ZPRAVODAJ KRÁSNÉ VÁNOČNÍ SVÁTKY I ÚSPĚŠNÝ A SPOKOJENÝ NOVÝ ROK. Věstník Českého volejbalového svazu

PODPORUJÍ ČESKÝ VOLEJBAL

ZPRAVODAJ Věstník Českého volejbalového svazu

12

2005

KRÁSNÉ VÁNOČNÍ SVÁTKY I ÚSPĚŠNÝ A SPOKOJENÝ NOVÝ ROK

Názory reprezentačních trenérů na vylosování kvalifikací ME

... str. 6

Zasedání výboru ČVS (na obrázku diskutuje J. Pavelka) ... str. 4

Jak vidí trenéři vedoucích celků dosavadní průběh extraligy žen a mužů ... str. 8

Učíte dobře přihrávat? Srovnejte se s didaktickými postupy Z. Haníka ... str. 15

Volejbal v Bučovicích

... str. 24

Názory trenérů na výkonnost loňských reprezentací mládeže ... str. 26

Podzimní jubilanti - tentokrát jinak (na obr. jubilující „reprezentace“ bývalých VŠ Praha) ... str. 10

2),&,È/1Ë+5$&Ë0Ëý((;75$/,*<

$95&+2/29é&+6287ċäË32ěÈ'$1é&+ ý(6.é092/(-%$/29é069$=(0

VQiPLDåQDYUFKRO

ZZZJDODF]

%962)),&,$/&2/2856

%9/2)),&,$/&2/285

%9/&203(7,7,21

%96&203(7,7,21&2/285

%9681,9(56$/&2/285

%363$5.92//(<

%3660$6+3/86

%9675$,1,1*&2/285

*DODDV=iSDGQt3URVWČMRY&]HFK5HSXEOLF‡7HO )D[‡HPDLOJDODWX]SURGHM#JDODF]JDODH[SRUW#JDODF]‡ZZZJDODF]

obsah

ZPRAVODAJ 12/2005

Vážení přátelé, čtenáři zpravodaje ČVS! Je to taková obvyklá fráze, ani jsme se nenadáli a už je zde konec roku 2005 a tak dostáváte do ruky letošní dvanácté, poslední číslo zpravodaje. Letošní rok prošel náš zpravodaj bouřlivým vývojem. Ten byl částečně zapříčiněn zhoršenou finanční situací ČVS a částečně je spojen s modernizací komunikačních prostředků, které se snaží ČVS uplatňovat. Do tohoto čísla jsme přidali všem předplatitelům složenky, už minule a zde opět si můžete přečíst, jak tištěný zpravodaj na příští rok objednat. Prosíme, abyste dlouho neotáleli s rozhodnutím. Počet přihlášených je rozhodující pro počet tištěných výtisků. V dnešním čísle dostáváte opět směsici nejrůznějších volejbalových informací – myslím, že si každý z vás bude moci vybrat - na nejdůležitější nebo nejzajímavější jsme upozornili na obálce. Tak příjemné čtení, snad by vás mohlo stihnout ještě před Vánocemi. Popřáli jsme vám na obálce, ale zde ještě jednou: příjemné Vánoce i šťastný a úspěšný Nový rok 2006 vám všem i vašim blízkým a přátelům. Ať se nám všem a na každé úrovni i v každé sféře činnosti ve volejbalu daří příští rok lépe než letos. A … zůstaňte s námi. Míla EJEM

Chcete změny ve Stanovách ČVS? Napište!

ČVS usnesení II. zasedání V-ČVS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 změny předpisů ČVS. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 setkání jubilantů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

REPREZENTACE reprezentační perspektivy 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 hodnocení RD mládeže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

EXTRALIGA hodnocení podzimní části . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

Na základě usnesení 6. konference ČVS konané 21. 5. 2005 bylo uloženo výboru ČVS prověřit současné znění stanov, zabývat se návrhy na jejich změnu a k tomu využít všech prostředků vnitrosvazové diskuse. Návrh změn stanov předložit pak příští konferenci. Tento závěr konference dále rozpracovala SR na svém zasedání 15. 6. 2005. V souladu s těmito závěry obracíme se prostřednictvím svazového věstníku „Zpravodaje ČVS“ k široké volejbalové veřejnosti a vyzýváme všechny naše členy, kteří se domnívají, že je třeba změnit Stanovy ČVS, vědí v čem a proč, nechť zašlou svůj návrh s odůvodněním na adresu Český volejbalový svaz, Zátopkova 100/2 PS 40, 160 17 Praha 6, nebo elektronickou poštou na adresu [email protected]. Návrhy s příslušným odůvodněním budou pak vyvěšeny na našich webových stránkách. Bude možno na ně reagovat, dále je doplňovat a měnit. Podávání návrhů je omezeno do konce roku 2005. Po tomto datu došlé návrhy vyhodnotí legislativní komise ČVS a připraví návrhy na změny pro SR do 15. 2. 2006 a dále pak pro jarní zasedání výboru ČVS. Za spolupráci děkuje Legislativní komise ČVS Aktuální informace a další zajímavosti najdete na internetových adresách: ČVS - http://www.cvf.cz FIVB - http://www.fivb.org CEV - http://www.cev.lu

OBSAH ČÍSLA 12/2005

METODIKA herní trénink: přihrávka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

INFORMAČNÍ SERVIS víte, že . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 taram, taram. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 80 let volejbalu v Bučovicích. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 příprava turnajového kalendáře 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

NÁZOR nahrávka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Obrázek na první straně obálky:

Na první straně obálky je nahrávačka reprezentace a KP Brno, Jana Šimánková ZPRAVODAJ ČVS

Vydává měsíčně jako věstník Český volejbalový svaz, Zátopkova 100/2, PS 40, 160 17 PRAHA 6, fax/tel: (00 420) 233 356 437, 257 215 269, tel: (00 420) 233 017 400; e-mail: [email protected], [email protected]. Redakční rada: Ivo Dubš, členové: J. Machová, J. Žižka, M. Ejem, V. Věrtelář. Redakční uzávěrka tohoto čísla: 12. prosince 2005. Informace dopisovatelům: Pouze příspěvky, které redakce obdrží do posledního dne měsíce, mohou být umístěny do následujícího čísla zpravodaje. Design a sazba: Václav VĚRTELÁŘ. Tisk: Hana Nosová, Filipínského 42/705, 615 00 Brno. Počet výtisků: 500. Změny v adresáři a nové zájemce o odběr přijímá do evidence ČVS (pí. I. Navrátilová), příspěvek na vydávání pro rok 2006 500 Kč. Pouze pro vlastní potřebu ČVS a jeho složek. Zapsáno MK ČR do evidence periodického tisku pod ev. č. MK ČR E 12795. ISSN: 1213-5755

ČVS

Usnesení z II. zasedání výboru ČVS konaného dne 27. listopadu 2005 Zasedání výboru ČVS se zúčastnilo 41 členů výboru s hlasem rozhodujícím z celkového počtu 54 členů výboru ČVS, tj. 76 %. Výbor byl schopen usnášení. Prezenční listina je uložena na sekretariátu ČVS. Zasedání proběhlo podle písemně zaslaného programu, který byl součástí pozvánky a byl schválen v úvodu jednání. Na závěr jednání přijal výbor ČVS toto usnesení: A. Výbor ČVS schválil: 1. Zprávu o činnosti SR ČVS za uplynulé období, kterou přednesl předseda ČVS. 2. Písemně předložený předběžný rozpočet ČVS na rok 2006. 3. Nové směrnice: č. 6/2005 Statut ABV, č. 7/2005 o hospodaření a účtování v ČVS. Směrnice nabývají platnosti a účinnosti dnem schválení. 4. Zrušení směrnic: č. 2/1995 Statut ABV, č. 2/2004 o hospodaření a účtování v ČVS, č. 2/2001 o odměňování rozhodčích a delegátů ČVS. Uvedené směrnice se ruší dnem 27. 11. 2005. 5. Změnu Směrnice č. 2/2005 „Financování KVS v r. 2005 a výběr LP pro rok 2005/6“ doplnění čl. 5.: Ekonomika: a) Podle stavu výběru LP ke dni 30. 11. 2005 náleží KVS 20 % z jím vybraných LP. Ty však mohou být použity výhradně na financování KCM. Dále KVS obdrží další 3 % podle stejného klíče, které na základě svého rozhodnutí použije na náklady spojené s distribuci známek nebo na financování KCM. b) Z odvedených 77 % budou hrazeny náklady na technické zajištění a zbývající částka rozdělena KVS stejným dílem a rovněž může být použita pouze na financování KCM v kraji. Změny nabývají platnosti a účinnosti dnem schválení. 6. Jmenování Miroslava Douši čestným členem ČVS. 7. Udělení medaile Ing. Spirita: - Míle Spritové, Vladimíru Matouškovi, Jaroslavu Landsdorfovi, Václavu Lomozovi.

Předseda ČVS, A. Lébl, gratuluje a předává diplom čestného člena ČVS p. Miroslavu DOUŠOVI, asistuje M. Vyhlídal, předseda KSVV ČVS

B. Výbor ČVS vzal na vědomí: 1. předloženou „Komplexní zprávu o reprezentaci a systému mládežnického volejbalu v r. 2005“, 2. zprávu o čerpání rozpočtu ČVS za I. pololetí roku 2005, 3. informaci o změně ve vedení ABV - ve funkci předsedy beachvolejbalu M. Pažďoru nahradil Ing. Josef Beneš st., 4. nahrazení člena výboru M. Pažďory Ing. Josefem Benešem st. ve smyslu čl. 7 Stanov ČVS, 5. stažení návrhu VV ABV na změnu obsazení Rady ABV z IX. zasedání výboru ČVS 30. 4. 2005, 6. odstoupení Františka Janíka z funkce člena RK ČVS, 7. zprávu o hospodaření ČVS s.r.o. k 30. 6. 2005 předloženou předsedou DR ČVS s.r.o., 8. informaci o přípravě nové směrnice o licenčních příspěvcích. C. Výbor ČVS ukládá: Správní radě připravit v r. 2006 důstojné oslavy 85. výročí vzniku českého volejbalu. Sekretariátu změnu předpisů svazu a usnesení výboru zveřejnit na webových stránkách ČVS. V Praze dne 27. 11. 2005 Návrhová komise: Mgr. Jarmila Machová, Jiří Kaplan, Václav Nidrle, Otakar Kinšt, Jindřich Piprek

Pohled na předsednický stůl – odleva: ing. P. Kučera, ing. A. Lébl, dr. J. Hronek a A. Šveda

4

ZPRAVODAJ 12/2005

ČVS

ZPRAVODAJ 12/2005

Změny předpisů ČVS 27. 11. 2005 na svém zasedání výbor ČVS schválil nový Statut ABV, novou Směrnici o hospodaření a účtování v ČVS, změnil Směrnici o financování KVS v roce 2005 a výběr licenčních poplatků 2005/ 2006 a zrušil Směrnici o odměňování rozhodčích a delegátů v ČVS.

Nový Statut ABV č. 6/2005 nabyl účinnosti dnem schválení. Současně byl dosavadní Statut ABV č. 2/1995 zrušen.

STATUT ABV

Směrnice o hospodaření a účtování v ČVS č. 2/2004 zaznamenala tak rozsáhlé změny, že bylo nutno vytvořit směrnici novou. Změny se týkají především:

ABV je součástí ČVS, nemá právní subjektivitu a přitom na rozdíl od ostatních asociací je přímo napojena na hospodaření ČVS. Návrh rozpočtu i závěrku ABV projednává SR ČVS a schvaluje Výbor ČVS. Vnitřní směrnice ABV schvaluje SR ČVS. Bylo sjednoceno volební období s ČVS na čtyři roky, ABV mělo dosud dvouleté volební období. Statut ABV má formálně stejnou strukturu jako statuty AVOK mužů a AVOK žen přijaté na jarním zasedání Výboru ČVS v tomto roce. Původní myšlenka byla fungování BV vztáhnout na krajskou strukturu, jak je tomu u šestkového volejbalu. Podpora v krajích je však různá, někde vůbec žádná. ABV má pouze cca 300 licencovaných členů, oproti 50 tis. členů ČVS. Nemá svou zvláštní registraci členů, členové jsou buď registrováni v oddílech šestkového volejbalu nebo oddílech beachvolejbalu (těch ale moc není). KV ČVS většinou nemají ani beachvolejbalové komise. Licencovaní členové ABV jsou po republice rozptýleni nerovnoměrně, některé regiony jsou velmi silné, v některých se BV málo prosazuje. Základní právní předpis pro fungování BV je tedy postaven na osobních kvalitách jednotlivých licencovaných členů a funkcionářů BV. Výběr zástupců pro nejvyšší orgán BV je právě s ohledem na hospodářskou závislost BV svěřen statutárnímu orgánu ČVS a schválení tohoto výběru náleží po konferenci nejvyššímu orgánu ČVS – Výboru ČVS.

HOSPODAŘENÍ A ÚČTOVÁNÍ V ČVS

1. Uložení povinnosti SR činit nezbytná opatření v případech nenaplnění rozpočtu a zajištění činnosti ČVS – jedná se o zkušenost z tohoto roku, kdy ze strany Sazky a.s. nedošlo k naplnění rozpočtu o 40 %. Bylo třeba okamžitě provést úsporná opatření a čerpat úvěr. 2. Odměňování rozhodčích a delegátů, včetně placení cestovních náhrad, bylo upraveno opatřením v rozpise soutěží, a proto bylo nutno ze směrnice o hospodaření vše, co souvisí s jejich financováním vypustit. 3. Cestovné a stravné reprezentantů a trenérů pod smlouvou bylo dáno na roveň funkcionářů svazu, taktéž ubytování. Reprezentanti nezletilí a bez smluv mají nárok na náhradu cestového ve výši jízdného hromadným dopravním prostředkem. Nová Směrnice č. 7/2005 o hospodaření a účtování v ČVS nabyla účinnosti dnem schválení. Současně byla zrušena dosavadní směrnice č. 2/2004.

ODMĚŇOVÁNÍ ROZHODČÍCH A DELEGÁTU V ČVS Změnou SŘV dne 15. 6. 2005 došlo k doplnění § 21 odst. 6 o právo rozhodčích na odměnu dle předpisů svazu. Delegáti mají odměňování upraveno ve statutu delegáta, který je vždy přílohou rozpisu mistrovských soutěží dospělých a mládeže. Dosavadní Směrnice č. 2/2001 o odměňování rozhodčích a delegátů v ČVS v podstatě jen deklarovala rozhodčím a delegátům právo na odměnu a odkazovala v tomto smyslu na další předpisy svazu. Výše uvedenými změnami se tak stala nadbytečnou, a proto byla Výborem ČVS 27. 11. 2005 zrušena.

FINANCOVÁNÍ KVS V ROCE 2005 A VÝBĚR LICENČNÍCH POPLATKU 2005/2006 Tato směrnice schválená na jarním zasedání výboru pod č. 2/2005 neobsahovala ustanovení o obecných zásadách rozdělení vybraných LP na jednotlivé KVS. Výbor ČVS schválil dělení v podstatě stejné jako bylo v loňském roce, tzn., že KVS náleží 20 % z jím vybraných LP + 3 % na náklady spojené s výběrem a distribucí známek, z odvedených 77 %, po odečtu nákladů na technické zajištění, bude zbývající částka rozdělena mezi KVS stejným dílem. V současné době probíhá vyúčtování vybraných LP, proto dělení konkrétních částek bude schvalováno výborem příští rok na jarním zasedání. Změna směrnice č. 2/2005 o financování KVS v r. 2005 a výběr licenčních poplatků 2005 - 2006 doplněním odst. 5 v čl. 3 nabyla účinnosti dnem schválení, tj. 27. 11. 2005. Jarmila Machová při seznamování členů výboru s navrženými změnami a úpravami směrnic

Nově přijaté směrnice, jakož i změny stávajících směrnic v úplném znění, jsou spolu s ostatními předpisy k dispozici na webových stránkách ČVS: www.cvf.cz. Jarmila MACHOVÁ

5

reprezentace

Reprezentační perspektivy 2006 V období necelého minulého měsíce proběhlo šest losování nejvyšších světových a evropských soutěží, která do značné míry ovlivní činnost našich seniorských a juniorských celků v příštím roce. Vylosování čtyř kvalifikací na ME (seniorské a juniorské kategorie) jsme přinesli v čísle 11. Proběhl i los turnaje na OH, to se, bohužel, netýká našich žen, ale muži se ocitli ve skupině, která sice – díky čtyřem postupujícím celkům – naznačuje možnost postupu do dalších bojů, ale spíše ze spodních pozic, tedy k silnějším celkům v další fázi mistrovství. I když … Samo pořadí utkání mužského celku ve skupině je papírově docela přijatelné. Začínáme s Iránem, který bychom měli porazit, pokračujeme s favoritem skupiny Itálii a hned nato se utkáme s USA. Silný celek, ale družstvo, jehož vrcholová výkonnost je tradičně dosahována na OH. Následuje Venezuela – i když pravidelný účastník světové ligy – která by měla být k poražení. Nakonec Bulharsko – silný ale nevyzpytatelný soupeř, hrající většinou podle toho „jak se vyspí“. Spolu bychom měli (opět samozřejmě papírově) rozhodnout pořadí na 3. a 4. místě. Cokoliv navíc by byl v této skupině úspěch a dobrý vklad do dalších bojů v Japonsku. O názory na vylosování kvalifikací pro ME požádal zpravodaj zodpovědné trenéry. Zeptali jsme se následovně: 1. Shrňte jednou až dvěma větami váš názor na vaši kvalifikační skupinu. 2. Co víte o vašich soupeřích.. 3. Jak si zhruba představujete přípravu družstva 4. O které hráčky/hráče se budete v kvalifikaci opírat. 5. Napište cokoliv, co si myslíte, že by bylo dobré, aby čtenáři Zpravodaje ČVS v souvislosti s vaším družstvem věděli. A zde jsou názory nejzodpovědnějších osob – prvních trenérů.

Muži V situaci, kdy mužskému reprezentačnímu celku chybí trenér, i celý realizační tým, jsme požádali o odpovědi předsedu ČVS, Ing. Antonína Lébla. Z pochopitelných důvodů se nechtěl rozepisovat šíře a tak jenom odpověď na první otázku: „Máme naději na přímý postup, i když Slovensko a Maďarsko se nedají v žádném případě podceňovat. Eventuální baráž by byla velice těžká, neboť se dá přepokládat tým z dvojice Německo – Bulharsko.“ K našim otázkám se proto samozřejmě vrátíme, až bude v lednu trenér jmenován.

