DRHOVSKÝ Karel (1983-4): Březina, okres Rokycany. Zámecký park. Studie pro Střední odborné učiliště lesnické, Křivoklát – Písky, odloučené pracoviště Březina. Paré č. 4. uloženo u Ing. Václava Sudy na lesní správě Skřež plátěné desky formátu 73,5 x 50 cm, formát výkresu 2 je 50 x 72,5 cm (v paré č. 1 kolorován dle originálu), formát výkresů 3, 4, 5 je 196 x 72 cm pro účely botanického průzkumu v r. 2014 pořízena kopie výkresu 4 Seznam příloh: 1 Průvodní zpráva 2 Kopie stabilního katastru 1839 3 Dendrologický průzkum 1 : 500 4 Dendrologická asanace 1 : 500 5 Návrh dosadeb 1 : 500 Zámek Březina byl založen kolem roku 1800 v klasicistním stylu jako soustava dvou obdélníkových budov. V pozdějších letech přistavěna střední část s rizalitem. Budova upravována ještě ve dvacátém století, namnoze nepříliš šťastným způsobem. Na skále v parku jsou zříceniny hradu „Salon“, který byl založen v poslední čtvrti čtrnáctého století. Byl to malý hrádek, který byl později opuštěn a zpustl. V roce 1810 byl přestavěn na romantický pseudogotický altán jako součást krajinářských úprav nového zámku. V současné době i tato nová úprava je zničena a hrádek je pouze zříceninou. Nad parkem se zdvihá vrch Hradiště (619 m) se zbytky dvojnásobného valu a hradiště ze slovanského osídlení ze 7. století. V zámku žil a r. 1838 zemřel Kašpar Maria Šternberk, přírodopisec a jeden ze zakladatelů Národního musea. Ten založil při zámku park, jakousi botanickou zahradu, s velkým bohatstvím exotických dřevin a kultivarů, neustále doplňovaným přírůstky z cest i darů. Hlavní sbírky byly soustředěny na jižní a jihovýchodní straně od zámku, ale krajinářské řešení pokrývalo širší plochy a prolínalo se do okolní krajiny, zejména do obory a lesního komplexu, kde jsou dodnes hluboko v lese zachovány zbytky v podobě monumentálních soliterních stromů, alejí a pod. Postupem doby se rozšiřovala i plocha intensivního parku, do kterého byla zahrnuta i bývalá usedlost Mayerhof se svými zahradami, okolí hrádku Salon a přilehlá část lesa na severní hranici areálu. V parku je v literatuře uváděn Goethův buk jako připomínka přátelství J. W. Goetha s Kašparem Šternberkem. Poslední rozsáhlé úpravy parku se uskutečnily v letech 1903 – 5. Protože však veškeré pozemky patřily stejnému majiteli, změny využití nebyly zaznamenány v pozemkových knihách, což mělo za následek i rozdělení i špatnou evidenci dodnes a rozdělení parku mezi několik uživatelů po znárodnění. To parku samozřejmě neprospělo a poškodila jej zejména výstavba hospodářského provozu JZD (slepičárna), která již byla zrušena, výstavba zařízení CO v centru v bývalé zámecké zahradě a v neposlední řadě i zarůstání náletovými stromy a plevelnými keři i nevhodné výsadby zejména v okrajových partiích a na severní straně zámku. Park v Březině nebyl jen dendrologickou sbírkou jako o něco mladší (a mnohem bohatější) Americká zahrada u Chudenic. Byl zároveň koncipovanou krajinářskou architekturou, patřící mezi nejranější v našich zemích. Je postaven na dominanci velkých stromů, jejichž solitery a skupiny jsou rozptýleny v louce v tvarové i barevné komposici bez zvýrazňování pohledů na
