Zamyšlení ke kávě Nic Vám nevnucuji Soubor úvah, které Vám proženou mozkové závity
1 Karel Bureš 2011 - 2012
Karel Bureš Zamyšlení ke kávě
© Karel Bureš
Úvodní slovo autora
A bude hůř?
8
Tíţivé ţivotní chvíle mohou nastat z různých důvodů, ať uţ se jedná o ţivotní krize, například nastanou-li krušné časy v partnerském vztahu. Existuje mnoho důvodů cítit se špatně. Kaţdý člověk je specifický, unikátní. I jednovaječná dvojčata se různí, i kdyţ se nejedná o vzhled. Ţivotní zkušenosti se zpravidla nezapomínají. O dost více nás trápit můţe druhé poučení ze stejné chyby. „ Uţ zase, proč zase já. Zase se to stane jenom mně.“ Vyřčená slova osobou opakující svojí chybu, svou špatnou ţivotní zkušenost. Zklamání ze zapomnětlivosti, neboli podruhé vstoupit do stejné řeky do stejného místa a vykoupat se. A bude hůř? Lidé jsou závislí na zdrojích surovin, které nám poskytuje Země. Zvětšuje se majetkový rozdíl mezi lidmi, bohatí a nuzní společenské vrstvy narůstají na obou stranách. Hladomor, rozšiřující se nemoci, choroby mezi lidmi a mnoho dalšího ohroţuje denně miliony lidí. Rozšiřování pouští, kácení pralesů a globální oteplování se stává globálním problémem. Někteří ţivočichové vyhynou dříve, neţ je biologové stačí pojmenovat. Svět se rychle proměňuje a největší
9
vinu
za
to
přizpůsobovat
nese
člověk.
novému
Nutíme
přírodu
antropogennímu
se
prostředí.
Nepřizpůsobiví ţivočichové a rostliny nepřeţijí. Člověk je konzumentem trhu. Potraviny, které si nevypěstuje na své zahradě, si musí koupit. „Skvělá kvalita,
rozumná
cena.“
Častý
reklamní
trik
na přilákání zákazníků, konzumentů. Některé obchody hledí spíše na kvantitu neţ na kvalitu. Prošlé maso v supermarketech toho můţe být důkazem. Zvyšuje se poptávka
po
lécích,
stejně
mnoho léků,
většinou
vitamínových doplňků, jsou placeba navyšující tučná konta lékárnic. Mnoho léků je zbytečně nevyuţita a končí dokonce v ţivotním prostředí. Odpad, který narušuje harmonii ţivotního prostředí, se vyskytuje velice běţně. Východiskem se můţe jevit recyklace. Nemůţeme ale recyklovat do
nekonečna, Mění se
ţivotnost a kvalita materiálů, látek. A bude hůř? „Zemi nedědíme po předcích, nýbrţ si ji jen vypůjčujeme od
našich dětí.“ Citát spisovatele
Antoine de Saint-Exupéryho. Planeta se přelidňuje a
narůstají tím pádem i
poţadavky lidí. Populace
10
stárne, mění se věkové sloţení obyvatel. Ledovce tají a lední medvědi hubnou. Co nám přinese budoucnost, situace nebude lepší, neţ je nyní. Budoucí generaci zanecháváme planetu v horším stavu, neţ byla. Ale předáváme jí také i moţnosti zlepšení situace, nové patenty, vynálezy, myšlenky. A bude hůř? Podle mého názoru se příroda o sebe dokáţe postarat sama, s člověkem uţ to je horší. Lidská vůle změnit věci k lepšímu je ale stále silná. Jako optimista nahlíţím na
budoucnost s růţovo-
černými brýlemi, stane se něco dobrého, ale i zlého. Můţe zasáhnout příroda a změnit tak náhle ţivot lidstva na Zemi. Hrozba z vesmíru se musí brát také v úvahu, nemyslím tím mimozemskou invazi, ale například náraz vesmírného tělesa do planety. Cizí druh by byl natolik vyspělý, ţe by se snaţil koexistovat s naším druhem. Spolusouţití a výhodné na obě strany, pokud se tedy nejedná o parazitický druh… Lidstvo se neustále vyvíjí, zda k horšímu nebo lepšímu to uţ si musí kaţdý uvědomit sám.
11
Bylo dřív vejce nebo slepice?
12
Kaţdý asi zná tohoto významného přírodovědce, který se zabýval teorii O původu druhů. Tento člověk se stal zakladatelem evoluční biologie. Svoji evoluční teorii popsal na základě přirozeného vzniku a vývoje druhů právě pomocí evoluce. Přiznám se k menší inspiraci webovou stránkou wikipedie, protoţe vlastními slovy bych
tento
odstavec
pro
vás
psal
asi
poněkud
zmatečně. Takţe pojmem evoluce se míní dlouhodobý a samovolný proces, v jehoţ průběhu vznikl z neţivé hmoty pozemský ţivot a dále se rozvíjí a diverzifikuje. Odkloním se od těchto vědeckých pojmů, které ani já neznám a začnu se zabývat proslulou teorii: Bylo dříve vejce nebo slepice? Slepice, kterou dnes známe, se chová víceméně jen pro vejce a maso. Jak by ale vypadal
tento
ţivočich
ještě
před
domestikací
člověkem? Představte si příšeru z řeckých bájí a mýtů, která by kráčela po zemi, jako bájný Pták noh, s drápy na končetinách. Nezakrnělá křídla by tomuto tvoru dovolovala vzlétnout. Ostrý zobák a červený kohout na jeho tvrdé lebce jen zdůrazňoval jeho agresivitu.
