28. 5. – 3. 6. 2011
Zadlužená Public TV definitivně skončila
Trefa fotbalový magazín
Cyklotoulky seriál pro milovníky cyklistiky a cestování
Automag motoristický magazín
Majitel rádií Blaník koupil půl firmy na zážitky
Cestopisy cestopisné dokumenty
Public Limuzína
Web televize Nova Sportlife bude mít filmy magazín o sportu, sportování odpatříWarner Bros a všem co k tomu talk show Míry Hejdy
Toulky za kulturou
kulturní týdeník
Sloupky
Tajemství šéfkuchaře gurmánský magazín
Missí život talk show Renaty Langmannové
Pražské pikantérie anketa Richarda Langera
Růžička Rožánek Pohoda s Naďou
Kruml
Prchal
Fridrich
Šlerka
televize
Zadlužená Public TV končí vysílání. Neúspěch svádí i na mediální agentury Ondřej Aust 31. 05. 2011
D
nes na satelitu a zítra v kabelových sítích UPC ukončí své � Trefa vysílání lifestylová televize Public TV fotbalový magazín podnikatele Luďka Vinše. Zadlužená � Cyklotoulky staniceseriál to oznámila dnes svým pro milovníky cyklistiky a cestování lidem na mimořádné poradě a poté � Automag i veřejnosti. motoristický magazín Kvůli nespláceným závazkům � Cestopisy skončila v insolvenci, dluhy mohou cestopisné dokumenty letos překročit 300 milionů korun. � Public Limuzína Licencovaná firma dluží talk show MíryTotalpress Hejdy přes 134 milionů, výrobní a servisní � Sportlife společnost PublicCom plánuje magazín o sportu, sportování a všemčtyři co k roky tomu patří za poslední včetně letoška kulturou � Toulky za kumulovanou ztrátu 169 milionů. kulturní týdeník Podle obchodního rejstříku šéfkuchaře � Tajemství započalo insolvenční řízení na návrh gurmánský magazín věřitele, insolvenční návrh, který � Missí život na sebe podala sama firma Totalpress, talk show Renaty Langmannové která drží vysílací licenci Public TV, � Pražské pikantérie soud odmítl. anketa Richarda Langera Před pěti týdny už opustila s Naďou � Pohoda magazín Pohoda s naďou Jandovou nejdražší způsob šíření, vysílání Mikrofon Andreje Halady v pozemních digitálních sítích. � interwiew Management se vedle toho dopustil � Václavák i menších přehmatů, třeba zapomněl rozhovory Nadi Jandové požádat o oprávěnění, aby mohl Studio Pohoda � vysílat přes internet. relace plná různorodých témat
2
�
O nás o lidech magazín na vaše téma
�
Včera, dnes a zítra
„Důvodem ukončení aktivit televize Public je dlouhodobě nepříznivá ekonomická a tržní situace pro malé televizní stanice doplněná o nepřístupnost mediálních agentur,“ prohlásil tým v čele s výkonnou ředitelkou Renatou Peškovou.
Ten stále nevzdal představu, že bude v televizní tvorbě pokračovat pod jinou hlavičkou; už před několika týdny sliboval, že se spojí s jinou, vznikající televizí. „Probíhají přípravy nového televizního projektu, který ovšem nemá nic společného s aktivitami, investičními prostředky ani majiteli současné TV Public, respektive společností PublicCom, a. s. a TotalPress, s. r. o.,“ odpověděl dnes na dotaz Médiáře Roman Buťa, dříve „content and brand manager“, dnes „freelance crisis communication manager“, píšící z freemailu. Nové vysílání má vzniknout v září. Ze slov zástupce Public TV vyplývá, že by tam přešli jen lidé a pořady. „Není vyloučeno, že se na novém projektu budou podílet vybraní lidé z týmu dnes již bývalé TV Public. Personální obsazení ani obsazení managementu však doposud není v konečné fázi,“ uvedl Buťa. Kolik z dluhů už televize Public splatila, neřekl. „Zde se jedná o důvěrnou informaci z důvodu probíhajících právních kroků se společností TotalPress, s.r.o. a jednání s věřiteli.