nepříliš architektonicky výraznou budovu zámku. Park je rozptýlen na mírném svahu jižní exposice bez výrazných terénních modelací s výjimkou východní části, která je novějšího založení (pozemky usedlosti Mayerhof), ale z nejstaršího období je zde zachováno několik stromů pod hradem Salon, který je akcentem této části svým umístěním na skalním suku. Z nejstaršího období parku jsou zde i dva rybníčky a k nim se připojuje i dnešní koupaliště zbudované nepříliš šťastně z rybníka za hradem Salon. Park v Březině je nejcennější svým dendrologickým bohatstvím, zejména nesmírnou společenskou hodnotou mnoha imposantních jedinců. Podklady: Základním podkladem pro tuto práci bylo zaměření parku provedené v r. 1980 Lesprojektem Plzeň (kopie přiloženy u paré č. 1 a 2). Zde byly zaměřeny skutečné hranice parkových úprav nejzávažnějšího charakteru (krajinářské řešení se prolíná plynule do okolní krajiny, zejména do lesního komplexu). V rámci těchto hranic pak byly zaměřeny stromy a keře (část), budovy a většina cest. Pro potřeby vlastní práce při dendrologickém průzkumu pak zpracovatel doměřil ostatní důležité stromy a keře (mimo náletových porostů a skupin lesního charakteru, které zaznamenal v hranicích) jednotlivě, doměřil i zbývající cesty, vodoteče a některé další detaily areálu. Zpracovatel vyhledal v Ústředním archivu geodesie a kartografie v Praze mapy tzv. stabilního katastru z roku 1839, jehož kopie jsou přiloženy (v paré č. 1 kolorováno podle originálu). Tato mapa je nejstarším úředním dokladem, který zachycuje skutečný stav objektů a pozemků. Dále zpracovatel zajistil kopii snímku katastrální mapy současnosti u střediska Geodesie v Rokycanech (kopie úředně ověřená je přiložena u paré č. 1). Tato dnešní evidence v podstatě opakuje situaci z r. 1839 a naprosto už neodpovídá skutečnosti. Stejný stav je v evidenci nemovitostí, kde jsou uváděny již neexistující organisace a evidovány neexistující stavby. Je nanejvýš nutné tuto situaci v úřední evidenci dát do souladu se skutečným stavem tak, jak je zachycen na zaměření Lesprojektu Plzeň, samozřejmě celý areál pod správou jediného uživatele. Dále jsou uvedena čísla parcel, které jsou zcela, nebo zčásti parkem, jak jsou vedeny v evidenci nemovitostí, a pod jakým majitelem (uživatelem): Evidenční list č. 2: č. 184 zastavěná plocha JZD 7. listopad Osek 228 m2 Evidenční list č. 6: č. 861 lesní půda Čs. stát – Západočeské státní lesy, LZ Zbiroh č. 751 lesní půda č. 759/1 ost. plochy č. 782 lesní půda č. 745 ost. vodní plochy č. 743 lesní půda č. 786 lesní půda č. 742 lesní půda č. 799/1 lesní půda Evidenční list č. 153: č. 739 ostatní plochy Čs. stát – ONV Rokycany
Evidenční list č. 169: č. 67 zastavěná (čp. 34) MLVH? Benešov u Prahy č. 731 ostatní plochy č. 732 ost. vodní plochy č. 733 ostatní plochy č. 734 zahrada č. 737/1 ostatní plochy č. 737/3 ostatní plochy č. 746 ostatní plochy č. 853 ostatní plochy č. 741 ostatní plochy č. 749 zahrada č. 54 zastavěná (čp. 28) č. 737/2 role
Čs. stát – Správa pro výchovu a vzdělávání pracujících
Protože se jedná o objekt, který má veliký význam v historickém vývoji českého zahradního umění, v historii introdukce exotických dřevin i v historii české kultury vůbec, byla by zapotřebí podrobná studie archivních dokumentů, korespondence a literatury týkající se zámku Březina, jeho parku i osob zde působících. Uvedená mapa stabilního katastru je jen základním dokumentem a uváděné údaje z geneze objektu jsou pouze kostrou obecně známou.
