Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

Školní vzdělávací program

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Základní škola s rozšířenou výukou tělesné výchovy, Teplice, Na Stínadlech 2386

2013 - 2014

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6.1. Pravidla pro hodnocení žáků

Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou Obsah: 1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání 1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole 2 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 3 Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií 3.1 Stupně hodnocení prospěchu 3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření 3.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření 3.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření 3.2 Stupně hodnocení chování 4 Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2, včetně předem stanovených kritérií 5 Způsob získávání podkladů pro hodnocení 6 Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 61 Komisionální zkouška 6.2 Opravná zkouška 7 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

482



2013 - 2014

1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou 1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání 1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. 2. Za pololetí vydává škola žákovi vysvědčení. 3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 4. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 5. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. 6. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. 7. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. 8. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. 9. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 10. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

483



2013 - 2014

11. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 12. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. 13. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. 14. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. 15. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru a klasifikace za příslušné období. 16. Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů. 17. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: průběžně prostřednictvím žákovské knížky, před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě. 18. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.

484



2013 - 2014

19. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 20. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 21. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 22. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 23. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 24. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. 25. V posledním roce plnění povinné školní docházky zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených. V pátém a sedmém ročníku zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení žáka, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

485



2013 - 2014

1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole 1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. 2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období. 3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. 4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě. 6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: průběžně prostřednictvím žákovské knížky, před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu. 2 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků. 2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků. 3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.

486



2013 - 2014

4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: co se mu daří, co mu ještě nejde. jak bude pokračovat dál. 5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace. 3 Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií 3.1 Stupně hodnocení prospěchu 1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný. 2. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

487



2013 - 2014

3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, kvalita výsledků činností, osvojení účinných metod samostatného studia. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá

488



2013 - 2014

menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 3.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření. Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky.

489



2013 - 2014

Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, kvalita výsledků činností, organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 ( výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

490



2013 - 2014

Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. 3.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.

491



2013 - 2014

Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalita projevu, vztah žáka k činnostem a zájem o ně, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a brannost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku, brannost a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc

492



2013 - 2014

učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a brannost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. 3.2 Stupně hodnocení chování (1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 – velmi dobré, b) 2 – uspokojivé, c) 3 – neuspokojivé. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

493



2013 - 2014

Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. 4 Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií 1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. 3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

494



2013 - 2014

5 Způsob získávání podkladů pro hodnocení 1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky : soustavným diagnostickým pozorováním žáka, soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) ,didaktickými testy, kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami, analýzou různých činností žáka, konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP), rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka. 2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. 3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka. 4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

495



2013 - 2014

5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do přílohy třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. 8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. 9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména: neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotiti to, co umí, učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva. 10. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

496



2013 - 2014

6 Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 6.1 Komisionální zkouška 1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech: má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, při konání opravné zkoušky. 2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 3. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. 6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

497



2013 - 2014

8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. 9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky. 6.2 Opravná zkouška 1. Opravné zkoušky konají: žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy, žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí. 5. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu žákovi, který koná opravnou zkoušku: Vykonání opravné zkoušky (třídní výkaz – poznámka) Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ……… . Nedostavení se k opravné zkoušce (třídní výkaz – poznámka) Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu ……… zůstává nedostatečný

498



2013 - 2014

7 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy. 2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. 3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. 4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. 5. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu – slovně „nehodnocen“

499



2013 - 2014

Příloha k bodu 4: Zásady pro používání slovního hodnocení Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení

Prospěch 1 - výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami ovládá bezpečně ovládá v podstatě ovládá ovládá se značnými mezerami neovládá Úroveň myšlení pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti uvažuje celkem samostatně menší samostatnost v myšlení nesamostatné myšlení odpovídá nesprávně i na návodné otázky Úroveň vyjadřování výstižné a poměrně přesné celkem výstižné myšlenky vyjadřuje ne dost přesně myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

1 – výborný

500



2013 - 2014

2 – chvalitebný

4 – dostatečný 5 - nedostatečný

dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný

Píle a zájem o učení aktivní, učí se svědomitě a se zájmem učí se svědomitě k učení a práci nepotřebuje větších podnětů malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

3 – dobrý

Chování 1 – velmi dobré 2uspokojivé

3neuspokojivé

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

501



2013 - 2014

6.2. Autoevaluace školy 6.2.1. Oblasti autoevaluace 1. Podmínky ke vzdělávání 2. Průběh vzdělávání 3. Kultura školy 4. Řízení školy 5. Výsledky vzdělávání 6. Výsledky práce školy vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům 6.2.2. Cíle a kritéria autoevaluace Cíle autoevaluace si škola stanovuje vzhledem k vymezeným oblastem a s nimi souvisejícím otázkám, na něž hledáme odpověď. Hlavním cílem autoevaluace je zhodnocení stavu – tj. zjištění přinášející informace o tom, jak ŠVP ZV podporuje práci učitelů, jaké je prostředí, v němž se realizuje výuka apod. Tyto informace slouží jako zpětná vazba, prostřednictvím níž jsou vyvozovány kroky vedoucí k zefektivnění procesu výuky, ke zkvalitnění ŠVP ZV, a především k utváření klíčových kompetencí žáků. Autoevaluace probíhá v tří letých cyklech – v prvních dvou letech se snažíme naplňovat stanovené cíle, ve třetím roce se zaměřujeme na získávání informací hodnocených oblastí od respondentů (žáci 1. a 2. stupně, učitelé, rodiče) pomocí dotazníků SWOT ANALÝZA. Na základě získaných údajů zhodnotíme uplynulé období a stanovujeme si úkoly na další období. 6.2.3 Nástroje autoevaluace - řízené rozhovory - školní dokumentace (např. účast rodičů na školních akcích, počet příspěvků do schránky důvěry, účast učitelů na dalším vzdělávání). - dotazníky (žákům, jejich rodičům a členům pedagogického sboru) - žákovské práce (od testů s výběrem odpovědí, které zjišťují faktografické vědomosti, až k úlohám, které hodnotí např. písemný projev žáka či jeho samostatnou experimentální činnost) - k evaluaci výsledků žáků využíváme testy z nabídky: KALIBRO – 3., 5., 7., 9. ročníky - celoplošné testování žáků 5. a 9. Ročníků - klima ve škole pomocí on-line testování na portálu www.proskoly.cz