Tato informace se v současné chvíli nedá považovat za veřejnou.“ Public TV vydávala reklamu za sponzoring Konec Public TV provázejí prohřešky proti zákonům nejen ekonomickým. Rada pro vysílání s ní začala řešit několik sporných případů, kdy v programu dostatečně neoddělila reklamu od redakčního obsahu. Výtky rady se týkají sponzorských vzkazů vydavatelství Fragment na časopis pro děti Báječná školka. Ten Public vysílal letos 1. března po deváté ranní a zopakoval jej v průběhu měsíce čtyřiapadesátkrát. Druhá mutace sponzorského vzkazu šla šestkrát, po tři dny počínaje 28. březnem. U obou radním vadilo, že sponzorský vzkaz je ve skutečnosti reklamním spotem. To v minulosti hojně dělala Česká televize, která má čas na reklamu omezený, a tak využívala času na sponzoring. Více o Public TV na Médiář.cz
3
rádia
Rozhlasová Media Bohemia vstoupila do dvou firem na zážitky Ondřej Aust 01. 06. 2011
R
ozhlasová skupina Media Bohemia, provozující rodiny stanic Blaník, Fajn Radií, Rock Radií a Hitrádií, před časem rozšířila své obchodní aktivity do zprostředkování služeb. „Poslední akvizicí skupiny Media Bohemia se staly zážitkové firmy Allegria a Den jak sen,“ oznámila teprve včera. Media Bohemia koupila prostřednictvím svého prodejce rádiové reklamy Media Marketing Services (MMS) 50% podíl ve společnosti Firma na zážitky (užívá značku Allegria). Ta 100% vlastní také firmu Médea Adventure, která provozuje portál Den jako sen. Akvizici ohlásil provozovatel rádií teprve nyní, přitom podíl ve Firmě na zážitky koupila MMS už v červnu 2009. Předtím vlastnila 51 % Linda Vavříková, 49 % Josef Dvořák. MMS získala 50 % (de facto Dvořákův podíl), Vavříková si ponechala druhých 50 %. Loni
4
v prosinci MMS přeprodala svůj podíl mateřskému holdingu Media Bohemia, se sídlem na Kypru. Společnost Médea Adventure koupila Firma na zážitky rovněž loni v prosinci, od mediální agentury Médea Jaromíra Soukupa. Médea ji rok předtím převzala od zakladatelky Evy Ginzelové. Oba podniky specializující se na zprostředkování zážitků začaly fungovat před sedmi lety, v roce 2004. Linda Vavříková, absolventka mediálních studií na FSV UK, se díky aktivitě v tomto oboru stala oceňovanou podnikatelkou. Media Bohemia mění řízení komunikace Loňské, respektive předloňské akvizice Media Bohemia oznámila teprve nyní, a to v rámci tiskové zprávy o novinkách ve své organizační struktuře.
Linda Vavříková. Foto: archiv autorky
Skupina provozující třicítku regionálních rádií k dnešnímu dni mění svou komunikaci navenek i dovnitř. K 1. červnu zakládá pozici ředitele komunikace a vnějších vztahů, stal se jím Filip Hubáček. Zároveň k témuž datu ukončuje dlouholetou spolupráci s Lukášem Novákem, který dosud zajišťoval externí komunikaci skupiny. „Media Bohemia prošla v posledních několika letech dynamickým růstem. Realizovali jsme řadu akvizic a v rámci konsolidace skupiny jsme se rozhodli pro posílení naší komunikace,“ uvedl Daniel Sedláček, předseda představenstva skupiny. „Nová pozice reaguje na tento dynamický růst skupiny a je odpovědí na rostoucí potřebu posílení komunikace jak mezi společnostmi skupiny, tak navenek,“ dodal. Kromě čtyř rodin regionálních rádií patří do skupiny zmíněné rozhlasové mediazastupitelství MMS, dále internetové mediazastupitelství ImpressionMedia a společnost Limemedia, zaměřená na internetové projekty.
5
licence
Exposlanec ODS získal pro své liberecké rádio kmitočet v Mladé Boleslavi Ondřej Aust 03. 06. 2011
L
iberecké Rádio Dobrý den, jehož polovičním vlastníkem je bývalý poslanec ODS Tomáš Hasil, získalo od rady pro vysílání další frekvenci. Dalších osm let může využívat kmitočet Mladá Boleslav – Bradlec 103,5 FM. Licenci mu radní udělili na schůzi tento týden. Dvousetwattový vysílač na Bradleci o poznání zvyšuje dosah stanice, je její druhý nejsilnější. Dosud vysílala na dvou frekvencích v Liberci a ze slabších stanovišť v blízkém Jablonci nad Nisou a v Turnově. V Mladé Boleslavi začne Dobrý den konkurovat tamním zavedeným stanicím Kiss Delta a Jizera. Mladoboleslavský éter na tamních kmitočtech zahušťují i pražský Bonton a Rádio Beat, severočeská Černá hora a dále Country Rádio a Hitrádio Magic. Rádio Dobrý den začalo vysílat 1. října 2008. Vlastní ho přes stejnojmennou firmu letos padesátiletý Tomáš Hasil, liberecký poslanec
6
Tomáš Hasil. Foto: psp.cz za ODS v letech 2002 až 2010, napůl s Pavlem Michalem. Hasilova žena Vlaďka na stanici moderuje. Hasil dostal vysílací licenci v době, kdy byl členem poslanecké
stálé mediální komise a zároveň místopředseda parlamentního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, v jehož gesci byla problematika médií. Na jaře 2008 rada pro vysílání dala Hasilově stanici přednost před konkurenčními projekty rádií Bonton, Crystal a Ještěd. Ve střetu zájmů se Hasil ocitl též jako vládní zmocněnec pro liberecký šampionát v lyžování, když se jeho Rádio Dobrý den stalo bez výběrového řízení oficiálním dodavatelem informačního servisu, psala o tom MF Dnes. V loňských volbách voliči Hasila z kandidátky ODS vykroužkovali.