13
Dospělý Pták noh prý dokázal unést ve svých pařátech i člověka. Takţe jestli takhle mohl vypadat předchůdce kura domácího, tak ti lidé, kteří tyto ţivočichy začali vyuţívat pro vlastní potřeby, se museli umět ohánět. Vejce je jen evolučním krokem ţivočichů, kteří se postupně přizpůsobovali podmínkám, ve kterých ţili. Byl to pouze jiný způsob rození potomstva, který se výrazně odlišoval například od jednobuněčného dělení. Genové sloţení potomků se také přizpůsobovalo, coţ uţ je nevyvratitelné tvrzení. Kdybych to měl nějak shrnout, o čem jsem předtím
psal,
tak
celá
moje
teorie
inspirovaná
Charlesem Darwinem končí závěrem, ţe slepice byla dříve neţ vejce.
14
15
Co o člověku prozradí oči
16
Říká se, ţe oči jsou oknem do duše. Co nám tedy dokáţí o člověku prozradit? Proč se někdo vyhýbá očnímu kontaktu? Proč zavíráme oči při polibku? Otázky proč se budu snaţit zodpovědět v následujícím textu. „Proč máš babičko tak velké oči?“ „To proto, abych tě lépe viděla.“ První proč jsem vysvětlil v pohádkové větě. Oči nám slouţí k vnímání světelných podnětů, které zachytíme pomocí světločivných buněk. Ty následně vysílají nervový vzruch nervovými vlákny, který dále zpracovává mozek. Pomocí toho vnímáme svět kolem nás – barvy, tvary, detaily. Vnímáme obraz reality, kterou nám poskládá do barevné mozaiky s velkým rozlišením náš mozek a navíc pěkně ve 3D. V páru se to lépe táhne. Ţivot nás obdařil jedním párem očí, vzdálených přesně od sebe tak, abychom byli schopni vidět, dívat se, pozorovat v prostoru. Představte u
si
muţe
s páskou
přes
oko,
který
kormidla dalekohledem sleduje, zda se neblíţí
k majáku. Jediné zdravé oko zavřené a loď se potápí do hlubin. Potkal jsem dívku s vadou oka. Koordinace
17
očí byla v pořádku, ale nervový vzruch jednoho oka se nedostal aţ do mozku, který ho nemohl zpracovat. S touto oční vadou ţije dívka od narození, jak tedy ona vnímá svět? Jako na plátně v kině, pokud nejdete zrovna na 3D projekci. Těţko se vám odhadují vzdálenosti, zavírá se vám výhled v půlce zorného pole. Tuto úvahu bych rád věnoval zmíněné kamarádce s vadou zraku, protoţe vím, ţe ona si na své postiţení nestěţuje a nevadí jí se o tom s někým bavit. I já mám svoji vadu zraku, za kterou si avšak můţu sám. Proč kaţdý má různou barvu duhovky? Podle mého názoru, za to můţe z větší části genetika. Barvu duhovky dědíme po svých rodičích, vţdy ale tomu tak být nemusí. Prozradí nám barva očí u člověka jeho charakter? Řekl bych, ţe částečně ano. Zelené zbarvení značí náklonnost k přírodě, citlivého a vyrovnaného člověka
s láskou
nespoutanost
ke
všemu
ţivému,
člověka.
Hnědé
zbarvení
ale
také
vyjadřuje
pokoru, přátelství a odevzdanost. Znázorňuje klid, ale moţná i vnitřní rozpolcenost. Modrá je naděje, láska i moje blues. Člověk s modrými duhovkami vám otevře
18
pohled do svého srdce. Modrý hluboký pohled v něčích očích nás můţe vyděsit, ale zároveň i uklidnit. Těţko se lţe lidem s modrými „kukadly“, protoţe máte dojem, ţe budete s tou lţí ihned odhaleni. Vyhýbat se očnímu kontaktu můţeme kvůli více důvodům, spíše ale kvůli těm negativním, například křivda, leţ, neupřímnost. Pro někoho ale není oční kontakt důleţitý. Následně pak ale nemůţe odhadnout reakci druhého člověka. Lidé si uţ odvykli na oční kontakt, příkladem můţe být zaměstnanec sedící u
počítače, oči upřené na obrazovku, vyjednávající
vám zhotovení bankovního účtu. Nemluvte za jízdy s řidičem, důvod je prostý. Nemůţe s vámi hovořit, poněvadţ se musí soustředit na řízení vozidla, nemůţe s vámi komunikovat z očí do očí, protoţe silnice mývají zatáčky se svodidly a hlubokými příkopy. Zub za zub, oko za oko, starý zákon uţ z dob Chammurapiho nám říká, ţe trest je shodný se spáchaným zločinem. Smrt za smrt v nejhorším případě. Proč
zavíráme
oči
při
polibku?
