M asa r yk o v a u n iv er zi ta Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa
ZACÍLENÍ JEDNOTLIVÝCH NÁSTROJŮ AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI NA VYBRANÉ SKUPINY NEZAMĚSTNANÝCH Directing of individual active employment policy instruments on selected groups of the unemployed Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D.
Veronika KUFOVÁ
Brno, 2014
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2013/2014
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Pro:
KUFOVÁ Veronika
Obor:
Veřejná ekonomika a správa
Název tématu (česky):
Zacílení jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na vybrané skupiny nezaměstnaných
Název tématu (anglicky):
Directing of individual active employment policy instruments on selected groups of the unemployed
Zásady pro vypracování: Cíl práce: Cílem práce je zhodnocení zacílení jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti působící na znevýhodněné skupiny osob na trhu práce v Jihomoravském kraji. Postup práce a použité metody: 1. Politika zaměstnanosti a trhu práce, nezaměstnanost, aktivní a pasivní politika zaměstnanosti 2. Využívání aktivních nástrojů zaměstnanosti na trhu práce v Jihomoravském kraji 3. Znevýhodněné skupiny osob na trhu práce v Jihomoravském kraji, zhodnocení nezaměstnanosti 4. Vyhodnocení zacílení jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na vybrané skupiny znevýhodněných osob v Jihomoravském kraji, vyvození závěrů, formulace vlastních návrhů a doporučení Metody práce: rešerše odborné literatury, sběr dat, analýza poznatků, řízené rozhovory s pracovníky úřadu práce, dedukce.
Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
35 – 40 stran
Seznam odborné literatury:
SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 272 s. neuveden. ISBN 80-210-3048-8. VYHLÍDAL, Jiří a Petr MAREŠ. Měnící se rizika a šance na trhu práce :analýza postavení a šancí vybraných rizikových skupin na trhu práce. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2006. 67 s. ISBN 80-87007-07-7. HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. 145, 6 s. ISBN 978-80-7368-522-5.lk Active labour market policies and unemployment. Edited by Thomas Lange - Yannis Georgellis. Bradford, England: Emerald Group Publishing, 2007. 95 p. MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. 172 s. ISBN 9788074190834.
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D.
Datum zadání bakalářské práce:
27. 11. 2013
Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 17. 4. 2014
………………………………………… děkan
J m éno a pří j m ení aut ora:
Veronika Kufová
Náz ev di pl om ové práce:
Zacílení jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na vybrané skupiny nezaměstnaných
Náz ev prác e v an gl i čt i ně:
Directing of individual active employment policy instruments on selected groups of the unemployed
Kat edra:
Veřejné ekonomie
Vedoucí di pl om ové práce:
Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D.
R ok obhaj ob y:
2014
Anotace Cílem bakalářské práce Zacílení jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na vybrané skupiny nezaměstnaných je zhodnocení zacílení jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti působící na znevýhodněné skupiny osob na trhu práce v Jihomoravském kraji. První část je věnována úvodu do problematiky nezaměstnanosti a aktivní i pasivní politiky zaměstnanosti. Dále jsou vymezeny cíle a nástroje aktivní politiky zaměstanosti a problémové skupiny nezaměstnaných. Poté je v praktické části analyzováno zacílení vybraných nástrojů na skupiny nezaměstnaných v Jihomoravském kraji.
Annotation The aim of the bachelor thesis Directing of individual active employment policy instruments on selected groups of the unemployed is to evaluate the targeting of individual active employment policy instruments focused on disadvantaged groups in the labor market in Jihomoravský kraj. The first part is devoted to an introduction to the problems of unemployment and active and passive employment policy. Furthermore, the thesis defines the objectives and instruments of the active policy of employment and problematic groups of the unemployed. Then in the practical part the targeting of selected tools for groups of the unemployed in Jihomoravský kraj is analyzed.
Klíčová slova Trh práce, nezaměstnanost, úřad práce, aktivní politika zaměstnanosti, nezaměstnaní, rizikové skupiny nezaměstnaných
Keywords Labour market, unemployment, labour office, active labour market policy, unemployed, risk groups of unemployed
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Zacílení jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na vybrané skupiny nezaměstnaných vypracovala samostatně pod vedením Ing. Mirky Wildmannové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 15. dubna 2014
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především Ing. Mirce Wildmannové, Ph.D za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji pracovníkům Úřadu práce - krajské pobočky v Brně za poskytnuté materiály, informace, a konzultace, zejména vedoucí referátu trhu práce pro Jihomoravský kraj Mgr. Ivaně Ondrákové, dále vedoucí oddělení zaměstnanosti paní PhDr. Heleně Vlkové a Mgr. Petrovi Jiráskovi působícímu na pracovišti Analýzy a prognózy v Brně.
OBSAH ÚVOD ………………………………………………………………………………………14 1
VSTUP DO PROBLEMATIKY TRHU PRÁCE A NEZAMĚSTNANOSTI ...........16
1.1
Trh práce .....................................................................................................................16
1.2
Nezaměstnanost ..........................................................................................................18 1.2.1
Frikční nezaměstnanost.......................................................................................20
1.2.2
Strukturální nezaměstnanost ...............................................................................20
1.2.3
Cyklická a sezónní nezaměstnanost ....................................................................21
1.2.4
Technologická nezaměstnanost ..........................................................................22
2
ROZBOR POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI .............................................................. 23
2.1
Pasivní politika zaměstnanosti....................................................................................24 2.1.1
Podpora v nezaměstnanosti .................................................................................24
2.1.2
Podpora při rekvalifikaci ....................................................................................25
2.2
Aktivní politika zaměstnanosti ...................................................................................25
2.3
Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti .....................................................................26 2.3.1
Rekvalifikace ......................................................................................................28
2.3.2
Veřejně prospěšné práce .....................................................................................29
2.3.3
Společensky účelná pracovní místa ....................................................................30
2.3.4
Veřejná služba.....................................................................................................31
2.3.5
Investiční pobídky...............................................................................................32
2.3.6
Nástroje určené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením ...................32
2.3.7
Překlenovací příspěvek .......................................................................................33
2.3.8
Příspěvek na zapracování....................................................................................34
2.3.9
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program....................................34
3
CHARAKTERISTIKA RIZIKOVÝCH SKUPIN OSOB NA TRHU PRÁCE ........35
3.1
Osoby se zdravotním postižením ................................................................................36
3.2
Mladiství uchazeči o zaměstnání ................................................................................37
3.3
Osoby starší 50 let ......................................................................................................37
3.4
Lidé pečující o děti do věku 15 let nebo o zdravotně postiženého občana.................38
3.5
Ženy po mateřské dovolené ........................................................................................38
3.6
Absolventi ...................................................................................................................39
3.7
Nekvalifikovaní uchazeči ...........................................................................................40
4
SITUACE V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ............................................................... 41
4.1
Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji .............................................................41
4.2
Aktivní politika zaměstnanosti v Jihomoravském kraji .............................................45
4.3
Zacílení jednotlivých nástrojů v Jihomoravském kraji .............................................. 48 4.3.1
Rekvalifikace ...................................................................................................... 50
4.3.2
Veřejně prospěšné práce ..................................................................................... 52
4.3.3
Společensky účelná pracovní místa .................................................................... 53
4.4
Řízený rozhovor s vedoucí referátu trhu práce v Jihomoravském kraji, paní Mgr. Ivanou Ondrákovou .................................................................................................... 56
4.5
Shrnutí poznatků o nástrojích aktivní politiky zaměstnanosti v Jihomoravském kraji a osobní doporučení ...................................................................................................... 57
ZÁVĚR ………………………………………………………………………………………60 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY....................................................................................... 61 INTERNETOVÉ ZDROJE ……… ......................................................................................... 62 SEZNAM.ZKRATEK.............................................................................................................. 64 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................. 65 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................65
ÚVOD Problém nezaměstnanosti je často diskutovaným tématem. Setkáme se s ním v různých médiích, publikacích, televizních zpravodajstvích, v domácnosti, zkrátka všude. Mít práci, či být zaměstnán je jakýmsi základem naší existence v dnešní společnosti. Placená práce představuje hlavní zdroj příjmů většiny jedinců a rodin. Práce je v naší společnosti osou života, za niž dosud nebyla nalezena uspokojivá náhrada. V současnosti však existuje mnoho lidí bez pracovního uplatnění, zvláště pak lidé patřící do rizikových skupin. Nezaměstnanému je ve společnosti přiřazován určitý podřadný status. Je s tím svázána také řada povinností a očekávání jak ze strany státní moci, tak ze strany veřejnosti. Nezaměstnaný v něm není osvobozen od sociálních závazků a očekává se, že je bude plnit bez ohledu na své finanční i jiné problémy. Zároveň se od něj očekává, že je svou současnou situaci schopen změnit a aktivně se proto zapojuje do různých programů a činností spojených s pomocí v hledání zaměstnání. Nalézt si práci, zvlášť v dnešní době, není jednoduchou záležitostí. Pravděpodobnost individuálního úspěchu na trhu práce není obvykle distribuována náhodně. Závisí na různých charakteristikách. Lidé různého věku, pohlaví, rasy, národní či etnické příslušnosti mají na trhu práce rozdílné postavení. Riziko nezaměstnanosti je tedy ve společnosti rozloženo nerovnoměrně. Určité skupiny lidí jsou vystaveny většímu riziku nezaměstnanosti i většímu riziku jejího delšího trvání. V měnících se podmínkách trhu práce a sociálních dopadech nezaměstnanosti se jeví velice důležitá role aktivní politiky zaměstnanosti, zejména při podpoře celkového fungování trhu práce a při podpoře zaměstnatelnosti pracovní síly. Práce integruje člověka do společnosti a vzhledem k těmto skutečnostem patří politika zaměstnanosti a politika pracovního trhu k základním instrumentům hospodářské a sociální politiky státu. Vlády jednotlivých zemí, odbory i veřejnost se shodují v tom, že snížení úrovně masové nezaměstnanosti je politickou prioritou. Neexistuje však jednota v názoru, jakými prostředky tohoto snížení nezaměstnanosti dosáhnout. V této práci se budu zabývat politikou zaměstnanosti, konkrétně zacílením jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na vybrané skupiny nezaměstnaných. Nejprve bude vymezeno několik základních pojmů týkajících se trhu práce, nezaměstnanosti a politiky zaměstnanosti. Pozornost je věnována vybraným nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti a následně i rizikovým skupinám osob na trhu práce. Praktická část je věnována přímo situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji a zacílení vybraných nástrojů politiky zaměstnanosti na skupiny nezaměstnaných v Jihomoravském kraji. Na závěr je působení těchto nástrojů vyhodnoceno. Při vypracovávání využiji metodu rešerše odborné literatury, sběr dat ze statistických údajů Ministerstva práce a sociálních věcí, data z Úřadu práce - krajské pobočky v Brně, analýzu poznatků o nezaměstnanosti a aktivní politice zaměstnanosti a v neposlední řadě také 14
rozhovory s pracovníky Úřadu práce - krajské pobočky v Brně. Situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji jsem konzultovala v únoru 2014 přímo s vedoucí referátu trhu práce v Jihomoravském kraji Mgr. Ivanou Ondrákovou, činnost úřadu práce v rámci zaměstnávání rizikových skupin na trhu práce v Jihomoravském kraji pak s vedoucí oddělení zaměstnanosti PhDr. Helenou Vlkovou. Díky panu Mgr. Petru Jiráskovi, který působí jako referent zaměstnanosti na pracovišti Analýzy a prognózy v Brně, jsem získala data týkající se nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti využívaných v Jihomoravském kraji.
15
1 VSTUP DO PROBLEMATIKY NEZAMĚSTNANOSTI
TRHU
PRÁCE
A
1.1 Trh práce Trh práce je možné definovat jako místo, kde se střetává nabídka práce a poptávka po práci. Nástrojem sladění nabídky práce a poptávky po ní je cena práce – mzda. Tento trh má určité znaky podobné trhům statků a služeb, v určitém ohledu se od nich však významně liší. Práce má odlišnou povahu než jiné zboží. Její specifičnost je dána skutečností, že je vykonávána lidmi, s nimiž je neoddělitelně spjata. Lidé se od ostatních výrobních faktorů značně liší tím, že jsou nadáni vůlí a myšlením a mají svá práva.1 Prostřednictvím trhu práce jsou lidé rozmístění do jednotlivých zaměstnání, firem, odvětví a regionů. Díky organizaci produkce a distribuci práce jsou uspokojovány osobní potřeby individuálních lidí i celé společnosti. Trh práce je tvořen třemi základními faktory – nabídkou práce, poptávkou po práci a cenou práce. Nabídku na trhu práce tvoří ti, kdo nabízejí pracovní sílu, tedy zaměstnanci nebo uchazeči o zaměstnání, poptávku po práci v tomto případě tvoří firmy nakupující pracovní sílu svých zaměstnanců. 2 Setkává se zde zaměstnavatel a jeho potenciální zaměstnanec a následně se dohodnou na podmínkách smlouvy, mzdě, pracovní době apod. Pracovní smlouvy a mzdy jsou směňovány za čas a kvalifikace pracovníků.3 Pracovní trh je úzce spojen s tržní ekonomikou, ve které je prodávána a kupována práce. Vývoj tržního hospodářství byl historickým procesem, v jehož průběhu byl do tržní ekonomiky vtahován stále větší rozsah ekonomických činností. Trh práce představuje v průmyslové tržní ekonomice její hlavní distributivní mechanismus. Je institucí řešící problém dvojí alokace, neboť systému produkce musí být v prvé řadě nabídnuta pracovní síla v požadované struktuře. Jedinci tedy musí být rozmístěni podle konkrétních výrobních činností a procesů. Důležité je také, aby pracovní síla byla podle svého podílu na produkci zaopatřena peněžními a sociálními prostředky. Tento trh jednoduše organizuje produkci a distribuci práce jako směnné vztahy mezi prací a mzdou. Z tohoto pohledu se trh práce jeví jako trh jakéhokoliv jiného zboží, na němž se uplatňuje mechanismus konkurence s volnou hrou tržních sil. Trh práce však není klasickým trhem zboží s volnou soutěží, ale trhem tak či onak regulovaným. Jsou to sociální instituce, normy, různá pravidla jednání, morální standardy, zvyklosti a očekávání, které tvoří rámec omezující svobodnou volbu na trhu práce a ovlivňují nabídku práce i poptávku po ní. 1
2
3
JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. ISBN 80-7079635-9. str. 7 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 23 ŠIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce a. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007. ISBN 978-80-248-1416-2. str. 9
16
Nabídka práce je dále ovlivňována několika ukazateli. Hlavním z nich je rozsah populace a její podíl zahrnutý do pracovní síly (ekonomicky aktivní populace), dále pak průměrný počet odpracovaných hodin za rok jedním pracovníkem a kvantita i kvalita pracovního nasazení a zručnost, která je pracovníky skutečně vynakládána.4 Umístění jedinců i celých skupin na trhu práce je výsledkem procesů participace, soutěžení a selekce. Jednotlivé teorie trhu práce se mnohdy liší tím, na který z těchto procesů soustřeďují svou pozornost. Roku 2010 byla udělena Nobelova cena za ekonomii Christopheru Pissaridesi, Peterovi Diamondovi a Daleovi Mortensenovi za teorii a ekonomické modely působící na trhu práce. Respektive, jak jsou volná pracovní místa obsazována jednotlivými uchazeči.5 Toto je jeden z příkladů snahy o nové teorie a postupy v rámci politiky trhu práce. Sociologický pohled většinou trh práce chápe jako sociální systém a pole působnosti sociálních institucí, které slouží k alokaci zaměstnání. Pracovní trh je založen na institucích, které zde působí svým tlakem i legitimizací určitých aktivit. Je segmentován a má mnoho dimenzí. Segmentační teorie nechápou trh práce jako jednotný, ale jako celou řadu relativně autonomních trhů. Nejznámější z těchto teorií je teorie duálního trhu, rozlišující primární a sekundární trh práce. Primární trh práce je trhem, kde se soustřeďují lepší a výhodnější pracovní příležitosti často s vyšší prestiží. Poskytuje fyzickým osobám řadu šancí, relativně dobré možnosti profesního růstu a většinou i lepší pracovní podmínky. Důležitým faktem je, že pracovní místa na tomto trhu poskytují relativní bezpečí před ztrátou zaměstnání propouštěním. Sekundární trh práce je pak charakterizován pracovními místy s nižší prestiží a s nižší mzdovou úrovní. Práce je na tomto trhu málo výhodná a jsou zde podstatně méně stabilní pracovní příležitosti.6 K jevům vyskytujícím se na sekundárním trhu práce patří také vyšší fluktuace pracovníků. Lidé pracující na tomto trhu se častěji setkávají s rizikem kratší či delší nezaměstnanosti, mají malou šanci zvýšit si svou kvalifikaci nebo přejít na primární trh.7 Koncentrovat se na sekundárním trhu práce mají tendenci zejména ženy a mladí, nebo naopak staří lidé, osoby tělesně handicapované, nekvalifikované nebo s nižším vzděláním a příslušníci etnických minorit. Dochází k segmentaci a diskriminaci postižených osob. Celé sociální kategorie s určitými charakteristikami jako jsou věk, pohlaví, fyzická kondice, rasa a etnický původ jsou totiž takto vylučovány z přístupu na primární trh práce.8 To, že se trh práce rozdělil na relativně samostatné části s vlastními požadavky na kvalifikaci, znamená určité bariéry pohybu pracovníků. Vznikají tak skupiny, které jsou na trhu práce znevýhodněny.
