XVI. ročník, 5/2011
Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail:
[email protected]
Turistické informace z České republiky
DrÏitelem prestiÏního titulu EDEN 2011 se stalo SLOVÁCKO Čtete na str. 17-19
www.slovacko.cz
!
LETNÍ TIPY KUDY Z NUDY Zaãátek léta patfií k obdobím ‰kolních v˘letÛ a rodinn˘ch víkendov˘ch v˘prav za odpoãinkem a pouãením, za památkami i kulturními záÏitky. Z portálu kudy z nudy jsme tentokrát vybrali nûkolik dal‰ích tipÛ, které nezklamou. a platí do konce sezony. Součástí stříbrného klíče budou i slevy na vstupném do dalších památek či bonusy využitelné v restauracích, hotelech, u průvodců, v dopravě nebo při sportovních a rekreačních aktivitách. www.kutnahora.cz
Zlatá ulička opět zpřístupněna Zlatá ulička na Pražském hradě, která se podrobila víc jak roční rekonstrukci, je od 1. června 2011 opět zpřístupněna. Hlavním důvodem stavebních prací byla oprava zastaralé kanalizace, která ohrožovala statiku tamních budov. Také domky ve Zlaté uličce prošly zásadní proměnou a zavedou návštěvníky například do zlatnické dílny z období pozdního baroka, renezanční krčmy, nebo do obydlí bylinkářky či slavné kartářky. Kutná Hora nabízí návštěvníkům stříbrný klíč k památkám V letošní turistické sezoně mohou získat návštěvníci v Kutné Hoře speciální jednotnou vstupenku, tzv. stříbrný klíč. Klíč otevře brány hned v osmi památkách Kutné
Hory i okolí. Se vstupenkou za 250 korun mohou lidé navštívit Kostnici, Katedrálu Nanebevzetí Panny Marie, Chrám svaté Barbory, České muzeum stříbra a stříbrný důl Hrádek, Tylův památník, Vlašský dvůr, Galerii Středočeského kraje v Jezuitské koleji a nedaleký Zámek Kačina. Návštěvníci díky klíči ušetří až 355 korun, které by zaplatili za samostatné vstupné do uvedených památek. Vstupenka je přenosná
Historické památky v Litomyšli Renezanční zámek v Litomyšli dal na návrší nad městem vybudovat v letech 1568 až 1581 Vratislav z Pernštejna, nejvyšší kancléř Království českého. Ze čtyř křídel kolem centrálního nádvoří jsou tři opatřena arkádami, jež se zčásti otvírají i do prostoru kolem zámku. Vnější zdi i komíny pokrývá
sgrafitová výzdoba s osmi tisíci psaníček, považovaná za nejkrásnější na území bývalé rakouské monarchie. Každý motiv je originál a neopakují se, až na tři psaníčka, zdobená motivem klíče. Pověst praví, že ten, kdo všechny tři klíče v bohaté fasádě najde, prožije šťastný život. K prohlídce vybízí také historické centrum města s řadou zajímavých renezančních a barokních domů. Mezi nimi stojí za pozornost zejména dům U Rytířů, který získal svůj název podle reliéfní dekorativní a figurální výzdoby na fasádě. V interiéru se dochoval renezanční kazetový strop a reliéfně zdobené kamenné pilíře; pořádají se v něm krátkodobé výstavy výtvarného umění. Dalším skvostem, tentokrát novorenezanční architektury, je Smetanův dům, jehož provoz zahájilo roku 1905 představení opery Dalibor od Bedřicha Smetany. Jako kulturní a společenské centrum města slouží svému původnímu účelu dodnes. Raritou Litomyšle je také Portmoneum – muzeum Josefa Váchala. Dvě přízemní místnosti domku známého tiskaře a sběra-
tele Josefa Portmana vyzdobil v roce 1920 unikátními malbami a originálním vyřezávaným malovaným nábytkem Portmanův přítel, grafik, spisovatel, mystik a knihtiskař Josef Váchal (1884–1969). Malby pokrývají každý čtvereční centimetr stěn i stropů a zobrazují nejrůznější mystické vize, ďábly a příšery, jsou zde i vyobrazení Panny Marie a fantastické krajiny s hrady. V 90. letech byl dům Josefa Portmana díky nakladatelství Paseka restaurován a otevřen pro veřejnost. V muzeu lze zakoupit nejenom knihy o J. Váchalovi a jeho tvorbě, ale i jeho nejznámější díla, mezi něž patří například Krvavý román. www.litomysl.cz Zajímavé expozice zámku Lednice Unikátní expozice se nacházejí ve druhém patře zámku, které bylo dosud nevyužito. Tvoří je obnovené dětské pokoje princů i princezen ze šlechtického rodu Lichtenštejnů a také stálá expozice bezmála 850 loutek ze sbírky výtvarníka Milana Knížáka. Sbírku tvoří především loutky z 19. a z počátku 20. století, kdy se loutkové divadlo těšilo v Čechách a na Moravě největší oblibě. Exponáty jsou ukázkou rukodělného mistrovství loutkářů. Dětské pokoje byly obnoveny podle historických inventářů a dokumentace z 19. století. Hlavní místností nové expozice je učebna s hernou. Příchozí mohou nahlédnout také do dvou chlapeckých a dvou dívčích pokojů. www.zamek-lednice.com
Foto: CzechTourism, TP Další tipy hledejte na www.kudyznudy.cz Redakce portálu Kudy z nudy CzechTourism, tel: 221 580 486 e-mail:
[email protected]
Agentura NKL Žofín s.r.o. Vás zve na
119. ŽOFÍNSKÉ FÓRUM Cestovní ruch, památky, služby. Co dokážeme nabídnout? Praha, Velký sál paláce Žofín, 21. června 2011 od 13,00 hod. Vystoupí: Jiří Besser, ministr kultury, Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj, Rostislav Vondruška, generální ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism a další hosté. Přihlášky na www.zofin.cz
„V poslední době jakoby se roztrhl pytel s konferencemi a pracovními fóry nad otázkou, kam dál. Kudy povedou cesty dalšího vývoje cestovního ruchu u nás? Už jsme se sešli v Litoměřicích i ve Štětí, v Lomnici nad Popelkou a v Liberci, na Buchlovsku a čeká nás setkání v Železném Brodě a určitě na mnoha dalších místech.
Změna programu vyhrazena!
něco zajímavého a poznávat něco nového nebo zapomenutého. Potom také proto, že někde v podhoubí, ve školních škamnech středních a vysokých škol, které se cestovním ruchem zabývají, vyrůstá nová generace teoreticky dobře vybavených mladých lidí, kteří za rok či dva zahájí svoji profesionální kariéru na příslušných odborech
Kde je budoucnost domácího cestovního ruchu? Ať na Moravě, v Čechách nebo ve Slezsku, všude více či méně hlasitě zaznívá otázka, jak dál s cestovním ruchem. Zejména po roce 2013, poté, co se evropské finanční toky ztenčí nebo dokonce úplně vyschnou. A nevyschnou-li, pak budou možná určeny na realizaci projektů z jiných oborů. Je čeho se obávat? Nemyslím! Cestovní ruch jako podnikatelské prostředí nevymizí a nezhyne bídně někde v koutě, mimo zájem. Proč? Především proto, že dovolená, prázdniny, léto, koupání, hory a lyžování, touha po adrenalinu nebo dlouhých túrách nemůže jen tak sama od sebe zmizet. Lidé budou chtít i nadále odpočívat, prožívat
městských a krajských úřadů, v destinačních společnostech, případně v soukromých firmách, cestovních kancelářích a hotelech. Před několika týdny jsme opět měli možnost s některými z nich hovořit při besedě, na kterou naši redakci už poněkolikáté pozvala katedra cestovního ruchu Vysoké školy ekonomické v Praze. Zájem studentů, kteří končí bakalářské studium cestovního ruchu, není strojenou pózou. Je to zájem opravdový, vyvěrající jak ze stylu studia, tak z přirozené potřeby vracet se „domů“. V době, kdy pro mladé není problém vyjet kamkoliv, se potřeba poznávat vlastní zemi a její krásy stává stále častěji až živelnou
Držitelem titulu EDEN 2011 se stalo Slovácko . . . . . . . 1,17 Letní tipy kudy z nudy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Kde je budoucnost českého cestovního ruchu? . . . . . . . . 3 Hřensko není nepřístupné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Opárenským údolím křížem krážem . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Litoměřické návraty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Vstříc dobrodružstvím na lodi Porta Bohemica 1 . . . . . . . 7 Cestovní ruch vyžaduje spolupráci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Na kole kolem Lomnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Pardubicko – tolik blízké… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
nutností. Dokážou si své zkušenosti vyměňovat neuvěřitelně rychle prostřednictvím sociálních sítí, umí se oslovovat rychleji než jsme si my, starší, kdykoliv dokázali představit. Umíme jim nabídnout odpovídající míru informací? Přitom by bylo zpozdilé ztrácet ze zřetele také generaci starší – nemusíme hned používat slova senior. Ale – demografické ukazatelé jasně naznačují, že naše populace stárne. To však vůbec neznamená, že je pro cestovní ruch méně významná – NAOPAK! Lidé střední generace plus jsou většinou aktivní, zdraví a mají chuť se vracet na místa, která už dlouho neviděli. Nabídněme jim je. Sociální sítě pro ně nejsou lákavé, ale rádi čtou. Napišme jim, co je u vás nového, co pro ně chystáte, kam můžou přijet s vnoučaty, co u vás prožijí a zažijí, kam na výpravy vybaveni nordic walking holemi, kam můžou na kole, kde jsou i pro ně vhodné terény na běžky nebo na které sjezdovce se budou cítit bezpečně... A tak sečteno a podtrženo – o budoucnost domácího cestovního ruchu není třeba se bát. Jen se věnujme tomu, co má opravdu smysl.“ Váš Laco Kučera – střední generace plus
Pomozte potřebným!, Pohoda pod Kuňkou . . . . . . . . . . . 11 Expedice Chrudimka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Církevní turistika tématem Regiontouru 2012 . . . . . . . . . 13 Podzemní království ve městě Brně otevřeno! . . . . . . . . 14 Když v Ivančicích doroste špargl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Letní filmová škola Uherské Hradiště 2011 se blíží . . . . . 16 Slovácký EDEN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17-18 Aktivity a atraktivity mikroregionu Buchlov . . . . . . 20-21,24 Zrcadlo turizmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Who is Bořek Homola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
TRAVEL profi – měsíčník pro cestovní ruch, Šéfredaktorka: Eva Kovářová, Ediční rada a spolupracovníci redakce: Tereza Kovářová, Eliška Červená, Mgr. Marie Kysilková, Bořek Homola, Laco Kučera, Vydavatelství: Eva Kovářová - TRAVEL profi, IČO: 63969262 Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4, tel./fax: 272 919 586, vedení redakce - mobilní telefon: 608 032 397,
[email protected], www.travel-profi.cz, DTP a tisk: Ivan Vopelák - polygrafická výroba, Starý Kolín. Distribuce: SEND Předplatné spol. s r.o., Praha MK ČR E 5591, ISSN 1211-2798. TRAVEL profi vychází 10 x ročně vždy poslední týden v měsíci (v prázdninových měsících nevychází). Za podklady reportáží a inzerátů odpovídá autor či zadavatel. Přebírání informací a zpráv je možné pouze se souhlasem vydavatele!
5/2011
3
Obec Hfiensko a Labské soutûsky byly v posledních mûsících nûkolikrát centrem zájmu médií, bohuÏel, vût‰inou v negativních souvislostech. Pfiitom skoro odjakÏiva patfiily k mimofiádnû oblíben˘m a nav‰tûvovan˘m turistick˘m cílÛm. Léto uÏ je tady, kaÏd˘ z nás dnes pfiem˘‰lí, kam se vypravit. Nenechte se odradit a pfiijeìte do Hfienska, k Labsk˘m pískovcÛm a soutûskám. I kdyÏ nûkteré úseky turistick˘ch cest a trakcí je‰tû nefungují tak, jak bylo zvykem, Hfiensko a okolí nejsou turistÛm nepfiístupné.
