Zlobr Shrek by užasle zíral! V Poděbradech se zvedla opona diorámy

Posvětí kraj nadjezd v Koutecké?

Ročník 20 číslo 13

V Divadle Na Kovárně vystoupil Dan Bárta

3. listopadu 2011

Pohled pod pokličku squashistů

www.podebradskenoviny.cz

cena 7 Kč

Zlobr Shrek by užasle zíral! V Poděbradech se zvedla opona diorámy Místo „Staromáku“ lázeňská kolonáda a místo orloje dioráma. Poděbrady mají novou atrakci, která pobaví i poučí. V poděbradském parku přibylo nové lákadlo. Už nejen fontánu, květinové hodiny a sochu Masaryka si při procházce kolonádou zapamatují návštěvníci města. Z hravé diorámy budou mít největší radost určitě děti, vtipné plakáty zase rozesmějí jejich rodiče. Dioráma vypadá na první pohled jako plakátovací válec, zblízka už je všem ale jasné, že jde o veselý otisk poděbradské historie. A když se navíc zvedne opona a spustí až „nakažlivá“ píseň velebící Poděbrady, je o zábavu postaráno.

Může za to zelený zlobr Nápad na vznik poděbradského dětského orloje se zrodil v hlavě současného starosty Poděbrad zhruba před čtyřmi lety. „Při sledování filmu Shrek se svým synem mě zaujala scéna, kde se otevře krabice, z které vystoupí figurky a začnou zpívat píseň. Napadlo mě, že něco podobného by se s kusem nadsázky hodilo i na představení našeho města,“ řekl Ladislav Langr. Tak se pomalu začala roztáčet historie vzniku diorámy…

Dioráma se rodila i při porodu Výtvarné stránky celého projektu se ujala místní známá výtvarnice Lucie Seifertová. „Nejdříve jsem si vyrobila válec, ale až můj manžel (Petr Prchal, pozn. aut.) mi poradil, abych zkusila použít plakáty, které zobrazí dějiny města,“ uvedla Seifertová. Ta vyrobila kolem šedesáti plakátů, které trefně s mírnou dávkou nadsázky a vtipu vystihují hlavní události historie Poděbrad. „Výroba byla náročná, hlavně z toho pohledu, že jsem byla těhotná a navíc stále pracujeme na seriálu pro Českou televizi. Poslední měsíce byly opravdu hektické, skoro se dá říct, že jsem pracovala i při porodu,“ podotkla s úsměvem Seifertová. Ta navíc nemohla použít osvědčenou metodu jako při tvorbě svých klasických ilustrací, protože obrázky musely vypadat jako plakáty. Na válci tak mohou lidé spatřit úsměvné „postery“ Jiřího z Poděbrad, bratří Mašínů, pravěkých žraloků či vyvraždění Slavníkovců. Hlavní „scéně“ diorámy pak dominují čtyři postavy: pán, co pojídá

lázeňskou oplatku, další pije poděbradku. V horní části masíruje postava ženy lázeňského hosta a druhá jej koupe ve vaně. V pozadí je vidět kolonáda i se zámkem. Dioráma sama pak připomíná věž poděbradského zámku.

Kvítek a Pancho opěvovali Poděbrady Hudební části diorámy se zhostil Petr „Pancho“ Prchal, text k vtipné písni pak napsal Tomáš Hořejš. „Většinou jsem byl zvyklý psát hudbu pro sebe jako pro interpreta. V tomto ohledu to bylo jiné, k diorámě jsem psal hudbu de facto na zakázku. Ale zase pro mě bylo snazší, že jsem věděl, že to má být jakási oslava historie Poděbrad,“ uvedl Pancho. Nahrávání probíhalo na Barrandově, kde se nejdříve natočila jen demonahrávka s kytarou. „Tuto nahrávku jsme předali Věře Froňkové, sbormistryni pěveckého sboru Kvítek. Ta pak s dětmi přijela do Prahy, kde jsme točili sbory, které jsme ještě počítačově namnožili,“ vysvětlil Pancho vznik oslavného chorálu. Pohybový aparát diorámy sestrojili Jaromír a Tadeáš Klabanové. „Celý mechanismus jsme s přestávkami vyráběli téměř půl roku. Ze mě se časem stal spíše asistent mého syna Tadeáše, který vytvářel počítačové modely,“ prozradil Jaromír Klaban s tím, že uvnitř miniorloje se nachází dvanáct motorků a pět pojezdů. Největší svízel prý se synem řešili při zvedání opony – kladky nakonec zaměnili za táhla.

Křest Poděbradkou V den státního svátku, 28. října ve 14 hodin pak jako první vložil pomyslný „šém“ (v podobě desetikoruny) do diorámy starosta Langr a spustil tak premiérové „představení“, kterému na lázeňské kolonádě přihlížel dav zvědavců. Poděbradkou pak dětský orloj pokřtila moderátorka Nora Fridrichová. Náklady na realizaci diorámy jsou financovány ze sponzorského daru Petra Kovaříka městu Poděbrady. Vhozené mince budou použity na provoz a údržbu zařízení. Aleš Kubelka Foto: orga

S ohledem na státní svátek ve středu 17. listopadu vyjdou příští Poděbradské noviny o den dříve, tedy 16. listopadu.

Redakce PN

„Podle diorámy prý zjistili, že jsem těhotná“

Poděbradští ochotníci se prošli po červeném koberci

Patronkou poděbradské diorámy se stala moderátorka Nora Fridrichová. Ta pár dní před příjezdem do Poděbrad veřejně oznámila, že se sportovním komentátorem Robertem Zárubou čeká miminko. Půvabná držitelka ocenění Novinářská křepelka „požehnala“ dětskému orloji (jak jinak) poděbradkou. „Přeji, aby se poděbradské dioráma minimálně vyrovnalo věhlasu Pražského orloje,“ řekla s nadsázkou Fridrichová. Proč jste přijala nabídku a stala se patronkou poděbradské diorámy? Ze dvou důvodů. Zaprvé se dobře znám s Panchem a Lucií Seifertovou, jejíž výtvarnou tvorbu obdivuji. A za druhé - to se budete možná divit - moje maminka pochází z Kostelní Lhoty. Ale hlavní bylo pozvání právě Petra s Lucií. Jak se vám poděbradský orloj líbí? Přijde mi úžasný. Je to takový otisk doby, kterou Poděbrady prošly. Jak jsem si pročítala ty plakáty, tak bych řekla, že je to historie města v kostce. Určitě se najdou i kritici, ale to je, myslím, normální. To, co je všední, tak nikoho nezaujme a nenajde ani své odpůrce. Podle toho se mimo jiné také pozná, že jde o významný počin.

Před několika dny se v bulvárním tisku objevila informace, že jste těhotná… Ono bylo vůbec vtipné, jak redaktoři Blesku reagovali, když jsem se zeptala, odkud ví, že jsem těhotná. Říkali, že když prý křtím dětský orloj, že to má své opodstatnění (úsměv). Takové fabulování z jejich strany. Přijdete se v budoucnu na diorámu podívat i se svým potomkem? Určitě, myslím, že pro děti je to krásná atrakce. Do Poděbrad jezdíme celkem často i v současné době, s Robertem vyrážíme na bruslích po zdejší cyklostezce. Musím vám ji pochválit. Udělali jsme si výlet zrovna, když začalo pršet. Docela nás pak mile překvapilo, že byl asfalt perfektní a vůbec se nám to nesmekalo. Co vás čeká v nejbližší době po pracovní stránce? S pořadem 168 hodin jsem v plném nasazení. Konec roku bude o to hektičtější, že připravujeme silvestrovské vysílání a novoroční program. Dnes jsem ale dostala propustku z práce, a tak jsem ráda, že jsem mohla do Poděbrad přijet. Aleš Kubelka

Nataša Doležalová v kostýmu královny Johany ze hry Králobraní přichází na slavnostní Galavečer ke 150 letům DS Jiří. Více čtěte v příloze uvnitř listu.

ZPRAVODAJSTVÍ

strana 2

Závory v Koutecké: Sezame, otevři se. Nadjezd by měl dostat konečně „zelenou“ Řidiči čekající (nejen) ráno desítky minut, než se zvednou závory u železničního přejezdu, si budou moci brzy beze spěchu dopít ranní kávu. Tedy pod jednou podmínkou. Posvětit plánovanou stavbu nadjezdu musí ještě kraj. Kolony aut stojících u závor v Koutecké ulici jsou už řadu let noční můrou řidičů v Poděbradech. Na troubení jejich klaksonů a zlostné netrpělivé ťukání do volantu „šraňky neslyší“ a ve vodorovné poloze zůstávají i po průjezdu dvou nebo tří vlaků. (Několika)denní „nervák“ u kolejí bude mít – jak se zdá – konečně řešení. „Pokud vše dobře dopadne, čemuž pevně věřím, začátkem příštího roku by se měl začít nadjezd stavět,“ řekl 1. místostarosta Poděbrad Ivan Uhlíř.

PN

3. listopadu 2011

Sváteční vzpomínka V den 93. výročí vzniku Československa uctilo vedení města a členové Sokola památku Tomáše Garrigue Masaryka a padlých vojáků. Na pietních místech v Polabci, Přední Lhotě, Kluku a Velkém Zboží položil starosta Poděbrad Ladislav Langr květinu a společně s místními „Sokoly“ zavzpomínal v tichosti na ty, kteří položili život v první světové válce. Kolona se poté přesunula na Jiřího náměstí, kde uctila památku obětí bitvy u Zborova. Pietní dopoledne pak bylo symbolicky zakončeno u sochy T.G. Masaryka, kde se sešlo několik desítek Poděbraďáků. Ti při

projevu Josefa Bacílka a především pak dojemných slovech o „člověku“ Masarykovi“, která pronesla paní Kordová, zavzpomínali na hlavního strůjce vzniku samostatného Československa. „Velké poděkování patří Technickým službám, které pamětní místa ve všech okrajových částech krásně upravily. A také Iloně Vanišové, která k tomu přispěla,“ řekl závěrem Bacílek. (aku)

Úředně hotovo! Děj se vůle krajská Na projekt je už zpracována projektová dokumentace pro stavební povolení, jehož dodavatelem se stal Pontex s. r. o. V červenci byly podány jednotlivé žádosti o stavební povolení na vodoprávní, stavební a drážní stavební úřad. U dalších institucí probíhají právě řízení nebo lhůty pro nabytí právní moci. „Také bylo schváleno uzavření několika smluv o smlouvách budoucích se Středočeským krajem a příslušnými organizacemi ČD za účelem majetkoprávního vypořádání,“ uvedla Blanka Viktorová z poděbradského odboru vnitřních věcí.V praxi tato fakta znamenají, že celý projekt je již předán krajskému úřadu. „Krajská rada zařadila stavbu nadjezdu do zásobníku projektů.

Pohled na nadjezd od Penny marketu (fotomontáž)

Z něj pak vybere ty nejvíce prioritní pro rok 2012, které bude realizovat,“ vysvětlil Uhlíř. Rada Středočeského kraje by se měla do konce roku vyjádřit, zda se přání tisícovek Poděbraďáků skutečně vyplní.

Nadjezd? Na „kruháku“ doprava Pokud se tedy kraj skutečně rozhodne pro „odšpuntování“ Koutecké ulice, stavět by se mohlo začít už v první části příštího roku. A jak bude nadjezd vypadat? Na novou kruhovou křižovatku v ulici Dr. Horákové by měl navazovat betonový most a levotočivě překračovat

trať. Následně naváže na prostor stávající křižovatky ulic Za Nádražím a Koutecká (viz mapka a fotografie). Celá stavba má obsahovat asi 40 stavebních objektů (mimo jiné protihluková opatření, zrušení přejezdu, úpravy stávajících komunikací, veřejné osvětlení). Odhadovat šance, zda se za několik měsíců začne skutečně léta vzývaný nadjezd stavět, je ošidné. Letos se však jeví tato pravděpodobnost jako nejvyšší v historii. „Osobně stoprocentně věřím, že se příští rok začne nadjezd stavět.“ dodal na závěr optimisticky Uhlíř. Aleš Kubelka

Starosta města Ladislav Langr pokládá květinu k památníku ve Velkém Zboží.

Busta Dvořáka se vrátila do parku Po několika letech byla v místech u Kongresového sálu na kolonádě opět odhalena busta skladatele Antonína Dvořáka. Po dlouhé době „bezvládí“ v jižní části poděbradského parku se na své místo (vzdálené cca deset metrů od původního) vrátila busta velikána české hudby Antonína Dvořáka. Portrét Dvořáka byl první z dlouhé řady děl, které vytvořil akademický sochař Jan Pichl. Psal se rok 1961, když byla v lázeňském parku v Poděbradech instalována jeho první plastika - busta slavného českého skladatele. „Vzpomínám si, že při úpravách této části parku kolem roku 1960 byla do závěru toho velkého už neexistujícího parteru nově umístěna socha Adama a Evy a ta tam stála až do doby, než se město rozhodlo nahradit ji bustou Dvořáka, která měla být protějškem Smetanovy busty z roku 1937,“ řekla historička Jana Hrabětová. Bustu slavnostně odhalil 1. místostarosta města Ivan Uhlíř. Poté následovalo vystoupení sopranistky Jany Heryánové-Ryklo-

vé, která zazpívala jednu z nejznámějších Dvořákových árií z opery Rusalka. (red)

Busta Antonína Dvořáka krášlí opět lázeňský park.