Lagardere. Všechny tři jsou platné do 10. října 2025. Na tranformační licence má právo každý provozovatel, jemuž dobíhá analogová licence, a to v případě, že požádá o její prodloužení v období dva roky až rok a půl předtím, než současné oprávnění skončí. Za to musí podporovat digitalizaci rozhlasového vysílání. Transformační licenci už má třeba Rádio Prácheň (skupina Media Bohemia), pražské Dance radio (Lagardere) či nejposlouchanější tuzemská stanice Impuls (Londa) a čerstvě i BBC vysílající do Česka.
Přechodové licence mají už i Čas, Černá hora a Frekvence 1 Tzv. transformační licenci, která má v příštích letech usnadnit přechod z analogového na digitální vysílání rádií, si u rady pro vysílání „vyzvedly“ další tři stanice - Rádio Čas Radima Pařízka, Rádio Černá hora Martina Černého a Frekvence 1, patřící mediálnímu konglomerátu
Pařízek koupil Rádio Dyje Radim Pařízek, který vlastní Rádio Čas a léta chystá projekt digitální dětské televize Pohoda, získal kromě transformační licence i stanici Rádio Dyje. Firmu Radiospol, která ji provozuje, celou koupil od Vojtěcha Kotáska. Rada pro vysílání dnes rovněž posvětila změnu názvu programu na Rádio Čas Dyje.
7
Ondřej Aust 02. 06. 2011
R
adní pro vysílání chtějí mediálnímu podnikateli Jaroslavu Berkovi odebrat licenci na digitální TV7, protože dosud nezahájila vysílání. Oprávnění na plnoformátové nonstop vysílání rada udělila Berkově společnosti EBD už od května 2008 [licence v PDF], vysílání má podle zákona vždy odstartovat nejpozději do roka, přesněji do 360 dnů. Berka však do dneška protahuje spory s provozovatelem vysílací sítě, společností Czech Digital Group. „Držitelé digitálních multiplexů nedokázali zajistit příslušné regionální odpojování při zachování nediskriminačních podmínek, EBD proto nemohla zahájit vysílání z důvodu přetrvávající technické překážky,“ tvrdí. Prohlašuje zároveň, že rada jedná na popud konkurence, neupřesňuje ale jaké: „Společnost EBD vyjadřuje zklamání nad striktním postupem rady, iniciovaným
konkurencí se záměrem omezit zahájení vysílání nových digitálních televizí.“ Berka zároveň tvrdí, že postup rady by mohl zamezit přísunu peněz: „Společnost EBD byla těsně před podpisem strategické dohody s významným partnerem, o čemž byli zástupci RRTV také informováni. EBD se nyní obává, že postup RRTV tak podpis dohody znemožní.“ Radní si pozvali Berku k ústnímu slyšení a včera se rozhodli zahájit správní řízení, na jehož konci by Berka mohl o oprávnění vysílat přijít. Berka připomíná, že jeho EBD získala licenci na TV7 s regionálně odpojovaným programem za to, že jeho regionální televize RTA dobrovolně odevzdaly své analogové kmitočty, které byly potřebné pro hladký přechod Česka na digitální televizní vysílání.
Český rozhlas
digitální televize 8
Radní chtějí odebrat licenci Berkově TV7, ještě nevysílá
Duhan udělal výkonným ředitelem rozhlasu šéfa své kanceláře Ondřej Aust 01 06. 2011
N
ovým výkonným ředitelem Českého rozhlasu je ode dneška 1. června dosavadní šéf kanceláře generálního ředitele Oldřich Šesták. Nahradí Josefa Havla, kterého prozatímní generální ředitel Peter Duhan pověřil koordinací regionálních stanic. Letos šedesátiletý Šesták byl v minulosti mimo jiné ředitelem programu v Radiu Hallo World a Radiu Plus či ředitelem ve vlastním Radiu Lion. S Radovanem Muškou, bývalým šéfredaktorem Zemských novin, vlastnil Šesták firmu Expand Media. Založili ji v roce 1996, kdy Muška odešel z novin. Vydávali odborný časopis Kancelář, s Inchebou pořádali pražský veletrh kancelářského nábytku. Šesták i Muška na jaře 2001 kandidovali do Rady ČT, oba neúspěšně. Před rokem se rozhodli provoz firmy Expand Media – v posledních letech ztrátové – ukončit, ta je nyní v likvidaci. Vzápětí v červenci 2010 se Šesták vrátil do Českého rozhlasu.
