Zpráva o výzkumu ústních zranění u mužů sportujících v gymnázijích a universitách (Report of Survey of Oral injurie in Male College and University Athletes autor Robert M.Morrow a spol.) Výtah: Požádali jsme sportovní trenéry v 1350ti institucích, aby zaznamenali ústní zranění, která se objevila u mužských sportovců v akademickém roce 1989-90. Zranění u 78 092 hráčů amerického fotbalu, basketbalistů, fotbalistů, volejbalistů, basebalistů, ledních hokejistů a hráčů lakrosu byla setříděna a zaznamenána u 48% institucí. Nejvíce ústních zranění se objevilo u basketbalistů, kteří byli následováni hokejisty, hráči lakrosu, fotbalisty, americkými fotbalisty, basebalisty a volejbalisty. Povinnost nosit ústní chrániče při hraní amerického fotbalu výrazně snížila počet zaznamenaných ústních zranění ve všech sedmi kategoriích zaznamenávaných ústních zranění. Nošení ústních chráničů také výrazně snížilo zejména počet roztržených rtů, vyražených a přeražených zubů v basketu, stejně jako většinu ústních zranění v ledním hokeji. I když se v některých případech neobjevily žádné výrazné statistické rozdíly mezi těmi co chrániče použili a mezi těmi kteří je nepoužili, celkový počet zranění u hráčů nepoužívajících chrániče je ve většině případů podstatně vyšší. Výsledky šetření podporují doporučení ústních chráničů u hráčů možných nebezpečných sportů, i když se nejedná o jedno z herních pravidel. Systematické hodnocení zranění která se objevila během vnitroškolního hraní amerického fotbalu začalo roku 1929(9). Přesto si uvědomujeme, že mnohá z těchto zaznamenaných zranění obsahovala ústa a okolí, nekladli jsme zvláštní důraz na tuto oblast. To, jak jsou zranění u amerického fotbalu častá a vážná se ukázalo v 60tých letech minulého století. Mezinárodní aliance pro pravidla amerického fotbalu udělala ústní chrániče pro sezónu 1962 povinné(2). Tuto ochranu pro hráče amerického fotbalu zdokonalila
Mezinárodní asociace pro gymnazijní sport ( NCAA ) pro sezónu 1973(3). Americký fotbal není jediným sportem pro který se nošení ústních chráničů doporučuje. Ale stále nám chybí obsažná zpráva o počtu a druhu ústních zranění která se objevují u mužských sportovců na gymnáziích a universitách. K usnadnění porovnávání míry zranění u mužských sportovců byl zahájen průzkum ústních zranění v sedmi vnitroškolních sportech v akademickém roce 1989-90. POSTUP V srpnu 1989 jsme mailem zaslali dotazník a vysvětlující dopis sportovním trenérům v 1350 institucích(17). Požádali jsme je, aby použili tento dotazník a zaznamenali specifické druhy ústních zranění u mužských sportovců během roku. Mezi druhy ústních zranění jsme uvedli roztržený ret, jazyk či roztrženou bradu, přeražené a vyražené zuby a přeraženou čelist. Duplikovaný dotazník a následovný dopis žádající o kompletní informace o zraněních jsme zaslali v květnu 1990. Relativní výskyt zranění sportovců používajících ústní chrániče jsme srovnali s počtem hráčů chrániče nepoužívajících použitím chí-kvadrátu. Všechna tato srovnání jsme vystavěli na náhodnostních tabulkách 2x2 propojujících zranění (ano/ne) s použitím ústních chráničů (použito/nepoužito). Všechny záznamy byly dostatečně rozsáhlé pro platné porovnání. VÝSLEDKY Z 1350 institucí s námi spolupracovalo 643(47,6%).Ze škol patřících pod NCAA jsme dostali celkem 423, 187 ze škol patřících pod Mezinárodní asociaci vnitroškolních sportů a 44 příspěvků od neidentifikovaných škol.
