Zhodnocení reprodukčních ukazatelů klisen v Hřebčíně Napajedla, a.s

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Zhodnocení reprodukčních ukazatelů klisen v Hřebčíně Napajedla, a.s. Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Iva Jiskrová, Ph.D.

Vypracovala: Ing. Marcela Henslerová

Brno 2012

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Zhodnocení reprodukčních ukazatelů klisen v Hřebčíně Napajedla, a.s.“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne………………………………………….... podpis diplomanta……………………………

PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat doc. Ing. Ivě Jiskrové Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při zpracování této diplomové práce, Ing. Kateřině Sedláčkové (Hřebčín Napajedla) za poskytnutou plemenářskou dokumentaci a MVDr. Markétě Sedlinské Ph.D. (VFU v Brně) za poskytnutí materiálů k této práci.

ABSTRAKT Název práce: Zhodnocení reprodukčních ukazatelů klisen v Hřebčíně Napajedla, a.s. Autor: Ing. Marcela Henslerová V této diplomové práci je charakterizována plemenitba v chovu koní. Bylo zhodnoceno sedm reprodukčních ukazatelů klisen v Hřebčíně Napajedla, a.s., zjištěných na základě údajů ze zootechnické evidence z let 2005 až 2009. Za sledované období bylo připuštěno 241 klisen. Procento zabřeznutí v dané době bylo 86 %, z toho 38 % klisen zabřezlo po druhém připuštění (skoku) a 22 % klisen po prvním připuštění. Průměrná délka gravidity byla 337,25 dní, což odpovídá fyziologickému rozpětí. U 4 % klisen došlo ke vstřebání zárodku a u dalších 4 % ke zmetání plodu. V průběhu sledování uhynuly 2 % březích klisen. Narodilo se 87 % živých a 2 % mrtvých hříbat. Po porodu uhynulo 6 % hříbat. Dvojčatová březost se zjistila u 5 % zabřezlých klisen. Úspěšnost zabřeznutí na první říji po porodu byla 57%. Hřebčín Napajedla, a.s. je svými výsledky o reprodukci nadprůměrný. Hlavní zásluhu má na tom vysoká úroveň chovatelské péče a kvalitní podmínky chovu. Klíčová slova: koně, chov, plemenitba, připouštění.

ABSTRACT Title: The evaluation of reproduction indicators of mares in the Napajedla stud, a.s. Author: Ing. Marcela Henslerová In this diploma thesis is characterized the horse breeding. There were evaluated seven reproductive indicators of mares in Napajedla stud. Indicators were established from the data of breeders’ records in 2005 – 2009. In the monitored period was 241 mares mated. The rate of pregnancy (fertility) was 86 %, of which 38 % were pregnant after the second mating and 22 % after the first mating. Average length of gravidity was 337,25 days, as it corresponds to physiological range. From all of the pregnant mares was 4 % abortion and 4 % of resorption. Alive born foals was in 87 % of pregnant mares and 2 % was born death. The quantity of foals lost after the birth was 6 %. Multiple pregnancies (twins) were found out in 5 % of pregnant mares. Conception efficiency on the first oestrus after foaling was 57%. The Napajedla stud is by the results of reproduction parameters higher than average. The greatest claim to fame has very high level of breeders care and rearing conditions. Key words: horses, breed, breeding, mating.

OBSAH 1 ÚVOD...................................................................................................................- 9 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED ....................................................................................- 10 2.1 Chovatelská zařízení ....................................................................................- 10 2.2 Hřebčín Napajedla, a.s. ................................................................................- 10 2.3 Anglický plnokrevník...................................................................................- 11 2.3.1 Stavy anglického plnokrevníka.............................................................- 11 2.4 Plemenitba....................................................................................................- 11 2.4.1 Způsoby plemenitby .............................................................................- 11 2.4.2 Plemenářský zákon ...............................................................................- 12 2.5 Charakteristika reprodukčního cyklu klisen.................................................- 12 2.5.1 Dospělost koní ......................................................................................- 12 2.5.2 Pohlavní cyklus klisen ..........................................................................- 12 2.5.3 Říje klisen .............................................................................................- 14 2.5.3.1 Detekce říje....................................................................................- 15 2.5.3.2 Ovlivnění nástupu říje ...................................................................- 15 2.5.3.3 Určení a ovlivnění doby ovulace ...................................................- 16 2.5.4 Připouštění klisen..................................................................................- 17 2.5.5 Příprava na připouštěcí období .............................................................- 18 2.5.6 Připouštěcí sezona.................................................................................- 18 2.5.7 Připouštění klisen v první poporodní říji ..............................................- 18 2.5.8 Březost ..................................................................................................- 19 2.5.8.1 Délka březosti ................................................................................- 19 2.5.9 Dvojčatová březost ...............................................................................- 20 2.5.10 Vyšetření reprodukčního aparátu..........................................................- 22 2.5.10.1 Klinické vyšetření pohlavního ústrojí klisen.................................- 22 2.5.10.2 Sonografické vyšetření pohlavního ústrojí klisen a jeho význam .- 22 2.5.10.3 Využití laboratorních metod k určení reprodukční situace u klisny- 23 2.5.11 Porod.....................................................................................................- 23 2.5.12 Poporodní komplikace ..........................................................................- 24 2.6 Plodnost........................................................................................................- 25 2.6.1 Faktory ovlivňující reprodukční schopnosti koní .................................- 26 2.6.1.1 Vliv typu rozmnožování ................................................................- 27 2.6.1.2 Vliv plemene .................................................................................- 27 2.6.1.3 Vliv věku .......................................................................................- 27 2.6.1.4 Vliv pracovního využití.................................................................- 28 2.6.1.5 Vliv reprodukční minulosti............................................................- 28 2.6.1.6 Vliv měsíce, teploty prostředí a dostihové kariéry........................- 28 2.6.1.7 Smíšená reprodukční výkonnost stáda klisen a její ovlivňování...- 29 2.7 Hlavní příčiny a formy poruch plodnosti u klisen .......................................- 29 2.7.1 Lidský faktor.........................................................................................- 29 2.7.2 Biologické faktory ................................................................................- 29 2.7.2.1 Novotvary ovárií u klisen ..............................................................- 30 2.7.2.2 Endometritida klisen......................................................................- 30 2.7.2.3 Časná ztráta gravidity ....................................................................- 30 2.7.2.4 Aborty............................................................................................- 31 2.7.2.5 Porody mrtvých nebo neživotaschopných hříbat ..........................- 32 2.7.2.6 Funkční poruchy plodnosti ............................................................- 32 2.8 Prevence poruch plodnosti ...........................................................................- 33 -

3 CÍL PRÁCE ........................................................................................................- 33 4 MATERIÁL A METODIKA..............................................................................- 34 4.1 Sledované reprodukční ukazatele.................................................................- 34 5 VÝSLEDKY A DISKUSE .................................................................................- 35 5.1 Procento zabřeznutí......................................................................................- 35 5.2 Počet připuštění (skoků) potřebných na zabřeznutí .....................................- 39 5.3 Průběh gravidity ...........................................................................................- 43 5.4 Délka gravidity.............................................................................................- 47 5.5 Dvojčatová březost.......................................................................................- 50 5.6 Úhyn hříběte po porodu ...............................................................................- 53 5.7 Procento zabřeznutí na první říji po porodu.................................................- 56 5.8 Celkové zhodnocení .....................................................................................- 60 5.8.1 Procento zabřeznutí...............................................................................- 61 5.8.2 Počet připuštění (skoků) potřebných na zabřeznutí..............................- 62 5.8.3 Průběh gravidity....................................................................................- 64 5.8.4 Délka gravidity .....................................................................................- 64 5.8.5 Dvojčatová březost ...............................................................................- 65 5.8.6 Úhyn hříběte po porodu ........................................................................- 66 5.8.7 Procento zabřeznutí na první říji po porodu .........................................- 66 6 ZÁVĚR ...............................................................................................................- 67 7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY...............................................................- 70 8 SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................- 75 -

1 ÚVOD Anglický plnokrevník vznikl v 17. a 18. století v Anglii. Byl vyšlechtěn pro dostihy a jeho nejdůležitější vlastností byla rychlost. Je to ušlechtilý a harmonický kůň tvrdé konstituce, středního až většího obdélníkového rámce, patří mezi nejranější plemena. Pro své vlastnosti se využívají ve šlechtění mnohých plemen, ať již při tvorbě plemen nových nebo při jejich zušlechťování. Čeští chovatelé anglického plnokrevníka jsou organizováni ve Svazu chovatelů plnokrevníka a majitelů dostihových koní (SCHPMDK) a plemennou knihu vede Jockey Club ČR, který zajišťuje šlechtění a kontrolu užitkovosti. Díky své pevné konstituci, vysoké výkonnosti a schopnosti regenerace po námaze je často využíván ke zvýšení výkonnosti a zlepšení konstituce při křížení s jinými teplokrevnými plemeny. Největším chovatelem anglických plnokrevníků v České republice je Hřebčín Napajedla, a.s. Jeho chov dává nejkvalitnější potomstvo hlavně pro uplatnění v dostihovém sportu. Tento hřebčín má velmi dobré podmínky k chovu koní. Jedná se o dobré ustájení, krmení, veterinární ošetřování, atd. Nachází se ve městě Napajedla, v okrese Zlín a přiléhá k zámku s anglickým parkem. Hřebčín, který byl nejvýznamnějším v Rakousko-Uhersku, založil v roce 1886 velký dostihový nadšenec Aristide Baltazzi s cílem zde chovat plnokrevníky. I po rozdělení republiky pokračuje hřebčín

Napajedla

v tradici

nejúspěšnějšího

domácího

chovatele

anglických

plnokrevníků. V roce 1937 tento původně soukromý hřebčín získal v dražbě stát. Od roku 1992 byl státní podnik privatizován a vznikla akciová společnost Hřebčín Napajedla. Dobré vyhlídky do budoucna získal chov přístupem k novým plemenným liniím britských a zámořských hřebců. Koně z napajedelského chovu vyhrávají dostihy nejen v České republice či na Slovensku, ale připisují si vítězství i v Anglii, Francii, Švýcarsku, Německu nebo v Rakousku. Připouští se pouze přirozenou plemenitbou. Nejdůležitější vlastností hospodářských zvířat je plodnost. Cílem plemenářské práce v chovu koní je neustálé zlepšování plemen koní, popřípadě i vytvoření plemen nových. Zlepšení je zaměřeno hlavně na zvýšení výkonnosti a exteriér. Úspěch plemenářské práce tedy závisí na volbě plemeníka a chovné klisny. Významný vliv mají také podmínky prostředí, v němž bude realizován úspěšný chov a odchov.

-9-

2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Chovatelská zařízení Zemské (státní) hřebčince – chovatelská zařízení, která vlastní plemenné hřebce a spravují státní plemenné hřebce (MISAŘ a JISKROVÁ, 2001). Hřebčíny – chovatelská zařízení, která mají stádo vybraných klisen konsolidovaného původu, typu a stavby těla jednoho nebo více plemen. Pro chov a odchov koní jsou k dispozici pastevní areály a odborně vyškolený personál (MISAŘ a JISKROVÁ, 2001). Každý hřebčín má určitý chovný plán, podle něhož je vybaven vhodným plemenným materiálem. Hřebčín v Napajedlích byl založen v 18. století a dopracoval se světové úrovně (MÜLLER, 1955). Nejdůležitější starostí každého hřebčína musí být vytvoření jádra plemenného stáda, v němž mají být soustředěny a dědičně upevněny základní vlastnosti plemene. Z této skupiny se doplňují nejen stavy klisen vlastního stáda hřebčína, ale také z něho bývají získáváni plemeníci k doplnění kmenových hřebců jak vlastního stáda, tak i pro výměnu s ostatními hřebčíny s obdobným směrem chovu. Působí zde současně vliv odchovu a výživy matek i hříbat a při zajištění optimálních podmínek prostředí dochází k udržení žádoucích vlastností a k tvorbě nových, ještě dokonalejších jedinců, což je hlavním cílem hřebčínského chovu (KOUBEK, 1955). Hříbárny – chovatelská zařízení, která jsou zřizovaná za účelem kvalitnějšího odchovu mladých koní (MISAŘ a JISKROVÁ, 2001).

2.2 Hřebčín Napajedla, a.s. Původně soukromý hřebčín založil v roce 1886 Aristide Baltazzi. Byl to nadaný člověk, který založil tento hřebčín v údolí řeky Moravy na úrodných, řekou zavlažovaných loukách. Dobře také zvolil počáteční chovný materiál a odborný personál. Chovný materiál, hlavně klisny, byl čerpán většinou z nejvýkonnějších koní maďarských, rakouských a německých. Plemeníci byli občas dováženi z různých států, zvláště z Anglie, Francie, Německa a Ruska. Stádo napajedelských klisen je složeno částečně z klisen domácího (napajedelského) původu, z části z klisen dovezených z různých států a z klisen, které se narodily v Napajedlích, ale jejichž jeden či oba rodiče byli importováni (MICHAL, 1955). - 10 -

2.3 Anglický plnokrevník Anglický plnokrevník je konstitučně nejtvrdším plemenem na světě, který je chován na maximální dosažitelnou výkonnost. Na plnokrevníka je třeba pohlížet jako na zlepšovatele jiných plemen koní. Při křížení s méně výkonnými plemeny nám rychle a spolehlivě zlepší konstituci po stránce výkonnosti zlepšovaného plemene. Plnokrevník se ze země svého vzniku rychle rozšířil téměř do všech zemí, nejdříve jako dostihový kůň a pak jako zlepšovatel domácího chovu. Téměř každá země měla svůj chov plnokrevníka, který ovlivnil zemský teplokrevný chov (MICHAL, 1955). 2.3.1

Stavy anglického plnokrevníka

V současnosti stojí na pomyslném vrcholu plnokrevné produkce USA s 30 % hříbat ročně. Poté následuje Austrálie s 15 %, Irsko 9,5 % a Argentina 7,8 %. To v praxi značí, že 87 % anglických plnokrevníků, kteří se každoročně narodí, se v celosvětovém měřítku produkuje v 10 top „chovatelských“ zemích. V České republice bylo v roce 2010 registrováno 595 chovných klisen a 34 plemenných hřebců. Podle informací Jockey Clubu ČR činil v témže roce celkový počet anglických plnokrevníků 7961 kusů (CHEHAIBIOVÁ, 2012). REGNER (2009) uvádí, že v současné době je významný americký chov soustředěný ve státě Kentucky, důležité chovy jsou i v Anglii a v Irsku, dále ve Francii, v Německu, Polsku, Rusku, Maďarsku, Austrálii a na Novém Zélandu, v Jižní Americe a v poslední době i v Japonsku.

2.4 Plemenitba Je záměrné rozmnožování hospodářských zvířat za současného zlepšování jejich morfologických, fyziologických a hlavně užitkových vlastností (ŠTRUPL, 1983). Cílem plemenářské práce je udržení a zlepšení chovaných populací plemen. Výběrová kritéria jsou zaměřena na užitkovost a exteriér (DUŠEK et al., 1999). 2.4.1

Způsoby plemenitby

V chovu koní jsou povoleny následující způsoby plemenitby: - přirozená plemenitba (připouštění „z ruky“) - inseminace (čerstvým, zchlazeným, zmrazeným spermatem) - 11 -

- embryotransfer V chovu anglického plnokrevníka je ze všech uvedených způsobů povolena pouze přirozená plemenitba (MISAŘ a JISKROVÁ, 2001). 2.4.2

Plemenářský zákon

Plemenitba v chovu koní se řídí Zákonem o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat (Plemenářský zákon) č. 154/2000 Sb., hlava III Plemenitba vyjmenovaných

hospodářských

zvířat

(http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=2000&typeLaw=zakon&what=Rok&stranka=10).