4
MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. ISBN 8086429-08-3. str. 54-56 5 Employment policy. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2011. ISBN 978-92-79-20604-7 str. 27 6 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. ISBN 8086429-08-3. str. 54-59 7 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 24 8 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. ISBN 8086429-08-3. str. 54-59
17
1.2 Nezaměstnanost Nezaměstnanost je rozsáhlým problémem dnešní doby. Tento makroekonomický problém se netýká pouze našeho státu, postihuje státy celé Evropy i světa. V současnosti se vede mnoho diskuzí na téma nezaměstnanosti. Rozsáhlá nezaměstnanost může negativně ovlivnit celý systém a ekonomiku státu. Jedná se o nerealizovanou (neuspokojenou) nabídku práce na pracovním trhu. Za nezaměstnanou pracovní sílu lze obecně považovat tu část ekonomicky aktivního obyvatelstva, která není odpovídajícím způsobem využita. Obvykle je vyjadřována buď počtem nezaměstnaných nebo mírou nezaměstnanosti. Obecně lze míru nezaměstnanosti vyjádřit jako poměr nezaměstnané části ekonomicky aktivního obyvatelstva k celkovému počtu ekonomicky aktivních osob v procentech.9 Monitorování a ovlivňování míry nezaměstnanosti patří mezi čtyři základní cíle hospodářské politiky. Nezaměstnanost se pak zjišťuje jako rozdíl mezi ekonomicky aktivním a zaměstnaným obyvatelstvem. Z toho vyplývá, že oficiální míra nezaměstnanosti udává procentuální podíl nezaměstnaných osob z celkové pracovní síly (ekonomicky aktivního obyvatelstva).10 V případě nezaměstnanosti jde o aproximaci aktuálního počtu osob současně : - schopných práce (věkem, zdravotním stavem, ale i osobní situací) - chtějících zaměstnání, ale - jsoucích přes tuto snahu v daný okamžik bez zaměstnání. První podmínka eliminuje ty, kdo nemají zaměstnání, ale nejsou ani schopni o ně soutěžit. Tyto osoby bývají často zabezpečeny dávkami sociálního státu. Druhá eliminuje ty, kdo volí alternativní životní strategii. Jsou zabezpečeni jinými příjmy, jako jsou zisk, renta, stipendia. Nezaměstnaná osoba je práceschopná osoba nemající vládu nad výrobními prostředky, nucena hledat obživu pracovní smlouvou, která práci pozbyla a nemůže nalézt z důvodů objektivních novou práci přiměřenou svému pravidelnému povolání. Definice nezaměstnanosti je tedy založena nejen na tom, že osoba schopná práce je z možnosti pracovat v placeném zaměstnání vyřazena, ale i na tom, že se se svým vyřazením nespokojuje a hledá nové placené zaměstnání. Součástí statusu nezaměstnaného je jeho oprávnění na podporu v nezaměstnanosti, na zprostředkování práce, na rekvalifikaci nebo na poradenství a jeho povinnost nepracovat na černo, hledat aktivně zaměstnání, či přijmout zprostředkovanou práci. Podmínkou pro udržení statusu nezaměstnaného bývá pravidelná
9
ŠIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce a. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007. ISBN 978-80-248-1416-2. str. 22-24 10 SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3048-8. str. 45
18
návštěva úřadu práce jako manifestace snahy o získání zaměstnání. 11 Podle obecné definice platné v zemích Evropského společenství jsou za nezaměstnané považovány osoby bez placeného zaměstnání (v některých případech pracující na malý počet hodin pod stanoveným limitem), které jsou registrované na úřadech práce, hledají práci a jsou schopny a ochotny ihned do ní nastoupit. 12 Existuje mnoho příčin vedoucích k nezaměstnanosti. Je to bezpochyby dynamika ekonomiky a střídání hospodářských cyklů, které značně ovlivňují situaci na trhu práce. Dalšími faktory způsobujícími nezaměstnanost jsou strukturální změny, nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, demografické vlivy, mzdová politika a nepružnost mezd. Vliv má i vývoj inflace, státní zásahy na trhu práce, chování odborů a mobilita pracovní síly.13 Pro období vysoké nezaměstnanosti je charakteristické, že se běžný národní produkt HDP, což je hodnota všech finálních statků a služeb vyrobených občany dané země během určitého období, pohybuje pod úrovní potenciálního hrubého národního produktu HDP. Vysoká nezaměstnanost je bezpochyby také projevem plýtvání zdroji. Během depresí, kdy je nezaměstnanost vysoká, nevyrábí ekonomika zdaleka tolik, kolik je schopna.14 Po přechodu hospodářské krize roku 2008 bylo v Evropě potřeba vytvořit aktivní strategii zaměstnanosti. Téměř 23 milionů lidí v Evropské unii, což odpovídá zhruba 1 člověku z 10 ekonomicky aktivních obyvatel, bylo nezaměstnaných. Bylo potřeba zajistit, aby měla Evropa zdravou a dynamickou ekonomiku a aby měli lidé na trhu práce dostatečné předpoklady pro dosažení zaměstnání a udržení se v něm.15 K 31. prosinci 2013 bylo v České republice bez práce celkem 596 833 lidí. To je o 31 520 nezaměstnaných více než ke konci listopadu a 51 522 osob více než ve stejném období roku 2012. Z celkového počtu lidí bez práce bylo 583 081 dosažitelných uchazečů, kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do zaměstnání. Podíl nezaměstnaných tedy vzrostl oproti listopadu o 0,5 p. b. na 8,2 % (listopad 2013 – 7,7 %, prosinec 2012 – 7,4 %).16 Rozlišujeme několik typů nezaměstnanosti. Mezi ně patří frikční, strukturální, cyklická, sezónní a technologická nezaměstnanost.
11
MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. ISBN 8086429-08-3. str. 16-17 12 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. ISBN 8086429-08-3. str. 18 13 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 46 14 JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. ISBN 80-7079635-9. str. 17 15 Employment policy. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2011. ISBN 978-92-79-206047 str. 7 16 Nezaměstnanost v prosinci 2013. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/2014/01/2014_01_09_tz_ nezamestnanost _prosinec_2013.pdf
19
1.2.1 Frikční nezaměstnanost V každém okamžiku se na trhu práce vyskytuje v důsledku mobility pracovníků na straně nabídky práce řada osob bez placeného zaměstnání. Mezi pracovními místy totiž dochází běžně k přesunům osob, ať již jsou tyto přesuny motivovány vlastními potřebami těchto osob nebo potřebami ekonomického vývoje. Jedná se především o normální změny zaměstnání a doba nezaměstnanosti je ve většině těchto případů pro nezaměstnané osoby jen krátkou epizodou, během níž si hledají nové uplatnění. Frikční nezaměstnanost je někdy označována jako tzv. normální. Vzniká tehdy, když se zaměstnaná osoba dobrovolně vzdá svého pracovního místa z důvodu hledání jiného pracovního místa. Protože vzniká jako důsledek neustálého pohybu mezi oblastmi, pracovními místy a různými fázemi životního cyklu, je tento druh nezaměstnanosti nutnou podmínkou optimální alokace pracovních sil.17 V angličtině se osoby postižené touto nezaměstnaností označují jako „lidé mezi dvěmi zaměstnáními“, čímž je zdůrazněna přechodnost tohoto stavu, nazývaného „frikční nezaměstnanost“. Změny ve frikční nezaměstnanosti mohou být způsobeny dobrovolnými změnami doby strávené hledáním zaměstnání. Také struktura pracovního trhu či podmínky zaměstnanosti mohou mít na frikční nezaměstnanost vliv. Je logické, že čím přijatelnější je systém podpor sociálního státu v nezaměstnanosti, tím více se prodlužuje čas hledání práce. Prodlužování případů frikční nezaměstnanosti může být také způsobeno různým stupněm nesouladu mezi strukturou nabídky práce a poptávky po práci. 18 Část frikční nezaměstnanosti je považována za dobrovolnou, část je spojována s ekonomickými změnami a potřebou se jim přizpůsobovat. Někteří ekonomové se dokonce domnívají, že celá frikční nezaměstnanost je dobrovolná. Takováto nezaměstnanost je prakticky nevyhnutelná. Vláda, která by chtěla odstranit frikční nezaměstnanost, by musela direktivně nařizovat svým občanům nastupovat do prvně nabízených zaměstnání. 19
1.2.2 Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost vzniká, když nabídka práce určitého druhu je vyšší než poptávka a když nejsou osoby hledající práci dostatečně mobilní na to, aby si našly zaměstnání na jiných trzích práce. Indikátor strukturální nezaměstnanosti je vysoký počet neobsazených, volných pracovních míst a vysoký počet nezaměstnaných. Tento nesoulad může vzniknout
17
18
19
ŠIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce a. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007. ISBN 978-80-248-1416-2. str. 30 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. ISBN 8086429-08-3. str. 20 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 50
20
proto, že poptávka po určitém druhu práce roste, zatímco po jiném druhu klesá, přičemž nabídka se nepřizpůsobuje dostatečně rychle.20 V důsledku odvětvových i územních změn ekonomiky osobní a zejména kvalifikační charakteristiky propouštěných osob často neodpovídají požadavkům nových pracovních míst. Jsou požadovány nové profese, kvalifikace, dovednosti i jiná územní distribuce práce, mění se tak struktura poptávky po práci. Část strukturální nezaměstnanosti je dána pohybem pracovních míst mezi odvětvími. Jsou-li rušena pracovní místa v některém odvětví, přechází část pracovní síly do nových a dynamičtěji se rozvíjejících odvětví a zde se musí přizpůsobovat.21 Paradoxem strukturální nezaměstnanosti je, že do ní mohou upadnout i vysoce kvalifikovaní pracovníci, jejichž kvalifikace v důsledku změn výroby ztrácí na trhu práce smysl a není nadále potřebná.
1.2.3
Cyklická a sezónní nezaměstnanost
V anglické literatuře je cyklická nezaměstnanost označována jako demand defficient unemployment. Příčinou cyklické nezaměstnanosti je nedostatečná agregátní poptávka, ke které dochází v obdobích hospodářské krize. V důsledku poklesu agregátní poptávky klesá i poptávka po práci. Na rozdíl od strukturální nezaměstnanosti cyklickou doprovází nedostatek volných pracovních míst. V této souvislosti se poukazuje na nedobrovolnost tohoto typu nezaměstnanosti. 22 Cyklická nezaměstnanost je tedy důsledkem nevyužití stávajících kapacit z důvodů odbytových potíží. Někdy se také hovoří o nezaměstnanosti z nedostatečné poptávky. Je-li cyklická nezaměstnanost pravidelná a zároveň spojena s přírodním cyklem, hovoří se o ní jako o sezónní nezaměstnanosti.23 Sezónní nezaměstnanost je krátkodobá a je způsobena jednak nepravidelností produkce v odvětvích, kde je produkce závislá na počasí a také výkyvy ve spotřebě, které jsou vyvolány buď institucionálními příčinami nebo střídáním ročních období.24
20
21
22
23
24
ŠIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce a. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007. ISBN 978-80-248-1416-2. str. 32 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. ISBN 8086429-08-3. str. 20-21 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 52 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. ISBN 8086429-08-3. str. 21 ŠIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce a. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007. ISBN 978-80-248-1416-2. str. 30
21
1.2.4 Technologická nezaměstnanost Tento typ nezaměstnanosti je způsoben zaváděním nových strojů a technologií do výroby, ty nahrazují lidskou práci. V současné době se tento typ nezaměstnanosti často dotýká nejen nekvalifikovaných či nedostatečně kvalifikovaných dělníků, ale i vysoce vzdělaných odborníků. 25
Lidé na trhu práce jsou nezaměstnaní z různých příčin. Někteří vlivem hospodářského cyklu, jiní díky přechodu do jiného zaměstnání. Na trhu práce existuje rovněž skrytá nezaměstnanost v podobě osob, které se neucházejí o práci, protože ztratily naději na možnost zaměstnání získat. Tyto osoby nejsou zahrnuty do statistiky nezaměstnanosti. Z hlediska trvání je nejzávažnější strukturální nezaměstnanost, která má dlouhodobý charakter. Když se v menším městě zruší velký podnik, mnoho lidí pracujících ve stejném oboru ztratí práci. Poté vzniká problém s rekvalifikací pracovníků, která je finančně náročná. Zejména starší osoby, jejichž přizpůsobivost je menší, mají problémy s dlouhodobým procesem rekvalifikací a znovunalézání zaměstnání. Zato frikční nezaměstnanost je v tržní ekonomice běžná, dá se říci nejméně závažná. Pro ekonomiky není velkým problémem díky krátkodobému charakteru a na trhu práce je prakticky neodstranitelná. Z důvodu neustálého pohybu v ekonomice je zřejmé, že určitá frikční nezaměstnanost bude existovat vždy. V období hospodářské krize je největší hrozbou nepochybně cyklická nezaměstnanost, díky níž dochází v ekonomice k plýtvání zdroji, které má ekonomika k dispozici. Jestliže je míra nezaměstnanosti vyšší než přirozená míra nezaměstnanosti, ekonomika vyprodukuje méně než by mohla na úrovni potenciálního produktu. Toto je jeden z mnoha důvodů snahy o odstanění nezaměstnanosti v zemích celého světa. Za účelem odstraňování nezaměstnanosti vznikla řada politik, které se zaměstnanosti na trhu práce věnují.
25
VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 51
22
2 ROZBOR POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI Politiku zaměstnanosti je možno vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil. Představuje výsledek úsilí státu, zaměstnavatelů, zaměstnanců a odborů.26 Státní politika zaměstnanosti usiluje zejména o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, o produktivní využití zdrojů pracovních sil a také o zabezpečení práva občanů na zaměstnání. 27 Význam politiky zaměstnanosti plyne z jejího poslání, jímž je přispívat k podpoře rovnováhy na trhu práce a k omezení nezaměstnanosti. Politika zaměstnanosti se považuje za součást hospodářské politiky vlády a má důležité místo při harmonizaci nabídky a poptávky na trhu práce.28 Lze ji vnímat ve dvou úrovních. První je úroveň makroekonomická, kde je politika zaměstnanosti zaměřena např. na odstranění příčin nadměrné nezaměstnanosti a působí víceméně plošně. Druhou je pak regionální úroveň, kde politika zaměstnanosti řeší důsledky existující nerovnováhy na trhu práce a zohledňuje regionální aspekty nezaměstnanosti. Naplňování cílů politiky zaměstnanosti probíhá prostřednictvím široké škály činností. Patří sem například poradenské služby při volbě povolání, zprostředkovatelské práce, podpora profesního vzdělávání, poskytování služeb zaměřených na udržování a vytváření pracovních míst, poskytování podpor v nezaměstnanosti, výzkum a statistiky trhu práce. 29 Stát hledá a užívá rozmanité formy začleňování jednotlivců nebo celých skupin obyvatelstva do chodu společnosti. V této oblasti se projevují vzájemné vazby mezi hospodářskou politikou, politikou zaměstnanosti a sociální politikou. Cílem politiky zaměstnanosti je pak dosažení vysoké míry zaměstnanosti populace a souběžně dosažení přiměřené kvality života obyvatelstva tak, aby byla vytvořena stabilní a soudržná společnost.30 Na straně poptávky po práci řeší boj s nezaměstnaností ekonomická politika zahrnující vytváření prostředí pro investice a stimulaci ekonomického růstu v ziskové sféře ekonomiky. Na straně nabídky je to pak politika trhu práce, která zahrnuje regulace velikosti nabídky práce. Hlavní role politiky zaměstnanosti ve vztahu k nezaměstnaným je financovat trh práce
26
HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. ISBN 978-80-7368-522 5. str. 8 27 HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. ISBN 978-80-7368-5225. str. 26 28 JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. ISBN 80-7079635-9. str. 27 29 ŠIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce a. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007. ISBN 978-80-248-1416-2. str. 102-103 30 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 73
23
a projekty na pomoc rizikovým sociálním skupinám i nezaměstnaností nejvíce postiženým oblastem.31 Politika zaměstnanosti je rozlišována na pasivní a aktivní. Pasivní politika byla původně vztažena ke kvalifikovaným dělníkům, kteří měli vyšší mzdy. V souvislosti s tím byli zahrnuti do schémat pojištění v nezaměstnanosti. Tuto formu politiky zaměstnanosti využívala v minulosti především odvětví citlivá na hospodářský cyklus. Kdežto aktivní politika byla zaměřena na nekvalifikovanou pracovní sílu a těžila z ní především odvětví napojená na infrastrukturální investice.32 Dnes je již situace jiná. O rozlišení pasivní a aktivní politiky se mluví především v souvislosti s jejich účinností. Je obecně známo, že aktivní politika je při pomáhání uchazečům na trhu práce mnohem účinnější. Nesmíme však opomíjet důležitost pasivní složky politiky zaměstnanosti.
