Zprávy Melicharova vlastivědného muzea v Unhošti. Rok 1957 – č. 1 (11).
[s. 1]
Co dělal Vlastivědný kroužek v I. pololetí 1957.
Šefčík – Šmíd.
Z místního studia rozhlasu po drátě jsme vysílali 15 vlastivědných čtvrthodinek na tyto náměty: O unhoštských hřbitovech, Bitva na Šibenci, O Národním divadle, O cechovní číši pekařů a krejčích, O národopisné výstavě, Rozhovor s archivářem, Vzpomínka na Josefa Brouska, O roku 1866, O unhoštském kostele, Rusové v Unhošti v r. 1799, v dalších pěti čtvrthodinkách přečetl archivář Josef Příhoda pasáţe z kroniky Domu důchodců, kterou zpracoval. Posluchači reagovali na čtvrthodinky v několika dopisech. Také pro museum byl z nich zisk: Špalíček kramářských písní /M. Primusová/, tesařské náčiní /A. Müllerová Č. Újezd/, další dárci byli: Zd. Hofbauerová, J. Špaček, A. Čiháková, A. Brousková, J. Frank, J. Vlk. Materiál pro museum sbíral V. Ţák, opisy pro naše účely pořídili: Šmíd, Šimek, Šefčík. Jan Nový pro nás napsal historii druţstevnictví v Unhošti a počátky druţstevnictví na Kladensku. Na bibliografii Unhoštska pracovali: Šefčík, Hochmann, Šmíd, Příhoda. J. Příhoda s V. Šefčíkem zapsali 1. 6. vyprávění 80letého B. Káry o výrobě ohýbaného nábytku v Unhošti. Výročí Komenského bylo vzpomenuto nástěnkou v Lid. knihovně, kterou instaloval J. Příhoda. Korespondenci vyřizovali Šefčík, Příhoda, Šmíd. Museum navštívil 5. 6. Zd. Smetánka z archeol. ústavu ČSAV, který se zajímal o středověkou keramiku a kachle. J. Wolff prováděl kolektivní návštěvu unhoštských pionýrů dne 11. května. Kronikář doplnil kroniku do konce r. 1956. Důleţitým doplňkem kroniky je fotodokumentace, kterou podle kronikáře výtvarně zpracoval Josef Příhoda. Většinu snímků v minulých letech pořídil Jar. Šmíd. Fotodokumentace obsáhla roky 1945 aţ 1955 a čítá 452 obrázků. Krumlovský archivář F. Navrátil nám napsal a daroval přednášku o nastolení městské rady v Unhošti před 300 lety. Od okupace přes revoluci do našich dnů byl název kronikářovy přednášky v agitač. středisku 10. 5. Dne 29. 5. besedoval kronikář o roce 1848 v Unhošti v 7. A na 2. osmiletce /37 ţáků/. Pro 5. třídu této školy zapůjčil tuto přednášku. Na pracovní poradě archivářů národních výborů kladenského okresu informovali 25. 6. kronikář a archivář o tom, jak zpracovávali dokumentaci unhoštské kroniky. Kronikářův článek o vyuţití kronik v předvolebním období byl uveřejněn v příloze k časopisu Naše vlast č. 3/57, další zprávy byly v archiv. časopise 1957/2 a Archeologických rozhledech 1957/2. Na budovu čp. 8 /stará škola/ byla pořízena další informační tabulka. /Šefčík, Mach, Exner/. Nově získané vitriny byly v rámci rozpočtu natřeny. Děkujeme všem příznivcům vlastivědné práce v naší obci za porozumění a budeme se snaţit v celé své činnosti přispět k poznání ţivota a práce našich předků, abychom se jejich dobrým příkladem řídili, jejich chyb se vyvarovali. Pomáhejte nám…
Zpráva o činnosti archivu od ledna do června 1957.
Jos. Příhoda.
