Dramatická výchova Vypracovala: Martina Hrubá Studentka 3. ročníku MŠK Email:
[email protected]
Reflexe na knihu-„ Metody dramatické výchovy v mateřské škole“
S knihou metody dramatické výchovy v mateřské škole jsem se seznámila již před dvěma lety, na doporučení kolegyně učitelky, co prošla pedagogickou fakultou v Českých Budějovicích přede mnou. Kniha se stala od začátku pro mne velkým pomocníkem k navázání důvěry a lepších vztahů ve třídě. Spatřuji v ní ten správný impuls a motivaci, jak přirozeně, nenásilně a hravě propojovat všechny výchovné a vzdělávací složky, nabízené učitelkou dětem. Formou her a prožíváním příběhů se dramatická výchova prolíná celým dnem v mateřské škole. Nejlepším příkladem, využití dramatické výchovy je zkušenost s dětmi v mé třídě. Školka, kterou vedu je až u německých hranic a je zde hodně dětí z málo podnětných a neúplných rodin, děti jiné národnosti a jedno integrované dítě s poruchou autistického spektra. Některé děti k nám přeřadily z nedaleké školky, kterou obec rušila na popud ČŠI, pro nevyhovující prostory a pro nekvalitní řízení a práci pedagogů. V počátcích se děti moc neprojevovaly, byla utlumená jejich hravost a přirozenost. Postupně docházelo k častým konfliktům o hračky a pozornost, děti neuměly řešit ani jednoduchý problém bez použití násilí. První rok existence naší školky byl dost náročný. Ač mám za sebou léta praxe v dobře fungující zavedené Plzeňské školce, kdybych neměla odbornou podporu ve studiu pedagogické fakulty v Českých Budějovicích, kolikrát jsem měla chuť to vzdát. Právě v těchto chvílích jsem nejvíce ocenila knihu „Metody dramatické výchovy v MŠ“, pomohla mě překonat mezi dětmi všechny bariery- komunikační, jazykové, sociální. Najednou, zabraní do příběhů a her, už nehledají mezi sebou rozdíly, neshody, ale začínají kooperovat a respektovat odlišnosti druhých. Pro mne to byl impuls k vlastní sebereflexi, hledání nových cest a možností, jak pracovat s dětmi. I mne to posunulo k většímu prožitku, hravosti a tvořivosti. Najednou nepotřebuji sedět dlouhé hodiny nad přípravou činností na následující týden a lámat si hlavu, jak zapojit co nejvíce dětí, jak být originální a netradiční. Témat na hraní a tvoření je kolem nás nespočetně, stačí se jen rozhlédnout a vidět. Dobré je nechat děti vymýšlet nové nápady a možnosti, co je zajímá a co trápí. Mohou si tak pomocí pohádkového příběhu odžít trápení a vyplavit emoce, s kterými si neví rady v běžném životě. Naše třída se pomalu začíná ozdravovat. Snažíme se dodržovat pravidla, která jsme si společně vytvořily, aby nám spolu bylo dobře, snažíme se spory nepotlačovat, ale řešit je. Pomocí her a příběhů, které společně vymýšlíme a prožíváme, začínají děti vnímat vlastní tělo, svou duši, pocity a nálady, a ač si to ještě neuvědomují, formuje to jejich sebepojetí. Začínají stále více věřit v sebe i v nás.
Tematický celek: „Bramborové království“
Cíl:
Vytvářet podmínky pro rozvoj sociální zkušenosti, učit děti vzájemně spolupracovat a akceptovat partnera. Rozvíjet základy funkčního dialogu, rozvíjet verbální i nonverbální komunikaci dětí. Rozvíjet tvořivé myšlení, fantazii a vést děti k vyjádření vlastního názoru. Rozlišovat barvy, tvary a detaily, vnímat podobnosti a odlišnosti. Přemýšlet, uvažovat a své myšlenky i úvahy vyjádřit. Rozvíjet mluvní pohotovost, smyslovou představivost dětí, pohotovou orientaci a schopnost argumentace. Vyjádřit své pocity, představy a zkušenosti pohybově, rytmicky i výtvarně. Získat základní dovednosti při využívání jednoduchých rytmických nástrojů. Rozvíjet rolové hry a improvizaci, pracovat s kolektivní rolí. Naučit se nazpaměť krátké texty, záměrně si zapamatovat a vybavit.
