ZÁSADY PŘI PSANÍ ODBORNÝCH PRACÍ

ZÁSADY PŘI PSANÍ ODBORNÝCH PRACÍ

GYMNÁZIUM JAKUBA ŠKODY, PŘEROV, KOMENSKÉHO 29


Autor: Mgr. Aleš RUDA 1. verze © 2007

Gymnázium Jakuba Škody, Přerov, Komenského 29 -2-


OBSAH 1. Úvod......................................................................................................................................................... 4 2. Referáty .................................................................................................................................................. 4 2.1 Písemná forma referátu ........................................................................................................... 4 2.2 Prezentace referátu ................................................................................................................... 5 3. Seminární (ročníková) práce ............................................................................................................. 5 3.1 Postup při zpracování seminární (ročníkové) práce ............................................................ 5 3.2 Závazná struktura seminární (ročníkové) práce ................................................................... 6 3.3 Úprava seminární (ročníkové) práce ..................................................................................... 8 3.4 Tabulky a grafy......................................................................................................................... 9 3.5 Nejčastější prohřešky proti typografickým pravidlům...................................................... 10 3.6 Citace ....................................................................................................................................... 11 3.7 Prezentace seminární (ročníkové) práce ............................................................................. 14 4. Esej (podle P. Moore) .......................................................................................................................... 15 4.1 Forma eseje ............................................................................................................................. 15 4.2 Styl eseje, ................................................................................................................................ 17 4.3 Obsah eseje ............................................................................................................................. 18



1. Úvod Název odborná práce zahrnuje spektrum písemných projevů, ve kterých se po autorovi požaduje v rámci daného tématu prokázání schopnosti pracovat s textem a nadstavbovými prvky (tabulky, grafy, obrázky). Tento způsob vyjadřování je nedílnou součástí studia na vysoké škole, kde studenti zpracovávají seminární práce, odborné eseje, bakalářské práce, diplomové a jiné práce. V této publikaci se omezíme pouze na nejnutnější zásady při psaní referátů, seminárních (ročníkových) prací a odborných esejí, které jsou vyžadovány Mgr. Alešem Rudou. Při psaní jakékoli práce se musíme řídit pokyny zadávajícího, ale i obecnými normami a zásadami pro psaní a citování odborných textů.

2. Referáty Referáty jsou zadávány studentům jako doplněk učiva probíraného tématu. Většinou shromažďují a předkládají faktické informace. Každý referát má písemnou a ústní formu. Písemná forma je odevzdána vyučujícímu nejpozději týden před vlastní ústní prezentací, a to z časového důvodu pro její možné přepracování v případě, že by byla nevyhovující. 2.1 Písemná forma referátu Rozsah práce je dán 2-4 stranami textu formátu A4 bez tabulek, grafů a dalších příloh, není-li stanoveno jinak. Šablona pro tvorbu referátu je uvedena v samostatném souboru. Náležitosti pro vypracování referátu:

základní informace -

název práce

-

jméno a příjmení autora

-

datum vypracování

vlastní struktura práce -

1. úvod: seznámení s danou tematikou, její potřebou o ní informovat

-

2. „hlavní část“ – je potřeba uvést vlastní název kapitoly: vlastní práce, která předkládá informace z několika zdrojů, informace nesmí být přepisovány

-

3. závěr: shrnutí poznatků

-

4. použitá literatura

-

5. přílohy: tato část není k referátu požadována, záleží na zvážení autora práce, přílohy mohou obsahovat tabulky, grafy, obrázky a jiné prvky, které musí být řádně očíslovány a popsány a na které musí být v textu odkaz

základní typografická pravidla -

2-4 normostrany (1800 znaků na stránce) textu bez grafických prvků



-

Úprava stránky je následující, tj. levý okraj 2,5 cm, pravý okraj 2,5 cm, ostatní okraje 2,5 cm.

-

použitý font písma Times New Roman CE

-

velikost písma 12 bodů

-

řádkování 1,5

použitá literatura -

požadují se minimálně 3 různé zdroje, z nichž 1 musí být odborným článkem a 1 knihou

-

literatura musí být řádně citována

2.2 Prezentace referátu Ústní prezentace referátu může probíhat ústní formou, za použití knížek či obrázků, prostřednictvím zpětného projektoru (meotaru) či za pomocí PowerPointové prezentace. Náležitosti pro prezentaci referátu:

délka prezentace: 5-10 minut

informace musí být předávány vlastními slovy (v žádném případě nesmí být referát čten), povolen je bodový zápis na tabuli či občasné nahlédnutí do přípravy

powerpointová prezentace může obsahovat grafické prvky, bodový zápis (v žádném případě souvislý text), všechny uvedené grafické prvky musí obsahovat zdroj původu

