Drogová problematika žáků 2. stupně základních škol Drug Problems of 2nd Primary Schools

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra:

Sociálních studií a speciální pedagogiky

Studijní program: Speciální pedagogika Studijní obor:

Speciální pedagogika pro vychovatele

Drogová problematika žáků 2. stupně základních škol Drug Problems of 2nd Primary Schools Bakalářská práce: 11–FP–KSS–1011 Autor:

Podpis:

Lucie Franzová

…...........................................................

Vedoucí práce:

Mgr. Zdeněk Kovařík

Počet

stran

grafů

obrázků

tabulek

pramenů

příloh

63

9

0

18

21

1

V Liberci dne:

Čestné prohlášení Název práce:

Drogová problematika žáků 2. stupně základních škol

Jméno a příjmení autora:

Lucie Franzová

Osobní číslo:

P09000596

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce. Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložila elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedla jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.

V Liberci dne: Lucie Franzová

Poděkování Děkuji svému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Zdeňku Kovaříkovi za pomoc při její tvorbě, především za cenné a věcné připomínky. Dále bych chtěla poděkovat ředitelům a žákům základních škol za umožnění realizace praktické části práce. A v neposlední řadě děkuji své rodině a nejbližším lidem za podporu a vstřícnost, kterou mi při tvorbě bakalářské práce poskytli.

Název bakalářské práce: Drogová problematika žáků 2. stupně základních škol Jméno a příjmení autora: Lucie Franzová Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2011/2012 Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Zdeněk Kovařík

Anotace Bakalářská práce se zabývala drogovou problematikou žáků druhého stupně základních škol a vycházela ze současného stavu, ale částečně i z historie bádání v této oblasti. Jejím cílem bylo charakterizovat drogovou problematiku obecně a následně zjistit jak velký je problém drog u vybraných žáků druhého stupně základních škol v Hrádku nad Nisou. Práci tvořily oblasti teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývala základním pojmoslovím drogové problematiky, popsala jednotlivé druhy drog, jejich účinky a následky užívání, zajímala se i o závislost, léčbu a prevenci. Praktická část zjišťovala pomocí dotazníku míru výskytu drog na základních školách, zmapovala osobní zkušennosti žáků s drogami, zjišťovala, kde k těmto zkušenostem nejčastěji přišli a neopomenula ani celkovou informovanost a zájem o informace z oblasti drog u těchto žáků. Dotazník vyplnilo 91 respondentů. Výsledky prokázaly, že žáci se nejčastěji stávají uživateli alkoholu, cigaret a marihuany. S těmito drogami mají také největší zkušenosti. Navrhovaná opatření, která vyústila z praktické části, byla zaměřena především na aktivity v rámci škol a organizací zaměřených na volný čas dětí. Jako největší přínos práce bylo možné považovat zjištění, že informovanost žáků druhého stupně základních škol není na dostatečné úrovni a je potřeba se touto oblastí nadále intenzivně zabývat.

Klíčová slova: drogy, drogová problematika, žáci na základní škole, mládež, uživatelé drog, drogová prevence, drogová závislost, odborná pomoc

Title of the bachelor thesis: Drug Problems of Students at 2nd Grade of Primary Schools Name and surname of the author: Lucie Franzová Academic year of submission of the thesis: 2011/2012 Thesis Supervisor: Mgr. Zdeněk Kovařík

Summary: The Bachelor thesis dealt with drug issues of students at 2nd grade in primary schools and was based on the current state, but partly also on history of research in this field. The thesis aim was to characterize the drug problems in general and consequently to determine how big the drug problem for selected students at 2nd grade of primary schools in Hradek nad Nisou is. The work consisted of the theoretical and practical parts. The theoretical part dealt with the basic terms of drug issue; it described the different types of drugs, their effects and consequences of their use; the part was also interested in addiction, its treatment and prevention. The practical part investigated the prevalence of drug use at primary schools by questionnaires; it charted pupils’ personal experiences with drugs; in addition, the part found out, where pupils came across to these experiences the most often, and also the part did not omit the overall awareness and interest in information on the field of drugs for these pupils. The questionnaire was filled in by 91 respondents. The results showed that students become the most often users of alcohol, cigarettes and cannabis. They also have the largest experiences with these drugs. The proposed measures which resulted from the practical part were mainly focused on activities within schools and organizations focused on children’s leisure time. As the largest contribution of the thesis it could be considered finding out that the awareness of students at the second grade primary schools is not good enough and it is needed to continue to intensively deal with this field.

Keywords: drugs, drug problems, drug issue, pupils at primary school, youth, drug users, drug prevention, drug addiction, professional help

Obsah ÚVOD....................................................................................................................................9 TEORETICKÁ ČÁST..........................................................................................................10 1 Drogy a jejich stručná historie..........................................................................................10 1.1 Drogová scéna v České republice.............................................................................12 2 Drogy................................................................................................................................13 2.1 Dělení drog...............................................................................................................13 2.2 Akutní intoxikace......................................................................................................15 3 Závislost...........................................................................................................................17 3.1 Odvykací stav...........................................................................................................19 4 Drogy a mládež................................................................................................................19 4.1 Drogy a delikvence...................................................................................................20 4.2 Návykový problém u dětí.........................................................................................21 5 Prevence...........................................................................................................................22 5.1 Formy primární prevence.........................................................................................25 5.2 Příklady prevence.....................................................................................................25 6 Léčba drogové závislosti..................................................................................................27 6.1 Formy odborné pomoci............................................................................................27 6.2 Psychoterapie............................................................................................................29 6.3 Specifika odborné pomoci dětem.............................................................................30 PRAKTICKÁ ČÁST............................................................................................................31 7 Cíle praktické části...........................................................................................................31 8 Předpoklady průzkumu.....................................................................................................31 9 Metody průzkumu............................................................................................................32 10 Popis zkoumaného vzorku..............................................................................................33 11 Průběh průzkumu............................................................................................................34 12 Výsledky průzkumu a jejich interpretace.......................................................................34 13 Ověření předpokladů průzkumu.....................................................................................53 ZÁVĚR.................................................................................................................................55 NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ..............................................................................................57 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ......................................................................................59 SEZNAM TABULEK..........................................................................................................61 SEZNAM GRAFŮ...............................................................................................................62 SEZNAM PŘÍLOH..............................................................................................................63

8

ÚVOD Drogová problematika sahá do dávné historie, kdy lidé objevili účinky některých halucinogenních rostlin. Avšak dnešní svět nabízí díky svým chemickým objevům nespočetné množství druhů drog, původně vytvořených pro léčbu. Tyto látky jsou velmi návykové, a proto se na ně tvoří závislost, která se stala celosvětovým a stále se zvětšujícím problémem. Tématem předložené bakalářské práce je drogová problematika žáků 2. stupně základních škol. Téma bylo zvoleno s ohledem na mládež proto, že ve většině případech se nedá určit přesná příčina vzniku závislosti, ale je stále jasnější, že drogy se dostávají do okruhu stále mladších lidí. Cílem předložené práce je obecně charakterizovat drogy a závislosti s nimi spojené a dále je charakterizovat v souvislosti s mladými uživateli. Na těchto lidech by měla jednou stavět naše společnost. Ale jejich hodnotové orientace se postupně vlivem drog mění a to by mohlo být pro společnost nebezpečné. Je tedy samozřejmé, že nedílnou součástí práce je prevence, ale i léčba závislostí. Předmětem bádání je informovanost žáků 2. stupně základní škol o drogách a následcích jejich užívání, popřípadě jejich zkušenost s drogami. Dotazník, sestavený pro účel bakalářské práce, vychází z předpokladu, že minimálně 80 % žáků 2. stupně základních škol bude znát způsob užití jednotlivých drog, více než 50 % dotazovaných žáků má zkušenost s drogou, ale jen 30 % a méně žáků si uvědomuje a zná následky spojené s užíváním návykových látek. Práce je rozdělena tradičně na část teoretickou a praktickou. Teoretická část bakalářské práce se zabývá obecnější problematikou drog. Zahrnuje stručnou historii drog, jejich dělení, problematiku závislosti, prevence a případnou léčbu vzniklého problému. V praktické části práce je prostřednictvím vzorku tvořeném 91 žáky 2. stupně základních škol Hrádku nad Nisou, zjištěna míra informovanosti žáků o drogách. Práce je určena učitelům, vychovatelům, ale také samozřejmě rodičům dětí. Smyslem a účelem předložené bakalářské práce je poukázat na narůstající problém užívaní drog u dětí a mladistvých a motivovat všechny ke zvýšení aktivit v drogové prevenci.

9

TEORETICKÁ ČÁST Droga je slovo, které se v dnešní době přehlcené informacemi zprostředkovanými v médiích, skloňuje ve všech pádech. Mnoho lidí má o drogách velmi zkreslené představy. Bohužel se do této skupiny řadí i děti, které se domnívají, že pokud „to“ zkusí – nic se nestane. Neuvědomují si následky a možná rizika s drogou spojená. Definice v obecném slova smyslu je u mnoha autorů podobná. Například Riesel (1999, s. 7) ve své publikaci uvádí definici, že „drogy jsou jakékoliv látky přírodní nebo uměle vyrobené, které při vpravení do organismu mění jednu či více funkcí orgánu či systému“. V užším slova smyslu se jedná o látky, které se užívají nebo lépe řečeno zneužívají ke změně duševního stavu. Změnou duševního stavu rozumíme změnu nálady, prožívání stavu bdělosti či útlumu a chování. Drogy dokáží rychle, v dnešní době poměrně levně a hlavně téměř bezpracně zprostředkovat člověku stav změněného vědomí, který přináší slast a rozkoš. Prožitek těchto pocitů řadíme k základním životním potřebám. Je tedy velmi těžké říkat lidem, aby neprožívali rozkoš a nebo prožívali, ale jiným způsobem než prostřednictvím drog (Radimecký 2006).

1 Drogy a jejich stručná historie Kamil Kalina, který se drogami dlouhodobě zabýval, napsal významný dokument, z kterého je čerpáno nejen v této kapitole. Do dávné historie, staré jako lidstvo samo, řadíme tzv. psychedelické drogy, jejichž užívání bylo obvykle spojeno s nějakým rituálem. Antropologové popisují, že psychedelické substance byly používány k léčení, věštění, ke komunikaci s nebeskými i podsvětními oblastmi, v šamanských rituálech a podobně. Posvátné rostliny zajišťovaly změny stavu vědomí a tím umožňovaly na podkladě přímého zážitku porozumět stavům zrození a smrti. V historii čínské medicíny je popsáno užívání psychedelických látek již před 3500 lety. Konkrétně se jednalo o posvátnou rostlinu, z které se připravoval nápoj soma. Věřící, kteří nápoj vypili, oplývali silou těla, odvahou v srdci, radostí a nadšením a jejich mysli se dostávalo ujištění o nesmrtelnosti.

10

Mezi tyto látky řadíme i konopí, jež provází člověka stejně dlouho jako alkohol. První zmínky jsou uváděny v literatuře z dob před 5000 lety. Konopí bylo taktéž využíváno pro posvátné, léčebné a rituální účely. Neslo mnoho názvů jako například hašiš, kif, marihuana, ganja. Během postupu doby bylo objeveno a následně využíváno stále více druhů rostlinných i živočišných látek. Ve středověku se přidávaly do mazání a nápojů využívaných při čarodějných rituálech. V 18. století se dostaly tyto drogy mezi umělce. Zatímco se Poe inspiroval opiem, Viktor Hugo užíval hašiš (Dupal 2004, s. 15–19). Historicky mladší zkušenost má člověk s návykovými drogami, které jsou zneužívány příležitostným, konzumním způsobem a závislost na těchto látkách přináší člověku utrpení. Mezi tyto drogy řadíme opiáty. Pěstování máku pro jeho narkotické účinky sahá do historie k Sumerům, kteří ho nazývali rostlinou radosti. Odtud přešla znalost do Egypta a Řecka a právě Řekové dali makové šťávě název opium. Makovice se stala symbolem boha spánku Morphea a boha smrti Thanata. Vlivem válečných putování se opium dostalo více na Západ. V 6. a 7. století ho Arabové donesli do Persie, Indie a Číny, kde vznikaly různé léčebné tinktury obsahující opiáty (př. Laudánum, Arkanum). V Číně se opium masově šířilo. Nejdříve bylo konzumováno, později kouřeno. Mezi Čínou a Británií proběhly kvůli obchodu s drogami dvě „opiové“ války. Do Evropy se opium dostalo v 19. století. Po 1. světové válce se rozšířil heroin, který opium zatlačil do pozadí. Další návykovou látkou je kokain. Jedná se o extrakt z rostliny, která roste v Jižní Americe a Indonésii. Na území dnešního Equadoru byly její účinky známy již před 5000 lety. V Peru jsou zmínky o užívání této drogy zaznamenány později, kolem roku 1500 před Kristem. V říši Inků byla koka využívána čistě rituálně při období špatné úrody, kdy měla člověka vzpružit, přinést mu nové síly a nasytit ho. V roce 1858 chemik Neimann izoloval z kokových lístků kokain, který byl užíván v medicíně při znecitlivění před operacemi. Na konci 19. století s ním experimentoval i psychoterapeut Sigmund Freud. Amfetamin byl poprvé vytvořen v roce 1887. Na počátku 20. století se rozběhla celá řada výzkumů zaměřených na změny výkonnosti pod vlivem této látky podobné adrenalinu. První zprávy o zneužívání amfetaminu jsou z roku 1937, kdy ho studenti užívali proti ospalosti a pro zlepšení studijních výsledků. Amfetaminy byly zneužity i ve vrcholových sportech jako doping. V roce 1898 byl synteticky vyroben heroin, který se předepisoval pro zbavení závislosti na morfinu (Kalina 2003, s. 83–85). 11

1.1 Drogová scéna v České republice Před rokem 1990 bylo zdrojem drog pěstování marihuany a výroba pervitinu. V této době neexistoval trh, tak jak ho známe, kdy je na jedné straně poptávka a na straně druhé nabídka. Uživatelé byli sdruženi do malých skupin, ve kterých probíhala produkce, distribuce i poptávka. V dnešní době přetrvávají tyto skupiny spíše na venkově. V období od roku 1990 do roku 1994 stále trvá domácí produkce, ale je zpestřována dovezenými drogami, hlavně heroinem. V této době je Česká republika významnou transitní zemí, tudíž se část provážených drog dostává „za odměnu“ k domácím uživatelům. To zapříčiňuje postupné propojování uzavřených skupin a vývoj trhu. Drogy se poměrně rychle šíří. Rok 1994 je považován za zlomový, protože dochází k invazi kvalitního a levného heroinu z dovozu mezi domácí. V období 1994 až 2000 se drogy stávají všeobecně dostupné, počet závislých lidí stoupá, věková hranice uživatelů se rapidně snižuje a ve velkých městech vzniká otevřená drogová scéna. V současnosti můžeme zaznamenávat stále velký nárůst uživatelů marihuany, extáze a jiných tzv. tanečních drog. Užívání heroinu a pervitinu se šíří mnohem pomaleji než dříve. Mnoho závislých se snaží o neinjekční podání drogy, ale později většinou stejně přejdou z důvodu úspory financí k injekční aplikaci. Kokain se zatím v České republice objevuje jen zřídka. Po mnoha úspěšných policejních zásazích na české „vařiče“ se trhu u nás ujímají nezákonné mezinárodní organizace. Rozsah distribuce se tedy stále zvětšuje a zasahuje všechna území státu (Kalina 2003, s. 33, 34). Aktuální informace o stavu české drogové scény můžeme vyhledat ve výroční zprávě Národní protidrogové centrály. Zde se uvádí, že nejproblematičtější droga pro náš stát je methamphetamin, který je produkován v běžných kuchyních, ale nelegálními často vietnamskými organizacemi. Vysoce kvalitní marihuana je také dostupná na celém území republiky. Je tedy nepřekvapující, ale velmi alarmující, že počet nedospělých uživatelů stále rapidně stoupá. V poslední době se na našem území objevily nové látky, tzv. designer drugs. Jedná se o syntetické látky s podobnými účinky jako u běžných drog, ale tyto jsou vyráběny s cílem obejít legislativu. V roce 2010 nestoupl počet úmrtí způsobených drogami. Avšak drogová scéna je stále agresivnější, masivnější a navazují na ní další okruhy trestné činnosti (NPC 2011, s. 1, 20).