502



2013 - 2014

Autoevaluace učitelů (učitelé mohou autoevaluaci založit na hodnocení své práce žáky,vhodná je rovněž spolupráce učitelů při vzájemném poskytování zpětné vazby, která je založena na vzájemných hospitacích.,dalším nástrojem sloužícím k reflexi práce učitelů může být portfolio, do něhož učitelé shromáždí ukázky toho, co se jim podařilo (například ukázky zdařilých žákovských prací, povedených projektů, výukových jednotek). -hodnocení práce učitelů vedením školy je založeno na systematickém sledování, které se opírá o informace o tom, jak učitelé výuku plánují, jaké si stanovují výukové cíle a jak vyhodnocují jejich naplnění. 6.2.4 Časové rozvržení evaluačních činností V souladu s cíli autoevaluace je důležité stanovit si a v ŠVP ZV popsat časové rozvržení evaluačních činností v podobě plánu autoevaluace. Podle tohoto plánu budou jednotlivé evaluační činnosti v rámci autoevaluace ve škole vykonávány. Vzhledem k tomu, že existují evaluační činnosti, které mohou probíhat průběžně po celý rok, a naopak jsou činnosti, které lze vykonávat pouze v určitých časových úsecích (například na začátku školního roku, na konci pololetí, na konci školního roku apod.), je nutné seznámit se s jednotlivými etapami autoevaluace, které je zapotřebí při sestavování vlastního plánu autoevaluace zohlednit 1. etapa (auto)evaluace začíná po důkladném seznámení s RVP ZV a je spojena s přípravnou fází a s tvorbou ŠVP ZV. V přípravné fázi škola zjišťuje své „výchozí podmínky“ a na základě tohoto zjištění určuje své zaměření, vytyčuje programové cíle, výchovné a vzdělávací strategie (schopnost sboru a jeho připravenost uvědomit si a především přijmout nezbytné změny, které RVP ZV přináší) atp. Při vlastní tvorbě pak hodnotí soulad ŠVP s RVP ZV. Tato etapa v podstatě reprezentuje připravenost školy vytvořit si svůj školní vzdělávací program a následně jej realizovat. 2. etapa (auto)evaluace je zahájena v době, kdy škola začíná pracovat podle svého ŠVP ZV. Je spojena s průběžným sledováním práce učitelů, žáků, s ověřováním vzdělávacího programu v životě školy apod. V této etapě je žádoucí doladit některé prvky ŠVP ZV, hodnotit žáky, učitele, klima školy aj. 3. etapa (auto)evaluace je spojena s hodnocením dosažených výsledků na konci určitého většího celku - období (konec školního roku, na konci 1. období – tj. na konci 3. ročníku, na konci 2. období – tj. na konci 5. ročníku respektive 1. stupně, na konci 2. stupně apod.). Zjišťují se dosažené výsledky žáků, hodnotí se efektivita programu, např. jeho dopad na klima školy, na přístup učitelů k žákům, na používané výukové metody učitelů, na chování žáků atp.

503



2013 - 2014

4. etapa (auto)evaluace je vlastně jakýmsi završením „cyklu“ autoevaluačních činností a stává se odrazovým můstkem pro celkové (pře)hodnocení ŠVP - efektivity jeho fungování. Obdobně jako v 1. etapě se opět provádí hodnocení „výchozích podmínek školy“ (škola zde však vystupuje na jiné úrovni než v 1. etapě) spojené s důkladnou analýzou ŠVP. Veškeré činnosti prováděné ve 4. etapě umožňují ŠVP zcela změnit a upravit, nebo upravit jen částečně tak, aby stále odpovídal postupně se měnícím podmínkám výchovně vzdělávacího procesu. V souladu s uvedenými etapami je možné vytvořit a v ŠVP ZV popsat podrobnější plán evaluačních činností. Činnosti je vhodné rozplánovat do jednotlivých měsíců školního roku, popřípadě do delších časových úseků (v tomto případě se jako nejvhodnější jeví čtvrtletí). 6.2.5 Struktura autoevaluace HLAVNÍ CÍL koncepce školy



DLOUHODOBÉ CÍLE

koncepce školy

  



poskytovat žákům kvalitní vzdělávání a výchovu a cíleně utvářet a rozvíjet klíčové kompetence každého z nich zvrátit trend klesajícího počtu žáků Oblasti Pilíře projektu autouvaluace zlepšit podmínky 1. Podmínky vzdělávání žáků vzdělávání Pohoda prostředí zkvalitnit průběh 2. Průběh Zdravé učení vzdělávání a vzdělávání výchovy žáků 5. Výsledky vybudovat kvalitní vzdělávání žáků pedagogický sbor 3. Kultura školy zlepšit vztah škola a školní klima, rodina spolupráce školy Otevřené s rodiči., partnerství s dalšími subjekty 4. Řízení školy změnit náhled 6. Úroveň veřejnosti na školu výsledků práce školy

504



2013 - 2014

7.