Ženy Na otázky ochotně odpověděla nově jmenovaná trenérka, Táňa Krempaská. 1. S naší kvalifikační skupinou jsem celkem spokojena, nejtěžším soupeřem bude pravděpodobně Ukrajina, ale jsem ráda, že nemáme Bulharsko nebo Rumunsko. 2. O našich soupeřích toho zatím moc nevím, protože jednak se ani jedno družstvo nezúčastnilo posledního ME a jednak já jsem ve funkci velice krátkou dobu, ale snažím se oslovit trenéry, kteří mi mohou poskytnout jakékoli informace o těchto družstvech. 3. Příprava družstva bude krátkodobá, protože většina hráček nominovaných do reprezentace končí povinnosti ve svých klubech až koncem dubna. Zaměříme se tedy na sehrávání družstva, a to i ve spojitosti s přípravnými zápasy. Důležitá bude i částečná regenerace po dlouhé klubové sezóně. 4. Momentálně je pro mne těžké na tuto otázku konkrétně odpovědět, protože jsem zatím v jednání s hráčkami jak z naší soutěže, tak s legionářkami v zahraničí. 5. Úroveň reprezentačního družstva bude záležet na účasti hráček hrajících v nejvyšších zahraničních soutěžích a na doplnění o hráčky z domácí soutěže. Takto složené reprezentační družstvo by mělo dobrou výchozí pozici ke splnění cíle - postupu z kvalifikace na finálový turnaj ME 2007.

Juniorky K vylosování se společně vyjádřili oba trenéři - hlavní J. Kozel i asistent M. Horáček. Trenéři obou juniorských celků znají své soupeře z činnosti v kadetských kategoriích, a tak mohou být jejich názory podrobnější a zasvěcenější. Zde jsou: 1. Skupina D, kde je naše družstvo, je nejvyrovnanější ze všech. Čtyři družstva patří k favoritům na dvě postupová místa. Mezi ně si dovolujeme zařadit i náš tým. 2. Co víme o soupeřích: Německo Na ME kadetek v roce 2005 obsadilo toto družstvo 5. místo. Kvalifikovalo se tak na MS, ale této akce se v kadetské kategorii nikdy neúčastní. Na ME jsme s nimi prohráli 0:3 v koncovkách. Perfektně sehraný tým, průměrné výšky, hrající s minimem chyb.

6

ZPRAVODAJ 12/2005

reprezentace

ZPRAVODAJ 12/2005

Nizozemsko S týmem Holandska jsme sehráli hodně zápasů s bilancí 6: 5. Na olympiádě mládeže v Itálii skončil na 3. místě. Jeho hra je založena na dominantní hráčce na univerzálu. Snaží se hrát hodně kombinačně. Maďarsko Dosáhlo skvělého úspěchu postupem na ME. Tam ale zklamalo, obsadilo až 12. místo. Zajímavé bylo, že před ME došlo k výměně realizačního týmu. Na turnaji olympijských nadějí porazily Maďarky tým Ruska (poprvé v historii maďarského volejbalu), který pak obsadil 2. místo na ME.

3. Hlavní část přípravy musí být v dubnu a květnu, část mezi vánočními svátky. Jinak není v termínovém kalendáři žádný prostor. Potřebuji hodně tréninkových srazů, aby se vykrystalizovala užší sestava, zhruba 14 hráčů a zároveň potřebuji, aby se družstvo sehrálo v přípravných zápasech - vhodné by bylo asi 10 - 15 zápasů před kvalifikací (4 budou mezi svátky, další potom musíme sjednat v dubnu a nejpozději do poloviny května).

Slovinsko a Izrael jsme nikdy neviděli a o výkonnosti těchto družstev nemáme žádné zprávy. 3. Herní příprava bude probíhat ještě koncem roku 2005: 18. - 22. 12. v polských Katovicích zúčastněná družstva Rusko, Itálie, Chorvatsko, Německo 26. - 30. 12. turnaj Olympijských nadějí na Slovensku Od ledna do konce dubna pokračuje soutěž Extraligy žen, ve které pravidelně nastupují dále uvedené opory. V tomto období proto přicházejí v úvahu pouze varianty krátkodobých, třídenních VT. 4. K oporám RD patří hráčky: Kubínová, Měrková - KP Brno Jakubšová, Spáčilová - Mittal Ostrava Havelková – Slávie Praha Mátlová – UP Olomouc Kočiová – Olymp Praha 5. Individuálně jsou naše hráčky srovnatelné s evropskou špičkou. Sehranost družstva je horší, protože se spolu hráčky setkávají velice sporadicky. Poslední společná akce byla v červenci na olympijských hrách mládeže v Itálii, kde obsadilo družstvo 5. místo. Od té doby neproběhl žádný VT z finančních důvodů.

Junioři A konečně názory MUDr. Petra Judy, který s mládežnickými družstvy přinesl českému volejbalu v nedávné minulosti několik úspěchů. 1. Těžká skupina. Vlivem toho, že se nasazují celky, které skončily na posledním MEJ (roč. 85) na 5. - 12. místě a celky, které na ME nestartovaly, se k nim losují, se stalo, že k nasazeným CZE a CRO přibyl mistr Evropy ročníků 87 Polsko a 4. celek z téhož ME Slovensko. Tyto dva celky v ročnících 85 neměly na ME zastoupení. Tak se stává občas, že favority skupin jsou paradoxně nenasazené celky. A v tom je naše skupina nejtěžší.

Ilustrativní foto z kvalifikace kadetů ve Žďáru n/Sázavou

4. Hráči: Jasno není na postu libera. Nahrávači Jambor (Brno), Richterek (Ostrava), Adler (Č. Budějovice), blokaři Skyba (Zlín), Kriško (Příbram), Sedalík (Brno), smečaři Moník (Ústí n/L.), Böhm (Č. Budějovice), Křesťan (Příbram), diagonální hráči Smrčina a Vodvárka (oba Liberec). Dále do sestavy mohou zasáhnout Záveský (Plzeň), Andrýs (H. Králové), Hlinovský (Liberec), Theuer a Kadlec (V. Meziříčí), Kořán (Sokolov), Rydval a Žáček (Liberec). 5. V porovnání s ročníky 81 a 85, u kterých jsem působil, nemá družstvo tak vyhraněné osobnosti, jakými byli např. Zach, Pláteník, Kust, Sukuba, Hudeček, Hrazdira, Bence a jiní. Technikou na tom nejsou špatně, taktiku musí projevit ve větším zápasovém zatížení, které zatím chybí a které se budeme snažit napravit. Já doufám, že osobnostmi mohou být Křesťan, Jambor, Kriško, možná i Moník s Böhmem. Záleží na tom, jak se dá tým dohromady a na jakou hru bude stačit. Doufám, že se to povede. Názory shrnul: Míla Ejem

2. Soupeři? Se Slovenskem jsme za mého působení hráli celkem již 3 x, s Polskem ještě ani jednou, ale viděl jsem je na turnaji v zápase s Brazílií. Navíc oba celky máme na turnaji v Brně mezi vánočními svátky. Ostatní družstva - Řecko, Chorvatsko a kvalifikanta z předkvalifikace - neznám.

7

extraliga

Zhodnocení první třetiny extraligy mužů - Rozšíření extraligy z osmi na deset družstev, považuji za daleko lepší herní systém, než byl doposud. Především jde o oživení minulých ročníků extraligy novými družstvy a také lepší systém nasazení v play-off (1 - 8). V loňské sezóně první dvě družstva extraligy měla před semifinále herní přestávku, která podle mého názoru neprospívá výkonům družstev. - Proti novému systému bodování družstev v podstatě nemám připomínky, až na jednu. V hráčském kádru jsou zařazováni mladí, perspektivní hráči bez extraligových zkušeností, kteří nemohou dostat větší herní prostor, a to z toho důvodu, že prvním kritériem v konečném umístění při rovnosti bodů jsou rozhodující míče a ne sety. Musí se hrát o každý bod i když má jedno z družstev dostatečný bodový náskok v setu. Je tak dost riskantní dát herní prostor těmto mladíkům. - Úroveň první třetiny extraligy hodnotím jako dobrou, velmi vyrovnanou s překvapivými výsledky. Přesto si myslím, že družstva Ostravy, Opavy, Liberce, Kladna a Č. Budějovic se ostatním družstvům v průběhu dalšího pokračování soutěže bodově vzdálí a do play-off vstoupí z horní části tabulky. - Návštěvnost na utkáních je průměrná, tak jako i v jiných kolektivních sportech. Výjimkou je snad jen Opava, kde publikum a návštěvnost je na výborné úrovni. - Rozhodčí: podle mého názoru rozhodování zápasů extraligové soutěže odpovídá její úrovni.

Družstva Nováčci z Ústí nad Labem a Benátek nad Jizerou, překvapivě oživili extraligu a hlavně na domácím hřišti mohou působit problémy i favoritům soutěže. Brno – podle mého názoru v Brně zřejmě zatím nepanuje spokojenost s průběhem soutěže. Myslím si, že mladé družstvo má určitě na víc a v dalším průběhu extraligy se zajisté pokusí o lepší umístění v tabulce. Zlín – družstvo mělo ze začátku soutěže problémy na postu univerzálního hráče. Tuto situaci vyřešili příchodem zahraničního posily a jejich výkonnost se zvýšila.

Příbram – nepříjemný soupeř s výkyvy ve výkonnosti. Dokáže zvítězit s favoritem a na druhou stranu ztrácí body s družstvy umístěnými v dolní části tabulky. České Budějovice – zatím se družstvo hledá, má na víc, určitě v dalším průběhu extraligy bude hrát o přední místa extraligové tabulky. Kladno – loňský mistr stále patří k favoritům extraligové soutěže, ale mělo by se vyvarovat některých výsledkových překvapení, která by je mohla negativně ovlivnit. Opava – družstvo bylo dobře posíleno na postech nahrávače (Masný), smečaře (Tomáš, Kurian). Je to jeden z kandidátů na semifinále naší extraligové soutěže. Liberec – má vyrovnanou výkonnost i když jsou oslabení o loňskou oporu, univerzála Rejlka, který odešel do zahraničního angažmá. Tento tým je podle Rybníček (Kladno) ve vrcholném mého názoru také jedním z fa- okamžiku výskoku při skákaném voritů soutěže. podání Ostrava – družstvo jsme vhodně doplnili na postech nahrávače a smečaře. Už v přípravných utkáních jsme naznačili, že s námi každý musí počítat jako s družstvem, které má ambice. Jako posila přišel nahrávač Ondřej Kust, smečaři Přemysl Kubala a Tony Ching. Po dlouhodobém zranění blokaře Zbyňka Jedličky převzal jeho roli Přemysl Kubala a na tomto postu je výraznou osobností české extraligy. V letošní sezóně jsme připraveni bojovat o jednu z medailí. Závěrečné poznámky: - Budoucím trenérům a „stavitelům“ národního družstva by neměla uniknout dobrá výkonnost nahrávače Ondřeje Kusta, univerzála Davida Konečného a libera Aleše Správky. - Všem družstvům přeji kvalitní výsledky a především dohrát celou extraligovou soutěž bez zranění jediného hráče. Jarda Tomáš, DHL Ostrava

8Ogurčák (Kladno), jako krajní smečař, musí také často přihrávat

ZPRAVODAJ 12/2005

ZPRAVODAJ 12/2005

extraliga

Extraliga žen a moje postřehy Když mě před časem požádal Míla Ejem o článek o extralize žen, bránil jsme se, že pro nějaké vypovídající hodnocení extraligy žen, mám málo informací. Jsem u žen pouze necelé čtyři měsíce a přes úspěch Slávie, se necítím nijak povolaný hodnotit a vyslovovat kategorické soudy, k čemuž by 11 vítězství (13 s dvěma zápasy Českého poháru) mohlo svádět. Nicméně díky faktu, že jsem přišel k ženám po sedmi letech strávených v extralize mužů, by můj pohled na extraligu žen přes brýle mužského volejbalu, mohl být zajímavý. Pokud bych chtěl nastínit strukturu mého článku, tak v první části bych se spíše věnoval tomu, co je pro obě soutěže společné, v druhé části pak, v čem se obě soutěže odlišují. Z obou vět je jasné, že budu srovnávat extraligu muž a extraligu žen. Čtenář by měl chápat, že názory zde vyslovené jsou mými názory a nedělají si nárok na obecnou platnost. Pokud mohu tedy po čtyřech měsících srovnávat, musím občas konstatovat banální pravdy. • Volejbal je jen jeden a zákonitosti hry jsou stejné jak u mužů, tak u žen. Nemám pocit, že by ženy trénovaly o moc lépe či hůře. Mají dny, kdy trénují lépe a dny, kdy se jim evidentně nechce a pak samozřejmě záleží na trenérovi, celkovém klimatu oddílu, atd., aby trénovaly to co mají. • Rozdíl mezi muži a ženami ve hře je dán jen a jen fyzickými předpoklady; ženy z volejbalu umí stejně jako muži, ale při stejných senzorických schopnostech mají menší sílu a míč tedy létá pomaleji a tím je dán herní rozdíl mezi muži a ženami. • Herní činnosti jednotlivce – ač jsem si vždycky myslel, že ženy jsou koordinačně lepší a tudíž by jejich provádění také mělo být lepší; domnívám se, že tomu tak není. Ženský volejbal stůně na úplně stejné choroby jako volejbal mužský a stálo by to za samostatný článek. • Zastavím se u nahrávačů – považují tuto funkci v dnešním českém volejbalu za jednu s nejvíce problémy. Nemám teď na mysli taktiku nahrávky, fyzické předpoklady a jiné atributy, mám na mysli jen a jen technologii nahrávky. Z debat na různých sezeních a z diskusí s trenéry si myslím, že tady v této oblasti panuje dost nepochopení pro daný problém. Bohužel jsem neměl možnost vidět nahrávačky, které jsou. v zahraničí. Prostě Jana Mitáčů je v české extralize svojí technologií nahrávky absolutní jedničkou, bez ohledu na to, že mám teď to štěstí, mít jí ve svém týmu. • Druhým zásadním problémem je příjem podání. Zde lze konstatovat, že technologie přihrávky vykazuje stejné chyby – poloha rukou, pokrčené ruce, pohyb nohou. Proč tomu tak je, je jasné – prostě ač si to někdy nechceme přiznat, máme stejnou metodologii a stejný způsob práce a vychází nám stejné „výrobky“. • Směrem k reprezentaci chybí jak u mužů, tak i u žen smečaři, kteří mají komplexní vybavení pro hru. Spojení příjmu, dobrého útoku a taktické vyspělosti je problém jak u mužské, tak i ženské reprezentace. Banální pravda, o které se ví dlouho a nepodezírám žádného trenéra, že o ní neví. Problém je, jak tyto hráčky či hráče vychovat – opět téma na další článek. V čem se dle mého názoru, extraligy žen a mužů liší. Zde bych to rozdělil na dvě části. Tou první částí je formální stránka obou extralig – systém, peníze, funkcionáři, publicita. Druhá část pak jsou rozdíly volejbalové.

•Extraliga mužů má deset účastníků a zatím se to jeví jako dobré opatření. Nové týmy nejsou do počtu a extraliga je vyrovnaná. Ženská extraliga je do jisté míry naopak nudná. Převažují výsledky 3:0 a rozdíly v setu jsou někdy až zarážející. Faktem je, že velké rozdíly v setech jsou i znakem mužské extraligy, ale zdaleka ne tak častým. Proč je tomu tak u žen – myslím si, že schovávat se jen za psychiku nelze, ale jednou z příčin by mohla být menší fyzická síla žen. V okamžiku hromadění chyb nemají ženy v záloze razanci, která mužům umožňuje uniknout z řetězu chyb. Prostě ženy se z toho musí dostat více technicky, kombinačně, což jim právě stres znemožňuje. • Ženská extraliga je finančně značně slabší než její mužský protějšek. Samozřejmě nemám žádné exaktní údaje, ale odhaduji, že rozpočty žen jsou až třikrát menší než mužské. • Publicita a vše co k tomu patří – jasná převaha mužského světa. Je to dáno samozřejmě vkladem peněz do soutěže, úspěchy mužského volejbalu, a možná i větší pozorností, jež se mužskému volejbalu dostává od svazu. Divácké zázemí je s extraligou mužů nesrovnatelné, diváků chodí velmi málo a jejich projevy jsou leckdy dost nevolejbalové - nefandí. • Organizační zajištění družstev – je v obou extraligách vyrovnané a osobně mám dojem, že v principu mají hráčky kolem sebe více péče než jejich kolegové – což asi vyplývá z ochranitelského principu, jenž funguje ve vztahu mužů a žen (většina funkcionářů jsou muži). Zatím jsem se ve vztahu ke svým kolegům ve funkcích trenérů extraligy žen nesetkal s fenoménem, který je velmi častý u jejich kolegů v mládežnických kategoriích, kde vztahy mezi trenéry nejsou vždy ty nejkolegiálnější. Volejbalové rozdíly, tedy ty, které by se daly klasifikovat, že jsou v extralize žen a nejsou v mužské extralize. • menší frekvence hry z doskoku ze zóny I u žen – nedostatek vhodných typů; • naopak stejná – možná i větší - frekvence hry ze zóny VI; • hra z jedné nohy – prvek do jisté míry nahrazující doskok; • příjem univerzálů v postavení v zónách I, VI, V; • příjem plachtícího podání ve třech hráčkách; • menší podíl naskočeného podání u žen; • delší rozehry a z toho vyplývající větší nárok na skokanskou vytrvalost, větší nároky na pozornost a organizaci mezihry u žen; • větší rozdíly mezi první čtyřkou (či pětkou) týmů a zbytkem tabulky u žen; • ač je žen ve volejbalovém hnutí více, hráček odpovídající výkonnosti je v systému vrcholového volejbalu méně – studium, mateřství; • větší podíl studujících v ženském volejbale. Závěrem bych chtěl konstatovat, že můj pohled na extraligu žen musí být nutně zatím dost neúplný. Dělá mi zatím problémy identifikovat všechny nuance ženského volejbalu, včetně jeho psychologie, o níž jsem slyšel někdy až neuvěřitelné věci. Musím si chvíli počkat, abych mohl lépe ženský volejbal poznat, navíc vím, že rychlé soudy a zobecnění jsou ve volejbale kontraproduktivní. Prostě, po skončení soutěže budu určitě poučenější a objektivnější. Jiří Zach, Slavia Praha

9

jubilanti

Opět jubilanti, ale tentokrát trochu jinak Atmosféra tohoto setkání se samozřejmě nezměnila. Opět jsme se setkali s řadou bývalých vynikajících reprezentantů, řadou věrných funkcionářů a našich předních rozhodčích. Věkový rozsah 50 let a výše nám vždy dává možnost nahlédnout zpět a projít úspěšnou historií volejbalu.