PRAČKY - MYČKY - CHLAZENÍ Specializovaná prodejna PRAČEK A OSTATNÍ BÍLÉ TECHNIKY

Plán nadjezdu v Koutecké počítá i s kruhovou křižovatkou

Na kolonádě parkoval autobus na vodík Obyvatelé a návštěvníci Poděbrad mohli minulý čtvrtek na lázeňské kolonádě spatřit unikátní TriHyBus - autobus poháněný prostřednictvím vodíkového palivového článku. K životnímu prostřední šetrný autobus si mohli zájemci prohlédnout a také se jím svést. Představení jedinečného dopravního prostředku doprovodila přednáška nazvaná „TriHyBus - Technologie budoucnosti v praxi“ v rámci cyklu Science Café Poděbrady. „Náš autobus je trojitě hybridní – primárním zdrojem elektrické energie je vodíkový palivový článek, ale doplňují ho ještě Li-ion akumulátory a ultrakapacitory. Vodíkové pohony nám v budoucnu umožní omezit závislost na ropných palivech. Také se jedná o čisté, bezemisní řešení,“ vysvětlil Aleš Doucek z Ústavu jaderného výzkumu Řež, který v Poděbradech přednášel. Právě tým výzkumníků z Řeže celý projekt, na kterém se podílelo několik českých a jedna německá firma, inicioval. „K myšlence uvést na české silnice vodíkový autobus nás přivedla snaha ukázat, že vodíkové technologie fungují již dnes. Nakonec jsme se dostali k návrhu trojitě hybridního autobusu, jehož výhodou je nižší spotřeba paliva v městském provozu. Jedná se o jediný podobný projekt v nových členských zemích EU,“ doplnil vedoucí projektu Luděk Janík. Při provozu autobusu vzniká jako jediná odpadní látka čistá voda. Projekt získal řadu ocenění – mimo jiné

TriHyBus je první vodíkový autobus v nových zemích EU.

medaili ze Strojírenského veletrhu v Brně za nejlepší exponát v roce 2010 a byl také nominován na prestižní Hermes Award na veletrhu v Hannoveru. TriHyBus je součástí vozového parku

společnosti Veolia Transport v Neratovicích, kde jezdí na městské lince a kde také byla v rámci projektu postavena vodíková čerpací stanice. (aku)

Velký výběr, super ceny, JEN BEZPROBLÉMOVÉ MODELY, prodej na splátky, dovoz a uvedení do provozu, OPRAVY praček, myček, prodej náhradních dílů, atd. Poděbrady, Na Bělidle 124 (při cestě z města u hasičů zahněte doprava) Tel.: 325 616 567, mobil: 603 457 320, http://www.pramat.cz

ELEKTRO PRAMAT - radost i po záruce

PN

ZPRAVODAJSTVÍ

3. listopadu 2011

ZPRÁVY Z MĚSTA Nová silnice u Pentagonu Dlouhodobě komplikovaná situace slepé Hakenovy ulice, která u vchodu do Pentagonu a finančního úřadu vytváří smogovou kapsu, našla konečně kompromisní řešení. Vedení města zadá projektovou dokumentaci, která by tuto „past na řidiče odzátkovala“ a jednosměrně ji propojila do Družstevní ulice kolem západní stěny obchodního domu Jiří s vyústěním přímo proti nádraží. Změna značení na Žižkově Zjednosměrnění ulic na Žižkově pomohlo zklidnit dopravu v této části města. Praxe však také ukázala, že část Budovcovy ulice k nově otevřené poště až po křižovatku se Žižkovou ulicí by měla být obousměrná. Stejně tak na žádost obyvatel dojde k obrácení dopravního režimu jednosměrné ulice V Aleji a to nájezdem od ulice Jeronýmova a s výjezdem v ulici Kunštátská. Billa v Poděbradech? Vedení společnosti Billa představilo radě města svůj záměr postavit na pozemku vedle podchodu pod železniční tratí (z pohledu od nádraží na levé části) prodejnu Billa do 1000 m2 s parkovištěm a veřejným fyzioterapeutickým parkem pro seniory. Pokud bude záměr schválen a následně i realizován, město by se k této investici připojilo a na protahovací seniorský park by navázalo dětským hřištěm a veřejnými sportovišti až před Dům dětí a mládeže Symfonie. Součástí projektu společnosti Billa by měl být i chodník a cyklostezka po celé ulici Za Nádražím až k ulici Koutecká. Oprava kolonády Dlouho odkládaná oprava povrchu náměstí TGM a kolonády má konečně „vysoutěženého“ zhotovitele. Ze sedmnácti uchazečů nabídla nejvýhodnější cenu společnost Chládek a Tintěra z Pardubic. Rozdíl mezi vítěznou nabídkou a posledním zájemcem byl skoro jedenáct a půl milionu korun. K dlouhé prodlevě přispěly komplikace s vyjádřením památkářů a také taktika neúspěšných uchazečů výběrového řízení. Pokud bude přát počasí, ještě do konce roku bude opravena tři roky rozkopaná část náměstí TGM od restaurace Septime ke křížení s ulicí Dr. Beneše. Světlo na přechodu Přechod mezi řeznictvím a hotelem Hubert na Riegrově náměstí se stal již několikrát hlavně v nočních hodinách místem dopravních kolizí. Do konce listopadu by měl být přechod ve večerních hodinách nově osvětlen bezpečnostní lampou, která by měla kritické místo řádně osvětlit.

strana 3

Poděbradka mi moc chutná, říká Cyklostezka u Labe mění „kabát“ Na levobřežní cyklostezce mezi Poděbrady a Nymburkem se opravuje asfalt, což na francouzský rada jaře ocení především cyklisté a bruslaři. V poděbradském Luxoru proběhl „Den Francie“. Popíjelo se pravé francouzské víno a besedovalo se vzácným hostem, který ještě předtím stihl navštívit sklárny a Hotelovou školu. „Á votre santé,“ zaznělo vyzdobenou jídelnou domova pro seniory. S místními obyvateli si na zdraví připil první rada Velvyslanectví Francouzské republiky v České republice Nicolas de Lacoste. Ten do Poděbrad přijel na pozvání ředitele domova Jaromíra Nováka a jako správný host přivezl „vylisovaný pozdrav z francouzských vinic“. Další „evropský den“ tak v Luxoru dostal opravdu slavnostní punc. Po krátkém úvodu, kdy se druhý muž francouzského velvyslanectví téměř plynnou češtinou zmínil mimo jiné o tom, že lidé v jeho zemi považují spisovatele Milana Kunderu za Francouze, mají rádi režiséra Miloše For-

mana, poetiku Bohumila Hrabala a také Becherovku, se rozproudila diskuse, při níž si dokonce s jedním seniorem popovídal v rodném jazyce. Všichni se shodli na podobnosti francouzského a českého humoru a někteří účastníci besedy uvedli oblíbené filmy a herce z jihu Evropy. Při té příležitosti se sympatický host přiznal, že má nejraději komedie s hercem Louis de Funèm. Nicolase de Lacoste, který působí v Česku již druhým rokem, ale v Poděbradech byl vůbec poprvé, okouzlilo lázeňské město svou atmosférou i blízkostí od Prahy. „Den v Poděbradech jsem začal návštěvou u pana starosty na radnici, poté jsem byl ve sklárnách, které exportují své výrobky také do Francie. Dále jsem mluvil se žáky Hotelové školy, kteří k nám jezdí na praxe a jejich francouzština je na velmi dobré úrovni. Doslova mě nadchlo, jak při besedě v Luxoru senioři mluvili o Francii a jaký krásný vztah k ní mají,“ řekl Lacoste, kterému zachutnala i místní minerálka. „Mám pocit, že o Poděbradech už toho vím víc. Je to opravdu příjemné město, určitě sem musím zase brzy přijet,“ S obyvateli Luxoru si připíjejí hosté z francouzské ambasády, starosta Poděbrad Ladislav Langr a ředitel domova pro seniory dodal francouzský rada. Text a foto (red) Jaromír Novák.

Barmánci slaví půl rok v Poděbradech a musí „biflovat“ češtinu Rodina Barmánce Neu Zawa se s výraznou podporou města pomalu začleňuje do české (a poděbradské) společnosti. Největším „oříškem“ je pro pětičlennou rodinu zvládnutí češtiny.

Barmánci, kteří ze státu v jihovýchodní Asii utekli před nesvobodným politickým režimem přes Policie se přestěhovala Malajsii až do Služebna městské policie v Poděbradech Česka, už půl byla přemístěna na náměstí 5. května. Z bývalé služebny u Labe se policisté roku žijí v Poděstěhují do menších, ale modernějších bradech. A právě prostor, navíc v samotném centru města. po šesti měsících Telefonní spojení zůstává stejné. se na městské radnici konala „Bourání zimáku“ začalo hodnotící schůzOblouková dominanta města, kterou tvořika k ukončení la střecha zimního stadionu, mizí z panoraasistenční služby matu Poděbrad. Tento týden začali dělníci pro tuto barms její demontáží. „Zbourání“ haly má trvat skou rodinu. do konce listopadu, aby začátkem prosin„Manželé udělaBarmánská rodina při říjnovém setkání na radnici ce mohli na tamní ledové ploše zahájit li velké pokroky hokejisté Poděbrad zkrácenou sezonu pod co rodině pomáhají. Neu, přezdívaný také v samostatnosti. Asistenční služba jim otevřeným nebem. Cena demontáže byla „Paul“, pracuje v technických službách pomohla s návštěvou lékařů a administrastanovena přibližně na půldruhého milionu a pokud se mu podaří zvládnout úskalí tivními záležitostmi. Jejich děti se začlekorun. V březnu příštího roku by se mělo českého jazyka, může si v příštím roce nili do kolektivu mateřské školky, nejzačít s výstavbou nové haly. udělat kvalifikaci na práci s motorovou mladší bylo pokřtěno ve zdejším kostele. pilou a obsluhu multikáry. Právě čeština Navštívili i pár kulturních akcí,“ uvedla bude „středobodem“ v rychlosti úplné Eva Kárníková z Českého červeného asimilace barmské rodiny v Poděbradech. kříže v Poděbradech. „Víme, že zvládnutí jazyka je pro nás klíBarmánské rodině pomohlo město s finančové. Budeme se snažit, abychom se co cováním internetu, poděbradští obyvatelé nejdříve zdokonalili,“ řekl Zaw, jehož zase věnovali Asiatům jízdní kolo, oblerodná krajina je stále kritizována za poručení nebo potraviny. šování základních lidských práv a zemi Hlava rodiny, Neu Zaw, vyjádřil přes přeřídí neformálně armáda. kladatelku velké poděkování všem lidem, (aku) Starosta Poděbrad Ladislav Langr a Pavel Dymeš z odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, která si nyní Univerzita třetího věku Barmánce „přebírá do své péče“, ocenili přístup a pracovitost celé rodiny a slíbili Univerzita třetího věku na ZŠ je součástí koncepce nazývané celoživotní si, že i nadále zůstanou v kontaktu. vzdělávání, ale i posílením výchovy úcty ke stáří a seniorům. Text a foto (aku)

ZŠ Na Valech se rozhodla nabídnout několik vzdělávacích aktivit. Jejich cílem je poskytnout poděbradským seniorům v důchodovém věku možnost, aby se kvalifikovaně a na akademické půdě školy mohli seznamovat s poznatky v oblasti českého jazyka, vědy, historie, politiky, kultury apod. Zábavnou formou si senioři zopakují a procvičí učivo základní školy spolu se žáky. Přihlásit se může každý občan Poděbrad, který dosáhl důchodového věku. Jediné omezení je fyzická zdatnost - škola nemá výtah a výuka bude probíhat v různých poschodích.

ÚJOP UK Poděbrady – zámek od 1. 1. 2012 přijme na plný úvazek muže do vrátnice (invalidní důchodce vítán). Nabídky zasílejte do 5. 11. 2011. Životopis s přehledem předchozích zaměstnání zasílejte na [email protected] nebo na adresu Jana Tomášová, ÚJOP UK Poděbrady, Jiřího nám. 1, Poděbrady

Univerzita je bezplatná, na každou akci je třeba se přihlásit znovu, telefonicky v kanceláři školy (325 613 001), případně osobně. Na programu se budou podílet vyučující se svými žáky. Časový rozsah 60 minut, vždy od 15.30 hodin.

Z pozůstalosti po vojácích, letcích, partyzánech, SNB koupím medaile, odznaky, průkazy, fota a písemnosti. Tel.: 608 420 808

Termíny podzimních setkání: 15. 11. Do světa matematiky Mgr. Seibertová Jana, 8.B

NAUČÍM ČESKÝ JAZYK A LATINU. TEL.: 603 114 110, (PO 18. HOD.)

K rekonstrukci trasy mezi Polabcem a Kovanicemi se město rozhodlo z důvodu špatného technického stavu tamního povrchu. „Na mnoha místech zmiňovaného úseku levobřežní cyklostezky rostou stromořadí, jejichž kořeny prorůstají asfaltem, čímž vznikají terénní nerovnosti, takové vlny. To už je pro cyklisty nebezpečné, což jsme museli řešit,“ řekl Ivan Uhlíř, 1. místostarosta Poděbrad. Opravy probíhají od hydroelektrárny přes Chvalovické rameno až po lávku u Kovanic, kde končí katastrální území Poděbrad. Celkově se jedná o pětadvacet úseků levobřežní cyklostezky včetně opravy lávky. Některá místa budou opravena v celkové šíři a některá pouze lokálně. Před zahájením oprav bylo dohodnuto s vlastníkem pozemku jímž je Povodí Labe, že provede prořezání a pokácení stromů, které byly označeny za havarijní. Práce byly zahájeny už začátkem října. Poté, co došlo k vykácení čtyřiadvaceti vyhnilých stromů a odfrézování asfal-

tu, následuje samotné opravení podkladů a položení nového povrchu. Finanční prostředky na rekonstrukci cyklostezky byly z velké části získány z dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Tato dotace činí necelé dva miliony korun, celková cena oprav je pak ještě o milion vyšší. Dodavatelem stavby je firma ČNES z Kladna. Po opravách bude cyklostezka mezi Poděbrady a Nymburkem bez problému sjízdná například i pro bruslaře. Opravy cyklostezky měly být hotové do konce listopadu, práce však i díky příznivému počasí pokračují rychleji, než se čekalo a poslední dělníci by mohli tuto trasu opustit už za dva týdny. Levobřežní cyklostezka mezi Poděbrady a Nymburkem byla otevřena 27. října 2004. Hlavním smyslem cyklotrasy bylo odklonit cyklisty i chodce z velmi frekventované silnice první třídy mezi oběma městy. V předchozích letech vedla cyklostezka jen po opačném břehu Labe. Cyklisté či bruslaři tak mají asi dvacetikilometrový okruh. Náklady na výstavbu celé levobřežní cyklostezky z Nymburka do Poděbrad dosáhly téměř 14 milionů korun. Na všechny čtyři etapy přispěl Státní fond dopravní infrastruktury. Text a foto Aleš Kubelka Práce na opravách levobřežní cyklostezky jsou v plném proudu.

MIKROINTERVIEW

Farář Martin Fér se vrací do Polabí Novým farářem Českobratrské církve evangelické v Poděbradech je Martin Fér. Sedmatřicetiletý kazatel nastoupil do své „mise“ letos v září. Mohl byste se stručně čtenářům Poděbradských novin představit? Jako většina našich farářů jsem vystudoval Evangelicko-teologickou fakultu na Karlově univerzitě, následoval rok studia v Ženevě a roční praxe ve Valašském Meziříčí. Pak jsem deset let působil v Růžďce na Vsetínsku, což je vesnička v údolí mezi kopci, kde v zimě končí cesta. Jsem ženatý a mám tři děti. Jak jste se ocitl v Poděbradech? Do svých pětadvaceti let jsem žil v Lysé nad Labem. V naší církvi si sbory faráře hledají a pak jej volí. Poděbradští mimo jiné oslovili i mne a já jsem – i vzhledem k tomu, že mi na Valašsku právě končilo desetileté funkční období – nabídku přijal. Nebude se vám po srdečném Valašsku trochu stýskat?

To víte, že bude (úsměv). Tuto neděli (30. října, pozn. aut.) mám instalaci, což je oficiální pověření faráře do funkce. Z Valašska přijede celý autobus s mými známými, tak se moc těším. Jaké pravidelné duchovní akce pro veřejnost připravujete? Každou neděli se konají od tři čtvrtě na deset bohoslužby (v kostele Farního sboru Českobratrské církve, ulice Husova 141, pozn. aut.). V pondělí míváme „kavárničku“, což je setkání určené především pro seniory. Páteční odpoledne je určeno dětem, které jsou rozděleny do dvou skupin a učí se náboženství. Od šesti hodin se schází mládež a jednou měsíčně míváme setkání takzvané střední generace. (aku) Vaše starožitnosti, výtvarné umění, obrazy i plastiky, sklo, porcelán, mince, vyznamenání, zbraně a další sběratelské i vojenské předměty Vám rádi prodáme v naší expozici na podzimním veletrhu starožitností v Praze i v našem obchodě v Poděbradech, Husova 60. Výkup za hotové. STAROŽITNOSTI PODĚBRADY Ing. Rybáček – člen Asociace starožitníků, tel. 603 466 788 www.r-antik.cz

LIDÉ / NÁZORY

strana 4

PN

3. listopadu 2011

Zástupci SPCCH si vyměňovali zkušenosti

Poděbradský TIC je opět nejlepší

V pátek 21. října jsem byl zase jednou hrdý, že žiji v Poděbradech. Ve středisku volného času v „Pentagonu“ se konalo první společné zasedání výborů základních organizací z Nymburka, Lysé n. L. a Poděbrad pod vedením předsedkyně okresního výboru Hany Navrátilové.