Dendrologický a kvalitativní průzkum Průzkum byl prováděn v letních měsících 1983. V parku je velké množství mimořádně hodnotných stromů, čímž celková hodnota parku vysoce překračuje průměr a řadí park mezi přední svého druhu v republice. Bylo zde nalezeno celkem 22 jehličin, včetně domácích druhů a nových výsadeb. Listnatých stromů a keřů zde bylo nalezeno celkem 58. Celkem je tedy v parku obsaženo 80 dendrologických taxonů. Značky druhů v plánu byly odvozeny od systému používaného v SÚRPMO Praha, stejně jako vyjádření hodnoty stromu barvou. Průměrnou velikost koruny vyjadřuje velký kruh, u mimořádných jedinců je uveden číselný údaj obvodu kmene ve výšce 1 m nad zemí, v několika případech (při nízkém rozvětvení ap.) je měřeno níže, což je uvedeno pod čarou. Za značkou v soupise je uveden botanický název, vzhledem k tomu, že plán může sloužit i k výuce, byla snaha uvést ještě název český. To je ovšem u některých taxonů, zejména kultivarů problematické, protože nejsou pro ně vytvořeny české ekvivalenty. Z tohoto hlediska je nutno na uvedené české názvy pohlížet. Do soupisu listnáčů jsou zařazeny i polokeře z podrostu. Plošně označeny neudržovaná část parku a část parku s přerostlými nálety (les). Sadovnická hodnota stromů je označena červeně – velmi hodnotný, modře – hodnotný, zelený – průměrný, hnědý – podprůměrný, žlutý – závadný. Soupis nalezených taxonů (viz grafickou přílohu): V podrostu: Vaccinium myrtillus borůvka Vaccinium vitis-idaea brusnice Hedera helix břečťan obecný Vinca minor brčál menší (barvínek) Jehličiny – keře: Juniperus chinensis ´Pfitzeriana´ jalovec čínský Juniperus communis ´Hibernica´ jalovec obecný „sloupovitý“ Juniperus sabina jalovec chvojka (chvojka klášterská) Juniperus virginiana ´Tripartita´ jalovec viržinský „trojmužný“ Jehličiny – stromy: Abies nordmanniana jedle nordmanská (j. kavkazská) Abies concolor jedle ojíněná (j. stejnobarvá) Chamaecyparis lawsoniana cypřišek Lawsonův Chamaecyparis nootkaensis cypřišek nutkajský Chamaecyparis pisifera ´Plumosa´ cypřišek hrachonosný „péřitý“ Larix decidua (L. europaea) modřín opadavý (m. evropský) Picea abies (P. excelsa) smrk obecný (s. ztepilý) Picea pungens smrk pichlavý (s. stříbrný) Pinus nigra borovice černá Pinus nigra v. caramanica borovice černá krymská Pinus strobus borovice hedvábná (vejmutovka) Pseudotsuga menziesii v. glauca douglaska tisolistá „sivá“
Pseudotsuga menziesii v. viridis Thuja occidentalis Thuja occidentalis ´Ericoides´ Thuja plicata (T. gigantea) Taxus baccata Tsuga canadensis Listnaté stromy a keře: Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus´Purpurascens´ Acer pseudoplatanus ´Variegatum´ Acer tataricum Aesculus hippocastanum Alns glutinosa Amelanchier ovalis Betula verrucosa (B. alba) Betula verrucosa ´Youngii´ Carpinus betulus Corylus avellana Corylus maxima ´Purpurea´ Cotinus coggygria (Rhus cotinus) Celtis occidentalis Crataegus oxyacantha Crataegus oxyacantha´Rosea´ Caragana arborescens Deutzia scabra Fagus silvatica Fagus silvatica ´Atropunicea´ Fraxinus excelsior Fraxinus excelsior ´Pendula´ Fraxinus excelsior ´Diversifolia´ Laburnum anagyroides Malus pumila (M. communis) Platanus acerifolia Pyrus communis Populus alba ´Nivea´ Philadelphus coronarius Prunus padus Physocarpus opulifolius Quercus robur Quercus robur ˇFastigiata´
douglaska tisolistá „zelená“ zerav západní zerav západní „vřesovcovitý“ zerav řasnatý (z. obrovský) tis červený jedlovec kanadský javor mléč javor klen javor klen „červenolistý“ javor klen „pestrolistý“ javor tatarský jírovec maďál (kaštan koňský) olše lepkavá muchovník oválný bříza bradavičnatá (b. bílá) bříza bradavičnatá „převislá“ habr obecný líska obecná líska největší „červenolistá“ ruj vlasatá břestovec západní hloh obecný hloh obecný „růžový“ čimišník stromovitý trojpuk drsný buk lesní buk lesní „červenolistý“ jasan ztepilý jasan ztepilý „převislý“ jasan ztepilý „jednolistý“ štědřenec odvislý („zlatý déšť“) jabloň obecná platan javorolistý hrušeň obecná topol bílý – linda pustoryl věncový („jasmín“) střemcha obecná tavola kalinolistá dub letní dub letní „sloupovitý“