Odpověď
je
jednoduchá. Chceme zintenzivnit záţitek, který nám
19
poskytují rty. V tu chvíli nemusíme a zrovna ani nepotřebujeme vnímat svět kolem nás, protoţe se nám na chvíli zastaví Země pod nohama. Oči zavíráme i při spánku, protoţe se chceme uklidnit, odpočinout si. Jak já říkám: „Nezatěţovat kebuli optikou“. Kdyţ cítíte vůni něčeho důvěrně známého, přivíráte oči při nádechu? Tento proţitek je spojený s dalším smyslem, který v nás probouzí výjimečný záţitek. Oči zavíráme i při pláči, kdy nestojíme o něčí pozornost. Provinění, zahanbení nám také sklopí dolů víčka. O očích poetici píší básně. Kvůli barvě očí se lidé zamilují. A kvůli pohledu by člověk i vraţdil. Pohled můţe
být
smyslný,
uhrančivý,
nespokojený,
podezřívavý, pohledem vyjadřujeme sami sebe a naše reakce.
20
21
Déja vu
22
Také jste uţ proţili záţitek, který vám přišel něčím povědomý? Takový ten pocit „tohle jsem uţ zaţil“. V
odborné terminologii je tento dojem označován
slovem déja vu. Čistě hypoteticky jsem se nad tímto zamýšlel a vyvodil vlastní teorii, proč vlastně tento pocit u člověka vzniká. Mozková aktivita ve spánku je odlišná v porovnání s
činnosti mozku, kdyţ bdíme. Hlavně se jedná
o
aktivitu
těch
částí
mozku,
které
se
chovají
autonomně bez zásahu lidské vůle. Sny se nám nezdají jen tak bezdůvodně, mají pro nás určitý význam. Záleţí ale i na rozpoloţení člověka, a to nemyslím jenom duševní rozpoloţení, kdyţ právě usíná. Někdy spíme i bezesným spánkem. Ale kdyţ uţ sny máme, tak nám prozrazují události, které teprve nastanou. Takové střípky ze ţivota, které si posléze proţijeme. Nechci tvrdit, ţe člověk si nevytváří vlastní osud svými činy, ale některé chvíle v ţivotě prostě nastanou a náš mozek tuší, ţe přijdou. Mohl bych říci taková předtucha do budoucna. Několikrát jsem si ráno vybavil sen, který se mi zdál tu předešlou noc, ale
23
k nahému obědu jsem si uţ ani nevzpomněl. Proto, kdyţ zaţijete „déja vu“, mozek vás upozorňuje na něco povědomého, uţ vámi zaţitého. Já osobně se s „déja vu“ potkal jiţ vícekrát. Člověk se zvláštním pocitem jen zakroutí hlavou. To mi právě nedalo a zamyslel jsem se. Toto je moje jen čistě hypotetická,
nevědecká
a
neověřitelná,
alespoň
v nejbliţší době, teorie. Nepřijde vám tento můj názor podezřelý, povědomý…
24
25
Hmota a antihmota
26
Veškeré věci, které dokáţeme uchopit do rukou, se kterými pracujeme, a bez kterých by jsme se v ţivotě nedokázali obejít, jsou sloţené z látek, které se dále ještě elementárně dělí na menší části. Mikroskopickým příkladem můţe být třeba atom, který se dále dělí ještě na další prvky, které uţ kaţdý zná ze střední školy. Suma sumárum všechny plynné, pevné, kapalné (a
kdoví jaké další) látky jsou tvořeny hmotou.
Zajímavé je, ţe tato hmota tvoří ve vesmíru pouho pouhé 4 %. Ten druhý pojem, který je antonymem ke slovu hmota,
se
nazývá
antihmotou.
Jednoduchou
matematickou úlohou zjistíme procentuální zastoupení antihmoty. Fyzikové a vědci uţ antihmotu zkoumají pomocí urychlovačů částic a to nejenom v CERNU. Dochází k různým objevům, které jsou ale obyčejnému člověku
cizí,
protoţe
nesmýšlí
stejně
vědecky
a „rovnicově“ jako oni. Já mám vlastní teorii antihmoty. Vţdycky, kdyţ dostanu škytavku, tak se hned někdo na blízku chytí slova:
„Na tebe někdo zrovna myslí…“. Nevím, zda
27
jenom myšlenka dokáţe rozškytat člověka, ale moţná opravdu intenzivní pocit jednoho člověka na druhého můţe něco způsobit, ať uţ se jedná o cokoliv. Antihmotu bych také rozloţil na další sloţky jako předtím hmotu. Antihmotou můţe být pozitivní energie, kterou člověk přímo „srší“, kdyţ má dobrou náladu. Je rychle nakaţlivá a upřímný smích druhých je toho důkazem. Štěstí je pocit, kdyţ se člověk od srdce zasměje kaţdý den. Naopak negativní energii, kterou vysílají pesimisticky smýšlející lidé, nám nebývá vţdy moc příjemná. Někdy z vlastní vůle má člověk nutkání sklouznout k pesimismu, aby podpořil člověka, který se tak cítí uţ delší dobu. Aby s ním soucítil, jestli mu na
něm alespoň trochu záleţí a
opatrně
začít
přispívat
dobrou
potom mu můţe náladou.