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ DRUŽINA

o škole – Základní škola s rozšířenou výukou tělesné výchovy, Teplice, Na Stínadlech 2386 ředitel školy – Mgr. Irena Eisnerová zástupce ředitele - vedoucí vychovatelka – Mgr. Jana Zyková Charakteristika, umístění, vybavení školní družiny Program školní družiny je zaměřen na zájmové vzdělávání pro 105 žáků prvního stupně základní školy s převahou žáků 1. – 3. ročníku. Zaměřuje se na odpočinkovou, rekreační a zájmovou činnost. Aktivity školní družiny se realizují především v hudební, výtvarné a sportovní oblasti. Školní družina je součástí základní školy, nachází se v pavilonu školní jídelny v prvním poschodí, kde jsou tři oddělení a pro čtvrté oddělení školní družiny je v budově školy v pavilónu A určena učebna v přízemí a přilehlý prostor pro odpočinkové činnosti. Sociální zařízení je k dispozici na každém patře. Kapacita školní družiny 105 žáků je využita. Materiální podmínky pro činnosti jsou dobré, učebny jsou postupně vybavovány novým nábytkem, sbírka školní družiny je průběžně doplňována hrami, stavebnicemi, hračkami a výtvarnými potřebami. K pohybovým aktivitám využívají děti přilehlé sportovní prostranství před školou s dřevěnými relaxačními průlezkami, víceúčelové školní hřiště a v zimním období také tělocvičnu. Školní družina má k dispozici také odborné učebny školy. Stravování dětí probíhá v moderně zařízené školní jídelně, která je součástí základní školy. Forma a průběh zájmového vzdělávání Zájmové vzdělávání se uskutečňuje pravidelnou výchovnou, vzdělávací a zájmovou činností. Školní družina organizuje zájmové vzdělávání především pro žáky přihlášené k pravidelné denní docházce. Oddělení se naplňuje do počtu maximálně 30 účastníků. Děti jsou přijímány na období školního roku od začátku září do konce června. Docházka může být ukončena ze strany zařízení z důvodu nezaplacení úplaty nebo narušování chodu školní družiny nevhodným chováním dítěte, popř. ze strany rodičů opakovaným nevyzvednutím dítěte ze školní družiny. Na škole fungují zájmové kroužky, jejichž činnost se prolíná s činností ŠD a je na ně brán ohled při plánování činností ŠD. Přijímání účastníků je na základě žádosti zákonných zástupců. Přijetím se na něj vztahují veškerá práva a povinnosti žáka školní družiny. Podmínkou přijetí účastníka k pravidelné činnosti je odevzdání řádně vyplněné přihlášky, jejíž součástí je písemné sdělení zákonného zástupce o rozsahu docházky a způsobu odchodu. O přijetí žáka do ŠD rozhoduje ředitelka školy.

505



2013 - 2014

Docházka do školní družiny je pro přihlášené žáky povinná. Žádosti o mimořádné uvolnění žáka je možno provádět předem a písemnou formou s podpisem zák. zástupce žáka. Do školní družiny může být žák přihlášen během celého školního roku, pokud není naplněna její kapacita. Ukončit docházku může žák během celého školního roku na základě písemné žádosti o vyřazení žáka. Činnost školní družiny je určena přednostně pro žáky 1. – 2. tříd prvního stupně, k pravidelné docházce však mohou být přijati i žáci dalších ročníků prvního stupně, pokud oddělení nedosáhlo limitujícího počtu žáků. Činností družiny se mohou zúčastňovat i žáci nezařazení do družiny, pokud se v nich neúčastní plný počet zařazených žáků stanovený pro oddělení - např. dočasné umístění žáků před vyučováním (ranní ŠD) nebo v případě vyhlášení ředitelského volna v rozsahu doby vyučování. Charakteristika činnosti  pravidelná činnost probíhá ve dnech školního vyučování a je určena pro žáky přihlášené k pravidelné docházce  příležitostné akce jsou pořádány pro všechny děti ze školní družiny, některých se mohou zúčastnit podle zájmu i rodiče  zájmové vzdělávání je zaměřeno podle věku na mladší a starší děti  dětem jsou k dispozici zájmové útvary v rámci školy, které jsou zaměřeny na výtvarnou, hudební, taneční a sportovní oblast  děti mohou navštěvovat zájmové kroužky ve spolupráci AŠSK a kroužky externích subjektů na naší škole Personální podmínky Zájmové vzdělávání je zajišťováno kvalifikovanými vychovatelkami, které mají středoškolské nebo vysokoškolské pedagogické vzdělání. Navzájem se doplňují ve svých specializacích, zúčastňují se seminářů DVPP rozvíjejících jejich znalosti a dovednosti. Především jde o oblasti výtvarných a pracovních technik, hudebních, dramatických a sportovních aktivit. Své vědomosti rozvíjejí také samostudiem (literatura, školské časopisy, internet). Spolupracují aktivně se zástupkyní ředitele, s metodikem prevence, třídními učiteli svých žáků, s pedagogy Mateřské školy Kaštánek, rodiči dětí a s DDM v Duchcově. Pravidelně se podílí na akcích pořádaných školou – Den otevřených dveří, akademie, vánoční besídky, kulturní vystoupení, pásma, sběr papíru, víček. Rodiče pomáhají při výrobě kostýmů na družinové karnevaly, při zajištění a organizaci oslav Dne dětí a výletů. 7.1 Cíle vzdělávání školní družiny  Vést děti ke kolektivní spolupráci, prohlubovat u nich sebeúctu, komunikační dovednosti, pocit bezpečí a spoluprožívání

506



2013 - 2014

 Získávat a uplatňovat znalosti o přírodě a životním prostředí a jeho ochraně  Rozvíjet u dětí význam prevence rizik, opatrnosti a preventivního chování i důležitost obstát samostatně v obtížné situaci. Znát zásady správného jednání při různých krizových situacích, haváriích, dopravních nehodách nebo živelných pohromách  Utvářet vědomí národní a státní příslušnosti, ale i respektu k jiné etnické, kulturní a náboženské skupině  Vést děti k odpovědnosti za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jejich věku. Tuto oblast propojit s výchovou ke zdraví, osobní a duševní hygieně, výživě a pohybové aktivitě. 7.1.1 Klíčové kompetence Získání klíčových kompetencí je dlouhodobý proces. Jedná se o souhrn vědomostí, dovedností, schopností a postojů, které děti získávají v průběhu několikaleté docházky do školní družiny. Budou se prolínat všemi činnostmi zájmového vzdělávání.  Kompetence k učení Učí se s chutí, práci dokončí, klade si otázky a hledá na ně odpovědi, získané poznatky dává do souvislostí, zkušenosti uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení.  Kompetence k řešení problému Všímá si dění i problémů, které ho motivují k řešení, učí se problém pochopit, při řešení situací nachází vhodné, podobné a odlišné znaky, užívá logické, matematické, empirické postupy, chápe, že vyhýbání se problémům nevede k cíli, uvědomuje si zodpovědnost a své rozhodnutí se učí obhájit. Započaté činnosti dokončuje.  Komunikativní kompetence Žák ovládá řeč, myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi vyjadřuje vhodně formulovanými větami. Komunikuje bez ostychu s vrstevníky i dospělými – kultivovaně.  Sociální a interpersonální kompetence Učí se plánovat, organizovat, řídit a hodnotit. K úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně, samostatně rozhoduje o svých činnostech, odpovídá za ně a nese důsledky, projevuje citlivost a ohleduplnost, rozpozná vhodné a nevhodné chování (nespravedlnost, agresivitu, šikanu), ve skupině spolupracuje, dokáže se prosadit i podřídit – přijmout kompromis. Respektuje pravidla, respektuje jiné, je tolerantní k odlišnostem mezi lidmi, je solidární.