2.5 Charakteristika reprodukčního cyklu klisen 2.5.1

Dospělost koní

Dospělost je období, ve kterém organismus dokončuje tělesný růst a vývin a může být plně chovatelsky a pracovně využíván. Rozlišujeme čtyři fáze dospělosti: 1) pohlavní (9-12 měsíců) - nastává v období počátku činnosti pohlavních žláz a produkce zralých pohlavních buněk, v této době se formuje charakter koně (MISAŘ a JISKROVÁ, 2001) 2) chovná / chovatelská (3-4 let) - je optimálním obdobím pro zařazení mladého koně do plemenitby bez negativního vlivu na dokončení jeho růstu a vývinu (MISAŘ a JISKROVÁ, 2001).

Dle REGNERA (2009) je chovatelská dospělost ovlivněna

raností. 3) pracovní - je dána optimálním obdobím pro počátek pracovního využívání koně a následné stupňování jejich výkonnosti, u anglického plnokrevníka již od dvou (respektive tří let) a do chovu jsou zařazeni až po prověření výkonnosti 4) fyzická (5 1/2 let) - je dána ukončením růstu a vývinu (MISAŘ a JISKROVÁ, 2001).

2.5.2

Pohlavní cyklus klisen

Pohlavní nebo říjový cyklus je soubor změn na pohlavních orgánech, v chování a celém organismu, které se periodicky opakují. Příznakem jsou projevy pohlavního pudu a svolnosti k páření (KUDLÁČ, 2003).

- 12 -

Klisna je sezónní polyestrické zvíře s výraznou individuální variabilitou a to jak v termínech nástupu tzv. podzimního a jarního přechodného období, tak i v délce trvání zimního anestru. Pravidelný cyklus u klisny značí, že se říjí pravidelně po 21-22 dnech a diestrus trvá 14-15 dní (BUCCA, 2011). Význam termínu „sezónně“ znamená, že se klisny v zimě neříjí a termín „polyestrické“ značí, že mají více říjových cyklů za rok. Jarní přechodné období trvá od začátku března do poloviny dubna, podzimní přechodné období je od října do poloviny prosince a zimní anestrus od konce prosince do poloviny února (SEDLINSKÁ, 2010). KUDLÁČ (1995) píše, že sexuální sezónnost je určována především měnící se délkou dne - fotoperiodismem a méně okolní teplotou, výživou a dalšími faktory prostředí. Dlouhý den stimuluje a naopak zkracující se den s prodlužující se nocí potlačuje funkci hypotalamického sexuálního centra a tvorbu GnRH. U klisen rozlišujeme v průběhu roku 4 období: 1. Zimní anestrus - Klisny jsou anestrické, ovariální aktivita je malá nebo žádná, folikuly jsou menší než 30 mm. Děloha i krček jsou ochablé. 2. Jarní přechodné období - nastupuje cyklická ovariální aktivita, folikuly mají průměr 20-30 a více mm. V dalších růstových vlnách se folikuly dále zvětšují, vytváří se dominantní folikul schopný dozrání, zvýší se hladina LH a dochází k ovulaci. Říje je různě dlouhá (až 10 dní), málo výrazná a klisna může mít různý zájem o hřebce. S postupujícím jarem se pohlavní cyklus stabilizuje, délka říje zkracuje, jednotlivé symptomy se zvýrazňují a dochází k ovulaci. 3. Připouštěcí období - plnohodnotný pohlavní cyklus. Mírné zduření stydkých pysků, sliznice předsíně poševní je zarudlá a z pochvy odchází v malém množství hlen s vysokou tažností. Charakteristické je „blýskání,“ časté močení, snižuje se chuť k žrádlu, klisna často řehtá, zvláště v blízkosti jiných koní a je svolná k páření. U kojících klisen se mění složení mléka způsobující průjem u hříběte. Mezi hlavní vnitřní příznaky patří: ztluštění stěny děložní, zvětšení celé dělohy, výrazné ochabnutí tonu krčku děložního, otevření branky krčku děložního, sekrece a výtok hlenu, celkové překrvení a palpovatelný folikul. K ovulaci dochází zpravidla 24 hodin před odezněním zevních příznaků říje (hlavně ve třetí a čtvrté čtvrtině délky říje).

- 13 -

4. Období doznívání - říjová aktivita klisen slábne, cyklus a říje se prodlužují, příznaky se stávají nezřetelnými, folikuly již nedozrávají (KUDLÁČ, 1995). V průběhu jara se objevuje první ovulace, což je ukazatelem obnovené cyklické aktivity a znamená ukončení přechodného období (BUCCA, 2011). V první jarní říji a také na podzim ovšem nedochází k ovulaci (SEDLINSKÁ 2010). Zimní anestrus u klisen a jeho délka trvání je závislá na faktorech jako je výživa věk, plemeno a teplota. Studie ukázaly, že klisny v dobré tělesné kondici spíše říjí celý rok. Nárůst výživy, nebo pastva na zelené trávě je spojeno s dřívějším návratem k říjení. Starší klisny mají tendenci začít říjet později než mladé klisny (PACCAMONTI, 2010). 2.5.3

Říje klisen

Délka estru je individuální, závisí na ročním období a velikosti folikulu na počátku estru. Příznaky říje klisna vykazuje ještě 24-48 hod po ovulaci (BUCCA, 2011). V praxi jsou běžné pokusy o umělé navození velmi časných předjarních říjí a to zvláště u plnokrevných klisen kvůli nezmeškání začátku připouštěcí sezóny. Většina jalových klisen je stále anestrických nebo v přechodném období. V přírodních podmínkách se na severní polokouli zimní anestrus vyskytuje od listopadu do ledna (BUCCA, 2011). Říje trvá zpravidla 3-7 dní, ale v závislosti na individualitě klisny může trvat 2-11 dní (MISAŘ a JISKROVÁ, 2001). KUDLÁČ (2003) uvádí délku říje 3-5 dní. REECE (1998) píše, že průměrná délka říje je 5 dní (v rozpětí 4,5-7,5 dne). Většina klisen, více než 95 %, post partum vykazuje od 5. do 15. dne, nejčastěji 9. až 11. den, plnohodnotnou říji. Určitá variabilita v ovariální a sexuální aktivitě klisen po porodu je v úzké souvislosti s ročním obdobím, úrovní výživy a výživným stavem klisny, stářím a tím, zda klisna kojí. Je správné upustit od snah zapouštět brzo po porodu klisny po těžkých porodech, po zadržení lůžka, po porodních zánětech dělohy, eventuálně poraněních porodních cest a při ztrátách hmotnosti při kojení (KUDLÁČ, 1995).

- 14 -

2.5.3.1 Detekce říje Podle MISAŘE a JISKROVÉ (2001): -

Zevní příznaky říje a říjové chování klisny (překrvení dělohy a pochvy, otevření děložního krčku, výtok čirého hlenu, zdvihání ocasu nahoru a do strany, „blýskání,“ časté močení a změna chování klisny).

-

Přítomnost hřebce (zesiluje zevní projevy říje a říjové chování klisny, klisna zaujímá typický postoj s pokleslou zádí a s ocasem zdviženým na stranu, „blýská,“ vypuzuje malé dávky moče).

-

Pomocí prubíře.

-

Detekce říje na základě znalosti délky říjového cyklu.

-

Detekce říje u klisen po porodu.

-

Rektální vyšetření.

-

Detekce říje mikroskopickým vyšetřením cervikálního hlenu.

-

Umělé řízení říjového cyklu.

Z organizačního hlediska je nejvhodnější provádět zkoušku prubířem, rektální palpaci a připouštění jednotlivých klisen obden. Je nezbytné vést zápis o jednotlivých vyšetřeních, nejlépe na reprodukčních kartách klisen. Z počátku sezóny převládají dlouhé říje, zatímco s postupujícím časem se většina říjí zkracuje. Z tohoto důvodu se vyplatí z počátku sezóny „čekat.“ U klisen po porodu je vhodné provádět vyšetření již od 5. dne (FILLA, 1995). 2.5.3.2 Ovlivnění nástupu říje Cyklickou aktivitu lze uspíšit umělým prodlužováním světelného dne. Nutnost rozdělení dne na periody 8 hodin tmy a 16 hodin světla. Tento režim zahajujeme přibližně dva měsíce před požadovaným začátkem cyklické aktivity ovarií, tedy začátkem prosince (FILLA, 1995). U klisen, kterým nebyla prodlužována světelná perioda, lze s úspěchem použít progesteron. Nejúčinněji působí v kombinaci s umělým svícením nebo při aplikaci na konci jara (BUCCA, 2011). Jedním z nejčastějších důvodů použití hormonální léčby u klisen je indukce estru. Její indikací jsou zimní anestrus v přechodném období, načasování estru, synchronizace estru při embryotransferu, tichá říje a perzistentní žluté tělísko. Nejčastěji se používají PGF2 alfa, progesteron a jejich syntetické analogy (KATILA, 2011). - 15 -

HURA (2011) tvrdí, že zvukové, pachové a zrakové vjemy můžou mít také stimulační účinek na nástup říje. Přítomnost hřebce nebo jednoduchá změna prostředí může vyvolat náhlý nástup říje. Dobře známý je v tomto směru tzv. „stájový efekt“, kdy umístění říjící se klisny spolu s dalšími klisnami už v přechodné fázi, ale bez projevů sexuální aktivity, vyvolá rychlý nástup synchronizované říje u ostatních. Největší vliv na plnohodnotnou říji a její projevy má bezesporu výživa. Kromě dostatečného mechanického nasycení je třeba dbát na vhodný obsah vlákniny. Na kvalitní ovulaci existuje spolehlivá metoda tzv. flushing, spočívající v krátkodobém podávání vysoce bílkovinných krmiv. Doporučovaná dávka je cca 0,2 kg tohoto krmiva po dobu 2 až 3 týdnů. Je to sladový květ, sojový extrahovaný šrot, pšeničné či kukuřičné klíčky, kvasnice. Důležité jsou pro klisnu i vitamíny (vitamin A a jeho provitamin beta-karoten, vitaminy skupiny B, vitamin C, E). Z minerálních prvků pak Ca, P, Mn, Zn, J. Musíme dbát na správný poměr vápníku a fosforu (2:1 až 1,5:1). S pravidelností ovulace souvisí mangan. Co se týká jednoduchých a účinných metod, lze doporučit mrkev, krmnou řepu, naklíčené obilí nebo lněné semínko. Tyto přípravy by měly začít zhruba dva měsíce před plánovaným zapuštěním. Účelem je dostat klisnu do co nejlepší kondice, ovšem tak, aby nepřibrala (MOHELSKÝ, 2012). REGNER (2009) vyjmenovává pro chovné klisny tyto krmiva: luční seno, krmná sláma, pastva, zelená píce, okopaniny (mrkev, krmná řepa), obilniny, sója, pšeničné otruby, lněné semeno a vitamino-minerální krmné přísady. 2.5.3.3 Určení a ovlivnění doby ovulace Ve snaze předpovědět ovulaci se v chovech koní věnuje velké množství času palpačnímu a sonografickému vyšetření vaječníků. Předpovědět ovulaci je velmi těžké. Určitý stupeň neúspěšnosti je třeba akceptovat, protože velká opatrnost vede k velmi častému a zbytečnému zapouštění. Je náročnější předpovědět ovulaci dva dny než 12 hodin před ovulací, proto musí být klisna vyšetřována častěji. Úspěšnost zabřezávání je úzce spjatá s určením ovulace, přestože lze dosáhnout dobrých výsledků zabřeznutí i při připouštění 3-4 dny před ovulací. Běžně se klisny v přirozené plemenitbě zapouští každý 2. až 4. den. Zevní příznaky říje, nízká hladina progesteronu, změny na krčku informují o tom, že je klisna v říji, ale nepomůže to k určení doby ovulace. Nejlepším kritériem je velikost folikulu. Zralý folikul je snadno palpovatelný a vyklenuje se z povrchu vaječníku. Pro detekci estrálních změn na ovariích má nezastupitelnou roli - 16 -

ultrazvuk. S jeho pomocí je relativně snadné předpovědět ovulaci během následujících 12 hodin, protože zřetelné změny na folikulu se objevují v době ovulace. Značná individuální variabilita klisen a fyziologicky dlouhá říje ztěžuje její odhad. Plošné zapouštění klisen každé dva dny, může proto u některých klisen vést ke zbytečnému připouštění (KATILA, 2011). Správné určení doby ovulace označil za klíčové i FILLA (1995). 2.5.4

Připouštění klisen

Sezonní sexuální aktivita je pro klisny evolučně výhodná, protože se hříbata rodí do optimálních podmínek a prostředí - na jaře není zima ani horko, narůstající pastva pokrývá zvýšené výživové nároky kojící klisny a hříbě do příchodu zimy dostatečně zesílí. Hříbata narozená v nevhodnou dobu, např. v tuhé zimě nebo naopak příliš krátce před zimou, mají v přírodních podmínkách ztížený vstup do života, jehož následky mohou nést po celý život, popřípadě jej nemusejí vůbec přežít. Evolučně tak lépe prospívala hříbata klisen, které si porod „načasovaly“, a schopnost „optimální doby porodu“ se v populaci koní rozšířila. Takový evoluční tlak v dnešních chovatelských podmínkách sice již nepůsobí, ale geneticky fixovaná vloha pro načasování porodů je u klisen stále patrná. Dokladem může být obtížné zabřezávání klisen anglického plnokrevníka, u kterých se chovatelé snaží o zabřezávání „před sezonou“. Jelikož spolu v dostizích závodí koně narození v jednom kalendářním roce, mají při zahájení dostihové kariéry hříbata narozená počátkem roku výhodu oproti později narozeným, méně vyspělým protivníkům (VÍCHOVÁ, 2005). Praxe se snaží zajistit dobrou koncepci opakovaným připouštěním hřebce. Tak lze dosáhnout zvýšení koncepce až o 10 %, předchází se zbytečnému přetěžování hřebce, uspoří se drahé semeno a sníží se možnost zavlečení infekce (KUDLÁČ, 1995). CHVÁTAL (1995) uvádí, že při tzv. připouštění z ruky může dojít k poranění. Ani u klisny prvničky nemá být nikdy po skončení aktu krytí zjištěna krev na vulvě klisny nebo v jejím okolí. Rovněž klisna nemá po připouštění výrazně tlačit. K poranění nejčastěji dochází při připouštění hřebce a klisny nestejných rozměrů. Malá klisna je při zapouštění větším hřebcem neklidná, nestojí dobře a ustupuje do strany. Náruživý prudký hřebec při prvních frikčních pohybech prudce dorazí a neklidná klisna zaviní, že pyj nejde ve směru krčku děložního.