Oldřich Šesták. Foto: Český rozhlas
Předtím působil i jako vysokoškolský pedagog či mediální poradce. Šéfem v regionu bývalý mluvčí magistrátu Prozatímní ředitel Českého rozhlasu naposledy měnil složení managementu před dvěma měsíci, k 1. dubnu.
Dočtěte si na Médiář.cz
9
Sledovanost televizí Nejsledovanější televizní pořady od 23. do 29. 5. 2011* pořadí
titul kanál
Ondřej Aust 02. 06. 2011
1.
Ordinace v růžové zahradě 2 (čtvrtek)
Nova
23,2
2,04
2.
Ordinace v růžové zahradě 2 (úterý)
Nova
22,1
1,94
3.
Nejkrásnější hádanka
Nova
17,9
1,58
S
4.
Česko Slovenská SuperStar II (neděle)
Nova
15,1
1,33
5.
Četnické humoresky
ČT1
14,5
1,28
6.
3 plus 1 s Miroslavem Donutilem - Vinaři (3. část)
ČT1
13,7
1,21
7.
Víkend
Nova
13,4
1,18
8.
3 plus 1 s Miroslavem Donutilem (2. část)
ČT1
13,0
1,15
9.
Kriminálka Anděl
Nova
11,6
1,02
10.
Ulice (pátek)
Nova
11,5
1,01
polečnost CME, majitel televize Nova dnes oznámil nové partnerství s Warner Bros. Digital Distribution, které televizi umožní nabízet v české online videpůjčovně Voyo.cz nové i archivní snímky z produkce amerického studia. Filmové studio Warner Bros. patří americkému zábavnímu gigantu Time Warner, jenž v televizní skupině CME vlastní třetinový podíl. Kontrakt se týká třeba filmů Pařba v Bangkoku (The Hangover Part II) či Harry Potter a Relikvie smrti – část 1, které budou dostupné prostřednictvím služby Voyo.cz. Kromě toho bude možné zhlédnout online na 150 starších filmů od Warner Bros, včetně Přeber si to znovu, Trója nebo Jmenuji se Sam. Cestou placeného videa Online videopůjčovna Voyo.cz začalo letos na jaře prodávat přes stovku filmů díky kontraktu s největším tuzemským filmovým distributorem Bontonfilm, ten CME později koupila. Další více než dvě stovky filmů
10
data
online video
Videopůjčovna Voyo.cz TV Nova uzavřela partnerství s Warner Bros.
% milionů národa diváků
* Bez zpravodajských pořadů. Diváků starších 15 let. Zdroj: ATO-Mediaresearch via ZenithOptimedia
jsou ke koupi na Cinema.cz, kterou chystal samotný Bontonfilm a spustil ji před měsícem. Očekává se, že obě služby se sloučí. Za video na vyžádání Nova vybírá také prostřednictvím mobilních telefonů a tabletů. Měsíční poplatek za přístup k jejím původním pořadům stojí 2,99 eura. Nova také čerstvě vlastní licenci pro lineární online vysílání Voyo.cz, program podobný televizi. CME chce online videopůjčovnu Voyo spustit do konce letoška v ostatních pěti zemích střední a východní Evropy, v nichž také působí. Kontrakt s Warner Bros. se má vztahovat i na tyto země.