507



2013 - 2014

 Občanská kompetence Žák si uvědomuje svá práva i práva druhých, vnímá nespravedlnost, agresivitu, šikanu a dovede se jim bránit. Dbá na osobní zdraví své i druhých, chová se odpovědně a s ohledem na své zdraví bezpečné prostředí (přírodní a společenské). Respektuje a posiluje sociální a kulturní prostředí. Váží si tradice a kulturního dědictví, které chrání. Podílí se na rozvoji kvalitního životního prostředí.  Kompetence k trávení volného času Žák dokáže účelně trávit volný čas, orientuje se v možnostech jeho smysluplného využití, umí si vybrat zájmové činnosti podle svých dispozic, rozvíjí své zájmy v organizovaných i individuálních činnostech. Dokáže odmítnout nevhodné nabídky pro trávení volného času. 7.2 Délka a časový plán zájmového vzdělávání Zájmové vzdělávání ve ŠD je poskytováno po dobu 10 měsíců – po dobu trvání školního roku. Po dobu podzimních, zimních, pololetních, jarních nebo velikonočních prázdnin, se po projednání se zřizovatelem činnost ŠD přerušuje. Provoz ranní družiny je zajištěn od 6.00 – 7.40 ve dvou odděleních pavilónu školní jídelny, v odpoledních hodinách v čase od 11.40 – 16.30 ve všech odděleních vyčleněných pro provoz ŠD. Zájmová činnost v zájmových kroužcích začíná v měsíci říjnu a končí v květnu. 7.3 Vzdělávací a výchovné oblasti – obsah vzdělávání Výchovně vzdělávací plán ŠD je inspirován především vzdělávací oblastí Člověk a jeho svět  Místo, kde žijeme Poznávání nejbližšího okolí, organizace života v rodině, ve škole, družině, ve společnosti. Naše město – beseda, kvízy, soutěže. Bezpečnost na cestě do školy, na vycházkách, dopravní výchova /Kompetence činnostní a občanské/  Lidé kolem nás Seznámení se základními právy a povinnostmi. Osvojení zásad vhodného a společenského chování, tolerance, empatie, vzájemná úcta, komunikace slovní i mimo slovní (pozdravení, umět sdělit poznatek, schopnost naslouchat, tolerance) dodržování pravidel stolování, předcházení šikaně, zařazení prvků mediální výchovy (co děti shlédly, slyšely, vyhledávání informací).  Lidé a čas Budování a dodržování správného režimu, vytváření pravidelných návyků, umět využít správně a účelně svůj volný čas vytvářet návyky na pravidelnou a účelnou přípravu na vyučování a zejména na využívání smysluplných volnočasových aktivit.  Rozmanitosti přírody Vycházky a pobyty v přírodě, pozorování změn, určování, využití encyklopedie, následné výtvarné zpracování, péče o pokojové rostliny,

508



2013 - 2014

ekologická výchova – ochrana přírody (didaktické hry, soutěže, kvízy)  Člověk a jeho zdraví Poznávání sebe sama, poučení a péče o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci, osobní hygieně a čistotě, poučení o úrazech a jejich předcházení, první pomoc – umět ošetřit drobná poranění. Nové pohybové hry v místnosti, tělocvičně, terénu, relaxační cvičení, dodržování pitného režimu. Umění a kultura  Výtvarná výchova Vytvářet a zafixovat u dětí kulturu chování, stolování, oblékání, cestování. Osvojení estetiky – krásna, vnímání světa a okolí tvořivě, citlivě. Umění se vyjádřit neverbálně pomocí linie, tvaru, barvy, gesta, mimiky. Umění vyjádřit se jazykem – Dramatická výchova, obohacení emociálního života. Použití nekonvenčních výtvarných technik, výstavy, přehlídky, nácvik kulturního pásma, dramatizace různých situací, návštěvy kina, divadla. 7.4 Podmínky pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami Vychovatelky respektují individualitu každého žáka, vytvářejí vhodné prostředí pro jeho všestranný rozvoj. Na podmínkách pro žáka se specifickými vzdělávacími potřebami spolupracují s výchovnou poradkyní, která se zaměřuje na tuto oblast, spolupracují také s rodiči a vyučujícími. Respektují individuální potřeby těchto dětí při začleňování do volnočasových aktivit. Při výběru činností ve ŠD, při motivování a hodnocení žáků je brán ohled na jejich speciální vzdělávací potřeby. Vychovatelky ve svých odděleních mají přehled o dětech s reedukacemi a vývojovými poruchami učení. Pro rozvoj talentovaných dětí se v oddělení zaměří hry na rozvoj logického myšlení, strategických her a dalších volnočasových aktivit v oblastech jejich zájmů. Školní družinu navštěvují také děti cizích státních příslušníků, kdy jejich pobyt usnadňuje adaptaci na české prostředí. 7.5 Podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví ŠD zajišťuje celkovou bezpečnost dětí po stránce fyzické, sociální i citové. Prostředí poskytuje podmínky pro pohodu a rozvoj dětí, cílem je, aby se zde všichni cítili bezpečně a dobře. Podporuje dobré vztahy nejen mezi žáky, zaměstnanci a rodiči ale i s širokou veřejností. Oddělení ŠD se naplňují do počtu 30 dětí. Pro vycházky a činnosti mimo školu je nutno dodržet na 1 pedagogického pracovníka maximální počet 25 dětí z důvodu zajištění bezpečnosti. V případě vyššího počtu než 25 dětí je vedením školy zajištěna druhá dospělá osoba.