- 17 -

2.5.5

Příprava na připouštěcí období

Důležitým faktorem je dostatečná pozornost věnovaná jalovým klisnám a prvničkám v období zimního anestru. V tomto období je vhodné udržovat klisny v lehčí kondici. S nástupem sezóny je pak možno zkrátit přechodné období náhlým zlepšením krmné dávky. U těch klisen, které se podařilo světelným režimem dostat pouze do přechodné fáze, je zapotřebí dodatečného hormonálního zásahu- aplikace progesteronu, příp. progesteronu a estrogenu po dobu přibližně 10 dní. Po vysazení aplikace dojde k plnohodnotné říji. Je vhodné ukončit léčbu injekcí prostaglandinu. Poté je účelné aplikovat prostaglandin F2alfa. Nástup říje lze očekávat 2. až 5. den s ovulací 3. až 8. dne po aplikaci PGF2alfa. Druhým případem je připouštění klisny po porodu, kdy musíme dodržet hygienu porodu, zajistit dohled a případnou kvalifikovanou pomoc. Důležité je zejména zabránit přišlápnutí lůžka, viz březost (FILLA, 1995). 2.5.6

Připouštěcí sezona

Ze zootechnického hlediska se jedná o období připouštění, bez ohledu na aktuální reprodukční stav klisen. V biologickém pojetí jde o dobu od nástupu první plnohodnotné říje do ovulace v poslední říji. Což znamená část roku od jara do pozdního podzimu, kdy je klisna připravena ke koncepci. Je závislá na hormonální připravenosti a nikoli na chovatelském předem stanoveném kalendářním termínu (HURA, 2011). Dle MISAŘE a JISKROVÉ (2001) odpovídá připouštěcí období první polovině kalendářního roku 15.2 až 15.7. 2.5.7

Připouštění klisen v první poporodní říji

Připouštění klisen brzy na jaře umožňuje potomstvu získat vyšší prodejní ceny, protože ve většině chovatelských registrů se používá univerzální datum narození 1. ledna a hříbata narozená na počátku roku budou mít konkurenční výhodu v dostizích a závodech pro mladé koně. Protože klisny mají průměrnou délku gestace více než 11 měsíců, musí zabřeznout během 12 měsíců po ohřebení, aby byla zachována každoroční produkce hříběte. První poporodní říje začíná 5-12 dní po ohřebení a většina klisen ovuluje 20. den po porodu (BUCCA, 2011). Připouštění klisen v první poporodní říji přináší dvě velké výhody: vyhneme se zpoždění v hřebení následující rok (obvykle kolem 3 týdnů) v porovnání s připouštěním - 18 -

ve druhé poporodní říji a zabráníme výskytu laktačního anestru, stavu, kdy klisna přejde do anestru nebo přechodného období po první poporodní říji, a který často vzniká u klisen ohřebených časně na začátku chovné sezóny. Připouštění během první poporodní říje bývá někdy mezi chovateli považováno jako méně úspěšné a je někdy spojováno s nižším zabřezáváním a vyšší embryonální mortalitou. Úspěšnost zabřezávání na první poporodní říji byla závislá na farmě, kdy některé farmy dosahovaly vysoké úspěšnosti a jiné nízké. Bylo zjištěno, že fertilita je nižší, pokud klisna ovuluje před 20. dnem po porodu. Podle zkušenosti autora, připouštění na první poporodní říji může být plnohodnotné, pokud jsou zachována základní pravidla v selekci vhodných kandidátek. Věk, přítomnost tekutiny v děloze a přirozená plemenitba mají negativní vliv na zabřezávání během první poporodní říje. V nekomplikovaných případech obvykle přešetřujeme klisny osm dní po porodu, kdy jsou odebírány vzorky z dělohy na mikrobiologické a cytologické vyšetření a klisna je vyšetřena sonograficky. O dva dny později, v závislosti na výsledku kultivace, je klisna posouzena z hlediska připouštění, kdy 10. den je ten nejčastější, kdy připouštíme klisny po porodu (BUCCA, 2011). 2.5.8

Březost

Fertilizace - schopnost oplodnění, je u koní mimořádně vysoká a blíží se 100 %. Dochází k ní v ampule oviduktu. Fyziologická délka gravidity je 320-365 dní. Nikdy nesmíme uměle vyvolávat porod (SEDLINSKÁ, 2010). Březost (gravidita) je stav samice, kdy se v děloze vyvíjí jeden či více plodů. Začíná oplozením a končí porodem (KUDLÁČ, 2003). 2.5.8.1 Délka březosti Délka březosti je označována jako tzv. gestační perioda, která začíná oplodněním a končí narozením mláděte (REECE, 1998). Délka březosti se počítá ode dne zapuštění do porodu. Udává se průměrná délka gravidity s minimálním a maximálním časovým rozpětím. Odchylky od udávaného průměru délky gravidity se pohybují v pozitivním i negativním směru +/-10 %. Obecně platí, že větší kolísání je u zvířat s dlouhou březostí. Kolísání v délce březosti je určováno řadou faktorů vnitřního a vnějšího prostředí. Nejvíce se uplatňují ranost plemene, pohlaví plodu, pořadí březosti, roční doba a úroveň výživy a v neposlední řadě - 19 -

způsob chovu. U velkých jednorodých zvířat se březost zkracuje při dvojčatech, respektive je předčasně ukončena při větším počtu plodů. Průměrná délka březosti u klisny trvá 333 dní s rozpětím 310-360 dní (KUDLÁČ, 2003). Průměrně je klisna březí 11 měsíců; 334 dní, když nosí hřebečka, a 332,5 když nosí klisničku, ale je zde možná odchylka 9,5 dne oběma směry. Některé klisny se mohou opožďovat až o dva týdny (KONĚ, 1995). FLADE et al. (1990) uvádí průměrnou dobu březosti 335 až 337 dní. Jen 5 % klisen se hřebí v tomto období březosti a zbytek (až 95 %) porodů připadá na časové období od 320 do 355 dní. REECE (1998) udává průměrnou délku březosti 323-341 dní. Pozdnější porody u klisen se vyskytují častěji než předčasné porody a hřebečky nosí klisna o 1 až 2 dny déle. Starší klisny mají obvykle delší dobu březosti než mladší klisny a horší krmení, odchov ve stáji a s tím spojený nedostatek pohybu rovněž prodlužují délku březosti (FALDE et al., 1990). Jako extrém se označuje délka březosti klisen 301 dnů a méně od posledního připuštění, kdy dochází k předčasným porodům a naopak za opožděný porod klisny se vnímá délka březosti 412 dní a více od posledního připuštění (RIXON, 1996). 2.5.9

Dvojčatová březost

Klisna patří mezi typicky jednorodé druhy zvířat, nicméně březost dvojčat není žádnou velkou zvláštností. Dvojčata u klisen pocházejí vesměs z dvojitých ovulací (KUDLÁČ a GRYGAR 1995). REGNER (2009) uvádí, že u koní dochází zpravidla k oplození jednoho vajíčka. Může dojít buď k vývoji jednovaječných dvojčat (jsou stejného pohlaví a velmi podobná) nebo k oplození dvou vajíček, kdy se vyvíjí dvojvaječná dvojčata (mohou být různého pohlaví a nejsou úplně shodná). Narozené klisničky mohou být neplodné. Násobné, převážně dvojité ovulace se vyskytují u klisen plnokrevných a chladnokrevných přibližně 20-25 % v porovnání s jinými plemeny 5-10 % (HURA, 2011). U plnokrevných klisen se výskyt vícečetných ovulací objevuje u 19 až 31,7 % případů (BUCCA, 2011). Výskyt multipních převážně dvojitých ovulací je udáván v širokém rozmezí (5-20 a více %). Tato značná variabilita je podmíněna účinkem celé řady vnitřních a vnějších faktorů, jako jsou např. plemenná příslušnost, stáří, roční období, celkový vzrůst a výživný stav a délka doby po ohřebení. U klisen s větším tělesným rámcem - 20 -

(chladnokrevné a plnokrevné klisny) dochází k dvojitým ovulacím nejčastěji. Klisny ve stáří 5-15 let mají výskyt dvojitých ovulací daleko častěji než klisny ve stáří 2-5 let. Častěji je dvojitá ovulace zjišťována u klisen do 80 dní po porodu (přibližně 2krát častěji) než u klisen v pozdější době. Naopak jsou i údaje o častějším výskytu dvojitých ovulací u klisen, které v předchozí sezóně zůstaly jalové (KUDLÁČ a GRYGAR 1995). SEDLINSKÁ (2010) tvrdí, že 24-26 % ovulací je mnohočetných (99 % dvojitých) a neovulují najednou (druhá ovulace většinou až další den). K dvojité ovulaci dochází tak, že na každém ovariu dozrává a ovuluje jeden Graafův folikul (častější jev), nebo zřídka tak, že dozrají a ovulují dva folikuly na jednom vaječníku. Hlavní přínos ultrazvukové techniky se zřetelem na dvojčata spočívá v tom, že se značně posunulo období včasného zjištění dvou vyvíjejících se embryí. Možný průkaz přítomnosti dvou zárodků v děloze nastává 9. až 11. den po ovulaci, spolehlivá diagnostika je 12. den. Při vývoji dvou embryí v děloze klisny dochází relativně často k odumření a resorpci jednoho nebo obou. Takto končí asi 90-95 % i více všech případů dvojčat v průběhu prvních dvou měsíců březosti. Po odúmrtí jednoho z obou navzájem si konkurujících embryí v důsledku narušené výživy, se pak druhé zpravidla dále vyvíjí normálně. Jsou vedeny diskuze, zda je vůbec účelné zapouštět klisny se dvěma zrajícími folikuly, jaký význam má co nejčastější zjištění březosti dvojčat a jak dalece je účelné usilovat o dosažení redukce dvojčat na jedináčka a jaké metody k tomuto účelu jsou nejvhodnější. V těchto směrech se jeví správným: 1. Zapouštět klisny bez ohledu na počet zrajících folikulů a neoddalovat šanci na zabřeznutí klisny; 2. Usilovat o co nejčastější zjištění existující březosti dvojčat; 3. Zvolit a provést úspěšnou redukci dvojčat na jedináčka; 4. Provádět kontrolu pohlavního ústrojí před zapuštěním u klisen, které zmetaly nebo porodily dvojčata. Dosažení redukce dvojčat je možné cestou použití řady metod. Umělé přerušení březosti dvojčat u klisen je prováděno někdy proto, aby klisna v nastupující říji mohla být ještě v téže sezóně zapuštěna. Zákrok musí být proveden do 36. dne po koncepci. Z řady způsobů redukce dvojčat je třeba jmenovat drastickou restrikci krmné dávky, punkci a odsátí tekutiny embryonálního váčku jehlou, manuální rozmáčknutí jednoho z obou embryí nebo i operativní odstranění jednoho konceptu či aplikací analogu PGF2 alfa. Manuální rozmáčknutí jednoho z obou embryí je relativně snadné. Vhodnou dobou - 21 -

pro rozmáčknutí embrya je období, kdy embryonální váčky jsou ještě v mobilní fázi. Rozmáčknutí lze provést s velkým stupněm spolehlivosti a prakticky bez rizika jak pro klisnu, tak i pro další vývoj zbylého embrya a tím nerušený průběh březosti (KUDLÁČ a GRYGAR 1995). 2.5.10 Vyšetření reprodukčního aparátu Březost klisny se diagnostikuje transrektálně palpací a sonograficky. Pro správný reprodukční management je nejdůležitější určení stadia pohlavního cyklu klisny. Ne všude jsou dostupní prubíři a jen rektální vyšetření nezaručí všechny potřebné informace (BUCCA,2011). 2.5.10.1 Klinické vyšetření pohlavního ústrojí klisen Klinické vyšetření je základním úkonem k získání informací pro zákroky, které je třeba udělat pro zabřeznutí klisny. Vyšetřit se musí celá děloha, vaječníky, případně tělo a krček děložní (CHVÁTAL, 1995). 2.5.10.2 Sonografické vyšetření pohlavního ústrojí klisen a jeho význam Vzhledem k tomu, že estrální cyklus u klisny trvá v průměru 21 dní, je nutné k zefektivnění chovu určit ranou březost v tomto intervalu, aby nedocházelo k prodlení dalšího cyklu a klisny, které nezabřezly, mohly být na následující říji znovu připuštěny hřebcem. Správná interpretace nálezu je první krok k úspěšnému připuštění a zabřeznutí klisny (ŠICHTAŘ a HOŠKOVÁ, 2011). První praktické použití sonografie ve veterinární medicíně se týkalo právě diagnostiky březosti u klisen (GRYGAR, 1995). Spolehlivě detekujeme březost mezi 12.-15. dnem po koncepci, v terénní praxi se mnohdy diagnostikuje březost 16.-17. den, kdy by mělo být embryo pevně fixováno v děložním rohu. U dvojitých ovulací je třeba provádět diagnostiku do 15. dne, abychom mohli efektivně redukovat počet plodů. Vlastní embryo lze zobrazit mezi 19.-25. dnem, srdeční činnost je zjistitelná přibližně od 22. dne (ŠICHTAŘ a HOŠKOVÁ, 2011). Pomocí ultrazvukové diagnostiky neboli sonografie lze u klisny prokázat březost již od 11. dne (KUDLÁČ, 2003). Díky ultrasonografii lze přesněji určit fázi říjového cyklu, sledovat folikulární růst v době říje, lépe odhadnout dobu ovulace a tedy i vhodné

- 22 -

načasování připouštění, stejně jako detekovat březost v rané fázi vývoje (ŠICHTAŘ a HOŠKOVÁ, 2011). Intenzivní „menežování“ gravidních klisen je časté v zahraničí v rozvinutých chovech především u anglického plnokrevníka a rutinní ultrazvukové vyšetření podstupují klisny po posledním připuštění (SEDLINSKÁ, 2011). 2.5.10.3 Využití laboratorních metod k určení reprodukční situace u klisny Důkladné

vyšetření

plemenných

klisen

slouží

k optimalizaci

reprodukční

výkonnosti včasným odhalením a léčbou patologických stavů na pohlavním aparátu klisny. Mezi laboratorní diagnostické metody řadíme bakteriologické a serologické vyšetření, cytologické a histologické vyšetření. Pravidelně se objevuje přechodná infekce dělohy po přirozeném připouštění. Ejakulát hřebce prochází otevřeným krčkem a kontaminuje dělohu mikroorganizmy z prostředí a vnějších genitálií (JAREŠOVÁ, 1995). Zjištění březosti u klisen se provádí mezi 45.-120. dnem od připuštění, kdy se provádí vyšetření krve a moči. Nejpřesnější výsledky jsou kolem 80. dne gravidity (KONĚ, 1995). REGNER (2009) ale uvádí, že metody jako: Cubiniho reakce (chemický rozbor moči ve 4. měsíci březosti), Albrechtsonova metoda vyšetření děložního krčku či Aschheim-Zondeckova biologická zkouška se používají jen výjimečně. 2.5.11 Porod Porod (partus) je fyziologický děj, při kterém po uplynutí specificky dlouhé doby březosti je z dělohy vypuzen zralý plod a plodové obaly (KUDLÁČ, 2003). Pokud matce čekatelce dopřejeme vhodnou stravu a co nejvíce pobytu na pastvině nebo alespoň ve výběhu, nejlépe ve společnosti známých koní, nemusíme se zpravidla o moc víc starat. Základní rada při porodu klisny je nerušit a zasahovat pouze v případě komplikací (přibližně ve 2 % případů). Je vhodné klisny rodící v boxe vrátit během prvních dnů po porodu do stáda k ostatním matkám s hříbaty (VÍCHOVÁ, 2006). Předpokladem dobrého průběhu porodu je hlídání klisen připravujících se k porodu a kvalifikovaná pomoc při porodu, hygiena provozu porodních boxů a zejména hygiena porodnické asistence. Zavázání ohonu obinadlem a omytí zevních genitálií by mělo být vžitým pravidlem. Kritickým obdobím z hlediska následné fertility klisny je období - 23 -

od porodu do vypuzení lůžka. Je nezbytné zabránit zejména utržení lůžka přišlápnutím jeho části zadní končetinou klisny. V optimálním případě je placenta vypuzena během první půlhodiny po porodu. Nedojde-li však k odchodu plodových obalů do 3 hodin po porodu, je nutno přikročit k jejich vybavení (FILLA, 1995). Hříbě se může narodit až o tři týdny dříve nebo později. Bylo zjištěno, že klisny rodí na podzim dříve, kdežto na jaře přenášejí a rodí později (MOTYGINOVÁ, 2006). Dle DUŠKA et al. (1999) se v chovu rodí 1% dvojčat, která jsou v chovu nežádoucí. Správný průběh gravidity má velký vliv na fyziologický průběh porodu a zdraví novorozeného hříběte. Pokud u březí klisny zjistíme následující příznaky, je třeba ihned zavolat veterináře: -

koliky, především v poslední třetině březosti,

-

krvácení z rodidel,

-

předčasné známky nadcházejícího porodu,

-

vychlípení či výhřez pochvy,

-

potrat.

