Z obecního úřadu. Co nového v obci

Z obecního úřadu Co nového v obci Některá rekreační zařízení změnila během roku, převážně však ke konci roku 2002 své nájemce či majitele. Máme tak na mysli hotely a chaty typu podnikových. V hotelu AREA je od července novým nájemcem pan Václav Zezulka ze Dvora Králové nad Labem, Detechu koncem listopadu koupili Eva a Jiří Hercíkovi z Nového Města nad Metují, na Jiskře je novým nájemcem pan František Hanč z Klatov, na Orlici po paní Počtové je v nájmu pan Pavel Saksl z Prahy, na Panoramě po ing. Hemelíkovi a sl. Potůčkové je nyní pan Ladislav Čtvrtečka, sice z Velkého Poříčí, ale již několik let podniká s manželkou v chatě Jasna také v Deštném. V objektu TJ Start RK v Jedlové působí od letošní sezony firma TENDR s. r. o. pod názvem Horská chata START. Majitelem chaty „Vamberecké masny“ v Zákoutí je firma KOVO-DŘEVO s.r.o. z Hradce Králové. Po rozpadu okresních úřadů spadá chata „OkÚ RK“ pod hlavičku ČR – úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových HK, zastoupení v RK. Z bufetu TENDR se stala restaurace a jejím nájemcem je Miloslav Zháněl z Kojetína. Opět v provozu je i „Bufet na konečné“ a jejím provozovatelem je pan Karel Horák z Náchoda. V hotelu Jedlová by měl být syn pana Janovského. Satelit je na zimní sezónu pronajat manželům Kubištovým z Nového Hrádku a po jarním výběrovém řízení má být prodán. V roce 2002 zahájilo, v některých případech zlegalizovalo, ubytovací činnost v soukromí 7 majitelů objektů. Přesto zde ještě pár „černých ovcí“, které ubytovávají a poplatky nepřiznávají, máme! V letošním roce by měly místní poplatky do obecní pokladny přicházet ze 66 hotelů, penzionů či podnikových chat, 11 chalup, 1 autokempu a od 16 místních občanů, kteří ubytovávají „doma“. Toto představuje ubytovací kapacitu cca 2000 lůžek. Zmíněná kapacita se drží již léta. Zaniká převážně v menších podnikových chatách, které si postupně kupují fyzické osoby pouze ke své rodinné rekreaci. Jiným objektům „pomohli“ různí živlové, díky nimž jsou mimo provoz. Na druhé straně se budují a vznikají místa nová. Opět se mělo 17. 1. 2003 dražit čp.32 (Dříš) - objekt společnosti LANGRID, s. r. o. se sídlem ve Žďáru u Mnichova Hradiště (dříve Dopravní podnik HK). Jak to dopadlo, nám však není známo. Asi jste zaznamenali opravu dřevěné věžičky na místním kostele sv. Máří Magdalény. Práce však pro nepřízeň počasí musely být zatím přerušeny (viz FOTO). Místní knihovnu navštěvovalo v loňském roce pravidelně 20 čtenářů. Nejčtenější knížky jsou z tzv. „červené“ knihovny. Žádané jsou detektivky a regionální literatura, v menším množství historie. Ať pro Vás samotné, či pro další distribuci, jsou k dispozici na OÚ Almanachy obce Deštné, „placky“ se znakem Deštného a barevné brožury Orlické hory (v češtině, němčině, angličtině i polštině). Tradičně jsme do dalšího kalendářního roku vstoupili novou obálkou Deštníku. Aby mohla být barevná, požádali jsme, stejně jako v předchozích letech, o finanční pomoc opět několik firem. Na obálkách Deštníku v loňském a předloňském roce se podílely firmy, které s obcí úzce spolupracují. Pro letošek jsme oslovili tradičně firmu SPORTprofi a také firmy hospodařící s lesním majetkem v katastru naší obce. To jsou LČR, Lesy Janeček, Kolowratské lesy a Kristina Colloredo Mansfeld. Ne všude však padla naše původní představa na živnou půdu. Proto jsme oslovovali dál. Jak vše dopadlo, můžete posoudit na vnitřních stranách nové obálky. V každém případě všem, kteří nám na novou obálku přispěli, děkujeme. LZ

1

Zastupitelstvo obce jednalo Druhé, respektive první pracovní jednání zastupitelstva obce Deštné v O.h. se uskutečnilo 28. listopadu 2002 od 18 hodin, tradičně ve společenském sálu místní hasičské zbrojnice. V rámci tohoto zasedání byl schválen jednací řád pro zasedání zastupitelstva a byl ustanoven kontrolní (předsedkyně ing. Kotyzová) a finanční výbor (předseda Zd. Škoda). Dále byli jmenováni zástupci obce do regionálních sdružení (DSO Region Orlické hory ing. Domšová, Euroregion Glacensis ing. Domša), do SPORTprofi (ing. Domša), do Rady školy při místní ZŠ (Josef Kuchař a Alena Křížová) a byly také jmenovány inventarizační komise pro Inventury 2002. Jedním z hlavních bodů programu jednání bylo schválení návrhu smlouvy o výpůjčce týkající se přechodu místní základní školy do právní subjektivity, ale také schválení záměru uzavřít smlouvu o obstarání věci na přechod muzea pod správu Villa Nova Uhřínov p.D. Oba tyto body byly po krátké diskusi bez zvláštních připomínek schváleny. Dále se jednalo o některých majetkoprávních záležitostech, úpravách rozpočtu podle skutečnosti apod. Po dvou a půl hodinách intenzivního jednání bylo zasedání ukončeno. Další jednání zastupitelstva se připravuje na konec února, kdy hlavním bodem jednání zastupitelstva bude schválení návrhu rozpočtu obce na rok 2003 (bližší informace na plakátech a v relacích místního rozhlasu). -dom-

Co je rozpočet obce

Obecní rozpočet plní hned několik funkcí současně. Je bilancí příjmů a výdajů, ročním finančním plánem, právní normou a v neposlední řadě také veřejným dokumentem. Tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtu upravuje zákon. Vlastní strukturu rozpočtu upravuje rozpočtová skladba, kterou stanovuje Ministerstvo financí vyhláškou. Příjmy rozpočtu jsou buď vlastní nebo přijaté, obojí pak kapitálové a běžné. Běžné příjmy se dělí na daňové a nedaňové. Daňové příjmy rozpočtu upravuje zákon tj. výnos daně z nemovitostí na území obce (100%), výnos ze záloh na daň z podnikání fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni její splatnosti (30%). Dále 20,59% z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, z daně z přidané hodnoty (nejdynamičtěji se vyvíjející daň), z daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby (např. „srážková daň“ z termínovaných vkladů obyvatelstva), z daně z příjmů právnických osob z podnikání, daň z příjmu právnických osob v případě, kdy je poplatníkem příslušná obec nebo kraj, podíl 20,59% z 60% celostátního výnosu daně z podnikání fyzických osob. Příjmem rozpočtu obcí je rovněž podíl 1,5% celostátního výnosu daně ze závislé činnosti, který se mezi obce rozděluje podle poměru počtu zaměstnaných v obci k počtu zaměstnaných v České republice.Podíl 20,59% celostátních výnosů daní se na jednotlivé obce rozděluje podle poměru počtu obyvatel obce a počtu obyvatel ČR násobeného velikostním koeficientem obce. Do skupiny daňových příjmů rozpočtu obce patří také správní poplatky a místní poplatky vybírané na základě obecně závazných vyhlášek vydaných zastupitelstvem v souladu se zákonem. Daňové příjmy rozpočtů obcí tvoří zhruba 60-75% jejich celkových příjmů, což činí jejich hospodaření relativně nezávislé na podpoře státu. Nedaňové příjmy rozpočtu tvoří zejména příjmy z vlastní činnosti obce (příjem z podnikání, z pronájmu nemovitostí, odvody zřízených příspěvkových organizací, úroky, dividendy, příjmy z prodeje neinvestičního majetku a přijaté splátky půjček. Rozpočet doplňují dotace, které jsou většinou účelové a můžeme je použít k financování pouze daného účelu a za daných podmínek a podléhají také vyúčtování. Dotace mohou plynout z centrální úrovně (ze státního rozpočtu, státních fondů), z rozpočtů a fondů územní úrovně (krajů) nebo ze zahraničí (např. fond Phare, Sapard aj).

2

Výdaje rozpočtu se člení na běžné a kapitálové. Běžné výdaje pak na neinvestiční nákupy, neinvestiční transfery (dotace) a neinvestiční půjčky. Obdobně se člení i kapitálové výdaje, které však mají charakter investic. Rozpočet by měl být vyrovnaný, což lze charakterizovat jednoduchou rovnicí: příjmy = výdaje. Metodika návrhu rozpočtu se zpravidla odvozuje od skutečného plnění rozpočtů v minulých létech s přihlédnutím k dalším skutečnostem. Sestavování rozpočtu se musí odvíjet od příjmové části. Před projednáváním v zastupitelstvu musí být návrh rozpočtu zveřejněn „způsobem v místě obvyklým“ nejméně po dobu 15 dnů. Během zveřejnění návrhu rozpočtu má každý občan nebo občan vlastnící na území obce nemovitost právo písemně vznášet k návrhu rozpočtu připomínky a návrhy, ústně pak přímo na zasedání zastupitelstva, které návrh projednává. Schvalování rozpočtu je však výhradní pravomocí zastupitelstva a to může, ale i nemusí takovéto návrhy a připomínky akceptovat. Radim Berka: Příručka pro člena zastupitelstva obce (částečně kráceno)

Ověřování provozuschopnosti sirén Akustická zkouška – ověření provozuschopnosti poplachových sirén JSVV v Královéhradeckém kraji proběhne 5. února ve 12 hodin a v dalších měsících každou první středu. Siréna bude houkat zkušebním, tj. trvalým, nekolísavým tónem po dobu 140 sekund.

Svoz odpadů Otiskujeme svozový plán na kalendářní rok 2003 firmy Marius Pedersen pro obec Deštné v Orl. horách, ve které je svozovým dnem vždy úterý.Tyto informace se týkají především těch, kteří si zakoupili celoroční známku přímo u popelářské firmy. Přičemž leden je brán jako přechodné období a popelnice jsou vyváženy ještě na známky z předchozího roku, než firma vydistribuuje známky pro rok následující. Pozn. V DPS jsou popelnice vyváženy vždy lichý týden. Pytle a popelnice označené jednorázovým štítkem s logem firmy (zakoupené na OÚ je jedno jaké barvy) budou vyváženy jako doposud v úterý dle potřeby.

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Svoz 52x - zelená

k

t

a

ý

ž

d

d

e

ý

n

Svoz 42 x Svoz 26 x - červená - žlutá 1,2,3,4,5 6,7,8,9 t 10,11,12,13 l 14,15,16,17,18 ý 19,20,22 i 24,26 d 28,30 ch 32,34 e 36,38,40 ý 41,42,43,44 n 45,46,47,48 49,50,51,52

3

Svoz 13 x - modrá 1,5 9 13 17 21 25 29 33 37 41 45 49

Svoz 21x - bílá 1,3,5 7,9 11,13 15,17 19,21 25 29 33 37 41,43 45,47 49,51

Nezapomeňte do konce února zaplatit za své psy! Poplatek pro rok 2003 je stejný jako v minulých letech. Platí se za psy starší šesti měsíců, a to 50,- Kč za jednoho. Za druhého a každého dalšího psa chovaného jedním vlastníkem 200,- Kč.

Reforma veřejné správy aneb Alespoň trochu informací pro občany příslušného regionu Od 1. 1. 2003 se rozšířila působnost Městského úřadu v Dobrušce o činnosti, které do konce prosince minulého roku vykonával Okresní úřad v Rychnově nad Kněžnou. Protože se do stávající budovy na náměstí F. L. Věka čp. 11 nemohly nové odbory umístit, byly využity i další budovy, které jsou městským majetkem. Zde uvádíme přehled rozmístění jednotlivých odborů a stručný rozsah činnosti nových odborů. Městský úřad Dobruška: Budova č. 11, nám. F. L. Věka (dosavadní městský úřad) V 1. patře najdete kanceláře starosty, místostarostů, tajemnice a podatelnu. Ve 2. patře je umístěn odbor finanční (vedoucí odboru ing. Věra Hrnčířová), rozsah činností odboru se příliš nemění. Ve 3. patře je umístěna kancelář referenta pro obranu a ochranu (Bc. Jaroslav Bořek), v jehož náplni je mimo jiné i kontakt s našimi sbory dobrovolných hasičů, zabezpečení odvodového řízení a další úkoly vyplývající z potřeb obyvatelstva v mimořádných situacích. V zadním traktu je umístěn živnostenský odbor (vedoucí Dana Ehlová), který své dosavadní aktivity rozšiřuje o oblasti dříve zabezpečované okresní úřadem i o činnost kontrolní. Na tomto oddělení bude také možné požádat o výpis z rejstříku trestů a koupit kolek v hodnotě 50 Kč potřebný pro tuto žádost. Údaje na výpise budou úředně ověřeny a žádost zaslána úřední poštou k vyřízení. Tel. 494 623 409 Pracovní doba pro občany (ŽO): Pondělí, středa 8 – 12 13 – 17 Úterý, čtvrtek 8 – 11,30 13 – 15 Pátek 8 - 11,30 Budova čp. 32, nám F. L. Věka (Fotoateliér, bývalá Květena) Do této budovy, nově vybavené výtahem, jsou umístěny tyto odbory: Odbor správní a vnitřních věcí (vedoucí Milan Telyčka) 2. patro, přijímá žádosti o vydání občanských průkazů a cestovních dokladů, zajišťuje vydávání těchto dokladů, činnost matriční, ověřování listin a podpisů, doklady o státním občanství, evidenci obyvatel. Odbor prostředí životního (vedoucí ing. Josef Netík), pro správní území regionu řeší otázky ochrany zemědělského půdního fondu, odpadového hospodářství, ochrany krajiny, ochrany ovzduší, lesního a vodního hospodářství, rybářství a myslivosti, včetně řešení vodohospodářských staveb. Odbor stavební a regionálního rozvoje (vedoucí Alexandr Retzer) 1. patro. Dosavadní činnost stavebního odboru byla rozšířena o úsek regionálního rozvoje pro správní území. V přízemí budovy (po dokončení stavebních úprav) opět naleznete služebnu městské policie. V prostorách po v bývalé prodejně květin bude zřízeno městské informační středisko. Pro potřebu občanů bude i nadále sloužit Fotoateliér. Budova čp. 26, nám. F. L. Věka (Česká spořitelna) V 1. a 2. patře je umístěn odbor sociálních věcí a zdravotnictví (vedoucí ing. Ivana Matoušová), který

4

zabezpečuje dávky sociální péče pro rodiny s dětmi, péče o nesvéprávné, žádosti do ústavů sociální péče, příspěvek na pořízení kompenzačních pomůcek, příspěvek na bezmocnost, průkazky TP a ZTP, příspěvek na provoz motorového vozidla, činnost kurátora pro dospělé i pro mladistvé, romského poradce a další činnosti v oblasti zdravotnictví a sociálních věcí. Odbor školství, kultury, mládeže a tělovýchovy (vedoucí ing. Jana Poláčková) 3. patro zajišťuje kontakt se základními školami a školskými zařízeními (na úseku rozpočtů), oblast kultury a ochrany památek, povolovací řízení a styk s ochranným svazem autorským. Budova čp. 629, ul. Komenského (bývalý Telecom) Odbor dopravy a silničního hospodářství (vedoucí Vladimír Tošovský) je novým samostatným odborem městského úřadu, který zajišťuje tzv. dopravně správní agendu, to znamená registr řidičských průkazů, registr vozidel, dovozy a přestavby vozidel, přestupky na úseku dopravy a činnost zkušebních komisařů. Současně bude vykonávat funkci silničního správního úřadu pro silnice II. a III. třídy. Úřední dny, to znamená dny s prodlouženou službou pro veřejnost, jsou v pondělí a ve středu od 8 do 17 hodin. MěÚ Dobruška

Informace pro žadatele o dávky státní sociální podpory Od 1. ledna 2003 dochází ke změně orgánu pověřeného výkonem agendy výplaty dávek státní sociální podpory. Pověřeným orgánem se stává Městský úřad v Rychnově nad Kněžnou, odbor státní sociální podpory. Veškeré změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku je třeba písemně ohlásit tomuto úřadu. Kontaktní místa zřízená okresním úřadem zůstávají zachována na stejných místech. Státní sociální podpora V přechodném období od 1.1.2003 do 31.3.2004 přechází výkon státní sociální podpory na zákonem stanovenou obec s rozšířenou působností – Rychnov nad Kněžnou. Občané budou docházet i nadále na stejná kontaktní místa jako doposud. Není třeba podávat nové žádosti ani znovu dokládat posuzované skutečnosti. Současný stav výplaty sociálních dávek také zůstává beze změny. (převzato z Novin Rychnovska 3. 1. 2003)

Zpráva o stavu bezpečnosti a kriminality ve služebním obvodě Obvodního oddělení POLICIE ČR Dobruška za období od 1. července 2002 do 31. prosince 2002 Během druhého pololetí roku 2002 nedošlo na zdejším útvaru k žádné změně a to jak v oblasti územního členění, tak ani v početním stavu policistů, stav policistů oddělení je naplněn, otázka nových ubytovacích prostor je nadále v řešení a závisí na přidělení finančních prostředků k provedení nezbytné rekonstrukce objektu budoucího oddělení. Úsek trestných činů: Za druhé pololetí roku bylo celkově statisticky vykázáno 91 věcí trestných činů, celkově bylo šetřeno 123 událostí spáchaných na územní části zdejšího oddělení, kdy tyto události nejsou však šetřeny pouze zdejším oddělením, ale i dalšími složkami Policie České republiky. Přehled věcí šetřených zdejším útvarem je přiložen v příloze zprávy. Z uvedeného počtu se podařilo v 53 případech zjistit osobu pachatele, což v objasněnosti činí 58,24%. Celkově za rok 2002 je na území OOP ČR Dobruška evidováno 204 spá-