Očekávané výstupy:
Dítě rozumí a používá základní pojmy označující hmotnost (lehký- těžký, lehčí- těžší, nejlehčínejtěžší). Zapamatuje si krátké říkanky, jednoduché básničky a písničky, přijímá jednoduchou dramatickou úlohu. Záměrně si zapamatuje a vybaví prožité příjemné a nepříjemné pocity, dokáže popsat. Používá gesta, udrží oční kontakt, reaguje správně na neverbální podněty. Používá jednoduchá souvětí, vyjádří myšlenku, nápad, vyjádří své pocity, prožitky. Co prožívá, umí vyjádřit slovně, výtvarně, pohybově, mimikou. Důvěřuje vlastním schopnostem, dokáže respektovat rozdílné schopnosti ostatních dětí. Vymýšlí nová řešení nebo alternativní k běžným, přichází s vlastními nápady. Umí kooperovat, dohodne se s ostatními, přijme roli ve hře. Orientuje se v prostoru podle slovních pokynů.
Realizace
Motivace: Děti sedí v kruhu, doprostřed postavím košík s brambory.
Co pak to tu děti máme? (necháme děti nakouknout do košíku)
Každý si z košíku vezme jednu bramboru- Co vám ta brambora připomíná? (děti říkají možnosti)- Co by to mohlo být jiného, kdyby to nebyla brambora?
Zkoušíme s dětmi bramborou házet, kutálet, posílat si ji, zacvičíme si, můžeme se vzájemně namasírovat, osaháme ji- jaká je, očicháme atd.
Co mě napadne, když se řekne brambora? (vymýšlíme: bramborová kaše, hranolky, placky, sklep, pole, traktor, atd.)
Mě napadla básnička o princezně na bále, znáte ji? (přednesu dětem „Princeznička na bále poztrácela korále….).
Chcete se jít se mnou do takové pohádky podívat? (kdo chce, řekneme si kouzelné zaříkávadlo- „Abraka, dabraka, čáry, máry, kolesa od lesa brundibáry, člobrdo natvrdo trnky brnk. Kocour je v křoví a vrabec frnk. Do pohádky poletíme, v princezny se proměníme.
Děti si vyberou z krabice různobarevné šátky, stuhy atd. a ozdobí se jako na ples, pantomimou ztvárníme, že se češeme, malujeme a nasazujeme si korále, klobouky, atd.
Jak to vypadá na takovém plese? A co tam budeme dělat? (chodíme po třídě, vzájemně se ukláníme a představujeme se-„ dobrý den já jsem princezna……“, tančíme ve dvojicích, samostatně.
Zpíváme na známou melodii slova: princeznička na bále, na krku má korále (několikrát opakujeme) a princezny do rytmu tančí po třídě. Na slova „ poztrácela korále“ – zastavíme a nehnutě stojíme- úlek!
Po herně vysypeme barevné míčky (korále) a na říkanku- Princezna ztratila korále, rozkutálely se po sále a byly celé …červené, zelené atd. (obdoba čáp ztratil čepičku) děti sbírají.
Jak asi bylo princezně, když se jí ty korále poztrácely? Co asi dělala? Vymýšlíme a hned si to zkusíme předvést (princezna byla smutná, uplakaná, vzteklá, hledala je…atd.)
Otiskujeme přepůlenou bramboru- hlava princezny- děti domalují šaty, vlasy a korále- dle fantazie- temperové barvy, tuš.
Kdo nám může pomoci, když se nám něco stane nebo když něco ztratíme? - vymýšlíme po kruhu, každý může říct, co ho napadlo- kamarád, maminka, tatínek, bráška, policie, atd. A jak nám může pomoct?