doporučuji prezentaci vyzkoušet vzhledem k časovému vymezení nanečisto

3. Seminární (ročníková) práce 3.1 Postup při zpracování seminární (ročníkové) práce Téma seminární práce si student volí z nabídky vypsané vyučujícím semináře, případně může navrhnout vlastní téma. V práci student prokazuje schopnost hlubšího zpracování zvolené problematiky, které přesahuje rámec obsahu látky a studijní literatury předmětu. Téma práce, resp. problém, který řeší, je třeba zvolit odpovídajícím způsobem vzhledem k rozsahu práce. Téma by mělo být poměrně specifické (úzké), aby je autor na vymezeném prostoru zpracoval dostatečně do hloubky. Téma práce by současně mělo být problémově orientované, aby se práce neomezovala na pouhý popis, tj. práce by měla vycházet z precizní formulace problému, resp. otázky, na niž se snaží odpovědět. V žádném případě nesmí autor předkládat takové informace, kterým on sám nerozumí. Název práce. V názvu práce student konkretizuje zvolené téma podle vlastního obsahu práce. V první fázi zpracování (fáze analytická) student shromažďuje informace o předmětu své práce. Zdrojem informací jsou pro studenta pramenné a literární materiály. Použité prameny zahrnují co nejaktuálnější informace k dané problematice, včetně odborných článků a zdrojů aktuálních Gymnázium Jakuba Škody, Přerov, Komenského 29 -5-


statistických dat (dostupných v písemné či on-line podobě). Pramenné materiály označují vše, z čeho lze čerpat vědomosti o dané problematice. Literární materiály zahrnují knihy a časopisy, slovníky (encyklopedie), sborníky z konferencí a symposií, ročenky, statistiky, výzkumné zprávy, tabulky, normy a jiné právní předpisy, podnikové publikace a materiály, materiály národních institucí (ministerstev, statistických úřadů ad.) a nadnárodních institucí (OSN, Evropská unie atd.). 3.2 Závazná struktura seminární (ročníkové) práce 1. titulní a evidenční strana – obsahuje tyto údaje

název školy

název druhu práce, př. Seminární práce z biologie

název tématu práce

jméno autora, třída, místo a rok zpracování

evidenční strana obsahuje datum zadání práce a prohlášení studenta, že práci zpracoval sám a že citoval všechnu použitou literaturu, popř. poděkování konzultantům

2. abstrakt

uvede se stručný popis obsahu práce v rozsahu max. 10 řádků

obsahuje klíčová slova, tj. výpis nejpoužívanějších odborných termínů cca 4-5

přehledně členěný seznam kapitol a podkapitol práce doplněný konkrétními

3. obsah stránkami

titulní strana se nepopisuje číslem, ale započítává se do číslování

4. úvod a cíle

rozsah cca ½ stránky na samostatném listu, představí vlastní práci, čím se práce zabývá, jaké jsou její cíle a k čemu by měla dospět,

doplněním může případně na již dříve zpracované studie, seminární či ročníkové práce,

úkolem by mělo být zformování vět typu : Tato práce mi byla zadána v předmětu … Práce se zabývá analýzou – zhodnocením, výzkumem vztahů mezi … Jejím cílem je komplexní zhodnocení hospodářské vyspělostí států EU …, nebo můžete objasňovat proč jste si zvolili dané téma, co vás k němu vedlo, př. Cestovní ruch se v současné době velkým způsobem podílí na celkovém HDP států EU a mým cílem je porovnat podmínky a možnosti jeho provozu...

5. teoretická a metodická část zahrnuje:

teoretické poznatky, vztahující se k danému problému – základní pojmy



současný stav problematiky a přehled existující literatury vztahující se k danému tématu

charakteristiku metod a postupů, které jsou pro řešení problému použity

vlastní sběr informací, nebo jen srovnávací studie, použitý software či popis metodiky sběru dat

6. vlastní část práce

na základě vlastního řešení úkolu představíte úkol, jímž se zabýváte, oblast, kterou sledujete, v rozsahu 10 – 15 stran textu,

bude členěná do kapitol a podkapitol, které budou odlišeny úrovní číslování 3. Ekologie 3.1 Vývoj ekologie 3.2 Dělení ekologie 3.2.1 Ekologie organismů

sestavíte charakteristiku jevů – ukazatelů, které řešíte a uvedete výsledky vaší analýzy, popř. objasníte, proč jsou takové,

tato část bude obsahovat textovou část včetně grafů, tabulek, obrázků, schémat atd.,

grafy doplněné tabulkami, tabulky, obrázky budou očíslované a pojmenované, př. Tab.č. 1 HDP v zemích EU za rok 2002, umístíte-li je do textu, musí mít k němu návaznost, tj. doplňovat ho, pamatujte, že při uvádění číselných (kvantitativních) hodnot musíte uvést rok, kterému data odpovídají,

7. závěr

shrnutí zjištěných výsledků, doporučení, zhodnocení, popřípadě srovnání výsledků s podobnou prací,

rozsah by měl být cca ½ stránky na samostatném listu.