Turistické informační centrum na Jiřího náměstí obhájilo loňské prvenství ve veřejné anketě.

Svaz postižených civilizačními chorobami sdružuje téměř výhradně seniory, a to ponejvíce ženy. Když jsem poslouchal projevy zástupců jednotlivých ZO, právě v tu chvíli se mi prsa dmula pýchou a oči se mi mlžily dojetím. Zdá se, že v Poděbradech mají senioři zvláštní štěstí. Celkem 350 z nich (z toho 45 mužů) tvoří členskou základnu SPCCH v našem městě. Svědčí to o velkém zájmu o program ZO, dále faktu, že organizace má moudré vedení, a že zastupitelé města, event. kraje, seniorům rozumějí a podporují jejich činnost. Zatímco zástupci ZO Nymburk a ZO Lysá

si dost stěžovali na malé pochopení svých obcí k životu seniorů a zdravotně postižených občanů, předsedkyně ZO Poděbrady Ivana Tomková vyjadřovala velkou spokojenost s pochopením a podporou našeho města i kraje. Ze všech slov v projevech i v diskuzi jsem vyčetl velký rozdíl mezi nabídkou činností pro své členy v ZO ve jmenovaných městech. Myslím, že se to týká počtu i kvality. Zvláště zástupce ZO Lysá n. L. vyjadřoval zklamání nad tím, že zastupitelé a představitelé města odsouvají seniory a postižené občany na okraj svého zájmu a pozornosti. Protože žiji v Poděbradech, domnívám se, že znám příčiny dobré pověsti i společenské obliby ZO SPCCH v našem městě. Je to především dobré vedení organizace. Předsedkyně Ivana Tomková se během devíti let, co Na fotografii (zleva) předsedkyně ZO SPCCH Poděbrady stojí v jejím Ivana Tomková, s mikrofonem uprostřed Jiří Beneš z Lysé n. L. a předsedkyně okresní organizace Hana Nováková z Nymburka. čele, obklopila

Dne 4. 10. zemřela naše babička paní Miroslava Novotná. Dožila se vysokého věku, ale posledních pár let byla částečně odkázána na pomoc druhých. Dost těžce to nesla, protože celý svůj život byla zvyklá starat se o druhé a vždy byla velice vitální a činorodá.Vlastně si myslím, že se nikdy se stářím nevyrovnala. Protože jsme ji měli moc rádi, snažili jsme se jí život zpříjemnit jak jen to šlo a najít pro

Poděkování

ni nějakou přiměřenou zábavu a motivaci k životu. A s tím nám výrazně pomáhaly místní pečovatelky. Každý den přicházely babičce pomáhat se vším, co bylo potřeba: s drobnými domácími pracemi, přípravou snídaně, hygienou, donáškou obědů, přípravou odpolední svačiny až po dávkování léků a kontrolu jejich užívání. Vždy měly laskavé slovo a lidský přístup ke stáří a jeho neduhům. Starý člověk

vynikající družinou dobrodějek (Výbor ZO a vedoucí kroužků). To pohádkové slovo – DOBRODĚJKY – vyjadřuje konání dobra pro své členy, ale nejen pro ně. Jejich zásluhou prožíváme čas svého stárnutí provázeného civilizačními neduhy tak, že je nemáme čas vnímat. Bohatá nabídka z oblasti pohybových činností, kultury, vzdělávání, ručních prací, cestování a společenské zábavy je zaměřena na posílení tělesného i mentálního zdraví. Řekl bych, že v poděbradské ZO panuje přátelství a solidarita, což neznamená, že si ze sebe navzájem neděláme šprťouchlata. Humor je kořením života. Poděbradská ZO není zaměřena jen sama na sebe. Když dostáváme podporu, musíme také dávat… A proto pomáháme uklízet některá veřejná prostranství, kde péče profesionálních uklízečů není znát, např. rekreační zákoutí Čábelnu nebo zapomenutá místa na nádraží ČD. Na veřejnost často vyplouvají naše vlajkové lodi – taneční kroužek country a pěvecký kroužek. Charakteristickým znakem naší činnosti je neokázalost, skromnost, šetrnost a vstřícnost k veřejným zájmům. Značka SPCCH je v Poděbradech dobře známa. A to je dobře. Každý z nás bude jednou důchodcem a civilizační neduhy se nevyhýbají nikomu. Text a foto Dr. Josef Bubeník

nepotřebuje jenom to, aby byl najedený, napitý a čistě oblečený, ale to nejdůležitější co mu chybí, je pochopení, tolerance a trpělivost. A tu jsem vždy s příchodem pečovatelky do domu cítila. Díky za to, že v Poděbradech tato služba tak perfektně funguje, protože starých lidí stále přibývá a většina z nich si přeje zůstat ve svém domově co nejdéle! Děkujeme. Mirka Uherková

Z Turecka a Maďarska přes Rakousko až do Libice… Oč jde? Kupodivu, pouze o štrúdl. V neděli 9. října to v Libici nad Cidlinou vonělo v místním kulturním domě jen a jen štrúdlem. Pro fajnšmekry jazykáře snad závinem, ale nešť. Probíhal tu již třetí ročník libického štrúdlování, uspořádaný kulturní komisí tamního obecního úřadu. A co s tím mají společného v titulku uvedené země? Inu, historie štrúdlu podle odborníků přes tyto země kráčela. Nejprve údajně přicestoval s Turky do jimi tak často ohrožovaných Uher, odtud se rozšířil do Vídně, poté v rámci habsburské monarchie také do českých zemí a už to bylo. Pak že za Rakouska bylo všechno špatně… Ostatně naše babičky měly možnost naučit se ho péci přímo ve Vídni, tenkrát žádné ostnaté dráty, na rozdíl od předchozího komunistického režimu, mezi našimi zeměmi nebyly a „zaplať pánbůh“ opět nejsou. Kdo ochutnal libické štrúdly, pochopil, proč se onomu „štrúdlovému turismu“ – řečeno dnešními jazykovými prostředky – tak dařilo. Všude na své cestě zapustil své kořeny, obohatil jídelníček a putoval dál… Té dlouhé zdařilé cestě se my, kteří jsme měli v Libici příležitost ochutnat, nemůžeme divit. A jak se tato událost týkala našeho poděbradského učiliště společného stravování? Již potřetí jsme se stali členy odborné

hodnotící poroty, tentokrát ve složení Ing. Klimešová (ředitelka), Ing. Vlasák (učitel) a Jana Houžvičková (učitelka odborného výcviku). Čtvrtou, odborně velmi zdatnou členkou poroty posuzující patnáct vzorků sladkých a sedm slaných štrúdlů, byla Bc. Seifertová z Hotelové školy v Poděbradech. Věřte nevěřte, nedošlo k žádným sporům, vzorky byly očíslovány a nikdo z poroty neznal jména soutěžících, žádné pokusy o korupci či diskreditaci členů komise, případně soutěžících jsme nezaznamenali, ba dokonce prý nejsou na obzoru ani žádné protesty či soudní spory… A musím přiznat, že byť jsme i my hodnotili vzorky každý sám za sebe a anonymně, na vítězích jsme se vzácně shodli.

Jak jsem (ne)mluvil anglicky Během prvního říjnového týdne nám naše škola – SOU společného stravování Poděbrady zprostředkovala možnost každodenní sedmihodinové anglické konverzace v rámci projektu Enter Your Future, který je zaměřen na rozvoj anglického jazyka. Tento projekt, který byl uskutečněn díky agentuře AIESEC, pomáhá v různých zemích studentům aktivně využívat anglický jazyk v každodenním životě. Vše probíhalo tak, že skupina stážistů nahradila naši výuku na celý týden a po dobu jejich návštěvy jsme museli konverzovat pouze v anglickém jazyce. Měli pro nás připravený bohatý program plný her i informací a nám nezbylo, než se s nimi na základě našich jazykových znalostí dorozumět. Kupodivu, mladý kolektiv, sestávající ze studentů z různých koutů světa (Čína, Kanada, Bulharsko, Ekvádor a Rusko), rozvázal jazyk nám všem. Trávili jsme spolu opravdu hodně času, a to nejen ve škole při výuce,

ale i při obědě, či ve volných chvílích. Díky těmto – teď už přátelům – nám bylo umožněno poznat kousek z jiných kultur, najít si nové kamarády a zdokonalit se v cizím jazyce. Jsem za tuto možnost velice vděčný, protože jsem pochopil, že je fajn mít přátele i na druhé straně zeměkoule a umět se s nimi domluvit. Ondřej Petrášek, žák třídy M2

Návrat ke kuchyni a stolování našich předků. To bylo téma letošního 5. ročníku gastronomické soutěže nazvané „O pohár Blanických rytířů“, kterou pořádá SOŠ a SOU Vlašim. A to nejlepší nakonec. Po vyhlášení vítězů opanovaly sál děti s jejich „dětskou dílnou“ (pro lepší srozumitelnost workshopem) a také pro ně připravená překrásná bublinová show. Jistě uhádnete, co během ní děti jedly… A my jsme byli rádi, že jsme k pěknému a příjemnému odpoledni přispěli alespoň jako porota. Ing. Roman Vlasák

Čtenářka se vyjadřuje ke zpravodaji Občanské demokratické strany. bránili? Jak jsem již napsala, nové zastupitelstvo pracuje necelý rok. Co vlastně chcete? Chopit se moci? Městská policie, která se má starat o pořádek ve městě, si nezaslouží dostat se ze zastrčeného dvora do centra? Není vám líto vyhozených peněz za špatně odvedenou práci na kanalizaci, či zbytečně vyhozené peníze za některé partie parku (břečťan, zbytečně drahé koše na odpadky, lavičky, které nevydržely ani dva roky a musely se znovu natírat – o reklamaci se vůbec nemluvilo)? Na nové pítko bylo vyčleněno 860 000 korun, ale bylo by jistě dobré se seznámit se skutečností. Prodej bytů je ve prospěch občanů a peníze za tento prodej je třeba v první řadě dát na to, co občané potřebují a požadují, aby zde mohli bezpečně žít. A že ODS prosadila desku pana Milana Paumera – tím bych se moc nechlubila, řada lidí je proti a vůbec je neberete na vědomí. Co je špatného na tom, že manželka starosty pracuje v Poděbradských novinách? Má na to požadované vzdělání. Udělala snad něco proti novinářské etice? Oslavuje starostu? Odmítla uveřejnit

českého kraje a o jeho vítězství rozhodly hlasy veřejnosti v anketě na internetovém portálu www.denik.cz. Udílení titulu proběhlo na jihlavské radnici v rámci členského fóra A.T.I.C. České republiky. Text a foto TIC Poděbrady

Blaničtí rytíři vydali stříbro

Poděbrady NAMODRO? Dala bych přednost zeleni… Ta je však díky předchozímu vedení města zastavěna. Většina výtek paní Kamily Zahajské v letáčku „Namodro“, který občané Poděbrad dostali do schránek, má kořeny v minulém vedení města. Letáček vůbec kritizuje vedení současné a zapomíná na to, že toto vedení prakticky pracuje necelý rok. Ale prostě se musí vždycky najít někdo, kdo do normálního života zatahuje politiku. Občané se tím rozdělují na skupiny a zastupitelstvo taktéž. Doposud jsem vnímala zastupitelstvo jako kolektiv, který táhne za jeden provaz ve prospěch občanů. Líbilo se mi, že konečně začalo přihlížet k připomínkám občanů, ať jde o chodníky, úklid města, silnice apod. Účelové dotace totiž nedovolují hospodařit ve prospěch občanů. Občané se obejdou bez velkých projektů. Ty by měly přijít na řadu, až se odstraní všechny drobné chybičky a vytvoří se pevný základ pro potřeby obyvatel, kteří zde žijí. Pokud mi paměť slouží, to, co se v letáku kritizuje, stalo se v převážné míře v minulých letech pod vedením ODS. Nechápu, proč jste tomu všemu, co kritizujete, neza-

Ve čtvrtek 13. října převzaly pracovnice Turistického informačního centra Poděbrady titul „Informační centrum 2011 Středočeského kraje“. O toto ocenění poděbradský TIC úspěšně svedl boj s dalšími 65 informačními centry ze Středo-

nějaký článek? Vždyť i v rámci kraje a také celé České republiky představitelé ODS (a nejen oni) mají ve svých sekretariátech své manželky nebo na jejich jméno podnikají, či tam mají své milenky. Cituji pana Dušana Zezulku: „Dále v tomto článku uvádíte, že toto rozhodnutí schválilo zastupitelstvo města, ale to ještě neznamená, že se jedná o rozhodnutí správné.“ Doufám, že to platí i o rozhodnutí o pietním místě pana Milana Paumera a znovu opakuji, že všechny doby popisované panem Fialou, jsem zažila na vlastní kůži, zatímco on je zná jen z doslechu. Jinak si myslím, že uvedená citace zlehčuje a znevažuje práci zastupitelstva. Na druhou misku vah nového zastupitelstva uvádím: řadu opravených chodníků, větší čistotu ve městě, opravené prameny na Riegrově náměstí a na Žižkově, nový Svatojánský pramen, otevření ostrova pro veřejnost, novou poštu na Žižkově, květinové hodiny v tradiční podobě, nové nájemní smlouvy se sportovními a společenskými organizacemi. Zdeňka Formánková

Dne 13. října tedy vyrazili naši žáci v oborech kuchař, cukrář a číšník bojovat o pohár. Cukrářky Michaela Sklenářová a Hana Balogová zhotovily slavnostní medový dort, kuchař Roman Schovanec připravil závitek z krůtího masa plněný kozím sýrem na kořenové zelenině a jako přílohu malé bramborové knedlíčky se slaninou a jarní cibulkou a číšníci Kamila Vašková a Ladislav Nykodém prostřeli tabuli k večeři pro zámeckou paní na zámku Konopiště. Tato tabule zaujala porotu natolik, že jí udělila stříbrnou medaili. Děkujeme všem soutěžícím za vzornou reprezentaci školy a přejeme jim hodně elánu a nadšení do dalších soutěží. Ivona Hrabětová, SOU společného stravování Poděbrady BLAHOPŘÁNÍ

JAROSLAV ZADINA z Poděbrad oslavil dne 1. 11. 2011 90 let.

Hodně zdraví do dalších let přejí syn Jiří s manželkou, vnoučata a pravnoučata.

