Integrovaná strategie rozvoje území na období 2014 - 2020 Zápis z komunitního projednání nové strategie rozvoje území MAS Šluknovsko, Modrý dům, Česká Kamenice, 19. 3. 2013 • přítomni: dle prezenční listiny • diskusi řídil Jakub Mareš, Hub Praha, kontakt:
[email protected] • použité zkratky: JM (Jakub Mareš), D (diskutující) JM: Proč je podle vás dobré žít v tomto regionu? D: Nejdřív jsme sem z Teplic jezdili jako „lufťáci“, později jsme se sem přistěhovali natrvalo za vzduchem a lesem. Když k nám přijela naše příbuzná, tak se divila, jak je tu krásně. Je to tím, že pojem „severní Čechy“ je mezi lidmi z jiných koutů republiky stále nepopulární. Stále mají severní Čechy zažité jako mrtvou krajinu, poznamenanou těžbou uhlí a smogem. Od minulých dob se to tu rozhodně vyvíjí pozitivním směrem a my zdejší kraj nadšeně propagujeme. Vidím to za ta léta na vlastní oči. Pozitivní je, že zde máme hodně dobrovolníků, zapojených do oprav místních památek. JM: Shodujete se tedy na tom, že je zde krásné prostředí? Všichni souhlasí. D: Ano, musím tento názor potvrdit. Na našem území působí tři chráněné krajinné oblasti, národní park… Aktivita lidí v naší obci se jen tak nevidí, tu nám každý závidí! JM: Jak je tomu tady z historického hlediska – spadalo to pod Sudety nebo zde lidé žijí odedávna? D: Ano byly to Sudety. Například v Kytlicích byl skoro každý obyvatel německé národnosti. Některé německé rodiny tu jsou ještě dnes. JM: Proč to tady podle vás jde lépe? D: Lidé jsou ochotní něco dělat, ale stejně je vždycky nejdůležitější, aby se našel nějaký tahoun, který něco zorganizuje a ostatní se přidají. D: Možná je to tím, že se lidé v menších obcích lépe znají. I v zastupitelstvu obce je to podobné: čím je zastupitelů víc, tím hůř se na něčem domluví, hrají si na politiku. Zapomínají, proč vlastně ve volbách kandidovali, vytrácí se postupně jejich původní tvrzení, že jim jde o rozvoj obce, regionu… D: Ale samotná aktivita lidí nezávisí na zastupitelstvu.
D: Jsem zde od roku 1972. Bylo to tady strašné! Všichni sice pracovali, ale byla zde obrovská nemocnost, nedalo se tu dýchat, býval zákaz vycházení kvůli inverzi, nikdo se sem nehrnul. I my mladí jsme tu nechtěli být, ale nemohli jsme odejít pracovat jinam! Existovala vyhláška, podle které se odtud nikdo nesměl odstěhovat a ani jinde nesměl sehnat práci, aby odtud nemohl odejít! Pak po revoluci zdejší průmysl pomalu zanikal, vzduch se čistil. Dnes je zde čisto, fasády se opravují, vzhled se lepší, ale zaměstnanost není žádná. Mladí lidé odcházejí za prací jinam. Vidím to tady spíše jako rekreační oblast. Máme co nabídnout. Měli jsme zde návštěvu z Utahu v USA. Tento stát je známý množstvím národních parků a přírodních zajímavostí, přesto byli zdejším parkem nadšeni. Na rozdíl od nich je zdejší park kromě skal plný zeleně. JM: Je zde něco, co podle vás ohrožuje zdejší krajinu nebo vzduch? D: Myslím, že ne. Tím, že jsme „v zajetí“ tří CHKO, tak se na vše dost dbá. D: Příroda je zde dobře chráněna. Ale např. ČEZ už dlouho prosazuje snahu táhnout zde elektřinu, ale zatím k tomu „naštěstí“ nedošlo. D: Ano, ale přitom zásadním problémem je nedostatečné napojení Šluknovského