí.

e.

Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa e.1

Vyhodnocení důsledků na zemědělský půdní fond

e.1.1 Základní údaje Základní údaje vyplývající z požadavků přílohy č. 3 k vyhlášce č.13/1994 Sb., o vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacího podkladu na zemědělský půdní fond se zpracovává dle Přílohy č. 3 k vyhlášce č.13/1994 Sb. Tato vyhláška Ministerstva životního prostředí ze dne 29. prosince 1993 upravuje některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního

39

fondu dané zákonem č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ze dne 30. června 1992. Zákon 334 v části III. § 4 - bod a) ukládá, aby při výstavbě nebo jiné činnosti, při které dochází k odnětí zemědělského půdního fondu (dále ZPF), bylo použito především nezemědělské půdy, popř. půdy nezastavěné, event. bylo využito nedostatečně využívaných pozemků v současně zastavěném území obce. Pokud dochází k odnětí ZPF, je nutno co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací. Dále v bodě b) § 4 ukládá zákon odnímat jen nejnutnější plochu ZPF, a konečně v bodě c) požaduje co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF, zejména u směrových a liniových staveb. V části IV. v § 5, ukládá zákon č.334/92 Sb., aby při územně plánovací činnosti bylo provedeno zdůvodnění navrženého řešení s cílem prokázat, že předložené řešení je z hlediska ochrany ZPF nejvhodnější. Tato ustanovení zákona dále upřesňuje § 3 vyhlášky č.13/1994 Sb., z 29. prosince 1993 a již zmíněná Příloha č. 3 k této vyhlášce. V následujícím textu a v přiložených tabulkách, jakož i v grafické části této dokumentace je proto důsledně postupováno dle této "Přílohy", a to tak, že jsou přímo citovány požadavky obsažené v bodě 2 uvedené přílohy, a to konkrétně dle jednotlivých podbodů 2.1 až 2.7, jejichž text je v další části zprávy uváděn sytým písmem v úvodu každého řešení příslušné problematiky. Pro vyhodnocení odnětí ZPF byl vypracován Metodický pokyn MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 k hodnocení odnímané půdy ze zemědělského půdního fondu podle výše zmíněného zákona. Pro účely ochrany ZPF byly tímto pokynem zavedeny Třídy ochrany zemědělského půdního fondu, zařazující jednotlivé BPEJ do 5 tříd. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Do 3. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro eventuální výstavbu. Do 4. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do 5. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují půdy s velmi nízkou produkční schopností a většinou jsou pro zemědělskou výrobu postradatelné. Jde většinou půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.

40

Metodika a postup vyhodnocení Každá plocha byla zařazena do jedné z následujících skupin: stavby dopravní, plochy pro bytovou výstavbu, plochy pro občanskou vybavenost, plochy pro rekreaci a sport, komerční plochy, plochy zeleně a vodní plochy. Jednotlivé plochy jsou zakresleny v mapové dokumentaci, v měřítku 1 : 5 000, kde jsou zároveň vyznačeny ukazatele kvality ZPF dle BPEJ pro jednotlivé plochy s přiřazeným identifikačním číslem, podle něhož je možno je najít v tabulkové části. Hodnocení každé lokality bylo provedeno celkovým záborem, záborem zemědělské půdy dle BPEJ a jim odpovídající třídy ochrany ZPF.

e.1.2 Souhrnné vyhodnocení Údaje o celkovém rozsahu navrhovaných ploch a ploch vyžadujících zábor zemědělského půdního fondu podle účelu využití a údaje o druhu (kultuře) dotčené půdy Požadavky řešení návrhu územního plánu na trvalé odnětí ZPF (bez územních rezerv) jsou obsaženy v souhrnné tabulce v podkapitole e.1.4. Celkem jsou na správním území obce Drozdov navrženy rozvojové plochy o celkové rozloze 7,16 ha. Z tohoto rozsahu je 1,405 ha ploch lokalizováno na neplodné půdě. Navrhované záměry územního plánu si vyžádají zábor 5,755 ha zemědělského půdního fondu, z toho 4,615 ha v I. etapě a 1,14 ha ve II. etapě – 1,80 ha v zastavěném území a 3,955 ha mimo zastavěné území. Z celkového rozsahu záboru ZPF v I. etapě připadá 2,955 ha, tj. 64,0 %, na ornou půdu, 1,41 ha (30,6 %) na trvalé travní porosty a 0,25 ha (5,4 %) na zahrady. V rámci II. etapy bude odňata výhradně orná půda. Z hlediska kvality zabíraných půd připadá v I. etapě 2,17 ha (47,0 %) na půdy I. třídy ochrany, 0,38 ha (8,2 %) na půdy III. třídy ochrany, 1,705 ha (37,0 %) na půdy IV. třídy ochrany a 0,36 ha (7,8 %) na půdy V. třídy ochrany. Půdy II. třídy ochrany se neodnímají. Ve II. etapě bude zabráno 0,13 ha (11,4 %) půd III. třídy ochrany a 1,01 ha (88,6 %) půd V. třídy ochrany. Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílejí v Drozdově v rámci I. etapy zdaleka nejvíce plochy bydlení (3,52 ha představuje 76,3 % celkového záboru ZPF), zbytek připadá na plochy dopravní infrastruktury (0,445 ha, 9,6 %), zeleň ochrannou a izolační (0,30 ha, 6,5 %), plochy smíšené obytné (0,26 ha, 5,6 %), veřejná prostranství (0,06 ha, 1,3 %) a veřejnou zeleň (0,03 ha, 0,7 %). Ve II. etapě bude zabráno 0,78 ha (68,4 %) ZPF ve prospěch bydlení, 0,18 ha (15,8 %) ve prospěch zeleně ochranné a izolační, 0,14 ha (12,3 %) ve prospěch tělovýchovných a sportovních zařízení a 0,04 ha (3,5 %) ve prospěch veřejné zeleně. Údaje o skutečných investicích vložených do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahové zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení Na území obce byly provedeny meliorace jen v omezeném rozsahu na jižním a východním okraji katastrálního území, na ploše o výměře pouhých cca 7 ha. Tyto investice do půdy ovšem do žádného z rozvojových záměrů nezasahují.

41

Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení V Drozdově nedojde plánovanou výstavbou k narušení žádných objektů zemědělské prvovýroby. V obci se nachází v současné době na jihozápadním okraji sídla zemědělský areál, jeho rozsah však není územním plánem omezován, a to jak z hlediska plochy, tak i z hlediska výrobního zaměření. Pouze v návaznosti na tento areál vymezuje územní plán plochu smíšenou obytnou pro provozování podnikatelských aktivit. Menší zemědělský areál na severním okraji sídla je územně i funkčně stabilizován. Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu v území, opatření k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení Pro obec Drozdov nebyly dosud zpracovány "pozemkové úpravy". Avšak s ohledem na skutečnost, že územní plán bude do doby zahájení prací na pozemkových úpravách schválen, lze předpokládat, že bude možno projekt pozemkových úprav budoucímu uspořádání obce přizpůsobit. Územní systém ekologické stability je uveden v kapitole „Ochrana přírody a krajiny“ a je vyznačen ve výkrese „4. Koncepce uspořádání krajiny“ v měřítku 1 : 5 000, ale změna funkčního využití území není bilancována v odnětí ZPF. Znázornění průběhu hranic katastrálních území a správního území obce Správní hranice obce Drozdov je shodná s hranicí katastrálního území. V územním plánu jsou v grafické dokumentaci znázorněny hranice ploch stavebních obvodů navržených k odnětí v rámci správního území obce. Znázornění průběhu hranic zastavěného území obce V rámci grafické dokumentace územního plánu věnované problematice ochrany ZPF je vyznačena poloha zastavěného území jednotlivých částí obce a zastavitelné plochy.

e.1.3 Zařazení pozemků zemědělské ekologických jednotek

půdy

do

bonitovaných

půdně

Na správním území obce Drozdov se nachází celkem 7 BPEJ, dotčených plánovanou výstavbou (včetně územních rezerv). Tyto BPEJ jsou vyjádřeny prostřednictvím 5 čísel. Prvá číslice pětimístného kódu značí příslušnost ke klimatickému regionu v rámci České republiky (od 0 do 9, t.j.od nejteplejšího a nejsuššího po nejchladnější a nejvlhčí klimatický region). Druhá a třetí číslice určuje příslušnost dané půdy k některé ze 78 hlavních půdních jednotek v České republice. Čtvrtá číslice stanovuje kombinaci svažitosti a expozice ke světovým stranám a pátá číslice vyjadřuje kombinaci hloubky a skeletovitosti půdního profilu. Z celkového kódu BPEJ se dá podle zvláštních tabulek odvodit produkční potenciál hlavních zemědělských plodin a rovněž ekonomický efekt obdělávání příslušných půd. Taktéž lze podle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy ze dne 12.6. 1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, podle zákona ČNR č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, odvodit i Třídu ochrany. Obec Drozdov leží na rozhraní klimatických regionů č. 7 (mírně teplý, vlhký, s průměrnou roční teplotou 6-7 oC a s průměrným ročním úhrnem srážek 650-750 mm) a č. 8 (mírně chladný, vlhký, s průměrnou roční teplotou 5-6 oC a s průměrným ročním úhrnem srážek 700-800 mm). V rámci těchto klimatických regionů se zde vyvinuly 2 z celkového počtu 78 hlavních půdních jednotek, které budou dotčeny plánovanou výstavbou: 42

HPJ 34 Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu. HPJ 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách.

43

e.1.4 Souhrnné přehledné tabulky odnětí ZPF Přehled ploch navržených k odnětí ZPF (dle Přílohy č.5 k vyhlášce č.13/1994 Sb.) Označení plochy

Celkový rozsah ploch v ha

Z toho zábor ZPF v ha

Druh pozemku (kultura)

Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ

Třída ochrany

Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)

Umístění mimo zastavěné území (ZPF v ha)

Investice do půdy (v ha)

I. ETAPA Plochy bydlení RP3/BV

0,37

0,37

0,28 ha orná půda 0,09 ha trvalý travní porost

8.34.21

I.

0,37

-

-

RP4/BV

0,37

0,37

orná půda

8.34.21

I.

0,37

-

-

RP5/BV

0,12

0,12

0,07 ha zahrada 0,05 ha trvalý travní porost

8.34.41

IV.

0,07

0,05

-

RP6/BV

0,46

0,46

trvalý travní porost

8.34.41

IV.

-

0,46

-

RP7/BV

0,35

0,35


8.34.41

IV.

-

0,35

-

RP10/BV

1,01

1,01

orná půda

1,00 ha 8.34.21 0,01 ha 8.34.41

I. IV.

0,48

0,53

-

RP16/BV

0,11

0,11

zahrada

8.34.44

V.

0,11

-

-

RP17/BV

0,37

0,37


0,36 ha 8.34.41 0,01 ha 8.34.44

IV. V.

-

0,37

-

RP18/BV

0,12

0,12


8.34.41

IV.

-

0,12

-

RP19/BV

0,24

0,24

orná půda

8.34.24

III.

-

0,24

-

Plochy bydlení celkem

3,52

3,52

1,40

2,12

-

0,26

-

-

0,26

-

-

0,06

-

-

Plochy smíšené obytné RP20/BV

0,26

0,26

RP20A/SV

0,52

-

Plochy smíšené obytné celkem

0,78

0,26

orná půda

0,17 ha 8.34.21 0,09 ha 8.34.44

I. V. ostatní plocha

Plochy veřejných prostranství – veřejná prostranství RP23/PV

0,06

0,06

zahrada

8.34.41

IV.

44

Označení plochy



RP24/PV

0,16

-

Veřejná prostranství celkem

0,22

0,06



Třída ochrany




0,06

-

-

-

0,03

-

-

0,03

-

ostatní plocha Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň

RP25/ZV

0,03

0,03

Veřejná zeleň celkem

0,03

0,03

orná půda

8.34.24

III.

Plochy dopravní infrastruktury ostatní plocha

DSs1

0,07

-

DSs2

0,08

0,01


8.34.21

I.

-

0,01

-

DSm3

0,08

0,01

zahrada

8.34.44

V.

0,01

-

-

DSm4

0,10

-

DSm5

0,21

0,07

orná půda

8.34.21

I.

-

0,07

-

DSm9

0,01

0,005

orná půda

8.34.41

IV.

-

0,005

-

DSu1

0,39

0,30


0,10 ha 8.34.44 0,09 ha 8.34.41 0,09 ha 8.34.24 0,02 ha 8.37.16

V. IV. III. V.

-

0,30

-

DSu2

0,09

-

ostatní plocha

DSp1

0,01

-

ostatní plocha

DSp2

0,05

0,05

-

0,05

-

Plochy dopravní infrastruktury celkem

1,09

0,445

0,01

0,435

-

1,73

2,585

-

-

0,07

-

ostatní plocha


8.34.21

I.

ZASTAVITELNÉ PLOCHY CELKEM 5,64

4,315 Plochy zeleně – zeleň ochranná a izolační

ZO4

0,07

-

ZO5

0,07

0,07

ostatní plocha 0,05 ha orná půda 0,02 ha trvalý travní porost

0,05 ha 8.34.41 0,02 ha 8.34.44

IV. V.

45

Označení plochy





Třída ochrany




ZO6

0,06

0,06


8.34.41

IV.

-

0,06

-

ZO7

0,02

0,02

orná půda

8.34.24

III.

-

0,02

-

ZO10

0,05

0,04

orná půda

8.34.21

I.

-

0,04

-

ZO11

0,06

0,06


8.34.21

I.

0,06

-

-

ZO12

0,04

0,04

orná půda

0,03 ha 8.34.21 0,01 ha 8.34.41

I. IV.

0,01

0,03

-

ZO13

0,01

0,01

orná půda

8.34.41

IV.

-

0,01

-

Zeleň ochranná a izolační celkem

0,38

0,30

0,07

0,23

-

NEZASTAVITELNÉ PLOCHY CELKEM 0,38

0,30

0,07

0,23

-

6,02

4,615

1,80

2,815

-

I. ETAPA CELKEM

II. ETAPA Plochy bydlení RP1/BV

0,29

0,29

orná půda

8.34.44

V.

-

0,29

-

RP1A/BV

0,49

0,49

orná půda

0,44 ha 8.34.44 0,05 ha 8.34.24

V. III.

-

0,49

-

Plochy bydlení celkem

0,78

0,78

-

0,78

-

-

0,14

-

-

0,14

-

-

0,04

-

-

0,04

-

Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení RP28/OS

0,14

0,14

Tělovýchovná a sportovní zařízení celkem

0,14

0,14

orná půda

8.34.44

V.

Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň RP12/ZV

0,04

0,04

Veřejná zeleň celkem

0,04

0,04

orná půda

8.34.44

V.

46

Označení plochy



0,96

0,96



Třída ochrany




-

0,96

-

ZASTAVITELNÉ PLOCHY CELKEM Plochy zeleně – zeleň ochranná a izolační ZO8

0,10

0,10

orná půda

0,06 ha 8.34.24 0,04 ha 8.34.44

III. V.

-

0,10

-

ZO9

0,08

0,08

orná půda

0,06 ha 8.34.44 0,02 ha 8.34.24

V. III.

-

0,8

-

NEZASTAVITELNÉ PLOCHY CELKEM 0,18

0,18

-

0,18

-

1,14

1,14

-

1,14

-

5,755

1,80

3,955

-

II. ETAPA CELKEM

OBEC DROZDOV CELKEM 7,16

Pozn.: Označení ploch dopravní infrastruktury: DSs – směrové úpravy silnic III. třídy; DSm – místní komunikace; DSu – účelové komunikace, DSp – parkoviště.

47

Zábor ZPF v ha Využití plochy

v zastavěném území

Plochy bydlení Plochy smíšené obytné Tělovýchovná a sportovní zařízení Veřejná prostranství Veřejná zeleň Plochy dopravní infrastruktury Zeleň ochranná a izolační Celkem

mimo zastavěné území

celkem

I. etapa

II. etapa

celkem

I. etapa

II. etapa

celkem

I. etapa

II. etapa

celkem

1,40 0,26 0,06 0,01 0,07 1,80

-

1,40 0,26 0,06 0,01 0,07 1,80

2,12 0,03 0,435 0,23 2,815

0,78 0,14 0,04 0,18 1,14

2,90 0,14 0,07 0,435 0,41 3,955

3,52 0,26 0,06 0,03 0,445 0,30 4,615

0,78 0,14 0,04 0,18 1,14

4,30 0,26 0,14 0,06 0,07 0,445 0,48 5,775

Zábor ZPF v ha v zastavěném území

Kultura

I. II. III. IV. V. Celkem

celkem

I. etapa

II. etapa

celkem

I. etapa

II. etapa

celkem

I. etapa

II. etapa

celkem

1,44 0,11 0,25 1,80

-

1,44 0,11 0,25 1,80

1,515 1,30 2,815

1,14 1,14

2,655 1,30 3,955

2,955 1,41 0,25 4,615

1,14 1,14

4,095 1,41 0,25 5,755

Orná půda Trvalé travní porosty Zahrady Celkem

Třída ochrany


Zábor ZPF v ha v zastavěném území


Celkem

I. etapa

II. etapa

celkem

I. etapa

II. etapa

celkem

I. etapa

II. etapa

Celkem

1,46 0,13 0,21 1,80

-

1,46 0,13 0,21 1,80

0,71 0,38 1,575 0,15 2,815

0,13 1,01 1,14

0,71 0,51 1,575 1,16 3,955

2,17 0,38 1,705 0,36 4,615

0,13 1,01 1,14

2,17 0,51 1,705 1,37 5,755

48

e.1.5 Zdůvodnění rozsahu záboru zemědělského půdního fondu V územním plánu jsou z celkového návrhu záboru ZPF v rozsahu 5,8 ha navrhovány především plochy bydlení a plochy smíšené obytné v rozsahu 4,6 ha, což představuje cca 80 % záboru ZPF všech navrhovaných ploch. Zbylá část ploch je věnována na technickou infrastrukturu, sportovní vybavenost, dopravu, zeleň a veřejná prostranství. Pro větší objektivizaci rozsahu vymezených ploch pro bydlení byla zpracována demografická prognóza do roku 2030 s vyhodnocením potřeby bytové výstavby a zlepšení kvality a úrovně bydlení v obci. Z dosavadních statistických údajů vyplývá, že od roku 1961 se v Drozdově staví v každém desetiletí průměrně 15 bytů. V prvních dvou desetiletích 19611980 se realizovala výstavba bytů i v bytových domech. V současné době a pro další období se navrhuje pouze výstavba rodinných domů. Za předpokladu udržení počtu obyvatel a s přihlédnutím k dosavadnímu vývoji je třeba počítat s potřebou výstavby nejméně cca 15-20 bytů v desetiletích 2011-2020 a 2021-2030. To znamená cca 15 parcel pro rodinné domy v každém desetiletí, tedy téměř stejný trend jako v minulých obdobích. Zvýšení kvality bydlení a mírný přírůstek obyvatel v období 2020 až 2030 o 50 obyvatel na stav 400 obyvatel by vyžadoval zajištění téměř zdvojnásobení výstavby bytů (o dalších 30 bytů) a adekvátně tomu dalších ploch. V návrhu územního plánu jsou vymezeny plochy pro bydlení, které by umožnily vytvoření 28 – 34 parcel v I. etapě a 5 – 6 parcel ve II. etapě. I když tyto plochy představují vyšší rozsah ploch, než je vypočtená reálná potřeba, je tento rozsah odpovídající, neboť v rámci řešení územního plánu nelze stanovit parcelační plán. Územní plán Drozdov byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu výhradně na plochy, které na stávající zástavbu sídla bezprostředně navazují, popř. v případě ploch RP3, RP4, RP16 a části plochy RP10 využívá i plochy uvnitř zastavěného území. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy, mezi stávajícím zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Nové rozvojové plochy většinou pouze zarovnávají urbanistický půdorys sídla do kompaktního, sevřeného tvaru. Vzhledem k urbanistické koncepci územního plánu, spočívající v jen mírném rozvoji obce, není ani předpokládaný zábor zemědělského půdního fondu nijak nadměrný, činí jen 5,76 ha, z čehož připadá na půdy nejvyšší třídy ochrany 2,17 ha, cca 38 %. Větší část tohoto rozsahu ovšem připadá na plochy v jižní části sídla (RP3, RP4 a RP10), využívající prostory v zastavěném území. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je důležité rozdělení bytové výstavby do dvou etap. Plochy na jihozápadě Drozdova (RP1/BV, RP1A/BV, RP28/OS, RP12/ZV, ZO8 a ZO9 jsou zařazeny do druhé etapy výstavby s tím, že je bude možné využít až po vyčerpání minimálně 70 % rozlohy ploch vymezených v I. etapě.