Redakce nezodpovídá za obsahovou a formální kvalitu příspěvků na této straně, stejně jako za jejich pravdivost. Zveřejněné příspěvky vyjadřují subjektivní názor čtenářů. Redakce si vyhrazuje právo vymazat jakoukoliv část příspěvku v případě, že je rasistický, navádí ke kriminálním činům nebo jinak porušuje všeobecné etické normy. Pokud příspěvek přesáhne délku normostrany (1800 znaků), bude jeho zbylá část otištěná na internetových stránkách www.podebradskenoviny.cz. Uvítáme Vaše příspěvky, nápady, ohlasy a připomínky na adrese:

[email protected]

PN

KULTURA

3. listopadu 2011

příloha I

150 let DS Jiří: Poděbradští ochotníci slavili v hollywoodském stylu Na jevišti Divadla Na Kovárně (a nejen tam) proběhl Galavečer ke sto padesáti letům nepřetržité činnosti Divadelního spolku Jiří Poděbrady. Slavnostní večer nezačal tradičně v divadle, ale na prvním zámeckém nádvoří, kam postupně přijížděli herci v kostýmech postav, které ztvárnili. Špalírem fotografů a fanoušků, čekajících na autogramy hvězd poděbradského divadelního nebe, prošli kromě jiných strašidlo, ježibaba, sněhová královna, obryně, sob, dva čerti a také samozřejmě Káča, otrokyně, mnich a dokonce

Příjezd á la Hollywood

i oběšenec. Herci usedli do prvních řad jinak plného hlediště a čas od času odbíhali do zákulisí, aby se připravili na odehrání krátké scénky nebo odzpívání písně z devíti vybraných her, které se objevily v repertoáru DS Jiří během uplynulých deseti let. Jako předposlední číslo večera uvedl moderátor Martin Kočí duet, coby ochutnávku hry Křest svatého Vladimíra v režii

Držitel městského ocenění

Stejně jako hvězdy filmu, také poděbradští ochotníci zažili chvilku slávy na červeném koberci. Některé z nich přivezl k divadlu Rolls-Royce, jiní vystoupili za pomoci portýrů z Barkasu. Na snímku dává autogram J. Pospíšilová coby herečka Christel ze hry Dr. Johann Faust, Praha II, Karlovo nám. 40.

Po krátké vzpomínce na první hru novodobých dějin DSJ – Deset malých černoušků – nastalo slavnostní rozdávání cen. Křišťálový štít města Poděbrady za dlouholetou práci pro divadelní spolek převzal z rukou představitelů města Jiří Pospíšil. Poděkování se mu dostalo také od spolku. J. Pospíšil v kostýmu děkana Pošty ze hry Odhalení.

V divadle houstne dým

Mladí herci DSJ umějí rozproudit zábavu. To ostatně dokázali ve studentském představení složeném z hudebních i hraných scének Krocan aneb pracovní název: Prasárna. P. Husa, J. Langrová, K. Říhová a V. Říha si „zopákli“ tu s názvem „Hasičská“, při níž využívali dýmostroj.

Jana Pavlíčka, která bude mít premiéru v prosinci. Úplnou tečku pak udělal Rudolf Trinner, který přímo pro účely Galavečera složil oslavně-kritickou ódu na divadlo a Divadelní spolek Jiří. Potom se všichni herci shromáždili na jevišti a chtěli sfouknout svíčky ze symbolického narozeninového dortu… A jak to dopadlo, se dočtete dále.

Ceny režisérům na míru

Následně byli oceněni další zasloužilí členové souboru, kteří se výrazně podíleli na jeho formování v nedávné historii: J. Pavlíček (na snímku) a L. Langr. Prvně jmenovaný autor a režisér obdržel od spolku malířské potřeby, druhý pak svázaný soubor všech svých sedmi her.

Čertice a ježibaba

Konečně královská role

Hostem slavnostního večera byl herec O. Brousek ml., který ztvárnil roli krále Ludvíka XV. v komedii Fanfán Tulipán. „Vždycky jsem si chtěl zahrát krále a režisér Langr mi to jako jediný dopřál,“ uvedl herec, jenž na spolupráci s DS Jiří nedá dopustit (vlevo Z. Havlas).

ANKETA: Co pro vás DS Jiří znamená? Otakar Brousek ml.: Jedno krásné léto, jež jsem tady strávil s báječnými lidmi, kteří mě hezky vzali mezi sebe a „nosili mě na rukách“. Vždycky na to budu rád vzpomínat, protože hra byla moc příjemná, stejně jako prostředí venku na zámecké zahradě, kam chodili milí diváci. Měl jsem krásné kolegyně a hrál krásnou roli krále Ludvíka, která byla vtipná, což je vždycky fajn. Člověk nezavadí v naší branži tak často o jedince, kteří divadlo dělají s takovou láskou. Nás to také baví, když vylezeme na jeviště, ale herectví je pro nás prací, kterou děláme každý den. Tady jsem najednou zjistil, že pořád existuje takové to správné nadšení, kdy se lidi na hraní těší. To mi vlilo zase šťávu do krve, což je moc důležité. Jiří Pospíšil: Spoustu kamarádů, užije se legrace, i nějaké to umění přijde člověku vhod. Celkově je to fajn. Jan Pavlíček: Osud. I v osobním životě. Celý život jsme se ženou dělali divadlo, teď už ho dělám jenom já. A držím se ho jako klíště. Martin Kočí: Druhou rodinu, v tom správném smyslu slova, protože jsem v DS Jiří opravdu vyrostl. Od svých devíti let až doteď. Denně v souboru, někdy i víckrát za den, to na člověku zanechá jisté stopy. Myslím si, že ty stopy jsou vesměs pozitivní. Jsem za to vděčný. Ladislav Langr: Náplň volného času, spoustu kamarádů a příležitost přejít do úplně jiné dimenze myšlení. Jakub Bažant: Je to pro mě fajn strávený čas, totální změna. Jsem moc rád, že jsem se do toho zapojil. Je pro mě zajímavé pozorovat, jak lidé divadlo různě vnímají. Někdo to bere úplně se vším všudy, jiný si tam hledá svoje bolístky, například, že ho režiséři málo obsazují. Nemusím to řešit, což je bezva a docela přemýšlím, že bych se klidně mohl zapojit víc. Monika Langrová Foto Lenka Špringerová, mol

Čtyři herci a loutka

Potom už si na jevišti udělali povinná „rozmýšlecí“ kolečka radní M. Novák, V. Charbuský, P. Bárta a Z. Havlas z mystifikační frašky Odhalení, kterou spolek hrál jako první pod střechou zrekonstruovaného divadla v roce 2001. Zesnulého J. Koloděje alternovala jeho vlastní loutka.

Spolek má narozeniny…

Zatímco doposud jmenovaná představení jsou už minulostí, „rohaté pohádky“ se zpěvy Hrátky s čertem a Peklo v pekle, má DSJ stále v repertoáru. V zákulisí se v jednu chvíli jen pro daný večer sešly herečky z obou inscenací: H. Svobodová – ježibaba a N. Doležalová – čertice.

V závěru Galavečera přivezli herci zpívající „Narozeninovou“ na pódium Divadla Na Kovárně symbolický dort se 150 svíčkami a chtěli je sfouknout, když tu přispěchal nerudný technik Martin Puček ze hry Bel Canto Della Morte v podání M. Pospíšila (jeho postava technika a zároveň hostesky se prolínala celým Galavečerem), začal hasit a vzburcoval k likvidaci svíček i bdělého hasiče. Divadlo tedy nevyhořelo a DS Jiří tam může dál hrát…

Ze zámku do zámku aneb DS Jiří přežil všechno: požár, válku i dlouhou přestavbu divadla Z historie poděbradského Divadelního spolku Jiří Pokračování z minulého čísla

Ochotníci se vracejí na zámek

Po požáru Jiříkova divadla se poděbradští ochotníci ocitají opět v provizoriu – v sálu na Záložně. 28. března 1938 na počest T. G. Masaryka tady hrají Čapkovu „Matku“ v režii Jana Rady. A opět sní o vlastní scéně. Do toho všeho přichází okupace… Paradoxně právě v této době se poděbradští ochotníci (a nejen oni) dočkali divadla. Ředitel obchodní školy a již jmenovaný ochotnický režisér Jan Rada přišel s myšlenkou využít zchátralý objekt na prvním zámeckém nádvoří. Původně tady byla až do 27. března 1757 kovárna, pak se panský kovář odstěhoval a tři roky na to zde zřídili hospodu Na kovárně. Ta definitivně skončila v červnu 1897. Naštěstí německý vládní komisař Dr. Messner byl divadlu nakloněn, stejně jako lázně, kterým objekt patřil. A tak se hned začalo stavět. Ale dát do kupy všechen potřebný materiál, to byl za války velký problém. Doslova celé město žilo v napětí, jestli se sežene velký kotel na vytápění divadla. Nakonec se to podařilo až v Moravské Ostravě. Na novém divadle se podílelo celkem dvaatřicet řemesel, ochotníci odvedli tisíce hodin neplacené práce. Hlavní organizátorská práce pak ležela především na obětavém ochotníkovi Janu Radovi.

DS Jiří jako dočasný správce divadla

Je 25. duben 1942. Zámecké Divadlo Na Kovárně se slavnostně otevírá. Na programu jsou Stroupežnického „Naši furianti“. O pár dnů později Národní politika píše: „Předseda místního Divadelního spolku Jiří Jan Rada opatřil městu důstojný stánek Thálie a nejzajímavější na tom je, že téměř celý potřebný náklad přes 1 milion korun získal dary a dotacemi místních peněžních ústavů, velkých průmyslových podniků i dary od jednotlivců. Takže město samo kromě pozemku nemuselo ničím přispět.“ V divadle, tehdy nazývaném „prozatímním“ (které se nacházelo ve stejné dispozici jako dnešní divadlo s 220 diváky), bylo původně 383 míst k sezení, 36 přístavků a 80 míst k stání, dohromady tedy téměř 500 míst. Divadlo mělo šestadvacet moderních reflektorů a unikátní mrakostroj. Sál se používal také jako biograf. Správou zámeckého divadla byl pověřen DS Jiří, což svědčí o jeho nadstandardním postavení v té době. Jelikož se všichni ve městě znali, nechodilo se do divadla jen na známé

Z veselohry o třech dějstvích „Sluneční paseka“ z roku 1942.

a líbivé kusy, ale třeba na Novákovou, Konečného, Knoblochovy, Baštu, Nezavdala, Frančíka, Sailerovou a další. Každou narážku na někoho známého ve městě diváci odměnili ovacemi a následně si o tom na ulicích vyprávěli. Tyhle chvíle radosti, které lidé v poděbradském divadle zažívali navzdory válečným hrůzám, trvaly však jen krátce. Ani Jan Rada se z dokonaného díla dlouho netěšil. pokračování na další straně....

KULTURA

příloha II

17. prosince 1942 jej odvedlo gestapo a začala strastiplná pouť po věznicích a koncentračních táborech, která sice skončila šťastně, ale Jan Rada se vrátil s již podlomeným zdravím. Ochotníci stihli sehrát celkem třiašedesát představení, když v srpnu 1944 rozhodla protektorátní vláda o zastavení činnosti většiny divadel a rozpuštění spolků. To se dotklo jak Divadelního spolku Jiří, tak i samotného divadla, které bylo dočasně převedeno na město.

Do DS Jiří přišel Jan Pavlíček…

Poděbradští ochotníci se do Divadla Na Kovárně vrátili koncem května 1945. Na programu byl Národní večer v režii Jana Rady. Do konce roku sehráli ještě patnáct představení, včetně pohádek pro děti. Divadlo bylo znovu dáno do správy DS Jiří. Na pouhé tři roky. Únor 1948 zamíchal kartami – ve všem. Týkalo se to i poděbradských ochotníků. V první fázi šlo nové vedení města po majetku souboru, poté po spolku jako takovém s cílem vystrnadit jej z divadla. Vše se mu zanedlouho podařilo. Ale chuť „dělat dál divadlo“ naštěstí zvítězila. Ochotníci hráli, i když už ne tak často jako dříve. A nejen to… V červnu 1956 do Poděbrad přijíždí filmový štáb režiséra Alfréda Radoka, aby zde natočil film podle předlohy Adolfa Branalda „Dědeček automobil“. Je potřeba kompars, takže většina občanů filmuje. Členy DS Jiří si druhý režisér Vladimír Svitáček vybírá do přímých záběrů. Pomocným režisérem je mu začínající Miloš Forman. O dva roky později se ujal režie Divadelního spolku Jiří mladý a talentovaný režisér Ing. arch. Jan Pavlíček, a s ním přišlo mnoho mladých lidí, kteří chtěli dělat Prvním poválečnou premiérou DS Jiří byla dobré moderní divadlo: Jiráskova „Lucerna“. V roli kněžny J. Kracík, R. Pechan, bři. V. Knoblochová, v roli dvořana M. Menšík Zacharníkové, J. Bitt(září 1945) .

lová, J. Maurerová, J. Langová, manželé Seidlovi a také J. Pavlíčková a další. První hrou, kterou nový režisér uvedl, byl „Sever proti Jihu“ Voskovce a Wericha. Z jeho další tvorby lze jmenovat autorské hry „Údajně šťastný Edy“ a „Nalezená revue“, za kterou obdržel cenu za režii na festivalu v Mnichově Hradišti. Těch ocenění získal Pavlíček za svého – dnes již pětapadesátiletého – působení v DS Jiří řadu. Například v roce 1975 dostal za režii hry „Tribunál“ cenu na festivalech v Hronově, Sadské, Nymburku a Svitavách.

…a vznikla přehlídka FEMAD

Jednoho podzimního odpoledne roku 1971 se v hlavách Jana Pavlíčka, divadelního teoretika Jiřího Beneše a publicisty a dramatika Pavla Boška zrodila myšlenka na upořádání přehlídky mladého amatérského divadla. O rok později vznikl FEMAD. Byl to takový „Salon odmítnutých“, protože se tam velmi rychle podařilo přivést tvůrce i divadelní hry, které by se z politických důvodů nedostaly na krajské přehlídky, natož pak na celostátní přehlídku Jiráskův Hronov. Na prvním ročníku se představilo hned třináct souborů. Festival měl pro tehdejší amatérské divadlo velký význam. V čase normalizace se tady hrálo stranou pozornosti dohlížejících orgánů kvalitní divadlo. Mnohem tvořivěji, uvolněněji a upřímněji. I proto sem soubory z celé republiky tak rády jezdily. Šestnáctý ročník FEMADu byl na čas poslední, který se v poděbradském divadle uskutečnil. Čáru přes rozpočet všem udělala dlouho odkládaná rekonstrukce divadla, která zapříčinila, že se budova musela vzhledem ke

Děkovačka „Oldřicha a Boženy“ v režii Jana Pavlíčka, zleva Z. Ulrych, V. Knobloch a J. Pavlíčková (r. 1981).

