Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Název projektu Registrační číslo projektu
-
UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV
CZ.1.07/1.1.12/02.0029
Název výukového materiálu: Metodika mediální výchovy Vzdělávací obor RVP ZV: Průřezové téma Mediální výchova Období: 1. st. ZŠ a 2.st.ZŠ Tvůrce výukového materiálu: Mgr. Edita Beranová, Mgr. Petra Kratochvílová, Mgr. Václava Vitoušová, Mgr. Ivana Kozlíková 3. klíčová aktivita: Metodická podpora průřezového tématu Mediální výchova a jeji pilotní ověření
Anotace
Autor
Materiál bude slouţit ke zlepšení podmínek ve vzdělávání v rámci Mediální výchovy na naší ZŠ.
Mgr. Edita Beranová, Mgr. Petra Kratochvílová, Mgr. Ivana Kozlíková, Mgr. Václava Vitoušová
ČJ Jazyk
Očekávaný výstup
Speciální vzdělávací potřeby
Klíčová slova
Ţáci získávají znalosti a dovednosti týkající se mediální komunikace, zlepšení mediální výchovy. Tvorba školního časopisu (4x ročně) Vyuţívání IC techniky (pouţívání digitálních technologií, tisk, kopírování, fotografování)
Mediální výchova, práce s textem, grafika, tvorba školního časopisu, komunikace, rubriky, redakce, redakční rada, týmová práce
Metodika MV Druh učebního materiálu Aktivita Druh interaktivity Ţáci ZŠ Cílová skupina 1. stupeň, 2. stupeň Stupeň a typ vzdělávání 7 let -15 let Typická věková skupina 5577 kB Celková velikost
STANOVILI JSME SI SPECIFICKÉ CÍLE VÝCHOVY K MEDIÁLNÍ GRAMOTNOSTI: Pomáhat ţákům pochopit, ţe média přinášejí pečlivé zpracovaný obraz reality, nikoliv realitu samotnou; Pomáhat ţákům získávat znalosti, dovednosti a postoje nutné k interpretaci toho, jak média konstruují zdání reality; Pomáhat ţákům v tom, aby si uvědomovali kulturní, společenské, ekonomické a politické dopady a důsledky mediálních konstrukcí a vnímali, jak média současně odráţejí a zároveň formují a ospravedlňují kulturní, společenské, ekonomické a politické trendy; Rozvíjet v ţácích schopnost dekódovat a rozebrat předávané informace prostřednictvím médií, aby sami dokázali odhalit a dešifrovat kulturně podmíněné stereotypy, myšlenky, ideologická a hodnotově orientovaná sdělení;
Pomoci ţákům uvědomit si, ţe média i ti, kteří je utvářejí, mívají mnoho různých motivací, bývají pod tlakem mnoha různých snah o jejich ovládnutí a různých druhů omezení (ekonomických, politických, organizačních, technických společenských a kulturních). Mnohé z těchto vlivů se aktivně snaţí posilovat ve společnosti převládající ideologii a panující společenské uspořádání a vyuţití médií k jejich udrţení.
PŘÍPRAVA NA TVORBU ČASOPISU 1. Předběţný výběr ţáků, předběţná osnova časopisu (název, logo, rubriky). 2. Oslovení ţáků prvního i druhého stupně, informační schůzky (seznámení ţáků s nově vznikajícím časopisem). 3. Zadali jsme jiţ vybraným ţákům, aby zpracovali návrhy na název a logo časopisu. 4. Z vytvořených názvů zůstaly v uţším výběru tyto názvy: ZKAZKY, KAZÁNEK, KAZÁČEK, KAZAJKA, ÚKAZ (všechny názvy jsou tvořeny ze základového slova Kaznějov). 5. Ţáci mediálního týmu si zvolili příslušné rubriky, ve kterých chtějí pracovat. 6. Proběhl výběr vhodné nástěnky a schránky, barevného provedení upoutávek, které budou umístěné na nástěnce ve vestibulu. 7. Mediální tým byl zaškolen, jak bude probíhat týmový práce. 8. Proběhlo zaškolení ţáků - práce s digitálním fotoaparátem, úprava digitálních fotografií. 9. Týmový grafik zpracoval několik návrhů na název a logo v různých grafických podobách.
PŘIPRAVOVANÉ RUBRIKY: Akce školy Naše město Kultura Sport Zábavné okénko Inzerce Rubriky se během vydávání časopisu mohou měnit, přibývat, vţdy bude záleţet na nápadech ţáků, poptávce čtenářů. Jednotlivé rubriky vede vţdy jeden šéfredaktor a ostatní redaktoři mu zasílají své příspěvky. Důleţité je, aby ţáci uměli zpracovat, vyhodnotit a vyuţít vţdy podněty, které vycházejí z dění kolem.