Nemusí
existovat pouze dvě tyto energie, které jsem popisoval. Velice silná energie se skrývá ve dvou lidech, kteří si jsou citově nejblíţe. Člověk poutaný touto energií proţívá štěstí denně. Myslím tím ideální vztah dvou lidí, které ale takové nebývají. Kaţdý člověk si ukrývá ve svém nitru vlastní
28
antihmotu, či aby to nevyznělo tak vědecky, tak to můţete nazývat duší. Posléze by se dalo i skrze tyto energie cestovat v čase, ale to uţ zase jiná pohádka Stín Xel’Nagů, Gabriel Města.
29
Charakteristika autora
30
Jsem jedním z pěti miliard lidí, jehla v kupce sena lidské populace. Jmenuji se, jak jiţ titulek knihy napovídá Karel Bureš. Lidé mě znají pod mnoha jmény, strýc mě nazývá španělským přízviskem, já sám si někdy říkám německým nebo anglickým jménem. Přezdívek jsem získal jiţ nepočítaně. Ţiji v malebné vesnici zvané Vojtěchov, která se se svými 350 obyvateli stala mým klidným útočištěm jiţ 24 let. Byl jsem průměrným studentem gymnázia. A poté ne zcela rozhodnutý jsem se vydal na cestu vysokoškolského studia. Informační techniku jsem vystřídal za obor management ochrany ţivotního prostředí, který mě uţ chytl za srdce. Tento obor jsem studoval tři roky a ve druhém ročníku jsem se rozhodl ukončit studia z důvodu vysokých částek za prodlouţení bakalářského studia. Tudíţ jsem změnil své ţivotní cíle a odešel jsem zlepšovat cizí jazyky studiem anglického jazyka, který mi z jazyků přijde nejmilejší. Zelenohnědé oči se skrývají za brýlemi jako dvě prázdné studně plnící se krásou kaţdým dnem. Na hlavě poloţené vrabčí hnízdo, které zanedlouho
31
vystřídá krátce střiţený „jeţek“ ve stylu hollywoodských hvězd. Bradka vedoucí od spodního rtu aţ k ohryzku jenom nabírá na hustotě vousu. Atletická postava s prsty umělce a řemeslníka. Sprinterské nohy schopné vyvinout vyšší úsilí. A na svém piedestalu nosím boty číslo 46, nejčastěji své oblíbené Bulldogy. Preferuji černou barvu, která symbolizuje nezávislost a jedná se o vyslovené muţskou barvu. Sám se nepovaţuji za umělce, to nemůţu sám o sobě říci. Ale prsty zděděné po svém dědečkovi mi umoţňují dělat to, co zboţňuji – kresbu, grafický design, origami, psaní a jiné. Miluji přírodu a vše ţivé, dokáţu vnímat nádheru přírody, kterou dnes v uspěchané době, tolik člověk neobdivuje. Příroda se stala mým útočištěm před špatnou náladou a před stresem. Patřím mezi členy sboru dobrovolných hasičů Vojtěchov. Jsem také rozhodčím na hasičských soutěţích a členem zásahové hasičské
jednotky.
Má
specializace
v kresbě
je
věrohodný portrét kreslený pouze tuţkou s přesností na milimetry. Rád ve volném čase skládám papírové jeřáby, aby se mi splnilo jedno z mých tajných přání.
32
Uţ jich mám sloţeno kolem svou set, limit činí 1000. Cvičím brazilský tanec capoeira. Rád si zahraji tenis, florbal, futsal, nohejbal, ve zkratce mě baví veškeré sporty.
Sleduji
populární
filmy,
miluji
hudbu
a ve volných chvílích se začtu do oblíbené knihy. Dá se říct, ţe ţiji jako punker, který si jiţ zaţil zkušenost s drogami a s alkoholem. Objevil jsem pravdu ve víně. Jediné, co se mi zatím vyhýbá, jsou ţeny. Sám sebe povaţuji za buddhistu, mám k tomuto náboţenství nejblíţe. Uznávám osvícení a reinkarnaci. Jsem tolerantní vůči všem náboţenstvím, nikomu svoji víru ale nevnucuji. Miluji svůj ţivot a vše, co k němu patří, to dobré i to zlé. Jsem optimista, schopný organizátor a rád naslouchám. Čas od času můj kalich stresu přeteče a někomu opravdu vynadám za úplnou banalitu. Jsem ale na druhou stranu i depresivní a citlivý člověk, který uţ třikrát přeţil sám sebe. Rád poznávám nové lidi, nová místa. Absorbuji ţivotní zkušenosti, které se mi nabízí. Ţivot se musí ţít, nejenom přeţívat. Vím, jaký ţivot mě čeká v příštím ţivotě, a jsem za tuto druhou šanci velice vděčný.