49

e.2

Vyhodnocení důsledků na pozemky určené k plnění funkce lesa

e.2.1 Všeobecné údaje o lesích v řešeném území V řešeném území se nachází celkem 900,7 ha lesních pozemků. Lesnatost území je mimořádně vysoká, lesy pokrývají 65,8 % celkové rozlohy a nacházejí se hlavně v severní, západní a v jižní části řešeného území. Podle Lesního hospodářského plánu spadá převážná většina lesů v obci do kategorie „hospodářský les“. V druhovém složení jsou v převážné míře zastoupeny smrk, jedle a javor. e.2.2 Navrhovaná opatření Na území obce nenavrhuje územní plán žádnou výsadbu lesa. V řešeném území se nepředpokládají žádné lesnické rekultivace. Chatová zástavba se na lesních pozemcích nevyskytuje. e.2.3 Vyhodnocení požadavků na zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa Navrhovaným řešením územního plánu nebudou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa.

f.

Výsledek přezkoumání návrhu územního plánu pořizovatelem podle § 53, odst. 4 Stavebního zákona f.1

Postup při pořízení územního plánu

Kapitola bude doplněna po ukončení pořizování územního plánu Drozdov.

f.2

Výsledek přezkoumání souladu návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem

f.2.1

Soulad návrhu územního plánu s Politikou územního rozvoje ČR

Z Politiky územního rozvoje ČR (PÚR), která byla schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009, vyplývá pro zpracování územního plánu Drozdov z republikových priorit zejména: Bod č. 14 V tomto bodě je prioritou PÚR ochrana a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, s cílem zachovat strukturu území, osídlení a krajiny jako předpoklad rozvoje ekonomického a sociálního potenciálu území, včetně cestovního ruchu. Specifický důraz je v bodě 14 kladen na ochranu zemědělské krajiny. V rámci aplikace těchto zásad PÚR respektuje územní plán plochy v Přírodním parku Březná, které tvoří neopakovatelnou krajinu na území obce 50

Drozdov. Do údolí podél toku říčky Březné neumísťuje územní plán žádnou novou výstavbu, také z důvodu nutnosti ponechání územní rezervy pro vodní nádrž Hoštejn. Ochrana zemědělské krajiny je zajištěná tím, že územní plán nevytváří žádné odloučené plochy nové bytové výstavby, veškeré rozvojové plochy bydlení jsou buď situovány v zastavěném území, nebo bezprostředně navazují na stávající zástavbu obce. Rovněž je respektována jediná nemovitá kulturní památka (partyzánský pomník) a další kulturně a historicky významné objekty, do jejichž okolí nejsou umísťovány žádné nové plochy, které by architektonicko-urbanistické hodnoty obce narušovaly. Bod č. 16 V tomto bodě se zdůrazňuje nutnost komplexního řešení ÚPD, s cílem zajistit kvalitu života obyvatel a odpovídající hospodářský rozvoj charakteru jednotlivých oblastí, rozvojových os a koridorů, které jsou v PÚR ČR vymezeny. Územní plán Drozdov navrhuje především plochy bydlení v rámci ucelených a komplexně vybavených areálů, které budou lokalizovány na plochách splňujících veškeré podmínky pro plnohodnotné obytné prostředí. Výstavba individuálních objektů, které by byly určeny pro uspokojování jednostranných hledisek investorů bez respektování komplexnosti urbanistického řešení, není v územním plánu navrhována. Bod č. 19: V tomto bodě se v územním plánu ukládá vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Navíc zdůrazňuje hospodárné využívání zastavěného území (zejména formou přestaveb, revitalizací a asanací území), přičemž zároveň zdůrazňuje nutnost ochrany zemědělského půdního fondu, lesní půdy a veřejné zeleně. Územní plán navrhuje přestavbu západní části zemědělského areálu na objekt sloužící bydlení spolu s podnikatelskými aktivitami a umožňuje i jiné využití zemědělských areálů. Bod č. 20 Tento bod sleduje usměrnění rozvojových záměrů v ÚPD tak, aby nebyl významně ovlivněn charakter krajiny, s cílem zajistit biologickou rozmanitost a kvalitu životního prostředí, formou ochrany soustavy Natura 2000, mokřadů, vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod, zemědělského a lesního půdního fondu a ploch územního systému ekologické stability, s cílem ochrany krajinného rázu ve všech souvislostech. Územní plán nenavrhuje z architektonicko-urbanistických zásad žádné rozvojové záměry, které by negativně ovlivňovaly charakter krajiny, naopak její hodnotu a retenční schopnost zvýší navržená výsadba doprovodné a vysoké mimolesní zeleně a realizace suché nádrže severovýchodně od sídla. Bod č. 22 V rámci tohoto bodu PÚR jsou preferovány úkoly sledující rozvoj cestovního ruchu (cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika a další). Územní plán vytváří veškeré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu ve všech jeho formách. Při silnici na Jedlí je navržena nová cyklotrasa, která by přivedla cykloturisty do centra obce. Body č. 23 a č. 24 Tyto body jsou zaměřeny na zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, s ohledem na prostupnost krajiny a na zachování dostatečného

51

odstupu od obytné zástavby, s cílem zajistit bezpečnost a plynulost dopravy a ochranu obyvatel před hlukem. Územní plán Drozdov navrhuje napojení rozvojových ploch prostřednictvím nových místních komunikací na stávající komunikační systém obce. Nové lokality bydlení budou rovněž napojeny na místní vodovodní a kanalizační síť. Bod č. 25 Tento bod ukládá, aby byly v územně plánovací dokumentaci vytvořeny podmínky pro ochranu území před přírodními (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) prostřednictvím retence a akumulace vod, s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména je nutné zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Jako ochranu před povodněmi je podél potoka Březná protékajícího při západním okraji katastru obce navrženo zvýšení ochrany jednotlivých objektů před velkými vodami jejich případnou stavební úpravou, jelikož vzhledem k úzkému profilu údolí je ochrana objektů ohrázováním na víceletou vodu prakticky neschůdná. Územní plán zvyšuje přirozenou retenci území vymezením lokality pro suchý poldr severovýchodně od Drozdova, a dále navrhuje protierozní opatření na ochranu území před přívalovými dešťovými vodami. Řešené území se nenachází v žádné rozvojové oblasti, rozvojové ose ani specifické oblasti celostátního významu. Také obcí Drozdov neprocházejí žádné koridory dopravní ani technické infrastruktury. Návrh územního plánu je s Politikou územního rozvoje ČR v souladu.

f.2.2

Soulad návrhu územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK) byly vydány Zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 22. 8. 2008 usnesením č.UZ/21/32/2008. Aktualizace č. 1 ZÚR OK byla vydána zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 22. 4. 2011 usnesením č. UZ/19/44/2011. Řazení následujícího textu odpovídá řazení textu v ZÚR OK. Texty převzaté ze ZÚR OK jsou psány kurzivou. V ZÚR OK, v kapitole A.1. „Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území“ jsou stanoveny priority, jejichž naplňování je vyhodnoceno s využitím jejich plného znění a stručnou charakteristikou jejich uplatnění v územním plánu v následujícím textu: 1. Priority územního plánování na území Olomouckého kraje se stanovují s cílem vytvořit vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. V souladu s charakterem území kraje jsou v ZÚR OK zohledněny republikové a krajské priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje vyjádřené v dokumentech Politika územního rozvoje ČRF, Strategie udržitelného rozvoje ČR a v rozvojových dokumentech pořízených Olomouckým krajem. Znění priority se týká celého území kraje, zejména však velkých měst. V územním plánu Drozdov jsou vytvořeny územní podmínky pro řešení problematiky stabilizace obyvatelstva formou vymezení rozvojových ploch bydlení v rodinných domech. V převážné 52

míře se jedná o plochy malého rozsahu, které vhodně doplňují a zarovnávají urbanistický půdorys sídla po celém jeho obvodu. V Drozdově se navrhují plochy s přibližnou kapacitou 40-45 rodinných domů. Současně jsou stabilizovány výrobní plochy s přípustným využitím pro drobné středně velké výrobní činnosti. Tím je podpořen ekonomický pilíř udržitelného rozvoje. Třetí pilíř je řešen zejména formou návrhu nových ploch zeleně jak v zastavěném území, tak ve volné krajině. Navrhována je výsadba doprovodné zeleně podél komunikací a také ochranné a izolační zeleně na okrajích některých rozvojových ploch. Vymezen je také územní systém ekologické stability, který tvoří kostru ekologické stability území. Respektovány jsou současné ekopozitivní prvky v území.

2. ZÚR OK vymezují tyto cíle a souběžně navrhují podmínky pro hledání řešení k jejich naplnění: 2.1. stanovit koncepci rozvoje území se zaměřením zejména na: 2.1.1. urbanistickou koncepci (vymezení rozvojových oblastí a os, specifických oblastí a stanovení podmínek pro provádění změn v území; Řešené území v žádné rozvojové oblasti ani rozvojové ose neleží. Spolu s dalšími obcemi ORP Zábřeh je však zařazeno mezi specifické oblasti. Podmínky pro provádění změn v území jsou ve formě regulativů stanoveny v kapitole f) výrokové části územního plánu. 2.1.2. koncepci rozvoje technické a dopravní infrastruktury; Napojení Drozdova okolní sídla zábřežského regionu je zprostředkováno prostřednictvím stávajících silnic III. třídy. Nové rozvojové plochy budou zpřístupněny prostřednictvím navržených místních komunikací o vyhovujících parametrech a budou napojeny na vodovodní a kanalizační síť sídla prostřednictvím nových řadů, zbylé plochy budou napojeny na stávající komunikační systém obce a bude možné zásobovat je vodou a odkanalizovat ze stávajících řadů. 2.1.3. koncepci ochrany přírodních zdrojů; Územní plán respektuje vodní zdroje severně od sídla. Do jejich blízkosti nenavrhuje žádné významnější rozvojové záměry. Sídlo Drozdov leží v ochranném pásmu vodní nádrže Nemilka. Tato nádrž již byla ze systému zásobování pitnou vodou vyřazena, její ochranné pásmo však dosud nebylo zrušeno. 2.1.4. koncepci systému ekologické stability, při respektování přírodních a kulturních hodnot v území; V rámci možností daných nadřazenou územně plánovací dokumentací upřesňuje územní plán průběh a lokalizaci jednotlivých prvků regionálního a lokálního ÚSES. Jednotlivé prvky tohoto systému jsou prostřednictvím ploch s rozdílným způsobem využití a jejich regulativů chráněny tak, aby nedocházelo k nevhodnému využívání ploch určených pro územní systém ekologické stability. V územním plánu je obsaženo řešení na ochranu hodnotných přírodních lokalit v údolí Březné vymezením lokálního biokoridoru, spojujícího lokální biocentra v údolí říčky Březné. 2.2. konkretizovat ochranu veřejných zájmů v území; Územní plán Drozdov respektuje územní rezervu ponechanou pro vodní nádrž Hoštejn vymezenou v údolí říčky Březná tím, že lokalitu Drozdovská pila považuje za stabilizovanou a nenavrhuje zde žádnou výstavbu.

53

2.3. promítnout do řešení území strategické cíle vyplývající zejména z Politiky územního rozvoje ČR, Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje a dalších rozvojových dokumentů včetně dokumentů přijatých EU; Návrh územního plánu je se strategickými cíli vyplývajícími z uvedených dokumentů v souladu. Realizace záměrů PÚR, resp. jejich aplikací na podmínky obce Drozdov, uvádí kapitola „Soulad s Politikou územního rozvoje ČR“. 3. Priority v oblasti soudržnosti společenství obyvatel: 3.1. udržení soudržnosti v území je posilováno v ZÚR OK zejména: 3.1.1. vytvořením podmínek pro rozvoj a udržení pracovních míst, vymezením rozvojových oblastí, rozvojových os a zejména vymezením specifických oblastí, ve kterých je narušen udržitelný rozvoj právě v oblasti sociální soudržnosti obyvatel a hospodářského rozvoje území (se sociálně ekonomickými problémy); Podmínky pro rozvoj pracovních míst vytváří územní plán stabilizací výrobních ploch s přípustným využitím pro drobnou a řemeslnou výrobu a pro lehký průmysl. Obec Drozdov je součástí specifické oblasti ORP Zábřeh. 3.1.2. zajištění dopravní obsluhy sídel a zajištění napojení na technickou infrastrukturu zejména ve specifických oblastech se sociálně ekonomickými problémy; Dopravní obsluha Drozdova prostřednictvím silnic III. třídy a vybavení technickou infrastrukturou je vyhovující a územní plán pouze řeší napojení nových rozvojových ploch na dopravní, vodovodní a kanalizační systém sídla. 3.2. pro územní plány obcí se v oblasti posílení sociální soudržnosti v území stanovuje zejména: 3.2.1. zachovat a rozvíjet současný stav polycentrického osídlení Olomouckého kraje; Tato priorita nemůže být v územním plánu Drozdova naplněna v plném rozsahu, neboť řešené území se skládá pouze z jednoho sídelního útvaru. 3.2.2. vymezit plochy a koridory veřejné infrastruktury přiměřené velikosti a funkčnímu významu obce, a to zejména vzhledem ke stavu a očekávanému vývoji dopravní obslužnosti území; Vzhledem k velikosti Drozdova a k jeho dobrému vybavení technickou infrastrukturou nepovažuje územní plán za nutné vymezovat plochy a koridory veřejné infrastruktury. 3.2.3. plochy bydlení vymezovat s ohledem na posílení sociální soudržnosti obyvatel území, zejména zamezovat územní segregaci obyvatel na základě požadavků vyplývajících z regionálního a oborového plánování (zejména komunitního plánování); V návrhu územního plánu jsou navrženy rozvojové plochy místního významu pro bydlení, výrobu, sport, dopravu a zeleň na stejné úrovni zamezující dělení obyvatel podle kvality bydlení. 3.2.4. věnovat maximální pozornost lokalizaci území se zvýšenou mírou nezaměstnanosti a negativních sociálně ekonomických jevů, zejména velkých sídlišť, která vytvářejí ohrožení soudržnosti společenství obyvatel území. Tato území navrhovat k řešení v rámci systému regionálního, komunitního a jiných forem podpory (např. programů regenerace sídlišť); 54

Tato priorita se netýká řešeného území. 3.3. respektovat stávající a navržené dopravní tahy umožňující zajištění územních vazeb z Polskou republikou a sousedními kraji; Obec Drozdov sice sousedí s Pardubickým krajem, ale není s ním přímo dopravně spojena. 4. Priority v oblasti hospodářského rozvoje: 4.1. změnami v území vytvářet podmínky pro posílení hospodářské výkonnosti Olomouckého kraje, zejména ve specifických oblastech se sociálně ekonomickými problémy; Územní plán žádné nové plochy pro výrobu a skladování nevymezuje. Drobné podnikatelské výrobní aktivity jsou však přípustné na plochách smíšených obytných vymezených v návaznosti na zemědělský areál. Stabilizuje stávající zemědělské výrobní plochy a připouští jejich restrukturalizaci pro případné jiné výrobní činnosti. 4.2. spoluvytváření předpokladů pro řešení podmínek zaměstnanosti obyvatel v Olomouckém kraji vnímat jako jeden z hlavních úkolů změn v území. Vytvářet územně plánovací předpoklady pro snižování nezaměstnanosti obyvatel, především posílením nabídky ploch pro podnikání a s ohledem na diferencované předpoklady jednotlivých regionů a obcí (zejména ve specifických oblastech rozlišovat jejich charakter); Podmínky pro nové pracovní příležitosti budou závislé na podnikatelských záměrech osob obývajících smíšené obytné plochy na jihozápadě sídla. 4.3.

vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn; V Drozdově se žádné náhlé hospodářské změny nepředpokládají.

navrženou koncepcí územního rozvoje vytvořit podmínky k omezení, nebo alespoň k minimalizaci negativních dopadů na zaměstnanost Olomouckého kraje; Vymezením dvou ploch smíšených obytných vytváří územní plán předpoklad alespoň částečný předpoklad pro nabídku zaměstnanosti pro nové obyvatele obce. 4.4.

4.5.