2.1 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti se podílí na vytváření sociálně přijatelných podmínek pro občany dočasně nezaměstnané vyplácením podpor v nezaměstnanosti. Poskytuje také možnost dřívějšího odchodu do důchodu. K výdajům na pasivní formy politiky zaměstnanosti lze počítat podpory v nezaměstnanosti, stimulace předčasného odchodu do důchodu, případně stimulace nižší zaměstnanosti žen nebo podpory při rekvalifikaci. 33 V rámci této politiky se věnuje pozornost zprostředkování nabídky a poptávky na trhu práce a nezaměstnaným je poskytována podpora v podobě částečné náhrady ušlého výdělku, jinak jsou ponecháni svému osudu.34 Opatření pasivní politiky zaměstnanosti by však nikdy neměla dosáhnout takové výše, aby přestala nezaměstnané motivovat k hledání nového zaměstnání. V žádném případě by neměla působit jako stimul k dobrovolné nezaměstnanosti.35 Je zřejmé, že s růstem počtu nezaměstnaných roste i objem prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu na politiku zaměstnanosti.
2.1.1 Podpora v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti má podle Hlavy III, § 39 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti uchazeč o zaměstnání, který vykonával v délce alespoň 12 měsíců v rozhodném období zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět 31
MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. ISBN 8086429-08-3. str. 113-115 32 SIROVÁTKA, Tomáš. Politika pracovního trhu. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 1995. ISBN 80210-1251-X. str. 40 33 JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. ISBN 80-7079635-9. str. 30-31 34 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 77 35 JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. ISBN 80-7079635-9. str. 40
24
pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a požádal úřad práce o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, k němuž má být podpora přiznána, není poživatelem starobního důchodu.36 O nároku na podporu v nezaměstnanosti a její výši rozhoduje úřad práce. 2.1.2
Podpora při rekvalifikaci
Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána není poživatelem starobního důchodu. Podpora při rekvalifikaci je poskytována po celou dobu rekvalifikace. 37
2.2 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je politikou s důrazem na vytváření nových pracovních příležitostí a na přípravu pracovních sil pro uplatnění na trhu práce. Politika by měla být zaměřena především na lidi, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, protože jejich problémy jak v osobním, tak celospolečenském rámci narůstají. Tím, že jsou dlouhodobě v pozici bez zaměstnání, jim postupně začínají zastarávat znalosti a ztrácejí pracovní návyky. 38 Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Zabezpečuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Podle situace na trhu práce mohou při její realizaci spolupracovat s dalšími subjekty. Je financována z prostředků státního rozpočtu a z příspěvků Evropského sociálního fondu. Evropský sociální fond (ESF) je významným zdrojem finančních prostředků na aktivity služeb zaměstnanosti. Prostředky ESF jsou čerpány na základě operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) programovacího období 2007 – 2013. Jeho globálním cílem je „Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU“. 39 V celé Evropě stále existuje snaha o zlepšení aktivní politiky zaměstnanosti a jejich jednotlivých nástrojů. Mnoho lidí potřebuje pomoc při hledání zaměstnání. Stále se hledá nejefektivnější a nejvhodnější mix nástrojů využívaných v jednotlivých zemích.40 Následně se s jednotlivými nástroji seznámíme podrobně. 36
VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 91 37 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 95 38 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 78 39 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2012. Praha, 2013. str. 57 40 The Evaluation of Active Labour Market Policies. Bodmin: MPG Books Ltd, 2007. ISBN 978-1-84542-846-4. str. 16
25
2.3 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti
Experti jsou přesvědčeni, že všechna existující opaření aktivní politiky zaměstnanosti mají své opodstatněné místo při podpoře zaměstnávání obtížně umístitelných uchazečů o zaměstnání. Pro jednu specifickou rizikovou skupinu osob nelze definovat pouze jeden nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Většinou je vhodné použít jejich kombinaci.41 Aktivní programy politiky zaměstnanosti jsou obecně považovány za efektivnější způsob boje s nezaměstnaností než pasivní. Má to nejen ekonomický, ale i politický a sociální aspekt. Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu zaměstnanců, příspěvek na zapracování nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž poradenství, která provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání.42 Z tabulky č. 1 níže je zřejmé, že nejvyužívanějším nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti jsou rekvalifikace. Díky tomuto nástroji bylo podpořeno nejvíce uchazečů o zaměstnání. V prvním pololetí roku 2013 to bylo 21 513 osob, což byla zhruba 4 % všech uchazečů o zaměstnání. V rámci veřejně prospěšných prací byla podpořena 3 % ze všech uchazečů. Nejvíce pracovních míst bývá vytvořeno v rámci veřejně prospěšných prací a také společensky účelných pracovních míst. Na všechny tyto nástroje bylo vyčerpáno velké množství finančních prostředků. Největší položkou v letech 2012-2013 bylo zřizování veřejně prospěšných míst, v prvním pololetí loňského roku činil tento výdaj téměř půl milionu korun.
41
42
SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3048-8. str. 133 ŠIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce a. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007. ISBN 978-80-248-1416-2. str. 157
26
Tabulka č. 1 - Struktura použitých nástrojů APZ v 1. pololetí 2012 a 2013
Nástroj APZ
Rekvalifikace Veřejně prospěšné práce Společensky účelná pracovní místa Zaměstnanost OZP (chráněná prac. místa + provoz + prac. rehabilitace Cílené programy ESF – OP LZZ
Počty vytvořených míst (stav) k
Počty vytvořených míst celkem v průběhu
Počty podpořených uchazečů (stav) k 30.6. 2012
30.6. 2013
Počty podpořených uchazečů celkem v průběhu 1. pol. 1. pol. 2012 2013
Čerpání finančních prostředků od počátku roku (tis. Kč) 1. pol. 1.pol. 2012 2013
30.6. 2012
30.6. 2013
1. pol 2012
1. pol. 2013
x
x
x
x
2 492
5 348
12 038
21 513
50 231
131 405
7 165
19 783
7 532
16 730
6 418
18 629
7 173
16 341
261 350
496 282
8 429
12 325
5 592
9 271
8 227
11 944
5 585
9 077
131 212
278 148
1 864
1 259
294
292
10 838
1 294
1 819
458
92 260
18 634
344
751
152
612
385
896
227
714
359 682
269 493
Zdroj: zpracovala autorka dle Analýzy vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v I. pololetí 2013
Graf č. 1 – Počet uchazečů podpořených v rámci APZ v 1. pololetí 2013 25 000
21 513 (4 % uchazečů)
20 000
16 341 (3 % uchazečů)
15 000 9 077 (2 % uchazečů)
10 000
5 000
714 458 (0,09 % uchazečů) (0,13 % uchazeč.)
0 Rekvalifikace
SÚPM
VPP
Zaměstnávání OZP
Cílené programy ESF
Zdroj: zpracovala autorka dle Analýzy vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v I. pololetí 2013
27
2.3.1 Rekvalifikace Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace potřebné pro zaměstnání, případně rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností. Rekvalifikaci může provádět pouze akreditované zařízení a vzdělávací nebo zdravotnické zařízení, které má akreditované vzdělávací programy. Je zajišťována úřadem práce příslušným podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání.43 Tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti je stěžejním. Počátky jeho užívání se datují do období roku 1990, kdy se začaly projevovat prvky špatného fungování trhu práce a nezaměstnanosti vyvolané ekonomickou transformací z centrálně řízeného k tržnímu modelu hospodářství. Podstatou rekvalifikace je princip zrovnoprávnění šancí v soutěži o pracovní místa a aktivace nezaměstnaných.44 Díky rekvalifikačním kurzům se zvyšuje motivace pracovní síly, dochází ke stimulaci sebedůvěry, osobnostnímu rozvoji účastníků, rozšíření znalostí a schopností a také začlenění do širších sociálních skupin. Rekvalifikace však mají u obtížně umístitelných uchazečů jen omezenou účinnost z důvodu menší ochoty nastoupit do rekvalifikačních kurzů. Problémová mládež s neukončeným vzděláním velmi často potřebuje rekvalifikaci, která je finančně náročná a je ji proto možno realizovat pouze v omezeném počtu. Praxe ukazuje, že zájem o rekvalifikaci souvisí se stupněm vzdělání dotyčného uchazeče. Nejmenší zájem o rekvalifikace byl zaznamenán u osob s velmi nízkou, popř. žádnou kvalifikací a u starších osob. Naopak velký zájem o rekvalifikace je sledován ze strany absolventů středních škol a učilišť, a to zejména v situaci, kdy nejsou přijati ke studiu na vysoké škole.45 Skupinou, které je v rekvalifikačních programech věnována obecně nejvyšší pozornost jsou právě absolventi škol. Naopak nízká je cílenost rekvalifikací na osoby se zdravotním omezením a nepříliš výrazná je i cílenost na ženy. Je patrný zájem úřadů práce investovat spíše do lidského kapitálu mladší generace, což dává do budoucna lepší naději na zhodnocení investice.46 Mladí lidé jsou obecně adaptabilnější na nové profesní požadavky a výrazně flexibilnější i vzhledem k tomu, že ještě nejsou naplno sžiti se svým povoláním. Mezi zájemci o rekvalifikace jsou rovnoměrně zastoupeni muži i ženy a lidé všech úrovní vzdělání kromě vysokoškoláků. Ti nejsou ochotni účastnit se rekvalifikačních kurzů. V 1. pololetí roku 2013 se rekvalifikovalo 14 894 osob (o 5 192 více než v 1. pololetí 2012), z toho 1 822 účastníků pokračovalo v rekvalifikaci zahájené v roce 2012. S ohledem na stav 43
44
45
46
ŠIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce a. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 978-80-248-1416-2. str. 158-159 SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: univerzita, 2003. ISBN 80-210-3048-8. str. 206-207 SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: univerzita, 2003. ISBN 80-210-3048-8. str. 134 SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: univerzita, 2003. ISBN 80-210-3048-8. str. 206-209
28
2007. ISBN Masarykova Masarykova Masarykova
volných pracovních míst byly přednostně podporovány rekvalifikace s praktickou částí výuky a rekvalifikace směřující ke konkrétnímu pracovnímu uplatnění. Nejpočetnější skupinou v rekvalifikaci byly osoby ve věku 20-24 let (17,6%). Z hlediska typu rekvalifikace byly nejvíce využívány „počítačové rekvalifikace – základní dovednosti“ (20,2%).47 K 31. 12. 2013 se kurzů účastnilo celkem 5 418 lidí. Klienti nejčastěji volí rekvalifikace zaměřené na základní i speciální počítačové dovednosti, zdravotní a sociální oblast, účetnictví, svářečské kurzy, kosmetické či masérské služby nebo chtějí získat řidičské průkazy, včetně těch profesních.48
2.3.2
Veřejně prospěšné práce
Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních institucí. Tyto pracovní příležitosti jsou vytvářeny zaměstnavateli k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání nejdéle na dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek. Příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojištění.49 Tento nástroj je vhodným opatřením pro osoby s horší pracovní morálkou, se sklony k požívání alkoholu, s narušenými sociálními vazbami nebo i pro osoby vracející se z výkonu trestu. Zaměstnanci jsou si v průběhu krátkodobého pracovního poměru často schopni zlepšit vztah k práci, pracovní morálku, dovednosti a nalézt nové zaměstnání v trvalém pracovním poměru. 50 V rámci aktivní politiky na trhu práce jsou veřejně prospěšné práce někdy považovány za opatření „posledního pořadí“. I přesto jsou jedním z nejužívanějších nástrojů. Bývají tradičně určeny těm nezaměstnaným, kteří již dlouhou dobu neuspěli na otevřeném trhu práce nebo neprokazují dostatečné předpoklady k tomu, aby mohli být zaměstnavateli přijati. Problémem je, že si nezaměstnaní mnohdy na takto poskytované pracovní příležitosti navykají, především na měkké požadavky zaměstnavatele. Následně si nedůvěřují, pokud jde o schopnost získat místo na otevřeném trhu práce, často o ně přestávají usilovat a opakovaně vyhledávají schéma veřejných prací. 51 47
48
49
50
51
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013. 2013, 75 s.Dostupné: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/ trh_prace/rok 2013 p1/anal 2013 p1.pdf str. 48-49 Nezaměstnanost v prosinci 2013. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/2014/01/2014_01_09_tz_nezamestnanost _prosinec_2013.pdf ŠIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce a. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007. ISBN 978-80-248-1416-2. str. 160 SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3048-8.. str. 134 SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3048-8. str. 220
29
V 1. pololetí 2013 bylo v rámci veřejně prospěšných prací vytvořeno celkem 16 730 míst (z toho 3 456 v rámci národních prostředků a 13 274 v rámci Evropského sociálního fondu) a na nich umístěno 16 341 uchazečů o zaměstnání. V roce 2012 to bylo celkem 12 758 míst (z toho 5 166 v rámci národních prostředků a 7 592 v rámci Evropského sociálního fondu) a na nich umístěno 12 833 uchazečů o zaměstnání. 52 V 1. pololetí 2013 bylo vynaloženo na veřejně prospěšné práce ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu celkem 496 282 tis. Kč.53 V roce 2012 to bylo celkem 688 417 tis. Kč (z toho 415 416 tis. Kč v rámci prostředků ESF). 54 V prosinci roku 2013 se podařilo umístit na veřejně prospěšné práce 13 183 lidí, nejčastěji jako uklízeče veřejných prostranství.55
2.3.3 Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa můžeme definovat jako pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Na tento nástroj politiky zaměstnanosti může úřad práce taktéž poskytnout příspěvek. Výše příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo je závislá na míře zaměstnanosti, průměrné mzdě v národním hospodářství a počtu vytvořených pracovních míst.56 Takováto opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou nejvhodnějším opatřením pro obtížně umístitelné uchazeče s dobrou pracovní morálkou. Na společensky účelná pracovní místa jsou doporučováni zejména uchazeči s několika handicapy na trhu práce – vyšší věk, matky s malými dětmi, osoby bez kvalifikace nebo osoby se zdravotními problémy.57 Společensky účelná pracovní místa jsou dotována státem. Forma podpory může mít čtyři varianty: návratný příspěvek příspěvek na úhradu úroků z úvěrů jiný účelově určený příspěvek
52
53
54
55
56
57
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2012. Praha, 2013. str. 50 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013. 2013, 75 s. http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2013p1/anal2013p1.pdf str. 51 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013. 2013, 75 s.Dostupné: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest /trh_prace/rok2013p1 /anal 2013 p1.pdf str. 50 Nezaměstnanost v prosinci 2013. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/2014/01/2014_01_09_tz_nezamestnanost _prosinec_2013.pdf ŠIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce a. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007. ISBN 978-80-248-1416-2. str. 161 SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3048-8. str. 134
30
částečná nebo plná úhrada vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.