Anotace Učební materiál seznamuje ţáky se zásadami, které je nutné dodrţovat při tvorbě vlastních článků. Slouţí jako úvod do problematiky samostatné autorské činnosti. Pomáhá ţákům v základní orientaci ve světě médií v pozici začínajících autorů. Pozornost je věnována i formálním otázkám, specifikům souvisejícím s rozvojem internetových médií a magazínů a s pouţíváním různých redakčních systémů. Vyhledávání informací a tvorba databází zdrojů Pravopis Redakční kultura Jak začít Potřebné kompetence Parametry kvalitního článku Píšeme pro web Mediální trh je v současnosti především místem různé manipulace a práce s informacemi. Jejich nalezení a zpracování ve správný čas rozhoduje ve velké většině případů o (ne)úspěchu článku. Kaţdý autor má své oblíbené zdroje informací, které mu vyhovují. My se zde pokusíme nastínit, kde hledat pro začátek. Další rozšiřování bude jiţ na vás. U většiny témat je výhodné začít hledání na Google: Všeobecné: <www.google.com> Zprávy:
Odborné texty:
Blogy:
Zajímavou inspiraci lze čerpat také ze zpravodajských webů: iDnes, iHNed, Lidovky, Novinky... Pokud víte, co přesně hledáte, pak je dobré prohledat odborné servery. Např.: píši o novém webovém prohlíţeči, tak zkusím servery: Lupa, Interval, Root, Zdroják, Ţivě.
Rada: Vybudujte si prohlíţeč jen těch webů, které vás zajímají. Chvíli to trvá, ale pak je to často pohodlnější a rychlejší. K tvorbě takového vyhledávače lze zdarma pouţít Google Coop
Jazyková příručka:
Slovník cizích slov:
Pokud přispíváte do nějakého časopisu, novin či magazínu, je potřeba dodrţovat „redakční kulturu“. Do toho paří určitý jazykový styl (médium odborné/neodborné), ale také formát, ve kterém odevzdáváte texty či obrázky, jak se píší odkazy či zda je nutná provázanost s ostatními články daného média. Redakční kultura tak zrcadlí profil i kvalitu redakce i celého periodika. Je velice uţitečné komunikovat s šéfredaktorem či vedoucím redaktorem. Vyhnete se tak mnohým problémům. Nejen ţe vám ze začátku poradí, ale disponují také informacemi o tom, co píší jiní autoři. Minimalizujete tak šanci, ţe váš článek nebude vydán jen proto, ţe jste měli stejný nápad jako někdo druhý. Kvalitní komunikace je oboustranně výhodná, a proto je vhodné ji udrţovat. Na úvod je dobré zvolit si téma, které vás zajímá, a vytvořit nadpis. Hledání informací, zdrojů a ověřování pravdivosti. Rozvrţení textu (rozsah a podnadpisy). Vlastní psaní.
Předělání nadpisu, pokud jste téma posunuli někam jinam, neţ bylo původně v plánu, a případné napsání perexu či abstraktu. Korekce pravopisných chyb. Pokud si nejste jisti celkovou konzistencí textu či pravopisnými jevy, je moţné poţádat někoho o přečtení a kritický rozbor. Je nutné mít na paměti, pro koho text píšete, jaké znalosti má čtenář a co si jiţ dříve mohl přečíst ve stejném médiu. Jaké jsou potřebné znalosti a dovednosti pro toho, kdo chce zkusit štěstí jako ţurnalista? Jak a kde získat první zkušenosti? Je potřebné nějaké vzdělání? S příliš povrchními články vám štěstí nepokvete. Znalosti, které jsou potřebné, jsou především ty, o kterých píšete. Ţádné zvláštní ţurnalistické znalosti obvykle nepotřebujete, kromě několika málo základních triků (viz dále). Znalost velmi potřebná je ta pravopisná, o které jsme jiţ mluvili dříve. Bez ní to budete mít obvykle poměrně těţké. A to nepočítáme první dojem na šéfredaktora. Je potřeba ovládat nějaký textový editor, vyrobit snímek obrazovky či upravit fotografii. Základy tohoto typu jsou v podstatě nutností. Důleţité je umět vyhledávat informace, řadit je a vybírat z nich to důleţité a zajímavé. Uţitečná je znalost cizího jazyka, nejlépe angličtiny. Inspirovat se cizojazyčným textem je obvykle lepší neţ českým, neboť ho četlo daleko méně českých čtenářů. Je potřeba umět alespoň trochu psát. Mezi nejuţitečnější vlastnosti při psaní patří trpělivost, pečlivost a kreativita. Jsou nezbytné k tomu, abyste článek dopsali, aby byl vyváţený a obsaţný a zároveň zajímavý a čtivý. Důleţitá je také ochota učit se nové věci. Pokud začínáte s psaním a jste otevření vlivům z okolí, pak do měsíce či dvou se váš styl výrazně zlepší a doba psaní článků zkrátí.