Quercus petraea Quercus rubra (Q. borealis) Robinia pseudoacacia Rhododendron hybridum Salix alba Salix alba ´Tristis´ Salix caprea Sorbus aucuparia Sorbus latifolia Sorbus torminalis Symphoricarpos albus Syringa vulgaris Staphylea pinnata Spiraea salicifolia Tilia cordata Tilia platyphyllos Ulmus carpinifolia Ulmus carpinifolia v. suberosa Ulmus glabra ´Pendula´ Viburnum opulus v. sterile
dub zimní dub červený trnovník akát pěnišník vrba bílá vrba bílá „smuteční“ vrba jíva jeřáb obecný jeřáb širokolistý jeřáb břek pámelník bílý šeřík obecný klokoč zpeřený tavolník vrbolistý lípa srdčitá lípa velkolistá jilm habrolistý jilm habrolistý „korkový“ jilm lysý „převislý“ kalina obecná „sněhová koule“
Dendrologická asanace K odstranění jsou navrženy především stromy, které jsou v dendrologickém a hodnotovém průzkumu označeny jako „závadné“. Je to jednak pro jejich velice špatný zdravotní stav, dále vzhledem k velice špatné sadovnické hodnotě, která by vážně narušovala celkový vzhled parku, a zejména takové, které ohrožují, nebo již poškozují cenné finální stromy. K odstranění jsou také navrženy dřeviny z nevhodných výsadeb, zejména takových forem, které jsou v přímém rozporu s charakterem parku. Jsou to hlavně lineární výsadby bříz kolem hřiště u zámku, stejně jako řada cypřišků nedaleko, a potom nejvíce řada cypřišků kolem plotu u silnice. Ve všech těchto případech je navržena částečná probírka, bude ji nutno dělat odborně na místě tak, aby byly vybrány z řad stromy, které mají ještě schopnost se adaptovat na nové podmínky po probírce a jsou ještě schopny regenerovat a vytvořit hodnotný strom. Je možné, že se to v některých případech již nepovede, protože dřeviny ve vysázených řadách jsou vesměs už značně poškozené a zvláště jehličiny mají špatnou schopnost regenerace. Je to ale nutno provést co nejdříve, protože každým rokem zde škody narůstají. Postup takového poškozování finálních stromů je nejlépe vidět na mohutných dubech pod hradem Salon, které jsou svým obvodem unikátní, ale vzhledem k tomu, že jsou poničeny okolním podrostem, mají už mnohem menší hodnotu. Stejně tak postupuje poškozování finálních stromů v části při severní hranici parku. V části, kde se dlouhou dobu neprováděla žádná údržba, to znamená nesekala tráva, začaly vyrůstat vedle četných bylinných plevelů také plevele keřové a stromové nálety. Ty je nutno odstranit, nejlépe vytrháním, a obnovit travní porost s pravidelným sekáním. Pokud je již nebude možno vytrhat, či vykopat, je nutno seříznout je co nejníže u země a natřít přípravkem proti prorůstání. V části parku s přerostlými nálety, který má charakter neudržovaného lesa, je nutno provést několikafázovou probírku pod přímým řízením zahradního architekta. Tuto probírku nelze předem určit, je nutno ji řídit v několika fázích na místě samém. V části, kde jsou stromy hodnotnější a bude možno vybrat i z náletů cílové dřeviny, nebo kde má již porost svůj osobitý charakter, bude probírka menší. Je to zejména severní okraj parku nad bývalým dvorem Mayerhof – dnes nově vystavěným rekreačním a školicím zařízením. V části nad zámkem, kde jsou zahoustlé porosty bez větší možnosti positivního výběru, bude asanace zřejmě celoplošná. Po asanaci ve větších plochách by bylo nejlepší, kdyby se pařezy vytrhaly, aby se umožnila pozdější údržba. V každém případě však je nutno pařezy po příliš vitálních dřevinách natřít přípravkem proti prorůstání. Čím dříve se asanace provede a čím důkladněji, tím více se zachrání hodnot na cílových porostech.
