Drazí přátelé!
S příchodem června skončí jaro a začne léto. Většina z nás se těší ze slunečných dnů spojených s tímto obdobím. Pro nás věřící je to měsíc Nejsvětějšího srdce našeho Pána a zároveň měsíc slavnosti Božího těla. Oslavíme v červnu několik slavností (jak uvidíte v seznamu událostí v červnu), ale největší význam má určitě slavnost Těla a krve Páně, tentokrát dokonce pro naši farnost spojená s prvním svatým přijímáním. Radujme se s těmito dvěma dětmi a také se za ně modleme! Na Zelený čtvrtek jsme si už připomínali ustanovení eucharistie, ale v rámci Svatého týdne, v rámci Pánova utrpení. Teď, devět týdnů potom, vzpomínáme ještě jednou na tento velký dar, v kterém nám Pán Ježíš dává sám sebe. Vzpomínáme ještě jednou, co všechno pro nás vykonal a jak nás má rád! Zkusme mu děkovat celým svým životem, ale i naším průvodem! V dalším týdnu poté církev oslaví slavnost Nejsvětějšího srdce, a podle toho dostal celý měsíc svůj název. Bůh má pro nás lidské srdce, a plným právem mluvíme o Božském srdci. Samozřejmě je tato pravda také spojená s eucharistií. Den po slavnosti Nejsvětějšího srdce oslaví církev Neposkvrněné srdce Panny Marie. Je to tradiční den naší malé pouti. Jen letos je v tento den diecézní pouť v Prachaticích (k svatému Janu Neumannovi), a proto musí být naše malá pouť o týden posunutá, bude 23. 6. V našich událostech najdete ještě víc důležitých dnů. Vzpomínáme na blahoslaveného Josefa Cebulu (12. 6.), obláta a mučedníka (byl zabit nacisty), narození sv. Jana Křtitele (24. 6.) a slavnost svatých apoštolů Petra a Pavla. Tito a ostatní svatí nás mohou přivést k našemu Spasiteli a k jeho srdci. Přeji Vám všem příjemný a dobrý červen Váš Páter Karel
Římskokatolická farnost Tábor-Klokoty, Staroklokotská 1, Tábor, 390 03, tel: 381 232 584, e-mail:
[email protected] Administrátor farnosti: P. Karl Zaiser, OMI, tel.: 731 402 860 Kněží na Klokokotech: P. Jiří Můčka, OMI, tel.: 731 402 862 P. Tomáš Vyhnálek, OMI, tel.: 736 604 430 Internetové stránky: http://www.sweb.cz/klokoty a http://www.oblati.cz
Střípky z kroniky klokotské 13. pokračování
J.V. Kamarýt - osobnost, dílo, doba. Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích uspořádalo spolu s Městským úřadem Velešín ve dnech 21. - 23. 3. 2007 konferenci u příležitosti 210. výročí narození P. Kamarýta. Kulturní program zajistil v budově Jihočeského muzea v Českých Budějovicích hudební soubor žáků ZUŠ Velešín, druhý den pak ve Velešíně recitovali žáci ZŠ Velešín básně J. V. Kamarýta a žáci LŠU vystoupili s koncertem Chrámového sboru Velešín v kostele sv. Václava. Na konferenci v Českých Budějovicích vystoupilo s příspěvky 14 přednášejících - a ve Velešíně další den šest - s tématy, která se týkala dětství P. Kamarýta, ale i kulturního života té doby, včetně malířství, kramářských tisků, jeho korespondence s Čelakovským, jeho tvorby a místa v české literatuře. Zmíněn byl i vliv B. Bolzana na Kamarýtovu generaci, čeština 19. století a školství. Za skupinu, která vytváří kroniku kostela Klokotského (L. Šotek, F. Rytíř) se zúčastnil Dr. F. Rytíř s přednáškou „Kamarýtovo působení v Klokotech u Tábora.“ V krátkosti objasnil rovněž historii a půvab klokotského kostela. Smyslem konference je připomenout osobnost J. V. Kamarýta, popularizovat jeho dílo a charakter doby. Jelikož neexistuje kvalitní monografie J. V. Kamarýta, je záměrem organizátorů vydat přednesené příspěvky ve formě sborníku. F. Rytíř
Farnost Klokoty vás srdečně zve na
Poutní zájezd do Kroměříže
(ke hrobu P. Z. Čížkovského)
a na Velehrad
v sobotu 30. června 2007 Cena asi 500,- Kč Zájemci hlaste se na Klokotech P. Karlovi, nebo na tel. číslo 381 232 584
Co se dělo ve farnosti?
