ZPRAVODAJ . 100
erven 2005 Vychází 4 x ro n Edi ní rada Zpravodaje: p átelé So a Neumannová (odp. redaktorka), Iva Apfelbecková (zástupce), František Duchá ek, V0ra Svobodová, Pavel Šulda a Dana Velebová Kresby: p ítelkyn0 Marie Tvrdková Tisk: Zden0k Misík, Bo ivojova ul. 90, 130 00 Praha3
„Co srdce rozdá, neztrácí.
Je to uloženo v srdcích druhých lidí.“ / Robin St. John /
Drazí Hortiklubáci, snad jste nep ehlédli, že náš aso-písek se tímto íslem p esypal už stokrát?! Je to výro í k radosti, zamyšlení i nad0ji, výro í, sv0d ící o naší tradici, vytrvalosti i pot ebnosti pro lov0ka. Zprvu to byl jen informativní a instruktážní v0stník, ale dnes, s touto redak ní radou, p ináší krom0 toho nejen nová botanická sd0lení na vysoké odborné úrovni, ale i pCvabné kulturn0-literární a geografické vsuvky a ilustrace ist0 pro pot0šení. Díky! Dnešní sv0t nám nejen nabízí, ale p ímo vnucuje stovky atraktivních v0cí a zážitkC, že jsme až osln0ni, ba p esyceni. Ale co bychom si bez nich po ali? VždyE by se sv0t ur it0 zastavil, kdybychom nem0li svou informaci o zaru en0 nejlepším p ípravku, který zv0tší naše asy o “x“ procent, i o nejjedine n0jším p ípravku do my ky na nádobí. A co našich p0t-šest napínavých mordC denn0? Jenže n0kte í lidé jsou tak nevd0 ní, že utíkají na venkov, do lesa, na zahradu. kde neslyší nic z toho civiliza ního h motu, jen v podve er drozda na hromosvodu. Tam potom prsty kultivovanými tiskárnou a palcem, protáhlým od mobilu trhají plevel a kopou a kyp í a co víc, vlastníma rukama sází nový život s dychtivou p edstavou, jaká to bude jenom paráda. Ovšem nutno dodat, že je k tomu t eba ješt0 pak n0kdo, komu se nad tím srdce zatetelí. Naši p edkové už dávno všechno znali, když vymysleli: „Vrána k vrán0 sedá…“. A to jsou ty ideály, z kterých kdysi vznikl Hortiklub, který by se také mohl jmenovat „Spolek sp ízn0ných duší.“ Lekla bych, že nikdy nezahyne, po ád máme u nás vedle zkušeného stá í i nad0jné mládí - a když – jenom snad tak se ur it0 obrodí v nové podob0, vždyE i ten Fénix to um0l. A tak, podle mého, dokud bude tráva zelená a duhová rosou, dokud budou kv0tiny prozp0vovat barvami a vCní, bude mít lov0k nepotla itelnou pot ebu zastavit se nad záhonem a íci druhému lov0ku: „ Koukni, ty kytky, to je ale krása, viN?“ A tak nám všem p eji, abychom si p0kn0 prožili, že má náš – tedy ne Ve erní ek, ale Zpravodaj p0kné, kulaEou ké narozeniny. / Vlasta Kohoutková /
2
V ela na zahrádce Dobu od jara do podzimu spojuje zahrádká s bzukotem v el v kv0tech ovocných stromC, okrasných ke C, letni ek i trvalek. Málokdy se ale zamýšlí nad významem v el. Pro spoustu lidí je v ela zdrojem medu a n0kdy i žihadla. Její skute ný význam charakterizoval už A. Einstein ;" Pokud v ely zmizí ze Zem0, zbývají lov0ku pouze ty i roky života". Vztah v ela - rostlina se vyvíjel po tisíciletí až do dnešní podoby, kdy jsou na sob0 existen n0 závislé. V ela nemCže existovat bez rostlin, protože ji poskytují všechny složky potravy z nektaru a medovice získává cukry, z pylu bílkoviny a tuky. Rostlinám se odvd0 uje vrchovatou m0rou -p i sb0ru nektaru a pylu p enáší z kv0tu na kv0t pyl a zajišEuje tak opylování nezbytné pro další rozmnožování rostlin. V0dci uvádí, že bez v el by se eská krajina p em0nila v travnatou step. l když v ela není jediný opylova , je bezesporu nejdCležit0jší, je nejpo etn0jší (1 v elstvo na vrcholu rozvoje má až 60.000 jedincC l) je rozší ena po celém území a vyvinula se u ní flor-konstantnost (v0rnost kv0tu), která je p i opylování