anglicky napsaný abstrakt

8. resumé 9. použitá literatura

obsahuje řádně citovaný a očíslovaný seznam použitých pramenů a zdrojů seřazených abecedně podle příjmení autorů

způsoby citace jsou uvedeny v kapitole Citace zdrojů

začínají volným listem s názvem přílohy

nezapočítávají se do číslování celé práce

pokud jsou uvedeny, musí být řádně pojmenovány

10. přílohy



3.3 Úprava seminární (ročníkové) práce Seminární práce je vizitkou každého studenta, měla by proto mít kromě odpovídající obsahové úrovně i dobrou formální úpravu. Práce se odevzdává svázaná kroužkovou vazbou s předepsanou titulní a evidenční stranou. Formát Seminární práce je psána na normalizovaném formátu papíru o velikosti A4. Tiskne se po jedné straně papíru. Seminární práce je psána v textovém editoru. Úprava stránky Při psaní práce se používá řádkování 1,5. Úprava stránky je standardní, tj. levý okraj 3 cm, pravý okraj 2 cm, ostatní okraje 2,5 cm. Platí zásada nepoužívat více než tři až čtyři druhy písma v jednom dokumentu. Při správném použití vyznačovaných verzí písma (změna velikosti, tučně, kurzíva, tučná kurzíva, podtržení apod.) lze vystačit s písmem jednoho typu. Používaným písmem je Times New Roman CE. Číslování stránek se umisťuje dolů, uprostřed, ve formě arabských číslic. Nadpisy Nadpisy jsou stejného typu písma, jako je základní text. Úprava a umístění nadpisů musí být v celém textu jednotné. Pro text se používá velikost písma 12, písma větší velikosti jsou určena pro nadpisy (maximální velikost je 13). Popisy Popisy tabulek, obrázků, legendy k obrázkům a záhlaví jsou velikosti 10 nebo 11. Poznámky pod čarou velikosti 8. Poznámky pod čarou. Poznámka se uvede na konci stránky a od předchozího textu se oddělí vodorovnou čarou v délce cca jedné třetiny řádku. Poznámky průběžně od začátku do konce práce. V poznámce pod čarou se uvádí i citace použitého pramene. Číslování kapitol a subkapitol Jednotlivé části práce se označují arabskými číslicemi, začíná se od jedničky (1. Úvod). Subkapitoly jsou číslovány v desetinném třídění. Na konci označení se nedělá tečka. Obsah Obsah je zařazen na začátku práce, stránky s obsahem se nečíslují. Každá položka obsahu by se měla vejít na jeden řádek. Čísla stránek v obsahu se zarovnávají k pravému kraji stránky. Čísla stránek v obsahu udávají číslo první stránky, na níž začíná příslušná kapitola nebo subkapitola. Na stránce s obsahem není žádný jiný text. Na následující stránce začíná úvod.



Zvýraznění textu K vyznačování jednotlivých slov v textu se nepoužívá jiný typ písma (font). Text je zvýrazňován kurzívou, tučným písmem či podtržením (pokud je zdůrazňován víceslovný výraz, podtrhává se nepřetržitě). Záhlaví a zápatí Záhlaví i paty stran jsou tvořeny jedním až dvěma řádky textu v horním případně dolním okraji. Povinně musí obsahovat číslo strany, jinak může být vložen např. název práce, číslo a název aktuální kapitoly, ale i decentní dekorativní prvky. Tyto prvky nevkládáme na strany seznamů (obsahu, rejstříku, seznamu literatury, seznamu obrázku aj.). Lámání odstavců Text dělíme na odstavce podle zpracovávané problematiky (rozbor jednoho aspektu v jednom odstavci). Pro ukončení a tím oddělení odstavců se použije klávesa ENTER. Průměrný počet řádků v odstavcích základního textu musí být dostatečný, jinak je text vizuálně roztrhaný. Odstavce smí být rozdělen jen tak (např. vloženým obrázkem), aby v každé jeho části zbyly nejméně dva řádky. Titulky děleny být nesmí! 3.4 Tabulky a grafy Tabulky a grafy poskytují rychlý a názorný přehled o různých údajích, souvislostech, zvláštnostech a tendencích jevů. Tabulky Tabulka je přehledné uspořádání číselných dat a různých slovních údajů. V odborných pracích jsou nejběžnější statistické tabulky. Tabulku tvoří název, číslo tabulky, hlavička, legenda, sloupce a řádky. Název tabulky Název tabulky je stručné a výstižné označení obsahu tabulky. Umisťuje se nad tabulkou a nedělá se za ním tečka. Tabulky číslujeme průběžně v celé práci. Příklad: Tabulka 8: Vývoj hrubého domácího produktu ČR v letech 1989-2000 (roční tempa růstu) Hlavička Hlavička (název sloupců) je místo v tabulce, které vyjadřuje obsah sloupců. Názvy sloupců se píší s velkým počátečním písmenem, podnázvy sloupců se píší malými počátečními písmeny tehdy, tvoří-li s názvem jeden celek. Legenda (boční název) označuje obsah řádků. Sloupec obsahuje souvislou řadu údajů (čísel). Řádka obsahuje vodorovnou řadu údajů (čísel). Políčko je průnikem sloupce a řádku, tj. místo, kam se zapisují jednotlivé údaje (čísla).