12

Nesmíme opomenout ani problematiku drog v kraji, kde bude probíhat průzkum této bakalářské práce. Informace byly vyjmuty z Výroční zprávy o realizaci protidrogové politiky Libereckého kraje za rok 2010. Drogová scéna v Libereckém kraji je poskytovateli protidrogových služeb dlouhodobě hodnocena jako převážně uzavřená. Mezi klienty nízkoprahových zařízení je převládající drogou pervitin, aplikovaný injekčně (více než 80 % uživatelů), velkou měrou jsou zastoupeny i kanabinoidy. Zaznamenaným jevem je přesun jisté části uživatelů drog do supermarketů a obchodních domů v centru Liberce (Liberecký kraj 2011).

2 Drogy Definice v obecné rovině již byla v této předložené práci zmíněna. Avšak závislost na drogách je ve většině případech řešena lékařskou pomocí. Tudíž je na místě zmínit i definici lékařského pojetí. Jen takto získáme o problematice širší rozhled. V knize Psychopatologie a psychiatrie je uvedeno, že „drogou nazýváme psychoaktivní látky, které jsou ve většině případech návykové a způsobují tedy závislost. Jedná se o látky, které ovlivňují psychiku a mohou způsobovat různé duševní poruchy či poruchy chování. Ovlivňují chování, vědomí a náladu. Naše klasifikace zahrnuje devět psychoaktivních látek, mezi které patří alkohol, opioidy, kanabinoidy, sedativa a hypnotika, stimulancia, halucinogeny, tabák, organická rozpouštědla a dále několik látek kombinovaných dohromady“. Přičemž je známo, že v České republice a v podstatě i na celém světě je nejčastěji užívaná psychoaktivní látka alkohol. Velmi rozšířené je také kouření cigaret. Například v České republice kouří asi 30 % dospělé populace, což je zhruba 2 miliony lidí (Svoboda, Češková, Kučerová 2006, s. 159–161).

2.1 Dělení drog Dle legislativy jsou drogy rozdělené na legální a nelegální. Užívání legálních látek je ve společnosti obvyklé a pokud nepřekročí určitou mez, je i přijatelné. Do této skupiny můžeme zařadit alkohol, kofein nebo nikotin. I tyto látky však v sobě skrývají rizika. Například v České republice je tolerance alkoholu poměrně značná. Přitom alkohol je většinou první látkou, která člověku přináší první zkušenost s psychotropní substancí. Většina lidí zkusí alkohol mnohem dříve než v osmnácti letech, kdy je požívání alkoholu 13

oficiálně dovoleno. Ne jinak tomu je v případě cigaret. Poslední výzkumy však uvádí, že čím dříve se člověk setká s alkoholem a cigaretami, tím větší je pravděpodobnost, že se dostane k nelegálním drogám. Dále můžeme drogy dělit dle míry rizika jejich užívání. Toto dělení souvisí s mírou návykovosti a rizika spojeného s užíváním drog. Jedná se o skupinu tvrdých a o skupinu měkkých drog. Je důležité podotknout, že v dnešní době má toto dělení jen velmi tenké hranice a jak se můžeme dočíst v odborných textech, mnoho lékařů s tímto dělením nesouhlasí a nebo v něm vidí spoustu nesrovnalostí. Je totiž samozřejmé, že různé formy téže látky a různé kontexty užívání mohou nést různou míru rizika. Rizika spojená s užíváním můžeme pozorovat ve zdravotní, sociální i duševní oblasti člověka. U měkkých drog, do kterých bychom mohli zařadit produkty z konopí, tabák, kávu a alkohol, vzniká návykovost podstatně pomaleji než u drog tvrdých. V případě tvrdých drog se také mnohem dříve objevují zdravotní komplikace související s jejich užíváním (Sananim 2007, s. 15). Pro představu rizikovosti užívání drog poslouží stručné dělení dle tabulky, kterou vytvořil Minařík (2011). Avšak i on souhlasí s tím, že dělit drogy dle míry rizika je velice zavádějící, jelikož i užívání alkoholu nese často velmi vážné následky. Tabulka 1: Míra rizika v užívání drog MÍRA RIZIKA

MĚKKÉ X TVRDÉ

ZÁSTUPCI

vysoká

tvrdé drogy

toluen, heroin, morfin, durman, crack, LSD

vysoká až střední

tvrdé drogy

lysohlávky, kokain, pervitin,

střední

tvrdé drogy

extáze, efedrin, kodein

relativně malá

měkké drogy

alkohol, marihuana, hašiš, kokový čaj

prakticky bez rizika

měkké drogy

káva, čaj

Každá psychoaktivní látka má určitý účinek na psychiku a právě podle tohoto vlivu je možné drogy dále dělit na tlumivé, stimulační a halucinogeny.

14

Tlumivé látky, jak už přednáší jejich název, tlumí duševní i tělesnou aktivitu. Malé dávky uklidní, větší navodí spánek, velmi vysoké navodí bezvědomí, během kterého lze člověka operovat. Ještě vyšší dávky ochromí jedince tak, že mohou vést ke smrti. Do této kategorie řadíme opioidy (heroin, subutex), dále psychofarmaka (barbituráty) a v neposlední řadě rozpouštědla (včetně alkoholu). Tlumivé látky vyvolávají psychickou a obvykle také fyzickou závislost. Stimulační látky celkově zvyšují tělesnou i duševní aktivitu jedince. To znamená, že mizí únava a urychluje se myšlenkové tempo. Člověk často pociťuje nechutenství a dochází k rapidnímu úbytku na váze. Při vysazení prudce klesá aktivita, jedinec je velmi unavený a pociťuje nadměrný hlad. Při nižších dávkách se dostavuje pocit energie, motorického neklidu, velká výkonnost a nepřiměřená hovornost. Při vysokých dávkách či dlouhodobém užívání vzniká toxická psychóza (velmi podobná schizofrenii). V tomto stavu ztrácí jedinec kontakt s realitou a je nebezpečný nejen okolí, ale i sám sobě. Závislost na stimulační látky je psychická. Patří sem kokain, pervitin, amfetamin, crack, extáze. Drogy, které nejvýrazněji ovlivňují vnímání reality, nazýváme halucinogeny. Průběh intoxikace je ovlivnitelný okolnostmi užití. Jedná se o tzv. set a setting, což je příprava na užití drogy, na průběh a konec „zážitku“. Pokud je set a setting dobrý, bývá intoxikace pro jedince příjemným zážitkem. Naopak při nevhodném setu a settingu prožívá jedinec tzv. bad trip, což je až hororový zážitek, který oddělí jedince od reality a může vést až k takovému ohrožení, že se jedinec musí dlouhodobě léčit na psychiatrii. Nižší dávky těchto drog jakoby zostřují vnímání. Například hudbu člověk vnímá celým tělem. Středně silné dávky prohlubují intenzitu vnímání k nesnesitelnosti až halucinacím. Při vysokých dávkách je narušen kontakt s realitou úplně. Závislost obvykle nevzniká, ale rizika spojená se špatným průběhem intoxikace jsou velká. Do této skupiny patří kannabinoidy (marihuana, hašiš), LSD, lysohlávky (Minařík 2011).

2.2 Akutní intoxikace V předchozích odstavcích bylo často použito slovo intoxikace. Co se však pod takovým termínem skrývá, nemusí být každému jasné. Tato podkapitola je tedy věnována vysvětlení tohoto pojmu a také přiblížení příznaků, které intoxikace různými látkami přináší.

15

„Přechodný stav po požití psychoaktivní látky, který vede k maladaptivnímu chování (nežádoucí, nepřizpůsobivé chování). Tento stav je vyvolán působením látky na centrální nervovou soustavu. Intoxikaci dělíme dle látek, které ji způsobily – odlišnosti v jednotlivých intoxikacích jsou hlavně v příznacích a projevech“ (Hort, Hrdlička, Kocourková, Malá 2008, s. 288–289). Akutní intoxikace alkoholem se projevuje dysfunkčním chováním, hádavostí, zhoršenou soudností, poruchami pozornosti, agresivitou a zhoršenou výkonností. Dále se může přidat nejistá chůze, nejistý stoj, nystagmus (nekontrolovatelné kmitavé pohyby očí), poruchy vědomí a jiné. U akutní intoxikace opioidy sledujeme také dysfunkční chování, dále apatii, útlum, zhoršení výkonnosti, poruchy pozornosti, zpomalení psychomotoriky, ospalost, zúžení zornic, poruchy vědomí. Mezi neméně časté řadíme i užívání kanabinoidů. Zde se mohou projevovat znaky dysfunkčního chování, poruch vnímání, depersonalizace, euforie, dále často halucinace, pocity zpomalení času, úzkost, nedůvěra až paranoidita, iluze, poruchy pozornosti. Může se přidat i zvýšená chuť k jídlu, tachykardie, sucho v ústech. Akutní intoxikace kokainem a jinými stimulanty, do kterých řadíme například pervitin, se projevuje dysfunkčním chováním, poruchami vnímání, zvýšenou bdělostí, paranoidními představami, stereotypním jednáním, euforií a pocitem zvýšené energie, iluzemi, halucinacemi, obtěžujícím chováním a agresivitou. Dále se mohou projevit i další příznaky jako je váhový úbytek, bolesti na hrudi, tachykardie, hypertonie, psychomotorický neklid, zvracení, arytmie, křeče, návaly potu a další. U akutní intoxikace halucinogeny můžeme opět rozpoznat nejčastější příznak, kterým je dysfunkční chování či poruchy vnímání, zhoršení výkonnosti a bizarní sny, návaly potu, zvracení, arytmie a jiné (Hort, Hrdlička, Kocourková, Malá 2008, s. 288–289). Je zřejmé, že jsou si projevy a příznaky akutních intoxikací různých látek velmi podobné. Proto nebudeme rozvádět další druhy, ale budeme se věnovat jiným, podstatným pojmům. Do kapitoly drog je nutné zařadit i pojem škodlivé užívání. Označuje takový způsob užívání drog, který vede k poškození tělesného či duševního zdraví. Například u dlouhodobého užívání alkoholu vznikají problémy s vysokým tlakem, může dojít k cévní mozkové příhodě, rakovinám, cirhózám a mezi nejčastější psychické problémy se řadí deprese (Svoboda, Češková, Kučerová 2006, s. 159). 16

3 Závislost Spousta lidí, převážně dětí a mladistvých, se domnívá, že pokud drogu jen zkusí nic se nestane a droga jim neublíží. Ovšem opak bývá pravdou. Buď je prvotní intoxikace tak silná, že si z ní člověk odnese buď velmi špatnou zkušenost a nebo dokonce trvalé následky takového činu a nebo je naopak „úspěšná“ a jedinec se cítí velmi dobře, povznesen nad všemi problémy světa. Takováto strana požití drogy většinou vyvolá chuť zopakovat si tento zážitek a ne jednou. Tím si však vytváří člověk závislost na látku. Příběhy uživatelů popsané v knize autorky Rettové (1998, 14–17) uvádí, že v závislosti se už nejedná o dobrý pocit z drogy, ale podstatou je chtít drogu, sehnat peníze, požít a opět shánět peníze, koupit drogu, požít a tento kolotoč prožívat stále dokola. Nemluvě o tom, že se postupem času abstinenční příznaky zhoršují a lidské tělo je natolik drogou zničeno, že začíná rezignovat. Toto pojetí závislosti je založeno čistě na zkušenostech uživatelů drog, kteří si závislostí prošli. Avšak je zcela zřejmé, že je založeno na logice a pravdě. Oproti uživatelské definici stojí definice medicínská. Obsah obou pouček je shodný, jen napsaný „jinou řečí“. „Závislost je stav, při kterém absence látky nebo jiného podnětu vyvolává v organismu fyzické či psychické obtíže. Vzniká po opakovaném či chronickém užívání látky, ale i při určité činnosti, která přináší člověku opakovaně uspokojení. Návyk na léky či drogy je podle Světové zdravotnické organizace stav periodické nebo chronické intoxikace návykovými látkami, jenž je vyvolán opakovaným užíváním přirozené nebo syntetické drogy a je škodlivý pro jednotlivce i pro společnost“ (Göhlert, Kühn 2001, s. 20). U drogově závislých je zřejmé, že postupem času dávají užívání nějaké látky přednost před tím, čeho si dříve velmi cenili. Takoví jedinci si svou závislost plně uvědomují a pokouší se o její kontrolu či zastavení, ovšem většinou bez úspěchů. Pro diagnostiku závislosti je potřeba, aby byly v posledních 12 měsících přítomny alespoň tři z uvedených příznaku:

17

•

silná touha a nutkání užívat látku (tzv. craving),

•

potíže v kontrole užívání látky,

•

užívání látky k odstranění tělesných odvykacích příznaků,

•

průkazná tolerance (potřeba vyšších dávek drogy k dosažení očekávaného stavu),

•

zanedbávání jiných zájmů a potěšení,

•

pokračování v užívání i přes jasný důkaz škodlivých následků užívání.