velmi dCležitá. Význam v el je ješt0 vyšší u cizosprašných odrCd. A co v elám nejvíce" chutná" ? Zjara pot ebují v ely hlavn0 pyl - ten poskytují lísky, olše lepkavá, topol osika, vrba jíva, sn0ženky, bledule, podb0l.krokusy, lýkovce atd. V dubnu rozkvétají vrby, sasanky, dev0tsily, javor mlé ný, rybízy, meru ky, broskvon0 atd. V kv0tnu již v elstva p ekonala kritickou ást roku a hodují na celé ad0 rostlin - n0které vykvétají i na velkých plochách. Na trnky navazují t ešn0 a pak i ostatní ovocné stromy. Tam, kde nejsou plochy epky, p ijdou vhod i hlohy, jírovce, javory kleny, buky, duby,, jitrocel, he mánek, plazivý jetel atd. Rerven a ervenec je pro v ely velmi bohatý.pyl i nektar jim poskytuje ho ice, bob, maliník, akát, zástupci eledi hv0zdicovitých (bodláky, rmeny, slune nice, t apatky, zlatobýl …) a eledi hluchavkovitých (máta, dobromysl, šalv0je, hluchavky, tymián, levandule, saturejky …). Srpen znamená pro v ely nesmírn0 dCležité období - líhne se generace dlouhov0kých v el a v ely si vytvá í tukové zásoby. Je proto velmi dCležitý dostatek nektaru a hlavn0 pyl - z jetele, v esu, t ezalky, ji inek, aster, slune nic, rozchodníkC, pámelníku, kustovnice, bodlákC atd. Zahrádká i mohou v elám pomoci nejen výsadbou a p0stováním vhodných rostlin, ale myslet na n0 mohou t eba i p i výb0ru rostlin na zelené hnojení - vynikající je nap . svazenka. P i plánování výsadby d evin lze volit sortiment tak, aby d eviny kvetly postupn0 a tak zajistily v elám pastvu po celý rok. Z celé ady rostlin (hlavn0 d evin) sbírají v ely i tzv. propolis, který pak používají k dezinfekci a tmelení úlC - lé ivé ú inky propolisu využívá i lov0k v celé ad0 p ípravkC. V ely to nemají lehké - jejich úsp0šný rozvoj závisí na celé ad0 faktorC – nap . po así v zim0 a na ja e. Jedním z dCležitých ukazatelC je i v elí pastva - soubor rostlin s 3
významem pro výživu v el. Zatímco po así neovlivníme, s pastvou mCžeme v elám pomoci. T eba tím, že v dob0, kdy odkvetou velké plochy (nap . epka, ovocné sady, akáty atd.), jim nabídneme " n0co ze zahrádky". Povídání o v elách a rostlinách by bylo daleko širší. VždyE ve v ela ském u ilišti v Nasavrkách se vyu uje samostatný p edm0t V elí pastva. Pokud byste se s životem v el a jejich významem pro rostliny a celou p írodu cht0li blíže seznámit, obraEte se na pracovníky jediného u ilišt0 v republice, které se chovem v el a vším, co s ním souvisí, zabývá. / Ing. Novotná, St(ední odborné u ilišt v ela(ské, Nasavrky/
Dopisy tená V uplynulých dnech jsme si p e etli konstatování v0dcC o urychlujícím se oteplování Zem0 i zmenšující se ozónové vrstv0. P edpov0di celosv0tových katastrof z toho vyplývajících nejsou nijak p ehnané a m0li bychom je brát vážn0. Jsme vCbec schopni provést zm0ny, které by nep íznivý vývoj na Zemi zastavily? Brát v úvahu jen to, co odchází ze všech komínC, považuji za nedostate né. Jsou ješt0 dv0 oblasti, které ur it0 |z tohoto hlediska nejsou zanedbatelné. V jedné to je zhoršující se pom0r mezi po tem obyvatel a stavem zelených rostlin, které nesta í likvidovat škodliviny v ovzduší, p edevším CO2. Likvidace pralesC, vznik rozsáhlých pouští, ale i stav p írody u nás tomu nahrává. Zde bych vid0l nad0ji, že se nechá nep íznivý vývoj zastavit i oto it, budou--li rozhodující initelé pro to mít pochopení. V druhé to je trend konzumní spole nosti .Vyjmu z toho jen jeden lánek, který se mimo ádn0 stará o zhoršování ovzduší; je to automobilismus. Zcela neúm0rn0 roste k možnostem likvidace zplodin. T0žko stanovit optimální stav, ale víme, že byl mnohonásobn0 p ekro en. Vlivem nátlakových skupin výrobcC, prodejcC a všeho, co s auty souvisí, ale i levných pohonných hmot a naší pohodlnosti se má v blízké budoucnosti automobilismus dále rozši ovat. Plní se tím bohat0 i vývoj HDP, je ale možný nekone ný rozvoj v našem kone ném sv0t0? Ukon it to mohou snad jen katastrofy, které se z tohoto vývoje dají o ekávat. Pak bude ovšem pozd0 n0co napravovat ! / p(. Jan Tikal /