Když si chci udělat radost, vytvořím si anděla, říká výtvarnice Ivana Sedmerová

Pokud si aspoň na chvíli chcete odpočinout od reality všedního dne, zajděte do „Kunhuty“ na interaktivní výstavu pořádanou Polabským muzeem. Setkáte se tady s vitální výtvarnicí, která vás uvede do tajů výroby perníků, drátování a zpracování ovčího rouna. Když jsem si s drátenicí a zpracovatelkou ovčího rouna Ivanou Sedmerovou domlouvala návštěvu její výstavy s názvem „Tradiční lidová řemesla“ spojenou s tvůrčí dílničkou, řekla mi ať nepočítám, že to bude na pár minut a vyhradím si na to aspoň dopoledne. U ní se prostě nepospíchá. Kam také. Jakmile projdete poděbradským muzeem do jeho nedílné součásti – bývalého středověkého špitálu zvaného Kunhuta, ocitnete se v útulné místnůstce plné nápaditých dekorací z drátů všech možných materiálů a barev, mezi nimiž zahlédnete krásnou chaloupku z perníku, ani trochu se vám nechce zpátky do podzimní sloty. „Pracovala jsem léta v zemědělství, takže všechny moje práce vycházejí z přírody a jsou ekologické, protože je dělám z obnovitelných materiálů. Tady jsou

například dekorace na téma ‚Já mám koně, vraný koně‘ nebo ‚Markéta hodila srp do žita‘ a další, které ctí střídání čtyř ročních období,“ říká na úvod hostitelka. Hned poté dostávám v druhé místnůstce „Kunhuty“ výklad o zpracování ovčího rouna a divím se, co všechno se z něj dá vytvořit. „Můj projekt dává radost a poznání, že práce vlastních rukou uspokojuje a odstraňuje negativní emoce,“ tvrdí Sedmerová. Ostatně ty odbourává už samotné prostředí. A tak se v klidu kochám nádhernými anděly, rybami, hvězdami, obrázkem s levandulovým polem a kamennou chatou, vytvořenými z drátů, korálků, mušlí, kamínků a dalších přírodnin. „Není nic krásnějšího než drát,“ říká zručná výtvarnice, která se drátenictví věnuje přibližně deset let. To, že se navíc jedná o materiál, z kterého za pár minut vykouzlí půvabnou dekoraci i dětské ruce, se přesvědčuji v okamžiku, kdy ke stolu zasedne šestice předškoláků z mateřinky z Kostelní Lhoty. Nejdřív s Ivanou Sedmerovou ozdobí perníčky a pak dostanou do ruky tenký včelařský drát, s kterým se jim dobře pracuje, a navlékají na něj korálky. Ozdobený ho vytvarují a orámují s ním kaštan. Dárek pro maminku je na světě! Je vidět, že děti práce baví a že to s drátem chtějí dotáhnout dál. „Já chci udělat ještěr-

ku, já zase lampu,“ ozývá se od stolu, když si děti prohlížejí výtvory, které je obklopují. Loučím se s drátenicí, která se v žádném případě nechce nechat vyfotit, zato pro čtenáře PN sepisuje osvědčený recept na přípravu těsta na chaloupku z perníku. Těsto na chaloupku: 1 kg hladké mouky, 300 g moučkového cukru, 100 g másla, 200 g medu, 4 vejce, lžička sody, lžíce perníkového koření. Výstava „Tradiční lidová řemesla“ s dílničkou pro děti i dospělé je v bývalém špitálu zv. Kunhuta Polabského muzea Poděbrady otevřena denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin až do konce adventu. Text a foto Monika Langrová

PN

3. listopadu 2011

svému havarijnímu stavu uzavřít. Festival se na třináct let přestěhoval do Libice nad Cidlinou, kde nad ním vzal ochranná křídla místní DS Vojan. Od uzavření divadla v roce 1987 členové DS Jiří chodili kolem rozestavěné budovy a nevěřili, že se někdy hraní pod její střechou dočkají. Ale jádro spolku (tzv. divadelní klub) s hnacím motorem Václavem Charbuským a Jiřím Pospíšilem se pravidelně scházelo po celých čtrnáct let, kdy bylo divadlo zavřené, a nezahálelo – herci připravili několik inscenací a kulturních pásem uvedených převážně na Kolonádě. Děti z „dramaťáku“ pod vedením Jany Pospíšilové hrály „Zlatovlásku“ po bytech, vyjížděly s ní po regionu a zahrály ji také na Okresní přehlídce Zlatovlásek v mateřské škole na Žižkově. Na přelomu tisíciletí, s konečným příslibem znovuotevření divadla, došlo k výraznějšímu oživení spolkové činnosti. Herci DS Jiří začali po dlouhé době opět zkoušet celovečerní hru.

Novodobou historii odstartovali „černoušci“

Je večer 31. května 2000. Potemnělá zámecká zahrada je ztichlá a diváci netrpělivě čekají na začátek představení adaptace detektivní hry Agathy Christie „Deset malých černoušků“ v režii Ladislava Langra. V rohu zahrady je rozsvícených deset hlaviček černoušků a do magického ticha zazní dětským hláskem přednesená říkanka o deseti černoušcích, které hostil děd Vševěd. Herci se zhošťují svých rolí s nebývalým gustem a diváci je za to odměňují dlouhým potleskem. Úspěšné představení s originálními scénickými prvky se hraje na zahradě po celé léto a několikrát je zcela vyprodané (to v historii DS Jiří nemá obdoby). Novodobá historie Divadelního spolku Jiří začíná… Po otevření rekonstruovaného Divadla Na Kovárně v lednu 2001 až do dnešních dnů tvoří repertoár DS Jiří směsice nejrůznějších žánrů, od klasických her až k méně obvyklým autorským projektům, včetně řady pohádek. Poděbradští ochotníci spolupracují s profesionálními umělci – například Otakarem Brouskem ml., který ztvárnil krále Ludvíka XV. v komedii Fanfán Tulipán, Ivanem Kličkou, jenž režíroval obě inscenace o paní Savageové, Pavlem Trávníčkem coby představitelem Tissaferna v komedii „…Zapomeňte na Hérostrata“ a Lumírem Olšovským, který se ujal režie obnovené premiéry historického dramatu „Králobraní“. Se znovuotevřením divadla se do Poděbrad vrátil i FEMAD a k výčtu aktivit spolku přibyl ještě každoroční literární maratón „24 hodin čtení“. Na zámku Kačina spolek zabezpečuje v rámci Kutnohorského léta každou prázdninovou sobotu večerní prohlídky a na ně navazující jednoaktovky z historie zámku. A tak se zcela přirozeně začíná psát historie druhé divadelní stopadesátky. Více než šedesátičlenný divadelní spolek má dnes před sebou spoustu plánů a elánu na rozdávání. S použitím Kroniky DS Jiří (mol) Foto archiv DS Jiří

PN

PUBLICISTIKA / KULTURA

3. listopadu 2011

strana 5

O krajině a pamětihodnostech poděbradského Zámostí Zakončujeme vyprávění o státem chráněných památkách a jejich okolí v lokalitě za mostem, zpracovaném na základě pramenů pocházejících ze sbírek, archivu a fotoarchivu Polabského muzea. ník s plátnem a toužil po zásluhách, slávě a bohatství. Domníval se, že si k tomu dopomůže, když převezme stavbu plánovaného mostu u Poděbrad, ale přepočítal se. Náklady značně přesáhly jeho původní propočty, neboť v měkkém terénu musel stavět daleko mohutnější základy pilířů. Nakonec sice dosáhl uznání a titulu barona, ale finančně se úplně vyčerpal a nedlouho po dokončení mostu zemřel. Říkalo se, že spáchal sebevraždu. Poděbradský inundační most patří mezi významné, státem evidované technické památky. Má devatenáct kamenných pilířů a dvacet mostních oblouků. Na prvním pilíři od města jsou vyznačeny stavy povodní od vzniku mostu až do současné doby. Z rysek je patrné, že nejvýše dosáhla voda kolem Poděbrad v roce 1846, tedy krátce po dokončení řetězového mostu. Ještě asi před dvaceti lety byla v jednom z prostředních oblouků malá mramorová destička s letopočtem a Weithovým jménem, po které bohužel zůstal jen vybledlý rámeček. Původní most z první třetiny 19. století byl v roce 1963 rozšířen a za tím účelem byly na levé straně přistavěny před každým pilířem betonové sloupy. Byla odstraVozovka na Kanálech na dobové pohlednici z počátku 20. století

Prastará zemská cesta, směřující z Prahy do Zálabí a dál až do Kladska, původně vedla přes Přední Lhotu, napříč starým Polabcem a odtud směřovala rovnou k labskému brodu. Později byla přeložena od Polabce k Zámostí, aby se dostala ke středověkému dřevěnému mostu. Když se přes Poděbradsko roku 1815 začala budovat nová císařská silnice (v souvislosti s výstavbou pevností v Hradci Králové a Josefově), bylo třeba se k městu snáze dostat přes rozbahněné louky. Na stavbu silničního tělesa proto muselo být navezeno obrovské množství zeminy. Součástí nové silnice, vedoucí po vysokém náspu, se tehdy stal i kamenný inundační most obecně zvaný „Kanály“. Stavěl se v letech 1830 až 1831. Poděbradský měšťan Josef Kryšpín zachoval v rodinné kronice zajímavou vzpomínku na stavebníka mostu. Byl jím Karel Weith, správce kolínského panství. Začínal jako podomní obchod-

Moje první cesta do knihovny Při příležitosti Týdne knihoven vznikly na základní škole T. G. Masaryka zajímavé slohové práce na téma „Moje první cesta do knihovny“. Celý týden se na základní škole TGM četlo a četlo a hlavně četla celá škola, včetně pana školníka, uklízeček, úřednic. Svůj vztah ke knize mohl každý vyjádřit navázáním ozdobeného provázku. Každý provázek říkal: „Já jsem přítel knihy“. A že těch přátel bylo! Na snímku navazuje svoje ozdobené provázky 3.C. Čtenáři Poděbradských novin mají možnost seznámit se nejen s dvěmi zajímavými slohovými pracemi, které při té příležitosti vznikly, ale i s jejich tvůrci. Sahrab Mohammad Younus Sahrab (17) se narodil a vyrůstal v Afghánistánu. Před čtyřmi lety se rozloučil se svojí rodinou i svojí zemí zmítanou válkou a díky obrovskému úsilí novinářky Petry Procházkové dostal vízum k pobytu a studiu v Čechách. O současné aktuální situaci v Afghánistánu napsaly Novinky.cz 9. 10. 2011: V Afghánistánu se válčí už deset let, jasný konec je v nedohlednu. Spojené státy spustily před deseti lety intervenci v Afghánistánu a v odvetě za útoky z 11. září 2001 svrhly režim Tálibánu, jenž poskytoval útočiště al-Kajdá. Američané zničili základny teroristů, přesto válka s Tálibánem zuří dál. A co hůř: je bez jasného konce. Navíc situace v zemi zůstává velmi křehká. Proto je Sahrabova práce na téma „Moje první cesta do knihovny“ cenným svědectvím. Ani nevím, odkud začít. Když jsem byl malý, tak jsem byl v Afghánistánu ve válce a neexistovaly dětské knížky. Neexistovaly knihovny. V knihovně jsem byl poprvé až v Čechách v roce 2006. Mojí první knížkou, kterou jsem se pokoušel přečíst, byla knížka Kosí bratři. Knížku beru jako informaci. Příběhy nemám rád. Dnes vidím, jak moc mi chybí, že jsem v dětství neměl knížky. A nejen knížky, ani hračky. Mrzí mě, že jsem v dětství

neslyšel pohádky. Neměl jsem svobodné dětství. Vztah ke knížkám získávám celou dobu, co jsem v Čechách. Chci tady dál studovat a dnes už vím, že v knížkách najdu všechno, co nevím. Pavel Antoš Pavel byl do června 2011 žák naší školy, od září 2011 je student prvního ročníku GJP v Poděbradech. Je vítěz mnoha regionálních, krajských i národních literárních soutěží. Literární soutěže vyhlášené školní knihovnou ZŠ TGM, na téma „Moje první cesta do knihovny“, se zúčastnil jako host. Kdybych do těchto řádků napsal, že má první návštěva v knihovně byla zvláštní a něčím se lišila od návštěv následujících, lhal bych. Každá návštěva se totiž může stát výjimečnou, vzrušující a dobrodružnou výpravou. Stačí vám k tomu pouze následující: vaše představivost a ochota vstoupit do napínavých příběhů princů i princezen, rytířů i mágů, trpaslíků, elfů, dračích jezdců i úplně obyčejných chlapců a dívek, jakými jste i vy. Jistě také znáte ten povznášející pocit, když procházíte mezi vysokými regály plnými nádherných knih. Vidíte, jak na známé i neznámé svazky dopadají spletené provazce slunečních paprsků, jak jemné prachové částečky se vznášejí ve vzduchu a vy míváte chvílemi pocit, že knihy jsou vlastně také živé bytosti, které vnímají, vidí i slyší, dýchají. A chtějí nám vyprávět. Je tak těžké vybrat si z nepřeberného množství příběhů, poznat, který je pro vás v danou chvíli ten pravý. Když natáhnu ruku a pár okamžiků ji podržím nad deskami knihy, téměř cítím bušící srdce hlavních hrdinů. Pokaždé, když vstoupím do knihovny, té úžasné studnice klenotů, pokaždé cítím totéž vzrušení, jako když jsem tam přišel poprvé. A když knihovna zavírá a já odcházím... Míváte také ten dojem, že knihy, příběhy a postavy z nich za vašimi zády ožívají? Připravila Jana Jánská

něna i původní kamenná zídka a nahrazena železným zábradlím. Když se během roku 2008 prováděla náročná generální oprava celého mostu, byly všechny nevhodné zásahy odstraněny. Citlivě se opravovaly veškeré klenby dvaceti kamenných oblouků, vnější pilastry i náběhy po obou stranách a nahrazovaly se poškozené články, to vše pod přísným dohledem památkářů. Inundační most jako součást celé zrekonstruované pražské silnice byl zprovozněn koncem listopadu 2008. Ještě jedna pamětihodnost v těchto místech stojí za zmínku. Je několik kroků od zvoničky pod velkým kaštanem. Jedná se o nenápadný šedý žulový kámen ztrácející se v křovinatém porostu, zasazený sem péčí místního Okrašlovacího spolku v roce 1932. Je na něm vyryt nápis: „Památce poděbradského exulanta Ondřeje Chebďovského, utraceného pro víru L.P.1632“. K této akci došlo pravděpodobně z iniciativy pražského historika dr. O. L. Šťastného, který byl v té době pověřen správou poděbradského zámeckého archivu. Dr. Šťastný v něm objevil jméno městského syndika (písaře) Jana Chebďovského a s velkou pravděpodobností spojil tohoto poděbradského rodáka se studentem Ondřejem Chebďovským, o němž píše Jan Amos Komenský ve svém spisku „O těžkých protivenstvích církve české“. Ten byl totiž v roce 1622 chycen v Dobrušce, když se vracel z Kladska. Protože byl ve službách předních opozičních šlechticů Thurnů a jejich pevnost v Kladsku, poslední středisko odporu proti Habsburkům, právě obléhal Albrecht z Valdštejna, byl student Ondřej považován za vyzvědače a podle dobových zvyklostí s ním bylo i tak naloženo. Po krutém mučení byl nakonec v Hradci Králové popraven. Dr. Šťastný ve „Stručných dějinách českobratrského sboru evangelického v Poděbradech“ píše: „Zemřel hořem stařičký syndikus pan Chebďovský, jehož syn v Hradci Králové krutě mučen a na kůl naražen byl, protože opozdil se o dva

dny, maje opustiti svou otčinu proto, že se hlásil k víře českobratrské.“ Mistr Jan Chebďovský pocházel z poděbradské měšťanské rodiny a působil jako hospodářský správce na českém vysokém učení v Karolinu. Měl tu na starosti správu poddanských vesnic, které tehdy patřily univerzitě. V roce 1619 se vrátil do rodných Poděbrad a stal se tu syndikem. Z města i s ženou Kateřinou a dvěma dětmi odešel až v roce 1623 do saské Pirny. Odtud se dále stěhoval do Žitavy, kde se dal najmout do švédského vojska a poslední zmínka o něm je z roku 1657. To žil v dolnolužickém městě Löbau. Popravený Ondřej Chebďovský, (o němž není ani známo odkud pocházel), tedy v roce 1622 nezahynul jako exulant pro víru, ale jako jeden z posledních bojovníků proti Habsburkům. Pokud by byl v příbuzenském vztahu k poděbradskému Janu Chebďovskému, pak by mohl být nanejvýš jeho mladším bratrem.