Úprava tabulky Písmo v tabulce je stejného typu, jako je základní text, zmenšeno o jeden bod. Texty v levém sloupci se zarovnávají vlevo, v ostatních sloupcích doprostřed. Pokud jsou v ostatních sloupcích čísla, zarovnávají se stejnými desetinnými řády pod sebe. Obsahují-li tyto sloupce nesouměřitelné číselné údaje (např. v různých jednotkách) desetinné řády se zarovnávat nemusejí. Je-li tabulka širší než stránka, umisťuje se naležato hlavičkou doleva, její popisek je na pravém okraji. Obrázky Pod pojem “obrázek” zahrnujeme všechny druhy grafů, schémat apod. Všechny druhy grafů, schémat apod. mají společné označení obrázek. Obrázky číslujeme a označujeme i názvem (název začíná velkým písmem a nepíše se za ním tečka). Obrázky se číslují průběžně v textu. Příklad: Obr. 7 Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR v letech 1995-2000 Počet i rozměry obrázků v textu musí odpovídat potřebám výkladu. Ilustrace i fotografie se vkládají do textu přednostně v elektronickém tvaru (jsou tištěny spolu s textem), v dostatečném rozlišení. Tištěné obrázky by měly tvořit s textem harmonický celek, což se týká především jejich umístění na straně, tloušťky jejich čar a sytosti vyplněných ploch. Jednotně se pro všechny obrázky v práci volí šířka mezery mezi jejich hranicemi i okolním textem (5 – 10 mm vodorovně i svisle) a formát popisků (titulků) i případných rámečků. Prameny tabulek, grafů a obrázků Pod každou tabulkou a obrázkem je nutno uvádět zdroj informací, na jejichž základě byly vytvořeny. Pramen se uvádí v plném znění dle pravidel pro citace, včetně stránek, na nichž se nachází přejatá tabulka (obrázek) či údaje, z nichž bylo při sestavení tabulky (grafu) vycházeno. 3.5 Nejčastější prohřešky proti typografickým pravidlům

Na konci řádků se nesmí použít jednoznakové předložky a spojky. Výjimkou může být spojka „a“.

Znaky tečka, čárka, vykřičník, otazník se píšou bez mezery za poslední slovo. Po nich následuje mezera.

Mezi číslo a jednotky se vkládá mezera. Zápis „10 %“ znamená: deset procent. Zápis bez mezery „10%“ znamená: desetiprocentní.

Text v závorkách se píše bez mezer mezi slovy a závorkami (text závorce).

První a poslední řádek odstavce nemá zůstat osamocen na začátku či konci stránky.

Nadpis nesmí zůstat sám na konci stránky. Následující text s nadpisem musí být tedy spojen nejméně dvěma řádky.

Gymnázium Jakuba Škody, Přerov, Komenského 29 - 10 -


3.6 Citace A.

Citace jednosvazkového díla.

Příjmení a osobní jméno autora (autorů): Název publikace: podnázev díla. Sestavovatel, editor, redaktor. Pořadí vydání. Místo vydání: Nakladatel a rok vydání. Počet stran. Standardní číslo. KOSEK, J.: HTML – tvorba dokonalých stránek: podrobný průvodce. 1. vyd. Praha: Grada, 1998. 291 s. ISBN 80-7169-608-0. B.

Citace části díla na pokračování (nepravého periodika).

Název díla. Svazek. Místo vydání, Nakladatel a rok vydání. Počet stran. Standardní číslo. Vědecké práce Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. 10. svazek. Praha, Stát. zeměd. nakl. 1969. 206 s. C.

Citace stati (příspěvku, článku) ve sborníku.

Příjmení a osobní jméno autora (autorů) stati: Název stati. In Název sborníku. Ročník (svazek). Jméno redaktora jednorázově vydaného sborníku. Místo vydání, Nakladatel a rok vydání, první stránka– poslední stránka příspěvku. Standardní číslo. Mačák, K.: Systémy s roboty a Petriho sítě. In: Sborník prací Vysoké školy strojní a textilní v Liberci. Ročník 19. Liberec, VŠST 1986, s. 51–58. D.

Citace článku v časopisu.

Příjmení a osobní jméno autora (autorů): Název článku. Název časopisu, ročník (svazek), rok vydání, číslo, první stránka–poslední stránka. Standardní číslo. Tumajer, F.: Controllable systems of partial differential equations. Aplikace matematiky, 31, 1986, č.1, s. 41–3. E.

Citace seriálové publikace jako celku.

Název publikace. Odpovědnost. Vydání. Údaje o vydání/číslování - . Místo vydání: Jméno nakladatele, Rok –. Edice. Poznámky. Standardní číslo. CHIP: magazín informačních technologií. Praha: Vogel, 1990– . Vychází měsíčně. ISSN 1210-0684. F.