Většinou není třeba klisně při porodu vůbec pomáhat, je však třeba bezpečně poznat, že nastal problém. Za normálních podmínek by celý proces vypuzení plodu neměl trvat déle než 30 minut. Za 5-10 minut po odchodu plodové vody se objeví modrobílý amnion s tekutinou a nožkami hříběte. Většinou je pak celé hříbě venku za 17 minut (ŠVEHLOVÁ, 2006). 2.5.12 Poporodní komplikace Především se jedná o tyto problémy: placenta neodešla ani do 3 hodin po vypuzení hříběte, porodní obaly jsou po vypuzení neúplné, kolikové bolesti, otok a silné pohmoždění pochvy, rány na rodidlech, krvácení z pochvy, výhřez dělohy nebo střev, klisna je apatická, agresivní, ustrašená, má teplotu vyšší než 38°C, nadměrné množství červenohnědého výtoku, po porodu je klisna zesláblá a má problémy se postavit, má křeče nebo ztuhlé svaly. U hříběte je zapotřebí volat odbornou pomoc v těchto případech: hříbě se do 2 hodin od narození nepostaví, do 8 hodin se nenapilo mleziva, ani za 8 hodin od narození se nevymočilo, ani za 12 hodin nevyloučilo smolku, má problémy s dýcháním, je apatické, má křivé končetiny nebo měkké spěnky, při sání mu vytéká mléko z nozder, má viditelné zákaly v očích, tělesná teplota je vyšší - 24 -

než 38,9°C, vysoká tepová a dechová frekvence, má zvětšený, zanícený či bolestivý pupek s výtokem, bledé, rudé nebo nažloutlé sliznice, kolikové bolesti, průjem či zvětšené břicho (ŠVEHLOVÁ, 2006). Poporodní komplikace mohou být diagnostikovány krátce po porodu, někdy však trvá hodiny i dny, než se klinicky projeví. Poporodní krvácení je vážný a život ohrožující stav a je považováno za jednu z nejčastějších příčin úmrtí klisen po porodu (BUCCA, 2011).

2.6 Plodnost Pod pojmem plodnost (fertilita) u samců rozumíme schopnost páření a kontinuální produkci fertilního semene až do vysokého věku. U samic je to schopnost produkovat oplození schopné vajíčka, pravidelně zabřeznout a porodit dobře vyvinutá a životaschopná mláďata v přiměřeném počtu příslušnému druhu až do vysokého věku. Opakem plodnosti je neplodnost (sterilita) a znamená nemožnost zabřeznout buď vinou samce či samice (KUDLÁČ, 2003). Plodnost klisny se hodnotí počtem hříbat ve vztahu k délce jejího působení v chovu a vyjadřuje se procentuálně. Plodnost u hřebce se posuzuje dle počtu jím zapuštěných a gravidních klisen a rovněž se vyjadřuje v procentech (DUŠEK et al., 1999). Dle ŠTRUPLA et al. (1983) je třeba si uvědomit rozdíly mezi pojmy plodnost a rozmnožování. Plodnost je schopnost zvířat přivést na svět potomstvo a rozmnožování je schopnost samice pravidelně porodit a odchovat optimální počet potomků. Při hodnocení klisny také přihlížíme k počtu připuštění potřebných k zabřeznutí. REGNER (2009) uvádí, že pokud klisnu využíváme k chovu, pak by měla dát každý rok hříbě, nejméně však dvě hříbata ve třech po sobě následujících letech. Při hodnocení hřebců a stád je: 80 % a více narozených hříbat – výborná plodnost 65 % - 79 % narozených hříbat – velmi dobrá 50 % - 64 % narozených hříbat – dobrá pod 50 % narozených hříbat – špatná Optimální plodnost je mezi 6. až 16. rokem u klisny, u hřebců do 20 let (REGNER, 2009). Dle DUŠKA et al. (1999) je věková hranice plodnosti hřebců 30-40 let a u klisen - 25 -

35-40 let. Klisny se vyřazují z chovu většinou v rozmezí 16-23 let a hřebci v rozmezí 18-25 let. ŠTRUPL et al., (1983) tvrdí, že klisna se používá k plemenitbě tak dlouho, dokud dává silné, zdravé potomstvo a má dostatek mléka k výživě hříběte. Bývá to do stáří 20 let, výjimečně i déle. Nejlepší potomstvo dává klisna stejně jako hřebec ve věku od 8 do 15 let. Plodnost klisen je vyjádřená procentem zabřeznutí z určitého počtu připuštěných klisen a je ve srovnání s jinými druhy hospodářských zvířat nižší (PŘIBYL, 1955). Při hodnocení úspěšnosti plemenitby se ve větších chovech používá termín procento zabřezlých klisen, které se vypočítává jako procento březích z průměrného stavu klisen, a v dobře vedených chovech by mělo dosahovat 80 % (REGNER, 2009). Plodnost klisen je relativně nízká a evidentně málo konstantní. I když fenomén pohlavní činnosti a reprodukce jako celku i u klisen se realizuje podle obecně platných biologických zákonitostí, tak se vyznačuje i řadou specifických zvláštností, jejichž nedostatečné respektování často v důsledku neznalosti nebo povrchní informovanosti vážně snižuje výsledky v reprodukci. Celkový pokles počtu chovaných koní přivodil i úbytek odborníků, jak chovatelů, tak i veterinárních lékařů. Dalším důvodem nižší reprodukční výkonnosti klisen jsou patologické morfologicko-funkční stavy a poruchy struktur a mechanismů řídících a realizujících pohlavní funkce a vyskytujících se v nejrůznějších výrazových formách (KUDLÁČ, 1995). Při posuzování plodnosti je třeba znát podmínky prostředí, v jakých žili jedinci, jejichž plodnost posuzujeme, a rovněž také jejich pracovní použití (KOUBEK, 1955). 2.6.1

Faktory ovlivňující reprodukční schopnosti koní

KATILA et al., (2010) píše, že interpretace údajů o plodnosti koní je problematická, protože první cyklus úrovně zabřeznutí nebo úroveň zabřeznutí za cyklus a počet cyklů na zabřeznutí nebo počet páření na cyklus nejsou většinou dostupné. Sezónní úroveň zabřeznutí není dobrým měřítkem reprodukční účinnosti, protože relativně vysoká úroveň sezonního zabřeznutí může být dosažena s mnohočetným pářením v mnoha cyklech. Ačkoli úroveň hřebení odráží konečnou produktivitu a je ekonomicky nejdůležitější, má omezující faktory – klisna může uhynout, ne všechny klisny jsou hlášeny a ne všechna hříbata jsou registrována. Pokud známe sezonní úroveň zabřeznutí a úroveň hřebení, můžeme spočítat úroveň ztrát březosti, které také jsou důležitou informací (KATILA et al., 2010). - 26 -

Na plodnost má velký vliv krmení. Pro zvířata je potřeba zajistit dostatek bílkovin, vitamínů a minerálních látek. Dalším důležitým faktorem je způsob chovu, tedy ustájení a dostatek pohybu pro zvíře. Čím je plemeno výkonnější, jak je tomu u anglického plnokrevníka, tím je citlivější na horší podmínky. Dědičnost také velmi ovlivňuje plodnost (ŠTRUPL et al., 1983). 2.6.1.1 Vliv typu rozmnožování Úrovně hřebení po připouštění z ruky jsou nižší než u volného (pastevního) rozmnožování nebo inseminace, ale u plnokrevníků, u kterých je připouštění z ruky jediným způsobem rozmnožování, jsou výsledky lepší než v případě inseminace teplokrevných klisen (KATILA et al., 2010). 2.6.1.2 Vliv plemene Plnokrevníci mají vyšší úroveň zabřeznutí než ostatní plemena. Inbreeding snižuje kvalitu plemene a plodnost a může tak vysvětlit některé rozdíly mezi plemeny. Při hodnocení úrovně zabřeznutí a ohřebení můžeme u plnokrevníků dosáhnout výborných výsledků díky pečlivé evidenci. Vysoká hodnota plemenných zvířat umožňuje důsledné sledování, kontrolu a péči veterinářů a profesionální přístup ze strany hřebčínů (KATILA et al., 2010). 2.6.1.3 Vliv věku Klisny začínají ovulovat v pubertě, kolem 1 až 1,5 roku života (v průběhu léta, které následuje rok po narození). Klisny, které jsou narozené pozdě v létě, neovulují prvně následující rok, nýbrž až na jaře dalšího roku. Klisny, které jsou vystavené umělému prodlužování světelného dne v průběhu první zimy, mají opožděný nástup puberty (SEDLINSKÁ, 2010). Velmi mladí hřebci a klisny nejsou tak plodní jako dospělí, ale jejich použití v chovu je omezené. Reprodukční úspěšnost hřebců a klisen klesá stárnutím. I když u hřebců se projevují znaky stárnutí okolo 15 let, více patrný vliv na plodnost je znatelný ve věku 20-25 let. Věk, kdy plodnost klisen začne klesat, se pohybuje od 10 do 15 let věku v různých publikacích, a také riziko zmetání se zvyšuje ve stejném věku. Klesání úrovně zabřezávání a růst rizika zmetání vedou k nízké úrovni hřebení. Věk klisen je pravděpodobně nejvíce patrný samostatný faktor nejvíce ovlivňující - 27 -

reprodukční schopnosti koní. Pokud dovolíme pokles v plodnosti ne více než 10 %, klisny starší 8 let by neměly být používány, ale hřebci mohou být použiti až do věku 20 let (KATILA et al., 2010). 2.6.1.4 Vliv pracovního využití Vliv má také pracovní využití koně. Klisny, které se výkonnostně využívaly ve sportu či v dostizích, velmi obtížně zabřezávají, proto je výhodnější klisnu před její sportovní kariérou nejdříve připustit a nechat ji jeden rok v chovu. Po ukončení kariéry se může vrátit zpět do chovu s podstatně větší šancí na zabřeznutí (DUŠEK et al., 1999). 2.6.1.5 Vliv reprodukční minulosti Na základě minulých reprodukcí jsou klisny klasifikovány na 4 typy: jalová, ohřebená (hříbě v témže roce/sezóně), přeběhlá (zapuštěná ale nezabřezlá) a odpočinutá (ohřebená dříve, v předchozích letech nezapuštěná). Někdy zmetané klisny bývají klasifikovány zvlášť, ale když ne, tak jsou řazeny k přeběhlým. U jalových klisen se předpokládá, že jsou plodné, ale někdy nově odchozí klisny z dostihové kariéry mohou mít problémy. Na druhou stranu, staré klisny (nad 12let) jsou nejproblémovější skupinou k zabřeznutí. Staré jalové klisny jsou běžné u teplokrevníků, ale vzácné u plnokrevníků a polokrevníků. Ohřebené klisny jsou nejplodnějším typem klisen, s výjimkou zabřeznutí 10 dní po porodu. Úroveň zabřeznutí 10 dní po porodu je nižší a úroveň zmetání vyšší než u následujících říjí. Zmetané klisny mají nejnižší úroveň ohřebení (KATILA et al., 2010). SEDLINSKÁ (2010) dodává, že je chybné nechat klisnu připustit až například v jejich 13 letech, protože porodní cesty nejsou na porod navyklé. 2.6.1.6 Vliv měsíce, teploty prostředí a dostihové kariéry Jak moc ovlivňuje teplota reprodukční cyklus, není zcela vyřešeno. Minimální, časně jarní teplota je důležitým signálem pro nastartování pohlavního cyklu. Jarní přechodné období je tím delší, čím je chladnější a delší zima (SEDLINSKÁ, 2010). Zapouštění brzy v sezoně vykazují vyšší úroveň březosti než v pozdní sezóně. Brzké zapouštění je doporučováno, protože dává klisně více příležitostí k zabřeznutí. Je dobře známo, že prodlužování dne indukuje říji u klisen, ale také výživný stav - 28 -

a teplota prostředí můžou být měnícím faktorem. Růst teploty snižuje úroveň hřebení. Vysoké teploty těla mohou způsobit embryonální mortalitu (KATILA et al., 2010). 2.6.1.7 Smíšená reprodukční výkonnost stáda klisen a její ovlivňování Je zapotřebí uvážlivě hodnotit vnitřní stav stáda (genofond) – klisny (genotyp) v interakci působení vnějších vlivů. Z těchto vnějších vlivů se jedná především o ošetřování, ustájení a zoohygienu, přiměřenou kvalitu a kvantitu krmné dávky, techniku a technologii krmení, způsob odchovu a pohybování, působení podnebí a škodlivých vlivů. Tyto vnější podmínky vytváří chovatel, a tudíž má v rukou velké možnosti ovlivnit reprodukční výkonnost stáda. Vnitřní stav by měl mít na starosti veterinární lékař. Reprodukční schopnost stáda je živý systém, který je závislý na dobré organizaci práce kvalitního týmu spolupracovníků, kde jedinec může a nemusí znamenat vše. Úspěch v reprodukci většího stáda je též dán dodržením jednoduchých základních pravidel fyziologických zákonitostí a zvláštností koňské populace (FALTEJSEK, 1995).