11
sloupek
Co asi dělají chlapi v armykempu a co dnes dělají bývalí admani Reklamní blok Dana Růžičky
O
djel jsem na Duhovou kuličku a nestihl napsat Reklamní blok v termínu, ve kterém je dychtivě očekáván zástupy nedočkavých čtenářů. Že nevíte, co to je? Nemyslím Reklamní blok, pochopitelně, ale Duhovou kuličku. To je mezinárodní reklamní festival, který funguje již 9. rokem souběžně s Mezinárodním festivalem filmů pro děti a mládež ve Zlíně. Ale o tom raději až příště, až se mi to trochu srovná v hlavě a budu vědět, co s Kuličkou zamýšlejí organizátoři do budoucna. Ještě předtím jsem se stihl projít projít v hostivařském lesoparku a nalezl jsem tam opuštěnou mýtinku a na ní lavičku s hromadou opuštěných, prázdných plechovek od gambrinusu. A hned se mi vybavila parta bodrých chlapů, která tu zřejmě – konečně – ztratila signál a pořádně si to tu užili…
12
Už byli pryč. Asi někde v „ármykempu“. Copak tam asi dělají? To se já, držitel modré knížky, asi nikdy nedozvím. Závist? Ale kdepak. Ať si to tam užijou, kreténi. Doporučoval bych třeba soutěž v tom, kdo nasbírá víc krve do ešusu. A ještě předtím – v pátek – jsem stihl navštívit, poprvé v živo-
tě, pražský food festival. Manželka dostala dva lístky v práci. Další dva jsme zaplatili za děti a nakoupili Grandy – něco jako stravenky, za které okusíte vysokou gastronomii. Podotýkám, že za docela vysokou cenu. Nebýt těch „volňásků“, tak mě tam asi nikdy neuvidí. Do Kolkovny, Kulaťáku a Intersparu můžu jít i jindy a nebude na mě pršet a nebudu stát fronty. Jinak musím uznat, že program vypadal zajímavě a pár jídel od výborných šéfkuchařů by se také našlo. A navíc, co bych neudělal pro bývalého kolegu, Pavla Maurera, ze kterého se stal během těch let, co opustil reklamu, věhlasný gurmet, labužník a propagátor gastronomie… Co vlastně dělají bývalí admani a co mají společného? Pavel Maurer má svůj výběr Grand-restaurant, či jak se to jmenuje. A pak je tu Jiří Kratěna (mimochodem právě on přivedl kdysi Pavla Maurera do reklamy), první a úspěšný ředitel, kreativní ředitel, majitel, spolumajitel spoje-
ný zejména s agenturou Young & Rubicam v první polovině 90. let. Po delších peripetiích vsadil vše na formát ve světě oblíbený, na cooking show. A udělal dobře. I Češi milují vaření podle receptů, které vidí v časopisech nebo v televizi. Italové zase milují televizi a každý Ital chce být televizní star – tedy pokud nevyjde kariéra ve fotbale nebo motosportu. Já bych si na Emanuela nevsadil, ale Jirka to dotáhl do konce a zrodil se úspěšný pořad S Italem v kuchyni. Teď se Zdeňkem Pohlreichem rozjel Šéfa na grilu a zdá se, že opět úspěšně. Chuť jít za svým nápadem uplatňují bývalí admani jinde. Je to škoda, nebo by se dnes již v reklamě neprosadili? A není to jedno? Důležité je řídit se svým instinktem a dokázat své nápady realizovat. Trochu si myslím, že v reklamě je to stále těžší. Možná proto se admani poohlížejí po jiných příležitostech, kde je uskutečnit můžou.
13
sloupek
Budoucnost rádia? Zvuk. Ale s textem Sečteno a podtrženo Filipa Rožánka
V
e filmu Na odstřel žárlí stárnoucí redaktor na svou kolegyni blogerku. „Dělám tu patnáct let a mám šestnáct let starej počítač. Ona je tu patnáct minut a má výbavu, že by mohla vystřelit do vesmíru družici,“ brblá před svými kolegy. Problém je v tom, že se spotřební elektronikou nepotřebujete vypouštět do kosmu družici. Přesto třeba nové telefony kombinují funkce několika zařízení najednou. Můžete s nimi mizerně fotit, poslouchat chrastící hudbu přes přibalená sluchátka, a také si kazit zrak luštěním miniaturních webových stránek. Většinu dalších funkcí pravděpodobně nikdy nepoužijete. Můj telefon umí sestavit časovou osu podle textových zpráv a fotek ve své paměti. To je schopnost, která mě spíš děsí. Rádio proti tomu zůstalo skoro celé století takové, jaké ho vynalezli. Už ve dvacátých letech se ho snažili doplnit o obrázky a text, ale nedostali se dál, než k experimentům. Všem stačilo, že se z přijímače linul zvuk. Přijímače se měnily
14
a stále zmenšovaly, ale většinou šlo o design, ne o podstatu, tedy reprodukci zvuku. Největší revolucí tak byl přechod na stereofonní vysílání a šíření dopravních informací s vysílaným signálem. V jednoduchosti je síla. U rádia stačí zmáčknout knoflík, a přesně tím také desítky let boduje. K novému rádiu nenafasujete stostránkový