Výše příspěvku závisí na počtu vytvářených pracovních míst a také na míře nezaměstnanosti v daném regionu. 58 V 1. pololetí 2013 Úřad práce ČR přispěl na zřízení nebo vyhrazení 9 271 pracovních míst (z toho 2 560 v rámci národních prostředků a 6 711 v rámci prostředků ESF). Na pracovní místa umístil 9 077 uchazečů o zaměstnání, což tvoří zhruba 2 % všech uchazečů o zaměstnání. Na tento nástroj bylo vyčerpáno celkem 278 148 tis. Kč. Podíl výdajů na realizaci společensky účelných pracovních míst z celkových výdajů Úřadu práce ČR na APZ v první pololetí 2013 činil 19 % a byl vyšší než v 1. pololetí 2012 (12,1%). V Jihomoravském kraji to bylo 13,8% objemu prostředků.59 K 31.12.2013 dostalo šanci získat zaměstnání v rámci tohoto opatření 12 777 uchazečů, většinou jako prodavači, administrativní pracovníci, asistenti, pracovníci v pohostinství a službách, dělníci, konstruktéři, řemeslníci nebo třeba zemědělci. Celkem 2 776 nezaměstnaných si mohlo díky příspěvku na společensky účelná pracovní místa otevřít svou živnost, a to především v oboru kadeřník, kosmetička, účetní a daňové poradenství, automechanik, auditor nebo v pohostinství.60
2.3.4
Veřejná služba
Veřejná služba se osvědčila jako nástroj politiky zaměstnanosti pro aktivizaci dlouhodobě nezaměstnaných. Služba byla nabízena primárně uchazečům o zaměstnání, kteří jsou v evidenci Úřadu práce ČR vedeni nepřetržitě déle než jeden rok nebo byli v posledním tříletém období vedeni v evidenci Úřadu práce ČR v součtu déle než rok. Sloužila především k podpoře uchazečů o zaměstnání, kteří již ztratili pracovní návyky nebo kteří s ohledem na jiné subjektivní okolnosti byli hůře uplatnitelní na trhu práce.61 Ústavní soud však v listopadu 2012 rozhodl, že tento nástroj je protiústavní a tuto povinnost zrušil. Dnes se opět uvažuje o jeho zavedení, avšak v jiné formě.
58
59
60
61
VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 88 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013. 2013, 75 s.Dostupné: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest /trh_prace/rok2013p1 /anal 2013 p1.pdf str. 52 Nezaměstnanost v prosinci 2013. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/2014/01/2014_01_09_tz_nezamestnanost _prosinec_2013.pdf MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2012. Praha, 2013. str. 51
31
2.3.5 Investiční pobídky Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele, jemuž bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu, hmotně podporuje vytváření nových pracovních míst a také rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců.62 Tento nástroj podporující zaměstnanost byl v ČR zaveden v dubnu roku 1998. Systém investičních pobídek vychází ze zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách v ČR. Rozumí se jimi slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu, převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu, hmotná podpora vytváření nových pracovních míst podle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců a také převod pozemků podle zvláštního právního předpisu.63 V roce 2012 poskytl ÚP ČR investiční pobídky do zpracovatelského průmyslu 18 investorům v hodnotě 252 026,2 tis. Kč. Na základě uzavřených dohod v rámci investičních pobídek se investoři zavázali vytvořit 1 192 nových pracovních míst a vyškolit, resp. rekvalifikovat, 465 nových zaměstnanců.64 V 1. pololetí 2013 Úřad práce ČR poskytl investiční pobídku jednomu investorovi z Moravskoslezského kraje v hodnotě 756,95 tis. Kč, z toho 275 tis. na podporu pracovních míst a 481,95 tis. na podporu rekvalifikace nebo školení zaměstnanců.65
2.3.6 Nástroje určené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením V rámci podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením vzniklo několik nástrojů politiky zaměstnanosti. Z nejvíce využívaných jsou to chráněná pracovní místa či pracovní rehabilitace. Na osoby s postižením jsou aplikovány i jiné nástroje APZ. Nejčastěji jsou však využívána právě speciálně vytvořená chráněná pracovní místa. Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením. Na základě její žádosti je zabezpečována úřady práce příslušnými podle bydliště osoby ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky nebo mohou být na základě písemné dohody zabezpečením pracovní rehabilitace pověřeny jiné právnické nebo fyzické osoby. Úřad práce hradí náklady s ní spojené. Pracovní rehabilitace
62
63
64
65
ŠIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce a. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007. ISBN 978-80-248-1416-2. str. 160 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 90 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2012. Praha, 2013. str. 54 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013. 2013, 75 s.Dostupné: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2013p1/anal 2013 p1.pdf str. 56
32
zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání a volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.66 Chráněné pracovní místo je pak pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Toto pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně dvou let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa může poskytnout úřad práce zaměstnavateli příspěvek.67 V 1. pololetí 2013 bylo zřízeno celkem 292 nových pracovních míst, na které bylo umístěno od počátku roku 351 osob se zdravotním postižením. Na zřízení těchto míst bylo vynaloženo 15 560 tis. Kč, což je o 3 006 tis. Kč více než v 1. pololetí 2012. Dále bylo v 1. pololetí 2013 vymezeno také 3 119 chráněných pracovních míst.68 K 31.12.2013 pak bylo finančně podpořeno v rámci tohoto nástroje celkem 1 140 osob se zdravotním postižením (z toho jich 46 vykonávalo samostatnou výdělečnou činnost). Celkem 119 uchazečů bylo podpořeno prostřednictvím příspěvku na provoz chráněných pracovních míst.69 Chráněná pracovní dílna je pracoviště vymezené taktéž na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnanců nejméně 60% zdravotně postižených osob. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně dvou let.70 Pracovní místa v chráněné pracovní dílně vymezená či vytvořená před koncem roku 2011 jsou však od 1.1.2012 považována za chráněná pracovní místa.
2.3.7
Překlenovací příspěvek
Překlenovací příspěvek může na základě dohody úřad práce poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na společensky účelné pracovní místo. Tento příspěvek se poskytuje nejdéle po dobu pěti měsíců ve výši 0,25 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího roku. O poskytnutí příspěvku lze požádat nejpozději
66
ŠIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce a. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007. ISBN 978-80-248-1416-2. str. 163 67 ŠIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce a. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007. ISBN 978-80-248-1416-2. str. 164 68 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013. 2013, 75 s.Dostupné: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2013p1/anal 2013 p1.pdf str. 52 69 Nezaměstnanost v prosinci 2013. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/2014/01/2014_01_09_tz_nezamestnanost _prosinec_2013.pdf 70 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politik zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 89
33
do třiceti kalendářních dnů ode dne uzavření dohody.71 V 1. pololetí 2013 bylo na tento příspěvek vynaloženo 1 695 tis. Kč a podpořeno tak 112 osob.72
2.3.8 Příspěvek na zapracování Příspěvek na zapracování patří mezi novější nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které fungují v ČR od podzimu roku 2004. Cílovou skupinou v případě tohoto opatření jsou lidé, kterým úřady práce věnují zvýšenou pozornost. Pokud zaměstnavatelé přijmou do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání z rizikové skupiny nezaměstnaných, mohou požádat úřady práce o poskytnutí příspěvku na zapracování. 73 Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců a může činit nejvýše polovinu minimální mzdy na jednu fyzickou osobu, která zapracovává přijatého uchazeče o zaměstnání. V roce 2012 bylo zaměstnavatelům z tohoto titulu vyplaceno 49 tis. Kč. 74 V 1. pololetí 2013 bylo pak zaměstnavatelům vyplaceno 109 tis. Kč a podpořeno 30 osob.75
2.3.9 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Rychlé tempo změn v ekonomice nutí firmy pružně reagovat na tento vývoj. Podmínkou úspěchu ve velké konkurenci na trhu je pružné přizpůsobování se požadavkům zákazníků. S tímto jsou spojeny časté obměny podnikatelského programu zaměstnavatele. Zákon o zaměstnanosti umožňuje zaměstnavateli, který přechází na nový výrobní program a současně nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, určitou formu pomoci. V těchto případech úřady práce poskytují příspěvek na částečnou úhradu náhrady mezd, která přísluší zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů.76 V roce 2012 a 2013 na tento druh podpory nebyly zaměstnavateli čerpány žádné finanční prostředky.77
71
ŠIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce a. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007. ISBN 978-80-248-1416-2. str. 161 72 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013. 2013, 75 s.Dostupné: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2013p1/anal2013 p1.pdf str. 54 73 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 89 74 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2012. Praha, 2013. str. 54 75 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013. 2013, 75 s.Dostupné: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2013p1/anal2013 p1.pdf str. 54 76 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 89 77 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013. 2013, 75 s.Dostupné: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2013p1/anal2013 p1.pdf str. 54
34
3 CHARAKTERISTIKA NA TRHU PRÁCE
RIZIKOVÝCH
SKUPIN
OSOB
Základním problémem nezaměstnanosti je nevhodnost či nedostatek pracovního potenciálu některých skupin osob, který vede v dlouhodobém horizontu ke ztrátě pracovních návyků a k rezignaci na participaci na trhu práce. Důsledkem nedostatečného lidského a sociálního kapitálu spolu s institucionálními bariérami v přístupu na trhu práce dochází k neúspěchu některých osob na trhu práce při hledání pracovního uplatnění. Tento problém je příčinou vzniku opakované a dlouhodobé nezaměstnanosti u některých jedinců a skupin.78 V podmínkách přetrvávající vysoké nezaměstnanosti se mimo trh práce ocitají především lidé, kteří nejsou z důvodu objektivních individuálních překážek jako jsou nízké vzdělání, věk, zdravotní omezení nebo nedostatek zkušeností, či předsudků týkajících se věku, pohlaví a etnické příslušnosti účastníků, schopni rovnocenně soutěžit na trhu práce s ostatními účastníky. Hovoříme o tzv. znevýhodněných, rizikových nebo obtížně umístitelných skupinách nezaměstnaných.79 Pokud označíme některou vlastnost uchazeče za rizikový faktor ve vztahu k trhu práce, pak předpokládáme, že specifická míra nezaměstnanosti bude v této skupině vyšší než v celé populaci. A podobně, poměr šancí být nezaměstnaný by v takto definovaných skupinách měl být vyšší než ve zbytku populace.80 Za znevýhodněné, rizikové nebo obtížně umístitelné skupiny nezaměstnaných lze všeobecně považovat následující skupiny osob:
osoby se zdravotním postižením mladiství uchazeči o zaměstnání; tj. fyzické osoby do 20 let fyzické osoby starší 50 let fyzické osoby pečující o děti do věku 15 let ženy po mateřské dovolené absolventi škol nekvalifikovaní uchazeči uchazeči společensky nepřizpůsobiví a často měnící zaměstnání se špatnou morálkou.81
78
VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 115 79 SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3048-8. str. 203 80 VÚPSV PRAHA. Měnící se rizika a šance na trhu práce: Analýza postavení a šancí vybraných rizikových skupin na trhu práce [online]. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2006 [cit. 2014-03-25]. ISBN 8087007-07-7. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_188.pdf 81 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 116
35
3.1 Osoby se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je často obtížně řešitelná situace. Jedná se zejména o starší osoby, které mnohdy po krátké době na hledání zaměstnání rezignují a vytváří si náhradní životní aktivity. Pracovní omezení daná zdravotními důvody některých zdravotně postižených uchazečů jsou často takového charakteru, že samotný výkon práce je umožněn pouze za specifických podmínek, např. v chráněných dílnách. Podstatná část těchto nezaměstnaných osob je schopna pracovat pouze v profesích, jako je vrátný či uklízečka nebo mohou vykonávat lehké montážní práce na zkrácený úvazek. I jejich možnost dojíždění je omezena mírou onemocnění. S délkou nezaměstnanosti a s opakovanými neúspěchy při hledání práce klesá jejich motivace k hledání zaměstnání. Handicap zdravotní a věkový je velmi často doplněn i nízkým stupněm vzdělání – nejčastěji základním. Problém umístění jedinců pak pochopitelně klesá spolu se zvyšujícím se stupněm vzdělání.82 Uchazečům o zaměstnání se zdravotním postižením je na všech úřadech práce věnována maximální pozornost, zájem o jejich zaměstnání ze strany zaměstnavatelů je však malý. K tomu, aby byl subjekt uznán jako občan se zdravotním postižením, musí jako fyzická osoba splňovat dvě podmínky:
jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bude mít subjekt omezenou možnost pracovního uplatnění, popřípadě přípravy na pracovní uplatnění. 83
K 30. 6. 2013 bylo v evidenci Úřadu práce (ÚP) ČR 61 400 uchazečů o zaměstnání – osob se zdravotním postižením (OZP), tj. o 1 600 více než před rokem. Zatímco celkový počet uchazečů o zaměstnání meziročně vzrostl o 13,9 %, počet OZP v evidenci ÚP ČR byl meziročně vyšší o 2,7 %. Podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných se proto snížil z 12,6 na 11,4 %. Na konci roku 2013 bylo bez práce 62 789 osob se zdravotním postižením (10,5 % z celkového počtu nezaměstnaných).84
82
SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3048-8. str. 129 83 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 116 84 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest /trh_ prace /rok2013p1/anal2013p1.pdf str. 32
36
3.2 Mladiství uchazeči o zaměstnání Skupina „mladiství“ je charakterizována jako nejmladší skupina uchazečů bez kvalifikace a pracovních návyků, často poznamenána sociálním postavením rodičů a s neochotou hledat jakékoli zaměstnání. Tito uchazeči mnohdy dávají přednost sociálním dávkám před pracovním příjmem. Ve většině případů nejsou schopni samostatného řešení své situace a spoléhají zejména na vnější pomoc. Tyto nezaměstnané osoby navíc nemohou mít hmotnou odpovědnost či vykonávat některé práce před dosažením osmnáctého roku věku.85 Experti úřadů práce tvrdí, že prioritně při zařazování do pracovního procesu je třeba pomoci právě mladistvým uchazečům o zaměstnání a absolventům. Dlouhodobá nezaměstnanost u této skupiny je nebezpečná zejména v tom, že včas nedojde k vytvoření pracovních návyků, což má dopad nejen v oblasti ekonomické a hospodářské, ale zejména v oblasti sociální a kriminální.86 Počet nezaměstnaných mladistvých v Evropské unii se od roku 2010 pohybuje okolo 20%. Znamená to, že kolem 5 000 000 mladých lidí (15-24 let) je nezaměstnaných, což je více než jeden z pěti ekonomicky aktivních uchazečů. Nezaměstnanost mladistvých se stát od státu liší, například ve Španělsku dosahuje okolo 44%, zatímco v Německu pouhých 8%.87 Počet uchazečů o zaměstnání mladších 20 let se v ČR v roce 2013 meziročně zvýšil o 3 000 na 18 400 tis. (o 19,5 %), jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných evidovaných na ÚP ČR (3,4 %) vzrostl o 0,2 p. b. Mezinárodně sledovanou věkovou kategorii mladých do 25 let k 30.6.2013 tvořilo 91 100, což je o 12 400 více než před rokem. Podíl uchazečů do 25 let na celkovém počtu nezaměstnaných k 30.6.2013 činil 16,8 % a meziročně se zvýšil o 0,3 p. b. 88
3.3 Osoby starší 50 let Praxe ukazuje, že zaměstnavatelé při přijímání nových pracovníků dávají přednost mladším věkovým kategoriím. Důvodů je několik. Ze strany zaměstnance jsou u starších uchazečů předpokládány vyšší mzdové nároky na platové zařazení vyplývající z délky dosavadní praxe. Ze strany zaměstnavatele pak požadavky na práci s moderní technikou, znalost cizích jazyků a nižší flexibilita v pracovním zařazení. Lidé starší věkové kategorie mají často nežádoucí návyky dosažené během pracovní kariéry. Celoživotní setrvání v jediné profesi mnohdy 85
86
87
88
SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3048-8. str. 130-131 SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3048-8. str. 128-129 Employment policy. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2011. ISBN 978-92-79-20604 7 str. 23 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest /trh_ prace /rok2013p1/anal2013p1.pdf str. 35
37
způsobilo omezené pracovní dovednosti a zkušenosti. U starších osob jsou častěji sledovány zdravotní problémy znamenající omezení v možnostech jejich pracovního zařazení. 89 Počet uchazečů nad 50 let věku v roce 2013 meziročně vzrostl celkem o 15 300 tis. osob. Jejich nárůst přestavoval 11,7 % a byl ve srovnání s růstem celkové nezaměstnanosti (13,9 %) nižší, jejich mírnější nárůst souvisel s případným odchodem do ekonomické neaktivity. Podíl uchazečů starších 50 let na celkovém počtu uchazečů se proto mírně snížil o 0,5 p. b. na 27,0 %.90