2.7 Hlavní příčiny a formy poruch plodnosti u klisen Dle KUDLÁČE (1995) obecně platí, že poruchy plodnosti se častěji vyskytují u teplokrevných a plnokrevných klisen. Poruchy plodnosti lze rozdělit do 2 skupin: 2.7.1

Lidský faktor

Nerespektování biologických zákonitostí a specifických zvláštností pohlavní činnosti-umělá neplodnost zaviněná člověkem. Vznikají chybným managementem reprodukce a vinen je člověk. Podíl této organizační nebo umělé neplodnosti na celkovém objemu činí asi 30 % (KUDLÁČ, 1995). 2.7.2

Biologické faktory

Vlastní poruchy plodnosti vznikající vinou patologických stavů na pohlavním ústrojí. Zde patří např. tumory pohlavního ústrojí, zánětlivá onemocnění a infekce pohlavního ústrojí (endometritidy), komplex embryonální mortality a problematika abortů a významnou kategorii poruch plodnosti představují funkční poruchy (KUDLÁČ, 1995). - 29 -

2.7.2.1 Novotvary ovárií u klisen Novotvary vaječníku patří mezi méně časté příčiny neplodnosti u klisen. Ovariální tumory u klisen jsou poměrně závažnou příčinou poruch plodnosti a odstranění postiženého vaječníku je jediným řešením (MEZEROVÁ a ŽERT, 1995). 2.7.2.2 Endometritida klisen Infekce sliznice pohlavního ústrojí představuje nejvýznamnější faktor snižující plodnost klisen (BOSTEDT, 1995). Pohlavní aparát klisen a hřebců osidluje normální bakteriální mikroflórastreptokoky, stafylokoky, bakterie, kvasinky a plísně. U klisen se počty bakterií v pohlavních cestách kraniálním směrem snižují. Nejvíce bakterií je na vulvě a klitorisu, méně ve vagině. Krček je již na bakteriální osídlení chudý a v děloze již není přítomna žádná rezidentní mikroflóra. Je pochopitelné, že bakterie způsobující endometritidy patří právě k této normální flóře, která se během připouštění může dostat hlouběji do pohlavního traktu (KATILA, 2011). Rozhodujícím faktorem patogenního rozvoje bakterií je samočistící schopnost dělohy, což zahrnuje všechny faktory uvnitř dělohy, které mají významný vliv na výsledek zánětu dělohy (WITTENBRINK, 2012). Většina infekcí pohlavního aparátu klisen postihuje hlavně dělohu, její vnitřní vystýlku- endometrium a proto je nazýváme endometritidy. Právě toto onemocnění je hlavní příčinou neplodnosti, infertility u klisen. Její výskyt se odhaduje od 15 do 43%. Její vznik po přirozeném nebo umělém připouštění je normálním fyziologickým jevem (HURA, 2011). Chovem způsobená endometritida se vyskytuje průměrně u 15% klisen a má negativní vliv na plodnost. Přechodná zánětlivá reakce na sperma je normální a žádoucí pro plodnost (TROEDSSON a WOODWARD., 2012). Základním pravidlem je připustit klisnu 1-2x v období těsně před ovulací, abychom předešli nadměrnému zavlečení mikroflóry do dělohy klisny. Proto je nezbytné stanovit dobu ovulace co možná nejpřesněji (FILLA, 1995). 2.7.2.3 Časná ztráta gravidity Je to porucha plodnosti způsobována mnoha faktory, častá u kojících klisen zabřezlých znovu při první poporodní říji a dále jako fyziologická při odumření jednoho - 30 -

ze dvou vyvíjejících se zárodků po oplození dvou vajíček po dvojité ovulaci (KUDLÁČ, 1995). SEDLINSKÁ (2011) píše, že gravidita klisen představuje sled unikátních a velmi přesně na sebe navazujících událostí, které zajišťují normální vývoj embrya či plodu a udržení gravidity. K většině ztrát gravidity dochází v raných fázích. Dlouhé období gravidity u klisny lze s ohledem na to, kdy ke ztrátě očekávaného hříběte dojde, rozdělit do 3 časových úseků: Časná ztráta gravidity, aborty, porody mrtvých nebo neživotaschopných hříbat. Časná ztráta gravidity zahrnuje přibližně prvních 5 měsíců vývoje plodu. Pokud dojde ke ztrátě gravidity v období do 35.dne po koncepci, klisny se obvykle vrací spontánně do říje a jsou buď opakovaně připuštěny, nebo jsou diagnostikovány jako jalové SEDLINSKÁ (2011) 2.7.2.4 Aborty Znamenají vypuzení mrtvého plodu a plodových obalů v průběhu gravidity a postihují 3 až 15% gravidních klisen (SEDLINSKÁ, 2011). Příčinou potratů mohou být vnější i vnitřní vlivy, bakteriální infekce a konstituční vady, například novotvary dělohy. Velká většina potratů je infekčního původu. Nákaza může být přenesena hřebcem při připouštění, znečištěním zevních rodidel sekretem nemocných klisen. Klisny po potratu mají být znovu připuštěny po vynechání alespoň jedné říje (AMBROŽ, 1955). DUŠEK et al. (1999) uvádí, že zmetání je porucha plodnosti způsobená pracovním přetěžováním nebo úrazy a dochází k nim často v 2/3 délky březosti (DUŠEK et al., 1999). Zmetání může být původu nakažlivého a nenakažlivého. U nakažlivého zmetání by měly být nakažené a nakažením podezřelé klisny drženy v izolaci. Po zmetání se odstraní zmetek i lůžko, box se vyčistí a vydesinfikuje. Klisny se po zmetání nepřipouštějí před uplynutím 3 měsíců. Nenakažlivé zmetání u klisen bývá v pokročilejší době březosti způsobeno úrazem ( kopnutím, upadnutím, vysilující prací), nesprávným krmením (zkažená píce, příliš studená voda), těžkými chorobami březí matky. Měli bychom uchránit březí matku především v druhé polovině březosti, před všemi nepříznivými vlivy- pracovní zátěž, dobrá výživa, čistota ve stáji (PŘIBYL, 1955). - 31 -

Frekvence zmetání se pohybuje kolem 8%, nejčastěji vzniká v souvislosti březosti dvojčat (cca 40%), dále z nepoznaných příčin (cca 30%) a vinou infekce dělohy a orgánových onemocnění (cca 30%) (KUDLÁČ, 1995). V současné době jsou v dobře vedených chovech aborty způsobené přítomností dvojčat

relativně

vzácné.

Abort

je

s největší

pravděpodobností

důsledkem

nedostatečnosti placenty z důvodu zmenšené plochy endometria, o které se musí oba plody podělit při vytváření normální placentace. K abortu zpravidla dochází po 8.měsíci březosti a může ho signalizovat předčasný vývoj mléčné žlázy a nástup laktace. Blíží-li se abort nebo porod dvojčat normálnímu termínu porodu, roste pravděpodobnost, že dojde k zadržení placenty nebo opožděné involuci dělohy s omezením pozdější fertility. Dvojčata, která přežijí, jsou malá, zaostalá v růstu a mají horší šanci na další přežití (BUCCA, 2011). 2.7.2.5 Porody mrtvých nebo neživotaschopných hříbat Je to období po 300 dni trvání gravidity. Příčiny časné ztráty gravidity často nejsou zjištěny a obecně je rozdělujeme na příčiny ze strany matky (záněty, cysty, věk klisny či involuce dělohy po porodu) a příčiny vnější, například vliv stresu, špatné organizování připouštění (SEDLINSKÁ, 2011). 2.7.2.6 Funkční poruchy plodnosti Dle KUDLÁČE (1995) se tyto poruchy u klisen na celkovém objemu poruch plodnosti, respektive neplodnosti, podílejí 30-40%. Jejich společným znakem jsou více či méně výrazné nepravidelnosti v rytmickém cyklu, délce a charakteru příznaků říjového chování a poruchy v růstu, zrání a ovulaci folikulů a odchylky v délce trvání funkce žlutého tělíska. Jejich etiologie je dána nepříznivým vlivem faktorů zevního prostředí, především roční doby, klimatu, výživy, managementu a stresových faktorů vedoucí k narušení hormonální rovnováhy. Jednotlivými výrazovými formami funkčních poruch jsou: •

Tichá a nedetekovaná říje- Jedná se o psychickou poruchu, při níž klisna neukazuje říjové příznaky, chybí receptivita hřebce. Nejefektivnějším ošetřením je snaha po odstranění vyvolávající příčiny, změnou způsobu dráždění klisny, pečlivé sledování ovariálních změn a provedení umělé inseminace (KUDLÁČ, 1995; SEDLINSKÁ, 2010). - 32 -

•

Anestrus- nejčastější výrazová forma funkčních poruch. Je třeba rozlišit, zda se jedná o anestrii vinou acyklie ovarií nebo perzistenci žlutého tělíska (KUDLÁČ, 1995).

•

Indukce říje a ovulace u klisen během fyziologického zimního anestru- úspěch vždy do značné míry souvisí s roční dobou ošetření a ostatními existenčními podmínkami. Relativně spolehlivou více či méně chovatelskou metodou urychlení nástupu sexuální sezóny je umělé prodlužování délky světelného dne, opakované dráždění hřebcem, přívod zeleného krmení (KUDLÁČ, 1995).

•

Nymfomanie- závažná porucha v sexuálním chování klisny, která nemá genezi jen v narušení hormonální rovnováhy a stav rozhodně nelze spojovat s ovariálními cystami. V podstatě totiž ovariální cysty u klisen neexistují. Spíše se zdá, že nymfomanie má souvislost s novotvary ovarií (KUDLÁČ, 1995).

2.8 Prevence poruch plodnosti Spočívá v zajištění optimálních podmínek chovu, respektování biologických zákonitostí a fyziologických zvláštností pohlavního cyklu a pravidelné kontrole stavu pohlavního ústrojí a jeho funkcí ještě před zahájením nebo v průběhu připouštěcího období. Zvláštní pozornost musí být věnována klisnám, které v minulém roce nezabřezly, porodily mrtvý plod nebo se vyskytlo zadržení lůžka či jiné komplikace. V připouštěcí sezóně je třeba se zaměřit na klisny s nepravidelným pohlavním cyklem, klisny anestrické a přebíhající se. Eminentní význam má raná diagnostika březosti. Zjištění jalových klisen umožňuje stanovit příčinu a provést patřičná opatření. Zjištění vývoje dvou zárodků umožňuje navodit přerušení dalšího vývoje jednoho z nich. Užitečným opatřením preventivního charakteru je prověření plodnosti používaného hřebce (KUDLÁČ, 1995).

3 CÍL PRÁCE Cílem práce bylo zpracovat literární přehled o reprodukci klisen a charakterizovat plemenitbu v chovu koní. V experimentální části bylo cílem vybrat a charakterizovat reprodukční ukazatele a dále si vybrat srovnávací základnu klisen. Následně vyhodnotit vybrané reprodukční ukazatele v Hřebčíně Napajedla, a.s. - 33 -

4 MATERIÁL A METODIKA Práce se zabývá zhodnocením reprodukčních ukazatelů v Hřebčíně Napajedla, a.s. Zde se chovají klisny, které jsou ve vlastnictví hřebčína, ale i klisny dalších majitelů. Pro potřeby této diplomové práce byly vybrány jen klisny napajedelského stáda, u kterých lze předpokládat stejnou úroveň chovatelské péče (ustájení, krmení, ošetřování, režim, veterinární péče, atp.), protože podle literatury mají tyto faktory významný vliv na reprodukční schopnosti klisen. Tyto klisny byly připouštěny plemennými hřebci, kteří byli ustájeni přímo v areálu hřebčína (Tab. č. 1). Jako podkladový materiál pro získání dat posloužily záznamy ze zootechnické evidence výše jmenovaného hřebčína, které mi byly poskytnuty během mé magisterské praxe v létě roku 2010. Zaznamenávaly se údaje o reprodukci za období pěti připouštěcích sezón od roku 2005 do roku 2009. Tab. č. 1: Seznam hřebců použitých k plemenitbě v Hřebčíně Napajedla, a.s. ve sledovaných letech 2005-2009 Bear King

Mill Pond

Beccari

Monolit

Capri

Rainbows for Life

Egerton

Relaxed Gesture

Fairlypi

Scyris

House Rules

Security Risk

Jagmin

Stormy Jail

Look Honey

Varadar

Magnus

Yokom

Databáze Hřebčína Napajedla a.s. za uvedená období byla zpracována a vyhodnocena v programu Microsoft Office Excel.

4.1 Sledované reprodukční ukazatele Bylo vybráno sedm reprodukčních ukazatelů, které byly za uvedené pětileté připouštěcí období statisticky vyhodnoceny. Každá připouštěcí sezóna se hodnotila jednotlivě a následně byly zjištěny výše uvedené reprodukční ukazatele za celé

- 34 -

sledované pětileté období. Všechny ukazatele jsou znázorněny graficky pro větší přehlednost. Sledované reprodukční ukazatele: 1) Procento zabřeznutí – podíl zabřezlých klisen ze všech, které v daném období byly zařazeny do plemenitby. V podstatě jde o hodnocení plodnosti dle PŘIBYLA (1955). 2) Počet připuštění (skoků) potřebných na zabřeznutí – procentické znázornění zabřezlých klisen rozdělených do skupin podle počtu skoků na zabřeznutí. 3) Průběh gravidity – procenticky vyjádřený podíl vstřebaných zárodků, zmetaných plodů, mrtvě a živě narozených hříbat a případně uhynulých klisen z počtu všech zabřezlých klisen za dané období. Vyjádřeny jsou i případy klisen, které byly prodány březí a tudíž se neohřebily v Napajedlích. 4) Délka gravidity – znázorňuje délku gravidity všech zabřezlých klisen, které porodily (živé i mrtvé) hříbě. 5) Dvojčatová březost – podíl dvojčatových březostí z celkového počtu zabřezlých klisen, vyjádřená procenticky. 6) Úhyn hříběte po porodu – procento uhynulých hříbat ze všech porodů. 7) Procento zabřeznutí na první říji po porodu – počítáno z klisen, které v předchozí sezóně porodily hříbě, a zároveň zabřezly na první říji po porodu bez ohledu na počet skoků.

5 VÝSLEDKY A DISKUSE 5.1 Procento zabřeznutí Připouštěcí období r. 2005 V roce 2005 bylo připuštěno celkem 56 klisen a k připouštění bylo použito 6 plemenných hřebců. Úspěšnost zabřeznutí v tomto roce byla 93%, což představuje 52 zabřezlých klisen a 4 klisny zůstaly jalové.

- 35 -

Graf č. 1: Procento zabřeznutí v r. 2005

Připouštěcí období r. 2006 V tomto roce bylo do plemenitby zařazeno 49 klisen a připouštělo 5 hřebců. Úspěšnost zabřeznutí byla 92%, kdy 45 klisen zabřezlo. Jalové zůstaly 4 klisny.


- 36 -

Připouštěcí období r. 2007 Celkový počet zapuštěných klisen bylo 42, které připouštělo 9 hřebců. Tento připouštěcí rok byl ze všech sledovaných nejhorší z důvodu nízké úspěšnosti zabřezlých klisen. Graf znázorňuje 76% úspěšnost zabřeznutí, tj. 32 klisen zabřezlo a 10 klisen bylo jalových. Vysoký podíl jalových klisen mohl být způsoben zařazením nového plemeníka (Relaxed Gesture) s nízkou plodností do chovu.


Připouštěcí období r. 2008 V tomto roce bylo zařazeno do plemenitby 49 klisen a připouštělo 8 hřebců. Úspěšnost zabřeznutí byla 88%, kdy zabřezlo 43 klisen. Zbylých 12 % klisen nezabřezlo a zůstaly jalové.

- 37 -


Připouštěcí období r. 2009 V připouštěcím roce 2009 bylo připuštěno 45 klisen a k plemenitbě bylo použito 11 hřebců, což je nejvíce ze všech sledovaných období. Ze všech připuštěných klisen zabřezlo 80 % a 20 % klisen bylo jalových.