Nedlouho po postavení Havířského kostelíčka byla z rozkazu císaře Ferdinanda I. založena také obora. Původně šlo o dosti rozlehlý les, celý ohrazený dřevěným plotem. V roce 1548 do obory byli nasazeni daňci a občas sem pro lovecké kratochvíle císaře a jeho hostí zaháněli i losy z Polska. Během let se stal z obory pěkný dubový les, lemovaný olšinami a loukami, ve kterém se čas od času pohybovalo stádo daňků, čítajících až 400 kusů. V roce 1667 byla obora zrušena a zvěř přestěhována do nové královské obory v Praze – Bubenči. Za zmínku stojí, že ještě krátce poté, v roce 1684 byli do obory dopraveni tři velbloudi, určení k chovu. Zdejší podmínky jim zřejmě nesvědčily, takže všichni brzy bez potomků zahynuli. Od roku 1742 zbyl jen les bez ohrazení, který se až na počátku 20. století proměnil v příjemný, veřejnosti přístupný lesopark. Málokdo ví, že tato bývalá obora nese oficiální název Fričův park. Byla pojmenována po známém lesnickém odborníkovi, lesním radovi dr. Ing. Janu Fričovi, zakladateli Zemědělského a lesnického muzea v Praze. Jan Frič působil na poděbradském panství na přelomu 19. a 20. století a velmi se zasloužil o vysokou úroveň lesnictví a honitby za knížete Hohenlohe. V době, kdy Frič pečoval o knížecí obory a prováděl v nich pokusy s aklimatizací exotické zvěře (antiloVýletní restaurace Obora s hudebním pavilónem krátce po otevření py, klokani, pštrosi v roce 1908. aj.), byla právě tato

obora za kostelíčkem upravena v místo určené k procházkám lázeňských hostů. Hlavní cesta oborou, odbočující ze silnice na Polabec, vedla přímo k výletní restauraci, postavené ve „švýcarském stylu“ v roce 1908 v souvislosti se zahájením provozu v poděbradských uhličitých lázních. Tehdejší majitel poděbradského panství Arnošt Filip Hohenlohe z Schillingsfürstu ji zpřístupnil ve stejný den – 5. června 1908, kdy dopoledne byly ve městě vysvěceny jeho „Knížecí lázně“. Odpoledne pokračovaly v Oboře slavnosti s tělocvičnou akademií a veselicí. U švýcarské restaurace bylo totiž současně vybudováno letní sokolské cvičiště a bezprostředně předtím se tu konal župní všesokolský slet. Výletní restaurace, ještě nedokončená, tehdy posloužila cvičencům jako šatny. Potom skoro každou neděli absolvovalo cestu oborou mnoho místních obyvatel i lázeňských hostů k oblíbené výletní restauraci, kde v otevřeném altánu pravidelně vyhrávala hudba. Na začátku třicátých let minulého století dostal současnou podobu i sportovní areál v Oboře. Z té doby pochází i krytá dřevěná tribuna. Na fotbalovém hřišti byl doma místní úspěšný fotbalový klub FC Lázně Poděbrady, později Slovan. Jeho sportovním výkonům přihlížel a nejednou provedl i slavnostní výkop častý host v poděbradských lázních, populární komik Vlasta Burian. U stadionu se kdysi nacházela i střelnice na asfaltové holuby, později se stadion měníval také v parkur pro jezdecké závody. Severní okraj obory, blíže k městu, patřil od roku 1893 čilému klubu místních velocipedistů, propagátorů jízdy na vysokých kolech, kteří tu měli svoji první cyklistickou dráhu. Ve dvacátých letech minulého století se zde nacházel také jeden z místních tenisových dvorců a hodně propagované letní cvičiště pro rytmický tělocvik. Ze všech sportovišť do dnešních dnů zde přetrvala jen jízdárna. Text a foto Jana Hrabětová, Polabské muzeum Poděbrady Použitá literatura Jan Hellich, Příběhy Havířského kostelíčka Nanebevzetí P. Marie za mostem v Poděbradech, Nymburk, 1922 Čeněk Klásek, Poděbrady v minulosti a přítomnosti. Poděbradsko III/4, Poděbrady, 1940, s. 271-284 Alena Borovcová, Poděbradský kronikář Matěj Minide o popravě kutnohorských havířů v Poděbradech v roce 1496, Musejní zprávy Pražského kraje, 1956, s. 63-67 Hana Nováková, Svatopluk Šebek, Věda a pověra o „zázračných“ poděbradských žaludech, VZ Polabí, 1962, č. 5-6, s. 75-77 Josef Polišenský, Poděbrady a české stavovské povstání, VZ Polabí, 1981, č. 5-6, s. 102-105

Vážení a milí literární přátelé, připravuje se velké literární klání, které proběhne nejen s účastí zaběhnutých místních a přespolních harcovníků, ale též i s mezinárodní, a to i mezikontinentální účastí. Hlásíme se, jako každým rokem, ke Dni poezie (16. 11.). Tak jako minulý rok jsme oslavili 200. výročí narození K. H. Máchy, letos připadá na naši akci rovněž nemalé výročí, 200 let od narození K. J. Erbena. K aktivní účasti se můžete přihlásit už nyní, nejpozději do 8. 11. Stačí uvést jméno, kdo chce, může pro zajímavost uvést svou činnost (prezident, popelář, kosmonaut…), dále název příspěvku, autora a blok, ve kterém chce účinkovat. Standardní doba literárního příspěvku je 10 minut. Můžeme se domluvit i na krátkých hudebních, divadelních, tanečních, či jiných předělech. Účastníci nočních bloků budou mít speciální příděl buřtguláše a kvalitního vína moravského. Po skončení akce, pro přeživší vytrvalce – koncert Vlasty Redla.

Vše proběhne ve foyer Divadla Na Kovárně 16. - 17. listopadu 2011 Předběžný časový a tematický rozvrh: 18.00 - 19.00 19.00 - 20.30 20.30 - 22.00 22.00 - 23.00 23.00 - 01.30 01.30 - 02.30 02.30 - 03.00 03.00 - 03.30 03.30 - 04.00 04.00 - 05.00

historické prózy humor v literatuře politologie, filozofie, náboženství noční blok poezie sci-fi, horory erotická literatura literatura ovlivněná jiným žánrem dekadence žánrově nezařaditelné téma životopisy, paměti, vzpomínky

05.00 - 06.30 06.30 - 07.30 07.30 - 08.30 08.30 - 10.30 10.30 - 12.00 12.00 - 13.00 13.00 - 14.30 14.30 - 15.30 15.30 - 17.00 17.00 - 18.00

dobrodružná literatura detektivní literatura ranní blok poezie humor v literatuře pohádky, pověsti, fantasy cestopisy, přírodopisy literatura faktu naukovědná literatura krásná literatura závěrečné volné téma

Zhruba týden před akcí zveřejníme konečný program. Sledujte poděbradské divadelní vývěsky a též webové stránky www.dsj.cz. Na akci se podílejí: DS Jiří, KIC Poděbrady, Město Poděbrady, Čajovna Setkání, DDM Poděbrady, Výletní loď Král Jiří, Parní pekárna U Macháčků. Kontakt: Martin Vácha, Studentská 44, 290 01 Poděbrady, tel.: 605 345 321, e-mail: [email protected]

KULTURA

strana 6

FK

ZÁMECKÝ BIOGRAF 3. 11. / Čt / 19.30 / VĚRNÁ KOPIE / Drama / Itálie, Írán, Francie / titulky / přístupný / 60 Kč, 40 Kč (pro členy FK) Jsme přítomni dosti znepokojivé manželské scéně, neboť tu přetrvává pochybnost typická pro Kiarostamiho kinematografické rozvahy o odhalující moci předstírání, o vizionářské síle zdání, o psychoanalytické roli lži při dolování pravdy. Kiorostami nenapodobuje ani filmy, ani umění, ale život. Neboť jeho dvojice imituje dvojici, která neexistuje a po dobu jednoho odpoledne žije svou věrnou kopii života. Režie: Abbas Kiarostami Hrají: Juliette Binoche, William Shimell, Jean-Claude Carrière 4. – 6. 11. / Pá – Ne / 19.00 / BASTARDI 2 / Drama / ČR / od 12 let / 95 min. / 80 Kč Druhý díl začíná krátce po smrti největšího bastarda Michala Dostála. Michalův otec a dědeček jsou přesvědčeni, že učitel Majer stál za vraždami všech tří žáků a mstil smrt své sestry. Začnou tak Majera psychicky deptat a hledají důkazy. Ty hledá také nový policejní vyšetřovatel Karas, jenž přebírá agendu po zesnulém policejním vyšetřovateli Palečkovi. Režie: Jan Lengyel Hrají: Tomáš Magnusek, Jan Šťastný, Jiří Krampol

FK

8. 11. / Út / 19.30 / AXIS TEMPORUM / Dokumentární / ČR / přístupný / 57 min. / 60 Kč, 40 Kč (pro členy FK) Černobílý dokument zastihuje skladatele Jana Klusáka v ose času (axis temporum) mezi 70. a 75. rokem života s nesmírnou vitalitou, šarmem a vtipem. Jan komponuje a sleduje zrod stěžejní skladby tohoto období v nastudování Petra Altrichtera, pouští nás do svého dětství, které ožívá ve fotografiích jeho milovaného tatínka, který zahynul v Osvětimi, neotřele charakterizuje svá různá šťastná i těžká období, kdy nesměl být hrán. Režie: Dan Krameš Hrají: Jan Klusák 9. – 11. 11. / St – Pá / 19.00 / SUPER 8 / Sci-fi / USA / titulky / přístupný / 112 min. / 80 Kč Jeden z nejoriginálnějších tvůrců současnosti J. J. Abrams spojil síly s největším hollywoodským expertem na mimozemšťany Stevenem Spielbergem a společně natočili film, při jehož sledování si nutně vzpomenete na E. T. Mimozemšťana nebo na Blízká setkání třetího druhu. Režie: J. J. Abrams Hrají: Joel Courtney, Kyle Chandler, Elle Fanning 12. – 13. 11. / So – Ne / 19.00 / JOHNNY ENGLISH SE VRACÍ / Komedie / USA, VB, Francie / titulky / přístupný / 101 min. / 80 Kč Kdo zachrání Její veličenstvo britskou královnu, když agent 007 James Bond zrovna leží u ledu? Jeden muž už před lety dokázal, že je na něj spolehnutí a že raději Britské ostrovy zbourá, než by je vydal nepříteli v šanc. Jmenuje se Johnny English, nosí tvář Rowana Atkinsona, alias Mr. Beana, disponuje mimořádným rejstříkem grimas a silným magnetem na katastrofy všeho druhu. Režie: Oliver Parker Hrají: Rowan Atkinson, Dominic West, Gillian Anderson 15. – 16. 11. / Út – St / 19.00 / KAMARÁD TAKY RÁD / Romantický / USA / titulky / přístupný / 109 min. / 75 Kč Dylan (Justin Timberlake) a Jamie (Mila Kunis) rozhodně nemají na usedlý život ani pomyšlení. Když si Newyorčanka Jamie, zaměstnaná jako hledačka nových příležitostí, vyzkouší své umění na uměleckém řediteli Dylanovi z Los Angeles, kterého přemluví, aby vzal svou vysněnou práci v New Yorku, uvědomí si oba, že jsou si velice podobní. Každý z nich má za sebou tolik zkrachovalých vztahů, že jsou ochotni zkrátka pustit lásku z hlavy a starat se jen o zábavu. Režie: Will Gluck Hrají: Mila Kunis, Justin Timberlake, Woody Harrelson

FK

17. 11. / Čt / 19.30 / 25 ZE ŠEDESÁTÝCH / Dokumentární / ČR, SR / přístupný / 2x 100 min. / 60 Kč, 40 Kč (pro členy FK) Dokument ukazuje československou kinematografii 60. let v kontextu národním i světovém. Pojmenovává, čím Československá nová vlna překročila tehdejší

měřítka, o co obohatila světovou kinematografii, i kde zanechala nesmazatelnou stopu. Rovněž porovnává práci filmaře ve státem financované kinematografii i v prostředí volného trhu, pod tlakem ideologických požadavků na jedné straně a komerce na straně druhé. Režie: Martin Šulík Hrají: Miloš Forman, Jan Němec, Ivan Passer 18. – 20. 11. / Pá – Ne / 19.00 / MUŽI V NADĚJI / Komedie / ČR / od 12 let / 115 min. / 80 Kč Šarmantní bonviván Rudolf je o tom přesvědčen: „Ženská má mít pocit, že o chlapa musí bojovat, musí se snažit, aby si ho udržela. A hlavně, ženská se nesmí nudit…!!!“ Rudolf s úspěchem uplatňuje svou divokou teorii v každodenní praxi a to s neutuchajícím elánem, který je u čerstvého šedesátníka záviděníhodný. O to víc pak nechápe naivitu svého nesnesitelně korektního zetě Ondřeje, který pro samé svědomité plnění povinností nevnímá, jak nebezpečně se jeho žena Alice začíná nudit. Režie: Jiří Vejdělek Hrají: Jiří Macháček, Bolek Polívka, Simona Stašová 22. – 23. 11. / Út – St / 19.00 / OCELOVÁ PĚST / Drama / USA / titulky / od 12 let / 127 min. / 75 Kč V akčním snímku z blízké budoucnosti Ocelová pěst představuje Hugh Jackman Charlieho Kentona, bývalého boxera, jehož milovaný sport ovládli dva a půl metru vysocí oceloví roboti a lidé jako Charlie už do něj nadále nijak nezapadají. Protože nemá s kým zápasit a nemá žádné vyhlídky na lepší budoucnost, je nucen přivydělávat si jako promotér robotických zápasů. Režie: Shawn Levy Hrají: Hugh Jackman, Evangeline Lilly, Kevin Durand 24. 11. / Čt / 19.00 / HAPPY HAPPY / Komedie / Norsko / titulky / přístupný / 88 min. / 70 Kč Pro optimistickou Kaju je rodina tou nejdůležitější věcí na světě – a tak o ni pečuje navzdory všem. Je oddaná manželka, která partnerovi promíjí celonoční výpravy s kamarády i nedostatek sexuálního apetitu. Stejně tak je milující matka synovi, u kterého budí jen výsměch. S úsměvem, občas dosti křečovitým, bere život takový jaký je. Až do okamžiku, kdy se do sousedství přistěhuje „dokonalý manželský pár“. Režie: Anne Sewitsky Hrají: Agnes Kittelsen, Henrik Rafaelsen, Joachim Rafaelsen 25. – 27. 11. / Pá – Ne / 19.00 / PERFECT DAYS – I ŽENY MAJÍ SVÉ DNY / Komedie / ČR / přístupný / 108 min. / 80 Kč Život Eriky Oskarové (Ivana Chýlková), hvězdy televizního pořadu „Před a po“. Přitom Erika má skoro všechno – vlastní pořad, vyhlášený kadeřnický salón, velký byt s terasou a svobodu, ale s každým přibývajícím rokem víc a víc touží po tom jediném, co nemá – a to je dítě. Erika tedy nastolí plán „Dítě“ a pustí se do něj se stejnou vervou, se kterou budovala jak svůj podnik, tak své vlastní já. Jenže některé věci se nalinkovat nedají, například mladičký barman Adam (Vojta Kotek). Režie: Alice Nellis Hrají: Ivana Chýlková, Zuzana Bydžovská, Zuzana Kronerová 28. – 29. 11. / Po – Út / 19.00 / TWILIGHT SÁGA: ROZBŘESK – 1. část / Fantasy / USA / titulky / od 12 let / 111 min. / 80 Kč V první části závěrečného dílu strhující upíří romance se Bella Swan (Kristen Stewart) a Edward Cullen (Robert Pattinson) po svatbě vydávají na líbánky do Ria de Janeira, kde se konečně, stranou všeho a všech, mohou naplno oddat své lásce. Jejich štěstí ale netrvá dlouho. Bella, zmítaná prudkou vášní k upírovi Edwardovi, ale zároveň upřímnou náklonností k vlkodlakovi Jacobu Blackovi (Taylor Lautner), brzy zjišťuje, že čeká dítě. Režie: Bill Condon Hrají: Kristen Stewart, Robert Pattinson, Peter Facinelli 30. 11. / St / 19.00 / LOLLIPOP MONSTER / Drama / Německo / titulky / od 12 let / 96 min. / 80 Kč Ari a Oona. Dvě patnáctileté dívky, dvě dysfunkční rodiny. Naprosto odlišné a přesto v něčem podobné. Nikdo neposlouchá, nikdo neslyší. Ari si kompenzuje pocit nepochopení sexem s neznámým mužem, Oona vyjadřuje bolest ze sebevraždy milovaného otce sebepoškozováním a morbidními kresbami. Protiklady se přitahují. Režie: Ziska Riemann Hrají: Jella Haase, Sarah Horvath, Nicolette Krebitz