Citace normy.

Značka a číslo normy. Název normy (včetně podnázvu). Rok vydání. NF A 01-003. Préparation des échantillons de fer. 1966. G.

Citace výzkumných, vývojových apod. zpráv.

Příjmení a osobní jméno autora (autorů): Název zprávy. [Označení druhu zprávy, není-li součástí názvu.] Místo vydání, Vydavatel a rok vydání. Počet stran. Skála, J.: Analýza multiindexových maticových operátorů. [Dílčí zpráva DÚ SPZV III-8-6/08.] Liberec, VŠST 1982. 355 s. H.

Citace habilitačních, disertačních, rigorózních, diplomových apod. prací.

Příjmení a osobní jméno autora: Název práce. [Označení druhu práce.] Sídlo vysoké školy a rok vydání práce. Počet stran. Název vysoké školy. Gymnázium Jakuba Škody, Přerov, Komenského 29 - 11 -


Grollmusová, I. aj.: Varovné protipríklady v matematickej analýze F2. [SVOČ]. Liberec 1988. 27 s. Vysoká škola strojní a textilní v Liberci. Fakulta strojní. I.

Elektronické publikace

Program,databáze

Primární odpovědnost. Název díla [Druh média] Údaje o verzi. Místo vydání: Producent, Datum publikace [Datum citace*]. Přístup ke zdroji*, např. URL. Rozsah díla. Poznámky. IRFAN, Skiljan. Irfan Wiew [počítačový soubor, disketa 3,5"]. Ver. 2.80. Wiena, 1998. Počítačový program pro prohlížení a editaci obrázků, 700 kB. Vyžaduje Windows 3.11 a vyšší. Freeware pro domácí použití, shareware pro komerční využití (registrace 10 USD). Administrativní registr ekonomických subjektů (Ares) [databáze online]. Praha : Ministerstvo financí ČR, 1999. [cit. 14. 5. 2000]. Dostupné z URL . Databáze ekonomických subjektů v České republice.

Elektronický seriál

Název. Typ média. Údaje o vydání. Místo vydání : Vydavatel, Datum vydání. [Datum citace]. Údaje o edici (volitelné). Poznámky. Přístup ke zdroji. Standardní číslo. JEP: the journal of electronic publishing [seriál online]. Ann Arbor (Michigan, USA) : University of Michigan Press, 1995– . [cit. 1999-12-31]. Dostupné z URL . ISSN 1080-2711.

Článek v elektronickém seriálu

Primární odpovědnost. Název díla.In Název seriálu [Druh média]. Údaje o vydání [datum citace], Rozsah díla. Přístup ke zdroji.Poznámky. Standardní číslo. BENETT, Scott. Author´s rights. In Journal of electronic publishing (JEP) [online]. Dec 1999, vol. 5, issue 2. [cit. 1999-12-31]. Dostupné z . ISSN 1080-2711.

Článek z fultextové databáze (on-line)

Spectrum settles piracy claim. Grand Rapids Business Journal. 10th October 1999 [cit. 1999-12-10], Vol.

17,

Issue

43,

2p.

ISSN

1045-4055.

In

EBSCO

[online].

Dostupné

z . Placená fultextová databáze článků.

WWW stránka

Jméno autora stránky (je-li uvedeno). Název stránky (tag „title“) [online]. Datum publikování, Datum poslední revize [citováno dne]. . DAVIS, John. Suiseki FAQ [online]. c1997, last revision 20th of January 1998 [cit. 1998-06-13]. .

Newsgroups (Usenet)

Jméno autora. Název příspěvku. Datum publikace (zaslání do konference). <jméno konference> (datum přístupu). Přístup k dokumentu.