ZÚR OK k zabezpečení hospodářského rozvoje vymezují:

4.5.1. podmínky pro umístění významných průmyslových zón posílením nabídky pracovních míst; Tato priorita se řešeného území netýká, vzhledem k velikosti a poloze Drozdova zde nejsou příznivé podmínky pro lokalizaci nové průmyslové zóny. 4.5.2. podmínky pro posílení hospodářského rozvoje specifických oblastí, rozvojových oblastí a rozvojových os; Nové plochy pro výrobu a skladování nejsou navrženy. Drobné podnikatelské výrobní aktivity jsou však přípustné na plochách smíšených obytných vymezených v návaznosti na zemědělský areál. Připouští se přestavba zemědělských areálů na drobnou výrobní činnost. 4.5.3. koridory nadmístního významu na úseku dopravní a technické infrastruktury pro zajištění dobré obslužnosti všech částí území kraje; ZÚR OK vymezují na území obce Drozdov (konkrétně podél jejích západních hranic, v údolí vodního toku Březná) jako plochu technické infrastruktury nadmístního významu 55

plochu vhodnou pro akumulaci povrchových vod – vodní nádrž Hoštejn, vedenou jako územní rezervu, kterou územní plán Drozdov respektuje. 4.5.4. podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu; Na úseku cestovního ruchu navrhuje územní plán rozšířit síť cyklotras propojením Drozdova cyklistickou trasou na Jedlí podél silnice III/31529. Pro rekreační vyžití nových obyvatel je na jihozápadním okraji sídla vymezena jedna menší plocha pro tělovýchovu a sport. Lokalita Drozdovská pila se nachází v zátopovém území uvažované vodní nádrže Hoštejn. Bude tak využívána v současných podmínkách bez významnějšího územního rozvoje do doby, než bude rozhodnuto o realizaci této vodní nádrže nebo o zrušení pro ni vymezené územní rezervy. 4.5.5. podmínky pro přípravu a využití místních zdrojů nerostných surovin k zabezpečení vnitřních a celorepublikových potřeb území; Tato priorita se netýká řešeného území. vzhledem k velkému rozsahu chráněných částí území z hlediska ochrany přírody v oblasti rozvoje zemědělské výroby a lesního hospodářství, podporovat mimoprodukční funkce zemědělství v krajině a mimoprodukční (zejména rekreační a ekologické) funkce lesů v oblastech zvýšeného veřejného zájmu o využití ploch pro rozvoj rekreace; V zemědělské krajině budou plnit mimoprodukční – zejména protierozní - funkci navržené oboustranné vegetační doprovody polních cest, pásy vysoké zeleně a doplnění mezových porostů. Mimoprodukční funkci lesů podporuje územní plán zejména vymezením prvků územního systému ekologické stability a stanovením regulativů funkčního využití ploch v biocentrech a v biokoridorech. 4.6.

4.7.

pro územní plány obcí se v oblasti hospodářského rozvoje stavuje zejména:

4.7.1. vymezit plochy pro umístění podnikatelských aktivit, zohlednit při tom: 4.7.1.1.

význam a polohu obce v rámci vymezených rozvojových os a oblastí;

4.7.1.2.

návaznosti na vymezený nadřazený systém dopravní a technické infrastruktury;

4.7.1.3. stanovené zásady pro ochranu přírodních a kulturních hodnot území; Územní plán nevymezuje nové plochy pro rozvoj podnikatelských aktivit, ale připouští restrukturalizaci ploch zemědělských areálů (v návaznosti na zemědělský areál). Všechny zmiňované body byly při návrhu zohledněny. Navrhované lokality jsou tak vzhledem k charakteru obce, její veřejné infrastruktury a přírodního prostředí lokálního významu. 4.7.2. vymezit koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu v souladu se ZÚR OK a upřesnit jejich polohu při zohlednění environmentálních limitů území; Územní plán přebírá a zpřesňuje polohu ZÚR OK vymezené plochy pro technickou infrastrukturu - plochy vhodné pro akumulaci povrchových vod – vodní nádrže Hoštejn, vedené jako územní rezerva. Rezerva pro vodní nádrž Hoštejn je situována při západních hranicích obce, v údolí vodního toku Březná, a zasahuje ještě do k. ú. Hoštejn, Jedlí, Štíty a do přilehlých obcí Pardubického kraje. 5. Priority v oblasti ochrany životního prostředí: 5.1.

chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví;

56

Územní plán respektuje postavení obce Drozdov v hierarchii sídel kraje. Obec je izolována od hlavních komunikačních os Zábřežska, je ovšem atraktivní s ohledem na velice kvalitní přírodní prostředí na území Přírodního parku Březná. Řešené území disponuje četnými krajinářskými, urbanistickými a kulturně historickými hodnotami vyžadujícími soustavnou ochranu, a v případě přírodních hodnot i zvýšenou péči o zemědělský půdní fond a rozptýlenou krajinnou zeleň. Ta nabývá na významu zejména s ohledem na tvorbu územního systému ekologické stability (ÚSES). Územím prochází ÚSES regionálního a lokálního významu. Územní plán navrhuje uplatnit ucelený systém těchto krajinotvorných struktur a upřesňuje zejména lokální ÚSES, aby byly vyloučeny střety s ostatními zájmy uplatňovanými v rámci komplexního rozvoje území. Kromě ochrany přírodních hodnot respektuje územní plán i ochranu jediné nemovité kulturní památky – partyzánského pomníku u Drozdovské Pily – a také dalších památných a kulturně významných míst, do jejichž blízkosti nenavrhuje žádnou novou výstavbu, která by je negativně ovlivnila. Nové plochy pro bytovou výstavbu jsou navíc vymezeny tak, aby navazovaly na původní půdorysné uspořádání sídla. Nová výstavba pouze aronduje a zkompaktňuje bezprostřední okolí sídla, které přímo navazuje na stávající urbanistický půdorys. při návrhu ploch, koridorů a konkrétních záměrů v maximální možné míře respektovat vyloučení negativního vlivu na území EVL a PO; Tato priorita se netýká řešeného území, na území obce se žádná evropsky významná lokalita ani ptačí oblast nenachází. 5.2.

5.3.

ZÚR OK k zabezpečení priorit v oblasti ochrany životního prostředí vymezují:

5.3.1. podmínky pro účinnou ochranu životního prostředí a šetrné a racionální využívání přírodních zdrojů (půda a nerostné suroviny); Naplňování této priority je obsáhle popsáno v kapitole k) „Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa“ a v koncepci využívání krajiny. Hlavním smyslem koncepce uspořádání krajiny je naplňovat požadavky formulované v této prioritě. Ve volné krajině je navrženo doplnit vegetační doprovody s protierozní funkcí kolem komunikací včetně polních cest. Žádný z návrhů územního plánu nezpůsobuje fragmentaci zemědělských území, rozvojové plochy se buď nacházejí uvnitř zastavěného území, nebo na stávající zástavbu sídla bezprostředně navazují. Záměry územního plánu si vyžádají zábor necelých 6 ha zemědělského půdního fondu, z čehož připadá cca 40 % na půdy nejvyšší třídy ochrany, ale většina z těchto nejkvalitnějších půd se nachází v zastavěném území. 5.3.2. podmínky pro ochranu a regeneraci cenných částí krajiny; ochranu přírodních a kulturních hodnot v krajinných oblastech (dále v textu KKO); Tato priorita je naplněna v kapitole f) výrokové části územního plánu, kde jsou stanoveny podmínky využití ploch přírodních a ploch územního systému ekologické stability tak, aby byla zajištěna jejich ochrana. V lokalitě Drozdovská pila je nově navržen systém ochrany prostřednictvím vymezení soustavy lokálního ÚSES. 5.3.3. prvky ÚSES nadmístního významu; Územní plán přebírá ze ZÚR OK v rámci regionálního ÚSES regionální biokoridor RBK 890, vedení lesním komplexem západní částí řešeného území v severojižním směru a navrhuje malé úpravy dané konkrétní situací v území. 5.3.4. zásady pro ochranu krajinného rázu; K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami byl vyhlášen nařízením č.14/1997 Okresního úřadu Šumperk přírodní park 57

Březná, který zahrnuje i k. ú. Drozdov. V tomto nařízení jsou stanovena omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. 5.3.5. zrušen; 5.3.6. zásady k ochraně životního prostředí v ÚP obcí; Ke zlepšení životního prostředí v Drozdově přispěje navržená účelová komunikace do zemědělského areálu, která přispěje k vytěsnění provozu zemědělských strojů ze zastavěného území. Ke zkvalitnění obytného prostředí v obci přispěje i návrh na výsadbu četné veřejné či ochranné a izolační zeleně. V rámci regulativů využití území jsou u ploch výroby a skladování stanoveny jako nepřípustné stavby a činnosti obtěžující obyvatele hlukem či prašností. 5.4.

pro ÚP obcí se v oblasti ochrany životního prostředí stanovují zejména tyto priority a zásady pro změny v území:

5.4.1. Priority v oblasti ochrany ovzduší: vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů ploch s koncentrovanou výrobní činností na plochy bydlení; Tato priorita se netýká řešeného území. V obci se nenacházejí ani nejsou navrhovány plochy s koncentrovanou výrobní činností. 5.4.1.1.

v lokalitách, ve kterých nedochází ke střetu zájmů (chápe se, že umístěním nedojde ke střetu např. s chráněnými částmi přírody, zejména CHKO, MZCHÚ, přírodními parky, oblastmi NATURA 2000 a nadregionálními a regionálními skladebnými prvky ÚSES a ochranou krajinného rázu, ZPF I. a II. třídy ochrany), podporovat využívání větrné a vodní energie a netradičních zdrojů energie (např. biomasa, sluneční energie, tepelná čerpadla aj.), a to zejména v oblastech se zhoršenou koncentrací škodlivin v ovzduší; V lokalitě Drozdovská Pila jsou v provozu tři malé vodní elektrárny, jejichž využití se předpokládá i v budoucnu. Využití vypěstovaných plodin je možné i pro biomasu. Z alternativních zdrojů je možné (zejména v lokalitě Drozdovský mlýn) v omezeném rozsahu využít tepelných čerpadel na bázi geotermální energie. Jiné využití netradičních zdrojů energie se nepředpokládá, mimo jiné i z důvodu polohy obce v přírodním parku Březná. 5.4.1.2.

podporovat rozšíření plynofikace, budování skupinových VTL, případně i STL pro více obcí; Vzhledem k velikosti obce i k nepříznivým územně technickým podmínkám pro budování plynovodů územní plán plynofikaci Drozdova nenavrhuje. V budoucnu bude výhodné využívat dřevní a ekologicky spalitelnou hmotu v hrubé, případně upravené podobě pro vytápění, a to výlučně ve zplyňovacích kotlích s využitím výhod regulační techniky. 5.4.1.3.

5.4.1.4.

zrušen;

5.4.1.5.

nenavrhovat plochy pro umísťování nových, zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší v CHKO, MZCHÚ a přírodních parcích, evropských významných lokalitách, ptačích oblastech a v oblastech se zhoršenou koncentrací škodlivin v ovzduší, v těchto oblastech připouštět rozšíření (navýšení výkonu či výroby) stávajících velkých zdrojů znečišťování vzduší jen za podmínky zachování či snížení současných povolených 58

emisí (pro které je oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vyhlášena) pro tyto zdroje; Územní plán žádné plochy pro výstavbu velkých zdrojů znečištění ovzduší nenavrhuje. podporovat, kde je to technologicky možné a ekonomicky výhodné, centrální vytápění; Vzhledem k velikosti Drozdova a zastoupení téměř výhradně individuální zástavby se s centrálním vytápěním v obci neuvažuje. 5.4.1.6.

upřesnit vymezení koridorů pro přeložení vysoce zatížených silničních tahů mimo zastavěná a zastavitelná území obcí jako opatření pro snížení rizika překračování koncentrace přízemního ozónu a oxidů dusíku a omezení emisí mobilních zdrojů znečišťování ovzduší; Tato priorita se netýká řešeného území. 5.4.1.7.

podporovat provádění pozemkových úprav směřujících k ochraně půdy proti větrné erozi; Není v možnostech územního plánu naplňovat tuto prioritu. 5.4.1.8.

5.4.2. Priority v oblasti ochrany vod: podporovat rozvoj infrastruktury v oblasti dodávky kvalitní pitné vody a nakládání s městskými odpadními vodami; Drozdov disponuje vlastním vodovodem a kanalizací, územní plán pouze navrhuje napojení nových rozvojových ploch na vodovodní a kanalizační systém obce. 5.4.2.1.

za prioritní na úseku odkanalizování a čištění odpadních vod považovat zajištění potřebné kapacity a účinnosti čištění ČOV, z nichž jsou vyčištěné vody vypouštěny do vodních toků s kvalitou lososových vod, nebo se nacházejí v CHOPAV, v území Ramzovského nasunutí, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů; Tato priorita se netýká řešeného území. 5.4.2.2.

postupně odkanalizovat a zajistit výstavbu komunálních ČOV u obcí s počtem obyvatel nad 2 000 tak, aby byly naplněny požadavky platné legislativy; Tato priorita se netýká řešeného území. 5.4.2.3.

při návrhu ploch pro bydlení v nízkopodlažní zástavbě z rodinných domků vyžadovat v místech, která nejsou napojena na obecní nebo městskou ČOV, čištění splaškových vod v malé domovní čistírně. Výjimečně řešit odvádění odpadních vod do jímek s jejich následným odvozem na ČOV, a to pouze u rozvolněné zástavby ve velkých vzdálenostech od nejbližší ČOV; Téměř všechny rozvojové plochy budou buď napojeny na stávající kanalizační síť obce, nebo budou odkanalizovány prostřednictvím nových kanalizačních řadů. 5.4.2.4.

5.4.2.5.

nepovolovat zavážení ramen vodních toků. Prověřit vhodnost a případně zajistit možnost opětovného napojení ramen na vodní tok zejména u řek Moravy a Bečvy. V místech, kde je vhodná koncepční revitalizace, obnovovat tůně a mokřady a vytvářet podmínky pro rozšiřování lužních 59

lesů a trvalých travních porostů podél vodotečí. Navrhovat a podporovat revitalizace vodních toků za účelem zvyšování biologické rozmanitosti krajiny, zlepšování podmínek pro samočištění vod, zvyšování aktuálních zásob vody ve vodních tocích, zvyšování zásob poříčních podzemních vod, obnovy přirozené dynamiky toků, obnovy migrační prostupnosti toků pro vodní organismy, tlumení velkých vod rozlivem v nivách vodních toků; V řešeném území se neprojevuje problém zavážení ramen vodních toků. Pro zvýšení vodohospodářské, ekologické a užitkové funkce krajiny v okolí Drozdova je severovýchodně od sídla vymezena územní rezerva RP22 pro suchou nádrž. Kvalita vody v místních vodních tocích je vyhovující a územní plán nenavrhuje revitalizaci Březné ani dalších vodních toků. těžbu nerostných surovin nepovažovat při jejich posuzování za prvotní nástroj k vytváření skladebných prvků ÚSES a k revitalizaci toků a vzniku mokřadů; případné využití těžbou dotčeného území řešit na základě podrobnější dokumentace zpracované dle platných právních předpisů a zajistit tak plnohodnotnou a ekostabilizační funkci území; Tato priorita se netýká řešeného území. 5.4.2.6.

z důvodu prokazatelně vyšší kvality vody ve vodárenských rezervoárech vzniklých po těžbě štěrkopísku více podporovat jejich vodohospodářské využití; Tato priorita se netýká řešeného území. 5.4.2.7.

neplánovat výstavbu nových údolních nádrží jako protipovodňových opatření nad rámec stávajících koncepčních materiálů, upřednostňovat a podporovat zvýšení retenční schopnosti krajiny zejména v záplavovém území převedením orné půdy na trvalé travní porosty nebo jiným obdobným zvýšením ekologické stability území. Podporovat výstavbu suchých retenčních prostorů. Konkrétní záměry na realizaci musejí být prověřeny a posouzeny dle platných právních předpisů (EIA) v příslušných právních řízeních; Územní plán nenavrhuje v údolí Březné žádné protipovodňové stavby, vzhledem úzkému profilu údolí, doporučuje pouze zvýšit ochranu jednotlivých objektů jejich případnou stavební úpravou. Ze ZÚR OK přebírá územní rezervu pro vodní nádrž Hoštejn. Ekologická stabilita území podél toku Březné, extenzivně obhospodařovaného na trvalých travních porostech, je vysoká. Severovýchodně od sídla Drozdov je na ploše RP22 navržena suchá nádrž. 5.4.2.8.

urychleně dokončit sanaci významných ekologických zátěží, zejména těch, které ohrožují zdroje hromadného zásobování, nebo se nacházejí v CHOPAV a ve zjištěných nadregionálně a regionálně významných akumulacích vod, jako např. v oblasti tzv. Ramzovského nasunutí. Důsledně trvat na postupné sanaci všech zjištěných a evidovaných ekologických zátěží; Tato priorita se netýká řešeného území. Na katastru obce se žádné ekologické zátěže nevyskytují. 5.4.2.9.

5.4.2.10. návrh nových ploch pro umístění nových průmyslových podniků v CHOPAV a ve zjištěných nadregionálně a regionálně významných akumulacích vod, jako např. v oblasti tzv. Ramzovského nasunutí, 60

povolovat pouze v případě, že nebude záměr zde lokalizovat činnosti spojené s přepravou a skladováním významných objemů nebezpečných látek (včetně odpadů) a přípravků (předpoklad přepravy nad 1 000 t/rok, sklady nad 50 t); Tato priorita se netýká řešeného území. 5.4.2.11. v oblasti Ramzovského nasunutí regulovat úroveň znečištění podzemních a povrchových vod rozvíjejícím se turistickým ruchem zvláště v okolí Ramzovského sedla a Ostružné a významné investiční záměry individuálně posuzovat z hlediska ochrany a exploatace podzemních vod; Tato priorita se netýká řešeného území. 5.4.2.12. v rámci revitalizace krajiny navrhnout k zalesnění území k tomuto účelu vhodná (např. v lokalitách po ukončené těžbě) a ověřená podrobnou dokumentací; Řešené území se vyznačuje mimořádně vysokou lesnatostí (podíl pozemků určených k plnění funkce lesa činí na k. ú. Drozdov cca dvě třetiny) a územní plán tedy nepovažuje za nutné vymezovat další plochy k zalesnění. 5.4.2.13. pro stávající a výhledové zdroje podzemní i povrchové vody uplatňovat preventivní ochranu a zabezpečit tak jejich pozdější bezproblémovou využitelnost; Územní plán respektuje ochranné pásmo vodního zdroje vymezené u odloučené usedlosti severně od sídla. Rovněž vodní zdroje severovýchodně od sídla nejsou rozvojovými záměry nijak ohrožovány. 5.4.3. Priority v oblasti ochrany půdy a zemědělství: dbát na přiměřené využívání půdy pro jiné než zemědělské účely, půdu chápat jako jednu ze základních prakticky neobnovitelných složek životního prostředí, k záboru ZPF (a PUPFL) navrhovat pouze nezbytně nutné plochy, upřednostňovat návrhy na půdách horší kvality při respektování urbanistických principů a zásad; Územní plán vymezuje nové rozvojové plochy po obvodu zastavěného území v přiměřeném rozsahu, rozvojové záměry vyvolají zábor necelých 6 ha ZPF. Z toho rozsahu připadá 2,25 ha (cca 38,5 %) na půdy nejvyšší třídy ochrany, které budou ovšem z větší části zabírány v jižní části zastavěného území. Mimo zastavěné území dojde pouze k záboru 0,78 ha půd I. třídy ochrany jihozápadně od sídla. 5.4.3.1.

podporovat ochranu půdy před vodní a větrnou erozí a rovněž před negativními jevy způsobenými přívalovými srážkami; Jako ochranu půd proti účinkům vodní a větrné eroze navrhuje územní plán oboustranné vegetační doprovody polních cest, pásy vysoké zeleně, popř. doplnění mezových porostů. Na místech přímých kontaktů orné půdy se zástavbou je navrhováno založení obvodových izolačních a ochranných zelených pásů. 5.4.3.2.

postupně odstraňovat „staré ekologické zátěže“ tak, aby byla minimalizována až eliminována z nich plynoucí rizika a využít rozvojový potenciál zdevastovaných či nevyužívaných ploch; Tato priorita se netýká řešeného území, na katastru obce Drozdov se staré ekologické zátěže nevyskytují. 5.4.3.3.

