Regenerace centra obcí Vegeta ní a související prvky. Obec Kn žmost, Na Rynku 51, Kn žmost

Signature Not Verified

Ing. David Plíštil, Ph.D. 18.2.2014 15:33:50

Hlavní projektant Ing. Ivan Marek

Vedoucí projektu Ing. Ivan Marek

Vypracoval

Kontroloval

Ing. Barbora Eismanová

Ing. Ivan Marek

objekt:

Regenerace centra obcí Vegeta ní a související prvky investor:

Ing. Ivan Marek Martinov 279 277 13 Kostelec nad Labem

ZAHRADNÍ ARCHITEKTURA

íslo zakázky

Obec Žantov, Bý ina, Koprník, Chlumín, Solec, Srbsko, Kn žmost Branžežská

stupe dokumentace

Obec Kn žmost, Na Rynku 51, 294 02 Kn žmost

datum

obsah:

tel.fax. +420 326 905120 e-mail: [email protected] www.zahrarch.cz

04/07/2010 DSP prosinec/2010

m ítko

formát

datum revize:

výtisk íslo:

Technická zpráva, Tabulky, Fotodokumentace 08/2013

A4

1.

IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE

Název akce:

Regenerace centra obcí Vegeta ní a související prvky Obec Žantov, Bý ina, Koprník, Chlumín, Solec, Srbsko, Kn žmost Opera ní program Životní prost edí 6 - Zlepšování stavu p írody a krajiny 6.5.- Podpora regenerace urbanizované krajiny

Investor:

Obec Kn žmost, Na Rynku 51

Projektant sadových úprav:

Zahradní architektura Ing. Ivan Marek Martinov 279 Kostelec nad Labem 277 13 Ing.Ivan Marek Ing.Barbora Eismanová, autorizovaný architekt – krajiná ská architektura, KA 03 696, Ing. Barbora Kubecová

Stupe dokumentace:

DSP

Datum:

leden/2011, revize 08/2013

Obsah dokumentace:

Textová ást: Technická zpráva Výkaz vým r Rozpo et Fotodokumentace Tabulky Grafická ást: SITUACE – Stávající stav - Díl í SITUACE – Návrh ešení - Díl í

Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem

e.mail [email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-

V rámci tohoto projektu, který je III. postupnou etapou Obnovy krajinných struktur a sídelní zelen v obci Kn žmost (p edcházela Revitalizace Lesoparku D n a založení zeleného pásu) bylo vytipováno sedm p idružených obcí, kde dojde k regeneraci nebo úplné obnov zelen - áste n v extravilánu , p edevším ale uvnit obcí (p edevším návesních prostor ). Spole n s t mito plochami bude ešena menší plocha zelen v obci Kn žmost samotné. Veškeré lokality byly vybrány po konzultaci se zástupci obce Kn žmost a pot eby a individuální specifika jednotlivých prostor dle požadavku obyvatel a uživatel byly b hem p ípravy PD po konzultacích zapracovány. Projekt je ešen jako celek, každá obec je zpracována na samostatných Situacích, technická zpráva a položkový rozpo et jsou pak zpracovány souhrnn . Sou ástí PD Regenerace center obcí jsou tyto obce: 1. Žantov 2. Bý ina 3. Koprník 4. Chlumín 5. Solec 6. Srbsko 7. Kn žmost, Branžežská MAPA EŠENÝCH LOKALIT



HISTORIE OBCE KN ŽMOST Jak napovídá sám název obce, vznikla p vodní osada p i starém knížecím most - jednalo se o most s celnicí na p vodní zemské stezce z Pšovska do Charvát (od M lníka k Ji ínu), který sloužil k p ekonání bažin a mo ál Koprnické pánve. Kdy p esn byla tato osada založena, nám bohužel není známo, most p i p echodu bažinatého potoka však pravd podobn existoval již ve 12. století. Celnice se pak poprvé zmi uje v roce 1316 a nejstarší dochovaný záznam o obci pochází z roku 1380, kdy jednu její ást kupuje Ctibor Vale ovský z Vale ova. Název obce od svého vzniku k nyn jší podob prod lal dlouhou cestu - v pr b hu staletí se objevují r zné tvary tohoto jména. Od eského "Kn žnin Most", p es latinské "Knyeziemost" a "Knyezomost" až po n mecké "Füstenbruck" i "Fürstinbruck". Již roku 1408 je Kn žmost v dobových materiálech nazýván m ste kem, skute ného povýšení Kn žmostu na m sto dosáhl až majitel Van k Vale ovský poté, co byl uveden do ú adu nejvyššího královského podkomo ího. V této dob , tedy ve druhé polovin 15. století, pravd podobn také vznikl m stský znak Kn žmostu, tato domn nka však není doložena žádným zachovaným privilegiem. (Popis znaku: Štít svisle rozpolt ný, vpravo modrý, vlevo st íbrný. Uprost ed štítu zlaté slunce ze znaku pán z Vale ova, které však má jenom po pravé polovin k okraj m štítu dosahujících dev t paprsk , st ídav p ímých a vlnitých). Van k z Vale ova, v rný p ívrženec Ji ího z Pod brad, se do historie zdejšího kraje zapsal ješt jedním významným inem, v polovin 15. století totiž nechal mezi Kn žniným Mostem a Mnichovým Hradišt m, v místech staršího rodového sídla, vystav t mohutný palác hradu Vale ov, jehož z ícenina se pne nad zdejší krajinou dodnes.

DÍL Í LOKALITY – STÁVAJÍCÍ STAV :

ešená plocha se nachází v centru obce Žantov, jedná se návesní plochu v t sné blízkosti frekventovan jší komunikace Sobotecká v SV ásti. JZ ást je vymezena zástavbou rodinných dom a p vodních chalup vytvá ejících charakteristický vhled lokality. Plocha je pojezdnými komunikacemi rozd lena na t i celky tvo ícími návesní prostor o rozloze cca 3000m2. V centrální ásti návsi, v blízkosti sochy sv. Jana Nepomuckého, je situována autobusová zastávka. Umíst ny jsou zde dožívající nevzhledné informa ní tabule. Plocha je oproti p ilehlému terénu vyvýšená, pravd podobn zde budou umíst ny stavební poz statky. V prostoru došlo k výrazn jší redukci vzrostlé stromové zelen , která te z estetického a funk ního (odclon ní komunikace, snížení hlu nosti a prašnosti lokality) hlediska výrazn chybí. Velké pa ezy, které nebyly po kácení odstran ny, zp sobují obtíže p i údržb zelen , n které z nich zmlazují a vytvá í tak ke ové tvary p vodních d evin a velkoplošné ko enové výmladky (topol bílý). V lokalit jsou zmapovány stávající studny a hydranty, které jsou v rámci nových úprav zohledn ny. Stávající zele je tvo ena t emi vzrostlými d evinami, jedná se o jedince lip a jírovce. U veškerých d evin byl proveden dendrologický pr zkum s hodnocením jejich aktuálního stavu, zjišt né dendrometrické hodnoty jsou sou ástí tabulkové ásti. Lípa ve východní ásti lokality je výraznou dominantou celého prostoru, jedná se o kvalitní hodnotnou d evinu, která bude arboristicky ošet ena a b hem provád ných úprav ochra ována. Lípa v centrální ásti, v blízkosti sochy sv. Jana Nepomuckého je ve zhoršeném zdravotním stavu. D evina byla redukována a po odleh ení bude stabilizována pro st edn dobou existenci na stanovišti. Jírovec se nachází v SZ lokalit v blízkosti komunikace, jedná se o kvalitní d evinu s dlouhodobou perspektivou. Ke ové patro se na ploše nenachází. Travnatý porost je ve zhoršeném stavu, vlivem p ítomnosti pa ez , výmladk , násyp a stavebních zbytk je jeho údržba problematická. V JV ásti je siln zaplevelen náletovým porostem topolu bílého. Vzhledem k absenci vzrostlé zelen taktéž trpí intenzivním slune ním úpalem a výsuškem. ešená lokalita nebyla v rámci úsporných finan ních opat ení geodeticky zam ena. Použito bylo dostupných mapových podklad a jednoduchého odm ování v terénu. V zakresleném stavu tedy mohou být mírné odchylky od skute nosti.



ORTOFOTOMAPA EŠENÉ LOKALITY

KATASTRÁLNÍ SNÍMEK, EŠENÉ POZEMKY



Vým ra [m2]: Katastrální území: íslo LV: Typ parcely: Mapový list: Ur ení vým ry: Zp sob využití: Druh pozemku:

907 Kn žmost 667056 10001 Parcela katastru nemovitostí GUST2880,V.S.IX-10-02 Graficky nebo v digitalizované map ostatní komunikace ostatní plocha

Obec Kn žmost Na Rynku 51, Kn žmost, 294 02 Nejsou evidovány žádné zp soby ochrany. Parcela nemá evidované BPEJ. Nejsou evidována žádná omezení. Nejsou evidovány žádné jiné zápisy. Vým ra m2 Katastrální území íslo LV Typ parcely Mapový list Ur ení vým ry Zp sob využití Druh pozemku

2601 Kn žmost 667056 10001 Parcela katastru nemovitostí GUST2880, V.S. IX – 10 -02 Graficky nebo v digitalizované map Ostatní komunikace Ostatní plocha

Obec Kn žmost Na Rynku 51, Kn žmost, 294 02 Nejsou evidovány žádné zp soby ochrany. Parcela nemá evidované BPEJ. Nejsou evidována žádná omezení. Nejsou evidovány žádné jiné zápisy.

ešená plocha se nachází v centru obce Bý ina, jedná se o klidovou lokalitu zatíženou minimálním provozem, která je ze všech stran obklopena typickou vesnickou zástavbou rodinných dom a statk . Plochy zelen jsou rozd leny p íjezdovými cestami k usedlostem. Povrchy jsou tvo ené dlážd ním, i bez technického krytu. V jižní ásti lokality, u k ížení cest, se nachází kapli ka, jedná se o setkávací prostor obce. Limitujícím faktorem nových úprav je nadzemní elektrické vedení, které je v situaci orienta n zakresleno. Zele je tvo ena vzrostlými stromy s p evahou lip, u v tšiny jedinc byl v minulosti proveden reduk ní ez, který podpo il tvorbu sekundárních korun. D eviny se tak staly mén stabilní, narušen byl p irozený habitus a Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem


zv tšila se taktéž náro nost nutných p stebních opat ení. V SV ásti plochy se nachází vzrostlé lípy nepoškozené tímto opat ením, jedná se o kvalitní hodnotné jedince, které je pot eba v pr b hu provád ných úprav ochra ovat. V lokalit je p ítomno n kolik soliterních ke , které budou ponechány bez zásahu. Veškeré stávající d eviny byly dendrometricky zhodnoceny a jsou detailn ji popsány v tabulkové ásti PD. Stávající travnatá plocha je rovinatá, udržována pravidelnou se í. ešená lokalita nebyla v rámci úsporných finan ních opat ení geodeticky zam ena. Použito bylo dostupných mapových podklad a jednoduchého odm ování v terénu. V zakresleném stavu tedy mohou být mírné odchylky od skute nosti. ORTOFOTOMAPA EŠENÉ LOKALITY






Vlastnické právo Obec Kn žmost Na Rynku 51, Kn žmost, 294 02 Nejsou evidovány žádné zp soby ochrany. Parcela nemá evidované BPEJ. Nejsou evidována žádná omezení. Nejsou evidovány žádné jiné zápisy.

