DPH u služeb cestovního ruchu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

DPH u služeb cestovního ruchu Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Blanka Sítařová

Eliška Škvařilová

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Blance Sítařové za vedení a cenné rady při psaní mé bakalářské práce. Zároveň chci poděkovat Ing. Petru Želiezkovi, majiteli cestovní kanceláře Mundo, za poskytnutí informací nezbytných k vypracování praktické části této práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma DPH u služeb cestovního ruchu vypracovala samostatně a uvedla jsem všechny prameny a publikace, ze kterých jsem čerpala. V Brně dne 23. 5. 2012

Eliška Škvařilová

Abstract This thesis is aimed at the issue of the special VAT 'margin' scheme for travel agents in Czech Republic. The way of calculating VAT is demonstrated on practical example. It is focused on review of correct implantation of VAT Directive 2006/112/EC, which refers to 'margin' scheme for travel agents, into the Czech law on value added tax. Keywords tourism, tourism services, VAT Directive 2006/112/EC,

Abstrakt Bakalářská práce řeší problematiku specifického způsobu zdanění cestovních služeb daní z přidané hodnoty v České republice. Způsob výpočtu daně je demonstrován na příkladu z praxe. Práce rovněž posuzuje správnou implementaci části Směrnice o DPH 2006/112/ES týkající se zvláštního režimu pro cestovní kanceláře do českého zákona o dani z příjmu. Klíčová slova cestovní ruch, daň z přidané hodnoty, služby cestovního ruchu, Směrnice o DPH 2006/112/ES

Obsah

7

Obsah 1.

Úvod a cíl práce

9

1.1.

Úvod .......................................................................................................... 9

1.2.

Cíl práce ...................................................................................................10

2.

Metodika

11

3.

Teoretická část

12

3.1.

Služby cestovního ruchu .......................................................................... 12

3.1.1. Informační služby .................................................................................... 13 3.1.2. Dopravní služby ....................................................................................... 13 3.1.3. Ubytovací služby ...................................................................................... 14 3.1.4. Sportovně-rekreační služby ..................................................................... 15 3.1.5. Kulturně-společenské služby ................................................................... 16 3.1.6. Lázeňské služby ....................................................................................... 17 3.1.7. Kongresové služby ................................................................................... 17 3.1.8. Průvodcovské a animační služby .............................................................18 3.1.9. Zprostředkovatelské služby: .................................................................... 19 3.1.10.

Pojistné služby .................................................................................... 19

3.2. Poskytovatelé služeb cestovního ruchu ................................................... 19 3.2.1. Cestovní kancelář .................................................................................... 20 3.2.2. Cestovní agentura .................................................................................... 21 3.2.3. Některé podmínky podnikání v cestovním ruchu .................................. 22 3.3. Daň z přidané hodnoty ........................................................................... 25 3.3.1. Plátce daně a rozhodný obrat pro registraci k DPH ............................... 25 3.3.2. Sazba daně pro služby CR ....................................................................... 25 3.3.3. Zvláštní režim DPH pro cestovní služby ................................................ 26 4.

Praktické příklady 4.1.

31

Zájezd Rumunsko a Moldavsko ............................................................... 31

4.1.1. Výpočet přirážky a daňové povinnosti, kdy část zájezdu je uskutečněná mimo EU........................................................................................................... 32 4.1.2. Výpočet přirážky a daňové povinnosti, kdy je zájezd uskutečněn na území EU .......................................................................................................... 34

Obsah

8

4.1.3. Výpočet přirážky a daňové povinnosti, kdy celý zájezd je uskutečněn v tuzemsku ........................................................................................................ 36 4.1.4. Výpočet přirážky a daňové povinnosti, kdy celý zájezd je uskutečněn na území ČR, sazba DPH je za rok 2011 ................................................................ 38 4.2. Celkové zhodnocení ................................................................................ 40 5.

Závěr a diskuze

Použitá literatura

41 43

Literární zdroje: ............................................................................................... 43 Legislativní prameny: ....................................................................................... 43 Internetové zdroje: ........................................................................................... 44 Osobní korespondence ..................................................................................... 45 Seznam zkratek

46

Seznam tabulek

47

Seznam grafů

48

Úvod a cíl práce

9

1. Úvod a cíl práce 1.1. Úvod Cestovní ruch patří celosvětově mezi nejvýznamnější hospodářské odvětví a podle Ryglové, Buriana a Vajčnerové (2011) je průřezovým odvětvím, což znamená, že přímo ovlivňuje mnoho dalších odvětví: například dopravu, stavebnictví, kartografii, překladatelské služby a další. Na druhou stranu je také neodmyslitelnou součástí životního stylu a potřeb lidí. Cestovní ruch v ČR zažil vrchol rozmachu v roce 1996, kdy každý cizinec chtěl vidět „levnou zemi s fascinující Prahou, v níž vládne dramatik Václav Havel“ (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, str. 30). V důsledku sílící koruny přestává být ČR tou levnou destinací a díky sílící konkurenci z evropských, ale i zámořských destinací je pro ČR stále náročnější udržet si pozici na trhu CR. Proto je důležité zvyšování kvality, inovace a profesionální přístup všech zúčastněných. ČR má velký potenciál stát se navštěvovanou turistickou destinací. A to nejen pro městskou a poznávací turistiku díky různorodým kulturním a architektonickým památkám, některé z nich jsou dokonce zapsané v seznamu UNESCO, ale také pro aktivní turistiku díky propracovanému systému značení stezek a cest. Bohužel nejčastěji navštěvovanou destinací v česku je pouze Praha, podle Ministerstva pro místní rozvoj (online) se jednalo až o 68,7% všech turistů. Proto je důležitý rozvoj CR v České republice, především úroveň a rozsah poskytovaných sužeb.(Ryglová, 2009)

Úvod a cíl práce

10

1.2. Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je vymezení specifického způsobu zdanění cestovních služeb daní z přidané hodnoty v ČR dle § 89 zákona č. 235/2004, Sb. o DPH. Dílčím cílem je analýza způsobu výpočtu daně z přidané hodnoty, stanovení možnosti osvobození přirážky od daně z přidané hodnoty, postup výpočtu při využití zboží a služeb vytvořených vlastní činností a při poskytnutí dopravní služby mezi ČR a státy EU. Dalším dílčím cílem je charakteristika poskytovatele cestovních služeb a specifikace jejich povinnosti podle zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu. Vymezení druhů služeb cestovního ruchu a způsob jejich zdanění. Dílčím cílem je rovněž posouzení správné implementace části Směrnice o DPH 2006/112/ES týkající se zvláštního režimu pro cestovní kanceláře a důvod žaloby Evropské komise na ČR z 27. 1. 2011. V praktické části jsou výše uvedené cíle demonstrovány na postupu výpočtu daňové povinnosti na konkrétním zájezdu cestovní kanceláře Mundo a posoudit možné dopady změny snížené sazby DPH v roce 2012 na činnost poskytovatelů cestovních služeb v ČR.

Metodika

11

2. Metodika Bakalářská práce je metodicky rozdělena do dvou částí, část teoretickou a část praktickou. V práci je využito metody interpretace, deskripce a komparace. Interpretaci (výklad) a deskripci (popis) autorka využila především při zpracování teoretické části a části zabývající se žalobou Evropské komise na ČR. Zde autorka aplikovala komparaci (porovnání, srovnání), při srovnávání zvláštního ustanovení Směrnice 77/388/EHS pro CK a zvláštního režimu ZDPH. Deskripci a komparaci autorka rovněž využila v praktické části. Podklady pro napsání teoretické části byly čerpány z odborných publikací, aktuálně platné legislativy a internetových zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu literatury. V této části je využita metoda deskripce, v jednotlivých kapitolách je vymezena problematika zvláštního režimu DPH pro CK, poskytovatelů služeb CR a služeb CR samotných. V praktické části byly využity informace poskytnuté CK Mundo. Některé informace CK nechtěla zveřejňovat, z důvodu prozrazení obchodního tajemství. Aby bylo docíleno komplexnosti příkladů, bylo nutné tyto informace získat z jiných zdrojů. V úvodu této části je charakterizovaná CK Mundo a cestovní služba Rumunsko Moldavsko. Následně je ukázán postup výpočtu daňové povinnosti za tuto službu, včetně vyplnění daňového přiznání. Dále jsou ukázány způsoby výpočtu daňové povinnosti v případě jiných podmínek uskutečnění zájezdu, na příklad změna místa uskutečnění služby, změny poskytovatele služby atd. Pro lepší srovnatelnost jsou měněny pouze podmínky poskytnutí cestovní služby a zachovány jednotlivé služby CR a jejich ceny. Diskuze a závěr jsou zaměřeny na žalobu Evropské komise u Soudního dvora EU na ČR a další členské státy, pro chybné zahrnutí předpisu o DPH pro CK do národního právního řádu.