H¤ENSKO NENÍ NEP¤ÍSTUPNÉ Jak by se vám líbil výlet na kole z Děčína do Hřenska nebo z Hřenska k Pravčické bráně a zpět? Proč byste si nedokázali vymyslet svůj vlastní program pobytu ve Hřensku a okolí? Nabízíme několik inspirativních tipů. Z Děčína do Hřenska je možné dojet na kole nejméně dvěma cestami. Jednu z nich lemuje z jedné strany železniční trať, z druhé řeka Labe a je několik důvodů, proč zvolit právě ji. Na první pohled by se mohla zdát nudnou, leč kdo chce, zajímavá místa stojící za pozornost najde – třeba odbočku na vyhlídku na Čertově hřbetě nedaleko Čertovy vody. Další dvě vyhlídková místa jsou označena na turistických mapách v sousedství kopce Jeptiška. A budete-li mít zájem, v Dolním Žlebu můžete využít přívozu a na druhé straně řeky si vyšlápnout na vyhlídku Belvedér a potom se znovu přeplavit a pokračovat v cestě – ale pozor, nedaleko
kách nad soutěskou, i to je zážitek nad jiné zajímavý. A je ještě jeden důvod, proč se letos do Hřenska vypravit. Je to totiž rovných sto dvacet let, co se na vyhlídkovou plavbu Tichou soutěskou vydali první návštěvníci. Hřensko kromě soutěsek nabízí také několik restaurací a samozřejmě ubytování. Zalíbí-li se vám v kraji Pískovcových skal, neváhejte, ubytujte se a ráno se vydejte na další putování okolím. Třeba k Pravčické bráně – největšímu skalnímu mostu
v Evropě, kam vás zavede cesta kolem Tří pramenů a jeskyně Českých bratří, která získala svoje pojmenování na počest českých exulantů opouštějících vlast po bitvě na Bílé hoře. Doporučujeme vaší pozornosti také vycházku podél romantické Křídelní stěny nebo výstup až na Homoli a potom procházku po naučné stezce Okolím Hřenska, která vás dovede až na Mezní louku. Kde najdete nejen restauraci, ale v létě zde můžete rozbít svůj stan v kempu, pokud pohrdnete pohodlím zdejšího hotelu. Foto: archiv Ústeckého kraje, Petr Kratochvíl České Švýcarsko – turistické informace Hřensko 82, tel.: +420 412 554 286
[email protected] www.ceskosaske-svycarsko.cz www.ceskesvycarsko.cz
Edmundova soutěska
Dolního Žlebu opustíte území České republiky a dál pojedete po německé straně – hranice vede přesně středem labského toku. Hřensko však nemůžete minout – zastavte hned u dalšího přívozu a nechte se do obce přepravit. Občerstvení tu najdete bez obtíží a poté se můžete svézt na lodičce po Edmundově, dříve Tiché soutěsce – už je v provozu! Na plavbu Divokou soutěskou si budeme muset ještě nějaký týden počkat, ale slibuje se, že ještě letos se sem turisté vrátí. Nicméně – možná, že vám bude stát za to vypravit se na pěší túru po cestič-
4
5/2011
Pravčická brána
OPÁRENSK¯M ÚDOLÍM K¤ÍÎEM KRÁÎEM I kdyÏ Opárenské údolí tvofií vlastnû celkem hlubok˘ kaÀon, po jehoÏ dnû se v meandrech kroutí Mile‰ovsk˘ potok, dá se jím putovat kfiíÏem kráÏem, tam a zpût, odboãit do prudk˘ch svahÛ a opût se vracet zpátky do tichého ‰era, pod koruny bukÛ a dubÛ. I kdyÏ Opárenské údolí není pfiíli‰ dlouhé, mÛÏe vám trvat pfiinejmen‰ím cel˘ víkend, neÏ objevíte v‰echny jeho zajímavosti a i potom budete mít nutkav˘ pocit potfieby se sem vrátit a pokraãovat v prÛzkumech tohoto neãekanû kouzelného místa.
Penzion Černodolský mlýn je místem přímo stvořeným jako základna pro ty z vás, kdo jste se rozhodli Opárenské údolí navštívit a prozkoumat. Nově opravený, kompletně zrekonstruovaný bývalý mlýn – jeden z několika, které kdysi na Milešovském potoce mlely – se před několika měsíci změnil v přívětivý penzion, v němž najdete nejen příjemné a útulné pokoje s dřevěnými stropy, koupelnou a vším moderním vybavením, ale také restauraci, ve které je radost pobýt a poklábosit s přáteli, a rozlehlou zahradu s možností posezení pod slunečníky na dohled od dětského hřiště s houpačkami a umělým potůčkem. To všechno na křižovatce cest, kam autem přijíždí už pouze hosté penzionu nebo jeho majitel a personál, u potoka, nad nímž stojí věkovitý dub. Scéna, jakou byste pár kilometrů od Lovosic nečekali. Jakže se tedy do Opárenského údolí a k Černodolskému mlýnu dostanete? Snadno – z Lovosic projedete obcí Bílinka a pak, sotva minete první domky obce Opárno, už nemůžete zabloudit.
Píšťanské jezero z Lovoše
Velké Žernoseky
Jak dojedete a ubytujete se, ochutnejte něco ze zdejší výborné kuchyně nebo – a to zvlášť doporučujeme – ze sladkostí, které majitel penzionu, pan Vladimír John, vyrábí ve své vlastní pekárně a cukrárně. No a občerstveni a posilněni můžeme vyrazit na první krátkou obhlídku. Pěšky, lesem a do kopce, přímo ke zřícenině hradu Opárno.
Opárenské údolí
Jsou z něj sice už jen zubaté trosky, ale i tak je to místo romantické a pro fotografy přímo jako stvořené. To by pro první den úplně stačilo. Pozdní odpoledne a večer v penzionu využijte k tomu, abyste si zvykli na voňavý vzduch a ticho, jaké ve městě nemůžete zažít. A připravte se na druhý den, na další výpravu. Doporučujeme využít každou hodinu, a tak se brzy a dobře nasnídejte, osedlejte kolo a vyrazte na cestu. Jedna z těch, které opravdu stojí za to, je od Černodolského mlýna přes Malé Žernoseky do Velkých Žernosek, kam vás přepraví přes Labe přívoz. Zde doporučujeme alespoň ochutnat něco z produkce zdejších vinařů – vždyť jsme v Zahradě Čech. Posilněni douškem z vinice pokračujte do nedalekých Litoměřic. Nezapomeňte, že před nedávnem zde byl skoro v centru města otevřen Svatostánek vína v bývalém gotickém hradě. Pokračování je nasnadě – přes Miřejovice se vydejte ke zřícenině hradu Kamýk, který stojí za krátkou návštěvu. To už se bude odpoledne chýlit k podvečeru a bude čas se vrátit znovu přes Velké a Malé Žernoseky po známé cestě zpět za pohodlím a pohodou v Černodolském mlýně. Takových výprav se ale z Opárenského údolí do blízkého nebo vzdálenějšího okolí dá naplánovat celá spousta. Velmi zajímavý je také výlet na Lovoš… Kudy a kam, vám určitě rádi poradí přímo v penzionu. Laco Kučera Foto: Černodolský mlýn, Vlastimil Šafránek, TP Penzion Černodolský mlýn Chotiměř 48 – Opárno mobil. tel.: +420 602 145 680, 736 481 379 e-mail:
[email protected] www.cernodolskymlyn.cz 5/2011
5
LITOMù¤ICKÉ NÁVRATY Vracet se na místa, kde jsme proÏili pfiíjemné chvíle, není nic neobvyklého. Naopak – vracejme se tam, kde nám bylo dobfie. Îe královské mûsto Litomûfiice stojí za opakované náv‰tûvy, není tfieba pochybovat. Jsou o tom pfiesvûdãeni v‰ichni, kdo zde, uprostfied Zahrady âech, pro rozvoj turizmu pracují a stejného názoru je také vût‰ina tûch, kdo si jej jako turistick˘ cíl uÏ alespoÀ jednou vybrali. O mnohém z Litoměřic jsme už napsali. Zavedli jsme vás do nově opravených prostor gotického hradu, který se z někdejšího honosného středověkého sídla stal na dlouhá století chátrající stavbou a dnes je důstojným multifunkčním centrem a postupně naplňuje svoji novodobou funkci Svatostánku vína. Nedávno jste s námi vystoupali na zpřístupněnou
bude čekat další výzva k výstupu, tentokrát na Košťálov. Ale tím celodenní putování krajem kolem Litoměřic nekončí. Jen o pár kilometrů dál leží Třebenice – a ty jsou už součástí projektu „Po stopách praotce Čecha“ a najdete v nich zajímavé muzeum českého granátu. Máte-li zájem o prohlídku jednoho z krásných zámků, šlápněte do pedálů a za pár chvil budete v Libochovicích. Po krátkém odpočinku a občerstvení už vás bude čekat jen zbytek cesty přes Budyni do Terezína a zpět do Litoměřic. Večer můžete načerpat nové síly u dobré večeře – třeba v restauraci Legenda na Mostné hoře. Krátká procházka zpět do centra prospěje vašemu zdraví a dobré pohodě – no a ráno můžete vyrazit znovu na cesty z Litoměřic do Litoměřic. Další cíle a zajímavá místa vhodná k návštěvě tohoto přívětivého města a jeho kouzelného okolí vám rádi poradí v místním „íčku“. Foto: TP a Marina Labe Centrum cestovního ruchu Litoměřice Mírové náměstí 16/8a tel.: +420 416 916 100
[email protected], www.litomerice.cz
věž stojící v komplexu budov Biskupství litoměřického a nahlédli jsme společně také do litoměřických kostelů. Všichni už taky víte, že z Litoměřic vyplouvá podle pravidelného plavebního řádu loď Porta Bohemica 1, že po městě se můžete svézt v ekovláčku a všechny důležité turistické informace jsou vám k dispozici v moderním a technicky dobře vybaveném informačním centru. Tím ale možnosti, které Litoměřice nabízejí, zdaleka nejsou vyčerpány. Byly vybudovány kilometry cyklostezek, po nichž se dostanete k dalším atraktivním památkám a do krásných přírodních lokalit Českého středohoří. Dnes už není problém se po bezpečných cestách dostat na kole pod Milešovku, do Velkých Žernosek, k Píšťanskému jezeru, na Lovoš nebo až do Ústí nad Labem… Z Litoměřic se zkrátka stalo jedno z významných turistických center Českého středohoří. Dnes vám nabídneme cestovní plán na jeden z následujících víkendů: ne lodí, ale na kole. Vyjet z centra města a napojit se na cyklostezku vedoucí po labském břehu je celkem snadné. Velké fyzické vypětí vás nebude čekat ani na trase k Píšťanskému jezeru a dál do Velkých Žernosek. Ta-
6
5/2011
Z Píšťanského jezera na kopce Lovoš a Kybíčku
ké na lodi přívozu, který vás přepraví na druhou stranu, můžete ještě odpočívat. Až tam, nedaleko Velkých Žernosek, vás čekají sportovní výkony. Výzvou může být jednak výstup na kopce Lovoš a Boreč a jednak další cesta směrem k Březnu. Také nad touto obcí se tyčí kopec zdobený zříceninou – Ostrý. Po nedlouhém úseku v sedle bicyklu vás za Kocourovem
Velké Žernoseky
VST¤ÍC NOV¯M DOBRODRUÎSTVÍM PfieÏili jsme pirátské pfiepadení
První kvûtnov˘ den nás po dlouhé zimû opût zastihl na lodi Porta Bohemica 1 v Litomûfiicích, na první plavbû nové plavební sezony. Jak uÏ je dobr˘m zvykem, posádka v ãele s majitelem a kapitánem nás vítala nastoupená na pfiídi. Se skleniãkou nezbytného ‰ampaÀského jsme lodi popfiáli jen samé úspûchy a co nejvíce spokojen˘ch pasaÏérÛ – turistÛ a vypluli jsme vstfiíc prvnímu dobrodruÏství. Místostarosta královského města Litoměřice Jan Szántó, ředitel Labské paroplavební společnosti Martin Matula a provozovatel lodi Porta Bohemica 1 Karel Svoboda několika větami přivítali všechny vzácné hosty, starosty okolních měst a obcí a pak už se roztočily lodní šrouby a vypluli jsme k Lovosicím, Velkým Žernosekům a Píšťanskému jezeru u Lovosic. Zažili jsme za poslední dva roky na lodi Porta Bohemica 1 několik zahájení a ukončení sezony, Silvestry i turistické plavby, degustace českých vín a také slavnostní rauty. Každá z takových akcí vždy skrývala nějakou zajímavou novinku. Nebylo se tedy čemu divit, že jsme i tentokrát s napětím čekali, čím nás posádka lodi překvapí. Netrvalo to dlouho a dočkali jsme se. Už zdaleka, než jsme přirazili k molu v přístavišti Velké Žernoseky, jsme na travnatém břehu pozorovali skupinku postav vedenou Bacchusem, v jehož doprovodu nechyběly čarodějnice – jak jinak, vždyť bylo po svatojakubské noci. Několik mnichů s košíky naplněnými lahvemi s víny vypěstovanými na vinicích v okolí se vydalo na palubu, abychom společně ochutnali alespoň něco z krás, které jsou skryty ve skle-
pích zdejších vinařů. Starostka Velkých Žernosek Ludmila Pafelová nás přivítala, připila na zdar první a všech dalších plaveb a přidala se k příjemně naladěné společnosti. Netrvalo dlouho a před námi se otevřela hladina Píšťanského jezera se dvěma ostrovy porostlými stromy, když tu se zpoza jednoho vynořila plachetnice s podezřele černou vlajkou na stožáru. Počáteční obavy se nečekaným výstřelem z děla rychle potvrdily. PIRÁTI! Skoro se chtělo volat: Zachraň se, kdo můžeš! Zejména, když se z naší přídě začal valit černý dým. To aby iluze přepadení byla od počátku věrohodná, námořníci zapálili dýmovnici. Ovšem – poté, co pirátský škuner přirazil k pravoboku a podle všech pirátských pravidel nás zahákoval, na Portu Bohemicu 1 se za hrozného řevu nahrnula horda krvelačných pirátů. Teprve po chvíli jsme pochopili, co chtějí – lodní pokladnu. Když se kapitán zdráhal, piráti předvedli, co umí. Odvlekli na svou loď zajatce – ředitele Matulu, a odpluli, aby se po velkém oblouku opět přiblížili, zahákovali a předvedli, čeho jsou schopni. Zajatce vrátili na palubu v roztrhané a zakrvácené košili, to jak jej protáhli pod kýlem a dali mu tak zažít starý a oblíbený trest stře-
Láká vás dobrodružství? Vypravte se do Litoměřic na plavbu lodí Porta Bohemica 1 a zažijte na ní pirátské přepadení. Loď vyplouvá každou neděli.