HISTORIE OBCE KOPRNÍK Mezi obcí Násedlnice sm rem na Kn žmost, se nachází obec Koprník, dnes známá nejspíše novodobým „hradem" - ob ím silem na obilí, viditelným z dalekého okolí, nebo nov budovanou fotovoltaickou elektrárnou. V obci nalezneme nedávno opravenou zajímavou kapli ku, p ímo v zatá ce vlevo sm rem na Kn žmost. První zmínku o obci máme k roku 1391, kdy je p ipomínán Old ich z Koprníka, sv d ící v nada ní listin kostela v Kosmonosích. V dob husitské prý ves zpustla a v 16. století už zde byl jen rybník pat ící k panství Vale ov. Až na sklonku tohoto století zde nastává nový rozvoj a vzniká novodobá ves. Z ejm v její východní ásti stávala tvrz, ale její p esná poloha je prozatím neznámá. Obce Koprník se týká i zajímavá pov st, související s mužem, který zastavil Slunce a uvedl do pohybu Zemi, kterým byl Mikuláš (Mikolaj) Koperník. Jeho d d údajn pocházel z vladycké rodiny práv z osady Koprník.

ešené plochy se nachází v obci Koprník, jedná se o ve ejné plochy zelen , které jsou situovány podél hlavní komunikace procházející obcí. V jižní ásti je situována nejv tší ucelená plocha zelen , která p echází do volné krajiny. Plocha je využívána jako rekrea ní a pobytový prostor obce a spolkových aktivit – Sboru dobrovolných hasi , do zelen jsou proto implantovány rekrea ní prvky (h išt , lavi ky, herní prvky). Sou ástí této plochy je taktéž dožívající betonová požární nádrž s pomístnými nálety pionýrských d evin. Zele je zde tvo ena stromovým patrem s p evahou jehli natých druh , sm rem ke komunikaci je vysázena alej z borovice lesní, z ostatních druh jsou zastoupeny b ízy, mod íny, vrba jíva. Porost je již zna n p ehoustlý, což zp sobuje jeho prosychání a r stové vady spojené s absencí probírky porostu. V jižn jší ásti plochy se u silnice nachází dva památné duby, jedná se o d eviny, u nichž je pravideln provád n odborný arboristický zásah, proto již nebudou ošet ovány. Zbývající ást této plochy je zatravn na. Sou ástí ešení je dále zele u kapli ky. Zde je zele tvo ena výsadbou pyramidálních habr a spontánními dosadbami jehli natých d evin v blízkosti rodinných dom . Na d evinách bude proveden arboristický



zásah viz PD, nevhodný vzrostlý smrk, který zasahuje do komunikace a snižuje rozhledové pom ěry prostoru, bude odstraněn. Prostor v blízkosti autobusové zastávky je osázen alejovou výsadbou sakur, na nichž bude proveden jednoduchý udržovací a opravný řez. Dále jsou v předprostorech rodinných domů situovány spontánní výsadby keřů v travnaté ploše. Plocha je intenzivně udržována, odstraněny budou pouze netvární, neperspektivní a konkurující si jedinci. Celková koncepce tohoto prostoru nebude měněna. Veškeré stávající dřeviny byly detailně zinventovány a jsou popsány v tabule dendrometrických hodnot. Navržena jsou jednotlivá arboristická opatření. Řešená lokalita nebyla v rámci úsporných finančních opatření geodeticky zaměřena. Použito bylo dostupných mapových podkladů a jednoduchého odměřování v terénu. V zakresleném stavu tedy mohou být mírné odchylky od skutečnosti. ORTOFOTOMAPA ŘEŠENÉ LOKALITY

KATASTRÁLNÍ SNÍMEK, ŘEŠENÉ POZEMKY



Parcelní číslo: 201/2 Výměra [m2]: 7125 Katastrální území: Koprník 669351 Číslo LV: Parcela není zapsána na LV Typ parcely: Parcela katastru nemovitostí Mapový list: GUST2880,V.S.IX-10-05 Určení výměry: Graficky nebo v digitalizované mapě Způsob využití: jiná plocha Druh pozemku: ostatní plocha Vlastníci, jiní oprávnění Obec Kněžmost Na Rynku 51, Kněžmost, 294 02 Způsob ochrany nemovitosti Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany. Seznam BPEJ Parcela nemá evidované BPEJ. Omezení vlastnického práva Nejsou evidována žádná omezení. Jiné zápisy Nejsou evidovány žádné jiné zápisy. Parcelní číslo: 213/3 Výměra [m2]: 1606 Katastrální území: Koprník 669351 Číslo LV: 10001 Typ parcely: Parcela katastru nemovitostí Mapový list: GUST2880,V.S.IX-10-05 Určení výměry: Graficky nebo v digitalizované mapě Způsob využití: ostatní komunikace Druh pozemku: ostatní plocha Vlastníci, jiní oprávnění Obec Kněžmost Na Rynku 51, Kněžmost, 294 02 Způsob ochrany nemovitosti Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany. Seznam BPEJ Parcela nemá evidované BPEJ. Omezení vlastnického práva Nejsou evidována žádná omezení. Jiné zápisy Nejsou evidovány žádné jiné zápisy. Parcelní číslo: 213/7 Výměra [m2]: 504 Katastrální území: Koprník 669351 Číslo LV: 10001 Typ parcely: Parcela katastru nemovitostí Mapový list: GUST2880,V.S.IX-10-05 Určení výměry: Graficky nebo v digitalizované mapě Způsob využití: ostatní komunikace Druh pozemku: ostatní plocha Vlastníci, jiní oprávnění Obec Kněžmost Na Rynku 51, Kněžmost, 294 02 Způsob ochrany nemovitosti Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany. Seznam BPEJ Parcela nemá evidované BPEJ. Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem


Omezení vlastnického práva Nejsou evidována žádná omezení. Jiné zápisy Nejsou evidovány žádné jiné zápisy. Parcelní číslo: 10/10 Výměra [m2]: 1300 Katastrální území: Koprník 669351 Číslo LV: 10001 Typ parcely: Parcela katastru nemovitostí Mapový list: GUST2880,V.S.IX-10-05 Určení výměry: Graficky nebo v digitalizované mapě Způsob využití: manipulační plocha Druh pozemku: ostatní plocha Vlastníci, jiní oprávnění Obec Kněžmost Na Rynku 51, Kněžmost, 294 02 Způsob ochrany nemovitosti Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany. Seznam BPEJ Parcela nemá evidované BPEJ. Omezení vlastnického práva Nejsou evidována žádná omezení. Jiné zápisy Nejsou evidovány žádné jiné zápisy. Parcelní číslo: 201/4 Výměra [m2]: 356 Katastrální území: Koprník 669351 Číslo LV: 10001 Typ parcely: Parcela katastru nemovitostí Mapový list: GUST2880,V.S.IX-10-05 Určení výměry: Graficky nebo v digitalizované mapě Druh pozemku: trvalý travní porost Vlastníci, jiní oprávnění Obec Kněžmost Na Rynku 51, Kněžmost, 294 02 Způsob ochrany nemovitosti Název zemědělský půdní fond Seznam BPEJ BPEJ Výměra 36300 356 Omezení vlastnického práva Nejsou evidována žádná omezení. Jiné zápisy Nejsou evidovány žádné jiné zápisy. Parcelní číslo: Katastrální území: Číslo LV: Výměra [m2]: Typ parcely: Mapový list: Určení výměry: Způsob využití:

222/2 Koprník [669351] 10001 2027 Parcela katastru nemovitostí KMD Graficky nebo v digitalizované mapě ostatní komunikace



Druh pozemku: ostatní plocha Vlastníci, jiní oprávnění Obec Kněžmost Na Rynku 51, 29402 Kněžmost Způsob ochrany nemovitosti Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany. Seznam BPEJ Parcela nemá evidované BPEJ. Omezení vlastnického práva Nejsou evidována žádná omezení. Jiné zápisy Nejsou evidovány žádné jiné zápisy. Parcelní číslo: 222/1 Obec: Kněžmost [536041] Katastrální území: Koprník [669351] Číslo LV: 10001 Výměra [m2]: 587 Typ parcely: Parcela katastru nemovitostí Mapový list: KMD Způsob využití: ostatní komunikace Druh pozemku: ostatní plocha Vlastníci, jiní oprávnění Obec Kněžmost Na Rynku 51, 29402 Kněžmost Způsob ochrany nemovitosti Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany. Seznam BPEJ Parcela nemá evidované BPEJ. Omezení vlastnického práva Věcné břemeno (podle listiny) Jiné zápisy Typ Změna výměr obnovou operátu STÁVAJÍCÍ STAV PLOCHY – OBEC CHLUMÍN

Lokalita se nachází v centrální části obce Chlumín. Jedná se o doprovodnou zeleň kapličky, která bude opravena z dalšího dotačního titulu. V jižní části je plocha vymezena pojezdnou komunikací s malou dopravní frekvencí, v severní části se nachází zástavba tradičních vesnických usedlostí. Na západě je umělá požární vodní nádrž. Lokalita je velmi klidovým prostorem. Stávající zeleň je tvořena převážně solitérami stromového patra. Nejvýznamnější dřevinou je dominanta velice hodnotného dubu na východě lokality, jedná se o vzrůstem a habitem jedinečný exemplář, který by měl podléhat zpřísněné ochraně, snahou je tedy jeho vyhlášení památným stromem. Provedena budou arboristická opatření vedoucí k jeho stabilizaci a podpoře. V centrálním prostoru se nachází středně kvalitní jedinec lípy. Kaplička byla v minulosti doprovázena výsadbou lip, které byly situovány symetricky podél vchodu do stavby. Dřeviny byly v minulosti odstraněny, v současné době je tento historizující prvek patrný pouze přítomností pařezových výmladků původních dřevin. Východní část lokality v prostoru pod dubem je uzavřena náletovým keřovým porostem, ten by měl být s ohledem na ochranu a podporu dubu částečně redukován. Stávajíc travnatá plocha je udržována sečí. Veškeré dřeviny byly samostatně dendrologicky zhodnoceny a popsány v dendrometrické tabulce.



Lokalita je velmi klidovým prostorem. Stávající zele je tvo ena p evážn solitérami stromového patra. Nejvýznamn jší d evinou je dominanta velice hodnotného dubu na východ lokality, jedná se o vzr stem a habitem jedine ný exemplá , který by m l podléhat zp ísn né ochran , snahou je tedy jeho vyhlášení památným stromem. Provedena budou arboristická opat ení vedoucí k jeho stabilizaci a podpo e. V centrálním prostoru se nachází st edn kvalitní jedinec lípy. Kapli ka byla v minulosti doprovázena výsadbou lip, které byly situovány symetricky podél vchodu do stavby. D eviny byly v minulosti odstran ny, v sou asné dob je tento historizující prvek patrný pouze p ítomností pa ezových výmladk p vodních d evin. Východní ást lokality v prostoru pod dubem je uzav ena náletovým ke ovým porostem, ten by m l být s ohledem na ochranu a podporu dubu áste n redukován. Stávajíc travnatá plocha je udržována se í. Veškeré d eviny byly samostatn dendrologicky zhodnoceny a popsány v dendrometrické tabulce. ešená lokalita nebyla v rámci úsporných finan ních opat ení geodeticky zam ena. Použito bylo dostupných mapových podklad a jednoduchého odm ování v terénu. V zakresleném stavu tedy mohou být mírné odchylky od skute nosti. ORTOFOTOMAPA EŠENÉ LOKALITY




EŠENÉ POZEMKY Vým ra [m2]: 1286 Katastrální území: Lítkovice u Kn žmostu 708771 íslo LV: 10001 Typ parcely: Parcela katastru nemovitostí Mapový list: GUST2880,V.S.IX-10-06 Ur ení vým ry: Graficky nebo v digitalizované map Zp sob využití: ostatní komunikace Druh pozemku: ostatní plocha Obec Kn žmost Na Rynku 51, Kn žmost, 294 02 Zp sob ochrany nemovitosti Nejsou evidovány žádné zp soby ochrany. Seznam BPEJ Parcela nemá evidované BPEJ. Omezení vlastnického práva Nejsou evidována žádná omezení. Jiné zápisy Nejsou evidovány žádné jiné zápisy.

Vým ra [m2]: 398 Katastrální území: Lítkovice u Kn žmostu 708771 íslo LV: 10001 Typ parcely: Parcela katastru nemovitostí Mapový list: GUST2880,V.S.IX-10-06 Ur ení vým ry: Graficky nebo v digitalizované map Zp sob využití: ostatní komunikace Druh pozemku: ostatní plocha Obec Kn žmost Na Rynku 51, Kn žmost, 294 02 Zp sob ochrany nemovitosti Nejsou evidovány žádné zp soby ochrany. Seznam BPEJ Parcela nemá evidované BPEJ. Omezení vlastnického práva Nejsou evidována žádná omezení. Jiné zápisy Nejsou evidovány žádné jiné zápisy