Všichni jubilanti byli již představeni ve Zpravodaji č. 9/05 a vybrat jich jen několik pro rozhovory nebylo zrovna jednoduchou záležitostí. Avšak vzhledem k tomu, že jsme použili slova, „…tentokráte trochu jinak“ začneme netradičně s novým předsedou ČVS, Ing. Antonínem Léblem.

A co bylo letos jinak? Setkání se uskutečnilo s novým vedením ČVS - předsedou Ing. Antonínem Léblem a prvým místopředsedou Ing. Pavlem Kučerou.

Ing. Antonín Lébl Charakter tohoto článku si dovolujeme trochu pozměnit. Není jubilantem, ale novým předsedou Českého volejbalového svazu, a tak - kromě historie - dejme nejprve slovo aktuální současnosti. 1. Přicházíte vlastně poprvé v této funkci na oslavu jubilantů. Co to pro Vás znamená? Jsem velice rád, že se mohu tohoto setkání zúčastnit právě teď ve své nové funkci. Když jsem býval mladší, nevěnoval jsem těmto setkáním takovou pozornost, ale dnes již pokládám za výborné, že Český volejbalový svaz tuto tradici má a dlouhodobě ji udržuje. Jen tak může ocenit své bývalé i současné členy.

Celá skupina přítomných jubilantů

Vybraní „pamětníci“ měli výbornou docházku, a tak mohl program začít včas. A úvodní program? I zde tradice pokračovala osvědčeným a opravdu vynikajícím způsobem s pokořitelem nejvyšší hory světa Mt. Everestu, a vlastně všech sedmi nejvyšších kontinentálních horských vrcholů, Ing. Miroslavem Cabanem, s kterým se jubilanti setkali již dříve a zpravodaj ho představil v čísle 5/2004. Stojí ovšem zato se zeptat, proč se hovoří o 7 vrcholech, když je 5 kontinentů. Zato může „mírný“ rozpor mezi geografickým a geologickým názorem, jak vysvětlil přednášející. Horolezec volejbalistou? Citujeme: „Se svoji výškou jsem sice hrál nejvyšší soutěž volejbalu v Žilině, ale nemohl jsem projít až do jeho úplně vrcholového provádění a zde padlo moje rozhodnutí. Bude to horolezectví a mohu říci, že i kruhové tréninky a tuhá extraligová kondiční příprava se mi velmi hodila“. Sám jsem si vzpomněl na vysokohorskou přípravu v Tatrách a v Rusku před MS 1974 - Cabanovy zkušenosti a cílevědomost by se nám hodily již v těchto letech. Přednášející horolezec/volejbalista, Mirek Caban a před ním sedící nejstarší účastník setkání, Standa Grepl, z pražské Krče

10

Předsednický stůl: hovoří A. Lébl, vpravo od něj sedí P. Kučera a J. Žižka, vlevo pak je nový předseda KSVV, M. Vyhlídal

2. Chtěli bychom ale využít Vaší přítomnosti k otázkám o hlavních aktuálních problémech svazu. Co tedy mužská a ženská reprezentace? Samozřejmě jsem ji očekával. Letošní rok byl velkým zklamáním nejen pro nás, ale i pro širokou veřejnost a pro naše sponzory. Tento rok, i přes úspěšný postup na mistrovství světa, hodnotíme pro muže jako neúspěšný. Negativně zapůsobilo hlavně vystoupení reprezentace na ME, které se konalo pod drobnohledem našich diváků v televizi. Podle mého si družstvo jasně poškodilo svůj image. U ženské reprezentace, která na vlastní ME nepostoupila vůbec, navíc odmítlo osm hráček reprezentovat. Jedná se o jev, se kterým jsme v minulosti větší problémy neměli. Ani trenér Mitáč, se kterým řada z nich dříve spolupracovala, nedovedl hráčky motivovat. Tato záležitost jasně ukazuje na nutnost nových přístupů ke státní reprezentaci v budoucnosti. ZPRAVODAJ 12/2005

jubilanti

ZPRAVODAJ 12/2005

Bohužel jsme nebyli úspěšní ani u juniorských kategorií, které bývaly naší chloubou. V současné době fungují jak kadetská, tak i předkadetská družstva a myslím, že se nám do jejich vedení podařilo dostat nejlepší odborníky, které v současné době máme. 3. Všichni se asi všichni shodneme, že zvláště mezi muži máme řadu dobrých hráčů, ale že nemáme tým. Souhlasíte? Trochu bych to charakterizoval jinak. Příští rok bude pro nás rokem pravdy. Máme řadu hráčů působících v kvalitních zahraničních klubech a ti by měli potvrdit oprávněnost důvěry, která byla do nich vložena. Družstvo se kvalifikovalo na MS 2006, a to je zaručeně významný úspěch. Dále nesmíme zapomenout, že toto družstvo musí v roce příštím vybojovat účast na ME 2007. V delší časové návaznosti lze potom předpokládat, že řada hráčů tohoto družstva by se měla pokusit vybojovat účast na OH 2008, které pro nás od roku 1980 stále zůstávají v nedohlednu. Myslím, že takto se prokáže, zda generace - do které jsme vložili tolik nadějí -splní naše očekávání. Každopádně, individuálně na to tito hráči mají. 4. Které kroky se už novému vedení volejbalovému svazu povedly? Myslím, že mezi naše úspěchy zaručeně patří spuštění nové internetové domény www.cvf.cz, která bude mít zásadní význam pro budoucnost lepší komunikace celého volejbalového hnutí jak v oblasti řízení soutěží, tak i registrací, předpokládáme např., že použitím těchto stránek dojde i k distribuci volejbalového zpravodaje. Dojde samozřejmě k propojení krajů, zahraničních lig apod. Chceme tak být na území naší republiky garantem za všechny zprávy z volejbalu. Další důležitou oblastí je metodika. Došlo ke zpracování řady důležitých dokumentů, týkajících se školení trenérů, bodového hodnocení činnosti SCM ve vztahu ke státní reprezentaci. V případě, že ani nový systém nepřinese očekávané výsledky, bude nutno celý systém přípravy zásadně pozměnit. 5. A poslední žhavý problém - tím je trenér reprezentačního družstva mužů? Situace v současnosti je samozřejmě složitější, protože jsme čekali na vyjádření francouzského trenéra Tillieho, který měl zájem o pokračování spolupráce. V tomto okamžiku však již víme, že jeho odpověď je negativní vzhledem k nesouhlasu jeho klubového zaměstnavatele. Probíhají stále jednání s jednotlivými kandidáty a provádíme opravdu důležitá vyhodnocování s tím, že závěr by měl být projednán a ukončen na jednání SR ČVS v lednu 2006.

Z trojice přítomných žen zachycuje foto Jarku Baniovou a Jitku Hajtmarovou (Cvilinkovou)

Jaroslava Dvořáková-Baniová 1. Tak jak je to s Tebou? Zůstala jsi volejbalu věrná, zahraješ si ještě někdy? Každopádně zůstala. Máme svoji partičku, kde jsou některé bývalé extraligové hráčky i hráčky 1. ligy. Jednou týdně dosti pravidelně sportujeme. Musím však přiznat, že společný trénink potom končí zastávkou na pivo. 2. Ostrava současnosti je volejbalový pojem. Zajdeš na volejbal? Je trochu problém, protože extraligové soutěže mužů a žen často probíhají současně, takže většinou dávám přednost mužům. Navíc mužský volejbal asi letos Ostravě dominuje. Velmi dobré výsledky a zajímavě složené družstvo se dvěma Američany představují dobrý sportovní zážitek. Myslím, že přichází čas, že by i Ostrava mohla vidět v příštím roce jeden z evropských pohárů. 3. Co Ti vrcholový volejbal jako ženě dal? Každopádně mi dal určitý druh vytrvalosti a hlavně odpovědnosti ke kolektivu. Potom mi také dal doufám celoživotní smysl pro pohyb a aktivitu. Stačí mi vynechat jeden trénink a již cítím pohybovou potřebu.

Jaroslav Šmíd 1. Stříbrná medaile z roku 1985 v Amsterdamu byla medailí po 14 letech půstu. Jaké byly oslavy? Oslavy byly obrovské i z důvodu, že děvčatům se podařilo uhrát dobrý výsledek (4. místo). Začalo se vlastně slavit již v hale, pokračovalo to cestou autobusem přes Německo a po příjezdu do Prahy kolem 19 hod. závěrem vybrané skupiny až do rána.

Jaroslav Šmíd a František Baumruk se spolu setkávali na hřišti jako hráč a rozhodčí

2. Prohráli jste pouze s Ruskem. Na štítu zůstaly velmoci současnosti – Španělsko, Polsko, Rumunsko, Francie, Bulharsko, Itálie. Z tohoto pohledu, jak se díváš na současnou reprezentaci? Byl to vrchol našeho družstva, ale samozřejmě s trochou vždy potřebného štěstí. Myslím, že i toto družstvo má své individuality. Možná, že jim chybí i trochu pohody a štěstí. Navíc K. Lázničkovi se podařilo z těch individualit podařilo sestavit tým. To možná současné reprezentaci chybí. 3. Říkáš sestavit tým. Můžeme se podívat na tým tohoto úspěchu? V prvé řadě nahrávač, M. Černoušek, klíčová osobnost každého družstva tenkrát i nyní. Blokaři Prieložný a Chrtianský, smečaři Mikyska, Kaláb a Krejčí. Byl to ale kádr asi 10 hráčů, kteří měli všichni na medaili podíl. Kromě toho je potřeba vyzdvihnout C. Krejčího, který byl vyhlášen nejlepším smečařem ME. 4. Co bylo s družstvem potom? Mistrovství světa - Paříž 1986. Chtěli jsme po ME odejít do zahraničí, ale to se nám podařilo až po celkem neúspěšném mistrovství světa, kde jsme skončili na 8. místě. Já jsem skončil v italské Padově.

11

jubilanti Václav Mikoláš 1. Zaručeně budeš patřit mezi nejaktivnější funkcionáře ve volejbalu? Dělám stále a budu dělat, dokud to půjde. K dnešku je to 51 let. Pořád patřím do Střešovic. 2. Pracoval jsi v životě s plejádou trenérů, vzpomeneš na některé? Bylo jich opravdu hodně, ale nejraději vzpomínám na Tondu Kyndra, Oldu Venhače, Vaška Rabana a Zdeňka Effenbergra - to byly pojmy ženského volejbalu. 3. Připomeneme Václav Mikoláš – legenda volejbalu i jména celé řady v pražských Střešovicích vynikajících hráček, které Střešovicemi prošly? Pokusíme se projít několika generacemi. Z té nejstarší generace Černá, Kučerová, Dostálová, Křížová, Obadálková. Potom již přišla generace reprezentovaná opět vynikající kvalitou – Svobodová, Mifková, Vlasáková, Vápenková. Jmen je daleko více, ale chtěl jsem jenom připomenout úlohu Střešovic ve státní reprezentaci v dřívějších dobách.

a často komické. Základem mých úspěchů potom byl vznik ATK, kam jsem narukoval v rámci základní vojenské služby v roce 1947. Tato pionýrská doba byla změněna v roce 1952, kdy byl zřízen oficiální armádní celek ÚDA, který se vlastně stal garantem státní reprezentace. 2. Mimo jiné jsi i nositelem medaile mistra světa z roku 1956, co ta pro Tebe znamenala? Naplnění snu a vědomí, že jsme nejlepší, že jsme parta, která spolu žije a stále bojuje. Na slzy v očích se nezapomíná. Byla to medaile, kterou považuji za nejcennější. 3. Pokračování Tvé činnosti jsem vlastně zažil sám jako voják základní služby v RH Praha, kam jsi přišel tvořit nové ligové družstvo. Byla to velká změna? Podmínky tam byly amatérské, ale práce s mladými branci byla pro mne opět něčím novým. 14 let této práce mi dalo zadostiučinění díky výchově řady reprezentantů (i nových mistrů světa v roce 1966). Vybudoval jsem družstvo, které téměř po celé období potom patřilo mezi elitu. 4. Víme, že jsi stále pravidelným návštěvníkem volejbalových utkání - jak vidíš současnost? Výkony a výsledky našich reprezentačních družstev sleduji bohužel již jen v TV. Tolik hráčů startuje v dobrých zahraničních klubech, ale myslím, že doma nejsou týmem. Podle mne nemají ducha, nejsou to bojovníci, chybí mezi nimi 2 - 3 tahouni, kteří v dřívějších dobách vždy byli. Myslím, že nemají ani trenéry, kteří by je k tomu vedli a tyto vlastnosti pěstovali. Trenér, který je jenom organizátorem tréninku a teoretikem, je pro špičkové hráče a vytvoření skutečného týmu k ničemu.

MUDr. Josef Chrástek 1. Jsi nejspíše naším nejúspěšnějším lékařem, dlouholetým spolutvůrcem dřívějších úspěchů mužské reprezentace. Vzpomeneš na některé? Musím upřesnit, že v této funkci jsem byl od r. 1954 do r. 1968, a to byly opravdu žně. Zlato z ME 1955, zlato z MS 1956, zlato z ME 1958, atd. Na závěr jsem byl u zlata z MS 1966 v Praze a z ME 1967, kde jsi působil i Ty. 2. V Tvé době fungovaly při svazech zdravotní komise. Ve volejbalu byly již dávno zrušeny. Jaký je na tento fakt Tvůj názor? Myslím, že to je určitý krok zpátky. Již v r. 1967 jsem napsal knížku Vrcholový volejbal a lékaři a tam jsme vložili objektivní čísla, jak vypadají volejbalisté z řady faktorů. Dnes vlastně známe u volejbalistů pouze výšku a váhu. Myslím, že my jsme měli daleko více informací z hlediska fyziologického. 3. Co děláš nyní? Jsem pracující důchodce. V současné době pracuji v Park Hotelu Golf v Mariánských lázních, jako lázeňský lékař, který ale sleduje výkonnost pacientů. 4. Byl jsi vyznavačem golfu, sportuješ ještě? Golfu jsem nechal, protože je to žrout času.

Bývalý předseda trenérské rady, K. Brož (vlevo) a předseda lékařské komise, MUDr. J. Chrástek z dob největší slávy našeho volejbalu

Setkání jubilantů pokračovalo v přátelské náladě dlouho do pozdního odpoledne. V diskusích se probírali jak bývalí spoluhráči a spoluhráčky, tak i současný volejbal a co mu chybí do bývalé slávy. Na závěr se všichni účastnící rozcházeli s přáním: „Tak zase za pět let“. Petr KOP

Karel Brož Patří zaručeně k nejúspěšnějším reprezentantům volejbalového historie: 3 zlaté a 3 stříbrné medaile ze světových a evropských mistrovství jsou toho jasným dokladem. 1. Jaké byly Tvoje volejbalové začátky? V období druhé světové války jsem začínal sledováním „trampské ligy“, hrou na plácku za domem a ve škole na ručně pletené síti, popřípadě na šňůře na prádlo. Podmínky opravdu úsměvné

12

ZPRAVODAJ 12/2005

jubilanti

ZPRAVODAJ 12/2005

Návrh jubilantů k ocenění ČVS v roce 2006 I. pololetí Příjmení

Rodné

1 2 3 4 5

Ing. Beneš Josef Ing. Dluhoš Jan Hrabáková Věra Derflová Kapera Jan Ing. Kučera Pavel

6

Ing. Lébl Antonín

7 8

Moureček Zdeněk Mrklasová Zuzana, Kačmáčková, Malá Novotný Josef

9

10 Mgr. Pommer Zdeněk 11 Roman Milan 12 Schenk Pavel 13 doc. Dr. Sobotka Vladimír 14 Ing. Straka Petr 15 Svoboda Jiří 16 Šneberger Stanislav 17 Štruncová Věra Linhartová 18 Tošenovský Evžen 19 Dr. Trávníček Jan 20 Dr. Vorálek Rostislav 21 Vyhlídal Miroslav 22 Zajíček Lubomír 23 Zíka Miloš 24 Mgr. Žižka Jan

Datum narození 22. 3. 1941 25. 6. 1931 27. 4. 1941 31. 5. 1951 13. 3. 1941

Důvody ocenění

Věk

předseda ABV, člen HK ČVS člen V-ČVS, člen RK ČVS, místopředseda. MS KVS, předseda OVS Karviná reprezentantka, členka SSČV, hráčka TJ OP Prostějov, SK Slavia Praha reprezentant, hráč Vítkovic a RH Praha člen V-ČVS, předseda ČVS, mpř. SR ČVS, rozhodčí, TD CEV, funkcionář SČ KVS, člen KM ČVS, člen KSO CEV, místopředseda MEVZA, hráč TJ Start Praha, Český Lev Neštěmice a Slavoj Chomutov, čestný člen ČVS 28. 6. 1956 reprezentant, hráč USK Pha, člen V-ČVS, mpř. SR ČVS, předseda ČVS, předseda ÚRM ČVS, člen mez. komise ČVS, jednatel ČVS s.r.o., člen ČOV 21. 4. 1936 předseda ZČ KVS, rozhodčí

65 75 65 55

22. 1. 1951 reprezentantka, členka SSČV, hráčka Slavoje Braník, Slavia Praha IPS a RH Praha 29. 3. 1956 reprezentant, člen SSČV, hráč Sokola Malšovice, Slavie H. Králové, Dukly Liberec, RH Praha a ČH Bratislava 9. 1. 1946 člen SSČV, hráč Dynama Praha, Lok. Praha, RH Praha, trenér mužů RH Praha, Setuzy Ústí/L., Škody a Jihostroje ČB, trenér RD mužů 10. 2. 1936 člen V-ČVS, člen KR ČVS, rozhodčí, komisař rozhodčích 27. 6. 1941 reprezentant, člen SSČV, hráč Zbrojovky Brno, VKP Bratislava, trenér mužů VKP Bratislav, trenér RD mužů 6. 4. 1931 čestný člen ČVS, člen SSČV, člen met. komise ČVVS a ČVS, předseda MVS Brno, trenér mužů Dukly Brno VAAZ 25. 2. 1951 člen V-ČVS, sekretář KVS Zlín 19. 4. 1941 reprezentant, člen SSČV, hráč Vítkovic a AERO Odolena Voda 7. 5. 1926 čestný člen ČVS, člen SSČV, člen Rady SSČV, funkcionář MVS Plzeň, trenér žen Slavoje MP Plzeň, trenér RD žen 1. 3. 1946 reprezentantka, členka SSČV, hráčka Sj. Mp Plzeň, Sj. Praha, RH Praha 26. 2. 1956 hráč Vítkovic, hejtman Moravskoslezského kraje 27. 3. 1946 člen V-ČVS, předseda KVS Olomouc, člen KM ČVS, rozhodčí, hráč a trenér mužů ve Sl. Olomouc VŠ, funkcionář v SK UP Olomouc 17. 5. 1936 člen SSČV, hráč dynama Praha, Dukly Kolín, Sp. Praha Potrubí, Sp. Čelákovice, trenér mužů Sl. Praha VŠ, Lok. Praha, trenér žen Slavie Praha IPS, T. Střešovice, mezinárodní lektor trenérů FIVB 30. 1. 1951 člen V-ČVS, předseda KSVV ČVS, rozhodčí, trenér žen a funkcionář TJ Hodslavice, OVS Nový Jičín a MS KVS 15. 2. 1946 reprezentant, člen SSČV, hráč Zbrojovky Brno a Dukly Kolín 4. 4. 1946 hráč, trenér žen a funkcionář NH Ostrava, trenér RD žen 20. 2. 1951 člen V-ČVS, SR ČVS, generální sekretářČVS, člen odvol. a reg. komise ČVS

55

65 50 70

50 60 70 65 75 55 65 80 60 50 60 70 55 60 60 55

Víte, že …aneb co se děje v mezinárodním volejbalu Víte, že byl v roce 2003 prohlášen Valným shromážděním OSN rok 2005 za Mezinárodní rok sportu a tělesné výchovy? Nevíte, já jsem to také nevěděl, v ČR to nějak zapadlo, i když jsou zde různá usnesení a rozhodnutí tohoto orgánu obvykle široce komentována. FIVB ale nedávno oznámilo, že tento rok oslavilo prostřednictvím 10 světových šampionátů. Šest mistrovských soutěží beachvolejbalu a 4 mládežnické ve volejbalu šestek. To byl pěkný organizační „nápor“. Finále MS žen a mužů bude až příští listopad v Japonsku, ale koncem letošního srpna byla zakončena víceúrovňová celosvětová kvalifikace, z níž vyšly dvě čtyřiadvacítky družstev žen a mužů. Byť je tedy finále teprve před námi, kvalifikační boje již vidělo více než 600 000 diváků. A to je skutečně úspěch.

