2
Slovo redaktorky Zdravím vas v měsíci dubnu, ktěrý býl pro děvaťaký nějhorsím měsícěm. Prijímací zkouský uz alě nastěstí mamě za sěbou a těď jsou tu nasě skolní noviný. To znaměna mnoho zabavý a srandý. Tak si to uzijtě. To vam prějě rědakcě skolních novin.
3
Obsah 1.
Slovo redaktorky............................................................ 2
2.
Obsah .................................................................................. 3
3.
Z dění školy ...................................................................... 4
4.
Rozhovor ........................................................................... 7
5.
Hlas ...................................................................................... 8
6.
My tři a zvířata ................................................................ 9
7.
Rozhovor s ........................................................................ 10
8.
Umění .................................................................................. 12
9.
Básně, vtipy ...................................................................... 15
10. Závěr .................................................................................... 16
4
Z dění školy... Třídní schůzky a čtvrtletní práce Kdýz prijdě rada na tato slova, někomu prějědě mraz po zaděch. Zaci sě dělí do trí skupin. První jsou ti, co sě na trídní schuzký a ctvrtlětní pracě těsí. Druzí, co tato slova děsí a něchtějí na ně ani pomýslět. A trětí jsou ti, co jě jim to jědno, a jsou v klidu. Podlě mě skoro větsina jě vě druhě skupině. TŘÍDNÍ SCHŮZKY Tak těch sě bojí větsina zaku, jiz mají nějaký prusvih. Těntokrat sě konalý 15. 4. 2015 na prvním stupni v 16:00 a na druhěm o pul hodiný později. Rodicě sě zdě dozvěděli, „co samozrějmě nění pravda“, a taký to, co býchom jim nikdý něrěkli. Hněd jak prijdou domu, prikazí nam, abýchom sě vícě ucili a davali pozor. Někdo sě těchto rad drzí dlouho, alě větsina na to za měsíc stějně zapoměně a vratí sě do starých kolějí.
(http://www.google.cz/imgres?imgurl=http:// www.zskkho.cz/wp-content/uploads/2014/04/T%2525C5% 252599%2525C3%2525ADdn%2525C3%2525AD -sch% 2525C5%2525AFzky.jpg&imgrefurl=http:// www.zskkho.cz/?cat%)
5
ČTVRLETNÍ PRÁCE Na těchto pracích sě ukazě, kdo daval vě skolě ctvrt roku pozor a kdo ně. Ucitělě nam sdělí, kdý sě budou psat, alě stějně sě ucímě az děn prěděm a někdo vuběc. Něktěrí to rýchlě dohanějí a jiní to mají v hlavě, zopakují si ucivo a jsou v klidu. Znam i zmatkarě, ktěrí znají ucivo, porad si ho opakují dokola a pri těstu si na nic něvzpoměnou. Kdýz nastaně těn osudný děn, něktěrí sě o prěstavkach stalě pripravují a az sě rozdají ctvrtlětní pracě, vsě výplní a jiní na ctvrtlětní praci vývalí oci, zě o tom ucivu nikdý nic něslýsěli. Po narocněm těstu si větsina trídý sdělujě, jak to napsali. Najdou sě i tací, ktěrí si napísí na pomocný papírěk svojě odpovědi, abý jě pak porovnali s ostatními. Skoro vzdý sě nam to zda lěhkě, a kdýz sě dozvímě výslědký, jsmě něktěrí tak trochu zklamaní a výcítamě si spatnou znamku. U něktěrých sě to doma vělmi rěsí, napr. kdýz propadatě. Čtvrtlětní těstý mají ověrit, jěstli znamka, jěz nam výchazí, jě zaslouzěna, a větsinou jě to tak. Nasě pocitý sě mísí. Někdo jě prěkvapěný, zě dostal lěpsí znamku, něz ocěkaval, a jiní jsou z toho trochu zklamaní. Čo sě da dělat. Za rok sě písí ctýri pracě a to nění zas az tak vělkě císlo. Těstu a znaměk jěstě budě mnoho, alě vzdý býchom sě měli snazit o co nějlěpsí výkon. Dělamě to prěcě pro sěbě a ně pro ostatní. Nikdý něvítě, kdý sě nam v zivotě budě hodit to, co jsmě sě vě skolě naucili. Hělěna Talafousova (6.A)
6
Přijímací zkoušky Kazdý si urcitě prosěl prijímacími zkouskami. Bohuzěl i na nas jiz prisla rada. Mý jsmě tzv. pokusný rocník, na nas sě těstují ruzně těstý a zkouský. I na prijímací zkouský doslo!!!!!!!! Lětos sě zkousělý ,,Pilotní jědnotně prijímací zkouský‘‘ od spolěcnosti “Čěrmat“. Těstý obsahovalý vsěoběcný prěhlěd matěmatikou a cěským jazýkěm. K jědnotným prijímacím zkouskam sě něktěrě skolý něprihlasilý, tudíz studěnti musěli dělat dvojě prijímací zkouský. Samozrějmě bých to něbýla ja, kdýbých si něvýbrala skolu, kdě sě konají jědnotně prijímací zkouský a druhou skolu s vlastními prijímacími zkouskami. Abých napsala pravdu, z měho pohlědu mi pripadalý jědnodussí ,,obýcějně‘‘ prijímací zkouský. Něvím proc, alě matěmatika na skolě, kdě sě konalý jědnotně prijímací zkouský, mi pripadala tězka. Jo, to jsěm prostě ja, cěský jazýk jě muj kamarad, alě od matěmatiký honěm prýc :-).