manuál, protože ovládání rádia pochopí dvacetiletý geek i osmdesátiletá babička. Přesto se i u takhle jednoduchého zařízení našla výjimka. Když v roce 1999 končil rozhlas po drátě, děsili se jeho příznivci, že teď budou muset dělat něco, co po nich čtyřicet let nikdo nechtěl: aby ladili stanice a chytali kvalitní signál. Byli zvyklí, že měli jednu jedinou stanici Praha. Teď si najednou museli vybrat. Dokonce ani digitální rozhlas, který se rozvíjí v západní Evropě, ještě nemění podstatu rádia. Obohacuje zvukovou složku o některé doprovodné funkce, to ano, ale ve srovnání s vývojem televize, počítačů nebo mobilů jde vlastně o banality. V době, kdy na chytré televizi můžete surfovat po internetu a na chytrém mobilu sledovat televizi, nabízí digitální rozhlas jako výkřik techniky displej s textovými informacemi. Někdy dokonce barevný. Jenže rádio nikdy nebylo stavěno jako médium, u něhož musíte zapojit více smyslů. U televize musíte zapojit zrak i sluch. Při práci na po-
čítači zapojíte hmat, zrak a sluch. U rádia stačí jen sluch. Rozhodujícím prvkem v dalším vývoji rádia tedy není spotřebitelská touha po dalších funkcí, ale proměna denních zvyklostí posluchačů. Doba je rychlejší a konzumace mediálních obsahů je individualizovaná. Dítě si nesedne s babičkou a dědečkem, aby si v rádiu poslechlo pohádku. Místo toho si ji stáhne z torrentu v MP3. Když dnes někdo poslouchá rádio v reálném čase, je to obvykle v situaci, kdy další zdroj informací už nepotřebuje nebo nezvládne sledovat. Při ranním holení se zkrátka špatně čtou zprávy na internetových serverech. Rádio tedy stále má své místo mezi sdělovacími prostředky, a bude ho mít i nadále, musí si ale zachovat také informační vliv. A v takovém případě je „pouhý“ zvuk významnou nevýhodou. Přirozeným partnerem dnešních diváků, posluchačů a čtenářů je internetový vyhledávač.
Dočtěte si na Médiář.cz
15
sloupek
Proč by čeští diváci měli litovat, že nemají Jima Lehrera Proč Milana Krumla
M
ožná to bude pro někoho překvapivé zjištění. Existuje řada televizních stanic, v nichž moderátoři hlavních zpravodajských relací kromě toho, že diváka provádějí souhrnem, co se stalo v daném dni, jsou také novináři, editory a komentátory. A je jedno, zda působí v televizi komerční nebo veřejné služby. Jeden příklad – šéfredaktor zpravodajství německé RTL Peter Kloeppel je současně i hlavním moderátor večerních zpráv této stanice. Působil v ní také jako redaktor zabývající se domácí politikou a zpravodaj v New Yorku. Lze právem říci, že Kloeppel po léta dává zprávám na RTL tvář a formu. Totéž lze říci o novináři a moderátorovi Jimu Lehrerovi, pro diváky neodmyslitelně spojeném s hlavním zpravodajským pořadem americké nekomerční televizní sítě PBS nazvaném PBS NewsHour. Od 6. června se ale šedesátiminutové zpravodajství s jeho tváří rozloučí. Po 36 letech. Nedávno mu bylo 77
16
let a na odpočinek od každodenního stresu, který je spojen s přípravou jakéhokoli zpravodajství, má právo. Ostatně moderátoři přicházejí a odcházejí. Proč se tedy o Lehrerově odchodu mluví jako o konci jedné éry a proč mu věnují poměrně obsáhlý prostor i média za hranicemi Spojených států?
Zřejmě proto, že jeho stylem nikdy nebyl infotainment. Nesnažil se vyhledávat takzvaně nová témata, neboť byl přesvědčen, že většina z nich jsou jen nafouklé bubliny, na které si za pár dnů stěží někdo vzpomene. Jak napsal deník Washington Post: „Zatímco komerční stanice své zpravodajství změnily – více zpráv o zdraví, více lehkých témat, více celebrit –, NewsHour se vyvíjela. Pomalu.“ A jiný názor, tentokrát z Evropy: „Pro každého, který se ve Spojených státech vážně zajímá o dění v politice a ve společnosti, je PBS NewsHour povinností. Už dlouho neexistuje jiný podobně kvalitní zpravodajský pořad, který se znalostí věci, péčí při ověřování informací a nadstranickostí nabízí shrnutí denních událostí a komentáře.“ Citoval jsem ze švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung. Oněch diváků, kterým nevadí jistá staromódnost NewsHour, je poměrně dost – podle agentury Nielsen v průměru 2,7 milionu každý večer. Pro srovnání sledovanost hlavních zpravodajských relací komerčních sítí (údaje z května letošního roku): NBC Nightly News průměr
2,8 milionu, ABC World News průměr 2 miliony a CBS Evening News průměr 900 tisíc diváků. K úspěchu večerního zpravodajství PBS Lehrer výrazně přispěl nejen tím, že pořad od roku 1995 moderoval sám (předcházejících dvacet let společně s kolegou Robertem MacNeilem), ale i tím, že si sám píše všechny texty, působí jako jako výkonný producent pořadu, kontroluje způsob, jakým jsou zpracovány příspěvky a rozhovory. Hlídá, aby se odlišilo povrchní a nepodstatné od důležitého. „Vždycky jsem to chápal jako snahu o zachování seriózního zpravodajství. Dělali jsme to tak 36 let a budeme v tom pokračovat. Ostatní nechtějí. To jejich problém,“ řekl deníku Washington Post. Jeho vliv na NewsHour bude pokračovat. Spolupracovníci a vedení sítě se shodli na tom, že by po Lehrerově odchodu neměl zprávy řídit a moderovat jeden člověk, ale že půjde o týmovou práci.