3.4 Lidé pečující o děti do věku 15 let nebo o zdravotně postiženého občana Nezaměstnané osoby v evidenci úřadů práce pečující o děti do věku 15 let nebo o těžce zdravotně postiženého občana požadují pracovní místa se zvláštně upravenou pracovní dobou a pracovním režimem. Takovýchto pracovních míst je obecně nedostatek. Zaměstnavatelé tyto osoby odmítají zaměstnávat zejména vzhledem k možnosti časté absence za účelem péče o dítě v nemoci, dále také kvůli potřebě upravovat pracovní dobu tak, aby mohly skloubit plnění povinností pracovních s povinnostmi pečovatelskými. Tuto úpravu pracovní doby žádají obvykle zejména ženy. Nezanedbatelnou roli hraje i skutečnost, že tito lidé nemohou vykazovat práci přesčas a ve většině případů je nepřijatelné i časově náročné dojíždění do zaměstnání.91 Doporučenými nástroji aktivní politiky zaměstnanosti pro tuto zvláštní skupinu nezaměstnaných jsou především společensky účelná pracovní místa, rekvalifikace a zahájení vlastní samostatné výdělečné činnosti s patřičným proškolením.92
3.5 Ženy po mateřské dovolené Ženy po mateřské dovolené mají obvykle problémy se zaměstnáváním. Obecně jsou ženy zvýšeným způsobem angažovány z hlediska péče o rodinu, nezletilé děti a jsou proto obtížně uplatnitelné pro vícesměnné provozy. Komplikací pro jejich zapojení do provozu jsou i požadavky přesčasové práce, popřípadě péče o nemocné děti a z toho vyplývající absence v zaměstnání. To klade vyšší nároky na organizační schopnosti zaměstnavatele a zvyšuje mu náklady. U žen po mateřské dovolené bývá problém se seberealizací v nové pracovní pozici 89
90
91
92
SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3048-8. str. 132 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest /trh_ prace /rok2013p1/anal2013p1.pdf str. 33 SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3048-8. str. 131-132 VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 121
38
tíživější, protože jejich sebedůvěra je obvykle menší a několikaletá absence na trhu práce je více handicapuje. V mnohých případech došlo v průběhu mateřské dovolené ke ztrátě profesních znalostí a pracovních zkušeností.93 Průměrný počet žen evidovaných na úřadech práce v 1. pololetí 2013 dosáhl 272 700, což je o 21 000 (o 8,3%) více než v 1. pololetí 2012. Podíl nezaměstnaných žen (7,4 %) byl z důvodu nižšího zastoupení mezi obyvatelstvem ve věku 15–64 let (téměř o 100 tis.) vyšší než u mužů (7,3 %). Nadále jsou ženy více postiženy dlouhodobou nezaměstnaností. K 30. 6. 2013 jich bylo v evidenci úřadů práce déle než 6 měsíců 62,4 % a déle než 12 měsíců 41,7 %. Při uplatnění se na trhu práce jsou znevýhodněny zejména ženy pečující o dítě do 15 let věku, jichž bylo v evidenci ÚP ČR 45 800.94
3.6 Absolventi Mezi hlavní příčiny nezaměstnanosti absolventů patří nesoulad mezi profesní strukturou absolventů a potřebami trhu práce a také nedostatek jejich praktických zkušeností. Negativním momentem, který ovlivňuje zařazení absolventů do pracovního procesu, je i velmi nízká mobilita na trhu práce. Mladí lidé velmi často nemají vyhraněný názor na žebříček životních hodnot, bývají snadněji ovlivnitelní, rychle se přizpůsobí a mnohdy si zvykají na život bez pravidelné docházky do práce a plnění povinností. Mívají často nereálné požadavky na finanční ohodnocení své práce, nedokáží reálně zhodnotit své možnosti uplatnit se na trhu práce. Vedle toho je u nich sledována nechuť přijmout místo pod úrovní svého vzdělání nebo neodpovídající představě o výši platu, neochota podstoupit změnu své profesní orientace a dále omezený zájem části absolventů pracovat v původní nebo příbuzné profesi.95 Počet absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých po ukončení základní školy byl k 30.6.2013 26 900, což je o 7 000 více než před rokem. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání meziročně vzrostl (ze 4,2 % na 5,0 %). Na jedno volné pracovní místo vhodné pro absolventy škol a mladistvé jich připadalo 4 (což je více než před rokem - 3,2), i přesto, že volných míst vhodných pro absolventy bylo v červnu 2013 na Úřadu práce ČR hlášeno 6 700 (oproti stejnému období předchozího roku o 415, tj. o 6,5 % více).96 K 31.12.2013 pak Úřad práce ČR evidoval 39 546 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Nejčastěji jsou mezi nimi absolventi tzv. „službových“ (gastronomie, 93
94
95
96
VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 121 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest /trh_ prace /rok2013p1/anal2013p1.pdf str. 40 - 41 SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3048-8. str. 129-130 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest /trh_ prace /rok2013p1/anal2013p1.pdf str. 36
39
hotelnictví, obchod) a ekonomických oborů. Bývají mezi nimi ale i bývalí studenti strojírenství, elektrotechniky nebo stavebnictví.97 Pro tuto skupinu uchazečů je určen program Odborná praxe pro mladé do 30 let, jehož cílem je zajistit mladým lidem tolik potřebné pracovní zkušenosti. Velký zájem o vstup do tohoto programu hlásí jak samotní klienti, tak i zaměstnavatelé. Z tabulky níže je zřejmé, že míra ekonomické aktivity obyvatel podle stupně dosaženého vzdělání je nejvyšší u vysokoškolsky vzdělaných občanů. U mužů je to až 90 %. Naopak lidé se základním vzděláním či bez vzdělání mívají při uplatňování na trhu práce potíže. U uchazečů s maturitou je ekonomicky neaktivních zhruba 30%. Tabulka č. 2 - Míra ekonomické aktivity obyvatel 15-64 let podle dosaženého vzdělání (v %) Dosažené vzdělání
celkem
2011 muži
ženy
celkem
2012 muži
ženy
Základní vzdělání a bez vzdělání Střední bez maturity Střední s maturitou
28,3 78,6 73,4
29,0 85,4 81,8
27,8 68,1 66,8
29,7 79,0 74,6
31,1 85,9 83,1
28,6 68,5 67,8
Vysokoškolské
83,4
92,0
74,8
83,6
91,0
76,0
Zdroj: zpracovala autorka dle Analýzy vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti občanů ČR v letech 2011 a 2012
3.7 Nekvalifikovaní uchazeči Nekvalifikovanými uchazeči jsou osoby vedeny v evidenci úřadu práce, které mají nízkou kvalifikaci spojenou s nedostatečnými zkušenostmi na trhu práce. Tito lidé mnohdy spoléhají na vnější pomoc a dávají přednost sociálním dávkám před uplatněním na trhu práce. Doporučenými nástroji aktivní politiky zaměstnanosti na tuto skupinu jsou doplnění vzdělání, motivační kurzy, rekvalifikace, veřejně prospěšné práce nebo zahájení vlastní samostatné výdělečné činnosti. 98
Na všechny tyto rizikové skupiny na trhu práce jsou v různých kombinacích aplikovány nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Některé nástroje jsou využívané více, jiné méně, všechny dohromady však vytvářejí komplex nezbytných opatření politiky zaměstnanosti. Dále se v práci budeme věnovat uplatňování zmiňovaných nástrojů působících na uchazeče o zaměstnání na trhu práce v Jihomoravském kraji. 97
98
Nezaměstnanost v prosinci 2013. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/2014/01/2014_01_09_tz_nezamestnanost _prosinec_2013.pdf VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. str. 120-121
40
4 SITUACE V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Jihomoravský kraj se rozkládá v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem a sousedí s dalšími pěti kraji ČR. Svou rozlohou 7 194,5 km2 zaujímá zhruba 9 % území České republiky a řadí se tak na 4. místo. Počet obyvatel kraje je 1 170 078 a hustota zalidnění přibližně 162 obyvatel/km2. 99 Tento kraj zahrnuje sedm okresů a to okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Dále se člení na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a na 35 obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. V kraji se nachází celkem 673 obcí, z nichž 49 má statut města (krajské město Brno je statutárním městem, které má přibližně 370 000 obyvatel).100
4.1 Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji Ke dni 28.2.2014 evidoval Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Brně celkem 74 823 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet byl o 555 nižší než na konci předchozího měsíce (viz tabulka č. 3). Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je vyšší o 3 608 osob. Z tohoto počtu bylo 73 121 dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku byl jejich počet vyšší o 3 383. Počet volných pracovních míst byl 3 128. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 23,9 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Hodonín (45,7) a Znojmo (39,4).101 Meziměsíční pokles nezaměstnaných byl zaznamenán s výjimkou okresu Brno-venkov ve všech ostatních okresech kraje, největší v okresech Břeclav (-2,6%) a Blansko (-2,3%). V okrese Brno-venkov počet evidovaných uchazečů vzrostl o 2,5%. Ke konci února bylo evidováno na ÚP ČR, Krajské pobočce v Brně, 35 095 žen. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů činil 46,9 %. V evidenci bylo 8 105 osob se zdravotním postižením, což představovalo 10,8 % z celkového počtu nezaměstnaných. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 18 616 uchazečů o zaměstnání, tj. 24,8 % všech uchazečů vedených v evidenci. Podíl nezaměstnaných osob, tj. počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 - 64 let k obyvatelstvu stejného věku, klesl k 28.2.2014 na 9,3 %.102 99
Stručná charakteristika Jihomoravského kraje. In: Jihomoravský kraj [online]. 2013 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=27204&TypeID=2 100 Analýza trhu práce v Jihomoravském kraji za rok 2011. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky/rocni_zprava __jihomoravsky_kraj__ 2011_-_internet.pdf str. 3 101 ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY KRAJSKÁ POBOČKA V BRNĚ. Měsíční statistická zpráva únor 2014. Brno, 2014. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upc r/kp/jhm/statistiky / mesicn _zprava__ jmk_ 2014 _ 02.pdf str. 2 102 ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY KRAJSKÁ POBOČKA V BRNĚ. Měsíční statistická zpráva únor 2014. Brno, 2014. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upc r/kp/jhm/statistiky/mesicni_zprava__jmk_2014 _ 02.pdf str. 3
41
Tabulka č. 3 - Vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Ukazatel (celkový počet) evidovaní uchazeči o zaměstnání ženy absolventi a mladiství z toho uchazeči se zdravotním postižením podíl nezaměstnaných osob v % volná pracovní místa počet uchazečů na 1 volné pracovní místo
únor 2013 71 215 33 053 4 390
leden 2014 75 378 35 397 4 899
8 129 8,8 2 712 26,3
7 560 9,4 3 068 24,6
únor 2014 březen 2014 74 823 73 200 35 095 34 845 4 678 4 383 8 105 9,3 3 128 23,9
8 105 9,1 3 481 21,0
Zdroj: zpracovala autorka dle Měsíčních statistických zpráv Úřadu práce ČR, krajské pobočky Brno za r. 2014
Od října 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí přešlo na nový ukazatel nezaměstnanosti v ČR s názvem „podíl nezaměstnaných osob“. Ukazatel vyjadřuje podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let z celkového počtu obyvatel ve věku 15 až 64 let. Dosud užívaný ukazatel „míra registrované nezaměstnanosti“ poměřoval uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám.103 Z jednotlivých okresů Jihomoravského kraje jsou nezaměstnaností nejvíce postiženy okresy Hodonín (podíl nezaměstnaných zde v únoru dosahoval 13,3 %) a Znojmo (12,6 %) – viz tabulka č. 4, v jejich míře nezaměstnanosti se ovšem projevují výrazné sezónní výkyvy. Naopak nejnižší úroveň nezaměstnanosti je dlouhodobě vykazována v obou brněnských okresech (Brno-venkov nyní 7,4 %, Brno - město 8,9 %) a také v okrese Vyškov (7,4 %). 104 Tabulka č. 4 – Průměrná míra nezaměstnanosti/podíl nezaměstnaných osob v okresech Jihomoravského kraje v letech 2009 – 2014 Míra nezaměstnanosti (v %)
Okres Blansko Brno- město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj
2009 9,9 7,3 6,5 9,4 13,4 7,7 12,3 8,9
2010 10,2 8,5 8,3 11,1 14,9 9,0 13,1 10,2
2011 8,7 8,2 7,7 10,9 14,4 8,7 14,0 9,7
2012 9,1 8,5 7,8 11,0 14,8 8,9 14,6 10,0
2013 7,4 8,2 6,8 8,7 11,3 7,2 11,6 8,6
2014 (únor) 7,8 8,9 7,4 9,4 12,2 7,4 12,6 9,3
Zdroj: zpracovala autorka dle údajů o míře nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje
103
Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji. In: Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z:http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/nezamestnanost_v_jihomoravskem_kraji_k_31_3_2013 104 ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY KRAJSKÁ POBOČKA V BRNĚ. Měsíční statistická zpráva únor 2014. Brno, 2014. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upc r/kp/jhm/statistiky/mesicni_zprava__jmk_2014 _ 02.pdf str. 3
42
Graf č. 2 – Podíl nezaměstnaných osob v okresech Jihomoravského kraje a v ČR k 28. 2. 2014
Jihomoravský kraj
9,3
ČR
8,6 7,8
Blansko
8,9
Brno-město 7,4
Brno-venkov Břeclav
9,7
Hodonín
12,2
Vyškov
7,4 12,6
Znojmo 0
2
4
6
8
10
12
14
Zdroj: zpracovala autorka dle údajů z měsíční statistické zprávy únor 2014 Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Brně,
V souvislosti se vzděláním obyvatel největší podíl uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji tvoří vyučení uchazeči. Tito uchazeči tvořili v roce 2012 43 % ze všech nezaměstnaných osob v kraji. Jsou také nejčastěji zapojováni do rekvalifikačních kurzů. Na druhém místě jsou pak uchazeči se základním vzděláním (23 %) a podstatnou část tvoří také nezaměstnaní uchazeči, již mají úplné střední odborné vzdělání s maturitou (18 %). Pouhé jedno procento tvoří nezaměstnaní, kteří ukončili vyšší odbornou školou. Politika zaměstnanosti se snaží o vytvoření rovnoměrné a současně nejnižší nezaměstnanosti ve všech těchto kategoriích. V dnešní době je potřeba soustředit pozornost zejména na skupinu vyučených uchazečů o zaměstnání. Důležité je zaměřit se na čerstvé absolventy škol a připravit je na uplatnění se na trhu práce. Graf č. 3 - Struktura nezaměstnaných v Jihomoravském kraji podle vzdělání (rok 2012) 7%
bez vzdělání
1%
VŠ
18%
43%
VOŠ
2%
ÚSO - SOŠ ÚSV
4%
vyučení s maturitou základní vzdělání
2%
23%
Zdroj: Statistická ročenka trhu práce v České republice 2012
43
střední odborné vyučení
V Jihomoravském kraji podobně jako v celé ČR bylo v 1. pololetí 2013 mezi uchazeči o zaměstnání více žen než mužů. Podíl žen na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání byl 49,9 %, viz tabulka č. 5., což je již zmiňovaných 35 095 žen. Významný podíl tvoří také mladiství do 25 let (17,5 %) a osoby starší 50 let (26,5 %). Podíl uchazečů evidovaných na úřadu práce déle než 12 měsíců byl 41,5 %. Právě tito uchazeči se stávají vysoce rizikovými a jejich umístění na trhu práce je problémové.105 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou zaměřeny na všechny tyto skupiny. Pro občany se zdravotním postižením, kterých bylo na konci února evidováno 8 105, vznikají v kraji chráněná pracovní místa. Uchazeči se také účastní pracovní rehabilitace a jsou pravidelně zařazování do všech ostatních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Tabulka č. 5 - Struktura uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji podle podílu nezaměstnaných osob k 30. červnu 2013 Uchazeči o zaměstání celkem
63 427
Podíly na celkovém počtu uchazečů o zaměstání (v %) ženy OZP do 20 let do 25 let nad 50 let bez základního vzdělání nad 6 měsíců nad 12 měsíců
49,9 12,3 3,1 17,5 26,5 24,7 62,9 41,5
Zdroj: Zpracovala autorka na základě údajů o struktuře uchazečů o zaměstnání v regionech k 30. červnu 2013
Hlavním východiskem Jihomoravského kraje v oblasti zaměstnanosti od roku 2012 je strategie „Evropa 2020“ a na ni navazující strategie Národní program reforem České republiky 2011, která si klade za cíl na národní úrovni dosáhnout do roku 2020 zvýšení celkové míry zaměstnanosti ve věkové skupině 20 - 64 let na 75%, z čehož:
u žen ve věku 20 - 64 let na 65 % u starších pracovníků ve věku 55 - 64 let na 55 % snížit míru nezaměstnanosti u mladých osob 15 - 24 let o třetinu oproti roku 2010 snížit míru nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací o čtvrtinu oproti roku 2010. 106
105
Struktura uchazečů o zaměstnání v regionech seřazená podle podílu nezaměstnaných osob k 30. červnu 2013. In:Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2013p1/13.pdf 106 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2012[http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/statisticka_roc]. 2013 [cit. 2014-03-24]. ISBN 978-80-7421-064-8. str. 5
44
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo, aby nástroji a opatřeními aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) byli ze strany Úřadu práce ČR podporováni zejména uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci déle než 5 měsíců; uchazeči o zaměstnání, jimž je kvůli jejich zdravotnímu stavu, věku či péči o dítě věnována při zprostředkování práce zvýšená péče, či uchazeči o zaměstnání, u nichž existuje důvodný předpoklad dlouhodobého setrvání v evidenci Úřadu práce ČR. 107 Z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti byly v posledních letech v celé ČR nejvíce využívány rekvalifikace. V 1. pololetí roku 2013 bylo celkem 14 894 osob zařazeno do rekvalifikací (bez zvolených rekvalifikací). Zvolené rekvalifikace v tomto období využilo 6 619 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 200 více než v předchozím roce. Dále byly ve velké míře využívány nástroje veřejně prospěšné práce a samostatná účelná pracovní místa. Na veřejně prospěšné práce bylo umístěno celkem 16 341 uchazečů, z toho na místa vytvořená v rámci projektů Evropského sociálního fondu (ESF) 13 195 uchazečů. Na společensky účelná pracovní místa bylo umístěno cekem 9 077 uchazečů, z toho 6 668 umístěno v rámci projektů ESF.108 Nejvíce prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti je směřováno do regionů s nejhorší bilancí ukazatelů charakterizujících trh práce. Jihomoravský kraj byl v roce 2013 se svými 11,4 % z celkového objemu finančních prostředků poskytnutými úřadem práce na aktivní politiku zaměstnanosti na třetím místě za krajem Ústeckým (15,6 %) a Moravskoslezským (12,2 %). 109
