DRAZÍ PŘÁTELÉ, BRATŘI A SESTRY

ZPRAVODA J FARNOSTÍ HUSOVICE, LESNÁ A OBŘANY

SR DÍČKO ročník XIII. 11. 10. 2009

3-4

DRAZÍ PŘÁTELÉ, BRATŘI A SESTRY Po zvolení našeho hlavního františkánského vedení se dalo předpokládat, že přijdou personální změny. V rámci těchto změn jsem byl poslán „oživit“ naší brněnskou komunitu a tím i svěřené farnosti, ve kterých působíme. Nevím, nevím…? Navíc jsem místní komunitu dostal na starost jako představený, a aby toho nebylo málo, tak se starám o kandidáty (tedy o ty muže, kteří cítí povolání k životu mezi františkány, a již začali žít v našem společenství.) Z brněnské komunity se tedy opět stává tzv. formační dům. Je to 13 let, co jsme s bratřími odešli studovat do Prahy a je to již 7 let, co je většina z nás kněžími. (Didak v Plzni, Augustin v Uherském Hradišti, Lukáš v Liberci) a já po 6 letech činnosti v Praze, v Brně. Br. Josef náš řád opustil. Mnozí se mě ptají, jak se mám v Brně a zatím jsem jim toho nemohl moc říci, mnohé z vás jsem poznal hned a mnohé (zvláště mládež) po delším hloubání v paměti. Byly doby, kdy „na férovku“ se do mě pustilo 5 dětí najednou, ale to prosím již nedělejte. Myslím, že by mě přepral již jen jediný. Jedním z úkolů, které jsem dostal, je rozumně zrekonstruovat faru. Rozumně? I to má za prvním číslem 6 nul. A tak to

vypadá na běh na dlouhou trať. Proto vás prosím, abyste naši, především duchovní činnost (a je to důležité) tedy mou, jako i mých bratří zahrnuli do svých modliteb. S příchodem nového představeného je spojeno také mnoho změn a vím, že nejsou všechny příjemné. Ono být představeným není také příjemné – člověk musí zaujmout jasné stanovisko a to není nic k závidění. V životě člověka se děje mnoho změn a mnoho ztrát, ale s vírou v prozřetelnost Boží, dojde člověk požehnání. Na tomto místě bych vás chtěl požádat, zdali byste v sobě nenašli kousek ochoty ke sjednocení liturgických postojů. Nejlepší se mi zdá (zatím) dělat tak, jak to dělají ministranti. Když stojí – stát, když sedí – sedět, když klečí – klečet. Nechci nikoho nutit, ale překvapilo mě, kolik lidí tuto nejednotu přeráží. Berte to jako prosbu. Brněnská komunita čítá čtyři, vám známé bratry, kterými jsou Ignác, Daniel, Berard a Justin. Dále se mnou přišel bratr Bonaventura, který 2. 10. v Praze složil slavné sliby a 24. 10. v Praze přijme jáhenské svěcení. A letos uběhl Pražský velký maratón 42 km. Po doběhnutí se chtěl jít projít, byl plný energie a já se za ním do kláštera ploužil (nechápu). Jedním z nových bratří zde je také bratr Daniel,

SRDÍČKO

kterému říkáme Dan, abychom se mezi stejnojmennými bratry nepletli. Přišel mezi nás z Příbrami. A nemohu zapomenout na „nejdůležitějšího“ člena, Maxe. Je to čtyřnohý přítel ve františkánské hnědé barvě, je mu 6 let a je to kříženec mezi ohařem a labradorem. Dostal jsem ho na rozloučenou od liberečáků, když jsem od nich odcházel.

A tak už se vzpomínáním přestaneme, a budeme se podílet na budování či obnově základů naší víry. Máme možnost něco vybudovat, kéž nám k tomu Bůh žehná a ukáže, kudy máme jít i dá sílu, abychom změny zvládli k užitku a prohloubení vztahu s Kristem. P. Filip Jan Rathouský, OFM