Ještě v době mého členství ve Správní radě FIVB si pan Acosta přivedl do sekretariátu v Lausanne p. Jean-Pierra SEPPEYe. Nic moc mu v té době nevadilo, že byl tento pán v procesu soudního řízení s bývalým zaměstnavatelem kvůli zpronevěře peněz. Pan Seppey se svou servilností brzy vetřel do důvěry obou hlavních osob v FIVB, pí. a p. Acostovy. Stal se jejich „hlásnou troubou“. Na své zkušenosti s ním si přišli i organizátoři ME 2001, když přijel připravovat návštěvu p. Acosty. Nedávno ale rozeslalo FIVB zprávu, že byl p. Seppey ze své funkce propuštěn a že se s ním FIVB soudí pro „ohromnou ekonomickou škodu“ způsobenou jeho finančními machinacemi. Inu, tuneláři nejsou jen u nás a když je příležitost … nebo a proč on by ne. M.E.

13

Herní trénink: přihrávka a činnost družstva při zakládání útoku 4. krok Rozvoj přihrávky v přirozených herních podmínkách „Hrát znamená řešit“ CO? Ø … rozvíjíme Situační vnímání • Vyhodnocení důležitých situačních faktorů: druh podání soupeře, vzdálenost podávajícího za hřištěm, zóna provedení podání, charakter nadhozu míče a nápřahu úderové paže podávajícího, poloha těla vůči míči v momentu úderu atd. Situační anticipaci • Předvídání vývoje situace podle bleskové analýzy situačních faktorů vzhledem ke zkušenostem přijímajícího hráče. • Vyhodnocení situace souvisí s adekvátními přípravnými pohyby (viz herní lokomoce v krocích 1 a 2), které ulehčují hráči konečné provedení přihrávky. • Vnímání + anticipace = „čtení“ herní situace. Rozhodnutí o cíli: tj. volbě a způsobu provedení • Na základě „čtení“ herní situace dochází k definitivní volbě a způsobu provedení. Uplatnění již osvojených „taktických odpovědí“ známých z kroku 3 adekvátním způsobem i zcela originálních řešení, která zpětně rozšiřují hráčovu „taktickou databanku“ možných vývojů situace.

metodika

ZPRAVODAJ 12/2005

Autor: Hráč by měl být takto dostatečně vybaven pro situaci, kdy provádí činnost sám za sebe. Ale, jak víme, každá herní činnost má vztahový charakter. Například přihrávat sám a přihrávat ve trojici, to je rozdíl, čili: v tomto směru se činnost vztahuje k celku. A pak je tu vývoj herní situace, tedy po přihrávce následuje další herní činnost (zpravidla útok) a tato činnost, ač se to zdá možná paradoxní, ovlivňuje činnost předcházející. Shrnuto: zde se přihrávka vztahuje k následující činnosti, resp. k řetězci činností. A tento řetězec se musí pravidelně nacvičovat a trénovat. Rozvoj přihrávky v těchto souvislostech je obsahem dalších kroků herního tréninku. K tomu si vytvoříme tzv. 2. „didaktický kříž“

2. didaktický kříž: „od individuální herní činnosti k týmovému hernímu chování“ Při konstrukci „2. didaktického kříže“ je použito opět dvou os, které znázorňují dvě proměnné. Svislá osa - individuální vers. týmové herní chování, vodorovná osa - vývoj rozehry, tzn. postup od řešení jedné herní situace k řetězcům herních situací během rozehry. Výsledkem splnění didaktických úkolů vymezených „2. křížem“ je individuální herní činnost integrovaná do týmového herního chování družstva v průběhu rozehry.

JAK? Ø … postupujeme Při tréninku přihrávky používáme herní cvičení v reálných (přirozených) herních podmínkách s intervencí soupeře a se situační neočekávaností. Herní cvičení tvoříme tak, aby byl hráč neustále nucen používat osvojené dovednosti (technika je natolik zautomatizovaná, že nepřekáží účelnému jednání a řešení herní situace) i naučené vzory reagování v patřičných kontextech. Zdůrazňujeme a rozvíjíme sepětí psychiky s daným úkolem, tzn. „fascinace“ herním úkolem. Tzn. nejen „provádět, ale také řešit“.

Psychologicko-didaktické tipy pro praxi

Pan Václav Praktický: Zdá se, že tímto krokem je osvojení herní činnosti dokončeno. Autor: Ano, ve smyslu schopnosti uplatnění přihrávky jako individuální herní činnosti v jakékoliv herní situaci. Ne, ve smyslu zařazení této činnosti do vyšších celků. Pan Václav Praktický: Tomu nerozumím, kroky podle vašeho didaktického kříže jsou vyčerpány ….

5. krok Rozvoj týmového herního chování při zakládání útoku po podání soupeře CO? Ø … rozvíjíme Integraci individuální herní činnosti do skupinové herní kombinace • Například: přihrávka v rámci výchozí přihrávací formace se dvěma hráči Integraci skupinové kombinace do týmové herní kombinace • Například: rozdělení úloh při přihrávce krátkého podání soupeře, včetně středového hráče vzhledem k ostatním přihrávajícím a útočícím hráčům.

Přihrávka

V knize Volejbal 1: • ŽS/6, Přihrávka ve vybraných HS, str. 244 • Nácvik přihrávky (C 3.3, C 3.4) str. 250 – 251, (C 3.11) str. 257 - 260

15

metodika

Týmové rozhodování a provedení • Činnostně-herní interakci ♦ Jde o to, aby hráči vyhodnocovali herní situaci podobně a každý hráč věděl, co má v dané situaci, tj. v tomto případě při zakládání útoku udělat. • Sociálně-herní interakci ♦ Spolupráce ve smyslu komunikace

• Princip přednosti vzdálenějšího hráče vůči podávajícímu ♦ Tento princip spočívá v tom, že přednost při přihrávce má ten hráč, který je vzdálenější od podávajícího. Například přihrávající hráč v zóně V je vzdálenější od podávajícího hráče soupeře ze zóny V než hráč přihrávající v zóně VI.

JAK?

V oblasti psychiky zdůrazňujeme vědomou participaci hráčů na dosažení strategického cíle v dané HS nebo v daném úseku rozehry (tzn. založení útoku). Založení útoku neznamená jenom správně přihrát podání soupeře, ale rovněž vběhnutí nahrávače a hlavně zaujetí výchozích pozic pro útok všemi potencionálními útočníky. Dále rozvíjíme tzv. sociálně-herní interakci, tzn. herní komunikaci a gestikulaci, v Verbální • Verbální komunikace mezi přihrávajícími hráči při vytváření přihrávací formace. v Neverbální • Různé způsoby tělesného kontaktu, zpravidla symbolizující spoluúčast (před zahájením akce). • Tělesný kontakt v průběhu akce, zpravidla spontánního a bezděčného charakteru, například odstrčení hráče nahrávačem při prosazování záměru odbít míč. • Utajovací herní činnost: Utajovací činnost, popř. nabízení řešení soupeři je druhem sociálně-herní interakce (vzpomeňme třeba na „hrátky s podávajícím hráčem soupeře“ Michala Palinka jakožto přihrávajícího hráče, ať už v roli přihrávajícího smečaře nebo později jako libera). Jde o sdělování určitého obsahu, který je nabídnutím určitého řešení soupeři, resp. utajení určitého vlastního taktického plánu, tj například: ♦ Utajování výchozí formace. ♦ Nabízení klamné výchozí formace, resp. klamného výchozího postavení. Doporučujeme nezapomenout na nestandardní situace: přihrávka nahrávače (míč po podání tečuje síť), přihrávka krátkého podání středovým hráčem atd.

Ø … postupujeme Používáme zpravidla HC s předem daným řešením i v podmínkách situační neočekávanosti, týmový trénink v úseku rozehry, rovněž průpravné hry. Pro určité části tréninku lze využít i průpravná cvičení bez přítomnosti soupeře.

Přihrávka

Při nácviku stále počítáme s tím, že každá individuální herní činnost má komunikační a vztahový (sociální) charakter (Dobrý, L. & Velenský, E.., 1987). Učíme hráče řešit problém společně.

16

Rozvíjíme činnost podle zvolených taktických principů uplatňovaných družstvem při zakládání útoku, které jsou důležitou součástí herního profilu družstva. Jsou to základní zásady záměrného chování hráčů a družstva při řešení určitých herních situací, z nichž lze odvodit zvláštní zákonitosti, jimiž se řídí průběh herních situacích. Jsou to například: • Princip výchozí přihrávací formace ve dvou, resp. třech hráčích při plachtícím podání soupeře ♦ Některá družstva uplatňují výchozí přihrávací formaci se dvěma, jiná se třemi přihrávajícími hráči, přičemž některá družstva se tohoto principu drží obecně, jiná kombinují principy podle charakteru herní situace. • Princip zařazování čtvrtého přihrávajícího hráče při mimořádně tvrdém podání soupeře ♦ Pouze některá družstva uplatňují princip zařazování čtvrtého hráče do výchozí přihrávací formace při mimořádně tvrdém a účinném podání soupeře. Někdy je tento princip uplatňován obecně, jindy až při problémech s přihrávkou mimořádně těžkého podání. • Princip klamné výchozí formace pro přihrávku ♦ Princip, při němž se soupeří nabízí jisté řešení nebo naopak utajuje taktický záměr. (například: Změna výchozí formace pro přihrávku během nadhozu míče podávajícího hráče soupeře, záměrném nabízení volného prostoru“ podávajícímu hráči soupeře s cílem, donutit ho k určitému provedení podání nebo k chybě). • Princip krytí slabšího přihrávajícího hráče ♦ Nepravidelné rozdělení zodpovědnosti přihrávajících hráčů s tím, že „slabšímu“ přihrávači se nechává menší prostor na úkor zbývajících přihrávajících hráčů. • Princip pomoci středového hráče při přihrávce krátkého podání ♦ Princip, při němž je středový hráč zodpovědný za přihrávku krátkého servisu. Některá družstva však tento princip nepreferují. • Princip „přihrává, kdo je dříve u míče“ ♦ Pojmenování tohoto taktického principu zní poněkud „amatérsky“, přesto však platí při obrovských rychlostech smečovaného podání, jako základní pravidlo v komunikaci přihrávajících hráčů. V časovém tlaku je často spontánní herní reagování nade všechny složité domluvy. Všechny další principy by tento základní měly doplňovat (viz dále). • Princip „libero má vždy přednost“ ♦ Tento princip je hojně uplatňovaný a logický. Úskalí, které dobře známe z praxe, spočívá v tom, že se ostatní hráči naučí na libera spoléhat a sami se zdokonalí ve „schopnosti“ uhýbat letícímu míči.

Psychologicko-didaktické tipy pro praxi

V knize Volejbal 1: • ŽS/6, Přihrávka ve vybraných HS, str. 244 • Nácvik přihrávky (C 3.5) str. 251 – 253, (C 3.11) str. 257 - 260

6. krok Trénink individuálních herních řetězců začínajících přihrávkou CO? Ø … rozvíjíme v Integraci přihrávky do řetězce s následující HČ, a to s míčem i bez míče, v úseku rozehry nebo celé rozehře (například: přihrávka s následným nabízením se k útoku). Schopnosti kalkulovat s následnou činností při volbě řešení a způsobu provedení přihrávky (například: přihrávka s následným útokem) Konkrétní individuální herní řetězce: • Útok po vlastní přihrávce (E_C). • „Nabízení se k útoku“ po vlastní přihrávce (pE_C). • Herní lokomoce související se změnou přihrávačského postavení a následným útokem (E_pC). • Vykrývání po vlastní přihrávce (H_C). • Herní lokomoce související se změnou přihrávačského postavení a následným vykrýváním vlastního útoku (H_pC). ZPRAVODAJ 12/2005

Ø Poznámka: - Symboly E_C, pE_C atd. vycházejí z kódování v knize Volejbal 1 a značí vyšší celky než jsou jednotlivé herní činnosti, tzn. v tomto případě individuální herní řetězce.

JAK? Ø … postupujeme v Používáme převážně PC, HC všech typů a individuální a skupinový trénink v po sobě následujících HS a úseku rozehry, rovněž průpravné hry. v Do tréninku zařazujeme herní situace, které jsou ovlivňovány uplatňováním určitých taktických principů (viz krok 5), v tomto kroku pro činnost v individuálních herních řetězcích. (Například: přihrávka diagonálního hráče (podle taktického principu: zařazování čtvrtého přihrávajícího hráče proti nebezpečnému podání soupeře) a jeho následný útok).

Princip přizpůsobení výchozí přihrávací formace typům hráčů • Postavení levorukého přihrávajícího smečaře ve výchozí formaci 2:1 (s nahrávačem předním) pro útok ze zóny II. Jedná se například o výchozí přihrávací formaci v rotaci II, kdy levoruký smečař S1 přihrává v zóně I a následně útočí ze zóny II, ze zóny IV neútočí nikdo a diagonální hráč útočí nestandardně ze zóny V.

Psychologicko-didaktické tipy pro praxi

metodika

ZPRAVODAJ 12/2005

• Rozvíjí se sociálně-herní interakce (viz krok 5). • V oblasti psychiky zdůrazňujeme orientaci na vítězství družstva v rozehře. Pokud bychom chtěli shrnout všech 7 kroků podle hlavních tréninkových témat do jednoho schématu, vypadalo by následovně:

Psychologicko-didaktické tipy pro praxi • V oblasti psychiky se zdůrazňuje individuální anticipace vývoje HS V knize Volejbal 1: • ŽS/6, Přihrávka ve vybraných HS, str. 244 • Nácvik přihrávky (C 3.6) str. 254 – 255, (C 3.11) str. 257 - 260

7. krok Trénink týmových herních řetězců začínajících zakládáním útoku po podání soupeře CO?

JAK? Ø … postupujeme Používáme převážně HC obou typů, tj. ve zjednodušených i přirozených herních podmínkách, týmový trénink průběhu celé rozehry, rovněž průpravné hry. Podobně jako v kroku 5 rozvíjíme v tréninku zvolené taktické principy uplatňované družstvem při zakládání útoku a jeho následném zakončování. Jsou to například:. Princip uvolnění předního (zadního) přihrávajícího hráče pro útok • Princip uvolnění předního (zadního) smečaře pro útok bez předchozí činnosti v přihrávací formaci se dvěma přihrávajícími hráči. Jedná se případ, kdy se reaguje na plachtící podání soupeře zaujetím výchozí přihrávací formace se dvěma přihrávajícími hráči a stanovuje se, který ze dvou přihrávajících smečařů (přední nebo zadní) přihrává společně s liberem a který se uvolňuje pouze pro útok bez předcházející účasti na přihrávce.

Z posledního schématu (dvou křížů) je patrné, že čím jeden kříž vrcholí, tím druhý kříž začíná. To mj. symbolizuje, že každý prvek je vždy součástí vyššího celku. Na vrcholu potom stojí týmové herní řetězce, které jsou vlastně činnostním obsahem týmového herního chování v průběhu rozehry, k jehož rozvoji a kultivaci vede veškeré naše trenérské snažení. Pan Václav Praktický: Nemohlo by se to obejít bez těch křížů? Neexistuje jednoduchý způsob, jak teoreticky vysvětlit třeba trenérům mládeže, co je nutné trénovat a jak, aby to bylo správně? Autor: Mnoho trenérů mládeže i třeba v centrech mládeže (což je základna pro vrcholový volejbal) má stejný požadavek jako pan Praktický. Potíž je v tom, že volejbal nelze učit jednoduše. Jednoduše lze učit pouze základní techniku. Volejbal je sportovní kolektivní hra a tudíž správné „učení“ volejbalu vyžaduje vnést do práce znalost mnoha oborů (biomechanika, fyziologie, psychologie, didaktika, kondiční trénink atd.) a ještě ani to neskýtá záruku úspěchu. Naopak mnoho moudrých zkušených praktiků dosáhlo úspěchu i bez těchto komplexních znalostí. Prostě: lze jednoduše popsat a naučit základní techniku, ale naučit někoho hrát volejbal podle pouček, to nejde. Jde učit více či méně dobře nebo špatně. Zkusím to však přesto trochu zjednodušit. Výše zmíněné kříže mají symbolicky vyjádřit kroky, jak osvojit herní činnost, například přihrávku tak, aby to nebylo pouze odbití, ale skutečná herní činnost, která snese všechny herní nároky. Chtěl jsem tedy říci, že přihrávka se nacvičuje v několika krocích, které ovšem mohou vzájemně prorůstat. Ty kroky jsou zjednodušeně: Ø Nácvik a rozvoj (dále rozvoj) základní techniky přihrávky. Ø Rozvoj variant základní techniky. Ø Rozvoj přihrávky ve zjednodušených herních podmínkách. Ø Rozvoj přihrávky v přirozených herních podmínkách. Ø Rozvoj zakládání útoku družstva (přihrávka v rámci součinnosti více hráčů).