Závislost se dělí na fyzickou (tělesnou) a psychickou. Většinou spolu tyto složky úzce souvisí. U tělesné závislosti se zvyšuje tolerance v užívání. Při nedostatku látky se rozvíjí abstinenční syndrom. Závislost psychická je taková závislost, kterou můžeme charakterizovat jako touhu po návykové látce. Pokud není tato silná touha uspokojena a závislý člověk látku neužije, dojde u něho k rozvoji nepříjemných psychických příznaků (Svoboda, Češková, Kučerová 2006, s. 160). Přestože je závislost velký a těžko řešitelný problém, není jediným rizikem souvisejícím s užíváním návykových látek. Mezi další nástrahy užívání drog patří například otravy (i smrtelné), dopravní nehody pod vlivem návykových látek nebo těžký úraz při intoxikaci. To vše může mít tragičtější následky než závislost sama. Je však pravdou, že závislost riziko dalších komplikací zvyšuje (Nešpor 2011. s. 54). U nelegálních drog můžeme odlišit čtyři různá stádia závislosti. Jedná se o euforické počáteční stádium, kdy se člověk lehce dostane k droze, pomocí které se zbaví úzkosti a přivodí si stav uvolnění a omámení. V této fázi můžeme rozpoznávat zvyšující se sebehodnocení a sebevědomí. Můžeme říci, že toto stádium zapříčiňuje vznik závislosti, jelikož člověk se cítí lépe a tento pocit chce opakovat. V druhém kritickém stádiu navykání, se účinky zmírňují i přesto, že uživatel stupňuje dávky drog. Vznikají tak konflikty v zaměstnání či ve škole. Zájmy jedince se postupně zužují, přidávají se finanční problémy a objevují se poruchy sebehodnocení. Ve třetím stádiu již můžeme hovořit o syndromu závislosti. Člověk ztrácí kontrolu nad drogou. Jeho výkonnost v práci a ve škole klesá. Pro získání financí využívá kriminální činy, čímž se může připravit o místo ve společnosti. V tomto období se mění osobnost i zdravotní stav. Při vysazení drogy pociťuje jedinec značné abstinenční příznaky. 18

Čtvrté stádium nazýváme tzv. chronickým stádiem rozkladu. V tomto stupni se tělo závislého brání nesnášenlivostí vůči droze. Bez drogy má člověk silné abstinenční příznaky, ale dávka již nepřináší dostatečnou úlevu. Jedinec není schopen finančně se zaopatřit a často se stává opuštěným a zanedbaným bezdomovcem. Dlouhé užívání drog přináší těžká tělesná onemocnění a rozklad duše (Göhlert, Kühn 2001, s. 45).

3.1 Odvykací stav Je všeobecně známo, že tento stav zahrnuje příznaky vyskytující se po úplném nebo částečném vysazení návykové látky, které následuje ihned po dlouhodobém užívání. Pro tento stav je běžný pojem abstinenční syndrom a pro jeho projevy je vhodný název abstinenční příznaky. Abstinenční syndrom můžeme u člověka poznat dle příznaků, které se u něho projevují. Tyto příznaky se mohou odlišovat podle látek, které závislý člověk dlouhodobě užíval. Například u alkoholu se jedná o bolesti hlavy, pocení, tachykardie, někdy epileptické záchvaty, zvracení, halucinace či iluze, neklid, pocit choroby a slabosti, nespavost. U závislosti na opioidech můžeme rozpoznat příznaky jako je slzení, zívání, výtok z nosu, křeče a svalové bolesti, neklidný spánek, rozšíření zornic, silná touha po opiátu, křeče v břiše až zvracení. U sedativ a hypnotik se může jednat o tachykardii, bolesti hlavy, epileptické záchvaty, třes jazyka, přechodné halucinace a iluze, zvracení, paranoidní představy. A závislost na stimulantech vyvolává abstinenční příznaky spojené s únavou, nepříjemnými sny, zvýšenou chutí k jídlu, zpomalením psychomotoriky, projevuje se zde silná touha po droze a jiné (Hort, Hrdlička, Kocourková, Malá a kol. 2008, s. 290–291). Někdy se mohou u abstinujícího člověka objevit tzv. flaschbacky. Což jsou stavy, kdy má člověk pocit, jako by byl pod vlivem psychoaktivní látky a přitom je v abstinenci.

4 Drogy a mládež V dnešní době se o drogách hovoří především v souvislostech s mladšími generacemi. Není to jen pro to, že věková hranice závislých dětí se snižuje. Jedná se také o prevenci, kterou je nutné provádět v rodině i na školách co nejdříve, aby závislosti mezi mladistvými nejlépe vůbec nevznikaly. Děti mají právo na takové informace, aby s nimi mohly co nejlépe nakládat a aby je vedly k co nejlepšímu rozhodnutí, ať už v maličkostech nebo v rozhodnutí okusit drogu.

19

U vývoje návyku nelze hledat jen jednu příčinu. Jedná se o souhru několika faktorů ze tří hlavních okruhů: osoba, droga, prostředí. Je samozřejmé, že hlavní příčinou vzniku závislostí je samotná existence a dostupnost drog. Pokud si k tomu přidáme osobnost dítěte, která může být nedostatečně sebejistá, ke svému okolí přehnaně kritická, hledající si místo ve společnosti, můžeme vidět osobnost potencionálního uživatele. K užití drogy může vést i touha po neobvyklém zážitku, dobrodružství, snaha vymanit se z okrajové sociální skupiny, související opět s posílením sebevědomí. Může se jednat o vyjádření protestu či nesouhlasu. Jak už bylo uvedeno, závislost nemá jen jednu konkrétní příčinu a jednoho jediného viníka. U mladých lidí se závislost na návykových látkách vytváří podstatně rychleji. Riziko těžkých otrav je podstatně vyšší v závislosti na nižší toleranci, menším zkušenostem a sklonům k riskování. U dětí je vyšší i riziko nebezpečného jednání pod vlivem návykové látky. Závislost zapříčiňuje zaostávání v psychosociálním vývoji, kam řadíme vzdělávání, citové vyzrání, sebekontrolu, sociální dovednosti a jiné. U dětí a dospívajících jsou zřejmé tendence zneužívat širší spektrum návykových látek. Jedná se buď o přecházení od jedné drogy k jiné a nebo užívání více látek najednou. Čímž může dojít k těžkým otravám a jiným komplikacím. Recidivy závislostí jsou u dětí sice časté, ale dlouhodobá prognóza může být příznivější v souvislosti s přirozeným procesem zrání (Nešpor 2011, s. 53).

4.1 Drogy a delikvence V naší společnosti lze zaznamenat existenci neúplných či nefunkčních rodin, které nejsou schopny poskytnout dětem podnětné zázemí, ekonomickou jistotu a pocit bezpečí. Mezi dětmi se tak vytvářejí vrstevnické skupiny, které jsou často typické úzkými vztahy mezi členy, odlišnou ideologií a mnohdy také odlišným chováním od většinové společnosti. Dítěti přináší parta pocit, že někam patří, zvyšuje mu sebevědomí, ale také podněcuje k určitým činnostem. Může se jednat o činnosti zájmové (např. horolezectví, jezdectví, ruční práce), ale také o činnosti kriminálního charakteru. Právě v podobných skupinách se jedinci často poprvé setkají s drogou. Nejdříve členové skupiny „jedou ve všem spolu“. Znalci drogové scény odhadují, že týden závislého člověka například na heroinu stojí asi čtyřnásobek průměrného měsíčního výdělku. Je samozřejmé, že více jak polovina těchto financí je zajišťována prostřednictvím kriminality. Postupem času, kdy se

20

prioritou stává sehnat finance na dávku, se prvotní skupinky rozpadají na menší, na dvojice či na jednotlivce. Důvodem je únik před policií (Matoušek, Matoušková 2011, s. 86, 87).

4.2 Návykový problém u dětí Setkání s drogou je i v naší společnosti možné. Užívání drog pak přináší, především dětem, nebezpečné změny v životě, chování, postojích a zdraví. Na dospělých je, aby tyto změny zaznamenali včas a začali je řešit. V praxi se však stává, že rodiče u svých dětí problém mnohdy přehlížejí a nechtějí si přiznat jeho závažnost či se stydí před okolím. Druhá varianta je, že rodiče problém vidí, ale myslí si, že ho zvládnou vyřešit sami. Obě možnosti oddalují vyřešení situace a přitěžují dítěti. Proto byla do této bakalářské práce vložena kapitola, popisující příznaky návykového problému u dítěte, na které by měl být kladen zřetel. Autoři mnoha publikací o drogách se v těchto projevech shodují, proto byl pro tuto podkapitolu vybrán český odborník, Karel Nešpor. Mezi méně závažné a bohužel také snadno přehlédnutelné příznaky, které rodiče mnohdy přičítají pubertě, řadíme například ztrátu přátel, změnu vzhledu, nárůst potřeby financí, zanedbávání zevnějšku, zhoršení prospěchu, pozdní příchody a neomluvené hodiny ve škole, nespolehlivost, náladovost, podrážděnost, úzkost a deprese, tajnůstkářství, ztrátu zájmů, změnu jídelních návyků, nevolnost a jiné. Mnohé o fyzickém stavu dítěte mohou prozradit oční příznaky (je však nutné zvážit i jinou příčinu příznaků např. zánět spojivek): Tabulka 2: Možné oční příznaky požití návykových látek Nález na očích

Možný vliv návykových látek

Zarudlé spojivky

Intoxikace marihuanou

Rozšířené zornice

Intoxikace pervitinem nebo halucinogeny, odvykací stav heroinu

Zúžené zornice nereagující na světlo

Intoxikace heroinem

Nepřítomný pohled

Intoxikace látkami

nejrůznějšími

návykovými

Zúžení zorného pole, poruchy barevného Takto může působit alkohol, ale i jiné vidění, nezřetelné vidění a podobně návykové látky

21

Samozřejmě, že nejlepší by bylo, kdyby dítě užívání drog přiznalo. Bohužel toto se v praxi často nestává. Častějším průkazem závislosti jsou její příznaky, které jsme si uvedli v kapitole č. 3 (str. 17–19) s názvem Závislost. Další možností, jak rozpoznat užívání drog, je laboratorní vyšetření, které se provádí z moči či krve (v dnešní době se můžeme setkat i s indikátorovými papírky na sliny). Toto vyšetření musí provádět odborník a mnohdy se hradí. O užívání drog dítětem nám může také říct kamarád, učitel, soused nebo někdo jiný. Takovéto nařčení bychom neměli podceňovat, ale naopak důsledně prověřit. U dítěte můžeme také najít drogy samotné či alespoň pomůcky sloužící k jejich užívání. Známkou užívání drog jsou samozřejmě stopy po vpichu či známky ovlivnění látkou (projevy dítěte). Je také dobré znát v jakém okruhu přátel se dítě pohybuje, sledovat zda nezapáchá po marihuaně, zda se nezměnilo jeho chování, názory či způsob oblékání. Při nedostatku financí se často objevují krádeže. U dítěte můžeme také vysledovat třes spojený s odvykacím stavem či s intoxikací. Poměrně v mnoha případech se dítě pokusí o ne jeden útěk z domova (Nešpor 2001. s. 80– 83). Elliottová (2000, s. 100–105) i další autoři shodně ve svých publikacích uvádějí případy rodičů, kteří si užívání drog u svého dítěte nepřipouští nebo připouští, ale stydí se za něj. Dále se často nemohou rodiče shodnout v přístupu k dítěti a dochází ke zbytečným konfliktům. Všechny tyto faktory však oddalují a zpomalují proces možné pomoci a dítě se tak může dostat do mnohem hlubší závislosti. Oproti tomu většina lékařů zabývající se drogovou problematikou doporučuje rodičům hovořit se svými dětmi, sledovat jejich zájmy a volný čas tak, aby byl případný problém odhalen a mohlo se s ním, co nejdříve něco dělat. Důležitým krokem je léčba a terapie, která by neměla být nikdy soustředěna pouze na závislého. Protože člověk, který užívá drogy není jediným člověkem, který má s jeho závislostí problém. I jeho rodina musí tuto diagnózu přijmout a naučit se s ní něco dělat dál. Mezi jednotlivými členy by měla fungovat spolupráce. Rodiče by měli být stále v kontaktu s dítětem, ale i s léčebnou či nějakým krizovým nebo informačním centrem.

5 Prevence Prevencí můžeme nazvat všechny snahy předcházení nějakého jevu. V drogové problematice se samozřejmě jedná o předcházení či alespoň oddálení užívání drog, včetně 22

alkoholu a tabáku. Může se jednat o primární prevenci, která zabraňuje vzniku problému Dále můžeme hovořit o sekundární prevenci, která sice přichází po vzniku problému, ale před vznikem poškození člověka. A cílem terciární prevence je předejít dalším potížím, které by mohly nastat. V oblasti návykových látek tedy hovoříme o snahách zamezit či zastavit experimentování s drogami a docílit zdravějšího chování populace (Nešpor 2011, s. 156, 157). Prevence je často směřována do školských zařízení, avšak je třeba zmínit, že zodpovědnost nespočívá jen na bedrech pedagoga. Informovaní by měli být především rodiče, protože oni jsou se svým dítětem v těsném kontaktu, oni by mohli problému předejít či ho odhalit a právě oni by s případným problémem mohli něco dělat. Podstatnými zprostředkovateli informací o drogách je tedy nejen škola, ale i rodiče a celkové sociální prostředí, ve kterém dítě žije a vyrůstá. Přístupy a cíle prevence se samozřejmě liší v ohledu na věkovou kategorii zaměřené skupiny: •

Cílem primární prevence v předškolním věku (3–6 let) je zakotvit zdraví jako důležitou životní hodnotu, kterou je třeba chránit. Uvědomovat si možná nebezpečí a možnosti, jak se těmto nebezpečím vyhýbat. Součástí primární prevence v tomto věku je podpora vytváření zdravých sociálních vztahů mimo rodinu. Z tohoto důvodu programy pro děti předškolního věku spadají především do oblasti nespecifické primární prevence,

•

cílem primární prevence v mladším školním věku (6–12 let) je prohlubovat dovednosti, jak chránit své zdraví a rozvíjet sociální dovednosti. Zároveň předat jednoznačné informace o škodlivosti alkoholu a tabáku včetně vymezení základních pravidel týkajících se užívání těchto látek,

•

cílem primární prevence ve starším školním věku (12–15 let) je rozvoj sociálních dovedností především v navazování zdravých vztahů mimo rodinu, ve schopnosti čelit sociálnímu tlaku, dovednosti rozhodovat se, efektivně řešit konflikty apod. Zásadní místo zde mají specifické programy primární prevence zaměřené na problematiku návykových látek, jejich účinky a rizika, tj. vytvořit povědomí

23

o drogách – o nepříznivých zdravotních a sociálních důsledcích spojených s užíváním drog, •

cílem primární prevence u mládeže (15–18 let) je podpořit protidrogové postoje a normy, nabízet pozitivní alternativy trávení volného času, seznámit s možnostmi řešení obtížných situací včetně možností, kam se obrátit v případě problému spojených s užíváním návykových látek,

•

cílem primární prevence u dospělé populace je podávání objektivních informací z oblasti drogové problematiky a odbourávání mýtů spojených s užíváním návykových látek (Trapková 2011).