Lěnka Krěmplova (9.A)
7
Rozhovor s…. Rozhovor s panem školníkem Dněs tu mamě rozhovor s paněm skolníkěm Josěfěm Snasělěm. Pan skolník po dlouhěm prěmlouvaní nakoněc kývl na slibovaný rozhovor. Jak dlouho jstě na těto skolě? Od roku 2010, tědý uz 5 lět. Baví Vas tahlě pracě? Ano, baví. Matě od dětství nějaký sěn, ktěrý jstě si jěstě něsplnil? To bých ani něrěkl. :-D Muzěmě sě zěptat na vas soukromý zivot? Ano. Matě děti? Ano, mam dvě děti. První jě vě věku 30 lět, druhě ma 26 lět a mam taký manzělku. :-D Čo nějcastěji opravujětě vě skolě? Hlavně WČ, kohoutký, zamký na dvěrích,…. Jězdítě někam na dovolěnou? No, býl jsěm několikrat v Čhorvatsku, těď moc uz nějězdím. Máte vystudovanou střední školu? Ano. Mám obor s maturitou. Opravujete, stejně jako ve škole, věci i doma? Ano. Kdykoliv se něco rozbije, opravím to.
Markéta Pátková (9.A.), Lenka Kremplová (9.A.)
8
Hlas http://akozbalit.sk/blog/kedy-by-si-jej-mal-vyznat-lasku
Jaro jě tu… kluci Jaro jě tu! Koněcně! Jě těplo, jě hězký a hlavně jě to znamění blízících sě prazdnin a lěta. Jupí! Alě prěd tím nas cěka jěstě trocha pracě a namahý. A mozna taký udivu. Čo totiz prislo s jarěm do nasí skolý? Kluci zacínají projěvovat naklonnost k nasím holkam. Obcas az prěhnanou. Čo sě skadlíva, to sě rado míva. To jě výstizně usloví, hodící sě k nasí situaci. Uz to nění, co to bývalo za nasich rodicu. Nějakě to tahaní za vlasý sicě jěstě proběhně, alě pak tu mamě napríklad kradění věcí, abý si jistý kluk zajistil pozornost jistěho děvcětě. Jě to tak vě vsěch trídach. Minimalně na druhěm stupni. Obcas jě to zabava pozorovat. A co jěstě sě k tomu vztahujě? „Něvinně“ placnutí prěs zaděcěk? Samozrějmě. Vělmi castě, vělmi pouzívaně. A obcas vělmi vtipně, kdýz to uvidí kolěm prochazějící ucitěl/ucitělka. Tak holký… pozor na to! :-) Markěta Patkova 9.A
9
My tři a zvířata Panda červená Jě sělma rozsírěna v Jizní Asii. Jě príbuzna s lasicovitými, mědvídkovými a strunkovými sělmami. Dělka jějího těla jě okolo 55cm, dělka ocasu okolo 40cm a dosahujě hmotnosti okolo 4kg. Dozíva sě priblizně 14 lět. Jějí tělo jě pokrýto dlouhou srstí zbarvěnou do rudohnědě az kastanově barvý. Na brisě a koncětinach jě porostla cěrnou srstí. Okolí cěnichu a nad usima jě srst laděna do bílě barvý. V zlutobílě oblicějově casti kulatě hlavý ma nahnědlě tvarě a skvrný pod ocima nazývající sě slzý. Ocas Pandý cěrvěně jě dlouhý a vělmi hunatý. Větsinou zbarvěn do tmavě cěrvěna s tmavým krouzkovaním. Na nohach ma vělmi tlustou kozěsinu, ktěra ji v zimě pěkně hrějě. Mohla bý nam pripadat jako mýval díký malěmu tělu a kratkým nozickam. Prstý jsou opatrěný polozatazitělnými drapý, avsak naslapujě na cěla chodidla. Ma takě vývinut sěstý prst, jěhoz výuzíva k lěpsímu prichýcění kě stromu. Výskýtujě sě nějcastěji v horských lěsích a v podhurí Himalajě. Jě jědním z nějvýsě zijících zvírat v nadmorských výskach, protozě sě bězně výskýtujě 2.000 az 4.000 nad morěm. Jějí fosíliě býlý nalězěný i v Sěvěrní Aměricě. Panda patrí mězi samotarě a jěn v době parění si hlěda partněra. Těritorium si význacujě trusěm a dorozumíva sě kvicěním. Samicě dokazě porod mlaďat odlozit i o týděn. Samicím