5

chaných trestných činů, u 107 byl zjištěn pachatel, objasněnost je tedy celkově 52,45%. V rámci celého okresu bylo za rok vykazováno celkově 1670 věcí trestných činů, přičemž v 891 případech byla zjištěna osoba pachatele, což činí 53,35% objasněnosti. Pro srovnání s prvním pololetím roku 2002 bylo na územní části OOP Dobrušky spácháno méně trestných činů o – 12 věcí, objasněno bylo zhruba stejně věcí jako v prvním pololetí. Ve skladbě trestných činů převládají trestné činy majetkového charakteru, což jsou zejména krádeže, kdy v uvedeném období došlo ke zvýšení nápadu vloupáním a to zejména do prodejen v menších obcích, zvýšil se však i podíl vloupání do sklepních kojí a koláren zejména v panelových domech, nárůst je zaznamenán i na vloupání do rekreačních objektů – opakované série vloupání do zahradních chatek Dobruška, rekreační chalupy Deštné, Dobré, rekreační oblast Orlické hory. Poměrně značný je i podíl trestných činů spáchaných na motorových vozidlech a to jak vloupáním do vozidel, tak krádeže věcí z vozidel a krádeže součástek z vozidel. Na této problematice je objasněnost případů velmi nízká, což je způsobeno složitým ztotožněním nalezených nebo zajištěných věcí, odcizená vozidla jsou odborně demontována a „přestrojována“, což ztěžuje jejich identifikaci i na stanicích technických kontrol. Na úseku násilné trestné činnosti jsou evidovány v druhém pololetí 4 případy, pachatel zjištěn a usvědčen ve 3 případech. Zde převládá vzájemné fyzické napadení, vyhrožování, výtržnictví, ublížení na zdraví, evidován je i jeden případ loupežného přepadení na ulici se zadrženým pachatele. Zde je nutno uvést, že v případech fyzických napadení a to jak mezi náhodnými osobami, tak i osobami blízkými – napadení v rodině, dochází ke zvyšování brutality útoků a tím i k závažnějším následkům. Nadále jsou ve spolupráci se Službou kriminální policie a vyšetřování P ČR rozpracovávány případy trestné činnosti na úseku drog, mládeže apod., kdy k realizaci těchto případů je nutné delší šetření a dokazování. Rozložení nápadu trestné činnosti dle jednotlivých obecních či městských úřadů je patrno z přiloženého přehledu a je zřejmé, že nejvíce trestných činů bylo spácháno na území Dobrušky, kde se projevily prakticky všechny druhy trestné činnosti. Významný podíl na nápadu má dále oblast Deštné v O.h., kde se jedná zejména o vloupání do rekreačních objektů. Krádeže věcí z odstavených vozidel, poškozování vozidel a trestné činy proti zdraví. Na úseku hospodářské trestné činnosti bylo šetřeno 7 trestných činů, realizováno 6 věcí. Úsek přestupků: Na úseku přestupků bylo uloženo za druhé pololetí pokut ve výši 137.800,- Kč, a bylo celkově postihnuto na 250 pachatelů, dále bylo administrativně zpracováno 92 přestupkových spisů. U věcí šetřených formou přestupkového spisu se jednalo o přestupky na úseku majetku a to drobné krádeže, poškození věcí, dále o přestupky občanského soužití – slovní a fyzické napadení. Největší podíl mají však i nadále přestupky spáchané v dopravě. Podařilo se zadržet na 20 řidičů řídících motorová vozidla po požití alkoholu, kdy v této oblasti došlo ze strany OOP k výraznému zvýšení podílu na zadržení těchto osob. Rovněž byli zadrženi i řidiči, mající vysloven zákaz řízení motorových vozidel. Počet přestupků v této oblasti se zvyšuje. Na úseku řešení a postihu přestupců v dopravě se výrazně podílí Dopravní policie OŘP RK, její výsledky nejsou v přehledu zahrnuty. V řešení přestupků ve městě Dobruška, a to jak na úseku dopravy – místní úpravy, tak i na úseku veřejného pořádku má výrazný podíl městská policie MÚ DKA. Na úseku dopravních nehod nelze jednoznačně některý úsek nebo oblast označit jako vyloženě rizikovou, neboť nehody jsou prakticky evidovány na všech sledovaných komunikacích zdejšího oddělení, k nejzávažnějším nehodám však dochází na silnici č. I/14. Rozložení páchání přestupků šetřených formou přestupkového spisu je rovněž uvedeno v příloze. V poslední době se projevují přestupky na úseku veřejného pořádku a soužití, a to zejména v oblasti ulice Pulické v okolí Nonstop clubu Montana. Ze strany policie jsou řešeny zjištěné přestupky, k částečnému uklidnění vedla úprava vstupu do tohoto zařízení. Opakovaně byla řešena podání p. Popové

6

z Ohnišova, která byla po prošetření předána Komisi pro projednávání přestupků MěÚ Dobruška. Dále bylo zpracováno více jak 650 různých dožádání soudů a dalších orgánů, včetně doručování zásilek apod., i zde je zaznamenán nárůst. V hodnoceném období byl zaznamenán nárůst některých druhů trestné činnosti, zejména vloupání do sklepů, rekreačních objektů, prodejen a motorových vozidel. V objasněnosti případů došlo k poklesu, což lze hodnotit z pohledu výslednosti práce Policie jako negativní jev. K příčinám lze řadit vyšší mobilnost pachatelů – většina zadržených a zjištěných pachatelů zejména u majetkové trestné činnosti není bydlištěm v služebním obvodu zdejšího útvaru a rovněž složitost a náročnost prokázání trestné činnosti určité osobě. K prevenci trestné činnosti by jistě přispěl větší počet policistů ve hlídkách, jak v denní, tak noční době, tento jev je však limitován početním stavem zdejšího oddělení. Spolupráce s jednotlivými obecními úřady, která je zajišťována policisty s územní odpovědností je na dobré úrovni, do současné doby nebyly zaznamenány žádné negativní signály. Nedaří se však výběr nových uchazečů o práci v policii, kdy v této oblasti bych viděl možnost vzájemné spolupráce mezi P ČR a starosty obcí při vytipování vhodných zájemců. Policisté s územní odpovědností npor. Sokol Lubomír nstržm. Machata Martin

městský – obecní úřad Dobruška Bačetín Bohdašín Bystré Dobré Dobřany Deštné v O. h. Chlístov Janov Kounov Ohnišov Olešnice v O. h. Sedloňov Podbřezí Sněžné Val

celkem 66 3 0 1 5 1 13 0 1 3 3 0 3 2 0 1

kpt. Branda Vlastimil vedoucí oddělení

trestné činy známé 36 1 0 1 2 0 6 0 0 1 0 0 2 0 0 0

neznámé 30 2 0 0 3 1 7 0 1 2 3 0 1 2 0 1

Šetřeno dalších událostí 11 0 0 0 1 0 0 0 0 0 5 2 2 0 0 0

V přehledu jsou v položce „šetřeno dalších událostí“ zahrnuta trestní oznámení právnických nebo fyzických osob, kdy po prošetření orgány policie bylo shledáno, že se nejedná o trestný čin a oznámení bylo odloženo nebo postoupeno dle příslušných ustanovení trestního řádu v případě, že se ve věci jednalo o podezření ze spáchání přestupku nebo jiného správního deliktu. Rovněž v přehledu nejsou zahrnuty trestné činy šetřené a vykazované dalšími útvary P ČR v rámci okresu, kraje, případně celé republiky.

7

V přehledu jsou tedy zahrnuty pouze případy šetřené a evidované Obvodním oddělením Policie České republiky Dobruška. Přehled evidovaných a prošetřovaných přestupků od 1. 7. 2002 do 31. 12. 2002 dle jednotlivých MěÚ a OÚ na teritoriu OOP Dobruška

MěÚ - OÚ Dobruška Bačetín Bohdašín Bystré Dobré Dobřany Deštné v O. h. Chlístov Janov Kounov Ohnišov Olešnice Sedloňov Podbřezí Sněžné Val

evidováno celkově

z toho pachatel neznámý 16 0 0 0 1 2 2 0 0 2 1 0 2 0 0 0

58 2 0 2 3 3 5 0 1 2 6 1 6 3 0 0

Známý 42 2 0 1 2 1 3 0 1 0 5 1 4 3 0 0

V přehledu jsou uvedeny přestupky, které byly prošetřovány formou přestupkového spisu, nejsou zde uvedeny přestupky řešené formou blokového řízení. Tyto jsou uvedeny v textu předkládané zprávy.

První senátní zážitky aneb Každý začátek je těžký Mé nečekané zvolení do Senátu v podzimních volbách udělalo pořádný kotrmelec nejen se mnou, ale s celou naší rodinou. Začátky nejen pro mne byly hektické a dramatické, ale teď už si pomalu začíná vše „sedat“ a život se začíná zajíždět do nových kolejí. Poslední měsíce loňského roku byly ve znamení předávání starostenského úřadu v Deštném a zvykání si na novou funkci v Praze. Do voleb jsem toho o Senátu mnoho nevěděla, ani mne to příliš nezajímalo, nebo spíš nebyl čas se touto problematikou zabývat. My, nově zvolení senátoři, jsme si tedy docela rychle museli osvojit zákonitosti i zákulisí senátního prostředí, zpočátku bez jakéhokoliv zázemí (ubytování i kanceláře nám byly přiděleny až po měsíci) a přiznám se, že jsem se místy cítila jak Alenka v říši divů i jinde. Dnes už ale tohle všechno docela funguje a my si zvykáme, i když mnohdy ještě nevěřícně kroutíme hlavami. Pravidlem Senátu je, že v úterý většinou zasedají kluby, ve středu výbory a ve čtvrtek (popř. i v pátek) je plénum. Pokud mne budete shánět, tak kontakt do mé pražské senátní kanceláře je 257073146 nebo e-mailová adresa: [email protected]. Pokud byste mne chtěli v Praze navštívit, tak má kancelář je v Kolovratském paláci ve Valdštejnské ulici (nedaleko od stanice metra Malostranská),

8

na vrátnici oznámíte, že jdete za mnou (číslo dveří kanceláře 214). Ráda vás uvidím, ale přesto doporučuji raději předem schůzku telefonicky domluvit. Hned první povolební dny v Senátu byly ve znamení senátních bojů. Nám nezávislým senátorům (některým) se podařilo založit nový senátní klub „Nezávislí“ (a to bylo mnohým velkým politickým klubům trnem v oku). Ačkoliv jsme byli zvoleni jako nezávislí kandidáti, spojuje nás v klubu určité programové prohlášení, jako např. omezení imunity jen na práci v Senátu, vstup do EU, přímá volba prezidenta apod. Tyto body jsou důvodem, proč nás je zatím v klubu jen pět (ačkoliv nezávislých senátorů je více). Náš klub je navíc spřátelený s klubem KOD (tj. „Klub otevřené demokracie“

9

Podařilo se mi stát se členkou stálé komise Senátu pro obnovu venkova, kde snad budu moci uplatnit své praktické zkušenosti. Byla jsem také jmenována zástupcem této komise ve Spolku pro obnovu venkova při Svazu měst a obcí ČR. Jistě vám neuniklo, že ještě před první volbou prezidenta republiky byl podán návrh zákona o přímé volbě prezidenta, pod nímž jsem podepsána jako navrhovatel i já. Já si skutečně myslím, že svého prezidenta by měli mít právo si vybrat sami občané. A pokud si vyberou špatně, tak dobře jim tak. Jak já mohu s čistým svědomím jako váš zástupce dát hlas některému s kandidátů, když jedni voliči volají, píší a e-mailují, abych zásadně nevolila např. Klause a druzí naopak, abych volila právě jeho?! Volba prezidenta je prostě nelehká záležitost, zejména, když „ty pravé“ kandidáty aby pohledal. Všichni tvrdíme, že ten či onen se nám nelíbí, máme k němu výhrady, ale kde vzít toho pravého ryzího člověka, vzdělaného, bezúhonného, přitom všeobecně známého, uznávaného a dostatečně reprezentativního kandidáta? Já jsem si vždycky představovala, že by tuto funkci mohl vykonávat člověk typu Marek Eben, ale bohužel, právě on kandidaturu s díky odmítá. Z dalších „mých“ želízek by byla např. paní Lastovecká, ale tu, bohužel, asi její mateřská strana (ODS) nenominuje. V každém případě jsem vždy volila s nejlepším vědomím a svědomím a to, že dodnes nemáme prezidenta přičítám nevůli politických stran postavit kandidáta přijatelného napříč politickými stranami. Senát vždy volil odpovědněji než Poslanecká sněmovna, kde někteří poslanci levicových stran volbu záměrně zmarnili. Jistě vás bude zajímat i můj názor na kauzu Železný. Myslím si, že poslanecká imunita by se skutečně měla týkat pouze výkonu mandátu senátora či poslance, v žádném případě by se neměla vztahovat na běžné přestupky a kauzy vzniklé před nabytím mandátu. Proto jsem hlasovala pro vydání p. Železného. Jedině soud může rozhodnout o jeho vině či nevině. Nechť tedy dr. Železný právě před soudem prokáže, že jeho obvinění jsou zkonstruována a že je nevinen, jak tvrdí. Jedině tak se vnese do jeho případů jasno. Posuzovat jeho vinu či nevinu Senátu nepřísluší. 14. února snad konečně uvedeme do provozu mou senátní kancelář v Rychnově nad Kněžnou v Panské ul. č. 1492 – Společenské centrum (1. patro). Telefonické spojení do této kanceláře je 494542420. V rámci svého senátorského působení v regionu jsem se zúčastnila jednání s hejtmanem Krajského úřadu v Hradci Králové, ale i s některými vedoucími pracovníky KÚ, se kterými jsme diskutovali např. problematiku zřízení hraničních přechodů do Polské republiky v rychnovském okrese apod. Nedokážu si představit, že někteří kolegové senátoři vykonávají vedle senátorské funkce ještě původní povolání či podnikání. Zdá se mi, že senátorské práce je skutečně náročná, práce je dost a dobře ji lze vykonávat jen na „plný úvazek“. Ráda bych svou prací a informováním o tom, co Senát právě projednává a řeší, se pokusila zvýšit prestiž této horní komory Parlamentu ČR tak, aby si voliči uvědomili, že je přeci jen dobré, že Senát funguje a na jiných principech než Poslanecká sněmovna a že skutečně odvádí velký kus práce, která sice není na první pohled příliš vidět, ale je potřeba. Václava Domšová

DSO Region Orlické hory První povolební sněm Dobrovolného svazku (DSO) Region Orlické hory se uskutečnil 6. prosince 2002 v Rychnově nad Kněžnou. Na začátku sněmu se představili všichni noví i staronoví zástupci všech 23 členských obcí tohoto sdružení, ale i zástupci obcí Val a Nový Hrádek, které mají veliký zájem do našeho DSO také vstoupit. Tento sněm byl ve znamení voleb nového předsednictva svazku. Staronovou předsedkyní byla jednomyslně zvolena ing. Václava Domšová, která skloubí svou senátorskou práci s prací pro mikroregion, jako zázemí poskytne i svou rychnovskou kancelář s asistentkou. Dále byli zvoleni hned tři místopředsedové: Antonín Novotný – starosta obce Podbřezí, Bohumil Trpišovský (Zdobnice) a ing. František Kubíček

10

(Slatina n.Zd.). Dále byl novelizován jednací řád svazku. Ing. Domšová byla navíc jmenována zástupkyní DSO v Euroregionu Glacensis (později na konferenci EG se opět stala členkou rady EG). Dále na sněmu informovali zástupci Euroregionu Glacensis přítomné o úspěchu DSO při získání dotací v rámci programu Phare CBC, což byl naprosto nejlepší výsledek, jaký jsme si mohli přát. Informaci o protidrogových aktivitách a prevenci přednesl přítomný host dr. Valach. V diskusi dostali prostor zájemci o členství, kteří získali od sněmu předběžný souhlas s budoucím schválením jejich vstupu do DSO. Další sněm je plánován na 17. února 2003, kdy by svazek měl tyto nové členy přijmout do svých řad. A to už nás bude 25. -dom-

Euroregion Glacensis Úspěch Orlických hor ve Společném fondu malých projektů programu Phare CBC Program SFMP Phare CBC CZ0013 byl vyhlášen v regionu Glacensis 10.července 2002. Závěrečný termín pro předkládání projektů byl 9.září 2002 do 16:00 hod. Společný fond malých projektů podporuje tyto aktivity: − malé projekty typu „people to people“ a ostatní projekty neinvestiční povahy zaměřené na rozvoj kulturní spolupráce mezi sousedními regiony, přeshraniční aktivity mládeže, posilování místní demokracie, akce zaměřené na místní a regionální socioekonomický rozvoj prostřednictvím podpory spolupráce podnikatelů, vzdělávací aktivity pro instituce a jednotlivce působící v místním regionálním rozvoji, v místní samosprávě a v organizacích veřejného zájmu, aktivity zvyšující informovanost veřejnosti, rozvoj cestovního ruchu − malé investiční projekty zaměřené na zlepšení základní technické infrastruktury výše grantu:

neinvestiční projekty: investiční projekty:

1 000 – 50 000 EUR 10 000 – 300 000 EUR

Na území regionu Glacensis bylo předloženo celkem 46 projektů typu „people to people“ s celkovým finančním požadavkem 487 878 EUR. Finanční požadavek předložených projektů 6 násobně převyšoval částku, která byla k dispozici tj. 82 510 EUR. Během září a listopadu zasedala Regionální hodnotící komise a Regionální řídící výbor a doporučili 8 projektů k udělení dotace. Výběr podléhal schválení Delegace Evropské komise, která v konečné fázi rozhodla o projektech, kterým byla udělena dotace. Území Orlických hor zaznamenalo velký úspěch v daném výběru, z 8 úspěšných projektů byly 4 z tohoto regionu: 1 projekt obce Deštné v Orlických horách a 3 projekty Dobrovolného svazku obcí Region Orlické hory.

Žadatel Obec Deštné v Orlických horách Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory

Název projektu Kulturní léto

Dotace Phare 9 301 EUR

Trasy pro lyžařskou turistiku

6 851 EUR

Prováděcí projekt značení cyklotras Multimediální presentace přeshraniční spolupráce

11

4 187 EUR 15 307 EUR Ing. Krunčíková

Pozn. Abyste si nemysleli, že se získáním, ale i čerpáním přidělených dotací, je to tak jednoduché, tak jen pro ilustraci uvádím jedinou z mnoha vět informačního letáku z Centra pro regionální rozvoj ČR - Phare: „ V praxi to znamená, že byl-li např. zástupce RRA členem REC, bez souhlasu CRR nemůže být tato RRA dodavatelem SFMP projektů doporučených touto REC.“ A pak se v tom orientujte a vyznejte! Luboš Domša

Z historie

Vyznání dřevu (pokračování) VÝROBCI HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ (část 1.) Výrobci hudebních nástrojů mají v našem seriálu zvláštní místo, ne počtem, ale právě jejich výjimečností. Stejně tak všeobecné znalosti širší veřejnosti jsou nepatrné, přestože jsme ve světě dosáhli špičkové proslulosti. Přehled o úrovni českých mistrů, zhotovitelů hudebních nástrojů mají hudební teoretici, odborníci a sami uživatelé především i vynikajících mistrovských nástrojů. Proto se chceme podrobněji věnovat tomuto řemeslnému a zároveň mistrovskému odvětví. Tak jako rozdělujeme hudební nástroje do třech základních skupin, lze stejně rozdělit jejich výrobce. Postupně budeme sledovat tři skupiny výrobců. Základem rozlišení jejich produktů je povaha materiálu zvučícího a podle způsobu, jímž tón se vyluzuje. Dle toho rozlišujeme zhotovitele dechových, strunných a ostatních nástrojů. U dechových nástrojů je tón způsobován chvějícím se sloupcem vzduchu v trubici nástroje. U strunných je vyvoláván chvěním napjatých strun. U třetí skupiny tón způsobuje chvění napjaté blány nebo pevného tělesa. Strunné nástroje - HOUSLAŘI Lira - předchůdce houslí Pravlastí smyčcových nástrojů je zřejmě Asie se svými nástroji typu kemangeh, ravanastron nebo rebab. Přibližně v 10. a 11. století se objevují dva typy smyčcových nástrojů, které se od sebe lišily tvarem ozvučného tělesa. První skupinou jsou nástroje dvoudílné, tj. hruškovité těleso a vrchní plochá deska. Sem patří například lira. Ke druhé skupině patří nástroje třídílné, např. chrotta, která již měla kobylku. V 10. století se na ni, z původně drnkacího nástroje, začalo hrát i smyčcem. Koncem 9. Století existuje v Evropě další nástroj třídílného typu – fidule. Tento nástroj má důležitý význam pro další vývoj smyčcových nástrojů. Z fiduly se vyvinuly staré violy, aby lépe vyhověly požadavkům polyfonního slohu. Violy jsou již hodně podobné houslím a dělí se na základní druhy: violy držící se mezi koleny – typ da gamba a violy držící se na rameni – typ da braccio. Tyto violy se udržely v evropské hudbě téměř 300 let. Nastává období skutečné potřeby nástroje, který by rozsahem i barvou odpovídal zvuku sopránu. Tak se objevují housle, které vytlačují liru da braccio, podobnou tvarem i držením při hře. Housle - královský nástroj Housle mají zcela výjimečné postavení mezi hudebními nástroji. Po celé generace hledali houslaři pro své nástroje ušlechtilý tvar i vhodné dřevo. Tón houslí zná lidstvo již více než čtyři století. Zrod houslí není připisován jednomu člověku, vyvíjely se po staletí a jsou považovány za dílo kolektivní. Poprvé se objevují kolem roku 1540 v městečku Salo v severní Itálii. Za prvního známého tvůrce houslí je považován Gasparo Bertolotti da Salo. Itálie se stala nejen kolébkou vzniku houslí, ale pozdější bohaté houslařské tradice. Jména italských mistrů houslařů rodu Amatiů, Stradivari, Bergonzi, Guarneri, Guadagnini, Montagnana a dalších, se stala skutečným pojmem. Jejich nástroje byly nejdokonalejšími, jaké kdy byly