Prevence v rodině je nedílná součást prevence celkové a neměla by být nikdy nikým podceňována. Rodiče jsou ti, kteří dítěti jako první představují svět takový jaký je. Od rodičů se dítě učí a napodobuje jejich chování. Právě rodiče určují dítěti, co je zdravé a nezdravé nebo například, co se smí a nesmí. Avšak již ve třech letech vstupuje do života dítěte škola, která plní v jejich vývoji také důležité úkoly. Nikdo by však neměl svalovat odpovědnost na druhého, ale měla by být stanovena pravidla, která povedou k efektivní tvůrčí výchově dětí. Škola je pro dítě bezpečným místem, kde nejsou dostupné drogy, včetně alkoholu a tabáku. Pro prevenci, popřípadě pro vymizení již vzniklého problému, je nutné užít takové postupy, které jsou smysluplné a účinné. Bylo by vhodné, kdyby škola mohla rodičům poskytnout dostatečné informace o drogové situaci tak, aby se mohli podílet na prevenci, popřípadě jim doporučit, kde tyto informace vyhledat. Volný čas je důležitá složka života dítěte, s kterou se musí naučit zacházet, proto by mu měly být nabídnuty různé smysluplné aktivity pro jeho využití. Dále je neodmyslitelná spolupráce rodiny a školy, neboť v případě drogové problematiky, je účast rodičů v řešení tak závažných problémů dětí nezbytná. Z toho vyplývá, že i rodiče by měli se školou spolupracovat. Každý den vytváří dítěti podmínky pro přípravu na školu, popřípadě mu s přípravou dostatečně pomáhají. Nejen škola, ale i rodiče se podílejí na způsobu trávení volného času svých dětí a také velmi významně ovlivňují posilování zdravého způsobu života dítěte. Měli by vědět kde a s kým se jejich dítě stýká. Pokud se vyskytne problém, zajistit dítěti potřebnou pomoc, měli by 24

informovat školu a spolupracovat s ní tak, aby efektivita působení byla, co nejkvalitnější (Nešpor 2001. s. 71–74). Aby tyto složky mohly fungovat dle našich představ a požadavků, je zapotřebí podpory z vyšších míst. V České republice existuje tzv. protidrogová politika, která se mimo jiné zabývá i prevencí. Jednotlivé kraje si tvoří různé plány, pro boj s drogovou problematikou. V Libereckém kraji se jedná o Akční plán protidrogové politiky Libereckého kraje, jehož nejaktuálnější verze je pro období 2010–2012. Hlavním cílem je utváření podmínek pro realizaci primární prevence. Tento cíl je poté rozfázován do jednotlivých kroků. Jedná se například o zvyšování obecné povědomosti důležitosti prevence, motivace škol a školských zařízení k realizaci preventivních programů, ovlivňování procesu financování těchto programů, zvyšování vzdělanosti preventivních pracovníků, podpora rozšiřování programů v kraji s přihlédnutím na aktuální poptávku, atd (Liberecký kraj 2011).

5.1 Formy primární prevence Specifické preventivní aktivity lze rozdělit do tří základních úrovní dle velikosti a typu cílové populace. Nejvyšší úroveň (mikroprostředí) zahrnuje aktivity zasahující co největší skupinu lidí. Hlavním prostředkem tohoto působení jsou různé kampaně. Účinnost těchto akcí je však sporná. Střední úroveň (mezoprostředí) je zaměřena na menší lokality – města, obce nebo na konkrétní skupiny populace, například na děti. Program lze přizpůsobit charakteru cílové skupiny, čímž se zvyšuje efektivita působení. Utváření a realizace dlouhodobých programů je velmi časově i finančně náročné, proto jsou nahrazovány různými publikacemi, příručkami a televizními pořady. Místní úroveň (mikroprostředí) se zaměřuje na přesně definované cílové skupiny, což umožňuje přípravu programů šitých na míru. Je samozřejmé, že tyto aktivity jsou nejefektivnější. Řadíme sem besedy a přednášky, komponované pořady, klasické peer programy a jiné dlouhodobé programy (Kalina 2003, s. 286, 287).

5.2 Příklady prevence Prevenci je možno provádět různými způsoby - osobně nebo prostřednictvím specializovaných institucích. Existují organizace, které se zabývají prováděním primární prevence např. na školách, organizace, které vzdělávají učitele a vychovatele v tom, jak

25

mají preventivně na děti působit. Existují i centra, která nabízí informační setkání pro rodiče, kteří se snaží působit v tomto ohledu na své potomky. Na každé základní či střední škole by měli mít na starost problematiku primární prevence a vůbec oblast drogové problematiky drogoví preventisté. Na obecních úřadech se zabývají touto problematikou protidrogoví koordinátoři. V rámci primární prevence a informovanosti o drogách, případně možnosti anonymního kontaktu a poradenství, se začíná využívat i internetu. Další relativně novou formou primární prevence jsou tzv. nízkoprahové kluby pro děti a práce s ohroženými dětmi přímo na ulici. Nízkoprahové kluby (odborně nízkoprahová zařízení pro děti a mládež - NZDM) jsou určeny dětem a mládeži, které tráví svůj volný čas touláním se na ulici, v partě či jinak neorganizovaně. Jsou v podstatě volno časovou alternativou k různým zájmovým útvarům, kroužkům a jiným organizovaným aktivitám, navíc ale poskytují poradenství a sociální servis. Nízkoprahové kluby mladým nabízejí mnoho programů a vybavení: poslech muziky (každý si může donést svoji) a promítání filmů na přání, stolní fotbal, stolní tenis, kulečník, horolezeckou stěnu či půjčovnu sportovního vybavení na ven, zkušebnu s hudebními nástroji, výtvarnou dílnu s hrnčířským kruhem apod. Zásadní význam klubů je však v jejich poradenské a preventivní činnosti. Jednou z forem primární prevence jsou rozšířené „peer programy", kdy jsou pro šíření primárně preventivních informací vyškoleni „peeři" - vrstevníci (lidé stejného věku, ale i ze stejné sociokulturní skupiny, se stejným zázemím), kteří v rámci své vrstevnické „peer" skupiny podporují zdravé normy a způsoby chování a odmítají nezdravé návyky. „Peeři" absolvují školení a získají informace o problematice, které pak předávají vrstevníkům. Dalším modelem je práce s ohroženými dětmi a mládeží přímo na "ulici". Terénní sociální pracovník tzv. streetworker, se setkává s velkým spektrem problémů: pasivním trávením volného času a z toho vyplývající nudou, s experimentováním s drogami, trestnou činností a vandalismem, psychickými a sociálními problémy spojenými s dospíváním, s problémy v rodině a ve škole, nebo záškoláctvím. Streetworker často pracuje s mladými lidmi, kteří se hlásí k některé vyhraněné skupině - subkultuře. Těmto lidem streetworker nabízí poradenství přímo v terénu, pomoc s jejich problémy (např. doprovod na úřady, zprostředkování další odborné pomoci), nebo asistenci při realizaci jejich vlastních nápadů a akcí (Orlíková 2011). 26

6 Léčba drogové závislosti Jelikož je závislost klasifikována jako nemoc, je nutné ji léčit. Jen málokterý závislý člověk, se se svými problémy vyrovná sám, bez cizí pomoci a hlavně bez pomoci odborné. V předešlém textu bylo již několikrát zmíněno, že návykový problém není založen na jedné konkrétní příčině, ale naopak na mnoha, často nejasných faktorech. To znamená, že nestačí pouze jeden postup pro léčbu, ale musí jít o určitý komplex přístupů, které pojímají danou problematiku obšírněji, jsou směřovány na všechny stránky osobnosti tak, aby výsledek byl co nejefektivnější a hlavně trvalý. Nejedná se jen o léčbu syndromu závislosti, ale o celkové posílení osobnosti, o změnu priorit, náhledu na svět, o rozvoj motivace, o pracování s volným časem. A právě pro volbu konkrétní metody konkrétnímu člověku se začíná využívat termín matching. Jedná se tedy o přiřazení typu léčby pacientovi, dle jeho aktuálních potřeb a celkových možností. V různých publikacích se můžeme setkat s různým pojetím léčby závislostí. Například Nešpor (2001) se zabývá spíše jednotlivými konkrétními nástroji pro změnu osobnosti, kam lze zařadit posilování motivace, vnímání sebe a světa, rozvoj dovedností potřebných pro život, relaxační dovednosti, atd.

V jiných publikacích nejsou popsány techniky

a nástroje působení, ale jsou věnovány spíše institucím, v kterých léčba probíhá.

6.1 Formy odborné pomoci Daniela Vodáčková (2007, s. 434, 435) uvádí ve své knize osm základních forem odborné pomoci závislým, ale i jejich blízkým. Patří sem již dříve zmiňovaný streetwork, založený na práci terénních pracovníků. Ti se pohybují v místech, kde se toxikomani scházejí a poskytují jim například sterilní injekce, kondomy, ale předávají jim také nezbytné informace. Mezi terénním pracovníkem a závislým člověkem někdy vznikne i vztah důvěry, který umožňuje navázat rozhovory ohledně léčby a pomoci. Někdy se pracovníkovi podaří zavést klienta do místního kontaktního centra. Kontaktní centrum je tedy další formou odborné pomoci, kterou Vodáčková uvádí. Zde si lidé sice také mohou měnit jehly, ale podstatou těchto zařízení je spíše zprostředkovávání informací o léčbě, popřípadě její zajištění. Některá centra pořádají i tzv. motivační skupiny, které se věnují lidem uvažujícím o léčbě.

27

Jednou z nejběžnějších forem pomoci je ústavní léčba na psychiatrii. Jedná se o dva až tři měsíce pobytu přímo na oddělení, kterému obvykle předchází detoxikace na jednotce k tomu určené. Léčba na psychiatrii je hrazena pojišťovnou a zahrnuje psychoterapii, poradenství a farmakoterapii. Opakem ústavní léčby je léčba v terapeutické komunitě. Zatímco na psychiatrii leží odpovědnost na lékařském personálu, v terapeutické komunitě si nese odpovědnost za léčbu a provoz sám klient či celá skupina. Rozdíl můžeme hledat i v délce resocializace, která obvykle trvá 8–18 měsíců ve skupině 10–20 lidí. Pracují zde terapeuti a vyškolení bývalí toxikomani. U některých klientů lékař může, na základě jejich stavu, rozhodnout o ambulantní léčbě. V té se jedná o pravidelné docházení za terapeutem. Tato forma pomoci je indikována spíše u alkoholiků. V ambulantních centrech se provádí individuální, skupinová a rodinná terapie. Pracuje se zde tedy i s okolím klienta, především s jeho rodinou. Tato terapie by neměla být opomíjena, jelikož závislost se nikdy netýká jen daného člověka, ale i jeho okolí, které je tzv. spolu závislé. Probíhají zde různá rodinná sezení nebo si rodiče mohou přijít pro radu i bez dítěte a samozřejmě se řeší i konkrétní krize blízkých toxikomana. Podobný docházkový systém mají i denní stacionáře s tím rozdílem, že klient do takového zařízení dochází denně a odpoledne se opět vrací domů. Tento způsob pomoci je vhodný pro pacienty, kteří absolvovali ústavní léčbu a nyní jsou schopni života mimo zařízení. Stále jsou však velmi nejistí a potřebují podporu, které se jim dostává právě v denním stacionáři. Existují klienti, kteří mají za sebou pobyt na psychiatrii či v terapeutické komunitě, abstinují, ale odchod ze zařízení pro ně znamená návrat do původních nezměněných podmínek prostředí. Může se jednat o nevhodné rodinné vztahy, prostředí bez přátel a bez zaměstnání. Takoví lidé potřebují pomoc, aby vydrželi bez drog. K tomu slouží tzv. doléčovací centra, kde probíhají skupinové terapie, poradenství, klubová činnost, sociální rehabilitace a chráněné bydlení. Pro starší, dlouhodobé toxikomany a klienty po mnoha neúspěšných léčbách se přistupuje na substituční léčbu či metadonovou detoxikaci. Tyto prostředky, pro které si lidé pravidelně dochází, zmírňují abstinenční příznaky a usnadňují tak například 28

vyhledávání zaměstnání. Lékař dávky substitučního léku postupně snižuje až na nulovou hranici. Při substituční léčbě se nesmí užívat jiné drogy. V České republice se nacházejí tři zařízení, které poskytují léčbu dospívajícím dětem od 15 let. Tato léčba je šita na míru potřebám mladých lidí. Jejich věku je přizpůsoben režimový program, sport, rodinná terapie, rozvoj tvořivosti, pobyty v přírodě a jiné. Pobyt v těchto zařízeních trvá obvykle 2 až 8 měsíců.

6.2 Psychoterapie Psychoterapie je jedním z nejčastějších prostředků léčby poruch zdraví. Ve většině případů není soustředěna pouze na nemocného klienta, ale zahrnuje i osoby pro něj důležité, především rodinu. Jejím cílem je zmírnění či odstranění potíží, v lepších případech i jejich příčin. Kalina (2003, s. 25) uvádí dva hlavní cíle psychoterapie. Jedná se o odstranění chorobných příznaků. Druhým neméně důležitým cílem je reedukace, sociální rehabilitace, reorganizace, rozvoj a integrace pacientovi osobnosti. K léčbě závislosti se používá několik psychoterapeutických přístupů. Patří sem například individuální psychoterapie, skupinová psychoterapie či rodinná psychoterapie. Individuální psychoterapie je zaměřena na práci s jednotlivcem a jejím hlavním prostředkem je rozhovor. Jelikož je tento způsob nákladnější a pro léčbu závislostí ne úplně vhodný, využívá se spíše terapie skupinová. Ve skupinové terapii se obecně jedná o léčebné působení ve skupině osob, o jejich vzájemnou interakci, vztahy a činnosti. Z hlediska závislosti hovoříme o jedné z velmi využívaných metod. Její použití však musí být správně načasováno. Nejvíce se užívá v procesech doléčování, kdy je klient zapojen do normálního života, ale navštěvuje ambulantně psychoterapeutické skupiny. Mezi méně užívané, ale potřebné je možno zařadit terapii rodinnou. Ta se provádí většinou v návaznosti na terapii individuální a skupinovou. Mezi všemi těmito prostředky by měla vzniknout souhra tak, aby výsledné působení bylo efektivní (Kalina 2003, s. 37– 51).