Graf č. 5: Procento zabřeznutí v r. 2009 Pro srovnání lze uvést procentuální úspěšnost zabřeznutí v jiných hřebčínech a chovatelských zařízeních. NATH et al. (2010) uvádějí úspěšnost zabřeznutí 68,8 % - 38 -

na sedmi farmách v severo-východní Viktorii (Austrálie). Dále MORRIS a ALLEN (2002) ve své studii zjistili u 1393 klisen na 22 různých farmách 94,8% úspěšnost zabřeznutí u chovů v regionu Newmarket (Velká Británie). Sledování BRUCKA et al. (1993) z let 1981-1986 ukázalo procento zabřeznutí 83,9 % u 1630 klisen z 6 hřebčínů v Austrálii. Z rozsáhlé literární rešerše PAREJOVÉ et al. (2012) vycházejí průměrné hodnoty úspěšnosti zabřeznutí mezi 83,9 % a 92,9 %. BOSH et al. (2009) píší o 92,1% úspěšnosti zabřeznutí u 1011 klisen na 13 farmách v Kentucky (USA). Naproti tomu průzkum CILKA (2008) analyzující data sesbíraná z hřebčína Bursa v Turecku udává průměrné procento zabřeznutí 67,07 % v letech 1985 až 2000. Ve srovnání s literárními údaji je procento zabřeznutí klisen v Hřebčíně Napajedla na vysoké úrovni. To je dáno dobrou úrovní chovatelské péče o stádo, vysokou úrovní veterinárních opatření za použití nejmodernějších přístrojů a znalostí a v neposlední řadě také dlouholetými zkušenostmi ověřenými vynikajícími výsledky z let minulých.

5.2 Počet připuštění (skoků) potřebných na zabřeznutí Připouštěcí období r. 2005 Nejvyšší úspěšnost na zabřeznutí měli klisny po dvou připuštěních (skocích), kterých bylo 17 (33%). Druhou nejpočetnější skupinou bylo 12 klisen (23 %) připuštěné pouze jednou (jedním skokem) a tři skoky na zabřeznutí potřebovalo 9 klisen (17 %). Nejnižší úspěšnost na zabřezávání bylo u 4, 6 a 7 skoků (6%).

- 39 -

Graf č. 6: Počet připuštění (skoků) potřebných na zabřeznutí v roce 2005

Připouštěcí období r. 2006 Nejvíce klisen (19, tj. 42%) potřebovalo k zabřeznutí 2 připuštění (skoky). Po třech skocích zabřezlo osm klisen (18%). Pouze tři klisny (6%) zabřezly po 6 skocích.


- 40 -

Připouštěcí období r. 2007 Nejpočetnější skupinu znázorňují klisny, které zabřezly rovněž po druhém připuštění (44%). Pouze jeden skok na zabřeznutí stačil devíti klisnám (28%). Zajímavostí je absence čtvrtého, sedmého a osmého skoku. Dokonce zde byla zaznamenána jedna klisna (3%), která ke svému zabřeznutí potřebovala 9 skoků. V tomto roce byl zařazen plemeník s nízkou plodností, což ovlivnilo i tento ukazatel.

Graf č. 8: Počet připuštění (skoků) potřebných na zabřeznutí v roce 2007 Připouštěcí období r. 2008 Z celkového počtu zabřezlých klisen, jich 17 (40%) zabřezlo po dvou připuštěních. Jen 10 klisnám stačil na zabřeznutí jeden skok oproti jedné klisně, která jich k zabřeznutí potřebovala sedm.

- 41 -


Připouštěcí období r. 2009 Z tohoto grafu je patrné, že 12 klisen (33%) potřebovalo k zabřeznutí 2 skoky, dalším 11 klisnám (30%) vystačil na zabřeznutí jeden skok. V tomto připouštěcím roce byla jedna klisna (3%), která potřebovala 9 skoků (připuštění) k zabřeznutí.

Graf č. 10: Počet připuštění (skoků) potřebných na zabřeznutí v roce 2009 - 42 -

V každém roce naprostá většina klisen zabřezla nejpozději na třetím skoku. Z výše uvedených grafů vyplývá, že nejvíce klisen zabřezlo po druhém skoku. V literatuře se často uvádí průměrný počet skoků na říji, nebo průměrný počet skoků na zabřeznutí detekovaná 15 dní po ovulaci například SHARMA et al. (2010), MORRIS a ALLEN (2002) uvádějí 1,88 skoků na zabřeznutí. Ve sledovaném období byl hodnocen počet skoků na zabřeznutí, bez ohledu na počet říjí. V letech 2005-2009 vyšly průměrné hodnoty počtu skoků 2,87 (2005); 3,13 (2006); 2,34 (2007); 2,56 (2008) a 2,58 (2009). Ideální hodnota počtu skoků na zabřeznutí je 1. Pro zlepšení průměrného počtu skoků v hřebčíně Napajedla by bylo nutné vyřadit z chovu klisny, které potřebují více než tři připuštění (skoky). Vyřazení klisen, které dlouhodobě nesplňují požadavky chovatele na počet připuštění, by dle mého názoru přispělo k větší efektivitě práce a lepšímu využití potenciálu hřebců.

5.3 Průběh gravidity Připouštěcí období r. 2005 Z celkového počtu 52 zabřezlých klisen se narodilo 44 živých hříbat (84 %) a jedno mrtvé (2 %). Dvě klisny (4 %) zmetaly, čtyři vstřebaly (8 %) a jedna klisna (2 %) uhynula během březosti.

Graf č. 11: Průběh gravidity v roce 2005 - 43 -

Připouštěcí období r. 2006 Z grafu je patrné, že se narodilo 39 živých hříbat (87 %). Byl zde zaznamenán největší počet mrtvých hříbat za celé sledované období, kdy se tři hříbata (7 %) narodila mrtvá. V tomto roce dvě klisny (4 %) zmetaly a jedna vstřebala (2 %). Ze všech zabřezlých klisen jich tedy 87 % porodilo živé hříbě.

Graf č. 12: Průběh gravidity v roce 2006

Připouštěcí období r. 2007 Jak již bylo uvedeno, že tento rok je nejhorší ze všech sledovaných let i v tomto grafu si lze všimnout nejnižšího počtu narozených hříbat (29, tj. 91 %). Výhodou je, že se žádné hříbě nenarodilo mrtvé.

- 44 -

Graf č. 13: Průběh gravidity v roce 2007

Připouštěcí období r. 2008 Graf znázorňuje, že se v tomto připouštěcím období se narodilo 38 hříbat (89 %) a jedno mrtvé (2 %). Během březosti uhynuly dvě klisny (5 %). Pouze jedna klisna (2 %) zmetala.

Graf č. 14: Průběh gravidity v roce 2008 - 45 -

Připouštěcí období r. 2009 Ze skupiny 36 zabřezlých klisen jich 31 (tj. 86 %) porodilo živé hříbě, tři klisny (8 %) zmetaly, jedna vstřebala (3 %) a jedna klisna (3 %) uhynula březí.

Graf č. 15: Průběh gravidity v roce 2009 PAREJOVÁ (2012) uvádí vstřebání a zmetání jako ztrátu březosti, která může dosáhnout až 20 %. Ztrátu březosti, kdy klisny vstřebaly, zmetaly nebo se narodilo mrtvé hříbě, uvádějí ve své studii MORRIS a ALLEN (2002) na úrovni 12,1 %, a také CILEK (2008) úroveň 14,97 %, BRUCK et al. (1993) ji zaznamenali dokonce na úrovni 19,5 %. CHEVALIER-CLÉMENT (1989) zjistil u souboru 3740 klisen 8,9 % případů vstřebání. BOSH et al. (2009) popisuje u anglického plnokrevníka 21,7% ztrátu březosti. V práci KŘÍŽOVÉ (1994) bylo sledováno až šest případů abortů, tedy klisen, které zmetaly. Zaznamenala také osm mrtvě narozených hříbat, kdy se ale ve dvou případech jednalo o dvojčata. Úroveň ztrát březosti (vstřebání, zmetání a úhyn březí klisny) u sledovaných klisen za celé období dosáhla 10,6 %. V jednotlivých sezónách to bylo od 6,3 % (2007) do 13,9 % (2009). Taková úroveň ztrát březosti značí opět vysokou kvalitu chovu v hřebčíně Napajedla. Průběh březosti, což zahrnuje informace o vstřebání zárodku, zmetání plodu, úhynu březí klisny, živě a mrtvě narozených hříbatech dává celkový - 46 -

přehled o klisnách a chovatelském úsilí. Tento ukazatel přímo koresponduje s péčí o březí klisny, o jejich zdraví a o kvalitě celého chovu. Nejlepší vizitkou chovatele by měl být počet živě narozených, kvalitních hříbat ideálně v poměru 1:1 vůči klisnám.

5.4 Délka gravidity Připouštěcí období r. 2005 V roce 2005 proběhlo celkem 45 porodů klisen napajedelského stáda. Jejich průměrná délka gravidity byla 338,48 dní. Nejdelší březost měla klisna, která 352 dnů nosila hříbě, naopak nejnižší délka gravidity byla 325 dní.

Graf č. 16: Délka gravidity v roce 2005 Připouštěcí období r. 2006 Průměrná délka gravidity se i zde pohybuje ve fyziologickém rozpětí a činí 338,72 dní. V tomto roce byla pozorována nejnižší délka gravidity u klisny, která se ohřebila po připuštění za 305 dní. Maximální délka březosti byla 355 dnů.

- 47 -

Graf č. 17: Délka gravidity v roce 2006

Připouštěcí období r. 2007 Průměrná délka gravidity je 336,86 dní. Nejdelší březost měla klisna, která nosila hříbě 359 dní a nejnižší zde zaznamenána délka gravidity byla 322 dnů.

Graf č. 18: Délka gravidity v roce 2007 - 48 -

Připouštěcí období r. 2008 V grafu je zvýrazněna průměrná délka březosti 336,5 dní, která odpovídá fyziologickému rozpětí. Jedna klisna byla březí 359 dnů. Nejnižší délka březosti byla 323 dní.

Graf č. 19: Délka gravidity v roce 2008

Připouštěcí období r. 2009 V grafu je znázorněno 31 klisen, které porodily hříbě. Nejdelší březost trvala 363 dní, naopak nejkratší byla jen 317 dní a průměrná délka gravidity zde byla 336,42 dní.

- 49 -

Graf č. 20: Délka gravidity v roce 2009 KŘÍŽOVÁ (1994) zjistila, že v roce 1987 byla zjištěna průměrná délka gravidity v chovu anglického plnokrevníka 338,91 dní. KLIMENT (1983) uvádí, že rozdíly v délce gravidity u klisen, které se připustily během jedné říje vícekrát, jsou dané tím, že nelze stanovit přesnou dobu koncepce. CILEK (2008) u tureckého hřebčína v Burse zjistil průměrnou délku březosti 337,6 dní (1985-2000). MOREL et al.(2002) uvádí ve své práci průměrnou délku březosti 344,1 dní u 433 klisen, rozpětí březosti v souboru sledovaných jedinců bylo 315-388 dní. Dále také popisuje vliv pohlaví na délku březosti, kdy klisničky se zpravidla rodí o 4 dny dříve než hřebečci. Vliv věku klisny, věku hřebce, doby mezi připuštěním a ovulací ani vliv hřebčína na délku březosti nebyl prokázán. Délka březosti v hřebčíně Napajedla v období 2005-2009 byla průměrně 337,24.

5.5 Dvojčatová březost Připouštěcí období r. 2005 Byly pozorovány tři dvojčatové březosti z celkového počtu 52 zabřezlých klisen, což představuje 6% výskyt dvojčat.

- 50 -

Graf č. 21: Dvojčatová březost v roce 2005

Připouštěcí období r. 2006 V tomto roce nebyl evidovaný žádný výskyt dvojčatových březostí.

Připouštěcí období r. 2007 U těchto sledovaných klisen byl pozorován jeden případ (3 %) výskytu dvojčatové březosti.


- 51 -

Připouštěcí období r. 2008 V tomto roce byl zjištěn největší počet dvojčatových březostí, kdy jejich počet dosáhl 6 dvojčat (14 %).


Připouštěcí období r. 2009 Ze všech 36 zabřezlých klisen, byla jen u jedné (tj. 3 %) z nich zjištěna dvojčatová březost.

Graf č. 24: Dvojčatová březost v roce 2009 - 52 -

Dvojčatová březost byla diagnostikována v rozpětí 3,0 % až 14,0 % (2005-2009) březostí. Průměrně to bylo 5,29 % dvojčatových březostí. BRUCK (1993) zjistil 7,8 % případů u1630 prověřených klisen. SHARMA (2010) zaznamenal 5,4 %. MORRIS a ALLEN (2002) uvádějí 14,3 % dvojčat. Dále však zmiňují výsledky ze dvou jiných studií, kdy v letech 1982 a 1983 pozorovali 2,3 % a 6,8 % v roce 1998 dvojčatových březostí. Další autor CHEVALIER-CLÉMENT (1989) píše o 7,43% výskytu dvojčat u 3740 klisen vyšetřených ultrazvukem. HEMBERG (2004) uvádí údaje z velmi dobře řízené farmy ve Švédsku, kde zaznamenal 10,8 % dvojčatových březostí. Výskyt dvojčat je v chovu nežádoucí. V hřebčíně Napajedla se při zjištění takové březosti jeden ze zárodků odstraní. Ostatně taková by měla být chovatelská praxe u všech chovatelů koní.

5.6 Úhyn hříběte po porodu Připouštěcí období r. 2005 V hřebčíně Napajedla se v roce 2005 narodilo 44 živých hříbat a z toho dvě hříbata (5 %) uhynula po porodu.

Graf č. 25: Úhyn hříběte po porodu v roce 2005

- 53 -

Připouštěcí období r. 2006 Z grafu lze vidět 3% mortalitu, tudíž, že jedno hříbě po porodu uhynulo.

Graf č. 26: Úhyn hříběte po porodu v roce 2006 Připouštěcí období r. 2007 Rovněž i tento reprodukční ukazatel znázorňuje 3% výskyt uhynulého hříběte po porodu, což znamená, že z 29 živě narozených hříbat, jedno po porodu uhynulo.


- 54 -

Připouštěcí období r. 2008 V tomto roce se objevilo nejvíce úhynů hříbat po porodu, kdy z 38 živě narozených hříbat uhynuly po porodu čtyři z nich (11 %).


Připouštěcí období r. 2009 Po porodu uhynula dvě hříbata z celkového počtu 31 porodů, což představuje 6% úmrtnost hříbat po porodu.

- 55 -


5.7 Procento zabřeznutí na první říji po porodu Připouštěcí období r. 2005 Po předcházejícím porodu zabřezlo dohromady 41 klisen, z toho 19 klisen (46 %) zabřezlo na první poporodní říji. Z těchto 19 klisen jich 15 (tj. 79 %) porodilo živé hříbě, jedna klisna (5 %) zmetala, dvě klisny (11 %) vstřebaly a jedno hříbě (5 %) se narodilo mrtvé.

Graf č. 30: Procento zabřeznutí na první říji po porodu v roce 2005 - 56 -

Připouštěcí období r. 2006 Zabřezlých klisen po porodu bylo 34, z toho 16 klisen (47 %) zabřezlo v první říji po porodu. Z této skupiny klisen porodilo 14 (tj. 88 %) z nich živé hříbě, jedna klisna (6 %) zmetala a jedno hříbě (6 %) se narodilo mrtvé.

Graf č. 31: Procento zabřeznutí na první říji po porodu v roce 2006

Připouštěcí období r. 2007 Po předešlém porodu zabřezlo 23 klisen a z nich 12 klisen (52 %) zabřezlo hned na první říji po porodu. Pouze jedna klisna (8 %) na první poporodní říji vstřebala, zbylých 11 klisen (92 %) porodily živé hříbě.