HISTORIE OBCE SOLEC A KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE Ves Solec leží 8 km jihovýchodn od Mnichova Hradišt , na hranici oblasti eského ráje. Už sám nepravidelný povrch zástavby je pozoruhodný. Ovlivnily jej okolní vyvýšeniny a pískovcové st ny. Vesnice je rozložena v m lkém údolí mezi nimi. Ze dvou vyvýšených, ale ne nejvyšších míst, ovládaly ve st edov ku celou vesnici výrazné stavby tvrze a kostela. Po panském sídle zbylo tvrzišt o p dorysu tverce se zaoblenými rohy, vykrojené p íkopem ve svahu. Jeho rozm ry ukazují nejspíše na nevelkou obytnou v ž, postavenou snad už v záv ru 13. století. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je situován na vyvýšenin , kterou od tvrzišt odd luje prostor návsi. Je to orientovaná jednolodní stavba se západní v ží a polygonálním presbytá em, obklopená h bitovem ve svažitém trerénu. Písemn se p ipomíná prvn v roce 1352 jako sou ást hradiš ského d kanátu. O n co starší je první zmínka o vesnici, a to v predikátu Všeslava ze Solce uvád ného roku 1323. Nejpodrobn jší popis kostela je publikován k roku 1930 ( Šimák 1930, 548-549). Osud soleckéhé kostela je bohužel smutným p íkladem toho, jak zanedbaná b žná údržba m že v krátké dob ohrozit samu existenci památkové stavby. N kdy po átkem 70. let 20. století p estal kostel pro špatný stav st echy sloužit bohoslužebným ú el m. B idli ná krytina, pocházející patrn z 20. let byla dále v dobrém stavu, avšak oplechování, h ebíky a bedn ní pod krytinou rychle dožívalo. Opravy za aly vým nou plechové krytiny na v ži, dále však nepokra ovaly. Zcela nepochopitelnou skute ností je, že již hotový nový krov kostela byl dopraven na místo, avšak nebyl osazen ani uskladn n a bez užitku shnil. Vlivem zatékání se z ítila ást stropního podhledu v lodi. Provizorní st íškou byla p ekryta sakristie. V roce 1989 byly odstran ny krovy lodi, presbyteria a p edsíní. Dochované cenn jší sou ásti výzdoby a za ízení byly odvezeny, ást rozebraného mobiliá e složena v sakristii, kde v dalším období podlehla zkáze, zbytek na míst spálen. V té dob snad žádný z místních obyvatel nev il, že by celá záležitost mohla skon it jinak než demolicí. V širokém okolí p itom není žádný gotický kostel, který by byl pozd jšími p estavbami tak málo dot en, jako solecký. Jeho bohaté vybavení architektonickými lánky i jejich um lecká úrove nejsou u vesnických kostel zcela b žné. Za pom rn ojedin lou je t eba ozna it i ve fragmentech dochovanou úpravu fasád ze 16. století. Tato úprava je rekonstruovatelná a byla by nesporn po obnovení velice p sobivá. Kone n nesmíme zapomenout ani na to, že kostel je p irozeným centrem vesnice - a více než to, je daleko viditelným výrazným bodem a sou ástí zdejší krajiny. Nelze se proto smí it s jeho zánikem. ( Ing. arch. Petr Chot bor ) Kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl do husitských válek kostelem farním, pozd ji filiálním k fa e v Bosni. Nov jší barokní úpravy nepotla ily p vodní prvky gotické stavby z prvé poloviny 14. století - presbytá , klenby, portály a další. Zachované bohoslužebné p edm ty rovn ž sv d í o starobylosti soleckého kostela. Z nich zejména vyniká gotická monstrance o výšce 45 cm, vytvo ená z pozlacené m di, která pochází z konce 15. století a barokní k titelnice z roku 1775. Stavební dominanta Solce, p eživší hr zy válek husitských, války t icetileté i dalších až po dobu nejnov jší, byla však ohavn zpustošena v osmdesátých letech 20. století. Teprve nedávno byla zachrán na p ed jistou zkázou, na níž se bohužel podílela jak místa ú ední, tak i lidská nete nost. Poutní slavnost ke cti Panny Marie Nanebevzaté , jejíž svátek se slaví 15. srpna, se koná na Solci vždy v sobotu, která je nejbližší k tomuto datu, v odpoledních hodinách. Mariánská pobožnost za íná obvykle ve 14 hodin, mše svatá v 15 hodin, za p íznivého po así pod širým nebem pod Lípou svobody, vysazenou na návsi p ed kostelem v roce 1918.

ešené plochy se nachází v extravilánu i intravilánu obce Solec. Jedná se o komplexní ešení revitalizace zelen v katastru celé obce. Sou ástí ešení bude obnovovaná alejová výsadba d evin podél p íjezdové komunikace do obce, dále pak vzrostlá zele v okolí kostela Nanebevzetí Panny Marie a návesní prostor a související plocha s reminisce ní výsadbou ovocných d evin. Zele podél p íjezdové komunikace je tvo ena dožívající nepravidelnou alejovou výsadbou ovocných d evin s podílem švestek a hrušní. Zele je situována p evážn po levé stran komunikace ve sm ru do obce, d eviny postrádají pravidelnou údržbu, patrné je vysoké procento proschnutí korun. Nízko nasazené koruny ovocnan zp sobují konflikt s dopravou a jsou tak pravideln poškozovány. Ze stávajících d evin byly vytipovány jedinci, kte í jsou v lepším zdravotním stavu a mohou proto na stanovišti do asn setrvat. Zbývající d eviny budou odstran ny a nahrazeny pravidelnou alejovou výsadbou domácího je ábu, který je pro tyto podmínky vhodn jší a odoln jší. P i p íjezdu do obce samotné se v levé ásti pod kostelem nachází plocha zelen , která je tvo ena vzrostlým stromovým patrem, p edevším mohutných lip. Jedná se o d eviny v kové kategorie c/d, jejichž perspektiva je st edn dobá. Z tohoto porostu budou odstran ny dožívající netvárné a nestabilní d eviny, zbývající Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem


budou ošet eny vhodným arboristickým opat ením, které je stabilizuje. Podél obvodové zdi areálu h bitova s kostelem se nachází taktéž liniová výsadba dožívajících lip. Tyto d eviny již byly výrazn redukovány a ošet ovány, jejich zdravotní stav se ovšem stále zhoršuje, z n kterých jsou tak pouze netvárná torza, další již byly z bezpe nostních d vod pokáceny. Tento obvodový prstenec vzrostlé zelen okolo sakrální stavby bude áste n stabilizován arboristickým ošet ením, áste n obnoven novou výsadbou lip. V centrální ásti obce se nachází lípa svobody, která byla, dle historických pramen , vysazena v roce 1918. Jedná se o dominantní d evinu, která bude ochra ována a arboristicky ošet ena dle PD. Na východ od lípy se nachází menší plocha zelen , která je pravideln poškozována pojezdem vozidel z p ilehlé nestabilizované komunikace. V ploše je p ítomen dominantní javor klen, dále pak podr stající netvárné jehli nany nevhodn dosazované pod vzrostlou d evinu. S ohledem na pot ebu zachování javoru jako dominantní a hodnotné d eviny, budou jehli nany z jeho podrostu odstran ny. Uvoln ná d evina bude arboristicky ošet ena a po dobu plánovaných souvisejících úprav ochra ována dle p íslušných norem. Poslední ešenou lokalitou zelen v obci je stávající ovocný sad v severní ásti návesního prostoru. Zde se nachází velké množství o ešák , které byly postupn vysazovány obyvateli obce v rámci spole ensko-kulturních událostí. Jedná se však o dožívající d eviny s velkým podílem suchých v tví a nebezpe ných zlom . P vodní pravidelní rastr výsadeb se tak z velké ásti rozpadá, na místa odum elých o ešák byly pomístn vysázeny t ešn i švestky, jsou zde poz statky pa ez po odstran ných stromech. S ohledem na velkou náro nost údržby a nedostate nou perspektivu t chto ovocných d evin bylo rozhodnuto o likvidaci stávajícího dožívajícího porostu a jeho náhrad okrasnými kultivary ovocnan . Veškeré d eviny byly zinventovány a jsou detailn popsány v tabulce dendrometrických hodnot. ešená lokalita nebyla v rámci úsporných finan ních opat ení geodeticky zam ena. Použito bylo dostupných mapových podklad a jednoduchého odm ování v terénu. V zakresleném stavu tedy mohou být mírné odchylky od skute nosti. ORTOFOTOMAPA A KATASTRÁLNÍ SNÍMEK EŠENÉ LOKALITY

EŠENÉ POZEMKY




2289 Solec 752355 10001 Parcela katastru nemovitostí GUST2880,V.S.IX-10-03 Graficky nebo v digitalizované map ostatní komunikace ostatní plocha

Obec Kn žmost Na Rynku 51, Kn žmost, 294 02 Zp sob ochrany nemovitosti Nejsou evidovány žádné zp soby ochrany. Seznam BPEJ Parcela nemá evidované BPEJ. Omezení vlastnického práva Nejsou evidována žádná omezení. Jiné zápisy Nejsou evidovány žádné jiné zápisy. Vým ra [m2]: Katastrální území: íslo LV: Typ parcely: Mapový list: Ur ení vým ry: Zp sob využití: Druh pozemku:


Obec Kn žmost Na Rynku 51, Kn žmost, 294 02 Zp sob ochrany nemovitosti Nejsou evidovány žádné zp soby ochrany. Seznam BPEJ Parcela nemá evidované BPEJ. Omezení vlastnického práva Nejsou evidována žádná omezení. Jiné zápisy Nejsou evidovány žádné jiné zápisy.



Obec Kn žmost Na Rynku 51, Kn žmost, 294 02 Zp sob ochrany nemovitosti Nejsou evidovány žádné zp soby ochrany. Seznam BPEJ Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem


Parcela nemá evidované BPEJ. Omezení vlastnického práva Nejsou evidována žádná omezení. Jiné zápisy Nejsou evidovány žádné jiné zápisy. Vým ra [m2]: Katastrální území: íslo LV: Typ parcely: Mapový list: Ur ení vým ry: Zp sob využití: Druh pozemku:



ešená lokalita se nachází v centru obce Srbsko severn od hlavní komunikace. Jedná se o menší návesní prostor s kapli kou, pomníkem padlým a autobusovou zastávkou. Zele v okolí kapli ky je tvo ena jednoduchou historizující pravidelnou výsadbou ty lip. Dva jedinci jsou starší v kové kategorie, s výrazným reduk ním ezem, který zp sobuje r st nestabilních sekundárních korun. Dva jedinci jsou mladé lípy, které již pravd podobn nahradily p vodní dožilé d eviny. U t chto strom bude provedeno nezbytné arboristické ošet ení dle PD. Dále je zele situována v centrální ásti návsi, jedná se o vyhrazený prostor zelen mezi komunikacemi. Výsadby jsou zde nejednotné, bezkoncep ní, patrná je snaha o dosadbu mladších d evin. Zastoupeno je p evážn ke ové patro, velkou ást plochy tvo í dožívající jehli naté ke e jalovc . Dále jsou v travnaté ploše rozmíst ny soliterní ke e, taktéž i nevhodné pestrolisté kultivary, které znep ehled ují daný prostor a výrazn zvyšují náro nost jeho údržby. V centrální ásti plochy je vysazen smrk, který pravd podobn slouží obci jako váno ní strom, proto bude zachován i pro budoucí kompozici. Ta bude taktéž zohled ovat výsadbu dvou mladých lip. Netvárné, dožívající a nevzhledné ke e budou z plochy odstran ny a nahrazeny vhodn jší a ucelenou koncepcí výsadeb. Veškeré stávající d eviny jsou samostatn popsány v tabulce dendrometrických hodnot, kde je taktéž specifikován návrh opat ení. ešená lokalita nebyla v rámci úsporných finan ních opat ení geodeticky zam ena. Použito bylo dostupných mapových podklad a jednoduchého odm ování v terénu. V zakresleném stavu tedy mohou být mírné odchylky od skute nosti.



ORTOFOTOMAPA EŠENÉ LOKALITY





1507 Srbsko 609528 10001 Parcela katastru nemovitostí GUST2880,V.S.IX-09-16 Graficky nebo v digitalizované map ostatní komunikace ostatní plocha

Obec Kn žmost Na Rynku 51, Kn žmost, 294 02 Zp sob ochrany nemovitosti Název rozsáhlé chrán né území Seznam BPEJ Parcela nemá evidované BPEJ. Omezení vlastnického práva Nejsou evidována žádná omezení. Jiné zápisy Nejsou evidovány žádné jiné zápisy. Vým ra [m2]: Katastrální území: íslo LV: Typ parcely: Mapový list: Ur ení vým ry: Zp sob využití: Druh pozemku:

381 Srbsko 609528 10001 Parcela katastru nemovitostí GUST2880,V.S.IX-09-16 Graficky nebo v digitalizované map jiná plocha ostatní plocha

Obec Kn žmost Na Rynku 51, Kn žmost, 294 02 Zp sob ochrany nemovitosti rozsáhlé chrán né území Seznam BPEJ Parcela nemá evidované BPEJ. Omezení vlastnického práva Nejsou evidována žádná omezení. Jiné zápisy Nejsou evidovány žádné jiné zápisy.

ešená lokalita se nachází v okrajové ásti obce Kn žmost, jedná se o trojúhelníkovou plochu zelen vymezenou komunikacemi Branžežská a K Ciheln . Plocha je po odstran ní dožívajících douglasek tém bez vzrostlé zelen , p ítomna je mladá výsadba lípy a netvárné t ešn . Vzhledem k tomu, že se jedná o k ižovatku silnic a jakýsi menší návesní prostor této ásti obce, je zde bezkoncep n umíst no velké množství abiotických prvk , které výrazn zhoršují možnost údržby trávníku. Stávající dominantu plochy vytvá í barevné kontejnery na t íd ný odpad, n kolik informa ních a reklamních tabulí. Dále jsou zde chaoticky a nefunk n situovány prvky m stského mobiliá e (lavi ky, odpadkový koš, poštovní schránka). Velký problém pro údržbu plochy jsou také t i mohutné pa ezy po odstran ných douglaskách. Reprezentativní plocha tém v centru obce nezbytn vyžaduje regeneraci, ve form nových výsadeb zelen , Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem


terénních úpravách a regeneraci trávníku, odstran ní nefunk ních abiotických prvk , p emíst ní a dopln ní prvk mobiliá e, dle nové koncepce sadových úprav tak, aby byl vytvo en reprezentativní prostor p i vjezdu do obce a nástupní prostor k již revitalizovanému Lesoparku D n . Plocha by m la být i významnou zastávkou pro p ší a cykloturisty. Veškeré stávající d eviny jsou popsány v tabulce dendrometrických hodnot, kde je taktéž uveden návrh p stebních opat ení. ešená lokalita nebyla v rámci úsporných finan ních opat ení geodeticky zam ena. Použito bylo dostupných mapových podklad a jednoduchého odm ování v terénu. V zakresleném stavu tedy mohou být mírné odchylky od skute nosti. ORTOFOTOMAPA EŠENÉ LOKALITY









METODIKA INVENTARIZACE D EVIN Hodnocení vegeta ních prvk bylo provedeno dle metodiky MZLU ZF Lednice na Morav a dle metodiky autor .