33
Největším
mým
vzorem
v ţivotě
jsou
Werich
a Voskovec, Karel Čapek, Jára Cimrman, a z těch zahraničních
to
jsou
Dalajláma,
Albert
Einstein,
Vincent van Gogh a Vin Diesel. Jsem přátelský člověk s mnoha přáteli, ale jenom někteří jsou mi bliţší. Kdo mě zná, ten ví, jaký jsem. S příbuznými
vycházím
velice
dobře.
Ţeny
raději
neprobírat, to bych musel napsat další knihu. Snaţím se udrţovat si klidný, přátelský a svěţí vztah se všemi přáteli.
Rád
bych
byl
finančně
nezávislý.
Jako
ekologicky smýšlející člověk bych si postavil pasivní dům
sestavěný
vysloveně
z přírodních
materiálů.
Na zahradě postavím japonskou pagodu s posezením. V budoucnu bych chtěl mít dva potomky, zasadit japonskou
třešeň
a
tím
bych
předpoklady k tomu stát se muţem.
si
splnil
veškeré
34
35
Interview se zoufalou duší člověka – schizofrenní rozhovor
36
Zoufalý člověk, jinak zvaný depresák, z anglického depressed (pozn. red: depres sed ák) nemusí být zlým člověkem. Jen proţívá dny zcela odlišně na rozdíl od šťastného člověka. Smutná nálada se stává jeho kaţdodenním chlebem, snaha ostatních vás rozveselit vám působí i větší zármutek. Přejídání a dlouhodobé hodiny strávené v posteli, ze které se prostě nechce vstávat,
obvykle
nedělají
člověku
dobře.
Svaly
přemlouvat k pohybu je zbytečné. Rutinní práce se ovšem doporučuje na potlačení zármutku, smutku. Záleţí ale, zda vás vykonávaná práce baví a naplňuje vás. Radost z práce je prvním náznakem toho, ţe máte pocit, ţe ještě tady na tom světě není tak špatně. Toto interview
se
zoufalou
duší
se
odehrává
ve schizofrenním rozhovoru jednoho člověka. První ke druhému: „ Obávám se lidí, obává se svého smutku, cítím to tak.“ Druhý: „Moţná byste si řekli, ţe se jedná o schizofrenní osobu, ale není tomu tak.“ První k druhému: „Nerad lţu, ale stres mě naučil lhát.“ Druhý k prvnímu: „Lhát není tak těţké, ale na mnoha lidech je to poznat, zda lţou. Kdyţ se ocitne
37
člověk pod velkým tlakem, tak jeho obranným reflexem je obvykle leţ, nebo facka. První k druhému: „Jsem jen člověk, který přeţívá a
uţírá se zevnitř.“ Druhý k prvnímu: „Věřím, ţe
člověk se nejlépe cítí šťastný, tak proč nebýt šťastný. Není to, ale vţdy jednoduché. Záleţí vám na přátelích a jim na vás. Respektují váš duševní stav. Zármutek, ale má také opodstatnění. Provinění, zrada, neúspěch, leţ mohou být pocity, které spouští depresivní náladu.“ První k druhému: „ Rád bych našel svůj klíč ke štěstí, ale uţ přestávám hledat.“ Druhý k prvnímu: „Kaţdý ho hledá, i kdyţ si myslí opak. Záţitky a
zkušenosti, přátelé a známosti přibývají. Člověk
můţe hledat štěstí i
v práci, někdo hledá štěstí
v penězích. Kamaráda si s penězi nezískáš. Existuje mnoho věcí, lidí, situací, ve kterých si člověk můţe hledat štěstí.“ První k druhému: „ Nemyslím si, ţe potkám nějakou dívku, která by mě chtěla lépe poznat a navázat bych s ní dlouhodobější vztah.“ Druhý k prvnímu: „ Řeknu
38
ti přirovnání: Ţen je jako v moři - mnoho ryb, dají se lovit kaţdý den, jen mít správnou návnadu. A kdyţ ulovíš tu pravou, tak ji uplavat uţ nenecháš. Nebýt sám, nestranit se společnosti a přátel. Dobří kamarádi tě podpoří, i kdyţ nejsi v dobré, pohodové náladě, jsi zrovna depres sed ák.
39
Lidská aura
40
Můţeme ji chápat jako sféru kolem člověka, která z těla vyzařuje do okolí prostřednictvím nějakého druhu záření, energie. Z těla nemyslím přímo z pokoţky, ale z duše, která sídlí v lidském nitru. Aura vyjadřuje vnější projevy duše, její rozpoloţení. Pomocí ní vysíláme naši náladu, emoce, ale i touhy a přání. Duši můţeme přirovnat ke Slunci a auru ke všem projevům
Slunce,
které
ovlivňují
vesmírné
okolí.