61

5.4.3.4. prosazovat extenzivní principy ekologického zemědělství; Návrh na extenzivnější využití zemědělské půdy, které je pro krajinu v okolí Drozdova vhodnějším typem hospodaření než intenzivní formy zemědělského obdělávání půdy, je zřejmý z regulativů využití ploch zemědělských, stanovených v kapitole f) výrokové části územního plánu. neperspektivním částem zemědělské půdy (velikostně omezených, vklíněných do zastavěného území či PUPFL, problematicky technicky obhospodařovatelných) navracet jejich ekologické funkce; V neperspektivních částech vklíněných do zastavěného území, pokud nejsou využity pro bytovou výstavbu, je navržena výsadba zeleně. Dále je formou regulativů u ploch zemědělských (orná půda) stanovena jako přípustné využití změna kultury na ekologicky stabilnější společenstva. 5.4.3.5.

5.4.4. Priority v oblasti ochrany lesů: průběžně zlepšovat druhovou i věkovou skladbu lesů a prostorovou strukturu lesů s cílem blížit se postupně přírodě blízkému stavu; podporovat mimoprodukční funkce lesa; Věková i druhová skladba lesů je v řešeném území vyhovující, lesní porosty jsou v přírodě blízkém stavu a nevyžadují změnu. V kapitole f) výrokové části územního plánu jsou formou regulativů v rámci posílení mimoprodukční funkce lesa jako přípustné úpravy vodních toků, protierozní opatření, vodní plochy a prvky územního systému ekologické stability, naopak jako nepřípustné jsou uvedeny objekty a činnosti omezující mimoprodukční funkce lesa. 5.4.4.1.

pokračovat v postupné druhové diverzifikaci dřevin v lesích všech kategorií a v průběžném zlepšování prostorové struktury lesů tak, aby směřovaly k přírodě blízkému stavu; Věková i druhová skladba lesů je v řešeném území vyhovující, lesní porosty jsou v přírodě blízkém stavu a nevyžadují změnu. Druhovou skladbu lesních porostů lze jen obtížně ovlivnit územním plánem. 5.4.4.2.

rozšiřovat na vybraných lokalitách rozlohy lužních lesů jako jedno z protierozních opatření pro zvýšení retenční schopnosti krajiny; Podél vodních toků navrhuje územní plán v chybějících úsecích doplnění vysoké mimolesní zeleně, která bude plnit půdoochrannou a protierozní funkci a přispěje tak ke zvýšení retenční schopnosti krajiny. 5.4.4.3.

5.4.4.4. podporovat mimoprodukční funkce lesů; V kapitole f) výrokové části územního plánu jsou formou regulativů v rámci posílení mimoprodukční funkce lesa jako přípustné úpravy vodních toků, protierozní opatření, vodní plochy a prvky územního systému ekologické stability, naopak jako nepřípustné jsou uvedeny objekty a činnosti omezující mimoprodukční funkce lesa. 5.4.5. Priority v oblasti nakládání s odpady: nepodporovat neodůvodněné návrhy nových ploch pro skládky a spalovny nebezpečných odpadů; Územní plán žádnou plochu pro skládku nebo spalovnu nebezpečných odpadů nevymezuje, naopak navrhuje likvidaci divokých skládek na území obce. 5.4.5.1.

62

nepřipustit návrh nových ploch pro výstavbu zařízení pro odstraňování nebezpečných odpadů v CHKO, CHOPAV a v území tzv. Ramzovského nasunutí, MZCHÚ, přírodních parcích; Územní plán žádnou plochu pro výstavbu zařízení pro odstraňování nebezpečných odpadů nevymezuje. 5.4.5.2.

přednostně využívat stávající síť zařízení pro využívání nebo odstraňování odpadů. Z nových zařízení podporovat zejména budování zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů včetně kalů z ČOV (kompostáren, bioplynových stanic apod.), zařízení pro třídění komunálních odpadů a zdrojů k energetickému využití odpadů, které budou umísťovány v lokalitách pro tento účel vhodných. Stávající zařízení intenzifikovat a modernizovat tak, aby plnila zákonné požadavky a zajistila při stávajícím trendu produkce odpadů dostatečnou kapacitu pro odstraňování odpadů; Stávající koncepce odpadového hospodářství v Drozdově je vyhovující a i v budoucnu zůstane zachována. 5.4.5.3.

5.4.6. Priority v oblasti péče o krajinu: respektovat nezbytnost ochrany krajiny a jejího krajinného rázu, podporovat a realizovat krajinotvorná opatření podporující žádoucí environmentální i estetické funkce krajiny a ekosystémů; důraz klást na posilování retenční schopnosti krajiny a omezování fragmentace krajiny; Prostupnost krajiny bude posílena návazností stávající liniové krajinné zeleně (meze, břehové porosty, bývalé cesty) na zeleň zastavěného území a na obklopující lesní porosty pomocí nových a doplňujících výsadeb stromů a keřů. Výsadbou vegetačních doprovodů polních cest a pásů vysoké zeleně dojde zároveň k posílení retenční schopnosti krajiny. Propustnost krajiny je doplněna návrhy nových účelových komunikací. 5.4.6.1.

respektovat návrh skladebných částí nadmístního ÚSES vymezených v ZÚR OK, upřesnit a stabilizovat jejich vymezení v rámci ÚP obcí a doplnit prvky lokálního ÚSES; Územní plán respektuje a upřesňuje průběh a lokalizaci regionálního biokoridoru RBK 890 vymezeného v ZÚR OK, a zároveň vymezuje systém lokálního ÚSES v řešeném území, představovaný 10 lokálními biocentry a 9 lokálními biokoridory. 5.4.6.2.

akceptovat stávající charakter ochrany prvků ÚSES, případně podpory jeho funkce v cílovém stavu, a to jak při samotné těžbě nerostných surovin, tak i při ukončování těžby a následné rekultivaci; posoudit důsledky pozitivního vývoje vzniku unikátních biotopů pro potřebnou biodiverzitu a tvorbu ÚSES; V řešeném území se nevyskytuje těžba nerostných surovin.. 5.4.6.3.

5.4.6.4.

vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR kraje a v navazujících územně plánovacích dokumentacích obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximální možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích „Povolení k hornické činnosti“ a „Plán dobývání“ navržena rekultivační opatření k zajištění či obnovení funkce 63

skladebného prvku ÚSES dle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody; V řešeném území se nevyskytuje těžba nerostných surovin. především při budování liniových staveb – komunikací vyššího řádu dbát na zajištění propustnosti krajiny v souvislosti s migrací zvěře; Tato priorita se netýká řešeného území. 5.4.6.5.

5.4.7. Priority v oblasti nerostných surovin: respektovat nepřemístitelnost stávajících DP, CHLÚ, výhradních a významných ložisek nevyhrazeného nerostu a prognózních zdrojů a nezatěžovat takto chráněné plochy jinými zákonnými limity území; Na území obce se žádné dobývací prostory, ložiska ani chráněná ložisková území nenacházejí. 5.4.7.1.

preferovat hospodárné využití zásob ve využívaných výhradních ložiskách a v ložiskách nevyhrazeného nerostu v souladu s platnými právními předpisy; Na území obce se žádná výhradní ložiska nenacházejí. 5.4.7.2.

hospodárně využívat nerostné suroviny se zřetelem na reálně disponibilní zásoby požadované kvality suroviny a životnosti zásob stávajících ložisek pro nezbytnou potřebu na klíčové investiční záměry v rámci Olomouckého kraje v souladu s principy udržitelného rozvoje kraje; Tato priorita se netýká řešeného území. 5.4.7.3.

územně respektovat těžbu nerostných surovin ve stanovených prostorech v souladu s dodržováním zásad ochrany přírody a krajiny. Těžbu orientovat do území ploch výhradních ložisek a významných ložisek nevyhrazených nerostů s nejnižšími střety, popřípadě s minimálními územními a ekologickými dopady; V řešeném území se nevyskytuje těžba nerostných surovin. 5.4.7.4.

kvalifikovaně upřesňovat a aktualizovat současné i budoucí využívání a ochranu surovinových zdrojů se zřetelem na reálné potřeby suroviny v souladu s platnými právními předpisy podle průběžně aktualizované Krajské surovinové politiky Olomouckého kraje, plnící funkci územně analytických podkladů; Tato priorita se netýká řešeného území. 5.4.7.5.

po ukončení těžby zabezpečit realizaci rekultivačních prací v soulad s charakterem daného území a v souladu s výrazem a měřítkem okolní krajiny; V řešeném území se nevyskytuje těžba nerostných surovin. 5.4.7.6.

5.4.7.7.

zrušen;

5.4.8. Priority v oblasti ochrany veřejného zdraví: 5.4.8.1.

přemístění významných dopravních tahů zejména mimo plochy bydlení, občanského vybavení a rekreace. U navrhovaných dopravních koridorů řešit ochranu před nepříznivými účinky zejména hluku v rámci zpracování 64

územních plánů a podrobné dokumentace komplexně, tj. souběžně navrhovat protihluková opatření (stavby protihlukových bariér, valy, pásy izolační zeleně aj.), popř. navrhovat vhodné funkční využití ploch navazujících na dopravní koridory (plochy pro umístění aktivit nenáročných na kvalitu prostředí z hlediska hlukové zátěže – např. sklady, objekty výrobního charakteru, které nezatěžují prostředí zvýšenou hladinou hluku aj.) při respektování urbanistických zásad a na základě projednání s dotčenými orgány; Tato priorita se netýká řešeného území, katastrem Drozdova žádné významné dopravní tahy nevedou ani nejsou navrhovány. 5.4.8.2. rozvoj veřejné dopravy jako alternativy dopravy individuální; Veřejná doprava v Drozdově je zastoupena autobusovou dopravou s linkami směřující z obce do Zábřehu a do Štítů. Frekvence autobusových spojů vyhovuje potřebám místních obyvatel a územní plán nenavrhuje jejich rozšíření. 5.5.

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje pro naplnění priorit v odstavci 3, 4, 5.1. až 5.4. vymezují tyto plochy a koridory nadmístního významu:

5.5.1. pro zabezpečení priorit v oblasti sociální soudržnosti a hospodářského rozvoje to jsou: plochy pro rozvoj podnikání v rámci vymezených rozvojových oblastí uvedené v odstavci 7.3.2. a 7.3.2.1. Lokalizace ploch je vymezena ve výkrese B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000; Na území obce Drozdov ZÚR OK žádné plochy nadmístního významu pro rozvoj podnikání nevymezuje. 5.5.1.1.

rozvojové oblasti uvedené v odstavcích 6.1., 6.1.1., 6.2.1., 6.2.1.1., 6.2.2., 6.2.2.1., 6.2.3., 6.2.3.1., 6.2.4., 6.2.4.1., 6.2.6. a 6.2.6.1. a rozvojové osy uvedené v odstavcích 8.1., 8.1.1. až 8.1.A (včetně vložených odstavců), 8.2., 8.2.1., 8.2.2., 8.3.2., 8.3.2.1., 8.3.3., 8.3.3.1., 8.3.4. a 8.3.4.1., které jsou graficky vymezené ve výkresu B. Uspořádání území Olomouckého kraje – vymezení rozvojových os a oblastí 1 : 200 000 Řešené území leží mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy vymezené v ZÚR OK v uvedených odstavcích. 5.5.1.2.

specifické oblasti s nevyváženými podmínkami pro udržitelný rozvoj území dle odstavců 9. až 11. (včetně vložených odstavců), které jsou graficky vymezené ve výkresu B.2. Uspořádání území Olomouckého kraje – vymezení specifických oblastí 1 : 200 000. Pro tyto oblasti ZÚR OK stanovuje podmínky v odstavci 13. (včetně vložených odstavců); Území obce Drozdov je spolu s dalšími obcemi ORP Zábřeh zařazeno mezi specifické oblasti, ve kterých se projevují problémy s hospodářským rozvojem a sociální soudržností obyvatel území. Význam těchto problémů přesahuje hranice obcí. V těchto územích ZÚR OK vyžadují přiměřenou lokalizaci zastavitelných ploch, zkvalitnění dopravní a občanské infrastruktury, vytváření územních předpokladů rpo rozvoj podnikatelských aktivit, optimální využívání zejména stávajících areálů a zastavěných ploch. 5.5.1.3.

65

Územní plán Drozdov na všechny pokyny reaguje v míře přiměřené možnostem obce- Návrhy v jednotlivých oborech (plochy bydlení, plochy výrobní, plochy dopravní, technické a občanské infrastruktury jsou zdůvodněny v příslušných částech tohoto odůvodnění. plochy a koridory pro dopravní infrastrukturu uvedené v odstavcích 17. až 38. (včetně vložených odstavců), které jsou graficky vymezené ve výkresech B.3. Koncepce dopravy 1 : 200 000, B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000 a B.8. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu 1 : 100 000; Řešené území leží mimo plochy a koridory pro dopravní infrastrukturu. 5.5.1.4.

plochy a koridory pro technickou infrastrukturu uvedené v odstavcích 48. až 66. (včetně vložených odstavců), 85., 86., 87, 89.4. až 89.11, které jsou graficky vymezené ve výkresech B.3. Koncepce dopravy 1 : 200 000, B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000 a 8. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu 1 : 100 000; ZÚR OK vymezuje v rámci ploch a koridorů technické infrastruktury nadmístního významu mezi plochami vhodnými pro akumulaci povrchových vod (odstavec 48) plochu územních rezerv pro vodní nádrž Hoštejn, zasahující do k. ú. Drozdov, Hoštejn, Jedlí, Štíty a do přilehlých obcí Pardubického kraje. V územním plánu je tato územní rezerva reflektována. 5.5.1.5.

plochy a koridory, ve kterých se ukládá prověřit změny jejich využití územní studií jako podmínky pro rozhodování o změnách ve využití území vymezené v odstavci 94, které jsou graficky vymezené ve výkresu B.9. Výkres oblastí, ploch a koridorů nadmístního významu, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií, nebo je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu 1 : 200 000; Území obce Drozdov leží mimo plochy a koridory nadmístního významu s potřebou zpracování územní studie. 5.5.1.6.

5.5.2. pro zabezpečení priorit v oblasti ochrany životního prostředí: specifické oblasti s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin dle odstavců 15. a 15.1. (včetně vložených odstavců) a vymezené ve výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000; Obec Drozdov se nenachází v žádné specifické oblasti s vysokou koncentrací těžby nerostných surovin. 5.5.2.1.

plochy pro návrh prvků územního systému ekologické stability krajiny uvedené v odstavcích 71. až 72. (včetně vložených odstavců), které jsou graficky vymezené ve výkresech B.7. Územní systém ekologické stability nadmístního významu 1 : 100 000 Z prvků nadregionálního a regionálního ÚSES vymezených v ZÚR OK prochází západní částí řešeného území regionální biokoridor RBK 890, jehož trasu územní plán vymezuje v souladu se zpracovaným generelem ÚSES pro ORP Zábřeh. 5.5.2.2.

66

skupiny ložisek nerostných surovin (objekty) vymezené ve výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000. Pro tyto objekty ZÚR OK stanovuje podmínky uvedené v odstavci 75. (včetně vložených odstavců); Řešené území se nachází mimo ložiska nerostných surovin. 5.5.2.3.

kulturní krajinné oblasti vymezené v odstavci 77. (včetně vložených odstavců) a vyznačené ve výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000; Katastr Drozdova byl ZÚR OK zařazen spolu s obcemi Hoštejn, Hynčina, Zábřeh, Nemile, Kosov, Svébohov, Rovensko, Postřelmůvek, Vyšehoří, Zborov, Jedlí, Olšany, Horní Studénky, Štíty, Bušín, Písařov, Bohumín a Chromeč do kulturní krajinné oblasti Březná – KKO7 (odstavec 77.7). V této oblasti je nutné udržovat typické uspořádání lesních, místy i polních ploch s akcentem singularity kostelních věží a stožárů, která je možné zaměnit za rozhledny a nepřipouští jejich změny. Územní plán to respektuje. 5.5.2.4.

5.5.3. pro zabezpečení ochrany obyvatel a obrany státu: plochy uvedené v odstavcích 92.7.1. (včetně vložených odstavců) a 92.7.2 (včetně vložených odstavců). Řešené území leží mimo plochy pro zabezpečení ochrany obyvatel a obrany státu. 5.5.3.1.