Udává íslo zam eného stromu nebo skupiny jedine né k dané ploše. U skupin je íslo složené z ozna ení skupiny a po adového ísla ve skupin

Dle Hurych,

Obvod kmene je udáván v centimetrech, m en ve výšce 1,3 m Udáván v metrech odhadem (sou ást geodetického zam ení strom ) Udávána v metrech u referen ních strom k dané ploše m ena výškom rem. U ostatních strom odhadovaná. Inventarizovaná d evina je za azena do jedné z následujících v kových kategorií, pohybuje li se d evina na hranici n kterých kategorií je i takto ozna ena (nap . a/b)

a

*d eviny do 10 let stá í, nebo d evina do 3 let po výsadb , u které ješt není z ejmé, zda došlo k jejímu zdárnému ujmutí.

b c d e

*d eviny v kategorii od 10 do 20 let, obvykle pln se rozvíjející *d eviny v kategorii od 21 do 50 let, d eviny dospívající a dosp lé *d eviny od 51 do 80 let, dosp lý až limitní v k pro krátkov ké d eviny, dosp lý v k pro dlouhov ké d eviny *d eviny nad 81, z hlediska v ku hodnotné exemplá e.

U strom se uvádí v bodech dle upravené stupnice inventarizace d evin (Machovec, Šonský). Stupnice hodnocení strom a porost 5 bod - d eviny absolutn zdravé, nepoškozené, tvarem i celkovým habitem koruny odpovídající druhu, zav tvené až k zemi, velikostn již pln rozvinuté, avšak ješt v plném r stu a vývoji. Do této kategorie pat í d eviny, u nichž je vzhledem k p edpokládané délce dosahovaného stá í p edpoklad, že mohou svou sadovnickokrajiná skou funkci plnit ješt po adu desetiletí. P i ešení prostoru, na n mž se takto vyhodnocené d eviny nacházejí, je t eba vycházet ze zásady, že je t eba je zachovat v maximální možné mí e, i za cenu zm ny kompozice projektu pop . p erušení plánované zástavby. 4 body - zdravé d eviny, typického tvaru, odpovídající p íslušnému druhu nebo kultivaru, v celkovém habitu nejvýš jen nepatrn narušené nebo poškozené. Velikostn rozvinuté alespo tak, aby dosahovaly p ibližn polovinu t ch rozm r , které jsou na daném stanovišti schopny maximáln vytvo it. Stejn jako v p edcházejících kategorii musí mít d eviny p edpoklad rozvoje pro adu dalších desetiletí, p i udržení dosažené kvality. Rovn ž tyto stromy se musí chránit v maximáln možné mí e a k jejich odstran ní p istupujeme jen ve zcela výjime ných p ípadech. 3 body - d eviny zdravé, resp. jen nepatrn proschlé, ale bez chorob a šk dc , kte í by se mohli rozši ovat. D eviny v této kategorii se mohou tvarov lišit i velmi podstatn od p vodního typu. Tato odlišnost však nesmí ohrožovat statickou bezpe nost stromu. Pat í sem rovn ž d eviny tvarov i vzhledov typické, avšak dosud menšího vzr stu, který nedosahuje poloviny normálních rozm r daného druhu na posuzovaném stanovišti. Také u této kategorie musí být p edpoklad dlouhodobého rozvoje. Je u nich možno p edpokládat, že si svoje za azení



dlouhodob udrží nebo se budou rozvíjet a dosáhnou i vyššího po tu bod . P i ešení kompozice z t chto d evin vycházíme, avšak v p ípad nutnosti je pod ídíme kompozici. 2 body - d eviny zna n poškozené na habitu bez p edpokladu zlepšení situace, d eviny staré a málo vitální, postupn prosychající, s dutinami, p ípadn i jinak siln poškozené. P edpoklady dalšího vývoje jsou zna n omezené, jak v ase, tak i v kvalit a nelze u nich p edpokládat zlepšení jejich stavu. Nesmí to být d eviny ohrožující bezpe nost lidí nebo porost . P i výhledových úpravách porost se po ítá s jejich postupným odstran ním. Výjimky tvo í d eviny mimo ádné dendrologické hodnoty, památné d eviny, chrán né stromy, pop ípad malebná torza odumírajících strom , které jsou provozn bezpe né a nechávají se na dožití. Toto ohodnocení by m li dostat i stromy invazních druh , u kterých hrozí nekontrolované ší ení v krajin . 1 bod - d eviny velmi siln poškozené, nemocné, siln napadené šk dci, zvlášt takovými, kde hrozí jejich nebezpe í ší ení na ostatní porosty, d eviny odumírající a odum elé, d eviny bezprost edn ohrožující bezpe nost lidí nebo majetku, d eviny, které svou existencí poškozují kvalitu cenn jších exemplá . Takovéto d eviny je nezbytné okamžit nebo v nejbližší možné dob odstranit.

Fyziologická vitalita hodnotí jedince z hlediska jeho životaschopnosti, tak jak ji dává najevo vizuálními projevy. Použita byla stupnice hodnocení 0-4 ( Dujesiefken 1994 in Pejchal 1995). Jelikož bylo hodnocení provád no v období vegeta ního klidu, byla fyziologická vitalita hodnocena dle znak vitality ve v tvení a p ír stcích. P i srovnání se stavem ve vegetaci m že dojít k odchylkám. Stupe 0 – optimální Stromy bez poškození, nebo jen s nepatrnými odchylkami od normálu, s dobrým p edpokladem dlouhodobého zachování tohoto stavu. Stupe 1 – mírn snížená Stromy mírn poškozené, respektive vykazující mírné odchylky od normálu. Fyziologická složka vitality se u mladších a st edn starých exemplá m že s velkou pravd podobností vrátit ke stupni 0, pominou-li vn jší negativní vlivy. Stupe 2 – st edn snížená Stromy výrazn poškozené, respektive vykazující výrazné odchylky od normálu, jejich existence však není bezprost edn ohrožena. Fyziologická složka vitality se ješt m že u mladších a st edn starých strom ve v tším nebo menším rozsahu zlepšit, pokud se podstatn omezí nebo zcela odstraní vn jší negativní vlivy, za t chto podmínek lze u nich o ekávat alespo st edn dobou existenci. Stupe 3 – siln snížená Stromy velmi siln poškozené, respektive vykazující velmi silné odchylky od normálu, jejich existence ohrožena bezprost edn , nebo b hem pom rn krátkého období. Možnost zlepšení fyziologické vitality je málo pravd podobná. Stupe 4 – žádná Stromy (prakticky) bez projev fyziologické vitality, pop ípad vyvrácené nebo zlomené. P ípadná schopnost zregenerovat nadzemní ást jedince výmladky z báze kmenu nebo ko en není brána v úvahu, protože se z pohledu funkce v zahradní a krajiná ské tvorb jedná o „nového jedince“.

Biomechanická vitalita d eviny udává její odolnost v i rozlomení, vyvrácení i jiné destrukci. Sleduje množství, typy a míru defekt i podmínek, které vytvá ejí predispozice k tomuto selhání. Hodnoceny jsou hlavní defekty na jednotlivých ástech stromu, jež p ímo ovliv ují biomechanickou vitalitu. V hodnocení jsou parametry ovliv ující biomechanickou vitalitu popsány slovn . U koruny je navíc hodnoceno % množství suchých v tví. Hodnota pohybující se do 5% ozna uje normální stav. Sou ástí hodnocení biomechanické vitality je hodnocení provozní bezpe nosti. Provozní bezpe nost byla hodnocena na základ vizuálních metod hodnocení. Sou ástí hodnocení není odolnost proti vývratu (není zjistitelná bez p ístrojových metod). U diskutabilních p ípad bude nutné provést detailní hodnocení provozní bezpe nosti pomocí metody SIA, p ístrojových metod apod. Hodnotí strom z hlediska prostorové lokalizace a nebezpe nosti pro své okolí v p ípad jeho selhání. Nebezpe nost se hodnotí na základ provozu v jeho okolí p ítomnosti objekt a míry pravd podobného poškození majetku i zdraví osob. Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem


0- lokalita v blízkosti obytných budov i staveb s velkým provozem, místa s pohybem v tšího množství lidí zvlášt d tí, rychlostní komunikace apod. 1 – lokalita v blízkosti objekt s malou návšt vností, komunikace, hlavní parkové cesty apod. 2- lokalita s nízkým a nepravidelným provozem s technickými objekty malého významu, lokality sousedící s pozemkem, na kterém by mohl p ípadný pád zp sobit škodu 3 – lokalita s náhodným provozem bez p ítomností objekt

Stanovení technologie základního ošet ení pop . specifikace speciálních zásah . Základní definice technologií ošet ení jsou uvedeny v další kapitole.

Úplné odstran ní jedince. Vzhledem k parkovému prost edí a zám ru zachování neporušenosti okolního porostu doporu ujeme v místech kde je to nutné využít metod postupného kácení.

Návrh ošet ení – definice navrhovaných opat ení Název ez výchovný RV ez opravný RO

p stební cíl d vod Založení cílové struktury koruny. Cílová struktura koruny musí odpovídat danému taxonu nebo Dlouhodobá stabilita jedince. požadované funkci nadzemní ásti jedince, pop ípad musí vycházet z typu stanovišt . Oprava struktury koruny s cílem odstranit nebo zmírnit nedostatky vzniklé zanedbáním nebo nesprávným Dlouhodobá stabilita jedince. provedením ezu výchovného.

ez udržovací RU

Zabezpe it dlouhodob vysokou funk nost – p edevším pé í o dobrý zdravotní stav a vysokou Zabezpe ení dlouhodobé vitalitu, zlepšením sv telných podmínek v korun . funk nosti. Opat ení mají akutní i preventivní charakter. Omezit p ípadné negativní p sobení na okolí.

Zap stování cílového tvaru CT

Založení struktury koruny a prostorového uspo ádání Dlouhodobá stabilita jedince. u mnohokmenu.

Název

p stební cíl

O ez suchých v tví OS

Omezit vliv suchých i usychajících v tví na živou ást Prevence a zajišt ní provozní jedince a p ípadné negativní p sobení jedince na okolí. bezpe nosti.

O ez zlom a pahýl OZ

Odstranit nebo alespo zmírnit nebezpe í poškození.

Název Ošet ení dutin OD

p stební cíl d vod Zpomalení rozvoje hniloby pop . zvýšení statické Oddálení ztráty statické stability. stability.


d vod

Zajišt ní odpovídajícího zdravotního stavu jedince.


Celková regenerace koruny RG Odleh ení koruny OK Zvýšení statické stability ST Redukce koruny RK Název Odstran ní výmladk OV Probírky PR

Náhrada ( asto pouze do asná) odumírající i odum elé ásti koruny. Podporou a s využitím p irozených regenera ních schopností jedince dosp t k postupnému vybudování typické koruny. Odstran ní ásti koruny pro posílení statické stability jedince. Realizace technických opat ení pro posílení statické stability jedince.

Náhrada ( asto pouze do asná) odumírající i odum elé ásti koruny.

Odstran ní ásti koruny z prostorových d vod .

Provozní st et.

Zvýšení provozní bezpe nosti. Zvýšení provozní bezpe nosti.

p stební cíl

d vod Podpora cílové struktury Odstran ní nevyužitelných , zahuš ujících výmladk . jedince. Odstran ní nežádoucí porostní složky ve prosp ch Kompozi ní, p stební, provozní, porostní složky nad jné. bezpe nostní.