dověkých pirátů. Kapitán pak už pokladnu raději vydal. Bohatství, které skrývala, piráty na chvíli zmámilo do té míry, že se začali mezi sebou prát, ale pak je jejich kapitán dokázal uklidnit a konečně odpluli. Co vám mám povídat. Představení perfektně připravené, dramatické, věrohodné a opravdu působivé. A co víc, můžete je zažít i vy. Každou neděli při plavbě na jezero se podobné pirátské přepadení očekává. Tak se připravte, stojí to za to. Pirátské přepadení přežil, zaznamenal a fotograficky zdokumentoval Laco Kučera. www.labskaparoplavba.cz www.osobni-lod.cz, www.litomerice.cz e-mail:
[email protected] mobilní tel.: 602 281 626, 737 474 208 5/2011
7
Diskuze a úvahy o spolupráci v cestovním ruchu, zejména na regionální úrovni, se vedou uÏ dlouhá léta. âasto bez zjevn˘ch v˘sledkÛ. Konference, debatní fóra a kulaté stoly sice jednoznaãnû pojmenovávají potfiebu spolupráce mezi podnikateli a komunální samosprávou, destinaãními spoleãnostmi a regionálními sdruÏeními i infocentry, ale vût‰inou se debaty nedostanou dál neÏ k vyslovení více ãi ménû obecn˘ch závûrÛ.
Cestovní ruch vyÏaduje spolupráci
V polovině května proběhl v Liberci třetí ročník Fóra podnikatelů cestovního ruchu Libereckého kraje. Na osm desítek účastníků se zájmem sledovalo vystoupení jednotlivých přednášejících. Je třeba vyzdvihnout, že mnohá z nich měla opravdu vysokou obsahovou hodnotu a v celkovém vyznění lze Fórum hodnotit jako koncepčně dobře připravené.
Po úvodním slovu statutární náměstkyně hejtmana Libereckého kraje pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Lidie Vajnerové byli přítomní seznámeni s marketingovými aktivitami Libereckého kraje. Eva Hornová představila plány kraje, do nichž se regionální instituce i podnikatelé mohou a musí postupně zapojovat. Že v celé škále marketingových nástrojů hraje významnou roli internet, hovořila Soňa Sitterová z Mather Communications. Její rozbor možností, jak se prezentovat v elektronickém prostoru, byl v mnohém nejen přínosný, ale v některých ohledech i objevný. Mimo jiné hovořila o dopadu a efektivitě placených banerů, o významu klíčových slov, stále rostoucí roli sociálních sítí a v neposlední řadě o výtvarné kvalitě portfolia, kde jednu z významných rolí hraje nejen verbální sdělení, ale také kvalitní a dobře komponované fotografie nebo video. Spotřebitel, pro něhož je dostupnost informací z různých koutů světa takměř samozřejmostí, je zvyklý reagovat na kvalitu –
8
5/2011
buď mu ji nabídneme od prvního kliknutí nebo poměrně brzy ztratí zájem. Důležité informace přivezl na Fórum Jan Tuček ze společnosti Stem/Mark. Jejich průzkumy mezi obyvateli a podnikateli v regionech ČR přinesly zajímavé postřehy a je možné z nich vydedukovat neméně zajímavé závěry. Kromě jiného zaujaly také výsledky šetření, které agentura provedla ve Velké Británii mezi studenty: O České republice nevědí prakticky nic, mají více nebo méně mlhavou představu o Praze – ale spíš o pražských restauracích a pivu než o památkách. Není divu, když si Čechy pletou se Slovenskem nebo Polskem. Když jim byl předveden motiv billboardu s vyobrazením golfového rezortu pod siluetou Karlštejna, bylo pro mnohé z nich nepochopitelné, kdo že postavil na golfovém hřišti hrad. Poučné bylo i zamyšlení nad otázkami, do jaké míry je pro turistu srozumitelnou značkou „kraj“, „region“ nebo „město“ a pro kterou cílovou skupinu je vhodné použít metody
propagace v elektronickém prostoru a kde mnohem lépe zapůsobí propagace jinou formou. Že na reklamu na TV prime timech kraje a podnikatelé nedosáhnou, je nabíledni. Zbývá tedy mít lepší nápady, být originálnější a dokonalí v rámci svých možností. A jak dodala náměstkyně hejtmana Lidie Vajnerová: „…především je potřeba spolupracovat. Nespoléhat se na to, že kraj nebo město zajistí vše a že jejich způsob propagace bude vyhovovat podnikatelům. Jen ve vzájemné interakci, na společných setkáních a v neposlední řadě také sdruženými prostředky je možné a hlavně bude možné dobře propagovat všechno, co si propagaci zaslouží a o co mají turisté zájem. Máme radost, že na letošním, třetím ročníku konference se sešlo opět o přibližně dvacet procent více účastníků než vloni…“ Nezbývá než popřát, aby se dařilo i nadále. Zúčastnil se a zaznamenal Laco Kučera
Mûsto Lomnici nad Popelkou uÏ není tfieba pfiedstavovat. Pokud jste jej v poslední dobû je‰tû nenav‰tívili, zveme vás nyní. Léto dává desítky moÏností, jak zde mÛÏete strávit atraktivní dovolenou. V˘let na horu Tábor podél zastavení kfiíÏové cesty, lesní putování ke zbytkÛm Allainovy rozhledny, v˘stup na netradiãní vyhlídkov˘ ochoz na skokanském mÛstku K-70 v Popelkách nebo pobyt na koupali‰ti v pfiírodním areálu Obora… To je jen nûkolik inspirativních poznámek k hlub‰ímu zamy‰lení, pokud hledáte nûco opravdu zajímavého.
Husovo náměstí
NA KOLE KOLEM LOMNICE
Výčet turistických lákadel Lomnice nad Popelkou a okolí v úvodu zdaleka není vyčerpán. Krajina kolem města nese typické znaky a terénní profily na pomezí Podkrkonoší a Českého ráje. Je to území začleněné do geoparku Český ráj, chráněného organizací UNESCO. Všem, kdo ještě netuší, co můžou v Lomnici prožít, přinášíme několik tipů: Zámecké hudební soboty ® Svátek koní ® Jízdy parním vlakem ® Závody veteránů ® Závody bikerů. A to všechno lze doplnit vlastními rekreačními a relaxačními aktivitami a výlety. Třeba na horu Kozákov, do oblasti Boreckých skal, na prohlídku lidových staveb v Holenicích nebo na trasu vedoucí přes Cidlinský hřeben. Na výběr jsou stovky kilometrů značených tras určených pěším a cyklistům a kombinací je skoro bezpočet. Tak třeba – pěšky z Lomnice na Tábor podél křížové cesty, výstup na rozhlednu a malé občerstvení. Pak po červené přes obec
Kyje, po Kyjském hřbetu na kopec Bradlec a ke zřícenině starého hradu, která na něm stojí ukrytá pod korunami stromů. Odtud je to už jen kousek na Klepandu, kde se určitě chvíli zdržíte ve zdejším pověstném hostinci, protože pak vás bude čekat výstup ke zřícenině dalšího hradu – na Kumburk. Z vyhlídky na zbytku jedné z hradních věží uvidíte nádherný kus krásné země. Zpět do Lomnice vás spolehlivě dovede žluté turistické značení přes Brodky a Novou Ves nad Popelkou. Popsané putování je aktivním programem a lehce sportovním výkonem na celý den. Po odpočinku se hned ráno můžete vydat na cyklistickou túru přímo z centra města po trase 4172 s první zastávkou v Popelkách a výstupem na ochoz K-70, pak k další Smetanově vyhlídce, kousek za ní „přesedlejte“ na cyklotrasu 4017 na vyhlídkové místo Morcinov a dál přes Košov k Allainově věži, znovu na Tábor a odtud pořád z kopce až do Lomnice nad Popelkou. To jsou jen dvě z mnoha možností. Chcete-li vědět víc, obraťte se na pracovníky Kulturního a informačního střediska, které se nově usadilo v opraveném zámku. Určitě si odtud odnesete sérii návrhů, jak prožít další dny ve městě slavných Lomnických sucharů, oplatek a kulatek. Foto: Josef Svoboda, www.kumburk.cz
Vyhlídkový ochoz v Popelkách
Vyhlídka z Kumburku
Kulturní a informační středisko města Lomnice nad Popelkou Husovo nám. 4 – Zámek, PSČ 512 51 tel.: +420 481 673 107, 739 568 347 e-mail:
[email protected] www.kislomnice.cz www.lomnicenadpopelkou.cz
Allainova věž
5/2011
9
turistických značek dostanete až k jezírku. Pokud by se vám zdálo, že zde vládne nějaký tajemný lesní genius loci, nemýlíte se. Jezírko si kdysi vybrali i čeští filmaři k jedné ze scén slavného Švandy dudáka.