výběžku na energetickou soustavu. JM: Jak je na tom kvalita ovzduší? D: Jak se začalo lokálně topit uhlím, tak se to trochu zhoršilo. D: Ale u nás mají lidé kvalitní kotle. JM: Co by se podle vás mělo zlepšovat ve spolkové činnosti? D: U nás v obci máme sbor, loutkové divadlo, ochotnické divadlo, kroužek dovedných rukou pro rodiče s dětmi, pořádají se výstavy… JM: Potřebují lidé na své spolkové aktivity peníze? D: Ano. Jako obec finančně našim spolkům přispíváme cca 25 tis. Kč ročně. I spolky samy se snaží pro sebe sehnat peníze. Paní, která vede místní kroužek, shání peníze také. Teď bychom měli dělat nové pódium, staré už dosluhuje. Oproti okolním obcím máme spoustu spolků a aktivních lidí. JM: Shrnu tedy (a ve strategii to také zazní), že je zde bohatý společenský život a je to jedna z nejsilnějších stránek. Jak je to tady s památkami? Chátrají? A co nevyužívané bývalé zemědělské budovy? D: Opravili jsme kostel, boží muka. D: Já jsem zde za místní občanské sdružení. Vybudovali jsme zážitkovou trasu a zasloužili jsme se o spoustu opravených sakrálních památek, skalních výklenků, dřevěných obrazů. Za uplynulých 5 – 6 let se nám podařilo udělat hodně práce. Je to díky mnoha dobrovolníkům v našich řadách. Některé granty jsou ale zřízeny jedině
na opravu drobných sakrálních památek. Mrzí mě, že peníze nemůžeme použít také na opravu nebo obnovu schůdků, lávek, mostků, laviček na zážitkové trase. Kvůli tomu nelze některé úseky trasy obnovit, zajistit např. průchody skálami. Přitom víme, že kdysi tudy stezka vedla. Teď ji nemůžeme zpřístupnit lidem - ani místním, ani turistům. D: Ano, to je pravda. Lavičky chybí, nejsou na to peníze, všechno je zničené. Po válce se o to už nikdo nestaral. Například na Jehle je krásná vyhlídka, ale chybí tam lavičky, zábradlí atd. D: Jsou zde staré fabriky, ze kterých se krade materiál. Jsou to torza, která hyzdí krajinu. Opuštěné budovy, které by si zasloužily nějak využít. Dnes je však ekonomičtější postavit novou budovu než investovat do náročné opravy starého a zničeného objektu. JM: Nabízí se tři řešení: buď objekty opraví církev, nebo se zbourají, nebo – jsou-li v majetku města, se může pro ně najít uplatnění. D: Ale město na to mnohdy nemá peníze! D: Podívejte se na padají budovu Benaru, nevyužívaný pivovar v České Kamenici. D: Dala by se zorganizovat zajímavá přednáška, ale město chce za pronájem salónku neúměrně hodně peněz! Diskuse, ze které vyplývá, že město v tom nevidí zřejmě žádnou hodnotu, přínos… JM: Co je podle vás zdejším největším problémem? D: Hlavním mínusem je zde nezaměstnanost! D: Ano, zdejší byty jsou prázdné, lidé se stěhují pryč. D: Mladí lidé odejdou studovat do Prahy a pak po studiích už se sem nevrátí. V tom je velké ohrožení tohoto regionu. D: Tím, že odtud odcházejí vzdělaní lidé, narůstá zde počet lidí s nízkým nebo nedostatečným vzděláním, s nedostatečnou kvalifikací a mnohem hůře zaměstnatelných. D: Je zde málo pracovních míst. D: Dříve jsem pracovala jako závodní lékařka, měla jsem v péči 2 tisíce evidovaných zaměstnanců, dnes tady není nikdo. JM: Jak se to podle vás dá řešit? D: Těžko. D: Kdyby sem přišel někdo a zajistil by tady nějakou výrobu.