12

vyrobeny. Čechy a čeští houslaři nezůstaly v žádné umělecké oblasti pozadu, v dějinách houslařství zaujímají své čestné místo. Housle jsou podivuhodnou křehkou skříňkou a patří právem k neušlechtilejším výtvorům lidské ruky a ducha. Housle jsou považovány za královský nástroj. Bez houslí si neumíme po několik století představit orchestr. Byly to právě housle, které tolik proslavily české hudebníky v cizině a daly základ české muzikantské tradici. Jejich vpravdě nevyčerpatelné technické i výrazové možnosti je právem postavily do čela příbuzných viol, violoncell a kontrabasů. Housle – nástroj s duší Duší je označován tenký kolíček ze smrkového dřeva, který přenáší kmity z horní ozvučné desky na spodní a housle vyztužuje. Své závažné pojmenování dostal také proto, že její umístění významně ovlivňuje zvuk houslí, každý milimetr zde rozhoduje. Duši staví houslaři nejprve zkusmo, její konečné umístění bylo děláno podle přání hráče. Jak se stavějí housle ? Pro kvalitu nástroje je důležitá volba dřeva. Dřevo musí být přirozeně vysychající 5 – 8 let, speciálně řezaného klínu ze špalků kvalitního dřeva. Dřevo má při poklepu znít. Protože housle mají okouzlit také svojí podobou, je velký zřetel kladen na krásnou „kresbu“ dřeva. Houslaři začínají stavbu houslí zhotovením lubů – tzv. lubového věnce a pak jeho obrysu přizpůsobují i celý tvar houslí. Luby jsou spojující částí vrchní desky – víka a spodní desky – dna ozvučné skříňky houslí. Deskám bývá dáván tvar nejprve z vrchní strany, později za stálého proměřování i ze strany vnitřní. Do okrajů jsou zapuštěny dvojité nebo trojité javorové zdobné pásky. Luby se formují z pásků javorového dřeva nejprve máčením a pak „žehlením“. Luby se zpevňují tzv. „olubením“ šesti špalíčky ze dřeva lipového, vrbového nebo smrkového. Uvnitř ozvučené skříně jsou dva malé a čtyři velké špalíky. Čtyři malé špalíky zpevňují a ztužují rohy skříně, do vrchního velkého špalíku je zasazen krk nástroje, do spodního je zapuštěn knoflík k upevnění struníku. Přiklížením spodní desky – dna k lubovému věnci, vznikne dolní část rezonanční skříňky houslového korpusu. Horní deska se opatří výřezy ve tvaru písmene „f“ a přiklíží se ozvučný trámec. Ten pak bude probíhat pod strunou G. Přiklížením horní desky se korpus uzavře a nalakuje. Do horního špalíčku se zapustí krk houslí, obyčejně z javorového dřeva, který je zatím bez hmatníku. Dokončujícími pracemi jsou pak přiklížení hmatníku a obou pražců, postavení duše, seříznutí kobylky a ostrunění. Vězí tajemství nádherného zvuku houslí v jejich lakování ? Způsob lakování houslí patřil k tajemstvím každého houslaře. Lakování chrání a konzervuje dřevo houslí, avšak může poněkud tlumit zvučnost dřeva. Ještě před uzavřením těla – korpusu houslí napouštějí někteří houslaři vnitřní stěny základním mořidlem, často zabarveným šafránem. Po zaschnutí lakují také vrchní části korpusu lihovým nebo olejovým lakem. Barva laku je dána různými přísadami – „dračí krví“ červená pryskyřice, santalovým dřevem a dalšími přírodními i umělými barvivy. A co smyčec ? Nedílnou součástí houslí je také smyčec, ten dobývá krásu zvuku houslí a také on prošel dlouhým vývojem. V Evropě známe první smyčce již v 8. a 9.století. K výrazné vývojové proměně ve tvaru i funkci však dochází od 15. století.

13

Hudebníci měli již ve středověku potíže s napínáním prutů a žíní, pomáhali si tím, že stiskli žíně palcem a později na žíně připevňovali posuvnou žabku. Teprve smyčec Corelliho (1713) a Giuseppe Tartinniho (1770) měl šroubové zařízení k napínání žíní. Dnešní podobu dal smyčci Francouz Francois Tourte, ml., který bývá nazýván „Stradivári smyčec“, ten byl původně hodinářem, ale celý život se věnoval zlepšování a výrobě smyčců. Jeho dnešní podobu dal smyčci v letech 1780-90 a jako první navrhuje výrobu ze dřeva brazilského fernambuku nebo palisandru a stanovuje nejvhodnější délku 74 – 75 cm, dále upevnění a stuhové rozprostření žíní. Výroba mistrovských nástrojů či tovární výroba Zvláštní zmínku zasluhuje tovární výroba smyčcových nástrojů. Jestliže „mistrovských“ nástrojů je možno vyrobit málo, tovární výroba nabízí nástroje po stech a tisících kusech. V Čechách jsme měli tradici ve výrobě smyčcových a dechových nástrojů v Kraslicích a Lubech u Chebu (dříve Schönbach). Jsou zde vyráběny stovky kusů nástrojů všech velikostí, kvality i cen. Vyrábějí se tu však i jednotlivé nástroje mistrovské. Hromadná výroba byla způsobena obrovskou poptávkou po nástrojích, kterou by na jedné straně nebyli mistři schopni uspokojit, na druhé straně by pak zájemci o hru na housle nebyli schopni zakoupit si drahý mistrovský nástroj. Mnozí mistři houslaři včas začali s výrobou „školních“ nástrojů, které mohli nabídnout vedle svých mistrovských. Houslařství v Čechách V 17. a 18. století přicházejí do Čech houslaři a loutnaři z jižního Německa, přinášejí si sebou cenné zkušenosti s výrobou těchto nástrojů. Teprve později se začali prosazovat u nás také čeští houslaři. Houslařské umění mělo u nás své počátky nejprve v Praze, kde vznikla postupně houslařská škola. V 17. Století staví v Praze věrně podle zásad Stainerových housle Tomáš Edlinger (1662-1729). V Loutnařské ulici v dílně svého domu „U tří housliček“ vytvářel velmi dobré nástroje. Jeho syn Josef Joachim Edlinger (1693-1748) po vyučení u svého otce se dále zdokonaloval v Cremoně, Římě, Neapoli a Bologni. Jeho nástroje jakoby spojovaly „stainerovské“ prvky pražské houslařské školy s pojetím Amatiů. Také další významný houslař, původně pomocník Tomáše Edlingera Jan Oldřich Eberle (1699-1768) se přiklání k vlivům italských houslařů a po zvukové stránce se jim často vyrovnává. Jeho nejlepším žákem byl Jan Jiří Hellmer (1687-1770). Jeho nástroje měly vyšší klenutí, měkký a ušlechtilý tón. Na jedny housle vytvořené v Hellmerově dílně v Novodvorské ulici na Malé Straně v roce 1737 hrával Ludwig van Beethoven. Pražská škola se postupně emancipovala a poněkud odstoupila od zásad stavby houslí tyrolské Stainerovy školy, orientovala se postupně na modernější nástroje italských mistrů. V dějinách českého houslařství se setkáváme s řadou významných osobností – Kašparem Strnadem, Janem Michalem Willerem, Karlem Šemberou, Janem Křtitelem Bubeníkem. Začátkem 19. století se objevují v Čechách Homolkové. Z nich nejosobitějším výrobcem houslí byl Ferdinand Josef Homolka, který žil a tvořil v Kutné Hoře, kde jako velmi dobrý houslista pořádal koncerty a spojovaly ho přátelské vztahy s Karlem Havlíčkem Borovským a Josefem Kajetánem Tylem. V roce 1854 získaly jeho dvoje housle na výstavě v Mnichově na mezinárodní výstavě hudebních nástrojů dvě první místa. Také rod Dvořáků proslavil české houslařství doma i v cizině. Východní Čechy a houslařský rod Metelků Východní Čechy jakoby v 18. století nenabízely houslaře tak zvučných jmen, častěji se zde setkáváme se zdatnými tvůrci dechových nástrojů, varhan, harmonií a klavírů. O významných houslařích se dozvídáme až v 19. A 20. století. Rod Metelků patří do Podkrkonošské houslařské školy. Zakladatel rodu Věnceslav Metelka (18071867), byl jako houslař spíše samouk. Přípravu k tomuto řemeslu získal u Františka Hendricha v Náchodě, kde působil jako truhlář. Pro nás má V. Metelka význam hlavně jak zakladatel Podkrkonošské houslařské školy. Jeho nástroje mají dnes hlavně historickou cenu.

14

Druhorozený syn a žák V. Metelky Josef Metelka I. (1841-1880) se projevil již jako osobitý houslař. Jeho nástroje, přestože nejsou dosti pečlivě propracovány, mají většinou pěkně vyřezávanou hlavici a byly v Podkrkonoší vysoce ceněny. Příbuzný těchto Metelků – Josef Metelka II. (1880-1892) se také dopracoval uznání. Byl žákem J. Metelky I. a zpočátku zhotovoval nástroje ze schönbašských dílů. Později tvořil celé nástroje sám. Ty již jsou daleko lepší a mají větší cenu. K zajímavým osobnostem rodu patří i dcera V. Metelky Johana (1843-1868). Byla první známou houslařkou. Její práce, vzor C. A. Testore, mají velice slušnou úroveň. Bohužel zemřela příliš brzy, takže nemohla dostatečně rozvinout své nadání. Poměrně vysoce byl ceněn i žák J. Metelky I. František Vitáček (1854-1893). Nástroje tohoto schopného mistra jsou velice podobné Homolkovým. F. Vitáček vyučil Františka Špidlena (1867-1916), který jako jeden z prvních proslavil českou houslařskou školu za hranicemi vlasti. Špidlen totiž působil dlouhou dobu v Kyjevě, kde v roce 1894 založil vlastní dílnu. Nejplodnější období jeho života spadá do doby, kdy byl houslařem carské konzervatoře v Moskvě. Pracoval podle modelu Stradivari, Guarneri i Amati. Jeho nástroje, velice pečlivě vypracované, mají nejlepší ozvučné dřevo a většinou olejový lak zbarvený zlatožlutě, červeně nebo červenooranžově. V Rusku se také proslavil syn F. Vitáčka Jindřich (1880-1946). J. Vitáček se stal po odchodu svého učitele F. Špidlena nástupcem v jeho houslařské dílně. V roce 1924 byl za své zásluhy o rozvoj houslařství jmenován zasloužilým umělcem SSSR. Do podkrkonošské houslařské školy patří ještě Benjamin a Josef Patočkové. Banjamin Patočka (1864-1931) se vyučil řemeslu u J. Metelky I. a v roce 1880 převzal jeho dílnu v Pasekách nad Jizerou. Trvale se však usadil v Jičíně. Jeho práce podle vzoru Stradivari A Guarneri byla brzy uznávaná a nástroje velmi rozšířeny. Za své čtyřicetileté působnosti zhotovil značné množství houslí. Jeho syn Josef Patočka (1895-1943) pracoval po 1. světové válce v dílně společně s otcem. Jeho život skončil v koncentračním táboře. K dalším známým houslařům našeho kraje patří Josef Čermák (1874-1946), František Drozen (1898-?), který v roce 1928 postavil housle pro Jana Kubelíka a v roce 1957 pro Davida Oistracha. Josef Jáchym Vedral (1883-?) pasecký rodák působil v Rakousku, Itálii, až nakonec převzal dílnu v Haagu. Je dalším významným reprezentantem českého houslařství v zahraničí. Houslaři z Lukavice u Žamberka Do Kyšperka, dnešního Letohradu přišel kolem roku 1836 Dominik Umlauf, který byl vyučen houslařem. Jeho výtvarné nadání ho však vedlo spíše k řezbě, malbě, pracím pozlacovače a štafírníka. O jeho houslařské tvorbě se nezachovaly žádné stopy. V Lukavici u Žamberka se v roce 1885 narodil Jan Musil, který zasvětil život houslařině. Také jeho syn Čestmír Musil šel stejnou cestou. Jan Musil se vyučil nejprve řezbářem v Kolíně nad Labem. Výrobou houslí se začal zabývat již v Žamberku, kde se osamostatnil. V letech 1923-1924 bylo houslařství jeho jediným povoláním. Nemalé potíže mu však působilo, že dlouho neměl výuční list a povolení. Provozovat houslařství. Teprve v roce 1933 získal oprávnění a současně byl přijat za člena Společenstvem výrobců hudebních nástrojů v Praze. Jan Musil používal pro výrobu houslí obyčejné druhy dřev a jako řezbář zhotovoval u houslí řezbářsky cenné a zajímavé hlavičky. Jeho první výrobky byly spíše ploché, aby jejich zvučnost byla výraznější, později přešel na úzký typ houslí. Zajímavostí bylo, že začal používat formu na luby. Pozdější nástroje mají již plnou klenbu a klenou se hned od vykládání. Jan Musil užíval u houslí tlustší desky, později prý přešel na model houslí Guarneri, podle nějž pracoval do konce života. Laky používal lihové, později olejové. Na houslích z roku 1941 je patrná pečlivá a překvapivě čistá práce. Pro Musilovy housle je příznačná též

15

barva laku – pro své housle používal lak s oranžově hnědou příměsí. Vykládání na spodní desce u žaludu provedl do tvaru písmene M. S jeho houslemi se setkáváme ve sbírkách soukromých sběratelů v Hradci Králové, v Žamberku, Lukavici. Cenné informace o Janu Musilovi i o jeho synu Čestmíru soustředil Vladimír Pilař a František Šrámek. Díky nim se dozvídáme, že Čestmír Musil, narozený 12. 12. 1913 se začal učit houslařem nejprve u svého otce a po té odešel asi po roce do Schönbachu, kde v letech 1929-1931 absolvoval tamější houslařskou školu. Od roku 1933 pracoval v Přerově v Jutově hudebním závodě. Dále se po krátkém pobytu v Kyšperku rozhodl v roce 1934 pracovat u Františka Kříže v Praze. Když se v červenci roku 1937 přestěhoval František Kříž do Olomouce, převzal Čestmír Musil jeho dílnu v Praze 2, ve Vyšehradské ulici 45. Jako houslař ve svých pracích spojoval typ Guarneri a Stradivari. Používal různé druhy vykládání a tvarování okrajů a růžků. Je znám svou důkladností.. Podobně jako jeho otec užíval u svých houslí zajímavého tvarování hlavic. Jeho housle nenesou snahu po laciném efektu. Zpočátku lakoval lakem lihovým, později olejovým různých barevných odstínů. Zhotovil dvě violoncella, violy stavěl podle modelu širšího typu. Všechny nástroje, které zhotovil pod vedením Františka Kříže, mají jeho vinětu, jen do některých se dovnitř podepsal. V začátcích používal tištěnou etiketu, později psanou. Nástroje nečísloval, uváděl pouze letopočet. Do roku 1958 vyrobil asi sto nových nástrojů, většina z nich se dostala do rukou profesionálních hudebníků. Hradečtí Pilařové Do současnosti působí v Hradci Králové známý houslařský rod Pilařů, který houslařské řemeslo proslavil po celém světě. Po tři generace významně oslovuje obdivovatele i uživatele skvělých nástrojů. Karel Pilař (1899), zakladatel rodu, se vyučil u Josefa Čermáka . po vyučení pracoval v Praze, v Berlíně u Antonína Pilaře a v Haagu. Od roku 1924 pracuje samostatně v Hradci Králové. Jeho vzorem byl model Stradivari, Guarneri a Guadagnini. Vladimír Pilař (1926), syn a žák K. Pilaře, proslavil východočeské houslařství po celé Evropě. Účastnil se mnoha soutěží, z nichž si odnesl dobrá umístění, ale i cenné zkušenosti. Celkem absolvoval čtyři světové soutěže jako houslařský adept – Poznaň (1926), soutěž Henrika Winiawského 1. místo, Liege, 3. místo (1963). V roce 1960 byl přijat za člena Kruhu umělců houslařů, tím se osamostatnil, stal se také porotcem. Ve své hradecké dílně vyučil kromě našich houslařů také několik zahraničních adeptů tohoto mistrovského umění. Mezi ně například patří holandští houslaři Marten Cornelissen a Lambert Nouniet. V roce 1972 zakoupila vláda SSSR pro moskevské muzeum Pilařovy housle, které jsou vedle italských unikátů jediným cizím nástrojem v této sbírce. V. Pilař podnikl také několik studijních cest, např. do Itálie, Německa a v roce 1978 byl pozván do Japonska na výstavu mistrovských nástrojů. Své housle tvoří podle modelu Stradivari. Lak používal zlatožlutý a červený. Na jeho housle hrají mnozí interpreti naši i zahraniční. V tradici rodu pokračuje syn V. Pilaře Tomáš Pilař (1954). Vyučil se také u svého otce a v roce 1973 se stal členem Kruhu umělců houslařů. Zúčastnil se soutěže v Cremoně (1976), kde získal 2. místo, a v Poznani 1977 obdržel celkem šest ocenění své vynikající práce. V roce 1977 se v NDR učil stavět mistrovské smyčce u Norberta Leichte. O rok později jej ministerstvo kultury vyslalo za úspěšnou reprezentaci v zahraničí na roční studijní pobyt do švýcarské Basileje. Tomáš Pilař také staví housle podle modelu Stradivari. Václav Šplíchal, Marie Otavová (pokračování příště) FOTO: Housle vyrobené neznámým houslařem z Rychnovska (uloženy v Okresním muzeu Orlických hor v Rychnově n. Kn.)

16

Ze školy (příspěvky ze školy zpracovala E. Vojtěchová)

Poděkování sponzorům ZŠ

Ředitelství ZŠ v Deštném v O. h. děkuje firmě Sport-profi za volné sezónní jízdenky. Budou poctivě využívány dětmi při výuce lyžování. Také bychom chtěli poděkovat panu Milanu Pohlovi a jeho servisu za bezplatné půjčování lyžařské výstroje dětem, které nemají vlastní lyžařské vybavení a při TV chtějí lyžovat. DÍKY. Chci využít této příležitosti a poděkovat touto cestou také panu Petru Vernerovi za rychlé a zatím bezplatné zhotovení lišt k orámování nástěnných ploch na chodbách. Máme to ve škole pěkné. Dík patří také některým rodičům a přátelům školy, kteří vedou kroužky. Jmenovitě panu Rémišovi za lyžařský kroužek, M. Struhařovi za vedení kroužku floorballu, J. Hlaváčkovi za práci s dětmi v kroužku horolezeckém, N. Štěpové a E. Šritrové za mladé hasiče. Další kroužky vedou učitelky ZŠ, kterým patří rovněž dík.