Mše svatá pro příslušníky PTP ve čtvrtek 24. 5. 2007
Mši svatou celebroval Mons. Václav Dvořák
Pomocné technické prapory (PTP), vojenské tábory nucených prací, byly zřízeny v roce 1950 pro tzv. politicky nespolehlivé osoby podléhající tehdejšímu brannému zákonu. Naprostou většinu jejich příslušníků tvořili „nespolehliví“ branci odvodních ročníků, ale početnou skupinu představovali rovněž občané starší: byli to např. kněží, v dřívějších dobách osvobození od vojenské základní služby, nebo vojáci zahraničních jednotek Čs. armády z doby druhé světové války propuštění z politických důvodů po únoru 1948 z aktivní služby. Pomocnými technickými prapory prošlo za čtyři roky jejich trvání více než 50 000 občanů. Pracovali v dolech, na vojenských stavbách při výstavbě letišť, kasáren, obytných domů i dalších objektů, a ve vojenských lesích a kamenolomech. Po politických změnách v roce 1953, byly PTP od posledních měsíců roku 1953 do konce května 1954 postupně zrušeny a jejich příslušníci, pokud měli splněno nejméně 24 měsíců základní služby, propuštěni do civilu. Podle neúplných archivních dokladů, které byly odtajněny po roce 1989, došlo během služby u útvarů PTP v letech 1950 až 1954 přibližně ke 140 smrtelným úrazům a několika stovkám úrazů těžkých. Asi 200 z nich, společně se svými ženami a dalšími rodinnými příslušníky, se sešli na slavnostní mši sv. v našem kostele, aby si vyprosili od Boha sílu, od Panny Marie ochranu a také se pomodlili za všechny ty, kteří již nežijí... z internetových zdrojů sestavil D. Pecher Naše farnosti navštívili také dva oblátští misionáři: koncem dubna P. Bonard Joseph z Haiti, který je koordinátorem misijních a evangelizačních prací na Haiti a do ČR přije kvůli projektu Adopce na dálku. Druhým vzácným hostem byl polský oblát P. Mariusz Wilk, který působil jako misionář v Keni. S otcem Mariuszem a jeho prací jsme se mohli seznámit při besedě, při které jsme také mohli vidět obrázky z keňské misie.
První soboty na Klokotech: 2. června 2007 P. Jan Balík: Slavnost Církve - slavnost mladých
program: 14:15 adorace 15:00 Klokotské hodinky 15:30 duchovní promluva 16:30 růženec 17:00 mše sv.
od 16:30 je možné přistoupit ke sv. smíření
MALÁ POUŤ k velkému srdci Panny Marie v sobotu 23. června 2007
program: 10:00 poutní mše sv., hlavní celebrant P. Jan Baxant po mši sv. setkání v Emauzích, 14:00 Klokotské hodinky a požehnání Zveme všechny, kdo se chcete s námi modlit za své děti, za všechny děti, které to potřebují, za naše rodiny a naše farnosti k účasti
na „Modlitebním triduu Modliteb matek“, ve kterém se spojujeme s matkami z celého světa. Setkání se uskuteční: - v pátek 29. 6. 2007 v 15:45 v Emauzích odprošujeme Pána za naše vlastní hříchy, po mši svaté v 17:00 v kostele bude ještě následovat krátká adorace - v sobotu 30. 6. 2007 v 15:45 v Emauzích modlíme se za ty, kteří ubližují nám a našim dětem, po mši svaté v 17:00 v kostele bude ještě následovat krátká adorace - a v neděli 1. července 2007 v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Klokotech v 15:00. Budeme chválit Pána a děkovat mu za vše, co udělal v životě našem i v životě našich dětí.