4.2 Aktivní politika zaměstnanosti v Jihomoravském kraji
V Jihomoravském kraji jsou jako nástroje aktivní politiky zaměstnanosti využívány především různé formy rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa – samostatná výdělečná činnost a chráněná pracovní místa vytvořená pro osoby se zdravotním postižením. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou zde podporovány z projektů Evropského sociálního fondu. V jednotlivých okresech kraje jsou využívány v různé míře. Podstata samotné funkce nástrojů je však všude stejná. Liší se pouze výše příspěvků poskytovaných úřady práce na zřizování pracovních míst.110
107
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2012[http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/statisticka_roc]. 2013 [cit. 2014-03-24]. ISBN 978-80-7421-064-8. str. 5 108 Pracovní místa vytvořená v rámci APZ. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2013p1/16.pdf 109 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2012. Praha, 2013. str. 46-47 110 ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY KRAJSKÁ POBOČKA V BRNĚ. Měsíční statistická zpráva únor 2014. Brno, 2014. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upc r/kp/jhm/statistiky / mesicn_zprava__jmk_2014_ 02.pdf str. 3
45
V 1. pololetí loňského roku bylo v rámci aktivní politiky zaměstnanosti v Jihomoravském kraji podpořeno celkem 5 015 osob, v rámci ČR to bylo celkem 47 505, viz tabulka č. 6. Nejvíce uchazečů bylo zařazeno do rekvalifikačních kurzů (2 022 uchazečů). Větší počty uchazečů o zaměstnání byly podpořeny také v rámci veřejně prospěšných prací či společensky účelných pracovních míst. Bylo zřízeno 63 chráněných pracovních míst a byl zafinancován provoz jednoho takového místa. Novější nástroje APZ jako jsou příspěvek při zapracování, či příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program v tomto kraji využívány nebyly.111 Tabulka č. 6 - Počet podpořených osob (uchazečů/zaměstnanců/OSVČ) v rámci APZ ÚP v 1. pololetí 2013: Jihomoravský kraj
Nástroj APZ
VPP (bez ESF) SŮPM (bez ESF) Chráněná pracovní místa – zřízení Chráněná pracovní místa – provoz Překlenovací příspěvek Příspěvek na zapracování Rekvalifikace bez zvolené rekvalifikace (vč. ESF) Zvolená rekvalifikace VPP – ESF SÚPM – ESF Celkem
390 437 63 1 21 0 2 022 285 1 261 535 5 015
ČR
3 146 2 409 351 81 112 30 14 894 6 619 13 195 6 668 47 505
Zdroj: zpracovala autorka dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí o počtech podpořených uchazečů v rámci APZ v ČR v roce 2013
V letošním roce je situace podobná. Z tabulky č. 7 níže je zřejmé, že k únoru letošního roku bylo nejvíce pracovních míst podpořeno v rámci veřejně prospěšných prací financovaných z Evropského sociálního fondu. Velké množství míst bylo vytvořeno také jako společensky účelná pracovní místa. Za dva měsíce (leden, únor 2014) bylo bez příspěvků ESF financováno celkem 73 společensky účelných pracovních míst. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti bylo v Jihomoravském kraji k 28.2.2014 prostřednictvím příspěvků podporováno celkem 2 947 uchazečů. Kromě veřejně prospěšných prací a samostatně účelných pracovních míst zde bylo vytvořeno několik chráněných dílen pro osoby se zdravotním postižením, či společensky účelná pracovní místa vztahující se k samostatné výdělečné činnosti. Nejčastějšími obory činností, které byly v únoru tohoto roku podpořeny prostřednictvím společensky účelných pracovních míst – samostatná výdělečná činnost, byly obchodní činnosti, kosmetika a účetnictví.112
111
Pracovní místa vytvořená v rámci APZ. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2013p1/16.pdf 112 ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY KRAJSKÁ POBOČKA V BRNĚ. Měsíční statistická zpráva únor 2014. Brno, 2014. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upc r/kp/jhm/statistiky / mesicn_zprava__jmk_2014_ 02.pdf str. 3
46
Tabulka č. 7 – Nejčastěji využívané nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v rámci Jihomoravského kraje v roce 2014
únor 2013
Ukazatel (celkový počet) pracovní místa podpořená v rámci APZ veřejně prospěšné práce (VPP) ESF – VPP společensky účelná pracovní místa (SŮPM) ESF – SÚPM SÚPM – samostatná výdělečná činnost (SVČ) chráněná pracovní místa – SVČ osob se ZP rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání uchazeči a zájemci zařazení do rekvalifikací vč. ESF uchazeči a zájemci, kteří zahájili zvolenou rekvalifikaci vč. ESF
únor 2014
stav od počátku roku k 28. 2. 28. 2. 2013 2014
247 409 316 299 431 114
116 814 299 813 409 187
40 46 25 51 22 17
25 46 73 62 34 14
371
477
552
485
39
131
35
155
Zdroj: zpracovala autorka dle Měsíční statistické zprávy Úřadu práce ČR, krajské pobočky Brno za únor 2014
Program a strategie aktivní politiky zaměstnanosti v Jihomoravském kraji na rok 2014 vychází z:
priorit a cílů politiky zaměstnanosti stanovených MPSV ČR zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. v platném znění vyhlášky č. 518/2004 Sb. v platném znění Normativní instrukce č.1/2014 Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2014 Normativní instrukce č. 32/2009 Nástroje a opatření APZ.113
V roce 2014 pokračuje realizace Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. V rámci Národních individuálních projektů jsou z prostředků Evropského sociálního fondu spolufinancovány tyto nástroje APZ: rekvalifikace a poradenství, společensky účelná pracovní místa a veřejně prospěšné práce. Národní individuální projekty jsou realizovány podle stejné metodiky a pravidel jako nástroje APZ. Regionální individuální projekty jsou určené ke komplexnímu řešení situace konkrétní cílové skupiny při využití více nástrojů a opatření APZ, včetně inovativních a nových nástrojů.114 Cílem aktivní politiky zaměstnanosti v kraji na rok 2014 je zpružnit trh práce, odstranit bariéry omezující určitým skupinám osob vstup na volný trh práce, přispět ke sladění mezi poptávkou a nabídkou po pracovní síle a její kvalifikaci. Důležitá je i aktivizace skupiny 113
Strategie realizace aktivní politiky zaměstnanosti pro rok 2014. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí[online]. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/apz 114 Strategie realizace aktivní politiky zaměstnanosti pro rok 2014. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí[online]. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/apz
47
většinově vyloučené z trhu práce a podpora rodinného i pracovního života. V kraji bude v tomto roce věnována pozornost zejména aktivním a preventivním opatřením pro uchazeče o zaměstnání nejvíce znevýhodněným na trhu práce, tedy již dříve definovaným rizikovým skupinám. 115 Krajská pobočka v Brně se vždy snaží ke klientům přistupovat individuálně. Vedoucí oddělení zaměstnanosti na Úřadu práce v Brně paní PhDr. Helena Vlková při našem rozhovoru zdůraznila důležitost komplexního posouzení kompetence uchazečů o zaměstnání, jejich uplatnitelnosti na trhu práce, ekonomické situaci a ohrožení sociálním vyloučením z důvodu setrvání v dlouhodobé nezaměstnanosti. Vhodnost použití jednotlivých nástrojů je vždy zvažována s ohledem na aktuální situaci na jihomoravském trhu práce a na strukturu uchazečů o zaměstnání. Cílovými skupinami uchazečů o zaměstnání, které jsou v roce 2014 přednostně zařazované do nástrojů APZ v Jihomoravském kraji jsou:
dlouhodobě evidovaní uchazeči o zaměstnání (déle než 5 měsíců) uchazeči do 25 let věku včetně absolventů škol bez praxe uchazeči pečující o dítě do 15 let věku uchazeči starší 55 let věku osoby se zdravotním postižením ženy vracející se z mateřské nebo rodičovské dovolené uchazeči, u kterých je důvodný předpoklad dlouhodobé evidence uchazeči, kterým je potřeba věnovat zvýšenou péči z jiného důvodu bránícího jejich vstupu na volný trh práce, např. ohrožení sociální exkluzí z důvodu setrvávání v dlouhodobé nezaměstnanosti. 116
4.3 Zacílení jednotlivých nástrojů v Jihomoravském kraji Intenzita využití nástrojů APZ je v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje značně rozdílná. Dlouhodobě mezi okresy s nejvyššími počty vytvářených pracovních míst patří nejen v rámci kraje, ale i v rámci celé ČR okres Brno – město (1 767 podpořených osob v roce 2012), Hodonín (1 201 podpořených osob) a také okres Znojmo (932 podpořených osob). V okrese Hodonín převažovala tvorba společensky účelných pracovních míst, v okrese Znojmo dlouhodobě převažuje tvorba míst v rámci veřejně prospěšných prací. Pro Brno je charakteristická výrazná podpora osob zdravotně postižených a mladých uchazečů
115
116
Strategie realizace aktivní politiky zaměstnanosti pro rok 2014. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí[online]. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/apz Strategie realizace aktivní politiky zaměstnanosti pro rok 2014. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí[online]. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/apz
48
o zaměstnání do 25 let. Nejméně míst bylo vytvořeno v nejmenších okresech Jihomoravského kraje, tedy v okresech Blansko (367) a Vyškov (398).117 V tomto roce bylo zatím do rekvalifikačních kurzů zařazeno celkem 636 uchazečů o zaměstnání. Rekvalifikace tvoří zhruba 35% podíl všech nástrojů APZ uplatňovaných v Jihomoravském kraji, viz tabulka č. 8. Ženy jsou zpravidla častějšími účastníky rekvalifikačních kurzů než muži. Je to způsobeno především jejich větší ochotou účastnit se procesu rekvalifikace a také trpělivostí. V kraji se v posledních dvou letech velice využívá také dalšího nástroje, a to odborné praxe mladých do 30 let. Více o tomto nástroji jsem se dozvěděla při rozhovoru s vedoucí referátu trhu práce pro Jihomoravský kraj Mgr. Ivanou Ondrákovou. Rozhovor je uveden níže. V rámci tohoto nástroje bylo do konce března 2014 podpořeno celkem 232 osob (13% podíl na všech nástrojích APZ). Tradičně velmi využívanými nástroji jsou i letos veřejně prospěšné práce a samostatně účelná pracovní místa. V práci níže jsou pak uvedeny počty uchazečů v těchto nástrojích pro jednotlivé okresy kraje. Tabulka č. 8 – Srovnání využívání nástrojů APZ v roce 2014 Jihomoravský kraj
Nástroj APZ
vytvořená místa celkem od počátku roku
VPP (bez ESF) SÚPM (bez ESF) SÚPM – SVČ (bez ESF) Chráněná pracovní místa Překlenovací příspěvek VPP – ESF – OP LZZ SÚPM – ESF – OP LZZ Zvolené rekvalifikace Zvolené rekvalifikace (ESF) Odborná praxe mladých do 30 let Rekvalifikace
126 164 24 249 132 202
počet umístěných uchazečů celkem od počátku roku
procentní podíl využití jednotlivých nástrojů APZ
94 164 68 24 14 118 132 149 212 232 636
5,1 8,9 3,7 1,3 0,8 6,4 7,1 8,1 11,5 12,6 34,5
Zdroj: zpracovala autorka na základě údajů z Úřadu práce, Krajské pobočky Brno o nástrojích APZ 2014
117
Analýza trhu práce v Jihomoravském kraji za rok 2011. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm /statistiky /rocni_zprava__jihomoravsky_kraj__2011_-_internet.pdf str. 37
49
Z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti se v celém Jihomoravském kraji v posledních letech nejvíce využívalo rekvalifikací, na druhém místě jsou společensky účelná pracovní místa, či veřejně prospěšné práce. Dalšími z často využívaných nástrojů v tomto kraji jsou různé programy podporované z Evropského sociálního fondu či zvolená rekvalifikace. Prioritou pro rok 2014 v Jihomoravském kraji je z nástrojů APZ preferovat společensky účelná pracovní místa s příspěvkem na vyhrazení a zaměřit se především na podporu pracovních míst s perspektivou trvalého umístění. Nástroje SÚPM se budou využívat i k podpoře vytváření pracovních míst umožňujících u osob s nedostatečnou praxí či kvalifikací získání nových odborných dovedností a kompetencí pro integraci a další uplatnění na otevřeném trhu práce. Plánuje se využití nástroje samostatných účelných pracovních míst také pro osoby se zdravotním postižením a pro usnadnění vstupu na trh práce těm uchazečům, kteří přijdou o status osoby zdravotně znevýhodněné. Další prioritou pro řady práce v kraji je nabídnutí mladým uchazečům o zaměstnání do 25 let nejlépe do 4 měsíců evidence vhodné zaměstnání, rekvalifikaci, odbornou praxi nebo poradenství. 118
4.3.1 Rekvalifikace V posledních letech se v Jihomoravském kraji uplatňovaly jak specifické rekvalifikace, které většinou vedly ke konkrétnímu pracovnímu uplatnění, tak nespecifické rekvalifikace, jež rozšiřují znalosti a prohlubují možnost všeobecného uplatnění. V průběhu roku 2012 započala realizace nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, tzv. zvolené rekvalifikace. V rámci tohoto nástroje se v prvním roce rekvalifikovalo 6 568 uchazečů o zaměstnání. 119 Po roce 2012 došlo k poklesu počtu účastníků rekvalifikace, což bylo z části ovlivněno zpomalením procesu zařazování účastníků do rekvalifikačních kurzů. Současně dochází k vyhlašování veřejných zakázek na realizaci rekvalifikačních programů. Přednostně byly podporovány rekvalifikace s praktickou částí výuky a profesní rekvalifikace pro konkrétní uplatnění na trhu práce. Úřad práce ČR - Krajská pobočka v Brně, referát zprostředkování a poradenství připravoval realizace rekvalifikací v období letošního roku pro uchazeče o zaměstnání z celého Jihomoravského kraje prostřednictvím projektu Operační program lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) - Národní individuální projekt - „Vzdělávejte se pro růst! – rekvalifikace“. Projekt je financován Evropským sociálním fondem (85%) a ze státního rozpočtu ČR (15%) a dále prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti, která je financována ze státního rozpočtu. Rekvalifikačních kurzů je celá řada. V Jihomoravském kraji se realizují rekvalifikační kurzy pro administrativního pracovníka, barmana, kosmetické 118
119
Strategie realizace aktivní politiky zaměstnanosti pro rok 2014. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí[online]. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/apz MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2012[http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/statisticka_roc]. 2013 [cit. 2014-03-24]. ISBN 978-80-7421-064-8. str.53
50
služby, lakýrníka, malíře, maséra a spousty dalších. Vždy se stanoví rozsah hodin a vstupní kvalifikační předpoklad (základní/střední vzdělání), respektive další předpoklady (zdravotní způsobilost). 120 Do rekvalifikačních kurzů jsou zařazováni především uchazeči se středoškolským vzděláním, kteří si doplňují nebo rozšiřují své znalosti a dovednosti. Rekvalifikovány bývají v podstatě všechny vzdělanostní skupiny uchazečů, včetně uchazečů se základním vzděláním, pro které rekvalifikace znamená získání alespoň nějakého profesního vzdělání. 121 V letošním roce jsou rekvalifikační kurzy cíleny především na mladé uchazeče do 25 let a osoby nad 55 let věku. Mladým uchazečům se základním vzděláním ze sociálně znevýhodněných skupin jsou nabízeny rekvalifikace vedoucí k získání profesní kvalifikace v souladu se zákonem č. 179/2006 Sb.122 Do kurzů stejného či obdobného typu však nebude možno zařadit téhož uchazeče o zaměstnání opakovaně. Výjimkou je podpoření uchazeče o zaměstnání v případě, že k získání potřebné kvalifikace je nutno absolvovat více rekvalifikačních kurzů, či v takovém případě, kdy obnovení či prohloubení kvalifikace rekvalifikačním kurzem přispěje k urychlení získání zaměstnání. Zvolená rekvalifikace, již si uchazeč vybere sám, bude využívána v případech, kdy povede k uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce a je pro něj vzhledem k jeho kvalifikaci, schopnostem a zdravotnímu stavu vhodná.123 Z tabulky č. 9 je zřejmé, že nejvíce uchazečů (236) bylo v letošním roce zatím zapojeno do rekvalifikací v okrese Brno-město. Na druhém místě pak v okrese Vyškov, kde to bylo celkem 105 uchazečů. Největší poptávka po těchto kurzech je ve městech, uchazeči zde přicházejí na úřady práce se zájmem o různé formy kurzů. Nejoblíbenějšími a nejpotřebnějšími jsou současně kurzy zaměřené na počítačové dovednosti. V březnu bylo v Jihomoravském kraji do rekvalifikačních kurzů nově zařazeno 303 uchazečů o zaměstnání. 275 osob v měsíci březnu rekvalifikaci ukončilo. Nejméně rekvalifikovaných osob je v okrese Brno-venkov, kde je zároveň ve srovnání s jinými okresy nižší podíl nezaměstnaných. Při rozhovoru s paní PhDr. Helenou Vlkovou jsem se dozvěděla, že ze všech účastníků rekvalifikačních kurzů v Jihomoravském kraji si zhruba 60% po absolvování úspěšně najde zaměstnání na trhu práce. Toto číslo je pozitivní z hlediska překročení poloviny, očekávala bych však vyšší úspěšnost s ohledem na množství finančních prostředků, které jsou na tento nástroj vynakládány. Tabulka č. 9 dále potvrzuje i fakt, že rekvalifikace patří k nejvyužívanějším nástrojům. V rámci celého kraje tvoří podíl uchazečů v rekvalifikačních kurzech na ostatních nástrojích APZ 33%, přičemž v okrese Břeclav je to téměř 50%.