Koho zavolala na pomoc princezna? Voláme všichni na tatínka- pana krále- hry s hlasem (potichu, postupně zesilujeme, co nejhlasitěji, aby nás slyšel), hry na tělo- dupeme, tleskáme atd.
Učitelka je v roli krále- „co pak se vám princezny stalo, že mě voláte? (šátek přehodí přes ramena, jako plášť). Děti odpovídají
Učitelka-„jsem mocný král, ale nevím si rady- potřeboval bych pomoct, více hlav toho více vymyslí“ (kdo bude chtít, může se z princezny přeměnit na krále- přehodíme šátek přes ramena).
Můžeme si vyrobit papírovou korunu, když jsme ten mocný král- vykrájíme si bramborová razítka a zdobíme korunu- dle fantazie. S hotovou korunou uděláme průvod králů- jak chodí král? Na říkanku „Pomalu si vykračuje a na všechny pokyvuje“- chodíme po třídě. PH- Na krále. Jaký může být krá? – starý, silný, atd. - zkusíme si předvést
Když už si král neví rady, ani jeho rádci- na koho v pohádce zavolal? (Zopakujeme si společně básničku pro oživení příběhu- doprovázíme pohybem).
Jak je to v pohádkách, když král něco potřebuje sdělit lidem, když si chce někoho zavolat k sobě na zámek? Co myslíte? (vymýšlíme různé varianty a způsoby- vždy hned společně vyzkoušíme).
My si pošleme pro Honzu vojáky- pochodujeme po třídě jako vojáci, můžeme použít rytmické nástroje, pukličky od hrnců atd., abychom pochodovaly pěkně do rytmu říkanky: „Honzo, Honzo, Honzíčku, voláme tě hola hej. Nelež pořád na peci a na zámek pospíchej.“- můžeme společně zhudebnit a zahrát na různé nástroje.
Hledáme Honzu- ztratil se nám- hra samá voda, přihořívá. (Honzovu čepici schováme někde ve třídě, jedno dítě (voják) hledá Honzu a ostatní mu pomáhají- samá voda nebo přihořívá, hoří). Vystřídáme se podle zájmu dětí.
Proč se asi Honza před králem schovává, co myslíte? Jak mu je? Jedno dítě, kdo bude chtít, sedí na židli (trůnu) jako král a učitelka hraje Honzu- musí se před králem uklonit, pozdravit (asi má trochu strach co mu král chce)- děti si postupně vyzkouší pozici krále a Honzy. V jaké roli se cítily lépe a proč?
Honza dostává úkol přinést korále- kde je vzít, když doma žádné nemá? Vymýšlíme možnosti, z čeho by mohl Honza vyrobit korále, co doma (u nás ve školce) máme. Každý sám nebo ve dvojici poskládá korálky – dle fantazie (kamínky, kaštany, žaludy, mušle, kostky, papír atd.)
Co udělal Honza v naší pohádce? Všichni opakujeme básničku a pantomimicky předvádíme děj (běžíme na horu, kopeme brambory- jsou těžké, musíme pomalu, aby se nám z pytle nevysypaly).
Zkoušíme co je těžší pytel brambor (máme pytlík na bačkory a zkoušíme porovnávat rozdíly) nebo kamení, papíru, kostek atd. Co je těžší, co nejtěžší, co nejlehčí?
Co na to král a princezna když Honza přinesl brambory namísto korálů, co myslíte? Hledáme možnosti- každý se vžije do krále nebo princezny- co by řekly Honzovi za ty brambory? Předvedeme- někdo je Honza, někdo král (pak se děti vystřídají).
Společně si zazpíváme známou písničku –(Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, cos to Janku, cos to sněd…)doprovázíme pohybem, dupeme do počtu, hrozíme na Honzu atd.
My jsme ale veselé království, tak se tomu Honzovo žertíku zasmějeme- společně zkoušíme všechny druhy smíchu, co známe (smějeme se, až se za břicho popadáme). Smějeme se na různé hlásky- hi hi hi; ha ha ha, ho ho ho, atd.