Příkladem mohou být různé druhy záření, které ovlivňují Zemi a nás zde na Zemi ţijící. Slunečné dny nám obvykle zlepší náladu, avšak spálená pokoţka od
slunečních paprsků kvůli naší nedbalosti bývá
bolestivá. Aura můţe sílit, ale i slábnout podle intenzity duševního opravdový
rozpoloţení. pocit
štěstí,
Pokud naši
tedy
auru
proţíváme
budeme
šířit
do prostoru kolem nás velkou intenzitou. Představte si situaci narození dítěte rodičům nebo svatební den novomanţelů.
Stejnou
i smutek nebo zklamání.
silou
nicméně
vyjadřujeme
41
Lidská aura má i moc ovlivňovat okolí, ale můţe být i sama ovlivňována. Ke svému tělu si nepřipustíme jen tak někoho (nemyslím teď intimnější kontakt s druhým člověkem),
připustíme
si
pouze
člověka,
kterému
důvěřujeme, sdílíme s ním silné záţitky nebo nás duševně
povznáší.
Máme
pocit,
ţe
si
navzájem
rozumíme i bez řečí. Věřím tomu, ţe aura můţe ovlivnit i naše přání a touhy, tak aby se vyplnila. Avšak ve větší míře to ovlivňuje naše úsilí něčeho dosáhnout, něco si v ţivotě splnit, po čem touţíme.
42
43
Nadrealita
44
Vesmír
se
nám
jeví
nekonečný.
Expandující
do nekonečna, neustále se nám vzdalují jeho „hranice“. Existuje vůbec hranice vesmíru? Místo, kde jeden univers končí a druhý paralelní začíná? Mozek si vytváří nervové uzly a sítě pomocí zkušeností, záţitků, vjemů, které mu poskytujeme. Uvnitř mozkové kůry to můţe vypadat jako po výbuchu supernovy, kdy se vytváří a
nové
vesmíru
hvězdy. je
na
Srovnání
snadě…
lidského
Teorie
mozku
holografického
vesmíru, která byla částečně vědci potvrzena, se zabývá tématikou reality, kterou si sami vytváříme. Kaţdý si tvoří svůj vlastní svět a navzájem spolu interagujeme. Fungování našeho mozku se zdá být odlišné, neţ jak doposud
bylo
myšleno.
Paralelní
skutečnosti
neproţíváme, ale existují součastně s naší realitou. Je tu moţnost rozhodnout se, zvolit si moţnost, která nám přijde výhodnější, kdyţ máme na výběr. Stále ale ta druhá moţnost tu existuje a můţeme se k ní následně vrátit. Tím si zaţijeme obě reality najednou. Co následuje po ţivotě? Smrt, posmrtný ţivot, reinkarnace? Podle teorie holografické vesmíru si
45
vytváříme vlastní realitu celý ţivot. Ţivotnost člověka vytvářet
holografický
vesmír
udává
datum
jeho
narození a datum jeho smrti, které jsou uţ od narození zakódovány v jeho genomu. Co následuje po skončení ţivotnosti, o tom můţeme pouze spekulovat. Musí existovat nějaký zdroj vytvářející holografickou realitu. Po skončení své ţivotní doby se můţe „nabýt“ nebo je nahrazen za jiný. Náboţenství jsou akorát masové ideologie lidí, kteří potřebují něčemu věřit. Kaţdý má právo na svou víru, která ho v ţivotě upevňuje. Bez víry nastává anarchie, proto existují náboţenství, která lidi sdruţují a sjednocují. Člověk je od přírody velice zvídavá bytost, nutkání rozšiřovat své obzory, poznávat nové
lidi,
zaţívat
nové
zkušenosti
nás
vede
k pestřejšímu nervovému systému v našem mozku. Cokoliv na co jen pomyslíme, se můţe stát našim cílem, za kterým si jdeme a jsme schopni pro něj udělat cokoliv. Cíl se stane uskutečněným, jen kdyţ věříme, ţe dosáhneme úspěšného konce. Objev nanotechnologií, temné hmoty, nových zdrojů alternativní energie, nové vědecké teorie vystihují
46
pokrok v lidské evoluci. Podle Mayského kalendáře nastává 21. 12. 2012 nová epocha lidstva. Tento kalendář přechází do znamení vodnáře. Nečeká nás konec světa, konec světa můţe nastat pouze, kdyţ si ho sami přivodíme nebo k nám nebude vesmír přívětivý. Jedná se o veliký skok v lidském pokroku, v porovnání s objevem parního stroje nebo elektřiny se tento pokrok týká všech vědních i nevědních oborů. Co se zdálo ve
20. Století jako nereálné, dnes se uţ povaţuje
za
praktické. Vývoj se nedá zastavit a neustále se
zrychluje. S novými technologiemi musí být člověk velice opatrný, aby mu nebyly posléze na obtíţ. Podle mého názoru nás čeká krásná budoucnost. Změní
se
společnosti,
jedním
nadvědomím
globalizace
celé
populace.
bude
dovršena
Představte
si
virtuální internet, komunikace pomocí mozkových impulsů. Měna se stane nedůleţitou, kaţdý bude soběstačný. Léky nám nahradí výţivu, nové chirurgické metody nás budou vracet do ţivota, délka ţivota se tím rapidně prodlouţí. Genetická manipulace uţ nebude ve společnosti tabu. Nové technologie nám pomohou
47
vytvářet si takový svět, který chceme. Smaţou se majetkové rozdíly mezi lidmi. Hladomor, nemoci, války zajdou v zapomnění. Máte jinou vizi budoucnosti? Tak proč ne, kaţdý si přeci vytváří vlastní realitu.