Práce v archivu za prvých pět měsíců t. r. byly vlastně přípravou ku přestěhování archivu do přízemních místností budovy MNV, které k tomu účelu jsou velmi vhodné: tvoří samostatný celek, jsou klenuté, okna zamříţovaná atd. Dne 24. ledna byl archivář v Okr. archivu v Kladně, kde mu s. St. Krajník, okr. archivář dal velmi cenné pokyny pro technické [s. 2] uspořádání archivních sbírek s prohlídkou moder. typu kov. regálů. Koncem ledna konala se v Praze na KNV krajská porada archivářů, které jsem se účastnil a z přednesených zpráv jsem získal cenné poznatky pro svoji činnost. V celkovém přehledu o archivech /přednesl s. Jiřík/ byla činnost našeho archivu uznána za dobrou, tím, ţe zprávy
o archivu byly zveřejňovány v rozhlase po drátě i jinak. Byl jsem pověřen úkolem zpracovati thema "Ústavy lidového peněţnictví", coţ jsem z dostupných pramenů sestavil do konce března. V rozhlase po drátě byla provedena reportáţ o našem archivu dne 11. února spolu s kronikářem V. Šefčíkem a Jar. Šmídem. Porady archivářů v Kladně jsem se zúčastnil dne 13. února a 25. června. V březnu odevzdala pí. Skoková z čp. 66 úřední knihu "Stravovací akce v Unhošti od 1. 1. 1933" a Boh. Horešovský dvě staré modlitební kníţky a kronikář plakátovou dokumentaci 1954–55. Kroniku Domova důchodců /Okres. chorobince/, kterou jsem sepsal aţ do otevření tohoto ústavu v r. 1933 jsem předloţil k zhodnocení Vlastivědnému krouţku a z jeho rozhodnutí jsem pak předčítal v rozhlase po drátě některé její kapitoly v pěti vlastivědných čtvrthodinkách v březnu a dubnu. V předvolebním období jsem dodal podklady, z nichţ kronikář sestavil několik hlášení pro místní rozhlas t. zv."okénka do kroniky". O tom byla zmínka v "Naší vlasti" č. 3. V týdnu před volbami jsem zašel do domova důchodců na besedu s chovanci, jimţ jsem při tom ukázal jedno z privilegií města Unhoště z r. 1656. Václ. Mejstřík zařídil k mé ţádosti, aby myslivecký odbor ZK ROH SONP zasílal našemu archivu svůj časopis, v němţ jsou zajímavé články hodnotné pro regionální vlastivědu. Ředitel praţské hvězdárny Dr. Slouka při přednášce v Unhošti upozornil, ţe v archivu je moţno nalézti zprávy o přírodních zjevech na obloze /polární záře, meteory atd./, o něţ má hvězdárna zájem. Mám na zřeteli. Na poradě archivářů v Kladně 15. 5. jsem přednesl některé základní části ze své práce "Ústavy lidového peněţnictví". Věci technického rázu: V březnu, dubnu a květnu připravoval jsem archiv ku stěhování do přízemí budovy MNV. Většina spisů byla uloţena do kartonových krabic, které v počtu 200 kusů dodal Okresní archiv. Přemístění bylo provedeno z ochoty ředitele 2. osmiletky s. J. Anderle prací deseti ţáků této školy. Při stěhování pomáhali V. Šefčík a B. Příhodová. V nových místnostech je moţno archivní sbírky uspořádati velmi přehledně, čímţ bude usnadněna další etapa práce t. j. inventarisace archivu. To vše směřuje k moţnosti lepšího vyuţití archivu pro veřejnost. Dluţno konstatovati, ţe rada MNV ochotně povolila provedení potřebných úprav v nových místnostech. Ve výhledovém plánu nového MNV je mimo jiné stanoven úkol vybudovati vzorný obecní archiv. K tomuto cíli bude směřovati veškerá moje další činnost.
Unhošť a »Tři mušketýři«.
Karel Vyšín.