- 57 -


Připouštěcí období r. 2008 Po porodu zabřezlo 27 klisen, z toho 21 (tj. 78 %) zabřezlo na první poporodní říji. V této první říji po porodu se narodilo 16 hříbat (76 %). Zde je také vidět, že všechna hříbata, která v tomto roce uhynula po porodu se nachází právě v této skupině klisen, tedy čtyři hříbata (19 %) po porodu uhynula. Také zde byla jedna klisna (5 %), která vstřebala zárodek.

- 58 -


Připouštěcí období r. 2009 Celkem 29 klisen zabřezlo po předchozím porodu, z toho 20 klisen (69 %) zabřezlo hned na první říji po porodu. Graf znázorňuje, že 16 klisen (80 %) na první říji po porodu porodilo živé hříbě, dvě klisny (10 %) zmetaly, jedna klisna (5 %) vstřebala a jedno hříbě (5 %) po porodu uhynulo.

- 59 -


Úspěšnost zabřeznutí klisen na první říji po porodu byla ve sledovaných letech v rozpětí 46-78 %. SULLIVAN et al. (1975) uvádí 54% úspěšnost zabřeznutí na první poporodní říji. BLANCHARD et al. (2004) tvrdí, že zabřeznutí na první říji po porodu není ovlivněno počtem skoků. ISHII et al. (2001) zjistili úroveň zabřeznutí 60,2 %. Jako faktory negativně ovlivňující úspěšnost zabřeznutí na první říji po porodu uvádějí stres z nízké teploty v zimním období, dlouho trvající zadržení placenty, připouštění příliš brzy po porodu a také faktory týkající se hřebců.

5.8 Celkové zhodnocení V následující tabulce (Tab. č. 2) je znázorněn přehled o reprodukci v Hřebčíně Napajedla, a.s. za zvolené připouštěcí období. V roce 2005 bylo připuštěno 56 klisen, což je největší počet ze všech let. Z toho vyplývá, že je zde i největší počet zabřezlých klisen (52) a nejvíce narozených živých hříbat (44), kdežto v roce 2006 se narodily tři mrtvá hříbata. Nejvíc klisen (3) zmetalo v roce 2009 a v roce 2005 vstřebaly čtyři klisny. V roce 2008 uhynuly dvě březí klisny a zároveň v tomto roce byl největší výskyt - 60 -

dvojčatových březostí (6) a čtyři hříbata uhynula po porodu. Nejnižší počet zabřezlých klisen (23) po předchozím porodu byl zaznamenán v roce 2007 a taktéž i nejnižší počet klisen (12), které zabřezly na první říji po porodu. Celkem tedy bylo připuštěno 241 klisen a z toho 208 klisen zabřezlo. Narodilo se 181 živých a 5 mrtvých hříbat. Největší ztrátu březosti představují zmetající klisny (9) a klisny, které vstřebaly zárodek (8). Uhynuly čtyři březí klisny a 10 hříbat uhynulo po porodu. Průměrná délka gravidity byla 337, 25 dní, což odpovídá fyziologickému rozpětí, jak uvádějí jednotliví autoři. Bylo zjištěno 11 dvojčatových březostí, které se ale v chovu redukují již při tomto zjištění. Po předchozím porodu zabřezlo 154 klisen a z nich 88 klisen zabřezlo hned na první poporodní říji.

Tab. č. 2: Údaje o reprodukci za sledované období počet připuštěných klisen zabřezlé klisny jalové klisny počet skoků na zabřeznutí živě narozená hříbata mrtvě narozená hříbata zmetané klisny vstřebané klisny úhyn březí klisny export březí klsny minimální délka gravidity průměrná délka gravidity maximální délka gravidity dvojčatová březost úhyn hříběte po porodu zabřezlé klisny po předchozím porodu zabřezlé klisny na první říji po porodu

5.8.1

r. 2005 56 52 4 149 44 1 2 4 1 325 338,48 352 3 2 41 19

r. 2006 49 45 4 141 39 3 2 1 305 338,72 355 1 34 16

r. 2007 42 32 10 75 29 1 1 1 322 336,86 359 1 1 23 12

r. 2008 49 43 6 110 38 1 1 1 2 323 336,5 359 6 4 27 21

r. 2009 45 36 9 93 31 3 1 1 317 336,42 363 1 2 29 20

celkem 241 208 33 568 181 5 9 8 4 1 305 337,25 363 11 10 154 88

Procento zabřeznutí

Za sledované pětileté připouštěcí období bylo celkem připuštěno 241 klisen. K připouštění bylo použito dohromady 18 hřebců. Celková úspěšnost zabřeznutí činila 86 %, což znamená, že 208 klisen zabřezlo a 33 klisen (14 %) zůstalo jalovými.

- 61 -

Graf č. 35: Procento zabřeznutí ze sledované připouštěcí období

5.8.2

Počet připuštění (skoků) potřebných na zabřeznutí

Největší úspěšnost zabřeznutí byla u klisen, které se připustily dvakrát, tzn., že 79 klisen (38 %) potřebovaly k zabřeznutí dva skoky. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří 46 klisen (22 %), které zabřezly po jednom skoku. Dále že, 37 klisen (18 %) se připouštělo 3krát. Pět skoků potřebných na zabřeznutí potřebovalo 14 klisen (7 %) a čtyři skoky potřebovalo 13 klisen (6 %). Šesti skoky bylo připuštěno devět klisen (4 %), podobně i sedm skoků potřebovalo osm klisen (4 %). Byly zde dvě klisny (1 %), které se připouštěly dokonce 9krát.

- 62 -

Graf č. 36: Počet skoků potřebných na zabřeznutí za sledované připouštěcí období Celkem bylo k zabřeznutí použito 568 skoků, po kterých těchto 208 klisen zabřezlo.

Graf č. 37: Celkový počet skoků potřebných na zabřeznutí za sledované připouštěcí období

- 63 -

5.8.3

Průběh gravidity

Z těchto 208 zabřezlých klisen jich 181 (tj. 87 %) porodilo živé hříbě. V grafu lze vidět, že největší ztrátu březosti představují zmetající a vstřebající klisny. Bylo zaznamenáno devět klisen (4 %), které zmetaly plod a osm klisen (4 %), které vstřebaly zárodek. Za celé období se narodilo pět mrtvých hříbat (2 %) a čtyři klisny (2 %) uhynuly během březosti. Byla zde i uvedena jedna klisna (1 %), která po zabřeznutí byla prodána a odvezena.

Graf č. 38: Průběh gravidity ze sledované připouštěcí období

5.8.4

Délka gravidity

Celková průměrná délka gravidity trvala 337,25 dní, což se pohybuje ve fyziologickém rozpětí. Extrémně krátkou dobu březosti měla klisna, která zabřezla hned na první říji po porodu a po 305 dnech gravidity porodila živé hříbě. Nejdelší březost trvala 363 dnů rovněž u klisny zabřezlé na první poporodní říji a také se jí narodilo živé hříbě.

- 64 -

Graf č. 39: Délka gravidity za sledované připouštěcí období

5.8.5

Dvojčatová březost

Za celé období bylo zjištěno 11 tedy 5 % dvojčatových březostí.

- 65 -

Graf č. 40: Dvojčatová březost za sledované reprodukční období 5.8.6

Úhyn hříběte po porodu

Celkem se ohřebilo 181 klisen, z nichž 10 klisnám (6 %) uhynulo po porodu hříbě.

Graf č. 41: Úhyn hříběte po porodu za sledované reprodukční období

5.8.7

Procento zabřeznutí na první říji po porodu

Poslední graf znázorňuje sumu 154 klisen, které zabřezly po předchozím porodu. Z této skupiny bylo 88 klisen (57 %), které zabřezly hned na první říji po porodu. Narodilo se 72 živých hříbat (81,8 %) a dvě mrtvá (2,3 %). Po porodu uhynulo pět hříbat (5,7 %). Dále pět klisen (5,7 %) vstřebalo a čtyři klisny (4,5 %) zmetaly.

- 66 -

Graf č. 42: Procento zabřeznutí na první říji po porodu za sledované připouštěcí období

6 ZÁVĚR Předmětem diplomové práce bylo zhodnotit reprodukční ukazatele klisen v Hřebčíně Napajedla a.s., kde jsou chovány klisny anglického plnokrevníka jen za účelem jejich reprodukce. Připouští se zde pouze přirozenou plemenitbou. Při nerespektování této zásady se narozené potomstvo nemůže zapsat do plemenné knihy. Data o reprodukci byla získána z příslušné zootechnické evidence hřebčína. Byly vybrány jen klisny napajedelského stáda, které mají srovnatelné podmínky chovu. Za reprodukční období 2005 až 2009 bylo sledováno sedm reprodukčních ukazatelů. V roce 2005 bylo připuštěno 56 klisen, kdy byla zaznamenána největší úspěšnost zabřeznutí (93 %). K zabřeznutí bylo potřeba celkem 149 skoků. Nejvyšší úspěšnost na zabřeznutí měly klisny po dvou připuštěních (skocích), kterých bylo 17 (tj. 33 %). Z celkového počtu 52 zabřezlých klisen se narodilo 44 živých hříbat (84 %). V tomto roce byl pozorován největší počet vstřebaných zárodků, kdy čtyři klisny (8 %) vstřebaly (polovina vstřebaných za všechny sledované roky). Průměrná délka gravidity byla 338,48 dní. Zjištěny byly tři dvojčatové březosti (6 %). Narodilo se 44 živých hříbat - 67 -

a z toho dvě hříbata (5 %) uhynula po porodu. Po předcházejícím porodu zabřezlo dohromady 41 klisen, z toho 19 klisen (46 %) zabřezlo na první poporodní říji. V následujícím roce 2006 bylo připuštěno 49 klisen. Úspěšnost zabřeznutí byla druhá nejvyšší a představovala 92 %, kdy 45 klisen zabřezlo. Na zabřeznutí bylo opět nejvíce potřeba dvou připuštění (skoků), kdy 19 klisen (42 %) zabřezlo. Celkem bylo využito 141 skoků k zabřeznutí. Narodilo se 39 živých hříbat (87 %), ale zároveň zde byl zaznamenán největší počet mrtvých hříbat za celé sledované období, kdy se tři hříbata (7 %) narodila mrtvá. Průměrná délka gravidity činila 338,72 dní. V tomto roce byla pozorována nejnižší délka gravidity u klisny, která se ohřebila po připuštění za 305 dní. Maximální délka březosti byla 355 dnů. Dvojčatová březost se v tomto období neprokázala. Jen jedno hříbě (3 %) po porodu uhynulo. Zabřezlých klisen po porodu bylo 34, z toho 16 klisen (47 %) zabřezlo v první říji po porodu. Připouštěcí rok 2007 byl ze všech sledovaných let nejhorší, poněvadž zabřezlo jen 32 klisen (76 %) z celkového počtu 42 zapuštěných. Dokonce zde byla zaznamenána jedna klisna (3 %), která ke svému zabřeznutí potřebovala 9 skoků. Nejvíce klisen (44 %) zabřezlo rovněž po druhém připuštění. Celkem bylo potřeba 75 skoků k tomu, aby klisny zabřezly. V této sezóně se narodilo nejméně hříbat (29), žádné se nenarodilo mrtvé. Zde je uvedena jedna klisna (3 %), která byla po zabřeznutí prodána. Průměrná délka gravidity byla 336,86 dní. Byl pozorován jeden případ (3 %) dvojčatové březosti a jednoho uhynulého hříběte (3 %) po porodu. Po předcházejícím porodu zabřezlo 23 klisen a z nich 12 klisen (52 %) zabřezlo hned na první říji po porodu. V připouštěcí sezóně 2008 bylo zařazeno do plemenitby 49 klisen. Úspěšnost zabřeznutí byla také relativně vysoká (88 %), kdy zabřezlo 43 klisen. Hřebci 110krát připouštěli, aby klisny zabřezly. Z celkového počtu zabřezlých klisen, jich 17 (tj. 40 %) zabřezlo po dvou připuštěních. Narodilo se 38 hříbat (89 %) a jedno mrtvé (2 %). V tomto roce uhynulo nejvíce březích klisen (2, tj. 5%). Průměrná délka březosti trvala 336,5 dní, která odpovídá fyziologickému rozpětí, jak uvádějí jednotliví autoři. V tomto roce byl evidován největší počet dvojčatových březostí, kdy jejich počet dosáhl 6 dvojčat (14 %) a zároveň nejvíce úhynů hříbat po porodu, kdy z 38 živě narozených hříbat uhynuly po porodu čtyři (tj. 11 %) z nich. Po porodu zabřezlo 27 klisen, z toho 21 (tj. 78 %) zabřezlo na první poporodní říji. V této první říji po porodu se narodilo 16 hříbat (76 %). Všechna čtyři hříbata, která v tomto roce uhynula po porodu, se nachází u této skupiny klisen. - 68 -

V posledním roce 2009 bylo připuštěno 45 klisen a k plemenitbě bylo použito 11 hřebců, což je nejvíce ze všech sledovaných období. Ze všech připuštěných klisen zabřezlo 36 klisen (80 %). Celkem bylo zapotřebí 93 skoků k zabřeznutí, kdy 12 klisen (33 %) zabřezlo po 2 skocích a dalším 11 klisnám (30 %) vystačil na zabřeznutí jeden skok. V tomto připouštěcím roce byla jedna klisna (3 %), která potřebovala až 9 skoků (připuštění) k zabřeznutí. Z 36 zabřezlých klisen jich 31 (tj. 86 %) porodilo živé hříbě a tři klisny (8 %) zmetaly, což je největší počet za celé pětileté období. Byla zde také pozorována nejdelší březost, která trvala 363 dní, průměrná délka gravidity zde byla 336,42 dní. Ze všech 36 zabřezlých klisen byla jen u jedné (3 %) zjištěna dvojčatová březost. Po porodu uhynula dvě hříbata z celkového počtu 31 porodů, což představuje 6% mortalitu. Celkem 29 klisen zabřezlo po předchozím porodu, z toho 20 klisen (69 %) zabřezlo hned na první říji po porodu. Za sledované pětileté připouštěcí období bylo připuštěno 241 klisen, které připouštělo 18 hřebců. Celková úspěšnost zabřeznutí byla vysoká a představuje 86 %, což znamená, že 208 klisen zabřezlo. Těchto 208 klisen zabřezlo po 568 připuštěních (skocích). Největší úspěšnost zabřeznutí bylo u 2krát připuštěných klisen (79 tj. 38 %). Nejvíce klisen (60 %) zabřezlo po prvním nebo na druhém skoku. Ze zabřezlých klisen jich 181 (tj. 87 %) porodilo živé hříbě. Největší ztrátu březosti představují zmetající (4 %) a vstřebávající (4 %) klisny. Celkem se narodilo pět mrtvých hříbat (2 %) a čtyři klisny (2 %) uhynuly během březosti. Byla zde i uvedena jedna klisna (1 %), která byla prodána a odvezena jako březí. Průměrná délka gravidity trvala 337,25 dní, což se pohybuje ve fyziologickém rozpětí. Extrémně krátkou dobu březosti měla jedna klisna (305 dní) a nejdelší březost trvala 363 dnů. Zajímavostí je, že obě klisny zabřezly na první říji po porodu a narodilo se jim živé hříbě. Za celé období bylo evidováno 11 dvojčatových březostí (5 %). Uhynulých hříbat po porodu bylo 10 (tj. 6 %). Dohromady 154 klisen zabřezly po předchozím porodu. Z této skupiny bylo 88 klisen (57 %), které zabřezly hned na první říji po porodu. Narodilo se jim 72 živých hříbat (81,8 %) a dvě mrtvá (2,3 %). Po porodu zemřelo pět hříbat (5,7 %). Dále pět klisen (5,7 %) vstřebalo a čtyři klisny (4,5 %) zmetaly. Zjištěné reprodukční ukazatele klisen v Hřebčíně Napajedla značí vysokou kvalitu chovu. Při srovnání s parametry jiných hřebčínů a chovatelů různě po celém světě (Británie, Švédsko, USA, Austrálie, Turecko) je chov anglických plnokrevníků

- 69 -

v Napajedlích nadprůměrný ve všech sledovaných ukazatelích. Co se týče chovatelské péče o koně, můžeme hřebčín zařadit mezi špičkové chovy světové úrovně.