Obecn k technologii p stebních opat ení EZY : P i stanovení typu ezu a jeho bližších charakteristik (nap . velikosti, termínu apod.) je d ležité znát a pochopit obranné a ochranné mechanismy stromu . Obrana je aktivní proces, který reaguje na biotické a abiotické nebezpe í a události ohrožující p ežití stromu. Následn vede ke vzniku ochranných hranic. Obrana je následnou reakcí jedince na poran ní i infekci. Obrannými systémy stromu jsou: • kompartmentalizace (nejlepší schopnosti má nap . lípa, javor) • tvorba kalusu a ránového d eva • ron ní prysky ice • výmladnost • tvorba reak ního d eva P irozené d evinné vegeta ní prvky ve svém p irozeném p vodním prost edí nejsou na ezu závislé (tj. nepot ebují jej). Pro sebe nepot ebných v tví se zbavují postupn sami (bez vzniku rozsáhlejších poran ní). V korun z stávají v tve, které mají „efektivní“ listový aparát pro shromaž ování produkt fotosyntézy. „Stromy si nekladou žádné nároky na estetiku (tvar koruny), podchodnou i podjezdovou výšku (výšku spodních v tví) apod.“ (Kola ík J.,Wágner P.,Ž árský M.) „ ez by m l být provád n tak málo, jak jen možno a tolik, co nezbytn nutno.“ (Pejchal M.) Technika ezu Cílem techniky ezu bude volba zp sobu provedení ezu ve správný as a na správném míst a v neposlední ad i vhodné ošet ení ezných ran. D ležité je jasn a srozumiteln znát a ur it: • místo a vedení ezu • velikost ezu • termín ezu • interval ezu ošet ení ezné rány

• • •

Místo a vedení ezu ez nadzemní ásti bude probíhat v ásti: koruna strom pr b h kmene ko enový náb h



V korun strom bude docházet k odstra ování a zakracování dvou rozdílných typ v tví: •

Zkracování v tví živých P i ezu v tve živé, musíme ez vést tak, aby se strom s její ztrátou a se vzniklým poran ním dovedl co nejrychleji a nejefektivn ji vyrovnat. ez provádíme se z etelem na podporu p irozeného obranného systému a ochranné zóny v tve. ez do živého d eva p edstavuje zát ž energetického systému stromu, nebo je spojen s redukcí energii produkující asimila ní plochy a s poran ním, které vyvolává obranné reakce energii spot ebovávající. Dce innou v tev odstra ujeme tak, aby nedošlo k poran ní v tevního líme ku v tve mate ské! (Obranná zóna a ochranná zóna v tve zabrání pr niku patogen – zejména d evokazných hub – kte í osidlují erstvá poran ní.) Dojdeli k poran ní mate ské v tve (p i ezu za v tevní líme ek), ochranná zóna jeho v tevního nasazení už na aktivní obranu nesta í a strom musí aktivovat mén efektivní obranné mechanismy. U hodnocených d evin se vyskytují jedinci, u kterých se budou muset odstranit dv v tve rostoucí t sn u sebe, pop . vyr stající ze stejného místa. V žádném p ípad nesmíme v tve odstranit spole n . Každou z v tví odstraníme samostatn na v tevní líme ek, ímž z stane ást mate ské v tve neporušena. Vytvo í se tak mezi t mito dv ma poran ními tzv. korní m stek, jenž urychlí zavalení zp sobených ran. P i ezu siln jších v tví nem žeme ez u init najednou. Mohlo by p i ezu dojít k odtržení k ry i dokonce d eva v tve mate ské, ímž by bylo poškozeno i zni eno místo, ve kterém dochází k tvorb ochranné zóny v tve. Také by mohlo dojít k mechanickému poškození d eva v tve, jenž je vystaveno vysokému infek nímu tlaku patogen . V takovém p ípad je nutno p istupovat k tzv. metod trojitého ezu. 1,2 – odleh ení t žké v tve zabrání poškození v tví 3 – kone ný a technicky správný ez na v tevní líme ek po ezu 1 a 2. A – za átek kone ného ezu B – konec ezu C – v tevní líme ek D – h ebínek v tevní k ry •

Zkracování v tví mrtvých (suchých) Suché v tve budou ezány co nejt sn ji u okraje živého pletiva na bázi v tevního nasazení v tve mate ské. Její živá pletiva nesmí však být v žádném p ípad poškozena. Zával v okolí v tevního nasazení se nijak neformuje ani neupravuje, a vypadá jakkoliv i je jakkoliv vzdálen od místa v tevního nasazení. Odstran ní suchých v tví v korun strom je pro jejich celkový biotechnický stav velmi d ležité: • zvýší se provozní bezpe nost • zvýší se jejich estetická hodnota • bude odstran na zásobárna živin pro patogenní organismy, jejichž možnost pr niku do pletiv živé v tve skrz v tev mrtvou je jeho odstran ním omezena •

Ošet ení ezných ran P i tomto ošet ování je doposud p ikládán zcela chybn d raz p edevším na „estetické“ hledisko, které je mnohdy zna n subjektivní, a ne na skute né pot eby stromu. Ošet ení povrchu ezné rány spo ívá zejména v: • úprav povrch rány • ošet ení rány • Úprava povrchu rány Rána p i ezu musí být hladká, bez zatržených ástí d eva a k ry. Povrch rány po ezu zahladíme ostrým zahradnickým nožem. Hladký povrch rány snižuje bezprost ední odumírání kambia po ezu na minimum a urychluje p ekrytí povrchu rány ránovým d evem. Hladký povrch též mírn znesnad uje usídlení mikroorganism na rán . D ležité je kvalitní ná adí v perfektním stavu. Ošet ení rány Rána je zahojena tehdy, jeli zavalena ránovým d evem. Po dobu, kdy byla p ekrývána, obranný systém stromu zamezil p ístup patogen m do poran ného d eva. Chemické ošet ení se zam uje na: • podporu kompartmentalizace a zamezení (zpomalení) vniku patogena do rány Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem


• podporu tvorby ránového d eva Pozitivní vliv používaných chemických prost edk je ve zmenšení rozsahu bezprost edního odumírání kambia a v áste ném zabrán ní vysychání rány. Nap . Tervanol. •

Konzerva ní ošet ení dutin strom

Obecn Konzerva ní ošet ení strom – jsou to veškeré typy zásah , které mají poškozenému stromu napomoci obnovit zhoršený zdravotní stav a zejména jeho provozní bezpe nost. Z této definice vyplývají i konkrétní zásahy: • sanace dutin P i sanaci dutin strom je zcela nezbytné respektovat a vycházet ze základních poznatk fyziologie d evin. Reakci strom na vn jší poran ní nazýváme zkratkou CODIT – Compartementalization Of Decay In Trees = odizolování hniloby ve stromech. P i poran ní d eviny za ne p sobit tzv. odd lovací proces = kompartmentalizace. Je to obraný proces stromu, p i n mž jsou vytvá eny hranice proti ší ení patogenních organism . Tímto je chrán n transportní systém, prostor pro uskladn ní zásobních látek a mechanický podp rný systém stromu. Celý proces kompartmentalizace má dv ásti: A. vytvo ení tzv. reak ní zóny Jedná se o vytvo ení t í prvních hranic ve d ev , které existuje v dob vzniku poran ní nebo pr niku infekce. St na 1: brání svislému proniknutí (sm rem nahoru a dol ) patogennímu organismu St na 2: brání pr niku p es letokruhy sm rem k jádru St na 3: zabra uje bo nímu pr niku podél hranic letokruh – nejsiln jší st na reak ní zóny Úkolem reak ní zóny je zadržet pr nik patogena na ohrani eném, co nejmenším, prostoru. Pokud se to nepoda í, dochází k prolomení t chto hranic a asem ke vzniku dutiny. Pokud se patogennímu organismu nepoda í prorazit bariérovou zónu, vzniká centrální dutina, bez rozhodujícího vlivu na statiku i pr b h nejd ležit jších životních proces stromu. B. vytvo ení tzv. bariérové zóny Vzniká inností kambia po vzniku poran ní i pr niku infekce. Jedná se o nejsiln jší hranici. Leží až na hranici letokruhu nov vytvá eného po poran ní. Ve v tšin p ípad u vitálních jedinc nedochází k jejímu prolomení.

•

Vázání korun

Vázání koruny je základní konzerva ní opat ení provád né v systému pé e o stromy. Vázání korun zahrnuje kompletní statické zajišt ní ko enové i nadzemní ásti biomechanicky oslabených strom jako celku, nejen ásti korunové. • • • •

Pro pot eby instalace vázání korun lze vizuáln hodnotit tyto p í iny porušení biomechaniky strom : rozsah a lokalizace hnilob a dutin ve d ev výskyt d evokazných hub nep íznivé umíst ní t žišt chybné v tvení v korun stromu



Chybné v tvení je v daném ešení jednou z nej ast jších p í in snížení biomechanické vitality posuzovaných strom a d vod pro instalaci jistících prvk vázání do korun ošet ovaných d evin. Tlakové vidlice Snížení i úplné zamezení nebezpe í rozštípnutí tlakových vidlic: • od íznutí jedné z ástí vidli natého v tvení • založení vázání Tahové vidlice Jsou typy v tvení, u nichž dochází k odklonu jejich ástí vlivem vlastní tíhy, ímž p sobí tah v míst spojení. V tvení je ve tvaru písmene „U“. Tento typ v tvení je velmi odolný v i rozlomení. Tento typ v tvení mnohdy v míst spojení vytvá í charakteristický korní h ebínek, vzniklý vytla ováním k ry sm rem ven. Hrozí zde nebezpe í, že tlouš ovým p ír stkem stromu m že za jistých okolností dojít ke zm n biomechanicky stálé tahové vidlice v biomechanicky oslabenou vidlici tlakovou. Typy vázání korun Nedestruktivní typ vázání Typ vázání, který bude použit u všech d evin, které budou konzerva n ošet eny bude typem nedestruktivním. Tento typ vázání nezp sobuje korun stromu výrazná mechanická poran ní. Tento typ p edstavují p edevším nové druhy vázání s jistícími prvky ze syntetických materiál ( viz. druhy vázání Cobra). Nep edepjaté vázání Bude použito u d evin, které jsou zdravé, bez dutin a prasklin. Toto vázání nep enáší svou tahovou sílu na ty ásti koruny, jež jsou biomechanicky oslabeny. Ponechává korun stromu volnost pohybu a slouží pouze jako záchytný element p i p ípadném rozlomení jejích segment (bezpe nostní vázání). P edepjaté vázání Tento typ vázání bude použit u d evin s d evem poškozeným prasklinami, trhlinami a dutinami. P edepjaté vázání p enáší svou tahovou sílu na ty ásti koruny, které jsou biomechanicky stabilizovány. Jedná se o typ biomechanicky nezbytného vázání. Druhy vázání korun Druh vázání, který bude použit p i konzervaci a p i zajišt ní biomechanické vitality strom je tzv. dynamická pojistná vazba. P i konzerva ních opat ení hodnocených vegeta ních prvk budou použity tzv. nové druhy vázání ze syntetických materiál . P i použití systém ze syntetických materiál dochází k minimálním destruk ním ú ink m d evin, protože použité syntetické materiály disponují mnoha d ležitými vlastnostmi: • Elasticita • vysoká odolnost v i vn jším vliv m prost edí • pevnost v tahu • trvanlivost • minimální destruktivnost v i jišt ným ástem koruny. K tomuto druhu vázání náleží také systém Cobra. Jedná se o nejnov jší skupinu systém vázání pro vazbu koruny, založených na kombinaci obvodového popruhu s polypropylenovým nebo polyesterovým dutým lanem. Systém se sestává z polyesterového popruhu a dutého polypropylenového lana. Kmenový pás tvo í rozší ený nosný popruh uzav ený do chráni ky. Oba kmenové pásy jsou navzájem spojeny dutým PP lanem. Tento zp sob stabilizace bez p edp tí, umož uje pohyblivost v tví v nárazech v tru – díky pružnosti PP lana a v n m vloženého gumového tlumi e. Statické zajišt ní biomechanicky oslabených korun novými druhy vázání využívajících pro své jistící prvky syntetických materiál je bezesporu nejen novým, ale i perspektivním sm rem v rámci konzerva ního ošet ení strom . Posuzování fyziologické a biomechanické vitality stromu musí být provád no nejen vždy p ed samotnou instalací vázání do koruny, avšak stejnou m rou i po instalaci, kdy je t eba sledovat m nící se vitalitu stromu v závislosti na provedeném zásahu a v p ípad pot eby provést další pot ebné kroky.



ZP SOB ZALOŽENÍ POJISTNÉ DNAMICKÉ VAZBY



íslo stromu

Taxon

Obvod v 1,3 m (cm) Pr m t koruny (m) plocha ke ových skupin (m2) Výška (m) V ková kategorie Sadovnická hodnota Fyziologická vitalita

Dopadový ter

íslo stromu Taxon


Dopadový ter

íslo stromu Taxon

Obvod v 1,3 m (cm)

Pr m t koruny (m) plocha ke ových skupin (m2) Výška (m) V ková kategorie Sadovnická hodnota Fyziologická vitalita

Dopadový ter

íslo stromu

Taxon


Dopadový ter

íslo stromu

Taxon


Dopadový ter

íslo stromu Taxon

Obvod v 1,3 m (cm)


Dopadový ter

íslo stromu

Taxon

Obvod v 1,3 m (cm)


Dopadový ter

Byla podrobn navržena p stební opat ení pro jednotlivé stromy s ohledem na vyhodnocení jejich aktuálního zdravotního stavu, potenciálu a provozn -bezpe nostních kritérií – viz tabulka Všechny stromy budou stabilizovány dle uvedené obecné charakteristiky a dle podrobných p stebních doporu ení v inventariza ní tabulce. P stební zásahy v nárostech a obvodových porostních skupinách budou vyzna eny projektantem díla.