509



2013 - 2014

Žáci jsou na začátku i v průběhu školního roku seznamováni s možnými riziky pohybu v určitém prostředí, s možnými následky různých činností, se správnými způsoby používání nástrojů a jsou poučováni o zásadách správného chování nejen ve škole, na veřejnosti, na komunikacích, ale i v době prázdnin, při sportování. Jsou opakovaně seznamováni s postupem při úrazu a v případě požáru.  Podmínky pro hygienické a bezpečné působení školní družiny - vhodná struktura činnosti a skladba zaměstnání s dostatkem relaxace a aktivního pohybu - vhodný stravovací a pitný režim - pravidelná kontrola prostor a zařízení z hlediska jejich bezpečnosti - dostupnost prostředků první pomoci, kontaktu na lékaře  Psychosociální podmínky - vytváření pohody prostředí, příznivé sociální klima- otevřenost a partnerství v komunikaci, úcta, tolerance, uznání, empatie, spolupráce a pomoc druhému, sounáležitost s oddělením školní družiny a školou - respekt k potřebám jedince a jeho osobním problémům, činnosti vycházející ze zájmu žáků a osvojování si toho, co má pro žáky praktický smysl a vede k praktické zkušenosti - věková přiměřenost a motivující hodnocení – respekt k individualitě žáka, jeho hodnocení v souladu s individuálními možnostmi - ochrana žáků před násilím, šikanou a dalšími patologickými jevy - včasná informovanost žáků i jejich rodičů o činnosti školní družiny a jejím vnitřním životě  Bezpečnost ve všech prostorách využívaných ŠD je zajištěna: - Školním řádem ZŠ - Vnitřním řádem školní družiny - Vnitřním řádem školní jídelny - Vnitřními řády odborných učeben Na začátku každého školního roku jsou žáci v jednotlivých odděleních školní družiny poučeni o BOZP podle osnovy schválené ředitelkou. 7.6 Podmínky ekonomické  Úplata za zájmové vzdělávání Výše úplaty je stanovena zřizovatelem a činí 200,- Kč měsíčně. Je vybírána ve stanovených termínech, se kterými jsou rodiče seznámeni. Částka je platná pro všechny přihlášené žáky a nemění se v době nepřítomnosti žáka v ŠD. Nezaplatí-li žák do 14 dnů ode dne platby, má ředitelka právo vyloučit žáka z ŠD. Úplata může být účastníkovi prominuta v případě předložení potvrzení Úřadu práce O poskytnutí dávky pomoci v hmotné nouzi.

510



2013 - 2014

VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A PŘÍRODA

8.

VZDĚLÁVACÍ OBOR ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA, VZDĚLÁVÁNÍ A OSVĚTA

CHARAKTERISTIKA : Obor environmentální výchova, vzdělávání a osvěta není samostatným vyučovacím předmětem. Tato výchova je převážně začleněna do oblasti Člověk a příroda, ale čerpá také z jiných oblastí. Stává se tak součástí všech předmětů. Dovednosti a zkušenosti, které zde žák získá, by mu měly umožnit porozumět životnímu prostředí a jeho ochraně, přírodním faktorům, současným technologiím zlepšujícím naše prostředí a tím se tak lépe orientovat v běžném životě. Začlenění této výchovy do předmětů umožňuje celistvé pochopení problematiky vztahu Člověk – Příroda, a vede tak žáky k trvale udržitelnému rozvoji naší budoucnosti. OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta utváří celkový rámec znalostí v oboru životního prostředí. Jeho úkolem je, aby žáci získávali takové vědomosti a dovednosti, které jim umožní aktivně poznávat přírodu, člověka, svět a prostředí, ve kterém člověk pracuje a žije. Jsou zde vedeni k tomu, aby si uvědomili, že Země a život na ní tvoří jeden nedílný celek, ve kterém jsou všechny hlavní děje ve vzájemném souladu a rovnováze, kterou může člověk snadno narušit a velmi obtížně obnovovat. Na základě praktického poznávání okolní krajiny a dalších informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, učí se využívat a hodnotit svá pozorování a záznamy, sledovat vliv lidské činnosti na přírodu, hledat možnosti, jak ve svém věku přispět k ochraně přírody, zlepšení životního prostředí a k trvale udržitelnému rozvoji. Začlenění tohoto předmětu přispívá k rozvoji učit se hledat a řešit problémy související s praktickým životem, uvažovat o co nejefektivnějším využití přírodních, zejména obnovitelných zdrojů energie a utvářet si dovednosti vhodného chování v situacích nebezpečných pro zdraví a životní prostředí. Vzdělávání v oblasti Environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty probíhá v rámci téměř všech předmětů, vyučuje se dle daného, právě probíraného předmětu dle učebního plánu. K výuce lze použít PC učebnu ( žáci využívají výukové programy a čerpají informace na internetu), multimediální učebnu nebo učebny s interaktivní tabulí. Součástí environmentálního vzdělání jsou exkurze, přednášky, ekologické projekty.