Bratři františkáni, zleva: Ignác, Filip, Jeroným a Angelus 2

ZPRAVODAJ FARNOSTÍ HUSOVICE, LESNÁ A OBŘANY

Bratři Filip a Angelus

Bratr Angelus

Loučení s bratrem Angelem, 16. 8. 2009 3

SRDÍČKO

JAK ZÁVIST PŘINESLA DOBRÉ OVOCE Mnoho let jsem kouřila. Párkrát jsem se neúspěšně snažila s tím přestat. Spoléhala jsem se jen na vlastní síly, prosit Pána o pomoc tehdy nebylo mým zvykem. Ne, že bych ho nehledala, ale pro svou špatnost jsem si vůbec netroufala před Něj předstoupit, natož Ho o něco žádat. Věděla jsem, že se Mu tento můj hrozný zlozvyk nelíbí, protože mi ničí zdraví. A tak, abych se k Němu mohla konečně přiblížit, udělala jsem svůj, tentokrát poslední pokus. Bylo to těžké období. Počet denně vykouřených cigaret rostl, zdravotní potíže se zhoršovaly. V noci jsem se budila hrůzou, že umírám na rakovinu a zarmucuji své blízké. Až jednou můj známý oznámil, že přestává kouřit. Závist nepatří k mým špatným sklonům, ale v tu chvíli jsem ji cítila velmi silně. Jak já budu závidět, až on to dokáže! Jak to však udělat, když jsem si už mockrát ověřila, jak slabou vůli mám?

Moc jsem se bála, ale závist byla silnější. Ztratila jsem tehdy onen ohavný zlozvyk a nevýslovně mnoho jsem získala. Dnes vím, že Pán se mě ujal a vedl mě jen proto, že jsem Ho hledala. Netušila jsem, kolik člověk zvládne, když v něm jedná On. Nepotřebovala jsem jiné poradce ani pomůcky. Podpíral mě, když jsem se o dovolené cvičila v představách, že se opět nacházím na pracovišti s kuřáky a že si nesmím zapálit ani jednu. Už víc než 10 let nekouřím, známý ano. Zato mám věrného přítele. Už se nebojím svěřovat Mu své slabosti, vylévat Mu své ztrápené srdce. Je shovívavý, utěšuje a léčí. Jeho péči a lásku se snažím oplácet vděčností, i když mnohdy nedokonalou. Často předejde mou snahu a sám vše obrací v dobré. Kde bych dnes byla, kdyby nepřišel a neoslovil mě?! Není to velký důkaz lásky?! -an-

Kartuziánské nakladatelství vydalo publikaci POUTNÍ MÍSTA MORAVY A SLEZSKA. Kniha vychází již ve třetím vydání (1995, 2005, 2008). Je určena jak poutníkům, tak i široké čtenářské veřejnosti. Na 480 stránkách obsahujících 465 převážně barevných fotografií je uvedeno 191 poutních lokalit. Zvýhodněná cena 300 Kč (na pultech je cena 350 Kč!) O možnostech získání publikace za zvýhodněnou cenu se informujte na níže uvedených tel. číslech. Autor: Ing. František Odehnal, tel.: 541 238289 Nakladatel: Kartuziánské nakladatelství tel.: 549 241 588 4


VZPOMÍNKA NA POUŤ DO KŘTIN Letos jsme už po dvanácté vykonali pouť z husovické farnosti do Křtin. Ti zdatní – letos jich bylo 28 – šli pěšky, ostatní jeli autobusem od kostela. Ve Křtinách nás srdečně přivítal nový pan farář Peňáz, který nám přišel naproti ke studánce s chlebem a solí. V kostele jsme se pomodlili sv. růženec, loretánskou litanii a potom následovala mše sv., kterou sloužil otec Ignác.

Při mši sv. požehnal také výborné koláče, které připravili křtinští občané. Otec Prnka (bývalý pan farář) zpovídal. Rozloučili jsme se sv. požehnáním a nastoupili opět do autobusu. Zpět se svezli i ti, kdo šli pěšky. Do autobusu se s námi přišel rozloučit otec Peňáz a popřál nám šťastnou cestu. Byl to krásný duchovní zážitek. Děkujeme všem, kteří se této pouti účastnili a hlavně těm, co ji připravili. Alena Večeřová