KLUBOVÝ ŽIVOT Pod"kování Jarní konání výstavy Narcis 2005 v Lysé n.Labem dalo podn0t i uskute n0ní zám0ru, aby náš klub obnovil tradici výstav. Naposledy byly naše velice pCsobivé panely o innosti a vzniku klubu vystavovány na Strahov0 v r. 1999 u p íležitosti konání výstavy Harmonie 99. Pod0kování pat í p edevším p . M.Tvrdkové, která se o n0 po celou tuto dobu pe liv0 starala a p evzala i nyní patronaci a organizaci nad naší expozicí. S velkým úsilím v asovém harmonogramu zajistila p edevším dopravu, o kterou se materiáln0 postarali Mirek a Dana Velebovi a jiní lenové, kte í své exponáty dodali osobn0.
4
Sortiment exponátC nebyl velký, ale rCzný a snad práv0 proto pCsobily velmi impozantn0 a p itažliv0 pro návšt0vníky. Sv0ží zele na bonsajích p . Humla kontrastovala s žlutými rozkvetlými bonsajemi p . Melicharové, n0žnými kv0ty fialek p. Sk ivánkové a vzrostlými rostlinami od p . Pe enky. P . Pícha dodal krásné eb íky do vazby, které se ujala p . He mánková a její dominující obrázek mezi panely byl p edm0tem nejednoho fotografa, jakož i narcisové aranžmá. Velice zajímav0 pCsobil i exponát Dany Velebové, lišící se od živých kv0tC. Záv0rem chceme pod0kovat za práci všem zú astn0ným lenCm na naší expozici, jakož i t0m lenCm klubu, kte í drželi b0hem celé výstavy služby u naší expozice. P edevším p . Sk ivánkové, Sýkorové, He mánkové, Pavlíkové, Tvrdkové a Velebové. / za výbor Hortiklubu Helena Pavlíková /
ZÁJEZDOVÁ SEKCE Navštívili jsme zahrádku p ítelkyn' Neterdové. V pátek 13.5.2005 jsme využili jejího laskavého pozvání a mohli obdivovat nádherný vodopád kv0tC pláménku, kvetoucí pnoucí hortenzii, bohat0 kvetoucí Cornus florida „Rubra“ a celkové uspo ádání zahrady. Úžasný byl pohled z balkonu ve 2. pat e na kr ský les a výhled do její a do sousedních kvetoucích zahrad. Dík za milé p ijetí i pohošt0ní. Škoda jen, že nás p išlo tak málo. / Jarka 0eháková /
Zpráva ze zájezdu „Východní ,echy“ Dne 21.5.2005 se konal první letošní zájezd za krásami jarní p írody, který za al jako obvykle u hotelu Opera). Po vzájemném p ivítání a vým0n0 donesených výp0stkC jsme nastoupili do autobusu a vyjeli. Naše první zastávka byla v Relákovicích v zahrad0 Ing.Knapa, který p ednášel v zim0 v PrChonicích o exotických jehli nanech. Jeho zahrada založením odpovídá jeho p ednášce a bylo velmi zajímavé ji navštívit a vyslechnout si podrobný výklad o p0stování t0chto d evin v našem klimatu. Pan Ing.Knap se nám velmi v0noval a ochotn0 zodpovídal všechny naše dotazy. Nap . p0stuje Wistarii na vysoké jedli, která je práv0 v kv0tu, potom mnoho druhC ibiškC, esnekovník, n0kolik druhC cedrC, borovic, jedlí, ínské pivo ky, magnólií, atd. Po srde ném rozlou ení a pod0kování jsme pokra ovali do P erova n.Labem, kde v rozsáhlém prostoru a sklenících nás provedl, nevím zda majitel, i jeho zástupce a 5