D: Ano, ale jakou, kde a proč? D: Dalším problémem pro investory jsou chráněnky. D: Na jednu stranu chceme, aby tady bylo čisto a měli jsme krásnou přírodu, ale také chceme, aby tady bylo hodně práce a fabriky, které často životní prostředí spíše ničí. D: Měli bychom se zaměřit hlavně na turistiku, nechceme návrat k velkému průmyslu. D: Spíše by mělo jít o drobné podnikání. D: Ještě tak vymyslet, co vyrábět… JM: Je zde nějaký úspěšný příklad místního podnikání? Podařilo se tady někomu něco rozjet? D: Nikdo mě nenapadá, možná jeden místní řemeslník, který zaměstnává 5 lidí. Diskuse, ve které zaznívá jako příklad mýdlárna Rubens v obci Růžová, jejíž majitelka výrobu přírodních bylinkových mýdel rozšířila o ubytovací zařízení. Dále je zmíněna firma Noprosu z Varnsdorfu (autodoprava), velkoobchod Papírnictví p. Kubitové v České Kamenici, léčebna pro dlouhodobě nemocné, která má dobré jméno. Všichni se shodují, že jinak zde nic výrazného není. D: Je škoda, že všechny sklárny u nás jsou zavřené, i ta nejstarší z r. 1414 je zavřená už několik let. Panu starostovi ze Chřibské se podařilo odkoupit hutní sklo, které by rád vystavil a zpřístupnil turistům. JM: Je tady nějaká dobrá restaurace, kvalitní ubytování? D: Ano, je tu hodně drobných soukromých penzionů, ale třeba hotel na náměstí v České Kamenici moc nefunguje. Majitel zaměstnává brigádníky, personál není na dobré úrovni, moc hostů se tam neubytovává. D: U nás se majitelé penzionů snaží poskytovat služby na dobré úrovni podle svých finančních možností, ale samozřejmě na nějaký pětihvězdičkový hotel to není. JM: Co je podle vás druhý největší problém po nezaměstnanosti? D: Zdejší lidi si stěžují na herny, nepořádek a hluk, který s tím souvisí. Problém je se sociálně nepřizpůsobivými. D: Čím větší město, tím větší problémy. Všichni souhlasí. JM: Takže kriminalita je problém číslo dvě? D: Asi ano.
D: Například u nás je hodně chat a ty se často vykrádají. D: Mezní Louka byla vyhlášena tím, že se tam neustále kradla auta. Jakmile přijel německý turista a vzdálil se od zaparkovaného vozu, auto zmizelo. D: I přímo ze zahrady u domu se ztratilo! D: Policie přijede někam něco řešit jen v případě, že jí budou poskytnuty údaje, z nichž něco zjistí. D: Policie nemá peníze. JM: Jak jsou na tom silnice, veřejná prostranství…? D: Mě osobně moc mrzí, že tady není kino. Dříve tady bylo, ale přišlo jen pár lidí. Byla to velká budova, proto byl asi její provoz moc drahý. Město by tu mohlo pro lidi něco vybudovat. D: Tady to asi není výdělečné. D: Dnes si lidi filmy raději stáhnou a dívají se na ně doma. D: Silnice jsou u nás úzké. Peníze na rozšíření a opravy silnic nestačí. Dotace na to nejsou. D: Z povodňových peněz se něco podařilo opravit. D: Některé obce si koupily ze společných peněz stroj na opravu děr na opravu silnic v jejich majetku. D: Ale ne u všech typů silnic stroj lze použít (například ne u štěrkového povrchu). JM: Co místní dopravní obslužnost? D: Obslužnost je podle mě dobrá. Autobusy jízdí poloprázdné. D: Naše obec přispívala na školní autobus našich dětí. Jednu dobu jsme jim dokonce platili taxi (podílely se na tom finančně dvě sousedící obce). Velitel hasičů nám slíbil, že sežene mikrobus. Ten bychom chtěli využívat nejen pro dopravu dětí do školy, ale i na obecní akce. D: Někde v cizině funguje, že na některých místech jsou dotováni ti, kteří dojíždějí do práce jinam a berou s sebou další cestující. D: V tom případě by ale bylo důležité, aby se jezdilo pravidelně, jinak by to nemělo smysl. D: Kdyby ti lidé dostávali nějaký příspěvek, tak by asi jezdili.