5

SRDÍČKO

INFORMACE Z HUSOVICKÉ FARNOSTI Od pondělí 31. srpna 2009 došlo ke změně pořadu ranních bohoslužeb v Husovicích. Mše sv. ve všední den začínají v 7.00 a v sobotu v 8.00. Půl hodiny přede mší svatou tj. ve všední den 6.30 a v sobotu v 7.30 se bratři františkáni v kostele modlí ranní chvály, na které můžete také přijít. Každou neděli před mší svatou v 11.00 se děti modlí růženec, který začíná v 10.30. Všichni jste zváni. Ve středu vždy v 17.00 je mše svatá pro děti. Potřebujeme posíleni úklidových skupin. Rozpis jednotlivých skupin je vyvěšen v předsíni na nástěnce. I jeden nový člen je velkou pomocí. Zkoušky chrámového sboru probíhají na faře každou středu od 19.00 hod. Každý, kdo má chuť se přidat, je vítán. Každé druhé úterý v měsíci je v kostele v 17.00 smírná pobožnost růžencového společenství. Vždy ve středu v 16.00 je na faře zkouška dětské pěvecké scholy. Každý čtvrtek po večerní mši svaté bude v kostele eucharistická adorace. Po ní je na faře setkání společenství, kde si povídáme o duchovních věcech. 7.10. 2009 v 18.00 na faře bude zahájení přípravy na biřmování. Povede ji bratr Filip. Do konce roku zbývá uhradit za opravy kostela cca 220 000 Kč. V letošním roce se provedla další oprava části střechy presbytáře na straně kaple sv. Anny. Na příští rok zbývá oprava kruhové části. SVÁTEK SV. FRANTIŠKA si připomeneme 4. října 2009 při slavnostní mši sv. v 18.00. Po mši sv. bude na faře připraveno malé občerstvení. Těší se na vás bratři františkáni. RŮŽENCOVÁ SLAVNOST bude 17. října 2009. Začne v 9.00 modlitbou sv. růžence, po ní bude následovat eucharistická adorace – obojí je s účastí dětí. Pak bude sloužena mše sv. za účasti poutníků a proběhne setkání na faře. Bratr Ignác zve srdečně všechny k účasti. 6


INFORMACE Z DUCHOVNÍHO CENTRA BRNOLESNÁ Ne 4.10. od 14-ti hod. posezení u burčáku. So 10.10. v 17.00 mše sv. za nenarozené děti a jejich blízké, kteří jejich ztrátou trpí. Bližší informace na www.nenarozeni.cz. Ne 11.10. v 17.00 koncert rodiny niněristů Košíkových LUČEC-vnučec. So 17.10. od 9.00 do 12.00 Burza dětského oblečení. Ne 18.10. v 18:30 kostel Nanebevzetí P.Marie „U jezuitů“ – velký Benefiční koncert duchovní hudby souboru Musica Animata ve prospěch dostavby DC Brno-Lesná. Ne 25.10. v 10.30 slavnostní mše sv. k oslavě blahoslavené Marie Restituty. So 7. + 14. 11. od 9.00 do 12.00 tradiční Bazar knih a bleší trh.

Family Point – Josefská 1 – Brno Informační a poradenské středisko pro rodiny. Bezplatně poskytuje tyto služby: ü ü ü ü ü ü

informace a poradenství pro rodiny informace o programech pro rodiny v Brně a okolí místo pro nakrmení a přebalení dětí v centru Brna dětský koutek internet pro veřejnost akce pro rodiny

Otevřeno po – pá 9:00 – 17:30, tel.: 542 217 465, mob.: 733 755 800, www.familypoint.cz.

Poradna pro rodiny funguje rovněž elektronicky na [email protected]. Family Point je podporován Magistrátem města Brna.