V ZÚR OK, v kapitole A.2. „Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v Politice územního rozvoje a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území které svými významem přesahují území více obcí“ nejsou vymezeny osy ani oblasti, které by se dotýkaly řešeného území. V ZÚR OK, v kapitole A.3. „Zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v Politice územního rozvoje a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu“ je řešené území zahrnuto do specifické oblasti ORP Zábřeh (bod 11.1.). Tato oblast zahrnuje všechny obce spadající pod tento správní obvod obce s rozšířenou působností. V tomto území se projevují problémy v oblasti hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel území. Za zásadní problémy se považuje vysoká míra nezaměstnanosti, nevyvážená vzdělanostní struktura, nízká úroveň mezd a omezená mobilita obyvatel za prací. Pro plánování a usměrnění územního rozvoje ve specifických oblastech stanovují ZÚR OK tyto úkoly územního plánování: 13. Hospodářský rozvoj a sociální soudržnost podporovat zejména se specifickými problémy uvedenými v odstavcích 9 a 11. Vytvářet zde podmínky pro: 13.1. přiměřenou lokalizaci zastavitelných ploch pro bydlení; Územní plán vymezuje jen menší zastavitelné plochy (do rozlohy 1 ha) po obvodu zastavěného území, s cílem především zkompaktnit a zarovnat urbanistický půdorys sídla do uceleného tvaru, bez zbytečných výběžků zástavby do okolní krajiny. Územní plán předpokládá jen mírný, přiměřený rozvoj Drozdova, jehož vyjádřením je celková kapacita ploch pro bydlení 40-45 rodinných domů. Lokalita Drozdovská Pila je (také s ohledem

67

na ponechání územní rezervy pro vodní nádrž Hoštejn) navržena jako stabilizované území, bez územního rozvoje. 13.2. zkvalitnění dopravní, technické a občanské infrastruktury; Územní plán navrhuje pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu úpravu dvou zatáček na silnici III/31531 a pro zkvalitnění dopravní obslužnosti sídla směrové i šířkové úpravy místních komunikací. Některé rozvojové plochy (RP1, RP1A, RP3, RP4, RP10, RP20, RP20A) budou zpřístupněny prostřednictvím nových místních nebo účelových komunikací. Problém zásobování nových ploch pitnou vodou a jejich odkanalizování je řešen jejich napojením na stávající vodovodní a kanalizační systém obce. Pro plynofikaci Drozdova nejsou vhodné územně technické podmínky a ani pro jeho malou velikost by nebylo přivedení plynu do obce rentabilní. Případná potřeba nových zařízení občanské vybavenosti je řešena formou regulativů ploch bydlení a ploch smíšených obytných, kde jsou prodejní, stravovací a ubytovací zařízení stanovena jako přípustné využití. 13.3. územní předpoklady pro rozvoj podnikatelských aktivit, rekreace a cestovního ruchu, ekologického zemědělství a tradičních řemesel vymezením vhodných rozvojových území a pravidel pro umísťování těchto aktivit v obcích i v krajině v koordinaci s ochranou přírody a krajiny: Pro rozvoj podnikatelských aktivit vymezuje územní plán dvě plochy v rámci ploch smíšených obytných navržených v návaznosti na zemědělský areál na jihozápadním okraji Drozdova, jehož restrukturalizaci na jiné druhy činností připouští. Rekreačním aktivitám poslouží navržená cyklotrasa ve směru na Jedlí a malá sportovní plocha vymezená na jihozápadním okraji sídla. Další prvky turistiky a cestovního ruchu (cyklistické stezky, turistické trasy, naučné stezky, rozhledny, informační tabule apod.) jsou stanoveny jako přípustné, event. podmíněně přípustné využití i u ploch ve volné krajině (zemědělské plochy, lesní plochy, plochy smíšené nezastavěného území). 13.4. optimální využívání zejména stávajících areálů a zastavěných ploch, tj. upřednostňovat intenzifikaci a funkční optimalizaci využití území, nikoli extenzivní rozvoj zástavby v krajině. Územní plán vymezuje i některé plochy v zastavěném území obce (např. plochy bydlení RP3, RP4, RP10, RP16, RP20), v případě plochy smíšené obytné RP20A je pro možnost drobného soukromého podnikání využita západní část zemědělského areálu. V ZÚR OK je vymezeno i 6 specifických oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin. Správní území obce Drozdov není do těchto specifických oblastí zahrnuto. V ZÚR OK, v kapitole A.4. „Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v Politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv“, jsou dále vymezeny plochy a koridory dopravní infrastruktury nadmístního významu, které do katastru obce Drozdov nezasahují. Z ostatní dopravy se dotýká předmětného území bod 34. 34. Podporovat rozvoj cykloturistiky, budování sítě cyklostezek v obcích i cyklostezek spojujících obce v rámci celého kraje pro rekreační využití i pro každodenní dojížďku. Územní plán navrhuje doplnění stávající cykloturistické sítě tvořené cyklistickou stezkou č. 6230 od Pivonína na Drozdovskou pilu o cyklistickou trasou na Jedlí podél silnice III/31529, kde by navázala na spojení na Štíty.

68

Z ploch a koridorů technické infrastruktury nadmístního významu je mezi plochami vhodnými pro akumulaci povrchových vod pod bodem 48 („Chránit plochy územních rezerv území chráněných pro akumulaci povrchových vod“) uvedena vodní nádrž Hoštejn na vodním toku Březná, zasahující do k. ú. Drozdov, Hoštejn, Jedlí, Štíty a do přilehlých obcí Pardubického kraje. Pro plochy vhodné pro akumulaci povrchových vod stanovují ZÚR OK následující úkoly: 48.1. Dosavadní využití ploch územních rezerv nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil jejich budoucí využití. Kolize zájmů plynoucí z překryvu záměrů budou vyřešeny v následujících podrobnějších územně plánovacích dokumentacích. Územní plán respektuje územní rezervu vymezenou ZÚR OK pro vodní nádrž Hoštejn a v prostoru podél západní hranice katastru obce (včetně lokality Drozdovská Pila) nenavrhuje žádnou změnu funkčního využití ploch, a toto území považuje za stabilizované do doby realizace tohoto záměru. 48.2. Z důvodu prokazatelně vyšší kvality vody jezer po těžbě štěrkopísků podporovat jejich využití pro vodohospodářské účely, jako např. vodárenské rezervoáry pro hromadné zásobování obyvatel. Tento úkol se řešeného území netýká, těžba štěrkopísků zde neprobíhala. 48.3. Při řešení vodohospodářské problematiky v ÚPD kraje a obcí Olomouckého kraje budou respektovány Plán hlavních povodí schválený vládou ČR a Plány oblasti povodí Dyje, Moravy a Odry schválené zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 11. 12. 2009. Řešení vodohospodářské problematiky v územním plánu je s uvedenými dokumentacemi v souladu. Žádné další koridory či plochy technické infrastruktury vymezené v ZÚR OK se území obce Drozdov netýkají. Z prvků nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability vymezených v ZÚR OK se předmětného území dotýká, resp. prochází jeho západní částí v severo-jižním směru pouze regionální biokoridor RBK 890, jehož původní trasa byla z důvodu ponechání územní rezervy pro vodní nádrž Hoštejn posunuta z údolních svahů podél potoka Březná východním směrem do lesního komplexu. K ochraně regionálních biokoridorů a způsobům zapracování do územně plánovací dokumentace stanovují ZÚR OK tyto zásady: 71.5. Při zapracování regionálních biokoridorů do ÚP a dalších dokumentů je nutné řešit konkrétní šířku individuálně, optimalizovat celé vymezení RBK podle možností daného porostu a potřeby ochrany přírody, minimální šířku volit pouze ve výjimečných případech. Trasu upřednostňovat podle cest, dělení lesa, podle parcel a vodních toků. Minimální šířky jsou: 71.5.1. u lesního biokoridoru 40 m. Trasa regionálního biokoridoru RBK 890 je vedena lesem 150-300 m východně od údolí Březné, v šířce 50 m. Jelikož v severojižním směru v této oblasti žádné lesní cesty ani vodní toky neprobíhají, vede biokoridor po zalesněných svazích. 71.6. V místech křížení biokoridorů s komunikacemi respektovat následující zásady podle charakteru prvků:

69

71.6.3. lesní biokoridory – posuzovat individuálně, možné přerušení – viz odst. 71.12. (Celkové přerušení regionálních biokoridorů, jejich charakteru a funkce není přípustné. Pro částečné a přípustné přerušení RBK se stanovují tyto zásady – 71.12.6. lesní biokoridory – přerušení bezlesím max. 150 m). Trasa regionálního biokoridoru RBK 890 není na území obce žádnou komunikací přerušena. Přerušení RBK může nastat ve vazbě na výšku hráze záplavou v bočních údolích. To musí být řešeno v dokumentech po rozhodnutích o realizaci záměru. Odstavce 71.7. a 71.8. se vztahují k vymezování prvků ÚSES v dobývacích prostorech, ložiscích a chráněných ložiskových územích, resp. v retenčních prostorech suchých nádrží a netýkají se řešeného území. 71.9. Plochy vymezené pro biocentra a biokoridory v případě, že jejich stav odpovídá cílovému, všestranně chránit. V případě, že neodpovídá, podporovat jeho urychlenou realizaci. Realizaci cílového stavu vymezených prvků ÚSES je nutné zajistit v lesních porostech, a to prostřednictvím lesních hospodářských plánů. Regionální biokoridor RBK 890 je v trase vedené územím obce Drozdov plně funkční a jeho stav odpovídá cílovému stavu. Jeho ochrana je zajištěna formou regulativů uvedených v kapitole f) výrokové části územního plánu. 71.10. Ani přechodně nelze do nefunkčních nebo částečně funkčních prvků umísťovat funkce, které by znemožnily jejich pozdější realizaci či zabránily uvedení plochy do požadovaného cílového stavu. Regionální biokoridor RBK 890 je v trase vedené územím obce Drozdov plně funkční, a tedy tato zásada se jej netýká. 71.11. Všechny zásahy do vymezených ploch prvků ÚSES lze provádět pouze na základě ekologického vyhodnocení (hodnocení z hlediska stabilizační funkce skladebného prvku ÚSES či hodnocení vlivu záměru na rostliny a živočichy – biologické hodnocení, případně i jiné ekologické hodnocení) po projednání s příslušným orgánem ochrany přírody. Přípustné je umísťování informačních tabulí a křížení s cyklostezkami a inženýrskými sítěmi v případě, že tyto lineární prvky pouze křižují (přetínají), plošný pak protínají v užším směru, nikoliv že prvkem ÚSES podélně procházejí. Při křížení biokoridorů především s vyššími třídami komunikací upřednostňovat přemostění, převedení nad úrovní terénu. MVE na regionálních i nadregionálních ÚSES budou řešeny jako výjimečně přípustné Územní plán neumísťuje do prvků ÚSES žádné záměry, naopak zajišťuje jejich ochranu stanovením přípustného, podmíněně přípustného a nepřípustného využití těchto ploch a koridorů. Ke křížení s vyššími třídami komunikací nedochází. V kapitole A.4.4. „Rekreace a cestovní ruch“ vymezují ZÚR OK v územích s vysokým potenciálem rekreačního využití rekreační krajinné celky (RKC), vhodné pro pobytovou rekreaci, v nichž je preferován rozvoj infrastruktury cestovního ruchu před výrobou a ochrana krajinných a přírodních hodnot. Na území RKC se významně koncentrují rekreační aktivity nejrůznějších forem a z hlediska ubytovacích kapacit převážně kapacity hromadné rekreace. Vedle vymezených RKC v oblasti Jeseníků navrhují ZÚR OK na ostatním území Olomouckého kraje, s dosud nižší koncentrací ubytovacích kapacit a méně rozvinutou infrastrukturou cestovního ruchu, dalších 10 RKC, z nichž jeden tvoří RKC 8 Zábřeh západ, zahrnující správní území obcí Bušín, Drozdov, Horní Studénky, Hoštejn, Jedlí, Kosov, Nemile, Olšany, Postřelmůvek, Rovensko, Svébohov, Štíty, Vyšehoří, Zábřeh a Zborov. Vymezení RKC bylo prověřeno v územní studii se zvýšeným potenciálem pro rekreaci 70

a cestovní ruch (Urbanistické středisko s.r.o. Ostrava, 2010). Řešení územního plánu je s pokyny uvedenými v této studii v souladu. V ZÚR OK, v kapitole A.5. „Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje“ jsou pro územní plánování vymezeny následující úkoly:

Koncepce ochrany přírodních hodnot 74. Ochrana přírody 74.1. Při řešení změn využití území, při upřesňování tras liniových staveb v rámci vymezených koridorů vždy hledat řešení, která vyloučí, popř. budou minimalizovat vlivy na vyhlášená velkoplošná a maloplošná chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti Natura 2000, přírodní parky, registrované významné krajinné prvky a přechodně chráněné plochy. Optimální řešení ověřovat v rámci zpracování podrobné dokumentace. Stavby budou v souladu s platnými právními předpisy posuzovanými z hlediska vlivů na životní prostředí (EIA). V rámci koncepce krajiny územní plán řeší předmětnou problematiku v plném rozsahu. Rozvojovými záměry nebudou nijak negativně dotčeny ochranné podmínky přírodního parku Březná uvedené v Nařízení č.14/1997 Okresního úřadu Šumperk. Naopak územní plán zvyšuje hodnotu přírodního prostředí v okolí sídla i ve volné krajině návrhem četné ochranné a izolační zeleně a doprovodné vegetace podél cest a vodotečí. 74.2. Na území chráněných krajinných oblastí upřesňují možnosti provádění změn v území plány péče CHKO a zonace Tento bod se netýká řešeného území. 74.3. Pro maloplošná zvláště chráněná území stanovuje ochranné podmínky zákon a příslušný předpis, jimiž se maloplošné zvláště chráněné území vyhlašuje (zřizuje). Návrhy opatření na zachování nebo zlepšení předmětu ochrany ve zvláště chráněném území jsou obsahem plánu péče pro dané území, který schvaluje příslušný orgán přírody. Tento bod se netýká řešeného území. 74.4. Podporovat a realizovat krajinotvorná opatření podporující žádoucí environmentální i estetické funkce krajiny a ekosystémů; důraz klást na posilování retenční schopnosti krajiny, zvyšování druhové diverzity a ekologické stability, protierozní ochranu a migrační průchodnost pro živočichy. V rámci protierozní ochrany navrhuje územní plán oboustranné vegetační doprovody polních cest, pásy vysoké zeleně a doplnění mezových porostů. Na místech přímých kontaktů orné půdy se zástavbou je navrhováno založení obvodových izolačních a ochranných zelených pásů, čímž zároveň budou vytvořeny podmínky pro zvýšení retenční schopnosti krajiny v okolí sídla. Návrhy zvyšujícími prostupnost krajiny (doplnění cestní sítě, návaznost stávající liniové krajinné zeleně na zeleň zastavěného území a okolní lesy prostřednictvím nových a doplňujících výsadeb stromů a keřů) bude rovněž zajištěna větší migrační průchodnost živočichů krajinou. 74.5. Při využití území respektovat vymezení nadregionálních a regionálních prvků územního systému ekologické stability. Respektovat zásady ochrany jednotlivých prvků ÚSES stanovené v bodě A.4. 71

Územní plán respektuje trasu regionálního biokoridoru RBK 890 vymezenou v ZÚR OK, vedoucí lesem v severojižním směru cca 150-300 m východně od údolí Březné. Šířkou biokoridoru 50 m je vyhověno požadavků ZÚR OK uvedeným v odstavci 71.5. 74.6. K zajištění ochrany a zachování kulturního dědictví, krajinného rázu a přírodních hodnot respektovat vymezená cenná území jako oblasti s přírodně krajinářskými úpravami, s vysokým krajinným, památkovým a přírodním potenciálem (kulturní krajinné oblasti), stanovené v kapitole 5.3, v odstavci 77. Územní plán vymezuje nové rozvojové zastavitelné plochy výhradně pouze v návaznosti na zastavěné území a nijak tedy nejsou narušeny vysoké přírodní a kulturní hodnoty kulturní krajinné oblasti Březná, jejíž je obec Drozdov součástí. 74.7. Při využívání území nepřipustit umísťování staveb a zařízení obnovitelných zdrojů energie (větrné turbíny, větrné parky, elektrárny, sluneční parkové elektrárny, MVE), v chráněných částech přírody, zejména v CHKO, MZCHÚ, přírodních parcích, oblastech NATURA 2000 a nadregionálních a regionálních skladebných prvcích ÚSES, oblastech s ochranou krajinného rázu – přírodních parcích a kulturních krajin oblastí (KKO) vymezených v odstavci 77 kapitoly 5.3 a na půdách I. a II. třídy ochrany. Na RBK nebo NRBK je přípustné řešit umístění malé vodní elektrárny za podmínky zachování, resp. zlepšení průchodnosti toku pro vodní organismy (vybudováním rybího přechodu, revitalizací odstavných ramen apod. – tam, kde jsou stávající jezy nebo stupně. Pro situování větrných elektráren v krajině jsou závazné regulativy Územní studie na umísťování větrných elektráren na území Olomouckého kraje, registrované dne 23. 2. 2009 v evidenci územně plánovací činnosti. V chráněných částech přírody a na půdách zvláštní ochrany uvedených v tomto odstavci, s výjimkou maloplošných zvláště chráněných území a nadregionálních a regionálních skladebných prvků ÚSES, lze vymezit plochu pro umístění fotovoltaických elektráren jen za výslovného souhlasu příslušného dotčeného orgánu, kterému přísluší ochrana chráněné části krajiny a ochrana ZPF; v lokalitách soustavy NATURA 2000 jen, je-li vyloučen negativní vliv záměru na danou lokalitu., a to pouze jako specifickou plochu dle platných právních předpisů výhradně pro účel fotovoltaické elektrárny (musí být zajištěno zvláštními podmínkami). Na územní obce Drozdov nejsou navrhovány žádné stavby obnovitelných zdrojů energie. 74.8. Umísťování výškových staveb jako věže a stožáry pro GSM radiotelefonní sítě, základnové stanice (BTS), antény, vysílače, přijímače a zařízení související s mobilními sítěmi, které mohou narušit kulturní hodnotu a harmonický ráz krajiny, lze v chráněných částech přírody pouze po důkladném posouzení – na úrovni územního řízení – příslušných orgánů ochrany přírody. Požadovat využití stávajících i navrhovaných stožárů pro tzv. sdílení operátory. Územní plán nevymezuje žádné rozvojové plochy, v nichž by byly přípustné výškové stavby, a nepřipouští je ani ve stávajících plochách výroby a skladování. 74.9. Nepřipustit návrh nových ploch pro výstavbu zařízení pro odstraňování nebezpečných odpadů v CHKO, CHOPAV a v území tzv. Ramzovského nasunutí. Tento úkol se netýká řešeného území. 72