Ošet ení a ezy budou realizovány pomocí stromolezecké techniky, p ípadn v n kterých ástech p ístupných pro mechanizaci i pomocí vysokozdvižných montážních plošin MP16 – MP27. V tší ezné plochy budou ošet eny proti hnilob fungicidním nát rem. Z ízení p írod blízkého odv trávaného zákrytu dutiny z modifikovaných prysky ic, p ekrýt maskovacím nát rem vhodného odstínu s p ím sí pilin, aby tento zásah nebyl na strom patrný Veškerá odstran ná biohmota z ošet ovaných strom bude likvidována št pkováním v míst a tato št pka bude odvezena na investorem ur enou deponii spolu s d evní hmotou z kácených strom (místní kompostárna) ke spot eb investorem. Stávající pa ezy po d íve odstran ných d evinách a vývratech i nové pa ezy po kácených stromech budou odstran ny frézováním pod úrove terénu a zasypány zeminou Zhotovitel zajistí na své náklady ozna ení a bezpe né uzav ení pracovišt po dobu provád ní arboristických prací. Práce nebudou realizovány v období vysokých mraz , jarního rašení d evin a následn v období hnízd ní ptactva.



FOTODOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU – OBEC ŽANTOV

Návesní prostor s absencí vysoké zelen

Náletový porost ko enových výmladk topolu bíléh

Nereprezentativní prostor autobusové zastávky

Poz statky vzrostlých d evin

Stávající dožívající vzrostlá zele - nutné arboristické ošet ení, stabilizace Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem


FOTODOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU – OBEC BÝ INA

Prostor s kapli kou

Centrální návesní prostor

Výškov redukované d eviny se sekundární korunou, v pozadí cenné d eviny p irozené stavby Zapojený lipový porost



FOTODOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU – OBEC KOPRNÍK

Zele u kapli ky

Alejová výsadba sakur

Spontání ke ové výsadby v obci

Reten ní betonová nádrž s náletem

P ehoustlý porost jehli nan k probírce Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem

Pobytový rekrea ní prostor obce e.mail [email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-

FOTODOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU – OBEC CHLUMÍN

Celkový pohled na ešenou lokalitu

Pa ezové výmladky p vodních d evin

Kapli ka – p íprava rekonstrukce

Cenný exemplá dubu- vyhlášení památným stromem

FOTODOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU – OBEC SOLEC

Dožívající netvárný porost lip u kostela – kácení vybraných, úprava na stabilní torzo, vým na za mladé jedince Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem


Lípy pod kostelem – stabiliza ní arboristické ošet ení

Náletový porost podél p íjezdové komunikace - likvidace

Dožívající ovocné d eviny podél komunikace – obnova stromo adí

Dožívající poz statky sadu - ovocné d eviny v centru obce


Podr stající jehli nany u dominantního javoru


Parkování automobil – ohrožení dominantního javoru

Významná Lípa svobody vysazená v roce 1918

FOTODOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU – OBEC SRBSKO

Stávající chodník

Nep ehledný rozt íšt ný návesní prostor Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem

Dožívající jehli naté ke e

Zele k ošet ení okolo kapli ky e.mail [email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-

Zele k obnov v okolí památníku

FOTODOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU – OBEC KN ŽMOST, BRANŽEŽSKÁ

Stávající zele

Kontejnery na t íd ný odpad

Roztroušené abiotické prvky

Absence stromové zelen



Cílem nov navrhovaných úprav je vytvo ení p íjemného návesního prostoru, který bude svým charakterem blízký p vodní historické koncepci a bude pln respektovat prostorové a provozní podmínky lokality. Veškeré stávající d eviny budou arboristicky ošet eny dle PD a budou ponechány na stanovišti. V SV ásti lokality bude vysazena alejová výsadba vzr stných d evin. Užito bude javoru mlé e – zástupce p vodních domácích d evin. D eviny budou vysazovány ve sponu 10 m, ve vzdálenosti cca 5 m od komunikace. Tímto opat ením bude minimalizován kontakt d evin s posypovými materiály a možnost dopravního konfliktu. Alejová výsadba odcloní frekventovanou komunikaci, dojde ke snížení hlu nosti, prašnosti a dalších negativních vliv na p ilehlou obytnou zástavbu. Alejová výsadba je taktéž navržena v SZ ásti návsi, kde bude použito okrasných forem kvetoucích ovocných d evin menšího vzr stu. V centrální ásti, v blízkosti stávající sochy bude realizována pravidelná historizující výsadba lip. Ke stávající vzrostlé dominant budou v pravidelném tvercovém rastru dosazeny menší kultivary lip. Po dožití vzrostlého stromu bude tento nahrazen taktéž novou dosadbou. Pro odclon ní kontejner na t íd ný odpad bude realizována d ev ná zást na. Ta bude osázena pnoucími d evinami, které minimalizují negativní optický zásah kontejnerového stání do návesního prostoru. Užito bude kombinace osv d ených druh rdesna a loubince. Stávající travnatá plocha bude v rozsahu 834m2 regenerovaná, odstran ny budou veškeré stávající pa ezy a stavební zbytky. V místech terénních depresí a vyvýšenin budou provedeny nezbytné terénní úpravy, ve východní ásti, která je nejvíce porostlá topolovými nálety bude proveden celoplošný chemický a mechanický zásah s plošnou obnovou trávníku. Nový trávník bude založen v celkovém rozsahu 1501m2 (viz situace). SORTIMENT POUŽITÝCH D EVIN doporu ená velikost

množství

A.

Acer platanoides (javor mlé )

14/16

9

B.

Malus´John Downie´ (okrasná jablo )

14/16

6

C.

Tilia cordata´Green Spire´ (lípa srd itá)

14/16

3

1

Polygonum baldschuanica (rdesno)

40/60

2

2

Parthenocissus quinquefolia (loubinec p tilistý)

40/60

6

HABITUELNÍ ZOBRAZENÍ POUŽITÝCH DRUH

Acer platanoides Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem

Tilia cordata´Greenspire´ e.mail [email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-

Malus´John Downie´

Polygonum baldshuanicum

Parthenoccissus quinquefolia

VIZUALIZACE NAVRHOVANÝCH EŠENÍ



Cílem nov navrhovaných úprav je vytvo ení klidového odpo inkového prostoru na návsi obce. Snahou je tvorba jednoduché koncepce, která nenaruší p irozený charakter návesního prostoru a bude pln respektovat jeho funk ní a prostorové pot eby. Na stávající zeleni bude provedeno arboristické opat ení dle PD, vzrostlé d eviny budou vytvá et základní kostru nových úprav a b hem nich budou ochra ovány dle p íslušných norem. Centrální ást plochy bude dopln na stromovou výsadbou ve form malokoruné kvetoucí aleje je áb . D eviny budou vysazovány v pravidelném sponu 7 m, ve vzdálenosti 3 m od p ilehlé komunikace. Druh byl zvolen s ohledem na p irozený charakter vegetace, jedná se o d evinu kvetoucí, s malými plody, které se na podzim stanou potravou pro ptactvo. Setkávací prostor u kapli ky bude stabilizován mlatovým povrchem, nebo travní porost není vhodný pro takto sešlapem zatíženou plochu. Do mlatové plochy bude vysazena okrasná kvetoucí solitéra t ešn , dále pak soliterní ke e vonné kvetoucí kaliny. Prostor okolo d evin bude vymezen instalací svislé ocelové pásnice tak aby zhutn ním okolního mlatového souvrství nedošlo k narušení ko enového systému d evin. Ostatní stávající travnatý porost bude ponechán bez zásahu, jedná se o p írod blízký lu ní porost s p ím sí dvoud ložných bylin, které v tomto prostoru nejsou negativním jevem.



SORTIMENT POUŽITÝCH D EVIN doporu ená velikost

množství

A.

Prunus avium´Plena´ (t eše pta í)

14/16

1

B.

Sorbus thuringiaca´Fastigiata´ (je áb dury ský)

14/16

10

1

Viburnum carlesii (kalina)

100/125

2


Prunus avium´Plena´

Sorbus thuringiaca´Fastigiata´

Viburnum carlesii



VIZUALIZACE NAVRHOVANÉHO EŠENÍ



NÁVRH ŘEŠENÍ – OBEC KOPRNÍK Cílem nových úprav je komplexní revitalizace veřejných ploch zeleně v obci a na jejím okraji. Stávající ponechávané dřeviny budou arboristicky ošetřeny dle PD, netvární podrůstající a konkurenční jedinci budou odstraněni. Výraznější redukce porostu bude realizována v pobytové části, neboť zde je jehličnatý porost velmi přehoustlý. Uvolněním dřevin dojde k prosvětlení plochy a ke zlepšení růstových podmínek ponechávaných jedinců. Retenční betonová nádrž bude vyčištěna od náletových dřevin, neboť jejich růstem dochází k jejímu poškozování. V její blízkosti bude vysazena skupina domácích keřů, zajímavých květem i plodenstvím. V jižní části řešené lokality bude realizována alejová výsadba domácího druhu jeřábu v pravidelném sponu 8m. Ta vytvoří přirozenou dělící linii mezi veřejným a soukromým pozemkem - výsadba domácího druhu dřeviny s plynulým přechodem do okolní krajiny. V rámci revize PD bude pokračující část aleje umístěna na pozemek č. 222/2 a 222/1 a tři z původně navržených jeřábů budou nahrazeny javorem pro doplnění stávajících výsadeb. Prostor u kapličky bude doplněn dvěma solitérami lípy Tilia cordata´Greenspire´, které nahradí nevhodný stávající smrk, na stávajících habrech bude proveden výchovný řez. Ve zbývajících plochách zeleně nebudou dosadby realizovány, nutno je však stabilizovat stávající zeleň. Stávající travnaté plochy budou ponechány bez pěstebních zásahů, jedná se o pravidelně udržované luční porosty, u nichž není přítomnost dvouděložných bylin negativním jevem.

SORTIMENT POUŽITÝCH DŘEVIN Stromy listnaté soliterní A. B. C.

1 2

doporučená velikost

množství

Sorbus aucuparia´Moravica´ (jeřáb ptačí) Tilia cordata´Greenspire´ (lípa srdčitá) Acer platanoides (javor méč) Celkem

14/16 14/16 14/16 ks

14 2 3 19

Keře soliterní vzrůstné Euonymus europaeus (brslen evropský) Viburnum opulus (kalina domácí) Celkem

80/100 80/100 ks

9 10 19

HABITUELNÍ ZOBRAZENÍ POUŽITÝCH DRUHŮ

Sorbus aucuparia´Moravica´


Tilia cordata´Greenspire´


Acer platanoides

Euonymus europaeus

Viburnum opulus

VIZUALIZACE NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ

¨

Alejová výsadba dřevin, prostor pro aktivity obce



Cílem nov navržených úprav je vytvo ení a stabilizace klidového prostoru v okolí stávající sakrální stavby a obnovení historizující formy zelen v jejím okolí. Stávající vzrostlé d eviny budou arboristicky ošet eny dle PD. V blízkosti kapli ky bude po odstran ní stávajících pa ez obnovena p vodní doprovodná výsadba lip. Travnatá plocha v rozsahu 542m2 regenerována, na zbývající vyzna ené ploše bude založen nový trávník, nebo je nutné provést nezbytné terénní úpravy související s odstran ním pa ez a realizací mlatové plochy okolo kapli ky. SORTIMENT POUŽITÝCH D EVIN

A.