Konferenční skupiny – LISTSERV

Jméno autora. <E-mailová adresa autora>. Název příspěvku (Subject). Datum publikace (zaslání do konference). <jméno archívu (listserv)> (datum přístupu). OCELIK, Vaclav. Re: popisy k obrazkum. 9.května 1997.[cit. 1999-11-21] Dostupné přes: <[email protected]>. Poznámky: Zvýrazněným textem jsou psány povinné údaje, * platí pro on-line zdroje. ISBN: International Standard Book Number, číslo jednoznačně identifikující knihu ISSN: International Standard Serial Number, číslo jednoznačně identifikující seriálovou (periodicky vydávanou) publikaci Nejčastější prohřešky proti citační etice: Citování díla, které autor nepoužil. Necitování díla, které autor použil. Citování vlastních děl, která nemají souvislost s novým dílem (tzv.autocitace). Nepřesné citování, znemožňující identifikaci díla. Citujeme výhradně z primárních pramenů (tj. dokumentů, které jsme „měli v ruce“). Pokud některý údaj chybí, vynecháme ho a pokračujeme údajem následujícím. Za každým oddělovačem pole začínáme velkým písmenem. Nic se nepřekládá (tj. 2nd Edition, 654 p.(pages))! Pouze azbuka se foneticky přepisuje do latinky. Jména autorů z ruských překladů se však uvádějí v jejich původní latinkové podobě. V základní citaci lze originální název v nesvětovém jazyce doplnit jeho překladem v hranatých závorkách (v lomítkách). Tituly autorů se zásadně neuvádějí! Uvádí se nejvýš tříčlenný autorský kolektiv, jinak pouze „první (hlavní) autor, aj.“ nebo „první (hlavní) autor, et al.“ – (et alii) = a jiní. Příjmení autora zpravidla píšeme pro přehlednost v kapitálkách (tj. velkých písmenech). Je-li autorem díla korporace uvádíme její jméno pokud není totožné se jménem vydavatele. Kniha může mít název a podnázev. V takovém případě se řídíme pořadím názvů na titulní stránce, které oddělíme znakem : (dvojtečka). Př. Internet: první kroky českého uživatele. Název je vícejazyčný. Názvy zapisujeme v pořadí, v jakém jsou na titulní stránce a mezi nimi bude znak = (rovnítko). Př. Stará Šumava = Der Alte Böhmerwald Standardní číslo – povinný údaj, čísla ISBN a ISSN zapisujeme na konec záznamu. Tyto čísla, pokud se vyskytují v dokumentu, je nutné zapsat, protože jednoznačně identifikují dokument. Např. ISBN 80-7169-608-0, ISSN 1210-0684. Citace v textu: Nejčastější způsoby: jak uvádí Janoš2 – číslování horním indexem jak uvádí Janoš [2] – nejjednodušší a patrně nejefektivnější způsob. jak uvádí Janoš [2, s. 25] – zde odkazujeme na stranu 25 citovaného dokumentu Gymnázium Jakuba Škody, Přerov, Komenského 29 - 13 -


jak uvádí Janoš [1993, s. 25] – tento typ odkazů se používá především u vědeckých děl a příspěvků ve sbornících, kde je datum důležité. Pak citace vypadá následovně: JANOŠ, K. [1993]. Informační etika… Typ média: tento údaj je povinný u elektronických dokumentů. Nejpoužívanější typy jsou následující: [online], [CD-ROM], [disketa 3.5"]. Text je stažen z http://www.fp.vslib.cz.

3.7 Prezentace seminární (ročníkové) práce Náležitosti pro prezentaci práce

délka prezentace: 7-10 minut

informace musí být předávány vlastními slovy (v žádném případě nesmí být čteny), povolen je bodový zápis na tabuli či občasné nahlédnutí do přípravy

powerpointová prezentace může obsahovat všechny grafické prvky, bodový zápis (v žádném případě souvislý text), všechny uvedené grafické prvky musí obsahovat zdroj původu

STRUKTURA ÚSTNÍ PREZENTACE 1) Přivítání – jedná se o zdvořilostní představení „Vážený pane profesore, kolegyně a kolegové, rád bych vás seznámil s průběhem a výsledky mé práce, která má název …“ 2) Cíle práce – vymezí se základní cíle práce 3) Zdroje informací – v případě i-netových zdrojů i print screen úvodní stránky 4) Metody práce – vlastní sběr informací, nebo jen srovnávací studie, použitý software či popis metodiky sběru dat 5) Vlastní zjištění 6) Závěr 7) Diskuze

doporučuji prezentaci vyzkoušet vzhledem k časovému vymezení nanečisto

Poznámky: __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________



4. Esej (podle P. Moore) Psaní esejů umožňuje studentům rozvíjet a rozšiřovat přemýšlení o obsahu všech jejich kurzů. Zdokonalování technik psaní esejů jim pomůže nejen vyjádřit jasně své myšlenky, ale také rozvíjet a ujasňovat své myšlení o těchto myšlenkách. Co je to esej? es·say (esej) 1. krátký analytický, popisný nebo výkladový literární útvar nebo žurnalistická próza zabývající se určitým námětem, zejména z osobního nebo nesystematického pohledu. 2. pokus o dosažení něčeho, test nebo pokus o něco Esej je uměleckou formou s dlouhou a silnou tradicí a rozpoznatelnými kvalitami. Nejdůležitějším prvkem eseje je myšlení. Když není psána upřímně, s přesvědčením, které vychází z autorova vlastního názoru, pak to není esej. Esej se všeobecně zabývá jednou centrální otázkou a rozvíjí tezi – odpověď na tuto otázku. Autor vysvětluje nebo obhajuje tezi důvody a důkazy, které získal z osobní zkušenosti, nebo novými názory získanými z četby nebo průzkumu. Autoři esejů se potřebují dohodnout na určité strategii struktury, obvykle zahrnující úvod, vlastní stať a závěr. 4.1 Forma eseje Eseje mají tři hlavní části nebo články: 1. Úvod – obsahuje vyjádření názoru vytvořeného jako odpověď na téma (takzvané vyjádření teze) 2. Hlavní část – obsahuje důkazy použité na vytvoření argumentu nebo argumentů na podporu názoru nebo teze prezentované v úvodu 3. Závěr – je shrnutím argumentů a opětným vyjádřením celkového názoru, ke kterému se došlo. Bližší pohled . . . 1.