ukazoval nám mate ní rostliny, výrobu a celé zákulisí školek Montana. Pro zajímavost uvádím, že jsme se dozv0d0li složení množícího substrátu: rašelina, písek, polystyren pro zateplení a trochu jemné borky. Zem na množení vCbec nepoužívají. Po prohlídce jsme navštívili prodejnu, ale myslím, že nás mnoho nenakupovalo. Po nastoupení do autobusu jsme ujížd0li do Lysé n.Labem, kde nás již ekala p . J.Melicharová, abychom si prošli a prohlédli krásný park u zámku, který dal v 17.st. vystav0t a užíval rod ŠporkC. Záme ek je dnes využíván jako domov dCchodcC. V parku jsou umíst0ny sochy z dílny Matyáše Brauna a lemují cesty spolu se živým plotem z habru.. Park je dob e udržovaný a škoda jen, že nebylo více asu si jej prohlédnout více do hloubky, kde p echází do volné p írody. Po troše zmatku, abychom v Lysé nikoho nezapomn0li, jsme se vydali p es Kolín do Vino ic u Týnce n.Labem, kde na nás již ekali manželé Kasalovi s otev enou náru í a velkou pohostinností. Jejich zahrada je p ekrásná, je na ní vid0t s jakou láskou jí postupn0 budují a kolik asu jí v0nují. Je založena z ásti jako velká skalka a je vid0t, že manželé mají do budoucna ješt0 mnoho plánC a jak doufají i energie. Byli jsme srde n0 p ijati a stCl se prohýbal pod ob erstvením, které jsme ani ne ekali. Bylo to velmi milé setkání, posezení a jist0 mnohý z nás získal inspiraci pro svCj objekt.Za tuto p íjemn0 prožitou hodinku jim všichni d0kujeme. Pak už zbývaly poslední 2 body programu a to ve Všejanech a v Nymburku. Nejprve u p.Balatky, který se zabývá roubováním, p0stováním a prodejem arov0níkC. Po náležité p ednášce, jak se pohybovat a chovat, jsme si mohli prohlédnout jeho dv0 zahrady a posléze nakoupit jeho roubovance. Oznámil nám, že jsme poslední autobus v kv0tnu a že sortiment je již hodn0 rozebraný, ale p esto n0kolik z nás neodolalo, vybíralo a nakonec vít0zn0 zakoupilo. Není to ovšem s p.Balatkou jednoduché, ale uznávám, že je to mraven í práce, mnoho energie a starostí, a proto trvá na svých požadavcích p i prohlídce a nákupu jeho arov0níkC. Po této vy erpávající anabázi již na nás ekala otev ená náru p .J.Melicharové, která bydlí také v této vesnici a kde se nám dostalo p íjemného p ijetí, dobrého jídla i pití a hlavn0 krásného dojmu z její p0kné zahrady, která je velmi pe liv0 osázena, udržována a práv0 v plném kv0tu. Pozoruhodné byly i její bonsaje, které nám p edstavila. Bylo nám u ní a myslím, že mohu mluvit i za ostatní, opravdu hezky a p íjemn0, k emu také p isp0lo báje né po así. Suma sumárum – zájezd se op0t vyda il a také proto, že jeho organizaci od A do Z m0la na starosti naše p . Jaruška Leháková. / Božena N mecká /
6
Informace pro zájemce. Centrum cel oži votního vzd"lávání Kulturní dCm Vltavská, Praha 7 - u stanice metra C, velký sál (Dopravní podniky) Organizátor: Ing.Dana Steinová. Univerzita volného asu zahájí na podzim 2005 tyrsemestrový kurz / tzn. 2 roky/ na téma "Krajina a les v RR ".Tento obor je realizován ve spolupráci s Lesnickou fakultou RZU / univ..prof .Ro ek / a dopln0n exkurzemi. Toto téma je vhodné též pro prarodi e, kte í absolvují obor ve škol. roce 2005/6 a cht0li by se ú astnit následn0 s vnou aty od 6 do 12 let od podzimu 2006. V dalších semestrech se plánuje seznámeni s naším ptactvem, jehli natými a listnatými stromy, národními parky, rybníky, ochranou p írody a životního prost edí, atd. P ednášky se konají vždy ve tvrtek, po ínaje 6.10.2005, 1x za 14 dní od 9 - 11 hodin. informaci podává So4a Neumannová tel. 222 252 177
Za v0cnou správnost p ísp0vku ru í autor. Redak ní rada si vyhrazuje právo krátit rozsah delších p ísp0vkC a všechny p ísp0vky v p ípad0 pot eby stylisticky upravovat. Uzáv0rka Zpravodaje .101 je 13.zá í 2005. 7