Národní fórum mládeže Tábor 10. – 13. 5. 2007
Po pěti letech se v jihočeském Táboře konalo v pořadí třetí Národní fórum mládeže, které je předzvěstí Celostátního setkání mládeže, které v tomto městě proběhne v srpnu letošního roku. Přes 50 delegátů ze všech českých i moravských diecézí a na 30 pozorovatelů z řad kněží, řeholí, hnutí a komunit diskutovalo nad hlavním tématem fóra „Solidarita uvnitř farního společenství i mezi farnostmi navzájem“. Společenství mladých katolíků přijelo do Tábora podpořit i několik biskupů. Čtyřdenní setkání bylo zahájeno modlitbou o vylití Ducha svatého a následným úvodním programem, při kterém byli představeni všichni delegáti, pozorovatelé i členové přípravných skupin. Mottem celého setkání byl úryvek z encykliky papeže Benedikta XVI.: „Programem křesťana, (…), Ježíšovým programem je „vnímavé srdce“. Takové srdce vidí, kde je zapotřebí lásky, a podle toho také jedná.“ K tomu také následující den směřovala slova o. biskupa Václava Malého a o. biskupa Karla Herbsta, který svou katechezi začal citátem: „Jak byste chtěli, aby druzí činili vám, tak čiňte vy jim!“ Během pátku vystoupili samotní delegáti a pozorovatelé se svými příspěvky. Hlavní myšlenky měli možnost podrobněji rozvést v odpoledních workshopech a závěry z jednání pracovních skupin pak zazněly při večerním shrnutí prvního dne fóra. Sobotní den byl od začátku ve znamení jednání a diskutování. Zástupci z diecézí celé dopoledne podrobně probírali své náměty a připomínky k současné pastoraci mládeže a pokusili se navrhnout jejich řešení. V závěrečném dokumentu mladí lidé poděkovali církvi za naslouchání a možnost vyjádřit své názory i návrhy. Hlavní část dokumentu je věnována podnětům, které delegáti předkládají nejen biskupům a kněžím jako představitelům církve, ale i celému společenství věřících. Jako důležité vidí mimo jiné zlepšení komunikace ve farnostech, rozšíření nabídky osobní formace a vzdělávání, zapojení schopných pastoračních asistentů do života farností nebo možnost podílet se na rozhodování o dění ve farnosti. Při závěrečném sobotním programu nesměla chybět mše svatá v klokotské bazilice a prohlídka Klokot, kde se v srpnu uskuteční Celostátní setkání mládeže. Aneta Hrabovská
Dětská vikariátní pouť 2007 V pondělí 14. května jsme vyrazili do Plané nad Lužnicí na Dětskou vikariátní pouť. Naše skupinka měla sraz u kostela a potom se děti v doprovodu paní Kopřivové a mém přesunuly na fotbalové hřiště. Zde jsme z rukou Moniky Broukalové dostali fialové stužky a přesné instrukce. Nejdříve měly děti plnit sportovní úkoly jako např. chození na chůdách, štafetový běh a hrály různé hry. Pak už je čekala zkouška ze zeměpisu a potom už dlouho očekávaná plavba lodí přes řeku Lužnici. Na druhém břehu na nás čekalo překvapení v podobě projížďky kočárem a ty zdatnější si mohli zkusit jízdu na poníkovi. Pak se fialoví v čele s Danem Pecherem a Jirkou Koukalem vydali po zelené značce k prvnímu stanovišti. Zde se děti dozvěděli o sv. Janu Nepomuku Neumanovi, o jeho dobrodružném životě i náhlé smrti. Další cesta vedla směrem na Ústrašice, kde nás u místního hřbitova čekalo občerstvení v podobě čaje a slaďoučkých zákusků. Všichni se posilnili a vyrazili k dalšímu stanovišti, kde malí poutníci poznávali různé cizí jazyky. Potom už nás čekalo poslední stanoviště, kde už nás vyhlížela Jana Pecherová s otcem Karlem a otcem Mariuszem. Ti dětem vyprávěli o misiích v Keni, kde otec Mariusz působil 5 let, o Haiti, kde žije otec Roman a o P. Zdeňkovi a jeho misii v Africe. Putování v horkém