Teoretická část

12

3. Teoretická část 3.1. Služby cestovního ruchu Služby jsou velice specifické ekonomické statky, protože nemají na rozdíl od výrobků materiální charakter. Výrobek si může zákazník prohlédnout, uchopit, někdy i vyzkoušet jeho funkčnost. Tímto zákazník zjistí, jaký užitek mu daný výrobek přinese. V případě služeb zákazník přesně neví, co získá a jak bude spokojen. Tabulka 1 Služby v cestovním ruchu

SLUŽBY V CESTOVNÍM RUCHU Ostatní služby

Služby cestovního ruchu Dodavatelské služby

Zprostředkovatelské služby

- informační

- informační

- dopravní

- cestovních kanceláří

- ubytovací - sportovněrekreační

- cestovních agentur

- kulturněspolečenské - lázeňské

Specializované služby pro cestovní ruch

Služby místní infrastruktury

- informační

- obchodní

- pojistné

- komuální

-směnárenské

- zdravotnické

-pasových orgánů

- policejní

-celních orgánů

- záchranné

- informační

- poštovní a telekomunikační

- kongresové - venkovského cestovního ruchu -průvodcovské animační Zdroj: Orieška, 2010, vlastní zpracování

Služby jsou na rozdíl od výrobku proměnlivé. Výrobek má stále stejnou kvalitu kvůli standardizaci výrobních procesů, ale služba je velkou měrou ovlivňována poskytovatelem služby. Stejně jako náklady jsou u výrobku předvídatelné

Teoretická část

13

u služeb přesné částky na náklady nelze stanovit jednoznačně. Každý zákazník má odlišné požadavky, proto nelze výstupy kontrolovat. Důležitým znakem služeb je jejich pomíjivost. Služby jsou tvořeny a spotřebovávány současně. To znamená, že služby nemohou být skladovány, nebo jakkoliv jinak uchovávány. Není možně skladovat volné sedadla v letadle ze včerejšího letu. Tvorba a spotřeba služeb musí být v časovém souladu, v případě CR je potřeba i soulad z hlediska prostoru. Služby CR jsou vázané na lokalizaci nabídky, proto je nutné, aby účastník služby CR přišel na místo spotřeby služby. Například lázeňský zájezd je vázán na výskyt přírodních léčivých zdrojů. Poptávka po službách CR podléhá velkou měrou sezónností. Služby jsou často vázané na poskytovatele, nejvíce je to patrné u umělců. Zmíněné charakteristiky služeb zásadně ovlivňují propagaci i prodej služeb.(Ryglová, 2009) 3.1.1.

Informační služby

Tento typ služeb umožňuje šíření informací o cílových místech CR, o objektech CR a službách CR, to napomáhá účastníkům CR při rozhodování. „Dostupnost, aktuálnost a komplexnost informací je jedním z významných faktorů nejen spokojenosti účastníků cestovního ruchu, ale i úspěchu podnikatelských subjektů, orgánů veřejné správy a rozvoje cestovního ruchu jako celku.“(Orieška, 2010, str. 31) Velké množství poskytovatelů, různorodost a široký sortiment služeb, mají za následek obvyklé transformace poskytování služeb na poradenskou činnost. (Orieška, 2010) Jedním z poskytovatelů informací, jsou Turistická informační centra (TIC). TIC jsou zřizovaná v místech a střediscích CR, jsou součástí informačního systému ČR na základě společenské objednávky státní správy a samosprávy. Hlavním posláním TIC je bezplatné poskytování informací veřejnosti. V rámci doplňkové činnosti může poskytnout služby za úplatu. Některá TIC vydávají tištěné informace, jakou jsou turistické informace nebo kalendář akcí v místě působiště. 3.1.2.

Dopravní služby

Doprava je základní podmínkou pro realizaci CR, zajišťuje přepravu účastníků z místa bydliště do cílového místa a zpět, popřípadě pohyb v cílovém místě. Může se jednat o veřejnou dopravu, nebo individuální dopravu vlastním dopravním prostředkem.

Teoretická část

14

Dopravu dělíme na pozemní (silniční: automobilová, autobusová, železniční), vodní, letecká a jinou. Některé druhy dopravy jsou budovány čistě pro potřebu CR, jsou to například lyžařské vleky, horské tratě, lanovky atd. (Ryglová, 2009) Charakteristické pro dopravu je, že existuje plán přepravy (jízdní, letový, lodní řád). V takovémto případě se jedná o pravidelnou dopravu, přepravci poskytují dopravu i mimo tyto řády. Toho využívají CK při organizaci zájezdů, kdy využívá služeb přepravců, nebo zajišťuje přepravu z vlastních kapacit. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011) Charterové lety jsou příkladem nepravidelné dopravy, kdy CK požádá leteckou společnost o let mimo pravidelné linky. Pravidelné linky mají na vzletové dráze přednost před charterovými lety, proto mohou mít zpoždění. Tento typ letů je nejčastěji prodáván v kombinaci s ubytováním jako zájezd, ale pokud CK neprodá všechna místa formou zájezdu, nabídne pouze let, který je zpravidla levnější než v případě pravidelných linek. (letenky.orbion.cz, online) 3.1.3.

Ubytovací služby

Charakterem ubytovacích služeb je jejich neskladovatelnost, v případě nevyužití ubytovacích kapacit se jedná o ztrátu. Tento typ služeb se značnou měrou podílí na realizaci CR. (Ryglová, 2009) Druhy zařízení poskytující ubytovací službu se děli na hromadná a individuální. Hromadná zařízení se dále dělí na (Vyhláška č. 501/2006 Sb., online; Ryglová, 2009): 







hotel - je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty. Zařízení je vybavené pro poskytování přechodného ubytování a s tím spojených služeb. Jsou členěny do pěti tříd, motel -je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty. Zařízení je vybavené pro poskytování přechodného ubytování a s tím spojených služeb pro motoristy. Členěny jsou do čtyř tříd, penzion - je ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty. Je zde omezený rozsah společenských a doplňkových služeb, ale ubytovací služby jsou srovnatelné s hotelem. Členěny jsou do čtyř tříd, ostatní ubytovací zařízení - těmi jsou především ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů. Jsou vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Členění je samozřejmě podle druhu zařízení: kempy jsou členěny do čtyř tříd, skupiny chat do tří tříd a turistické ubytovny do dvou tříd.

Teoretická část

15

Individuální ubytování je ubytování v soukromí, kdy jsou pronajímány samostatné objekty, jako jsou: byty, chaty, chalupy, nebo rekreační domy. Další možností je pronájem pouze místnosti. Tento typ ubytování je členěn až do čtyř tříd. (Ryglová, 2009) 5 000 000 4 500 000

Počet přenocování

4 000 000 3 500 000

hotely *****

3 000 000

hotely ****

2 500 000 2 000 000

ostatní hotely a penziony

1 500 000 1 000 000

kempy a chatové osady

500 000 0

Graf 1 Přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních Zdroj: ČSÚ, online; vlastní zpracování

Ubytovací služby podléhají sezónnosti, jak je to patrné z grafu 1. Největší míra sezónnosti je v případě kempů a chatových osad, z důvodu neobyvatelnosti během zimních měsíců. 3.1.4.

Sportovně-rekreační služby

Poskytování sportovně-rekreačních služeb souvisí především se snahou využívat volný čas k aktivnímu odpočinku a úzce souvisí, se sportovním a rekreačním CR. Jedna skupina těchto služeb má univerzální charakter, to znamená, že jsou poskytovány nezávisle na přírodních podmínkách. Tyto služby jsou poskytované v interiérech, patří sem: kryté bazény, kuželkové a tenisové haly, sportovní haly, nebo velké arény, kde jsou uskutečňovány i kulturní aktivity např: vystoupení zpěváků. Některé ze sportovně-rekreačních služeb podléhají sezonnosti, během letní sezony se jedná například o: přírodní koupaliště, bazény, půjčovny spor-

Teoretická část

16

tovního náčiní a jízdních kol, loděnice, tenisové kurty, golfová hřiště, jezdecké dráhy pro jízdu na koních a další. V zimě se jedná především o zimní střediska, kde jsou lanovky, lyžařské školy, vleky, sjezdovky, běžecké tratě, sáňkařské dráhy, nebo lyžařské servisy. Tyto služby jsou poskytované i na kluzištích a ledových plochách. Zařízení pro poskytování těchto služeb jsou často budována jakou součást ubytovacích zařízení a často je vyžadovaná přítomnost specializovaného pracovníka, jako je: trenér, nebo instruktor, v případě bazénů a koupališť je to plavčík. (Orieška, 2010) 3.1.5.

Kulturně-společenské služby

Tyto služby jsou předmětem městského a kulturního CR a ten má v ČR velký potenciál pro rozvoj. Důvodem je výskyt památek zapsaných do seznamu UNESCO. Kulturně společenské služby jsou především provozování objektů uvedených v tabulce 2. Tabulka 2 Objekty kulturně-společenských služeb

Objekty kulturně-společenských služeb

kulturně-historické objekty hrady, zámky, tvrze, sakrální stavby památky, pamětní místa objekty, objekty lidové architektury, skanzeny, technické památky

kulturní - osvětová zařízení

společenská

divadla, kina, koncertní sály, hudební pavilony, kulturní domy, letní amfiteátry, galerie, obrazárny, čítárny, zoologické

zábavní zařízení jako součást utovacích stravovacích podniků kavárna, espresso, varieté aj.

botanické zahrady, tematické parky, lunaparky, zpřístupněné jeskyně

Zdroj: Orieška, 2010, vlastní zpracování

Významnou kulturně-společenskou službou je organizace akcí, jako jsou: folklorní slavnosti, hudební, filmové, nebo divadelní festivaly. Důležité je o těchto akcích včas a kvalitně informovat veřejnost. (Orieška, 2010)

Teoretická část

3.1.6.

17

Lázeňské služby

Lázeňství má v ČR dlouholetou tradici a slavnou historii. Například Karlovy Vary navštěvoval Petr Veliký, kterému zde vybudovali i sochu.(czechtravels.sweb.cz, online) Předmětem lázeňských služeb je léčba a obnova fyzických i psychických sil lidí, k tomu jsou využívány přírodní léčivé zdroje. Pobyt by měl mít dálku alespoň 21 dní, aby měl zdravotní účinek. Lázeňské služby jsou využívané samoplátci, těmi jsou většinou turisté, nebo pacienti. Pacientům jsou náklady hrazeny, prostřednictvím zdravotních pojišťoven a to buď částečně, potom mluvíme o příspěvkové lázeňské péči, nebo jsou náklady hrazeny v plné výši a jedná se o komplexní lázeňskou péči. (Orieška, 2010) Lázeňské služby jsou většinou prodávané v kombinaci s ubytovací službou jako cestovní služba a proto musí být zdaněny zvláštním režimem podle § 89 ZDPH. (Česká daňová správa, online) 3.1.7.