Alexandra Dumasa "Tři mušketýři" byli oblíbenou četbou našeho mládí. Hrdinové románu: statečný DʼArtagnan, ušlechtilý Athos, jemný Aramis a věrný Porthos stali se nepřekonatelnými postavami světové literatury a nedostiţnými idoly klukovských let, jak vypráví i Machar v "Konfesích literáta". Ale Tři mušketýři a Unhošť – jak se to rýmuje? Zcela dobře. Při svém bádání v Ústředním státním archivu a pozvolném shledávání pramenů k seznání minulosti Unhoště, nalezl jsem ve Wunschwitzově fondu pod heslem Brimmer starý koncept neměcky psané ţádosti, ve které Josef rytíř Brimmer /ve znaku měl tři ostruţiny s lístky, tedy "mluvící" znak/ sídlící v Unhošti, podává císaři ţádost o udělení místa velitele hradní stráţe na praţském hradčanském zámku, uprázd[s. 3] něné úmrtím dosavadního hejtmana stráţe Jana Ignáce Wiederspergera z Wiederspergeru. Ţádost psaná rozvláčnou barokní němčinou není datována, tuším však, ţe spadá do let 1710 aţ 1730. Brimmer v ţádosti poukazuje na to, ţe ţadatel, jeho bratři, otec i děd slouţili uţ
císaři a jmenuje války a bitvy, jichţ se zúčastnili, v nichţ byli raněni nebo padli. Jednak z ţádosti, jednak z jiných pramenů vím, ţe otec ţadatelův byl vyslancem k říšskému sněmu v Řezně a roku 1655 povýšen do rytířského stavu, strýc Jan bojoval proti Turkům a padl do tureckého zajetí, bratr Leopold byl stráţmistrem u jízdního pluku Monte Cucoli, ţadatelův bratr Ferdinand jako jezdec Heislerova pluku padl v bitvě proti Turkům u Slankamenu /Slaný Kámen/, jiný bratr jako jezdec štýrského pluku padl proti Turkům u Petrvaradína, bratr Maxmilián padl u Neuhausu, bratr Antonín slouţil u jízdy a padl v Sedmihradsku, ţadatel sám bojoval pod generálem Šlikem a pak slouţil u různých dvorů, jeho švakr Jan Antonín Wohlgeschofen z Wendelsteinu a Reithu padl proti Turkům v slavné bitvě u Slankamenu. Ţadatelův bratr Václav padl u Luzzara v Itálii. Roku 1691 nepřemoţitelný princ Evţen Savojský porazil na hlavu Turky v oné známé bitvě u Slankamenu, kde padl i velkovezír Mustafa Kölprüli. Zde padl i hejtman Jan Antonín Wohlgeschofen šlechtic z Wendelsteinu a Reithu ze staré tyrolské rodiny. Vdova po něm, Anna Dorota rozená šlechtična Brimmerová se usadila v Unhošti a 12. ledna 1693 koupila od Karla Duchoslava Vavrouše a jeho manţelky Rossiny dům plumlovský /Blumovský/, jehoţ čp. nemohu zatím určiti, ale píše tak Mottl na str. 104 v rukopisných pamětech města Unhoště uloţených na unhoštské faře. Anna Dorota byla sestrou ţadatelovou a přikoupila 24. dubna 1705 dům dnešní čp. 49 "Hamtáčkovský" neb "Ublovský" či "Iblovský" /bývalý hostinec u Černého koně později hotel Pošta/ za 1500 zlatých od Ignáce Ubla cís. polní