511



2013 - 2014

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY, VZDĚLÁVÁNÍ A OSVĚTY:  KOMPETENCE K UČENÍ -

vedeme žáky k porozumění vzájemné závislosti ekonomického a sociálního rozvoje a stavu životního prostředí vedeme žáky k samostatnému vyhledávání, třídění a zpracovávání informací, které využije i v jiných předmětech rozvíjíme praktickou znalost přírodních a kulturních hodnot ve svém okolí a chápání příčin a následků jejich poškozování volíme netradiční a nové formy výuky, jejichž těžiště je v přímém pozorování přírody živých organismů, v samostatném získávání informací a jejich prezentaci pracujeme s encyklopediemi, klíči, atlasy, vyhledáváme informace na internetu pozorujeme přírodu, pracujeme s lupou, mikroskopem, teploměry využíváme mezipředmětové vztahy, učíme od jednoduchých pojmů ke složitějším,  KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

-

-

podporujeme aktivní využití kooperativních dovednosti jako nástroje pro řešení problémů životního prostředí učíme žáky hledat různé varianty řešení problémů životního prostředí, rozvíjíme schopnost kriticky posuzovat a vyhodnocovat informace související s životním prostředím. vytváříme modelové situace s problémy z oblasti ochrany přírody, diskutujeme nad nimi a snažíme se žáky vést k řešení problému pracujeme s denním tiskem, časopisy, informacemi v médiích, s internetem, vedeme žáky ke kritickému myšlení učíme žáky ověřovat věrohodnost získaných poznatků a prezentovat výstupy (aktuality, referáty z exkurzí, terénních cvičení, ekologických kurzů, z výstav, na zadané téma, na zvolené téma) diskutujeme o odpovědnosti člověka za změny v přírodě a možnostech nápravy

512



2013 - 2014

 KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ -

pořádáme besedy s odborníky a diskuze na téma ochrany přírody a problematiky životního prostředí organizujeme akce pro veřejnost v rámci dne Země a podílíme se na úklidu různých lokalit žáci seznamují své spolužáky s aktualitami nejen z přírody, ale i řešením problematiky účastníme se krátkodobých i celoročních akcí a soutěží pro žáky podporujeme třídění odpadů (sběr papíru, PET lahve, víčka.) vedeme žáky k samostatné činnosti, k vyjadřování svého názoru a prezentování své práce ve školních projektech  KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ

-

zaměřujeme se na rozvoj mezilidských vztahů využíváme kooperativních a komunikačních dovedností jako nástrojů pro řešení problémů životního prostředí, včetně schopnosti zastávat a obhajovat názory a brát v úvahu názory druhých. zkoumáme a vyhledáváme odpovědi na úkoly ve skupinách, umožňujeme žákům vyzkoušet různé role v týmu vhodné laboratorní práce řešíme ve skupinách, vedeme žáky k týmové spolupráci prezentujeme získané poznatky, řešení problémů a projektů před třídními kolektivy, vedeme žáky k diskuzi na dané téma  KOMPETENCE OBČANSKÉ

-

učíme žáky správně a zodpovědně se chovat v krizových situacích řešíme modelové situace přírodních katastrof vedeme žáky k ohleduplnému jednání s handicapovanými či nemocnými lidmi zdůrazňujeme význam biodiverzity a ochrany přírody jako životního prostředí organismů procvičujeme první pomoc při úrazech a živelných pohromách 513


-


2013 - 2014

v rámci mezipředmětových vztahů se zapojujeme do soutěží a akcí literárních, výtvarných, dějepisných a zdůrazňujeme propojenost našich kulturních tradic se vztahem k přírodě učíme žáky myslet v souvislostech, uvědomit si vlivy globalizace na životní prostředí učíme žáky pochopit principy udržitelného způsobu života a mechanismů, jimiž je provázán ekonomický a sociální rozvoj se stavem životního prostředí podporujeme vědomí souvislostí vlastního životního stylu s problémy životního prostředí a jejich řešeními, schopnost odpovědného jednání a aktivní kvalifikované účasti v ochraně životního prostředí, důvěra ve vlastní síly pro řešení těchto problémů. vytváříme citový vztah žáka k životnímu prostředí ve svém okolí a k přírodě

 KOMPETENCE PRACOVNÍ -

vedeme žáky k tomu, aby každou práci vykonávali s ohledem na životní prostředí, aby dodržovali zásady bezpečnosti a chovali se ohleduplně nejen k sobě a k ostatním spolužákům, ale i k okolnímu prostředí diskutujeme nad vlivy různých pracovních činností na přírodu a krajinu seznámíme žáky s ekologicky šetrnými výrobky, biopotravinami a ekologickým zemědělstvím sledujeme aktuální dění ve světě, v ČR, vlivy činnosti člověka na životní prostředí, nové trendy ve vzdělávání učíme žáky osvojit si praktické dovednosti pro chování a pobyt v přírodě i při zacházení s přírodou a uplatňovat je v každodenním životě, uplatňovat principy udržitelného způsobu života v občanském a pracovním jednání (odpovědně a ekonomicky nakládat s přírodními zdroji a odpady v souladu se strategií udržitelného rozvoje, minimalizovat negativní vlivy na životní prostředí).

514


Vzdělávací oblast Člověk a příroda

Vyučovací předmět Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta Učivo

Dílčí výstupy žáka ZŠ Na Stínadlech, Teplice

Žák: 20.1 porozumí souvislostem v biosféře a v dalších Zemských sférách 21.1 porozumí vztahům člověka a prostředí 21.4 uvědomuje si důsledky lidské činností na prostředí 5.1 uvědomuje si podmínky života a možnost jejich ohrožení 21.4 uvědoměle se chová v přírodě 27.3 vyjadřuje své názory a stanoviska k problémům životního prostředí 21.4 vnímá a citlivě přistupuje k přírodě 27.3 aktivně se zapojuje do řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí i v modelových situacích 17.4 pojmenuje podle obrázků rostliny a živočichy žijící v lese 22.1 pojmenuje podle obrázků polní plodiny a určí význam pole pro člověka 9.6 vybírá podle obrázků aktivity člověka, kterými může znečisťovat vodní toky a jejich okolí 28.3 určí pomocí obrázků rozdíl mezi městem a vesnicí


2013 - 2014

ročník 1. – 3. Průřezová témata

P24E – Ekosystémy

Ekosystémy

zodpovídá Lucie Tvrzníková Mezipředmětové vztahy Vl – zemské sféry Př,Vl – ekologie Př – ochrana člověka za mimořádných událostí