Kongresové služby

Mezinárodně uznávanou zkratkou pro označení kongresového CR je MICE (Meeting, Incentive, Congress,/Convention, Exhibition). Pro tyto služby je charakteristická vysoká úroveň, odbornost a komplexnost. Jsou kladeny vysoké nároky na organizační a technické zabezpečení. Produkty kongresového CR jsou (Orieška, 2010; Ryglová, 2009): 

 

 

Kongresy - jedná se o formální setkání více než 300 účastníků, které je odborně zaměřeno, obsahem jsou přednášky, diskuze, konzultace. Výsledek kongresu má teoretický, vědecký, společenský nebo politický význam. Konference - jsou menší akce do 300 účastníků, většinou se řeší konkrétní téma a je časově kratší než kongres, Sympozia - jsou setkání úzce specializovaných odborníků, kteří se snaží najít řešení pro konkrétní problém. Obvykle se účastní méně než 300 osob. Kolokvia - jsou akademická setkání do 50 účastníků, cílem je odborná výměna názorů. Semináře - setkání za účelem seznámení se s aktuálními problémy a úkoly, které jsou předmětem praktické nebo teoretické činnosti účastníků. Jedná se o malou akci do 50 osob.

Teoretická část

18

3 500

Počet konferencí

3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

Počet konferencí

Expon. (Počet konferencí)

Graf 2 Konference v hromadných ubytovacích zařízeních Zdroj: ČSÚ, online; vlastní zpracování

Konference v grafu 2 jsou akce s účastí alespoň 100 účastníků a v letech 2009 až 2011 akce od 50 účastníků. Zahrnutí i menších akcí do této statistiky je nejspíš důvodem velkého nárůstu akcí v roce 2009. Z grafu je dále patrná sezonnost tohoto typu akcí. 3.1.8.

Průvodcovské a animační služby

Průvodce je osoba, která doprovází skupinu osob, nebo jednotlivce a poskytuje jim odborný výklad především o kultuře daného místa, nebo životním prostředí. Průvodcovská činnost je provozovaná na základě živnosti vázané. 





průvodce poznávacích zájezdů: koordinuje průběh zájezdu podle časového harmonogramu CK, je velice komunikačně a organizačně náročná forma průvodce průvodce pobytových zájezd (delegát): osoba, která je v jedné destinaci, pracuje pro jednu, nebo více CK. Stará se o cestující, řeší případné problémy a stížnosti, technický průvodce: zajišťuje technické, organizační a administrativní záležitosti v dané destinaci,

Teoretická část



19

specializovaný průvodce: jedná se o horské průvodce, průvodce v jeskyních, sportovní instruktory. Tyto osoby většinou mají příslušné znalosti, zkušenosti a kvalifikaci

Animátor odpovídá za plánování a dohlížení nad programy pro volný čas účastníků zájezdu. (Orieška, 2010; Ryglová, 2009) 3.1.9. Zprostředkovatelské služby: Při zajištění prodeje jménem a na účet jiné osoby musí být jasné, komu je prodej zprostředkováván a cestovní smlouva musí být uzavřena jménem CK, pro kterou je tento prodej zprostředkován. Může se jednat o prodej zájezdu, prodej nebo rezervaci dopravy a ubytování. 3.1.10.

Pojistné služby

CK má povinnost podle ZPCR být pojištěna proti úpadku. CK často také zprostředkovává prodej komerčního pojištění pro své zákazníky. Nejčastěji se jedná o cestovní pojištění, které může krýt několik rizik, vždy záleží na volbě zákazníka. Základní pojistná rizika jsou: pojištění léčebných výloh zahraničí, úrazové pojištění, pojištění zavazadel, pojištění odpovědnosti za škodu, pojištění storna (neúčasti) zájezdu. Jednotlivé pojišťovny nabízejí různě na kombinované pojistné produkty a rozsah pojistného krytí. (Orieška, 2010)

3.2. Poskytovatelé služeb cestovního ruchu Podnikatelská činnost v ČR je upravena zákonem o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Živnost mohou provozovat fyzické i právnické osoby, ale musí splnit všeobecné podmínky provozování živnosti podle § 6:   

dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům bezúhonnost (zákon č. 455/1991 Sb., online)

V některých případech je nutností i splnění zvláštních podmínek, většinou se jedná o odbornou způsobilost. Živnosti se člení na živnosti ohlašovací a koncesované, tou je například provozování CK. Živnosti ohlašovací se dále dělí na živnost řemeslnou, tou je třeba pohostinství, vázanou a volnou, kam patří například provozování CA, poskytování ubytování nebo průvodcovská činnost.

Teoretická část

3.2.1.

20

Cestovní kancelář

Předmětem činnosti cestovní kanceláře je organizace, zprostředkování a zabezpečování služeb cestovního ruchu. Cestovní kanceláře jsou často pro svůj charakter a oblast činnosti děleny na základní a specializované. Základní cestovní kanceláře mají širokou nabídku služeb. Specializované cestovní kanceláře jsou úzce zaměřeny na specifický okruh a rozsah služeb a na konkrétní okruh klientů. (Ryglová, 2009) Založení a provozování CK se řídí zákonem č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů. Provozování cestovní kanceláře je živností koncesovanou. Žadatel o vydání koncesní listiny musí požádat místně příslušný živnostenský úřad, ten předá žádost k posouzení patřičnému úřadu státní správy, v případě CK je to Ministerstvo pro místní rozvoj. Žadatel musí splnit všeobecné podmínky provozování živnosti a dále má povinnost k žádosti doložit svoji kvalifikaci v oboru cestovní ruch. Žadatel musí prokázat:      

vysokoškolské vzdělání v oboru Cestovní ruch, nebo vyšší odborné vzdělání v oboru Cestovní ruch, nebo vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru Cestovní ruch, nebo vyšší odborné vzdělání a 3 roky praxe v oboru Cestovní ruch, nebo úplné střední vzdělání a 6 let praxe v oboru Cestovní ruch, nebo doklad o uznání odborné kvalifikace a 2 roky praxe v oboru Cestovní ruch (zákon č. 455/1991 Sb., online)

K žádosti je dále třeba připojit:   

smlouvu o pojištění proti úpadku, podnikatelský záměr, především oblast cestovního ruch, prohlášení, že v uplynulých 5 letech nedošlo ke zrušení živnostenského oprávnění k provozování CK nebo cestovní agentury z důvodů uložených zákonem anebo z důvodu úpadku kanceláře. (Ryglová, 2009)

CK z jiného státu, která má zájem prodávat zájezdy v tuzemsku, musí nejdříve informovat Ministerstvo pro místní rozvoj. CK musí informovat i o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku, nebo o jiné formě zajištění zájezdů. Nejrozšířenější právní forma CK je společnost s ručením omezeným 63%.

Teoretická část

21

1% 4%

Společnost s ručením omezeným Fyzická osoba

32%

Akciová společnost 63%

Jiné

Graf 3 Právní forma cestovních kanceláří Zdroj: Cpp.cz, Evropska.cz, Fiducia.cz, Generali.cz a Unionpojistovna.cz, online; vlastní zpracování

Další povinnosti CK dle zákona č. 159/1999 Sb.: 





označit svoji provozovnu, propagační a jakékoliv jiné materiály určené zákazníkovi slovy „CK“ nebo „cestovní kancelář“, výjimkou je firma CK, která již toto označení obsahuje, před uzavřením cestovní smlouvy předložit na žádost zájemce o zájezd doklad o pojištění záruky pro případ, v případě zprostředkovávání zájezdu předložit doklad o pojištění záruky pro případ úpadku kanceláře, pro kterou je tento zájezd zprostředkováván, před zahájením prodeje zájezdů CK z jiných států, musí tuzemská CK informovat o této skutečnosti Ministerstvo pro místní rozvoj (zákon č. 159/1999 Sb., online). 3.2.2.

Cestovní agentura

Provozování CA je na základě živnosti volné, pro tuto živnost není nutné prokazování žádných odborných ani jiných způsobilostí. Žadatel musí pouze splnit všeobecné podmínky provozování živnosti podle § 6 odst. 1 ZŽP. Protože se jedná o živnost ohlašovací, živnostenské oprávnění vzniká již v okamžiku ohlášení živnosti u živnostenského úřadu. (Česká daňová správa, online)

Teoretická část

22

Předmětem činnosti CA je podle nařízení vlády č. 278/2008 nabízení, nabídka, prodej a zprostředkování prodeje jednotlivých služeb CR a také organizování, nabízení, a zprostředkovávání prodeje kombinací jednotlivých služeb CR kromě prodeje zájezdu. (Česká daňová správa, online). CA také může prodávat předměty související s CR, jako jsou například vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištění průvodce nebo upomínkové předměty. (zákon č. 159/1999 Sb., online) CA má podle ZPCR povinnost označit svoji provozovnu slovy “Cestovní agentura“ v případě, kdy není toto označení již v její firmě. Další povinností CA je informovat zákazníky jménem, které CK zájezd prodává a to v propagačních, informačních nebo jiných materiálů, v jejich tištěné nebo elektronické formě. (zákon č. 159/1999 Sb., online) 3.2.3.