Návrh dosadeb Výběr dřevin pro dosadbu byl volen s použitím lesnické botaniky, protože je cílem, aby v obnoveném bohatství parku byla obsažena i základní kolekce dřevin, se kterými se budou lesníci v praxi stýkat. Jsou to základní dřeviny domácí provenience (kromě druhů ovocných a některých běžných plevelných, či naopak příliš vzácných a specifických), dále některé jejich běžné a charakteristické kultivary, a konečně nejběžnější exoty (zvláště nově zaváděné i do lesnické praxe), které jsou běžné v našich parcích i nových výsadbách, nebo jsou charakteristickým představitelem svého řádu. Situování nových výsadeb je zcela podřízeno charakteru parku a snaží se napravit některé z chybných zásahů nebo poškození parku. Je to především výsadba, která by zakryla zařízení CO v bývalé zámecké zahradě, dále uzavření prostoru a částečné zakrytí nové budovy rekreačního a školícího zařízení. Pak jsou to výsadby, které by tvořily plášť parku v exponovaných místech (u silnice) a v prostorách po plošné asanaci (nad zámkem). Některé zvláštní druhy jsou situovány k doplnění centrální části parku u zámku. Pro dosadbu je navrženo celkem 57 taxonů. Doporučuji vysazovat vzrostlejší exempláře, než je běžná školkařská velikost, případně i větší množství než je nakresleno v grafické příloze, a později probírkou zachovat ty nejlepší. V každém případě je bezpodmínečně nutná ochrana proti okusu a vytloukání zvěří.
Pro úspěšnou regeneraci parku doporučuji: Po provedené asanaci dřevin rekultivovat uvolněné plochy, srovnat terén po stavbách, navážkách, násypech a pod. Obnovit odvodňovací systémy zamokřených míst, otevřené příkopy, nebo drenáže. Obnovit a upravit systém cest. Zejména upravit nově naveženou cestu k rekreačnímu a školícímu zařízení, dále cestu pod hradem Salon, obnovit cestu podél silnice. Všem cestám dát jednotný povrch (posyp pískem). Vydláždit prostor před zámkem (nutný návrh projednaný a schválený památkovými orgány). Vyčistit vodoteče, zejména potok vytékající z koupaliště pod hradem Salon. Celý park oplotit dřevěným plotem s vraty a vrátky na přístupových cestách. Uvažovat o opravě zříceniny hradu Salon. Celý park pravidelně udržovat, alespoň sekáním trávy, ošetřením dřevin a opravě cest. Byla by zapotřebí alespoň jedna sezonní síla na údržbu parku, veškeré práce provádět pouze pomocí žáků je nemožné. Jakékoli zásahy v prostoru parku předem projednat s orgány státní památkové péče.