74.10. V co největší míře upřednostňovat intenzifikaci a funkční optimalizaci využití území (nikoliv extenzivní rozvoj zástavby v krajině) optimálním využíváním zejména stávajících areálů a zastavěných ploch. Územní plán vymezuje i některé plochy v zastavěném území obce (např. plochy bydlení RP3, RP4, RP10, RP16, RP20), v případě plochy smíšené obytné RP20A je pro možnost drobného soukromého podnikání využita západní část zemědělského areálu. Koncepce ochrany a využití nerostných surovin Úkoly uvedené v odstavci 75 se řešeného území netýkají, jelikož na území obce Drozdov se žádná ložiska nerostných surovin nenacházejí. Koncepce ochrany kulturních a civilizačních hodnot 76. Respektovat zásady ochrany kulturních památek a podmínky ochrany památkově chráněných území (památkové rezervace, památkové zóny, památková ochranná pásma, území s archeologickými nálezy); Územní plán respektuje jedinou nemovitou kulturní památku v obci (partyzánský pomník Jana Háječka u lokality Drozdovská pila) tím, že do její blízkosti neumísťuje žádný ze svých rozvojových záměrů. Další památkově chráněná území se v řešeném území nevyskytují. Jsou však také vyznačena památná místa na území obce, požívající rovněž jistý stupeň ochrany. V odstavci 77 jsou jmenována cenná kulturně historicky významná území jako oblasti s přírodně krajinářskými úpravami, s vysokým krajinným, památkovým a přírodním potenciálem – kulturní krajinné oblasti (KKO). Obec Drozdov, spolu s obcemi Hoštejn, Hynčina, Zábřeh, Nemile, Kosov, Svébohov, Rovensko, Postřelmůvek, Vyšehoří, Zborov, Jedlí, Olšany, Horní Studénky, Štíty, Bušín, Písařov, Bohumín a Chromeč, je zařazena do KKO Březná (KKO7). V kulturních krajinných oblastech lze provádět změny v území jen při respektování těchto zásad: 78.1. je nepřípustné provádět výrazné změny druhu pozemku (vyšší procento zornění, velkoplošné kácení porostů, změny v rozsahu vodních ploch a vodních toků, v jejich důsledku dojde ke snížení hodnoty krajinného rázu, resp. změně prostorové kulisy); V kapitole f) výrokové části územního plánu je stanoveno jako nepřípustné využití změna kultury ve prospěch kultury ekologicky méně stabilní (orné půdy), naopak hodnota krajinného prostředí bude zvýšena výsadbou zeleně a realizací vodních ploch severovýchodně od sídla. 78.2. respektovat prostorové uspořádání krajiny a sídel, zachovat stávající panoramatické pohledy, respektovat charakter a měřítko zástavby; nesmí být zásadním způsobem narušen historický půdorys sídel (prováděním velkoplošných přestaveb a demolic); Územní plán nenavrhuje v Drozdově žádné velkoplošné přestavby a demolice (jedinou rozvojovou přestavbovou plochou je plocha smíšená obytná RP20A vymezená v západní části zemědělského areálu). V prostorových regulativech je stanovena maximální výška nové výstavby tak, aby nebyla překročena výšková hladina stávající zástavby v historickém centru obce. 78.3. je nepřípustné umísťovat stavby a zařízení obnovitelných zdrojů energie uplatňujících se v krajině (větrné turbíny, větrné parky, elektrárny, sluneční parkové elektrárny), výškové stavby jako věže a stožáry pro GSM radiotelefonní 73

sítě, základnové stanice (BTS), antény, vysílače a zařízení související s mobilními sítěmi, které mohou narušit kulturní hodnotu a harmonický ráz krajiny; Na územní obce Drozdov nejsou navrhovány žádné stavby obnovitelných zdrojů energie a územní plán nevymezuje ani žádné rozvojové plochy, v nichž by byly přípustné výškové stavby, a nepřipouští je ani ve stávajících plochách výroby a skladování. 78.4. umísťování staveb elektroenergetiky, staveb vodní energetiky, teplárenství, plynárenství je podmíněno souhlasem orgánu ochrany přírody a orgánu památkové péče v souladu s legislativou platnou ke dni vydání rozhodnutí; Územní plán nenavrhuje na území obce žádné stavby elektroenergetiky, vodní energetiky, teplárenství či plynárenství. 78.5. umísťování významných dopravních staveb je přípustné za předpokladu zachování krajinotvorné památkové hodnoty území, tj. za předpokladu akceptace uplatnění kulturních památek v krajině, zachování otevřených pohledů a průhledů, respektování dochovaných dominant a prostředí kulturních památek a při minimalizaci zásahů do krajinného rázu. Podmínkou je provedení následných opatření eliminujících negativní dopad dopravní stavby a napomáhajících jejímu vhodnému zapojení do krajiny (kompenzace); Územní plán nenavrhuje na území obce žádné významné dopravní stavby. 79. Zásady uvedené v odstavci 78 a vlastní vymezení oblasti upřesnit územními studiemi a v jednotlivých ÚP. Do doby prověření zásad územními studiemi a provedení aktualizace ZÚR je nutné při rozhodování o změnách v území respektovat zásady stanovené v odstavci 78. Není v možnostech územního plánu naplnit tento úkol. V ZÚR OK, v kapitole A.6. Vymezení cílových charakteristik krajiny“ je převážná část řešeného území zařazena do krajinného celku KC Mohelnická brázda (13). ZÚR OK v tomto krajinném celku vyžadují dodržovat následující: 81.1. udržet charakter otevřené kulturní venkovské krajiny s dominantní venkovskou funkcí (zemědělský a lesozemědělský typ krajiny), v nivách podporovat především typ lesozemědělské a lesní krajiny a navíc dbát na omezení výstavby pouze na jejich břehy. Osídlení včetně urbanizace rozvíjet především na březích niv (řetězové urbanizační koridory); Rozvojové plochy jsou umísťovány především v zastavěném území nebo na plochách na zastavěné území bezprostředně navazujících, přitom pouze zarovnávají a zkompaktňují urbanistický půdorys sídla a nevybíhají do volné krajiny. Tímto urbanistickým záměrem je respektován charakter kulturní venkovské krajiny v obci. Návrh prvků ÚSES (probíhajících lesními pozemky a údolím potoka Březná) je doplněn další krajinnou zelení, zejména doprovodnou zelení podél komunikací. Zahuštěním sítě polních cest s doprovodnou zelení je zvyšována také prostupnost krajiny. Rozsáhlé plochy zemědělských půd jsou rozčleněny cestní sítí a prvky ÚSES, jinými návrhy nejsou dotčeny. V zemědělské, lesozemědělské a lesní krajině není navrhována žádná výstavba a formou regulativů ji územní plán ani nikde nepřipouští. Jihozápadní část katastru obce Drozdov spadá do krajinného celku KC Skupina Třebovských kuest (L). ZÚR OK v tomto krajinném celku vyžadují dodržovat následující:: 81.3. udržovat lesopolní krajiny (lesozemědělský typ) s mozaikovou strukturou ploch, osídlení rozvíjet především v mělkých údolích či jejich zakončeních, v typické 74

návesní formě. V mělkých údolích přednostně podporovat vznik malých vodních nádrží. Typické akcenty zaříznutých údolí chránit před rozšiřováním sídel a vyhýbat se jim s kapacitní dopravní infrastrukturou; Do části řešeného území spadající do KC Skupiny Třebovských kuest nesměřuje územní plán žádné rozvojové záměry, vymezuje zde pouze funkční prvky územního systému ekologické stability, které jsou chráněny ve formě regulativů využití území uvedených v kapitole f) výrokové části územního plánu. Vodní tok Březná, protékající podél západní hranice řešeného území, je v odstavci 83.2. jmenován mezi vodními toky, jimž je třeba věnovat pozornost, neboť vždy byly osami přírodními a zásadním způsobem ovlivňovaly orientaci krajinných struktur v okolí (členění pozemků i jejich bloků kolmo na tok). „Žebříčkové“ uspořádání ploch a objektů okolo nich by proto mělo být obecně preferováno. Specifický přístup vyžadují vodní toky v úzkých, zaříznutých údolích, kde se osídlení (až na samoty mlýnů) nikdy nevyskytovalo a jeho rozvoj je i dnes přírodně limitován. Podporovat využití zejména a v oblasti turistické, bez stavebního rozšiřování. Do údolí říčky Březná, také z důvodu vymezení územní rezervy pro vodní nádrž Hoštejn, neumísťuje územní plán žádné rozvojové záměry. Celým údolím potoka probíhá funkční systém lokálního ÚSES, který je chráněn ve formě regulativů využití území uvedených v kapitole f) výrokové části územního plánu. V ZÚR OK, v kapitole A.7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit“ je na území obce Drozdov zařazen regionální biokoridor RBK 890. Jelikož je tento biokoridor v celé trase procházející řešeným územím funkční, územní plán jej mezi veřejně prospěšná opatření nezařazuje. V ZÚR OK, v kapitole A.8. „Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obce a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury“ specifikuje následující požadavky: V odstavci 89 jsou stanoveny požadavky na koordinaci protipovodňové ochrany území, které se netýkají území obce Drozdov. 90. K zachování vyvážené sídelní struktury a stabilizace osídlení respektovat tyto požadavky: 90.1. zachovat ráz urbanistické struktury území se specifickými hodnotami jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Jejich ochrana by měla být vždy vyvážena se sociálně ekonomickým využitím území; Územní plán vymezuje pro urbanistický rozvoj obce dostatek ploch pro bydlení, výrobu a podnikatelské aktivity, ty jsou však situovány v bezprostřední návaznosti na zastavěné území a nikterak nenarušují základní ekostabilizační a produkční funkce okolní krajiny. 90.2. stabilizovat osídlení periferních a venkovských oblastí s cílem zvyšovat jejich obytnou atraktivitu a rozvíjet perspektivní funkce (např. rekreaci); Územní plán posiluje zejména obytnou funkci Drozdova vymezením dostatečného počtu ploch pro bydlení, zároveň připravuje podmínky pro zvýšení obytné atraktivity vymístěním dopravy zemědělské techniky ze zastavěného území sídla, návrhem sídelní zeleně a plochy pro sport a tělovýchovu a rozšířením cykloturistických tras. 75

podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury s efektivní dělbou funkcí v území. Ekonomické aktivity koncentrovat zejména do vymezených rozvojových a specifických oblastí za podmínek stanovených v článku A.2. Tento úkol nemůže být v územním plánu Drozdov naplněn v plném rozsahu, neboť řešené území se skládá pouze z jednoho sídelního útvaru, navíc lokalita Drozdovská Pila je územně stabilizována z důvodu vymezení územní rezervy pro vodní nádrž Hoštejn. 90.3

nepodporovat vznik „satelitních“ městeček mimo zastavěná území sídel a již založenou sídelní strukturu Tento požadavek se vztahuje k sídlům větší velikosti a netýká se tedy obce Drozdov.

90.4

rozvojové oblasti řešit jako území s preferovanou koncentrací antropogenních aktivit vytvářející hodnotové póly sídelního a ekonomického rozvoje území; Tento úkol se netýká řešeného území.

90.5

91. K zajištění vyvážených požadavků obcí na plochy bydlení a budoucích potřeb v dimenzování nároků na technickou infrastrukturu respektovat tyto požadavky: 91.1. změny v území provádět s ohledem na hospodárné využití zastavěného území, zejména existujících proluk v zástavbě a ploch nevyužitých; Územní plán vymezuje kromě zastavitelných ploch po obvodu sídla také některé plochy v zastavěném území (RP3, RP4, RP10, RP16 a RP20) a plocha smíšená obytná RP20A je dokonce navržena jako přestavbová plocha v západní části zemědělského areálu. 91.2. do návrhů změn v území zohlednit podmínky zařazení obcí v rozvojových oblastech, rozvojových osách a specifických oblastech; Tento úkol je naplněn v bodech 13.1. až 13.4., kde jsou specifikovány požadavky na podporu hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti ve specifických oblastech, mezi něž ORP Zábřeh včetně obce Drozdov patří 91.3. návrh ploch pro novou výstavbu stanovit přiměřeně s ohledem na očekávanou koupěschopnou poptávku v území obce i spádového území (rozvoj obcí a sídel) a možnosti optimálního využití území (nároky na vyvolané investice ve veřejné infrastruktuře); Územní plán vymezuje plochy pro novou výstavbu. Jejich rozsah odpovídá objektivizované potřebě zhruba na příštích 20 – 25 let. Současně vychází z poměrně velkého zájmu místních občanů o výstavbu rodinných domů a o podnikání přímo v obci. 91.4. rozvoj obcí a sídel komplexně posuzovat jak s ohledem na politicky formulované záměry rozvoje, tak i na ostatní předpoklady rozvoje, limitované zejména podmínkami životního prostředí; Navržený mírný rozvoj Drozdova se nedostává do střetu se zájmy ochrany vysoce hodnotného přírodního prostředí v obci, která je součástí Přírodního parku Březná. 91.5. zejména v rekreačních oblastech komplexně hodnotit rozvoj druhého bydlení (např. lokalizace hromadného apartmánového bydlení); Druhé bydlení je v Drozdově zastoupeno prakticky výhradně ve formě chalupářství, formy hromadného apartmánového bydlení se v obci neuplatňují. 91.6. při bilanční prognóze vývoje počtu obyvatel a bydlení v jednotlivých obcích v rámci zpracování ÚP vycházet z bilancí založených na hodnocení: 91.6.1. vývoje počtu obyvatel;

76

91.6.2. odhadu počtu bytů a vývoje druhého bydlení; 91.6.3. odhadu poklesu zalidněnosti bytů; Prognóza vývoje počtu obyvatel a bydlení v obci Drozdov vychází ze současné struktury obyvatelstva bytového fondu a tendencí v posledních letech, tedy stárnutí populace a záporné migrační saldo. Na druhé straně stavebně technický stav domů je přes nízkou bytovou výstavbu v posledních letech příznivý. Předpokládá se, že řada starších objektů bude postupně využívána k druhému bydlení a bude vyčleněna z bytového fondu. Vzhledem k nárůstu podílu domácností jednotlivců lze očekávat, že zalidněnost bytů bude i nadále klesat. Demografická prognóza vývoje počtu obyvatel a potřeby bytové výstavby ve obci je obsačena v kapitole c.1. 91.7. bilance a prognózy vývoje počtu obyvatel a bydlení zpracované v rámci územně analytických podkladů, popř. průzkumů a rozborů považovat za výchozí podklad: 91.7.1. při návrhu koncepce rozvoje veřejné infrastruktury; 91.7.2. pro stanovení reálného rozsahu nové bytové výstavby; 91.7.3. pro vymezení nových zastavitelných území obce pro bydlení; Vodohospodářské a energetické bilance vycházejí z předpokládaného vývoje počtu obyvatel a bytů, který zohledňuje územní plán rovněž rozsahem ploch pro novou bytovou výstavbu. 92. Při zpracování územních plánů věnovat pozornost zejména: 92.1. koordinaci průchodu jednotlivých liniových staveb dopravní a technické infrastruktury na hranicích obcí a kraje, u nichž se připouští změna trasování v rámci vymezených koridorů; Žádné liniové stavby dopravní a technické infrastruktury nejsou na území obce Drozdov navrhovány. 92.2. upřesnění vymezení rozvojových oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území na základě provedené analýzy podmínek území. Upřesnění provést v rámci zpracování územně analytických podkladů obcí – spádových obvodů ORP, přitom respektovat požadavek srostlosti rozvojových území, územní a funkční návaznosti; Tento úkol se netýká řešeného území. 92.3. koordinaci průchodu prvků ÚSES (nadmístního i lokálního významu) na hranicích obcí a kraje; Prvky ÚSES nadmístního významu byly v rámci územního plánu z nadřazené dokumentace převzaty, upřesněny v podrobnosti měřítka územního plánu, a koordinovány v rámci širších vztahů s využitím generelu ÚSES pro ORP Zábřeh (2013). 92.4. křížení nadregionálních a regionálních biokoridorů s komunikacemi vyšších kategorií řešit dle zásady stanovené v bodě 71.6.; Na území obce Drozdov nedochází ke křížení regionálního biokoridoru RBK 890 s komunikacemi vyšších kategorií. 92.5. v řešení ÚP akceptovat čerpací stanice pohonných hmot začleněné do nouzového zásobování ropnými produkty; V řešeném území se žádná čerpací stanice pohonných hmot nenachází.

77

92.6. sledování zpracování územních studií řešících nadmístní problémy v území. Vyhodnocovat dopady řešení v území a aplikovat dohodnuté záměry do územních plánů; Řešení územního plánu Drozdov je v souladu s územní studií území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC8 Zábřeh západ, jehož součástí Drozdov je, zpracované Urbanistickým střediskem s.r.o. Ostrava v roce 2010. Tato studie vymezila limity a zásady rozvoje cestovního ruchu, z nichž se území Drozdova týká především podpora rozvoje sportovních zařízení pro veřejnost (pěších, turistických, cykloturistických a lyžařských tras, rozvoj agroturistiky) a zamezení realizace staveb, které by svým charakterem (hluk, prašnost, dopravní zátěž, výrazně vertikální silueta) narušovaly krajinný ráz a omezovaly rekreační využitelnost území. Územní plán nenavrhuje takové využití území a naopak vytváří předpoklady pro realizaci cyklostezek a pro možnost rozvoje ubytování. 92.7. v řešení ÚP akceptovat perspektivní posádky, stávající objekty a zařízení vojenské správy; V řešeném území se žádné objekty a zařízení vojenské správy nenacházejí. 92.8. k zachování kulturních a přírodních hodnot a ochranu krajinného rázu respektovat požadavky pro umístění fotovoltaických a větrných elektráren; Územní plán v řešeném území nenavrhuje žádnou fotovoltaickou ani větrnou elektrárnu. 92.9. v oblasti plnění zásad stanovených v odstavci 73. pro zabezpečení rozvoje rekreace a cestovního ruchu respektovat tyto podmínky: 92.9.1. rozvoj lůžkových kapacit ve vymezených rekreačních krajinných celcích realizovat zejména v celoročně využitelných ubytovacích zařízeních; Územní plán nenavrhuje žádná nová ubytovací zařízení, v rámci ploch smíšených obytných je však formou regulativů stanoveno ubytování jako přípustné využití. 92.9.2. nové kapacity apartmánového bydlení posuzovat v širších souvislostech; V Drozdově se nepředpokládá v budoucnu žádné apartmánové bydlení. 92.9.3. v rámci ubytovacích zařízení hromadné rekreace se doporučuje orientovat především na území CHKO, vyjma města Jeseník, na výstavbu celoročních zařízení typu penziónů (do 50 lůžek), mimo území CHKO zařízení střední velikosti (50-100 lůžek), která by soustředila kromě ubytování i další základní, vyšší a specifickou vybavenost, a to v rozsahu a struktuře odpovídající významu a obslužné funkci jednotlivých středisek. Významnou pozici a podporu v oblasti cestovního ruchu by mělo získat ubytování v soukromí (soukromé byty, prázdninové byty, penzióny); veškerou rekreační činnost na území Jeseníků koordinovat se zájmy ochrany přírody; Územní plán nenavrhuje žádná nová ubytovací zařízení, v rámci ploch smíšených obytných je však formou regulativů stanoveno ubytování jako přípustné využití. 92.9.4. při zpracování územních plánů na území RKC zohlednit v řešení: 92.9.4.1. Územní studii území se zvýšeným rekreačním potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch Plumlovsko; 92.9.4.2. Územní studii území se zvýšeným rekreačním potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko-jih;

78

92.9.4.3. Územní studii území se zvýšeným rekreačním potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC2-4 a RC6-12 na území Olomouckého kraje; Řešení územního plánu Drozdov je s pokyny uvedenými v územní studii území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC8 Zábřeh západ, jehož součástí řešené území je, zpracované Urbanistickým střediskem s.r.o. Ostrava v roce 2010, v souladu. 92.10. při řešení ÚPD obcí věnovat dostatečnou pozornost zajištění bezpečnosti života obyvatel, zapracovat požadavky na ochranu kritické infrastruktury a na zajištění správné funkčnosti integrovaného záchranného systému – vazba na modernizaci prvků bezpečnosti území; Vzhledem k malé velikosti obce Drozdov není v možnostech územního plánu naplnit tento úkol. 92.11. při řešení ÚPD obcí respektovat nemovitosti ve vlastnictví Krajského ředitelství Olomouckého kraje a nemovitosti, ke kterým má příslušnost hospodaření MV ČR; Tento úkol se netýká řešeného území. 92.13. pro ochranu historických panoramat je nutné výškově omezit novou zástavbu, přitom výška a objem musí v řešené lokalitě respektovat hmotovou skladbu stávající většinové zástavby. Velké komerční plochy nákupních a zábavních center je nutno umísťovat mimo památkově chráněná území a mimo pohledově exponovaná místa z hlediska dálkových panoramatických pohledů. Žádná nákupní a zábavní centra nejsou navrhována. V kapitole f) výrokové části územního plánu je formou regulativů stanovena maximální výška nové výstavby, aby nebylo narušeno původní panorama historické části obce. Ostatní kapitoly ZÚR OK nekladou na územní plán Drozdov žádné požadavky.

f.3

Výsledek přezkoumání souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území

Územní plán Drozdov je zpracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování, dle § 18 a §19 stavebního zákona. Územní plán vytváří předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu 3 základních pilířů, tj. podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně hodnot architektonických a urbanistických, prostřednictvím stanovení již zmíněných regulativů využití území. Zastavitelné plochy byly navrženy s ohledem na přirozený rozvoj obce a míru využití jejího zastavěného území. Celková koncepce území tak splňuje požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. Za tím účelem jsou v podmínkách využití území stanoveny i podmínky prostorového uspořádání území s ohledem na stávající charakter zástavby. Členění funkčních ploch neodděluje různé skupiny obyvatelstva do určitých okrajových zón, s cílem udržet soudržnost společenství obyvatel. 79

f.4

Výsledek přezkoumání souladu územního plánu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů

Územní plán je v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon) a vyhlášky 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Územní plán nenavrhuje na území obce žádné plochy, které by bylo nutno specificky posuzovat a uvádět do souladu se stavebním zákonem prostřednictvím speciálního zdůvodňování navrhovaného řešení.

f.5

Výsledek přezkoumání souladu územního plánu požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů

f.5.1 č. 1.