Ať žijí besídky! Mikuláš v hasičárně Každoročně pořádá SRPŠ pro děti v hasičárně mikulášskou nadílku. I letos bylo vše perfektně připraveno. Muzika (p. Karban), soutěže, kvízy, sladké odměny a také spousta losů. Přišel i Mikuláš s andělem a čertem. Myslím si, že vyhrál každý, kdo tam byl. Velký dík pořadatelům. Vánoční vzpomínání v mateřské škole Předvánoční příprava besídky byla tradičně ohrožena nemocností dětí. To nás však neodradilo a silní jedinci nahradili místa nemocných. Vánoční besídka proběhla v kouzelné atmosféře mezi září adventního věnce a svitem vánočního stromečku. Básničky, písničky a vlastnoručně vyrobené dárky s láskou a hrdostí děti předaly. Jsme velmi vděční za zájem a radost rodičů, prarodičů, známých a kolegů, kteří přišli dětem zatleskat. Ty, kteří se zúčastnit nemohli, jsme navštívili doma. S dárky a přáním děti s učitelkami obešly všechny, kteří na nás po celý rok myslí. Ze srdce všem děkujeme a přejeme krásný rok 2003. Děti a učitelky MŠ Vánoční besídka školy V předvánočním shonu a čase adventního rozjímání, již po druhé, ZŠ uspořádala besídku v hotelu PANORAMA. Počasí nám tentokrát přálo, vedení hotelu bylo vstřícné, většina dětí se nadšeně připravovala a těšila. Besídku zahájila sedmá třída s adventním pásmem říkadel, pranostik a poučení. Naši nejmenší 1. a 2. roč. zahrály upravenou pohádku – O veliké řepě (vzhledem k velké nemocnosti přijeli hrát i marodi).

17

Pásmo „Svatá rodina“ – třetího ročníku nás naladilo na pravý vánoční čas. Jejich koledy pod taktovkou paní Vojtěchové také. „Chlapecká“ část čtvrtého ročníku si vybrala pohádku Štěstí a rozum. Děvčata naopak zvolila tanec s písničkami 60tých let. S pomocí Anny Škodové pilovala s obrovskou chutí každý krok. Pátý ročník zvolil vtipnou poezii J. Žáčka a tři děvčata nám předvedla nový taneční hit. A následovala opět pohádka – Krteček a kalhotky v provedení 6. třídy. „Osmička“ rozesmála všechny svými kostýmy TELETUBBIES (dali asi velkou práci) i hereckými výkony. Devátý ročník nás zavedl do světa módy a reklam. Děvčata v kožešinách nám zatančila jako profesionální tanečnice. Kankán chlapců byl úžasný. Jejich nadšení stojí za uznání. Pěvecký kroužek, který od září vede paní Vojtěchová, provázel besídku koledami. Na závěr dostaly všechny děti zmrzlinový pohár od SRPŠ, jako odměnu za krásné vystoupení. Jarmila Škodová

Ze slohových prací Co nám dala škola? (úvaha žáků 9. třídy) • Dala mi trpělivost se dlouho učit, naučila mě tolik neprojevovat agresi, když se rozčílím. • Snažila se mi poskytnout základní vzdělání; naučila mě pracovat ve skupině i samostatně. • Naučila mě hrát poctivě ve sportu. • Uvědomili jsem si, že je život nespravedlivý. • Naučila mě jiným způsobem se koukat na svět a lidi. • Naučila mě přemýšlet a sám za sebe nést zodpovědnost. Volné téma dětí I. stupně: Rozbitá bota I. Byla jednou jedna bota a ta neměla dobrého pána. Jednou se mnou šel a škrundal celých pět kilometrů a udělal mi na podrážce díru. Díra byla veliká, ale spravit by se to určitě dalo. Druhý den se mnou můj pán jel k lékaři (k ševcovi), aby mi tu díru zadělal. Švec mu řekl, ať si další den pro mě přijede. Uplynul den a můj pán si pro mě přijel. Když vešel,tak se nemohl dočkat, až zas půjde ve svých botičkách ven. Ale švec mu řekl, že bota spravit asi nepůjde a že se alespoň o to pokusí a ať si pro ni zajede až za týden. Já bota jsem se celý týden bála, že poletím na smetiště. Když jsem o tom tuhle přemýšlela najednou se z ničeho nic otevřela vrátka a švec mě šel spravit. Trochu to bolelo, ale to víte, operace je operace. Uplynul týden jako voda a můj pán si pro mě přijel. Ale když vstoupil, tak jsem se málem rozbrečela. Co to vidím? Můj pán má na nohách jiné boty. Ajaj tak tak to je velký problém, to znamená se mnou konec. Ale co jsem zaslechla, to jsem zaslechla. Můj pán řekl: Já tu botu nechci, už si jí třeba nechte, já mám kvalitní boty za 2500,- korun, v těch se chodí samo. Švec mě vyhodil do popelnice. Naštěstí šel kolem bezdomovec a ten mě vzal s sebou. S ním jsem žila ještě hodně dlouho. Zdeněk Škoda

18

II. Rozbitá bota šla jednou na vandr. Šla přes bláto a protože měla v sobě díru, tak byla plná bláta. Vrátila se domů a dělala na kobercích fleky. Fleky tam nechtěla mít, tak je začala drhnout. Ale dělaly se pořád větší a větší. Vyzkoušela MR. TEPPICH, Clin, jar, mýdlo, všechno možné, ale nešlo to. Ozval se zvonek a ta bota málem dostala infarkt. Šla otevřít a byla tam bota Líza a bota Lucka. Rozbitá bota je pozvala dál, ale jak dvě boty Líza a Lucka viděli skvrny, šly pryč a už s ní nemluvily. Tak bota vzala ředidlo a vyčistila to. Potom zavolala Lízu a Lucku a pozvala je na krém. Jak boty viděly, že tam nejsou skvrny už s ní kamarádily. Lukáš Kroutil Kouzelná lavička I. Byl jednou jeden park a v tom parku byla kouzelná lavička. Kdo si na tu lavičku sedne, tak nikdy nezestárne. A když si na ni sedne starý, hned omládne. Jednou šla parkem jedna stará paní, aby se nadýchala čerstvého vzduchu. Už jí bolely nohy a tak si na tu kouzelnou lavičku sedla a najednou z ní byla krásná dvacetiletá slečna a řekla: „To jsem nějaká mladá“. Vstala z té lavičky, koukla se na ni a uviděla, že celá září a pomyslila si. „Ta lavička je asi kouzelná“. Od té doby tam všichni staří lidé chodí a vždycky z toho parku vyjdou jako mladí lidé. Jitka Czerenyiová II. Jednou šla stará babička do parku na procházku. Už jí bolely nohy, a tak si chtěla sednout na lavičku, ale nemohla ji najít. A v tom uslyšela: „Tady jsem, tady jsem“. A babička uviděla lavičku a povídá: „Ó, tady jsi a já tě hledala po celém parku.“ A lavička odpověděla: „Tak pojď, pojď si na mne sednout“. Ale babička nechtěla, protože si všimla, že lavička je čerstvě natřená. A tak povídá: „Ale lavičko ty jsi čerstvě natřená, já si vyhledám jinou lavičku, vždyť bych měla umazané šaty.“ A babička odešla z parku. A lavička byla smutná, že si na ní babička nemohla odpočinout. Kateřina Kubíčková Údolí Bělé Asi jeden kilometr severním směrem od horské vesnice Deštné v Orlických horách, která leží dvacet kilometrů od města Dobruška, leží malebné údolí říčky Bělé. Středem údolí vede asfaltová cesta stoupající do kopců a končící až na hřebenu hor. Podél ní je asi patnáct pěkných horských chalup, příjemně oživujících krajinu. Stráně v údolí pokrývá smíšený les. Toto malebné údolí je překrásné. Středem údolí protéká malebná říčka Bělá pramenící na hřebenu Orlických hor. Voda v ní je příjemně studená a při horkých letních dnech přijde koupel vhod. Během minulých třiceti pěti let prošly tímto údolím dvě velké povodně, které jej absolutně zdevastovaly. Vše co jsem znal a měl rád bylo během chvilky pryč. Náš soused bohužel zaplatil za tento rozmar přírody životem a jeho dům navždy zmizel. Po povodni v roce 1998 prováděla polská firma regulaci potoka, která trvala dva roky. Myslím si, že to říčce pomohlo. Letos v létě se v ní opět objevili po více jak čtyřech letech znovu pstruzi. Je jich celkem dost. Pět asi dvaceti centimetrových, deset deseti centimetrových a nespočet menších. Všechna roční období jsou tu krásná. Na jaře se celé údolí zazelená čerstvou zelení. Léto je naopak velice barevné, neboť na stráních kvetou spousty květin. Na podzim se celé údolí rozehraje všemi barvami. Také v zimě je zde velice krásně. Všude je sníh a prošlápnuté běžecké stopy lemují celé údolí. Po celý rok prochází údolím spousta lidí. Vede tudy známá turistická cesta a je zněj blízko na hlavní dominanty hřebene Orlických hor. Je to zkrátka ráj turistů a sportovců. Doporučuji všem, kteří tam ještě nebyli, aby se tam podívali. Stojí to za to. Opravdu mi věřte, že neprohloupíte. Josef Radocha

19

Pohádka O veverce Terezce Žila jednou jedna veverka Terezka a ta kousala oříšek a jak kousala, tak jí začal bolet zub. Šla do dutiny stromu lehnout si co postýlky. A odpoledne k ní přišla její kamarádka veverka Lucka. Ptala se jí proč není venku. A veverka Terezka jí odpověděla, že jí bolí zub. Veverka Lucka jí řekla ať zajde k zubnímu lékaři. Veverka Terezka šla k zubnímu lékaři a už jí zub nebolí. Jana Matějů, 3. tř. Báseň Přání malého Ježíška Naše milá babičko, přejeme ti ráno dobré kafíčko. Polštářek ať tě pěkně hřeje, ten však patří do postele. Vnoučátka dej do rámečku, nedávej tam hlavně kočku. A dědovi při práci, přejeme velkou legraci. To mé přání upřímné, Tvé vnoučátko zlobivé.

Lucie Gallová, 3. tř.

Rozhovor Slečna Hana Pavlíčková vystudovala Pedagogickou fakultu v Hradci Králové, obor Český jazyk a Občanská výchova, a tyto předměty na naší škole vyučuje. Je třídní učitelkou v 6. třídě. Jaký je přechod z oblasti teorie do tvrdé praxe? Těžký. V jakém smyslu? Teorie je zábavná, praxe nikoli. V čem je nezábavná? Člověk musí opakovat neustále to samé. O tom přeci kantořina je. Myslíš tedy, že zvolíš jinou práci? Netuším. Máš představu něčeho jiného? Mám dvě, tři představy. Unavují tě děti? Děti mě neunavují, ale administrativní práce kolem. Kolik času jí věnuješ? Asi čtvrtinu. Vybírání na mléko, výkazy atd. Většina začínajících učitelů má problémy s kázní. Jak jsi na tom ty? Záleží na osobnosti učitele. Myslím, že s dětmi vycházím dobře. Můžu se zeptat na tvoje zájmy? Miluji dobré jídlo. K divadlu se vrátit nehodláš? Amatérsky nikoli. A poslední otázka – zpět ke škole. Byla jsi třídní deváté třídy a nyní jsi v šesté. S kterými dětmi se ti lépe pracuje? Je perspektivnější vést děti od šesté třídy. Vzájemný vztah budovat delší dobu. Doufám, že se podaří vytvořit vztah založený na důvěře a toleranci. Za stručné odpovědi děkuji. Jarmila Škodová

20

Slavný dědeček Možná, že nevíte, že pradědeček naší žákyně 9. třídy Radky Špinlerové, pan Antonín Špinler byl regionálním spisovatelem pohádek a pověstí. Z vydaných titulů uvádíme např. Pod Suchým vrchem, Lidé od Orlice I., II., Na Modrou stranu, Pašeráci, O bílé lišce.

Balancstep děti baví O zcela nové sportovní pomůcce, která pomáhá zlepšit fyzickou i psychickou kondici jsme už psali. V našem regionu měl balancstep v základních školách v Deštném, Dobrém, Skuhrově a Vamberku, ke kterým nyní přibude OA v Náchodě. Balancstep – který je patentovaným vynálezem Hradečáka dr. V. Mareše – děti baví. O tom jsme se přesvědčili v pátek 24.1.03 v tělocvičně ZŠ Deštné, kde došlo k utkání žáků 7. třídy. Za dozoru ředitele školy Mgr. Václava Vojtěcha, ředitele protidrogové nadace SPORTEM PROTI DROGÁM, bojovali žáci ve dvojicích. Každému se zapsal čas, jak dlouho vydržel balancovat na pomůcce upevněné na podrážce než se dotkl podlahy. Skoro hodinu se třída nesmírně bavila. Vítězi se stali podle času Z. Hejzlar, druhý skončil S. Štěp a třetí T. Škoda. Ti jsou vlastně prvními sportovci u nás, kteří dostali diplomy za své výkony v balancstepu. Postupně budou po „zaučení“ soutěžit mezi sebou v rámci projektu SPORTEM PROTI DROGÁM i v dalších školách. (drv) Vysvětlení V Orlickém týdeníku byla uveřejněna fotografie pana Václava Vojtěcha, který v ruce drží sportovní náčiní „Balancstep“. Nesprávně byl uveden jako jeho vynálezce.Chybička se vloudila. Autorem tohoto sportovního náčiní je pan Mareš z Prahy.

Poplatek za školku Poplatek na částečnou úhradu neinvestičních nákladů v MŠ v Deštném v O. h. se počínaje lednem 2003 platí v ZŠ u paní Aleny Křížové ve stejné výši jako doposud. Dlužné poplatky z roku 2002 se vyrovnávají na obecním úřadu. LZ

Z kultury

Muzeum v roce 2002 uspělo aneb Přehled práce za uplynulý rok Muzeum v Deštném patří mezi muzea, která se těší přízni návštěvníků.V loňském roce si prohlédlo muzejní expozice na sedm tisíc návštěvníků. Mnozí z nich vyjádřili v návštěvní knize svoji spokojenost, obdiv a uznání. Devět zajímavých a poutavých expozic je oslovilo, většinou za doprovodu zasvěceného průvodce. Pro úplnost uvádíme jejich přehled: 1. Z historie a současnosti obce Deštné v O.h., 2. Zaniklá

21

řemesla, 3. Organizovaná turistika v O.h., 4. Ruční textilní výroba, 5. Orlickohorské sklářství, 6. Chráněná krajinná oblast OH, 7. Zimní sporty v O.h., zejména skibobů v Deštném i ve světě, 8. Z historie praní prádla , 9 . Z historie horských mlýnů. V současné době muzeum tvoří tři základní provozní části, které jsou svébytnými celky jeho působnosti. První část tvoří hlavní budova spolu s expozicemi, sbírkovými předměty, depozitáři, odbornou knihovnou a archivem. Druhou částí je zahradní areál s přístřeškem a sklářskou pecí a některými sbírkovými předměty, zemědělského charakteru. Třetí část zahrnuje galerii dřevěných plastik ve volné přírodě na Dříši, poblíž turistické chaty Na panoramě. Sochy byly vytvořeny v rámci čtyř ročníků Mezinárodního sympozia Interlignum Deštné., které se uskutečnily v letech 1991-1994. V hlavní budově muzea je umístěna v přízemí pokladna, vstupní hala s expozicí Z historie a současností obce Deštné v O.h., na chodbě v přízemí expozice řezbářství, na schodišti do I. podlaží expozice různých řemesel. Ve dvou sklepních místnostech jsou expozice praní prádla a horských mlýnů. V prvním podlaží na levé straně je sál s expozicí organizované turistiky a zimních sportů, expozice CHKO OH, na pravé straně sál s expozicí ruční textilní výroby a orlickohorského sklářství. K muzeu patří odborná regionální knihovna a fond archiválií, fotografií a kronik , v půdním prostoru jsou depozitáře. Výraznou dominantu venkovního areálu muzea tvoří stylový dřevěný přístřešek, proponovaný jako pracoviště sklářů s tavící a temperovací sklářskou pecí, u které se každoročně odbývá tvarování skla za přímé účasti sklářských mistrů z Nového Boru. Vždy na počátku srpna, za měsíčního úplňku, zde probíhá experimentální tavení skla dřevem, jako jediné toho druhu na světě. Diváci pod širým nebem obdivuji mistrovské umění sklářů z Nového Boru , jejich řemeslnou zručnost i výtvarnou dovednost. Muzeum připravilo pro širokou veřejnost už 11 ročníků této nádherné řemeslné a umělecké konfrontace. Setkání se stalo pravidelným setkáním milovníků a obdivovatelů skla a řemeslného umění.Se zatajeným dechem diváci sledují práci a umění mistrů, kteří nabírají na sklářskou píšťalu žhavé kapky skleněné hmoty a za pomoci dechu a nepřetržitého otáčení píšťalou překonávají zemskou gravitaci a kouzlí skleněnou krásu. Z volné ruky či za pomoci jednoduchých dřevěných forem tvarují repliky starých skel. Souznění sklářů a diváků vyvolává neopakovatelnou tvůrčí atmosféru obdivu a díkůvzdání.

22

Celou první polovinu roku 2002 jsme věnovali pozornost velmi náročnému úkolu. V duchu směrnic Ministerstva kultury jsme provedli za pomoci počítačové techniky kompletní evidenci všech sbírkových předmětů muzea. Na počátku ledna jsme v expozici řezbářství instalovali rozměrný betlém, pocházející z kostela sv. Maří Magdalény v Deštném. Svoji mimocírkevní premiéru tento řezbářský skvost úspěšně absolvoval v prosinci roku 2001 na 5. ročníku výstavy betlémů v Rychnově nad Kněžnou. Jde o nádhernou a nevídanou kolekci betlémových figur, přesahujících výšky i jednoho metru. Postavy jsou vyřezány neznámým řezbářem, pocházejí z prvního desetiletí 20. století. Výjimečné je oblečení tří králů, jejichž roucha jsou ušita z látky. Ostatní postavy i zvířátka jsou polychromovány pestrými barvami. Početná kolekce obsahuje kromě svaté rodiny s jesličkami a Jezulátkem, tři krále, kometu, anděla Zvěstovatele, hlásného s troubou, pastýře s početným stádem oveček, dárce s husou, upletenou houskou, košíkem s ovocem, třemi velbloudy, ušatým oslíkem a strakatou kravkou. Vánoční kolekce obohatila ještě v prosinci 2002 výstavu betlémů v Městském muzeu v Žamberku a důstojně reprezentovala obec Deštné v O.h. V této souvislosti vyslovujeme dík za vstřícnost a pochopení páteru Pavlu Rouskovi, který formou dlouhodobé půjčky umožnil muzeu zpřístupnění tohoto řezbářského skvostu široké veřejnosti. V minulosti byl vystavován v jeskynním výklenku nad hlavním oltářem v kostele sv. Maří Magdaleny. Nyní po celý rok budou moci betlém obdivovat návštěvníci muzea v Deštném. V současné době je v kostele o vánočních svátcích instalován menší, ale neméně krásný betlém, pocházející z šedivinského kostela. Do expozice Chráněné krajinné oblasti Orlické hory přibyly dvě výpravné odborné publikace přírodovědného charakteru. Muzeum je získalo darem v hodnotě 4 000,- Kč od manželů Haldových ze Sedloňova. Josef Halda je autorem odborného textu a Jarmila Haldová je autorkou barevných a černobílých ilustrací. Více jak půldruhé tisícovky vyobrazení vzácných a chráněných rostlin tvoří dva samostatné svazky. Obě publikace jsou v anglickém jazyce, cíleny jsou pro odborníky v zahraničí, pro naše muzeum jsou vybaveny záznamem o jejich věnování. Přibyly i další sbírkové předměty. Všem dárcům i zapůjčovatelům muzeum děkuje. Z jejich strany tuto iniciativu chápeme jako velikou důvěru a uznání. Na počátku léta jsme provedli opravu zničeného přístřešku nad sklářskou pecí, který se zřítil pod tíhou mimořádně velké sněhové vrstvy. Opravili jsme také silně poškozenou sklářskou pec a nově postavili komín, který se zřítil.V rámci příprav tavení skla dřevem jsme zabezpečili, nařezali a rozštípali 12 plm dřeva.