120
Strategie realizace aktivní politiky zaměstnanosti pro rok 2014. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí[online]. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/apz 121 Analýza trhu práce v Jihomoravském kraji za rok 2011. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky/ rocni_ zprava__jihomoravsky_kraj__2011_-_internet.pdf str. 37 122 Strategie realizace aktivní politiky zaměstnanosti pro rok 2014. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí[online]. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/apz 123 Strategie realizace aktivní politiky zaměstnanosti pro rok 2014. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí[online]. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/apz
51
Tabulka č. 9 – Počet uchazečů zařazených do rekvalifikací v březnu 2014 Uchazeči v rekvalifikaci v roce 2014 Okres, kraj
Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj
uchazeči o zaměstnání k 31.3.2014
5 638 23 238 10 330 7 223 12 916 4 520 9 335 73 200
37 86 1 52 26 50 51
29 100 0 32 35 44 35
72 236 15 71 75 105 62
podíl uchazečů v rekvalifikaci na uchazečích v APZ od počátku roku 33,99 42,83 6,67 44,38 21,31 41,18 38,99
303
275
636
33,2
Březen nově zařazení
ukončili
celkem od počátku roku
Zdroj: zpracovala autorka na základě údajů poskytnutých Úřadem práce, Krajské pobočky Brno o nástrojích APZ 2014
Dlouhodobě jsou poradenské činnosti v Jihomoravském kraji cíleny na tyto obtížně umístitelné skupiny nezaměstnaných: - mladí do 25 let věku - dlouhodobě nezaměstnaní - osoby s žádnou nebo nízkou úrovní kvalifikace - osoby nad 50 let - osoby se zdravotním postižením - osoby pečující o děti do 15 let - nově také na osoby propuštěné v důsledku ekonomické krize. Poradenské aktivity byly v řadě případů provázány s dalšími nástroji aktivní politiky zaměstnanosti.124
4.3.2 Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce společně se společensky účelnými pracovními místy jsou v Jihomoravském kraji při vytváření pracovních míst nejvyužívanějšími nástroji aktivní politiky zaměstnanosti. Od 1.1.2014 do konce března bylo v kraji vytvořeno celkem 126 veřejně prospěšných pracovních míst a na ně umístěno 94 uchazečů o zaměstnání. O veřejně prospěšné práce je zpravidla větší zájem na venkově. Nejvíc těchto míst vznikalo v okrese Brno-venkov. V tomto okrese tvoří uplatňování nástroje veřejně prospěšných prací téměř 13%
124
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2012. Praha, 2013. str. 49-50
52
podíl na všech užívaných nástrojích APZ (viz. tabulka č. 10). Ve městech pak převládají spíše společensky účelná pracovní místa. Cílovou skupinou pro veřejně prospěšné práce byli v Jihomoravském kraji pro rok 2013 uchazeči o zaměstnání, kteří jsou nepřetržitě vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 5 měsíců a jsou ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností.125 V současnosti se tento nástroj v Jihomoravském kraji nejvíce aplikuje na uchazeče s nízkou kvalifikací a na druhém místě pak na osoby starší 50 let. Na místa veřejně prospěšných prací jsou zařazovány i osoby ohrožené sociálním vyloučením. Při rozhovoru s panem Mgr. Petrem Jiráskem, působícím na Úřadu práce-krajské pobočce v Brně v rámci referátu práce, jsem se dozvěděla, že v posledních několika letech neexistuje systém, který by rozlišoval uchazeče jednotlivých rizikových skupin v nástrojích APZ. Úřady práce tedy neevidují například počet osob starších 50 let umístěných na veřejně prospěšné práce, či ženy po mateřské dovolené zařazené do rekvalifikací. Zacílení nástrojů odvozuji tedy zejména ze získaných informací v rámci rozhovorů se zkušenými pracovníky v oboru a také ze statistických zpráv MPSV a Úřadu práce-krajské pobočky v Brně. Tabulka č. 10 – Počet vytvořených míst a umístěných uchazečů na VPP (bez ESF) v březnu 2014 Veřejně prospěšné práce (bez ESF) Okres, kraj
Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj
uchazeči o zaměstnání k 31.3.2014
16 13 50 0 41 6 0
10 9 28 0 41 6 0
procentní podíl umístěných uchazečů na uchazečích v APZ od počátku roku 4,72 1,63 12,45 0 11,65 2,67 1,70
126
94
4,91
vytvořená místa (celkem od počátku roku)
5 638 23 238 10 330 7 223 12 916 4 520 9 335 73 200
umístění uchazeči (celkem od počátku roku)
Zdroj: zpracovala autorka na základě údajů z Úřadu práce, Krajské pobočky Brno o nástrojích APZ 2014
4.3.3
Společensky účelná pracovní místa
V Jihomoravském kraji se jako nástroj aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2014 využívají „nově zřízená společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatele“, „společensky účelná pracovní místa vytvořená za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti“, či „příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání (příspěvek na mzdu)“.
125
Veřejně prospěšné práce. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/apz/verejne_prospesne_prace
53
V letošním roce bylo do konce března v Jihomoravském kraji vytvořeno celkem 169 společensky účelných pracovních míst a na ně umístěn stejný počet uchazečů. Nejvíc těchto míst bývá vytvářeno ve městech. Zejména v okresech Brno-město, Hodonín a Vyškov (viz. tabulka č. 11). V okrese Vyškov představuje tento nástroj zhruba 20% podíl na všech využívaných nástrojích APZ. Za celý Jihomoravský kraj je to přibližně 9% (těchto 9% je pro SÚPM bez podpory ESF), což odpovídá již zmiňované skutečnosti, že společensky účelná pracovní místa společně s veřejně prospěšnými pracemi jsou nejvyužívanějšími nástroji APZ v rámci vytváření nových pracovních míst.
Tabulka č. 11 – Počet vytvořených míst a umístěných uchazečů na SÚPM – vyhrazená místa (bez ESF) v roce 2014 Společensky účelná pracovní místa (bez ESF) Okres, kraj
Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj
uchazeči o zaměstnání k 31.3.2014
0 24 29 8 46 53 4
0 24 29 8 46 53 4
procentní podíl umístěných uchazečů na uchazečích v APZ od počátku roku 0,00 4,36 12,89 5,00 13,07 20,78 2,52
164
164
8,57
vytvořená místa (celkem od počátku roku)
5 638 23 238 10 330 7 223 12 916 4 520 9 335 73 200
umístění uchazeči (celkem od počátku roku)
Zdroj: zpracovala autorka na základě údajů z Úřadu práce, Krajské pobočky Brno o nástrojích APZ 2014
V posledních dvou letech je tento nástroj cílen především na kategorii mladých lidí do 30 let. Právě tito uchazeči projevují o nástroj největší zájem. Kategorii mladých lidí do 30 let zaměstnavatelé dále rozlišují na mladé uchazeče se středoškolským vzděláním do 25 let včetně čerstvých absolventů a na vysokoškolsky vzdělané osoby do 30 let do 2 let od ukončení studia. Druhé místo v tomto nástroji zaujímá riziková skupina uchazečů nad 50 let věku. Na společensky účelná pracovní místa je od počátku roku 2014 umístěno celkem 1 112 uchazečů o zaměstnání. Podmínkou poskytnutí příspěvku na společensky účelná pracovní místa vytvořená za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti je udržet nově zřízené pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání nebo pracovní místo vytvořené uchazečem o zaměstnání za účelem samostatné výdělečné činnosti po dobu alespoň 365 kalendářních dnů. Výše příspěvku na zřízení tohoto nového pracovního místa je posuzována podle předpokládaných kalkulovaných nákladů, charakteristiky zřizovaného místa, situace na trhu práce v Jihomoravském kraji a 54
podle požadavků zaměstnavatele na uchazeče. Náklady musí vzniknout až po uzavření dohody. Poskytnutý příspěvek je účelově vázán – může být použit výhradně za účelem uvedeným v dohodě.126 Nejvíce uchazečů o zaměstnání bylo v rámci tohoto nástroje podpořeno opět v okresech Brno-město a Hodonín. Stejně tomu bylo i v roce 2013. Od začátku letošního roku bylo v celém kraji podpořeno celkem 68 uchazečů (viz tabulka č. 12). V rámci kraje tvoří v roce 2014 tento nástroj přibližně 4% podíl na všech využívaných nástrojích APZ.
Tabulka č. 12 – Počet podpořených uchazečů v rámci samostatné výdělečné činnosti (bez ESF) v roce 2014 Samostatná výdělečná činnost počet umístěných uchazečů Okres, kraj
Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj
stav na konci února
stav na konci března
70 71 63 65 59 38 43 409
78 77 66 71 61 39 41 433
celkem od počátku roku 13 16 8 6 15 5 5 68
procentní podíl podpořených uchazečů na uchazečích v APZ od počátku roku 6,13 2,90 3,56 3,75 4,26 1,97 3,15 3,56
Zdroj: zpracovala autorka na základě údajů z Úřadu práce, Krajské pobočky Brno o nástrojích APZ 2014
Příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání je zaměstnavateli poskytován na úhradu mzdových nákladů na tohoto zaměstnance, včetně pojistného dle § 113 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů a § 26 vyhlášky MPSV č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. Příspěvky jsou v Jihomoravském kraji poskytovány ve výši 10 000 Kč měsíčně na jedno pracovní místo. Dohody se uzavírají na dobu maximálně 12 měsíců. Uchazeče o zaměstnání, stejně jako v rekvalifikacích, nelze podpořit opakovaně.127
126
127
Společensky účelná pracovní místa. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/apz/spolecensky_ucelna_pracovni_ mista Společensky účelná pracovní místa. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/apz/spolecensky_ucelna_pracovni _mista
55
4.4 Řízený rozhovor s vedoucí referátu trhu práce v Jihomoravském kraji, paní Mgr. Ivanou Ondrákovou Požádala jsem paní Mgr. Ivanu Ondrákovou o krátký rozhovor týkající se trhu práce v Jihomoravském kraji. Paní Ondráková byla velice ochotná a sdělila mi mnoho přínosných informací. Níže jsou uvedena některá zajímavá fakta, která doplní rozebíranou problematiku. Z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti se v Jihomoravském kraji nejvíce využívají rekvalifikace, společensky účelná pracovní místa a veřejně prospěšné práce. Přičemž společensky účelná pracovní místa převažují zejména ve městech (hlavně okres Brno-město). Zaměstnavatelé ve městech často nemají zájem na využívání veřejně prospěšných prací. V okrese Brno-město příspěvek úřadu práce na vyhrazení společensky účelného pracovního místa činí 10 000 Kč měsíčně a je poskytován po dobu 6 měsíců. Tento příspěvek se v okresech Jihomoravského kraje může lišit. Využívá se zde také společensky účelných pracovních míst s příspěvkem na zahájení samostatné výdělečné činnosti. V současné době je o tento nástroj APZ velký zájem, od počátku roku je v kraji podpořeno celkem 409 uchazečů o zaměstnání. Uchazečům je poskytnut jednorázový příspěvek na vybavení a do měsíce si mohou zažádat o překlenovací příspěvek. Zejména v okrese Brno-město je tento nástroj velmi využíván. Lidé, kteří mají zájem o zahájení samostatné výdělečné činnosti, se zpravidla nejdříve účastní rekvalifikačního kurzu „Základy podnikání“, jež nabízí Úřad práce, krajská pobočka Brno. Nejčasnějšími obory, které takto vznikají, jsou pracovníci vykonávající osobní službu jako kadeřník, kosmetička, či masér. Dalšími oblíbenými obory jsou pak řemesla a opravy. V souvislosti se společensky účelnými pracovními místy je největší zájem o kategorii mladých lidí do 30 let. Tato kategorie je dále rozlišována na mladé uchazeče se středoškolským vzděláním do 25 let, včetně čerstvých absolventů a na vysokoškolsky vzdělané osoby do 30 let do 2 let od ukončení studia. Na druhém místě v tomto nástroji je pak riziková skupina uchazečů nad 50 let věku. Na společensky účelných pracovních místech je současně od počátku roku 2014 umístěno celkem 1 112 uchazečů o zaměstnání. O veřejně prospěšné práce je zpravidla větší zájem na venkově, především v okresech Brno–venkov a Znojmo. Příspěvek na zřízení veřejně prospěšných prací v okrese Brno–město činí 11 000 měsíčně a poskytuje se po dobu 12 měsíců. Od počátku roku 2014 je na veřejně prospěšných pracích umístěno celkem 930 uchazečů. Tento nástroj bývá v tomto kraji nejvíce aplikován na uchazeče s nízkou kvalifikací, na druhém místě pak na osoby starší 50 let. Dále se výrazně využívá i pro osoby ohrožené sociálním vyloučením. Dalším nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti aplikovaným v Jihomoravském kraji jsou nepochybně rekvalifikace. Ty jsou obecně více využívány ženami než muži. Největší podíl z rizikových skupin na trhu práce mají u rekvalifikací v Jihomoravském kraji především mladí uchazeči po střední škole, velký zájem je současně pozorován u uchazečů ve věku 29 - 39 let. Od počátku roku 2014 je do rekvalifikací zapojeno celkem 608 uchazečů. 56
V Jihomoravském kraji je pozornost zaměřena prioritně na mladé uchazeče do 25 let, tato riziková skupina nezaměstnaných je nejpočetnější. Zaměstnavatelé neradi zaměstnávají absolventy bez praxe. Mnoho absolventů se účastní rekvalifikačních kurzů a v poslední době je na ně aplikován další nástroj aktivní politiky zaměstnanosti – „odborná praxe osob do 30 let věku v organizačních složkách státu“. Tento nástroj je rozšířen a často využíván hlavně v okrese Brno-město, kde sídlí řada státních institucí. Ze zákona se na odbornou praxi v organizačních složkách státu nesmí poskytovat finanční příspěvky z úřadu práce. Poptávka po absolventech je však značná. V praxi vypadá realizace tak, že si státní složky nalézají agentury, které se s úřadem práce dohodnou na výši příspěvku, který by jim mohl poskytnout. Úřad práce agentuře poté poskytne i uchazeče o zaměstnání. Nástroj je v současné době velmi oblíbený. Existuje zájem jak ze strany institucí, tak ze strany absolventů. Praxe trvá 12 měsíců a pokud jsou uchazeči schopní a snaživí, často na pracovištích zůstávají zaměstnaní i v budoucnu. Nástroj je využíván především absolventy středních škol.