7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY 1) AMBROŽ L. et al., 1955: Nemoci matek a sajících hříbat, s. 527-540. In: AMBROŽ L. et al., Speciální zootechnika – chov koní. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 849 s. 2) BLANCHARD T. L. et al., 2004: Mating mares on foal heat: a five-year retrospective study. Proceedings of the 50th Annual Convention of the American Association of Equine Practitioners, Denver, Colorado, USA, 4-8 December, 2004 p. 525–530. 3) BOSH K. A. et al., 2009: Reproductive performance measures among Thoroughbred mares in central Kentucky, during the 2004 mating season. Equine Veterinary Journal; Vol. 41, Iss. 9; p. 883–888. 4) BOSTEDT H., 1995: Zánětlivé stavy endometria klisny – diagnostika a výsledky terapie, s. 22–24. In: Reprodukce koní, sborník referátů III. výroční konference ČHS, 1995. 5) BRUCK I. et al., 1993: Reproductive-Performance Of Thoroughbred Mares On 6 Commercial Stud Farms. Australian Veterinary Journal; Vol. 70, Iss. 8; p. 299–303. 6) BUCCA S., 2011: Anatomické a fyziologické aspekty rané gravidity, s. 9–13. In: Reprodukce koní, sborník přednášek z XIX. výročního semináře konference ČHS, 2011. 7) BUCCA S., 2011: Anatomické a fyziologické aspekty v reprodukci klisen, s. 3–7. In: Reprodukce koní, sborník přednášek z XIX. výročního semináře konference ČHS, 2011. 8) BUCCA S., 2011: Možné omyly a nástrahy při ultrazvukové diagnostice gravidity klisen (dvojčata, cysty a raná embryonální odúmrť), s. 41–44. In: Reprodukce koní, sborník přednášek z XIX. výročního semináře konference ČHS, 2011.

- 70 -

9) BUCCA S., 2011: Možnosti časné a pokročilé fetální sexace v průběhu gravidity, s. 81–84. In: Reprodukce koní, sborník přednášek z XIX. výročního semináře konference ČHS, 2011. 10) BUCCA S., 2011: Poporodní komplikace, s. 73–80. In: Reprodukce koní, sborník přednášek z XIX. výročního semináře konference ČHS, 2011. 11) CILEK S., 2008: Environmental factors affecting fertility traits of Thoroughbred and Halfbred horses reared in Turkey. Indian Journal of Animal Sciences; Vol. 78, Iss. 12; p. 1353–1358. 12) DUŠEK J. et al., 1999: Chov koní. Brázda, Praha, 352 s. 13) FALTEJSEK J., 1995: Smíšená reprodukční výkonnost stáda klisen a její ovlivňování. Reprodukce koní, sborník referátů III. výroční konference ČHS, 1995, s. 30. 14) FILLA J., 1995: Připouštění klisen v podmínkách přirozené plemenitby, s. 44–46. In: Reprodukce koní, sborník referátů III. výroční konference ČHS, 1995. 15) FLADE J. E., 1990: Chov a športové využitie koní. Príroda, Bratislava, 451 s. 16) GRYGAR I., 1995: Sonografické vyšetření pohlavního ústrojí klisen a jeho význam, s. 11–15. In: Reprodukce koní, sborník referátů III. výroční konference ČHS, 1995. 17) HEMBERG E. et al., 2004: Reproductive Performance of Thoroughbred Mares in Sweden. Reproduction in Domestic Animals; Vol. 39, Iss. 2; p 81–85. 18) HURA V., 2011: Fyziológia a patológiapohlavného cyklu a jeho možnosti ovplyvňovania, s. 42–45. In: XI. Kongres komory veterinárnych lekárov SR, zborník prednášok, 2011. 19) HURA V., 2011: Pohlavná aktivita kobýl, s. 39–41. In: XI. Kongres komory veterinárnych lekárov SR, zborník prednášok, 2011. 20) HURA V., 2011: Postservisná endometritída u kobýl, s. 46–47. In: XI. Kongres komory veterinárnych lekárov SR, zborník prednášok, 2011. 21) CHEHAIBIOVÁ I., 2012: Anglický plnokrevník – ladná a harmonická perla dostihových oválů. Jezdectví, č. 1, s. 74–75. 22) CHEVALIER-CLÉMENT F., 1989: Pregnancy loss in the mare. Animal reproduction science; Vol. 20, Iss. 3; p. 231–244. - 71 -

23) CHVÁTAL O., 1995: Klinické vyšetření pohlavního ústrojí klisen, s. 6–10. In: Reprodukce koní, sborník referátů III. výroční konference ČHS, 1995. 24) CHVÁTAL O., 1995: Poranění klisny hřebcem při připouštění, s. 47–48. In: Reprodukce koní, sborník referátů III. výroční konference ČHS, 1995. 25) ISHII M. et al., 2001: Reproductive performance and factors that decrease pregnancy rate in heavy draft horses bred at the foal heat. Journal of Equine Veterinary Science; Vol. 21, Iss. 3; p. 131–136. 26) JAREŠOVÁ H., 1995: Využití laboratorních metod k určení reprodukční situace u klisny, s. 16–21. In: Reprodukce koní, sborník referátů III. výroční konference ČHS, 1995. 27) KATILA T. et al., 2010: Factors affecting reproductive performance of horses. LBH: Proceedings 5. Leipziger Tierärztekongress Band 1; p. 231–235. 28) KATILA T., 2011: Endometritida klisen, s. 25–32. In: Reprodukce koní, sborník přednášek z XIX. výročního semináře konference ČHS, 2011. 29) KATILA T., 2011: Ovlivnění nástupu říje, s. 15–18. In: Reprodukce koní, sborník přednášek z XIX. výročního semináře konference ČHS, 2011. 30) KATILA T., 2011: Určení a ovlivnění doby ovulace, s. 19–23. In: Reprodukce koní, sborník přednášek z XIX. výročního semináře konference ČHS, 2011. 31) KLIEMENT J. et al., 1983: Reprodukcia hospodárskych zvierat. Príroda, Bratislava, 369 s. 32) KONĚ, 1995. Přeložil: Přikrylová Jarmila, Husáková Táňa. Orig. The Book of the Horse. Agentura Cesty, Praha. 207 s. 33) KOUBEK K., 1955: Plemenitba koní, s. 397-494. In: AMBROŽ L. et al., Speciální zootechnika – chov koní. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 849 s. 34) KŘÍŽOVÁ R., 1994: Aklimatizace anglických plnokrevných klisen… Diplomová práce (in MS, dep. knihovna MENDELU v Brně), MENDELU v Brně, Brno, 50 s. 35) KUDLÁČ E., 1995: Pohlavní činnost u klisen a její ovlivňování, s. 1–5. Reprodukce koní, sborník referátů III. výroční konference ČHS, 1995. 36) KUDLÁČ E., 2003: Rozmnožování, s. 301-336. In: JELÍNEK P. et al., Fyziologie hospodářských zvířat. MZLU v Brně, Brno, 414 s. - 72 -

37) KUDLÁČ E., GRYGAR I., 1995: Problematika březosti dvojčat u klisen, s. 31–33. Reprodukce koní, sborník referátů III. výroční konference ČHS, 1995 38) MEZEROVÁ J., ŽERT Z., 1995: Novotvary ovárií u klisen, s. 34–39. Reprodukce koní, sborník referátů III. výroční konference ČHS, 1995. 39) MICHAL V., 1955: Chov anglického plnokrevníka v Československu, s. 193-208. In: AMBROŽ L. et al., Speciální zootechnika – chov koní. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 849 s. 40) MOHELSKÝ M., 2012: Výživa a říje klisny: Jak napomoci přírodě. Jezdectví, č. 3, s. 62–64. 41) MOREL M. C. G. D. et al., 2002: Factors affecting gestation length in the Thoroughbred mare. Animal Reproduction Science; Vol. 74, Iss. 3–4; p. 178–185. 42) MORRIS L. H. A., ALLEN W. R., 2002: Reproductive efficiency of intensively managed Thoroughbred mares in Newmarket. Equine Veterinary Journal; Vol. 34, Iss. 1; p. 51–60. 43) MOTYGINOVÁ Z., 2006: Máme rádi hříbata. Jezdectví, č. 5, s. 10–11. 44) MÜLLER V., 1955: Licentování plemenných hřebců, zápis hřebců a klisen do plemenných knih. Hřebčíny, hřebčince a hříbárny státní a družstevní, s. 797-807. In: AMBROŽ L. et al., Speciální zootechnika – chov koní. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 849 s. 45) NATH L. C. et al., 2010: Reproductive efficiency of Thoroughbred and Standardbred horses in north-east Victoria. Australian Veterinary Journal; Vol. 88, Iss. 5; p. 169–175. 46) PACCAMONTI

D.

L.,

2010:

Understanding

the

mare’s

estron

cycle.

LBH: Proceedings 5. Leipziger Tierärztekongress Band 1; p. 236–240. 47) PAREJ J. et al., 2012: Reproduction efficiency of Thoroughbred mares and the factors influencing it. Literature review. Magyar Allatorvosok Lapja; Vol. 134, Iss. 2; p. 77–82. 48) PŘIBYL E., 1955: Poruchy plodnosti u klisny a hřebce, s. 515-524. In: AMBROŽ L. et al., Speciální zootechnika – chov koní. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 849 s. - 73 -

49) REECE W. O., 1998: Fyziologie domácích zvířat. Grada Publishing, Praha, 456 s. 50) REGNER K., 2009: Příručka pro chovatele koní. Střední škola chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem, 128 s. 51) RIXON A., 1996: Koně. Svojtka a Vašut, Praha, 96 s. 52) SEDLINSKÁ M., 2010: Reprodukce koní. Ústní sdělení, MENDELU, 6. 12. 2010. 53) SEDLINSKÁ M., 2011: Vývoj embrya a příčiny ztráty gravidity u klisen, s. 50–52. XI. Kongres komory veterinárnych lekárov SR, zborník prednášok, 2011. 54) SHARMA S. et al., 2010: Reproductive efficiency of Thoroughbred mares under indian subtropical conditions: A retrospective survey over 7 years. Animal reproduction science; Vol. 117, Iss. 3–4; p. 241–248. 55) SULLIVAN J. J. et al., 1975: Survey of reproductive efficiency in the Quarter-horse and Thoroughbred. Journal of reproduction and fertility. Supplement; Vol. 28, Iss. October; p. 315–323. 56) ŠICHTAŘ J., HOŠKOVÁ K., 2011: Reprodukce koní: Když jde klisna na sono, Jezdectví, č. 12, s. 78–81. 57) ŠTRUPL J. et al., 1983: Chov koní. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 416 s. 58) ŠVEHLOVÁ D., 2006: Porod – kdy zavolat veterináře? Jezdectví, č. 5, s. 14–15. 59) TROEDSSON M. H. T., WOODWARD E. M., 2012: Breeding-induced endometritis (BIE). LBH: 6. Leipziger Tierärztekongress-Tagungsband 2; p. 249–252. 60) VÍCHOVÁ J., 2005: Koňská láska: Intimní život klisen. Jezdectví, č. 11, s. 70–71. 61) VÍCHOVÁ J., 2006: Porod a péče o matku a novorozence z pohledu etologa. Jezdectví, č. 5, s. 12–13. 62) WITTENBRINK M. M., 2012: Microbial infections of the equine genital tract. LBH: 6.Leipziger Tierärztekongress-Tagungsband 2; p. 242–244.

63) MINISTERSTVO VNITRA ČR: Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv. Databáze on-line [cit. 2012-03-17]. Dostupné na: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=2000&typeLaw=zakon&what=Rok&stranka=10 - 74 -

8 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Procento zabřeznutí v r. 2005 Graf č. 2: Procento zabřeznutí v r. 2006 Graf č. 3: Procento zabřeznutí v r. 2007 Graf č. 4: Procento zabřeznutí v r. 2008 Graf č. 5: Procento zabřeznutí v r. 2009 Graf č. 6: Počet připuštění (skoků) potřebných na zabřeznutí v roce 2005 Graf č. 7: Počet připuštění (skoků) potřebných na zabřeznutí v roce 2006 Graf č. 8: Počet připuštění (skoků) potřebných na zabřeznutí v roce 2007 Graf č. 9: Počet připuštění (skoků) potřebných na zabřeznutí v roce 2008 Graf č. 10: Počet připuštění (skoků) potřebných na zabřeznutí v roce 2009 Graf č. 11: Průběh gravidity v roce 2005 Graf č. 12: Průběh gravidity v roce 2006 Graf č. 13: Průběh gravidity v roce 2007 Graf č. 14: Průběh gravidity v roce 2008 Graf č. 15: Průběh gravidity v roce 2009 Graf č. 16: Délka gravidity v roce 2005 Graf č. 17: Délka gravidity v roce 2006 Graf č. 18: Délka gravidity v roce 2007 Graf č. 19: Délka gravidity v roce 2008 Graf č. 20: Délka gravidity v roce 2009 Graf č. 21: Dvojčatová březost v roce 2005 Graf č. 22: Dvojčatová březost v roce 2007 Graf č. 23: Dvojčatová březost v roce 2008 Graf č. 24: Dvojčatová březost v roce 2009 Graf č. 25: Úhyn hříběte po porodu v roce 2005 - 75 -

Graf č. 26: Úhyn hříběte po porodu v roce 2006 Graf č. 27: Úhyn hříběte po porodu v roce 2007 Graf č. 28: Úhyn hříběte po porodu v roce 2008 Graf č. 29: Úhyn hříběte po porodu v roce 2009 Graf č. 30: Procento zabřeznutí na první říji po porodu v roce 2005 Graf č. 31: Procento zabřeznutí na první říji po porodu v roce 2006 Graf č. 32: Procento zabřeznutí na první říji po porodu v roce 2007 Graf č. 33: Procento zabřeznutí na první říji po porodu v roce 2008 Graf č. 34: Procento zabřeznutí na první říji po porodu v roce 2009 Graf č. 35: Procento zabřeznutí ze sledované připouštěcí období Graf č. 36: Počet připuštění (skoků) potřebných na zabřeznutí za sledované připouštěcí období Graf č. 37: Celkový počet připuštění (skoků) potřebných na zabřeznutí za sledované připouštěcí období Graf č. 38: Průběh gravidity ze sledované připouštěcí období Graf č. 39: Délka gravidity za sledované připouštěcí období Graf č. 40: Dvojčatová březost za sledované reprodukční období Graf č. 41: Úhyn hříběte po porodu za sledované reprodukční období Graf č. 42: Procento zabřeznutí na první říji po porodu za sledované připouštěcí období

- 76 -

Zhodnocení reprodukčních ukazatelů klisen v Hřebčíně Napajedla, a.s

Recommend Documents