48
49
Síla inspirace
50
Nejdříve bych od sebe rozlišil dva pojmy: inspirace a
reklama.
Reklama
je
nám
vsugerovávána
dennodenně všude, kam se podíváme. Doslova nám ovlivňuje ţivot, záleţí ale pouze na nás, zda se necháme ovlivnit. Naopak inspiraci musí člověk hledat. Nabízí se mu také velice často tak jako reklama. Můţe ji nalézt ve svých vzorech, idolech nebo i v současné módě. Jak se říká: "Všechno se mění, i lidé se mění". Člověk se přizpůsobuje svým přáním, potřebám a náladám. Velké společnosti se pomocí reklamy umějí prodat. Společnost jako taková nemůţe bez zákazníka existovat.
Reklama
se
nám
nabízí
v
televizi,
na billboardech u silnic, na sportovním zápase, prostě kde si jen vzpomenete. Některé výrobky jsou nám vnucovány i pomocí podprahové reklamy. Nejlepším příkladem můţe být podprahový snímek popcornu v kině, který ani na plátně nepostřehnete, mozek bez vašeho vědomí tento obrázek zachytí a vyšle nervový impuls, který vás nakonec donutí si popcorn koupit. Reklamy se v ţivotě nezbavíte. Určitě se vám někdy v ţivotě stalo, například při
51
rozhovoru s
druhým člověkem, ţe jste se zadrhli
uprostřed věty a mozek vám začal vnucovat nějakou jinou myšlenku. Právě jste se stali terčem inspirace. Tento pocit můţe vyvolat ale i krása z přírody, idea, poslech hudby nebo například i nutkání
uţ
jenom
kvůli
citát. Člověk má
tomuto
dojmu
něco
podniknout, nakreslit, sepsat, zamyslet se. Sám se teď nechávám inspirovat ideou, kterou vám rozvíjím svými myšlenkovými pochody, které rozepisuji
na
papír
obyčejnou
tuţkou.
Rád
se
nechávám inspirovat druhými lidmi, ať uţ jejich půvabem nebo jejich myšlenkami a názory. Uvedl bych zde konkrétní příklad osoby, která mě takto ovlivnila jiţ na střední škole. Jedná se o velice významného spisovatele a tvůrce mezinárodního slova - robot. Tato osobnost ve mně vzbudila zájem o
science fiction.
Nutím vás k zamyšlení…? Nakonec
vás
třeba
také
inspiruji
citátem
od francouzského malíře Paula Gauguina: "inspirace je jako sexuální touha: není na objednávku. "
52
53
Tenje vs Ačnaj
54
Ačnaj
oplývá
smyslem
pro
humor,
je
ochotná,
nespoutaná, ale zároveň vyrovnaná jako horská řeka – dokáţe
být
Nepostrádá
divoká,
ale
inteligenci,
zároveň
ledově
klidná.
typ
vyzrálé
společenský
a zkušené ţeny, dokáţe si sama ze sebe udělat srandu, sebeironie jí není cizí. Krásná aţ okouzlující, usměvavá „divá
Bára“.
Obdivuje
přírodu,
miluje
zvířata
a zboţňuje své přátelé. Velice mi pomohla překonat jedno
velice
kterému
těţké
plně
období
důvěřuji
a
v mém sdílím
ţivotě. s ním
Člověk, podobné
myšlenkové pochody. Hašteřivá, nespoutaná a někdy neústupná ve svých názorech. Jedná se o přísnou učitelku, která je velice vděčná za splněný úkol, přísná za debilitu a hloupost. Těţké je hledat negativa u osoby, která je mi nejbliţší. Na Tenje se můţe člověk spolehnout, dokáţe udrţet tajemství.
Sportovní
a
přátelská
povaha
velice
svědomitá v tom, co dělá a nenechá se vyprovokovat. Velice
zajímavý
člověk
s uměleckými
vlohy
(sběr
nočních motýlů v hospodě, koláţ darovaná příteli a mnoho dalších). Inteligentní a upřímná, podobné
55
myšlenkové pochody mým. Potřebuje svého soulmate – spřízněnou duši, které svěřuje své nejtajnější sny a tajemství. Dokáţe být velice rázná, jako nespoutaný tygr v kleci, který je bičován krotitelem divé zvěře. Bohuţel ji neznám natolik dobře, abych uvedl více… Neznám je natolik dlouhou dobu, abych posoudil jejich přátelství objektivně, můţu ale posoudit jejich znovunavrácené
přátelství
po
dvou
letech.