7

SRDÍČKO

INFORMACE Z CENTRA PRO RODINU A SOCIÁLNÍ PÉČI Pro rodiče a vychovatele připravuje Centrum pro rodinu a sociální péči Brno kurz Křesťanská výchova aneb „Předávání víry v rodině“. Termíny konání: 15. 10., 22. 10., 5. 11. a 12. 11. vždy 17.00 – 19.30. Jedná se o čtyři, na sebe navazující tématicky zaměřená setkání, jejichž cílem je uvažovat o základních křesťanských hodnotách ve spojení s jednotlivými lidskými dovednostmi, potřebnými pro pravdivé svědectví víry a jejich významu v každodenních situacích. Témata jednotlivých setkání: Důvěra, úcta, autorita, slavení, odpuštění, bezpodmínečná láska a život ve společenství. Centrum pro rodinu a sociální péči pořádá seminář „Jak zabavit dítě“ aneb „Mateřská je na hraní“ pro rodiče a děti ve věku od 1 do 4 let. Cílem je vybavit rodiče zásobou her a aktivit, aby jim a jejich dětem lépe ubíhal čas v situacích, které jsou pro děti nudné a únavné a vybízejí tak k nežádoucímu chování (nemoc, cesta autem, čekání u lékaře). Termín konání: 17. 10. 2009, 9:00 – 12:00 hodin Místo konání: Společenský sál CRSP, Josefská 1, Brno Cena: 180 Kč/3 hod. Více informací na tel. čísle: 542 217 464 Rodinám s hyperaktivními a neklidnými dětmi ve šk.roce 2009/10 nabízíme: Cvičení pro děti s vývojem k LMD (5 – 7 let) Trénink soc. a emočních dovedností (8 – 11 let) Rodičovskou skupinu pro rodiče dětí s hyperaktivitou Rodičovskou skupinu pro rodiče dětí s PAS Individuální pomoc v rodině Bližší informace na www.crsp.cz, nebo u Petry Škrdlíkové – tel. 542 213 549. Kurz informační technologie pro ženy Kurz je určen nezaměstnaným ženám, ženám po RD apod., které mají zájem pracovat na IT pozicích, případně se chtějí v práci s počítačem zdokonalit pro svou plánovanou profesi. Hlavní podmínkou účasti je již zvládnutá základní uživatelská znalost práce s PC, výhodou komunikativní znalost anglického jazyka na středně pokročilé úrovni. Kurz se skládá ze tří částí: PC kurz (80 výukových hodin, akreditovaný kurz, připraven ve spolupráci s firmou IBM GS Delivery Center s.r.o.) Podpora soft skills (32 výukových hodin) English for Job (dopolední tematické workshopy, 12 výukových hodin) Místo konání: CRSP Brno, Josefská 1, PC učebna a přednáškový sál Termín konání: 1. 10. – 15. 12. 2009 (1. běh) Výuka probíhá 2-3× týdně (út, čt, pá), vždy 8.30-12.00 hod. Přihlášky do kurzu: na recepci CRSP Brno, Josefská 1, tel.: 542 217 464, mobil 731 402 731

8


POUŤ DO VÍDNĚ Již potřetí jsem jela se členy a přáteli Růžencového smírného křížového tažení za mír ve světě-RJK-na pouť do Vídně. Brněnští členové tohoto společenství se pravidelně scházejí v husovickém kostele každé druhé úterý v měsíci ke společné modlitbě sv. růžence. Vyvrcholením jejich setkávání bývá každoroční pouť do Vídně, která se koná vždy v září. Od roku 2000 poutníky doprovází husovický farář, o. Ignác Vojtěch Majvald. Tentokrát se pouť uskutečnila v neděli 13. září. Na 12. září připadá svátek Jména Panny Marie, který se v Rakousku slaví nejbližší neděli. Je připomínkou porážky Turků ve Vídni, kde byla zastavena jejich invaze do Evropy. Křesťané šli proti nim do boje ve jménu Panny Marie a zvítězili. Letos jsme vyjížděli z Brna v 7.15. Na nás, dvanáct Brňanů, už v autobusu čekali další členové a přátelé společenství z jiných míst. Celkem nás cestovalo třicet dva poutníků. Stavovali jsme se v Brodu u Dunajovic. Tam nás přivítal otec Josef Kohoutek, také člen tohoto společenství. Otec Ignác, náš duchovní doprovod na této pouti, sloužil mši sv. v tamějším kostele, zatímco o. Kohoutek po dobu bohoslužby zpovídal. Odtud jsme se vydali už rovnou do Vídně. V autobusu jsme díky o. Ignácovi přijímali i vydatnou duchovní potravu. Společně s ním jsme se mohli pomodlit motlitbu ranních chval, modlitbu uprostřed dne i motlitbu se čtením a samo-