Dřeviny navržené pro dosadby: Jehličiny: 1. 10 ks Abies grandis 2. 10 Abies balsamea 3. 1 Cryptomeria japonica 4. 1 Ginkgo biloba 5. 1 Chamaecyparis obtusa 6. 20 Juniperus chinensis ˇPfitzeriana´ 7. 3 Larix leptolepis 8. 1 Metasequoia glyptostroboides 9. 3 Picea excelsa ´Columnaris´ 10. 3 Picea excelsa ´Viminalis´ 11. 3 Picea excelsa ´Barryi´ 12. 1 Picea excelsa ´Nidiformis´ 13. 3 Picea excelsa ´Aurea´ 14. 10 Picea omorica 15. 3 Picea orientalis 16. 10 Picea sitchensis 17. 10 Picea alba 18. 10 Pinus mugo 19. 3 Pinus mugo mughus 20. 3 Pinus uncinata 21. 3 Pinus banksiana 22. 3 Pinus ponderosa 23. 3 Pinus rigida 24. 6 Pinus cembra 25. 3 Pinus peuce 26. 1 Sequoiadendron giganteum 27. 1 Taxodium distichum Listnaté stromy: 28. 3 ks Acer campestre 29. 10 Acer negundo 30. 3 Alnus incana 31. 3 Ailanthus altissima 32. 3 Castanea sativa 33. 3 Corylus colurna 34. 1 Fagus silvatica ´Laciniata´ 35. 3 Fraxinus ornus 36. 3 Juglans nigra 37. 1 Liriodendron tulipifera 38. 1 Magnolia soulangiana
jedle obrovská jedle balzámová kryptomerie japonská jinan dvoulaločný cypřišek tupolistý jalovec čínský modřín japonský metasekvoje tisovcovitá smrk ztepilý „sloupovitý“ „hadí smrk“ smrk ztepilý „Baryův“ smrk ztepilý „zakrslý“ smrk ztepilý „zlatý“ smrk Pančičův smrk východní smrk sitka smrk bílý borovice kleč borovice kleč kosodřevina borovice blatka borovice banksovka borovice těžká (žlutá) borovice tuhá borovice limba borovice rumelská sekvojovec obrovský tisovec dvouřadý javor babyka javor jasanolistý olše šedá pajasan žlaznatý kaštan jedlý líska turecká buk lesní „střihanolistý“ jasan zimnář ořešák černý liliovník tulipánokvětý šácholan Soulangeův
39. 6 40. 3 41. 8 42. 3 43. 4 44. 3 45. 4 46. 3 Listnaté keře: 47. 5 ks 48. 50 49. 20 50. 50 51. 30 52. 30 53. 10 54. 20 55. 30 56. 50 57. 10
Populus nigra ´Italica´ Prunus serrulata ´Hisakura´ Quercus cerris Quercus pubescens Salix fragilis Sorbus aria Tilia euchlora Tilia tomentosa
topol černý „sloupovitý“ třešeň sakura dub cer dub pýřitý vrba křehká jeřáb muk lípa krymská lípa stříbrná
Cornus mas Cornus sanguinea Cotoneaster integerrimus Forsythia intermedia Ligustrum vulgare Lonicera xylosteum Rhus typhina Ribes alpinum Rosa rugosa Spiraea van Houttei Viburnum lantana
svída dřín svída krvavá skalník obecný zlatice prostřední („zlatý déšť) ptačí zob obecný zimolez pýřitý škumpa obecná meruzalka alpská růže svraskalá tavolník van Houtteův kalina tušalaj
Přiložené listy Dopis Středního odborného učiliště lesnického Křivoklát – Písky, odloučeného pracoviště Březina ze dne 1. 11. 1990, kterým se potvrzuje převzetí projektu na zámecký park Březina (převzala Kapustová, předal Pazdera?) Nabídka rostlin na rok 1991 – 1992, Zahradnictví Cerhovice, 267 61 Cerhovice, vyřizuje Ing. Hudcová. Juniperus communis ´Hibernica´, Juniperus communis ´Plumosa´, Juniperus horizontalis ´Baar Harber´, Juniperus horizontalis ´Douglasu´, Juniperus horizontalis ´Glauca´, Juniperus chinensis ´Repanda´, Juniperus sabina, Juniperus sabina ´Rockery Gem´, Juniperus sabina ´Variegata´, Juniperus virginiana ´Skyrocket´, Juniperus virginiana ´Tripartita´, Thuja occidentalis ´Danica´, Thuja occidentalis ´Elwangeriana´, Thuja occidentalis ´Malonyana´, Thuja occidentalis ´Reingold´, Thuja plicata, Aronia melanocarpa ´Nana´, Berberis thunbergii ´Green Carpet´, Hedera helix, Spiraea arguta, Potentilla fruticosa ´Goldfinger´, Potentilla fruticosa ´Goldteppich´