Tabulka 1.Hráči, použití ústních chráničů a ústní zranění Sport Am. Fotbal Basket Fotbal Volejbal Basebal Hokej Lakros TOTAL
Počet hráčů Mělo chrániče 35 213 34 645 11 155 1 103 10 720 418 3 039 41 13 645 119 2 137 1 561 2 183 2 058 78 092 39 945
Tabulka 1. ukazuje detailní přehled podle sportů, počtu sportovců, použití ústních chráničů a ústní zranění zaznamenaná během výzkumu. Nejvyšší míra zranění byla zaznamenána u basketu (10%) , který byl následován ledním hokejem (9,8%), lakrosem (2,9%), americkým fotbalem (2,8%), fotbalem (2,8%), basebalem (1,6%) a volejbalem (1,2%). Procento hráčů používajících ústní chrániče v americkém fotbale, lakrosu a ledním hokeji bylo 98%, 94% a 73%. Méně sportovců použilo ústní chrániče v basketu (10%), ve fotbale (4%) volejbale (1,3%) a basebalu (0,9%). Vyšší procento užití ústních chráničů v americkém fotbale, lakrosu a ledním hokeji je bezesporu výsledek herních pravidel, která chrániče předepisují. Tabulka 2 ukazuje počet a druh ústních zranění zaznamenaných ve zkoumaných sportech. Porovnání zranění těch sportovců kteří ústní chrániče použili a těch kteří je nepoužili setříděné podle druhu zranění je uvedeno v Tabulce 3. Protože jsme nezaznamenali žádné vyražené zuby ani v lakrose ani v ledním hokeji, tuto oblast
% 98% 10% 4% 1,3% 0,9% 73% 94% 51%
Ústní zranění 972 1 112 283 35 223 210 63 2 898
% 2,8% 10,0% 2,6% 1,2% 1,6% 9,8% 2,9% 3,7%
jsme vynechali. Čísla v pravém sloupci 3.tabulky udávají statisticky podstatné rozdíly v míře zranění u sportovců používajících a nepoužívajících ústní chrániče. Používání ústních chráničů výrazně snížilo počet všech zranění v americkém fotbale. V basketu to byly převážně roztržené rty, vyražené a přeražené zuby a v ledním hokeji pomohly ústní chrániče zredukovat zejména počet roztržených brad a jazyků, vyražených či přeražených zubů a přeražených čelistí. I když se v některých případech neobjevily žádné výrazné statistické rozdíly mezi těmi co chrániče použili a mezi těmi kteří je nepoužili, celkový počet zranění u hráčů nepoužívajících chrániče je ve většině případů podstatně vyšší. Ve výzkumu jsme se také zeptali trenérů, ve kterých sportech jsou podle nich chrániče potřebné. Ze 643 trenérů 89% zmínilo americký fotbal, 75% basket, 69% lední hokej, 43% fotbal, 15% lakros, 11% basebal a 8% volejbal.
Tabulka 2. Počet a druh ústních zranění podle sportů
Sport
Rozražený ret
A.fotbal Basket Fotbal Volejbal Basebal Hokej lakros
301 548 133 11 109 73 22
Rozrtžená brada či jazyk 409 262 65 18 52 104 28
Odštípnutý zub(méně než 1/4) 162 176 34 2 20 17 9
ÚVAHA Záznamy vztahující se k ústním zraněním objevujících se u ženských i mužských sportovců jsou omezené (5,6,7,8,10,13,14,15,16,18). Toto je zejména pravdivé pro gymnazijní a univerzitní sportovce účastnících se jiného sportu než je americký fotbal(12). S přihlédnutím na tento fakt, míra ústních zranění zaznamenaná v tomto výzkumu je informativní a zajímavá. Naše celková míra ústních zranění u amerického fotbalu (2,8%) je o dost vyšší než běžná míra ústních zranění (0,5%) (2,4(). Když omezíme naši míru ústních zranění v americkém fotbale pouze na hráče nepoužívající ústní chrániče, vzroste procento zranění na 23,8%. Očividně jsou ústní chrániče efektivní ve snižování počtu, a pravděpodobně i vážnosti, ústních zranění utržených při hraní amerického fotbalu. Náš výzkum ovšem také ukazuje, že ne všem ústním zraněním se dá použitím ústních chráničů předejít. Všimněme si například že 13 zlomených čelistí bylo zaznamenáno u hráčů s ústními chrániči. 98% hráčů amerického fotbalu ústní chrániče použilo a u zbylých 2% došlo k vyššímu počtu ústních zranění. Míra ústních zranění u basketu (10%) byla ze všech nejvyšší. Riskování tohoto typu zranění je pro hráče běžnou záležitostí. Zranění měkkých tkání ( roztržené rty, brady a jazyky ) byla