artilerie Zeugwartera a jeho choti Terezie. Ve sborníku "Unhoštsko" II. 1940 přetištěn je berní seznam z r. 1718 a zde upozorňuji na Annu Dorotu pod poloţkou 48. To je to dnešní čp. 49. V. Kočka v článku "Církevní ţivot v Unhošti" str. 52 v "Unhoštsku" II. 1940 píše, jak si unhoštský farář Václav Bramhausský v r. 1715 stěţoval, ţe v hospodách jsou celé noci křiky a muziky, zvlášť u paní Anny Wohlgešefterové /správně Wohlgeschöfenové/ povyky jsou trpěny. Byla tedy v čp. 49 zřejmě hospoda. Jak známo, byly v Unhošti dva pivovary jeden vţdy věrné kapituly u sv. Víta na Praţském hradě, druhý obecní. Mluví-li se o obecním pivovaru neznačí to, ţe obec sama vařila a prodávala pivo, obci patřila budova, kotel, pánev a některé zařízení, právováreční měšťané, majitelé domů, se střídali po řadě, jak na které došlo, a ze svého sladu a svého ječmene a svým dřívím si vařili pivo, coţ obstarával obecní sládek /Braxator/. Pivo pili sami, dávali své čeledi případně prodávali do vsí nebo čepovali ve svém domě. Tak bývalo tehdy víc hospod neţ v nové době. Na Slovensku se aţ do dob republiky uchovalo právo, ţe majitelé vinic mohli ve svých domech čepovat víno. /znamení víchu na domě/. Tak rozumím tomu, ţe i v domě čp. 49 čepovala paní Anna Dorota své pivo. Podle staré farní matriky Anna Dorota Wohlgeschofenová byla pochována v Unhošti 27. října 1730. Věk udán 70 let takţe lze narození klást do roku 1660. Ţe hospodařila se svým bratrem Josephem ryt. Brimmerem dosvědčuje i V. Kočka v knize Unhoštské rody erbovní str. 24. a 25. A v této době podával svoji ţádost. Dokládá v ní, ţe má schopnost pro ţádané velitelské místo neboť mimo jiné slouţil řadu let jako "grandmousquetaire" /mušketýr/ na dvoře francouzského krále. Přiznám se, ţe jsem byl dojat při luštění těch vybledlých a těţko čitelných řádků. Náš unhoštský Brimmer, který ţádané místo tehdy nakonec nedostal, poněvadţ protekce mocných přála jinému uchazeči, slouţil tedy s těmi gaskoňskými rváči, "jichţ zub vlčí a knír načechrán" /jak básní Rostand/, a snad ještě poznal Cyrana z Bergeracu [s. 4] a DʼArtagnana, snad proţil nějaký ten souboj kordem pod paříţskými hradbami, aby se nakonec usadil v Unhošti u své sestry, vdovy po vojenském hejtmanu. A tak hádejme, ţe snad starý mušketýr pomáhaje chvílemi sestře čepoval unhoštské měšťanské pivo, víno a pálené a ve volné chvíli usedaje na pozvání k těţkému dubovému stolu,
dával k dobrému svá galantní dobrodruţství ze sladké Francie a bitevní úspěchy ve sluţbách "jeho katolického veličenstva krále Ludvíka XIV. – le roi Soleil, krále slunce….." --------------
Nástin bibliografie Unhoštska.
Šefčík – Hochmann – Šmíd – Příhoda.