Minule jsme vzpomnûli 100. v˘roãí letu Ing. Jana Ka‰para se slavnostním otevfiením leteckého muzea pod hradem Kunûtická hora a doporuãili procházku okruhem „Stezka Viléma z Pern‰tejna“, která vás zavede k nejcennûj‰ím památkám mûsta Pardubice. Dnes pro toulky Pardubickem pfiiná‰íme dal‰í zajímavé tipy.
Národní hřebčín Kladruby nad Labem Další možností, kde strávit hezké chvíle, jsou Kladruby nad Labem s proslaveným národním hřebčínem, který je nejstarším na světě. Starokladrubští bělouši byli určeni k ceremoniálním účelům světských vládců a vraníci pro církevní hodnostáře – ti jsou dnes chováni v hřebčíně ve Slatiňanech. Bílí koně z Kladrub jsou dodnes zapřaháni do kočárů u švédského a dánského královského dvora. Při návštěvě hřebčína můžete vidět klasickou drezuru koní nebo barokní ježdění či
jak to bylo s padající branou i půlkou koně, kterou přinesl statečný Ješek až do českého ležení před krále Vladislava. Za svůj odvážný čin jej král odměnil znakem, jenž má v červeném poli přední polovinu bílého jízdního koně se zlatou uzdou a se zdviženou pravou nohou.
Vyhlídka a výstavy na Zelené bráně Každý den, kromě pondělí, je v Pardubicích otevřena pro veřejnost vyhlídka na Zelené bráně. Teprve při pohledu z ní je vidět, jak krásné a jedinečné je toto město a jeho daleké okolí. Čeká vás tu nejen výjimečná podívaná a výstava honduraské malířky Evy Pinedy, která svá díla bude na Zelené bráně vystavovat až do 30. června 2011, ale nyní je zde i zcela nová expozice připomínající vznik Pardubického znaku. Pochází z pohádkové dílny výtvarnice Vítězslavy Klimtové, která historii přibližuje poutavou formou pro děti i dospělé. Uslyšíte rachot boje a uvidíte město, které dobývají odvážní čeští bojovníci. Můžete zde zhlédnout příběh,
10
5/2011
Městečko Choltice a zdejší zámek Již na přelomu 13. a 14. století stávala v Cholticích tvrz, která byla ve druhé polovině 16. století přestavěna na zámecké sídlo, později významně zvelebené Romediem Konstantinem. V roce 1623 získali panství Thunové, kteří zde hospodařili až do roku 1945, kdy byl jejich majetek dle Benešových dekretů zabaven. Dnes je zámek ve vlastnictví města a znovu ožívá. Najdete v něm pohádkovou expozici „Svět vodníků“
a po celé léto, každou sobotu a pondělí, můžete navštívit unikátní Vodní černé divadlo s představením „Pohádky z choltického rybníka“. Kromě toho se zde chystá řada programů: např. festival „Loutkáři na zámku“, „Vodnický dětský den“, představení známých her v podání ochotnických souborů: „Dívčí válka“ či cimrmanovské „Dobytí severního pólu“. Neméně lákavou se může stát i pěší vycházka lesnatou oborou. V tichém zeleném přítmí jako němí svědkové minulosti stojí nádherné solitéry důstojné ve své věkovitosti. Lesní cestičkou se podle
vysokou španělskou „reiterschule“. Zájemci si mohou objednat i rekreační ježdění nebo projížďku kočárem nádherným areálem kolem pastvišť a tréninkových překážkových drah pro cvičení jízdy ve spřežení. Charakterně vyrovnaní starokladrubáci se využívají také k hipoterapii. Národní hřebčín si můžete prohlédnout denně kromě pondělí vždy v 11.00, 13.00, 14.30 a v 16.30 hodin. Kladruby však zaujmou i dalšími zajímavostmi. Víte, že v okolí se nachází největší počet pamětních, hraničních a smírčích křížů? Už na náměstí před kostelem najdete první čtyři. Pěší putování po stopách staletí starých kamenných znamení vás provede jedním z krásných koutů Pardubicka. Možná, že pak rádi navštívíte i Muzeum československého opevnění Kladruby umístěné ve dvou „řopících“. Pardubice Region Tourism nám. Republiky 1, 530 02 Pardubice tel.: +420 466 768 390, 775 068 390
[email protected], www.ipardubice.cz www.pardubicko.info www.visitpardubice.com
Pomozte potřebným! Mnohá náměstí mnohých měst v létě ožívají kulturními akcemi různých kvalit, žánrů a zaměření. Jen několik jich ale slouží nejen k zábavě, ale také jako pomoc potřebným. Jednou z takových bude letos v červnu divadelní představení pod širou oblohou. Jevištěm a hledištěm se stane Pernštýnské náměstí v Pardubicích a diváci zhlédnou operu Carmen v podání sólistů a herců Divadla F. X. Šaldy z Liberce. Výtěžek ze vstupného bude zaslán ve prospěch Dětského centra Veská – ostatně jako v předchozích dvou ročnících. Hodnotný kulturní prožitek na historickém náměstí je určen nejen pro obyvatele krajského města – přijeďte i vy, ať už jste odkudkoliv. Zaplacením vstupného na představení podpoříte jedno ze zařízení starající se o děti a rodiče v tíživé životní situaci. (Dětské centrum Veská bylo zřízeno Krajským úřadem Pardubického kraje a vede je MUDr. Drahomíra Peřinová. Organizátorem a pořadatelem nadačního představení jsou Leona Dospělová a Renata Říhová, záštitu převzala primátorka města Pardubice MUDr. Štěpánka Fraňková. Generálním sponzorem akce je ČSOB Pojišťovna.)
Pfiijìte na operu Carmen na Pern‰t˘nské námûstí v Pardubicích, 25. ãervna 2011 od 19:30 hodin Navíc můžete spojit potřebné s užitečným. Pardubice a Pardubicko nabízí spoustu zajímavostí a stojí za to mu věnovat nejméně den nebo dva.
Dětské centrum Veská Veská č. 21, 533 04 Sezemice tel.: +420 466 934 001,
[email protected] www.dcveska.cz
POHODA POD KUNùTICKOU HOROU Hrad Kunětická hora patří k nejvýraznějším dominantám Pardubicka a stále častěji je i vyhledávaným turistickým cílem. Kdo zhlédne expozice v hradních sálech, potěší se pohledem z hradeb do široké roviny řeky Labe, určitě bude chtít zůstat déle. Pro takové příležitosti nabízí své služby stylová restaurace s penzionem pod Kunětickou horou. Moderní restaurace, penzion, útulná Staročeská stodola, přilehlý relaxační a sportovní areál tvoří spolu s oborou s kozami, býky, divokými prasaty, jeleny a laněmi, pštrosy i pávy takměř ideální místo pro několik klidných a zajímavě prožitých dnů. Najdete zde ubytování v příjemně zařízených a dobře vybavených pokojích, dost daleko od civilizace, kde vás bude budit jen zpěv ptáků. Penzion a Restaurace pod Kunětickou horou je tak ideálním výchozím bodem k výpravám do okolí, pěšky, na kole, na koňském hřbetě nebo v kočáře. Restaurace pod Kunětickou horou nabízí mimoto i prostory pro soukromé a firemní akce – oslavy, školení, porady nebo společenské rauty. Také ve Staročeské stodole bývá veselo. Zejména, když se na rožni začne točit celé sele a k tanci zahraje muzika. Pokud nevěříte, přijeďte se přesvědčit na vlastní oči. Restaurace pod Kunětickou horou Ráby 44, 533 52 Staré Hradiště, tel.: +420 466 416 274
[email protected], www.podkunkou.cz 5/2011
11
Slatiňany
EXPEDICE CHRUDIMKA Rozhledna Bára
Nevím, zda mûsto Chrudim dalo jméno fiece, ãi tomu bylo naopak. AÈ tak ãi onak, Chrudimka protéká z velké ãásti regionem Chrudimsko – Hlinecko i samotnou Chrudimí. Ponechme na zvídavosti turisty, zda si sám, dfiíve neÏ se do Chrudimi a okolí vypraví, zjistí, jak to bylo. Nicménû Chrudimka je fiekou, kterou doporuãujeme va‰í turistické pozornosti. Řeka Chrudimka nabízí dva směry putování. První z Chrudimi po proudu až k soutoku s Labem v Pardubicích a druhý proti říčnímu toku celou Sečskou vrchovinou. O co méně je Chrudimka vhodná k provozování vodáckých aktivit, o to více se jeví jako vděčné téma pro vyznavače cykloturistiky. Dnes se vypravíme na delší expedici proti proudu Chrudimky – z Chrudimi až nad přehradu Seč, ke zřícenině hradu Oheb. Je to cesta na víc jak jeden den. Celý úsek, se všemi odbočkami a zastaveními, můžete pohodlně stihnout za víkend s noclehy třeba pod stanem. Z Chrudimi do Slatiňan je to jen kousek a pěšky nebo na kole jej zvládnete poměrně rychle – i s návštěvou u nádherných koní a krátkou exkurzí do rekreačního areálu Podhůra s výstupem na rozhlednu Bára. Pokud se nezdržíte v přilehlém lanovém centru, můžete pokračovat v putování po březích místy zarostlými krásnými lesy, kolem několika říčních ramen a vpodvečer byste mohli být ve Slavické oboře a u nedalekých Novomlýnských rybníků. Obora je přístupná od července do konce srpna. Noc pod stanem, případně chvíle strávené s nastraženými rybářskými pruty se mohou stát zdrojem klidu a pohody, jakou v současném uspěchaném světě jen těžce hledáme. Povolení k lovu je však třeba si zajistit předem – rybářský revír je soukromý. Ráno pak nezapomeňte vystoupat lesem ke zřícenině hradu Strádov – je už po staletí opuštěný – o to romantičtěji ale působí. Druhý den opět na kole a místy pěšky – hurá k Seči se zastávkou v Bojanově, jedné z nejstarších obcí Železných hor. Prohlédnout si můžete farní kostel, který zde stojí už od 14. století a dřevěnou zvonici o čtyři sta let mladší. Přehradu Seč není třeba zvlášť představovat. Koupání, rybaření, výlety po hladině na lodičkách jsou zde samozřejmostí – stejně jako možnost stravování a popřípadě i ubytování v kempech nebo pod pevnou střechou. Až se vykoupete a dobře poobědváte, vydejte se na poslední výstup ke zřícenině hradu Oheb. Z vysoké skály se nabízejí ojedinělé pohledy na přehradní hladinu a okolní lesy. A pak zpět do Chrudimi, do informačního centra, kde vám rádi poradí, kam na Chrudimsku – Hlinecku zase příště. Laco Kučera
Informační centrum města Chrudim, Resselovo náměstí 1, 537 41 Chrudim tel./fax: +420 469 645 821, 773 993 333,
[email protected], www.navstevnik.cz
12
5/2011
Pohled z rozhledny
Sečská přehrada
Zřícenina hradu Oheb
22. mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu
21. mezinárodní veletrh turistických možností v regionech
12. – 15. 1. 2012 Brno – V˘stavi‰tû www.bvv.cz/go www.bvv.cz/regiontour
Církevní turistika zv˘raznûn˘m tématem veletrhu REGIONTOUR 2012 Poutû a náv‰tûvy sakrálních památek jsou jednou z nejstar‰ích forem cestování, která se rozvíjí uÏ pfies tisíc let. Rozmach turistického prÛmyslu v posledním století sice odsunul církevní turistiku trochu do pozadí, ale nadále jde o v˘znamn˘ segment cestovního ruchu, k jehoÏ rozvoji má âeská republika v˘borné pfiedpoklady. Upozorní na nû 21. mezinárodní veletrh turistick˘ch moÏností v regionech REGIONTOUR, kter˘ se na brnûnském v˘stavi‰ti uskuteãní od 12. do 15. ledna 2012. Velký potenciál církevní turistiky je doložen i statisticky. V roce 2008 navštívilo hlavní světové církevní památky zhruba 330 milionů turistů, kteří utratili 18 miliard dolarů. Mezi přední destinace církevního turizmu patří Itálie, Francie, Izrael a v poslední době také Polsko. Více než třetina těchto cest se uskuteční prostřednictvím cestovních kanceláří a zpravidla jsou propojeny s dalšími turistickými aktivitami – poznáváním historie, architektury, přírodních krás a jiné. Poslední roky navíc ukázaly, že církevní turistika nepodléhá ekonomickým výkyvům tak jako jiné segmenty cestovního ruchu, protože tito turisté mají k realizaci svých cest silnější motivaci. Česká republika je z pohledu evropské církevní turistiky dosud neobjevenou zemí, přestože její území odedávna patřilo k duchovně významným oblastem a je doslova poseté sakrálními památkami. První zdrojovou destinací, kde se to agentura CzechTourism snaží napravit, je Itálie, odkud každoročně vyjíždějí miliony církevních turistů. Pokud dorazí i k nám, většinou skončí v Praze, ale díky cílenému oslovení italských farností se k nim postupně dostávají také informace o místech jako Svatá Hora, Velehrad, Kroměříž a mnoha dalších. Zajímavou skupinou jsou rovněž poutníci z Latinské Ameriky, kteří