Přeražený zub(více než 1/4) 61 46 23 1 12 10 3
Posunutý zub
Vyražený zub
16 57 17 2 11 3 0
6 15 3 1 6 0 0
nejčastěji zaznamenanými ústními zraněními, ale objevila se i vážnější zranění, jako přeražené a vyražené zuby a osm přeražených čelistí. Ústní chrániče použilo méně než 10% basketbalistů a žádná s osmi přeražených čelistí se neobjevila u hráče s ústními chrániči. Většina basketových zranění měkké tkáně, které pravděpodobně nebylo potřeba dále léčit, i přesto bylo u basketbalistů zaznamenáno 302 léčených zranění obsahujících hlavně poškození zubů, vedoucích jak ke ztrátě peněžní tak i časové. Míra zranění u ledního hokeje (9,8%) byla jen nepatrně nižší než u basketu (10%), přestože 73% hokejistů nosilo ústní chrániče. Nejčastější ústní zranění u hokejistů byly rozbité rty a brady, ale 33 zranění postihlo také tvrdou tkáň. Sedm z těchto zranění postihlo hráče s ústními chrániči, ale žádná ze tří zaznamenaných přeražených čelistí se u těchto hráčů neobjevila. Míra ústních zranění u lakrosových hráčů byla 2,9%, kde 94,3% hráčů použilo ústní chrániče. Jedna zlomená čelist byla zaznamenána u hráče bez ústních chráničů. 15% sportovních trenérů si myslí, že ústní chrániče jsou pro lakros potřebné. Toto nízké procento je nejspíš následek vysokého počtu účastněných institucí nepodporující lakros.
Přeraž ená čelist 17 8 8 1 13 3 1
Sport %s chrániči % bez chráničů chí-kvadrát P ROZTRŽENÝ RET am. Fotbal 0,8(268) 5,8(33) 165,25 0 basket 3,3(36) 5,1(512) 7,123 0,0076 fotbal 2,2(9) 1,2(124) 2,955 0,0856 volejbal 0,0(0) 0,4(11) 0,151 0,6976 basebal 1,7(2) 0,8(107) 1,178 0,2778 hokej 3,8(59) 2,4(14) 2,321 0,1276 lakros 1,0(21) 0,8(1) 0,057 0,8107 ROZTRŽENÁ BRADA ČI JAZYK am. Fotbal 1,1(381) 4,9(28 71,401 0 basket 2,1(23) 2,4(239) 0,371 0,5427 fotbal 0,2(1) 0,6(64) 0,973 0,324 volejbal 2,4(1) 0,6(17) 2,407 1208 basebal 1,7(2) 0,4(50) 5,341 0,0208 hokej 3,8(59) 7,8(45) 14,78 0,0001 lakros 1,2(25) 2,4(3) 1,307 0,2529 NAŠTÍPNUTÝ ZUB am. Fotbal 0,3(121) 7,2(41) 575,798 0 basket 0,7(8) 1,7(168) 5,728 0,0167 fotbal 0,5(2) 0,3(32) 0,358 0,5496 volejbal 0,0(0) 0,1(2) 0,027 0,8686 basebal 0,0(0) 0,1(20) 0,176 0,6746 hokej 0,4(6) 1,9(11) 12,405 0,0004 lakros 0,3(7) 1,6(2) 4,556 0,0328 PŘERAŽENÝ ZUB am. Fotbal 0,1(26) 4,4(25) 596,82 0
atd… Míra ústních zranění u celkem 10720 fotbalistů je 2,6%. Pouze 418 fotbalistů nosilo ústní chrániče. Nejběžnějším ústním zraněním byl roztržený ret. 17 přeražených zubů, 3 vyražené zuby a 8 přeražených čelistí bylo zaznamenáno u hráčů bez zubních chráničů. I když se procento 2,6 nemusí zdát alarmující, vážnost těchto zranění je znepokojivá. U 418 fotbalistů používajících chráničů bylo zaznamenáno 13 ústních zranění, mezi nimi jeden přeražený zub a dva rozštípnuté. U těchto hráčů nebyly zaznamenány žádné vyražené zuby a neobjevila se u nich ani jedna z osmi přeražených čelistí. V počtu účastníků byl basebal hned po americkém fotbale(13645). Obecně se basebal nepočítá mezi nebezpečné sporty