Les, lesní společenstva


Pole a jeho společenstvo


Př, Pč- botanika, zoologie, práce na pozemku

Vodní zdroje – potok


Vl, Př -voda

Lidské sídlo – obec, město, vesnice


Aj, Nj – město,vesnice

515

poznám ky




2013 - 2014




zodpovídá Lucie Tvrzníková Mezipředmětové vztahy

Žák: 9.5 vysvětlí význam pitné vody pro člověka

Pitná voda

P 25E - Základní podmínky života

Př, Vl – voda

12.2 vysvětlí vznik kyselých dešťů a určí jejich vliv na životní prostředí 4.5 pojmenuje dopravní prostředky, s pomocí učitele je seřadí podle míry znečisťující ovzduší 22.1 třídí s pomocí učitele papír a plast, zná pojem recyklace 22.2 popisuje s pomocí učitele způsoby ochrany zdraví

Kyselé deště

P 26E - Lidské aktivity a problémy životního prostředí

Př – Energie

P 27E - Vztah člověka k prostředí

Př – Zásady první pomoci

Doprava – druhy dopravních prostředků Odpady – třídění papíru a plastu Prostředí a zdraví – způsoby ochrany zdraví

516

poznám ky





Žák: 20.1 porozumí souvislostem v biosféře 21.4 porozumí vztahům člověka a prostředí a uvědomuje si důsledky lidských činností na prostředí 5.1 uvědomuje si podmínky života a možnost jejich ohrožení, uvědoměle se chová vůči přírodě 27.3 vyjadřuje své názory a stanoviska k problémům životního prostředí 21.4 vnímá a citlivě přistupuje k přírodě 27.3 aktivně se zapojuje do řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí i v modelových situacích 17.4 pojmenuje známé listnaté a jehličnaté stromy našich lesů 17.4 pojmenuje základní polní plodiny, objasní význam pole pro člověka 9.6 popisuje aktivity znečišťující vodní toky


2013 - 2014

ročník 4. – 5.

Průřezová témata P 24E – Ekosystémy

Ekosystémy

zodpovídá Lucie Tvrzníková

Mezipředmětové vztahy Vl – zemské sféry Př,Vl – ekologie Př – ochrana člověka za mimořádných událostí

Les a jeho společenstva

P 24E – Ekosystémy

Pole a jeho společenstvo


Př, Pč- botanika, zoologie, práce na pozemku

Vodní zdroje –řeka, potok


Vl, Př -voda

517

poznám ky


Vzdělávací oblast Člověk a příroda Dílčí výstupy žáka ZŠ Na Stínadlech, Teplice

Žák: 28.3 popisuje a vysvětlí rozdíl mezi městem a vesnicí 27.2 začlení města a obce do příslušného kraje 27.1 popíše s pomocí učitele a návodných obrázků minulost kraje a blízkého okolí, porovná změny 9.5 vysvětlí význam pitné vody pro člověka 24.4 vysvětlí význam vzduchu pro život na Zemi 20.4 vysvětlí význam půdy pro člověka 21.3 s pomocí učitele vysvětlí, proč je nutné chránit biologické druhy 21.4 s pomocí učitele popíše vliv zemědělství na životní prostředí 4.5 vysvětlí, jakým způsobem zatěžují dopravní prostředky životní prostředí 27.3 vyjmenuje základní druhy průmyslu a popíše jejich vliv na životní prostředí 22.1 třídí papír a plast 21.4 vysvětlí, jak nakládat s odpadovými surovinami v domácnosti (papír, plast)


2013 - 2014



zodpovídá Lucie Tvrzníková Mezipředmětové vztahy

Lidské sídlo - město, vesnice


Aj, Nj – město,vesnice

Kulturní krajina – minulost kraje


Př, Vl – krajina

Voda – význam vody pro člověka

P 25E - Základní podmínky života

Př, Vl – Voda, vzduch, půda


Vl – zemědělství, průmysl, životní prostředí

Ovzduší – význam pro život na Zemi Půda – význam půdy Ochrana biologických druhů Zemědělství a životní prostředí Vliv dopravy na životní prostředí Průmysl a vliv na životní prostředí Odpady a příroda, třídění odpadu

518

poznámky




Žák: 22.2 určuje s pomocí učitele hlavní zásady ochrany přírody pro jednotlivce i skupiny 27.1 vyjádří s pomocí obrázků vývoj krajiny v blízkém okolí 27.3 definuje pojem krajina, určuje její rozmanitost 12.2 vysvětlí vznik kyselých dešťů a určí jejich vliv na životní prostředí 22.2 vysvětlí, jakými způsoby lze pečovat o své zdraví


2013 - 2014

Vyučovací předmět Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta Učivo Ochrana přírody

ročník 4. – 5.


Průřezová témata

Mezipředmětové vztahy

P 27E- Vztah člověka k prostředí

Př- Ochrana životního prostředí

Změny v krajině – krajina dříve a dnes

Prostředí a zdraví – způsoby ochrany zdraví

519

Př- Ochrana člověka za mimořádných událostí

poznámky





Žák: 20.1 porozumí souvislostem v biosféře a v ostatních Zemských sférách 21.4 porozumí vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí 5.1 uvědomuje si podmínky života a možnost jejich ohrožení, uvědoměle se chová vůči přírodě 27.3 vyjadřuje své názory a stanoviska k problémům životního prostředí 21.4 vnímá a citlivě přistupuje k přírodě 27.3 aktivně se zapojuje do řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí i v modelových situacích 27.1 vysvětlí pojem umělý ekosystém 17.4 vyjmenuje druhy lesů 17.4 objasní význam pole pro člověka


2013 - 2014



Ekosystémy

zodpovídá Lucie Tvrzníková Mezipředmětové vztahy Z – zemské sféry Z- zemědělství, průmysl Př- Ekologie, ekosystém


Les a jeho význam Pole a jeho význam

520

Př,Z,Pč- práce na pozemku, lesy, půda

poznámky


Vzdělávací oblast Člověk a příroda Dílčí výstupy žáka ZŠ Na Stínadlech, Teplice

Žák: 9.5 vysvětlí význam vodních zdrojů, vyjmenuje druhy vodních zdrojů, objasní, jakými lidskými aktivitami lze znečistit vodní zdroje 26.2 vysvětlí rozdíl mezi vesnicí a městem – vzhledem k ekologické zátěži pro přírodu 9.6 popisuje jak lze šetřit pitnou vodou 24.4 vysvětlí význam vzduchu pro život na Zemi 21.4 vysvětlí význam zemědělské půdy 17.4 pojmenuje základní polní plodiny 21.3 objasní význam ochrany biologických druhů 21.4 pojmenuje zásady bezpečného chování v modelových případech živelných pohrom 21.4 vysvětlí vliv průmyslu na životní prostředí 27.2 objasní význam ochrany kulturních památek 28.2 popíše přírodu v blízkém okolí 29.2 pojmenuje přírodní zdroje v okolí 22.1 třídí odpad 22.2 objasní péči o své zdraví v rámci ŽP


2013 - 2014


ročník 6. – 7.