23

Muzeum ve dnech 7.-9. července se spolupodílelo na realizaci svátků dřeva v Žamberku a na vydání publikace, věnované dílu výtvarnice Jarmily Haldové ze Sedloňova, dlouhodobé spolupracovnice muzea v Deštném. Ve dnech 19. až 28. července byla ve spolupráci s letopisnou komisí v Deštném otevřena výstava kronik,starých fotografií a pohlednic. Byla součástí slavnostního udělení obecních symbolů, obecního znaku a praporu, jejich vysvěcení a předání veřejnosti. Ve dnech 9.až 11. srpna se uskutečnil XI. ročník experimentální tavby skla dřevem, která úspěšně proběhla za mimořádného zájmu široké veřejnosti. Na svátky skla se přišlo podívat něco málo přes 2000 návštěvníků.Odvoláváme se na naše podrobné hodnocení, které jsme uveřejnili v Deštníku loňského roku. Připomeňme jen, že obec Deštné udělila Zdeňku Andresovi z Nového Boru čestné občanství. V této době byla otevřena výstava “Skleněné brázdy života“, věnovaná společné práci na poli sklářství dvou jubilantů, dlouholetých přátel a spolupracovníků, Zdeňka Andrese z Nového Boru a Václava Šplíchala. Součástí výstavy byla také prezentace výtvarného díla mladého výtvarníka Roberta Semeráka z Dobrušky. V prosinci byly zahájeny stavební práce na rekonstrukci sociálního zařízení muzea pro jeho návštěvníky v hodnotě 50.000,- Kč.Přestavbu provádí Stavební firma Bittner, s.r.o .v Deštném v O.h. Na konci roku (29.12.2002) došlo k předání muzea novému provozovateli Villa Nova Uhřínov. V průběhu roku jsme úzce spolupracovali s Villa Nova v Uhřínově pod Deštnou, s Městským muzeem v Žamberku, s Muzeem ziemi Klodzkiej v Klodzku, s místní Základní školou a s mnoha jednotlivci, významnými osobnostmi z Orlických hor a Podorlicka. V závěru stručného hodnocení práce muzea v roce 2002 děkujeme všem našim příznivcům, kteří se často podíleli na obohacení našich sbírek, deštenským spoluobčanům, jejichž sympatie a podpora roste, našim sklářským přátelům z Nového Boru, všem organizacím, se kterými jsme spolupracovali, místní základní škole, Ochotnickému spolku Kačenka v Deštném i všem jednotlivcům z řad veřejnosti. Nakonec děkuji všem spoluzaměstanacům, zejména paní Věře Kotkové, která dohodou k 31. prosinci práci v muzeu ukončila. Dovolte mi, abych jménem svým, obce i všech přátel muzea vyslovil paní Věře Kotkové upřímné poděkování za její obětavou práci, zejména na poli akvizičním, kde se zasloužila o mnohé přírůstky sbírkových předmětů, které také pečlivě ošetřila a někdy i restaurovala, za její průvodcovskou práci, kterou svým šarmem, přívětivostí, vstřícností a bohatou informovaností obohacovala. V osobním i odborném životě ji přejeme mnoho zdraví, štěstí a úspěchů. V průběhu roku v několika měsíčních intervalech se na našem pracovišti v roce 2002 vystřídalo také několik mladých stážistů, kteří hledali zaměstnání po absolvování střední školy nebo v jednom případě i vysoké školy. S radostí můžeme prohlásit, že všichni dobře zapadli do našeho nevelkého pracovního kolektivu a dokonce s osobním nasazením se zapojili do činnosti muzea a přispěli v mnohém, zejména pak při pořizování ústřední evidence pro ministerstvo kultury za pomoci počítačové techniky. Za spolupráci touto cestou děkujeme zejména Ing. Vendulce Křístkové z nedalekého Skuhrova, která rozhodující

24

měrou přispěla k zdárnému ukončení muzejní evidence.Poděkování si zaslouží také Pavlína Netíková z Dobrušky a Jirka Bortlík z Deštného. Od prosince u nás pracuje Václav Moravec z Rychnova nad Kněžnou, který si také vede dobře. V této souvislosti děkujeme za podporu a vstřícnost Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou, kdy společně pro tyto mladé absolventy vytváříme příznivé podmínky k smysluplnému vyžití období jejich hledání zaměstnání, případně nástupu k dalším studiím. V únoru ukončil v našem muzeu náhradní civilní službu Robert Semerák z Dobrušky, který po patnácti měsících působnosti, zanechal po sobě hluboké stopy jeho tvořivé umělecké i manuální práce. Největší radost máme z toho, že vzájemná spolupráce s muzeem i nadále pokračuje.V této souvislosti děkujeme také B. Dragounovi, vedoucímu Villa Nova Uhřínov, který po celou dobu náhradní civilní služby R. Semerákovi poskytoval dle vyhlášky za naší obec finanční příspěvek na stravu, ubytování a jízdné. V. Šplíchal FOTO:

1. Interlignum 1992, Ivan Jilemnický: Tři pruty Svatoplukovy 2. Sklářská pec, zátiší s pánví (1994) 3. X. ročník Tavení skla dřevem, předání výher slosovatelných vstupenek 4. Vyučený mlynář Josef Hartman v nově otevřené expozici horských mlýnů (2001) 5. Den otevřených dveří v muzeu, srpen 2001, expozice zimních sportů

Muzeum nově Vážení čtenáři, jak možná někteří z vás již vědí, vaše muzeum dostalo od 1.1.2003 nového provozovatele. Je jím občanské sdružení Villa Nova Uhřínov, které se zabývá exprimentální archeologií a regionálními dějinami. S muzeem v Deštném váže sdružení letitá spolupráce. Ještě v době, kdy muzeum vedl ing. Ruda Remeš jsme společně organizovali semináře zaměřené na vlastivědnou tématiku a tato tradice pokračovala i po návratu do funkce dr. Václava Šplíchala (Setkání regionálních historiků (1993,1994), semináře o lidové architektuře (1994) a seminář o orlickohorském sklářství (1996),…..). Dlouholetá je i pomoc sdružení se zajištěním „Tavení skla dřevem“ a po více než rok jsme pomáhali řešit personální problémy muzea. Tyto aktivity a dobré osobní vztahy s obcí a lidmi okolo muzea vyústily v roce 2001 v ideu, že by muzeum po odchodu dr. Václava Šplíchala k vědecké a publikační činnosti provozovalo naše sdružení. Tato myšlenka vešla tedy v skutek. Naše představa provozu navazuje na stávající stav, jen bychom se chtěli co nejvíce otevřít veřejnosti a vyjít vstříc kulturním potřebám obce. Prvním krokem je rozšíření pracovní doby na šest dní v týdnu a příprava proměnných výstav. Zde bychom chtěli spolupracovat co nejvíce se školou a s organizacemi v obci (hasiči - výstava k dějinám sboru). Rádi bychom také přivedli do muzea mladé výtvarníky a představili veřejnosti alespoň jednou ročně nějakou novou tvář (v letošním roce to bude Monika Frenclová). Výstavy by svou tématikou měly představovat specifika regionu a tak pro tento rok připravujme výstavu k dějinám železářské výroby, která má v našem regionu několika set letou tradici. Deštné proslulo sklem a především srpnovým „Tavení skla dřevem“, na které se sjíždí stovky diváků. Akci bude i nadále zajišťovat dr.Šplíchal, zakladatel a duchovní otec této pěkné tradice. To jsou akce, které jsou vidět směrem ven k veřejnosti a je to vždy jen část činnosti muzea. Z činností, které běžný návštěvník nepostřehne nás čeká především dokumentace a uspořádání sbírkového fondu a vytvoření databáze fondu fotografií, který bude jistě předmětem zájmu odborné veřejnosti. Rádi bychom pokračovali ve sběru dat týkajících se historie regionu a to jak té staré, tak i té nedávné. Postupně bychom chtěli získat výpovědi starousedlíků o životě na Deštensku před válkou a během ní. Chceme se pokusit získat i artefakty a dokumentaci pro tuto tak ožehavou dobu. Velkou pomocí při dokumentaci v te-

25

rénu by měly být praxe studentů univerzit, které již po několik let sdružení vede. K odborné a osvětové činnosti se také váže práce tří dobrovolníků z Evropské unie - Dorothea Loehr, Esther Nieft, Domitille Gervais, které pracují v našem středisku a které díky své energii překonávají i těžkou jazykovou bariéru. Provádějí sběr dat v terénu a částečně je i zpracovávají. Čeká nás hodně práce, ale je to práce zajímavá a hlavně prospěšná. Rád bych vás požádal o spolupráci při shromažďování informací o regionu v němž žijeme a který může a musí nabídnout svým návštěvníkům kromě sjezdovek a ubytování také možnost volby kulturního vyžití a jednou z alternativ může být i návštěva muzea a zajímavé dějiny. Bohumír Dragoun Na rozloučenou s muzeem V pátek 29. prosince 2002 jsem komisonálně předal za přítomnosti bývalé starostky Ing. Václavy Domšové a nového starosty Ing. Luboš Domši muzeum v Deštném v O.h., včetně funkce zodpovědného vedoucího. Zařízení jsem vložil do rukou Bohumíru Dragounovi, vedoucímu archeologického střediska Villa Nova v Uhřínově. Stalo se tak po předchozím uvážení, vyslovení záměru a představ, nabídky, přípravných kroků, užší spolupráce, až po předání. Záměr sledoval zachování činnosti muzea v plném rozsahu a jeho další rozvoj. Návrh projednala a schválila rada a zastupitelstvo obce. Muzeum bylo předáno do odborné péče a správy na základě písemné smlouvy a nadále zůstává v majetku obce. Smlouva vstoupila v platnost dnem 1. ledna 2003. Podle mého soudu jde o dohodu moudrou, optimální a oboustranně prospěšnou. Dovolte mi, abych hned na samém počátku při této příležitosti připomněl jména pracovníků muzea, kteří se podíleli na jeho vzniku, budování i provozu. Patří mezi ně: Ing. Roman Budiš, Jarmila Haldová, Eva Jindrová, Věra Kotková, PhDr. Václav Matouš, Ing. Rudolf Remeš, Robert Semerák, Jindřiška Šplíchalová, PhDr. Jan Tydlitát, Jiří Ungrád, členové vlastivědného aktivu, odborných sekcí a desítky přátel muzea. VILLA NOVA Uhřínov, středisko experimentální archeologie a regionální historie, se představuje Občanské sdružení Villa Nova Uhřínov – středisko experimentální archeologie bylo založeno v roce 1993, kdy navázalo na letitou činnost archeologického kroužku při Okresním domě dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou. Sdružení usiluje o vybudování fungujícího střediska experimentální archeologie s různými aspekty tohoto oboru. Hlavním cílem je výstavba středověkého skanzenu na principu archeologického experimentu (to znamená za pomoci replik užívaných nástrojů a použití starých pracovních postupů). K naplnění tohoto cíle získalo sdružení cca 12 ha pozemků a základnu na katastru obce Uhřínov. Budovaný archeologický skanzen je kladen v souladu s historickým pozadím regionu do 13.-14. století. Do těchto dnů se podařilo postavit dva domy různého typu (polozemnice – rekonstrukce ze 13. – 14. století), hospodářský zemědělský objekt, pokusná políčka o ploše 600m2 , hrnčířský okrsek s pecemi, kolomaznou pec, chlebovou pec a pozůstatky několika izolovaných pokusů. Z rozestavěných objektů je nutné připomenout stavbu tvrze podle nálezu z lokality Bedřichův Světec a kovárnu. Od roku 1999 se provádí ve skanzenu experimentálně středověké zemědělství – pěstování starých odrůd zemědělských

26

plodin středověkým způsobem a chov hospodářských zvířat. Jelikož tento způsob hospodaření je v některých směrech mnohem citlivější k přírodním zdrojům, lze na něm demonstrovat ekologické vztahy mezi jednotlivými ekosystémy a závislost lidské populace na přírodních zdrojích. Kromě vědeckých účelů je skanzen využíván pro školní i mimoškolní archeologickou a ekologickou

27

Co nového u divadelníků aneb 11 repríz hry Rodiče se zbláznili v podání našich ochotníků Tak, jak jsem si dobře spočítal, náš divadelní spolek „KAČENKA“ má za sebou již jedenáct a dá se říci úspěšných repríz divadelní hudební komedie autorů Švandrlíka a Čejky „Rodiče se zbláznili“. Ačkoliv jsme v této hře jsme nepoužili původní písničky, ale nahradili jinými z té doby, do které je hra situována, byla to volba, která se vydařila. Např. písnička od Václava Neckáře „Tu kytaru jsem koupil…“ a kterou nazpíval Vilda Matyáš jun., kde jako „křoví“ vystupují Petr Kovář a Jiří Švejda jun., anebo „Báječná ženská“ od Michala Tučného, kterou nazpíval Arpád Lörincz, mají velký úspěch stejně jako další písničky např. „Popelka“ v podání Silvie Lípové a další. Vydařila se i choreografie, zejména v písničkách „Sluneční loď“ a v dalších. Po dvou vystoupeních našeho spolku v Bačetíně a v Bystrém jsme se vrátili na naší domovskou scénu do Deštného. V „hasičárně“ jsme hráli 27. a 29. prosince 2002. Byla to úspěšná představení, která byla vyprodána do posledního místečka a ještě se muselo několik židlí přidávat. Největší účast byla 29. prosince, kdy jsme museli dokonce poslat více jak třicet návštěvníků „domů“, protože už se prostě nevešli. Diváky našich představení byli většinou hosté a rekreanti Deštného, ale na představeních se vždy našlo i několik místních, kteří představení zhlédli již po druhé nebo i po třetí. Reakce diváků v průběhu všech představení a závěrečný aplaus byly vždy vynikající a svědčily o tom, že se publikum skutečně dobře baví. Při odchodu se u mého „technického a zvukového zázemí“ vždy zastavilo několik odcházejících diváků s tím, že „…to bylo fajn, velice se pobavili děkují hercům za výkon a přejí, aby se nám dále dařilo“. Jen ještě taková „perlička“. Před představením 27.12., po přečtení našeho divadelního letáčku, přišel jeden z diváků se zeptat. „Tady ta Václava Domšová, co hraje, to je ta senátorka?“ „Ano, to je ta senátorka“, byla moje odpověď. „A ona opravdu hraje?“ „Jo hraje a přitom relaxuje“, byla moje další odpověď. S podivem odešel, asi mu vrtalo hlavou, že v divadelním spolku hraje „senátorka“. Vyvstala nám otázka, co udělat s tím, že jsme museli pro nedostatek místa poslat řadu diváků „domů“. Proto se hned ještě před začátkem představení začalo dohadovat v ansáblu, že by se mohlo ještě hrát 2.ledna 2003. A tak se stalo a hrálo se. A zase vyprodáno a zase úspěch. Překvapením pro nás všechny bylo to, že se na nás přišel podívat i s celou rodinou herec pražského divadla Ypsilon Pavel Nový (poznávací znamení: krátké kalhoty). Po představení jsem jej o krátký rozhovor. Zajímalo mne zejména, co říkal našemu divadlu a jak se mu líbí v Deštném? Tady je shrnutí jeho hodnocení: „K Vašemu divadlu skoro nemám co říct - bylo to prostě moc fajn. Věděl jsem, že to bude sranda, ale že až taková, to jsem netušil. Vybrali jste výborný scénář hry, která byla pro mě do této doby neznámou. To, že jsem se na vaše představení dostal, je zásluha Petra Kováře. Ten, když tu hrajeme v okolí s Ypsilonkou,, vždy s námi jezdí na naše představení a právě on mi řekl, že tu máte divadelní spolek, který se báječně baví – spolek fajn lidí. Dneska se to hodilo, že jsme tu v Deštném na lyžích a že zrovna hrajete vaše představení. Petr mi včas zajistil vstupenky, protože jsem se dozvěděl, že máte skoro pořád vyprodáno. Mě fascinuje na tom to, že přijdou lidi a že to není jenom to, že si zahrajete divadlo, ale že se bavíte. Nevím, jak bych to řekl, prostě pasuje to do sebe a to je fajn. Diváci se bavili a i komentáře z hlediště

28

byly výborný a herci na ně také suprově reagovali. Průvodní hudba byla dobře vybrána, i písničky. Hudba i písně se tradují snad co divadlo existuje a mohu říci, že hudba a písně do divadla patří a oživují ho. Tady se totiž splňuje to, co říká jedna postava ze hry Wooda Elena, ze hry, která se jmenuje „BŮH“a kterou jsme hráli v Ypsilonce. Říká se v ní: „...Divadlo je zážitek, divadlo je pro zábavu. Když chceš poslání, tak si dojdi na poštu“. A k mému pobytu v Deštném? Jezdíme sem rádi a často. Řekl bych , že minimálně jednou ročně s Ypsilonkou,, když hrajeme po okolí a celý týden tu bydlíme, lyžujeme, a tak to tady už i dobře známe. Já jsem tu potřetí i s rodinou a bezpečně vím, že když nikde není sníh, tak určitě v Deštném sníh bude. Tady je vidět, že se firma SPORT-profi o to stará, každý rok je tu něco nového, něco se zrodí a vždycky je to lepší a lepší. Je tu nová sjezdovka, kterou mám vyzkoušenou a je fajn. Mimo to nové záchody s dveřmi na fotobuňku, no to je výborný. Musím říct, že to Frantovi (Prouzovi pozn.aut.) jde dobře a skvěle to funguje. Prostě: pokud není v zimě opravdu sníh nikde, tak na Martě je. Závěrem všem v Deštném přeji, aby tolik „nepčtil“ déšť (zrovna bylo občas deštivo, pozn.aut.) a divadelníkům divadelnickým pozdravem „zlom vaz“!“ Po odchodu diváků se herec Pavel Nový s naším divadelním ansáblem nechal i vyfotografovat (viz foto). JaK + foto Poznámka: Náš divadelní spolek „KAČENKA“ bude na domovské scéně hrát po dobu zimní sezóny a zimních prázdnin. Dále připravujeme hostování divadelníků z Bystrého u Dobrušky u nás v „hasičárně“, ale vše záleží na vyřešení technických podmínek. Další informace o tom, kdy se bude hrát se dozvíte z plakátů, proto sledujte plakátovací plochy. Divadelní spolek „KAČENKA“ Deštné v Orlických horách pořádá již

III. DIVADELNÍ MAŠKARNÍ PLES,

který se koná v sobotu 22.března 2003 od 19,30 hod. v hotelu „PANORAMA“ v Deštném v O.h. Hraje skupina „S E N I O R“ Vstupné: 40,- Kč, masky: 20,- Kč. Přijďte si zatančit a pobavit se jak v maskách, tak i bez masek ! Srdečně Vás zvou divadelníci !