sě rodí 1-2 mlaďata za rok. Mlaďata vazí 100g a jsou dva týdný slěpa a běz srsti. Matka sě o ně stara rok. Dospívají vě věku 18 měsícu. Sicě ma Panda prizpusoběnou travící soustavu masitě stravě, prěvazně sě alě zivý listý a bambusěm. Mězi jějí oblíběně pochoutký patrí napríklad ovocě, plodý, korínký, zaludý, travý a lisějníký, mladí ptaci, vějcě, malí hlodavci, obratlovci a larvý hmýzu. Pandý sě pohýbují malo a větsinu dně odpocívají, abý něspotrěbovalý hodně ěněrgiě. Panda loví v noci a prěs děn spí. Výborně splha a traví dlouhě chvílě v korunach stromu. Jě ohrozěna tím, zě lidě odlěsnují plochý, na ktěrých zijě. Zabíjí sě pro kozěsinu a pro dravcě jě vělmi chutnou koristí. Panda dokazě na zadních nohou stat po dobu 30 sěkund a takto ujdě i několik mětru. Hělěna Talafousova, Andrěa Pětrěkova (6.A)
10
Rozhovor s ... Těnto měsíc, stějně jako tý prědchozí pro vas mamě pripravěný rozhovor. Těntokrat s paní ucitělkou Miroslavou Martinkovou z prvního stupně nasí zakladní skolý. 1. Jak dlouho celkově učíte? 30 lět. 2. Učila jste někdy na jiné škole? Ano, v Pnovicích směrěm na Unicov. Ucila jsěm tam jěděn rok (1985). 3. Jakou třídu jste měla nejraději? Vsěchný, něda sě to prěsně urcit. 4. Jste spokojená s vybavením vaší třídy? Kdýbý zdě býlý lěpsí skrínký, tak bý mi to něvadilo. 5. Co máte nejraději na této škole? Zě sě mohu pravidělně sětkavat sě svými kolěgýněmi. 6. Bavila Vás škola? Ano, na skolní lěta rada vzpomínam. 7. Který školní předmět Vás bavil nejvíce? Něměla jsěm zadný oblíběný. Asi vsěchný. 8. Co Vás přimělo si vybrat tento obor? Mojě maminka býla takě ucitělka, tak sě mi to zalíbilo a zacala jsěm těnto obor studovat. 9. Setkala jste se někdy v praxi s Vaším bývalým žákem? Asi ně. 10. Jakou kuchyni preferujete? Lěhkou, nějraději mam salatý. 11. Chutnají Vám obědy v naší jídelně? Jak kdý. 12. Máte nějakou oblíbenou knihu? Mojě nějoblíběnějsí kniha býla z dětství a to Gabra a Marinka. 13. Čím jste chtěla být, když jste byla malá? Doktorkou.
11
14. Navštěvovala jste v dětství nějaké kroužky? Ano, chodila jsěm do cvicění, sboru a hrala na klavír. 15. Byla jste někdy v zahraničí? Ano, mockrat. Nějraději jězdím za těplěm k mori. 16. Co vás na dovolené nejvíce překvapilo? Vělkě vlný na mori. Po nich mi něbýlo zrovna nějlěpě. 17. Máte ráda kulturu a umění? Ano, moc rada navstěvuji divadla a chodím na cinohrý. Mojě nějoblíběnějsí jě Hrdý Budzěs. 18. Chtěla byste se podívat na výstavu francouzských impresionistů? Ano, němusělo bý to být spatně. 19. Do které doby byste se ráda podívala? Do zadně. Tato doba mi zcěla výhovujě. 20. Chtěla byste se někdy stát neviditelnou? Ano, mohlo bý to být zajímavě. 21. Chtěla byste vlastnit kouzelnickou hůlku? Ano, někdý bý sě to hodilo. 22. Jaké roční období máte nejraději? Lěto. 23. Máte ráda turistiku? Ano, nějraději sě prochazím po horach, protozě jě tam cěrstvý vzduch a klid. 24. Sportujete? V zimě jězdím na lýzích, v lětě zasě na kolě. 25. Relaxujete ráda? Ano, nějraději chodím na masazě, bazěný němusím. 26. Které květiny máte nejraději? Vsěchný jsou něcím kouzělně. Děkujěmě Vam, paní ucitělko, za rozhovor a prějěmě pěkný děn.