počasí bylo pro všechny náročné, ale zvládli to i nejmenší jako Šimon, jeho bratr Matouš i malá Verunka. Pouť byla zakončena mší svatou v místním kostele, kterou celebroval P. Stanislav Přibyl, CSsR. ze Svaté Hory. Myslím si, že na tak krásný den plný sluníčka a Boží přítomnosti budeme všichni dlouho vzpomínat. maminka Martina Vydali jsme se na dětskou pouť do Plané celá rodina, protože manžel měl na zakončující mši hrát na kytaru. Těšili jsme se na společně strávený den s dětmi, vzali jsme to malé i to větší. Těšila jsem se i na všechny děti, které znám, a na program. Ale můj první dojem, když jsme dorazili, byl, že jestli bude takhle vedro celý den, asi to nevydržím. Navíc byla stanoviště s úkoly a fakty o Janu Nepomuku Neumanovi rozmístěná na pěkně dlouhé trase v plánských lesích a to už mi začala docházet trpělivost, na zádech mám baťoh, vepředu se mi střídají na nošení obě děti. Nechce se mi pokračovat. Pak jsem se zaposlouchala do rozhovoru klokotských dětí, se kterými jsme šli ve skupince. Holky si nadšeně povídají o svých křečcích, kluci bojovníci vybíhají z pěšiny a vítězí nad vymyšlenými medvědy, kteří by nás mohli napadnout,
další děti mě zapojují do pískání na stonek pampelišky. Oni jsou vlastně moc spokojení a nadšeně ťapají. Začátek poutě byl vlastně taky hezký, převáželi jsme se na lodičkách přes řeku, pak jsme se svezli kousek na koňské bryčce… A to následné nepohodlí? Ono vlastně nepohodlí a námaha k pouti hodně patří. A já se aspoň znovu poučuji, že mám v každé situaci na vybranou: buď se nechat unést špatnými pocity, nebo s vděčností poděkovat Bohu za krásné lesy, den, kdy byly naše děti společně s dalšími věřícími a těší se teď do kostela, že se s nimi potkají. A můžu vám říct, že pohled na kostel zaplněný dětskými hlavičkami, sedělo se i na zemi, tolik nás bylo, jen tak nezapomenu. HanaKou A ještě jsme se zeptali dětí... Kubík: Jak se Ti líbila pouť? Jo, mně moc. Poprvé jsem jel v kočáře a podruhé jsem se vezl v loďce. Líbilo se mi poslední stanoviště, jak jsme si povídali o barvách – o misijním růženci. Srandovní bylo, jak jsme běželi pro mobil, který jsme zapomněli u buchet. Co se Ti nelíbilo, co bys příště udělal lépe? Příště ať nejsou buchty na kopci. Abychom nemuseli běžet pro mobil a aby nebyla tak hnusná voda v řece. Nikolka: Líbilo se mi. Potřetí jsem se vezla v loďce a poprvé jsem jela na poníkovi Jiřík a Vojtíšek: (co honili medvědy) Jak se Vám líbila pouť? Jo, dobrý, hezký. Co se Vám líbílo nejvíc? Všechno. Co se Vám nelíbilo? Nic se nám nelíbilo. Nebyla dlouhá trasa? Ne, já jsem na takové túry zvyklý. (Jiřík)
A tak nezbývá, než opět poděkovat BOHU za požehnání celé poutě, obzvlášť za opravdu vymodlené počasí. Poděkovat za všechny maminky, katechety a mladé, kteří byli ochotní udělat něco navíc pro ty nejmenší. A jak vidíte, stálo to za to. Nevadilo jim ani horké sluníčko, ani dlouhá trasa, ani anglicky, polsky a svahilsky mluvící otec Mariusz. Dík patří i všem kněžím, těm našim klokotským na stanovišti i všem těm, kteří ťapali celou trasu s dětmi. A taky Ti, Pane Bože, děkujeme za všechny Ty děti, protože to znamená, že naše církev není vymírající, ale je, díky Bohu za to, živá. Sestavila Janka Pecherová
Rádi bychom Vám ve Fiatu postupně představili farnosti, které spravují otcové obláti. Otec Karel je, kromě Klokot, administrátorem farnosti Dražice, P. Jiří spravuje po duchovní stránce farnosti Ratibořské Hory a Pohnání a P. Tomáš farnosti Hartvíkov, Hroby a Chýnov. V tomto čísle se představí farnost geograficky nejvzdálenější....