D: Naši zážitkovou trasu, o které jsem se zmínila, jsme chtěli nejdříve budovat z dotace, jednali jsme s městem i s o. p. s. České Švýcarsko, ale bylo to o miliónech! Tak jsme si řekli, že díky prodeji turistických známek všechno uděláme sami a máme aspoň jistotu, že se to uskuteční! D: Ano, dotace jsou někdy spíše na škodu! D: Je super, když u vás máte v bývalé škole tolik zájmových spolků. D: Ano, ze školy jsme vybudovali multifunkční zařízení a všechny tyto aktivity se tam odehrávají. JM: Myslíte, že díky té dotaci to u vás tak žije? D: Ano, dříve jsme neměli nic. Ale i tak se našli lidi, kteří reptali a kritizovali to. Paradoxně nás více pochválí cizí lidi než domácí. D: Ano, mám zkušenost, že „lufťáci“ mají mnohdy lepší vztah k tomuto regionu, než místní obyvatelé. D: Ať kritizují, ale hlavně ať něco dělají! D: Když se dělá nějaká akce, tak přijdou spíše cizí (chalupáři nebo z okolních obcí), ale místní ne. D: Existuje tady univerzita 3. věku? D: Ne. D: Myslíte, že by o ni byl mezi zdejšími seniory zájem? D: Myslím, že ano. Například místní ženy jezdí společně na výlety, zvou si zajímavé lidi na přednášky atd. Je tady celkem aktivní místní galerie, dělají se tam často výstavy - třeba rukodělných prací místních žen, výtvarníků atd. Pořádají se tam kursy (patchwork, pečení perníčků a další). I tady záleží na aktivních jedincích. JM: Ve Varnsdorfu existuje univerzita 3. věku? D: Ne, ale ta myšlenka se mi líbí a domnívám se, že by to seniory mohlo zajímat. Před týdnem jsem byla na Šumavě a tam v jednom regionu univerzita 3. věku úžasně funguje, spolupracuje se Zemědělskou univerzitou. Mají 6 semestrů, můžou si vybírat témata, dokonce mají v Praze promoci, na kterou se jezdí podívat jejich nejbližší! Když jsem se o to zajímala, zjistila jsem, že ve Varnsdorfu za pomoci dotace z ROP opravili objekt, kde pořádají kursy práce na PC pro důchodce. My bychom chtěli univerzitu 3. věku rozjet bez použití dotace, seniory by semestr stál asi 250 Kč, vyučovalo by se ve Varnsdorfu, ve Šluknově na zámku… Následuje diskuse o provozování univerzity 3. věku. JM: Co zdejší zdravotnictví?
D: Tady to není velký problém. D: My z Kytlic jezdíme k lékaři vlakem. D: Za velké prostředky je někdy snaha udržet něco, co za to možná ani nestojí. Například nemocnice v České Kamenici měla velmi dobré jméno, ale už je zavřená. Na druhou stranu nemocnice v Rumburku má špatnou pověst, město na její opravu nemá peníze, ale nemocnici stále uměle udržuje v provozu. D: Obce ze Šluknovska měly šanci přejít pod nemocnici v Sebnitz, ale stát nemá zájem to podporovat. Přitom personál v této nemocnici je téměř bez výjimky česky hovořící. Otázka zdravotnictví je ve Šluknovském výběžku mnohem horší, než např. v regionu Českokamenicka. JM: Jaký tady mají lidé názor na jezy na Labi? D: Našeho regionu se to přímo netýká. D: Větší problém je napojení na dálnici. Děčín zaspal dobu a propásl možnost napojení.