Některé podmínky podnikání v cestovním ruchu

Podnikání v cestovním ruchu je zásadně upravováno zákonem č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v CR. Tento zákon vstoupil v platnost v roce 2001, reagoval na velké množství bankrotů cestovních kanceláří. V roce 2006 byl novelizován zákonem č. 214/2006 Sb. Zákon upravuje vztah mezi subjekty poskytovateli cestovních služeb a zákazníky, následně vymezuje několik zásadních pojmů: zájezd, cestovní smlouva a ukládá několik povinností pro CK. Pojištění záruky proti úpadku CK má povinnost podle zákona č. 159/1999 Sb. mít uzavřené pojištění proti úpadku po celou dobu svého podnikání. Klienti CK budou tímto chráněni v případě úpadku CK. Pojištění poskytne poškozeným klientům ochranu. Konkrétní případy, kdy má klient právo na pojistné plnění:   

zákazníkovi není poskytnuta doprava z místa pobytu zpět do ČR, doprava však musí být součástí zájezdu zájezd se neuskuteční, tehdy je zákazníkovi navrácena zaplacená záloha anebo celková cena zájezdu, nebo zájezd se uskuteční pouze z části, potom klientovi připadá rozdíl mezi zaplacenou cenou a cenou částečně poskytnutého zájezdu. (zákon č. 159/1999 Sb., online)

CK jsou povinné sjednat pojištění proti úpadku v rozsahu alespoň 30 % ročních plánovaných tržeb, nebo 30 % tržeb předchozího roku, pokud by měli být letošní plánované tržby nižší. Spoluúčast na pojistném plnění cestovní kanceláře by nemělo byt nižší než 2 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů. Přesná

Teoretická část

23

částka je stanovena ve všeobecných pojistných podmínkách dané pojišťovny. Pojistné je stanoveno individuálně, dle důvěryhodnosti dané CK, obvykle v rozmezí 0.9 % až 6 % z plánovaných tržeb. Pojistná smlouva pojišťuje všechny zájezdy uzavřené v době její platnosti. (Ryglová, 2009) Pojišťovna i CK mají povinnost informovat Ministerstvo pro místní rozvoj při zániku pojištění. Dále mají povinnost informovat o všech skutečnostech, především týkajících se finančního hospodaření, pokud by mohli vést k zániku CK.

12% Generali pojišťovna a.s. 13%

39%

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. Evropská Cestovní Pojišťovna, a.s. Union Poisťovňa, a.s.

13% UNIQA pojišťovna, a.s

22%

Graf 4 Pojištěné cestovní kanceláře Zdroj: Cpp.cz, Evropska.cz, Fiducia.cz, Generali.cz a Unionpojistovna.cz, online; vlastní zpracování

Seznam pojišťoven, které zajišťují pojištění záruky pro případ úpadku (www.accka.cz, online):     

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. Evropská Cestovní Pojišťovna, a.s. Generali pojišťovna a.s. pojistila na rok nejvíce CK, jak je patrné z grafu 4 Union Poisťovňa, a.s. UNIQA pojišťovna, a.s.

Původně poskytovala pojištění záruky proti úpadku i Europäische Reiseversicherung AG, ale v roce 2012, byly CK převedeny na Evropskou Cestovní Pojišťovnu, a.s. (korespondence 2, 2012).

Teoretická část

24

Cestovní smlouva Cestovní smlouva je smluvní vztah, který vzniká při prodeji zájezdu mezi kupujícím (zákazníkem) a prodávajícím (CK). Náležitosti této smlouvy jsou předmětem zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011) Zájezd Zájezd je podle ZPCR vymezen jako kombinace dvou služeb cestovního ruchu například dopravy a ubytování popřípadě jiné cestovní služby pokud není doplňující službou ubytování nebo dopravy a zároveň tvoří významnou část zájezdu nebo má hodnotu alespoň 20 % celkové ceny zájezdu. Další podmínkou je nabídka a prodej této kombinace služeb v souhrnné ceně. Služba by měla trvat alespoň 24 hodin nebo zahrnovat ubytování přes noc. Jako zájezd se rozumí i takzvaný Forfait, což je kombinace služeb cestovního ruchu sjednaných na objednávku subjektu, který je oprávněn nabízet a prodávat zájezdy. Zájezdem není kombinace služeb cestovního ruchu, která je prodaná jinému podnikateli za účelem uskutečňování ekonomické činnosti (Zákon č. 159/1999 Sb., online). ZDPH vymezuje cestovní službu jako kombinace služeb CR a popřípadě i zboží. V případě že jsou jednotlivé služby nakoupeny od jiných subjektů, je tato kombinace služeb vnímaná pouze jako služba jedna. Jako cestovní služba je považována i samostatné poskytnutí ubytování nebo dopravy osob, pokud je nakoupené od jiné osoby povinné k dani. To znamená, že cestovní službou podle zákona o DPH je kombinace služeb CR nebo i samostatné poskytnutí dopravy osob nebo ubytování. Podle ZPCR. je cestovní služba pouze kombinace služeb CR obsahující službu dopravy osob a ubytování, která by měla trvat alespoň 24 hodin nebo obsahovat ubytování přes noc. (Galočík a Paiker, 2011) Zájezd podle ZPCR může poskytovat pouze CK, kdežto cestovní službu může například poskytnout i CA, pokud by se jednalo o samostatný prodej ubytování nebo dopravy.

Teoretická část

25

3.3. Daň z přidané hodnoty 3.3.1.

Plátce daně a rozhodný obrat pro registraci k DPH

Plátcem DPH se CK může stát dobrovolně nebo v případě, kdy její obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců přesáhne 1 000 000Kč. Přihlášku k registraci musí podat do 15 dnů následujícího měsíce po měsíci, kdy překročila stanovený limit. Plátcem se osoba povinná k dani stává k prvnímu dni třetího měsíce po překročení stanoveného limitu pro obrat. Rozhodný obrat je souhrn příjmů nebo výdajů za uskutečněná plnění. V případě CK je to plná cena za poskytnutou cestovní službu a to i v případě, kdy je tato služba osvobozena od daně s nárokem na odpočet. Do obratu se dále nezahrnují přijaté zálohy a to ani u CK, které vedou daňovou evidenci, protože do obratu je započítáván příjem nebo výnos za poskytnuté plnění. Z toho plyne, že zálohy jsou započteny do obratu až dnem uskutečněná plnění. Při zprostředkovávaní prodeje služeb, je do obratu započítána pouze provize za tento prodej. Stornopoplatky, které jsou pokutou, a tedy nejsou příjmem za uskutečněné plnění a nejsou ani předmětem daně dle § 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, nevstupují do rozhodného obratu. CK se stává plátcem DPH i v případě, že splní některý z předpokladů uvedených v § 94 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Například poskytne službu do jiného členského státu nebo nakoupí zboží v EU překračující limit 326 000 Kč. Zdaňovací období je čtvrtletní nebo měsíční, odvíjí se od výše obratu. Pokud je plátce čtvrtletním plátcem DPH a za minulý kalendářní rok dosáhl obratu alespoň 2 000 000 Kč, může se zvolit zdaňovací období kalendářní měsíc. Tuto změnu pak oznámí nejpozději do 31. ledna následujícího roku. Pokud má plátce obrat za kalendářní rok alespoň 10 000 000 Kč, je jeho zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. 3.3.2.

Sazba daně pro služby CR

Základní 20 % Úplata za zprostředkování prodeje a přirážka z cestovní služby jsou zdaněny sazbou základní. Stejně jako služby delegátů, animátorů a průvodců, nebo nepravidelná dopravní služba.

Teoretická část

26

Snížená 14 % Ubytovací služby jsou zdaněný sníženou sazbou DPH. Pravidelná doprava po ČR je také zdaněna sníženou sazbou DPH, doprava mezi státy EU je na území ČR osvobozena s nárokem na odpočet podle § 70. Patří sem: pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel; doprava visutými lanovkami a lyžařskými vleky. Letecká hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel. Sportovně-rekreační služby, které podléhající snížené sazbě DPH: vstupné na sportovní události, použití sportovních zařízení krytých i nekrytých ke sportovním činnostem, použití rekreačních parků a pláží. Služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní. Služby posiloven a fitcenter. Služby související s provozem rekreačních parků a pláží. Kulturně-společenské služby jsou zdaněny převážně sníženou sazbou, patří sem: vstupné na koncerty, filmová a divadelní představení, ohňostroje, výstavy, vyhlídkové věže, do zábavných parků, cirkusů, muzeí, zoologických a botanických zahrad, historických objektů a na podobné kulturní události. Poskytnutí oprávnění vstupu na ohňostroje, světelná a zvuková představení. (Příloha č. 2 ZDPH, online) Pojistné služby jsou podle § 55 od daně osvobozené bez nároku na odpočet. 3.3.3.

Zvláštní režim DPH pro cestovní služby

Zvláštní režim pro cestovní služby se řídí § 89 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a je ho povinen používat každý poskytovatel cestovní služby, který jedná se zákazníkem svým jménem, při poskytování cestovní služby. Při uplatnění zvláštního režimu neuplatní poskytovatel cestovní služby odpočet DPH na vstupu u nakoupených služeb tvořících cestovní službu a následně tyto služby jednotlivě nezdaňuje. Poskytovatel nemá nárok na vrácení daně v jiných členských státech EU u nakoupených služeb, nebo zboží. V případě kdy je prodej cestovní služby pouze zprostředkováván, není pro sprostředkovatele možné uplatnit zvláštní režim. Poskytovatelem cestovní služby se rozumí každý plátce, který poskytuje nakoupené služby CR a prodává je jako jednu službu zákazníkům svým jménem. (Galočík a Paiker, 2011) Podle §12 ZDPH má plátce daně povinnost vést oddělenou evidenci o zdanitelných plněních podle jednotlivých způsobů uplatnění daně.