Farnost Hartvíkov Ve východní části okresu Tábor mezi městy Chýnovem a Pacovem leží vesnička Hartvíkov. Obecní správou spadá pod Dolní Hořice, poštou a školou do Chýnova. Leží v lesích a kostel je krásnou dominantou malé vsi, ve které dnes už žije jen několik málo stálých obyvatel. Do farnosti patří obce Babčice, Dolní a Horní Hořice, Domamyšl, Hartvíkov, Lejčkov, Oblajovice, Osikovec a Prasetín. Kostel svatých Petra a Pavla je připomínán od roku 1384. Náležel do vikariátu chýnovského jako filiální k Cetorazi, jako samostatná farnost existuje od roku 1858. Kostel byl postaven ve 14. století, jako románský či raně gotický s jednoduchou věží. Kostel byl upravován a rozšiřován, roku 1885 zbořen a na jeho místě postaven v letech 1886 - 1887 nový, větší, pseudorománský s věží na severní straně. Vnitřní výzdoba a varhany jsou pseudorománské z téhož období a výmalba je vytvořena beuronskou výtvarnou školou. Z původního kostela se zachovaly pouze dva krásné, typicky románské kamenné sloupy, které podpírají kůr. Posledním knězem, který v Hartvíkově bydlel, by P. Václav Kaňák v padesátých letech. Od roku 1971 spravoval farnost P. Ludvík Cyril Petrů, premonstrát, ze Smilových Hor. Po pádu totalitního režimu se mohl vrátit ke svému řeholnímu společenství. Správu převzal nový smilovský farář, P. Anton Šimurda, který sloužil ve farnosti až do své smrti v roce 1999. V tomto roce rozhodl otec biskup Liška o rozdělení správy farnosti na materiální, kterou začal vykonávat pastorační asistent z Chýnova Mgr. Václav Mikula a na správu duchovní, které se ujal opět P. Petrů, který sloužil jako kněz sestřičkám premonstrátkám v Radvánově. O rok později ho vystřídal saletin
P. Ryzsard Kurasziewicz, kaplan z Mladé Vožice. Ještě v roce 2000 přichází klokotský kaplan P. Martin Sedloň, kterého v roce 2001 vystřídal další oblát, P. Roman Musil. Po jeho odchodu na misie dojíždí do Hartvíkova P. Jiří Kalaš z Tábora a v roce 2003 se duchovní správa opět vrací na Klokoty, nejprve P. Güntherovi, kterému pomáhali P. Kryštof a P. Jiří a od roku 2005 je duchovním správcem P. Tomáš Vyhnálek. Z farnosti, z obce Domamyšl, pochází P. Jiří Cihelna, který působí v okrese Strakonice ve farnostech Sedlice, Radomyšl a Záboří. A co se nám v posledních letech podařilo? Začněme tím nejviditelnějším: opravami kostela. Ty probíhají již od roku 1999. Nejprve byla opravena střecha doplněním a přeložením tašek, svépomocí otlučen kostel uvnitř i zvenčí do výše 1,5 - 2 m, podle stavu vlhkosti ve zdech, a vyměněna elektroinstalace. V roce 2003 bylo započato s opravami venkovních fasád na presbytáři a jižní straně lodi. V roce 2004 proběhla obnova omítek na průčelí, severní stěně lodi a na věži a v roce 2006 byly doplněny omítky vnitřní sanačními, do výšky otlučení. Kostel čeká na vymalování, které ovšem nebude jednoduché, protože to vlastně bude restaurování a doplnění maleb v rozsahu celého kostela, nejen stropu, ale i celých stěn až k zemi. Potom snad bude na řadě mobiliář, napadený červotočem a také varhany čekají na generální opravu. Od roku 1999 vydáváme 2x ročně farní zpravodaj, od roku 2000 má farnost vlastní webové stránky (na www.farnost.katolik.cz/hartvikov), od roku 2001 se účastníme Tříkrálové sbírky, vydali jsme pohlednici, faru jsme prodali panu Kristiánu Kodetovi... I když je farnost početně malá - schází se nás v neděli asi 40 a věkově není nejmladší, je tu naděje, že bude dál existovat: o letošních Velikonocích byla pokřtěna jedna mladá žena a také máme jednu z nejhezčích skupin ministrantek na okrese... Ludmila Mikulová