V následujícím soupisu jsme se pokusili zachytit prameny a literaturu pojednávající o městu Unhošti a obcích bývalého okresu unhoštského. Je přirozené, ţe ani nemůţe být úplný, proto rádi uvítáme doplňky našich čtenářů. Adresář Městské spořitelny v Unhošti 1911 Akta visitační diecese praţské. Album representantů všech oborů veř. ţivota čsl. 1937. Archiv farní od r. 1662. Archiv městský Archiv Občanské besedy v Unhošti Archiv Sokola Unhošť. Archiv zpěváckého spolku Lípa od r. 1862 Archeol. rozhledy IX.-1957-č. 2. Archivní časopis 1957 č. 2. Bass Ed.: Ze začátků našich ţeleznic. Beckovský Jan P.: Poselkyně příběhů českých I. a II. 1870–80. Bělohlav J. Dr: Průvodce statist. hist. č. 41 Smečno, Kladno, Unhošť. Bělohlávek V. P.:Dějiny českých Kříţovníků s červ. hvězdou. 1930 Bílek T.: Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618 Praha 1882 Blahověst 1882 Brousek J., Knihař umělec a dobrý člověk. Soukr. tisk. 1949. Buchner Al. Dr.: Objevení violy da gamba od Šim. Jos. Trusky /zemřel 1804, pochován v Úhonicích./ Č. n. mus. 1950. Bartůněk: Náboţenské dějiny Kladenska 1934. Čeleda Jar.: Jan Kubelík – Praha 1930. České slovo: kladenské vydání 1939–45. Čsl. vlastivěda: Sfinx Praha 1931. Daneš J. V.: Morfologický vývoj stř. Čech. 1913. Daníček J. Dr.: Bytový katastr pol. okr. klad. Min. zdrav. 1931. Bytový katastr ve zdrav. obv. unhoštském. 1924 Program vzorné zdrav. práce na Klad. a Lánsku 1923. Školní hygiena v rámci vzor. práce sociální v obv. unhoštském 1924. Domin J. Dr.: Floristický příspěvek k území hor. Kačáku č. n. mus. 1930. Duda K.: Chyňava /v práci/ Z pamětí obce Jenče, jejich domů a jejich drţitelů 1936. Dvacetpět let Městské spořitelny v Unhošti – 1925. Dvacetpět let měšťanské školy chlap. v Unhošti 1898. Dvorský Frant.: Paměti o školách českých.
[s. 5] Fontes rerum bohemicarum. Foerster J. B.: Poutník I., II., Mazáč Praha 1942. Frabša F. S.: Čeští spisovatelé dnešní doby. Jaksch Fr. Dr.: Geschichte des ritterl. Orden des Kreuzherren mit dem rothen Sterne. 1901 Jasoň /čas./ 1. 4. 1859 "Nalezený poklad v Ounošti". Jireček Jos.: Rukověť k děj. liter. české, do konce 18. stol. I., II. 1875 Jungmann Jos.: Historie liter. čes. 1849. Jungmann Jan: Ohlas lásky osadníků unhoštských. 1821 Zpěv lidu Unhoštského zpívaný 1820 29. června. Gautsch Wilh.: Kurze Land und Bevölkerungsstatistik im Königreiche Böhmen – Prag 1866 Hájek Václav z Libočan: Česká kronika 1541. Hajn Ant. Dr.: Národ o Havlíčkovi. Praha 1936. Hart Josef Ing: Názvy polních tratí a poloh v Kyšicích – rukopis. Hlasy z Kladenska, Rakovnicka, Slánska, Unhoštska, Novostrašecka a Berounska. 1906. Hýsek M. Dr.: J. K. Tyl – Zlatoroh 1926. Kamenický: Toulky po čsl. republice II. Kapesní průvodce po letním sídle 1925. Kapesní průvodce 1927. – 1928, 1930, 1934, 1936, 1937, 1940. Kebrle, Josef: Slánsko v Baarových spisech 1940. Katalogy výstav obrazů K. Brouska a T. Šimona 1941 – Unhoštsko v obrazech 1941 – Jaro, léto, podzim, zima na Unhoštsku 1942. Kočka V.: Dějiny Rakovnicka 1936. Unhoštské rody erbovní. Praha 1948. Koller R. Dr.: Koněspřeţní ţeleznice Praha–Lány Vl. sbor. okr. Slaný Kladno VIII. 1940–41. Körber, [Pavel]: Království České I. 1907. Kořán Jan: O starém českém ţelezářství 1940. Krásy a památky severních Čech. Lacina: Paměti král. města Slaného I. Lederer Boh.: Kladensko. Návrhy tur z Kladna, Nouzova, Lán, Zbečna atd. 1924. Láţnovský Boh. Dr.: Průvodce po čsl. republice I. Země česká sv. 2. Lidice – památník boje českých zemí proti fašismu. Lidice – Tryzna /projevy 10. června 1945/ Lidice – min. vnitra 1946. Libri Confirmationum – Libri exektionum. Líva V.: Veřejná hotovost 1620. Čas. spol. př. staroţitn. 1950. Mařák – Nopp: Housle Praha 1944. Melichar Fr.: Monografie města Unhoště 1888 Paměti okresu unhoštského 1890 Dějiny cechovnictví v Čechách 1902 Melichar – Škorpil: Dějiny školství okr. kladenského 1898 Menčík1 Ferd.: Zápisky kněze Václava Rosy. Merhout Cyril: Lidice 1945. 1
V originálu „Menšík“.