Jejich
přátelství je velice pevné, rozumí si spolu i beze slov, mají mnoho společného, jejich vztah se vyvíjel, zaţili si mnoho dobrého, ale i zlého. Obě patří mezi velice zajímavé lidi, kteří dokáţí ţít své ţivoty naplno, a za to je obdivuji. Velice inteligentní, vymýšlí neustále nové aktivity, navzájem se povzbuzují, dokáţí se postavit jedna za druhou, a kdyţ je třeba dokáţí být velice nepříjemné. Nejlepší kmošky, které znám. Jejich vztah je
zaloţen
na
vzájemném
duševním
souznění,
harmonii. Byli, jsou a budou kamarádky, v to pevně věřím.
56
Vzájemných protikladů moc není, proto dokáţí souznit jako jedna duše. Jedna z nich je více sportovně akčnější neţ druhá, jedna krásnější neţ druhá, záleţí na vás, kterou povaţujete za krásnější. Některými ţivotními postoji a názory se odlišují, ale u koho tomu tak není? „Přítel je člověk, který zná Tvoji minulost, věří v Tvojí budoucnost a má Tě rád takového, jaký jsi dnes.“
57
Víra a naděje
58
Síla myšlenky na druhého člověka můţe být silnější, neţ si dokáţete představit. Nejsilnější pocity proţívá zamilovaný člověk v přítomnosti milované osoby, která k němu tento cit opětuje. Pouto, kterým jsou tito dva lidé k sobě upoutáni, nemusí být vţdy pevným spojením, ale vţdy drţí u sebe. I stářím poznamenané pouto bývá velice silné. Důvěra mezi těmito lidmi je naprostá, ţárlivost vrozená a v malé míře i zdravá. Empatie k druhému člověku musí být také důleţitá, alespoň můţe člověk s tím druhým sdílet pocity, ať uţ krásné nebo krušné. Odpoutání od bytosti, na které nám nejvíce záleţí, bývá bolestné, ale nestává se tak obvykle kvůli naší chybě. Musíme si uvědomit, ţe kaţdý člověk řeší své vlastní problémy, se kterými nechce ostatní zatěţovat. Chce se s nimi poprat sám. Víra v něco vám jen umocní naději doufat, ţe se vaše přání opravdu vyplní. Silná víra v myšlenku přiklání osud (bohy, šamany, cokoliv) na vaši stranu a posléze se vaše touhy a přání stanou skutečnými.
59
Můţete koukat na padající hvězdy, sfoukávat svíčky na
narozeninovém dortu, ale kdyţ nevěříte přání,
na
které jste zrovna v tom rozhodném okamţiku
mysleli, tak se vám nesplní. Ţertovné svíčky se můţete pokoušet sfoukávat aţ do rána a přát si co budete chtít. Nemusí se ale zrovna jednat o supersporty zaparkované ve vaší garáţi… „Vír, naděje a láska - Red Dwarf“
tři luxusní
Záverečné slovo autora a poděkování
Jiné citace inspirace je jako sexuální touha: není na objednávku. 40 Modrá je naděje, láska i moje blues.
16
pojmem evoluce se míní dlouhodobý a samovolný proces, v jehoţ průběhu vznikl z neţivé hmoty pozemský ţivot a dále se rozvíjí a diverzifikuje. 12 Stín Xel’Nagů
25
Vír, naděje a láska
48
Zemi nedědíme po předcích, nýbrţ si ji jen vypůjčujeme od našich dětí.“ 8
Obsah A bude hůř?
7
Bylo dřív vejce nebo slepice?
11
Co o člověku prozradí oči
15
Déja vu
21
Hmota a antihmota
25
Charakteristika autora
29
Interview se zoufalou duší člověka – schizofrenní rozhovor
35
Lidská aura
39
Nadrealita
43
Síla inspirace
49
Tenje vs Ančaj
53
Víra a naděje
57
Obsah
62
Rejstřík
63
Rejstřík antropogennímu prostředí ................................................................ 9 autonomně ........................................................................................... 23 diverzifikuje ......................................................................................... 12 domestikací .......................................................................................... 12 Empatie ................................................................................................. 59 Expandující .......................................................................................... 45 koexistovat ........................................................................................... 10 piedestalu ............................................................................................. 32 podprahové reklamy ......................................................................... 51 reinkarnaci........................................................................................... 33
Vysvětlení pojmů antropogenní prostředí – člověkem vytvořené prostředí, v přírodě nepůvodní autonomně – bez vnějšího zásahu diverzifikuje – rozrůzňuje se, zvětšují se rozdíly domestikace – zdomácnění, např.: uţitková zvířata empatie – vcítění se do pocitů druhého člověka expandující – zvětšující se, rozpínající se koexistovat – souţití, existence vedle sebe piedestal - podstavec sochy, vyvýšené místo podprahové reklamy – reklama oku nepostřehnutelná, vnímá ji pouze náš mozek
Karel Bureš Zamyšlení ke kávě
© Karel Bureš