Dočtěte si na Médiář.cz
17
sloupek
Goldene Tschechische Hände Neztrapněte se Marka Prchala
C
o týden dal. Nic moc extra, přátelé. Ani v mém osobním životě se nic výraznějšího nestalo, to znamená úplná nula, kromě jedný zmrzliny. Krásný holky mě zvou na zmrzlinu pravidelně, vlastně co víc si přát? Vždyť to úplně stačí. Nezávaznej rozhovor je také velice krásnej. Pohled do očí ve Františkánské zahradě – to jsem nezažil od roku 1994 myslím. A což teprve zmrzka. Mám chuť psát jen o tom zážitku, že automaticky vytahuju prachy, ale ta dívka mi říká, že tentokrát je to na ní. No fakt, co je víc? Ale u minulého příspěvku se objevila řada reakcí, které se mne snažily usměrnit v tom, abych se držel tématu této rubriky, tedy abych radil, co si myslet o aktuální kampani. Někdy to funguje jako pomůcka k tvorbě textu, někdy nezabírá vůbec nic, jako minule u O2, která hovoří cizím jazykem vizuálů i slov. V diskusi jsem oponoval svým čtenářům, že jediným nositelem konceptu této rubriky jsem já a že
18
růžové polo, viděl jsem v Praze jen asi tři. Rozhodl jsem se vyzkoušet nový formát, tedy pokryju vše, co jsem v týdnu viděl, v jednom odlehčeném vydání. Praotec Čech – výstava Staré pověsti české v Národním muzeu
Je na filozofickou debatu, zdali ze Švejka vychází i takový fenomén, jako je Bohuš Stejskal v Dědictví. PRE – Komfort + Neo Něco neskutečného, Neo po česku, sláva! A já myslel, že když se jeden z Wachowski Brothers nechal předělat na holku (mimochodem docela hezkou), už je to uzavřená kapitola.
Přehrajte si spot na Médiář.cz
tedy vím nejlépe, co tam napsat, ale to byly kecy (to jsem tehdy ještě nevěděl). Ve skutečnosti nemám ponětí, jaký ten koncept je, snad jen, že je patřičně emo. Až slovo „emo“ nebude cool, budu asi nahranej, ale na to sám a v předstihu upozorním. Ostatně, od té doby, co jsem na Facebooku upozornil, že již není in
Hezký, ale depka, a navíc pomalá. Depka proto, že jsme loseři a na závěr není žádný icebreaker, při kterém byste spadli smíchy na záda. Odborný pohled je, že to je docela hezky udělané, vtipně si hraje s vlastnostmi české národní povahy, pokud něco takového existuje. Pokud by někoho zajímal zdroj českého humoru a zmínek o české národní povaze, včera jsem si to sám pro sebe analyzoval a jsou to samozřejmě Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Mám pocit, že před Švejkem jsme si ze sebe legraci nedělali.
Dočtěte si na Médiář.cz
19
sloupek
ČT4 je v Česku jasná veřejná služba V síti Milana Fridricha
V
poslední době se objevilo několik protichůdných názorů, co by veřejná služba ČT měla dělat. Vykazovaly jeden společný rys: bez analýzy a pochopení, co je v české společnosti tradiční hodnotou, burácely silné soudy o mantinelech „veřejné služby“. Odborné veřejnosti nebo občana se jako vždy nikdo neptal. To se týkalo i sportovního programu České televize – ČT4. Mohli bychom začít tím, že upozorníme na profilaci programů České televize, která letos započala a umožnila ČT2, aby se z ní stáhl tradičně hojně vysílaný sport a tento program se tak konečně definoval jako kulturní a vzdělávací. Taková je totiž realita: Sport byl vždy v ČT silně zastoupen a je to tradiční hodnota Československé a nyní České televize, že udržuje kontinuitu sportovních přenosů s odborným zázemím televizních komentátorů, techniky a produkce. V roce 2006 se stalo pouze to, že tradiční sport v ČT v rámci digitalizace dostal „svůj“ program ČT4.