Přihrávka

Ø … rozvíjíme Integraci individuální herní činnosti (přihrávka) a týmové činnosti (zakládání útoku po podání soupeře) do kontextu následujících HČ a HK, a to s míčem i bez míče, v úseku rozehry nebo celé rozehře (HČ například: přihrávka ve výchozí přihrávací formaci se dvěma hráči a následná útočná kombinace se zapojením čtyř útočníků). Týmovou kalkulaci s následnými činnostmi při volbě řešení a způsobu zakládání útoku Rozvíjí se skupinové a týmové herní řetězce • Kombinace při přihrávce a následná ÚK (ÚK_KC). • Kombinace při přihrávce a následná kombinace při vykrývání (KH_KC). • Kombinace při přihrávce a následná kombinace při organizaci nahrávky nespecializovaným hráčem (KD_KC). Ø Poznámka: Symboly ÚK_KC, KH_KC atd. jsou kódy pro jednotlivé týmové herní řetězce.

17

metodika

Ø Rozvoj individuálních herních řetězců (přihrávka v souvislosti s následnou činností). Ø Rozvoj týmových herních řetězců (přihrávka jako komplexní herního prvek). Abych to ilustroval na zmíněných křížích. V prvním kvadrantu by se dalo napsat: já + míč, protože to jsou dva hlavní aktéři nácviku. V této fázi nácviku se dokážeme obejít bez soupeře, bez složitých herních podmínek, spoluhráčů … . V každém dalším kvadrantu přibývá něco, co bude nácvik komplikovat, ale možnost uplatnění přihrávky v herních podmínkách naopak rozšiřovat. V posledním kvadrantu se jedná již o herní činnost, která snese všechny nároky jako individuální prvek v kontextu hry celého družstva v průběhu rozehry. Pan Praktický se nesmí zlobit, ale každá herní činnost na všech výkonnostních úrovních musí být trénována tak, aby fungovala jako komplexní herní prvek, ne jen jako správné odbití. Ani trenér, který má k dispozici trénink pouze 2 x týdně, nemůže zůstat se svými svěřenci stát uprostřed cesty a naučit třeba jenom techniku jen proto, že má málo času. Musí družstvo naučit zakládat útok, zakončovat jej a přihrávka je jeden z prostředků, který k tomu může dopomoci. A to znamená, že se hráči musí dozvědět, jak vypadá správná technika, jaké jsou jiné možnosti, když je základní technika nepoužitelná, jak reagovat na hru soupeře, jak organizovat přihrávku v dvojici, trojici, jak přihrávat, když je nedostatek času z důvodů následného útoku. To musí i trenér žákyň, jinak trénuje špatně. Otázkou je, kolik může dát jednotlivým krokům času a tudíž, v jaké kvalitě bude výsledek jeho práce. To už se teorií vyřešit nedá. Pan Václav Praktický: To už je opravdu všechno? Autor: Tentokrát máte téměř pravdu, když nezapomenete na to, že teprve skutečným uplatněním takto osvojeného prvku v herních podmínkách je tréninkový proces úspěšně dovršen. Je mnoho hráčů, kteří jsou dostatečně vybaveni v duchu navrhovaného modelu, ale selhávají v utkání. Za to však z hlediska didaktického neručím a příčiny je třeba hledat jinde. O tom by se dala psát zvláštní kniha. Pan Václav Praktický: Udělal jste nám tady výčet kroků a v nich jste nám představil nějaká cvičení, ale stále mi něco chybí. Chci se vás zeptat, když budu postupovat podle vámi navržených kroků a budu provádět jeden krok po druhém ,naučím tím své družstvo dobře přihrávat? Autor: Velice správná připomínka. A moje odpověď zní: pro některé hráče by i tento výčet, doplněný jejich účastí v průpravných hrách či utkáních, mohl stačit k tomu, aby zvládli přihrávku. Přiznejme si upřímně, že někteří výborní hráči získali volejbalový základ s minimálním působením fundovaných trenérů. Takovým by byl náš model až nadmíru dostačující, protože tím rozhodujícím faktorem růstu je jejich mimořádný talent. Jestli však chceme opravdu mluvit o moderním učení sportovní kolektivní hry, je skutečně třeba ještě něco dodat. K tomu musíme podat informaci o tzv. didaktických metodách.

Přihrávka

Uplatňování různých didaktických metod

18

Pro začátek si připomeňme, že (jednoduše řečeno) metoda je způsob, jak předkládat skutečnosti v určitém pořádku. Je to soubor pravidel, která by se měla dodržovat, aby bylo dosaženo požadovaných cílů. Při volejbalovém tréninku (nácviku) lze v zásadě vycházet ze dvou základních postupů.

základní technika přihrávky vyskytovat, například charakter letu míče, postavení vůči spoluhráčům, postavení na hřišti, taktický záměr, atd. To nás přivede k odhalení variant techniky přihrávky (například: přihrávka v pádu stranou), a tedy k vymezení toho, co chceme nacvičovat a k tomu vybereme příslušnou metodicko-organizační formu. Tento postup by měl blíže k postupu podle námi prezentovaných didaktických kroků, vzorových průpravných a herních cvičení (podobně jsme postupovali v knize Volejbal 1). Jednotlivé nacvičené prvky přihrávky se pak syntetizují do vyšších celků. V didaktice se tomu říká metoda po částech nebo metoda progresivního spojování částí v celek. Je však nutné připomenout, že výčet námi představovaných námětů pro cvičení je pouze orientační a je nutné vytvářet nová, která ještě lépe vyhovují v příslušných fázích vývoje. V neposlední řadě je nutné stále připomínat přítomnost průpravných her: jedině herní prostředí je kritériem správnosti nastoupené cesty. Lze však postupovat i jinak: V tomto případě je východiskem konkrétní herní situace (v našem případě zakládání útoku), kterou chceme zvládnout, resp.chceme, aby ji hráči zvládli adekvátním herním chováním. Při nácviku, resp. tréninku postupujeme komplexně. HS buď vůbec neredukujeme (prostě trénujeme činnost družstva v úseku při zakládání útoku) nebo ji upravíme zvýrazněním, resp. potlačením nějakého prvku (například: podání se smí přijímat pouze odbitím vrchem), přitom však zachováme podmínku, že hráči volí vhodné činnosti i patřičné varianty provedení a cílem je adekvátně vyřešit herní situaci. Čili zachováme proměnlivý a situačně neočekávaný charakter herní situace. Podle toho, jak hráči danou herní situaci zvládají, určujeme další postup. Buď se vracíme k nižším skupinovým celkům nebo se musíme vrátit u jednotlivců až na úroveň základní techniky přihrávky. V odborné terminologii mluvíme o metodách v celku, od celku k částem nebo o metodě v celku s postupným akcentováním jednotlivých kritických míst (Dobrý & Velenský, 1987). U vrcholových seniorských družstev se již v herním tréninku využívá především tohoto postupu. Na redukování již nezbývá mnoho času. V tréninku mládeže by tento model měl být rovněž pravidelnou součástí tréninku. Pan Václav Praktický: Jak poznám, který způsob je ten správný pro moje družstvo? Autor: To už záleží na vás a na vašem trenérském citu. Uvedu příklad: zdá se vám, že vaše družstvo špatně přihrává, resp. špatně zakládá útok po podání soupeře. Postavíte trojici přihrávajících hráčů, nahrávače a další dva útočící hráče a necháte je provádět útok po přihrávce (použil jste tedy druhý způsob: začínáte od týmového herního řetězce – zakládání a zakončování útoku). Pokud se vám jejich provedení nelíbí nebo pokud je neúspěšné, začnete si klást otázky? Je skutečně přihrávka tak nepřesná nebo je pomalý nahrávač a nedostává se do správného postavení pro nahrávku? Jestliže je špatná přihrávka, týká se všech hráčů nebo jenom některých či jednoho? V případě, že se jedná o jev obecný, je důvodem nedostatečná součinnost hráčů, neschopnost správně vyhodnotit situaci nebo obecně špatná úroveň techniky? Pokud naleznete odpověď, potom je třeba se vrátit skupinově nebo individuálně k příslušnému didaktickému kroku. Můžete využít předkládaných cvičení, ale předpokládám, že si podle navrženého modelu vytvoříte cvičení vlastní. Mnoho trenérů by chtělo získat jednoduše recept na to, jak učit volejbal, ale to není možné, protože pracujete s lidmi v konfrontačním prostředí. Tvrdím však, že kvalitní analýza problému je základním kamenem k úspěchu v didaktické práci.

U prvního je východiskem základní podoba přihrávky nebo řetězec herních činností začínající přihrávkou. Z jednotlivých hypotetických herních situací si odvodíme všechny souvislosti, v nichž se může ZPRAVODAJ 12/2005

Pan Václav Praktický: Stejně se mi to zdá příliš složité a nepřehledné. Ve vaši knize Volejbal 1 je strašné kvantum informací, ale jak s v tom má začínající trenér vyznat? Autor: Pokusím se vám to shrnout do několika základních bodů.

Shrnutí 7 (+ 1) kroků herního tréninku Ø 1. Krok Ø 2. Krok Ø 3. Krok

- Rozvoj základní techniky přihrávky. - Rozvoj variant techniky přihrávky. - Rozvoj přihrávky jako individuální herní činnosti ve zjednodušených herních podmínkách. Ø 4. Krok - Rozvoj přihrávky jako individuální herní činnosti v reálných herních podmínkách. Ø 5. Krok - Rozvoj týmového herního chování při zakládání útoku Ø 6. Krok - Rozvoj individuálních herních řetězců začínajících přihrávkou. Ø 7. Krok - Rozvoj týmových herních řetězců začínajících zakládáním útoku. Ø + 1 (8.) „krok“ - Rozvoj herních systémů a strategických možností družstva.

Možné postupy herního tréninku Ø Rozvoj dovedností a jejich postupná integrace do vyšších celků - Rozvíjíme úroveň dovedností a integrujeme je postupně do vyšších celků: • Základní dovednost. • Individuální herní činnost. • Skupinová činnost. • Týmové herní chování v konkrétní herní situaci. • Individuální, resp. skupinový herní řetězec. • Týmový herní řetězec. Ø Postupná redukce činností družstva, resp. hráčů v herní situaci v úseku rozehry - Trénujeme (nacvičujeme) činnost hráčů při zakládání útoku, kde se nám projeví určité nedostatky nebo nesoulad. Po analýze postupně redukujeme herní obsah až k problematickým místům nebo návaznostem. Postupujeme tedy v hierarchii herních celků zpět, v případě potřeby třeba až k základní technice. • Týmový herní řetězec. • Individuální herní řetězec. • Týmové herní chování při zakládání útoku. • Skupinová činnost. • Individuální herní činnost. • Základní dovednost nebo technika. Ø „Antidogmatická poznámka“ - Představili jsme postup při herním tréninku přihrávky rozdělený do 7 modelových kroků. Cílem je ukázat logiku herního tréninku ve volejbalu. Přitom redukujeme obsah herního děje a každá redukce „ubližuje“ celistvému vnímání hry. 7 kroků není dogma, je to návod. Nikdo nemůže z trenéra sejmout úlohu rozpoznat, v které fázi vývoje se jeho hráči nacházejí, které z kroků je možné vynechat a které naopak zvýraznit. I existence právě 7 kroků je

konstrukt autora nikoliv exaktní záležitost. Někdo vůbec nepotřebuje sedm kroků. Podstata je v tom, že v těchto sedmi krocích je shrnuto vše, co by se obecně nemělo opomenout při herním tréninku přihrávky. Navíc dva body, které jsme zařadili za sebe, například rozvoj individuální činnosti a rozvoj skupinové činnosti mohou probíhat téměř současně. Ø + 1 „krok“ navíc … - Herní systém můžeme definovat jako základní způsob organizace hry družstva daný složením družstva a specializovanými herními funkcemi hráčů, který má zajistit účinnou hru ve všech šesti rotacích. Rozvoj herního systému prorůstá celým volejbalovým vývojem stejně jak průpravná hra. I v začátečnickém volejbalu si hráči rozdělí herní role. Proto nepojímáme rozvoj herního systému jako osmý samostatný krok, což by mohlo implikovat dojem, že rozvoj herního systému je závěrečným krokem ve smyslu učebního postupu. Stojí hierarchicky nejvýše jako základ strategie družstva, ale rozvíjí a mění se průběžně s rostoucí kvalitou činnostně-herní a sociálně-herní interakce. Ø Herní od slova „hrát“ … - Stále platí, že tréninková forma, která redukuje herní děj (každý krok našeho modelu), musí být nepřetržitě doprovázena účastí hráče v průpravných hrách a utkáních. Jedině tak může být redukce herního děje v tréninku k užitku hráčů. Pár shrnujících zásad o přihrávce pro pana Praktického: Ø Nácvik přihrávky stojí na základní technice odbití spodem a vrchem. Tato odbití musí být bez výjimky zvládnuta do stádia naprosté technické brilantnosti. To se týká všech úrovní volejbalu. Ø Přihrávka podání je téměř vždy tlumením, tedy zpravidla pohybem těla nebo některé jeho části vzad vůči směru letu míče. Ø Kromě základní techniky existuje mnoho variant podle vývoje herní situace, které se rovněž musí nacvičovat. Ø Přihrávka je herní činnost, ne pouze dovednost, a proto je vždy měřítkem úspěchu úspěšnost provedení, nikoliv pouze správná technika. Ø Na přihrávku vždy navazuje další herní činnost, a proto se musí v tomto individuální herní řetězce stát plnohodnotnou součástí tréninku. Ø Přihrávající hráč není téměř nikdy sám, a proto je nutné trénovat přihrávku i jako součást vyšší celku, tzn. činnosti družstva při zakládání útoku. Ø K nácviku se používají různá průpravná a herní cvičení (metodicko-organizační formy) i různé postupy (didaktické metody). Ty volíme podle toho, jaká je úroveň zvládnutí hráčů i družstva a podle didaktického cíle. Ø PŘI VEŠKERÉM DŮRAZU NA TECHNIKU PROVEDENÍ JE JEDINÝM KRITÉRIEM SPRÁVNOSTI UPLATNĚNÍ ČINNOSTI V HERNÍCH PODMÍNKÁCH. Zdeněk Haník Použitá, resp. citovaná literatura:

Ø Dobrý, L. & Velenský, E. (1987). Košíková – teorie a didaktika, Praha: SPN. Ø Dobrý, L. & Semiginovský (1988).Sportovní hry – výkon a trénink. Praha: Olympia. Ø Dobrý, L. (1988). Didaktika sportovních her. Praha: SPN. Ø Ejem, M. (1988). Volejbal – průpravná a herní cvičení. Praha: Olympia Ø Haník, Z. & Lehnert M. (2004). Volejbal 1. Praha: ČVS

Přihrávka

Pan Václav Praktický: A co vaše metoda vrůstu, o níž jste psal v knize Volejbal 1, ta se tady nedá užít? Autor: Ta se dá použít vždy. Metoda vrůstu je vlastně praktickým výstupem našeho modelu uvažování. To znamená, že každý prvek musí být neustále, opakovaně prověřován v herních podmínkách. Složitá kombinace s útokem ze zóny VI, stejně jako základní odbití obouruč spodem.

metodika

ZPRAVODAJ 12/2005

19

IPSAL je oficiální dodavatel Českého volejbalového svazu

Sportovní povrchy -Taraflex Bezpečnost především: Minimalizace rizika zranění… Sportovní povrchy Taraflex jsou navrženy tak, aby zkombinovaly absorpci nárazu s dalšími bezpečnostními rysy, aniž by tím utrpěl hrací výkon.

Firma Gerflor věnuje bezpečnosti prvořadou pozornost, neboť většině zranění při sportu lze zabránit, pokud sportovní povrch absorbuje nárazy těla sportovce, redukuje tlak na jeho klouby a pomáhá překonávat únavu. Vícevrstvé sportovní povrchy od firmy Gerflor procházejí laminovacím procesem, který slučuje vrchní vrstvu ze100% čistého vinylu s výztuhou ze skleněných vláken a podkladem z patentované pěny s uzavřenými vzduchovými bublinami, aby byla zajištěna vynikající bezpečnost a byly splněny přísné výkonnostní standardy požadovanév Evropě i na celém světě. 1