Úvody •

nemusí se psát jako první

•

po rozpracování hlavní části své práce se rozhodněte, jak tyto myšlenky uvést

Cílem úvodu je: •

zaujmout pozornost čtenáře/vzbudit zvědavost čtenáře

•

poskytnout nezbytné základní informace před stanovením teze (často poslední věta úvodního odstavce)

•

stanovit účel práce, prezentovat čtenáři důvod jejího zpracování

•

vymezení cíle eseje, naznačení otázek, na něž se bude v textu odpovídat.

•

všeobecné informace o významu zkoumaného jevu.

•

historie vzniku a vývoje popisovaného jevu.

•

shrnutí dosud známých poznatků.

•

definiční vymezení zkoumaného jevu.

•

vnější popis objektu, jevu, děje.



2.

Hlavní část nebo podpůrné odstavce •

rozvinují tezi dané práce

•

vysvětlují myšlenky a podporují je příklady

Jednotlivé odstavce by měly souviset jeden s druhým. Proto je důležitou dovedností pro psaní esejů naučit se, jak spojovat odstavce. 3.

Závěr

Je těžké tento odstavec napsat tak, aby byl účinný. •

Znovu uveďte úvodní tezi/odstavec s originalitou

•

Nekopírujte jednoduše první odstavec

•

Shrňte argument s určitým stupněm odbornosti.

Možnosti pro napsání dobrého závěru: •

Učiňte předpověď pro budoucnost.

•

Dejte určitou radu.

•

Dejte téma do širší souvislosti.

•

Neuvádějte zcela nové téma.

Osnova eseje I.

Úvod A. Úvodní tvrzení B. Vyjádření teze

II.

První odstavec hlavní části A. První podpůrná myšlenka (věta o námětu) 1. detaily/příklady 2. 3.

III.

Druhý odstavec hlavní části

A. Druhá podpůrná myšlenka (věta o námětu) 1. detaily/příklady 2. 3. III.

Třetí odstavec hlavní části

A. Třetí podpůrná myšlenka (věta o námětu) 1. detaily/příklady 2. 3. Gymnázium Jakuba Škody, Přerov, Komenského 29 - 16 -


V.

Závěr A. Závěrečné tvrzení B. Znovu uvést tezi C. Rozšířit tezi; probrat důsledky

4.2 Styl eseje, STYL – Jak se studenti mohou stát lepšími autory? Čím víc studenti píší, tím lepšími autory se stávají. Čas a úsilí věnované procesu psaní zlepšuje styl a vyjadřování. PROCES PSANÍ – každý z těchto kroků je zásadní a nejsou nezbytně postupné – autoři se v těchto činnostech pohybují zpět a kupředu. 1. Příprava psaní 2. Psaní 3. Kontrola 4. Editování/korektura 5. Publikování 1. Příprava na psaní •

brainstorming možných myšlenek

•

soustředění důkazů

•

zpracování úvodní osnovy nebo plánu

2. Psaní •

za použití osnovy a poznámek napište první návrh

•

formulujte volně myšlenky

3. Kontrola •

nejdůležitější krok procesu – ČTĚTE NAHLAS pro větší jasnost

•

nechte si nějaký čas – hodinu, den, několik dní – mezi psaním a kontrolou

•

posuďte jak strukturu, tak prezentaci ¾ otázky eseje jsou zodpovězeny jasně a explicitně ¾ úvod obsahuje téma a jasnou tezi ¾ hlavní část obsahuje soubor myšlenek, které podporují vyjádření teze ¾ závěr obsahuje souhrn a rozšíření

•

zhodnoťte celý esej z hlediska logiky

•

má esej celkovou strukturu a hladké propojení?

•

zkontrolujte jednotlivé věty



•

používejte aktivní slovesa pro větší popisnost

•

vyvarujte se pasivním konstrukcím slovesa „být“

•

používejte spojovací slova a fráze

•

střídejte délku a strukturu vět

4. Editování/korektura •

Zkontrolujte pravopis a gramatiku

•

Shoda podmětu s přísudkem a důsledné časy sloves

•

Požádejte přítele o revizi a komentář

5. Publikování – vytiskněte konečné verze/podělte se s čtenáři

4.3 Obsah eseje OBSAH – Jak studenti rozvíjejí promyšlený esej? 1.

Nejlepším způsobem, jak zajistit, aby esej byl zajímavý a pronikavý, je napsat jasné, silné

vyjádření teze. Vlastnosti teze: •

odpovídá na ústřední otázku.