s častými srážkami, nebo alespoň ne ve stejné míře jako americký fotbal. I přesto je basebal druhý hned za americkým fotbalem v počtu přeražených čelistí, 17 ku 13, ale žádná z těchto zranění nebyla zaznamenána u 119 basebalistů používajících ústní chrániče. Míra zranění u volejbalu (1.2%) ukázala především lehká zranění měkkých tkání, ale byla zaznamenána i jedna přeražená čelist. Pouze 41 volejbalistů použilo ústní chrániče a také se v této skupině objevilo pouze jedno ústní zranění, a to roztržená brada či jazyk. Míra ústních zranění u ledního hokeje (9,8%) také zastupuje především lehká zranění měkkých tkání, nejčastější byly roztržené jazyky nebo brady, ale 33 zranění bylo těžších. 73% hokejistů
používalo ústní chrániče a sedm těžších zranění bylo zaznamenáno u těchto sportovců, avšak ani jedna ze tří přeražených čelistí se u hráčů používajících chrániče neobjevila. Výsledky naší studie v míře zranění jsou podobné jinému výzkumu, který obsahoval 22,564 sportovců žen(12). Nejvyšší míra ústních zranění u žen se objevila v basketu(7,5%), který byl následován fotbalem(3,1%), pozemním hokejem(2,8%), lakrosem(2,3%), softbalem(1,6%) a volejbalem(1,6%). ZÁVĚR Výsledky tohoto výzkumu jasně prokázaly, že je zde stálé riziko ústního zranění pro mužské gymnazijní a univerzitní sportovce. Záznamy tohoto i předešlého výzkumu obsahujícího i ženy prokazují, že bychom se měli zamyslet nad pojmem kontaktní sport. Tento výzkum také naznačuje, že v případě amerického fotbalu, kde míra ústních zranění nedosahuje ani 0,5%rozhodně neznáme všechna fakta, alespoň ne pro gymnázia a univerzity(1,4). Tyto informace rozhodně podporují používání ústních chráničů ke snížení počtu a nejspíš i vážnosti ústních zranění. Konečně, doufáme že oba naše výzkumy podporují doporučení zvýšit používání ústních chráničů v basketu a fotbale a že bude dále věnována pozornost tomu, aby byly ústní chrániče používány tam, kde jsou předepsány. PODĚKOVÁNÍ Chtěli bychom poděkovat za obrovskou podporu sportovních trenérů v celé zemi. Bez nich bychom nebyli schopni výzkum uskutečnit. ODKAZY 1. Americká zubní asociace JADA 68:430-442, 1964 2. Americká zubní asociace, odbor pro vzdělávání o péči o zuby JADA 64:419-421,1962 3. Americká zubní asociace, odbor pro vzdělávání o péči o zuby,rada pro
zubařský materiál a přístroje,JADA 86:1365-1367,1973 4. Americká zubní asociace, odbor pro vzdělávání o péči o zuby,rada pro zubařský materiál a přístroje,nástroje a vybavení JAXA 109:84-87,1984 5. Bolhuis JHA,Holland:OMI Grotisch Bedriff, 1987,pp 15-139, 6. Clemett R.,zranění hlavy ze squashe,studie 7. Daffner R:zranění v amatérském hokeji 8. Edward S:Zubní zranění malých žáků 9. Fagan CA: ústní chrániče pro hráče amerického fotbalu 10. Furnas D:deseti-rychlostní kola a baťohy 11. Heintz W:postavení sportovní stomatologie 12. Morrow RM,Bonci CM:výzkum ústních zranění u ženských gymnazijních a univerzitních sportovců 13. Morrow RM, Kuebker WA:sportovní stomatologie, nová role 14. Nelson W: lakrosová zranění ve školách 15. Rose C: čtyřletá studie o zraněních v ženském pozemním hokeji 16. Rose C:racqutbalová zranění 17. Národní příručka sportu na gymnáziích pro muže,1989-90 18. Whiteside P:mužská a ženská zranění v porovnatelných sportech