29

6.3 Specifika odborné pomoci dětem Drogy a závislost na nich, jsou stále rozšířenějším problémem celého světa. Nejen, že jsou drogy stále více dostupnější, ale dostávají se k stále mladším a bezbrannějším uživatelům. V České republice je nejvíce užívána marihuana a pervitin. Výroční zpráva protidrogové politiky Libereckého kraje pro rok 2010 uvádí, že gram marihuany lze koupit běžně za cenu 100–250Kč a gram pervitinu za 800–2000Kč. Děti poprvé užijí nějakou drogu v průměrném věku 15 let. První injekční aplikace je nejčastěji na hranici 19 let. Z těchto statistických údajů je zřejmé, že závislými se stávají stále mladší lidé a bohužel i děti. Děti, které jsou stále pevně vázány na rodinu. Práce s rodinou však zahrnuje mnoho úskalí. Léčba ze závislosti u dětí tedy evidentně přináší specifika nejen z legislativních důvodů, ale také z důvodů rozdílných přístupů. Prvním velkým požadavkem je spolupráce všech zúčastněných, včetně dítěte a rodiny. Dítě se většinou velmi rychle přizpůsobuje změnám v chování, avšak pokud se vrátí do nezměněného rodinného prostředí, které tyto změny nepřijalo, vrací se k původnímu vzorci. Hlavním cílem při práci s dětmi je tedy motivace rodičů k aktivitě při realizaci změn. Nejefektivnějším způsobem řešení návykového problému je tedy rodinná terapie. V současnosti jsou uplatňovány tři základní přístupy: model nemoci rodiny, model rodinného systému a behaviorální přístup. Model nemoci rodiny znamená, že ostatní příslušníci rodiny jsou stejně nemocní jako označený klient, tudíž se neléčí jen jednotlivec, ale celý systém. Terapie vycházející z tohoto modelu se zabývá komunikací, vyjadřováním potřeb, dysfunkcemi rodinných rolí, vyjednáváním a rovnováhou v rodině. Systémová rodinná terapie zkoumá vliv drogy na rodinu jako celek a přináší do ní pravidla a hranice. Léčba je zaměřena na komunikace a na komplexní řešení problémů v rámci celého systému. Velmi důležitou roli zde hraje motivace všech zúčastněných. Behaviorální přístupy hledají spouštěcí faktory užívání drog a pokouší se je změnit psychosociálními nácviky (Kalina 2003, 232–237).

30

PRAKTICKÁ ČÁST Hlavním tématem předložené bakalářské práce je drogová problematika žáků 2. stupně základních škol. Drogová problematika jako taková, je celosvětový problém, který znepokojuje celou naší společnost. Ta se snaží s touto problematikou bojovat různými způsoby. Avšak drogy na světě byly, jsou a nadále budou. Drogy a jiné návykové látky se dostávají ke stále mladším lidem. V dnešní době můžeme hovořit i o dětech závislých na těchto látkách. Proto jsme průzkumové šetření, vzhledem k dané problematice, zaměřili na děti ze základních škol. Praktická část bakalářské práce se zabývá průzkumem mezi žáky druhého stupně základních škol v Hrádku nad Nisou a následným vyhodnocením průzkumu.

7 Cíle praktické části Účelem praktické části předložené bakalářské práce je zjistit míru informovanosti dětí 2. stupně základních škol o drogách a o způsobu a následcích užití jednotlivých látek. Další neméně podstatný úkol této části je zmapovat výskyt drog a zkušenosti žáků s nimi. Text se částečně dotkne i drogové prevence, která je v praxi řešení dané problematiky podstatná. Průzkum slouží, mimo jiné, pro získání dostatku informací a utvoření vlastního názoru mládeže na drogy. Náhled na prevenci ze strany žáků je tedy také velmi důležitý a může vést k dalším opatřením, která bude nutné do budoucnosti provést.

8 Předpoklady průzkumu Pro zodpovědný přístup k průzkumovému šetření a pro tvorbu dotazníku jsme stanovili v přípravné fázi tyto předpoklady: P1.: Předpokládáme, že minimálně 80 % žáků druhé stupně základních škol bude znát způsob užití jednotlivých druhů drog. P2.: Předpokládáme, že více jak 50 % žáků druhého stupně základních škol má zkušenost s nějakou drogou. P3.: Předpokládáme, že maximálně 30 % žáků druhého stupně základních škol zná následky dlouhodobého užívání drog. 31

9 Metody průzkumu Praktická část bakalářské práce byla realizována formou kvantitativního výzkumu. To znamená, že jsme pojali problém z širší perspektivy za účelem zjistit jakékoliv nové skutečnosti. S těmito skutečnostmi jsme pracovali i nadále. Pro získání požadovaných údajů jsme použili metodu dotazovaní, konkrétně dotazník vlastní konstrukce. Cílem dotazníku bylo získat od 91 respondentů informace, které se týkají předem určených předpokladů a napomáhají k dosažení předem určeného cíle praktické části bakalářské práce. Jedná se tedy o informace týkající se míry informovanosti žáků 2. stupně základních škol o jednotlivých drogách, jejich způsobu a následcích užití. Dále se také jedná o informace související se zkušenostmi žáků s drogami. Dotazník (viz. Příloha 1) je složen z 23 položek vycházejících ze třech předem určených a stanovených předpokladů. První 3 otázky jsou informativní a 19 otázek je směřováno konkrétně na drogovou problematiku. Všechny položky jsou formulovány jako otázky uzavřené s možností výběru odpovědi. Poslední položka v dotazníku je směřována na osobní názor vytvořený žákem k droze a jako jediná je otevřená. Výsledky průzkumu jsou zpracovány převážně slovním shrnutím. Pro přehlednější vysvětlení jsme využili grafů i tabulek.

32

10

Popis zkoumaného vzorku

30 25

27

25 22

20

17

15 10 5 0 9. třída

8. třída Muži

Ženy

Graf 1: Zkoumaný vzorek Z grafu vyplývá, že dotazník vypracovalo 91 respondentů. Z toho 52 mužů a 39 žen. Jednalo se o 44 žáků osmých tříd a 47 žáků devátých tříd základních škol. Věkový průměr respondentů se tedy pohyboval v rozmezí 14–15 let. Dotazníkového šetření se zúčastnila Základní škola T. G. Masaryka a Základní škola Lidická v Hrádku nad Nisou. Většina z dotázaných žije v úplné rodině. Tuto odpověď vybralo 54 respondentů (59,34 %). V neúplné rodině žije 34 respondentů (37, 36 %). 3 respondenti žijí jinde (3,30 %). 60

54

50 40

34

30

Řady1

20 10

3

0 úplná rodina

neúplná rodina

Graf 2: Rodinné zázemí 33

žije jinde

11

Průběh průzkumu

Na základní škole T. G. Masaryka proběhl průzkum dne 19. 12. 2011. Nejdříve v třídě deváté, posléze v osmé. Ředitelka školy poskytla pro tyto účely časový úsek jedné vyučovací hodiny v každé třídě (tj. 2x 45 minut). Žáci byli přivítáni, představeni a seznámeni s dotazníkem. Tedy se způsobem vyplňování. Zároveň byli ujištěni o diskrétnosti a ochraně

získaných dat, které poskytli v naprosté anonymitě. Nejdříve

proběhlo prostudování dotazníků a dotazy ze strany žáků, následně dotazník všichni vyplnili. Stejným způsobem proběhl průzkum i v osmé třídě téže základní školy. Na základní škole Lidické se uskutečnil průzkum dne 20. 12. 2011. Zde byly třídy spojeny. Žáci osmé i deváté třídy tedy vyplňovali dotazníky v jedné učebně. Časová dotace byla taktéž 45 minut. Průběh dotazování byl stejný jako na Základní škole T. G. Masaryka. Návratnost dotazníků byla tedy 100%.

12

Výsledky průzkumu a jejich interpretace

V této části bakalářské práce budou prezentována data získaná z dotazníkového průzkumu, jejich interpretace a vyhodnocení. Položka dotazníku č. 1–3 První tři dotazníkové položky jsou zaměřeny na pohlaví, věkové rozhraní a rodinné zázemí respondentů. Tyto fakta jsou podrobně vyhodnoceny a utříděny v kapitole č. 10 s názvem Popis zkoumaného vzorku. Pro připomenutí můžeme uvést, že dotazníkového šetření se zúčastnili žáci druhého stupně základních škol z Hrádku nad Nisou, konkrétně žáci 8. a 9. tříd. Jednalo se samozřejmě o smíšené třídy dívek a chlapců. Na otázky odpovídalo celkem 91 respondentů.

34

Položka

dotazníku

č. 4

Od

koho

či

z jakých

zdrojů

jste

se

poprvé

dozvěděl/a o drogách? Tabulka 3: Způsob získání prvotní informace o drogách Možnosti odpovědí

Počet odpovědí

Procentuální vyjádření

Od rodičů

3

3,30 %

Média

45

49,75 %

Od přátel, kamarádů

20

21,97 %

Z preventivních přednášek

21

23,08 %

Z jiných zdrojů

2

2,20 %

Celkem

91

100 %

Z nejčastěji zaškrtnuté odpovědi vyplývá, že se respondenti většinou poprvé dozvěděli o drogách z médií (televize, internet, rádio). Tuto odpověď vybralo 45 žáků, tedy 49,75 %. Vzhledem k dnešní době rozvoje techniky je tento fakt pochopitelný. Zároveň se také můžeme zamyslet, proč nepochází první zmínka o drogách od rodičů. Můžeme se domnívat, že příčina tkví ve stále se zvyšujících nárocích, které jsou na rodiče kladeny v zaměstnání, a které ubírají čas na rodinu a komunikaci s vlastními dětmi. Ty tedy tráví mnohem více volného času u počítače či televize. Jako jiné zdroje byly uvedeny knihy a časopisy. Tuto možnost však vybrali pouze dva žáci, konkrétně z deváté třídy základní školy T. G. Masaryka. Položka dotazníku č. 5 Myslíte si, že máte o drogách, jejich účincích a následcích užívání dostatek informací? Tabulka 4: Míra informovanosti o drogách Možnosti odpovědí

Počet odpovědí Procentuální vyjádření

Ano, mám dostatek informací.

50

54,94 %

13

14,29 %

Ne a nezajímá mě to.

28

30,77 %

Celkem

91

100 %

Ne, potřeboval/a bych doplnit.

nějaké

informace

35

Vzhledem k věkovému složení respondentů se s výsledky této otázky v dotazníku lze spokojit. Je totiž pravděpodobné, že poznatky, které žáci osmých a devátých tříd o drogách mají, považují za dostačující. Pokud něco neví, mají k dispozici internet či jiné materiály, které jim jejich otázky zodpoví. Zřejmě z tohoto důvodu odpověděla více jak polovina (54,94 %) žáků, že dostatek informací mají a jiné nepotřebují. Bohužel dětí, které mají zájem o nové informace k drogové problematice a o drogách jako takových, je jen málo (14,29 %). Naopak žáků, kteří považují své znalosti jako minimální, ale nemají chuť k získávání nových, je mnohem více (30,77 %). Což by mělo vyvolat aktivitu v lidech pracujících s mládeží. Takovou aktivitu, která by vedla k mnohem masivnější

informovanosti

a hlavně

zájmu

informovat

se

i nadále.

Vzhledem

k vyhodnocení předchozí otázky (č. 4) by zřejmě nebylo od věci, poukázat na knihy, časopisy či různé programy (peer programy), které jsou zaměřeny na tuto věkovou kategorii dětí. Celková informovanost by se zvýšila a žáci by se setkali i s jinými možnostmi poznání různých souvislostí. Jejich pozornost by byla odvedena od neustálého sezení u počítače a televize k jiným aktivitám, přinášejícím jiné informace. Položka dotazníku č. 6 S jakými drogami jste se osobně setkal/a? V této položce bylo možné vybrat jednu a více odpovědí. Výsledky tedy nejsou zpracovány procentuálně. Odpovědi jsou vyhodnoceny dle počtu zaškrtnutých. V následující tabulce můžeme vidět jakýsi žebříček látek, s kterými se děti ve věku 14– 15 let setkávají nejčastěji. Tabulka 5: Nejznámější drogy mezi mládeží Možnosti odpovědí

Počet odpovědí

Alkohol

70

Cigarety

68

Marihuana

36

Nesetkal/a jsem se s žádnou drogou

12

Jiné drogy

6

Vzhledem k sestavenému žebříčku drog, s kterými se respondenti alespoň jednou ve svém životě setkali, je zřejmé, že ve většině případů se jedná o setkání zprostředkované 36

rodiči či jinými příbuznými. Zejména jedná-li se o alkohol či cigarety. I když celosvětové proti tabákové snahy vedou k minimalizaci kouření cigaret na veřejnosti (v restauracích, na zastávkách hromadné dopravy, atd), realita je stále taková, že kouří mnoho lidí a všude. Není tomu jinak ani u mnoha rodičů spousty dětí. Taktéž alkohol se objevuje ve většině rodinách a nemusí se jednat o každodenní konzumaci, ale například o příležitostné pití na oslavách. Děti se tak setkávají s těmito návykovými látkami již v raném dětství. Mnohdy berou kouření či pití alkoholu jako běžnou věc, jako součást života. Neuvědomují si, že se jedná taktéž o drogu, na které se člověk může stát závislý, a která lidem kazí zdraví. To, že se s alkoholem setkalo 70 respondentů a s cigaretami 68, není tedy natolik překvapující jako počet dětí, které uvedly, že se s drogami nesetkaly vůbec (12). Poněkud více zarážející je počet setkání s marihuanou. Tuto odpověď vybralo celkem 36 žáků. Což je skoro 40 % všech respondentů. A celkem 6 respondentů (7 %) uvedlo, že se alespoň jednou osobně setkalo s jinými drogami. Konkrétněji šlo o pět žáků z devátých tříd a pouze o jednoho žáka z třídy osmé. U všech se shodně jednalo o pervitin. Položka dotazníku č. 7 U koho jste se poprvé setkal/a s nějakou drogou? Tabulka 6: Původce prvního setkání s drogou Možnosti odpovědí

Počet odpovědí

Procentuální vyjádření

U rodičů

19

20,88 %

U přátel, kamarádů

53

58,24 %

U spolužáků

16

17,58 %

Jinde

3

3,30 %

Celkem

91

100 %

Nejvíce respondentů (58,24 %) odpovědělo, že se poprvé setkali s nějakou drogou u přátel a kamarádů. Vzhledem k položené otázce se není čemu divit. V tomto věku, je pro člověka parta vrstevníků jedním z nejdůležitějších sociálních prostředí. V pubertě chtějí děti někam zapadnout, chtějí někam patřit a mít kolem sebe přátelé. A právě v partě se často lidé poprvé setkávají s drogami všeho druhu. Mnohdy nejde jen o setkání, ale o první zkoušku nějaké drogy či následné pravidelné užívání.