Tilia cordata´Greenspire´ (lípa srd itá)

doporu ená velikost

množství

14/16

2





Cílem nov navržených úprav je komplexní revitalizace složky zelen v obci. Stávající zele byla zmapována a popsána, realizována budou pot ebná p stební opat ení. Dožívající a neperspektivní d eviny budou odstran ny a nahrazeny novými výsadbami. Veškeré nov navrhované úpravy byly v pr b hu projektové p ípravy konzultovány s ob any obce a jejich statutárními zástupci. Podél p íjezdové komunikace do obce bude realizována alejová výsadba. Jedná se o náhradu stávající dožilé ovocné výsadby. Nov navržená alej bude mít významný naviga ní význam, propojí obec s hlavní komunikací a výrazn zlepší podmínky v zimním období (náv je na komunikaci). Ve snaze p iblížit se p irozené ovocné výsadb , typické pro eskou krajinu, a minimalizaci nutných p stebních opat ení na ovocnanech, byl zvolen domácí druh je ábu Sorbus torminalis. Tato d evina je odolná v i v tru, plody jsou velmi malé, ímž dojde k eliminaci problém spojených s jejich opadem. Výsadba bude realizována na levé stran ve sm ru do obce, spon bude pravidelný po 8 metrech. P i výsadb bude brán z etel na p ítomnost ve ejného osv tlení. V okolí obvodové zdi kostela bude áste n obnoven stávající dožívající prstenec vysoké stromové zelen . Jedná se o typickou historizující výsadbu v okolí sakrální stavby. D eviny ur ené AOPK jako hodné zachování budou odborn ošet eny, ostatní budou pokáceny a nahrazeny novou výsadbou. Op t na základ doporu ení AOPK bude vysazována lípa velkolistá – Tilia platyphyllos. D eviny budou vysazovány v pravidelném sponu 10 metr , s ohledem na p ístupové cesty do areálu h bitova. V centrální ásti obce, v prostoru se vzrostlým klenem, dojde k redukci podr stajících jehli nan . Vysazen zde bude nový jedinec javoru klenu v zajímavé form Acer pseudoplatanusÁtropurpureum´, který bude budoucí p irozenou náhradou stávající vzrostlé dominanty. Vzhledem k negativnímu parkování vozidel v zeleni a možnému poškozování ko enových systém d evin, bude v této lokalit provedeno technické opat ení – viz abiotické prvky, které tomuto jevu zabrání. Bude provedena plošná úprav terénu se zatravn ním v rozsahu cca 400m2. Centrální prostor stávajícího ovocného sadu bude obnoven. S ohledem na tradici ovocné výsadby bude použito okrasných kultivar jabloní. D eviny budou vysazovány v pravidelném rastu 7 x 7metr , použito bude kombinace t í kv tem odlišných kultivar d evin. Z vypráv ní pam tník vyplývá, že stávající d eviny byly vysazovány obyvateli obce, kte í k jejich ko enovému systému umís ovali cennosti. Tato tradice bude dle p ání obyvatel uchována a výsadba ovocných d evin prob hne jako „spole enská“ událost obce za ú asti obyvatel a obecních spolk . V ploše bude z ízen jednoduchý odtokový kanálek ve form zahloubeného zatravn ného p íkopu cca 60 x 30 cm, který odvodní plochu b hem vydatných p ívalových deš . S ohledem na budování odtokového kanálku a likvidaci pa ez po odstran ných d evinách, i stávajícím terénním depresím bude plocha pod ovocným sadem op tovn zatravn na lu ní travní sm sí. Na zbývajících travnatých plochách nebude provád no žádné p stební opat ení, jedná se o plochy pravideln udržované se í, u nichž není p ítomnost dvoud ložných plevel negativním jevem. SORTIMENT POUŽITÝCH D EVIN

A B C D E F

Acer pseudoplatanusÁtropurpureum´ (javor klen) MalusÉvereste´ (jablo okrasná) Malus´John Downie´ (jablo okrasná) Malus´Van Eseltine´ (jablo okrasná) Sorbus torminalis (je áb b ek) Tilia platyphyllos (lípa velkolistá)



množství

14/16 14/16 14/16 14/16 14/16 14/16

1 10 6 8 27 5



Acer pseudoplatanusÁtropurpureum´

MalusÉvereste´

Malus´John Downie´

Malus´Van Eseltine´

Sorbus torminalis

Tilia Platyphyllos






Cílem nov navrhovaných úprav je komplexní obnova složky zelen v centru obce Srbsko. Stávající návesní zele je nep ehledná a bezkoncep ní, s velkým podílem ke ových soliter. Snahou je zjednodušení a zp ehledn ní prostoru se zachováním malebného rázu malé venkovské návsi. Zele v okolí kapli ku bude ponechána ve stávající historizující kompozici. Lípy budou ošet eny dle PD. Z centrálního prostoru budou odstran ny soliterní, netvárné a bezkoncep ní ke e, zachovány budou pouze starší jehli naté výsadby jalovc . Z nich budou odstran ny náletové d eviny, jalovce budou ponechány na dožití, nebo spole n se st íbrným smrkem, který obec využívá jako váno ní strom, vytvá ejí samostatný celek zelen . Do nové kompozice budou za len ny dv mladé lípy ve východní a západní ásti plochy, provedeno bude taktéž arboristické ošet ení dle PD. Zjednodušení a zp ehledn ní plochy bude realizováno výsadbou malokorunných kvetoucích d evin v obvodových ástech návsi. Stromy mají jemný habitus a jejich výsadbou nedojde k negativnímu odclon ní kapli ky, která tak z stane dominantou celého prostoru. S ohledem na zna ný zájem místních obyvatel o zele , i pro posílení tradi ního návesního charakteru bude v této lokalit vysázen okrasný záhon r ží, ten bude situován podél chodníku soub žní s komunikací. Zvoleny jsou odolné kultivary p dopokryvných r ží, které netrpí chorobami a šk dci, jedná se o remontující sortiment v barevné kombinaci r žových a ervených odstín . Stávající plocha bude v centrálním oválném prostoru s ohledem na rozsáhlejší stavební úpravy a likvidaci ásti stávajících d evin obnovena založením nového trávníku. Travnatý prostor u kapli ky bude ponechán bez zásahu.



SORTIMENT POUŽITÝCH D EVIN


množství

A.

Crataegus monogynaĆompacta´ (hloh obecný)

14/16

11

1

Rosa´The Fairy´ (r že p dopokryvná - sv tle r žová)

20/30

84

2

Rosa´Lovely Fairy´ (r že p dopokryvná - tmav r žová) Rosa´Fairy Queen´ (r že p dopokryvná - tmav r žov ervená)

20/30

84

20/30

84

3

ks


Crataegus monogynaĆompacta´

Rosa´The Fairy´ Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem

Rosa´Lovely Fairy´

Rosa´Fairy Queen´ e.mail [email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-

Stávající ešená plocha je bez vzrostlé zelen , která byla ze zdravotních d vod odstran na. Prostor je tak esteticky nevyvážený, absence zelen zhoršuje mikroklimatické pom ry obyvatel p ilehlé zástavby, které jsou v p ímém kontaktu s komunikací. V rámci nov navrhovaných úprav je nutné odstran ní velkého množství bezkoncep n umíst ných abiotických prvk , likvidace velkých pa ez po odstran ných douglaskách. Koncepce nových výsadeb je vzhledem k charakteru prostoru – k ižovatka silnic a turistické zastavení, velice jednoduchá. Sm rem ke komunikaci Branžežská bude vysázena alejová výsadba lípy st íb ité, snášející dob e ztížené podmínky. D eviny budou sázeny ve sponu cca 11m, v dostate né vzdálenosti ok komunikace tak, aby nedocházelo ke konfliktu s dopravou. Prostor nov z izovaného odpo ívadla pro turisty bude dopln n o zajímavou soliteru moruše bílé. Taktéž v této ploše je nutná p ítomnost nevzhledných barevných kontejner na t íd ný odpad, které budou áste n opticky izolovány d ev nou zást nou. K popnutí a ozelen ní bude taktéž užito kombinace loubince a rdesna (viz Žantov). Stávající travnatá plocha bude po odstran ní nežádoucích abiotických prvk a pa ez a po provedení plošné úpravy celoplošn rekultivována a založena nov . SORTIMENT POUŽITÝCH D EVIN doporu ená velikost

množství

A.

Morus alba (moruše bílá)

14/16

1

B.

Tilia tomentosa (lípa st íbrná)

14/16

4

1

Polygonum baldschuanica (rdesno)

40/60

2

2

Parthenocissus quinquefolia (loubinec p tilistý)

40/60

6


Morus alba


Tilia tomentosa





TECHNOLOGIE ZALOŽENÍ VEGETA NÍCH PRVK

Je nezbytn nutné dodržovat veškerá ustanovení SN 83 9061 Technologie vegeta ních úprav v krajin – Ochrana strom , porost a vegeta ních ploch p i stavebních innostech P edevším : 1. Stromy na staveništi se musí chránit p ed mechanickým poškozením oplocením, které má chránit celou ko enovou zónu – podrobn lánek 3.5.- 3.8. 2. Hloubené výkopy se nesmí provád t v ko enovém prostoru, výjime n lze provést ru ní výkopy nejblíže 2,5 m od paty kmene stromu. P i pokládání sítí technické infrastruktury protlakem (v chráni kách) se doporu uje je vést pokud možno spodem pod ko enovým prostorem – podrobn lánek 3.9.- 3.10. 3. Nepropustné konstrukce nesmí pokrývat více než 30 % ko enové zóny, propustné konstrukce více než 50 % ko enové zóny 3.11. – 3.13..

K výsadb budou použity pouze kvalitní jedinci s dob e zap stovanou korunou a zemním balem, pr b žným kmenem, velikost dle PD. Ve výsadbových jamách bude provedena 50% vým na substrátu, a bude aplikován p dní kondicionér. P i výsadb bude ke ko enovému balu aplikováno pomalurozpustné tabletové hnojivo. Ukotvení a vyvázání strom bude provedeno konstrukcí ze 3 d ev ných k l a kokosovým úvazkem. Ochrana kmene proti okusu zv í, mrazu a korní slune ní spále bude bambusovou nebo rákosovou rohoží. Ko enová mísa bude nastlána proti zaplevelení drcenou borkou a aplikován herbicid proti pror stání plevel . B hem výsadeb a následn dle klimatických podmínek, zejména v prvních dvou vegeta ních obdobích bude zajišt na vydatná zálivka. P i výsadb bude realizován výchovný ez. V Obci Bý ina bude t eše u kapli ky sou ástí mlatové plochy. Ko enový systém d eviny bude chrán n kruhovou výse í ze svislé ocelové pásnice, ko enová mísa bude nastlána mlatovou lomovou výsivkou okrové barvy. Spon jednotlivých alejových výsadeb a jejich vzdálenost od komunikace je vždy sou ástí jednotlivých Situací.

Ke e budou po vytý ení jednotlivých skupin v terénu vysazovány do p ipraveného erného úhoru, plocha pro výsadbu bude chemicky a mechanicky odplevelena a zkultivována, do vegeta ního profilu záhon bude zapraven zahradnický substrát nebo kompost. Každá rostlina bude p ihnojena 2-4 ks hnojivými tabletami (nap . Silvamix Forte), v záhonech bude aplikován p dní kondicionér TerraCottem v množství 100 g/m2. Vysazovány budou pouze kvalitní vzrostlé rostliny kontejnerované nebo balové. Velikost sadebního materiálu - viz. Výkaz vým r. U soliterních ke bude op t provedena 50% vým na zeminy v jámách za kvalitní zahradnický substrát, u v esovištních rostlin bude provedena 100% vým na zeminy v jámách za rašelinu. Vzrostlé soliterní ke e budou kotveny prost ednictvím jednoho d ev ného k lu a kokosových úvazk .Po výsadb bude provedena d kladná zálivka a výchovný ez. Ke ové výsadby budou namul ovány 10 cm vrstvou hrubé borky pro zajišt ní vláhy a bezplevelného stavu, op t bude aplikován selektivní herbicid. V obci Bý ina budou soliterní ke e vysazovány v mlatové ploše, ko enový systém bude chrán n instalací kruhové výse e ze svislé ocelové pásnice. Ko enová mísa bude nastlána mlatovou lomovou výsivkou. V obci Žantov a Kn žmost, Branžežská budou k d ev né zást n velkoobjemových kontejner na t íd ný odpad vysazovány pnoucí rostliny. Výsadba bude realizována po celém obvodu zást ny ve sponu cca 1m. Na d ev nou konstrukci bude umíst ná drát ná „gabionová“ sí jako podp rná konstrukce pro tyto popínavky.



Regenerace trávníku bude provedena na vymezené ásti návesního prostoru obce Žantov a Chlumín. V rámci regenerace budou provedena tato opat ení: aerifikace se zapískováním a p ísevem, opakovaný selektivní herbicidní post ik (likvidace nálet a výmladk ), opakované hnojení plným hnojivem, plošná úprava v místech po odstra ovaných pa ezech a stavebních zbytcích, p ípadn dopln ní trávníkového substrátu. Vým ry jednotlivých ploch jsou uvedeny na situacích.