zřejmě jsme nevynechali ani rozjímání nad radostnými tajemstvími sv. růžence. Dokonce jsme se pomodlili i několik desátků v němčině, abychom pak lépe zvládali společnou modlitbu sv. růžence ve vídeňské „Stadthalle“. K tomuto účelu nám o. Ignác připravil a věnoval potřebné modlitby v němčině, takže se mohli přidat i ti, kdo německý jazyk dobře neovládají. Po celou dobu nám počasí přálo. Ve Vídni, cestou do františkánského kláštera nás provázelo sluníčko. Zde jsme se zastavili u hrobu P. Petra Pavlíčka, zakladatele Růžencového smírného křížového tažení za mír ve světě. Již v autobusu nás o. Ignác seznámil s životem tohoto františkána, který nepostrádal mocné doteky Boží lásky. Z umělce, malíře, žijícího světským životem, se stane bratr Petrus, který je ve svých čtyřiceti letech vysvěcen na kněze. Co toho zcela křesťanské víře odcizeného světoběžníka vrátilo k církvi, zůstává tajemstvím. Bezesporu však jeho životní dráhu ovlivnilo zatčení gestapem krátce po vysvěcení, poslání na západní frontu a zvláště pohyb mezi esesáky v zajateckém táboře. Pocítil naléhavou potřebu smíru mezi lidmi ve světovém měřítku. Měl to být řetěz modliteb, který by se šířil od člověka ke člověku, od Atlantiku po Pacifik. 2. února 1946 získává v Mariazell odpověď Panny Marie na svou prosbu o radu: „Čiňte, co vám říkám, a budete mít mír.“ P. Petrus pochopil latinské poselství, v němž Panna Maria žádá modlitbu 9

SRDÍČKO

růžence. A to byl poslední impuls ke vzniku tohoto modlitebního společenství. Je rozšířeno ve sto třiceti dvou zemích světa a má už dva a půl milionu členů. A v našich farnostech se o něm, tak málo ví. Uzavření státní rakouské smlouvy 15. května 1995 bylo potvrzením, že cesta plnění fatimského poslání byla správná. Mocné zbraně míru v rukou jsou modlitby a oběti, nikoliv demonstrace. Skrze Marii k Ježíšovi – to byla duchovní cesta P. Petra, což je v podstatě fatimské poselství! Atmosféra ve Stadthalle na mě vždy silně působí. Jako by to tam dýchalo tajemnou jednotou srdcí všech zúčastněných. Program začíná přivítáním přítomných, kteří přijeli z různých koutů Evropy, pak následuje svědectví. Tentokrát k nám hovořil spisovatel, profesor M. Lutz. Následuje modlitba svatého růžence a po ní mše sv., doplněná krásným sborovým

zpěvem. Na závěr zpíváme všichni společně „ Schutzfrau Österrichs“ a duchem blíže k Pánu odcházíme občerstveni vstříc všedním dnům. Je mi líto, že nerozumím svědectví a vždy si umiňuji, že si rozšířím znalost německého jazyka. Trochu jsem však zpohodlněla, protože o obsahu svědectví nás na zpáteční cestě informuje sestra Václava Židlická, která s námi jezdívá a umí dobře německy. Jsem vděčna organizátorům pouti, P. Josefu Koudelkovi a P. Miroslavu Holíkovi a duchovnímu průvodci o. Ignácovi, že díky jejich úsilí mohu být účastna tohoto posilujícího zážitku duchovního spojení v modlitbě s dalšími věřícími bratry a sestrami Evropy. Díky patří i p. řidiči, který nás asi ve 22:30 hod. šťastně přivezl do Brna. Vrátili jsme se sice unaveni, ale povzbuzeni. Mgr. Lubomíra Vocílková

VODNICKÉ POHÁDKY ZE ŠTĚPÁNOVIC Štěpánek a sumec (část 11.) Štěpánek si na svém vrbovém sedátku spravoval vodnickou botu, ale nějak se mu to nedařilo, chtělo by to už novou. Ještě k tomu se valí černé mraky, skoro na tu práci není vidět. Od Lišova mu posvítil pořádný blesk a hned druhý od Zvíkova, ale to už se spustil takový liják, že i vodník raději zaleze do své chalupy. Čekali s Eliškou, že to brzy přejde, ale burácení neustávalo a proudy deště bičovaly hladi10

nu rybníka, až se do střechy vodnického domku začaly dělat díry. Rozbujelá voda chaloupku rozhoupala. Štěpánovickým potokem se sem valily vlny vody, vyrvávaly rákosí a razily si cestu už i loukami. „Ve Štěpánovicích je zle,“ usoudil Štěpánek a hned se tam s Eliškou vydali. Na návsi už bezradně stála řada lidí, rozběsněný potok, opírající se vší silou o oblouky mostu ve snaze odstranit tuto kamennou