Úprava PROTECSOL®: Snadná údržba Snižuje riziko spálenin vlivem tření

2

Homogenní vrchní vrstva ze 100% čistého vinylu

3

Výztuha ze skleněných vláken

Vysoká trvanlivost Stabilita rozměrů Odpor proti prošlápnutí

4

Podklad z pěny s uzavřenými vzduchovými bublinami

5

Úprava SANOSOL®

Zvýšená absorpce nárazu a zhodnocení energie Trvalá protiplísňová a bakteriostatická úprava zabraňuje růstu bakterií

názor

ZPRAVODAJ 12/2005

Taram, taram…. a Afričané mohou jít smečovat na sako Mezinárodní instruktor FIVB dr. Zdeněk Valášek se vrátil z volejbalové mise v Africe AFRIKA – Pln dojmů a nových poznatků se vrátil z měsíční trenérské mise v Africe do Prahy PhDr. Zdeněk Valášek, CSc., mezinárodní instruktor FIVB. Na černém kontinentu vedl Valášek tři školící trenérské kursy FIVB. V Tanzanii a Botswaně předával své bohaté vědomosti a zkušenosti učitelům tělesné výchovy, v Keni pak volejbalovým odborníkům, převážně z řad trenérů a aktivních vrcholových hráčů. V Tanzanii absolvoval dr. Valášek již pátý kurs. V tamějším prostředí je tak velmi dobře znám. Po příletu do Dar-es-Salam na něj čekala místní televize a novináři. „Z Dar-es-Salamu jsem odjel do oblasti Tanga, vzdálené asi tři sta padesát kilometrů, kam se sjelo přes pětatřicet učitelů tělesné výchovy zaměřených na volejbal z celé Tanzanie,“ připomíná zkušený instruktor svůj více než dvacátý kurs v Africe. „V Tanze už jsem jeden kurs v minulosti odučil. Teď mne přišel přivítat předseda volejbalového svazu Tanzanie Agostino Agapa, kterého jsem školil při mém prvním kursu v Tanzanii v roce 1993.“ Stejně jako tehdy ani letos se v Tanzanii dr. Valáškovi nevyhnula malárie, typická nemoc pro zdejší africké klima. „Malárii jsem dostal už potřetí. Když jsem byl v Africe poprvé, vůbec jsem netušil, co tamější pobyt obnáší. Čtrnáct dní předem jsem bral speciální prášky, ale stejně to se mnou zacvičilo,“ usmívá se při vzpomínce na setkání s malárii postarší muž s tuhým kořínkem. „Příznaky malárie jsou podobné jako alergická reakce, cítíte slabost, máte zimnici. Na tuhle komáří nemoc ročně umře milion lidí. Nemoc u mne díky napráškování přešla za den, letos se mne ale držela čtyři dny, těsně před odletem na další kurs do Keni.“ Po příhodě s malárií přidává dr. Valášek další zajímavou historku. „Z Dar-es-salamu do Tangy mne vezl místopředseda volejbalového svazu jižní a střední Afriky, doktor Kalokola Muzzammil. Po cestě jsme dvakrát měnili auto. Poprvé jsme zůstali „viset“ asi po stech kilometrech, tak jsme chytli taxi, spíše to byl minibus. Ten nás na laně dotáhl do nějakého střediska, kde jsme auto nechali stát a vzali si jiné taxi. Po dalších sto kilometrech jsme zůstali „viset“ podruhé. Do Tangy jsme tak přijeli třetím taxíkem.“ Problémy s dopravou nejsou podle dr. Valáška v Africe nijak neobvyklé. „Asi před šesti lety při cestě pod Kilimandžárem nám začal hořet autobus,“ rozesměje se ještě dnes při vzpomínce na kuriózní, ovšem nebezpečnou událost. V Botswaně si dr. Valášek pochvaloval výrazně lepší podmínky pro svoji práci. „Praktický výcvik jsem vedl venku. Kantoři měli slušné základy, podařilo se mi s nimi navázat bezvadný kontakt.“ Afričtí volejbalisté byli velmi učenliví a některým slovním pomůckám dr. Valáška velmi dobře rozuměli. Oblíbili si zejména slovní hříčku taram, taram, kterou dr. Valášek učil účastníky kursu

správný odraz na smeč. „Chtěl jsem do nich dostat správný rytmus – rozběh, výskok, úder do míče. Změnu rytmu jsem naznačoval klasickým taram – taram, což si Afričané oblíbili. Zřejmě je toto slovní spojení podobné jejich jazyku. Dokonce mne potom i tak přezdívali.“ Dr. Valášek dává podle svých slov při výuce přednost dialogu před direktivním přístupem. „Je to moje celoživotní filozofie. Chci, aby posluchači měli na věci svůj vlastní názor, aby o každém cvičení věděli, co přináší. Aby znali jeho smysl. V tom jsem v Botswaně našel dobrou odezvu. U nás se dá hodně na slovo, ale nejlepší je najít vhodné cvičení, které tomu pomůže,“ domnívá se. Z Botswany mu utkví v paměti především čisté ovzduší přátelství. „Lidé zde byli velmi vděční. Vyjadřují to opakovaným tisknutím ruky, srdečnost se v nich nezapře. To pak člověka dojme.“ V Keni čekal na dr. Valáška nejnáročnější kurs. „Přijel jsem tam necelý týden poté, co jejich ženský národní tým postoupil na Mistrovství světa 2006 do Japonska. Kursu se zúčastnili tři hráčky národního týmu, s kterými se počítá jako s trenérkami poté, co ukončí aktivní kariéru. Byli zde oba trenéři národního týmu, pět bývalých reprezentantů Keni, dva hráči národního výběru Ugandy, dva začínající trenéři a tři profesionální trenérky z Japonska, které tam přijely jako pomoc japonské federace.“ O vysoké kvalitě kursu vypovídá fakt, že z 22 účastníků neprošli praktickými a technickými zkouškami jen tři. „To je opravdu vzácné, vždy nejméně jedna třetina propadá,“ potvrzuje Valášek. Úspěšní trenéři získali mezinárodní licenci FIVB I. stupně. „Na takových kursech normálně bývají k dispozici dva instruktoři, já tam byl sám. Běžně takový kurs trvá dvanáct dní, já na to měl jen osm dnů. Program tak byl velice zahuštěný a intenzivní. Od rána do večera denně čtyři hodiny praxe a teorie plus večerní promítání,“ dodal dr. Valášek. Afrika úspěšného instruktora za celých 12 let, co tam volejbal vyučuje, obohatila nejen o příjemné pocity z dobře vykonané práce, ale i o nová přátelství s tamějšími lidmi. „To je hlavní rozdíl mezi kursy u nás a v Africe. Tady během kursu skoro nikoho ani nepoznám, v Africe však po každém navážu nová přátelství. Přirovnal bych to k misi, k volejbalové misi.“ Od roku 1993 absolvoval dr. Valášek přes 20 kursů v Africe, stejné množství v Karibiku a další v Jižní Americe, Indii, Kuvajtu, Seychelách, Zanzibaru. Petr Černý

Na snímku vítězný tým letošního turnaje.

21

názor

Nahrávka I když touto činností nezahajujeme hru, zastavme se nejprve u ní. Jak by měla vypadat v optimálním provedení? A jak ji hraje naše omladina?

Již od počátku šedesátých let se ubírá vrchní odbití ve vrcholovém volejbalu touto novou cestou. U nás však ještě v r. 1996 naše oficiální skripta, sloužící až do letošního roku přípravě trenérů 3. třídy, učí „špetkovitému“ položení bříšek prstů na míč při odbití a dokreslují obrázkem, který nenechá nikoho na pochybách.

Z toho, co mi naznačily turnaje i z toho, co pozoruji už léta na studentech, kteří přicházejí z různých koutů republiky, docházím k přesvědčení, že kvalitní nahrávka se na našem volejbalovém trhu stává nedostatkovým zbožím. Téměř absolutně převládá tvrdé odbití („trkání“), vyznačující se rigidním, strnulým zápěstím, palci trčícími proti míči a u našich mladých značnou nepřesností výsledného letu míče.

Je pravdou, že nové pravidlo o prvním míči nám opět dovoluje vrátit se k původní přihrávce prsty a uplatnit popsanou klasickou techniku. Měkké, dynamické, „košíčkovité“ odbití ze zaklopeného zápěstí by přesto mělo zahajovat naši volejbalovou abecedu.

Vysvětlení není těžké. Tradiční technika vrchního odbití obouruč prsty, které je základem nahrávky, vycházela z potřeb tehdejšího pojetí hry a byla výrazně víceúčelová. Prsty se přijímalo podání, prsty se vybíraly smeče, často v pádu vzad nebo stranou, neboť odbití muselo být „čisté“. A vyhovovala i vysoké, jednoduché nahrávce, která tvořila základ technického, ale individuálního útoku své doby. Zvedni míč nahoru, smečař si poradí!

Měkké odbití lehce účelově zpevníme. Ale odstranit tvrdé zápěstí a navyklý postoj za míčem to dá kus práce, pokud už návyk nezůstane natrvalo. Logika výběru jednotlivých kroků nácviku by tedy měla vycházet jednak z toho, čeho chceme dosáhnout, ale i z toho, čeho se chceme vyvarovat, Zkusme se tedy zamyslet, které jsou klíčové body techniky nahrávky a z toho nám potom logicky vyplynou i cesty (cvičení), jimiž se ubírat. „Pod míč!“, „Zpříma!“1 – první, podmiňující imperativ, nezbytný pro technicky kvalitní nahrávku. Všechna cvičení zaměřená na rychlou reakci a na rychlý pohyb pod míč slouží i nahrávce. Vzpřímená poloha trupu odlišuje od přípravy na přihrávku „bagrem“. „Cíl!“ - před odbitím se otoč k cíli nahrávky. Nacvičujeme reflexní natočení do směru nahrávky. V prvních cvičeních jím může být hráč, koš apod., později však prostor mezi sítí a hráčem! (Návyky přetrvávají!)

S příchodem „bagru“, který zcela ovládl oblast přihrávky a oprostil ji od subjektivního vlivu rozhodčích, s vývojem rychlých útočných kombinací, se vrchní odbití vyprofilovalo do vytříbených technik měkkého, explozivního odbití, charakteristického uvolněným pohybem zápěstí a delším, přilnavějším kontaktem prstů na míči, umožňujícím nahrávači jemnější zpracování míče do nahrávek různých výšek, různých rychlostí pro útoky časově nebo prostorově diferencované. A k tomu přibyl nezanedbatelný faktor výskoku nahrávače.

22

ZPRAVODAJ 12/2005

názor

ZPRAVODAJ 12/2005

„Prstoklad!“ – kontrolu správného položení prstů je třeba zafixovat v jednoduchých cvičeních, než se pozornost hráče přenese na další požadavky herního úkolu. Všechny tři klíčové požadavky lze lehce postupně spojit v jednoduchých cvičeních, kdy míč chytáme po naběhnutí a natočení do vějíře prstů nad hlavou. Po vlastním nadhozu, po odrazu míče od země, od stěny, po nadhození trenérem, spoluhráčem apod. „Uvolnit zápěstí!“ Stěžejní prvek technického provedení moderní nahrávky! Jejímu osvojení věnujme značnou pozornost! Nestačí problém pojmenovat. Musíme zvolit taková cvičení, která k návyku vedou nebo jej podporují. Naznačím několik příkladů: - Dribling oběma rukama. Vede k uvolnění zápěstí. Můžeme spojit s kontrolou položení prstů na míči (trojúhelník). - „Pod míč, chytit do prstů.“ Po vlastním nadhozu, po nadhozu spoluhráče přes síť na krátkou vzdálenost, chytáme do vějíře prstů (opět kontrola jejich položení na míči). - Pro kontrolu správného postavení pod míčem můžeme v obdobném cvičení nechat míč odskočit od hlavy a potom jej chytíme do prstů nad hlavou. - Potom už můžeme zkusit vyhazovat míč chycený do prstů zrychleným pohybem buď nad sebe nebo ve dvojici vzhůru přes síť spoluhráči do prostoru nad jeho hlavou. Pružný pohyb zápěstí nesmí však vést k zaklopení prstů dolů, ty by měly sledovat míč vzhůru tak, aby nerotoval, ale aby se „vznášel“! K tomu může naopak pomoci krátké podtržení míče směrem dopředu. - Po zažité imitaci odbití házením lze přejít k odbíjení, ale zprvu tak, aby nám reflexně zápěstí zase neztvrdlo. Můžeme začít tím, že opakujeme nizoučké odbíjení z prstů nad hlavou při zaklopeném zápěstí. Zvedáme se v kolenou, bez napínání paží v loktech. A zkoušíme pružnost prstů. Míč je tím lehoučký a zjistíme, že na vějíři pružných prstů „hraje sám“. - Navážeme- li na několikeré ztlumené odbití zrychlené natažení loktů, je výsledkem měkké odbití nad sebe nebo vpřed nad spoluhráče, podle směru tlaku paží.

- Dále už hrajeme ve dvojicích a snižujeme počet „meziodbití“ na jediné. Technika odbití se stabilizuje. Přidáme-li požadavek, aby hráč, který čeká, byl mezitím v lehkém pohybu na místě, začínáme současně pěstovat návyk na přípravný pohyb mezi hrou, tak charakteristický pro kvalitní volejbal. - Měkkému odbití také prospívá odbíjení v sedu. Hrajeme-li ve dvojici „doháníme“ nepřesný míč kolébkou vzad nebo stranou a získáváme tak i pocit bezpečí při hře na zemi. - Jiný cíl sleduje totéž cvičení, kdy jeden odbíjí nebo nahazuje ve stoje. Cílem nahrávky není, jak si hráči rádi namlouvají, spoluhráč, ale prostor nad jeho hlavou. Obvykle chybí míči délka. „Síla je ve zrychlení!“ Stačí zrychlit trčení paží a přidat „švih“ zápěstí. - Potom už je čas přejít na oblíbené odbíjení ve „dvojičkách“ na krátkou vzdálenost, avšak stále s jedním meziodbitím (jím odlehčujeme míč před jeho zrychleným odbitím vzhůru). - Další krokem může být sladěné odbíjení sousedů. Dvě dvojice, každá s míčem, vedle sebe provádějí sladěně předchozí cvičení s dvojím odbitím (rozvíjíme periferní vidění i smysl pro souhru). „Stejný rytmus, stejnou výšku pozoruj! Buď připraven v pohybu na místě!“ - Dynamiku téhož cvičení zvýšíme tím, že si sousedé po odbití míče vymění místa (začínáme současně z jedné strany!). Zvykáme tím hráče odbíjet po pohybu všemi směry, protože odbití nejsou zpočátku úplně přesná. „Hrajte nahoru, máte víc klidu na přesun! Při výměně se podívejte na spoluhráče, potom znovu na míč!“ (Přenášení pozornosti, důležitý prvek rozvoje vnímání.) - Může následovat: Dvojité odbíjení po obvodu trojúhelníka nebo čtverce s jedním nebo dvěma míči. Natočení vyžadujeme už před prvním odbitím!

23

názor Potom už jsou dvojice připraveny pro hru přes síť (zprvu na přesnost, na výdrž). - Pohybu pod míč i měkkému odbití poslouží i vyšší odbíjení před sebe ve dvojici po odskoku míče od země (pohyb, snížení postoje, někdy až do kleku, do sedu). - Nedoceněným nástrojem pro měkké odbití je nahrávka ve výskoku. Bývá pokládána za obtížnou činnost, charakteristickou pro hru vyspělých hráčů. Podle mé zkušenosti není pro začátečníky o nic těžší než nahrávka ve stoje, je-li hrána na krátkou vzdálenost. Pro někoho je naopak lehčí a automaticky vede k uvolnění zápěstí. Malý problém ovšem zjistíme v načasování výskoku. Někteří spěchají. Jako při pokusech o smeč. Jiní naopak vyskakují do odbití. „Jedna prohlédni si míč, dva - hraj!“ Časování, „timing“, je neoddělitelnou, významnou součástí veškeré techniky, jíž učíme.

Obdobných cvičení může být bezpočet. Záleží jen na naší kreativitě. Důležité je domýšlet, jaký má jejich provádění důsledek, efekt, k čemu vede. Zdůrazňujme jen klíčové body používané techniky, ale po předchozím objasnění jejich smyslu hráčům. A pamatujme, že čím je vyšší síť, tím lehčí je vrchní odbití. A také, že nahráváme-li na krátkou vzdálenost, napomáháme tím měkčí technice odbití! A že cesta k zdokonalení vede přes minivolejbal! Takhle nějak si představuji logiku prvních krůčků k zvládnutí perspektivní techniky nahrávky všemi hráči. Ale i v průběhu postupného zařazování speciálních rolí, tedy i nahrávačů, do hry, bych se vřele přimlouval, aby si specializované posty vyzkoušeli všichni, aby si osvojili co nejvíc rolí a ať čas ukáže. PhDr. Zdeněk VALÁŠEK, CSc. 1 V případě, že se hráči ve skutečnosti do vzpřímeného postoje pod míčem nedostanou, zkusme povel „Záklon!“

80 let volejbalu v Bučovicích V Bučovicích na jižní Moravě se v roce 2005 konal druhý ročník volejbalového turnaje, který byl pojmenován po Ing. Vladimíru Spiritovi, spoluzakladateli FIVB. Zúčastnil jsem se za komisi společenského významu KVS Jihomoravského kraje, sledoval volejbalové zápolení a snažil se zjistit také něco z historie tohoto aktivního volejbalového oddílu. Duší turnaje, spolu s dalšími obětavými organizátory, byl hráč, manažer a současný prezident klubu Zbyněk Čížek. Ten zavzpomínal na minulá i současná léta. K historii říká: V letošním roce si připomínáme 80 let od doby, kdy se v Bučovicích poprvé objevila hra zvaná volejbal. První začátky spadají do roku 1925, kdy se tato hra začala objevovat na místním reálném gymnáziu; zaujala natolik žáky i profesory, že ji přenesli do svého volného času v místním Sokole. Byly vybudovány dva pískové kurty na sokolském hřišti u Litavky a denně se hrálo. Prstová technika byla stejná jako dnes (obouruč se současným nasazením obou rukou na míč), vybírání nízkých míčů bylo jednou rukou, klasický bagr byl znám až později. Podání se hrálo spodem. Hráčů bylo jako dnes šest na každé straně, při ztrátě se posunovali o jedno postaveni ve směru hodinových ručiček. Hřiště bylo vykolíkované stejně jako dnes, tj. 9 x 18 m. Vybaveni hráčů bylo prosté, u mužů bílá tílka, červené trenýrky, u žen modré trenýrky a také bílá tílka.

na otevřené mistrovství Čech a Moravy, které se konalo v Praze ve Strakově akademii. Vítězem celého mistrovství se staly hráčky Sokola Plzeň, naše ženy skončily na 7. místě. V dalších letech se družstva účastnila regionálních turnajů, v období kolem roku 1949 nebyla známa žádná herní činnost mužských složek, rovněž hra ženských složek postupně ustávala. Došlo k ukončení činnosti Sokola a sjednocení tělovýchovy ve městě. Toto období nebylo pro sportování příznivé, v závodní tělovýchovné jednotě byl aktivní pouze oddíl kopané. Zeptal jsem se na působení Ing. Vladimíra Spirita v bučovického volejbalu a s tím související jeho další vývoj. Oživení ve volejbalu nastalo od 60. let právě úsilím Ing. Vladimíra Spirita (zakládající člen FIVB, narozen v Praze, zemřel v Bučovicích), dále Rudolfa Matouška, Mirka Šafáře a profesorky Růženy Dvořákové. Začaly se hrát přátelské zápasy, v roce 1961 byly do

Soutěže organizovala župa Dr. Jindry Vaníčka v Brně v měsících květen až říjen. Přes zimu se volejbal nehrál. Mezi nejčastější soupeře patřila družstva Slavkova, Ždánic, Prostějova, Rousínova, Kyjova či Zlína. Zřejmě největšího úspěchu v předválečné éře dosáhlo družstvo žen, když se v roce 1939 pod vedením br. Současné bučovické družstvo mužů, které se tak úspěšně uvedlo v II. lize – stojící nejvíce vpravo je bývalý Rudolfa Matouška probojovalo kapitán a nyní manažér české reprezentace, ing. Ivo DUBŠ