Teoretická část

27

1. Základ daně a daň Základem daně je přirážka poskytovatele cestovní služby, snížená o daň z přirážky. Přirážka je stanovena jako rozdíl mezi náklady na tuto službu (souhrn nakoupených služeb pro tuto cestovní službu) a částkou, kterou plátce obdržel, nebo obdrží jako úplatu za poskytnutí služby. Pokud je přirážka nulová, nebo záporná je základem daně nula. Přirážku lze spočítat i jednorázově za celé zdaňovací období. Počítá se jako rozdíl mezi celkovou částkou za úplaty, které plátce obdržel nebo má obdržet a celkovou částkou za nakoupené služby a zboží od jiných osob povinných k dani, které zaplatil nebo má zaplatit. Musí se jednat o služby a zboží zahrnuté v cestovních službách za dané zdaňovací období. Výhodou tohoto způsobu výpočtu daňové povinnosti je, že v případě záporné přirážky u jedné služby je částka odečtena od přirážky služby jiné. Tímto způsobem je celková přirážka nižší. (Galočík a Paiker, 2011) Na přirážku je uplatňovaná základní sazba DPH. Protože se jedná o peněžní plnění je daň vypočtena koeficientem 20/120=0,1667 podle §37 odst. 2 ZDPH. Do přirážky není započítaná provize za zprostředkování prodeje, pojištění záruky proti úpadku CK, nebo bankovní poplatky. V těchto případech se nejedná o služby cestovního ruchu nakoupené pro zákazníka, ale jedná se o režijní náklady.(Česká daňová správa, online) 2. Cestovní služba Cestovní služba je podle zákona o DPH stanovena jako kombinace služeb cestovního ruchu a popřípadě i zboží. V případě že jsou jednotlivé služby nakoupeny od jiných subjektů, je tato kombinace služeb vnímaná pouze jako služba jedna. Jako cestovní služba je považována i samostatné poskytnutí ubytování nebo dopravy osob, pokud jsou nakoupené od jiné osoby povinné k dani. (Galočík a Paiker, 2011) 3. Datum zdanitelného plnění Datem zdanitelného plnění je den poskytnutí cestovní služby, to znamená den poskytnutí poslední nakoupené služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě. Tímto dnem může být den návrat nebo poslední den ubytování, pokud není cesta v ceně služby. Jako den zdanitelného plnění se nepočítá datum přijetí úplaty za službu. V případě, kdy je přirážka stanovena za celé zdaňovací období, je poskytovatel povinen přiznat daň k poslednímu dni zdaňovacího období, kdy byly ces-

Teoretická část

28

tovní služby poskytnuty. Tento způsob může být pro plátce daně výhodnější v případě, kdy některá plnění vycházejí záporně, u těch by byl základ daně nula. V takovém případě je konečný součet zdanitelných plnění nižší, než kdyby byla tato plnění zdaněna jednotlivě. (Česká daňová správa, online) 4. Místo plnění Místem plnění při poskytování služeb cestovního ruchu je sídlo poskytovatele, nebo místo podnikání. V případě prodeje služby prostřednictvím provozovny, je místem plnění místo provozovny. 5. Osvobození přirážky od daně Přirážka cestovní služby je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně, pouze pokud jsou jednotlivé nakoupené služby cestovního ruchu poskytnuty ve třetích zemích. Pokud je část služeb poskytnuta na území EU, je přirážka osvobozena pouze v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám mimo území EU a na území EU. Pokud je cestovní služba poskytovaná mimo území EU a doprava je zajištěna nakoupenou leteckou dopravou, je i doprava považovaná za službu poskytnutou mimo území EU a to včetně zpáteční cesty. (Česká daňová správa, online) Nárok na odpočet daně Plátce, který uplatňuje zvláštní režim, nemá nárok na odpočet daně ani nárok na vrácení daně při nákupu služeb CR v jiných členských státech, i když jsou služby zahrnuty cestovní službě a jsou koupeny od plátců či osob registrovaných k dani. Pokud plátce zahrne službu osvobozenou od daně s nárokem na odpočet daně do cestovní služby, tak nemá nárok na odpočet daně. V případě, že je zákazníkem plátce daně, tak nemá nárok na odpočet. Plátce si může uplatnit odpočet daně pouze u přijatých plnění, která nejsou součástí cestovní služby, jedná se o režijní náklady nebo v případě zakoupení majetku za účelem vybavení CK.(Česká daňová správa, online) 6. Daňový doklad Plátce je podle §26 povinen vystavit daňový doklad osobě povinné k dani nebo právnické osobě založené za účelem podnikání, pokud uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně a to nejpozději do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí platby. Protože záloha na cestovní službu není zdanitelným plněním, nesmí plátce vystavit daňový doklad. Na daňovém dokladu v případě uplatňování zvláštního režimu nesmí být uvedena výše DPH. Plátce pouze uvede: „Byl použit zvláštní režim podle § 89

Teoretická část

29

ZDPH“. Pokud by si cestovní službu zakoupil plátce daně, nemá nárok na odpočet daně z přirážky, kterou však musí zaplatit v ceně cestovní služby. (Galočík a Paiker, 2011) 7. Kurz pro převod cizích měn Pro přepočet cizích měn na české koruny použije plátce podle §4 odst. 4 ZDPH kurz ČNB platný ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, v případě cestovní služby je to den poskytnutí poslední nakoupené služby CR, která je v cestovní službě. 8. Zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby Podle §89 odst. 15 není možné použít zvláštní režim při zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby tj. při zprostředkování prodeje. Zprostředkovávání prodeje cestovní služby do třetích zemí je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet. Pokud jsou služby CR poskytnuty částečně na území EU a částečně v třetích zemích je zprostředkování prodeje osvobozeno pouze částečně. Základem daně je úplata za zprostředkování prodeje snížená o DPH. Sazba daně je základní. Místo plnění při zprostředkování prodeje zájezdu je v místě podnikání CK, jejímž jménem je zájezd prodáván. Pokud je místo plnění zajištění cestovní služby mimo tuzemsko, poskytne plátce plnění bez daně. Plátce má povinnost vystavit daňový doklad, na který uvede, že místo plnění není v tuzemsku podle § 10 odst. 12 nebo 13. Povinnost přiznat daň má osoba registrovaná k dani v jiném členském státě. Pokud by služba zajištění cestovní smlouvy byla poskytnuta osobě neregistrované k dani, musí plátce postupovat podle legislativy příslušného státu. 9. Přeprava osob Přeprava osob na území EU a mezi EU a třetími zeměmi je v ČR osvobozena od DPH s nárokem na odpočet podle § 70 ZDPH. Osvobození od DPH se týká i služeb přímo souvisejících s přepravou osob. Protože místem plnění je vždy stát, kde se daná část přepravy osob uskutečňuje, je osvobozena pouze část uskutečněna v ČR. Přeprava je osvobozena i v případě, že je uskutečněna osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou povinou k dani. Letecká doprava je však osvobozena ve všech státech EU. Pouze pokud se nejedná o charterový let, který je prodán v kombinaci s ubytováním nebo samostatně, je plátce povinen uplatnit zvláštní režim pro cestovní služby. Tento typ přepravy není osvobozen od DPH s nárokem na odpočet podle § 70. (Ryglová, 2009).

Teoretická část

30

Skipas, jízdenka na lyžařský vlek, je také považován jako druh dopravy podle přílohy č. 3 ZDPH. Plátce, který nakoupí a následně svým jménem prodává jízdenku na vlek, poskytuje zákazníkovi cestovní službu podle §89 ZDPH. Plátce, který poskytuje cestovní službu obsahující nakoupenou leteckou dopravu, která je podle § 70 osvobozena od daně a zároveň poskytuje vlastní službu přepravy osob, jakou je transfer z letiště do hotelu a zpět, uskutečněné v tuzemsku, poskytuje vlastní přepravu uskutečněnou v tuzemsku, proto není osvobozena podle § 70 ZDPH. 10.

Služby a zboží vytvořené vlastní činností

CK může poskytnout mezi ostatními službami CR i vlastní služby, to je například: ubytování ve vlastním hotelu, doprava ve vlastním autobuse, nebo služby vlastního průvodce. Tyto služby nelze zahrnout do propočtu přirážky, která se tvoří při využití zvláštního režimu. CK v těchto případech uplatní daň na výstupu u jednotlivých zdanitelných plnění. Základem daně je cena zjištěná podle zákona č.151/1997 Sb., o oceňování majetku, to znamená cena obvyklá, ta je včetně daně, nebo může být cena stanovena ve výši celkových nákladů. Pokud je zájezd kombinací vlastní služby a služby nakoupená a úplata za zájezd je vyjádřena jako jedna částka, cena za vlastní službu se odečte od celé úplaty. Zjistí se částka za cestovní službu podléhající zvláštnímu režimu, z které se vypočítá přirážka. Vlastní služba oceněná cenou obvyklou je zdaněna příslušnou sazbou. (Česká daňová správa, online) 11. Použití běžného režimu CK zajišťující cestovní službu nemusí uplatňovat zvláštní režim v případě, že tuto službu poskytuje další osobě povinné k dani, která neposkytuje cestovní služby, ale využívá je k uskutečňování ekonomické činnosti. Pokud jsou zahrnuté služby poskytnuty v ČR, uplatní CK daň na výstupu podle příslušné sazby. Jedná se například o organizaci konference pro plátce daně, nebo zajištění služebních cest. (Česká daňová správa, online)

Praktické příklady

31

4. Praktické příklady 4.1. Zájezd Rumunsko a Moldavsko CK Mundo byla založena v roce 1998, je zaměřena na mladé zákazníky kteří preferují aktivní dovolenou ve skupině mladých lidí. CK je členem AČCKA (Asociace českých cestovních kanceláří a agentur). Zájezd Rumunsko a Moldavsko prodává vlastním jménem za 9 960 Kč, v termínu 17. 8. - 2. 9. 2012, jedná se o poznávací zájezd s turistikou. Cena zahrnuje (Mundo.cz, online):  dopravu klimatizovaným autobusem,  veškeré tranzitní poplatky,  8x ubytování v kempu ve vlastním stanu a 3x v chatce (dále 1x školní tělocvična v Holubince, 2x tábořiště),  průvodce,  informační brožuru,  pojištění cestovní kanceláře proti úpadku. Tabulka 3 Kalkulace nákladů

Nepřímé náklady na skupinu Doprava 29 Kč/km bez DPH Ubytování s DPH Průvodce Mzda s DPH Ubytování s DPH Parkovné s DPH Přímé náklady na skupinu Ubytování zákazníků 2000 Kč/ osoba s DPH Informační brožura 20Kč/ks s DPH Náklady celkem

150 800 Kč 2 000 Kč 34 000 Kč 2 000 Kč 11 500 Kč 84 000 Kč 840 Kč 284 300 Kč

Zdroje: :korespondence 1, 2012; vlastní zpracování

Pojištění záruky proti úpadku není službou poskytnutou zákazníkům, proto nevstupuje do výpočtu přirážky, z které se vypočítává daňová povinnost. CK Mundo prodala tento zájezd 42 zákazníkům za plnou cenu a to svým jménem. CK tedy obdržela418 320 Kč, jako úplatu za poskytnutí tohoto zájezdu. Kalkulace jsou provedeny, až po skončení zájezdu, kdy jsou na základě daňových dokladů jasné přesné částky za nakoupené služby.