4.5 Shrnutí poznatků o nástrojích aktivní politiky zaměstnanosti v Jihomoravském kraji a osobní doporučení
Cílem mé práce bylo zhodnocení zacílení jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti působících na znevýhodněné skupiny osob na trhu práce v Jihomoravském kraji. Vybrané nástroje jsou při vzniku přímo zacíleny na určité rizikové skupiny. Těmito nástroji jsou například chráněná pracovní místa, či pracovní rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením. Dalším tímto nástrojem jsou odborné praxe pro osoby do 30 let věku v organizačních složkách státu, jež jsou cíleny na absolventy škol. Jiné využívané nástroje již takto konkrétně cíleny nejsou.
Data, či statistiky, které by přímo vykazovaly počty uchazečů jednotlivých rizikových skupin zařazených do nástrojů APZ nejsou k dispozici. Úřad práce-krajská pobočka v Brně využívá ke zpracování dat systém OKpráce od společnosti OKsystém. Tento systém však nedokáže třídit uchazeče z kategorií rizikových skupin do jednolivých nástrojů APZ. Úřad práce ČR tak podrobné statistiky v současné době nevede ani jiným způsobem. Z toho plyne mé doporučení zřídit systém, či zavést podrobnější statistiky zařazování uchazečů do nástrojů APZ. Navrhovaný systém by dokázal rozlišit počet žen, absolventů, osob starších 50 let, mladistvých uchazečů o zaměstnání a dalších skupin zařazených do aplikovaného nástroje. V budoucnu by se tak zařazení uchazečů mohlo urychlit a největším přínosem by bylo právě jejich vhodné zařazení. Často dochází k tomu, že na vytvořených pracovních pozicích v rámci APZ zůstane pár neobsazených míst, kam by pracovník úřadu práce rád zařadil některé uchazeče nehledě na to, zda je zrovna onen nástroj pro něj tím nejvhodnějším.
57
Pro rok 2014 jsou cílovými skupinami přednostně zařazovanými do nástrojů APZ v Jihomoravském kraji dlouhodobě evidovaní uchazeči o zaměstnání, uchazeči do 25 let věku včetně absolventů škol bez praxe, uchazeči pečující o dítě do 15 let věku, uchazeči starší 55 let, osoby se zdravotním postižením a ženy vracející se z mateřské nebo rodičovské dovolené.
Některé z nástrojů APZ v Jihomoravském kraji využívány nejsou. Patří sem příspěvěk při zapracování či příspěvěk při přechodu na nový podnikatelský program. Naopak nejvíce využívanými nástroji jsou rekvalifikace, veřejně prospěšné práce či společensky účelná pracovní místa.
Rekvalifikace jsou nepostradatelnou součástí jakéhokoliv procesu zařazování uchazečů do zaměstnání, díky nim je zaměstnatelnost posilována z dlouhodobého hlediska. Doporučila bych proto využití rekvalifikací především pro všechny uchazeče, kteří jsou evidováni na úřadu práce po delší dobu. Absolventi vysokých škol do rekvalifikačních kurzů odmítají nastoupit a nejeví o ně zájem. Doporučuji tedy zavedení jiných složitějších forem rekvalifikací, které se budou těmto vzdělaným lidem jevit přínosné. Je důležité, aby byly rekvalifikace přizpůsobovány požadavkům a vzdělání uchazečů a zároveň situaci na trhu práce. V současné době je na trhu práce v Jihomoravském kraji poptávka po lidech způsobilých pro práci s počítači. Jako vhodný rekvalifikační kurz doporučuji zejména základy práce s počítačem, především pro ženy po mateřské dovolené či starší osoby, které do styku s novější technikou dosud nepřišly. V letošním roce jsou v Jihomoravském kraji rekvalifikace cíleny především na mladé uchazeče do 25 let, osoby nad 55 let věku, osoby se zdravotním postižením a také osoby s žádnou nebo nízkou úrovní kvalifikace.
Veřejně prospěšné práce společně se společensky účelnými pracovními místy jsou v Jihomoravském kraji při vytváření pracovních míst nejvyužívanějšími nástroji aktivní politiky zaměstnanosti, přičemž veřejně prospěšné práce převažují zejména na venkově. Ve městech je pak častější využití nástrojů společensky účelných pracovních míst. V současnosti se tento nástroj v Jihomoravském kraji nejvíce aplikuje na uchazeče s nízkou kvalifikací a na druhém místě pak na osoby starší 50 let. Na místa veřejně prospěšných prací jsou zařazovány i osoby ohrožené sociálním vyloučením, v menší míře pak i jiné skupiny nezaměstnaných, např. uchazeči s nízkou kvalifikací.
Společensky účelná pracovní místa jsou v tomto roce cílena na kategorii mladých lidí do 30 let. Na druhém místě v tomto nástroji je pak riziková skupina uchazečů nad 50 let věku. Doporučila bych využití tohoto nástroje ve větší míře. Mnoho uchazečů již jistou kvalifikaci má, je tedy škoda posílat je na místa veřejně prospěšných prací, když mohou rozvíjet své schopnosti a pracovní morálku v rámci takto vytvořených pracovních míst. Tento nástroj je u uchazečů obecně oblíbenější než veřejně prospěšné práce, dle mého názoru je i více motivuje. 58
Dalším, spíše obecným doporučením, je udržování a posilování spolupráce se zaměstnavateli, veřejnou správou a dalšími subjekty působícími na trhu práce v Jihomoravském kraji a celé ČR. Právě zaměstnavatelé jsou ti, kteří rozhodují o vytváření nových pracovních pozic pro uchazeče o zaměstnání. Zvláště pak ve městech je tato spolupráce nezbytná pro fungování systému politiky zaměstnanosti.
Doporučuji posílení účinnosti všech nástrojů politiky zaměstnanosti působících na rizikové skupiny nezaměstnaných především v okresech Hodonín a Znojmo, kde je podíl nezaměstnaných nejvyšší. Zejména absolventi škol a ženy by měli být v přístupu na trh práce podporováni a motivováni. Podporovala bych tedy techniky vyhledávání zaměstnávání a rozvoj klíčových dovedností, zejména v oblasti informačních technologií.
59
ZÁVĚR
Ztráta zaměstnání či neschopnost najít si uplatnění může být jednou z nejvíce stresujících událostí v životě. Většina lidí spoléhá na své výdělky z práce pro udržení životní úrovně a mnoho z nich nevidí v práci pouhý příjem, ale také smysl svého konání. Ztráta zaměstnání znamená snížení životní úrovně dnes a také nejistotu do budoucna. Proto nemůže být překvapením, že politici ve svých volebních kampaních často hovoří o tom, jak svými navrženými opatřeními pomohou vytvářet pracovní místa. Díky aktivní politice zaměstnanosti je mnohým uchazečům pomáháno při hledání uplatnění na trhu práce. Prostředky politiky zaměstnanosti však musejí být vynakládány co nejefektivněji tak, aby byly minimalizovány případy, kdy je nástroji aktivní politiky zaměstnanosti podpořen uchazeč o zaměstnání, jemuž je možné nalézt vhodné zaměstnání na volném trhu práce. Úkolem politiky zaměstnanosti je především zpružnit trh práce a odstranit bariéru omezující určité skupiny osob ve vstupu na volný trh práce. Důležité je zaměřit se na komplexní využití nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Volba jejich vhodné kombinace je klíčovým faktorem při rozhodování o strategiích aktivní politiky zaměstnanosti. Na většinu rizikových skupin nezaměstnaných lze použít více nástrojů a opatření politiky zaměstnanosti. Cílem mé práce bylo zhodnotit zacílení jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na rizikové skupiny nezaměstnaných v Jihomoravském kraji. Bohužel data, která by tuto cílenost prokázala konkrétními čísly, neexistují. Mým zásadním doporučením po zpracování této práce je právě evidence a rozlišení uchazečů z rizikových skupin v jednotlivých nástrojích a větší pozornost při vybírání nástroje pro každého uchazeče. Uchazeči sami mnohdy netuší, jak pestrá škála jednotlivých nástrojů a rekvalifikačních kurzů existuje. Je tedy na pracovnících úřadu práce, aby byli při své práci aktivní a ochotni každému pomoci. Stanoveného cíle práce pak bylo dosaženo díky dostupným zdrojům a především informacím získaným od pracovníků úřadu práce, kteří jsou v této problematice zběhlí. Přínosem práce pro mne samotnou bylo nahlédnutí do celé problematiky fungování trhu práce zblízka. Zajímavé bylo vyslechnout zkušenosti a názory lidí pracujících s nezaměstnanými občany v Jihomoravském kraji. Jejich úloha zajisté není jednoduchá. Je zde zřejmý i lidský faktor, kterému se při práci s lidmi nelze vyhnout. Nedovedu si představit, že by jednotlivé uchazeče na trhu práce do nástrojů APZ zařazovaly stroje či počítače. Dle mého názoru je velice důležité vyslechnout uchazeče o zaměstnání, posoudit komplexně jeho situaci a poté se rozhodovat o zařazení a uplatnění v rámci politiky zaměstnanosti. Sama budu jednou absolventkou školy, či ženou na mateřské dovolené, uvědomuji si proto důležitost státních politik, jakými je aktivní politika zaměstnanosti.
60
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]
Employment policy. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2011. ISBN 978-92-79-20604-7
[2]
HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. ISBN 978-80-7368-522-5.
[3]
JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. ISBN 80-7079-635-9.
[4]
MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální nakladatelství, 2002. ISBN 80-86429-08-3.
[5]
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2012. Praha, 2013.
[6]
SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3048-8.
[7]
SIROVÁTKA, Tomáš. Politika pracovního trhu. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 1995. ISBN 80-210-1251-X.
[8]
ŠIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce a. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007. ISBN 978-80-248-1416-2.
[9]
The Evaluation of Active Labour Market Policies. Bodmin: MPG Books Ltd, 2007. ISBN 978-1-84542-846-4.
problém.
Praha:
Sociologické
[10] VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, Helena KOLIBOVÁ a Alina KUBICOVÁ. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-8581976-2. [11] VÚPSV PRAHA. Měnící se rizika a šance na trhu práce: Analýza postavení a šancí vybraných rizikových skupin na trhu práce [online]. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2006 [cit. 2014-03-25]. ISBN 80-87007-07-7. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_188.pdf
61
INTERNETOVÉ ZDROJE
[1]
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2012[online]. 2013 [cit. 2014-03-24]. ISBN 978-80-7421-064-8. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/statisticka_rocenka_trhu_prace_v_cr_v_roce_2012.pdf
[2]
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013. 2013, 75 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2013p1/anal2013p1.pdf
[3]
ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY KRAJSKÁ POBOČKA V BRNĚ. Měsíční statistická zpráva únor 2014. Brno, 2014. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upc r/kp/jhm/statistiky/mesicn_zprava_jmk_2014_02.pdf
[4]
Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2013p1/anal2013p1.pdf
[5]
Strategie realizace aktivní politiky zaměstnanosti pro rok 2014. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí[online]. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/apz
[6]
Analýza trhu práce v Jihomoravském kraji za rok 2011. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky/rocni_zprava_jihomoravsky_kraj__2011_in ternet.pdf
[7]
Stručná charakteristika Jihomoravského kraje. In: Jihomoravský kraj [online]. 2013 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=27204&TypeID=2
[8]
Pracovní místa vytvořená v rámci APZ. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2013p1/16.pdf
[9]
Struktura uchazečů o zaměstnání v regionech seřazená podle podílu nezaměstnaných osob k 30. červnu 2013. In:Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2013p1/13.pdf
[10] Veřejně prospěšné práce. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/apz/verejne_prospesne_prace
62
[11] Nezaměstnanost v prosinci 2013. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/2014/01/2014_01_09_tz_nezamestnanost_prosinec _2013.pdf [12] Společensky účelná pracovní místa. In: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/apz/spolecensky_ucelna_pracovni_mista [13] Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji. In: Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/nezamestnanost_v_jihomoravskem_kraji_k_31_3_ 2013
63
PŘEHLED LEGISLATIVY: - Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti - Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách v ČR - Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) - Vyhlášky č. 518/2004 Sb. v platném znění - Normativní instrukce č.1/2014 Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2014 - Normativní instrukce č. 32/2009 Nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti
SEZNAM ZKRATEK APZ
aktivní politika zaměstnanosti
ESF
Evropský sociální fond
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
OZP
osoby se zdravotním postižením
OP LZZ
Operační program lidské zdroje a zaměstnanost
OSVČ
osoba samostatně výdělečně činná
SÚPM
společensky účelná pracovní místa
SVČ
samostatná výdělečná činnost
ÚP ČR
Úřad práce České republiky
ÚSV – SOŠ
úplné střední vzdělání – střední odborná škola
ÚSV
úplné střední vzdělání
VOŠ
vyšší odborná škola
VPP
veřejně prospěšné práce
ZP
zdravotní postižení
64
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Počet osob podpořených v rámci APZ v 1. pololetí 2013………………………... 27 Graf č. 2: Podíl nezaměstnaných osob v okresech Jihomoravského kraje a v ČR………….. 43 Graf č. 3: Struktura nezaměstnaných v Jihomoravském kraji podle vzdělání………………. 43
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Tabulka č. 2: Tabulka č. 3: Tabulka č. 4:
Počet uchazečů podpořených v rámci APZ v 1. pololetí 2013……………….27 Míra ekonomické aktivity obyvatel 15-64 let podle dosaženého vzdělání…...40 Vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji.………………………….......42 Průměrná míra nezaměstnanosti/podíl nezaměstnanosti osob v okresech Jihomoravského kraje v letech 2009-2013……………………………………42 Tabulka č. 5: Struktura uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji podle podílu nezaměstnaných osob k 30. červnu 2013……………………………………..44 Tabulka č. 6: Počet podpořených osob (uchazečů/zaměstnanců/OSVČ) v rámci APZ ÚP v 1. pololetí 2013.………………………………………………………….....46 Tabulka č. 7: Nejčastěji využívané nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v rámci Jihomoravského kraje v roce 2014………………………………………...….47 Tabulka č. 8: Srovnání využívání nástrojů APZ v roce 2014……………………………….49 Tabulka č. 9: Počet uchazečů zařazených do rekvalifikací v březnu 2014………………… 52 Tabulka č. 10: Počet vytvořených míst a umístěných uchazečů na VPP (bez ESF) v březnu 2014…………………………………………………………….......................53 Tabulka č. 11: Počet vytvořených míst a umístěných uchazečů na SÚPM – vyhrazená místa (bez ESF) v roce 2014………………………………………………………...54 Tabulka č. 12: Počet podpořených uchazečů v rámci samostatné výdělečné činnosti (bez ESF) v roce 2014………………………………………………………...55
65
66