37

Jako druhá, nejčastěji zvolená odpověď, je setkání s drogou u rodičů. Tuto možnost vybralo 19 respondentů, tedy 20,88 %. Problematice drog v rodině byla věnována i předešlá položka dotazníku (č. 6). Mnozí rodiče dětí kouří, popřípadě užívají alkohol. Proto je velká pravděpodobnost, že se děti setkají s těmito legálními drogami právě u nich. O něco méně, se respondenti setkali s drogami u spolužáků ( 17,58 ¨%). Je možné, že tato možnost nebyla zvolena zcela správně a do řad spolužáků jsou řazeni i přátelé a kamarádi. Proto by bylo možné tyto odpovědi sečíst a dostat se na číslo 75,85 %. Respondenti si také mohli spojit pojem spolužáci se školním prostředím, které je střeženo před návykovými látkami, a proto tuto odpověď zvolili jen zřídka. Nejméně pozornosti bylo věnováno odpovědi, kdy se respondenti setkali s drogou v jiném možném prostředí. Tuto možnost zvolili pouze 3 žáci (3,30 %). Jako místo setkání byla dvakrát zvolena diskotéka a jednou ulice. Položka dotazníku č. 8 Jaké drogy jste alespoň jednou vyzkoušel/a? Pro vyhodnocení této položky opět využijeme žebříček zvolených odpovědí. Respondenti tu mohli zvolit jednu a více odpovědí, proto by procentuální shrnutí nebylo vhodné. V tabulce jsou tedy seřazeny odpovědi, od nejčastěji zvolené, po tu, která byla zvolena nejméně. Tabulka 7: Žebříček vyzkoušených drog Možnosti odpovědí

Počet odpovědí

Alkohol

62

Cigarety

55

Marihuana

20

Žádné

16

Jiné drogy

4

Alkohol a cigarety byly zvoleny nejčastěji. 62 respondentů pilo alespoň jednou krát alkohol a 55 respondentů kouřilo alespoň jednou krát cigaretu. Vzhledem k dostupnosti těchto látek na trhu se není čemu divit. Alkohol i cigarety lze volně koupit v menších obchodech i supermarketech. Zákon sice hovoří o zákazu prodeje alkoholických 38

a tabákových výrobků nezletilým, tedy dětem do osmnácti let, realita je však jiná. Zvláště, když lze alkohol i cigarety zakoupit na vietnamských tržnicích. Marihuanu vyzkoušelo 20 z dotazovaných respondentů. Z toho 3 respondenti uvedli, že kouřili krom marihuany i hašiš. Tuto odpověď volně dopsali vedle možností. Marihuana je v dnešní době také běžně dostupnou drogou. Nejen, že lze koupit od pouličních dealerů, mnohdy si ji pravidelní uživatelé pěstují doma. Sníží tak své náklady na vlastní spotřebu, popřípadě zásobují přátele, čímž vzniká z pěstování zisk. Možnost, kdy respondenti vyzkoušeli jiné drogy, zaškrtli celkem 4 žáci. Do jiných drog byl zařazen pervitin a hašiš. Jednalo se o žáky z devátých tříd uvedených základních škol. Žádnou drogu nikdy nevyzkoušelo celkem 16 respondentů (17,58 %). Oproti tomu 75 respondentů (82,42 %) nějakou drogu vyzkoušelo.

18%

vyzkoušel/a drogu nevyzkoušel/a drogu

82%

Graf 3: Zkušenost s drogami

39

Položka dotazníku č. 9 Užíváte nějaké drogy pravidelně? 19

20 18 16

14

14

12

12 10 8

13 11

8

8 6

6

ANO NE

4 2 0 ženy

muži

ženy

9. třída

muži 8. třída

Graf 4: Pravidelnost v užívání drog

Pro vyhodnocení této dotazníkové položky bylo zvoleno znázornění v podobě grafu, které jasně vystihuje, kolik respondentů užívá pravidelně drogy a kolik ne. Dle konstrukce otázky je zřejmé, že možnosti odpovědi byly pouze dvě: ANO/NE. Červené sloupce na grafu znázorňují zápornou odpověď. Možnost NE byla vybrána celkem 57 respondenty (62,64 %). Odpověď ANO je znázorněna modře a vybralo ji celkem 34 respondentů. Graf je členěn i dle pohlaví a tříd, do kterých dotazovaní žáci chodí. Položka dotazníku č. 10 Pokud v otázce č. 9 odpovíte ANO, uveďte jaké drogy užíváte. Dle předchozí otázky odpovídalo na položku číslo 10 celkem 34 respondentů. Každý mohl vybrat jednu a více možností. Nejčastěji pravidelně užívanou drogou jsou cigarety. Tuto možnost zvolilo 20 respondentů. Další užívanou drogou je alkohol (14 respondentů). Po alkoholu nastupuje marihuana. Tu pravidelně užívá 10 žáků.

40

Tabulka 8: Pravidelně užívané drogy Možnosti odpovědí

Počet odpovědí

Cigarety

20

Alkohol

14

Marihuana

10

Extáze

0

Jiné drogy

0

V tabulce můžeme vidět i drogy, které nevybral žádný respondent. Jedná se o extázi či jiné drogy. Položka dotazníku č. 11 Víte, co je závislost na drogách?

16%

ví, co je závislost neví, co je závislost

84%

Graf 5: Znalost pojmu závislost

V této položce bylo opět možné vybrat pouze z jednu z možných odpovědí. Tedy ANO či NE. Dle grafu se 76 respondentů (83,51 %) domnívá, že ví, co závislost na drogách je. Jen 15 respondentů (16,49 %) přiznává, že si pod tímto pojmem nedokáží vytvořit žádnou definici. Pro ověření této otázky slouží následující položky dotazníku, konkrétně č. 12 a č. 13. 41

Položka dotazníku č. 12 Závislost je: Tabulka 9: Vymezení pojmu závislost Možnosti odpovědí

Počet odpovědí

Procentuální vyjádření

Dočasný stav, s kterým si každý poradí sám

17

18,68 %

Nemoc, kterou je třeba, co nejdříve léčit

74

81,32 %

Celkem

91

100 %

Dle počtu odpovědí u jednotlivých možností se můžeme domnívat, že si je většina žáků vědoma závažnosti, kterou skýtá užívaní drog a závislost na nich. 74 respondentů (81,32 %) zvolilo odpověď, že závislost je nemoc, kterou je třeba léčit. Zbylých 17 respondentů (18,68 %) bere závislost jako dočasný stav, s kterým si daný člověk poradí sám. Položka dotazníku č. 13 Myslíte, že si závislý člověk dokáže se svým problémem pomoci sám? Jak už bylo zmíněno, rozvádí tato položka otázku číslo 11, ale je zřejmé, že i otázku číslo 12. Nadále se věnuje závislosti a ověřuje znalost respondentů v oblasti následků spojených s užíváním drog. Tabulka 10: Poznatky respondentů o léčbě závislosti Možnosti odpovědí

Počet odpovědí

Procentuální vyjádření

Ano, když chce, tak drogy nebere (stačí silná vůle)

44

48,35 %

Ne, potřebuje odbornou pomoc (lékař, léčebna)

39

42,86 %

Nevím, jak se dá závislost vyléčit

8

8,79 %

Celkem

91

100 %

Vzhledem k tomu, že v předchozím dotazu zodpovědělo 74 respondentů, že závislost je nemoc, kterou je potřeba léčit, je vyhodnocení této otázky poněkud sporné. 44 respondentů (48,35 %) se totiž domnívá, že se člověk vyléčí ze závislosti svépomocí. 39 respondentů (42,86 %) uvádí, že závislý člověk potřebuje odbornou pomoc. Pouze 8 žáků (8,79 %) přiznalo, že netuší, jak se závislost léčí. 42

Dle odpovědí z předchozí a této otázky je však zřejmé, že do řad žáků, které o léčbě závislosti vědí jen málo, bychom mohli připočíst další. Protiřečení jednotlivých odpovědí vykazuje nejasnost informací v této oblasti. Je možné, že respondenti si zcela neuvědomují následky spojené s užíváním a s případnou závislostí. Položka dotazníku č. 14 U každé uvedené drogy podtrhněte způsob jejího užívání, popřípadě doplňte. Pokud nevíte, nechte otázku nevyplněnou. Tato otázka zjišťuje, zda respondenti, tedy žáci druhého stupně základních škol, znají způsob užití některých druhů drog. Uvedeny byly drogy marihuana, hašiš, extáze a pervitin. U všech byly vypsány možné způsoby užití, které respondenti podtrhávali dle správnosti. Otázku jsme vyhodnotili podle toho, zda zaškrtli vše správně či zda ji zcela vynechali.

4% zná způsob užití drog 33% nezná způsob užití drog

63%

zná částečně způsob užití drog

Graf 6: Znalost způsobu užití drog

Vyhodnocení přináší zjištění, že 57 respondentů (62,63 %) zná způsob užití uvedených drog. 4 respondenti ( 4,40 %) vyplnili otázku jen částečně. Většinou se jednalo o znalost užití marihuany a hašiše. 30 respondentů nezaškrtlo v otázce nic. Dle formulace otázky se

43

tedy můžeme domnívat, že 32,97 % dotazovaných žáků neví, jak se jednotlivé drogy užívají. Položka dotazníku č. 15 Toxická psychóza je: Tabulka 11: Znalost pojmu toxická psychóza Možnosti odpovědí

Počet odpovědí

Procentuální vyjádření

Krásný stav po užití drogy

27

29,67 %

Stav před užitím drogy

5

5,49 %

Nebezpečná porucha, nemoc způsobená dlouhodobým užíváním drog

59

64,84 %

Celkem

91

100 %

Tato položka byla do dotazníku vložena pro získání informací o tom, zda žáci na druhém stupni základních škol znají následky a stavy závislého člověka spojené s užíváním drog. Vzhledem k odbornému termínu, který byl do dotazu zvolen, může být pro někoho počet správných odpovědí překvapující. Celkem 59 respondentů (64,84 %) zvolilo správnou variantu, že toxická psychóza je nebezpečná porucha způsobená užíváním drog. 27 respondentů (29,67 %) se domnívá, že toxická psychóza je krásný stav po užití drogy. Pouze 5 dotazovaných žáků (5,49 %) si myslí, že se jedná o stav před užitím drogy. Dle vyhodnocení této dotazníkové položky jsme zjistili, že více jak 60 % respondentů zná špatné následky užívání drog. Nevíme, zda znají odborný termín toxická psychóza, ale podle odpovědí, je zřejmé, že mají povědomí o neblahém dopadu drog na člověka a právě proto, zvolili tuto odpověď. Nevidí v drogách, jen ty krásné zážitky, hrdinství a popularitu v partě, ale vidí v nich i utrpení a následky, které sebou nesou. Toto zjištění považujeme za pozitivní.

44

35%

ví, co je toxická psychóza neví, co je toxická psychóza 65%

Graf 7: Znalost pojmu toxická psychóza

Položka dotazníku č. 16 Myslíte si, že vás může potkat otrava alkoholem? Je samozřejmé, že žáci v pubertálním věku si myslí, že mají vše pod kontrolou a vědí, co dělají. Důležité je zhodnotit, zda toho vědí dostatek. Je možné, že preventivní školní programy jsou většinou zaměřené spíše na problém nelegálních drog. Avšak drogy, které jsou „volně“ dostupné pro kohokoliv (například alkohol, cigarety) skýtají také spoustu rizik, o kterých by mládež měla vědět. A právě jedním z rizik je otrava alkoholem, tedy hlavní termín otázky číslo 16. Tabulka 12: Náhled na svou osobu z hlediska možného vzniku otravy alkoholem. Možnosti odpovědí

Počet odpovědí

Procentuální vyjádření

Ne, to se mi nemůže stát, dávám si pozor.

43

47,25 %

Ne, to se mi nemůže stát, alkohol nepiji.

23

25,27 %

Ne, to se mi nemůže stát, jsem zvyklý pít větší množství alkoholu.

0

0%

Ano, může se mi to stát.

25

27,48 %

Celkem

91

100 %

45

Jak můžeme vidět v tabulce, větší část respondentů (47,25 %) odpověděla, že je otrava alkoholem potkat nemůže, jelikož si dávají pozor. Toto tvrzení je možné považovat za naivní, ale adekvátní k věku dotazovaných lidí. Poměrně vyvážené jsou odpovědi „ne, to se mi nemůže stát, alkohol nepiji“ (25, 27 %) a „ano, může se mi to stát“ (27,48 %). Obě dvě můžeme shrnout jako pozitivní náhled na věc. Respondenti buď alkohol nepijí nebo si uvědomují míru rizika. Nikdo z respondentů nepije pravidelně velké množství alkoholu a nikdo se tedy nepovažuje za zvyklého pít alkohol. Toto zjištění taktéž odpovídá zkušenostem žáků druhého stupně základních škol a pro mnohé z nás je potěšujícím faktem. Položka dotazníku č. 17 Co si myslíte o lidech, kteří užívají pravidelně tzv. tvrdé drogy? Tabulka 13: Názor na uživatele tvrdých drog Možnosti odpovědí

Počet odpovědí

Procentuální vyjádření

Jsou mým vzorem, taky bych taková/ý chtěl/a být.

0

0,00 %

Je to pro mě odstrašující případ – nikdy drogy brát nebudu.

52

57,14 %

Láká mě to zkusit brát drogy, ale bojím se.

4

4,40 %

Jsou to chudáci, kteří by měli vyhledat pomoc a vyléčit se.

35

38,46 %

Celkem

91

100 %

Otázka dotazníku číslo 17 je zaměřena na subjektivní pohled respondenta na narkomany. Nevíme, zda se se závislými lidmi někdy setkali, ale dle odpovědí, mají všichni svůj názor v podstatě utříbený. Nikdo z 91 respondentů se totiž této otázce nevyhnul, ani nezvolil více možností. Je možné, že se setkali s osobami závislými na tvrdých nelegálních drogách prostřednictvím filmu, knihy, časopisu, internetu či z jiných zdrojů. Taktéž se můžeme domnívat, že se s narkomany potkali osobně či na nějaké preventivní přednášce. Popřípadě si vytvořili představu o takových lidech dle vyprávění. V celku je jedno, odkud děti vědí o závislých lidech. Je však podstatné, že více jak polovina respondentů uvádí, že lidé závislí na drogách na ně působí jako odstrašující příklad, vedoucí k vyjádření „nikdy drogy brát nebudu“. Tuto odpověď zvolilo celkem 52 respondentů (57,14 %).