Minařík K. P.: Poutní místo Hájek u Prahy. 1941. Mottl Josef P.: Okres Unhoštsko-kladenský 1880 Pamětnosti města Unhoště a okolí. Rukopis. Naše vlast. – časopis pro vlast. práci 1954 č. 4. 1955 č. 10., 11. 1957 č. 2. Příloha kronikářům 1957, č. 3. Národohospodář. sbor. krajový: Pracovní program 1941 Kladno. Němec Vlad.: Praţské varhany. Praha 1944. Nová Praha – roč. VIII. 1927, č. 20. [s. 6] Nový Havlíček, časop. roč. Nový Jan: Historie druţstevnictví v Unhošti 1956. Počátky druţst. hnutí na Kladensku. 1957 Rukopisy. Obrana zemědělců časop. 1898. Orth Jan a Sládek Fr.: Topograficko statistický slovník Čech 1870. Osvětová beseda roč. XI., č. 19. Osvětový věstník Podbrdska 1939. Ottovy Čechy 1903 díl 2. Ottův slovník naučný a dodatky. Památky archeologické Památník k 50 výročí Sokola, 75 zpěv. spolku Lípa 1937. Pamětní spis Sokola Unhošť k 40. výr. 1927. Pamětní kniha města Unhoště od r. 1836. -"občans. besedy -"sboru dobrovol. hasičů. -"dramat. jednoty Tyl. -"zpěvác. spolku Lípa -"farní 1843 -"priv. ostrostřelec. sboru -"vojenských vyslouţilců. -"knihy školní. -"okrašlov. spolku /nezvěstná/. -"Domova důchodců. -"dětského sboru Lípa. -"S. K. Slovan Padesát let měšť. školy v Unhošti 1923. Panorama kostelů a církevních památek IV. Praha 1941. Palacký Fr.: Popis staročes. osob. jmen. /Spisy drobné III./ Popis Království Českého 1848. Pazdírkův hudební slovník naučný. I., II., Pichl J. B.: Vlastenecké vzpomínky Praha 1906 Podlaha Ant. Dr.: Posvátná místa Král. Čes. II., VII., 1913. Pohostinství na Unhoštsku 1890–1940. Polánek K. A.: Kytice bájí, pověstí a příběhů v okr. klad. 1941. Nezapomínejme /Lidice/. Procházka Jan Sv.: Uhlí. /Duch a svět/. Prošek Otto V.: Unhoštsko slovem i obrazem 1932. Průvan – časopis zaměstnanců min. šk. a ROH Kladno č. 3., 4. 1953.