2.

3.

Stanoviska dotčených orgánů uplatněná k návrhu územního plánu Drozdov ve fázi společného jednání

Dotčený orgán, datum a č.j.

Obsah stanoviska

Ministerstvo životního prostředí, Odbor výkonu státní správy VIII Třída kosmonautů 10, 772 00 Olomouc 27. 03. 2013 16550/ENV/13, 385/570/13 Štos

 Za státní správu geologie sděluje, že na k. ú. obce nebyla geologickými pracemi ověřena výhradní ložiska nerostných surovin, na která by se z příslušných ustanovení horního zákona vztahovala územní ochrana. K projednávanému návrhu ÚP nemá za státní správu geologie připomínky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32, 110 15 Praha 1 13. 03. 2013 11714/2013/31100 Košatka Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Olomoucký kraj, Odloučené pracoviště Šumperk Nemocniční 53, 787 01 Šumperk DS: z49per3 15. 03. 2013

 Za ochranu zemědělského půdního fondu je příslušným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“) k řízení podle § 5 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, v platném znění, Krajský úřad Olomouckého kraje. Pro úplnost však upozorňuje, že pokud bude předmětem řešení návrhu územního plánu i plocha o výměře nad 10 ha, je třeba postupovat podle Metodického pokynu MŽP ČR č. j. OOLP/1067/96 (Metodický pokyn váže Krajský úřad Olomouckého kraje povinností projednat věc s MŽP, viz rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn.: 1 Ao 2/2010). Z hlediska působnosti MPO ve věci využívání nerostného bohatství a těžby nerostných surovin neuplatňuje podle ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona a ustanovení § 15 odst. 2 horního zákona k výše uvedené územně plánovací dokumentaci žádné připomínky, protože v k. ú. Drozdov se nenacházejí výhradní ložiska nerostných surovin. Státní pozemkový úřad – Odloučené pracoviště v Šumperku nemá zásadních připomínek k Oznámení o konání společného jednání o návrhu Územního plánu Drozdov (k. ú. Drozdov) při dodržení následujících podmínek:  Státní pozemkový úřad (dále SPÚ) žádá Obec Drozdov, případně investora stavební akce, při které dojde k záboru nebo dotčení pozemků ve správě SPÚ (pozemky psané na listu vlastnictví státu – státní pozemky zařazené v zemědělském půdním fondu), aby toto předem projednal se Státním pozemkovým úřadem.

Způsob řešení Bere na vědomí.

Bere na vědomí. KÚ OK byl, jako orgán ochrany ZPF, rovněž obeslán.

Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

Bere poznámku na vědomí s tím, že se již bude jednat o řešení konkrétního záměru mimo rámec zpracovávání ÚPD obce, které je

80

SPÚ 056651/2013/63/T om Ing. Tomeček 4.

6.

Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor dopravy a silničního hospodářství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc 11. 03. 2013 KUOK 25103/2013 Bc. Lišková Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc 03. 05. 2013 KUOK 42429/2013 Ing. Hana Jiříčková

 Současně žádá, aby při společném jednání o návrhu Územního plánu Drozdov byl dodržen zákon č. 334/92 Sb. a investor konkrétní akce se řídil zák. č. 334/92 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Nemá k návrhu ÚP Drozdov připomínky.

Ochrana přírody (Mgr. Eva Stodolová, Ing. Tamara Kovaříková):  Bez připomínek. Stanovisko s vyloučením významného vlivu na lokality soustavy Natura 2000 vydáno ve stanovisku Krajského úřadu Olomouckého kraje k návrhu zadání územního plánu Drozdov ze dne 18. 2. 2011, č. j.: KUOK 19038/2011.  U změny RP 11 a RP 22 požadujeme před vydáním územního rozhodnutí provedení biologického hodnocení lokality.

 Požaduje dodržet maximální předepsané rozměry prvků územního systému ekologické stability, minimální šířku volit pouze ve výjimečných případech. Posuzování vlivu na životní prostředí (Ing. Hana Jiříčková):  Ve fázi návrhu zadání územního plánu Drozdov Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, oddělení integrované prevence (dále jen „krajský úřad“) jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona a v souladu s § 10i odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, neuplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí (SEA).  V rámci návrhu územního plánu Drozdov krajský úřad tedy nemá připomínek. Ochrana zemědělského půdního fondu (RNDr. Michal Buriánek):  Rozsah požadovaného záboru ZPF pro bydlení s výhledem do roku 2030 se jeví neadekvátní k počtu obyvatel v obci žijících, k pracovním příležitostem nabízeným v dostupné vzdálenosti a především k nepříznivému demografickému vývoji i prognózám. Předložená dokumentace, dle našeho názoru, neobsahuje takové argumenty, které by podobný závěr vyvracely ani nenavrhuje variantní řešení (např. etapizace, převedení části ploch do rezerv). Nemáme proto za prokázané, že návrh územního plánu byl zpracován zcela v souladu s požadavky uplatněnými k

upraveno jinými právními předpisy. Bude respektováno.

Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

Na základě této připomínky byl návrh s orgánem ochrany přírody projednán a bylo dohodnuto optimální řešení. Upravený návrh byl dotčenému orgánu znovu poslán k posouzení. KÚOK OŽPZ vydal dne 04. 12. 2013 nové kladné stanovisko KUOK 103657/2013. Bude respektováno.

Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

Na základě této připomínky byl návrh s orgánem ochrany ZPF projednán a bylo dohodnuto optimální řešení. Upravený návrh byl dotčenému orgánu znovu poslán k posouzení. KÚOK OŽPZ vydal dne

81

7.

8.

Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc 04. 12. 2013 KUOK 103657/2013 Ing. Tamara Kovaříková Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního

návrhu zadání a především se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu a z nich plynoucími povinnostmi při projektování územně plánovací dokumentace (§§ 4 a 5 zákona č. 334/1992 Sb.).  Za těchto okolností s kladným projednáním návrhu územního plánu Drozdov nesouhlasí. Lesní hospodářství (Ing. Lenka Chudobová):  Navržená dokumentace neumisťuje rekreační a sportovní stavby na pozemky určené k plnění funkcí lesa, a proto veřejné zájmy na úseku ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, jejichž ochrana je v působnosti KÚOK, nejsou předmětným záměrem dotčeny. Ochrana ovzduší (Ing. Věra Popelková):  Při zpracování územně plánovací dokumentace je nezbytné respektovat a uplatňovat požadavky a opatření ke zlepšení kvality ovzduší, uvedené v Integrovaném programu snižování emisí Olomouckého kraje a Programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje. V případě Programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje upozorňujeme, že byla zpracována již jeho třetí aktualizace.  V případě, že roční spotřeba materiálu (dřeva) bude u činnosti Zpracování dřeva (pila), jejíž umístění je plánováno na plochu RP 21, více než 150 m3 včetně, půjde dle přílohy č. 2 bodu 7. 7. zákona (Průmyslové zpracování dřeva, vyjma výroby uvedené v bodu 7. 8., o roční spotřebě materiálu větší než 150 m3 včetně) o vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší. K umístění, stavbě a následnému provozu vyjmenovaného zdroje je třeba souhlasu příslušného orgánu ochrany ovzduší. V tomto případě by byl dotčeným orgánem k vydání závazného stanoviska, či povolení dle § 11 odst. 2 zákona – krajský úřad.  Upozorňuje zpracovatele ÚP, že dnem 1. září 2012 nabyl účinnosti, s výjimkou některých ustanovení, nový zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který k uvedenému datu ruší zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a předpisy vydané k jeho provádění. Některá použitá terminologie tudíž již není aktuální.  K návrhu ÚP obce Drozdov nemá další připomínky. Sdělení nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušná povolení dle zvláštních předpisů, jako např. stavební zákon, zákon o vodách, zákon o ochraně ovzduší, zákon o odpadech apod. Orgán ochrany přírody:  Souhlasí s provedenými úpravami dokumentace návrhu ÚP Drozdov, kdy došlo ke snížení počtu ploch určených pro výstavbu a zároveň byla upravena poloha suchého poldru (plochy RP 22). K upravenému návrhu ÚP Drozdov nemáme připomínky.

25. 10. 2013 nové kladné stanovisko KUOK 83387/13/137.

 KUOK OŽPZ, jako orgán příslušný k posouzení územně plánovací dokumentace podle ust. § 17a zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění (dále jen zákon), projednal

Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

Bude respektováno.

Bere poznámku na vědomí s tím, že se již bude jednat o řešení konkrétního záměru mimo rámec zpracovávání ÚPD obce.

Bere na vědomí.

Bere na vědomí. Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

82

9.

10.

prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc 25. 10. 2013 KUOK 83387/13/137 RNDr. Buriánek Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor zdravotnictví Jeremenkova 40a, 79 11 Olomouc 13. 03. 2013 KUOK 25865/2013 O. Kalusová Městský úřad Zábřeh, Odbor správní, oddělení životního prostředí Masarykovo nám. 6, 789 1 Zábřeh 03. 04. 2013 2013/326/ZPMUZB Ing. Pospíšilová, Bc. Švéda, Šváb, DiS, Tomášek, Pavlů

s pořizovatelem i zpracovatelem návrhu (ateliér Ka*Ka Tuřice) optimální způsob řešení svých připomínek vznesených v rámci jeho přípravy.  Upravený návrh svým rozsahem a provedením respektuje přiměřeným způsobem zásady ochrany ZPF a je v souladu s podmínkami dohodnutými v zájmu jeho ochrany. Ze strany orgánu ochrany ZPF proto k návrhu územního plánu Drozdov není dalších připomínek.

Bere na vědomí.

Nemá námitky.

Bere na vědomí.

Stanovisko dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů: (Ing. Jana Pospíšilová, tel.: 583 468 252)  Městský úřad Zábřeh, oddělení životního prostředí jako věcně příslušný vodoprávní úřad nemá námitek. Předložený územní plán obce Drozdov není ve střetu se zájmy chráněnými zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů Stanovisko dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů: (Ladislav Tomášek, tel: 583 468 256)  Orgán státní správy lesů příslušný podle ustanovení § 48 odstavce 2 písm. b) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů k výše uvedenému sděluje následující: Část navrhovaných rozvojových ploch uvedených v přehledové tabulce textové části předmětného územního plánu je umístěna ve vzdálenosti kratší jak 50 m od okraje lesa. Při vlastním umisťování staveb bude nutno respektovat ustanovení § 14 odst. 2 lesního zákona, kde je stanoveno, že dotýká -li se řízení podle zvláštních předpisů zájmů chráněných lesním zákonem, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Podmínky jsou stanovovány na základě vyjádření vlastníků lesa případně vyjádření příslušného odborného lesního hospodáře, kteří jsou při hospodaření v lese povinni dodržovat základní (§ 13), ale i ostatní ustanovení lesního zákona. V souvislosti s tím je nutno připomenout, že u nemovitostí umístěných ve vzdálenostech kratších jak 50 m od okraje lesa hrozí nebezpečí škod způsobených sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jiných částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním z pozemků určených k plnění funkcí lesa. Z ostatní úřední činnosti je obecně známo, že není vhodné umísťovat pozemky určené k plnění funkcí lesa do vzdálenosti kratší jak 50 m od stávajících zastavěných území a naopak není vhodné umísťovat stavby do tohoto ochranného pásma lesa. Příkladem je umístění objektů v těsné blízkosti mladého lesa. Za určité období kdy stromy dosáhnou výšky více jak 20 m, nastávají problémy s ochranou těchto nemovitostí před případnými škodami, jak je výše uvedeno.

Bere na vědomí.

Bere poznámku na vědomí s tím, že se již bude jednat o řešení konkrétního záměru mimo rámec zpracovávání ÚPD obce, které je upraveno jinými právními předpisy.

83

11.

Městský úřad Šumperk, Odbor výstavby, oddělení státní památkové péče Jesenická 31, 787 01 Šumperk 28. 03. 2013 20009/2013 VYSPP/NASM Naděžda Smyčková

Stanovisko dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění: (Ondřej Pavlů, tel: 583 468 251)  Orgán státní správy ochrany ovzduší Městského úřadu Zábřeh, není dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění, dotčeným orgánem státní správy k vydání stanoviska ve věci územně plánovací dokumentace.  Kompetentním správním orgánem dle §11 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně ovzduší je Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství. Stanovisko z hlediska nakládání s odpady dle č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech): (Ondřej Pavlů, tel: 583 468 251)  Městský úřad Zábřeh, oddělení životního prostředí, jako příslušný orgán veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství nemá námitek. Stanovisko dle zákona č. 334/1992 Sb., na ochranu zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů: (Miroslav Šváb, Dis., tel.:583 468 250)  MěÚ Zábřeh, oddělení životního prostředí jako orgán ochrany zemědělského půdního fondu příslušný dle § 13 zákona č. 334/1992 Sb., na ochranu zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) nemá k návrhu územního plánu Obce Drozdov námitek. Stanovisko dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů: (Bc. Jan Švéda, tel: 583 468 255)  Předložený územní plán obce Drozdov není ve střetu se zájmy chráněnými zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Městský úřad Šumperk, odbor výstavby, oddělení státní památkové péče, z hlediska zájmů státní památkové péče, souhlasí s návrhem územního plánu obce Drozdov, který se týká k. ú. Drozdov a k jehož návrhu zadání se orgán státní památkové péče vyjádřil pod SpZn. 9159/2011 VYSKPP/ NASM dne 8. 2. 2011.  Koncepce rozvoje území obce vychází z její polohy s mimořádně vysokými hodnotami přírodního prostředí, a proto územní plán navrhuje jen mírný územní rozvoj sídla, zejména bytovou výstavbu bezprostředně navazující na zastavěné území obce.  Orgán státní památkové péče požádal v souladu s § 14 odst. 6 zákona o státní památkové péči odbornou organizaci státní památkové péče o písemné vyjádření, které obdržel dne 26. 3. 2013.  V řešeném území se nevyskytují památkové zóny nebo ochranná pásma památek ve smyslu zákona o státní památkové péči.  Pro dané území nejsou v současné době podány návrhy na prohlášení věci za nemovitou kulturní památku.  V řešeném území se nacházejí tyto kulturní památky evidované v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovými čísly: k. ú. Drozdov: - 44858/8K936 partyzánský pomník Jana Háječka nad osadou Drozdovská pila na parc. č. 716/7  Na daném území se nacházejí objekty charakteru

Bere na vědomí. KÚ OK byl, jako kompetentní správní orgán, rovněž obeslán.

Bere na vědomí.

Bere na vědomí.


Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

Bere na vědomí.


84

památek místního významu tzv. památná místa, která by měla být z pohledu zájmů památkové péče zachována a chráněna na místě samém, neboť se jedná o doklady dějin hmotného i duchovního života lidí v obci a tyto jsou nositeli hodnot historických, uměleckých, sociálních a technických místního významu.

Bere na vědomí.

- sloup se sousoším Nejsvětější Trojice po levé straně silnice do Jedlí na parc. č. 31/1

- kaple sv. Floriána na křižovatce v dolní části obce na parc. č. 33/28

- kovový kříž v kamenném podstavci v horní části obce při cestě do zeměd. areálu na parc. č. 83/1

- kovový kříž posazený na vysokém kamenném

podstavci při boční cestě k hřbitovu na parc. č. 358

- hřbitov nad obcí s kamenným křížem na parc. č. 405/9 - kamenná socha P. Marie na podstavci na palouku před hřbitovem na parc. č. 405/12

- kamenný kříž na palouku před hřbitovem na parc. č. 405/12

- kamenný kříž v ohradní zdi předzahrádky domu č. p. 52 na parc. č. 44

- kaple sv. Fabiána a Šebestiána uprostřed obce na parc. č. 78

- kamenný kříž z roku 1869 před kaplí na parc. č. 890/1 - kamenný kříž v ohradní zdi předzahrádky domu č. p. 111 na parc. č. 155

- památník obětem 1. světové války na parc. č. 167/1 - kamenný kříž na křižovatce v obci na parc. č. 207/1 Pro návrh územního plánu obce Drozdov navrhuje následující opatření:  V textové části doplnit základní údaje k jediné kulturní památce, tzn. název, rejstříkové číslo, parcelu a stručný popis.  Doporučuje do textové části obdobně zapracovat i kompletní výčet památek místního významu, tzn. název, parcela a stručný popis. Znovu doporučujeme tyto objekty evidovat v Knize památných míst, kde se provede jejich fotodokumentace a širší popis – jedná se o objekty, které nejsou chráněny ve smyslu zákona o státní památkové péči.