překážku z cesty a podemílající břehy je děsil zlostným hukotem. Báli se, jak tento nerovný zápas mostu a vodního živlu skončí, jiní vynášeli vodu ze svých chalup, protože jiné potoky se valily přes jejich stavení z polí a luk, aby nakonec přidaly své vody k hučícímu proudu. „Štěpánku, pomoz nám,“ volali lidé s nadějí. Štěpánek vstoupil do divokého proudu, kam by se člověk nemohl odvážit, popadl potok za pačesy jako koně za hřívu a vijó divochu, zanech most mostem a uháněj rozprostřít svou sílu do luk za vesnici, kde už nenaděláš tolik škody. Přidejte se potůčky z polí a vyhněte se lidským obydlím. Potůčky poslechly hned, potok se chvíli vzpínal silný neustálým přikrmováním deště, snažil se Štěpánka setřást, ale nakonec se zklidnil a udělal, co vodník chtěl. Konečně ustal déšť i bouře, nad zaplavenou krajinu se vracel mír a klid. Eliška našla Štěpánka na hrázi – usnul únavou. Ustlala si vedle něj, aby dospali zbytek noci. Ráno se šli podívat na svůj dům a co nevidí. Z pobořených stěn ční veliká fousatá hlava. Sumec – no skoro jako stodola. „Co děláš v našem domě,“ zeptal se mírně Štěpánek. „Pch, teď je to můj dům a můj rybník. Zmizte odtud,“ zavelel sumec. Štěpánek byl moc unavený, věděl, že v té chvíli by na sumce nestačil. Asi ho tam zanesla ta velká voda odněkud. Vrátili se na hráz, zrovna tam přišli štěpánovičtí. „Chceme ti poděkovat, Ště-

pánku, že to s tou vodou nedopadlo u nás ještě hůř. Už tak natropila škody, kdovíjak by to dopadlo, kdybys ji nezkrotil,“ děkovali. „A co, že jsi smutný?“ Štěpánek s Eliškou jim pověděli o nezvaném hostu. „Teď musíme zase pomoct my vám,“ rozhodli sousedé a dali hlavy dohromady. Nejstarší rybář nakonec řekl: „Možná bych si věděl rady. Sumci jsou tuze nafoukaní, tak snad to zabere.“ Utrhli si duté stéblo a volali jím do vody na sumce jeden po druhém. „Sumče, ty žblabuňko nevykvašená,“ volal první. „Pche,“ zavrtěl se sumec. „Močálníku ubahněná,“ zavolal druhý. „Pcha,“ řekl sumec. ,,Blumajzníku štrumajzlíkovej,“ volal třetí rybář. Sumec pořád nic, jen trochu zelenal a modral. „Ty pilišlíku kadeřavej,“ zvolal čtvrtý rybář. Sumec blýskl očima. „Ty kachnožroute uplácanej,“ zakřičel pátý rybář. Sumec zlostně mávl ocasem, až voda vysoko vystříkla a zkropila všechny přítomné. „Ty votlemajzníku kropenatej,“ křikl šestý rybář. Sumec začal vzteky rudnout a chystal se prudce vyrazit na ty drzouny. „Ty čulibrku začvaňhanej,“ zavolal Štěpánek a bum, rána jako z děla, sumec vzteky prasknul. Štěpánek s Eliškou si postavili nový domeček a z té veliké sumčí kůže měli nové boty nejen oni, ale i všichni rybáři ze Štěpánovic. Dědily se po řadu generací a snad nikdy se neroztrhaly. Jarka Cýrusová

11

SRDÍČKO

SRDÍČKO – zpravodaj brněnských římsko-katolických farností Husovice, Lesná a Obřany. Vychází se souhlasem duchovních správců. Kontaktní adresa: Římsko-katolická farnost Brno-Husovice, Vranovská 103, 614 00 Brno nebo schránka Srdíčka v zadní části husovického kostela nebo e-mail: [email protected] http://www.volny.cz/dcbl/srdicko.htm Odpovědný redaktor: Daniel Kummer NEPRODEJNÉ. Vychází pro vnitřní potřebu farností. Neprošlo jazykovou úpravou. Uzávěrka tohoto čísla byla dne 25. 9. 2009, uzávěrka příštího čísla je 20. 12. 2009. 12

DRAZÍ PŘÁTELÉ, BRATŘI A SESTRY

Recommend Documents