Nový trávník bude založen výsevem prost ednictvím b žn dostupné parkové (lu ní) travní sm si, dle jednotlivých dispozic v množství 0,03 kg/m2 z domácích druh a odr d trav. P ed založením trávníku bude provedeno odstran ní stávajících biotických zbytk a odpad , dále bude provedena p íprava plochy mechanická a chemická, zapracování p ípadného stávajícího travního drnu, odstran ní nálet a nárost a sta iny, obd lání rotavátorováním, frézováním a hrabáním a plošná úprava terénu +- 20 cm. P dní profil bude vyleh en kompostem a pískem v množství dle VV (0,03m3/m2. Trávník bude založen výsevem a zapravením se zaválcováním. Po založení bude na ploše provedeno plošné p ihnojení plným trávníkovým hnojivem 0,05 Kg/m2 a následný selektivní herbicidní post ik proti dvoud ložným plevel m. Nový trávník bude zakládán v ásti plochy v obci Žantov, jedná se o na situaci vyzna ený prostor, kde dojde k výrazn jším terénním úpravám a redukci invazních topolových nálet – 1501 m2 V obci Chlumín bude nový trávník založen v rozsahu 202m2, jedná se o plochu kde je nezbytné provést terénní úpravy spojené s odstra ováním pa ez likvidovaných d evin a modelaci terénu s ohledem na realizaci mlatové plochy okolo kapli ky. V obci Solec bude nový trávník založen v prostoru pod dominantním javorem, nebo zde bude provedena výrazná modeláž terénu s obvodovou instalací pískovcových kamenných kvádr - štuk , dále bude nov zatravn na plocha pod obnovovaným sadem, nebo i zde budou probíhat terénní úpravy spojené s realizací odtokového kanálku a likvidace etných pa ez po odstra ovaných d evinách. Celkový rozsah nov zakládaných trávník je zde 2052m2. V obci Srbsko bude nový trávník založen v rozsahu 495m2, jedná se o plochu, která bude zasažena stavebními pracemi a likvidací stávajícího porostu. V obci Kn žmost celoplošná obnova trávníku po provedení bouracích a terénních úprav a po odstran ní pa ez a zpevn ných ploch 386 m2 DOPORU ENÉ SLOŽENÍ TRAVNÍ SM SI : Parková zát žová sm s – z domácích osiv Podíl jílku vytrvalého a lipnice lu ní umož uje, že trávník snese i mírnou zát ž. Kost ava ervena výb žkatá Festuca rubra rubra 40 % Kost ava ervená trsnatá Festuca rubra com. 10 % Poa pratensis 15 % Lipnice lu ní Lipnice hajní Poa nemoralis 15 % Jílek vytrvalý Lolium perenne 20 %



Nezbytný p edpoklad pro zdárný r st a vývoj založených zelených ploch je minimáln 2 letá dokon ovací a rozvojová p stební pé e, b hem které je p edevším provád n výchovný a opravný ez vysazených d evin, opravy kotvení strom a soliterních ke , hnojení, udržování ko enové mísy v bezplevelném stavu, odplevelování ke ových skupin, ez a pletí ke , hnojení, kosení a bodový selektivní post ik trávník . Tato následná pé e není sou ástí projektové dokumentace a bude realizována p ímo investorem.

Veškeré zahradnické práce budou realizovány dle platných norem, p edevším :

SN 83 9011 Technologie vegeta ních úprav v krajin – Práce s p dou SN 83 9021 Technologie vegeta ních úprav v krajin – Rostliny a jejich výsadba SN 83 9031 Technologie vegeta ních úprav v krajin - Trávníky a jejich zakládání SN 83 9041 Technologie vegeta ních úprav v krajin – Technicko biologické zp soby stabilizace SN 83 9051 Technologie vegeta ních úprav v krajin – Rozvojová a udržovací pé e o vegeta ní prvky SN 83 9061 Technologie vegeta ních úprav v krajin – Ochrana strom , porost a vegeta ních ploch SN 464902 Výp stky okrasných d evin - Spole ná a základní ustanovení SN DIN 464902-1, FLL z 05/2001 - Výp stky okrasných d evin – Všeobecná ustanovení a ukazatele jakosti



SCHEMA VÝSADBY STROMU:

taxon dle PD obvod kmene dle PD bal pro výsadbu íjen až duben kontajner pro výsadbu kv ten až zá í

frézované k ly 7-9cm pr m r textilní úvazek pro nadzemní jišt ní, alt. kokosový provaz

bambusová bandáž ( proti mrazu a korní slune ní spále) alt. kokosová rohož

7-10cm protivýparní a provzduš ovací prvek ochrana proti zaplevelení

horní, organicko- minerální substrát ornice st edn t žká 35% objemu kompost 35% písek 0-3mm 30% p ípadn p dní kondicionér Terracottem

spodní minerální substrát podorni í písek 0-3mm št rk 8-16mm


40% 30% 30%


NAVRHOVANÉ SOUVISEJÍCÍ ABIOTICKÉ ÚPRAVY

Navržené abiotické prvky se v n kterých obcích opakují, proto je jejich popis souhrnný.

Navrhované abiotické prvky zahrnují ešení: • • • •

Mlatová odpo ivadla a plochy Mobiliá a informa ní systém obcí D ev né zást ny, stání pro kontejnery na t íd ný odpad Chodníky, zp ístupn ní, technická opat ení

Mlatové odpo ivadlo realizováno v prostoru stávající autobusové zastávky, v centrální ásti návsi. Jedná se taktéž o podporu a zvýrazn ní historizujícího prvku sochy sv. Jana Nepomuckého, která je v sou asnosti potla ena dožívajícím mobiliá em a nereprezentativním okolím. Mlatové odpo ivadlo bude realizováno jako tvercová plocha o rozm rech 8 x 8m se symetrickým umíst ním sochy a nové doprovodné zelen .

Mlatová plocha bude realizována v centrálním prostoru okolí stávající kapli ky. Prostor je vymezen pr b hem pojezdných komunikací, kapli ka je umíst na v ostr vku trávníku. Vzhledem k v tší koncentraci pohybu osob, jedná se o setkávací prostor obce, bude zat žovaná travnatá plocha nahrazena mlatovým souvrstvím. Bo ní stabilizací plochy prost ednictvím svislé ocelové pásnice tak dojde k patrnému vymezení této plochy a eliminaci vjezdu automobil .

Mlatová plocha bude realizována v blízkosti stávající kapli ky, jedná se o odpo inkový prostor, který umožní p ístup ke stavb a její vymezení od ploch zelen . Tvar plochy kopíruje p dorys kapli ky, navazuje na p ilehlou cestu. Ší e mlatového okapového chodníku je minimáln 1,2m.

Mlatová plocha je navržena jako odpo ivadlo pro turisty, cyklisty. Jedná se o menší plochu o vým e 8m2, ketrá umožní instalaci piknikového setu stolu a lavi ek a eliminuje problematickou údržbu trávníku v tomto prostoru.

Konstrukce mlatových ploch Celá skladba iní souvrství o mocnosti 25 cm, což znamená minimalizaci zásah do stávajícího terénu. Konstrukce je tvo ena dv ma hutn nými frakcemi drceného kameniva a mlatovou obrusnou vrstvou z lomové výsivky okrové barvy – viz vzorové p í né ezy. Bo ní stabilizace bude realizována svislými ocelovými pásnicemi, stabilizovanými v terénu ocelovými trny. Tyto pásnice 100/6 mm jsou citlivým nenápadným ešením, vhodným pro Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem


parkovou plochu, pohledov nejsou nijak exponovány a nevyžadují ani kotvení do betonového lože. Budou stabilizovány ocelovými ty emi – roxory, zaraženými do stávajícího terénu.

Skladba – viz Detail, horní okraj ploch bude nad okolní terén (trávník) vyvýšen o cca 2 cm pro snadný odtok povrchové vody. Dilata ní spáry a propojování pásnic bude realizováno dle technologie dodavatele. P í ný spád bude jednostranný nebo oboustranný se sklonem 2,5% s ohledem na možnost povrchového odvodn ní v jednotlivých ástech plochy. Veškeré práce p i výstavb budou probíhat tak, aby nedošlo ke konfliktu se stávající zelení a k jejímu poškození (ko enové náb hy strom apod.) V míst , kde prochází ko enový systém cenných zachovávaných strom , budou realizována opat ení proti jejich poškození (ochrana geotextilií, ru ní výkopy, snížení konstruk ního souvrství, vyvýšený násep apod.)

Návesní prostory budou dopln ny o nezbytné prvky mobiliá e. Jedná se o parkové lavi ky, odpadkové koše a informa ní, výv sní tabule. Lokalizace a množstevní specifikace jsou uvedeny vždy na situaci jednotlivých obcí. Snahou je postupné sjednocení t chto prvk , proto jsou tém ve všech plochách totožné prvky. Lavi ka kombinace d evo x kov TYP 1 bude umíst na v obci Žantov, Bý ina, Chlumín. Jedná se o stabilní parkový mobiliá se systémem zemního kotvení



Odpadkový koš TYP 1 bude umíst n v obci Žantov a Bý ina, jedná se o stabilní parkový mobiliá se systémem zemního kotvení.

D ev ná lavi ka TYP 2 bude instalována spole n se stolem jako piknikový set. Jedná se o robustn jší parkový mobiliá , který je zám rn situován v nejvíce zatížené lokalit . Piknikový set bude umíst n v obci Kn žmost,Branžežská jako sou ást informa ní zastávky pro turisty a cyklisty. Jedná se o stabilní prvky se zemním kotvením do betonu. Sestava bude dopln ná i jednoduchým stabilním kovovým stojanem na kola stejného výrobce .



D ev ná lavi ka TYP 3 – kruhová lavice, bude umíst na v obci Solec, okolo dominantního javoru.

Informa ní systém obcí zajišt n instalací tabule, výv sky, která bude sloužit pro pot eby obce. Zvolen byl jednoduchý uzavíratelný typ tabule s kovovými sloupky se zemním kotvením. Rozm r tabule je 750 x 1050cm a umož uje umíst ní devíti formát A4. Tabule bude umíst na v obci Žantov (dvojitá), Bý ina a Chlumín



V Obci Žantov a Kn žmost Branžežská jsou stávající kontejnery na separa ní odpad umíst ny na návesním prostoru. Tento prvek nem že být z plochy vymezen, proto bude realizována d ev ná zást na, která spole n s výsadbou pnoucích rostlin áste n odcloní neestetický prvek. Celkový rozm r plochy pro kontejnery iní 8(6)x2 m a bude zadlážd n dle technologie dále. Zást na je tvo ena z d ev ných hranol , rozm r 12x15x230 cm, sestavených dle ilustra ních fotografií. V rozích a spojích vzájemn kotveny ocelovou ty ovinou, která je zárove kotevním prvkem do dlážd né plochy stanovišt . Výrobce Lesy Benátky s.r.o. dodávají atypické sestavy dle jednotlivých dispozic. V tomto p ípad budou zást ny dopln ny z bok a na zadní ploše p ipevn nými zinkovanými drát nýni rošty, okatosti 10x10 cm o rozm rech 150x100 cm pro popínavé rostliny (celkem 5 segment ).

Plocha pod kontejnery bude urovnána a vydlážd na betonovovu dlažbou v rozsahu velikosti zást ny tj. 8x2m. Pro tyto ú ely bude použita betonová dlažba o rozm rech 20x20x6cm v p írodní šedé barv . Bo ní stabilizace bude realizována betonovým obrubníkem, taktéž v šedé p írodní barv . Celková plocha obou ploch pro kontejnery iní 32m2, délka obrubníku 40bm.



Technologie založení betonové dlažby:

Shodného typu dlažby a její pokládky bude užito k rekonstrukci chodníku v obci Srbsko. Stávající chodník je ve velmi špatném technickém stavu, proto bude v celém svém rozsahu demontován a nahrazen novým povrchem. Ší ka chodníku je zvolena ve stávající dostate né dimenzi 1,2 m, celková plocha chodníku je 39m2. Bo ní stabilizace bude realizována taktéž betonovým obrubníkem v délce 66bm. Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem


V obci Solec bude realizováno technické opat ení, které zamezí vjezdu automobil do zelené plochy v centru obce a ochrání ko enový systém hodnotného dominantního javoru. V ásti obvodu zelené plochy jsou dosud patrné p vodní vyvýšené obruby z období, kdy plocha sloužila k ve ejným kulturním aktivitám. Cílem je obnovení této vyvýšené obruby – její repasování a dopln ní nebo úplná obnova tak, aby obruba byla vyvýšená cca 20 cm nad p ilehlou komunikaci. Na vnit ní ploše pak budou provedeny terénní úpravy s dopln ní ornice do úrovn této obruby, se zatravn ním a umíst ním kruhové lavice pod dominantní soliterní javor. Pokud stávající obruba nebude využitelná, doporu ujeme ji obnovit z použitých pískovcových kamenných kvádr – „štuk “, které jsou tradi ním stavebním materiálem v této oblasti. Tyto áste n zapustit (cca 10-20 cm) do terénu a ze zadní strany izolovat od terénu instalací odv trávací drenážní folie (Deltadrain apod.) Jako nadstandardní ešení m že být tato obruba pomístn dopln na d ev nými fošnami jako sedacími prvky pro d ti.



Regenerace centra obcí Vegeta ní a související prvky. Obec Kn žmost, Na Rynku 51, Kn žmost

Recommend Documents