PN

Jazzový svátek s Danem Bártou Zaplněné Divadlo Na Kovárně přivítalo začátkem října charismatického zpěváka Dana Bártu. Za doprovodu velmi respektovaného jazzového seskupení Robert Balzar Trio (Robert Balzar – kontrabas / Stanislav Mácha – piano / Jiří Slavíček – bicí) zpěvák dokazoval, že mu není cizí žádný hudební žánr. Těžištěm poděbradského koncertu byly skladby z aktuálního společného akustického alba Theyories, jež odborná recenze hodnotí v superlativech. Jedná se o vlastní úpravy skladeb interpretů, které Dana Bártu v jeho pěvecké kariéře nejvíce ovlivnily. Úspěch u obecenstva měly výklady anglických textů, které zpěvák předkládal s přehledem a vtipem. Na závěr koncertu si kapela ponechala několik působivých elektronických efektů. „V Poděbradech jsem vystupoval zhruba před osmi nebo deseti lety někde v parku na lázeňské kolonádě. Tady v tomto divadelním sále jsem poprvé a mohu říci, že to pro mě není ideální prostor. Akusticky mi nepomohl, takže jsem se hlasově docela nadřel. S kapelou jsem se dal dohromady zhruba před deseti lety v projektu Illustratosphere. Docházelo a dochází ke vzájemnému ovlivňování, což mělo a vlastně stále má pozitivní účinek pro všechny. Ostatně Robert Balzar trio slaví úspěchy na našich i zahraničních pódiích. Kromě samostatných koncertů doprovází také zpěvačku Yvonnu Sanchez nebo Hanu Hegerovou. Sám prezident Bill Clinton si při své návštěvě v Praze zahrál na saxofon právě s Robert Balzar Triem. Náš společný repertoár se skládá jak z vlastních skladeb, tak

z převzatých jazzových standardů. Pokud jde o moje vzory, nebo spíše oblíbence, tak mohu uvést taková jména jako Steve Wonder, Michael Jackson, Ray Charles. Patří k nim i americký zpěvák Bobby McFerrin, se kterým jsem měl tu čest letos u nás vystupovat. Ale chci říci, že si rád poslechnu každého zpěváka, který mě zaujme barvou hlasu, frázováním či přístupem k melodii,“ uvedl po koncertu pro Poděbradské noviny Bárta. Zpěvák s charakteristicky zastřeným hlasem se vynořil z klokotu devadesátých let jako osobnost, která vnímá a tvoří muziku všemi smysly. Emoce, pocity a hudební nápady jsou v jeho písních v rovnováze. Jeho příznivci dobře vědí, že je držitelem celé letky Zlatých andělů, tedy pěti cen Akademie populární hudby. Zkrátka česká populární hudba v něm našla přirozený idol, respektovaný kritikou a uznávaný posluchači. Krátkým ohlédnutím lze připomenout, že zpěvák se objevil v muzikálu Jesus Christ Superstar, kde s obrovským úspěchem hrál Jidáše i Ježíše. Následoval další muzikál Evita, v němž ztělesnil postavu Che Guevary. Pozorným filmovým divákům pak utkvěl jako Vodník ve snímku Kytice. „Musím se přiznat, že vaše město skoro neznám, ale mohu říci že mi chutná Poděbradka, kterou piji téměř pravidelně. Stručně řečeno je to moje nejoblíbenější minerálka. Potom, v Praze bydlím nedaleko náměstí Jiřího z Poděbrad,“ dodal s úsměvem Bárta. Text a foto Milan Čejka

Krajané zahrají v Libici Do Libice nad Cidlinou zavítá divadelní soubor chorvatských Čechů z Daruvaru. Krajané stále ctí české tradice. Zpívají, tančí, hrají divadlo, ale hlavně udržují český jazyk. V libickém kulturním domě uvedou v pátek 4. 11. od 19 hodin komedii Pavla Němce s názvem Doba kamenná a divadelní žert Jiřího Hory Klepavé báby. Akci pořádá místní spolek Vojan a zve všechny příznivce dobrého divadla. Text a foto (čej)

Borecký vystavuje v galerii V Galerii Ludvíka Kuby je po celý listopad otevřena výstava obrazů Miloslava Boreckého zachycujících krajinu středního Polabí. Návštěvníci si zde mohou prohlížet zajímavé přírodní scenérie, nechybí zobrazení sakrálních i světských staveb z poděbradského a nymburského regionu. V povědomí nejen poděbradské veřejnosti a širšího regionu je Miloslav Borecký dlouhá léta známý jako malíř Polabí. „Považuji se za realistu s určitými sklony k impresionismu.Velkými vzory jsou pro mě francouzští malíři tohoto směru. Jejich tvorba se mi líbí a nezapírám, že inspirace přichází od nich. Ovšem Polabí je moje velká a celoživotní láska, takže nemám zvláštní potřebu jezdit do ciziny a malovat exotické kraje. V našem regionu je mnoho zajímavých motivů, přitom právě v Polabí mnoho malířů netvoří,“ uvedl Borecký.

3. listopadu 2011

DIVADLO NA KOVÁRNĚ 6. 11. / Ne / 19.30 / CO V DETEKTIVCE NEBYLO – Zábavná řada Brilantně napsaná detektivní komedie s vtipnou zápletkou. Hrají Petr Nárožný, Jana Boušková nebo Jana Švandová, Martin Sochor, Martin Kubačák nebo Nikola Navrátil, Oldřich Vlach nebo Bořík Procházka, Václav Vydra, Miloš Hlavica nebo Ladislav Trojan a Ota Sládek. Uvádí Agentura Harlekýn Cena vstupenky: 390 Kč 8. 11. / Út / 19.00 / KONCERT S.O.V. Abonentní koncert Společnosti Otakara Vondrovice, o.s. Cena vstupenky: 80 Kč 11. 11. / Pá / 19.30 / O LÁSCE ČILI PARLE MOI D’AMOUR – Výběrová řada Komorní hra v podání Karla Rodena a Jany Krausové, která s lehce drastickým humorem sleduje pár středního věku, jenž ve svém přepychovém bytě probírá nejrůznější traumata dlouholetého manželského vztahu. Uvádí Studio Dva Cena vstupenky: 370 Kč 12. 11. / So / 17.00 / KYTAROVÝ RECITÁL V HAVÍŘ. KOSTELÍKU Kytarista, skladatel a pedagog Lukáš Sommer oživí kostel Nanebevzetí Panny Marie skladbami J. S. Bacha, A. Vivaldiho, F. Tárrega ad. Cena vstupenky: 40 Kč 14. 11. / Po / 19.00 / PODZIMNÍ KONCERT ŽÁKŮ ZUŠ Cena vstupenky: 40 Kč 16. – 17. 11. / St – Čt / 18.00 – 18.00 / Foyer Divadla Na Kovárně / 24 HODIN ČTENÍ 12. ročník čtecího maratónu, tentokrát opět ve foyer Divadla Na Kovárně. Každý návštěvník se může zúčastnit přečtením úryvku ze své oblíbené literatury. 17. 11. / Čt / 19.30 / VLASTA REDL Zpěvák, textař, skladatel a multiinstrumentalista (hraje na kytaru, klávesy, piáno, mandolínu, tamburínu a další nástroje). Ve své tvorbě dokázal osobitě skloubit rock, big beat, folk a lidovou hudbu. Píše také scénickou hudbu a produkuje, podílel se na téměř 60 albech. Cena vstupenky: 250 Kč (předprodej), 280 Kč (na místě) 20. 11. / Ne / 15.00 / JAK VÍLA MODROVLÁSKA SPLNILA TŘI PŘÁNÍ Příběh Vás zavede do lesního království Modrovlásky, moudré a spravedlivé víly, která Matěje s Andělkou odmění za dobrý skutek kouzlem. Jak si Matěj a Andělka s darem od víly Modrovlásky poradí? Přinese jim štěstí, anebo smůlu? Cena vstupenky: 60 Kč 22. 11. / Út / 15.00 / MELODIE SLAVNÝCH SKLADATELŮ Sopranistka Jana Heryánová Ryklová a houslista František Lamač uvedou známé skladby českých i zahraničních skladatelů na poli operety, opery, muzikálu i klasické hudby. Cena vstupenky: 70 Kč 27. 11. / Ne / 16.00 (Jiřího nám.) a 18.00 (Žižkov) / ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMKU Bližší informace na speciálních plakátech.

Slavnostní vernisáž se koná v pátek 4. listopadu od 17 hodin. Při zahájení vystoupí Pěvecký sbor sv. Cecílie. Text a foto (čej)

Originální koncert krásné hudby Dramaturgie koncertů krásné hudby pokračuje v úterý 8. listopadu v Divadle Na Kovárně, kde od 19 hodin spolu zahrají Petr Nouzovský na violoncello a Ladislav Horák na akordeon. Petr Nouzovský je absolventem Pražské konzervatoře a HAMU v Praze, dále studoval v Drážďanech a na Královské konzervatoři v Madridu. Své umění si zdokonalil u více jak deseti světových violoncellistů na mistrovských kurzech. S akordeonistou prof. Ladislavem Horákem vytvořili originální komorní duo s neméně originálním programem „Vivat tango“. Prof. Horák je vynikajícím akordeonistou a na Pražské konzervatoři vykonává funkci zástupce ředitele. Díky svým organizačním schopnostem se zasloužil o úspěšný průběh oslav k výročí založení Pražské konzervatoře. Jeden z našich nejvýznamnějších violoncellistů Petr Nouzovský (jn)

Autorské šansony „Bar Babylon“ Festival Divadelní babí léto-podzim Libice nad Cidlinou 2011 pokračuje koncertem šansonového uskupení „6 NaChodníku Náchod“. Soubor vznikl zhruba před pěti lety a libické vystoupení nese název Bar Babylon. To je vlastně také titul debutového alba z roku 2008, jehož kmotrou byla při křtu hvězda českého jazzu Jana Koubková. „Název 6 NaChodníku vznikl nejen kvůli jejich rodnému městu, tedy Náchodu, ale i pro začátky souboru, kdy, jak sami říkají, začali vystupovat ‚skoro na chodníku‘. Každá píseň, nebo chcete-li příběh, je uveden vtipným komentářem, spjatým s textem či okolnostmi vzniku,“ uvedla za organizátory Helena Vondrušková. Koncert proběhne ve středu 16. listopadu od 19 hodin v libickém kulturním domě. V sále bude stolové uspořádání s možností občerstvení. (čej)

PN

KALEIDOSKOP

3. listopadu 2011

strana 7

Královna babiček je bývalá kriminalistka z Brna

V divadle to rozjedou Roden a Krausová

Kongresový sál Lázeňské kolonády v Poděbradech patřil v sobotu 22. října šestému ročníku oficiální soutěže Missis Eurobabička 2011 České a Slovenské republiky. Vítězkou se stala Alena Plšková z Brna.

V pátek 11. listopadu bude Divadlo Na Kovárně patřit Karlu Rodenovi a Janě Krausové.

Do soutěže se přihlásilo 563 žen z celého Česka a ze Slovenska, deset z nich se úspěšně probojovalo až do finále. Slavnostním večerem provázela známá moderátorka Eva Jurinová, k poslechu zazpíval finalista soutěže Česko-Slovenská Superstar 2011 Martin Kurc. „Snažíme se, aby každý ročník byl zase v něčem lepší, aby svou úrovní překonal ty předchozí. Prakticky jediným kritériem pro soutěžící je, aby měla vlastní vnouče. A nepsaným kritériem je smysl pro humor. Na rozdíl od jiných soutěží této kategorie dbáme především na to, aby soutěž byla zábavná, a aby se dobře bavili jak soutěžící, tak i diváci,“ řekl Vladimír Tauchman, ředitel projektu. Finalistky se divákům a porotě nejprve postupně představily a v další volné disciplíně předvedly svůj herecký, taneční nebo pěvecký talent. Následovala akční scénka babičky s nezbednou vnučkou, která se snažila dostat soutěžící do kritických a mnohdy až choulostivých situací. Roli vnučky úspěšně sehrála Missis Eurobabička 2008 Eliška Volmutová. Soutěžní klání dámy zakončily módní přehlídkou v modelech firmy Nicol z Třebechovic pod Orebem. O tom, že se diváci, porota i samotné „eurobabičky“ náramně bavili, svědčil častý bouřlivý smích doprovázený srdečným potleskem. A kdo usedl na trůn pro Miss Eurobabičku 2011? Brňanka Alena Plšková. „Vítězství jsem nečekala, soutěž byla totiž velmi

Snímek dokládá, že v představení O lásce čili Parle moi d´amour půjde takřka o život. Je totiž půlnoc a manželé se právě v tuto chvíli rozhodli, že si „vyřídí účty“. Ve francouzské konverzační komedii Philippa Claudela se ve strhujícím manželském duelu představí Jana Krausová a Karel Roden. (red)

Mateřské centrum Nejúspěšnější „eurobabičky“ (zleva): Renata Šťastná, Alena Plšková, Terezie KornošováSzabová a Jana Fialová

vyrovnaná. Výhru si užívám a je možná dobře, že něco takového přišlo, až když jsem starší. Vystupování v soutěži není tak jednoduché, jak to může vypadat. Chce to hodně odvahy a podporu doma. Mnoho hlasů mi poslali studenti a děti, se kterými jezdím na tábory a kteří informace o „Eurobabičce“ objevili na internetu. Takže všem moc děkuji,“ řekla po soutěži šťastná Plšková, která vyhrála týdenní pobyt pro dvě osoby v romantickém hotelu Bílá růže v Písku. Vítězka pracovala téměř celý život jako kriminalistka se specializací na trestnou činnost páchanou na dětech a dnes je vysokoškolskou pedagožkou

a forenzní psycholožkou ve Vzdělávacím institutu ochrany dětí. Na otázku, zda by poděbradským babičkám doporučila, aby se do této soutěže přihlásily, odpověděla: „Určitě to zkuste, stojí to za to. Celé je to vlastně o tom, dokázat sama sobě, že se umím překonat a ukázat těm, se kterými žijete a mají vás rádi, že dokážete být úžasní. Určitě je to výzva pro všechny.“ Křišťálové poháry pro vítězné babičky dodala poděbradská sklárna Crystal BOHEMIA. Celý článek najdete na www.podebradskenoviny.cz. Karel Liška

nabízí poradenství v oblasti sladění práce a rodiny a profesně kariérové poradenství jako pomoc při vyjednávání se zaměstnavatelem v oblasti flexibility práce pravidelně každý čtvrtek od 10 do 12 hodin. Je nutné se předem objednat na tel.: 325 616 406 nebo e-mailem na adrese: [email protected] Konzultace jsou ZDARMA. MC Poděbrady • Za nádražím 763/III • 290 01 Poděbrady

Kouzelníci z poděbradského „Srdce“ válí ,,Povídejme si děti“ Kouzelníci z Handicap centra Srdce měli na Mistrovství republiky v moderní magii nejdelší potlesk.