tradičně projevují největší zájem o Pražské jezulátko. Nově jsou k nim směřovány například informace o Olomouci a jejích křesťanských památkách spojených s postavou sv. Jana Sarkandera. K významným zdrojovým zemím naší církevní turistiky dále patří Španělsko, Polsko nebo Rusko. Velkou příležitostí k rozvoji tuzemské církevní turistiky bude výročí 1 150 let od příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu, které si připomeneme v roce 2013. Čeští biskupové dokonce pozvali na oslavu tohoto významného jubilea papeže Benedikta XVI. Moravské věrozvěsty prohlásil nedávno blahoslavený Jan Pavel II. za spolupatrony Evropy a už tato skutečnost ukazuje na obrovský turistický potenciál cyrilometodějského výročí. Připomeňme si, že u příležitosti návštěvy papeže v roce 2009 přijelo do České republiky přes tři sta tisíc poutníků. Některé kraje a jejich centrály cestovního ruchu nečekají na výročí a již začaly aktivně lákat turisty na znovuobjevené duchovní památky. Příkladem je jižní Morava, kde se letos podařilo obnovit tradiční Svatojakubskou cestu vedoucí poutníky až do španělského Santiaga de Compostela. Trasa mezi Brnem a Mikulo-
vem byla osazena prvními umělecko-řemeslnými prvky z dílny ivančického sochaře Josefa Zahradníka, které poskytují možnost odpočinku a zároveň nesou typický znak Svatojakubské cesty – mušli hřebenatku. Cesta navazuje na již otevřenou poutní trasu v dolnorakouské oblasti Weinviertel a vyznačil ji Klub českých turistů. V jižních Čechách pro církevní turisty připravují zase konkrétní tematické okruhy pro několikadenní pobyty, během nichž mohou cestovat od jedné památky ke druhé. Prohlídku některých sakrálních staveb, například svatyně v Lomečku na Strakonicku, křížové cesty v Římově u Českých Budějovic nebo Klokot na Táborsku, lze navíc spojit s cyklistickým výletem, golfem nebo jinými doprovodnými aktivitami. Komplexní informace o nabídce českých a moravských regionů v oblasti církevní turistiky přinese veletrh REGIONTOUR 2012. Záměr zvýraznit zde téma církevní turistiky podpořil také pražský arcibiskup Dominik Duka, který brněnský veletrh navštívil již v letošním roce a jednal zde o otázkách propagace poutních míst a sakrálních památek i jejich zpřístupnění turistům. Text a foto: Veletrhy Brno, a. s. 5/2011
13
PODZEMNÍ KRÁLOVSTVÍ VE MùSTù BRNù OTEV¤ENO!
MŮJ TIP!
A K N I V O
Nová turistická sezona pfiiná‰í zpfiístupnûní dvou atrakcí ve mûstû Brnû. Náv‰tûvníci tak mají moÏnost prohlédnout si unikátní, rekonstruované a expozicemi vybavené sklepy Labyrintu pod Zeln˘m trhem a sklepení nûkdej‰ího stfiedovûkého domu zvané Mincmistrovsk˘ sklep v areálu Nové radnice. Tato pro nás tajemná a neobvyklá místa podtrhují staletou a je‰tû nepfiíli‰ prozkoumanou historii mûsta a jedineãn˘m zpÛsobem dovolují nahlédnout pod povrch námûstí a ulic. Také díky tomu Ïije i genius loci tûchto historií prodchnut˘ch míst.
N
Labyrint pod Zelným trhem Zelný trh patří k historicky nejstarším městským náměstím. Od nepaměti je tržištěm, na kterém se hlavním prodejním artiklem staly potraviny. Zvláště ty hodnotnější a méně trvanlivé bylo potřeba někde skladovat, a proto došlo k rozšiřování sklepů. Vstupovalo se do nich buď rovnou z jednotlivých domů, nebo ze speciálně vybudovaných vchodů přímo z ulice či náměstí. Největší rozmach zaznamenalo podzemí v této lokalitě v době baroka. Postupem doby tak vznikl skutečný labyrint chodeb a sklepních místností. Zpřístupněná prohlídková trasa vede vzhůru pod náměstím směrem k Malému Špalíčku. Na trase je nutné překonat 212 schodů, a to v hloubce 6 – 8 metrů pod povrchem náměstí. Kromě zajímavých expozic čeká návštěvníky setkání i s několika historicky doloženými postavami, které v těchto místech působily.
Foto : Zdeněk Kolařík, archiv BKC, Petr Baran, Petr Francán
Mincmistrovský sklep na Dominikánském náměstí Mincmistrovský sklep je označení historických sklepních prostorů pod areálem Nové radnice na Dominikánském náměstí, původně se nacházející patrně pod domem mincmistra Bruna. Veřejnosti přístupná expozice připomíná dnes již téměř zapomenuté řemeslo ražby mincí v Brně a na Moravě. Zároveň je připomínkou historického vývoje této městské lokality, a to od středověku do současnosti.
www.ticbrno.cz www.brno.cz www.jizni-morava.cz
Jurkovičův secesní skvost se po rekonstrukci otevírá veřejnosti Foto: Markéta Žáková
V Brně najdeme desítky architektonicky cenných vil a rodinných domů, málokterá z těchto staveb je ale otevřena veřejnosti. Jednou z výjimek je Jurkovičova vila v Žabovřeskách. „Secesní skvost“ z roku 1906 patří k vrcholným příkladům modernistické architektury inspirované britskou a vídeňskou tvorbou s prvky lidového umění.
14
www.moravska-galerie.cz
5/2011
Za zábavou do Brna! do 12. 6. 2011 Brno – město uprostřed Evropy www.ignisbrunensis.cz Tradiční festival zábavy v ulicích města Brna, každoroční přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis, koncerty, divadla, řemesla.
11. – 20. 8. 2011 Mezinárodní hudební festival Špilberk www.filharmonie-brno.cz Jediný výlučně symfonický mezi letními festivaly a dominantní z dnes už četných akcí brněnské letní sezony.
12. – 14. 8. 2011 GRAND PRIX České republiky www.brno-circuit.com Brněnský podnik Mistrovství světa silničních motocyklů je nejprestižnější motoristickou akcí v České republice. Závody světové motocyklové elity na Automotodromu Brno.
Foto: archiv SNIP&Co., archiv Filharmonie Brno, Jiří Šebela
KDYÎ V IVANâICÍCH DOROSTE ·PARGL ·pargl, ãesky chfiest. Rostlina, která kdysi obohacovala na‰i vesnickou kuchyni, pfied desítkami let z bûÏného jídelníãku zmizela a stala se delikatesou spí‰ v luxusnûj‰ích restauracích. Ov‰em tradice pûstování chfiestu na Moravû opravÀuje moravské Ivanãice, aby se k pûstování a úpravû chfiestu znovu vrátily. Je tomu už sedmnáct let, co se v Ivančicích na Moravě snaží tradici pěstování chřestu oživit a podpořit jeho opětovné uvedení do českých kuchyní. Jarní Slavnosti chřestu jsou tak další z příležitostí, které do Ivančic a okolí přivádějí ne stovky, ale tisíce návštěvníků, turistů. Jak nám řekl ředitel infocentra v Ivančicích Aleš Tureček: „…Letos na slavnost přišlo víc jak pět tisíc návštěvníků, kteří si pochvalovali ochutnávky vín a chřestu v mnoha úpravách – počínaje chřestem vařeným až po nečekané kombinace chřestu s masem, omáčkami nebo rafinované sladění se zmrzlinou, balsamikem nebo jahodami. Mezi jednotlivými chřestovými chody bylo možné „ochutnávat Moravu“ prostřednictvím moravských uzenin, piv i sladkostí všeho druhu. Spousta turistů si přivezla kola a mohla tak během dvou dnů poznávat nejen Ivančice, ale také blízké okolí. Podívat se mezi vinice, posedět ve stínu rozkvetlých akátů a uvažovat, kdy se do Ivančic znovu vrátí – třeba až budou zrát meruňky nebo až zdejší vinaři začnou nabízet oblíbený burčák, nebo ještě o něco později na oblíbené Svatomartinské víno. Ivančice a Ivančicko jsou regionem, který stojí za návštěvu po celý rok…“ Organizátoři akce připravili pro návštěvníky anketní lístky, na nichž se mohl každý vyjádřit – pochválit nebo kritizovat. Z 1 200 lístku jasně vyplynulo, že Slavnosti chřestu jsou oblíbené a mají perspektivu. Uvádíme alespoň některé reakce: Adélka z Prahy, 21 let: „Príma, ale lépe organizovat fronty, abych toho stihla sníst co nejvíce :-)“ • Radovana z Myslibořic: „Báječný pátek se skvělým chřestem a milými lidmi okolo něj.“ • Standa z Brna, 34 let: „Konečně jsou to chřestové slavnosti a ne ponožky a cukrová vata všude kam se podívám.“ • Zdena, Hrušovany: „Nápad na další rok? Hlídaná úschovna kol – cyklistů je tu hodně.“ • Pan A. z Jeseníku, 28 let: „Príma, stálo to za to, příště bych rád ještě info o pěstování, jak se chřest pěstoval, více ukázek.“… KIC Ivančice, Palackého nám. 9 tel./fax: +420 546 451 870,
[email protected] www.kic.ivancice.cz
Resuscitovan˘ Tourpropag Tradiční soutěžní přehlídka propagačních tiskovin obcí, krajů, turistických regionů a destinací Česka Tourpropag se letos, po čtrnácti letech, přestěhovala z Písku do Prahy a probíhá pod názvem CZECHTOURPROPAG. Kategorie byly z organizačních důvodů sníženy jen na jednu: „Tiskovina pro rodinu“. Soutěžní přehlídku posuzovala šestičlenná porota a jako vítěznou vyhodnotila kolekci propagačních materiálů nazvanou „Brána do pohádky“ přihlášenou Městským úřadem Jičín, která porazila konkurenci 93 souborů tiskovin. Druhé místo obdržel soubor „Labská královna“ z Ústí nad Labem a třetí místo si zajistilo město Turnov s kolekcí „Za pověstmi Českého ráje“. Všechny tiskoviny si zájemci mohou prohlédnout v budově CzechTourism, Vinohradská 46, Praha 2 v Mediálním centru Orbis až do 30. června 2011. - BH 5/2011
15
Letní filmová ‰kola Uherské Hradi‰tû 2011 se blíÏí – jiÏ 37. roãník probûhne od 22. do 31. ãervence. www.lfs.cz
P¤IJEëTE DO KINA! I v éfie televize a internetu se má chodit do kina. Jít do kina, to byla je‰tû pfied pár desetiletími malá spoleãenská událost, kulturní záÏitek mnohdy spojen˘ se setkáním pfiátel tfieba u dobré veãefie v restauraci nebo skleniãky dobrého vína. Od té doby, co se film jako takov˘ stal více majetkem televize a internetu, kino, biograf – tedy instituce, kde se promítají filmy na velké formáty, jakoby ustoupily do pozadí. Ov‰em jen doãasnû a mnohdy zdánlivû. Film a kino, biograf, bijásek, letní kino a třeba i multiplex ze světa nezmizely, stejně jako jejich vděčné publikum a především tvůrci – filmaři, báječní muži s klikou – smím-li si vypůjčit titul jednoho z krásných českých filmů. Jsou dokonce místa, kde se film a kino usadily natrvalo. Jako třeba v Uherském Hradišti, kde se letos v létě opět sejdou tvůrci, producenti a diváci na už 37. Letní filmové škole Uherské Hradiště 2011. A co bude na LFŠ k prožití a vidění? Program se opět sestává ze šesti sekcí: Fokus, Inventura, Spektrum, Visegrádský horizont, Zvláštní uvedení a Asociace českých filmových klubů uvádí. Tématy budou mimo jiné výročí 11. září 2001 a hrozba terorizmu, výročí narození Gustava Machatého a Kryzstofa Kieślowského a v ostatních cyklech neprávem opomíjená rumunská kinematografie. Pozornost bude zaměřena i na režiséry Roberta Sedláčka nebo Andreia Ujicu a v retrospektivách připomínkám děl Billyho Wildera nebo Ernesta Lubitsche. Z bohatého programu stojí určitě za pozornost mimo jiné „Opoziční film 70. a 80. let“ v sekci Fokus, uvádějící díla vzniklá v době totality, která obsahují více či méně kritický a opoziční tón, nebo „Rumunská nová vlna“, popřípadě hrané filmy a dokumenty věnující se teroristickému útoku 11. září 2001 a analýzám střetu dvou náboženských a ideologických systémů.