46

V některých dotazovaných žácích vyvolala otázka spíše ochranitelskou empatickou reakci. Jednalo se o 35 respondentů (38,46 %), kteří považují osoby závislé na tvrdých drogách za chudáky, kteří by měli vyhledat pomoc a vyléčit se. I to považujeme za pozitivní vyústění, které svědčí o uvědomění si problému závislosti a její závažnosti. Je zajímavé uvést, že tuto možnost vybralo 30 dívek a jen 5 chlapců. 4 dotazovaní chlapci (4,40 %) vypověděli, že osoby závislé na tvrdých drogách u nich vyvolávají chuť zkusit nějakou návykovou látku. Avšak tato touha je vyprovázena strachem z užití. Žádný z dotazovaných nepovažuje toxikomany za vzor a neztotožňuje se s jejich životním stylem. Položka dotazníku č. 18 Užil/a jste někdy drogu, aniž byste znal/a její účinky? Mládež často přijde k drogám v partě, od přátel, ve škole či jen tak na ulici a diskotékách. Při rozhodování před prvním užitím hrají kamarádi mnohdy velmi významnou roli. Nový uživatel by nerad prožil pocit trapasu či zesměšnění před ostatními a právě proto, látku vyzkouší. Ne, vždy však ví, jak na něj droga zapůsobí a jaký stav jeho tělu a mysli přinese. Právě tento problém je obsažen v dotazníkové položce číslo 18 a následně rozveden v položce číslo 19.

10%

90%

užil/a drogu bez znalosti účinku

neužil/a drogu bez znalosti účinku

Graf 8: Užití drogy bez znalosti účinku

47

9 respondentů (9,89 %) užilo drogu, aniž by znalo její účinky. 82 respondentů (90,11 %) buď drogu neužilo vůbec či se domnívají, že její účinky předem znali. Položka dotazníku č. 19 Pokud jste v otázce č. 18 odpověděl/a ANO, vypište o jakou drogu šlo. Tabulka 14: Drogy vyzkoušené bez znalosti jejich účinku Možnosti odpovědí

Počet odpovědí

Marihuana

9

Alkohol

5

Cigarety

1

Všichni respondenti (tedy všech devět žáků), kteří odpověděli v dotazníkové položce č. 18 ano, uvedli marihuanu jako drogu, u níž neznali při prvním užití účinky. Někteří z nich uvedli mezi tyto drogy i alkohol (5 respondentů) a cigarety (1 respondent). Jeden respondent spontánně dopsal k otázce, že se poprvé napil alkoholu doma na svých desátých narozeninách. V té době prý neznal důsledky užití alkoholu. Od té doby se alkoholu již nikdy nenapil. Položka dotazníku č. 20 Co by mělo dost velký vliv na to, abyste nikdy žádnou drogu neužil/a? Tabulka 15: Faktory ovlivňující užívání drog Možnosti odpovědí

Počet odpovědí

Procentuální vyjádření

Větší množství preventivních programů a informací ve škole

17

18,68 %

Výchova rodičů

36

39,56 %

Správná parta

36

39,56 %

Jiné

2

2,20 %

Celkem

91

100 %

Jak je zřejmé z tabulkového vyhodnocení otázky, nejvíce respondentů vybralo možnost výchova rodičů a správná parta. Jednalo se o shodný počet žáků, tedy 36 (39,56 %).

48

Mládež se tedy domnívá, že podstata tkví ve výchově rodičů. Může se jednat o informace z drogové problematiky poskytnuté rodičem, jakožto člověkem pevně citově spjatým s daným dítětem. Dále se také může jednat o naučení a zafixování si určitých vzorců chování, hodnot a názorů. Samozřejmě se jedná i o rodiče působícího jako vzor pro dítě. Respondenti tuto možnost zvolili zřejmě právě dle svých citů, které k rodině chovají, a kterými se řídí. Mají pocit, že rodina by měla udávat meze, mantinely, ale také přinášet jistotu a neodkryté možnosti jejich dalšího života. Cítí, že rodiče mají velký vliv na konání svých dětí. Do jedné roviny s výchovou rodičů byla postavena správná parta. To, že si dotazovaní žáci druhého stupně základních škol uvědomili, že parta má velký vliv na užití či neužití nějaké drogy, lze považovat za velmi dobré zjištění. Je obecně známo, že se lidé s návykovými látkami setkávají v partě. Pokud si však tento problém uvědomují, jejich výběr přátel tím může být ovlivněn. To, že 36 respondentů vybralo právě tuto možnost, je velkým pozitivem. Jen 17 respondentů (18,68 %) má pocit, že by školy mohly věnovat více úsilí v drogové prevenci a do výuky zařadit více preventivních programů a informací. 40

36

36

35 30 25 20

17

Řady1

15 10 5

2

0 preventivní programy

výchova rodičů

správná parta

Graf 9: Důvody, ovlivňující užívání drog

49

jiné

2 respondenti (2,20 %) vidí důvody pro nebraní drog v jiných okolnostech. Je nutné podotknout, že se oba nad problematikou velmi zamysleli a své odpovědi dostatečně zvážili. Jejich nápady, by jednoduše předešly užití drog u mládeže celkově, můžeme říci u celé populace. Bohužel reálnost je u obou příspěvků malá, ne-li mizivá. Jeden z těchto dvou respondentů uvedl, že kdyby měl každý člověk nějaké hobby, nemusel by zahánět nudu drogou. Druhý uvedl, kdyby drogy nebyly a nebo byly, ale nedostupné lidem, nemuseli bychom řešit, proč jsou špatné. Prostě by pro nás neexistovaly. Není nutné tyto dva výroky rozvádět. Jsou srozumitelné, jasné a výstižné. Na žáky druhého stupně základní školy velmi uvědomělé a přínosné. Položka dotazníku č. 21 Myslíte si, že se můžete stát závislým na (nelegální, tvrdé) droze? Tabulka 16: Uznání možného vzniku závislosti Možnosti odpovědí

Počet odpovědí

Procentuální vyjádření

Ano, to se může stát každému

39

42,86 %

Ne, to se mi nikdy nemůže stát

31

34,06 %

Nevím

21

23,08 %

Celkem

91

100 %

Tato otázka vede k zamyšlení člověka sám nad sebou. Žáci 8. a 9. tříd si jen těžko dokážou představit, co jednou bude a nebude, co je čeká, co jim přinese budoucnost. Ale zhodnotit to, čeho se sami jako lidé mohou vyvarovat a v životě vyhnout, za co sami nesou odpovědnost, je velmi důležité, a proto by si tuto schopnost měli trénovat již od mala. Připustit možnost závislosti jen proto, že se to může stát každému a omluvit tak své případné chování je lehké, ale nepřináší to nic dobrého. Avšak uvědomit si, že drogy jsou všude kolem nás a obětí může být kdokoliv, také není na škodu. Pokud si člověk uvědomuje dostatečně riziko, dává si mnohem více pozor. Odpověď, v které dotazovaní připouští určitou možnost jejich závislosti, vybralo 39 respondentů (42,86 %).

50

Rozhodnost v tomto ohledu ukázalo 31 respondentů (34,06 %). Ti tvrdí, že se závislými nikdy nestanou. Je otázkou, zda jim jejich pevné přesvědčení a jistota přinesou sílu bojovat s nežádoucími faktory či naopak vyvolají životní nepozornost. Své chování a budoucnost nedokáže posoudit 21 žáků (23,08 %). Jsou to ti, kteří neví, zda se mohou či nemohou stát závislými. Položka dotazníku č. 22 Proč si to myslíš? Tato položka rozvádí prostřednictvím otevřené otázky dotaz č. 21. Jelikož každý respondent odpověděl vlastními slovy, byly odpovědi utříděny do určitých skupinek. Tyto skupinky jsou nadále uspořádány do jakéhosi žebříčku odpovědí. Tabulka 17: Důvody proč neužívat či užívat drogy Skupiny odpovědí

Počet respondentů

Nikdy brát drogy nebudu, drogy se mě netýkají, drogy se mi vyhnou nebo se drogám vyhnu já, to se mi nikdy nestane.

13

To se může stát každému.

7

Člověka stáhne parta.

6

Bojím se drog, bojím se brát drogy.

5

Nevím, co mě v životě může potkat, co mě čeká.

4

Jednou to zkusíš a už si závislí.

4

Drogy ti může hodit někdo do pití a celý život je zkažený.

4

Droga si nevybírá.

2

Sportuji a nemám čas na drogy.

1

Svou odpověď z dotazníkové položky č. 21 volně rozvedlo celkem 46 respondentů (50,55 %). 45 respondentů (49,45%) tuto otázku nezodpovědělo.

51

Položka dotazníku č. 23 Stručně napište, co si o drogách myslíte. Poslední otázka v dotazníku je taktéž otevřená. Respondenti na ni mohli odpovídat volně. Mohli vyjádřit svůj vlastní subjektivní názor na drogy. Cílem otázky není hodnotit případné odpovědi, ale pouze zmapovat náhled žáků druhého stupně základních škol na drogy. Na otázku odpovědělo 79 respondentů (86,81 %). Zbylých 12 ( 13,19 %) žáků neuvedlo žádnou odpověď. Tabulka 18: Názory na drogy Skupiny odpovědí

Počet respondentů

Drogy jsou špatné, hnusné, ošklivé, nebezpečné, atd.

26

Drogy ničí život, zdraví.

23

Drogy jsou k ničemu, jsou zbytečné, je to blbost.

7

Drogy jsou drahé.

4

Drogy jsou zakázané.

4

Drogy přinesou nejdříve potěšení, potom velký problém.

3

Drogy zabíjí.

3

Drogy nikdy brát nebudu.

2

Zakázané ovoce nejlépe chutná.

1

Drogy jsou útěk od reality a nudy.

1

Drogy neodsuzuji.

1

Drogy jsou klídek, pohoda.

1

Lepší by bylo, kdyby drogy nebyly.

1

V dnešní době je pomalu normální brát drogy a to je špatně.

1

Jsou to látky, které ze slušných lidí dělají chudáky.

1

Není na místě převádět odpovědi respondentů do souvislostí. Je lepší zamyslet se nad nimi a každou z nich brát jako individuální názor člověka v pubertálním věku na drogu. Pro někoho se může jednat o pouhé věty na papíře, pro jiné je to podklad k další preventivní činnosti ať už v rodině, ve škole či kdekoliv jinde.

52

13

Ověření předpokladů průzkumu

P1: Předpokládáme, že minimálně 80 % žáků druhé stupně základních škol bude znát způsob užití jednotlivých druhů drog. Ověření předpokladu: Tento předpoklad se nám nepodařilo potvrdit. Dle výsledků průzkumu, je zřejmé, že způsob užití jednotlivých drog zná pouze 57 respondentů, tedy 62,64 %. Tito respondenti vyplnili dobře způsob užití u všech drog uvedených v dotazníku. Jednalo se o marihuanu, hašiš, extázi a pervitin. 4 respondenti (4,40 %) znají způsob užití alespoň některých drog. Celkem 30 respondentů (32,97 %) odpovědělo špatně či neodpovědělo vůbec, což vypovídá o tom, že neznají způsob užití drog (viz. položka dotazníku č. 14, graf 11 Znalost způsobu užití drog, s. 43). P2: Předpokládáme, že více jak 50 % žáků druhého stupně základních škol má zkušenost s nějakou drogou. Ověření předpokladu: Předpoklad byl ověřen a vyhodnocen jako platný. V dotazníkovém průzkumu se k této problematice vztahuje položek více, nejpřesnější vyhodnocení je však možno udělat pomocí dotazu č. 8. Výsledky udávají, že 76 respondentů, alespoň jednou v životě vyzkoušelo nějakou drogu. To je 82,42 %. Na prvním místě v žebříčku vyzkoušených drog se umístil alkohol, poté cigarety, následně marihuana, hašiš a pervitin. Pro zajímavost uvádíme, že 34 respondentů užívá nějakou návykovou látku pravidelně. Pouze 16 z (17,58 %) dotazovaných žáků nikdy nevyzkoušelo žádnou drogu (viz. položka dotazníku č. 8 - graf 3 Zkušenost s drogami, s. 39, položka dotazníku č. 9 - graf 4 Pravidelnost užívání drog, s. 40). P3: Předpokládáme, že maximálně 30 % žáků druhého stupně základních škol zná následky dlouhodobého užívání drog. Ověření předpokladu: Tento předpoklad se nám v průzkumovém šetření nepodařilo potvrdit. Žáci druhého stupně základních škol odpovídali na otázky, zjišťující informovanost ohledně následků užívání drog, velmi dobře. Jednalo se o otázku č. 11 a 12 věnovanou závislosti jako nemoci. 83,51 % respondentů uvedlo, že ví, co je závislost na drogách. Většina z těchto respondentů svou odpověď potvrdila v následujícím rozšiřujícím dotazu. Zde 81,32 % respondentů uvádí, že závislost je nemoc, kterou je potřeba, co 53

nejdříve odborně léčit. Předpoklad se nepotvrdil i v případě zjišťovací otázky „Co je toxická psychóza?“. Zde 64,84 % respondentů uvedlo, že se jedná o nebezpečnou poruchu způsobenou dlouhodobým užíváním drog (viz. položka č. 11 – graf 5 Znalost pojmu závislost, s. 41, položka č. 12 – tabulka 9 Vymezení pojmu závislost, s. 42).