Mezi nejuţitečnější vlastnosti při psaní patří trpělivost, pečlivost a kreativita. Jsou nezbytné k tomu, abyste článek dopsali, aby byl vyváţený a obsaţný a zároveň zajímavý a čtivý. Důleţitá je také ochota učit se nové věci. Pokud začínáte s psaním a jste otevření vlivům z okolí, pak do měsíce či dvou se váš styl výrazně zlepší a doba psaní článků zkrátí. Článek by měl být objektivní a vyváţený. Pouze v nejmenší moţné míře by se v něm měl zrcadlit osobní názor autora. Mělo by být pouţito více nezávislých zdrojů a měly by být uvedeny, pokud je to moţné. Článek by měl přinášet něco nového, objektivního. V neposlední řadě by měl být zmiňovaný jev zasazen do širšího kontextu. Článek by měl být čtivý, srozumitelný
a přehledný. NÁŠ CÍL: Záměr vydávat školní časopis přináší především dlouhodobou i krátkodobější seberealizaci řady žáků a jejich uplatnění se v rámci redakční práce nebo externích přispěvatelů. Ve smyslu pedagogické činnosti jde vlastně o specifický, pravděpodobně dlouhodobý projekt. Jeho realizaci nejen v kroužcích zaměřených na práci novinářů nahrává část obsahu průřezového tématu Mediální výchova. Co je dobré si promyslet, než se do vydávání školního časopisu pustíme? Mediální výchova nabízí obsah, který vede ţáky k získávání řady specifických dovedností mediální komunikace a práce s médii. Pokud se týká školních časopisů, jde v první řadě o tematické okruhy produktivních činností, tedy o tvorbu mediálních sdělení a práci v realizačním týmu.
Školní časopis jako výukový projekt Dlouhodobější týmové aktivity mívají často charakter projektu. Jako jakýkoli projekt i práce na tvorbě školního časopisu prochází řadou fází od podnětů k tvorbě, koncepčního záměru jednotlivého čísla, naplánování jednotlivých kroků a obsahů, realizací, aţ k reflexi a případným obsahovým korekcím směrem k následujícím vydávaným číslům časopisů. Projekt předpokládá střetávání se zainteresovaných vyučujících i ţáků, ale především pravidelná setkání redakčního týmu. Je tedy potřebné uvaţovat zpočátku i nad rozvrhovými moţnostmi a moţnostmi, které skýtají jednotlivé výukové předměty a mnohdy i moţnosti učeben, ve kterých bude program tvorby školního časopisu realizován.
Vydavatelem časopisu je škola, kterou zastupuje pověřený učitel. V úvodu úvah na téma školní časopis je dobré si ujasnit, jaký podíl vydavatele bude ve vztahu k obsahu časopisu. Škola časopis vydává, a tudíţ zodpovídá i za jeho obsah.
Podnět a koncepce Ideální je, pokud podnět pro vydávání školního časopisu vzejde od ţáků, nicméně i vhodně motivovaní ţáci přijmou takový záměr za svůj. Do projektového koncepčního záměru - přípravy spadá ustavení redakčního týmu a rozdělení si jednotlivých rubrik dle zájmu ţáků. Patří sem i příprava „nultého” čísla časopisu, která ukáţe moţnosti jednotlivých ţáků, potřebu spolupráce s řadou dopisovatelů, nebo zda je postačující technické vybavení a nakolik s ním ţáci umějí pracovat. V průběhu přípravní fáze je důleţité i ujasnění si, zda půjde o časopis pouze ţákovský, nebo zda jeho součástí a případně nakolik budou informace vedení školy a učitelů. Jde o otázku, komu bude časopis určen. Ţákům nebo i rodičům či širší veřejnosti? Plánování Ve chvíli, kdy jsou jasné role, lze plánovat obsah a podobu (nultého) čísla a jednotlivé kroky, které povedou k jeho vytvoření. Otázek je v této souvislosti celá řada. Například: Jak se bude časopis jmenovat? Bude mít časopis své logo? Jaký zvolit formát? Jaký bude jeho celkový vzhled? Jak vytvořit kvalitní text nebo fotografii? Kdo by mohl pomoci s komiksem a dalšími obrázky? V jakém počítačovém programu časopis vytvářet? Jak často se nad ním scházet? Kdy bude uzávěrka? Bude časopis nabízen zdarma? Dokázali bychom sehnat sponzora? Budou součástí časopisu reklamy? Zkrátka: co vše má správný časopis mít a co potřebuje pro to, aby mohl vyjít. Práce na nultém čísle je tak trochu řešením modelové situace, která ukáţe potřebnost spolupráce vyučujících, moţnosti ţáků i školy a mimo jiné naznačí i odpověď na otázku, kolik čísel v průběhu školního roku lze vydat.