16
5/2011
Neméně zajímavým tématem bude rovněž „Třetí republika v československém filmu (1945-48), kdy vznikla celá řada pozoruhodných filmů svědčících o soudobé kinematografii a dodnes jsou unikátním svědectvím o problémech poválečného Československa.
Návštěvníky určitě potěší také „Půlnoční delikatesy“. Na LFŠ 2011 usednou do ulepených sedaček pokleslého kina tokijské čtvrti a na plátně se jim představí kolekce deseti klasických děl žánru japonských soft-erotických filmů, tzv. „pinku -eiga“. Výběr bude zahrnovat elementární díla žánru, vzniklá od šedesátých let minulého století do současnosti. Jistě zaujme i odborný a doprovodný program s “Lekcemi filmu”, přednáškami na atraktivní témata. Každý den proběhnou koncerty a divadelní představení ve stanu divadla DNO a návštěvníci budou mít možnost zhlédnout i několik výstav a zúčastnit se workshopů. Jako vrchol kulturního doprovodného programu zazní koncert kapely The No Smoking Orcestra Emira Kosturici v neděli 24. července 2011. Foto: archiv města Uherské Hradiště, Marek Malůšek
Městské informační centrum Mariánské nám. 46, 686 01 Uherské Hradiště, tel.: +420 572 525 525-6
[email protected], www.uherske-hradiste.cz, www.mesto-uh.cz
Výstava ve Slováckém muzeu Pobyt v Uherském Hradišti, nejen při Letní filmové škole, si můžete oživit návštěvou atraktivní výstavy „Egypt a Núbie, poklady starověkých civilizací“ ve Slováckém muzeu ve Smetanových sadech. Expozice s více jak 300 předmětů z pohřebních výbav ze ZápadZe sbírek Národního muzea ních Théb, Dér-el-Medíny a Gamhúbu přibližuje způsob života a pohřební rituály. Výstava vznikla ve spolupráci a díky zapůjčení exponátů Národním muzeem Praha a potrvá do 11. září t. r. Komentované prohlídky je třeba objednat předem, budou probíhat vždy od 13 do 15 hodin – tel.: +420 752 556 556,
[email protected]. www.slovackemuzeum.cz
V prvním kvûtnovém t˘dnu roku 2011 se âesko doãkalo tfietího EDENU, tfietí destinace, která získala titul European Destinations of Excellence. Z rekordního poãtu ‰estadvaceti regionÛ, které se snaÏily obhájit svoji kandidaturu na téma „Obnova hmotného dûdictví“, bylo obtíÏné vybrat pût finalistÛ a mezi nimi jednoho nejlep‰ího. Nesnadná a odpovûdná práce odborné komise byla zavr‰ena a 5. kvûtna jsme mohli blahopfiát novému drÏiteli titulu EDEN 2011 pfii slavnostním ceremoniálu v Náv‰tûvnickém centru PlzeÀského Prazdroje.
EDENEM 2011 JE SLOVÁCKO Více jak sto účastníků ceremoniálu přivítal moderátor Václav Žmolík a po krátkém úvodu předal slovo generálnímu řediteli CzechTourism Rostislavu Vondruškovi a poté ředitelce Odboru cestovního ruchu MMR ČR Jitce Fatkové. Oba, kromě pochvalných slov na adresu všech, kdo se do soutěže EDEN aktivně zapojili, poslali našim regionům významný vzkaz – i kdyby se Evropská komise v důsledku všech krizových jevů rozhodla další ročníky klání o titul EDEN zastavit, MMR ČR a CzechTourism v této tradici budou pokračovat. Třetí ročník potvrdil smysluplnost soutěže a skutečnost, že v Česku je stále co objevovat. Protože EDEN může mít jen pět finalistů a jednoho vítěze, bylo rozhodnuto, že letos se budou udělovat i zvláštní ceny. Ty sice nejsou honorovány tak jako EDEN, ale i společenské ocenění má nezanedbatelný význam. To nám nakonec potvrdili všichni, kdo si pro cenu na pódium přišli. Cenu za unikátní projekt získala Dolní oblast Vítkovice a přebíral ji výkonný ředitel Ing. Petr Koudela, Cenu za profesionalitu pro Plzeňsko si odnesl náměstek primátora města Plzně Martin Zrzavecký, Cena za mimořádné partnerství v regionu a udržitelnost byla udělena Regionu Poodří – Moravské Kravařsko a převzal ji starosta obce Vražné Ing. Vladimír Nippert. Broumovsko získalo Cenu za kulturní identitu, kterou převzala Markéta Hanušová z Agentury pro rozvoj Broumovska, paní Hana Marková z TIC Jáchymov si přišla pro Cenu za regeneraci technického dědictví a svého ocenění se dočkalo také Litoměřicko – Cenu za vynikající práci destinačního managementu převzal ředitel Centra cestovního ruchu Litoměřice Kamil Soukup. A pak už jsme potleskem blahopřáli pětici finalistů: Mikroregionu Kahan – Rosicko – Oslavansko, Orlickým horám a Podorlicku, Turistické oblasti Králický Sněžník, Žatecku a mezi nimi novému držiteli ceny EDEN 2011 – Slovácku. Cenu za vítěze převzali Ing. Stanislav Gregůrek, člen správní rady sdružení Regionu Slovácko se sídlem v Uherském Hradišti, tajemník sdružení Mgr. Josef Hapák a manažer DSO Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě Ing. Jiří Durďák. Připojujeme se k dlouhé řadě gratulantů a přejeme destinaci Slovácko další úspěšnou turistickou sezonu a vás všechny zveme do tohoto kraje krásných krojů, veselé muziky, výborného vína, dobrých jídel a pohostinných lidí. Soutěži European Destinations of Excellence pak úspěšný vstup do dalšího ročníku a všem, kdo se rozhodnou do ní aktivně zapojit, hodně zdaru. Zástupci regionu Slovácko – vítěze v soutěži EDEN 2011 – zprava: tajemník sdružení Regionu Držitel titulu je sice jen jeden, Slovácko se sídlem v Uherském Hradišti Josef Hapák, člen správní rady sdružení Stanislav ale zvítězili všichni, kdo se zúGregůrek, paní Marta Ondrová, ředitel Baťova kanálu o.p.s. Vojtěch Bártek a manažer DSO častnili. Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě Jiří Durďák.
5/2011
17
Jak uÏ jste si pfieãetli na pfiedchozí stranû, tfietí díl ãeské ãásti soutûÏe European Destinations of Excellence zná svého vítûze. ZaslouÏenû se jím stalo Slovácko. Podavatelem pfiihlá‰ky bylo sdruÏení pro rozvoj cestovního ruchu Region Slovácko se sídlem v Uherském Hradi‰ti. Organizace, která existuje od roku 1999 a pÛsobí na rozsáhlém území, jímÏ jako dvû modré stuhy prochází fieka Morava a BaÈÛv kanál. Pfiirozen˘ vodní tok a umûlé vodní dílo. Oba takmûfi doslova a do písmene vzájemnû propojují jednotlivá mûsta a obce, památky, pfiírodní lokality. AÈ na jafie, v létû nebo na podzim ãi v zimû, je Slovácko opravdu krásné. Urãitû potvrdí kaÏd˘, kdo je byÈ jen jednou nav‰tívil. Zkrátka Eden.