20
Mohli bychom upozornit, jakou roli hraje veřejná služba České televize například u nedávného mistrovství světa v hokeji. Že na nevelkém českém trhu je MS v hokeji pro komerci drahým špásem, ačkoliv zájem diváků je při úspěších Čechů ohromný. Proč? Protože mistrovství v hokeji není jen Jágr a spol. a nikdy nevíte,
jak se šampionát a s ním zájem lidí budou vyvíjet. Pro ČT4 díky finanční nezávislosti na „komerčním výkonu“ šampionátu není obchodní tragédií, když Češi nepostoupí ani do čtvrtfinále. Existuje ale ještě hlubší důvod, proč sport je v Česku velmi specifický veřejný, „národní zájem“, který potřebuje pevné zázemí, které zaručuje pouze veřejná služba, jakou je Česká televize nebo Český rozhlas. Pro porozumění roli sportu v ČR musíme jít do minulosti, k historickým kořenům a roli výkonů českých sportovců ve složitých dějinách XX. století. Sport měl na utváření české společnosti, především během českého národního obrození, podobný vliv jako literatura nebo divadlo a jeho role navíc v čase neklesá. Pražský Sokol založený v roce 1862 a později v roce 1904 Česká obec sokolská nebyly pouze jedněmi z nejstarších světových sportovních spolků. Sokol byl současníky i následujícími generacemi definován jako jeden z propagátorů a pilířů vlastenectví a touhy po demokracii. Navíc šlo o spolek podporující čes-
kou národní emancipaci. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner sice hlásali zdravého ducha ve zdravém těle, ale zároveň pomáhali budovat skrze sport moderní českou identitu. I proto byla činnost České obce sokolské zastavena během 1. světové války a nacistické okupace (stejně jako katolického tělovýchovného spolku Orel) a po roce 1948 ji rychle pohltila komunistická moc. Český olympijský výbor vznikl pouhé tři roky po oživení olympijské myšlenky a už v roce 1900 získal František Janda-Suk stříbro na Olympiádě v Paříži v hodu diskem. V roce 1920 byla první olympijská medaile československá. Bronz získali pro svobodné Československo hokejisté a nejspíš tady se zakládá obsese po úspěších v hokeji se lvem na prsou. Jako reminiscenci po úspěchu z roku 1920 a dalších, o kterých hodně mladých dnes ani neví, můžeme brát naganské zlato z roku 1998.
Dočtěte si na Médiář.cz
21
sloupek
Růžová kabelka a konec světa na Googlu Feed na víkend Josefa Šlerky
M
ám rád Google. Nejen kvůli hledání a práci, ale také pro možnost nahlédnout do lidských duší. Nástrojů k tomu poskytuje celou řadu. Kupříkladu díky službě Google Insights vím, že obrovský nárůst hledání za minulý týden měla v češtině sousloví konec světa, kerry young a show jana krause. Konec světa se nekonal, ale soudě podle podrobnějších statistik byl očekáván spíše v ateistických severních Čechách než na křesťanském jihu Čech. Prohlédněte si statistiku. To o mladistvou pornoherečku z Břeclavi vystupující pod jménem Kerry Young byl největší zájem kraji Jihomoravském a Středočeském. Umělkyně z Břeclavi má tak zřejmě dostatek fanoušků v Praze. Zhlédněte statistiku. To show Jana Krause má své přiznivce především v středních Čechách. Velké město potřebuje velké emoce. jak se ukazuje.
22
Těšil jsem se, že se ukáže s čím koreluje hládní slova free sex nebo sadism, bohužel Google v rámci jisté politické korektnosti, právě tahle hledání neumožňuje. Nezbylo mi, než zkusit hledat alespoň sentiment. Jasná korelace s termínem the military alespoň naznačuje, že moje intuice byla správná, podívejte.
No a ledacos napovídá i fakt, že se čtyřtýdením posunem nejvíce koreluje s end of world slovo pink handbag, podívejte. Nevyšlo to s koncem světa? Ok, koupím si růžovou kabelku… Mám rád Google a jeho vhledy. Někdy dají vhled do lidské duše a jindy do společenských konvencí. I to je zajímavé.
Mám prostě rád Google a jeho vhledy do lidských duší. Potvrzuje totiž pravidlo, že lidé mají slabost pro sex, sadismus a sentiment. Pokoušel jsem se to dokonce ověřit v nové službě uvedené tento týden, Google Correlate. Snaží se hledat korelace hledání mezi jednotlivými slovy.
23
Server Médiář.cz podporují
Editor Ondřej Aust Informace a tiskové zprávy ke zveřejnění zasílejte na
[email protected] Dotazy ohledně inzerce směřujte na
[email protected] Vydává občanské sdružení Médiář.cz Copyright © Médiář.cz 2011