24

ZPRAVODAJ 12/2005

ZPRAVODAJ 12/2005

okresní soutěže přihlášeny dorostenky, o rok později pak dorostenci. Již v roce 1962 se družstvo žen kvalifikovalo do krajské soutěže, také dorostenky jen o rok později hrály krajský přebor. Pouze mužům se v silné konkurenci nedařilo výrazněji promluvit do pořadí v okresním přeboru. V roce 1965, z generačních důvodů, ženy poprvé z kraje sestoupily, muži pokračovali v nevýrazných výkonech. Kladem bylo založení žáků v roce 1969, ze kterého pak vykrystalizovalo silné družstvo dorostenců. Toto družstvo v roce 1975 postoupilo do krajského přeboru I. třídy, kde skončilo na druhém místě. Dalším mezníkem v ženské kategorii byl senzační postup žen do KP I. tř. v roce 1976 pod trenérským vedením Mirka Šafáře s vlastními odchovankyněmi. Po ročním působeni sice ženy sestoupily zpět do krajského přeboru II. tř., ale v roce 1978 se znovu do KP I. tř. vracejí. Individuálního ocenění se dostalo Vlastě Čížkové, která byla svazem vyhodnocena nejlepší hráčkou krajských soutěží. Muži si také zahráli v krajském přeboru, ale i ostatní kategorie byly bohatě zastoupeny ve svých soutěžích, takže toto období lze pro bučovický volejbal považovat za velmi úspěšné. Další etapu tvořila léta osmdesátá. K tomu Zbyněk Čížek říká: Začátkem 80. let se dospělým družstvům mužů i žen výsledkově přestalo dařit. Ženy podruhé sestoupily z KP I. třídy, účinkování mužů v KP II. třídy bylo také pouhou epizodní záležitostí a na dlouhých 5 let družstvo sestoupilo do okresního přeboru. Dorostenecká družstva nadále působila v okresních soutěžích, vznikla družstva žáků a žákyň. Systematickou spoluprací s tehdejší střední ekonomickou školou se ženám ještě jednou podařilo postoupit do KP I. třídy, ne však na dlouho, žel zatím naposledy. Od konce 80. let ženy výsledkově ustupují mužům a dodnes hrají krajský přebor II. třídy. V sezoně 1988/89 se mužům podařilo postoupit z kvalifikace do krajského přeboru II. třídy. Za zmínku stojí také první společný zájezd s oddílem kopané do tehdy východoněmecké Grimmy Hohnstadt. Od roku 1993 byla tato družba rozšířena o sportovce ze Sonnebergu poblíž Norimberku a trvá dodnes.

informační servis byl po dlouhých letech jedním z hlavních podnětů nově vzniklého družstva žáků, kteří mají tuto volejbalovou legendu jako obrovský vzor. Za zmínku stojí dále úspěch bučovického hráče Petra Nezdařila, který je úspěšným beachvolejbalovým reprezentantem ČR a v roce 2005 spolu s Martinem Tichým z Prahy skončili na krásném 4. místě na mistrovství republiky v Brně. Jak se dá hodnotit současnost bučovického volejbalu, to byla moje poslední otázka. V současné době má oddíl volejbalu 80 členů hrajících v devíti družstvech od žákyň v okresním přeboru až po muže ve 2. lize. O jejich úspěšný růst se pečlivě starají trenéři III. třídy Mirek Procházka, Přemek Kašpar, Michal Mikula, Mirek Janega, Vlasta Čížková, Katka Lukačková, Jan Forejtek, Zbyněk Čížek a další. Všem bych chtěl jako prezident volejbalového oddílu poděkovat za obětavou činnost ve prospěch volejbalu, všem družstvům pak popřát co nejvíce radosti a úspěchů v jejich soutěžích. Přál bych si, aby je volejbal bavil tak, jako jejich předchůdce po celých 80 let, aby se tento krásný sport i nadále v našem městě rozvíjel pro radost hráčů i volejbalové veřejnosti. K tomuto přání se připojuji i já za KVS. Musím ještě dodat, že v Bučovicích mají vzorně vedené kroniky - je jich několik - které dokládají aktivitu bučovických volejbalistů. Tak ať se daří i v dalších letech! J. Flíček, předseda KSVV KVS Jmk

Berger-Huck s.r.o.

Dostáváme se k devadesátým létům. Nastává rozvoj s obnovením sokolské tradice. O tom prezident klubu říká: Po obnově Sokola ve městě v roce 1992 se oddíl volejbalu jako jeden z prvních přihlásil k sokolské tradici a hned od počátku se stal hybnou silou celé jednoty. Koncem 90. let o sobě dávají vědět především muži, kteří pošilhávají po vítězství v krajském přeboru II. třídy. V sezoně 1999/2000 se jim to poprvé podařilo a postoupili tak do KP I. třídy. V týmu mužů se postupně začala objevovat známá jména nedávné ligové minulosti jako Jokl, Knoflíček a další. S ostatními začali pro bučovický volejbal sbírat ty největší úspěchy. Těmi, kromě dvou po sobě vyhraných sezonách v KP I. tř., byla i úspěšně zvládnutá kvalifikace o postup do 2. ligy mužů, do niž poprvé v sezoně 2004/05 postoupili. Musím ale dodat, že v této době začal na družstvo pozitivně působit vliv hráče, manažera a dnes prezidenta klubu Zbyňka Čížka. Ze skromnosti o tom nemluví, ale jeho působení v bučovickém volejbalu je evidentní. Zájem o volejbal v Bučovicích ještě vzrostl příchodem bývalého kapitána reprezentace, Ivo Dubše. Ano, máte pravdu. Bombastický přestup bývalého kapitána reprezentačního celku, Ivo Dubše, nastartoval skutečnou volejbalovou horečku v tomto malém městě. Ivo Dubš pomohl významně bučovickým volejbalistům v prémiérovém ročníku II. ligy k senzačnímu druhému místu za vítězným Havířovem. Zároveň

· VÝROBA VOLEJBALOVÝCH SÍTÍ · VÝROBA OCHRANNÝCH SÍTÍ · VOLEJBALOVÉ SLOUPKY · OCHRANA VOLEJBALOVÝCH SLOUPKŮ · SPORTOVNÍ HLINIKOVÉ KONSTRUKCE · BEACHVOLEJBALOVÉ VYBAVENÍ · VÝROBA ŽÍNĚNEK

Berger – Huck s.r.o. 533 74 Horní Jelení, Jižní ul. 554 e-mail: [email protected] tel.: 466 673 306 fax: 466 673 305

URL: www.berger-huck.cz www.huck.cz

25

reprezentace

Hodnocení RD mládeže 2005 Hodnocení družstva předkadetů r. 89/90 Předpokládané výkonnostní cíle v roce 2005: Výběr a cílená příprava hráčů pro RD kadetů Realizační tým pracoval ve složení: Hlavní trenér – Jiří Zach Asistenti trenéra – Josef Novotný, Luboš Janeba Vedoucí družstva – Jan Prokop Složení družstva: Bylo vyzkoušeno cca 80 hráčů, z nichž byla vybrána třicítka hráčů pro další práci. Vzhledem k širokému výběru hráčů, jejich rotaci na jednotlivých akcích a dalšímu doplňování, resp. ověřování nových adeptů výběru, neuvádíme jmenný seznam této věkové kategorie. Absolvované akce v roce 2005: - dvě výběrová soustředění v květnu 2005, - přípravné soustředění před turnajem v Polsku v Polsku, červenec 2005, - mezinárodní sportovní styk – Millicz (Polsko), červenec 2005, - tři výcviková soustředění vždy s 22 až 23 hráči. Výsledky přípravného turnaje v Polsku: 1. Polsko A 2. Česká republika 3. Slovensko 4. Polsko B • Radek Svoboda vyhlášen nejlepším hráčem turnaje Hodnocení a poznatky - úroveň hry a herní pojetí družstva ČR je na úrovni Polska A, - s bojovností, nasazením a vystupováním lze vyslovit naprostou spokojenost, - z hlediska somatických předpokladů zaostáváme za ostatními, - z hlediska herních činností zaostáváme především v technice přihrávky (nesprávně prováděné odbití obouruč spodem). - přednosti družstva • dostatek vhodných nahrávačů, • relativní dostatek kvalitních smečařů, • relativní dostatek blokařů, •dostatek vhodných typů pro post libera, • velká bojovnost, ochota pracovat a obětovat se pro tým, • ochota se podřídit stanovené filozofii rychlé hry do kůlů. - zápory • horší technická úroveň některých HČJ – příjem, technika smečování, pádová technika, nedostatek vhodných typů pro post diagonálního hráče, nedůvěra u některých hráčů ve strategii útočné hry rychlé hry, • ve srovnání s konkurencí – týmy Polska a Slovenska – družstvo bude schopno konkurence s těmito družstvy, jen za předpokladu navýšení objemu práce srovnatelného se soupeři. Seznam vytypovaných hráčů pro družstvo kadetů ročníků 89/90 Smečaři + universálové: • Balík Zdeněk, Brno • Svoboda Radek, Ústí n. Labem • Cupa Martin, Ústí n. Labem • Skuhrovec Michal, Příbram • Kott Petr, Příbram

26

• Bílek Tomáš, Brno • Vodvárka Jan, Liberec • Vaněček Michal, Liberec • Paleček Josef, Ostrava

Blokaři: • Pajma Tomáš, Ervěnice • Červený Jakub, Ostrava • Horký Michal, Prosek • Jůna Jakub, Olomouc

• Felgr Tomáš, Brno • Šášek Marek, Brno • Valenta Martin, Č. Budějovice

Nahrávači: • Pekárek Roman, Příbram • Chocholík Jiří, Brno • Barak Jan, Meziříčí

• Zvolenský Filip, Zlín • Carba Jakub, USK Praha

Libero: • Trojan Vítězslav, Meziříčí

Hodnocení družstva kadetů r. 87/88 Předpokládané výkonnostní cíle v roce 2005: Úkolem realizačního týmu bylo vytvořit perspektivní tým a systematickou prací v průběhu roku bez vrcholové akce vytvořit předpoklady pro výkonnostní růst vybraných hráčů a celého družstva. Směrovat vše k přechodu tohoto družstva do juniorské kategorie a k úspěšnému absolvování kvalifikace pro ME juniorů v r. 2006. Realizační tým pracoval ve složení: Hlavní trenér - Petr Juda (zároveň i lékař družstva) Asistent - Zdeněk Pekař Vedoucí družstva - Václav Stejskal Složení družstva Celkem bylo v průběhu VT a herní přípravy vyzkoušeno 31 hráčů Nahrávači • Jambor Tomáš (87), Brno • Richterek Vít (87), Ostrava • Adler František (87), České Budějovice • Svoboda Lukáš (87), Ústí n/L. Smečaři • Křesťan Filip (87), Příbram • Moník Milan (88), Ústí n/L. • Böhm Martin (87), České Budějovice • Hlinovský Jan (88), Ervěnice - Dukla Liberec • Loub Matěj (87), Brno • Vyhnáček Martin (87), Brno • Kadlec Ondřej (88), Velké Meziříčí • Dvořák Milan (88), Nové Město na Moravě • Procházka Martin (88), České Budějovice • Pospíšil Štěpán (87), Slavia Liberec • Villert Tomáš (88), Velké Meziříčí Blokaři • Skyba Ondřej (87), Zlín • Sedalík Jakub (87), Brno • Kriško Michal (88), Příbram • Stríž Rostislav (88), Brno • Kozák Miroslav (88), České Budějovice • Leikep Libor (88), Brno • Rydval Matěj (88), Slavia-Dukla Liberec • Žáček Petr (88), Plzeň-Dukla Liberec ZPRAVODAJ 12/2005

ZPRAVODAJ 12/2005

Diagonální hráči • Smrčina Luboš (87), Dukla Liberec • Vodvárka Martin (88), Slavia Liberec - Dukla Liberec • Emmer Jaroslav (88), České Budějovice • Hykš Daniel (87), USK Praha Libera • Němec Karel (87), Dukla Liberec • Pehal Petr (87), Brno • Kořán Petr (88), Dukla Liberec, Sokolov • Theuer Roman (87), Velké Meziříčí Výcvikové tábory a plán přípravy Celkem bylo realizováno 7 srazů, z toho 3 turnaje nebo přátelské zápasy.Odtrénovalo se 26 tréninkových jednotek v trvání 73 hodin. Odehrálo se 15 zápasů. Objemově byl stanovený program velice dobrý pro začátek přípravy. V takto naplněném programu bylo možno provést výběr nových hráčů jednak v zátěži poměrně velkého trénování a v závěru i hraní. Výsledky a hodnocení utkání Pohár olympijských nadějí Nitra CZE-BRA 0:3, CZE-HUN 1:3, CZE-SVK 1:3, CZE-TUN 0:3, CZE-AUT 3:0 Turnaj Dřevěnice Celkem 6 zápasů, všechny vítězné, skóre 12:0 (skupina: Sl. Liberec, Lužiny, Praha). Semifinálová skupina: D. Liberec B 2:0 (13,19), USK Praha (21,23) Finále: ČR - Dukla Liberec A 2:0 (19,24) Přátelská utkání SVK-CZE 5:0 (23,22,20,23,20) SVK-CZE 4:1 (19,12,18,16,13:15) Hodnocení a prognóza vývoje družstva Ve srovnání s družstvem ročníku 85 chybí takový smečař, osobnost a vůdce jako Hrazdira. Na druhé straně jsou v tomto období určitě dobří nahrávači, především Jambor. Smečaři mají poměrně dobrou techniku útoku, chybí ve větší míře razance. Přihrávka se musí ještě zlepšit - spíše co se týká taktiky. Blokařsky se musí rovněž pracovat na taktice - konkrétně na rozložení úloh jednotlivých hráčů, technice a rychlosti přesunů. Diagonální hráči by mohli býti na dobré úrovni, odstraní-li alespoň částečně své nedostatky. S libery se musí stále pracovat. Družstvo je nyní již „zeštíhlené“- v širším výběru jsou nahrávači Jambor, Adler a Richterek, smečaři Křesťan, Moník, Böhm, Hlinovský a Kadlec, blokaři Skyba, Kriško, Sedalík, Žáček a Rydval, diagonální hráči Smrčina a Vodvárka a libera Theuer a Kořán. Na předligovém turnaji extraligových juniorských celků se objevili ještě dva hráči na posty smečaře a diagonálního hráče, kteří budou v nejbližší době pozváni do výběru.

Hodnocení družstva předkadetek r. 90/91 Úvod Tak jako u družstva chlapců zahájilo toto družstvo činnost v roce 2005. Předpokládané výkonnostní cíle v roce 2005: Hlavním úkolem a cílem v této věkové kategorii je výběr perspektivních hráček pro návazné reprezentační družstvo kadetek s uplatněním v dalších reprezentačních kategoriích. Realizační tým pracoval ve složení: Hlavní trenér: Aleš Novák Manažér týmu: Luboš Moravec Asistent trenéra: Stanislav Václavík Vedoucí družstva: Ondřej Marek Fyzioterapeutka: Alena Sedláková Lékař týmu: Petr Pátek

reprezentace Složení družstva Vzhledem k širokému výběru vhodných hráček pro družstvo v této kategorii, jejich doplňování a rotaci, se celkový seznam ani konečná podoba družstva neuvádí. Na základě pozorování při přípravných kempech, mistrovství republiky starších žákyň, Memoriálu Milana Kafky a při vrcholné akci dané věkové kategorie - Olympiádě dětí a mládeže v Brně, bylo vytipováno 20 hráček pro okamžitou spolupráci a 20 hráček k dalšímu soustavnějšímu pozorování. Další možné doplnění je možné po Memoriálu Milana Kafky 2006, který je určen pro dívky roč.91. Výcvikové tábory a přípravné turnaje Přípravné kempy Činnost realizačního týmu s družstvem začala třemi přípravnými kempy (Zlín, Jablonec nad Nisou a Lanškroun, celkově 15 dní přípravy). Nominace byla udělána na základě pozorování na Memoriálu Milana Kafky, sledování Mistrovství Moravy a České republiky starších žákyň, doporučení oddílových trenérů a všech trenérů KCM (všechny doporučené hráčky byly pozvány). Na srazech bylo hlavní náplní sjednocení představ o herních činnostech a nácvik a zdokonalování HČ. Přípravné VT Byly uspořádány dva týdenní srazy v měsíci červenci a to v Přibyslavi a Bezděkově (celkově 13 dní společné přípravy). Trénovalo se na venkovních hřištích i v tělocvičně. Po skončení prvního VT se všechny hráčky zúčastnily specializovaného lékařského vyšetření na FTVS v Praze. Srazy navazovaly na předcházející kempy a hráčky se zdokonalovaly v herních činnostech. Dále se začalo pracovat na zlepšování fyzické kondice, či spíše přesvědčování hráček o nutnosti fyzické přípravy. Do přípravy byly stále vkládány rehabilitační a regenerační bloky s vysvětlováním jejich významu, potřebnosti a nutnosti pro zachování zdraví. Dále se kvalitně pracovalo s video technikou a počítačovou technikou, která byla díky „možnostem realizačního týmu“ na velmi vysoké úrovni. Hráčky byly pod kontrolou lékaře, který denně dojížděl, a v nemocnici v Havlíčkově Brodě řešil případná zranění. Oba dva srazy splnily naše představy o posunu HČ, hráčky velmi dobře spolupracovaly a vytvořily velmi pracovitou a kolektivně laděnou tréninkovou skupinu. Herní VT Prvním herním VT byl v srpnu venkovní juniorský turnaj Bohemia crystal cup Dobronín. Druhou akcí byl mezinárodní kadetský turnaj v Polské Lodži, kde jsme se utkali se třemi reprezentačními výběry roč. 90: Polsko 2:0, Slovensko 2:1, Maďarsko 2:0. Celkově 2. místo za kadetkami (89) Brna. Třetí akcí byla účast výběru 90 na turnaji SCM v září v Brně a 6. místo v konkurenci 12 extraligových týmů juniorek je velmi dobrý výsledek. Další VT Další společnou akci bylo soustředění ve Zlíně (4 dny). V plánu je pro nahrávačky a přihrávajíci hráčky prosincový kemp v Luhačovicích. Poslední akcí je mezi vánocemi mezinárodní turnaj v Brně Vybrané hráčky: Smutná Lucie (ZŠ Ještědská - nahrávačka) 91 Preslová Blanka (Loko Plzeň- nahrávačka) 90 Strolená Kristýna (Slavia VŠ Plzeň - smečařka) 90 Netrvalková Petra (Slavia VŠ Plzeň - smečařka) 90 Suchoňová Veronika (Děčín - smečařka) 90 Strzepková Lucka (Děčín - blokařka) 90 Buchtová Kristýna (VK KP Brno - blokařka) 90 Baierová Jana (Frýdek Místek - blokařka) 90