Vodní zdroje - lidské aktivity spojené s vodním hospodařením

P 25E -Základní podmínky života

Pitná voda – ochrana čistoty vody Ovzduší – znečištění a klimat.změny

Naše obec – příroda a její ochrana Přírodní zdroje, jejich původ Odpadové hospodářství Prostředí a zdraví – ochrana zdraví 521

Př, Z, Ch – voda, vodní plochy, čištění vod

Př, Ch. Z – ovzduší

Půda – ohrožení půdy, potřeba pro zemědělskou výrobu Ochrana biologických druhů

Ochrana kulturních památek

Mezipředmětové vztahy

Z – obce, města Aj, Nj – péče o životní prostředí

Lidské sídlo- město, vesnice

Průmysl a životní prostředí


Př – půda,typy,druhy


Př- ochrana člověka za P 27E – Vztah člověka k mimořádných prostředí situací

poznámky





Žák: 20.1 porozumí souvislostem v biosféře a v ostatních Zemských sférách 21.4 porozumí vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí 5.1 uvědomuje si podmínky života a možnost jejich ohrožení, uvědoměle se chová vůči přírodě 27.3 vyjadřuje své názory a stanoviska k problémům životního prostředí 21.4 vnímá a citlivě přistupuje k přírodě 27.3 aktivně se zapojuje do řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí i v modelových situacích 27.1 vysvětlí pojem umělý ekosystém, definuje důležitost ekosystému 17.4 vyjmenuje druhy, typy lesů 17.4 vyjmenuje a porovná produkční a mimoprodukční význam lesa


2013 - 2014

Ročník 8. – 9.

Průřezová témata P 24E – Ekosystémy

Ekosystémy


Mezipředmětové vztahy Z – zemské sféry Z- zemědělství, průmysl Př- Ekologie, ekosystém

Les v našem prostředí, význam lesa

522


Př,Z,Pč- práce na pozemku, lesy, půda

poznámky




Žák: 17.4 určí význam tropického deštného lesa a globální problémy související s ním 17.4 objasní význam pole pro člověka, určí typy a základní plodiny a jejich využití 9.5 vyjmenuje typy a druhy vodních zdrojů, objasní, jakými lidskými aktivitami lze tyto vodní zdroje znečistit 9.5 popisuje principy čistírny odpadních vod 26.2 vysvětlí pojem umělý ekosystém, určí jeho vliv a význam vzhledem k ekologické zátěži pro přírodu 27.3 definuje pojem krajina, určuje její rozmanitost, popisuje její vývoj 27.3 určuje typy antropogenní krajiny 9.6 určuje jednotlivé typy a druhy vody, popisuje jak lze šetřit pitnou vodou, zná principy čistírny odpadních vod 24.4 vysvětlí význam vzduchu pro život na Zemi, určuje zdroje znečištění 12.2 vysvětlí vznik kyselých dešťů a určí jejich vliv na životní prostředí


2013 - 2014


Ročník 8. – 9.


Tropický deštný prales – druhová rozmanitost, význam pro člověka Pole – způsoby hospodaření na nich


Mezipředmětové vztahy Z – prales


Vodní zdroje – důležitost pro krajinnou ekologii, druhová odlišnost moří, jejich význam

Z, Př, Pč – zemědělství, pole, polní plodiny, botanika Z, Ch – voda

Lidské sídlo – umělý ekosystém Př – krajinná ekologie

Kulturní krajina – ovlivnění přírody v průběhu vzniku civilizace po dnešek P 25E - Základní podmínky života

Voda – význam vody Ovzduší – čistota ovzduší u nás a ve světě

523

Z, Ch – vzduch

poznámky




Žák: 21.4 vysvětlí význam zemědělské půdy, popisuje ekosystém a jeho biodiverzitu 17.4 pojmenuje základní polní plodiny 21.3 objasní význam ochrany biologických druhů 29.2 pojmenuje přírodní zdroje surovin v okolí, určí jejich výskyt a důležitost, určuje obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie, rozliší jejich význam 22.1 třídí odpad, vysvětlí pojem recyklace, určí význam a vliv na životní prostředí 21.4 vysvětlí vliv průmyslu na životní prostředí 27.2 objasní význam ochrany kulturních památek 28.2 popíše přírodu v blízkém okolí 28.2 určí příčiny a důsledky daného ekologického problému, možnosti a způsoby řešení 22.2 objasní péči o své zdraví v rámci ŽP 21.4 určí zásady bezpečného chování


2013 - 2014


Ročník 8. – 9.


Ekologické zemědělství, půda zdroj výživy Ochrana biologických druhů ekosystémy



Mezipředmětové vztahy Př, Z – zemědělství, půda

Přírodní zdroje – surovinové a energetické, využívání energie

Ch, Z, Př, Fy – energie, zdroje energie

Odpady - druhotné suroviny

Ch- odpadové hospodářství

Změny v krajině – vliv lidských aktivit, vztah člověka k prostředí Ekologické problémy

Prostředí a zdraví – možnosti a ochrany zdraví 524

P 27E – Vztah člověka k prostředí

Př, Ch, Ov – péče o životní prostředí a krajinu

poznámky



2013 - 2014

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZPRACOVANÝ PODLE RVP ZÁKLADNÍ ŠKOLY S ROZŠÍŘENOU VÝUKOU TĚLENÉ VÝCHOVY, TEPLICE, NA STÍNADLECH 2386 seznámena ŠKOLSKÁ RADA dne: podpis členů: …………………………………..

………………………………..

525

………………………………….

Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

Recommend Documents