Květinová výzdoba Jistě budete souhlasit, že k tak krásnému a významném kostelu, jako je ten náš, patří také krásná květinová výzdoba. Každý, kdo někdy dostal květiny a dal si je doma do vázy, moc dobře ví, že se jim musí pomoci, aby vydržely dlouho pěkné. Rozvázat provázek, kterým jsou svázané, odstřihnout stonky, vyměnit vodu... Totéž platí i pro květiny v kostele. Zde se navíc musí dodržovat liturgické předpisy, které stanoví, jak, kdy a co se smí ozdobit. Ujala jsem se sice výzdoby, ale zjistila jsem, že květiny, které pěstovaly pro potřeby kostela sestřičky, jsou zničené kvůli loňským opravám. Obětaví lidé občas nějaké květiny přinesou, někdy také ne, a často to na výzdobu celého kostela nestačí. Chtěla bych moc poprosit všechny ochotné duše o pomoc: v tak velkém a zdobném kostele vyniknou vazby vytvořené vypícháním do misek, několik malých váz s kytičkami úplně zanikne. Květiny navíc ve speciální hmotě tolik nevadnou, déle vydrží a nekazí se v nich voda. K vytvoření takových vazeb potřebuji větší množství květin, velkých listů a větví. Připravuji většinou v pátek dopoledne a proto bych chtěla požádat: pokud můžete, přineste květiny ve čtvrtek na večerní mši, nebo v pátek ráno. Pomůže mi, pokud budou mít dlouhé stonky a budou stejného druhu. Pokud se stane, že dostanete květiny a budete je chtít dát do kostela, doneste je také ve čtvrtek nebo v pátek, nebo je nechejte ve váze u Piety vzadu v kostele. Chápu, že bývalo zvykem to dělat jinak, ale mám na Klokotech i mimo ně mnoho povinností, které mi neumožňují strávit denně půl hodiny úpravou květin v kostele. Pokud by se našel někdo, kdo mi pomůže s výzdobu klokotského kostela, budu jen ráda. Chtěla bych ze srdce moc poděkovat všem, kteří do kostela květiny nosí a poprosit, aby pokračovali: vždyť to děláme ad maiorem Dei gloriam - k větší slávě Boží... L. Mikulová
Ahoj Broučata! Prázdniny netrpělivě přešlapovaly za jarními dveřmi. Přece jen se odhodlaly, zaťukaly, otevřely dveře a bosou nohou, umazanou od písku, překročily práh a nakukovaly dovnitř. Jaro v květovaných šatech s květovaným deštníkem to zpozorovalo a přitančilo k jarním dveřím: „Copak, copak? Ještě nenadešel váš čas a mě je tu moc a moc dobře. Běžte domů!“ „Ale my už to nemůžeme vydržet. Venku je jak v létě a co doma,“ odpověděly prázdniny. Jaro se zamračilo, roztáhlo deštník a v tom začalo pršet. Prázdniny byly celé mokré. „I na tohle jsme zvyklé,“ usmály se prázdniny. Jaro však deštníkem tlačilo prázdniny ze dveří. Prázdniny do někoho narazily. Bylo to léto. „Nedělejte zmatky a dejte si říct. Nejdřív musím přijít já a potom vy. Copak to neznáte?