29

Plesová sezóna 2003, na Panoramě: Myslivecký ples – sobota 18. 1. 2003, hraje STYL Nové Město nad Metují Hasičský ples- pátek 24. 1. 2003, hrají KANTOŘI Skuhrov nad Bělou Školní ples- sobota 15. 2.2003, hraje SONET Opočno Ples Horské služby – pátek 7. 3. 2003, hraje SORRY Hradec Králové Divadelní ples – sobota 22. 3. 2003, hraje SENIOR

Vánoční koncerty „Vlastičky“ v Deštném Již tradičně uspořádala Obec Deštné v O.h. ve spolupráci s místní farností Vánoční koncert, a to v pátek 27. prosince od 16.30 hodin v kostele svaté Maří Magdalény v Deštném. Tentokrát se s téměř hodinovým programem představil ženský pěvecký sbor VLASTA z Dobrušky pod vedením sbormistra pana Miroslava Drašnera. Loni tento vyhlášený regionální sbor oslavil již 120 let svého trvání a to je jistě úctyhodné. Mnozí se možná pamatují, že stejný sbor vystupoval v Deštném před vánocemi v roce 1997. Letos si pro vánoční koncerty nastudoval, kromě jiného, lahůdku – Zpěvy betlémské z Podorlicka, které byly skutečně nádherné a sklidily nejen u nás v Deštném veliký ohlas. Jen škoda, že se koncertu zúčastnilo málo posluchačů, ačkoliv byl termín volen právě „mezi svátky“, aby se jej mohli zúčastnit i rekreanti. Možná, že nebyla příliš vhodná hodina začátku koncertu, ale sbor Vlasta od nás pokračoval k dalšímu koncertu ještě do Bílého Újezdu, a to by se jinak nedalo stihnout. Přesto ti, kteří u toho byli, odcházeli spokojeni a svátečně naladěni. „Vlastičkám“ děkujeme a přejeme jim, aby jim to pořád tak dobře zpívalo! -domTradiční silvestovský koncertek Silvestrovského koncertu Mladých z Vesmíru se 31.12. zúčastnilo tradičně mnoho posluchačů. V kostele sv. Maří Magdalény bylo v odpoledních hodinách doslova nabito! Stálo se vzadu, i v uličkách, a stálo to za to. Koledy, spirituály, vlastní tvorba, ukázky učení z východu, obrovský kříž. A to byl právě ten vyhlášený putovní kříž darovaný mladým křesťanům papežem Janem Pavlem II.. Po Torontu, Paříži a mnoha dalších známých místech světa, jsme ho po Žďáru nad Sázavou spatřili tady v Deštném. LZ

Odevšad Společenská kronika V měsíci lednu a únoru oslavili či oslaví: 50.: Milena Suchomelová 55.: Věra Burdová 60.: Anna Abelová

30

65.: Malvína Hockicková Sňatek uzavřeli: 70.: Alena Veselková Miloslava Brázdová a Jaroslav Kratochvíl 75.: Miloslava Brázdová Blahopřejeme! 80.: Růžena Prouzová, Olga Kroupová Narodil se: 85.: Jarmila Páchová Pavel Štěp Všem oslavencům srdečně blahopřejeme! Přejeme maličkému, aby vyrůstal ke spokojenosti Loučíme se se zemřelými: a lásce svých rodičů. František Kubíček Josef Ulbricht Anna Kubíčková Anežka Vomáčková (která nyní bydlela v Litvínově) Čest jejich památce! MK

Klub důchodců

Víc než dva týdny už ukrojil nový rok ze svého přiděleného počtu dní a píšeme rok s trojkou na konci. Přinese jistě mnoho změn, doufejme, že dobrých, určitě i méně dobrých – ale takový už je běh světa. Bylo by to hrozné, kdyby se dění roku minulého opakovalo i rok příští, a proto je jen v pořádku, že každý rok je jiný a každý další rok přidá něco nového k naší historii. Byla bych ráda, kdyby i náš KD byl trochu jiný než rok minulý, jenže v našem případě bych uvítala, kdyby byl lepší. Poslední schůzka se konala 22. listopadu 2002 v pátek v hotelu AREA. Záměrně jsem volila konec listopadu, protože vím, že prosinec je předvánoční měsíc, každý už má jiné myšlenky než někde besedovat (a KD nemá nic lepšího, co by nabídl) a také počasí by mohlo být horší a to se pak teprve nechce seniorům někam vycházet. Jaké však bylo moje překvapení, když jsme se v ten pátek ve 13 hodin sešli v hotelu AREA slovy 4 lidé (včetně mne). Stoly byly pěkně připravené nejméně pro deset lidí, jedna z nás přinesla velkou krabici báječného jablečného koláče, kávu podala milá obsluhující – ale marně jsme čekali na další návštěvníky. Na vývěsní tabuli a ve dvou obchodech bylo 4 dny vyvěšeno oznámení o schůzce a všem eventuálním účastníkům jsem osobně telefonovala. Nikomu nezazlívám nezájem, nevím ovšem čemu ho přičíst. Naskýtá se otázka, zda chceme ve schůzkách pokračovat anebo Klub důchodců zrušit. Znala bych ráda na tuto otázku odpověď. Příští schůzku plánuji na 21. února 2003, snad budou cesty už schůdnější. Bližší bude na vývěskách. -rýz-

Hasiči jedou!

Hasičské závody V sobotu 19. října 2002 jsme se o půl osmé sešli, abychom se zúčastnili hasičských závodů požární všestrannosti v Bystrém v Orl. horách. Naše představy byly povzbudivé i přesto, že bylo ošklivé počasí. 7:35 jsme vyjeli. V 8.55 byl nástup a o půl desáté startovali první hlídky. Naše družstvo vybíhalo po dvanácté hodině, což bylo velmi pozdě. Střílení byla první disciplína (každý člen družstva má tři rány na tři špalíčky o velikosti 7x5x2 cm a z dálky 10 m). Po této disciplíně následoval prudký kopec a navíc nás stihly kroupy. Druhá disciplína byly uzle (každý člen si vytáhne na kartičce

31

1 uzel a musí ho uvázat) – úvaz na proudnici, zkracovačka, plochá spojka, lodní uzel, tesařský uzel (tyto uzle můžete vidět na nástěnce u policejní stanice). Rozběhli jsme se a abychom to zkrátili – další disciplíny byly: topografie (určování topografických značek), azimut (určování polohy kůlů a určení severu na mapě pomocí kompasu), provaz (přelezení provazu dlouhého přibližně 3 metry) dále následovala poslední disciplína – zdravověda (jeden člen musí druhému zavázat nohu a další ruku). Rozběhli jsme se do cíle v naději, že doběhneme do 5. místa. Zmáčení a špinaví jsme šli k autu. Nakonec jsme se dozvěděli, že jsme se umístili na 10. místě ze 35. Dívky byly o něco horší a umístily se na 23. místě. Naše vedoucí (Eva Šritrová, Naďa Štěpová a Iva Štěpová) byly tak hodné a za naše umístění nás vzaly na pohár. Tímto chceme poděkovat SHD Deštné, že se o nás tak rádi starají a vycházejí nám vstříc. Děkujeme Kluci a holky z kroužku (Omlouvám se.Tento článek měl vyjít již v minulém čísle, avšak schoval se. LZ) Sbor dobrovolných hasičů Deštné v O. h. tímto děkuje všem sponzorům a příznivcům hasičů, kteří přispěli do tomboly hasičského plesu. Výroční valná hromada místních hasičů V sobotu 11. ledna 2003 se v místní hasičské zbrojnici konala výroční valná hromada SDH Deštné v O. h, které byli mimo členů SHD také přítomni starosta obce pan Domša, paní senátorka Domšová, zástupce HZS pan Oberreiter, náměstek starosty SHČMS pan Netík a vedoucí mládeže okrsku pan Dusílek. Po přivítání přítomných zazněla zpráva v podání Jana Vaněčka ml., kterou otiskujeme. „Další rok je za námi a je tu opět čas hodnocení. Jak všichni sami víte, uplynulý rok byl plný změn a převratných událostí. Jako první bych chtěl připomenou srpnové povodně, které ačkoliv se nás netýkaly přímo, poznamenaly snad každého z nás. Na podzim proběhly obecní a senátní volby. Z obecních nám i díky senátním vzešel nový starosta obce. Senátní skončily pro nás výsledkem daleko překvapivějším. Z naší dosavadní starostky se stala naše nová senátorka. Na hodnocení jejich činnosti je však ještě hodně brzo. V uplynulém roce se změnilo i správní uspořádání naší republiky. V jeho počátku vznikly nové kraje a na jeho konci zanikly okresy. Co nám tyto změny přinesou, teprve uvidíme. Hasičský záchranný sbor a nejen on je však nadále členěn podle už neexistujících okresů. V loňském roce přešly pod velení Hasičských záchranných sborů všechny složky Civilní obrany u nás fungující. Měla by se tím zlepšit, ale především zrychlit jejich činnost v případě nepředvídatelných událostí, jakou jsou třeba povodně. V závěru roku se v našich řadách konečně našel člověk, který by chtěl aktivně vykonávat funkci starosty spolku. Doufejme, že ve vašich řadách najde širokou podporu nejen při volbě, ale následně i při své činnosti. A nyní už k samotné činnosti v roce 2002. Naše práce se dá přibližně rozdělit na tři úseky. První jsou kulturní akce spolku, druhá je samotná práce nejvíce se týkající hasičské činnosti a třetí je aktivní sportovní činnost, do které se dá zařadit i práce s dětmi. První větší akcí byl už tradičně hasičský ples, který se konal 25. ledna v sále hotelu Panorama. K poslechu a tanci hráli skoro až do rána Kantoři. Podařilo se nám připravit velice bohatou tombolu s více než 230-ti pěknými, praktickými i jedlými cenami. Kdo se zúčastnil, ten se velice dobře bavil. Ti ostatní budou mít šanci letos. Další velkou kulturní akcí s naší aktivní účastí byly 20. července obecní oslavy. Naši členové byli vidět především při ceremoniálu vysvěcení obecního praporu a znaku v kostele svaté Máří Magdaleny a při následujícím průvodu, jako vlajkonoši a čestná stráž. Z nejedné strany pak bylo slyšet, jací jsme v uniformách pěkní kluci, a že by jsme je měli nosit častěji. Při té příležitosti proběhl den otevřených dveří s prohlídkou naší techniky v hasičské zbrojnici a ukázka požárního útoku v podání našich nadějí, mladých hasičů. Podíleli jsme se i na přípravě místa konání oslav a na jeho následném úklidu druhý den ráno.

32

Poslední, trochu méně významnou kulturní akcí, byl zájezd části výjezdového družstva na mezinárodní veletrh požární techniky Pyros do Brna. K vidění byla spousta nové, zajímavé a nám méně známé techniky. K tomuto zájezdu jsme připojili i krátkou návštěvu vinného sklípku, která byla pěkným a příjemným závěrem dne. Velkou neznámou a zároveň velkou zkušeností pro zúčastněné byla pomoc postiženým obcím po srpnových povodních. Do oblasti Dolních Beřkovic jsme jeli dvakrát. 17. – 19. a 27. –29. srpna. V obou případech se vezla humanitární pomoc ze sbírky mezi místními občany, kterým patří velký dík od tamějších obyvatel. Místnímu SDH byla z našeho konta převedena finanční částka na opravu a obnovu jejich zbrojnice, která byla zatopena do více než dvou metrů.Výjezdů se zúčastnilo celkem sedm členů a jeden dobrovolník. Nasazena byla 1 x CAS25 706 RTHP a 2x DA12 A 31, včetně jejich vybavení. Došlo k závadám na technice a materiálním ztrátám, jenž už byly odstraněny a nahrazeny. Přežili jsme všichni. Provádělo se především vyklízení objektů, odstraňování uhynulé zvěře, čerpání vody a čistění studní. Jako poděkování za naší pomoc nám byly zaslány a doručeny od hejtmana středočeského kraje, okresního úřadu v Mělníce, HZS okresu Mělník a od obce Dolní Beřkovice Pamětní listy s průvodním dopisem. Co se hasičů po povodních týká, černou práci beze slávy vykonávali na svůj úkor v naprosté většině ti dobrovolní, na což se nás neustále velmi rychle zapomíná. Kromě povodní bylo nasazení jednotky v rámci integrovaného záchranného systému nižší. Svědčí o tom především menší počet výjezdů v loňském roce. Vyjíždělo se celkem 5x. Z toho: 1x výjezd mimo obec, 2x výjezd do lesa, 1x havárie automobilu a 1x odklízení spadlého stromu. Výjezdové družstvo se pravidelně scházelo každé pondělí, kdy provádělo pravidelnou údržbu techniky, která je na velice dobré úrovni. Proběhl také sběr železného šrotu, a to celkem 5x. V rámci obce se provádělo čistění kanalizace a propustí. Cvičila se i dálková doprava vody, a to jak kyvadlově, tak dálkovým vedením vody. Dvakrát se jelo s technikou na dětský hasičský tábor na Kamenci. Celkově jde úroveň výjezdového družstva nahoru. Stále se však jeho činnost točí kolem stejných osob. Byli by jsme rádi, kdyby se konečně do práce zapojili i ti mladší. V loňském roce se opět velice intenzívně pracovalo s dětmi. Je to neustále se opakující a tím i náročná práce. Děti nás nejvíce reprezentovali na poli sportovním Především to bylo v soutěži Plamen. V ročníku 2001-2002 se mladší i starší umístili zhruba v polovině startovního pole. V novém ročníku 2002-2003, jsou v průběžném pořadí mladší na 13. místě ze 17-ti a starší na 8. místě z 21-ho zúčastněných družstev. Mezi dospělými jsme se zúčastnili pouze!! okrskového kola soutěže v požárním útoku v kategorii mužů. Časem 49,2s jsme se umístili na 10. místě ze 14-družstev. Dalších soutěží jsme se nezúčastnili. Holky nesoutěžily v loňském roce vůbec. I bez účasti starosty se pravidelně schází výbor. Spolupráce s obecním úřadem funguje na dobré úrovni a doufejme, že tomu tak bude i nadále. Ze spolku se v loňském roce odhlásil jeden člen a v těchto dnech nás bohužel opustil jeden dlouholetý člen. Sbor má nyní 64 členů, z toho 16 dětí. Tolik asi vše o loňské činnosti. Co vše nám přinese letošní rok, to nikdo nevíme. Jsou však věci, které máme naplánované. Doufejme tedy v jejich úspěšné zvládnutí. Větším oříškem pro nás ve stávajícím roce bude 19. července uspořádání oslav ke 100. výročí založení SDH. Přípravy oslav už jsme také započali. Je na ně přislíbena dotace od EU. Jedny z hlavních podmínek jsou účast polských hasičů z našeho euroregionu a uspořádání soutěže. Za toto patří poděkování především paní Domšové za velký kus práce. Pomoc, zejména při pozvání historické techniky, získávání historických pramenů a organizaci, už nabídlo nové vedení muzea. U příležitosti výročí byla zadána výroba slavnostního praporu pro náš spolek, který by měl být také vysvěcen. Na oslavy budou pozváni i okolní sbory a s ukázkami činnosti a techniky také Horská služba, HZS a jiní.

33

I letos nás opět čekají hasičské soutěže. Děti dokončení rozběhlého ročníku soutěže Plamen a zahájení nového. My větší by jsme se měli zúčastnit alespoň okrskového a okresního kola soutěží v požárním sportu. A to jak v kategorii mužů, tak i žen. Dovolte mi, abych v závěru výroční zprávy poděkoval všem, kteří se aktivně podíleli na činnosti SDH a popřál vám v novém roce především hodně zdraví a úspěchů v osobním životě.“ Na této výroční schůzi byl zvolen nový starosta SDH p. Jan Vaněček ml. Po té v diskusi vystoupili vzácní hosté, kteří nám poděkovali za naši celoroční práci. Ladislav Zářecký velitel SDH

Aktuální zprávy o činnosti informačního centra Deštenské informační centrum žije od vánočního období intenzívním děním, podobně jako většina dalších místních turistických služeb. Množství návštěvníků přicházejících osobně získat nějaké informace zdaleka není tak vysoké jako počet telefonických a e-mailových dotazů, které neustále zodpovídáme. Většina otázek směřuje k možnostem ubytování, další podstatná část dotazů se týká počasí, množství sněhu a provozu vleků. Zájem o ubytování se zřetelně koncentruje na nejvyhledávanější silvestrovské a prázdninové termíny. Zatímco na týdny královéhradeckých a pražských prázdnin jsme již na počátku ledna neměli v Deštném vcelku co nabídnout a zájemcům jsme doporučovali možnosti ubytování ve vzdálenosti 10-20 kilometrů od Deštného, bylo tu během první půle ledna poloprázdno a po 8. březnu mají téměř všichni místní ubytovatelé volno. Na nerovnoměrné rozložení zájmu si ale nemůžeme jenom stěžovat, rozumnější je činit kroky ke zvýšení atraktivity termínů ležících mimo hlavní zájem. Prvním výrazným impulsem v tomto směru je zavedení dvou různých cenových úrovní lyžařských permanentek, zvyšující zájem části lyžařské veřejnosti o pobyt v době levnějšího lyžování. Také někteří ubytovatelé jsou schopni reagovat tržně na poptávku a nabízet během zimy pobyty ve více cenových úrovních – například ze základní ceny platné pro hlavní sezónu slevit v lednu o 10 i 20 procent, přičemž týden před Silvestrem mohl být o 50 (případně i víc) procent dražší. Tak, jako považujeme za samozřejmé různé ceny letních pobytů u moře v závislosti na atraktivitě termínu, bude jen přirozené zvykat si na časově proměnlivé ceny i při zimních pobytech turistů u nás. Pomůže to směrovat méně bonitní klientelu do termínů s menším zájmem a uvolnit tak atraktivní termíny pro návštěvníky schopné zaplatit za zimní dovolenou více. Bylo by chybou domnívat se, že činnost informačního centra spočívá v místnosti s telefonem, ve které někdo sedí a odpovídá na dotazy. Odpovídat lze tehdy, pokud známe potřebné informace – jejichž získání je mnohdy úkolem hodným Sherlocka Holmese. A tak telefonujeme, vyzvídáme, dotazujeme se – a postupně dělíme ubytovatele a pořadatele různých akcí na aktivní, sdílné, neutrální, zamlklé a nemluvné. Zvláště poslední kategorie nám občas na chvíli zkazí náladu, ale takový už je život. Zkušenosti dalších informačních center jsou podobné, všude se občas potkají s informační nešikovností či neochotou. Naopak máme radost z těch, kteří se tu staví a nechají nám plakát či leták, nebo alespoň zatelefonují. Rádi budeme jejich akce propagovat. Shromážděné informace nestačí nosit v hlavě, musejí se třídit, seskupovat a zachycovat – nejčastěji s pomocí počítače a s konečným vytištěním na papír. Seznamy služeb pro turisty v Deštném i v okolí, aktuální telefonní čísla, provozní a otevírací doby v sezóně i mimo ni. Ceny služeb. Kontakty – telefony, mobily, adresy; změny mobilů, změny provozovatelů… Připravované akce a události – jisté a nejisté údaje, změny, upřesnění, stornování. Udržení stále aktuálního stavu těchto vědomostí dá docela zabrat. Asi nejproměnlivější je přehled kontaktních údajů ubytovacích zařízení, který byl během uplynulého roku doplňován a upravován 26x.