32

4.1.1. Výpočet přirážky a daňové povinnosti, kdy část zájezdu je uskutečněná mimo EU První část zájezdu se uskuteční na území EU, 4. den přejedou účastníci do Moldavské republiky a 9. den zájezdu ji zase opustí. Ubytování má v součtu hodnotu 2000 Kč na osobu, z toho 5 nocí v hodnotě 588 Kč bude uskutečněno mimo území EU. Ubytování je účtované včetně DPH v dané zemi. Doprava je poskytnuta externím dodavatelem za částku 29 Kč/km, celková trasa má 5 200 km z toho 420 km na území Moldavské republiky (mimo EU). Protože se jedná o přepravu osob na území EU a mezi EU a třetími zeměmi je tato služba osvobozena od DPH podle § 70 ZDPH. Součet tranzitních poplatků a parkovného je 11 500 Kč. Poplatky jsou také rozděleny na část poskytnutou na území EU a na území mimo EU. Služby průvodce, které zprostředkovává Mgr. Pavel Koura (online) stojí 2 000 Kč včetně 20 % DPH na den. V Moldavské republice strávili účastníci 5 dní 5*2 000=10 000 Kč. Kombinace všech služeb, které tvoří tento zájezd, jsou považované za cestovní službu podle ZDPH a proto musí výt zdaněny zvláštním režimem podle §89 ZDPH. Výjimkou je informační brožura, kterou CK Mundo zajišťuje z vlastních kapacit a proto bude zdaněna běžným režimem. Tabulka 4 Kalkulace nákladů, kdy je část zájezdu uskutečněna mimo EU

Nepřímé náklady Doprava 29 Kč/km bez DPH Ubytování Průvodce Mzda Ubytování Parkovné s DPH Přímé náklady Ubytování 2000 Kč/ osoba zákazníků s DPH Informační 20Kč/ks s DPH brožura Náklady celkem

Celkem 150 800 Kč 2 000 Kč 34 000 Kč 2 000 Kč 11 500 Kč 84 000 Kč

Na území EU Moldavsko 138 620 Kč 12 180 Kč 1 412 Kč 588 Kč 24 000 Kč 10 000 Kč 1 412 Kč 588 Kč 8 118 Kč 3 382 Kč 59 294 Kč

24 706 Kč

232 856 Kč

51 444 Kč

840 Kč 285 140 Kč

Zdroj: : Želiezko, 2012; vlastní zpracování


33

Cestovní služba daněna zvláštním režimem DPH Od úplaty přijaté od zákazníka se nejdřív odečte částka za informační brožuru, která je daněna běžným režimem 418 320-840=417 480 Kč. Část zájezdu je uskutečněna v Moldavské republice, která není na území EU, proto je část přirážky za zájezd uskutečněný zde osvobozena od DPH. Náklady na část zájezdu v Moldavské republice tvoří 51 445/284 300=0,18 z celkové částky nákladů. To znamená, že zájezd bude z osvobozen od DPH podle § 89 odst. 7 ZDPH. Tato částka 417 480*0,18=75 146 Kč bude uvedena v daňovém přiznání na řádku 26 (Ostatní uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně) jak je vidět v tabulce 5. Zbylých 80,5 % tedy 417 480*0,82=342 334 Kč bude zdaněno podle zvláštního režimu. Pro zjištění přirážky musí být od částky 342 334 Kč odečteny nakoupené cestovní služby, které byly spotřebovány v tuzemsku, nebo na území EU podle tabulky 4. Tedy 342 334-232 855=109 479 Kč je přirážka včetně DPH, proto je daň počítána ze shora pomocí koeficientu podle §37 odst. 2. ZDPH. 109 479*0,1667=18 250 Kč. Vypočítanou daň bude uvedena v daňovém přiznání na řádku 1 (Dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, základní) do sloupce Daň na výstupu. Základ daně je 109 479-18 250=91 229 Kč, ta bude také uvedena na řádku 1 Základ daně. Na řádku 26 musí být uveden rozdíl mezi celým zdanitelným plněním a částkou základu daně a daní uvedenou v řádku 1, tedy souhrn nakoupených služeb, které byly odečteny od úplaty232 855 Kč. Datum zdanitelného plnění je dnem poskytnutí poslední cestovní služby, kterou je autobusová doprava 2. 9. 2012. Vlastní činnost daněna běžným režimem DPH Daň z vlastní činnosti, za informační brožury, podléhá běžnému režimu a snížené sazbě DPH. Brožura je oceněna v nákladových cenách 840*0,1228=103 Kč. Protože se jedná o dodání zboží se sníženou sazbou daně, bude uvedeno na řádku 2, sloupce (Daň na výstupu). Základ daně 840103=737 Kč bude uveden na řádku 2 a sloupci (Základ daně). Plátce je povinen přiznat daň na výstupu podle § 21 ZDPH ke dni zdanitelného plnění, tím je den předání zboží anebo ke dni přijetí úplaty, podle toho co nastane dříve. V tomto případě je to nejpozději den zahájení zájezdu 17. 8. 2012, kdy byly brožury zákazníků předány.


34

Tabulka 5 Řádky daňového přiznání 1

řádek 1 2 26 41 62 64

Základ daně Daň na výstupu 91 226 Kč 18 250 Kč 737 Kč 103 Kč Hodnota 308 001 Kč Základ daně V plné výši 737 Kč 103 Kč 18 353 Kč 18 250 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

Plátce má nárok na odpočet daně na vstupu. Protože byla brožura oceněna v nákladových cenách, bude u tohoto zdanitelného plnění stejná daň na vstupu jako na výstupu jak je patrné z tabulky 5. Daňová povinnost za tato zdanitelná plnění je patrná z tabulky 5 řádku 64 (103+18 250-103=18 250 Kč). 4.1.2. Výpočet přirážky a daňové povinnosti, kdy je zájezd uskutečněn na území EU Varianta stejného zájezdu, který by obsahoval stejné služby CR, ale uskutečnil by se pouze na území EU a proto by nebyla přirážka částečně osvobozena od DPH. Dopravní služby budou v tomto případě zajištěny z vlastních kapacit. Doprava je i v tomto případě osvobozena od DPH podle § 70 ZDPH. Průvodcovské služby jsou zajištěny z externích zdrojů. Kombinace služeb tvoří cestovní službu, proto bude uplatněn zvláštní režim podle § 89 ZDPH. Informační brožura je poskytnuta z vlastních kapacit, proto bude i této variantě zdaněna běžným režimem. Cestovní služba daněna zvláštním režimem DPH Od úplaty přijaté od zákazníka se nejdřív odečte částka za informační brožuru, které jsou daněna běžným režimem, protože byly vytvořeny vlastní činností. 418 320-840=417 480 Kč. Informační brožura i dopravní služba jsou oceněny v ceně obvyklé, podle vlastních nákladů. Dopravní služba má pro větší názornost stejnou cenu, jako když byla zprostředkovaná externí firmou. Od částky 417 480 Kč se dále odečtou ostatní nakoupené služby CR, které jsou uvedené v tabulce 6. Daným způsobem vypočteme přirážku včetně DPH 417 480-284 300=133 180 Kč. Protože jsou všechny služby uskutečněné na území EU, není přirážka od DPH osvobozena.


35

Výpočet daně je proveden pomocí koeficientu 133 180*0,1667=22 201 Kč ta je uvedena na řádku 1 daňového přiznání. Na stejném řádku bude uveden i základ daně 133 180-22 201=110 979 Kč. Datum zdanitelného plnění je dnem poskytnutí poslední cestovní služby 2. 9. 2012. Tabulka 6 Kalkulace nákladů, kdy je zájezd uskutečněn pouze na území EU

Nepřímé náklady na skupinu Doprava

Průvodce

Parkovné

29 Kč/km bez DPH

150 800 Kč

Ubytování s DPH

2 000 Kč

Mzda s DPH

34 000 Kč

Ubytování s DPH

2 000 Kč

s DPH

11 500 Kč

Přímé náklady na skupinu Ubytování zákazníků

2000 Kč/ osoba s DPH

Informační brožura

20Kč/ks s DPH

84 000 Kč 840 Kč

Náklady celkem 285 140 Kč Zdroj: Želiezko, 2012; vlastní zpracování

Vlastní činnost daněna běžným režimem DPH Daň z vlastní činnosti, za informační brožury, podléhá běžnému režimu a snížené sazbě DPH 840*0,1228=103. Protože se jedná o dodání zboží se sníženou sazbou daně, bude uvedeno na řádku 2, (Daň na výstupu). Základ daně 840-103=737 bude uveden na řádku 2 (Základ daně) tabulky 7. CK Mundo má nárok na odpočet patrný z řádku 62 tabulky 7, protože cena brožury byla stanovena v nákladových cenách. Daňová povinnost za zdanitelná plnění bude 103+22 201-103=22 201 Kč, v případě kdy by toto bylo jediné zdanitelné plnění za dané zdaňovací období, uvedla by se tato částka na řádek 62 (Vlastní daňová povinnost).