12.

Městský úřad Šumperk, Odbor výstavby, oddělení státní

 Do textové části doporučuje vložit část věnovanou archeologii v souladu s § 22 odst. 1 a 2 zákona o státní památkové péči vzhledem k tomu, že se jedná o území s archeologickými nálezy: má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni oznámit tento záměr Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.  Orgán státní památkové péče požádal odbornou organizaci státní památkové péče o sdělení aktuálních údajů ke kulturní památce partyzánský pomník Jana Háječka, které uvádějí aktuální umístění památky na

Je doplněno.

Uvedení památek místního významu v územně plánovací dokumentaci nevyplývá ze žádného právního předpisu. Seznam těchto památek může být veden obcí jako samostatný dokument, ke kterému může být přihlíženo při dalších činnostech v dotčeném území. Je doplněno.

Bere na vědomí, bude doplněno podle nových informací.

85

13.

14.

15.

památkové péče Jesenická 31, 787 01 Šumperk 28. 03. 2013 200009/2013VYSPP/NASM Naděžda Smyčková

pozemku parc. č. 716/12 v k. ú. Drozdov (nikoli parc. č. 716/7, jak bylo uvedeno ve starším evidenčním listu nemovité kulturní památky).  Vzhledem k tomu, že vyjádření k návrhu ÚP Drozdov vydané pod SpZn 20009/2013 VYS-PP/NASM ze dne 28. 03. 2013 vychází ze starších podkladů, žádá tímto o uvádění aktuálně zjištěné parcely a opravu v textové části územně plánovací dokumentace. V příloze byl přeposlán aktualizovaný evidenční list památky.

Vojenská ubytovací a stavební správa Brno Svatoplukova 84, 662 10 Brno 10. 04. 2013 1795/34350/20131383-ÚP-OL Marie Šlézarová Státní plavební správa, pobočka Přerov B. Němce 640, 750 00 Přerov 09. 04. 2013 520/PR/13 Mgr. Grepl Krajská veterinární správa pro Olomoucký kraj, Inspektorát v Šumperku Uničovská 44, 787 01 Šumperk 12. 03. 2013 CVS/2013/016876 -M MVDr. Jana Tomečková

K návrhu územního plánu Drozdov nemá připomínky.  Návrh územního plánu není v rozporu se zájmy Ministerstva obrany.

f.5.2

Bere na vědomí.

Bere na vědomí. Bere na vědomí. Bere na vědomí.

 V projednávaném území není podle zákona o vnitrozemské plavbě č. 114/1995 Sb., v platném znění žádná sledovaná vodní cesta a ani zde nevede chráněná trasa průplavu D–O–L. Povodí Moravy, s. p. Nemá tedy připomínky k návrhu Územního plánu obce Drozdov a souhlasí s tímto bez připomínek.

Bere na vědomí.

Souhlasí s předloženým návrhem ÚP Drozdov.  Sděluje, že platná veterinární legislativa neobsahuje žádné normativy pro umístění jakýchkoliv staveb ve vztahu k ochranným pásmům kolem objektů s chovem zvířat, resp. se zacházením s živočišnými produkty a veškerá hlediska jsou z tohoto pohledu pouze v oblasti doporučených informací a platí obecné zásady stanovené v ustanovení § 10 vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.  Současně však upozorňuje, že je zmocněna v případech zjištění některých nebezpečných nákaz vymezovat konkrétní ochranná pásma kolem ohnisek, zejména s přihlédnutím ke skutečným biologickým, zeměpisným a ekologickým podmínkám a tudíž nelze vyloučit, že do těchto případných pásem bude zahrnuta i jiná výstavba s dopady na chov zvířat a produkci živočišných produktů v ní.


Bere na vědomí.

Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5

Vzhledem k tomu, že nebyl vznesen požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů Územního plánu Drozdov na udržitelný rozvoj území, nebylo vydáno stanovisko krajského úřadu ve smyslu § 50 odst. 5 stavebního zákona. f.5.3

Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly

Nebylo vydáno stanovisko krajského úřadu ve smyslu § 50 odst. 5 stavebního zákona, tudíž jej nebylo nutno zohledňovat.

86

f.6

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje s odůvodněním jejich potřeby

Územní plán nevymezuje žádné plochy ani koridory nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje.

f.7

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území

Zastavěné území Drozdova je formováno morfologickými podmínkami a utvářelo se postupným rozšiřováním historické části obce radiálním způsobem podél silnice a místních komunikací. Jižní část je tvořena zahuštěnou zástavbou rodinnými domy a menšími staršími zemědělskými usedlostmi a je zakončena poměrně rozlehlým areálem zemědělské výroby. Problémem tohoto celku je komplikovaná dopravní obsluha a vysoká svažitost terénu. Přesto bylo možno vymezit v zastavěném území zastavitelné plochy pro bydlení ve větších prolukách zejména na samém okraji zastavěného území a částečně i v sousedství zemědělského areálu plochou přestavby. V této části zastavěného území jsou situovány rozvojové plochy bydlení RP3, RP4, RP10 (část), RP16, RP20 a RP20A. Ostatní drobné územní rezervy není možné využití, protože místní komunikace, na které by bylo nutné tyto plochy připojit, neodpovídají normovým požadavkům. Západní část zastavěného území tvoř novější zástavba rodinných domů, jsou zde situovány i bytové domy a zařízení občanské vybavenosti. Ani v této části nejsou větší územní rezervy pro soustředěnou výstavbu rodinných domů, rovněž s ohledem na obtížné terénní podmínky a podmínky dopravní infrastruktury. Severní část zastavěného území tvoří nová zástavba rodinných domů, která je již lépe dopravně dostupná, ačkoliv i zde se vyskytují úzké místní komunikace. Dosavadní průběh zástavby vytvořil prakticky proluku mimo hranici zastavěného území, kterou územní plán vymezuje jako rozvojovou ploch RP6, RP7 a část ploch RP5. V této části zastavěného území, severně od silnice III/31529, jsou ještě nezastavěné plochy, ale na strmém terénu a s vybudovanými dvěma vodními plochami. Tyto nezastavěné plochy jsou částečně využívány jako veřejné prostranství a soukromá zeleň. Jejich zástavba se nepředpokládá. Celkově se podařilo vymezit zastavitelné plochy v zastavěném území v rozsahu 1,7 ha, což činí z celkového navrhovaného záboru 32%.

f.8

Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

Územní plán stabilizoval plochy výroby a skladování (zemědělská výroba), plochy občanské vybavenosti, plochy občanského vybavení v zastavěném území. V souladu se základní urbanistickou koncepcí byly vymezovány zastavitelné plochy mimo zastavěné území převážně pro plochy bydlení a doplňující funkce, jako je sport, dopravní infrastruktura atp. Potřeba zastavitelných ploch pro bydlení vyplývá z demografické prognózy, která zhodnocuje i minulý vývoj bytové zástavby a je uvedena v kapitole c.1. V územním plánu jsou vymezeny plochy bydlení v celkovém rozsahu 4,56 ha, z toho v 1. etapě 3,58 ha a ve druhé etapě 0,78 ha. Z celkového rozsahu ploch bylo cca 1,7 ha umístěno v zastavěném území. Navrhovaný rozsah ploch bydlení podporují následující údaje z demografické prognózy.

87

Vývoj bytové výstavby a počtu obyvatel v obci Drozdov Období

Bytová výstavba počet bytů

1961 – 1970 1971 – 1980 1981 – 1990 1991 – 2000 2001 – 2011

11 35 11 8 10

2011 - 2020 2021 - 2030

15 – 25 15 – 35

Rok

Počet obyvatel

1961 1971 1981 1991 2001 2011 Prognóza

451 358 387 364 340 342

2021 2031

350 400

Kapacita vymezených ploch bydlení v obou etapách je odhadovaná na 35 – 42 rodinných domů, což představuje počet bytů v rozsahu 40 – 48, neboť lze počítat, že některé nové rodinné domy mohou být dvougenerační. Z demografické prognózy vyplývá, že za předpokladu mírného růstu obyvatel, při zajištění chtěného soužití a průměrného odpadu bytů by měly být připraveny územní předpoklady pro 30 – 60 bytů. Z porovnání hodnot odhadované kapacity ploch a potřeby výstavby bytů lze odvodit, že navrhované plochy se pohybují při dolní až střední hranici demografických výpočtů a odpovídají optimálnímu vývoji obce.

g.

Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění g.1

č. 1.

Námitky podané ve fázi společného jednání.

Jméno, organizace, datum

Obsah námitky

Ing. Vlastimil Havlíček Drozdov 115 789 01 Zábžeh 15. 05. 2013

V obci Drozdov vlastní mimo jiné následující nemovitosti:  st. parcelu č. 297 o výměře 82 m2 (rodinný dům č. p. 54)  parcelu č. 176/15 o výměře 3171 m2  parcelu č. 176/16 o výměře 2004 m2 (viz příloha č. 4.) V návrhu územního plánu je uvedeno, že parcely 176/15 a 176/16 jsou plochy určené pro bydlení v rodinných domech venkovské. K návrhu má následující připomínky:  Na části těchto parcel 176/15 a 176/16 je navržena dopravní stavba – místní komunikace. S tímto návrhem nesouhlasí, protože celá tato část parcel 176/15 a 176/16 je zastavěna drobnými stavbami a studnou, které tvoří funkční celek s rodinným domem č. p. 54 umístěným na st. parcele č. 297. Z výše uvedeného důvodu požaduje odstranit návrh této plánované dopravní stavby z obou zmiňovaných parcel 176/15 a 176/16. Přikládá přílohu č. 1.  Na části parcely č. 176/15 je nakreslena místní komunikace. Požaduje odstranění místní komunikace z návrhu územního plánu, protože místní komunikace se nachází pouze na parcele 168/8 a končí u hranice s parcelou 176/15. Na parcele 176/15 se nachází soukromý zpevněný dvůr a opěrná zeď. Přikládá přílohu č. 2.  Požaduje vypustit návrh vodovodního potrubí a

Způsob řešení

Námitce se vyhovuje. Po projednání problému s Ing. Havlíčkem a zástupci obce bylo dohodnuto následující řešení: Návrh místní komunikace na parc. č.176/15 byl vypuštěn. Návrhy vodovodního a kanalizačního potrubí na parc. č.176/15 byly vypuštěny.

88

kanalizačního potrubí z parcely č. 176/15. Kanalizační potrubí zde nelze umístit z důvodů vedení současných inženýrských sítí do domu č. p. 54, umístění opěrných zdí a schodiště a z důvodů výškových — spády. Doporučuje využít stávající vodovodní a kanalizační trasy a navrhované trasy v návrhu komunikací. Přikládá přílohu č. 3.

h.

Vyhodnocení připomínek h.1

č. 1.

2.

Připomínky ve fázi společného jednání

Organizace, datum

Obsah připomínky

Ředitelství silnic a dálnic ČR, Odbor přípravy staveb Brno Šumavská 33, 612 54 Brno 25. 03. 2013 000894/11300/2013 Ing. Kateřina Skalníková

Územím obce jsou vedeny následující silnice: III/31529 Růžové Údolí – Drozdov – Jedlí III/31531 Drozdov – průjezdná  Územní plán navrhuje v průtahu obcí směrové a šířkové úpravy silnice II/31529 se směrovou úpravou oblouků v jižní části trasy. Směrová úprava silnice III/31529 je navrhována i mimo intravilán. V západní části sídla je navrženo homogenizování úseku silnice III/31531 v prostoru zástavby a úprava obratiště.  Úpravy silnic v zastavěném a zastavitelném území je nutné provádět v odpovídající funkční skupině a typu dle zásad ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“, v jejím platném znění.  Úpravy silnic mimo zastavěné území je nutné provádět dle ČSN 73 6101 „Projektování silnic a dálnic“. Při návrhu nových místních komunikací je nutné postupovat v souladu s ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ a ČSN 73 6102 „Projektování křižovatek na pozemních komunikacích“, a to vždy v jejich aktuálním znění.  Při návrhu dopravních připojení navržených ploch je nutné postupovat v souladu s § 12 „Podmínky pro připojení sousedních nemovitostí k silnicím a místním komunikacím“ a při eventuálním návrhu nových místních komunikací také s § 11 „Podmínky pro vzájemné připojování pozemních komunikací“ vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Silnice vedoucí územím obce jsou ve vlastnictví Olomouckého kraje. Vzhledem k tomu, že územím obce Drozdov nejsou vedeny stávající ani výhledové trasy dálnice nebo silnic I. třídy, projednávaná ÚPD se nedotýká zájmů ŘSD ČR. K projednávanému návrhu územního plánu Drozdov proto nemá připomínky. Stanovisko správce povodí: a) z hlediska plánování v oblasti vod není uvedený záměr v rozporu se zájmy hájenými Plánem oblasti povodí. b) z hlediska dalších zájmů chráněných zákonem č. 254/2001Sb., o vodách a o změně některých zákonů s uvedeným záměrem souhlasíme za předpokladu zohlednění následujících připomínek:  Dle 49, odst. 2 zákona Č. 254/2001 Sb. v platném znění a dle požadavků správců toků stanovit volné manipulační a ochranné pruhy podél vodních toků sloužící správci toku k výkonu práv a povinností souvisejících s jejich správou. Manipulační pásmo DVT bude respektováno v šířce 6 m od břehové čáry

Povodí Moravy s.p. Dřevařská 11, 601 75 Brno 12. 04. 2013 PM012465/2013203/Hoj Ing. Zuzana Hojná

Způsob řešení Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

Bere poznámku na vědomí s tím, že se již jedná o řešení konkrétního záměru, které je upraveno zvláštními právními předpisy. Bere poznámku na vědomí s tím, že se již jedná o řešení konkrétního záměru, které je upraveno zvláštními právními předpisy. Bere na vědomí.


Bere na vědomí. Územní plán nevymezuje žádné konkrétní stavby v těchto místech.

89

oboustranně.  Veškerá případná dotčení vodních toků jednotlivými záměry a návrhy revitalizací toků je třeba projednat se správci příslušných vodních toků.

3.

4.

5.

Česká geologická služba, Správa oblastních geologů Klárov 131/3 118 21 Praha 1 05. 04. 2013 ČGS-441/13/0328* SOG-441/091/2013 RNDr. J. Večeřa

Česká geologická služba – útvar Geofond Klárov 3/131, 118 21 Praha 12. 03. 2013 CGS 630/13/03800/III226 J. Šťávová

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Lafayettova 13, 772 00 Olomouc 24. 04. 2013 388/LM/2013 Hodulíková

 Pro nové zastavitelné plochy vymezit koridory, příp. páteřní trasy dopravní a technické infrastruktury; tyto koridory musí být ponechány jako veřejně přístupné.  Územní plán bude obsahovat koncepci řešení odvodu dešťových vod.  Odvádění dešťových vod je třeba řešit tak, aby nebyly zhoršeny odtokové poměry, tzn. zachovat stávající odtok z předmětného území.  Dešťové vody by měly být v maximální možné míře zdrženy nebo zachyceny k vsakování v dané lokalitě, což zajišťuje zlepšování retenční schopnosti krajiny (5 a 27 zákona č. 25412001 Sb. o vodách).  Při likvidaci dešťových vod je třeba využít všechny možnosti pro vsakování, akumulaci a zdržení vody v krajině.  Na řešeném území se nevyskytuje žádné evidované ložisko ani prognózní zdroj nerostných surovin. Je zde evidováno pouze jedno poddolované území, které je zakresleno v koordinačním výkrese a v textu Odůvodnění uvedeno mezi limity území.  Na území Drozdova se nenachází žádná významná geologická lokalita.  Žádný ze záměrů návrhu Územního plánu Drozdov se netýká nerostného bohatství ani evidovaných poddolovaných a sesuvných území ani nekoliduje se zájmy využití a ochrany podzemních vod, a proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti ČGS sděluje, že v rámci společného jednání o návrhu Územního plánu Drozdov neuplatňuje žádné připomínky.  V zájmovém územní nejsou evidována žádná výhradní ložiska nerostných surovin, jejichž ochranou a evidencí by byla pověřena organizace ČGS – útvar Geofond (ve smyslu § 8 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů).  Rovněž se zde nenachází žádné území s předpokládanými výskyty ložisek, tj. prognózními zdroji, jejichž ochranu by byly povinny zajistit orgány územního plánování a stavební úřady ve smyslu ustanovení § 13, odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb. o geologických pracích ve znění pozdějších předpisů a § 15 horního zákona.  Upozorňuje, že ochranný pás zeleně podél ploch navržených pro výstavbu rodinných domů na plochách ZO8, ZO9 a ZO12 a ZO13 je navržen v trase venkovního elektrického vedení.  Vzhledem k tomu, že výsadba stromů v tomto prostoru nebude možná z důvodu existence ochranného pásma elektrického vedení, doporučuje posoudit vhodnost výsadeb keřů s ohledem na dochovaný krajinný ráz v souladu s ustanovením § 12 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Domnívá se, že pásy keřů (živé ploty) v bezprostřední blízkosti zástavby nejsou typickým krajinným prvkem na území přírodního parku Březná.

Bere poznámku na vědomí s tím, že se již jedná o řešení konkrétního záměru, které je upraveno zvláštními právními předpisy. Bere na vědomí.

Je respektováno. Je respektováno. Je respektováno.

Bude respektováno. Bere na vědomí.


Bere na vědomí.

Bere na vědomí.

Je upraveno. Plochy jsou vymezeny mimo ochranné pásmo.

90

 V případě, že zeleň v tomto prostoru byla navržena z důvodu protierozní funkce, doporučuje plochy pro výsadbu zeleně navrhnout ve větší vzdálenosti od plánované zástavby ve volné krajině.

i. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje 91 stran A4. Grafická část odůvodnění územního plánu sestává celkem z 5 výkresů. 6. Koordinační výkres (1 : 5 000) 7. Koordinační výkres – výřez (1 : 2 880) 8. Předpokládané zábory půdního fondu (1 : 5 000) 10. Výkres širších vztahů (1 : 50 000) 11. Zásobování vodou, kanalizace – výřez (1 : 2 880)

91

DROZDOV ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ (K. Ú. DROZDOV) KA * KA

Recommend Documents