34

Co dělat s nasbíranými a zpracovanými údaji? Někde na rušné ulici velkého města by možná stačilo vyvěsit největší taháky do výlohy a další podrobnosti sdělovat zájemcům, kteří osobně navštíví informační centrum. Ale do Deštného, zejména mimo sezónu, přece jenom tolik lidí nepřijede. Proto nechceme jen pasivně vyčkávat na návštěvníky, ale jdeme jim naproti aktivním způsobem. A tady se dostáváme k další formě činnosti infocentra: zhruba před rokem jsme zprovoznili vlastní internetové stránky na adrese http: //www.destne.info, jejichž obsah doplňujeme a měníme podle aktuální potřeby. Právě možnost průběžného přidávání novinek a mnohé desítky hodin věnované během roku této činnosti přinášejí neustálé zvyšování návštěvnosti našich stránek. Pro většinu Dešteňáků je to neviditelná a pro nás nikdy nekončící práce motivovaná snahou poskytovat neustále aktuální a vyhledávané informace. Například všechna nová telefonní čísla jsme měli na stránkách od 22. září, nové ceníky vleků od 1. října… Internetová prezentace aktuálních zpráv o dění ve středisku se v současnosti ukazuje jako naprosto základní a velmi široce využívaný informační kanál. Návštěvnost internetových stránek informačního centra dosáhla za prosinec průměru téměř 70 zájemců denně, nyní v lednu máme zatím denní průměr asi 110 zájemců s maximem téměř 200 návštěv za jeden den. Takové množství dotazů vyřizovat například telefonem nebo faxem by zaměstnalo několik lidí a zdaleka by neumožnilo poskytnout informace v rozsahu dostupném na internetu. Vždyť každý návštěvník našich stránek během několika desítek vteřin získá a na svém počítači si může vytisknout telefonní, faxová i mobilní čísla asi šedesáti ubytovacích zařízení i jejich e-mailové adresy a může se jediným klepnutím přenést na jejich internetové stránky. V aktuální nabídce volných kapacit obsahující údaje za celou zimní sezónu se dozví kde je kdy volno a většinou také cenu nabízeného pobytu, případně informace o speciální nabídce daného ubytovacího zařízení. Během prosince tuto aktuální nabídku ze serveru stáhlo 416 zájemců, dalších 400 zájemců o ubytování tento soubor již požadovalo od začátku ledna. V přehledu je nyní zahrnuto na 30 ubytovacích zařízení která nám poskytla údaje o své volné kapacitě. Jelikož tato data rychle zastarávají, je nutné provádět aktualizace záznamů, což se s uspokojivou frekvencí daří asi 15 ubytovatelům. Věřím, že spolupracující subjekty pociťují efekt ze svého zařazení do naší nabídky, která také slouží jako základ pro zodpovídání desítek telefonických dotazů na možnost ubytování. Na internetových stránkách informačního centra jsou dostupné i mnohé další informace o aktuálním dění v Deštném a také odkazy na další zajímavá místa na internetu – masivně navštěvované stránky Sportprofi (www.sportprofi.cz) s každodenním zpravodajstvím o počasí a provozu vleků v Deštném, souborný web pro zájemce o zajímavosti z celých Orlických hor (www.orlickehory.net) i na stránky obecního úřadu (www.destne.cz) obsahující praktické, ale již bohužel značně zastaralé, údaje z Deštného. Jedním ze hmatatelných výsledků práce informačního centra je sestavení druhé zimní panoramatické mapy Deštného. Zcela přepracovaná podoba mapové části vznikla v Deštném, v počítači Tomáše Prouzy, inzertní část pak byla vytvářena na stejném místě. Díky Tomášově šikovnosti a také díky zájmu a finančnímu přispění inzerentů mohl vzniknout materiál, který důstojně reprezentuje středisko mezi širokou veřejností. Existencí této mapy, která byla vytištěna v nákladu 12 tisíc kusů a je zájemcům k dispozici zdarma, dává Deštné velmi zřetelně najevo svoji příslušnost mezi nejvýznamnější zimní střediska v Česku. Zimní sezóna tady přes všechny myslitelné nedostatky funguje dobře. Bohužel to neplatí o létě… Na samu existenci turistické marketingové oblasti „Orlické hory“ a na její propagaci bude mít velmi zřetelný dopad nedávné zrušení okresních úřadů. Neformálním garantem cílené aktivity na poli cestovního ruchu byl pro podstatnou část Orlických hor spadající do bývalého rychnovského okresu právě okresní referát regionálního rozvoje zastupovaný v tomto směru paní dr. M. Novákovou. Do tohoto místa se sbíhaly informace i různě velké finanční příspěvky měst a obcí okresu, tady se připravovalo vydávání propagačních materiálů regionu i zastupování tohoto území na oficiálních akcích, jednáních i veletrzích. Okresní úřad však skončil a již poslední rok před svým zánikem do turistického ruchu nesměroval žádnou

35

významnější aktivitu. V regionu však dosud nepůsobí žádný jiný subjekt, který by byl schopen obdobnou agendu převzít a nadále zajišťovat. Jaké to má důsledky? Například na brněnském turistickém veletrhu Regiontour se letos nikdo nemohl setkat s turistickým regionem Orlických hor. Bylo tu Královéhradecko, Ústecko, Náchodsko, Broumovsko, také Rychnovsko, ale Orlické hory či Podorlicko nikoliv. Orlické hory tak znovu potvrzují, že jsou v tomto ohledu zapomenutým územím. Při prosincovém semináři v pražském sídle České centrály cestovního ruchu, věnovaném představení turistických možností v Královéhradeckém kraji novinářům a zástupcům cestovních kanceláří nechyběli zástupci aktivně pracujících turistických oblastí – Náchodska a Broumovska, Podzvičinska, města Hradce Králové, omluvil se zástupce sdružení Orlicko ze Žamberka – a z naší oblasti Orlických hor neměli organizátoři koho pozvat. Pro Deštné to možná přineslo krátkodobou výhodu, neboť jsem mohl jako jediný přítomný zástupce horské oblasti vystoupit s krátkým představením příprav střediska na zimní sezónu a rozdat přítomným nově vytištěné zimní mapy, ale znovu se ukázala slabost Orlických hor jako turistického regionu. Těžko v takové chvíli přesvědčovat představitele krajského úřadu, kteří pro turistické účely prosazují vytvoření jednolité oblasti od Hradce po Orlické Záhoří pod názvem „Královéhradecko“, o specifičnosti Orlických hor. V nejbližších týdnech budou uzavřeny déle než rok trvající práce na rozsáhlé marketingové studii cestovního ruchu ve východních Čechách, jejímž výstupem bude mimo jiné rozčlenění celého území na turistické regiony a nastavení výchozích podmínek pro navazující aktivity v cestovním ruchu. Kolik lidí z naší oblasti se věnuje aktivní práci na přípravě této studie, kolik hlasů se zvedne pro další existenci orlickohorské oblasti? Také tato problematika je součástí práce deštenského informačního centra. Nejen sezení u telefonu a zodpovídání dotazů patří do náplně naší činnosti. Ing. Rudolf Remeš Vývoj návštěvnosti internetových stránek informačního centra za poslední rok

Slevy jízdenek pro Dešteňáky! Stejně jako v loňském roce mají občané Deštného 50% slevu u jízdenek na lyžařských vlecích firmy SPORTprofi (Marta I, Marta II. a Špičák). Stačí jen předložit platnou občanku, děti představit se (pro kontrolu se seznamem) a můžeme dopoledne, odpoledne a třebas celý den lyžovat levněji.

36

Víte, že… • ještě v neděli 8. 12. 2002 naděloval Mikuláš? Snad vichřice přinesla v podvečer do přeplněné hasičárny malého, ale šikovného čerta, andělíčka a svatého muže, aby znovu podělili děti (i uhlíčkem) a podívali se, jak s nadšením soutěží a tancují, jakou mají radost z výher v tombole a legraci z dospělých, kteří soutěžily také. Tuto show tradičně pořádalo SRPŠ. Fotky z této akce jsou vystaveny v chodbě OÚ a budou prodávány panem Karbanem. • k 15. 12. 2002 došlo k nepatrným změnám v jízdních řádech firmem Audis a Orlobus? Autobusové linky vztahující se k Deštnému tvoří přílohu tohoto Deštníku. • 17. prosince 2002 měly děti ze základní školy na Panorámě krásnou vánoční besídku? Klobouk dolů před nimi, stejně tak, jako před těmi, kteří si s nimi dali tu práci. • na Štědrý den i Silvestra jezdili popeláři? Jak jsme si ověřili, pracují i ve svátek, neboť vynecháním by si narušili svou svoznou trasu. A tak si pamatujme, že pokud náhodou státní svátek připadne na úterý, popeláři jezdit budou. • našim hasičům přišla novoročenka a videokazeta o povodni 2002 z Dolních Beřkovic, kde v loni pomáhali? • 24.ledna měli místní hasiči bál a rovnou z něho vyjížděli k zásahu? O půl třetí ráno byli povoláni k požáru hospody v Orlickém Záhoří. Je to k nevíře, ale to už je několikátý hasičský ples, který skončil skutečným hašením v Deštném i blízkém okolí. • se o prvním a druhém lednovém víkendu vydařilo testování asi 40 párů nejnovějších lyží Dynastar na Martě II.? Tyto lyže, pro sezónu 2002 – 2003, půjčovala zdarma na základě dvou průkazů (občanského, řidičského nebo pasu) tradičně firma RM Sport a Bretton ve spolupráci s Deníky Bohemia. • první narozené miminko letošního roku v našem regionu je potomkem Jirky Zounara? Je to holčička Deniska. Blahopřejeme! • Maškarní bál pro děti, plánovaný původně na začátek února 2003 v hasičárně, se z kapacitních důvodů přesouvá na březen na Panorámu? Sledujte plakáty! • opět nás bude ZD Dolany zásobovat jablky? Prodávat se budou u kostela v třítýdenních intervalech, vždy v úterý ve 14 hodin. Termín se budeme snažit připomenout plakáty a hlášením místního rozhlasu. • v sobotu 25.ledna vysílal Český rozhlas Hradec Králové přímo z Deštného hodinový přímý přenos – diskusní pořad o Deštném? Besedy se zúčastnili František Prouza, Irena Francová-Dohnálková, Václava Domšová, Luboš Domša a František Valach, kteří se snažili naši obec co možná nejvíce zpropagovat a zviditelnit. • sněhová děla firmy SPORT profi letos zachránila pověst celého Deštného? Takhle např. vypadalo Deštné jen pár dní před Vánocemi • „Rampušák“ je letos v neděli 16. března?! Dobří lidé, pokud někdo vlastní již nepotřebné, ale funkční rádio, darujte jej, prosím, Jánu Gudzanovi, bydlícímu v DPS. Uděláte dobrý skutek.

37

Hotel? Před pár lety jsem byl v jednom hotelu v Deštném a byla tam velice dobrá obsluha a vynikající večeře. Nedávno jsem ho opět navštívil. Byl jsem tam dvě hodiny, ale moc se mi to nelíbilo. Přišel jsem tam v osm večer na večeři. Na večeři jsem čekal asi hodinu. Vedle u stolu se bavili o tom, že už čekají na jídlo hodinu a půl, tak jsem zase tak dlouho nečekal. K jídlu jsem si objednal pivo a o půl deváté už řekli, že pivo nemají. Tak jsem si dal jenom sifon s tím, že si dám pivo ve vinárně. V devět otevřeli vinárnu a půl jedenácté došlo pivo i tam. Byl se mnou kamarád a pil víno. Chtěl si dát další a řekli mu, že jim vedoucí vyfasoval jen dvě lahve. Tak jsme si chtěli dát něco jiného, něco tvrdšího, ale bylo nám řečeno, že to, co chceme, nemají, ať si vybereme opět něco jiného. Měli tam hodně malý výběr, prostě další jim asi nenafasovali. A to se v Deštném kdysi starali o turisty i v nočních hodinách velice dobře. Snad se to opět zlepší. B.V Pozn.: Bohužel, stížnosti zejména na stravování v hotelích a restauracích v Deštném se jen hrnou. A to je zlé. Všechno většinou začíná a končí u jídla a pokud není po této stránce návštěvník Deštného spokojen, přestává být vidět to skvělé a dobré, co v obci máme. Páni hoteliéři a restauratéři, něco s tím dělejte! Vždyť přece zájem nás všech je, aby se nám sem návštěvníci vraceli a Deštné jako středisko doporučovali i svým známým! -dom-

Jak je to s BOWLINGEM…

Vážení čtenáři „Deštníku“, dovolte mi, abych Vám podal krátké vysvětlení k článku zveřejněném v jednom z předešlých čísel ohledně záměru stavby „BOWLINGU“ v naší obci. Při psaní minulého článku jsem byl plný optimismu a netušil, co problémů mě následně potká, abych mohl podat žádost o stavební povolení. Nejprve jsem musel zajistit projektovou dokumentaci a kolaudaci na stávající budovu, která bohužel nebyla údajně nikdy zkolaudována. Na vydražený a řádně zaplacený pozemek od státu v rámci tzv. malé privatizace mi nebyl nikdy vystaven vlastnický list, neboť se až později zjistilo (při restitucích), že pozemek má několik vlastníků, od kterých jsem je musel paradoxně opět odkoupit. Po vyřízení těchto záležitostí jsem si konečně sliboval, že konečně zažádám o stavební povolení. Projektová dokumentace má všechna kladná vyjádření státní správy, ale bohužel… Jedna majitelka sousedních pozemků se rozhodla, že mi nedá souhlas ke stavbě, a to z důvodu, že bych prý jejímu nájemci „přetáhl“ klientelu z jednoho nejmenovaného místního zařízení a tím bych tomuto zařízení snížil tržby. Nevím, co si o tom mám myslet – je to argument ke stavebnímu řízení – nebo je to pouhá závist ? Každopádně je to nepříjemné. Samozřejmě, že budu ve věci dále jednat a snažit se, co nejdříve získat stavební povolení, abychom mohli výstavbu zahájit. Protože se mě ptala řada spoluobčanů, kteří se na tuto službu těšili, jak to bude se stavbou BOWLINGU, považuji za seriozní, abych vás touto cestou informoval. Děkuji za pochopení. Oldřich Bittner

Tragédie, jakou Deštné nepamatuje Zřejmě žárlivost stála v pozadí tragédie, která se stala v pátek 3. ledna ve zdejším penzionu Satelit. Dlouhotrvající manželské spory a podvečerní hádka vyvrcholily tím nejděsivějším způsobem. 51letý Zde-

38

něk zastřelil větším množstvím ran legálně drženou zbraní mezi 21 a22 hodinou svoji 37letou manželku Veroniku a jejího 42letého známého. V době činu byl penzion bez hostů. Janovští sice měli trvalé bydliště v Praze, ale již několik let žili zde v Deštném ve vlastním rodinném domku. Paní provozovala penzion Satelit a pan hotel Jedlová. Pan Janovský v pátek večer ještě zavolal své tchyni do Prahy, aby se postarala o děti. Nic víc ji neřekl. Ta pak zavolala známému v Deštném, aby zašel do penzionu a přesvědčil se, zda je vše v pořádku. Ten však našel v penzionu dvě mrtvá těla, zavolal policii. Pan Janovský byl mezi prvními podezřelými. Policisté však zprvu netušili, zdali po činu uprchl a hrozilo i nebezpečí následného trestného činu. Bylo nezbytně nutné ho v co nejkratší době zajistit. Existovalo důvodné podezření, že by mohli být ohroženi i další členové rodiny, jak v Deštném, tak v Praze. Vyloučena nebyla ani varianta vlastní sebevraždy. Jak se později ukázalo, podezřelý vrah odjel za synem z prvního manželství do Havlíčkova Brodu, kde již policie provedla nezbytná opatření k jeho zajištění. Bezvýchodnost situace mohla být i příčinou toho, že se šel nakonec sám přihlásit na policii. Jako důvod vraždy uvedl žárlivost a nezvládnutí rozvodového řízení. Nakolik je jeho verze motivu pravdivá, to potvrdí další vyšetřování. Manželé spolu měli dvě děti, které v době činu byly v Deštném. Ty zůstaly bez matky, a vzhledem k trestní sazbě, která je za dvojnásobnou vraždu stanovena – 15 let odnětí svobody, případně výjimečný trest, na dlouhá léta i bez otce. (čerpáno z Orlického týdeníku, úterý 7. ledna 2003)

39

Excelsior Vittel Hanácká s jódem

20,0 7,3 416,0

13,5 19,5 115,0

27,6 91,0 187,0

0 0 116,0

* u Poděbradky pro velký obsah chloridů 446 mg/l u nemocných pozor!

Pozn.: I voda z našeho obecního vodovodu není k zahození. Ve všech ukazatelích je v normě a i chuťově je velmi dobrá.

Z přírody Jaké bylo počasí v roce 2002? 2002

srážky celkem

I. II. III. IV. V. VI. VII.

131,6 217,8 65,0 62,2 31,1 74,2 75,9

max max srážky tepl. o mm C 24,1 8,7 41,0 9,6 18,0 16,0 16,5 17,3 11,4 24,4 14,1 31,3 18,4 29,2

Max tepl. dne 29. 1. 2. 2. 31. 3. 26. 4. 4. 5. 19. 6. 10. 7.

min tepl. o C -19,8 -13,8 - 5,3 - 8,6 2,9 2,6 5,3

min tepl. dne 4. 1. 22. 2. 4. 3. 7. 4. 1. 5. 30. 6.

40

max sníh cm 155 90 72 15

sněh. pokr. dnů 31 28 31 7

slun. svit 22,3 41,0 114,2 120,5 215,3 193,9

mlha dnů 7 6 1 1

Prům. tepl. o C - 3,5 1,4 2,0 5,7 14,6 15,1

Ze sportu Lyžování níci.

Lyžařský oddíl má v současné době 65 členů. V oddíle se postupně zapojují aktivně bývalí závod-

Sportovní činnost lyžařského oddílu je zaměřena na práci s mládeží. V současnosti jsme se zaměřili na kategorii předžáků, kde je naším cílem výchova budoucích závodníků. Závodní družstvo, které má 13 členů zahájilo přípravu na sezónu 2002/2003 lékařskou prohlídkou a kondičními testy v květnu 2002. Tréninky probíhaly pravidelně 2x týdně v Deštném pod vedením trenérů Bauera a Jakoubkové. Tréninkové prostředky byly voleny tak, aby příprava byla pro děti zajímavá a při tom byl zajištěn jejich rovnoměrný sportovní rozvoj. Příprava probíhala v tělocvičně na kolách v přírodě, kolečkových bruslích apod. Vzhledem k využití tělocvičny v místní ZŠ jsme spolupracovali s oddílem skibobů. Během letní přípravy se uskutečnila 3 soustředění. Jedenkrát ve skalách, ve spolupráci s horolezeckým oddílem a dvakrát ve Veselí nad Lužnicí se zaměřením na kola a vodní sporty. V měsíci listopadu odjel výběr závodního družstva dvakrát na soustředění do Rakouska. Zde byla pozornost soustředěna na nácvik techniky ve volné jízdě, postupně trénink OS a SL. V Deštném jsme začali pravidelně denně trénovat od poloviny prosince, kdy fa Sport profi připravila na sjezdovkách technický sníh. V době prázdnin se děti připravovaly 2x denně. Ranní tréninky před zahájením provozu vleků probíhají díky pochopení fy. Sport profi. Nejvýraznějším letošním úspěchem našich závodníků je 1. místo Ž. Ježkové v OS v kategorii starších žákyň na republikovém klasifikačním závodě v Peci pod Sněžkou a 7. místo této závodnice ve slalomu ve stejném závodě. Tyto velmi kvalitní výsledky potvrdila 3. místem v OS na mistrovském závodě krkonošského srazu lyžování. V měsíci prosinci náš oddíl uspořádal veřejný závod předžáků v OS, kterého se zúčastnilo asi 40 dětí. Další závod této kategorie uspořádáme v neděli 9. února a srdečně na něj zveme děti z Deštného a blízkého okolí, které nejsou nikde organizovány. Pokud nám počasí dovolí uspořádáme ještě další závod koncem února, případně začátkem března. Jedná se o veřejný, nenáročný závod a bližší informace budou v ZŠ. Lyžařský oddíl se i nadále zaměří na práci s mládeží a případní zájemci, kteří se chtějí tomuto sportu věnovat závodně budou vítáni. B. Jakoubek, předseda LO

Běžecké lyžování TJ PORKERT Skuhrov nad Bělou, oddíl lyžování, pořádá ve dnech 1. a 2. 2 2003 19. Orlický maratón – dálkového běhu na lyžích. V sobotu 1. 2. 2003 za hotelem AREA v 10 hodin startuje závod zvaný – volná dvacítka v kategoriích muži na 20 km a ženy na 10 km; v 10,15 hod. startují na 5 km chlapci a dívky. Starty jsou hromadné a běží se volným stylem. V neděli 2. 2. 2003 se startuje také v 10 hodin za hotelem AREA – 19. Orlický maratón. Běží se klasickým stylem v kategoriích muži na 40 km, muži a ženy na 20 km. V 10,15 hodin startují opět chlapci a dívky na 5 km.