Společně si nakrájíme brambory na plátky a navlékáme korále, můžeme využít i jiné přírodniny- šípky, rozinky, křížaly, atd.
Každý den si s dětmi po obědě sedneme do kruhu, pošleme si bramboru, zopakujeme, co jsme zažily a každý může vyjádřit své pocity, co se mu líbilo, v čem se cítil dobře, kdy ne.
Na konci týdne, jako vždy položíme do kruhu papír (A3), na kterém jsou nakresleny symboly různých činností a her, co jsme za týden prožily. Děti si postupně berou z košíčku 3 knoflíky a každý má možnost položit své knoflíky k třem různým činnostem, které se mu nejvíce líbily. (Kdo nechce, nemusí se účastnit, jen sleduje). Společně pak knoflíky spočítáme a zjistíme nejoblíbenější činnost nebo hru.
EVALUACE - Děti v mé třídě jsou zvyklé na společné hry a pohádkové příběhy, které si spolu hrajeme, proto namotivovat pro společnou práci nebylo těžké.
Máme ve třídě 5 dětí pod tři roky a 4 z nich jsou cizinci (vietnamské národnosti) a neumí moc česky, proto jsem při realizaci ubírala slov a více jsme předváděly a cvičily s bramboramipřidala jsem několik říkanek s pohybem (dobře zvládají i nejmenší)
Tuto báseň (princeznička na bále) jsem zvolila ze dvou důvodů- děti ji už trochu znaly a u nás ve třídě si děti nejraději hrají na princezny a prince.
Na otázky typu „ co mi napadne, když se řekne brambora- reagovaly jen starší děti, proto jsem dala mladším možnost stavit domečky pro bramborového panáčka z přírodnin (kukuřičné šustí, kameny, větvičky, kůra stromů atd.).
Na princezny a ples už si hrály všechny děti, i následné hry s říkankami a barevnými míčky děti bavilo a tak jsme ten den zůstaly jen na plese (ostatní činnosti jsem přesunula na druhý den)
Při vstupování do rolí je pro děti důležitá rekvizita (za kterou se mohou schovat- nevystupují sami za sebe, ale jako princezna- pod závojem nebo jako král s pláštěm)- zapojily se i děti, co se rušných činností většinou neúčastní. Příště nechám více prostoru pro volnou improvizaci. Častěji zdůraznit, že je to jen hra a kdykoli můžeme z role nebo ze hry vystoupit.
Hodně děti prožívaly roli krále- často se v úloze krále na princeznu zlobily, hrozily naplácáním, že už jí žádné korále nekoupí atd. Byla to taková sonda do rodinných vztahů. Zkusily jsme si vždy obrátit role a vyzkoušet si taky princeznu co dostává vynadáno- to už tak příjemné pro děti nebylo. Vždy jsme děti z rolí zase odčarovaly zaříkáváním jako na začátku příběhu.
Děti měly spousty nápadů, jak zavolá král na Honzu- předváděly jsme, jak telefonuje, píše dopis, pošle pro Honzu vrtulník, policii, vyhlásí to rozhlasem, pošle pro něj mladšího brášku, atd. opětovně děti využívaly svých zkušeností a zážitků z reálného života.
Při odpoledním ohlédnutí- kroužek po obědě-děti nejvíce zmiňovaly a vzpomínaly na společné proměny- všichni voláme na krále, hra na vojáky, kopání brambor a nošení pytlů a samozřejmě ples princezen- ač je třída věkově smíšená, převládají mladší děti a podle toho preferují činnosti- raději se začlení do kolektivní role.
Našeho týdenního hodnocení činností se tentokrát účastnili všichni, což se stalo od začátku roku poprvé. Vyhrál ples princezen a výroba bramborové princezny, následovali činnostivojáci a bubnování, hledání Honzy a navlékaní korálků z brambor, král a jeho koruna, cvičení s bramborou, vážení a nošení brambor atd. Každá s činností měla alespoň jeden knoflík, tak mám zpětnou vazbu, že nabídnuté hry u dětí prošly a zaujaly.