Vlčnovské búdy
Na Slovácku již dvanáctým rokem pracuje soudržný a dělný tým, jehož aktivity podporuje jak vedení města Uherské Hradiště, tak představitelé komunální samosprávy všech měst a obcí v regionu Slovácko sdružených. Nelze pominout ani významnou úlohu Nadace „Děti - kultura - sport“ dotované společností Synot, stejně jako aktivní přístup Slováckého muzea k odborné spolupráci při přípravě řady akcí nebo publikací o Slovácku. Regionu Slovácko se podařilo dobře zužitkovat historické tradice, originalitu regionálních
18
5/2011
tradičních výrobků, krásu slovácké přírody, umění zdejších vinařů s potřebami moderního a šetrného turizmu a nabídnout tak turistům téměř nekonečnou řadu kombinací zážitkové turistiky s prohlídkami památek, degustacemi v příjemných vinných sklepích, s kilometry značených cyklotras a cyklostezek a v neposlední řadě s výlety po jedné z nejoblíbenějších vodních cest, po Baťově kanálu. Ten se také letos stal jedním z význačných argumentů, které musela odborná hodnotitelská komise soutěže EDEN vzít v potaz. Významným, avšak zdaleka ne jediným, se kterým se Region Slovácko do soutěže EDEN letos přihlásil. I když Baťův kanál bude mezi technickými
SLOVÁCK¯ EDEN památkami sloužícími cestovnímu ruchu vždycky vést vůdčí roli, na Slovácku od dob Velké Moravy se zachovala celá řada zajímavých dokladů řemeslné zručnosti a vyspělosti místních obyvatel. Na Hodonínsku se nacházejí nejstarší naleziště ropy v Česku a samozřejmě, že v jeho blízkosti nechybí ani „Muzeum naftového dobývání a geologie“. Regionální raritou je „Muzeum lidových pálenic ve Vlčnově“, zajímavá vodní elektrárna ve Veselí nad Moravou a v několika slováckých obcích se dochovaly větrné mlýny, např. ve Starém Poddvorově a Kuželově. Ve Strážnici určitě stojí za návštěvu Průžkův vodní mlýn. A kolik zajímavých technických drobností se najde ve Vlčnovských búdách a vinných sklepích po celém Slovácku, bychom jen těžko spočítali. Ale vraťme se ještě na chvíli na „Baťák“. Že jej nechal zbudovat Baťa, není třeba zdůrazňovat. Za připomínku ale určitě
stojí, že se po jeho hladině dopravoval lignit do baťových továren v Otrokovicích a prvním „lodním pohonem“ byly koňské potahy, které si vyšla-
povaly zapřaženy do naložených člunů podél kanálu po zpevněných pěšinách, které dnes slouží jako cyklostezky. Zdymadla, kterých je na kanále hned několik, jsou jen jednou částí této technické památky. Skutečně originální technické řešení můžeme vidět například na Výklopníku v Sudoměřicích. Vagóny naložené lignitem najížděly na konstrukci, která dokázala dopravit lignit až nad přistavený člun, uchytit je pevně ke kolejím a celé je otočit a náklad vyklopit do lodě. Mohutné oce-
Spytihněv
Výklopník v Sudoměřicích
lové konstrukce by zřejmě dodnes dokázaly plnit svoji funkci – alespoň jako ukázka. Ale střecha Výklopníku, která se tyčí vysoko nad krajinu,
slouží častěji jako zajímavá vyhlídková věž nabízející výhledy po krásném kusu Slovácka a na Slovensko. Že je na Výklopníku také přístav a tábořiště s půjčovnou lodí a člunů, je nabíledni. Stejně jako skutečnost, že se zde každoročně pořádá celá řada opravdu atraktivních akcí. Mezi nimi nechybí ani občasné, ale o to zajímavější výstavy v horním podlaží celé stavby. Mezi traverzami a ozubenými koly se fotografie nebo výtvarná díla velice vyjímají. S Baťovým kanálem bezprostředně souvisí například Ratíškovická železnice a zajímavé „Muzeum ve vagónu“. Ratíškovickou důlní dráhu postavila chrudimská firma Wiesner pro dopravu lignitu z dolů na Baťův kanál v letech 1933 – 34. Dnes po jejích kolejích vlaky nejezdí, ale turisté se mohou projet na unikátní šlapací drezíně. Muzeum ve vagónu je tvořeno starými takzvanými „rybáky“. Vnitřní expozice zahrnují popis historie těžby lignitu, dobové fotografie dokumentující pracovní postupy, ale rovněž životní styl dělníků, kteří si dobýváním a přepravou vydělávali na živobytí. Toto muzeum je opravdu nečekaně zajímavé a ukazuje region proslulý produkcí vína z jiné stránky. Podobně, jako již zmiňované Muzeum dobývání nafty a geologie v Hodoníně. I když zásoby „černého zlata“ nebo plynu jsou na Moravě nesrovnatelně menší než na Středním východě, má svoji tradici a stojí za to si připomenout, jak se u nás ropa těžila. V Historickém, Technickém a Geologickém sále jsou expozice s modely těžních strojů,
Větrný mlýn Kuželov
Starý Poddvorov
ukázky vrtacích dlát a korunek, ale i modely těžních věží nebo prvních vrtů. Z jiného technického soudku pocházejí dva větrné mlýny. Ve Starém Poddvorově stojí dřevěná hranolovitá stavba se čtyřmi lopatkami a na okraji obce Kuželov můžete navští-
vit jediný mlýn holandského typu na Moravě. Je kamenný s kruhovým půdorysem. V sousedním bývalém mlynářském domku, v chlévě a stodole, najdete expozici bydlení na Horňácku a celou kolekci hospodářského nářadí. Zkrátka na celém Slovácku mají bohatou nabídku pro turisty vždycky připravenou. Laco Kučera
Region Slovácko – sdružení pro rozvoj cestovního ruchu Mariánské nám. 46, 686 01 Uherské Hradiště tel./fax: +420 572 540 303, 572 525 527,
[email protected] www.slovacko.cz 5/2011
19
V˘mûna zku‰eností na podporu cestovního ruchu
MIKROREGIONU BUCHLOV
âtrnáct slováck˘ch obcí pod hradem Buchlov uÏ nûkolik let aktivnû spolupracuje v rámci pÛsobností mikroregionu Buchlov a Místní akãní skupiny Buchlov s ãesk˘mi, ale i slovensk˘mi partnery. Dynamick˘ v˘voj nárokÛ domácí i zahraniãní turistické vefiejnosti vyÏaduje schopnost rychle reagovat a upravovat konkrétní nabídky, balíãky, produkty. Ale jsme na to pfiipraveni? Právě proto před několika dny management mikroregionu Buchlov pozval do Hotelu U Skanzenu, na dohled od věží slavné baziliky na Velehradě, představitele obcí, informačních center a podnikatele působící v mikroregionu na konferenci, jejímž cílem bylo hledat nové možnosti spolupráce a především nové nápady, které by se mohly stát pracovními tématy pro další období. V hotelovém konferenčním sále se sešlo kolem třiceti účastníků. Dopolední program byl věnován úvodní informaci o projektu, v rámci kterého se konference uskutečnila, o práci mikroregionu a MAS Buchlov v posledním období, o realizovaných projektech a také o výzvách pro další období. Starosta Modré Miroslav Kovářík hned úvodem „trefil do černého“: „… Slovácko a tedy i mikroregion Buchlov má co nabízet, ale na rozdíl od ostatních zemí ve střední Evropě se stále neprosazujeme dost důrazně. Musíme vytvářet týmové projekty, přesvědčit hoteliéry, vinaře, dílny tradičních řemesel, infocentra a samozřejmě i obecní úřady ke spolupráci na vytváření komplexní nabídky, tu pak dobře propagovat a především prodávat…“ A tím bylo řečeno vše. Nebylo tedy divu, že se této myšlenky bezprostředně chopila majitelka zámku v Napajedlích Eva Gajdošík a následně také pan Miroslav Horák z Moravského kulinářského institu-
20
5/2011
tu, kteří společně připravují realizaci několika zajímavých projektů, se kterými místní podnikatele seznámili. Josef Hapák a Renata Polišenská z Regionu Slovácko představili nový krátký film o Slovácku. Inspirativním tématem bylo taky nedávné udělení ceny EDEN 2011, k níž Josef Hapák uvedl: „…Titul Excelentní evropská destinace nezískalo sdružení Region Slovácko, které projekt podávalo, ale celá turistická oblast Slovácko…“. Tato věta si samozřejmě zasloužila potlesk. Paní Dana Daňová uzavřela dopolední prezentace uvedením několika příkladů „virtuálních produktů“, které Centrála cestovního ruchu Východní Morava připravovala ve Zlínském kraji, s nabídkou, že stej-
né možnosti mohou využít i podnikatelé na Buchlovsku. Jak významná a propagačně využitelná je regionální kuchyně a její speciality, předvedli kuchaři Hotelu U Skanzenu krátce nato – falešná slepičí polévka s drožďovými knedlíčky byla pochoutkou, která
Velehrad
zaktivizovala naše chuťové pohárky, takže když se na stole objevily talíře s uzeným masem v „trnkové máčce“, museli jsme dát za pravdu panu Horákovi, jak umí slovácké víno a gastronomie doslova uzemnit gurmány z Francie nebo Španělska či Itálie. Takovou dobrotu není schopen vytvořit nikdo jiný, než kuchař s hlubokým vztahem k vlastním tradicím a místním zdrojům. Odpolední program konference pak byl věnován pracovnímu jednání metodou „focus group“ – tedy skupinové diskuze, k jehož vedení a moderování byla přizvána naše redakce. Smyslem bylo vyslovit, pojmenovat, charakterizovat a soustředit všechny možné, možná i nemožné názory a nápady vhodné pro zkvalitnění spolupráce v mikroregionu. Ukázalo se, že už samotné prezentace z dopoledního bloku byly v mnohém inspirativní. Nápadů se postupně sešla celá dlouhá řada a žádný z nich se nedá a priory považovat za nereálný, na čemž se shodli jak podnikatelé, tak zástupci samospráv. Pokud bychom už nyní seřadili sestupně nejvíce frekventovaná témata, dostali bychom následující pořadí: ® Potřeba uceleného a přehledného průvodce mikroregionem Buchlov ® Koordi-
Hotel U Skanzenu připravil účastníkům konference malou gastronomickou přehlídku jako chutnou a vynikající tečku: „škvarková pomazánka“ „šlíšky s makem“, „šumajstr“ „boží milosti“, „zelňáky“ a „zabíjačková máčka“, „drkotina“… Co název, to pochoutka.
Škvarková pomazánka
Zelňáky
Mikroregion Buchlov je tvořen svazkem čtrnácti obcí na úpatí Chřibů: Břestek, Buchlovice, Hostějov, Medlovice, Modrá, Osvětimany, Salaš, Staré Hutě, Stříbrnice, Stupava, Velehrad, Tupesy, Zlechov a Boršice. Na jeho území stojí významné památky, jako je hrad Buchlov, kaple svaté Barbory, zámek a také Muzeum Podhradí v Buchlovicích, bazilika ve Velehradě, Archeoskanzen Modrá, Hradisko sv. Klimenta, Muzeum keramiky Tupesy, několik rozhleden nebo Králův stůl – kamenný dolmen, opředený celou řadou pověstí. Kroje, muzika, vynikající kuchyně, vína, slivovice, okouzlující krajina a dobří lidé. To je koktejl hýřící slováckými chutěmi a barvami.
Drkotina
nace akcí v mikroregionu ® Komunikace s místními vinaři – s cílem zajistit otevřené sklepy, aby v nich návštěvníci mohli ochutnat, popřípadě i nakoupit ® Snoubení gastronomie a vína ® Z toho všeho zpracovat produktové balíčky. Jedním z nejzajímavějších byl nápad zřídit v jednotlivých obcích „obecního – místního průvodce“. Člověka, který by dokázal bezprostředně reagovat na potřebu provést a seznámit turisty s místní historií, s drobnými zajímavostmi, stavbičkami a památnými místy s mnohdy historickými souvislostmi, které často zůstávají ve stínu všeobecně známých a propagovaných cílů. Jednotlivá témata a nápady byly zazna-
menány a v dohledné době budou zpracovány do analytického materiálu, z něhož vyjde plán konkrétních, technicky i finančně realizovatelných kroků. Záměr sejít se opět letos na podzim a pokračovat podobným stylem měl jednoznačně pozitivní odezvu u všech zúčastněných. Lze tedy věřit, že za necelého půl roku se do pracovní diskuze zapojí ještě větší počet účastníků, kteří přinesou další nové myšlenky, a mikroregion Buchlov se na žebříčku turistické atraktivity posune opět o několik příček nahoru. Do té doby vyroste v těsné blízkosti oblíbeného Archeoskanzenu, hned za hotelem U Skanzenu, podstatná část nového projektu realizovaného Obecním úřadem Modrá – „Živá voda“. Že to zní jako pohádka? Možná ano, možná ne. Ale o tom zase příště. Laco Kučera Mikroregion Buchlov svazek obcí pro rozvoj cestovního ruchu Náměstí Svobody 800, 687 08 Buchlovice manažerka Marta Polášková tel.: +420 604 752 044
[email protected], www.buchlov.cz
Hrad Buchlov
est voj c ovnÌho roz
hu ruc
zek obcÌ pr o sva
Archeoskanzen Modrá
Boží milosti
Tento mikroprojekt je financován Evropskou unií, z Fondu mikroprojektů spravovaného Regionem Bílé Karpaty.
5/2011
21
Zprávy
ZRCADLO TURIZMU RAKOUSKO „Kultura před domácími dveřmi“, to je motto kulturního festivalu pořádaného od května do srpna 2011 ve venkovských oblastech Rakouska. Přesný název je „Průmysl – Utopie: Dolní Rakousko, průmyslová oblast 2011“ a obsahuje projekty výrobků ztvárněné nejrůznějšími uměleckými styly, které se však zatím nedostaly do běžné produkce. Na 17. červen zve vídeňský Pressclub Concordia do slavnostního sálu Arkádového dvora radnice na svůj tradiční ples pod heslem „Smím prosit?“ Bál Concordia bude letos již po sto čtrnácté a jeho slavnostní ráz podtrhuje fakt, že předepsaným oblečením pro dámy jsou pouze dlouhé večerní róby a pro pány černý frak, černý smoking, dinner-jacket nebo gala uniforma.