“ Léto bylo celé ve žlutém, na hlavě mělo slamák a bylo taky bosé. Prázdniny přešláply z nohy na nohu, popotáhly nosem a nechaly se odvést létem domů. Jaro zabouchlo dveře, a nechalo roztažený deštník, protože se ještě trochu zlobilo. Ale příroda se nezlobila. Hltala déšť, květiny zvedaly své hlavy, stromy nastavovaly své zelené koruny a tráva rostla a víc se zelenala. A prázdniny? Hrály doma s létem pexeso. Jaké? Přece prázdninové! Léto patří k prázdninám a prázdniny k létu. A nic se nemá uspěchat. Kdo by si přál zmatky? Já tedy ne. A vy? Ahoj, Stáňa
Události v červnu 2007 Památka sv. Justina, mučedníka, 1. pátek v měsíci, mše sv. v 17 hod. s adorací a požehnáním 2. 6. sobota: Pouť k Panně Marii Klokotské na první sobotu od 14:15 výstav Nejsvětější svátosti, 15:00 - Klokotské hodinky, 15:30 - Tématická promluva (P. Jan Balík), 16:30 - růženec, 17:00 - mše sv. 3. 6. neděle: SLAVNOST NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE, mše sv. v 10 hod. 5. 6. úterý: památka sv. Bonifáce, biskupa a mučedníka, mše sv. v 17 hod. společenství Modlitba matek v 15:45 hod. v Emauzích 6. 6. středa: památka sv. Norberta, biskupa, mše sv. v 17 hod. 7. 6. čtvrtek: čtvrtek 9. týdne v mezidobí, mše sv. v 17 hod. setkání maminek na Klokotech – začátek v 9:30 v Emauzích 10. 6. neděle: SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ, mše sv. v 10 hodin, PRVNÍ SVATÉ PŘIJÍMÁNÍ sbírka na oblátské bohoslovce 11. 6. pondělí: památka sv. Barnabáše, apoštola, mše sv. v 17 hod. farní rada v 18 hod. v Emauzích. 12. 6. úterý: památka blah. Josefa Cebuly, mučedníka, mše sv. v 17 hod 13. 6. středa: Památka sv. Antonína z Padovy, kněze a učitele Církve, Fatimský den - mše sv. v 17 hodin s adorací a požehnáním. 14. 6. čtvrtek: čtvrtek 10. týdne v mezidobí, mše sv. v 17 hod. SKALAM v 18 hodin v Emauzích. 15. 6. pátek: SLAVNOST NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE JEŽÍŠOVA, mše sv. s adorací a požehnáním v 17 hod. 16. 6. sobota: Památka Neposkvrněného Srdce Panny Marie, mše sv. v 17:00 17. 6. neděle: 11. neděle v mezidobí, mše sv. v 10 hod. 19. 6. úterý : památka sv. Jana Nep. Neumanna, biskupa mše sv. v 17 hod. 21. 6. čtvrtek: památka sv. Aloise Gonzagy, řeholníka, mše sv. v 17 hod. setkání maminek na Klokotech – začátek v 9:30 v Emauzích 22. 6. pátek: památka sv. Jana Fishera, a Tomáše Mora, mučedníků mše sv. v 17 hod. 23. 6. sobota: MALÁ POUŤ k velkému srdci Panny Marie na Klokotech poutní mše sv. v 10. hodin, hlavní celebrant P. Jan Baxant, generální vikář, po mši sv. setkání v Emauzích, 14:00 Klokotské hodinky a požehnání 24. 6. neděle: SLAVNOST NAROZENÍ SV. JANA KŘTITELE, dětská mše sv. v 10 hod. 28. 6. čtvrtek: památka sv. Ireneje, biskupa a mučedníka mše sv. v 17 hod. SKALAM v 18 hodin v Emauzích. 29. 6. - 1. 7. Modlitební triduum Modliteb matek: program, viz plakát 29. 6. pátek: SLAVNOST SV. PETRA A PAVLA, apoštolů, mše sv. v 17 hod 30. 6. sobota: Poutní zájezd do Kroměříže a na Velehrad, mše sv. v 17 hod. BOHOSLUŽBY: neděle: v 10 hodin, pondělí - sobota: v 17 hodin Příležitost ke sv. smíření: kromě neděle, od 16:30 hodin, nebo po osobní domluvě 1. 6. pátek:
