Z obecního úřadu Co nového v obci

Z obecního úřadu Co nového v obci Poplašná siréna v naší obci je dnes spouštěna centrálně z Rychnova nad Kně nou. A tak si v sobotu 8.2.2003 po poledni asi nejeden z nás myslel, e právě houkající siréna povolává naše hasi e opět na pomoc jinam. Avšak jak se později ukázalo, posila přijí děla nopak do Deštného. Na kopci pod Vyhlídkou nad Národním domem se vznášel hust d m, kter se bohu el za nedlouho změnil v mohutné oran ové plameny. Za jasného zimního dne poslední chalupa na kopci vpravo od cesty lehla do základů popelem. Objekt byl pro hasi skou techniku nedostupn . Celé je o to smutnější, e chalupa po letitém úsilí několika nadšenců vypadala celkem k světu. Pro shořela šetří policie. Štěstí v neštěstí měli majitelé – Střední průmyslová škola elektrotechnická Pardubice: chalupu měli nově od podzimu pojištěnu, zále í však jak. I přes to, e zbyla jen suť, má SPŠE nové nadšence, kteří mají chuť se do všeho znovu pustit. Hotel Praha o kapacitě 47 lů ek by měl 1.7.2003 zahájit provoz. Majitel hotelu RENOVA Solnice hledá nájemce i provozovatele. Zájemci se mohou přihlásit na tel. 608 028 266 nebo [email protected]. Bli ší o tomto hotelu uvádíme v jiném lánku. Během posledních dvou měsíců zahájili oficiálně svou ubytovací innost v soukromí další dva ubytovatelé. Svou innost ke konci března ukon ila paní tvrte ková v chatě Jasna a nyní je se sv m man elem v Hotelu Panorama. Únorová akustická zkouška sirén byla slyšet jen vzdáleně z okolních obcí. Jak se ukázalo, naše poplachová siréna provozuschopná nebyla. Byla opravena a v březnu ji houkala. Tyto akustické zkoušky se konají v dy první středu v měsíci ve 12 hodin. Koncem února jsme se dostali do problémů s vodou. Za alo to poruchou na sídlišti, kterou se podařilo zdárně opravit. Nezůstalo však u jednoho. Ukázalo se, e nejde erpadlo v pomocné studni, které muselo b t vyměněno za nové. To u se nedostávalo vody v penzionu Veba, na chatě Jiskra a rekrea ním zařízení Orlické nemocnice Rk., co je velmi nepříjemné, zejména o jarních prázdninách, kdy jsou chaty plné hostů. Jen e voda ani po těchto dvou opravách nijak nepřib vala. Aby toho tedy nebylo málo, při dalším hledání pří in bylo zjištěno, e nepracuje další erpadlo na 100%, druh den u vůbec. Tentokrát dole ve vrtu. Bohu el i to bylo třeba vyměnit za nové. V měna v etně montá e proběhla během měsíce března. Zavírání jednotliv ch větví při no ní pohotovosti našich zaměstnanců ukázalo na další únik vody. Opět sídliště! „Hleda ům“ - odborn m firmám zab vajícím se vyhledáváním poruch se přesné místo na poprvé nepodařilo najít. Tak toto se odehrálo během tří- tyř dnů. Ur ité rezervy vody samozřejmě jsou, ale eho je moc, toho je příliš! A sezóna v plném proudu! Proto velk dík patří právě „našim chlapům“, kteří, byť v tu dobu mnoho nespali, dokázali situaci zvládnout tak, e mnozí z vás o těchto vodovodních trablích neměli ani tušení. V létě nás ekají v rámci „Kulturního léta“ financovaného převá ně z dotace z mezinárodních peněz v rámci programu Phare CBC tyto akce: Obecní slavnosti aneb100 let hasi ského sboru v Deštném (19.7.), Ochotnick divadelní festival ( erven), Obnovování tradic řemesel aneb Tavení skla dřevem (za átek srpna) a Ka en ino lou ení s létem (konec srpna nebo za átek září).

1

Bylo zamítnuto několik ádostí do DPS. Jedni nesplňovali podmínky tím, e byli z míst Deštnému vzdálen ch. V dyť přeci náš DPS byl stavěn právě pro lidi místní a blízkého okolí. Druzí, a koliv z blízkého okolí byli, neměli akutní potřebu t kající se bydlení a jejich zdravotní stav to také nutně nevy adoval. Dnes je volná pouze jedna garsoniéra, která slou í jako rezerva právě pro případné akutní případy. OÚ povolil s. r. o. REAL SPEKTRUM HK z Hradce Králové pokácení 29 ks bříz a náletov ch dřevin v lokalitě proti Kuncov m a areálu b val ch „Sběrn ch surovin“, a to z důvodu zam šlené v stavby a úpravy okolí. Pokácení 3 vzrostl ch bříz, 2 olší a náletov ch dřevin bylo povoleno také a. s. V E Hradec Králové, kde důvodem je další etapa rekonstrukce doškolovacího střediska Jitřenka. Pokácení 2 bříz, 1 smrku a 1 olše bylo rovně na základě ádosti povoleno Zdeňce a Václavu Drašnarov m, kde stromy dorůstají do vedení vysokého napětí a podmá ené stromy za větru ohro ují dům. Všechna rozhodnutí byla vydána za podmínek, e kácení bude provedeno v době vegeta ního klidu stromů a bude zajištěna náhradní v sadba. Povolení OÚ ke kácení dřevin rostoucích mimo les je nutné ke kácení stromů o obvodu kmene nad 80 cm měřeného ve v šce 130 cm nad zemí nebo na souvislé keřové porosty o celkové ploše větší ne 40m2. K písemné ádosti, která musí obsahovat po et a druh stromů, adresu adatele apod., je pak třeba dolo it nákres těchto stromů v situa ní mapce a v pis z katastru nemovitostí, kter dokládá, e pozemek, na něm se dřevina nachází je v majetku adatele, popř. písemn souhlas majitele pozemku s kácením. Za vydání rozhodnutí se neplatí ádn poplatek, tudí je zbyte né pokoušet se kácet stromy „na erno“. Vegeta ní klid je od 31.3. do 31.10., tudí při podávání ádostí je třeba myslet na to, e i samo rozhodnutí nab vá platnosti 15 dnů a teprve pak se mů e kácet! LZ

Zastupitelstvo obce jednalo Třetí zasedání zastupitelstva obce Deštné se konalo ve tvrtek 27. února 2003 od 18 hodin v místní hasi ské zbrojnici. Zú astnilo se jej 13 (později 14) zastupitelů a 7 hostů. Zastupitelstvo obce během svého dvouhodinového jednání vzalo na vědomí zprávu o innosti obecní rady za uplynulé tři měsíce a zprávu o hospodaření obce za rok 2002. Zastupitelstvo obce na tomto zasedání schválilo předlo en návrh rozpo tu obce na rok 2003. Dále pak schválilo financování podílu obce na v stavbu zděné trafostanice za hotelem Národní dům z peněz získan ch prodejem akcií. Je zde třeba podotknout, e bez finan ní příspěvku obce by k rekonstrukci trafostanice tě ko došlo, při em dle vyjádření odborníků z V E je potřeba situaci řešit, proto e TS v majetku obce je v havarijním stavu. Tento problém nás tí í ji delší dobu. A tak se několika jednáními došlo ke kompromisu: nová trafostanice „schová“ vlastně dvě stávající TS do jednoho dome ku, a mělo by to b t ještě letos. Návrh stavby vypadá moc pěkně a tím se přispěje i ke zlepšení centra obce. Jednomyslně byl schválen i návrh rozpo tu na rok 2003 a hospodaření za rok 2002 dobrovolného svazku obcí Region Orlické hory, jeho je Deštné dlouholet m lenem. Stejně tak zastupitelstvo obce schválilo úpravu rozpo tu obce k 31.12.2002. Schválen byl rovně záměr v stavby rekrea ního objektu p. ing. Libora Buriana na pozemku . 64/1 v k.ú. Jedlová (na zbořeništi). Tato studie se nevymyká podmínkám ur en m pro stavbu objektů v obci. Schválen byl návrh p. Pochobradského ohledně zabezpe ení posilovacího vrtu u hlavního vodojemu ochrann m plotem. Zastupitelstvo obce se zab valo ádostí o odkoupení pozemku přítomn ch adatelek paní Matějkové a Musilové. Jednalo se o odkoupení ideální poloviny pozemku, jeho je obec spoluvlastníkem. Nabízená cena za 843 m2 tedy inila 42.150,- K . Rada obce navrhovala neprodat pozemek za méně ne 150,- K /m2. Pan Štěp vzhledem k atraktivnosti lokality a zainvestovanému pozemku navrhl 200,- K /m2. O tomto protinávrhu nechal starosta obce hlasovat (1-7-6). Diskutovala se i mo nost pozemek zatím neprodávat. Žadatelky se vyjádřily v tom smyslu, e v ádném případě nedají souhlas k tomu, aby zde v bu-

2

doucnu stál další dům, v případě, e by byl pozemek prodán jiné osobě. Nastala patová situace. Nov odhad by v tuto chvíli nic nevyřešil, neboť je pozemek veden jako trval travnat porost (i tak je nabízená cena vyšší). Vyřešit situaci s majitelkami bylo ji třeba v návaznosti na další věci (změna u ívání stavby, pronajímání, místní poplatky, ale i nutnosti pravidelného udr ování tohoto pozemku apod.). Znovu se tedy zastupitelstvo vrátilo k návrhu 150,- K /m2, se kter m se zdálo, e paní Matějková a Musilová souhlasí, i kdy je to cena 3x vyšší ne původně navrhovaly. Hlasování 9-2-3 tedy rozhodlo o prodeji pozemku pod parcelním íslem 65/3 paní Matějkové a Musilové za cenu 150,- K /m2. V diskusi se pan Pochobradsk dotázal na majitele isti ky v Jedlové a poukázal tak na problém z hlediska ivotního prostředí. Oprava OV je nutná. A to je problém. Majitel – INGSTAV Brno ji dnes vlastně neexistuje a stavba OV nikdy nebyla dota ena ke kolaudaci. Tímto problémem se zab valo zastupitelstvo ji v dřívějších letech, byť to nebyl přímo „jeho“ problém, přesto se sna il najít spole né řešení na kterém nyní „pracuje“ zbytkov okresní úřad (převod pozemku). Paní Kollárovi ová se dotkla akce „Kulturní léto“. Zjišťovala představy, termín konání, potřeby a financování ásti zejména připravovaného divadelního festivalu. Pan Kuchař upozornil na nesvítící polovinu světel na Plasnicích. Světla budou prohlédnuta na jaře, kdy se bude pokra ovat v rekonstrukci veřejného osvětlení v obci. Dále pan Kuchař upozornil na zni enou obecní cestu na Plasnicích směrem ke chlévu. Zjara, a roztaje sníh, bude provedena revize v terénu, bude navr eno řešení a hledány mo nosti zdrojů financování této opravy. Paní Kollárovi ová upozornila na vytápění v hasi ské zbrojnici. Plynové topení je drahé. Pokud se netopí stále, zdi promrzají, po akci se okna opotí, zdi plesniví. Na nejednom místě zdi praskají. Zatopením na nárazovou akci se prostor nevytopí, co všichni pocítili na vlastní ků i. Snaha řešit tento problém tu byl ji několikrát. Jak řekl pan Bittner, je několik návrhů. Posílit spole ensk sál o krbová kamna. Ale kdo půjde na dřevo? Kdo bude topit? Asi by docházelo k dohadům. Další mo ností jsou akumula ní kamna. Ta zase ukrojí ji z tak malého prostoru. Přímotopy? Jin m řešením by bylo vyu ít stávající radiátory, popř. je posílit a plyn zaměnit uhlím. Zde opět nará íme na problém, kde by bylo uhlí uskladněno a kdo by topil. Pan Hofman navrhuje ponechat zařízení tak, jak je, v etně otopu. Uvolnit z rozpo tu pro hasi skou zbrojnici ur it finan ní obnos, kter by zaplatil temperování v sálu. Neboť jak se domnívá, ka d zásah, ať se jedná o stavební nebo pořizovací investice, by obec vyšel drá . Zastupitelstvo obce ulo ilo radě obce zab vat se tímto problémem s tím, e tato otázka bude opět otevřena na jednání příštího zastupitelstva. LZ Obec Deštné v O.h. prodá 5 ks kontejnerů typu BOBR za 3.000,- Kč/kus. Bližší informace na OÚ. Mobilní svoz nebezpečných odpadů

V sobotu dne 19. dubna 2003 opět uskute ní Podorlická skládková spole nost s. r. o. Křovice pravideln mobilní svoz nebezpe n ch odpadů za stejn ch podmínek jako posledně. Jejich stanoviště bude jako v dy v areálu OV. Konkrétní as bude upřesněn na plakátech a hlášením místního rozhlasu.

Spolupráce s polskými partnery obnovena Ve středu 19. března jednala senátorka Václava Domšová, představitelé obcí Sedloňov Zdeněk Schwarz, Olešnice v Orlick ch horách Luboš Schejbal a Deštné v Orlick ch horách Luboš Domša a projektov mana er Euroregionu Glacensis Jaroslav Štefek s kolegy z partnerského města Dušníky, v jejich ele byl tamní starosta Bolesław Krawczyk

3

V mimořádně přátelské a vstřícné atmosféře jednání, je se vedlo v zasedací síni městského úřadu, prezentovaly obě strany aktivity jednotliv ch obcí ( např. Deštenské kulturní léto i olešnick majáles 17. května), stejně tak dalších obcí ze Svazku obcí Region Orlické hory i Dušníků. Obě strany se dohodly na koordinátorech spolupráce; z eské strany se jím stal rychnovsk Euroregion Glacensis a z polské strany dušnické Biuro Informacji Turystycznej. Dojednán byl mj. ákovsk fotbalov miniturnaj příhrani ních měst 27. ervna v Dušníkách a esko – polské setkání u Masarykovy chaty na Šerlichu 24. května, odkud se turisté vydají do Zieleńce a Dušníků; dále pak polsk projekt Cesty přátelství, kter spojí Dušníky, Levín, Olešnici, Deštné v Orlick ch horách a Orlické Záhoří. Reáln je projekt Euroregionu Glacensis „Multimediální prezentace příhrani ní spolupráce“, kter finan ně podpořila grantem Evropská unie z programu Phare CBC. Zatímco polská strana má připraven reáln projekt obnovy rozhledny na Vrchmezí ( polsky Orlica ), na eské straně je v stavba rozhledny na Velké Deštné zatím ve stadiu návrhů. Dušníky mají navázány přátelské kontakty s německ mi městy Bad Sulz ( od roku 2001 ) a Hoya / Weser ( 1997 ), francouzsk m Audun le Tiche ( 1996 ), z naší republiky pak s Nov m Městem nad Metují ( 1997 ) a s Deštn m, Olešnicí v Orlick ch horách a Sedloňovem ( spole ně 1999 ), s nimi sv mi katastry Dušníky sousedí. Josef Krám +FOTO Jedním z hlavních důvodů tohoto setkání bylo obnovení přátelsk ch vztahů mezi obcemi Deštné v O.h., Sedloňov a Olešnice v O.h. s polsk mi Duszniki Zdrój, se kter mi mají tyto obce spole nou hranici a uzavřenou partnerskou smlouvu od roku 1999 . Na obou stranách však po loňsk ch komunálních volbách došlo ke změnám na postech starostů, tudí bylo nutné vztahy obnovit a vyjasnit si okruhy spolupráce. Zdá se, e spole n ch projektů a aktivit bude hodně, pokud by se podařilo realizovat alespoň desetinu z navrhovan ch akcí, měli bychom se na co těšit. Škoda jen, e stále ještě nefunguje hrani ní přechod v Orlickém Záhoří, abychom k našim polsk m partnerům měli blí . -dom-

Telefonní čísla a seznam pracovníků našeho pověřeného města Dobrušky Městská policie L. Adamec J. Pechar

725 802511 494 629572 494 629573

Bc. Jaromír Bořek Pavel Chmelař

725 086531 794 623051, 721 886 683

CO, krizové řízení správa městsk ch lesů

Finanční odbor (odloučené pracoviště v Solnické ul. čp. 57) P. Hovorková 494 623125 popl. za odpady a psy J. Kašparová poplatky za hroby

4

Odbor výstavby A. Retzer 494 629568 i fax vedoucí odboru J. Ul ová 494 629565 stavební povolení Ing. R. Jirásková 494 629566 stavební povolení B. Tupcová 494 629567,723 073740 stavební povolení M. Vrátn 494 629569,606 650344 investice I. Kozáková 494 629570 regionální rozvoj J. Vejrová 494 629571 územní plánování Odbor životního prostředí Ing. J. Netík 494 629588 vedoucí Ing. J. Bartoš 494 629559 voda (velká, istá) J. Pilná 494 629560 OV Ing. V. Šmídová 494 629561 odpady, ovzduší I. Martínková 494 629562 ZPF J. Kupka 494 629563 kanalizace, stromy M. Pochobradsk 494 629564 lesy Odbor vnitřních a správních věcí (nám. F. L. Věka p. 32, II. patro) M. Tely ka 494 629551 vedoucí M. Dvořá ková 494 629553 evidence obyvatel, cestovní pasy, ob anské průkazy R. Svatoňová 494 629554 evidence obyvatel, cestovní pasy, ob anské průkazy V. T fová 494 629555 evidence obyvatel, cestovní pasy, ob anské průkazy J. Ulrychová 494 629556 matrika S. Štěpánková 494 629557 matrika Odbor soc. a zdravotních věcí (nám. F. l. Věka, p. 26, II. patro) Ing. Matoušová 494 629621 vedoucí D. Kořínková 494 629618 sociální dávky M. Přikrylová 494 629619 sociální dávky M. Tomášová 494 629620 sociální dávky M. Klapalová 494 629622 pé e o rodinu a dítě J. Role ková, DiS 494 629623 pé e o rodinu a dítě R. Šreibrová 494 629624 kurátorka B. Matys 494 629625 romsk poradce a civilní slu ba Bc. J. Šitler 494 629626 kompenza ní pomůcky R. Sobotková 494 629627 kompenza ní pomůcky Odbor školství a kultury (nám. F. L. Věka p. 26, III. patro) Ing. J. Polá ková 494 629617,725 207350 vedoucí P. Slavík 494 629614 L. Mi eková 494 629615 J. Cejnarová 494 629616 T. Šťástek 494 629613,602 843272 informatik H. Zemánková 494 629611 informatik Odbor dopravy (Komenského ul. 629, b val TELECOM) V. Tošovsk 494 629517 vedoucí

5

Ing. R. Antl L. Kirschlager P. Brandejs M. Tomeňuk R. Kře ek P. Rufr A. Drábková S korová L. Lánská

494 629511 494 629513-4 494 629515 494 629516 494 629518 494 629519 494 629520-1 494 629523 494 629524

dovozy přestupky zkušební komisař zkušební komisař pokladna stavby registr vozidel registr řidi ů silni ní hospodářství

Úředníci Krajského úřadu Královéhradeckého kraje – několik faktů a čísel K dnešnímu dni (14. 2. 2003) má Krajsk úřad Královéhradeckého kraje 335 zaměstnanců, ke konci minulého roku to bylo 213 pracovníků. Na základě zákona . 320/2002 Sb., o změně a zrušení někter ch zákonů v souvislosti s ukon ením innosti okresních úřadů, přešlo od 1. ledna 2003 na kraj 143 funk ních míst, tj. mo ného po tu zaměstnanců s innostmi a agendami. Tato místa byla na královéhradeck úřad převedena ze všech pěti zrušen ch okresních úřadů, avšak v tomto plném po tu pracovníci nenastoupili. Od letošního nového roku jsou na všechna místa úředníků vypisována v běrová řízení. Vzhledem k tomu, e kraje mají povinnost zabezpe it i innosti vypl vající ze zákonů, které nabyly ú innosti k 1.1.2003, a nejsou ve změnovém zákoně obsa eny (to znamená, e je ještě okresní úřady nevykonávaly, jako např. zákon . 76/2002 o integrované prevenci, zákon 320/2001 Sb. o finan ní kontrole, innosti spojené se zabezpe ením Spole ného regionálního opera ního programu, zák. 312/02 o úřednících samosprávn ch celků, krizové řízení a další), musí Krajsk úřad posílit po et úředníků o více ne stanoven ch 143. Vzhledem k tomu, e situace v souvislosti se změnami právních předpisů není zcela kone ná, a tudí nelze jednozna ně ur it objem inností, stanovila Rada kraje limit 413 úředníků. Tento po et by ale mohl b t také sní en, a to v souvislosti s novelami někter ch zákonů, je se nyní připravují (například při změně přezkoumávání hospodaření obcí dle § 42 zák. o obcích by Krajsk úřad ušetřil minimálně deset úředníků). Budova pro Krajsk úřad Královéhradeckého kraje byla zkolaudována na 223 úřednick ch míst, co se odehrálo v roce 2001. Projekt na rekonstrukci, kterou financoval stát, vznikal v době, kdy nejen e neexistoval vyšší územní celek, ale nebyl schválen ani zákon o krajském zřízení. O sídle Krajského úřadu Královéhradeckého kraje rozhodla vláda, při em hlavní slovo ke kapacitě budov krajsk ch úřadů mělo ministerstvo vnitra. Investorem rekonstrukce b valého obchodního centra byl Okresní úřad v Hradci Králové. Znamená to, e v těchto základních věcech rozhodovalo centrum, ne region. V sou asnosti po stavebních úpravách, za cenu zrušení odpo ivn ch koutů a dvou zasedacích místností, kapacita kanceláří vzrostla na 241 míst. Z tohoto důvodu se v prosinci 2002 přestěhoval ze sídla Krajského úřadu ve Wonkově ulici největší odbor - školství, mláde e a tělov chovy - do nedaleké Průmyslové ulice do objektu PVT. Od ledna k němu přibyl ivnostensk odbor a útvar vnitřního auditu. „Na závěr připomínám, e Krajsk úřad Královéhradeckého kraje má dvacet odborů, od 1. března letošního roku k nim přibude odbor evropské integrace,“ dodala mluv í tohoto úřadu Ludmila Hovorková. Josef Krám Pozn.: Podobn m způsobem nám bují úřednictvo i na obcích III. typu (tzv. mal ch okresech), při em stále mnoho úřednick ch míst zůstává na původních místech b valého okresního úřadu, jen název se

6

poněkud změnil. Ať tedy „ ije“ reforma veřejné správy! Nic, co bylo původním politick m zadáním SSD (zjednodušení, zlevnění, zefektivnění, přiblí ení ob anům), nebylo splněno, spíš naopak. -dom-

Senát a novela zákona o myslivosti V lednu a únoru se Senát intenzivně zab val zákony postoupen mi Poslaneckou sněmovnou. Mezi nimi byla i novela zákona o myslivosti. Podle předkladatelů bylo cílem novely odstranit neodůvodněnou ekonomickou administrativní náro nost zákona o myslivosti a uvedení navrhovan ch ustanovení novely do praktického ivota. V Senátu byl zákon přikázán dvěma v borům a jedné komisi. Podrobnou anal zou jsem se tedy zab vala i já, a to hned 3x – v klubu, ve v boru a zejména ve stálé komisi pro obnovu venkova. Všem bylo jasné, e zákon není dobr , spíš by bylo zapotřebí jej cel zamítnout a dát k přepracování. Přesto, aby se nekomplikovalo zakládání honebních spole enstev, kterého se novela zejména t kala, přistoupil Senát k vypracování řady pozměňovacích návrhů, které z navrhovaného zákona měly odstranit alespoň ty nekřiklavější chyby. Senátní pozměňovací návrhy se sna ily nalézt alespoň áste nou shodu mezi vlastníky pozemků a honebními spole enstvy, zjednodušit zakládání honebních spole enstev i ur ení honebních pozemků. Senátní verze ponechávala vlastníku pozemků právo prohlásit své pozemky za nehonební (toto právo je ctěno v celé kulturní Evropě). Senát také odmítl ru ení obcí za závazky honebních spole enstev, co bylo i v souladu s připomínkami Svazu měst a obcí R. Senátní pozměňovací návrhy se nepochybně sna ily otupit hroty sporů mezi legitimními vlastníky, u ivateli pozemků a na nich rostoucích kultur, a myslivci. Poslanecká sněmovna projednala tento vrácen návrh zákona znovu 19.2.2003 a co byste řekli? Senátní návrhy byly bez velk ch diskusí „an blok“ zamítnuty a sněmovna setrvala na svém původním návrhu! Přiznám se, e pro mne osobně to byl doslova šok. Pozměňovacím návrhům jsme v Senátu věnovali skute ně hodně asu a byli jsme si vědomi, jak je důle ité pro praktické vyu ití nového zákona, aby sněmovna naše pozměňovací návrhy přijala. Náš návrh ve sněmovně „shodil“ ministr zemědělství Pallas. Naopak se senátního návrhu zastal poslanec Miloslav Ku era (ODS). Ten ve svém vystoupení upozornil na to, e by mohlo existovat reálné nebezpe í, e obce budou zneu ity na ru ení za závazky honebního spole enstva a e by k tomu mohlo dojít především na mal ch obcích, kde myslivecká lobby zájmově vítězí a kde právní znalost zákonů není tak veliká. V závěru své ře i vyzval poslance, aby podpořili právě senátní verzi. Bohu el se tak nestalo. Ve sněmovně je zřejmě převaha myslivců a navíc, jak se zdálo, nikdo moc ani neposlouchal, hlasovalo se spíš podle stranické příslušnosti, nikoliv podle zdravého rozumu. Hlasování bylo 103 ku 67, při em většinové hlasování podle politick ch stran bylo SSD, KS M proti senátnímu návrhu, ODS, KDU- SL a US-DEU pro senátní návrh. Tentokrát to tedy Senát prohrál, ale přesto se nevzdává – bude podávat v této věci ústavní stí nost... Také se vám to zdá příliš slo ité a komplikované? Naprosto s vámi souhlasím, také bych se ráda ú astnila přijímání dobr ch a v praxi pou iteln ch zákonů. Na tomhle případu jsem se vám pouze sna ila trochu vysvětlit, e to není tak jednoduché. Přesto jsem přesvěd ena, e je dobré, e Senát existuje, i kdy mu tu existenci Poslanecká sněmovna pěkně znepříjemňuje. A přitom by sta ilo relativně málo: vyrovnat kompetence obou parlamentních komor, zrovnoprávnit je. Pak teprve bychom se asi do kali skute ně dobr ch zákonů. Jen e tady to nará í na Ústavu, na jednací řády obou komor a bohu el, jak se jeví, zatím není vůle něco v tomto směru měnit. A pak se mnozí diví, e se mi v Senátu zatím příliš nelíbí… Václava Domšová

7

DSO Region Orlické hory Sněm dobrovolného svazku obcí ve Rzech V pondělí dne 17. února se ve Rzech konal sněm dobrovolného svazku obcí (DSO) Region Orlické hory. Jednání sněmu řídila předsedkyně svazku ing. Václava Domšová. Hlavním bodem programu bylo schválení rozpo tu svazku na rok 2003, schválení zprávy o hospodaření svazku za rok 2002, ale i přijetí

8

Práce na přístupov ch cestách k hrani nímu přechodu v obci, jejich první etapa by měla vést z Neratova na Šerlich a dále do Rokytnice v Orlick ch horách, zatím brzdí po así. „ ekáme, a odtaje sníh a přestane mrznout,“ řekl oblastní ředitel rychnovské dodávající stavební spole nosti Vladislav Fišer. Budování komunikací představuje další v znamn krok k celkové realizaci hrani ního přechodu, jen v sou asné době funguje pouze v re imu malého pohrani ního styku. Starosta Orlického Záhoří Vojtěch Špinler se projekt sna í prosadit ji téměř deset let. Petici za stavbu přechodu, organizovanou v minulém roce, podpořilo během tří dnů více ne tyři sta místních obyvatel. Proti se však postavili místní chalupáři. Ti zalo ili sdru ení Upolín, jeho prostřednictvím brojí proti vybudování hrani ního přechodu do tři a půl tuny. (NovinyRychnovska 5.3.2003)

Záhoří chce přechod, chalupáři jsou proti

Připravovan projekt nového silni ního přechodu v Orlickém Záhoří na Rychnovsku rozděluje vesnici. Místní podnikatelé a obec věří, e k nim po lepších cestách doputuje víc turistů, pozvednou se tam slu by a echům se otevřou další pracovní příle itosti na polské straně. Záhořští chalupáři však jejich nadšení nesdílejí. V odlehlé vsi na druhé straně Orlick ch hor pr přibude automobilů a klid k rekreaci bude ten tam. Proto protestují a stavbu přechodu u řadu měsíců blokují. „Ve vsi proběhla peti ní akce na podporu přechodu. Přihlásilo se k ní devět desetin obyvatel. Odpůrci jsou z řad rekreantů a jejich v hrady jsou ú elové,.“ Namítá záhořsk zastupitel a podnikatel Petr Polák. Projekt rozšířeného přechodu, kter před třemi lety finan ně podpořila Evropská unie, se rodí jen zvolna. Stavební firmy sice u za aly rekonstruovat vozovky od Šerlichu k Neratovu, ale pro stavbu na hranici dosud úřady nevydaly pravomocné stavební povolení. Hlavní odpůrce přechodu chalupář Jan Houdek z Chocně slibuje, e se proti vydanému stavebnímu povolení odvolá i nyní. „Nechápu, pro by se z peněz daňov ch poplatníků měla na přechodu stavět budova dlouhá šestatřicet metrů. V dyť za chvíli vstoupíme do Evropské unie. Nikdo nedoká e odpovědět, co s takov m monstrem bude pak, pr to třeba prodají nebo tam zřídí školící středisko. To je nesmysl,“ míní Houdek, ale jedním dechem dodává: „Proti samotnému přechodu nic nemám, jen ať opraví silnice a most.“ Právě v těsném sousedství Houdkov ch má nov přechod vyrůst. K protestu se připojili i další lidé, kteří si kdysi v Záhoří koupili chalupy kvůli klidné rekreaci. Ob anské sdru ení Upolín, které podle Houdka ítá u na tyřicet lidí, poukazuje hlavně na devastaci krajiny a nárůst dopravy. Místní lidé kvůli bojkotu stavby nemohou přijít chalupářům na jméno. „Kam šlápnou, všechno zni í,“ přiznávají otevřenou válku s chalupáři obyvatelé Záhoří. Podle nich tam přechod měl b t u dávno. Do Polska mohou v Záhoří v rámci takzvaného malého pohrani ního styku zatím přejít jen lidé, kteří ijí do pětadvaceti kilometrů od hranice. Autem neprojede nikdo, přechod slou í jen pěším, cyklistům, ly ařům i mal m motorkám. Proto ho místní příliš nevyu ívají. „Na druhé straně hranice je stejné nic jako tady. Nanejv š se jdeme procházkou do Mostowic podívat, jestli v obchodu nemají něco dobrého,“ shodují se. Naopak Poláky to do Záhoří táhne, hlavně kvůli drahotě v jejich restauracích. „Ur itě tvoří polovinu

9

naší klientely a jedou i třicet, tyřicet kilometrů k hranici. U nás pořídí jídlo aspoň o třetinu levněji,“ říká provozovatel hotelu Kunštát Petr Polák. Pokud by všechno šlo hladce, co se příliš nepředpokládá, hrani ní přechod by mohl stát u letos. Do konce příštího roku se ještě budou opravovat silnice směrem do Rokytnice v Orlick ch horách. Vybudování příjezdov ch cest, mostu přes Divokou Orlici a zázemí pro pohrani níky přijde asi na tvrt miliardy korun. ást nákladů zaplatí prostřednictvím fondu Phare Evropská unie. Podle podobného projektu se chystají na nov hrani ní přechod i Poláci, letos by měli za ít opravovat příjezdové cesty z lázeňského měste ka Duszniki-Zdrój do Mostowic. „Chceme, aby se tu dalo ít normálně. V Orlick ch horách zatím vydr í jen otrlí lidé, a to ještě s problémy,“ tvrdí sekretář euroregionu Glacensis a b val záhorsk starosta Helmut Dohnálek. Stavba přechodu by podle něj neměla b t jedinou investicí do regionu, podporu potřebují také Deštné, Ří ky, Bartošovice, polsk Zieleniec a další obce. Všem citelně chybí infrastruktura pro bydlení, podnikání a cestovní ruch. Konkrétně si lidé st skají na špatné vozovky, leckde schází kanalizace, vodovod a plyn. Místní podnikatelé, kteří turistům nabízejí ubytování v chatách, penzionech a hotelov ch pokojích, u jsou netrpěliví. Na slibovan větší přechod a turistické o ivení ekají deset let a své podniky asto dr í jen kvůli vidině přechodu. „U to dávno mohlo b t v pořádku, opravené cesty a Záhoří otevřené světu. Jen e tohle je komunistická v spa, kde pár zabedněnců doká e úplně zabrzdit pokrok,“ stě uje si provozovatelka chaty Orlice v Podlesí Marie Hájková. Pokud se podaří přechod otevřít, proudy turistů místní samospráva ne eká. Starosta Vojtěch Špinler však věří, e přibudou alespoň pracovní místa v cestovním ruchu a lidé ze Záhoří budou moci hledat práci i v Polsku. „Pro nás bude důle itější, kdy sem přijde bydlet třeba patnáct rodin celníků a pohrani níků. To bude přínos pro celou obec, naši školu i obchod,“ míní Špinler. Jen e i ást místních lidí zůstává skeptická. Co jim vlastně z chystaného přechodu poplyne? „Přechod nám moc nepomů e. Dohromady tu nic nepřibude, ale přijdeme o klid. erti vědí, co bude,“ říká lesní dělník v důchodu Ladislav Vychytil. V Orlickém Záhoří ije trvale kolem dvou set padesáti lidí, dalších asi pět set hostů se tam mů e rekreovat. Slu by jsou však jen velmi omezené. Do vsi jezdí dvakrát denně autobus, k dispozici je jedin obchod a pošta, televize i mobilní telefony tam fungují s problémy. Kdo chce kromě ly ování a vycházek trávit volno jinak, příliš mo ností nemá, ale ceny jsou o to mírnější. Koncem ledna v Záhoří ke vší smůle vyhořel tradi ní horsk hotel Orlick dvůr, kam si chodili posedět i místní lidé a kde se pořádaly bály. I s pracovními příle itostmi je v horské vsi problém, lidé si nanejv š během sezony přivydělají v lese i v zemědělství, jinak musí podnikat nebo dojí dět. Na konci února měl rychnovsk úřad práce v evidenci trnáct lidí ze Záhoří, co v obci s necelou stovkou práceschopn ch obyvatel představuje míru nezaměstnanosti 14,3 procenta. Podobně vysoká ísla se na horách opakují rok co rok, přitom cel okres vykazuje méně ne 6,5 procenta nezaměstnan ch. Jen e všechny problémy se pr nedají svést na to, e by v odlehlém koutě hor nebyla práce. „Mnozí lidé jsou prostě líní,“ shrnuje svou zkušenost po sedmadvaceti letech podnikatelka Hájková a dodává: „Radši jsou doma a jezdí si pro podporu. Kdy jsem na podzim sháněla někoho na práci, nikdo o ni nestál.“ Štěpánka Tůmová (převzato z MF DNES dne 20.3.2003)

10

Regionální Evropské Informační Centrum v Rychnově nad Kněžnou V úter 25. dubna 2003 v 10.00 hod bylo slavnostně otevřeno Regionální evropské informa ní centrum (REIS) v Rychnově nad Kně nou. REIS je sou ástí Komunika ní strategie Ministerstva zahrani ních věcí R podporující vstup R do EU. Posláním REIS je poskytování informací o Evropské unii všem zájemcům o problematiku vstupu R do EU. REIS bude odpovídat na všechny telefonní i e-mailové dotazy ob anů, k dispozici budou i různé informa ní materiály. Všechny informace a materiály budou poskytovány ob anům zdarma. REIS působí při Euroregionu Glacensis a na jeho území bude organizovat sérii přednášek a debat s ob any. Kontakt: Regionální evropské informační centrum Panská 1 492 516 01 Rychnov nad Kně nou (Spole enské centrum 1. patro) tel. 494 534 615, 494 531 054 E-mail: [email protected]

Z historie K počátkům Deštného Ji dlouhá desetiletí se badatelé zab vají problematikou osidlování našich pohrani ních hor. Ne jinak je tomu i v případě Orlick ch hor, kde více ne století se sna í historikové získat představu o v voji osídlení. Obraz je i přes veškerou snahu pořád ještě zaml en a naše znalosti jsou torzovité. Nejstarší doklad přítomnosti lověka na deštensku spadá do pozdní doby kamenné, kde zde nějak prospektor, lovec i jen zvídaví lověk ztratil kamennou sekeru. Ta pak byla po tisíciletích nalezena J.Bo kem při sběru borůvek. Opravdu stálé osídlení regionu má však své po átky ve středověké kolonizaci. Byl to velmi slo it ekonomick , ale i spole ensk proces. Lidé se vypravovaly do tehdy ještě neosídlen ch prostor, aby tam zalo ily své domovy. Podobnost lze najít třeba v kolonizaci Ameriky. Pro deštensko měl zásadní v znam klášter Svaté Pole, jeho pozůstatky se nacházejí Klášteře nad Dědinou. Zalo ení kláštera (také problematické a hodně diskutované) znamenalo velk krok v před. Klášter dostal do vínku rozsáhlé prostory táhnoucí se od Dobrého směrem do hor a k zemské hranici nebo alespoň na hřeben hor. Zalo ili nebo rozšířili Dobré (připomínané 1367), Rovné (1406). Směrem do hor pak byly zalo eny dvě vsi, které známe pouze z archeologick ch pramenů. První je zaniklá středověká ves Jankov (v místopisném pojmenování poloha „Na staré návsi“ u osady Chmeliště a zaniklá středověká ves Tulešov v lese tého jména (na okraji katastru Jedlové). Lidová tradice připisovala zánik obou vsí třicetileté válce, ale povrchov archeologick průzkum datoval zánik obou vesnic do po átku 15.století. Velké překvapení přinesl povrchov průzkum sídelního areálu Tulešov. Kromě vlastního městiště vsi byl v terénu zachycen relikt rybníka a i pozůstatek zaniklého ml na (co je objev velmi v znamn ). Poslední a také nejv znamnější osadou pak bylo Deštné. Stál zde kostel, kter je připomínán ji k roku 1362. Ale kde tento kostel stával je záhadou. Místo dnešního kostela je pro středověké vyu ívání krajiny zcela nevhodné. Kostel by měl stát v pomyslném středu dění. V dyť to byl prostor setkávání iv ch s mrtv mi, veřejné místo prvního řádu. V okolí kostela - na hřbitově se řešily spory, ale i uzavíraly smlouvy a konaly trhy. Pro středověkého lověka by však sídlení kolem kostela v Deštném bylo zcela nevhodné. Není zde voda a hlavně středověké osady vyhledávaly mírně se sva ující údolí ka, kde stávalo tři a pět gruntů a kostelík byl na dohled.

11

Vkrádá se kacířská myšlenka. Co kdy ves Deštné potkal stejn osud jako Jankov a Tulešov. Je přeci velmi pravděpodobné, e po zániku kláštera došlo ke zborcení stávajících struktur (ať ji spole ensk ch, i ekonomick ch) a lidé odešli z oblasti, kde bylo jistě náro né pře it i v dobách příhodnějších. Deštné nemuselo zaniknout zcela, ale mohlo pozb t valné většiny obyvatelstva a stát se pouze osadou. Najít místo původního Deštného bude díky lenitosti krajiny a ztráty kolektivní paměti velmi obtí né, ne li nemo né. Bohumír Dragoun Rudolf Remeš

Vyznání dřevu (pokračování)

VÝROBCI HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ (část 2.) Mistr Joo ze Sedloňova v Orlických horách Další sou asn houslařsk mistr se zahrani ním zvukem má přímou vazbu na Orlické hory. Narodil se 14. dubna 1952 v esk ch Budějovicích. Otec Bohumír Joo se narodil v jugoslávském Pedrcevci v rodině artistů. Všech pět sourozenců našlo ob ivu v cirkuse. Matka Bedřiška pochází ze Sedloňova v Orlick ch horách. Velmi rychle se přizpůsobila a sama aktivně zapojila do mnoh ch onglérsk ch programů man ela. V malebné horské vesni ce Sedloňově pro il Jaromír celé dětství, kde navštěvoval základní školu. Na housle se za al u it v LŠU v Novém Městě nad Metují. Zřejmě to byly dvě lásky, které ho přivedly k houslařině. Hudba a obdiv dřeva ho oslovily najednou. I kdy nepochází ze starého rodu houslařů, vztah ke dřevu zřejmě zdědil po praděde kovi, kter byl truhlář, soustru ník dřeva a řezbář. Od tyř let a do 15 let chodil pravidelně se zatajen m dechem do nedaleké truhlárny, kde pracoval jako truhlář Vendelín Schmoranz, b val absolvent známé řezbářské školy v Králíkách. S ur itostí ještě i další geny sehrály svoji roli, které předur ovaly budoucí mistrovskou dráhu mladému Jaromírovi.. Mo ná, e právě krev klauna z mané e a v roba dřevěn ch hra ek, kolující v jeho ilách, ho přivedly k houslařině. „Můj otec jezdil s cirkusem jako artista, onglér a klaun po Jugoslávii, ale pak se o enil na turné v eskoslovensku a ke ko ovnému ivotu se u nevrátil. Usadil se v Orlick ch horách, kde zalo il první pobo ku v robního dru stva Sně ka. Můj praděd tam v Sedloňově v sednici, kde se vařilo i spalo, soustru il a maloval hra ky. To znám u jen z vyprávění. Ale otec nemohl zapomenout na kouzlo šapitó a na své unikátní íslo, kdy udivoval hrou na dvě trumpety najednou, a za al nás děti u it po práci artistiku, abychom znovu mohli vyjet všichni. Teprve jeho zdravotní potí e mu odsunuly a zkří ily plány. Měl jsem tehdy odjet sám do Jugoslávie doplnit trio na jednokolkách“. Jaromír sám se chtěl věnovat řezbářství, ale na přání otce dělal zkoušky do restaurátorské dílny v Ji ních echách, kde nebyl přijat. Sou asn nábor do n.p. Cremona přivedl patnáctiletého Jaromíra do Lubů u Chebu. Tam něco vyřezal a přijali ho do u ení houslařině. Po třech letech u ení a závěre n ch zkouškách nastoupil do továrny. Sériová práce ho však neuspokojovala. Představy o samostatné stavbě nástrojů se během jednotvárného dořezávání šneků po strojové přípravě postupně rozplynuly. Střídání díl ích inností, asto i na různ ch nástrojích – nemohlo uspokojit, a hlavně připravit na samostatn v robní postup stavby celého nástroje. To byla jediná Jaromírova představa o houslařině. Tehdy se kamarádil se synem houslaře Pötzla a při návštěvách v jeho ateliéru všechno s velik m zájmem a závistivě okukoval. Kdy projevil v továrně zájem stavět sám housle, vzbudilo to jen pohrdliv úsměv ve tváři tehdejšího ředitele. Kdy chtěl z podniku odejít, po adoval náhradu 21. 000,- K za vyu ení. Kdy mu nov mistr přidělil práci leštit korpusy, zahájil otevřen zápas. M Mzah o oKd otevřen řa

12

Mz

Odešel. Vítězství bylo jen zdánlivé. Bez doporu ení nebylo jednoduché najít mistra, kter by ho přijal k sobě do ateliéru. Nejdříve se obrátil na pra ského mistra Otakara Špidlenu, ale ten ho nechtěl. Nepochodil ani jinde. Byla to zkouška trpělivosti, vytrvalosti a tvrdohlavosti berana. Živil se jak se dalo. Nejdříve hrál bicí v pra sk ch barech, přivydělával si na poště. Dva roky vojenské slu by ho přivedly do západních ech, tentokráte do Plzně. Tam se setkal s cikánsk m folklórem a myšlenka zpracovat písni ky pro folkovou kapelu ho pak přivedla k soustavné práci ve skupině ernobílí. Tehdy obsadili v celostátním kole Porty v eském Krumlově 4. místo a pořídili řadu rozhlasov ch snímků. Po vojně tyři roky pracoval v Praze u mistra Františka Pavlí ka, kde získal mnoho restaurátorsk ch dovedností. V této době zápasil s rozhodnutím, zda dělat houslařinu nebo muziku. Tehdy studoval zpěv, zkoušel se skupinou Spirituál kvintet, vystupoval v estrádách jako slovensk šohaj hrající na kravské zvonce, zú astnil se konkurzu do Karlínského divadla. Na pomoc přispěchala láska, která rozhodla. Poznal budoucí enu Květu, rozenou Kuli kovou, se kterou se o enil a později měl tři dcery. Spolu odešli do Náchoda, kde za al s houslařinou. Brzy však vysněné řemeslo musel omezit jen na ve erní hodiny, proto e rodinu nedokázal u ivit. Přes den pracoval jako řidi , také soustru il dřevěné mísy pro Krkonošsk nábytek. Cílevědomost se vyplatila Naštěstí umíněnost a touha naplnit svůj ivotní cíl opět rozhodly. Jaromír Joo za al jezdit za houslařsk m mistrem M. Cardou do Velkého Oseka. Zde postavil housle, které se rozhodl ukázat Vladimíru Pilařovi v Hradci Králové. Nástroj se mu tak zalíbil, e mu nabídl ro ní stá ve své mistrovské dílně na Dukelské třídě. Osud se naplnil.V roce 1980 postavil pod vedením Vl. Pilaře housle, které obstály v náro n ch zkouškách ve svazu houslařů. Během hradecké praxe se úspěšně připravil na aproba ní zkoušku do Kruhu umělců a na dvě mezinárodní soutě e. Na přelomu roku 1980 – 1981 se stal řádn m lenem Kruhu umělců houslařů při Sekci koncertních umělců Svazu eskoslovensk ch skladatelů. Nové nástroje staví podle modelu Stradivariho, barva poloolejového laku je světle oran ová. Rychle přijal dispozice směřující k přesné práci a k získání znalostí o podmínkách tónov ch kvalit nástrojů. To se přirozeně projevilo v tom, e jeho housle nesly znaky práce u itele Vl. Pilaře. V květnu 1981 se zú astnil 6. mezinárodní soutě e H. Wieniawského v Poznani. Jde o vysoce presti ní houslařskou soutě , na které bylo celkem přihlášeno 158 nástrojů z Polska (69), z eskoslovenska (12), ze Sovětského Ruska (35) z Japonska (10). V této tvrdé a po etné konkurenci získal 3. místo a navíc spolu s Paulem Wiessmeyrem z Kanady zlatou medaili za nejlepší houslařskou práci. Tímto skvěl m úspěchem se mu otevřela cesta do světa. Půlroční kanadský pobyt V roce 1982 přijal pozvání do malého houslařského ateliéru P. Macha v Aylmeru nedaleko kanadské Otawy. Jel tam s radami a vyu ovat. Mlad Peter se u il v Itálii, specializoval se na violoncella, obchodoval a stavěl nové smy ce. Naopak esk houslař se nau il stavět smy ce, tak aby měl dobrou váhu, aby byl pru n a dobře ovladateln . Do Machovy dílny chodili lenové ottavského orchestru, áci konzervatoře i hudebních škol, ale také „fidleři“. Jaromír měl příle itost opravovat a prohlí et vzácné italské a francouzské kusy. U zvláštní kanadské podnebí vy adovalo při práci speciální postupy. Velké letní teplo a vysoká vlhkost nejen e rychle znehodnocují střevové struny, ale například v létě připasovaná duše v zimě spadne nebo kolí ky zalezou do otvorů. S tím je nutno po ítat a více sušit materiál. Velký úspěch v kolébce Stradivárek V následujícím roce 1982 získal 5. místo na dobře obsazené soutě i v italské Cremoně, v místě, kde se zrodily slavné „stradivárky“. Konkurovalo mu celkem 350 houslí z 25 zemí celého světa. Prošel tříkolov m vylu ovacím sítem s tónov mi zkouškami. Kdo by tušil, e trnitá cesta z Cremony u Chebu povede a do Cremony v Itálii ? Navíc soutě ní nástroj byl navr en porotou na Sacconiho zlatou medaili za houslařskou práci.

13

„Ú ast v první velké soutě i pro mě měla v znam zejména proto, e jsem mohl porovnat práci jin ch houslařů, která byla lepší, ale i horší. Nechyběly ani pomluvy, e to nebyl můj nástroj.“ U na základě prvního úspěchu v polské Poznani mu nabídla japonská firma Schirikawa Sogyo z Tokia spolupráci a Jaromír Joo pro ni postavil v roce 1982 dvoje housle a tyři v roce 1983. Na pozvaní kanadského houslaře Petra Macha odjí dí na půl roku do Kanady (1983-1984), kde v malém houslařském ateliéru v Aylmeru nedaleko Ottavy sbírá zkušenosti se stavbou smy ce, tak aby měl dobrou váhu, aby byl pru n a dobře ovladateln . Dostal příle itost opravovat a prohlí et vzácné housle francouzské a italské kusy lenům ottawského orchestru. Po návratu se věnuje stavbě houslí, které vysoce ocenil O. Špidlen. V roce 1985 v rámci eskoslovenské houslařské soutě e v Hradci Králové probíhala národní soutě houslí a mezinárodní soutě viol. V národní soutě i ve stavbě houslí získal 2. místo a zlatou medaili za nejlepší houslařskou práci a stříbrnou medaili za vynikající tón. Z mezinárodní soutě e si odvezl tyři estná uznání. Za stavbu violy obdr el na mezinárodní soutě i 3. místo a bronzovou medaili za vynikající tón. V soutě i viol se celkem zú astnilo 122 nástrojů z 22 států. Na základě těchto úspěchů mu byl přidělen městem Náchod v ulici Bo eny Němcové ateliér, kter pou ívá dodnes. Za al pou ívat vlastní vinětu a do houslí vypaluje zna ku „J.J.“ Píle, hou evnatost, snaha stále se u it, přináší další úspěchy. V roce 1987 v národní soutě i houslí si odnesl druhé místo, zlatou medaili za nejlepší práci a stříbrnou za vynikající tón. Tehdy mladi k , třiatřicetilet mistr prohlásil: „ Pro mě neexistuje udělat nástroj pro „oby ejného“ houslistu. Pracuji tak, aby se ka d z m ch opusů mohl zú astnit kterékoli mezinárodní soutě e. A právě před soutě í v Hradci Králové jsem zjistil, e mám pouze jeden nástroj. Jeliko se mů eme prezentovat dvěma instrumenty, po ádal jsem pana Moce z Prahy, kterému jsem krátce před tím jedny housle udělal, aby mi je na soutě zapůj il. Vyhověl mi a housle získaly tvrté místo.“ Na jeho nástroje hrají v znamní umělci z Ameriky, ech, Francie, Japonska, Jugoslávie, Kanady, Kanársk ch ostrovech, Jihoafrické republiky, Ji ní Koree, Německa, Polska, Slovenska, seversk ch států, Šv carska. Kdy jsme se zeptali mistra Joa, co všechno je třeba k tomu, aby byly housle opravdu mistrovské, pousmál se za al nám trpělivě vyprávět. „ Tak na to existuje celá věda. To je tak – my všichni vlastně opisujeme od star ch mistrů. Sna íme se jim co nejvíce přiblí it prací, tónem i lakem. Ka d po svém, samozřejmě. Vzít stradivárky a okopírovat je, to nejde. Ka dé dřevo je toti úplně jiné, má jinou váhu, pru nost, zvuk. A vycházet musíte v dycky právě ze dřeva. Snad nejzrádnější je v houslařině to, e všechno se vším souvisí. Mů ete dokonale vyřezat housle – a bác, nebudou hrát, ale vrzat! Sta í jen neodhadnout správně sílu sesek nebo nevybrat na vrchní a spodní desku dřevo, které má absolutně stejn tón. Zkazit se dá i příprava nástroje před lakováním, kdy se na ka d nástroj musí nanést látky, které dřevo sv m způsobem konzervují. No, a poslední problém je s lakem. Ten se míchá z přírodních pryskyřic, rozpustidel a barev a má nejen ú el estetick a konzerva ní, ale i akustick . Musí tedy b t dokonale pru n , aby nedusil zvuk nástroje. Jen e se klidně mů e stát, e třeba a za pět let ztvrdne tak, e dřevo bude znít stejně jako nějaká plechová krabice. Na druhé straně ale platí, e ani sebelepší lak neudělá ze špatn ch houslí dobré!“ Velk v znam přikládá smy ci, kter musí mít svůj vlastní ivot, svoji pru nost a chování, které vy aduje náro n houslař i hlavní u ivatel, houslista. Aby nám ještě lépe přiblí il tajemství krásy a kvality mistrovského nástroje, uvedl nám jeho zá itek s oby ejnou hoblinou, pocházející z jeho houslí. Připomněl, e jeho u itel Carda z Velkého Oseka dělal rychle, rychle. Naproti tomu Vladimír Pilař, kterého si asi vá í nejvíce, říkával, e dělat se má tak rychle, aby to bylo perfektní. „ Jednou jsem nahrubo dlabal housle, přišel mistr Pilař, vzal hoblinu, prohlédl si ji a hoblíkem udělal

14

další. Pak se mě zeptal, která se mi víc líbí. Musel jsem přiznat, e ta jeho. Byla dlouhá, krásně zato ená. Tehdy jsem pochopil jedno z tajemství řemesla. I ty hobliny, které přijdou do kamen, musí b t krásné. Od za átku se na nástroji musí pracovat se zodpovědností a pe livostí.“ Španělské působiště Od května 1993 si otevřel houslařskou dílnu ve španělském měste ku Alicante, kde po většinu roku, zejména však v zimních a podzimních měsících ije a pracuje, restauruje a staví nové housle. Je notoricky známo, e hlavním nejoblíbenějším hudebním nástrojem ve Španělsku byla a stále je kytara. Španělé nemají historii zhotovování houslí, neměli dosud takovou osobnost, která by se dala srovnat s mistrovsk m uměním Jaromíra Joo. Stojí za zmínku, e v 90. letech 20. století vznikla nová vlna obdivu a zájmu o housle. Přinesla velik zájem o v uku hry na housle. Především v ji ní ásti Španělska za íná masová v uka hry na housle. Na housle se u í hrát nejmladší, ale objevují se i za ínající senioři. Po celém Španělsku působí vynikající ruští houslisté, kteří reprezentují vynikající interpereata ní ruskou školu, kteří působí nejen v proslul ch hudebních tělesech v Madridu nebo v Barceloně, ale u í také na středních i základních školách hudební pedagogové a šíří úspěšnou houslovou osvětu. Do této příznivé prohouslové atmosféry se přistěhoval esk houslařsk mistr Jaromír Joo. V novém prostředí byl přijat velmi vřele, lehce navázal na stálé a nové přátele z okruhu odborné i laické veřejnosti. Jeho houslařskému mistrovství do samého za átku přikládali zna n v znam. Sklízí zaslou il obdiv předních španělsk ch pedagogů i interpretů. Autor i realizátor prvního mezinárodního houslařské soutěže v Náchodě Jaromír Joo dlouho v sobě nosil myšlenku zorganizovat speciální houslařskou soutě , při které by soutě ící museli veřejně, neanonymně a namístě předvést svoje řezbářské umění. Teprve v roce 1996 se mu podařil tento zajímav záměr prosadit a připravit. Největší morální i organizátorskou oporou mu byl přítel nejbli ší Stanislav Bohadlo z Hradce Králové. Za necel rok ještě spolu s dalšími spolupracovníky připravili I. mezinárodní houslařsk festival Věnceslava Metelky s houslařsk mi soutě emi. Uskute nil se v květnov ch dnech 1. – 5. 5. 1997 v překrásném secesním hotelu a divadla Beránek v Náchodě. Hlavním pořadatelem byla Nadace Věnceslava Metelky za spoluú asti Muzea eské hudby a pod záštitou starosty města Náchoda. Festival obsahoval nejen soutě nov ch nástrojů – houslí, model Stradivári, ale i soutě ve zru nosti, řezbě houslové hlavice na místě, která pro ka dého ú astníka byla povinná. Ka d soutě ící mohl předlo it dva nové nástroje, které nebyly starší jak jeden rok. Náchodsk festival byl proponován jako příle itost ke konfrontaci světového houslařského umění a setkání všech lidí, kteří mají rádi housle. Byl otevřen pro všechny profesionálně působící houslaře a u ně bez ohledu na národnost, pohlaví a věk. K ádosti o ú ast musel b t přilo en doklad potvrzující, e ú astník je profesionální houslař, tovaryš nebo ák houslařské školy. Mezinárodní porota, slo ená z houslařů a hudebníků, posuzovala umělecko řemeslné zpracování a tónovou kvalitu soutě ícího nástroje. Jedine ná soutě v řezbě hlavice s koli níkem model Stradivari byly přístupná veřejnosti a pro soutě ící byla povinná. Ka d ú astník si musel přivézt vlastní nářadí i materiál (javor), kter mohl b t předřezán k liniím šneku s hrubě vypracovan m koli níkem a s nakreslen m modelem. Na dokon ení hlavice bylo mo no po ít jen houslařsk nů , dláto a pilku. Porota posuzovala technickou úroveň ru ní práce, zpracování modelu a volbu materiálu. Ředitelem úspěšného festivalu byl Jaromír Joo a sekretářem Stanislav Bohadlo. Jooův nejkrásnější dětský kolotoč na světě Houslařovy hluboko ukryté geny, které stále nedostaly příle itost, se nadaly natrvalo uvěznit i potlait. Kdy se neustále potkával s nevkusn mi, různě tvarovan mi houpa kami a figurami z umělé hmoty, malovan mi kulisami, které obklopovaly ú astníky různ ch pouťov ch atrakcí, napadla stále hravého a tvořivého houslařského mistra myšlenka, zhotovit vlastní koloto , kter by potěšil, pohladil a příjemně

15

oslovil dítě i dospělého. Měla by to b t rarita, se kterou by mohl objet cel svět a nemusel se stydět za mistrovskou zru nost a dovednost řemeslné i umělecké práce. tyři roky trvalo (1994-1997) ne myšlenka a krásn sen dostaly konkrétní podobu. Jaromír Joo přizval ke spolupráci náchodského řezbáře Huberta Říhu, akademickou Malířku Evu Skořepovou z eské Skalice, a ku Cyrila Boudy, malířku figur Jirmanovou z erveného Kostelce, její otec maloval sakrální plastiky v kostelích, malby kulis realizoval Zdeněk Farsk z Náchoda, konstrukci navrhl Ing. Josef Tolárek Kovovou konstrukci zhotovila firma, která vyrábí invalidní vozíky v eské Skalici. Do realizace díla vlo il krásn „blázen“ s dětskou duší nemalé finan ní náklady, které přesáhly několik stovek tisíc. Penězi nelze vyvá it radost a nadšení rozzářen ch dětsk ch o í, nedo kav ch dětsk ch ru ek a prstíků, aby si mohly sáhnout a pohladit i obejmout roztomilé zvířátko. Ta p cha a hrdost posadit se vedle bystré lišky, huňatého medvídka Bédi. Kromě houslařiny měl náchodsk mistr mnoho dalších aktivit. Zalo il náchodskou trampskou skupinu Trumšajt. S vlastními dcerami zalo il skupinu, se kterou vyhrál několikrát celostátní Portu a nato il pro Supraphon malou desku. Věnoval se tenisu, golfu, horolezectví. Václav Šplíchal, Marie Otavová (pokra ování příště)

Bejvávalo …

My, horalé dříve narození, kdy se někdy zamyslíme nad pro it m asem a bydlíme stále cel ivot od narození v jedné chalupě, dojdeme někdy k zajímav m asov m událostem: kdy a kam patříme pod obec, okres, nebo nyní pod „kraj“. Někteří, u málo z nás, jsme se narodili v obci Plasnice, patříce okresem pod Nové Město n. Metují. Po zřízení „Sudet“ naše obec sice zůstala, ale okres byl Rokytnice v Orlick ch horách. as přinesl spojení obcí: Šediviny – Plasnice a okres Dobruška. Snad pro nás spádově do okresu v hodné. Ale as přinesl další změny, aby ivot nebyl tak jednoduch a troši ku slo it . Plasnice byly vzaty od Šedivin a přiděleny k Deštnému v Orl. horách a okresem přiděleny k Rychnovu n/Kně nou – snad spádově u trochu horší. Ale ani tomu není konec. V dyť je také přísloví: „Změna je ivot“. A tak se zrušil okres Rychnov n/ Kně nou a utvořil „Kraj“. Některé úřady teď hledáme v Dobrušce, některé zůstaly v Rychnově n/Kně . Snad některé úřady asem najdeme v Hr. Králové. Ještě dobře, e se nezrušila obec Deštné v Orl. horách. Předpokládám, e ani tomu nebude konec. Jen co vstoupíme do EU, pokud vstoupíme a jestli se toho do ijeme. Zjišťuji, e iji ve třetí obci- il ve tyřech okresech – dokonce iji ve třetím státě a teď v „kraji“ a stále bydlím v jedné chalupě od narození, jak jsem ji uvedl. Pokud mi bude dopřáno ještě několik let ivota, ur itě se ještě nějak ch změn do kám. Ale u dost mého mudrování – nebo dopadnu jako v té písni ce: „…to je mrznout, to je mrzout, toho si nevšimnem“. Jan Kuchař

Ze školy (příspěvky ze školy zpracovala E. Vojtěchová)

Poděkování sponzorům školního plesu a dětského karnevalu Děkujeme všem sponzorům námi pořádan ch akcí. Jistě by vás potěšilo, kdybyste viděli ta rozzářená o ka dítek, tu radost z toho, e na losu bylo NĚCO na-

16

psáno, i kdy si to samy mnohdy nedokázaly pře íst. Bylo fajn, e se do karnevalu dokázali zapojit i ti nejmenší. A ta nápaditost masek! Letošním hitem byl zřejmě hmyz. Mot lci, v elka Mája, Ferda mravenec, Berušky. Ani ne dvouletá Karkulka měla vlka a v koší ku opravdickou bábovku! Nechyběli šašci, ertice, arodějnice, kouzelníci, indiáni, upíři ani šmoulové, zají ci, medvídci a ozdoba karnevalu – princezni ky. K nim pak princové, baletka, turista, sluní ko, muchomůrka, „Pika u“, a tak bychom mohli pokraovat. Záměrně jsme nevybírali tu nej… masku. Jednak by to bylo moc tě ké a pak … Takhle vyhráli všichni, kdo si dali tu práci masku vymyslet, udělat a předvést. Odměnou byl ka dé masce indián (tedy zákusek). No a bez hudby, o kterou se tentokrát postaral pan Kara, a zázemí v restauraci, by karneval neměl tu správnou šťávu. Tak e ještě jednou VŠEM DÍKY! Musíme přiznat, e nám karneval po školním plese spravil chuť. K hudbě, základu plesu, není třeba komentáře. Přiznáváme, u vloni to nebylo to pravé ořechové. Ale jistě si mnozí vzpomenete, e SONET na Panoramě hrával ještě za doby ROH a pěkně. Jen e letos ne a ne se chytit. Je nám to líto. Takov kiks pak hází stín na vše. Bohu el! A proto je jisté, e pro hudbu na příští rok sáhneme jinam. SRPŠ

Zápis do ZŠ

21. ledna 2003 se konal zápis do prvního ro níku naší ZŠ. Zapsáno bylo sedm prvňá ků: - z Deštného v O. h.: Karolína Izáková, Aleš Gall, Marek Ga i, Ladislav Štěpán - ze Skuhrova n. B.: Pavlína Fiandová - ze Sedloňova: Marie Klimešová a Patrik Skácel. Budoucí á ci předvedli své dovednosti, které se nau ili doma nebo v mateřské škole. Např. do kolika u po ítají, jestli se umí „podepsat“, jestli znají barvy, jak umí nakreslit rodi e, pojmenovat geometrické tvary. Sledoval se také mluven projev – přednes básni ky nebo zpěv.Všem nemů e jít všechno hned. Od toho je škola, aby spolu s rodi i děti vzdělávala a vychovávala. Budoucím prvňá kům přejeme, aby se jim ve škole líbilo a pohádkovou kní ku, kterou dostali na upomínku si u brzy pře etli sami. W

Karneval v MŠ V pátek 28.2. se v naší MŠ konal karneval. Děti si oblékly masky z krepového papíru, které jsme si spole ně ve školce vyrobili, a za al diskotékov rej. Všichni si spole ně zatancovali a zú astnili se zábavn ch soutě í. Podívat se na nás přišli i děti z 1. třídy a někteří rodi e. Nakonec byli tane níci odměněni sladkostmi a diplomy za ú ast na karnevalovém reji. Naďa Štěpová

17

Zápis do MŠ Ve středu 23. dubna se od 15.00 do 16.30 uskute ní zápis do MŠ.

Prosíme všechny rodi e, kteří mají zájem o MŠ od září 2003 nebo budou chtít dítě přihlásit v průběhu celého školního roku 2003/2004, aby se dostavili v uvedeném termínu do mateřské školy v ZŠ v Deštném v O.h.

Pythagoriáda Dne 25. 2. 2003 proběhla v 6. a 7. třídě matematická soutě Pythagoriáda, které se zú astnilo celkem 31 dětí, z nich 4 vyšleme do okresního kola. Zkuste si poradit s následujícím příkladem pro 6. třídu: ZM d o honů d lMn ch od sMbM 5 m lM o př mo proti sobě d a nMci. Pr n lM M r chlost 8 cm/min, dr h r chlost 7 cm/min. Jak dalMko od sMbM b do půl hodin přMd t m, nM sM potkaj ? A kdo vyhrál? VI. ročník: 1.-2.-3.-4.: Pavlína Hryzlíková, Martina Kollárovi ová, Václav Kří , Krist na Valentová (všichni postupují do okresního kola) 5.-6.: Michaela Kollárovi ová, Alena Kří ová 7.-8.: Josef Kubí ek, Nikola Šritrová VII. ročník: 1.: David Květoň 2.-3.: Jana Remešová, Lukáš Zatloukal 4.-5.-6.-7.: Radek Dawransaz, Mikoláš Klír, Vladimír Marval, Michal Pásler Libuše Nedomlelová

Ze sportu

13.1. Okresní pohár ve floorbalu Zú astnili se ho chlapci z 8. a 9. třídy. V turnaji se hrálo po skupinách, chlapci hráli 3 zápasy, které sice nevyhráli, ale získali cenné zkušenosti a chuť do hry neztratili. Schází se ka dé pondělí na krou ek pod vedením p. Struhaře. 23.1. Dvoukolový závod v obřím slalomu se konal na Martě II. pod heslem „Sportem proti drogám“. Zú astnily se ho ZŠ Dobré, Skuhrov, Deštné a Dobřany. Dívky v kategorii 1.- 5.tř.: 1. místo Hepnarová B. (Deštné) 2. místo Rémišová J. (Deštné) 3.místo Fabiánová E. (Deštné) Dívky v kategorii 6.-7 tř.:

1. místo Šritrová N. 2. místo Kollárovi ová Ma 3. místo Kollárovi ová Mi

(Deštné) (Deštné) (Deštné)

Dívky v kategorii 8.-9. tř.:

1. místo Je ková Ž. 2. místo Valentová K. 3. místo R znarová

(Deštné) (Deštné) (Skuhrov)

Chlapci v kategorii 1.-5. tř:

1. místo Kří P.

(Dobřany)

18

2. místo Remeš P. 3. místo Škoda Z.

(Deštné) (Deštné)

Chlapci v kategorii 6.-7.tř:

1. místo Hejzlar Z. (Deštné) 2. místo Zatloukal L. (Deštné) 3. místo Květoň D. (Deštné)

Chlapci v kategorii 8.-9.tř:

1. místo Hepnar J. 2. místo Elsner J. 3. místo Preineger

(Deštné) (Deštné) (Dobré)

17. - 21. 2. áci 7. ro níku se zúčastnili lyžařského výcviku pod vedením L. Hepnarové a L. Kří ové. Své ly ařské umění nakonec ukázali v závěre ném páte ním závodě v obřím slalomu. 12.3. se konal Okresní pohár v běžeckých závodech a zároveň vlo en závod v rámci akce „Sportem proti drogám“ za ú asti škol Deštné, Skuhrov a Dobruška. Umístění našich áků: H. Remešová (1. místo nejml. ákyně), Klára Kubí ková (2. místo nejml. ákyně), P. Remeš (3. místo nejml. áci), K. Marvalová (2. místo ml. ákyně), E. Fabiánová (3. místo ml. ákyně), L. Zábranská (4. místo ml. ákyně), M. Zatloukal (2. místo st. áci), L. Zatloukal (3. místo st. áci). Ú ast dalších: Feichtineger L., Novák M., Hryzlíková M. Lenka Hepnarová

Balancestep

Světová novinka ve sportu a rehabilitaci. Při jeho v voji byla vyu ita stará ínská metoda, spo ívající v balancování lověka na polokulovit ch podlo kách. - prevence problémů s páteří, koleny a kotníky - odstraňuje bolesti zad a vadné dr ení těla - posiluje svaly pánevního dna a pochvy - zeštíhluje postavu v oblasti h dí a dolních kon etin rozvíjí v bušnou sílu rozvíjí rovnováhu a timing u tenisu a golfu Tato novinka se dostala na naši školu zásluhou pana Fr. Valacha a pana V. Mareše (vynálezce této pomůcky). V několika třídách u proběhl mal „přebor“ v balancování . Někteří vydr eli stát na Balancestepu jen několik vteřin, šikovnější se blí ili i minutě. Nejlepšího v sledku dosáhl René Netík (47 vteřin), potom Jiří Matějů (25 vteřin) a Viktor Stegnej (14 vteřin). Soutě je otevřená, rekordy mohou b t kdykoli překonány. W

Výuka hry na nástroje ve škole V dětství jsem vyrůstala v malé horské vesni ce Sedloňov v Orl. horách. Od dětství jsem mnoho roků navštěvovala L. Š. U. – nejdříve v Novém Městě nad Metují, později v Dobrušce. Do hudby jsem se

19

zamilovala tak, e jsem přestoupila na Státní konzervatoř v Praze, kde jsem studovala obor sólová kytara a klavír. Jeliko jsem se v Praze vdala, u ila jsem v L. Š. U. – Praha 6, Buben i. Po 8 letech jsem se stěhovala i s rodinou zpátky do rodného kraje, kde jsem vyu ovala v Z. U. Š. – Dobruška. Po dlouholetém pozorování m ch áků vím, e děti, které hrají na jak koliv nástroj a věnují se hudbě, jsou vnímavější a citlivější ke svému okolí a ke sv m vrstevníkům. Jsem proto ráda, e i ákům ZŠ v Deštném je umo něna odborná v uka v oborech hry na nástroje: kytara, klavír a teoretická ást v uky „hudební nauka“. Tato odborná v uka probíhá zásluhou ZŠ Deštné a Úřadu práce v Rychnově n. Kn. od 10. února 2003. Přihlásilo se více áků, ale zatím vyu uji 12 individuálně. Hudební nauku u ím ve dvou skupinách. Žáci budou mít mo nost se projevit a ukázat své umění i na veřejn ch vystoupeních. Melita Vodeni arová

Kroužky na škole

Po několika měsících jsem oslovila své kolegyně, které vedou zájmové krou ky na škole, jak je navštěvují děti nyní, po ur ité době. Zájem a nadšení bylo na za átku velké. V průběhu školního roku řada áků „odpadla“. Krou ky sice pokra ují, ale někde u itel tráví svůj voln as s několika málo zájemci, kteří vytrvali. Sama si myslím, e hlavní důvod je v tom, e jsou zadarmo. Děti ani rodi e tak nejsou nuceni nést ur itou odpovědnost a mnohde to uzavřou větou: „Kdy tě to nebaví, tak nechoď.“ Já sama vozím svého syna do umělecké školy v Dobrušce. Ro ně zaplatím 2700 K za hru na nástroj + cestovné. Tak se samozřejmě sna ím, abychom nezameškali a syn, aby pravidelně cvi il. Rodi e, kteří své potomky posílají do jin ch uměleck ch škol v okolí a také platí, mi dají za pravdu. Ka dá mince má dvě strany. Ze svého osobního průzkumu vím, e dnes u málokterá škola má mimoškolní zájmové útvary. Naše ano. Jenom nevíme, jestli si to příště moji kolegové nerozmyslí a svůj voln as nevyu ijí jinak. Jarmila Škodová

Životní prostředí

19. března proběhla na naší škole zajímavá akce, věnovaná oboru známému, velmi důle itému, ale v praxi málo respektovanému – EKOLOGII. Přednášet přijel pracovník firmy POPULUS – a co je podstatné, tak zdarma. Naší škole věnoval tyři v ukové hodiny, které přizpůsobil věku dětí. Přivezl s sebou řadu zajímav ch věcí, ukázek a pomůcek. Ty se t kaly třídění odpadu v domácnosti. Teoretické otázky děti zvládaly v borně. Horší byla praxe. Vhodit obrázek (namalovan odpad) do „správného koše“ byl u problém. I na otázky, které se t kaly třídění odpadu doma, zazněly odpovědi více ne alarmující. Pro nás u itele, ale zejména pro nás rodi e, proto e zde je problém. Staří latiníci říkali „Slova se mluví, příklady táhnou.“ A tady máme velké rezervy opravdu všichni. Jarmila Škodová Pozn.: Tuto akci zajistilo vedení DSO Region Orlické hory v rámci akce „TONDA obal na cestách“ spoluorganizované firmou Eko-kom, se kterou naše obec ji několik let spolupracuje právě v oblasti třídění odpadů.

Ze slohových prací žáků naší školy Moje oblíbené místo ( am lMn ků 5. tř d ) Moje oblíbené místo je na louce za bytovkou. Je to velk plácek s krásn m v hledem. Svítí na mě sluní ko a pichlavé listy květin mě bodají do zad, kdy le ím. Nade mnou poletují ptáci, mouchy, v ely,

20

vosy, meláci a sršni. Fouká tam příjemn vánek. Někdy studen , někdy tepl . Je mi tu příjemně, kdy mám zavřené o i a slunce mi svítí na ví ka. Vidím erveno a luto a vy ívám se ve zvucích ptáků. Lukáš Kroutil Moje oblíbené místo je u nás u řeky. V dycky jsem sedával u splavu. Byla tam hloubka, tak jsem se tu mohl koupat. Přesně nad splavem byl plácek, kter mi slou il k pohodlnému sezení. Všude byl ří ní písek, rostly a kvetly tu stromy, petrklí e, podběl, bledule, sasanky a sně enky. Krásn jemn ří ní písek jsem bral do ruky a hrál si s ním. V ří ce pluli velcí pstruzi a já je s radostí pozoroval. Nejlepší na mém místě byla vrba s jedenácti kmeny, na kter ch jsme se v dycky se sestrou opalovali. Ale bohu el tam teď udělali úpravy a všechno zni ili. Vrbu, plácek, splav i tůň. Dali sem kameny. Prostě to těmi kameny vydlá dili … Zdenek Škoda Válka v Iráku ( aha ků 9. tř d ) No, já si myslím, e válku ur itě ne! Konflikt nás ohrozí ekonomicky a všechny ceny ur itě stoupnou. Jsem proti válce, proto e nemám ráda násilí a rozpory mezi lidmi, a kdy slyším, e by z toho mohla b t i III. sv. válka, tak mi běhá mráz po zádech a mám z toho strach. U jenom teroristick útok na New York měl na svědomí hodně ivotů lidí. Nechci za ít, nedej bo e to co se děje ve válce a tu šílenost co se kolem toho to í jako v 1. a 2. světové válce. Opravdu se toho bojím a doufám, e k ně emu takovému hroznému snad nedojde. Ur itě tedy k tomu nesmí dojít. Tyhle rozpory by měly skon it a měl by b t klid. Dříve, kdy se válka přemítala a spekulovalo se, e Husajn skr vá zbraně hromadného ni ení, tak jsem s válkou souhlasil, jeliko se mělo bojovat za bezpe nost. Jenom e, kdy jsem slyšel, jak Ameriané našli rakety, které mají dolet pouze o 30 km dále ne mají dovoleno a dělali z toho hroznou aféru, přestal jsem s válkou souhlasit. Na za átku přeci hledali zbraně hromadného ni ení? Za al jsem si říkat, e Ameri ané hledají pouze záminku pro útok. Teď pro mě přišla další rána. Ameri ané tvrdili, e pokud Husajn odejde do exilu, válka nebude. Ale Ameri ané tvrdí, e válka bude, i kdy Husajn odejde. Je jasné, e Ameri ané to dělají kvůli ropě!!! Já osobně válku NECHCI! V novinách jsem etla lánek s názvem: „Nemáme ani penicilin nato jaderné zbraně.“ Myslím si, e ty lidi v Iráku za to nemů ou a mo ná ani neví, jestli je mají nebo ne. A jestli mají nějaké zbraně hromadného ni ení, ur itě je pou ijí pokud je USA napadne. A taky by Amerika neměla zaúto it, kdy OSN, Francie a Německo nesouhlasí. Naše vojáky tam nechci, u proto, e s válkou nesouhlasím. To, e Husajn neopustí Irák bylo ji od po átku jasné. Kdy jsem viděla, jak své děti u í od mala vál it a zacházet se zbraněmi, myslím si, e Irák je sv m způsobem připraven na válku s USA. Amerika + útok na Irák = vláda USA nad Světem Útok se za ne promítat na cenách pohonn ch hmot, od toho se za ne odvíjet zdra ování produktů veškerého průmyslu. Zdra ování povede k ekonomick m nesrovnalostem v zemích závisl ch na ropě z Iráku. Tyto spory pak za ne USA „velkoryse“ urovnávat a … za as bude na evropském (a nejen na něm) kontinentu podpis Spojen ch států Americk ch. Já osobně s válkou nesouhlasím, myslím si, sice tomu moc nerozumím, ale mohli by to vyřešit nějak jinak, ne válkou. Je pravda, e po ekonomické stránce by se zdra ovalo. Ale Irák má bakteriologické zbraně a i hromadného ni ení, tak e je to nebezpe né. Amerika je od nás daleko, t se to řekne, ale Evropa ta je k Iráku blízko. Nechtěla bych, aby došlo k ně emu takovému. Ale bohu el asi to tak dopadne Jsem proti! Bojím se, kdyby zaúto ili na naše území …

21

Perličky: výroky ze školních lavic - Bludn balvan je kámen, kter se nezdá b t v pořádku. - Jan Hus se proslavil tím, e se ni ím neproslavil. - Otázka: Jak probíhalo osvobozování SR? Odpověď: 9.5.1948 – osvobozování Rusáky, z té doby REBELOVÉ. Našel se mobil Při vycházce ŠD našel Lukáš Feichtinger na louce za hotelem AREA funk ní mobilní telefon. Zna ku neuvádím úmyslně. Pokud někomu z vás chybí, zeptejte se na OÚ v Deštném. Tam byl odevzdán.

Z kultury Divadelníci z Bystrého – hosté deštenské „KAČENKY“ Dvacát osm únor roku dvatisícetři, byl nejen ovlivněn volbou prezidenta republiky, ale byl dávno předem ovlivněn nápadem pozvat na naše “Ka eniny divadelní prkna“ divadelní spolek z Bystrého u Dobrušky s divadelní komedií „CHARLYEOVA TETA“. Byla to jakási oplátka na naše hostování na jejich „divadelních prknech“ a mohu říci, e se tato volba „na první pokus“ povedla. Bylo mnoho ře í, e se na naše malá divadelní „prkna“ nikdo nevejde. Bysteráci to ukázali, e to jde, kdy se chce. Velké divadlo (scéna, obsazení atd.) se vejde i na malou scénu, chce to nápad a vtip a technici z bysterského divadelního spolku to ukázali a v sledkem byla na dané podmínky skute ně v borná scéna, i kdy místy bez opony. Tam, kde byla potřeba, tak bylo obecenstvu ře eno jevištním technikem: „Teď se jako zavírá opona…“ a stavěla se nová scéna. A k v konům herců a vůbec k celému divadelnímu představení hry „Charlyeova teta“ mohu citovat slova re iséra Václava Drašnara po představení: „Hrálo se nám tu fajn a obecenstvo bylo skvělé, bylo to pro nás na tak malé scéně něco jiného. Bylo to prostě fajn a nová zkušenost. Máme zkušenosti zatím jen z větších divadelních podií a proto jsem měl trochu obavy, zda se naše divadlo sem, do tak malé scény, vejde. Povedlo se, scéna se musela sice udělat z ásti náznakově, ale to divadelní hru neovlivnilo.“ A já mohu poznamenat, e bysterští herci tento scénick handicap vyvá ili sv m v born m v konem. K postřehům z prakticky vyprodaného představení, byla skvělá reakce obecenstva a potlesk během představení. Závěre n aplaus odměnil v kon „Bysteráků“ dlouhotrvajícím potleskem a k tomu pět děkova ek .Odcházející diváci se pak nechali slyšet, e: „Bylo to v borné představení a fajn jsme se bavili… “. Bysterští divadelníci, za náš divadelní spolek „KA ENKA“ vám děkuji za vaše skvělé vystoupení, a e jste ukázali to, e se tu u nás v „hasi árně“ i na malém jevišti dá hrát divadlo. Za OS – Divadelní spolek „KA ENKA“ Jaroslav Karban + FOTO

22

„KAČENKA“ pořádala třetí divadelní maškarní ples Tak u se stává pomalu tradicí, e se po rozlou ení se zimou s Rampušákem koná na závěr plesové sezóny „Divadelnick maškarní ples“. Tentokrát ji potřetí, a to v sobotu 22.března na „Panoramě“. Mohu říci, e podle ohlasů ú astníků plesu byl opět hodnocen jako velice vydařen . O skvělou zábavu se postarala hudební skupina „SENIOŘI“ pod vedením Jaroslava Pilce. K dobré spokojenosti ú astníků plesu přispěl i personál hotelu Panoráma v ele s vedoucím a nájemcem hotelu panem tvrte kou. Ú ast byla také v borná, sešlo se na tyřicet masek a jednou tolik ú astníků v „civilu“ neboli bez masek. Tradi ní bylo i vyhlášení nejlepší masky - tentokrát bylo oceněno pět masek nebo skupin masek. Vyhodnocení a vybrání „těch nejlepších“ bylo velmi náro né, proto e skoro všechny masky byly skvělé a vtipné, ale nakonec se vyhodnocení povedlo: 3. místo patřilo dvojici „Mlékaři“ , 2. místo trio masek „Pirát a dvě ernošky“ a na 1. místě se umístila dvojice „ Staře ek v hadovce a babka“. Po cel dlouh ve er, a do asného rána ples provázela dobrá nálada a pohoda. O tom napoví několik fotografií. Závěrem bych chtěl poděkovat všem sponzorům a přátelům našeho divadelního spolku „KA ENKA“ za ceny věnované do tomboly. Poděkování také patří personálu hotelu Panorama a hudební skupině „SENIOŘI“, e se postarali o pohodu a v bornou zábavu ú astníků „Třetího divadelního maškarního plesu“. Těšíme se, e se opět sejdeme na tvrtém divadelním maškarním plese, a to v hojném po tu jak masek tak i „bez“. JaK, FOTO příště

Doma zatím naposledy 14.března náš divadelní spolek „Ka enka“ odehrál na domácí scéně patnáctou reprízu divadelní hudební komedie autorů M.Švandrlíka a K. ejky „Rodi e se zbláznili“. Toto bylo „doma“ zatím poslední představení a od dubna za ínáme s touto divadelní hrou „ko ovat“ po okolních obcích. První naší štací bude 12. dubna Sedloňov a následují další obce. Na domovskou scénu se vrátíme koncem května a za átkem ervna, kdy náš divadelní spolek „KA ENKA“ připravuje „Divadelní a hudební léto“, kde by měly vystoupit divadelní spolky z okolních obcí, ale i hosté z Polska. O připravované akci a termínu budete v as informováni na plakátech a místním rozhlasem. Ještě bych se vrátil k našemu zatím poslednímu představení. Ú ast diváků byla velice dobrá, ale měla jednu v jime nost. Jako diváci se na naše divadelní představení přišlo podívat 21 dětí sluchově posti en ch, kteří se v té době rekreovali v penzionu „U sv.Matouše“ v Jedlové. Byl jsem velice překvapen tím, jak se skvěle bavili (některé děti byly úplně neslyšící a některé měly jen zbytkov sluch). O to, aby měly děti mo nost vědět, co se ve hře mluví a zpívá, se skvěle postarala jejich tlumo nice do znakové ře i a musím říci, e musela podat opravdu v born v kon, aby vše postihla. Je opravdu skvělé, e i takto handicapované děti mohly shlédnout naše představení a e se bavily tak, jako normálně slyšící, o em svěd il jejich smích a potlesk i závěre ná „děkova ka“. JaK

23

Odevšad

Společenská kronika V měsíci březnu a dubnu oslavili i oslaví: 55.: František Prouza, Marcela Matyášová 60.: Irena Veselá 65.: Jaroslava Reznerová, Markéta Kuchařová, Bedřich Dörner 75.: Ladislav Štěpán 85.: Gertruda Hillnerová V Mm osla Mncům srdM ně blahopřMjMmM! Narodil se: Michal Bural a Jiří tvrte ka PřMjMmM mali k m, ab růstali kM spokojMnosti a l scM s ch rodi ů!

Veselé velikonoce !!!

MK

Přejeme Vám všem krásné pro ití jarních svátků a koledníkům bohatou pomlázku! A jen tak pro inspiraci přidáváme pár koled z Kladska, abychom zas od někter ch koledníků neslyšeli „Koleda, koleda, Štěpáne…“.

Kdy já mám do domku iti, musim si za kli ku vziti a sám sobě oteuřiti. Kdy já přídu do sednice, musim prosit pana strejce, by mně podaroval vejce, vejce bíl neb erven , jenom kdy bude kulat .

Mé srdce jediné, probuď se v as, loni jsem dynoval, letos jdu zas. Byl jsem dost broukan od táty, od mámy, ale já jsem nedbal,

Šel jsem přec zas. Oni se mně pořád vysmívali e mám kalhotky ušišman . ,

Velikonoční bohoslužby v kostele sv. Marie Magdalény v Deštném Zelený čtvrtek - 17.dubna 16.30 hodin Tento den si věřící připomínají poslední ve eři Je íše se sv mi přáteli a ustanovení mše svaté. Velký pátek - 18. dubna 16.30 hodin Přísn půst znamená, e se zříkáme masa a jen jednou se můeme dosyta tento den najíst. Je to náš v raz lásky k Je íši, kter se zřekl všeho, zemřel za nás na kří i a projev naší solidarity s trpícími a hladovějícími ve světě. Bílá sobota - 19. dubna 20.00 hodin Ve er u slavíme Je íšovo zmrtv chvstání. Tento den se křtí v církvi dospělí. Slavnost zmrtvýchvstání Pána - 20. dubna 9.30 hodin Největší slavnost církve. Pán Je íš zmrtv chvstal ije s námi, přemohl všechno zlo světa a je naší záchranou. Velikonoční pondělí - 21. dubna 9.30 hodin Slavnost pokra uje. Jsou to dny radosti a štěstí. S Je íšem má smysl všechno utrpení i smrt. On je vítěz nad vším zlem.

24

Víte, že… • naši hasi i vzali přípravy oslav 100. v ro í zalo ení sboru velice vá ně a u mají připraven i nádhern prapor? • po příznivém ohlasu ú astníků bude i letos jízda VETERAN CAR CLUBU Hradec Králové směrována do Orlick ch hor? Jízda historick ch vozidel, zvaná VETERAN RALLY Hradec Králové, se bude konat 6. a 7. září 2003. Je potěšitelné, e cíl by měl b t opět v Deštném u Národního domu mezi 15.-17. hodinou. • jste mohli 10. února okolo 9. hodiny ranní spatřit na obloze zajímavou duhu? Tento nevšední přírodní úkaz se zdál b t oto en a ještě v několika provedeních. • zchátral objekt spole nosti Langrid p. 32 na Dříši (původně Dopravní podniky HK) ) ve stanoveném termínu (17.1.2003) pro nemoc soudkyně nebyl vydra en? Nové dra ební jednání bylo stanoveno na 4.3.2003. Jak vše dopadlo nám však zatím není známo. Ké by se ale u i tento objekt do kal nového, dobrého a solventního majitele. • od 1. dubna do 15. října 2003 bude uzavřena silnice . II/311 v úseku od záchytného parkoviště Šerlich po Neratov u kostela. Důvodem je celková oprava komunikace v etně ivi ného krytu. Průjezd bude povolen pouze autobusům pravidelné linkové osobní dopravy. Objízdná trasa (není vhodná pro nadrozměrné přepravy) povede obousměrně z Deštného v O. h. – Zákoutí přes Zdobnici, Rokytnici, Bartošovice. • ze zákona . 185/2001 Sb. o odpadech jsou v robci a dovozci chladni ek pou ívan ch v domácnostech povinni zajistit zpětn odběr pou it ch v robků, informovat spotřebitele o způsobu provedení zpětného odběru pou it ch v robků a to bez nároku na úplatu za tento odběr od spotřebitele, při stejné dostupnosti místa zpětného odběru, jako je zajištěn prodej daného v robku. • v Olešnici v Orlick ch horách se dne 17.5.2003 bude konat tradi ní olešnick Majáles, při kterém bude od 10 do 22 hodin otevřena státní hranice v Kutlu do polského Levína. • a do odvolání bude uzavřen turistick přechod do Polska na Masarykově chatě na Šerlichu, Na ihalce v Olešnici v O. h. a Bartošovicích v O. h.? Je to z důvodů nezbytného zajištění nepropustnosti státních hranic v důsledku iráckého vále ného konfliktu. • ohnišovské Cikánské toulky se letos konají v sobotu 26. dubna? • letošní únor byl v průměru o 2 oC chladnější ne leden? Jasné únorové po así mělo dopad na mno ství spadan ch srá ek, kter ch bylo naměřeno pouze 23,5 mm za cel měsíc. • pokra ují práce na opravě vě i ky našeho kostela? • se zmije probudily ze svého zimního spánku? Důkazem toho je poranění Dankov ch psa a Iren in • Finan ní úřad z Dobrušky zde opět letos nebude vybírat peníze na daně z nemovitostí? Pravděpodobně distribuce slo enek proběhne jako v loňském roce, kdy byly finan ním úřadem ponechány v dané obci na obecním úřadě (v rámci šetření poštovného). Jak jsme zjistili, slo enky za nou tisknout a koncem dubna, jejich splatnost bude jako v dy do konce května. Pokud slo enky na OÚ v Deštném nechají, budete o tom informování v hlášení místního rozhlasu. • za átkem května opět zve děd Praděd – vládce Jeseníků - všechny ostatní vládce hor na sněm, na kterém pochopitelně nebude chybět ani naše Ka enka s Rampušákem? Bli ší informace přineseme příště. LZ, dom

25

Rozhovor s majitelem hotelu Praha panem Liborem Špatenkou Orli ky, i Orlické hory mám rád. U proto, e jsem byl po několik let lenem oddílu v konnostní turistiky TJ Sokol Sedloňov v Orlick ch horách, ne jsem přestoupil do horolezeckého oddílu do Teplic. K nezapomenuteln m zá itkům zimních víkendov ch soustředění v tělocvi ně sedloňovské školy, pod záminkou promítání diapozitivů z hor, tzv. “Diafestů“, i r ování zlata – „Mamonfestů“, patřily hřebenové túry, a zejména pak příslove né dlouhé táhlé sjezdy z Velké Deštné, zhusta však tzv. tygří stopou. Pochopitelně na bě kách. „Hodit tygra“ na sjezdovkách toti není tak skvěl m zá itkem jako na bě kách, obzvláště poté, co vám, vzpouzejícímu se gravitaci a zákonu o zachování energie, následně bágl zarazí hlavu hluboko do prašanu. V polovině loňského prosince jsem Deštné navštívil opět. To abych si prohlédl hotel Praha právě procházející rekonstrukcí. Nachází se pod sjezdovkami, přímo proti vlekům. A přesto, e docela obstojně zvládám jízdu „starou cestou kolmo dolů – na partyzána“, je vysoce pravděpodobné, e bych dobrzdil a na jeho recepci. Naštěstí takhle odvá n ch zase mnoho není a hotel Praha je stavěn bytelně. Jednatele spole nosti Renova, která vlastní hotel Praha, pana Libora Špatenky se asopis Všudybyl zeptal, pro má Orlické hory rád. Proto M jsMm sM narodil Opo ně, podhůř Orlick ch hor, a jako mal kl k b l pMrmanMntně na hor ch, nMboť tam rodi M maj chat . Ko sMk a Msnic , kdM tMď b dl m, Ho dko ic ch, jM od lMsa kr sn pohlMd na Orlick hor od No ho Hr dk a po Rok tnici Orlick ch hor ch po pra straně. V Orlick ch horách b vají neskonale lepší sněhové podmínky ne v daleko vyšších pohořích. Je to dáno i tím, e jsou první vysokou bariérou ze směru od Baltického moře a zachytávají sněhové srá ky. Orlické hory jsou nádherné nejen v zimě, ale po všechna ro ní období. Ka d nich m s ko lo. Např. lMtn pad sl ncM VMlk DM tn on c borů m a br sinkami. BěhMm imn sM n jso asM Orlick hor hl Mn střMdisk imn ch sportů jako Ř k a ji miňoan DM tn . V hlMdMm k charaktMr dMj ch lMsů dM b n dhMrně barM n pod im. Jaro, b ť k n m do hor k radosti l ařů a milo n ků imn ch sportů přich poněk d po ději, jM n dhMrn probo Mj c sM př rodo M imn ho sp nk , nMjpr M b l mi a h pak barM n mi k ět Ostatně i VMlk DM tn jako ra ně dominantn kopMc Orlick ch hor, ř M MgMta n m obdob sto kami k ětů. Kouzlu Orlick ch hor věříte natolik, e jste se rozhodli investovat do nákupu a rekonstrukce hotelu Praha. Ano, Orlick hor b l a jso hlMd an m c lMm t ristů. D sM o Mk at, M st pMm Mska do E ropsk niM dM jM tě rostM popt ka po k alitn ch b to ac ch kapacit ch. HotMl Praha DM tn m jsmM sM ro hodli ko pit, rMkonstr o at a ro řit Mjm na proto, M sM n m l bila jMho poloha. To jak sM na M spolM nost k hotMl dostala, alM m poněk d dMl historii. Po listopad b l r cMn rMstit Mntům. Ti jMj prodali spolM nosti, ktMr sicM měla praco an projMkt, alM nMpodařilo sM jMj sk tM nit. N slMdně jMj dra bě skal dal majitMl s t m, M jMj rMkonstr jM. RMkonstr kcM ro ně nMproběhla a do lo k prodMji dal m majitMli. TMn sM tak ro hodl hotMl prodat a při li jsmM na řad m . Ro hodli jsmM sM dM in Msto at oln prostřMdk . Hotel Praha je nejen na malebném místě, ale řekl bych, e jeho poloha je v Orlick ch horách přímo strategická. ZMjm na po loňsk in Mstici spolM nosti, pro o j c dMj ski arM l, ktMr b do ala př mo proti n m no o sjM do k s l ařsk m lMkMm a přiko pila dal sněho děla. HnMd proti n m kon sjM do k Marta I, a tak hotMl Praha, rMsta racM i ět in pokojů, jM hlMd př mo na sjM do k a do cMntra ski arM l . HotMl m nMjMn stratMgicko poloh dojM d hla n ch sjM do Mk, alM jM hodn m chodiskMm pro cMloro n t r , Mjm na pro tradi n hřMbMno . Nach sM na po Mmk o ro lo M t měř půl hMktar .

26

Z jMdn stran jM ohrani Mn řMko Bělo , dr h horsko silnic Mdo c DM tn ho na Mrli sk Ml n a na Masar ko chat . Koupí hotelu Praha jste si udělali radost, ale vaše firma podniká ve zcela jiné oblasti ne v pohostinství a cestovním ruchu. Chystáte rozšířit portfolio její innosti? V dn m př padě. NMpatř mM mM i od n , ktMř sM domn aj , M st hospod i hotMl jM lMgracM, ktMro l dnM ka d . Naopak, na m měrMm jM d t m hnMd od a tk profMsion ln MdMn , ab mohl f ngo at dlo hodob pMrspMkti ě. Ro hodli jsmM sM proto, oslo it potMnci ln jMmcM, ktMř b b li schopni si podstatě cMla no hotMl s dlo holMto tradic pronajmo t a pro o o at na pi ko ro ni. Spol s projMktant jsmM in Mstici pojali tak, ab n hotMl patřil k nMjlMp m Orlick ch hor ch.StMjně tak chcMmM, ab sl b posk to an jMho komplM b l pr otř dn k alitě. To jM kladn po ada Mk. DůlM it jM i Mkonomika hotMl a jMho napojMn do r it ho řMtě cM proto, ab b l cMloro ně obsa o n a jMho pro o b l rMntabiln . Z lM n m na tom, ab jMmcM měl hotMlo bran i cosi a sMbo , ab chom měli mo nost sM přMs ěd it, jak a n m stoj slMdk . HotMl Praha DM tn m Orlick ch hor ch sM nach na pat VMlk DM tn a Zimn ho kopcM horsk silnicM DM tn ho na Mrli sk ml n a Masar ko chat , bM prostřMdn m so sMdst l ařsk ho

27

Na Kačenčinu horu za výhledy Mnohá naše pohoří jsou spojována s tajemn mi bytostmi – všemocn mi vládci hor, z nich nepochybně nejznámější je krkonošsk Krakonoš. Také Orlické hory jsou opředeny podobn mi zkazkami, zejména pak o sli né princezně Ka ence. Ta pr pob vala na samotném okraji pohoří, na hoře Vrchmezí, které se proto někdy říká Ka en ina hora. Vrchmezí (1084 m) je posledním tisícimetrov m vrcholem na severov chodním okraji Orlick ch hor, nápadn m zejména při pohledu z novoměstské, náchodské a hronovské strany. Vystupuje přímo na státní hranici a polští sousedé mu říkají Orlica, i kdy do povodí řeky Orlice u vlastně nepatří. Svahy na našem území jsou odvodňovány pramenn mi bystřinami Olešenky v povodí Metuje, na opa nou stranu hranice (kde Vrchmezí – Orlica – je nejvyšší kótou polské ásti pohoří) zase odtékají zdrojnice Dušnické Bystřice v povodí Odry. Vrchol Vrchmezí je proslul m vyhlídkov m bodem, kdysi zv razněn m rozhlednou, která stála hned vedle někdejšího hostince. V něm pr jedna půlka stolu byla na eském území a druhá u v Sasku. V hled se dnes otevírá hlavně do podhůří v okolí Nového Hrádku, Nového Města nad Metují a Náchoda s dominujícím kopcem Dobrošovem. Vidět b vají i Krkonoše, v polském pohrani í zase zaujmou skalnaté tabule Stolov ch hor. „Ka en ina hora“ je ast m cílem bě kařsk ch vyjí děk například po hlavní hřebenovce – Jiráskově cestě – Od Masarykovy chaty na Šerlichu přes prales Buka ku a Polomsk kopec. Poněkud náro nější v stup eká toho, kdo si zvolí některou ze zna en ch tras z podhorské Olešnice. Pokud jsme nezapomněli pas, mů eme se na Vrchmezí vydat také „oklikou“ přes turistické hrani ní přechody (buď na Šerlichu nebo nad olešnickou íhalkou) po zna en ch cestách polsk m územím. Jan Vítek (převzato z přílohy Novin Rychnovska)

Rampušák s Kačenkou se rozloučili s paní Zimou Rozlou ili a velmi důstojně. Svěd í o tom 5000 návštěvníků Deštného. Ohlas byl velik a to i ve vzdálen ch řadách našeho kraje. Znamená to, e si akce Rampušák zapisuje tradici. Celé parkoviště v Ski-areálu Marta II bylo zaplněno stánky s příjemn mi lahůdkami. Ale to podstatné! Opět velkolep přehled dětsk ch masek obohacen programem soutě í a vyhlášením těch nej. Kdy ur itě všichni byli báje ní. Program dětí moderoval Václav Upír Krej í. „Upír“ ur itě pro dospělé, těm mo ná „pil“ krev, ale pro dětí stoprocentní zábava. Dospělákům pak ur itě zvedla náladu skupina Holki, Martin Maxa a YOYO-Band. Celé odpoledne komentoval Pavel Zední ek a Kateřina Hrachovcová. Zakon ení zimy v Deštném Rampušákem má v podvědomí lidí ur itě váhu. Svěd í o tom nejen zvyšující se návštěvnost, ale i spolupráce s osobnostmi divadelní scény. Martin Dejdar, kter se bohu el letos nemohl dostavit, zajišťujě veškeré kontakty, co se moderování t ká kon e muzikanty. Za posledních pět let se u nás vystřídali např. Michal David, skupina Maxim Turbulence a spousta osobností, která nás baví. Za to mu patří velik dík. Program Rampušák zajišťuje firma Sport profi s. r. o.. Veškerou organizaci titěrné práce s umělci, a

28

aby vše klaplo, má pan Martin Kulka. Abych zhodnotila vše za posledních pár let, co pro naši „Deštenskou slavnost“ pro obec znamená je. Všichni, kteří zde z umělců předvedli svůj kumšt, se radí vrací a i díky jim se právě Deštné dostává do podvědomí těch, je pomalu nevěděli, kde je na mapě. Ur itě nesmíme zapomenout na pana J. Hégra – (Rampušák) s dcerou (Ka enka), kteří tuto akci u pár let prezentují. Dále patří uznání ly ařské škole za pravideln super příspěvek v umění sportu. A na závěr. Ukon ení odpoledne, ale spíše ve era je ve znamení nádherného ohňostroje. Věřte, e se opět uvidíme v daleko větším po tu v příštím roce. Svěd í o tom i dotazy do místního informa ního centra. J. Prouzová Vládce našich hor Rampušák spole ně s Kačenkou ukon ili oficiálně zimu. Tato tradice se zde v Deštném udr uje od roku 1965. V roli Rampušáka se letos poosmé představil Jan Hégr z Kvasin. Opět mu nechyběly historické ski, bíl plnovous, klobouk a jedna hůl. Ka enka si musela pořídit širší sukni. Její ly e mají toti řemínkové vázání bez pérka, s volnou patou, tak e potřebuje co nejpohodlnější oble ení. Rampušákova řeč v Deštném 16.3.2003 V Mn a mil ob atMl hor, n tě n ci podhůř i krajů d lMn ch, l aři, s ňkaři, skat skMjt prostě dra prk nk ři, M i, Pol ci i Mchn jin n rod , jMjich př sl n ci přijMli do na ř M b ďtM srdM ně t ni na na ich imn ch sla nostMch! Snad n tM, M i lMtos sM m mM s Ka Mnko m pochl bit, i kd m s m při nat, M a tMk im sM mi moc nMpo Mdl. JMdno mr bM sněh , pak asM spo st od nMbM bM mra nMb lo to to pra ořMcho . Marně jsMm Ka MncM kl dal o glob ln m otMplo n , o nM p tatMln ch d n ch pro dMch, st lM si Mdla s o . Pr jsi dědk ral jMn na odpo inMk, kd nMdo MdM d t dohromad ani mr a od , ab toho b l sn h. Vid tM, co Mnsk , a hla ně kd to jM princM na, dok M. Ml jsMm do sMbM a snad sM mi ta ima alMspoň od a tk nora po Mdla. I kd j si st lM m sl m, M t době sM sp mo dřil t nM p tatMln d n pro d Kd jsMm tMd l dl tMn s ůj hla n kol, ař dit obstojno im s dostatkMm sněh , od il jsMm sM s Ka Mnko aj t mM i V s. B li jsmM, hla ně tad DM tn m, moc milM přMk apMni. TMr n no sjM do k lMk Marta I. b l proti loňsk n dhMrně pra Mn, mi Ml tMr nn nMro nosti, a tak jsMm sM na tMnto s ah pra il konM ně i j . V jMl jsMm lMkMm, ktMr nahradil star , lMtit a co m b d ř kat, jak nahor , tak dolů to b lo s M Mn n dhMrn . Tak n s s Ka Mnko potě il sta Mbn pr cM na hotMl Praha. U to opra d pad tak, M opět a nM slo it MřMjnosti. A nakonMc Mlmi pro aick , alM Mlmi potřMbn ěc no toalMt na lMk Marta I. a modMrni o an na lMk Marta II. i to jM sl n pr cM pro spokojMnost n tě n ků hor. M s m sM m pochl bit, M jsmM loni s Ka Mnko tak cMsto ali. SrdM n m po n na Mho kolMg Praděda nM lo nM ho ět tak jsmM sM s Ka Mnko ro jMli do jMho ř M. JMl tam s n mi i kolMga Krakono

29

a ichni jsmM si tak dobřM ro měli, M sM lMtos k ětn sMtk mM no . Ch běl jMn kolMga MUHU JiMrsk ch hor, toho pr s lila asistMncM Ji Mrsk padMs tk . A n m s Ka Mnko nMj c ch běl kolMga Kr lick ho Sně n k StaMmmichmann. JM jMn o sto lMt mlad nM Krakono , jMho s dlMm jM hora Sr n nad Vojt ko Mm alM lidMm okol Kr lick ho Sně n k sM jMj jM tě nMpodařilo l kat na MřMjnost. AlM p tk domů. Potě ilo n s s Ka Mnko , M k Orlickohorsk m kn Mct , ktMr ji několik lMt působ ambMrk , přib l dal d ě ř M. V Mr Mnci S obodn spolko podorlick rMp blika M Sk hro ě nad Bělo , ktMr sM hrdě hl s k odka J r da Cimrmana a ř Ka Mn ina poh dko ř M, ktMr ab r hla n st hor a chtěla b pro n tě n k olat Mchn mo n poh dko b tosti, jako LMdř ka na ZMmsk br ně, kostli cM LibMrk i jindM ohni ho m M. V Mm těmto s Mr nn m st tům přMjMmM ro k ět, spěch a m ro so it k prospěch ob atMl i n tě n ků na ich hor. AlM dost po d n . Jak , ob atMl , tak , n tě n ci na ich hor, jstM c nM na mojM po d n jistě ěda i na dal ba n program. K něm V m přMji dobro pohod , hodně radosti a MsMl . Hor m dar!

Poděkování protidrogové nadace Před 10 roky jsem na popud legendárního krále ševců pana Tomáše Bati zalo il protidrogovou nadaci BOHEMIA. Cel projekt dostal název SPORTEM PROTI DROGÁM a b val prezident Václav Havel si vzal nad touto akcí patronát. Oceňoval především to, e nadace, která si dala za úkol chránit děti před drogami pracuje bez jak chkoliv státních dotací a za svou náro nou innost nedostává ádné finan ní odměny. Na popud Václava Havla vybudovala nadace i dva sportovní protidrogové kempy v zahrani í, opět bez jakéhokoliv finan ního příspěvku státu. Je to obrovská zásluha dr. Václava Mareše, rodáka z Hradce Králové, b valého reprezentanta v odbíjené. První kemp je u moře v Chorvatsku a druh v rakousk ch Dolomitech. V nich se u vystřídalo skoro 15 tisíc školáků i se sv mi u iteli. Jezdí tam i naše deštenské děti. Celou tu dobu dost zápolím se zdravotním potí emi, které má na svědomí především vrcholov sport. Pře il jsem 4 trepanace hlavy (nádor na mozku), přišel jsem u o lu ník, vyměněná mám u obě kolena atd. Nyní mám před sebou ovšem další tě kou zkoušku. Musím na operaci – rakovina aludku. A vzhledem k tomu, e mám u 78 roků, sil i vůle hodně ubylo, tak bych chtěl pro ka d případ poděkovat všem, kteří nadaci u léta nezištně pomáhali. Především školákům i u itelům naší základní školy, jejich rodi ům, místním sportovcům lenům TJ Sokol – především Irence Dohnálkové-Francové, řediteli Skicentra SPORTprofi Františku Prouzovi a dalším deštensk m podnikatelům, kteří protidrogové aktivity nadace nezištně podporovali a mnoha dalším skvěl m lidem. Bez jejich pomoci bych sám mnoho nedokázal. Tak e všem zatím moc a moc děkuji a samozřejmě, e věřím v pokra ování naší innosti. V úctě dr. František Valach PS: Všem obětav m ochráncům dětí, kteří spolupracují s projektem SPORTEM PROTI DROGÁM, jsem vzdal při 10 letém v ro í nadace est v denících BOHEMIA dne 10. února na první straně, kdy jsem ovšem ještě nevěděl o rakovinovém útoku. foto: Tak a toto je skoro 11 roků star dokument, kter zvě ňuje okam ik, kdy jsme si s panem Tomášem Baťou, stiskli pravice a já při tom slíbil, e se pustím do boje proti drogám s projektem SPORTEM PROTI DROGÁM, co jsem navzdory mnoha tě kostem splnil. Na závěr minulého roku jsem panu Baťovi poslal zprávu o naší 10leté innosti a on mě telefonicky pogratuloval. Bylo mně moc dobře!

30

Čarodějnice se blíží! Milé kolegyně, oprašte své létající dopravní prostředky, připravte slušivé róby, vezměte s sebou dobrou náladu a 30. dubna u hranice na Martě II v Deštném na shledanou! Bli ší informace na plakátech a v místním rozhlasu! Šťastn let přeje loňská MISS.

Čtenáři píší Deštné v Orlick ch horách navštěvuji velmi asto, v létě i v zimě. Kdysi jsem znala důvěrně sjezdovky a turistická trasa mě zlákala v dycky. Teď s ortézou na koleně u jen provázím pohledem své ly ující děti a vnuky, svařá ek v ruce, šťastná, e aspoň tak. Tím více sleduji, jak se Deštné postupně sna í stát se solidním rekrea ním střediskem vyhledávan m pro příznivé okolnosti zejména rodinami s dětmi (bezplatné parkoviště a WC, mo nost slušného stravování poblí vleku, ly ařská škola, slu by ly ařům apod.). Zejména mě potěšilo, kdy jsem slyšela velkou chválu na letos bezvadně upravené bě ecké tratě. Tyto tratě zde dlouho chyběly, přesto e by se jejich úpravou zv šila přita livost Deštného. Jak se říká, kopec se zv šit nedá, délka sjezdovek je dána. Ale bě ky – to závisí na terénu, na krajině, na v hledech - a hlavně na upraven ch a dobře volen ch tratích. Je jen dobře, e letos mohou bě ecké trati v Deštném konkurovat tratím v Bedřichově, dokonce rakousk m střediskům. Tomu všemu jsem ráda tím spíše, e o ně pe uje pan Prouza, kterého si pamatuji z ly ařsk ch v cviků Pedagogické fakulty v Hradci Králové, kde pan Prouza tehdy studoval tělesnou v chovu. Tyto kursy vedl můj dnes ji zesnul man el profesor Ivan Svoboda a jsem ráda, e odkaz mého mu e, milovníka ly í, tím – prostřednictvím těch vzorn ch tratí – ije dál. Tak díky a ly ím zdar. Alena Lou enská (29.1.2003) Vá ená redakce Deštníku, Dovolte mi napsat pár řádek o zá itcích z letošních jarních prázdnin, které jsem pro ila se sv mi dětmi ve Vaší obci. Nezajišťuji rodinné akce s dlouhodob m předstihem, proto e: a) nemusí vyjít po así b) onemocní děti c) auto nejede d) man el má mnoho práce a nemá as e) dalších důvodů je mnoho Blí il se však termín jarních prázdnin a můj úkol, jak vyplnit dětem zaslou en odpo inek. V polovině ledna se zdálo, e naděje sehnat v našich esk ch horách ubytování, je v tomto termínu naprosto beznadějná. Ale naděje umírá poslední a vše se v dobré obrátilo. Přes známé i neznámé se t den před prázdninami podařilo zajistit ubytování. Děti neonemocněli, auto jelo, po así se vydařilo – napadl erstv prašan, ale man el měl moc práce. Přibrali jsme tedy dceru od kolegy a v soboru 8.2. jsme vyrazili na vysněné

31

jarní prázdniny na horách. Světe div se: sen se splnil do posledního puntíku. Nevím, zda to není reklama, ale ubytování u pana Strnada v penzionu Jakub, bylo velmi příjemné. Ubytování sice bez stravy, ale o to lepší, e nás nikdo nehonil na „guláš“ v pravé poledne, o snídani v osm, ani nemluvě. Vlastní zásoby a mo nost nákupu ve dvou samoobsluhách, bylo dosta ující. A to nemluvím o útulné zelené restauraci přímo u sjezdovek a mal ch kioscích. Parkování u sjezdovek, a zase světe div se – zdarma a místa dost. Sjezdovky upraveny, vlekaři usměvaví a v dy připraveni mému mladšímu synkovi pomoci. Proto můj dík patří všem /zase reklama?/ ze Sport profi. Všechna eská média varovala před frontami u vleků, zaplněn mi ubytovacími zařízeními atd. Jak znám jiná eská horská střediska, tak to se zde nekonalo. Proto od letošního roku nedám dopustit na Deštné v Orlick ch horách a pokud se vše zadaří, tak za rok u vás v obci nashledanou. V budoucnu Vám věrná Jana Fejtová s rodinou (v Praze 13.3.2003) Poděkování Rád bych poděkoval touto cestu za vzornou zimní údr bu komunikace ke Sv. Matouši na Jedlové a to zejména panu L. Hryzlíkovi, panu L. Zářeckému a pánům J. Jirouškovi staršímu i mladšímu. Jejich zásluhou byla po celou zimu skvělá sjízdnost této komunikace. Oceňuji to nejenom jako podnikatel, ale i jako invalidní důchodce. Za vše děkuje rodina Matyášova, hosté a chalupáři z Jedlové

Z přírody Lesní souputníci V esk ch pohádkách jsou nej astěji zmiňovan mi zvířaty. Lidem jsou asto přisuzovány jejich vlastnosti, ať u skute né i domnělé, ale téměř v dy negativní. Liška a vlk. Dva souputníci, dvě zvířata zabydlená v naší přírodě. Jací skute ně jsou a jak ijí? Vlčí mafie Životním prostředím vlků jsou lesy, ale v zimě, kdy je nedostatek potravy se odvá í i k salaším s ovcemi a k lidsk m obydlím. Vlci ijí v tlupách, kde vládne přísná hierarchie. Ka d jedinec má ve sme ce svoje postavení a podle toho se chová. V ele stojí rodi ovsk pár. Vlci zachovávají celo ivotní věrnost, pokud jeden z páru zahyne, sme ka se rozpadne. Vlci si své lovecké teritorium zna kují trusem a mo í. Pokud na sebe narazí dvě konkuren ní sme ky, dochází k hromadné rva ce, která mů e skon it i smrtí některého z vlků. Při v pravě za potravou se sme ka řídí dan mi pravidly: vede ji star vlk. Zatímco mladí kořist vyplaší a honí, další jí nadběhnou a ekají v úkrytu, aby ji napadli ze strany. Při slídění vyu ívají vlci vynikající ich, sluch i zrak, ale jejich nejlepším pomocníkem jsou silné a svalnaté nohy; denně doká ou zdolat i 70 km. Pokud bychom lidi charakterizovali vl ími vlastnostmi, nebude to ani krutost, ani sobectví, ale věrnost a rodinná soudr nost. Liščí sanita Lišky zpravidla ztělesňují lstivost a neupřímnost. Tupé rozhodně nejsou, nicméně málokdo mo ná ví, e vykonávají zaslou enou sanitární slu bu: kolem silnic sbírají mrtvou i zraněnou zvěř, kterou mají na svědomí auta. Jinak patří liška k našim nejhojnějším šelmám. Živí se především drobn mi hlodavci,

32

za noc doká í naběhat i 50 km, aby se nasytily. Liška není vybíravá, do jejího jídelní ku patří i drobn hmyz, kachní vejce, nepohrdne ani ábami i lekl mi rybami. Zajímav je liš í způsob lovu naz van „myškování“. Jakmile liška spatří hraboše, sko í po něm a uchopí ho do zubu. Kdy není moc hladová, hraje si s ním: vyhodí ho do vzduchu a znovu chytá, pustí na zem a honí. Někdy jí hraboš zaleze do díry, tak e ho musí pracně vyhrabat. „Myškování“ se nám mů e zdát kruté, ale neměli bychom přisuzovat zvířatům lidské vlastnosti. Pro lišku je tento způsob lovu přirozen zrovna tak jako pro ko ku, která si stejn m způsobem pohrává s myší. Liška má vynikající ich, sluch i zrak. Bezpe ně rozezná slabé písknutí hraboše a ichem zjistí, zda se v díře schovává myš. Doba páření, které myslivci říkají „kaňkování“, za íná v lednu a únoru. V tomto období mů eme v lese uvidět i dva lišáky pronásledující jednu lišku. Magazín Hobby dne 16. ledna 2003

Bledule se může prodražit Zákon . 114/1992 Sb. Stanovuje pravidla ochrany vzácn ch druhů rostlin. K nim v tomto za ínajícím jarním období patří především bledule a sně enky rostoucí ve volné přírodě. Zvlášť přísné ochrany se tyto vzácné rostliny těší v ozna en ch lokalitách, jako jsou národní parky a chráněné krajinné oblasti CHKO). „Pokud je někdo přisti en při jejich trhání, hrozí mu na místě bloková pokuta a do v še 1.000 K . Při větší škodě ho eká správní řízení,“ upozornil vedoucí terénní slu by Správy Krkonošského národního parku Jaromír Gebas. I pracovníci Správy CHKO Orlické hory v Rychnově nad Kně nou pravidelně sledují lokality v skytu bledulí. Terénní strá ci je nepřetr itě obcházejí. Trhání bledulek, které rostou především v okolí potů ků, v údolích a mokřinách, zatím řešili domluvou. Záva nější případy se neobjevily. U většiny lidí stále přetrvává neinformovanost, a proto je v dy upozorňují, e tyto rostliny jsou chráněné. Situaci řaší individuálně, případ od případu. „Pokud si například starší paní utrhne tři rostlinky do vázi ky, neděláme z toho vědu,“ poznamenal Josef Hájek s tím, e nájezdy organizovan ch skupin, které by bledulky masově trhaly a prodávaly, zatím nezaznamenali. Avšak dokázat někomu, e rostliny, které prodává na trhu, si doma sám nevypěstoval, je v dy slo ité. „Pro Orlické hory jsou typické spíše bledule, sně enky se vyskytují v ni ších lokalitách,“ potvrzuje Josef Hájek ze zdejší SCHKO. Podle něho jedním z důvodů, pro je třeba apelovat a veřejnost, aby nedocházelo k trhání bledulí, je také to, e slou í jako první potrava v el. Z Novin Rychnovska dne 29.3.2003 vybrala –dom-.

I květiny mají své módní prvky a barvy na letošní rok Klasické i extravagantní prvky budou ovládat květinovou módu pro tento rok. Tradi ně se dělí podle tyřech ro ních období, ve kter ch budou „fr et“ ur ité typy a barevné kombinace. Prosazovat se budou různé typy vazeb podle finálního ú elu – dary, slavnosti, prostorová aran má atd. Překvapit nás mohou i oh bané vazby květin ve skle i ádané „glamelie“ - rozebrané jednotlivé květní plátky, skládané do nov ch tvarů. Do módy zasáhnou i doplňky a materiály naivního pojetí, netradi ních

33

hranat ch a jin ch tvarů. Kromě barev obvykl ch bude hodně atraktivní modrá. Následující přehled neplatí pouze pro květiny, ale i oble ení a bytové interiéry obecně. Rozhodně stojí za pozornost. Období

charakteristika - styl

inspirující barvy

příslušné květiny a rostliny

ZIMA

svět pln kontrastů, skute nost podivnější ne fantazie, nadpřirozenost, magie

bílá, ervená, zlatá, stříbrná, fialová, zelená, modrá

rů e, lilie, tulipány, bramboříky, begonie (Rex), voděnky

JARO

protiklady, křehkost a přísnost, novoromantismus v kontrastu

krémová, lutá, rů ová, fialová, světlé, jasné fluoreskující tóny

tulipány, narcisy, gerbery, konvalinky, hyacinty, rhododendrony

LÉTO

fascinace přírodou, pocit bezpe í, křehká krása, tvrdost, měkkost

hnědá, zelená, modrá, mix tmav ch, jasn ch barev

anthurie, lilie, alstroemerie, colosie, eryngium, leucospermum

PODZIM

ujasnění, zjednodušení, retrostyl, tendence vše zabalit

hnědá, modrá, okrová, šedá, oran ová, plné barvy

gladioly, chryzantémy, hortenzie, cordylinie, crassuly, platyceria, sanseviery

Tolik nizozemská květinová kancelář Co sledujeme při nákupu • oklikou se vyhneme květinám poláman m, poškozen m a zvadl m • pokud je kytice ji uvázaná, pozor na to, aby jednotlivé kusy byly ve stejně dobré kondici • hodně poví pevnost poupěte a stonku • některé kvetoucí květiny by ještě neměly b t zcela otevřené, s pevn mi středy – gerbera, chryzantéma, poupata rů í atd. • svě í a zdrav vzhled květin Dodr ujme nepsané pravidlo – lich po et květů patří iv m, sud mrtv m. Nákupem a předáním by radost z květiny neměla skon it. Někdy je třeba zbo í ještě chvíli uchovat. A proto bychom neměli zapomenout: - především musíme květinu šetrně a co nejrychleji přepravit domů, - obal chránící před chladem a mechanick m poškozením by měl b t podmínkou, - velkou pozornost musíme věnovat také následující domácí pé i – i květina potřebuje své prostředí a pohodlí. Pravidla pro uchování „dlouhověkosti“ • nic nezkazíme, kdy konce květin (kdy se nám nelíbí) zkrátíme – volíme většinou dlouh šikm řez v dy no em, aby nedošlo k poma kání nasávacích pletiv • květinu musíme co nejrychleji dát do erstvé vody (vla né) nejlépe s chemickou v ivou (náhra ka např. kostka cukru) a dezinfekcí (špetka soli) • optimální prostředí jsou mírně chladné teploty, stabilní, bez v kyvů • květinám nesvěd í průvan, přímé slunce, prudké světlo a teplotní a jiné šoky • vodu neměníme ka d den, vhodnější je jednou za 2 a 4 dny, při ka dé v měně doplňujeme v ivu, dezinfekci a zkracujeme stonky • „odcházející“ květinu (např. po náro ném transportu) naopak mů eme zkusit zachránit šokovou terapií – krátk m ponořením konců stonků do přiměřeně horké vody (otevřou se pletiva) nebo namoením celého kusu do studenější vody, co platí jen pro některé druhy, např. rů e. Vybrala LZ

34

Ze sportu Lyžování Tuto závodní sezónu odjeli naši závodníci celkem 15 závodů. Velk ch úspěchů dosáhli na závodech v Novém Hrádku, enkovicích, Ceně Metuje, které byli ur eny hlavně pro kategorii před áků. Obsadili zde medailové pozice v téměř všech vypsan ch kategoriích. Naše juniorky na mistrovství KSL v obřím slalomu skon ily na 4. a 5. místě. Nejúspěšnější starší ákyně Žaneta Je ková ukon ila sezónu na celkově velmi dobrém 7. místě v hodnocení po mistrovství R. Ly ařsk oddíl TJ Sokol Deštné uspořádal v zimní sezóně 2002/03 tři veřejné závody pro kategorie přípravky, před áků a mladších áků, kter ch se zú astnily zejména oddíly z blízkého i vzdálenějšího okolí (Skiklub Ústí n. Orl., Sokol Nov Hrádek, LK Nové Město n. M., eská Třebová, Hradec Králové, Sokol Deštné). Jednotlivé závody se uskute nily v prosinci, únoru a předposlední víkend v březnu. Přípravné období pro sezónu 2003/04 za íná v květnu. Petr Bauer Radka Jakoubková

Běžecké lyžování

TJ PORKERT Skuhrov nad Bělou, oddíl ly ování, spole ně s dalšími organizacemi uspořádala 19. ro ník Orlického maratónu. Tento závod se jel letos poprvé ve dvou dnech, tradi ně za jasného mrazivého po así, které panovalo první únorov víkend. Na start sobotní Orlické dvacítky (volnou technikou) nastoupilo 214 závodníků, z nich 206 dojelo do cíle. Závod proběhl bez úrazů a protestů. Ze znám ch se ho zú astnil Honza Pochobradsk z HS Deštné. V hlavním závodě klasickou technikou v nedělní mu ské tyřicítce se mezi 480 ú astníky postavili na start i dva eští reprezentanti Tomáš Tempír a Petr Michl, kteří v tomto pořadí dojeli i do cíle. Třetí skon il Josef Ku era z Nového Města na Moravě. Dešteňáky reprezentovali horolezci Honza Hlavá ek a Milan Mazánek. Na dvacítku za TJ Deštné se vydali Antonín a Rů ena Hrdinovi. V kategorii dívek a chlapců za Deštné (Porkert Skuhrov n. B.) nastoupila Remešova dvoj ata. Nedělní závod dokon ilo 465 závodníků. V enách si pro vítězství na dvacetikilometrové trati dojela Eva Hallová před odchovankyní skuhrovského oddílu Petrou Letenskou a Evou Böhmovou (INDC SL R) Za zmínku jistě stojí ú ast osmdesátiletého pana Oldřich Oškera z Frenštátu, kter se vydal do bílé stopy dlouhé 20 km po oba dva dny. Pro zajímavost nejlepší as: - ze sobotní volné dvacítky mu ů 51:25,3 (J. Ku era – SK Nové Město n. Mor.) - ze sobotní volné desítky en 35:50,3 (P. Letenská – SK Nové Město n. Mor.) - ze sobotního běhu mláde e na pět km 11:45,7 (T.Wasserbauerová Žďas Žďár n. S.) - z nedělní tyřicítky mu ů 1:50:55,0 (T. Tempír – Dukla Liberec)

35

- z nedělní dvacítky en - z nedělní dvacítky mu ů - z nedělního běhu mláde e na pět km

1:03:31,5 (E. Hallová – Toko Yoko team Lissport) 55:40,5 (P. Kubí ek – Fenix Jeseník) 11:58,1 (P. Jenka – Sp. Police n. Met.)

Orlický maraton - 19.ročník 1.2.-2.2.2003

Ji celkem pravidelně pořádá TJ Porkert s dalšími partnery první neděli v únoru v Deštném v O.h. ly ařsk dálkov běh „Orlick maraton“. Letos se uskute nil ji 19. ro ník. Novinkou letošního ro níku bylo uspořádání dalšího závodu v sobotu 1.2.2003 na 20 km volnou technikou. Po vzoru velk ch dálkov ch běhů jsme připravili program pro milovníky bě eckého ly ování na cel víkend. V sobotu byl připraven na standardní trati závod na 10 a 20 km volnou technikou s hromadn m startem v 10:00 hod a vlo en závod dětí na 4 km. V neděli pak závodníci změřili své síly na trasách 20 a 40 km klasick m způsobem s hromadn m startem v 10:00 hod. Po startu hlavní kategorie přišly na řadu děti se závodem na 4 km. Po loňském vítězství Stanislava Řezá e, letos startovní pole ozdobili svojí ú astí reprezentanti připravující se na Mistrovství světa Tomáš Tempír a Petr Michl, kteří obsadili první a druhé místo. Vlo ení sobotního závodu do programu „Orlického maratonu“ se setkalo s velk m zájmem ly ařské veřejnosti, co dokládá ú ast 214 závodníků ve všech věkov ch kategoriích. V neděli se pak postavilo na start celkem 480 závodníků, co z našeho závodu iní po Jizerské 50 druh nejpo etněji zastoupen běh v seriálu Ligy dálkov ch běhu SL R. Díky kvalitně připravené trati, dostate nému ob erstvení na trati i v cíli, bezchybné organizaci a překrásnému slune nému po así musel ka d ú astník odjí dět s pocitem příjemně stráveného víkendu. Děkuji všem, kteří se podíleli na přípravě a zabezpe ení této v znamné sportovní akce našeho regionu, především Fr. Prouzovi za obětavou práci při úpravě tratí a těším se na 20. ro ník 31.1. a 1.2.2004. V sledky, fotografie a další informace o TJ Porkert najdete také na www.posk.zde.cz za TJ Porkert Skuhrov Jiří Ehl Běžecké lyžování v Deštném V areálu TJ Porkert Skuhrov v Deštném v Orlick ch horách se v letošní sezóně uskute nila celá řada sportovních akcí. O pořádání soutě í i start na závodech je stále větší zájem a tak lze říci, e areál je plně vytí en. Celkem bylo uspořádáno 13 sportovních akcí s ú astí více ne 1520 závodníků. Jednotlivé akce: 1 2 3 4

5.1.2003 Orlick pohár – upní závod 18.1.2003 Zimní sportovní hry eské spořitelny,a.s. 21.-23.2.2003 Přebor logistiky Vojáci T niště 21. Trénink, 22. klasika, 23 volně 25.1.2003 X. Zimní bankovní hry SOB – dopoledne klasika, odpoledne štafety

36

D=R

5

26.1.2003 X. Zimní bankovní hry SOB – volně

6

1.2.2003 Orlick maraton – 20 km volně

7

2.2.2003 Orlick maraton – 40 km klasicky

8

15.2.2003 Župní závod – přelo en z Klášterce n. Orlicí

9

17.2.2003 SKP Rychnov - krajsk přebor policie

10

22.2.2003 Rotary klub Hradec Králové – memoriál Jirky Porkerta

11

9.3.2003 Župní závod - kritérium přelo en z eské Třebové

12

12.3.2003 Okresní přebor školní mláde e

13

16.3.2003 Kritérium posledního sněhu – poslední upní závod s vyhlášením upní soutě e

Díky spolupráci s firmou Sportprofi s.r.o. a předem

37 o

=

p

l

pum

s-

Skiboby

38

seniorky: senioři 1: senioři 2:

Trune ková J. Dobruška Tribula M. USK Praha Kmínek M. Ještěd Janata J. Ještěd Flegl B. Dobruška Kaufman P. Deštné

2 1 8 6 13 5

4 2 3 8 6

8 3 9 5 7 9

4 2 4 6 5

Celkem 27 medailí (7 zlat ch, 11 stříbrn ch, 9 bronzov ch) (Převzato z Orlického t deníku dne 21.2.2003) Na zlatou medaili stále čeká

Vizitka – Stanislav Ježek

Narozen: 31.7.1980 V ška: 184 cm Váha: 86 kg Stav: svobodn Největší úspěchy: Pětinásobn mistr světa v ácích, desetinásobn mistr světa v juniorech. Majitel sedmi medailí (6 stříbrn ch a 1 bronzová) z mistrovství světa v seniorské kategorii. Ani jednou nechyběl na stupních vítězů v průběhu mistrovství světa v polské Wisle esk reprezentant Stanislav Je ek. Závodník TJ Sokol Deštné v Orlick ch horách vybojoval tři stříbrné (slalom, obří slalom a kombinace) a jednu bronzovou medaili (superobří slalom). Dvaadvacetilet deštensk skibobista se spole ně s juniorem Petrem Prouzou ( tyři zlaté) a Alenou Housovou (tři zlaté a jedna stříbrná) zařadil mezi tři největší osobnosti světového šampionátu. - Mů ete b t spokojen, proto e se z vašeho pohledu jedná o nejlepší mistrovství světa. Samo řMjmě. Mistro st sM mně po Mdlo na jMdni k . B t poka d na st pn ch tě ů jM s pMr kon. PřMsto do f m, M př t rok to b dM jM tě lMp a sk m konM ně pr n tit l mM i m i. - ekal jste takov medailov zisk? V obř m slalom jsMm ěřil, M b d na st pn ch tě ů. Slalom jsMm chtěl hr t, alM Mark s MosMr pot rdil sok k alit a s přM aho hr l. I s dr h m m stMm jsMm proto spokojMn. - asová ztráta ve slalomu vás stála prvenství v kombinaci. Ro d l b l hodně mal 1,18 bod . KombinacM mně ak moc nMř k , nMbMr ji jako od. Tak M mě dr h m sto a tak nMmr . - Šampionát se konal poprvé v Polsku. Hodnotíte mistrovství po stránce organiza ní a v běru tratí jako vydařené? M sl m si, M jsmM si i přMs organi a n nMdostatk dobřM a odili. Odkloněn trať sM mně docMla l bila, b la hodně n ro n . koda, M n m moc nMpř lo po as a sn h b l měk . Raději m m hodně mr l kopcM. - Jak se cítíte v roli sou asného lídra eského reprezenta ního dru stva? NMbMr to nijak osobně. V hlMdMm k tom , M jsMm sM pot kal sM dra otn mi probl m po a tonMhodě a na odMch SP přMd mistro st m s ěta sM mi ro bil skibob, jsMm r d, M jsMm sM dok al prosadit. Z kno t si běhMm p r tr ninků na no skibob nMn lMhk . NakonMc to M dopadlo borně. - Do konce SP zb vají dva závody a na vedoucího Mosera ztrácíte 16 bodů .. O kMnd sM Rako sk jMdM slalom a obř slalom, co jso mojM discipl n . N n jsMm dost ro mlsan a b d cht t pot rdit kon mistro st s ěta. VMlmi sM tě m na n lM S ěto ho poh r , ktMr sM sk tM n n s DM tn m. Na dom c m kopci chci ajMt co nMjl pM, proto M hodně lid b dM odM mě o Mk at dobr kon. (převzato z Novin Rychnovska dne 5. 3. 2003)

39

Ježek měl prvenství na dosah O celkovém vítězi Světového poháru skibobistů se v mu ské kategorii rozhodovalo a v posledním závodě v Deštném v Orlick ch horách. Útok na celkové prvenství v letošním Světovém poháru skibobistovi Sokola Deštné v Orlick ch horách Stanislavu Je kovi na domácí sjezdovce nevyšel. Ve tvrtfinálové jízdě závěre ného závodu v paralelním slalomu skon il po pádu v kotrmelcích, a tak se z triumfu radoval s náskokem pouh ch dvou bodů zkušen tyřiadvacetinásobn mistr světa Rakušan Markus Moser, jen navázal na svoje vítězství v poháru z roku 1993. V paralMln m slalom sM nMd př li takti o at. Spadno t ro hod j c m odě jM ak nMhor n smůla. Za tMk sM on mi k ůli dra otn m probl mům po a tonMhodě nM Ml, jMj konMc b l ak docMla dobr . Na lato mMdaili mM i m i st lM jM tě Mk m, snad mi to jdM př t sM oně, plánuje dvaadvacetilet skibobista. V soutě i en v nedělním paralelním slalomu u nestartovala erstvá vítězka poháru Alena Housová, která si prvenství zajistila v sobotu dvěma vítězstvími v obřím slalomu. Ve finálové jízdě porazila Petra Poláková závodnici Sokola Deštné Karolínu Bartošovou. CMlko t rt m sto konM n m hodnocMn S ěto ho poh r a bron o mMdailM mistro st s ěta polsk WislM jso mojM nMjlMp lMto n kon . S ostatn mi slMdk tak spokojMn nMjsMm přiznala Bartošová. V Evropském poháru juniorů u bylo také rozhodnuto po sobotě. Nejlepší junior Evropského poháru Petr Prouza ze Sokola Deštné dokázal obhájit svoji nadvládu na všemi soupeři i v nedělním paralelním slalomu. NM hr l jsMm po M pr n m od S ěto ho poh r , alM pak Mchn b aj c , usmíval se v cíli suverénní vítěz evropské pohárové soutě e juniorů. M s m při nat, M tako slMdMk jsMm po dlo h m maroděn snad ani nM Mkal. V př t sM oně b d starto at m sk katMgorii, tak jsMm ěda , jak b d spě n . Hodně b dM lM Mt i na m m dra otn m sta . Zat m m m od bolMsti ad pokoj, konstatoval Nejúspěšnější eští reprezentanti, junior Petr Prouza (vlevo) a Martin Je ek, vítěz obřího slalomu mezi mu i. osmnáctilet obhájce evropské trofeje. Kone né pořadí Světového poháru skibobistů 2003: Mu i: 1. Moser 175 2. Je ek 173 3. D.Kudrnovsk 140 4. Š.Hlavá 134 5. Krej í 116 6. B.Walter 86 Ženy: 1. Housová 132 2. Poláková 108 3. P.Mörtenhuemerová 86 4. Bartošová 62 5. Zironová 52

Junioři – Evropsk pohár: 1. Prouza 147 2. Houser 101 3. Bauer 90 4. Palme 70 5. Fedorko 64

(Převzato z MF DNES dne 19.3.2003)

40

Hodnocení skibobové sezony Závodníci oddílu skibobů TJ Sokol Deštné byli od po átku roku 2003 v plné tréninkové přípravě. Tréninky probíhaly na svazích areálu firmy SPORT profi s.r.o. pod vedením trenérů K. Jírové, I. Dohnálkové Francové a K. Balá ka. Mladší kategorie skibobistů měla v minul ch letech poměrně málo příle itostí k změření sv ch schopností a dovedností ve svém sportu. Proto od loňského roku pořádají trenéři TJ Sokol Deštné takzvan Orlick pohár (OP) v jízdě na skibobech, kter probíhá na sjezdovce Marta II. a v něm studující závodníci závodí za své školy. V letošním roce byl OP rozdělen na tyři ásti, při em závodníci startovali celkem osmkrát.. Celkové výsledky OP jsou tyto : Žákyně : 1.Havlí ková Aneta ZŠ Deštné 112 b. 2.Podraská Karolína ZŠ Deštné 88 b. 3.Preclíková Stanislava ZŠ Komenského 86 b.

Junioři: 1.Prouza Petr OA Náchod 90 b. 2.Houser Aleš VOŠ a SPŠ Rychnov n.Kn. 3.Tojnar Tomáš SPŠ elektrotechnická Dobruška

Žáci : 1.Vesel Lukáš ZŠ Deštné 2. ihá ek Petr ZŠ F. Kupky Dobruška 3.Pásler Ondřej ZŠ Deštné

Mu i : 1.Flégl Bohumil TJ Dobruška 2.Kaufman Petr TJ Sokol Deštné 3.Krej í David TJ Sokol Deštné

117 b. 77 b. 60 b.

102 b. 24 b. 15 b.

Juniorky a eny: (závodily v jedné kategorii) 1.Trune ková Jana TJ Dobruška 117 b. 2.Weberová Lucie EA Náchod 77 b. 3.Bartošová Karolína TJ Sokol Deštné 60 b. Na přelomu ledna a února 2003 se v Deštném v O.h. a Jablonci n.J. konalo Mistrovství eské republiky. Mistrovství se skládalo ze tyř disciplín:obřího a superobřího slalomu, slalomu a kombinace. Závodníci Deštné při něm získali celkem 17 zlat ch, 11 stříbrn ch a 5 bronzov ch medailí. V rámci TJ Sokol Deštné lze za nejúspěšnější skibobisty mistrovství ozna it: Anetu Havlí kovou ( ákyně), Lukáše Veselého ( áci), Lucii Weberovou (juniorky), Krist nu Jírovou ( eny), Davida Krej ího (mu i), Petra Prouzu a Aleše Housera (oba junioři). Od 13. do 16. února se v rakouském zimním středisku Achenkirch konalo Juniorské Mistrovství světa v jízdě na skibobech. Deštné reprezentovali Aneta Havlí ková (mladší ákyně), Lucie Weberová (juniorky), Lukáš Vesel , Petr Kaufman ml. (oba starší áci)a Petr Kaufman st.(senioři). Zde uvádíme dosa ené v sledky: Slalom 1.místo L. Vesel , 2.místo A. Havlí ková, 4.místo L. Weberová, 10. místo P. Kaufman ml., 5.místo P. Kaufman st. Obří slalom 1. místo L. Weberová a L. Vesel , 3.místo A. Havlí ková, 6.místo P. Kaufman st. Superobří slalom 2. místo L. Weberová, 3. místo A. Havlí ková a L. Vesel , 9. místo P. Kaufman st.

41

A nyní něco o naší „Deštenské“ ásti reprezentace. Ta se ve dnech 26.2. a 2.3.2003 zú astnila Mistrovství světa v jízdě na skibobech v polské Wisle. V kategorii juniorů se závodů zú astnili: Petr Prouza, Aleš Houser a Pavel ihá ek, kategorii mu ů: David Krej í a Stanislav Je ek a v kategorii en: Karolína Bartošová. V sledky z nejv znamnějšího závodu celé sezóny roku 2003 jsou následující: Superobří slalom Mu i: 3. S. Je ek 5. D. Krej í Junioři: 1. P. Prouza 2. A. Houser 8. P. ihá ek Kombinace Mu i: 1. S. Je ek 2. D. Krej í Junioři: 1. P. Prouza 2 . A. Houser

Slalom

Ženy: 3. K. Bartošová Mu i: 2. S. Je ek 4. D. Krej í Junioři: 1. P. Prouza 3. A. Houser Obří slalom Ženy: 6. K. Bartošová Mu i: 2. S. Je ek 4. D. Krej í Junioři: 1. P. Prouza 2. A. Houser 8. P. ihá ek

O víkendov ch dnech 15.-16.3.2003 probíhalo v Deštném v O.h., mimo jiné, i Finále Světového poháru. Závodilo se ve dvou obřích slalomech, v nich S. Je ek (mu i) a P. Prouza (junioři) dvakrát zvítězili a v atraktivní discilplíně - paralelním slalomu, kde prvenství ve své kategorii získal opět P. Prouza a druhé místo v enách patřilo K. Bartošové. Na závěr nám dovolte poděkovat všem závodníkům, kteří úspěšně reprezentovali TJ Sokol Deštné v O.h oddíl skibobů., firmě Sport profi za připravené a upravené tratě, té všem rodi ům a fandům tohoto malého sportu za pomoc a spolupráci při přípravě závodníků na vrcholné i menší soutě e. Děkujeme té všem školám, za pochopení a uvolňování jednotliv ch závodníků nejen na závody, ale i na tréninky po celou sezónu. Za oddíl skibobů Irena Dohnálková Francová a Krist na Jírová.

Horolezectví Horolezci v zimě nezahálí. Zú astnili se několika věhlasn ch závodů na bě kách jako Jizerské 50, Orlického maratónu a Přechodu Krkonoš. Atraktivní bylo lezení na ledech v údolí Bílého Labe v Krkonoších. Nyní se připravujeme na šv carsk Mnich, kter se nám nepodařilo vloni zdolat a 10. dubna odjí díme do Slovinska, oblasti Triglavu. Tomáš Klinsk

Kopaná Fotbalové jaro FK Náchod-Deštné B (11.místo) Soupiska Brankáři: Jan Vojnar (1966), Tomáš Koutsk (1983). Obránci: Slavomír Donát (1976), Petr Liška (1979), Robin Goll (1983), Petr Hašek (1970),

42

Richard Macha (1981), Robert Suchánek (1978), Petr Svatoš (1964). Zálo níci: Jan Pavlišta (1982), Libor Nejman (1982), Tadeáš Fidler (1983), Jiří Kollert (1983), Jakub Rudolf (1983). Úto níci: Petr Závada (1976), Aleš Korec (1983). Přišli: Petr Závada, Libor Nejman. Odešli: Vojtěch Ku era (Broumov), Zdeněk Samko (hostování Dobruška), Josef Hentzel (ukon il aktivní innost), Bro , Lelek, Richard Kašpar (všichni hostování Provodov). Realiza ní t m- trenér Karel Havlí ek, asistent Jaroslav Dob val, vedoucí mu stva Václav Přibyl. Otázky pro Jaroslava Dobývala, asistenta trenéra: Jak hodnotíte pozici vašeho klubu po podzimní ásti a co jste v zimní přestávce udělali pro to, aby se zlepšila? Na m c lMm po pod im b lo m stit sM do dMs t ho m sta. K dr jsmM měli isl na hr ch A-m st a, kd n m M ir ho k dr chodili pom hat. Nicm ně 16 bodů, ktMr jsmM skali, nMn as a tak m lo. Boh Ml n m po pod im odM Ml do Dobr k t ůrcM hr Samko, ktMr dal nMj c g lů a praktick sM o dost bodů s m aslo il. Na dr ho stran př nosMm jM n rati sM Z ada, ktMr b l na pr ci It lii. Jinak k dr ůst stMjn , jso to praktick Mchno mlad kl ci dorost . ím budete chtít v jarní ásti soutě e přitáhnou diváky, aby podpořili váš t m? Ro hodně sM chcMmM sna it o k alitn hr . Jak jsMm ji řMkl, k dr jM MlicM mlad , tak M to b dM hla ně bojo nost. C lMm jM chrana krajsk ho přMbor i pro př t sM n . To jM pro mlad a pMrspMkti n hr M idM ln so tě . S jak m umístěním budete po skon ení soutě e spokojen? Na m c lMm jM nMspadno t a m stit sM do d an ct ho, třin ct ho m sta. Ideální sestava? Vojnar – Donát, Liška, Macha , Suchánek – Pavlišta, Nejman, Kollert, Rudolf – Závada, Korec. Krajský přebor – s kým na jaře 22.3. 29.3. 5.4. 12.4. 19.4. 26.4. 3.5. 10.5. 17.5. 24.5. 31.5. 7.6. 14.6. 21.6.

Česká Skalice T niště Milíčeves Rudník Nový Bydžov Ji ín Č. Kostelec Olympia HK Přepychy Nový Hradec Předměřice Lhota p. L. Nová Paka Libáň

(4:5) (0:2) (0:3) (3:1) (0:2) (1:1) (0:2) (2:1) (2:0) (0:4) (0:3) (2:3) (2:2) (2:2)

Přípravné zápasy Náchod-Deštné B – Police nad Metují 1:1 (1:0). Branka Závada. Předměřice na Labem – Náchod-Deštné B 3:0 (1:1). Náchod-Deštné B – Dobruška A 2:3 (0:2). Branky: Liška, Goll. Broumov – Náchod-Deštné B 4:3 (1:0). Branky: Závada 2, Dob val. Náchod-Deštné B – eské Meziří í 3:3 (1:1). Branky: Zapadlo 2, Machá ek.

Tu ně zv razněny zápasy doma, v závorce podzimní v sledek.

43

Tabulka „Krajský přebor“ Na–Deštné B (přM ato Orlick ho t dMn k dnM 25.3.03) 1. N. Byd ov 11 4 2 33:12 37 2. T NIŠTĚ 11 2 3 42:12 35 3. Předměřice 9 6 2 40:16 33 4. Milí eves 10 2 5 41:22 32 5. . Kostelec 9 2 5 29:21 29 6. N. Paka 7 5 5 24:22 26 7. Rudník 8 2 7 30:29 26 8. . Skalice 7 4 6 27:27 25 9. N. Hradec 6 5 6 22:24 23 10. Hořice 6 1 10 28:38 19 11. Na-Deštné B 6 1 10 22:38 19 12. PŘEPYCHY 3 8 6 26:31 17 13. Ji ín 4 4 9 15:37 16 14. Libáň 3 6 8 22:32 15 15. Lhota p. L. 4 3 10 28:46 15 16. Olympia HK 2 3 12 19:41 9 V sledek zápasu Na-Deštné – . Skalice 2:0 Tabulka „DIVIZE skupina C“ (přM ato Orlick ho t dMn k dnM 25.3.03) 1. Na-Deštné 14 1 2 50:17 2. Dobrovice 10 2 5 35:17 3. áslav 10 2 5 33:25 4. elákovice 9 3 5 24:15 5. . Dub 8 2 7 27:22 6. RYCHNOV 7 5 5 24:31 7. Jablonec B 8 1 7 29:22 8. Pardubice B 7 4 6 28:23 9. Velim 8 1 8 23:21 10. . Brod 7 2 8 30:38 11. Choceň 7 1 9 28:25 12. Ži kov B 6 2 9 22:26 13. Brand s 5 4 7 12:23 14. Trutnov 4 5 8 21:30 15. Ústí nad Orl. 4 2 11 15:32 16. Svitavy 2 1 14 15:49 V sledek zápasu Na-Deštné – Pardubice B 5:1.

43 32 32 30 26 26 25 25 25 23 22 20 19 17 14 7

Deštník – zpravodaj obce Deštné v O.h.

Registrován Ministerstvem kultury R pod reg. . MK R 11921 Vychází 6x ro ně, náklad jednoho vydání je 400 kusů. Uzávěrka tohoto vydání byla 21. března 2003, uzávěrka dalšího ísla je 21. května 2003. Otištěné příspěvky mohou b t stanoviskem autora a nemusí vyjadřovat postoje vydavatele! Pravidelní přispívatelé: Václava Domšová (dom), Jaroslav Karban (JaK), Miloslava Kotroušová (MK), Jana Prouzová (JP), Zdenka R znerová (r z), Václav Šplíchal (VŠ), František Valach (drv), Eva Vojtěchová (EV), Václav Vojtěch (W), Lenka Zábranská (LZ). Adresa: Obecní úřad, 517 91 Deštné v Orl. horách . 61 tel.: 494 663 193, fax: 494 663 187, e-mail: [email protected] Předplatné a inzeráty: Lenka Zábranská, Obecní úřad Deštné v O.h. Grafická úprava: ODYSEA s.r.o., tisk: ODYSEA s.r.o., Opo enská 484, Dobruška Cena: 12,- K .

44