Realizace Mnohé můţeme postupně zdokonalovat v průběhu vlastní realizace - tvorby jednotlivých čísel. Na řadu otázek bude dobré hledat odpovědi napříč učiteli různých předmětů, mezi rodiči, návštěvou blízké redakce i výměnou zkušeností mezi školami. Teprve realizace nám upřesní potřebu četnosti schůzek redakčního týmu, ale také úprav textů, celých stránek i jednotlivých čísel, potřebu práce s externími přispěvateli a především - se čtenáři. Ţáci zastávají v rámci redakce role šéfredaktora, redaktorů, fotografů, editorů, korektorů… a v jednotlivých rolích by je měl mít kdo vést, pomáhat jim se zdokonalit. I z tohoto důvodu je určitá spolupráce více vyučujících vítána a vlastně potřebná. Je důleţité ujasnit si, co vše jednotlivé role obnášejí. Jaké vlastnosti by měl mít ten, kdo určitou roli
zastává. Jakých znalostí, dovedností a schopností by měl nabývat, aby jeho redakční práce byla kvalitní.
Reflexe a korekce Reflektovat a vylepšovat lze samozřejmě jakoukoli součást práce redakce. Třeba její samotný chod, případně spolupráci s vydavatelem. Zkvalitňování jednotlivých čísel předpokládá aktivní práci se čtenáři. A ţe to nebude vţdy snadné, je patrno jiţ z toho, ţe jeden školní časopis na základní škole většinou oslovuje čtenáře v rozpětí od šesti do patnácti let věku. Všem, kteří školní časopis na svých školách vydávají, s vydáváním začínají nebo o něm uvaţují, drţíme palce a především nabízíme dále pomoc v podobě odpovědí na konkrétní dotazy a případnou metodickou návštěvu ve škole. Témata vhodná pro jednotlivé ročníky 1.stupeň- Pohádky, Pohádkové bytosti, Moje rodina, Naše třída, Nejoblíbenější hračka, ZOO 6. roč.- Dobrodruţné příběhy, Příroda 7. roč.- Osobnosti a příběhy z české historie, Pohádky, Balady 8. roč.- Ukázky starší světové a české literatury, Biblické příběhy 9. roč.-Nová světová a česká literatura, Vlastní povídky, Básně Předpokládané přednášky a besedy: Média v dnešní době – přednáška pro pedagogy Média v dnešní době – přednáška pro ţáky Tvorba školního internetového časopisu – přednáška pro ţáky (redakční tým časopisu) a další zájemce z řad ţáků i pedagogů
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Mediální výchova v základním vzdělávání nabízí elementární poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují velmi významný zdroj zkušeností, proţitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Pro uplatnění jednotlivce ve společnosti je důleţité umět zpracovat,
vyhodnotit a vyuţít podněty, které přicházejí z okolního světa, coţ vyţaduje stále větší schopnost zpracovat, vyhodnotit a vyuţít podněty přicházející z médií. Média se stávají důleţitým socializačním faktorem, mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření ţivotního stylu a na kvalitu ţivota vůbec. Přitom sdělení, jeţ jsou médii nabízena, mají nestejnorodý charakter, vyznačují se svébytným vztahem k přírodní i sociální realitě a jsou vytvářeny s různými (namnoze nepřiznanými, a tedy potenciálně manipulativními) záměry. Správné vyhodnocení těchto sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová platnost) vyţaduje značnou průpravu. Mediální výchova má vybavit ţáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií (o jejich historii, struktuře fungování), jednak získání dovedností podporujících poučené, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se jedná o schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr, popřípadě je asociovat s jinými sděleními. Dále pak orientaci v mediovaných obsazích a schopnost volby odpovídajícího média jako prostředku pro naplnění nejrůznějších potřeb – od získávání informací přes vzdělávání aţ po naplnění volného času. Mediální výchova má blízkou vazbu na vzdělávací oblast Člověk a společnost, zejména tím, ţe média, jako sociální instituce, se podílejí na utváření podob a hodnot moderní doby, umoţňují hledat paralely mezi minulými a současnými událostmi a porovnávat jevy a procesy v evropském i celosvětovém měřítku. Mediální výchova je zaměřena na systematické vytváření kritického odstupu od mediovaných sdělení a na schopnost interpretovat mediální sdělení z hlediska jeho informační kvality (zpravodajství z hlediska významu a věrohodnosti zprávy a události, reklamu z hlediska účelnosti nabízených informací apod.). Propojení se vzdělávací oblastí Jazyk a jazyková komunikace se týká zejména vnímání mluveného i psaného projevu, jeho stavby, nejrůznějších typů obsahů a uplatňování odpovídající škály výrazových prostředků. Osvojení základních pravidel veřejné komunikace, dialogu a argumentace. V rámci vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie se pak jedná o vyuţívání tištěných i digitálních dokumentů jako zdroje informací. Pozornost se obrací k věcné správnosti a přesnosti sdělení, a to jak kritickou analýzou existujících textů, tak vlastní produkcí a utváření návyku ověřovat si co nejdůkladněji veškeré údaje. Vztah ke vzdělávací oblasti Umění a kultura je zaloţen na vnímání specifické „řeči“ znakových kódů, jeţ média uţívají, a jejich kombinací, a to nejen přirozeného jazyka, ale i obrazu a zvuku. Přispívá ke schopnosti vnímat, interpretovat a kriticky hodnotit artefakty umělecké i běţné mediální produkce.