36


řádek 1 2 26 41 62 64



4.1.3. Výpočet přirážky a daňové povinnosti, kdy celý zájezd je uskutečněn v tuzemsku Příklad stejného zájezdu, který se uskuteční pouze v tuzemsku, obsahuje stejné služby ve stejné hodnotě jako skutečný zájezd Rumunsko a Moldavsko. Dopravní služba již není osvobozena od DPH podle § 70 ZDPH, protože je celá uskutečněna na území ČR. Z tohoto důvodu celkové náklady vzrostly z 285 140 Kč na 306 252 Kč. Tabulka 8 Kalkulace nákladů, kdy se celý zájezd uskutečnil v tuzemsku, a sazby DPH jsou platné pro rok 2012

Nepřímé náklady na skupinu Doprava Průvodce

29 Kč/km bez DPH Ubytování Mzda Ubytování

Parkovné Přímé náklady na skupinu Ubytování 2000 Kč/ osoba s DPH zákazníků Informační 20Kč/ks s DPH brožura Náklady celkem Zdroj: Želiezko, 2012; vlastní zpracování

150 800 Kč 1 754 Kč 28 332 Kč 1 754 Kč 9 583 Kč

Včetně DPH 180 960 Kč 2 000 Kč 34 000 Kč 2 000 Kč 11 500 Kč

73 685 Kč

84 000 Kč

737 Kč

840 Kč

266 645 Kč

315 300 Kč

Bez DPH


37

Cestovní služba daněna zvláštním režimem DPH Daňovou povinnost za poskytnutou cestovní službu CK vypočítá následovně. Od úplaty přijaté od zákazníků se nejprve odečte částka za informační brožury, které jsou daněny podle běžného režimu, protože byly vytvořeny vlastní činností 418 320-840=417 480 Kč. Přirážka je rozdíl mezi přijatou úplatou a nakoupenými službami včetně DPH tedy: 418 320-314 460=103 020 Kč. Částka 314 460 Kč bude uvedena řádku 26 daňového přiznání. Zjištěná přirážka je 103 020 Kč včetně daně, daň se vypočítá pomocí koeficientu 103 020*0,1667=17 173 Kč a bude uvedena na řádku 1 v sloupci Daň na výstupu podle tabulky 9. Základ daně je tedy rozdíl mezi přirážkou a samotnou daní 103 020-17 173=85 847 Kč bude uveden na řádku 1 sloupci Základ daně. Datum zdanitelného plnění je stejně jako v předchozím příkladu, den poskytnutí poslední služby CR 2. 9. 2012. Vlastní činnost daněna běžným režimem DPH Daň za informační brožury se vypočítá jako v předchozím příkladu. 840*0,1228=103 Kč v daňovém přiznání bude na řádku 2 sloupce Daň na výstupu. Základ daně 840-103=737 Kč bude uveden na řádku 2 v patřičném sloupci. Plátce má nárok na odpočet daně na vstupu, protože je cena stanovena ve výši nákladů, je daň na výstupu uvedena na řádku 41 tabulky 9. Tabulka 9 Řádky daňového přiznání 3

řádek 1 2 26 41 62 64



Daňová povinnost za zdanitelné plnění je vyznačena na řádku 64 tabulky 9, 17 173 Kč.


38

4.1.4. Výpočet přirážky a daňové povinnosti, kdy celý zájezd je uskutečněn na území ČR, sazba DPH je za rok 2011 V roce 2011 byla snížená sazba DPH 10%, pro ubytování. Tento příklad ukazuje daňovou povinnost za zájezd, který se uskutečnil v roce 2011, ale jednotlivé služby bez DPH mají stejnou cenu jako v předchozích příkladech. Plnění podléhající snížené sazbě DPH jsou ubytovací služby a informační brožura. Náklady celého zájezdu se tímto snížili z 315 300 Kč na 312 183 Kč jak je vidět z tabulky 8 a 10. Tabulka 10 Kalkulace nákladů, kdy je celý zájezd uskutečněn v tuzemsku, a sazby DPH jsou platné pro rok 2011

Nepřímé náklady Doprava Průvodce

29 Kč/km bez DPH Ubytování Mzda Ubytování

Parkovné Přímé náklady Ubytování 1 754 Kč/ osoba zákazníků bez DPH Informační 18 Kč/ks brožura bez DPH Náklady celkem

Bez DPH

Včetně DPH

150 800 Kč

180 960 Kč

1 754 Kč 28 332 Kč 1 754 Kč 9 583 Kč

1 930 Kč 34 000 Kč 1 930 Kč 11 500 Kč

73 685 Kč

81 053 Kč

737 Kč

811 Kč

266 645 Kč

312 184 Kč

Zdroj: Zdroj: Želiezko, 2012; vlastní zpracování

Cestovní služba daněna zvláštním režimem DPH Stejně jako v předchozích příkladech je nejdříve nutné odečíst služby a zboží vytvořené vlastní činností od úplaty získané od zákazníků 418 320811=417 509 Kč. Pro výpočet přirážky je nutné od této částky jako v předchozích příkladech odečíst částku za nakoupené služby 417 509-311 373=106 136 Kč. Přirážka je včetně DPH pro výpočet daně je nutné použít koeficient 106 136*0,1667=17 693 Kč. Základ daně je rozdíl mezi přirážkou a samotnou daní 106 136-17 693=88 443 Kč. Základ daně, daň i souhrn nakoupených služeb musí být uveden v daňovém přiznání, jak je to v tabulce 11.


39


řádek

Základ daně Daň na výstupu 88 443 Kč 17 693 Kč 1 2 737 Kč 74 Kč Hodnota 311 373 Kč 26 Základ daně V plné výši 41 737 Kč 74 Kč 62 17 767 Kč 17 693 Kč 64


Vlastní činnost daněna běžným režimem DPH Služby a zboží vytvořené vlastní činností jsou daněny běžným režimem. Výpočet je stejný jako v předchozím příkladu, až na změněnou sazbu DPH z 14% na 10%. Základ daně za brožuru je patrná z tabulky 10 tedy 737 Kč. Sazba daně je 10%, proto je samotná daň po zaokrouhlení 811*0,1228=74 Kč. Na řádku 2 je uvedeno plnění za brožury a nárok na odpočet je uveden na řádku 41 tabulky 11. Celková daňová povinnost za tato zdanitelné plnění je 17 693 Kč.


40

4.2. Celkové zhodnocení Na základě výše uvedených výpočtů vyplývá, že nákladovost CK ovlivňuje místo uskutečnění cestovní služby a způsob zdanění DPH. Z tabulky 12 vyplývají následující skutečnosti: 1. Pokud je zájezd uskutečňován do zemí mimo EU, je nákladovost nejnižší v důsledku částečného osvobození přirážky a celkového osvobození dopravní služby od DPH. Daňová povinnost je v porovnání se stejnou službou uskutečněnou na území ČR vyšší, v důsledku zdanění vyšší ziskové marže. 2. Pokud bude stejná služba poskytována v rámci EU, je doprava od DPH osvobozena (nižší náklady) a celá zisková přirážka podléhá zdanění základní sazbou DPH, proto je nákladovost vyšší. 3. Pokud je zájezd uskutečňován na území ČR je nákladovost oproti bodu 1 u CK vyšší v důsledku zdanění dopravní služby daní z přidané hodnoty, což znamená snížení ziskové marže CK, která podléhá zdanění základní sazbě DPH. Přitom do nákladů vchází i ubytování, které na území ČR podléhá snížené sazbě. 4. V roce 2012 dochází k zvýšení snížené sazby z 10% na 14%, což vede k zvýšení nákladů CK z 329 877 Kč na332 333 Kč. Daňová povinnost je sice nižší, ale celková nákladovost vzroste. Tabulka 12 Srovnání jednotlivých zájezdů Daňová povinnost Zájezd částečně uskutečněn mimo EU Zájezd uskutečněn v ČR a EU Zájezd pouze v tuzemsku sazby DPH platná pro rok 2012 Zájezd pouze v tuzemsku sazby DPH platná pro rok 2011 Zdroj: vlastní zpracování