27

reprezentace Kvapilová Michaela (ZŠ Ještědská - libero, smeč) 90 Vanžurová Tereza (Olymp Praha - uni) 91 Ďurianová Michaela (Baník Sokolov - uni) 91 Votroubková Tereza (TU Liberec - blok, uni) 90 Boráková Jana (Sokol Frýdek Místek - smeč) 91 Zoulová Kristýna (Slavia Praha - libero) 90 Další hráčky jsou ve sledování: Hodnocení a poznatky Na akcích v herních podmínkách měly hráčky možnost ukázat své přednosti a hlavně nedostatky, na jejichž odstranění by měly dále pracovat. V herních srazech chyběla Kristýna Zoulová, kterou oddíl (Slavia Praha) ani na jednu akci neuvolnil. Srazů se dále nezúčastnila Darina Košická (Sokol Frýdek Místek), která se reprezentace vzdala ze studijních důvodů. Ostatní hráčky a oddíly vycházely reprezentaci plně vstříc a byla zahájena velmi dobrá spolupráce s oddílovými trenéry. Ve fyzické přípravě chybí ucelená představa vývoje hráček od kadetské reprezentace směrem k ženské reprezentaci, založená na individuální práci vybraných hráček v reprezentaci a hlavně celoroční práci v mateřských oddílech. Chtěli bychom hrát rychlý, silový, nátlakový volejbal, což vyžaduje precizní provádění všech herních činností, kvalitní silovou a rychlostní připravenost a prostor pro vzájemnou souhru. Rámcové úkoly pro rok 2006 Jaro 2006 zúžit výběr na 20 hráček a s nimi pracovat na herním projevu. Léto 2006 prověřit morálku a soudržnost družstva kvalitní fyzickou přípravou. Podzim 2006 zajisti kvalitní herní prostor v turnajích či přátelských utkáních. Aleš Novák

Hodnocení družstva kadetek r. 88/89 Předpokládané výkonnostní cíle v roce 2005: Cílená příprava družstva na kvalifikaci ME v lednu 2005 a v případě postupu stabilizovat užší kádr pro ME v dubnu 2005. Realizační tým pracoval ve složení: Hlavní trenér: Mgr. Jiří Kozel Asistent trenéra: Miroslav Horáček Lékař: MUDr. Miroslav Slavík Masér: Mgr. Markéta Parkanová Vedoucí družstva: Mgr. Jan Vobr Složení širšího kádru družstva • Havelková Helena SK Slavia Praha smečařka • Mátlová Veronika UP Olomouc smečařka • Sluková Markéta Olymp Praha smečařka • Hanzlová Markéta TU Liberec smečařka • Šarešová Petra Olymp Praha smečařka • Kočiová Kateřina Olymp Praha univerzál • Měrková Vendula KP Brno univerzál • Nejmanová Aneta Olymp Praha blokařka • Jakubšová Martina NH Ostrava blokařka • Prokešová Sabrina KP Brno blokařka • Sajdová Nikol NH Ostrava blokařka • Šuterová Jana Olymp Praha nahrávačka • Kubínová Šárka KP Brno nahrávačka • Smolková Kateřina TU Liberec nahrávačka • Jelínková Martina KP Brno nahrávačka • Kolocová Kristýna Olymp Praha libero • Spáčilová Kamila NH Ostrava libero • Vlásková Nikola VSK Český Krumlov libero

28

Výsledková část Kvalifikace na ME kadetek v Katovicích Termín: 4. - 9. 1 . 2005 Zúčastněné státy: Polsko, Rumunsko, Portugalsko, Bělorusko, Litva, Česká republika. Výsledky: • 5 x vítězství - vyvrcholením byl poslední zápas kvalifikace. • ČR - Polsko 3:1 - zápas o postup na ME. Cíl: umístit se do druhého místa a postoupit na ME v Estonsku byl splněn. ME kadetek Tallin Termín: 29. 3. – 3. 4. 2005 CZE - Srbsko a Černá hora 3:2 (-19,17,-18,28,15) • Sestava: Kubínová, Kočí, Nejmanová, Jakubšová, Havelková, Vlásková, střídaly: Měrková, Hanzlová. CZE - Německo 0:3 (-21,-26,-21) • Sestava: Jelínková, Mátlová, Sajdová, Kočí, Havelková, Nejmanová, Vlásková, střídaly: Měrková, Spáčilová, Jakubšová, Hanzlová. CZE - Itálie 1:3 (-18,-12,26,-17) • Sestava: Kubínová, Mátlová, Jakubšová, Měrková, Havelková, Nejmanová, Vlásková, střídaly: Hanzlová, Kočí, Spáčilová. • V tomto zápase bylo rozhodnuto, že budeme hrát ve skupině o 5. – 8. místo. CZE - Bělorusko 0:3 (-15,-18,-21) • Sestava: Kubínová, Hanzlová, Mátlová, Měrková, Havelková, Nejmanová, Vlásková, střídaly: Kočí, Spáčilová, Jakubšová. CZE - Rakousko 0:3 (-23,-23,-24) • Sestava: Kubínová, Havelková, Mátlová, Nejmanová, Kočí, Jakubšová, Vlásková, střídaly: Jelínková, Spáčilová, Sajdová, Hanzlová. • Prohrou v tomto utkání se nepodařilo zajistit postup na MS kadetek v Macau. Hodnocení HČJ Podání Naše hráčky ztratily na servisu jistotu. Když se snažily o razanci, kazily a s lehkým podáním neměl soupeř problémy. V utkáních jsme ztratili šanci dostat soupeře pod tlak. Příjem podání Příjem podání jsme nezvládli. Procentuálně jsme se dostávali pod 30 %. Naše smečařky a libero byly naprosto z formy. Blok Na bloku jsme dělali spoustu vlastních chyb, zejména v načasování a vyhodnocení místa a směru útoku. Útok Po špatném příjmu jsme byli nuceni upustit od rychlé hry středem. Při útoku z doskoku velice často docházelo k chybám. Nahrávka Šárka Kubínová byla v závěrečné přípravě omezena z důvodu zranění a v průběhu turnaje ji postihla horečnatá viróza a nastupovala se sebezapřením. Druhá nahrávačka dostala příležitost v utkání s Německem a její výkon byl poznamenán nervozitou. Libero Všechny týmy na ME se vyznačovaly kvalitním liberem. Naše libero bylo úplně z formy a její jistota v příjmu z kvalifikace se naprosto vytratila.

ZPRAVODAJ 12/2005

reprezentace

ZPRAVODAJ 12/2005

Hodnocení vrcholných akcí Hodnocení klíčové akce ME • Po úspěchu v kvalifikaci v 01/2005, po předvedené hře a formě družstva jsme si jednoznačně dávali postupové cíle na MS (tj. umístění na ME do 6. místa). Za dva měsíce po kvalifikaci se projev našeho družstva naprosto změnil a vystoupení týmu na ME lze hodnotit jako zklamání a neúspěch. • Čtyři hráčky nastupovaly do ME z extraligy žen. Byly přetažené a neměly čas na společnou přípravu s družstvem, projevovaly se u nich zdravotní problémy. • Ostatní hráčky měly začátkem března vyvrcholení v klubových zápasech extraligy juniorek a pro všechny hráčky byly zápasy ME už třetím vrcholem v průběhu třech měsíců. • Celkově nastal velký pokles formy. OH mládeže EYOF Termín: červenec 2005 Lignano (Itálie) Výsledky: • 3 x vítězství - s týmy Slovenska, Belgie, Francie • 2 x porážka - s týmy Polska, Itálie

• O nepostoupení ze skupiny do čtyřčlenného finále rozhodl první zápas s Polskem, který jsme prohráli 2:3, i když jsme v pátém setu vedli 8:5. Na OH družstvo působilo individuálně velice dobře, ale díky nesehranosti jsme dělali příliš mnoho chyb ve hře. Závěry • Šest hráček Kubínová, Mátlová, Havelková, Kočí a Jakubšová ze základního kádru RD je současně hráčkami ligových kádrů žen a spojení jejich klubových a reprezentačních povinností na ně klade neúměrné nároky. Individuálně jsme srovnatelní s nejlepšími zeměmi, ale zaostáváme v souhře na hřišti. • Další vrchol pro toto družstvo ročníku 88/89 bude kvalifikace na MEJ v květnu 2006. Na tuto akci je třeba družstvo kvalitně připravit, aby nedošlo k přerušení kontaktu s kvalitními evropskými týmy. Podle zpráv příslušných trenérů sestavil a upravil Zdeněk Haník

Začíná příprava „Turnajového kalendáře na r. 2006“ Komise Společenského Významu Volejbalu (KSVV) ČVS začíná opět připravovat „Kalendář volejbalových turnajů“, tentokrát pro rok 2006. Stejně jako v minulých letech, bude i tento nový kalendář pro rok 2006 obsahovat základní informace o všech turnajích, o kterých budou KSVV předány jednotami, oddíly, osadami nebo jinými pořadateli turnajů v ČR potřebné informace. Kalendář pro letošní rok 2005 obsahoval informace o celkem 198 volejbalových turnajích ve všech možných kategoriích a formách volejbalu, kromě beachvolejbalu. Turnaje, pořádané Asociací beachvolejbalu nemohly být zařazeny, protože jejich konečné termíny byly vyjasněny až po předání kalendáře do tisku. Komise obdržela od mnoha pořadatelů stručné informace o počtu zúčastněných družstev, jména vítězných družstev, umístění na dalších místech a případně další zajímavé podrobnosti o uspořádaných turnajích. Jako v jiných letech bude i Turnajový kalendář pro rok 2006 vydán jednak ve formě brožury, která bude obsahovat turnaje celého roku 2006, jednak budou části tohoto kalendáře pro nejbližší 3 měsíce zveřejňovány postupně v jednotlivých číslech Zpravodaje ČVS. Věříme, že se na rozdíl od minulého roku podaří zařadit do kalendáře 2006 i turnaje v plážovém volejbalu. KSVV je přesvědčena, že stejně jako v minulých letech poskytne Turnajový kalendář zájemcům přehled o pořádaných turnajích a přispěje k jejich rozhodování o účasti na některých z nich. Po zkušenostech z předchozích let budou do Kalendáře zařazeny informace pouze o těch turnajích, o kterých KSVV obdrží potřebné informace písemnou nebo elektronickou formou. Žádáme proto všechny organizátory turnajů v r. 2006, kteří chtějí mít informaci o svém turnaji zveřejněnu v „kalendáři“, aby nám zaslali následující údaje o jejich turnaji: 1. Jméno pořádající jednoty, oddílu, osady nebo jiné organizace 2. Termín konání turnaje nebo akce 3. Název turnaje nebo akce 4. Kategorii, pro kterou se turnaj nebo akce koná 5. Jméno kontaktní osoby, která může zájemcům podat bližší informace k turnaji 6. Její poštovní adresu případně telefonní, faxové číslo a e-mailovou adresu.

Výše uvedené údaje posílejte buď přímo na adresu člena KSVV, který je sestavením kalendáře pověřen: Prof. Jiří Pavelka, Lipecká 4, 108 00 Praha 10-Malešice, fax: 233 339 972, e-mail: [email protected] nebo na adresu: Český volejbalový svaz, Zátopkova 100/2, PS 40, 160 17 Praha 6, fax: (+420) 257 215 269, (+420) 233 356 437, (+420) 233 356 444, e-mail: [email protected], [email protected]. V loňském roce byl Turnajový kalendář připravován tak, že průběžně, jak docházely informace od pořadatelů, byly tyto informace umisťovány na internetové stránce ČVS. Po uzávěrce byl datový soubor stažen pro tisk a Turnajový kalendář vydán jako brožurka. Protože se tato forma osvědčila, budou do tištěné formy zařazeny všechny turnaje, o kterých obdrží KSVV písemnou informaci do 4. 2. 2006. Internetová stránka kalendáře umožňuje umístit na ní informaci o pořádaném turnaji komukoli přímo. Aby se zabránilo případnému zneužití, jsou tyto turnaje označeny jako neověřené a takovéto turnaje nemají registrační číslo. Naopak, pokud některý pořadatel umístí na výše uvedenou internetovou stránku informace o turnaji a současně je zašle KSVV, bude takovýto turnaj dodatečně přeřazen mezi ověřené a bude mu přiděleno registrační číslo. Takovýto turnaj bude samozřejmě zařazen i do tištěné brožury. Ve snaze umožnit zveřejnění informace o turnaji i těm pořadatelům turnajů, kteří z jakýchkoliv důvodů nezaslali potřebné informace do 4. 2. 2005, je s redakcí Zpravodaje ČVS dohodnuta možnost jejich publikace v tříměsíčních výběrech z Turnajového kalendáře, aktualizovaných podle internetového podkladů před uzávěrkou každého čísla. Proto lze zasílat informace o turnajích i během r. 2006 s tím, že takováto informace o turnaji nebude zveřejněna v brožuře, ale pouze v příslušném čísle Zpravodaje. Těšíme se na vaše podklady pro Kalendář volejbalových turnajů pro r. 2006. Vladimír Vyoral, místopředseda KSVV ČVS

29

informační servis

OBJEDNEJTE SI ZPRAVODAJ NA ROK 2006 Zpravodaj ČVS je oficiální věstník - měsíčník vydávaný Českým volejbalovým svazem. Tento svazový věstník vychází nepřerušovaně, každý měsíc, již od roku 1997, takže jsme právě dokončili bez jakéhokoliv přerušení osmý rok publikování. Vedle oficiálních dokumentů ČVS, jako jsou různé směrnice, usnesení apod., vychází ve zpravodaji řada metodických článků pro základní výcvik i vrcholový trénink volejbalu, dokumentuje se většina výsledků soutěží řízených ČVS, zpravodaj informuje o všech novinkách rozhodnutých orgány FIVB i CEV, z řady světových a evropských soutěží přináší původní články a informace a ještě mnoho a mnoho jiného. Ročně tak čtenář dostává téměř 500 stran textu, obrázků, diagramů apod. Vydávání a distribuce zpravodaje je z finančního hlediska silně podporována vydavatelem, Českým volejbalovým svazem. Pro volejbalové kluby a oddíly, ale i pro jejich jednotlivé členy, je vhodné zpravodaj odbírat samostatně, aby tak měly zajištěn trvalý a nikým jiným nerušený přístup k uveřejňovaným informacím. Metodické publikace a směrnice jsou ve zpravodaji dokonce zařazovány tak, aby je bylo možno snadno vyjmout a vložit do samostatných pořadačů. Právě pro tuto silnou podporu svazu je od každého zájemce o individuální odběr a od organizací, které nejsou členy ČVS, požadována jen částečná úhrada nákladů na vydávání. Usnesením Správní rady ČVS byl upraven jak seznam osob a institucí, jimž bude v příštím roce zpravodaj zasílán zdarma, tak i příspěvek na vydávání osobám a institucím, které si zpravodaj objednávají samostatně, následujícím způsobem: 1. Bezplatně bude nadále zasílán zpravodaj následujícím subjektům: • Krajským a okresním volejbalovým svazům. • SR ČVS. • Čestným členům ČVS.

2. Pro individuální zájemce z ČR je za celý rok 2006 – tedy za 12 čísel a jejich rozeslání poštou – příspěvek na vydávání 500 Kč a jejich rozeslání poštou, které lze uhradit buď složenkou nebo přímo na níže uvedený účet ČVS (případně i osobně na Se-ČVS). 3. Pro individuální zájemce ze zahraničí je za celý rok 2006 – tedy za 12 čísel a jejich rozeslání poštou – příspěvek na vydávání 1 000 Kč, které lze uhradit buď složenkou nebo přímo na níže uvedený účet ČVS (případně i osobně na Se-ČVS). Individuální odběratelé a organizace platí složenkou nebo převodem žádané částky na účet. Pozor! Pro úhradu ročníku 2006 zpravodaje je zaveden účet č. 162118490/0600. Z hlediska přehlednosti organizace a zabezpečení okamžitého rozesílání zpravodaje všem platícím osobám i organizacím, žádáme všechny (tedy i ty, kteří/ které zpravodaj odbírají třeba od samého začátku) o vyplnění dole uvedené přihlášky k odběru na rok 2006. Těm, kteří se rozhodnou pro odběr zpravodaje poprvé (vlastně komukoliv z vás), nabízí redakce možnost doplnění minulých ročníků - to se může vyplatit zvláště těm, kteří zpravodaj odbírají pro, případně si z něj vystřihují, jeho metodické části - a to za velmi příznivé ceny: Ročník 97: 50 Kč Ročník 02: 150 Kč Ročník 98: 50 Kč Ročník 03: 200 Kš Ročník 99: 100 Kč Ročník 04: 200 Kč Ročník 00: 100 Kč Ročník 05: 300 Kč Ročník 01: 150 Kč Váš Míla Ejem

PŘIHLÁŠKA Všechny zájemce o zpravodaj s adresou v ČR žádáme, aby nám vyplnili a zaslali na adresu ČVS (viz. tiráž str. 3) přihlášku a přiloženou složenkou nebo na účet ČVS (číslo účtu: 162118490/0600, GE Capital, Vítězné nám. 2, 160 00 Praha 6) zaplatili příspěvek na vydávání pro rok 2006 ve výši 500 Kč. Na zadní straně složenky ve zprávě pro příjemce uveďte „Předplatné Zpravodaje ČVS pro rok 2006“. Při platbě ze sporožirového nebo běžného účtu nám na přihlášce uveďte číslo vašeho účtu pro identifikaci platby. Přihlašuji se závazně k odběru svazového věstníku Zpravodaj ČVS v roce 2006, zaplatím příspěvek 500 Kč: složenkou

–

převodem z běžného účtu –

sporožirového účtu (nehodící se škrtněte), uveďte číslo účtu.

Prohlášení předplatitele: Souhlasím s tím, aby údaje o mé osobě uvedené v této přihlášce byly zařazeny do databáze předplatitelů, pro potřeby evidence předplatitelů - zasílání věstníku a kontroly zaplacení příspěvku na vydávání věstníku, na dobu nezbytně nutnou. Správce osobních údajů ČVS bude přísně dbát na ochranu osobních údajů předplatitelů. Jméno, příjmení, titul: ……………......................................................................................................................................................................................................... Přesná adresa s PSČ, na kterou bude zpravodaj zasílán: ………................................................................................................................................................. .. Telefon (byt, zaměstnání, mobil), fax, e-mail: ………….................................................................................................................................................................... V …………................………, dne ………………………….. Podpis ……………………………….

30

ZPRAVODAJ 12/2005

PODPORUJÍ ČESKÝ VOLEJBAL

ZPRAVODAJ Věstník Českého volejbalového svazu

12

2005

KRÁSNÉ VÁNOČNÍ SVÁTKY I ÚSPĚŠNÝ A SPOKOJENÝ NOVÝ ROK

Názory reprezentačních trenérů na vylosování kvalifikací ME

... str. 6

Zasedání výboru ČVS (na obrázku diskutuje J. Pavelka) ... str. 4

Jak vidí trenéři vedoucích celků dosavadní průběh extraligy žen a mužů ... str. 8

Učíte dobře přihrávat? Srovnejte se s didaktickými postupy Z. Haníka ... str. 15

Volejbal v Bučovicích

... str. 24

Názory trenérů na výkonnost loňských reprezentací mládeže ... str. 26

Podzimní jubilanti - tentokrát jinak (na obr. jubilující „reprezentace“ bývalých VŠ Praha) ... str. 10