41

Trať zahrnuje 2 okruhy po 20 km směrem k Sedloňovu. Závod je veřejný, startují něm registrovaní i neregistrovaní závodníci. Do první startovní řady jsou přednostně zařazeni závodníci s vyšší výkonností z roč. 2002 a členové RD ČR. Toto zvýhodnění platí pouze pro předem přihlášené závodníky. V prostoru startu bude zajištěno bezplatné mazání lyží firmou Sport profi vosky značky TOKO. Na běžkách přes „střechu“ Orlických hor „Střecha“ Orlických hor – vrchol Velké Deštné v 1115 metrech nad mořem – je dobře dostupná i v zimě. Na běžkařskou túru k ní totiž můžeme nastoupit už poměrně vysoko, v sedle pod Masarykovou chatou na Šerlichu, přecházeném silnicí z Deštného do Orlického Záhoří. Od parkoviště na Šerlichu směřuje k vrcholové partii Orlických hor tři kilometry dlouhá červeně značená hřebenovka, Jiráskova horská cesta. Zejména při vydatné sněhové nadílce oceníme i zdejší lyžařské tyčové značení. Cesta se nejdříve zvedá odlesněným temenem Malé Deštné. Je odtud hezky vidět na poklidnou zvlněnou krajinu přilehlých Bystřických a Stolových hor. Běžkařská stopa se pak stáčí na zprvu pozvolný svah Velké Deštné. Tabulky chráněného území prozrazují, že v těchto místech míjíme pozoruhodnou přírodní památku s romantickým pojmenováním Jelení lázeň. Jde o největší rašeliniště v Orlických horách, ovšem v zimě jsou zdejší tajuplná jezírka schovaná pod několikametrovou vrstvou sněhu. Odkrytá planina předvrcholu Velké Deštné bývá větrná a zvláště v zimě nehostinná, takže jistě nepohrdneme občerstvením v kiosku horské služby. Odtud to už není daleko na vlastní střechu Orlických hor s volně přístupnou rozhlednou. Jako na dlani je tu panoráma okolních horských partií a za jasných dnů odtud uvidíme i daleko do podhůří od Náchodska, přes okolí Dobrušky a Rychnova nad Kněžnou až po Žamberecko. Východní obzor uzavírá pásmo Králického Sněžníku, Suchého vrchu a částečně i Hrubého Jeseníku. Sedlo pod Šerlichem však není jediným výchozím bodem k lyžařské túře na Velkou Deštnou. Z opačné, jihovýchodní strany tam červeně značená Jiráskova cesta stoupá po zvlněném hlavním hřbetu Orlických hor, dostupném z podhorských obcí. Nejblíže – do sedla pod východním temenem Velké Deštné – stoupá modře značená cesta buď od rekreační osady Bedřichovky v uzávěru Orlického Záhoří, nebo z Luisina Údolí. Tato malebná horská osada leží v sedle při silnici z Deštného do Zdobnice a kromě výše zmíněného modrého značení odtud stoupá přímo na vršek Velké Deštné zeleně značená trasa. Ta je však poměrně strmá a nesmírně náročná. (Hobby 16.1.02, příloha Deníků Bohemia)

Skiboby

Orlický pohár Sportovci - oddíl skibobů Tělovýchovné jednoty Sokol Deštné jsou v plné sezónní přípravě. I když se pro nepřízeň sněhových podmínek zatím neodjely žádné závody světového poháru, ani první část mistrovství republiky, podařilo se hlavně pro mládežnické kategorie uspořádat 3. ročník Orlického poháru. Závod se skládal ze dvou závodů v obřím slalomu a dvou závodů ve slalomu. Výsledky: Slalom Žáci Žákyně 1. Lukáš Veselý ZŠ Deštné 1. Anetka Havlíčková ZŠ Deštné 2. Petr Čiháček ZŠ Dobruška 2. Stáňa Preclíková ZŠ Nové Město n. Met. 3. Petr Kaufman ZŠ Rychnov n. Kn. 3. Karolínka Podraská ZŠ Rychnov n. Kn. Junioři Ženy 1. Petr Prouza OA Náchod 1. Lucie Weberová EA Náchod 2. Jana Trunečková TJ Dobruška

42

Muži 1. Bohumil Flégl Obří slalom Žáci 1. Lukáš Veselý 2. Lukáš Zalabák 3. Petr Čiháček Junioři 1. Petr Prouza 2. Aleš Houser Muži 1. Bohumil Flégl 2. Luděk Jiroud

TJ Dobruška ZŠ Deštné ZŠ Dobruška ZŠ Dobruška OA Náchod VOŠ SPŠ Rychnov n. Kn.

Žákyně 1. Stáňa Preclíková 2. Anetka Havlíčková 3. Karolína Podraská Ženy 1. Lucie Weberová 2. Jana Truněčková

ZŠ Nové Město n. Met. ZŠ Deštné ZŠ Třebechovice p. O. EA Náchod TJ Dobruška

TJ Dobruška TJ Dobruška

Oddíl skibobů děkuje za nezištnou pomoc panu Krásovi z Třebechovic pod Orebem, který vybavil klubovnu oddílu skříňkami pro sportovce, a také K. Baláčkovi a B. Fléglovi za pomoc při vymalování a přípravě klubovny. Za oddíl skibobů I.Dohnálková - Francová Úvod sezóny skibobistů v režii Krejčího a Housové Letošní skibobová sezóna odstartovala mistrovstvím České republiky ve slalomu a obřím slalomu. Ze zisku dvou titulů se radovali v hlavních kategoriích Alena Housová (TJ Sokol Jablonec nad Jizerou) a David Krejčí (TJ Sokol Deštné). Mezi juniory dvakrát potvrdili suverenitu domácí závodníci Petr Prouza a Lucie Weberová. Sobotní obří slalom přinesl nevídaný počet shodných časů. O druhé místo se dělili Pavel Hlaváč s Kudrnovským a o páté Maťátko se Štěpánem Hlaváčem (všichni Jablonec n. J.). O vítězi včerejšího slalomu pak rozhodly pouhé tři setiny sekundy, to byl náskok Krejčího před druhým P. Hlaváčem. Vložený sobotní obří slalom, který se jel jako závod Českého poháru, vyhráli v hlavních kategoriích P. Hlaváč a Housová, mezi juniory byli nejlepší Houser a Weberová. Výsledky mistrovství ČR Obří slalom Muži: 1. Krejčí (Deštné) 2. P. Hlaváč Kudrnovský (oba Jablonec n. J.) 4. Housa (USK Praha) 5. Maťátko Š. Hlaváč (oba Jablonec n. J.) 7. Svoboda (Komex) 8. Suchý (Komex) - ženy: 1. Housová (Jablonec n. J.) 2. Jírová (Deštné) 3. Poláková (Jablonec n. J.) 4. Bartošová (Deštné) 5. Trunečková (TJ Dobruška)

48,13 48,38 48,65 48,78 53,14 58,08 50,54 52,15 52,24 52,92 56,77

43

David Krejčí z TJ Sokol Deštné

- junioři: 1. Prouza 2. Palme 3. Houser 4. Čiháček Pavel 5. Pavlíček 6. Fedorko 7. Tojnar

(Deštné) (Jablonec n. J.) (Deštné) (Deštné) (Jablonec n. J.) (Jablonec n. J.) (Dobruška)

49,59 50,86 51,34 51,80 51,93 53,70 55,13

- juniorky: 1. Weberová 2. Hofmanov

(Deštné) (Jablonec n. J.)

52,85 54,64

- žáci: 1. Veselý 2. Zalabák 3. Čiháček Petr 4. Pásler M. 5. Kaufman 6. Pásler O.

(Deštné) (Dobruška) (Dobruška) (Deštné) (Deštné) (Deštné)

52,91 53,02 54,02 54,94 56,34 56,90

Slalom - muži: 1. Krejčí 2. Hlaváč P. 3. Hlaváč Š. 4. Kudrnovský 5. Housa 6. Maťátko 7. Svoboda 8. Veber (USK Praha) - ženy: 1. Housová 2. Jírová 3. Trunečková - junioři: 1. Prouza 2. Houser 3. Palme 4. Pavlíček 5. Fedorko 6. Čiháček Pavel

- žákyně: 1. Havlíčková 2. Preclíková 3. Leitermannová 4. Vašková - senioři: 1. Tribula 2. Flégl 3. Klokočník

(Deštné) (Dobruška) (Komex Praha) (Komex Praha)

63,84 67,37 72,58 75,72

(USK Praha) (Dobruška) (Komex Praha)

50,90 52,90 53,33

- juniorky: 1. Weberová 2. Hofmanová - žáci: 1. Veselý 2. Čiháček Petr 3. Zalabák 4. Kaufman 5. Pásler O. 6. Jiroud (Dobruška) - žákyně: 1. Havlíčková 2. Preclíková 3. Vašková 4. Leitermanová - senioři: 1. Tribula 2. Kaufman (Deštné) 3. Klokočník

80,74 80,77 81,44 81,96 82,24 83,55 93,11 102,18 85,34 87,64 102,46 82,67 86,37 86,41 87,55 88,24 88,32

91,65 92,21 89,40 92,86 93,21 98,03 106,81 109,39 109,72 117,56 128,71 129,93 86,46 99,22 114,02

Horolezectví Zpráva o činnosti horolezeckého oddílu TJ Sokol Deštné v O. h. za rok 2002 Horolezecký oddíl měl k 31. 12. 2002 33 členů, to je o pět více v roce 2001. Z tohoto počtu je 24 dospělých, 9 žáků a dorostenců, 26 mužů, 7 žen.

44

Horolezci na rozdíl od předchozích let neuskutečnili expedici do velehor. Jejich činnost probíhala v domácích skalách, Vysokých Tatrách a Alpách. Výčet akcí za rok 2002 1) Leden – Přejezd Jeseníky, Orlické hory na běžkách – účast 8 členů HO 2) Únor – Jizerská 50, Orlický maraton – účast 4 členové HO 3) Březen – Výstup na Mnicha- Interlaken – účast 6 členů HO. Při výstupu došlo k pádu a zranění M. Mazánka. Z tohoto důvodu nebyl výstup dokončen. 4) Červenec – týdenní lezení ve Vysokých Tatrách – účast 15 členů HO. Bylo vylezeno přes 30 cest 4 – 6 stupně obtížnosti. 5) Celoročně – lezení – Adršpach, Srbsko, cvičné stěny. Plán činnosti pro rok 2003 obsahuje mimo domácích každoročně opakovaných akcí tyto akce. Únor – lyžařský přejezd Velké Fatry Duben – Julské Alpy – lezení a přechody Červen – výstup na Mont Blanc Expedice Peru – vrchol St. Cruiz Srpen – Josemity – USA Václav Beznosek

Závody psích spřežení Šediváčkův long už po sedmé Jak jistě všichni víte, předposlední lednový týden proběhl v Deštném již sedmý ročník závodu psích spřežení Šediváčkův long. Než se ohlédneme za letošním závodem, dovolte mi prosím několik základních informací o tom, co se to vlastně na svazích Orlických hor každý rok v lednu děje. Šediváčkův long, jak již název napovídá, je závodem psích spřežení na dlouhých tratích. Je to jeden z nejtěžších a nejdelších závodů na sněhu ve střední Evropě, který se jede každoročně jako mistrovství České republiky. Během let se stal jedním z nejprestižnějších v Evropě a díky své obtížnosti byl již před dvěma lety zařazen do série tří nejtěžších závodů, tzv. Iron Sled Dog Man (zbylé dva závody se jedou v rakouských Alpách). Každý musher (= psovod řídící psí spřežení), který dokončí všechny tři tyto závody, se honosí titulem „železný musher“. Každoročně se Šediváčkova longu účastní stále více zahraničních závodníků ze všech koutů kontinentu a je zde i největší počet startujících spřežení – kolem sedmdesáti, což je dokonce víc než na mistrovství Evropy. Celkový počet psů, kteří zápolí s nástrahami Orlických hor, je přibližně čtyřista. Závod je rozdělen na čtyři etapy, celková délka trati je kolem dvouset kilometrů.

45

Šediváčkův long se těší značné pozornosti médií, přímé vstupy ze závodu přenáší televize (loni NOVA, letos ČT 1) a rozhlasové stanice, reportáže a články vycházejí v mnoha našich i zahraničních časopisech. Šediváčkův long je velmi náročný na organizaci, kterou zajišťuje čtyřicet lidí, mezi něž patří kromě zakladatele a ředitele závodu Pavla Kučery, pomocníků na přejezdech silnic, hlídek rozmístěných po celé trati a řidičů aut a skútrů i vlastní veterinář, kameraman a fotograf. Závod podléhá přísným mezinárodním pravidlům po stránce úpravy a značení tratí a je zajištěna v maximální možné míře bezpečnost lidí i psů. Dlužno dodat, že všichni tito lidé jsou nadšenci, kteří dělají vše dobrovolně, o své dovolené a zadarmo. A jak proběhl letošní sedmý ročník? Do Jedlové přijelo 62 závodníků, z toho dva ze Slovenska, dva z Maďarska, osm z Německa, dva z Rakouska, jeden Švýcar, dva z Holandska a dokonce jeden musher z Belgie. Sněhové podmínky byly navzdory letošní mizerné zimě dobré (Orlické hory dosud nikdy nezklamaly!), ale počasí psům ani lidem příliš nepřálo. Teploty kolem nuly a všudypřítomná mlha bylo to nejhorší, co mohlo spřežení potkat. Psi se přehřívali a všichni – psi i musheři – se vraceli ze stezky promočení až na kůži. O ideálním počasí, což je suchý mráz kolem –15°C, se jim mohlo tedy jen zdát. Nicméně trať závodu byla krásná a všichni, navzdory vlhku, dojížděli do cíle nadšeni. Povinný bivak, nocleh na sněhu, proběhl letos na Souvlastní, kam spřežení dojížděla z Pěticestí již téměř za tmy. Pohled na stovky psů, schoulených do klubíčka poblíž zaparkovaných saní, na desítky zasněžených stanů a na blikající ohníčky lihových vařičů, ohřívajících polévku pro unavené malamuty a husky, stál opravdu za to. Bohužel, v sobotu, poslední den závodu, došlo poprvé za celou éru konání závodu k nehodě. Podrobnosti viz. prohlášení za tímto článkem. Sedmý ročník Šediváčkova longu je za námi. Tento krásný, výjimečný a dnes již slavný závod by se nekonal bez pochopení a laskavé podpory starosty, horské služby, ochranářů, majitelů a správců pozemků a Vás, místních občanů. Dovolte mi, prosím, abych touto cestou poděkoval Vám všem jménem organizačního týmu Šediváčkova longu s přáním, aby Vám náš závod i nadále přinášel hezkou podívanou a trochu té ryzí romantiky, v dnešní uspěchané době již tak vzácné. Text a foto dr. Miroslav Kubeček Prohlášení ředitele závodů: V Deštném v Orlických horách byl úspěšně zakončen sedmý ročník závodů psích spřežení Šediváčkův long. Sedmdesát čtyři psích spřežení z osmi států Evropy absolvovalo za čtyři dny trať v délce 222 km, čímž se tento závod stal nejdelším ve střední Evropě. Oficiální, značená trať závodu vedla po hřebenech Orlických hor, částečně i po turistických cestách, kde spřežení míjela přihlížející diváky i kolemjdoucí turisty. Nepozorností diváka, který dostatečně neuhnul projíždějícímu spřežení, došlo ke zranění osmileté dívky. Zraněná byla ihned převezena Horskou službou do nemocnice k lékařskému ošetření. Míru zavinění jednotlivých zúčastněných šetří Policie ČR. Další informace k ukončenému závodu podává ředitel závodu Pavel Kučera, telefon: 602109583

46

Došlo po uzávěrce:

Pro zasmání i poučení Lekce z ekonomiky aneb Kapitalizmus a jeho národní modifikace

Tradiční kapitalizmus Máš dvě krávy. Jednu prodáš a koupíš býka. Tvé stádo se zvětšuje, cena roste. Potom prodáš všechno a žiješ z peněz, které jsi získal. EURO kapitalizmus Máš dvě krávy. Prodáš tři své vlastní firmě, která je obchodovaná na burze, zaplatíš dluhopisem vystaveným vlastním švagrem, pak vyměníš dluhopis se společníkem tak, že dostaneš všechny čtyři krávy zpět a přídavkem daňové úlevy na pátou krávu. Právo na mléčné výrobky šesti krav je pak za pomoci prostředníka převedeno na firmu registrovanou na Kanárských ostrovech a vlastněnou majoritním vlastníkem tvé firmy; ten vzápětí prodá všech sedm krav firmě zpátky. Výroční zpráva říká, že firma vlastní osm krav s přednostním právem koupě na další krávu. Bilanční zpráva ve výroční zprávě chybí. Veřejnost si koupí tvého býka. Americký kapitalizmus Máš dvě krávy. Jednu prodáš a tu druhou přinutíš, aby dojila za čtyři. Jsi překvapen, když kráva zdechne. Francouzský kapitalizmus Máš dvě krávy. Stávkuješ, protože chceš tři. Italský kapitalizmus Máš dvě krávy, ale nevíš, kde jsou, protože jsi zrovna na polední přestávce. Švýcarský kapitalizmus Máš 5000 krav, ale ani jedna ti nepatří. Ostatní ti platí za to, že je mají u tebe uschované. Německý kapitalizmus Máš dvě krávy. Usilovným šlechtěním dosáhneš toho, že žijí sto let, žerou jednou za měsíc a dojí se samy. Britský kapitalizmus Máš dvě krávy. Obě jsou šílené. Britský kapitalizmus (Severní Irsko) Máš dvě krávy. Jedna je irská a druhá anglická. Irská dává mléko, anglická je ve vládě. Čínský kapitalizmus Máš dvě krávy. Máš tři sta zaměstnanců, kteří je dojí. Tvrdíš, že máš stoprocentní zaměstnanost, vysoce kravskou produktivitu a necháš zavřít novináře, který zveřejní skutečná čísla. Japonský kapitalizmus Máš dvě krávy. Změníš jejich design tak, že dosahují velikosti jedné desetiny normální krávy a produkují dvacetkrát více mléka. Vytvoříš důmyslný obrázkový seriál o kravách a prodáváš jej pod jménem Cowkimon v celém světě. Ruský kapitalizmus Máš dvě krávy. Spočítáš je a zjistíš, že je jich pět. Spočítáš je znovu a dojdeš k číslu čtyřicet dva. Spočítáš je ještě jednou a dopočítáš se dvanácti. Přestaneš počítat a otevřeš si další láhev vodky. Český kapitalizmus Podle dodacího listu máš dvě krávy. Později zjistíš, že jedna je pouze atrapa, protože tu pravou někdo před časem vytuneloval. Ještě později zjistíš, že ti nepatří ani ta druhá, protože se na ni vztahuje restituční nárok. Ve finále jsi obžalován z daňového podvodu, protože jsi krávy odepsal z účetnictví a nevyúčtoval DPH. převzato od Josefa Kráma

47

Deštník – zpravodaj obce Deštné v O.h. Registrován Ministerstvem kultury ČR pod reg. č. MK ČR 11921 Vychází 6x ročně, náklad jednoho vydání je 400 kusů. Uzávěrka tohoto vydání byla 27. ledna 2003, uzávěrka dalšího čísla je 21. března 2003. Otištěné příspěvky mohou být stanoviskem autora a nemusí vyjadřovat postoje vydavatele! Pravidelní přispívatelé: Václava Domšová (dom), Jaroslav Karban (JaK), Miloslava Kotroušová (MK), Zdenka Rýznerová (rýz), Václav Šplíchal (VŠ), František Valach (drv), Eva Vojtěchová (EV), Václav Vojtěch (W), Lenka Zábranská (LZ). Adresa: Obecní úřad, 517 91 Deštné v Orl. horách č. 61 tel.: 494 663 193, fax: 494 663 187 e-mail: [email protected] Předplatné a inzeráty: Lenka Zábranská, Obecní úřad Deštné v O.h. Grafická úprava: ODYSEA s.r.o. Titulní stránka: Odysea s.r.o. a Milan Ondrák, ARTON Rychnov n. Kn. Tisk: ODYSEA s.r.o., Opočenská 484, Dobruška Cena: 12,- Kč.

48