Nakoupené služby

Náklady Náklady na zájezd za vlastní a daňová činnost povinnost

18 250 Kč

284 300 Kč

840 Kč

303 390 Kč

22 201 Kč

284 300 Kč

840 Kč

307 341 Kč

17 033 Kč

314 460 Kč

840 Kč

332 333 Kč

17 693 Kč

311 373 Kč

811 Kč

329 877 Kč

Závěr a diskuze

41

5. Závěr a diskuze Evropská Směrnice 2006/112/ES obsahuje zvláštní ustanovení (tzn. zvláštní režim ziskové přirážky) pro cestovní kanceláře v případě, že cestujícím vlastním jménem prodávají cestovní balíčky (cestovní služby). Zvláštní režim pro CK řeší články 306 a ž 310 Směrnice rady 2006/112/ES. podle článku 306 má CK uplatňovat zvláštní režim, jedná-li s cestujícími vlastním jménem a k uskutečnění cesty využívá dodané zboží a služby od jiných osob povinných k dani. Pokud však CK, vystupuje pouze jako zprostředkovatel tento režim se na ni nevztahuje. § 89 odst. 14 ZDPH dovoluje použití běžného režimu pouze v případě, kdy je balíček služeb (cestovní služba) poskytnuta osobě povinné k dani, která není poskytovatelem cestovní služby, pro účely uskutečňování ekonomických činností. Režim zdanění ziskové přirážky uvedený v článku 308 Směrnice rady 2006/112/ES považuje za základ daně a cenu bez DPH přirážky CK, která je rozdíl mezi celkovou částkou bez DPH, kterou má cestující zaplatit a skutečnými náklady CK na zboží a služby od jiných osob povinných k dani. Tato plnění však musí sloužit k přímému prospěchu cestujícího. Kdežto § 89 odst. 3 ZDPH považuje za základ daně přirážku plátce sníženou o daň z přirážky. Bez režimu zdanění ziskové přirážky by CK v případě, kdy nakoupí služby v jiném členském statě, měla nárok na vrácení DPH účtované za dané služby. CK by musela daň žádat od jiného členského státu, než je její vlastní. Cena cestovního balíčku by navíc byla silně ovlivněna výší sazby daně uplatňované v jejím členském státě, i když by cesta byla uskutečněna do jiného členského státu. (Europ Press releasse Rapid, online) CK podle článku 310 Směrnice rady 2006/112/ES nemá nárok na odpočet nebo navrácení DPH u služeb od jiných osob povinných k dani, které slouží k přímému prospěchu cestujícího při plnění podle článku 307 (poskytnutí balíčku služeb). Tento odpočet nedovoluje ani § 89 ZDPH. Někteří provozovatelé cestovních služeb těží z neuplatňování DPH na balíčky zájezdů prodávané provozovatelům. Jedná se o provozovatele nepocházející z EU, protože současné předpisy jsou uplatňovány nejednotným způsobem členskými státy. Aby mohly být odstraněny nespravedlivé konkurenční výhody, Komise v roce 2002 navrhla rozšířit stávající zvláštní režim zdanění ziskové přirážky i na prodeje cestovním kancelářím.

Závěr a diskuze

42

Nejednotné uplatňování právních předpisů EU v různých členských státech, může vézt ke konkurenční výhodě hospodářských subjektů usazených v některých těchto státech. Z tohoto důvodu v roce 2008 EK formálně požádala některé státy Polsko, Nizozemsko, Portugalsko, Francii, Italii, Finsko, Řecko, Českou republiku, aby pozměnili právní předpisy týkající se uplatňování zvláštního režimu u DPH na ziskovou přirážku u CK. Tato žádost měla podobu odůvodněného stanoviska (neplnění povinností podle článku 226 Smlouvy o ES), kterému pokud tyto státy nevyhoví, může komise předložit věc Soudnímu dvoru Evropských společenství. V roce 2011 se EK rozhodla podat žalobu u Soudního dvora EU na osm členských států (ČR, Finsko, Francie, Itálii, Polsko, Řecko, Španělsko a Portugalsko), protože nevyhověly odůvodněnému stanovisku z roku 2008. Do svých právních řádu náležitě nezapracovaly předpisy o DPH pro CK. Výše uvedené státy, tak dle názoru EK svým postupem narušují hospodářskou soutěž mezi CK, protože některé CK jsou daněmi zatíženy více než jiné. Výsledek jednání Soudního dvora EU zatím není jasný. Zdanění CK daní z přidané hodnoty je poměrně složité a proto již od roku 2002 EK jedná o návrhu předpisu, který by toto zdanění zjednodušil. Do současné doby se však členské státy na jakémkoli vytvořeném návrhu neshodly.


43

Použitá literatura Literární zdroje: 1. GALOČÍK, Svatopluk a Oto PAIKERT. DPH 2011: výklad s příklady. 7. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 288s. ISBN 978-80-247-3618-1. 2. ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010, 405 s. ISBN 978-808-5970-685. 3. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009. 187 s. Management (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-028-6. 4. RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3.

Legislativní prameny: 1. Česká republika. Zákon o dani z přidané hodnoty. In: 235/2004. 2004. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-3EA9846CAF92B7C8/cds/xsl/legislativa_metodika_690.html?year=0 2. Česká republika. Zákon o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. In: 159/1999. 1999. Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=fdceff956b92-4539-974f-893e9760f65b 3. Česká republika. Zákon o oceňování majetku. In: 151/1997. 1997. Dostupné z: http://www.sbirkazakonu.info/zakon-o-ocenovani-majetku/ 4. Česká republika. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území. In: 501/2006. 2006, 163/2006 Sb. Dostupné z: http://kyjeok.sweb.cz/zakony/5012006_Sb_vyhl_o_obecnych_pozadavcich_na_uzemni.html 5. Česká republika. Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). In: 455/1991. 1991. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=39498&fulltext =&nr=455~2F1991&part=&name=&rpp=15


44

6. Evropské unie. SMĚRNICE RADY 2006/112/ES. In: 112. 2006. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:347:0001:0118 :cs:PDF

Internetové zdroje: 1. AČCKA: Asociace českých cestovních kanceláří a agentur [online]. 2008 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.accka.cz 2. Charterové letenky. Orbion.cz [online]. 2007. vyd. [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://letenky.orbion.cz/letecke-spolecnosti/charteroveletenky-7033/ 3. Cestovní ruch - časové řady. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr 4. Daně: Komise žaluje osm členských států kvůli jejich předpisům o DPH pro cestovní kanceláře. Europ Press releasse Rapid [online]. Brusel, 2011 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/11/76&for mat=HTML&aged=1&language=CS&guiLanguage=en 5. DPH: Komise podniká kroky proti osmi členským státům v souvislosti s uplatňováním režimu pro cestovní kanceláře. Europ Press releasse Rapid [online]. Brusel, 2008 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/08/333&f ormat=HTML&aged=1&language=CS&guiLanguage=en 6. Informace k uplatňování DPH u služeb cestovního ruchu. Česká daňová správa [online]. 2007 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-53EDF4E6E7CDCCFA/cds/xsl/219_7566.html 7. KARLOVY VARY. Czechtravels.com [online]. 2011 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://czechtravels.sweb.cz/Mesta/karlovy_vary.htm 8. Podíl cestovního ruchu na české ekonomice. Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/podil_cestovniho_ruchu_na_ceske_ek onomice 9. Pojištěné cestovní kanceláře. Evropska.cz [online]. 2012 [cit. 2012-0514]. Dostupné z: http://www.evropska.cz/cs/pojistene-ck


45

10. Pojištění úpadku CK - Pojištěné cestovní kanceláře. Cpp.cz [online]. 2011 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://www.cpp.cz/prodejci/cpp/cp/upadek-seznam.asp 11. Pojištění záruky pro případ úpadku CK. Generali.cz [online]. 2009 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://www.generali.cz/Portal/Redakce/cksolven.nsf/view_forWEB?Op enView&Count=400&Start=1 12. Průvodcovské služby. Mgr. Pavel Koura průvodcovské služby [online]. 2007 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.pavelkoura.eu/index.php?lang=cs&content=content/pruvod&pruvod=10 13. Příjezdový cestovní ruch 2009-2015. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2011 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=a90b1b98-c3304ff0-bb2a-0740213df5fe 14. Seznam CK pojištěných v UNION pojišťovně pro rok 2012 k 17.05.2012. In: Union Poisťovňa [online]. 2012 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.unionpojistovna.cz/page/uvodni-stranka/o-nas/cestovnikancelare-pojistene-v-unionu.html 15. SEZNAM POJIŠTĚNÝCH CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ. Fiducia.cz [online]. 2011 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://www.fiducia.cz/cz/travel_agencies/travel_agencies.html

Osobní korespondence 1. Korespondence 1 Petr Želiezko, majitel cestovní kanceláře Mundo, 16. května 2012 2. Korespondence 2 Eva Augustová, obchodní asistentka firmy ETICS ITP, s. r. o., 16. dubna 2012

Seznam zkratek

46

Seznam zkratek CK = Cestovní kancelář ČR = Česká republika DPH = Daň z přidané hodnoty EK = Evropská komise EU = Evropská unie TIC = Turistické informační centrum ZDPH = zákon č. 235/2004 Sb., o dani u přidané hodnoty ZPCR = Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu ZŽP = Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

Seznam tabulek

47

Seznam tabulek Tabulka 1 Služby v cestovním ruchu.....................................................................12 Tabulka 2 Objekty kulturně-společenských služeb ..............................................16 Tabulka 3 Kalkulace nákladů ................................................................................31 Tabulka 4 Kalkulace nákladů, kdy je část zájezdu uskutečněna mimo EU ........ 32 Tabulka 5 Řádky daňového přiznání 1................................................................. 34 Tabulka 6 Kalkulace nákladů, kdy je zájezd uskutečněn pouze na území EU .... 35 Tabulka 7 Řádky daňového přiznání 2 ................................................................ 36 Tabulka 8 Kalkulace nákladů, kdy se celý zájezd uskutečnil v tuzemsku, a sazby DPH jsou platné pro rok 2012 ............................................................................. 36 Tabulka 9 Řádky daňového přiznání 3 ................................................................ 37 Tabulka 10 Kalkulace nákladů, kdy je celý zájezd uskutečněn v tuzemsku, a sazby DPH jsou platné pro rok 2011 ................................................................. 38 Tabulka 11 Řádky daňového přiznání 4 ............................................................... 39 Tabulka 12 Srovnání jednotlivých zájezdů .......................................................... 40

Seznam grafů

48

Seznam grafů Graf 1 Přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních ....................... 15 Graf 2 Konference v hromadných ubytovacích zařízeních .................................. 18 Graf 3 Právní forma cestovních kanceláří ............................................................21 Graf 4 Pojištěné cestovní kanceláře ..................................................................... 23

DPH u služeb cestovního ruchu

Recommend Documents