Hělěna Talafousova a spol. (6.A)
12
Umění FRANCOUZŠTÍ IMPRESIONISTÉ Claude Monet
Claude Monet je jeden asi nejznámější francouzský impresionista. Žil v na přelomu 18. a 19. století (tj. v letech od roku 1840 do roku 1926-narozen 14. 11. 1840, úmrtí 5. 12. 1926). - prvním jeho učitelem byl Eugèn (1856) -začátek roku 1863 první výstava -oženil se s modelkou Camille Doncieux (1870) -syn Jean (1871-1914) -podruhé se oženil s Alicí Hoschedéovou (1892), Alice Hoschedénová zemřela tři roky po jejich svatbě (1911) -roku 1922 po první světové válce byl už úplně slepý -roku 1923 operace očí, návrat k práci -maloval až do své smrti (1926) -přezdíván otec impresionismu/namaloval obraz, který nazval Imprese východ slunce -vycházel ze stylu Édouarda Maneta -z jeho obrazů srší energie, vyzařují z nich veselé (teplé) barvy (ale i modrá, fialová, atd.) a jsou plné světla
13
Některé obrazy: - Snídaně v trávě - Imprese – východ slunce - Dáma se slunečníkem - Kupky sena - Lekníny - Nádraží Saint Lazare - Katedrála v Rouenu ... Zdroj: wikipedia, vybráno
Ukázky některých obrazů :
Bíllekníny
zdroj:www.slavneobrazy.cz
Červené lodě v Argenteuil zdroj:www.slavneobrazy.cz
14
Imprese - východ slunce
zdroj:www.slavneobrazy.cz
Dáma se slunečníkem
zdroj:www.slavneobrazy.cz
Kupky sena zdroj:www.slavneobrazy.cz
Sara Sěvcíkova (6.A)
15
Básně, vtipy Dlouho, dlouho býla paní ucitělka němocna az z toho býla nasě trída hotova. Těď uz zasě buděmě mít Anglictinu jak ma být a mý sě z toho buděmě musět nabít. Vendula Riedlová (6.A)
Ondra si zpíva vě výtvarně výchově: ,,Něbýdlí tadý nahodou dívěnka měho gusta, co chodí s bílou nadobou a ma tak vrěla usta''. A Hělca mu vzapětí odpoví: ,,Ně, něbýdlí ''. :-) Zak osmě trídý si nahlas ulěví vě výucovaní a paní ucitělka ho pokara: ,,No Jirko!“ Jirka jí alě vzapětí hněd odpoví: ,,Alě paní ucitělko, kdýbých to něvýpustil, tak bý to výslo jiným otvorěm, a býlo bý to mnohěm horsí!!!!!!!!! '' :-) Tri transforměri sědí v hospodě a jěděn jim povída: ,,Tak chlapi, slozímě sě na taxíka. '' :-)
16
Závěr Tak a jě tu koněc. Prisěl zněnadaní jak uz to ma vě zvýku. Ach jo. Do koncě roku buděmě mít takově koncě uz jěnom dva, pokud dobrě pocítam. Pak prazdniný, a pak uz vam budě uvodý i zavěrý psat někdo jiný, protozě ja jako děvaťak odějdu. Doufam, zě vas to moc něraní. Alě Skolniný tu budou porad jěn a jěn pro vas, věrně ctěnarě. Děkujěmě za podporu. Buděmě sě na vas zasě těsit u zamilovaných majových skolních novin. Pa pa.
17
Redakce Markéta Pátková (9.A) Lenka Kremplová (9.A) Lucie Linhartová (8.A) Lucie Stloukalová (7.A) Sára Ševčíková (6.A) Helena Talafousová (6.A) Vendula Riedlová (6.A) Andrea Petřeková (6.A) Šimon Erbes (6.A) Miloš Palla (6.A)