54

ZÁVĚR Předložená bakalářská práce se zabývala drogovou problematikou mládeže, konkrétně žáků druhého stupně základních škol. Cílem práce bylo obecně shrnout drogovou problematiku, její historii a současnost. Dále charakterizovat druhy drog, způsob jejich užití, projevy a následky užívání. Práce se také zabývala závislostmi, jejich léčbou, ale i prevencí. Veškeré informace se vztahovaly především k mladým uživatelům drog, konkrétně k drogové problematice žáků 2. stupně základních škol. Některé informace byly shromažďovány s ohledem na region (tedy z Libereckého kraje). Tato teoretická východiska byla nadále rozvedena v praktické části. Tato část předložené bakalářské práce zjišťovala míru informovanosti žáků druhého stupně základních škol, ohledně zkušenností s drogami a následky jejich užívání. Jako metoda průzkumu byl vybrán dotazník, tedy kvantitativní způsob sběru dat. Respondenti byli žáci 8. a 9. tříd Základní školy Lidické a Základní školy T. G. Masaryka z Hrádku nad Nisou. Dotazník měl poměrně rozsáhlou podobu a pojímal různé aspekty drogové problematiky u mládeže. Jeho vyhodnocení slouží pouze jako jakýsi náhled na tento celosvětový problém. Dle dotazníkových položek byla strukturována praktická část. Jednotlivé otázky byly slovně vyhodnoceny, popřípadě doplněny tabulkami či grafy. Praktická část nadále ověřovala platnost třech předem určených předpokladů. Z těchto předpokladů se nám podařilo potvrdit pouze jeden. Přesto se domníváme, že práce přinesla zajímavé poznatky do praxe. Vyhodnocený průzkum prokázal, že způsob užití jednotlivých drog zná pouze 62,64 % respondentů. Předpoklad však udával, že způsob užití bude znát minimálně 80% žáků druhého stupně základních škol. Druhý předpoklad vztahující se na zkušennost respondentů s drogami byl potvrzen, jelikož bylo vyhodnoceno, že 82,42 % respondentů má zkušennost s nějakou drogou. Třetí předpoklad je neplatný, protože průzkum dokázal, že většina (více než 80 %) respondentů zná následky užívání drog.

55

Předložená bakalářská práce přináší čtenáři představu o užívání drog z pozice školáka. Náhled na míru výskytu drog v prostředí základních škol, na zkušennosti s drogami žáků 8. a 9. tříd, pohled na uvědomění si následků a možných komplikací spojených s užíváním drog. Práce přináší návod pro určení dalších opatření vedoucích k zlepšení či napravení současného stavu výskytu drog nejen mezi mladými lidmi, ale mezi lidmi obecně.

56

NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ Poskytnout rodičům informace o drogách a drogové problematice mládeže. V dnešní době se preventivní péče a drogová zodpovědnost přenáší spíše na školská zařízení. Je samozřejmé, že působení školy hraje v životě dítěte, žáka velkou roli, ale největší vliv mají na dítě rodiče. Právě rodiče jsou dítěti od narození vzorem. Oni formují chování a jednání dítěte. Ovlivňují dítě neustálou výchovou. Rodiče na dítě působí od narození, proto by právě oni měli být prvotním článkem prevence drog. Kdyby informovanost rodičů byla dostatečná a kdyby měli povědomí o tom, jak dobře cíleně preventivně působit na své dítě, byla by prevence mnohem účinější. Doporučujeme besedy, letáky, video projekce, přednášky odborníků určené rodičům, konané a organizované školou. Drogová prevence hrou pro všechny věkové kategorie. Drogová prevence je směřována spíše na věkové rozhraní žáků základních škol (převážně druhého stupně) a studentů škol středních. Avšak prevence může probíhat již od předškolního věku. Malé děti se již v mateřské škole učí zdravému životnímu stylu. Na některých mateřských školách jistě tato forma učení již probíhá, ale na mnoha ne. Proto prevenci doporučujeme již v programu MŠ. Naučit žáky hledat potřebné informace a správně s nimi naložit. Na základních školách se často uskutečňují pořady, přednášky o drogách a jejich vlivu na člověka. Dnešním trendem ve vzdělání je provázání učiva všech předmětů a rozvoj klíčových kompetencí. Doporučujeme využít na školách projektový týden zaměřený na drogy. Děti by samostatně vyhledávaly informace, které by následně pod vedením odborníků a učitelů zpracovávaly záživnou formou. Poznatky, které nastřádaly a nadále s nimi cíleně pracovaly, by mohly popřípadě předávat dál. Volnočasové aktivity dětí a mládeže Správné využití volného času dětí je jednou z nejlepší prevencí drogových závislostí. Doporučujeme zvýšit dostupnost odpoledních kroužků na základních školách a využít

57

prostor tělocvičen nebo počítačových učeben. Popřípadě takto umožnit praxi vysokoškolským studentům s dětmi. Podpora činnosti preventistů Doporučujeme i nadále pokračovat a podporovat činnosti preventistů městské i obecní Policie, kteří se mimo jiné zabývají přednáškami na základních a středních školách. Prevence těchto pracovníků směřují do prevence sociálně patologických jevů. Podchytit volný prodej alkoholových a tabákových drog nezletilým. Zákon sice jasně stanovuje věkovou hranici pro nákup alkoholu či cigaret, avšak realita je v mnohým obchodech či restauracích jiná. Tento fakt by měl být mnohem důsledněji řešen než doposud. Dětem by tyto produkty neměly být prodávány. Proto by měly být mnohem častější, přísnější a důslednější kontroly prodejců, které by měly ve svém důsledku trestat za přestupek. Zásahy v této věci by neměly být globální, ale měly by se vztahovat na konkrétní město či vesnici. Měly by pojímat všechny zúčastněné a působit co nejkonkrétněji.

58

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ DUPAL, Libor, 2004. Kniha o marihuaně. 2. vyd. Praha: Maťa. ISBN 80-7287-082-3. ELLIOTTOVÁ, Michele, 2000. Jak ochránit své dítě. 3. vyd. Praha: Portál. ISBN 807178-419-2. GOHLÖRT, Christoph, KÜHN, Frank, 2001. Od návyku k závislosti. 1. vyd. Praha: Ikar. ISBN 80-7202-950-9. HORT, Vladimír, HRDLIČKA, Michal, KOCOURKOVÁ, Jana, MALÁ, Eva, 2008. Dětská a adolescentní psychiatrie. 2. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-404-5. KALINA, Kamil, 2003. Drogy a drogové závislosti 1. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky. ISBN 80-86734-05. KALINA, Kamil, 2003. Drogy a drogové závislosti 2. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky. ISBN 80-86734-05-6. LIBERECKÝ KRAJ. Akční plán protidrogové politiky Libereckého kraje pro období 2010–2012

[online].

[vid.

20. 9. 2011].

Dostupné

z:

http://odbor-socialni.kraj-

lbc.cz/page1682 LIBERECKÝ KRAJ. Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Libereckého kraje za rok 2010 [online]. [vid. 15. 8. 2011]. Dostupné z: http://odbor-socialni.krajlbc.cz/page1682 MATOUŠEK, Oldřich. MATOUŠKOVÁ Andrea, 2011. Mládež a delikvence. 3. aktual. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-825-8. MINAŘÍK, Jakub. Dělení drog podle převládajícího účinku [online]. [vid. 15. 8. 2011]. Dostupné

z:

http://www.drogy.net/portal/ilegalni-drogy/ucinky-drog/zakladni-deleni-

drog_2010_04_28.html MINAŘÍK, Jakub. O drogách obecně [online]. [vid. 15. 8. 2011]. Dostupné z: http://www.drogovaporadna.cz/o-drogach-obecne.html

59

NARODNI

PROTIDROGOVA

CENTRALA.

Výroční

zpráva

2010

[online].

[vid. 15. 8. 2011]. Dostupné z: http://www.policie.cz/soubor/vyrocni-zprava-2010.aspx NEŠPOR, Karel, 2011. Návykové chování a závislost. 4. aktual. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-908-8. NEŠPOR, Karel, 2001. Vaše děti a návykové látky. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7178515-6. ORLÍKOVÁ, Barbora. Primární prevence [online]. [vid. 20. 9. 2011]. Dostupné z: http://www.drogovaporadna.cz/pomoc-a-lecba/primarni-prevence.html TRAPKOVÁ, Barbora. Cíle prevence podle věku [online]. [vid. 1. 9. 2011]. Dostupné z: http://www.odrogach.cz/skola/zakladni-informace/cile-prevence-podle-veku.html? section_id=17 RETTOVÁ, Vlasta, 1998. Droga účty neskládá. 1. vyd. Ostrava: Montanex. ISBN 807225-001-9. RIESEL, Petr, 1999. Lesk a bída drog. 1. vyd. Olomouc: Votobia. ISBN 80-7198-348-9. SANANIM, 2007. Drogy otázky a odpovědi. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367223-2. SVOBODA, Mojmír, ČEŠKOVÁ, Eva, KUČEROVÁ, Hana, 2006. Psychopatologie a psychiatrie. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7367-154-9. VODÁČKOVÁ, Daniela a kol., 2007. Krizová intervence. 2. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-342-0.

60

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Míra rizika v užívání drog..................................................................................14 Tabulka 2: Možné oční příznaky požití návykových látek...................................................21 Tabulka 3: Způsob získání prvotní informace o drogách.....................................................35 Tabulka 4: Míra informovanosti o drogách..........................................................................35 Tabulka 5: Nejznámější drogy mezi mládeží.......................................................................36 Tabulka 6: Původce prvního setkání s drogou......................................................................37 Tabulka 7: Žebříček vyzkoušených drog..............................................................................38 Tabulka 8: Pravidelně užívané drogy...................................................................................41 Tabulka 9: Vymezení pojmu závislost..................................................................................42 Tabulka 10: Poznatky respondentů o léčbě závislosti..........................................................42 Tabulka 11: Znalost pojmu toxická psychóza......................................................................44 Tabulka 12: Náhled na svou osobu z hlediska možného vzniku otravy alkoholem.............45 Tabulka 13: Názor na uživatele tvrdých drog.......................................................................46 Tabulka 14: Drogy vyzkoušené bez znalosti jejich účinku..................................................48 Tabulka 15: Faktory ovlivňující užívání drog......................................................................48 Tabulka 16: Uznání možného vzniku závislosti...................................................................50 Tabulka 17: Důvody proč neužívat či užívat drogy..............................................................51 Tabulka 18: Názory na drogy...............................................................................................52

61

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Zkoumaný vzorek....................................................................................................33 Graf 2: Rodinné zázemí …...................................................................................................33 Graf 3: Zkušenost s drogami ….........................................................................................39 Graf 4: Pravidelnost v užívání …........................................................................................40 Graf 5: Znalost pojmu závislost …......................................................................................41 Graf 6: Znalost způsobu užití drog …..................................................................................43 Graf 7: Znalost pojmu toxická psychóza ….........................................................................45 Graf 8: Užití drogy bez znalosti účinku …..........................................................................47 Graf 9: Důvody ovlivňující užívání drog …........................................................................49

62

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník pro žáky 2. stupně základních škol

63

Příloha č. 1 Vážení respondenti, ráda bych Vás požádala o vyplnění otázek v předloženém dotazníku. Otázky jsou směřované k drogové problematice žáků 2. stupně základních škol. Dotazník je anonymní a důvěrný. Odpovědi budou využity pro praktickou část mé bakalářské práce, proto dbejte na jejich pravdivost. Otázky, které nejvíce souhlasí s realitou zakroužkujte, popřípadě rozepište. U některých otázek je možné zakroužkovat i více pravdivých odpovědí. Celý dotazník Vám nezabere více jak 10 minut. 1. Vaše pohlaví a) muž b) žena 2. Do jaké třídy docházíte? a) 8. třída b) 9. třída 3. V jaké rodině žijete? a) úplná – s matkou i otcem b) neúplná – jen s jedním z rodičů c) žiji u někoho jiného: ___________________________ 4. Od koho či z jakých zdrojů jste se poprvé dozvěděl/a o drogách? a) od rodičů b) média = televize, internet, rádio c) od přátel, kamarádů d) z preventivních přednášek ve škole e) z jiných zdrojů: :___________________________ 5. Myslíte si, že máte o drogách, jejich účincích a následcích užívání dostatek informací? a) ano, mám dostatek informací b) ne, potřeboval/a bych některé informace doplnit c) ne a nezajímá mě to 6. S jakými drogami jste se osobně setkal/a? a) cigarety b) alkohol c) marihuana d) jiné drogy: _________________________________________________ e) nesetkal/a jsem se s žádnou drogou

7. U koho jste se poprvé setkal/a s nějakou drogou? a) u rodičů b) u přátel, kamarádů c) u spolužáků d) jinde: _______________________________ 8. Jaké drogy jste alespoň jednou vyzkoušel/a? a) cigarety b) alkohol c) marihuana d) jiné drogy: _________________________________________________ e) žádné 9. Užíváte nějaké drogy pravidelně? a) ano b) ne 10. Pokud v otázce číslo 9 odpovíte ANO, uveďte jaké drogy užíváte. a) cigarety b) alkohol c) marihuana d) extáze e) jiné drogy: _________________________________________________ 11. Víte, co je závislost na drogách? a) ano b) ne 12. Závislost je: a) dočasný stav, s kterým si každý poradí sám b) nemoc, kterou je potřeba, co nejdříve léčit 13. Myslíte, že si závislý člověk dokáže se svým problémem pomoci sám? a) ano, když chce, tak drogy nebere (stačí silná vůle) b) ne, potřebuje odbornou pomoc (lékaře, léčebnu) c) nevím, jak se dá ze závislosti vyléčit

14. U každé uvedené drogy podtrhněte způsob jejího užívání, popřípadě doplňte. Pokud nevíte, nechte otázku nevyplněnou. Příklad: cigarety – injekční podání, čichání, šňupání, kouření, polykání a) marihuana, hašiš – šňupání, injekční podání, kouření, čichání, jiné: ___________ b) extáze – šňupání, kouření, polykání, čichání, jiné: ________________________ c) pervitin – kouření, šňupání, injekční podání, polykání, jiné: _________________ 15. Toxická psychóza je a) krásný stav po užití drogy b) stav před užitím drogy c) nebezpečná porucha, nemoc způsobená dlouhodobým užíváním drog 16. Myslíte si, že vás může potkat otrava alkoholem? a) ne, to se mi nemůže stát – dávám si pozor b) ne, to se mi nemůže stát – alkohol nepiji c) ne, to se mi nemůže stát – jsem zvyklý pít větší množství alkoholu d) ano, může se mi to stát 17. Co si myslíte o lidech, kteří užívají pravidelně tzv. tvrdé drogy? a) jsou mým vzorem, taky bych takový/á chtěl/a být b) je to pro mě odstrašující případ – nikdy drogy brát nebudu c) láká mě to zkusit brát drogy, ale bojím se d) jsou to chudáci, kteří by měli vyhledat pomoc a vyléčit se 18. Užil/a jste někdy drogu, aniž byste znal/a její účinky? a) ano b) ne 19. Pokud jste odpověděl/a ANO, vypište o jakou drogu šlo: ______________________________________________________________ 20. Co by mělo dost velký vliv na to, abyste nikdy žádnou drogu neužil/a? a) větší množství preventivních programů a informací ve škole b) výchova rodičů c) správná parta d) jiné: _____________________________________________ 21. Myslíte si, že se můžete stát závislým/lou na droze? a) ano, to se může stát každému b) ne, to se mi nikdy nemůže stát c) nevím

22. Proč si to myslíte? ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ____________________________ 23. Stručně napište, co si o drogách myslíte: ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ____________________________