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti ţáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace umoţňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich učí vyuţívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času umoţňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl. zpravodajských) umoţňuje získat představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec (včetně právního kontextu) vytváří představu o roli médií v kaţdodenním ţivotě v regionu (v lokalitě) vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu přispívá k vyuţívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení vede k uvědomování si hodnoty vlastního ţivota (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o menšinách) i jednotlivci napomáhá k uvědomění si moţnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace Tematické okruhy průřezového tématu Mediální výchova na úrovni základního vzdělávání obsahuje základní poznatky a dovednosti týkající se médií a mediální komunikace. Tematické okruhy mediální výchovy se člení na tematické okruhy receptivních činností a tematické okruhy produktivních činností. Tematické okruhy receptivních činností:
kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a společensky významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením; chápání podstaty mediálního sdělení, objasňování jeho cílů a pravidel; identifikování základních orientačních prvků v textu interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem; hlavní rysy reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů, jako reprezentace reality); vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících předsudky a představy od sdělení vycházejících ze znalosti problematiky a nezaujatého postoje); identifikace společensky významných hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o kterou se sdělení opírá; identifikace zjednodušení mediovaných sdělení, opakované uţívání prostředků (ve zpravodajství, reklamě i zábavě) stavba mediálních sdělení – příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení, zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění, sestavování příspěvků podle kritérií); principy sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy (význam a uţitečnost), zezábavňující principy (negativita, blízkost, jednoduchost, přítomnost); příklady stavby a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých deníků) a dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech pro dospívající) vnímání autora mediálních sdělení – identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení; výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro záměrnou manipulaci; prvky signalizující explicitní či implicitní vyjádření hodnocení, výběr a kombinace slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a hodnotového významu fungování a vliv médií ve společnosti – organizace a postavení médií ve společnosti; faktory ovlivňující média, interpretace vlivů působících na jejich chování; způsoby financování médií a jejich dopady; vliv médií na kaţdodenní ţivot, společnost, politický ţivot a kulturu z hlediska současné i historické perspektivy; role médií v kaţdodenním ţivotě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování; role médií v politickém ţivotě (předvolební kampaně a jejich význam); vliv médií na kulturu (role filmu a televize v ţivotě jednotlivce, rodiny, společnosti); role médií v politických změnách Tematické okruhy produktivních činností: tvorba mediálního sdělení – uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení; tvorba mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium; technologické moţnosti a jejich omezení
práce v realizačním týmu – redakce školního časopisu, rozhlasu, televize či internetového média; utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro obohacení týmu, komunikace a spolupráce v týmu; stanovení si cíle, časového harmonogramu a delegování úkolů a zodpovědnosti; faktory ovlivňující práci v týmu; pravidelnost mediální produkce
Čerpáno z: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚ, Praha 2007, Část C