ITÁLIE Na 5 000 obyvatel ostrůvku Lampedusa, ležícího mezi Tuniskem a Itálií, kteří žijí především z turizmu a rybaření, se v posledních měsících obává turistů „nezvaných“, uprchlíků z blízkého Tuniska a černé Afriky. Na ostrůvku musela být posílena policie, aby buďto zabránila dalším příjezdům ilegálních přistěhovalců nebo ochránila bezpečnost stálých obyvatel. Itálie už požádala EU o příspěvek na zvládnutí nevítaných návštěvníků.
FRANCIE Oblast departementu Hérault na jihu Francie, kolem města Montpellieru, patří k nejstarším francouzským vinařským krajům. Vinařství tam zavedli Řekové už v 7. století před Kristem a rozšířilo se zvláště za vlády Říma nad touto oblastí. Víno se uchovávalo v amforách vyráběných v Bezierese a odtud vyvážených i na východ do Řecka a Egypta. Jeden z římských císařů pak z konkurenčních důvodů rozhodl, aby tam bylo vinařství omezeno. Později prošlo vinařství v Héraultu několika krizemi, dnes však pokračuje – zvláště od 60. let minulého století – v pěstování a produkci vynikajících značek vín. V departementu Hérault funguje víc než 340 vinařských obcí a víno se tam pěstuje na polovině zemědělské půdy. Ukázky svých vín představili zástupci Héraultu také na dubnovém mezinárodním veletrhu „Vína + Delikatesy“ v Praze.
LIBYE O Libyi, kde se bojuje na řadě míst i nejmodernějšími zbraněmi, se začátkem května již vůbec nedalo mluvit jako o zemi pro letošek vhodné pro turistiku. V polovině května byly vyhozeny do povětří ropné nádrže v Misurátě, půlmilionovém městě nedaleko Tripolisu, obléhaném Kaddáfího jednotkami; město již několik týdnů trpí nedostatkem elektřiny a hrozí humanitární krize. Přechodná vláda povstalců oznámila, že se dohodla s Itálií na dodávce zbraní, které by jí pomohly porazit vládní armádu. Řešení situace v Libyi je zatím v nedohlednu.
SÝRIE Zatímco situace na turistické scéně v některých arabských zemích se pomalu uklidňuje, zvyšuje se v posledních týdnech neklid v Sýrii. Zvláště na jihu země, v oblasti Daraa dochází ke střetům manifestantů s vojáky a policií. Někteří pozorovatelé míní, že se objevují první trhliny v režimu Bašára Assáda. V zemi však nejsou prakticky žádní zahraniční reportéři, takže informace nemusejí být zcela hodnověrné. O některých útocích proti turistům není nic známo.
MAROKO K vážnému bombovému útoku došlo koncem dubna na turisticky velmi frekventovaném hlavním náměstí marocké Marákeše. Při explozi v kavárně Argana, navštěvované zahraničními turisty, přišlo o život 15 osob, z toho i dva Kanaďané, dva Francouzi a Holanďan. Několik desítek osob bylo zraněno.
BAHRAJN Koncem dubna se sešlo – za krátkého klidu po vyhlášení výjimečného stavu – znovu několik tisíc bahrajnských šíitů protestujících proti trestům smrti, k nimž byli odsouzeni čtyři účastníci minulých demonstrací proti královskému režimu. Nepokoje na tomto ostrůvku nemálo ohrozily tamní cestovní ruch.
ANDAMANY
Jak ukázal jmenovaný veletrh „Vína + Delikatesy“, nehraje víno překvapivě hlavní roli v u nás nejznámější oblasti jižní Francie, v Provenci. I když se i tam víno pěstuje, daleko významnější pro Provence jsou jiné zemědělské plodiny a výrobky z nich – olivy, zelené a ovocné čaje, koření, sůl a octy, delikatesy ze zeleniny, marmelády a džemy, nealkoholické nápoje a překvapivě – rýže. Rýže z Camargue na západě Provence je jediná pěstovaná ve Francii a jedna z mála v Evropě. Pěstuje se tam nejen klasická bílá, dlouhozrnná, ale i černá a červená. Pro zájemce se také nabízejí rýže ochucené s kousky meruněk, fíků, oliv, ale i se sušenými květy levandule, růže či jasmínu.
EGYPT Zatímco na pobřeží Rudého moře pokračuje – i když ve značně omezené míře – sezona dovolených i pro zahraniční zájemce, města a mezi nimi Káhira prožívají čas od času napjaté dny. Dne 7. května se v káhirském předměstí Imbaba strhla nejprve bitka a poté ozbrojené střetnutí mezi islamisty a Kopty, egyptskými křesťany. Nepokoje si vyžádaly dvanáct mrtvých a přes sto zraněných a představují komplikace pro vojenskou vládu.
22
5/2011
Ostrovy Andamany jsou součástí Indie, avšak poněkud vzdálené běžnému turistickému ruchu. Fotografie zachycuje pohodu na pláži u ostrova Havelock. Bořek Homola, foto: Lukáš Skala
WHO IS BO¤EK HOMOLA Mnozí z novináfiské branÏe jej znáte osobnû a není tedy tfieba vám jej zvlá‰tû pfiedstavovat. Pro vût‰inu ãtenáfiÛ na‰eho ãasopisu je to ale „jen“ jméno pod pravidelnou stránkou zajímavostí ze svûta, z turistick˘ch destinací Evropy, stfiedního V˘chodu, Afriky, obou Amerik nebo Austrálie. Jsou mezi námi urãitû i tací, ktefií by si na jeho jméno mohli vzpomenout, pokud byli pravideln˘mi ãtenáfii nûkolika celostátních deníkÛ nebo ãasopisu 100+1 zahraniãních zajímavostí, kdyÏ mûl je‰tû formát A4. Ať už patříte k té či oné skupině, novinář a spisovatel Bořek Homola je osobností, která si zaslouží, abychom jí věnovali pozornost. Patří k těm, kteří dlouhá desetiletí novinářské praxe doma i v zahraničí umí zužitkovat do poslední kapičky. I když by si už řadu let mohl užívat zaslouženého odpočívání, stále je vitální, s bystrým úsudkem a schopností pozorovat, vidět a komentovat. Zkrátka novinář každým coulem. Po celou dobu, co se známe, jsem jej ještě nikdy nezažil otráveného, nazlobeného nebo nepříjemného. Bodejť by ano, když novinařina a cestování byly a stále jsou jeho celoživotní prací, zaměstnáním, posláním a koníčkem. Přitom si za celá ta léta, co spolupracujeme, nepamatuji, že by své pozice žurnalisty píšícího o turistice nějak zneužil ve svůj vlastní prospěch. Myslím, že lidem jeho typu se říká „osobnost“ a stojí za to si s nimi chvilku povídat. Bořku, jak ses dostal k novinařině? To ale není moc inteligentní otázka, co? (Smích) No, položit inteligentní otázku snad ani nejde. Otázka by měla být především dobře „mířená“ a tato je. Vystudoval jsem ji. Tedy novinařinu. Začal jsem na Svobodné škole novinářských a politických věd a absolvoval na VŠPS, tedy na Vysoké škole politicko-sociální. To bylo v letech 1945 – 48. Škola to byla pořád ta jedna, jen změnila jméno. Pak jsem se stal redaktorem zahraniční redakce tenkrát Československé tiskové kanceláře – ČTK. Na vojně mne zařadili k „vojenskému tisku“ a odtud vedla moje cesta do Obrany lidu – periodika o armádě a pro armádu. Jako zahraničář jsem byl vyslán na Světovou výstavu do Bruselu – to byla moje první zahraniční mise, trvala asi měsíc. Ale krátce nato už jsem odlétal do Vietnamu coby „poradce vojenského tisku“. Po půl roce o mně projevilo zájem tehdejší Rudé právo a od roku 1962 jsem strávil skoro čtyři roky v Egyptě – opět jako zahraniční zpravodaj. Po návratu do redakce jsem se stal zástupcem vedoucího zahraniční rubriky. Nicméně rok po ruské okupaci jsem byl vyhozen. Pak následovala pětiletá ka-
riéra v deníku Práce a v roce 1975 následoval další „padák“, nikoliv však zlatý. „Lano“ mi hodili z týdeníku Svět práce, kde jsem pracoval až do roku 1984. Pak jsem zamířil opět do ČTK jako zástupce vedoucího 100+1 ZZ. Krátce po roce 1989 jsem ještě řídil zahraniční rubriku Hospodářských novin, ale to už jsem byl oficiálně v penzi, takže druhý rok této zaměstnanecké etapy jsem pracoval jen za honoráře. Nějakou dobu jsem se ještě zdržel v periodiku Noviny, ale to už jsem opravdu mířil mezi penzisty. Od té doby se pokouším zužitkovat všechno, co jsem za ta léta zažil, naučil se, viděl a nestihl. Ví se, že jsi napsal několik knížek. O čem? Nejdříve to bylo několik publikací, spíš brožur o Africe a Vietnamu. V nich jsem se vracel ke svým zpravodajským pobytům v těchto zemích. První skutečná kniha, s názvem „Bez maršálské hole“, vyšla v roce 1974 a věnoval jsem se v ní životu a politickým kariérám arabských prezidentů, kteří se do vrcholné funkce prosadili z pozic maršálů. V 90. letech vyšla druhá moje knížka – „Nejbohatší lidé světa“, o celebritách finančního a podnikatelského světa. Pak jsem psal texty k obrazové publikaci o čínských armádách a předloni vyšla zatím předposlední knížka – „Období neklidu u Psí řeky“, ve které jsem popsal souvislosti vedoucí k občanským válkám v Libanonu ve 20. století. No a ta poslední se má jmenovat „Akce a esa“; bude to knížka žoldnéřských historek a historie a má vyjít ještě letos. Tak vidíš, jak dobře ses zeptal – dvě krátké otázky a mohl jsem popsat skoro celý svůj profesionální život. Jak to vypadá, cestoval jsi vlastně celý život…? Vlastně ano. Vždyť na svoji první zahraniční „misi“ jsem se vydal už ve čtrnácti
letech do Boky Kotorské a okolí na tábor Československého červeného kříže. Tam někde jsem se naučil plavat, když jsem byl doslova a do písmene „hozen do moře“ z mola pro malé čluny a kromě toho jsem se pravděpodobně už tenkrát nakazil tou krásnou nemocí – touhou po cestování a radostí z toho, že se o své zážitky a postřehy můžu a umím podělit. Témata vhodná pro periodika s turistickou tematikou mě „chytla“ relativně nedávno – vlastně až po roce 1989. Teď píšu pro TRAVEL profi a jsou-li čtenáři s mými texty spokojeni, jestli je čtou, popřípadě rádi, jsem víc než spokojený. Tož ti, milý Bořku, přejeme hodně zdraví, pořád veselou mysl a ještě hodně popsaných stránek pro TRAVEL profi a především pro čtenáře. Povídání zaznamenal Laco Kučera
Novinář a spisovatel Bořek HOMOLA se narodil 12. září 1924 v Mikulovicích u Znojma. Na gymnázium začal chodit ve Znojmě, ale po odtržení Sudet je musel dokončit v Moravských Budějovicích. Studium žurnalistiky ukončil na Karlově univerzitě. Kromě brilantní češtiny ovládá němčinu, francouzštinu, angličtinu a polštinu. Po létech prožitých v redakcích českých novin a na zahraničních misích se rád vrací na rodnou Moravu, ale nejraději odpočívá se svou manželkou na chatě nedaleko Prahy. Jeho přáním je dokončit ještě jednu knihu, která bude souborem subjektivních topografií o světových metropolích, kde pobýval.
Mikroregion Buchlov, svazek obcí pro rozvoj cestovního ruchu Námûstí Svobody 800, 687 08 Buchlovice, tel.: +420 604 752 044, e-mail:
[email protected]
www.buchlov.cz