Začátkem listopadu se malí diváci mohu těšit na „pejska a kočičku“.

V letošním roce se po čtyřech letech konalo v Týně nad Vltavou Mistrovství České republiky v moderní magii. Samozřejmě tady nesměla chybět skupina kouzelníků PODĚBRADSKÉ TRIO z Handicap centra Srdce, o. p. s., zastoupená kouzelníky Radkem, Miroslavem a půvabnou kouzelnicí Evou. Ti měli možnost předvést své kouzelnické umění a zúročit tak píli a čas věnovaný nácviku kouzel a triků. Velkou motivací pro jejich další veřejné vystoupení určitě bylo získání diplomu za nejdelší potlesk, který jim předal prezident Českého magického svazu, známý kouzelník a iluzionista Pavel Kožíšek. Text a foto Handicap centrum Srdce

V Divadle Na Kovárně 3. a 4. listopadu vždy v 8.30 a v 10 hodin, vystoupí se svým hudebně-pohádkovým představením ,,Povídejme si děti“ Michaela Novozámská a Hudební divadlo dětem. Tři pohádky se spoustou veselých písniček jsou zkomponovány na motivy pohádek J. Čapka ,,O pejskovi a kočičce“. Vstupné je 50 Kč s dárkem pro každého ve formě dětského časopisu. (mb)

Úspěšné kouzelnické trio z Handicap centra Srdce

Vinotéka Na Kolonádě Srdečně Vás zveme na ochutnávku

SVATOMARTINSKÝCH VÍN ROČNÍKU 2011 Z MORAVSKÝCH VINIC V PÁTEK 11. 11. 2011 v 11.11 hodin

Letos je možné si k vínu objednat i martinskou husu, tak neváhejte a přijďte ochutnat.

Kolonáda - dům JAKUB

(třetí dům od konce vpravo směrem k nádraží, nebo příjezd z ulice Hakenova). Tel. 602 320 102, 602 221 593, mail:[email protected] Otevřeno Po 14 - 17.30, Út - Pá 10 - 17.30, So 9 - 12, 15 - 17h. (Pá 11. 11. do 21 hodin)

Znáte všechna romantická zákoutí Poděbrad? Pokud ne, máme pro vás tip. Městské kulturní centrum Poděbrady vydalo stolní kalendář „Romantická zákoutí Poděbradska 2012“, který je v prodeji za 65 Kč.

ANKETA: Kde a kdy by se měl uskutečnit novoroční ohňostroj? 31. prosince o půlnoci na kolonádě 31. prosince o půlnoci na ostrově 1. ledna odpoledne na ostrově Hlasovat můžete na webu Poděbradských novin: www.podebradskenoviny.cz nebo své názory zaslat na e-mailovou adresu: [email protected]

SPORT

strana 8

PN

3. listopadu 2011

S poděbradskými squashisty o pálení kilojoulů, horkých hlavách a vítězství na úvod Poděbradské noviny byly při tom, když squashisté Poděbrad úspěšně zvládli vstup do nové sezony. Při této příležitosti vyzpovídaly některé hráče a dozvěděly se mnoho zajímavostí. Poslední říjnovou sobotu vkročili hráči Squash klubu Poděbrady do nové sezony. Jak se hráči připravovali na sezonu? Jak moc fyzicky náročný sport je squash? Bez čeho se při hře určitě neobejdete?

Túry a sauna pro zpestření Tak jako v každém sportu i ve squashi platí, že čím náročnější přípravu hráči podstoupí, tím lepší výsledky mohou v sezoně čekat. Poděbradský tým neponechal nic náhodě. „V zimě absolvovalo několik našich hráčů soustředění v Poniklé. Kromě squashe a ping-pongu nám přípravu zpestřily dvě dvacetikilometrové túry.

Konec pobytu jsme zakončili zaslouženou relaxací v sauně,“ okomentoval přípravu na sezonu kapitán týmu Pavel Beneš. Jinak probíhala příprava hráčů squashe výhradně v hale. Jak často hráči trénují, nám řekl člen poděbradského družstva Patrik Kobera. „ Mladší hráči zvládnou i čtyři tréninkové jednotky týdně, my však trénujeme dvakrát týdně. Možná se to nezdá, ale squash je fyzicky a pohybově hodně náročný sport. Člověka bolí celé tělo a dva tréninky jsou tak akorát.“

Systém? Až šest bodů za výhru

Squash klub Poděbrady nastupuje ve druhé lize ve skupině „B“. V této skupině je celkem devět týmů. Liga se hraje o čtyřech víkendech za sezonu. Domácí tým hostí vždy dva soupeře. Z každého celku jsou vybráni čtyři hráči. Kdo proti sobě ve dvouhře nastoupí, určuje aktuální žebříček. Zpravidla proti sobě nastupují nejvýše postavení hráči týmů. Žebříček tak určí všechny dvojice. To samozřejmě přidává na atraktivitě zápasů, které bývají často vyrovnané. „Zápas může trvat pět minut stejně jako hodinu a půl. Když se sejdou dva vyrovnaní hráči, je to opravdu na dlouho. Na druhou stranu to není na škodu, protože při squashi se člověk nenudí,“ uvedl Kobera. Hraje se na tři vítězství do jedenácti. Za účast v zápase si týmy automaticky připisují jeden bod do celkové tabulky. Vítězstvím lze získat až šest bodů. „Soutěžní zápasy se nehrají zas tak často. Každý víkend ale probíhají turnaje, na které se hráč První zápasy nové sezony se hráčům Poděbrad povedly

Golfista Šulc ovládl Mid Tour Premiérový ročník golfové soutěže Mid Tour ČGF postupně zavítal do Mladé Boleslavi, na Kaskádu, Kunětickou Horu a do Kynžvartu. Všechno tedy kvalitní a oblíbená mistrovská hřiště. Nejlepší hráči a hráčky nad 35 let měli právo po těchto čtyřech turnajích startovat ve dvoukolovém turnaji Masters, který v pátek začátkem října hostila nová „osmnáctka“ v Praze na Zbraslavi.  Kapacita 84 hracích míst zůstala bohužel nevyčerpána – v Masters se nakonec možná i vinou nepříznivé předpovědi počasí představilo 59 mužů a 15 žen.  Z vítězství se mezi muži radoval jeden z papírových spolufavoritů - Marek Šulc z GC Poděbrady( - 79, 79.). Soutěže Tipsport Pohár mistrů golfových klubů ČR 2011, konaném ve dnech 8. - 9. listopadu na hřišti Golf Resort Konopiště, se zúčastnilo celkem 44 mužů a 29 žen. V této prestižní soutěži se na 12. pozici umístil Dušan Suchánek z GC Poděbrady a ve stejné soutěži žen obsadila čtvrté místo Marcela Hyková. (red)

může přihlásit, takže se squash dá hrát v podstatě celoročně,“ podotkl Kobera.

Cíl? Hlavně se udržet, říká kapitán Beneš

Sálovky, raketa a chuť

Kapitánem poděbradského squashového týmu je Pavel Beneš. Ten prozradil zajímavosti z „kuchyně“ místního oddílu.

Squash patří mezi sporty, které nejsou finančně příliš náročné. „Stačí vám kvalitní halová obuv, raketa a chuť do hry. Pokud něco z uvedených věcí nemáte – tedy kromě té chuti – nevadí. Ve většině hal vám boty i raketu zapůjčí,“ řekl dále Kobera. Hlavně kvalitní squashová obuv je nezbytností. Při hře potřebuje hráč rychle reagovat a prudce měnit směr pohybu. S trochou nadsázky se dá říct, že špatná obuv vám může prohrát zápas. „Po zápase je vhodné zajít do sauny, bazénu a regenerovat. Při squashi se skvěle odreagujete. Zároveň se pořádně zapotíte. Podle mě je squash nejdynamičtějším a fyzicky nejnáročnějším sportem,“ dodal Kobera. První soutěžní kolo dopadlo pro hráče Poděbrad výborně. Oba své úvodní zápasy na domácích kurtech zvládli a porazili Svijany i Čimice. Získali tak devět bodů z dvanácti možných. Text a foto Michal Kozák

Kolik hráčů hraje za poděbradský klub? Na soupisce máme patnáct hráčů. V „A“ týmu je pět stálých hráčů. Ostatní hrají za druhý tým Poděbrad třetí ligu, ale jsou zapsáni na soupisce. Snažíme se síly rozložit na více hráčů, abychom podávali co nejlepší výkony a získávali co nejvíce bodů.

někoho trefí míčkem. Na stísněném prostoru se hráči někdy srazí. Zajímavé je, když se sejdou na hřišti dvě horké hlavy, pak vznikají pro ostatní časté „sranda situace.“ Jaké máte cíle pro právě začínající sezonu? Bude to znít asi trochu divně, ale naším hlavním cílem je, abychom se ve druhé lize udrželi. V posledních letech je soutěž hodně vyrovnaná, a tak by setrvání v ní bylo úspěchem. Chceme podávat stoprocentní výkony, abychom měli jistotu udržení v soutěži co nejdříve. (mko)

Lze se squashem uživit? Squash se dá v Čechách hrát „pouze“ pro radost ze hry. Nepatří mezi sporty, kterými se lidé mohou uživit. Takže i v našem týmu hrají obyčejní lidé, kteří sportují po pracovní době. Jaké kuriózní situace se při squashi mohou přihodit? Občas někdo

Squash – energetický „očistec“

srovnání vybraných sportů a výdeje kalorií

Sjezdové lyžování

150 kcal

Squash

290 kcal

Horolezectví

320 kcal

Golf

Cyklistika

170 kcal

240 kcal

Pozn.: Údaje odpovídají průměrnému výdeji kalorií za půl hodiny pohybu, mohou se měnit podle váhy, kondice sportovce a intenzity pohybu. zdroj: internet

Basketbalistky Poděbrad chtějí s novou trenérkou „na bednu“ Poděbradský basketbalový tým žen vstoupil do nové sezony krajského přeboru.

Poděbraďák Marek Šulc, vítěz Masters Mid Tour.

Další úspěchy poděbradského aerobiku

Jako bývalé mistryně této nejvyšší regionální soutěže z roku 2009/2010 se budou snažit v letošní sezoně obstát v konkurenci, která je doplněna o družstva ze severu Čech. Start do soutěže se polabským basketbalistkám příliš nevydařil. Po prohrách v Brandýse a Dobřichovicích však poděbradské hráčky rozdrtily na domácí palubovce Pečky (71:43) Tento rok se družstva ujala Sandra Martincová, jež bude v týmu vedle role hráčky také trenérkou týmu. V příštích měsících se bude snažit zapracovat do týmu mladé poděbradské hráčky, které by měly

v budoucnu doplnit současný zkušený kádr. Cílem poděbradských basketbalistek v nadcházející sezoně jsou stupně vítězů. Družstvo Poděbrad tímto děkuje za sponzorské dary (v podobě dresů a mikin) restauraci Na Střelnici a čerpací stanici Matimex. Nejbližší domácí termíny zápasů: 26. listopadu: Poděbrady – Česká Lípa 27. listopadu: Poděbrady – Mladá Boleslav (red)

V sobotu 15. listopadu se dvacet děvčat z našeho oddílu aerobiku TJ Sokol Poděbrady vydalo do Prahy na soutěž KK Individuals. těžící rozdělují podle výkonnosti do Soutěžilo se ve cvičení aerobiku jednotskupin A, B, C a nás velmi těší, že velká livců podle lektora a ve druhé části byla většina našich dívek postoupila ze skupipro dívky připravena soutěž MISS, jež ny A. má tři ligová kola a finále se bude konat Blahopřejeme a děkujeme rodičům v prosinci letošního roku. Dívky si přia dětem za vzornou reprezentaci. vezly spousty krásných medailí a ocenění Monika Sobotková nejen za cvičení, ale i za krásné úsměvy, účesy a kostýmy. Všechny postoupily do dalšího ligového kola. Největším úspěchem v kategorii 4-7 let bylo vítězství Lii Herzánové a druhé místo Nely Dobiášové. V kategorii 8-10 let jsme obsadili celé stupně vítězů – zvítězila Natálie Vinecká, druhá byla Dominika Herzánová a bronzová pak Barbora Hrodková. V kategorii 11-14 let skončila na čtvrtém místě Nikola Skopalíková, stejně jako v kategorii 15-26 let Tereza Poláčková, šestá pak byla, také v kategorii pro nejstarší, Simona Sluťáková. Na těchto závodech se sou- Skupinka našich nejmladších z kategorie 4-7 let ve cvičebním.

KAM ZA SPORTEM BASKETBAL

Muži Sobota 12. listopadu Basket Poděbrady – Synthesia Pardubice Neděle 13. listopadu Basket Poděbrady – Sokol Hradec Králové „B“

FOTBAL

Sobota 5. listopadu Bohemia Poděbrady – Brandýs - Boleslav (14:00) Libice nad Cidlinou – Kostomlaty (14:00) Neděle 6. listopadu Slovan Poděbrady – Polaban Nymburk „B“ (14:00) Sobota 12. listopadu Pátek – Slovan Poděbrady (14:00) Křečkov – Dymokury (14:00) Neděle 13. listopadu Bohemia Poděbrady „B“ – Libice nad Cidlinou (14:00)

LEDNÍ HOKEJ

Sobota 5. listopadu HC Poděbrady – HC Příbram (17:15, ZS Nymburk)

STOLNÍ TENIS

Sobota 12. listopadu Sokol Poděbrady – Sokol Lysá nad Labem (17:00) Neděle 13. listopadu Sokol Poděbrady – TJ Sadská „C“ (10:30)

STRUČNĚ

Basketbalistky Poděbrad vstoupily do nové sezony.

Hokejistům se začíná dařit Hráči HC Poděbrady si z posledních dvou kol krajské ligy odnesli plný počet šesti bodů za dvě vítězství. Naposledy porazili lídra soutěže z Jesenice na jeho ledě 4:2 a poskočili už na devátou pozici v tabulce. (red)

Poděbradské noviny Vydavatel KIC Poděbrady s. r. o., IČO 26421666, redakce: Aleš Kubelka (vedoucí redakce), Monika Langrová, grafická úprava: Jitka Niebauerová, stálí spolupracovníci: Milan Čejka, Michal Kozák, Karel Liška, Lucie Procházková. Inzerce: [email protected]. Adresa redakce: Poděbradské noviny, Jiřího náměstí 1/1, 290 01 Poděbrady, telefon: 325 612 505, www.ipodebrady.cz, e-mail: [email protected]. Tisk: Tiskárna Petr Pošík. Registrační číslo: MK ČR E 10868* Příští číslo vyjde ve středu 16. listopadu 2011.