Průvodce po českých a mor. lázních a letoviskách 1940. Ptáček Josef: Paměti farní osady hostivické. 1915. Renner Jan: Kamenné památky. 1937 Rakovník. Rakovnicko a Křivoklátsko v pověstech. 1933. Riegrův slovník naučný. Roubík Fr. Dr.: Silnice v Čechách a jejich vývoj. /Stopami věků č. 4., 5./ Český rok 1848. Praha 1931. Rosická Růţena: Dějiny Čechů v Nebrasce. Omaha 1928. Sedláček Aug.: Hrady, zámky a tvrze kr. čes. VIII., XI. Schaller Jar.: Topografie Königreich Böhmen. I. Praha 1785. Skála ze Zhoře Pavel: Historie církevní IV. Slavnostní list sv. dobrov. hasičů v Unhošti 1926. Slavnostní list na paměť Prvního čes. hud. festivalu a sjezdu ústř. jednoty zpěv. spolků 1904. Slavíček K.: Český repeal – 1848 Praha 1947. Sobotka Primus: Kratochvilné historie měst a míst čsl. Vilímek Praha. Sommer J.: Königreich Böhmen. Sborník historický II. Spoj – časop. min. spojů 1954 č. 30. Springer F. A.: O jednom městečku Feuilleton Č. slovo 22. 12. 1926. Putování do Unhošťě Feuil. Nár. Polit. 17. 6. 1944. [s. 7] Svoboda Kladno čas. čsl. Soc. dem. Svobodný hlas roč. II., č. 50. 1947. č. 46. Kladno. Sternberk Kaspar Graf: Umrisse einer Gesch. Böhm. Berkwerke. 1837., I/2. Statist. lexikon obcí v čsr. I. dle sčítání 1930. Vydáno 1934. Staré i nové zvěsti města a okresu klad. 1950 č. 1. Šafránek Jan: Školy české I. Šefčík – Šmíd: Pomístné názvy v katastru města Unhoště 1943. /Ruk/. Vlastivědné čtvrthodinky v RPD 1953–57. /Rkp/. Šimák J. V.: Středověká kolonisace v zemích českých. Čes. děj. I. Sv. 8. Zpovědní sezn. arcid. praţské 1671–1725 díl 13. Praha 1938. Šírer J. V.: Město Unhošť 1871 /Rukopis/. Škorpil B.: Popis okr. hejtm. kladenského 1895. Špecinger O. Ing: Kladensko a Berounsko. Sport. a turist. nakl. Praha 1957 /Staré údaje/. Šubert F. A.: Národní divadlo v Praze 1881. Švejda J.: Místopis polit. okr. klad. 1941. Toman Prokop Dr.: Nový slovník čsl. výtv. umělců a dodatky. Tomek [V. V.]:2 Dějepis města Prahy. I., XII. Unhoštský obzor čas. KSČ 1926–1927. Unhoštské rozhledy čas. KSČ 1928. Unhošť – napsal učit. sbor. 1936. Unhoštsko – vlast. sborníky 1938 a 1940. Urie B.: Čeští violloncellisté 19. 20. stol. Práce 1946. 2
V originálu: „Väv.“ Křestní jména autora jsou Václav Vladivoj.
Vesnické noviny Kladenska. Vitásek J. E.: Hájecké okolí 1870. Vladyka Jos.: Můj Beroun 1938. Vlastivědný sborník šk. okr. Kladno – Slaný 1940–41. Vok: Kolem šedesátky ř. K. Stádníka. Rakov. noviny 1940 č. 50. Voldřich J. N. Dr.: Morfologicko-tektonická studie k úvodí Kačáku jiţně od Unhoště. Sb. čes. spo. zeměvěd. XXII., 1916. Volf Milosl.: Popis městských archivů v Čechách. Vydal Znv. Praha 1947. Winter Z.: Ţivot církevní v Čechách I., II. Kultur. obraz čes. měst I., II. Wirth Zd. Dr.: Soupis pam. hist. okr. Kladno 1907. Zoubek Fr.: O školách XIV. stol. ČČM. Zprávy Melicharova měst. musea v Unhošti 1952–57. Ţebera K. Dr.: Nerostné suroviny v kamenných dobách pravěku. /Přehled. dějiny čsl. hornictví I. ČSAV 1955/. Soupis lomů Čech a Moravy č. 13 okr. Kladno Praha 1941. Ţídek Fr.: Přehl. dějiny čes. houslového umění. Vyškov 1940. oxoxoxoxoxoxoxoxoxo Prosíme o prominutí některých abecedních nedopatření.
Soupis beletrie uveřejníme v příštím čísle.
Toto číslo vydal v červenci 1957 Vlastivědný krouţek OB při Melicharově měst. museu v Unhošti. Obálku kreslil Jos. Příhoda.