•

jedna úplná věta, která vyjadřuje hlavní myšlenku eseje

•

nikoliv jen námět, ale co je námětem řečeno

•

vyjadřuje názor nebo perspektivu

Teze musí odpovídat otázce, která je kladena. Teze může být vyjádřena v různých formách včetně následujících: ¾ Jednoduché vyjádření názoru „Langston Hughes byl mistrem v psaní.“ ¾ Naznačující kategorie nebo důvody „Langston Hughes byl mistrem v psaní díky své živé fantazii, překvapivým metaforám a účinné aliteraci.“ ¾ Ukazující dva aspekty námětu a zdůrazňující jeden (v tomto případě je zdůrazněn druhý námět ve větě) „Zatímco byl Langston Hughes mistrem v psaní, jako kritik měl několik slabých míst.“ 2. Kromě vyjádření silné teze musí pisatel eseje zahrnout podrobné, odpovídající a hluboké příklady, které podporují jeho tezi.



Tipy pro rozvíjení tématu: •

Pro každý důvod nebo hlavní aspekt, který podporuje vaši tezi, pamatujte vyjádřit jasně svůj názor a vysvětlit ho.

•

Čtěte svoji tezi víckrát a ptejte se, jaké otázky by mohl čtenář klást o této tezi. Potom zodpovězte tyto otázky, vysvětlujte a podávejte příklady a důkazy.

•

Srovnávejte a uvádějte kontrasty: ukažte, jak je jedna věc podobná jiné, a potom, čím jsou odlišné – zdůrazňujte tu stranu, která se vám zdá být důležitější. Například jestliže je vaše teze „Jazz je forma vážného umění“, můžete porovnat a dát do kontrastu kompozici jazzu a klasické hudby.

•

Můžete ukázat čtenáři, co si myslí opozice – to znamená důvody, proč někteří lidé nesouhlasí s vaší tezí – a potom tyto důvody vyvraťte – ukažte proč jsou nesprávné. Na druhé straně, jestliže cítíte, že opozice se úplně nemýlí, můžete to říci, to znamená připustit, ale potom vysvětlete, proč je vaše teze přesto správným názorem.

•

Promyslete posloupnost, ve které budete mít své body. Proč jste uvedli určitý důvod nebo hlavní aspekt, který rozvíjí vaši tezi, jako první, jiný jako druhý atd.? Jestliže nevidíte žádnou zvláštní váhu v tom, že prezentujete své body v určitém pořadí, přemýšlejte o tom dál, dokud se nerozhodnete, proč je pořadí, které máte, to nejlepší, nebo se rozhodnete změnit pořadí na jiné, které vám dává víc smyslu.

•

A konečně, když zpracováváte hlavní část své práce, stále se vracejte k tezi se třemi otázkami na mysli. Zaprvé, rozvíjí každý odstavec moji tezi? Zadruhé, rozvinul jsem tezi všemi způsoby, jak jsem si přál? Zatřetí a jako nejdůležitější, jsem stále spokojený se svojí pracovní tezí, nebo jsem rozvinul hlavní část tak, že to znamená, že musím upravit svoji tezi tak, aby vyhovovala tomu, co jsem se dověděl, co si myslím a o čem skutečně pojednávám?

Než začnete psát esej Než začnete psát esej, přečtěte si zadání a promyslete, o čem budete psát. Jestliže píšete o něčem, na co existují rozdílné názory a chcete přesvědčovat, můžete použít např. toto pracovní schéma: 1. Brainstorming. Jste Vy a dvě minuty intenzivně píšete argumenty pro vaši věc na jednu stranu papír. Pak se to prohodí, představte si sebe na druhé straně stolu a pište argumenty proti. Pokud se vám stane, že náhle, pod palbou svých vlastních protinázorů, změníte názor, nic se neděje, prostě pište na straně toho, komu věříte víc. 2. Sepsání (představení si) konceptu. Proč by mohlo být téma, o kterém píšete, zajímavé. Problém, který se u tématu objevil. Zajímavost problému, představení sporu a vymezení možných řešení. Argumenty pro ostatní řešení. Argumenty Vašeho řešení, samozřejmě lepší než ty Gymnázium Jakuba Škody, Přerov, Komenského 29 - 19 -


předchozí. Další, emocionální a jiné argumenty Vašeho řešení. Závěr – uznání jiného názoru, silné doporučení Vašeho řešení. Převzaté texty Prosím pozor - v případě, že chcete ve své práci použít texty jiných autorů, dbejte na to, abyste dodrželi následující pravidla: •

převzatý text musí být jasně označen (např. kurzívou)

•

v závěru práce musí být uveden zdroj převzatého textu (autor, publikace, případně www stránka)

•

množství převzatého textu nesmí být větší než jedna třetina celkového rozsahu Vaší práce

Použitá literatura:

VILD, J. CITACE DOKUMENTŮ dle ČSN ISO 690 (01 0197). 2002. Poslední aktualizace 2002. [cit. 21-08-2007]. Dostupné z: .


ZÁSADY PŘI PSANÍ ODBORNÝCH PRACÍ

Recommend Documents