28. prosince 2015, Autodrom Vysoké Mýto
XV. ZIMNÍ POHÁR – KOČKA CUP 2015
Administrativní přejímkou patnáctého ročníku populárního silvestrovského vytrvalostního závodu prošlo celkem 20 motokár, přičemž vytrvalostního závodu se zúčastnilo 19 posádek a jeden jezdec se zúčastnil závodu KOČKA JUNIOR CUP. Jediným „juniorem“, který využil krásného počasí, byl mladičký Valter Vlk, jenž se dvakrát svezl na vysokomýstkém okruhu, kam Zimní pohár zavítal letos vůbec poprvé. Svůj čas strávený na dráze si pochvaloval, jen mu chyběli soupeři ze všech dětských tříd. Jak už jsme naznačili, Zimní pohár po čtrnácti letech opustil Autodrom Sosnová a zavítal do východočeského Vysokého Mýta. Co vedlo pořadatele ke změně místa konání, nám přiblíží sám „otec“ Zimního poháru, pan Jiří Kočka: „Vysoké Mýto bylo zvoleno hlavně díky své strategické poloze, neboť minulý rok do západněji umístěné Sosnové přijelo výrazně méně posádek, chtěli jsme letos nalákat nějaké jezdce z Moravy, a to se volbou vysokomýtského autodromu povedlo.“ Z devatenácti posádek přijatých k samotnému KOČKA CUPu jich 15 jelo v kategorii s plombovaným motorem, zatímco zbylé čtyři jely v hodnocení HONDA OPEN. Mezi jízdami „juniora“ se uskutečnil volný trénink čtyřtaktních strojů. Žádná motokára neměla časoměřičskou krabičku, a tak nikdo nevěděl, jak si vlastně stojí a jak na tom je. Jezdci se mohli spoléhat pouze na svoje pocity nebo na stopky svého týmu v boxech. Během tréninku začalo však mrholit a trať byla velmi kluzká. Ke konci již usychala, ale nikdo nevěděl, jak se bude vyvíjet počasí dál. Radar žádné mraky nehlásil, nicméně po druhé juniorské jízdě začalo na chvilku opět mrholit. Los časoměřičů určil pořadí na startovním roštu, když na první místo umístil nováčkovskou dvojici CASTLEOKNA MOTORSPORT. Z druhého místa startovala posádka F&S MOTORSPORT, v níž
mimo jiné startoval jezdec třídy Rotax Jan Filip. Ze třetího místa startoval stříbrný tým letošního vytrvalostního poháru, a to TEAM OKKART I. – WASABI RACING, když Petra Kociána vystřídal po boku Aleše Burgera pro tentokrát Ondřej Kočka. Jako čtvrtá stála na roštu motokára patřící KUTIL TÝMu, za jejímž volantem se střídali pravidelní účastnici Moravského poháru ze třídy FC Senior Petr Klíma a Zdeněk Navrátil, které doplnil otec a mechanik jezdce z třídy FC Junior Zdeněk Lipový a Dan Slíva. Z pátého místa na startovním roštu do závodu startovala bronzová posádka z letošního vytrvalostního poháru pod názvem AMD RACING I. ve složení Aleš Dlouhý a Tomáš Petr. Papírově rychlejší motokáry HONDA OPEN byly zamíchány dále pořadím. Za povšimnutí jistě stojí start posádky s číslem 15(TEAM OKKART IV. - KOČKA CUP FUN), jejíž název napovídal, že jezdci jedou především pro zábavu a k tomu měli pádný důvod. Tím byl jak nejvyšší průměrný věk, tak i to, že mezi nimi byl vůbec nejstarší účastník tohoto závodu, kterým byl Ladislav Jokeš, bývalý jezdec třídy ČZ, jehož výkon si v 74 letech zaslouží opravdu veliký obdiv. Po jeho boku startoval jezdec vytrvalostního poháru Jiří Petera a sám Jiří Kočka.
[1] – Nejstarší účastník, Ladislav Jokeš (74 let)
Start závodu probíhal klasickým systémem pro vytrvalostní závody, známý z LeMans, kdy se na jednu stranu cílové rovinky postavily motokáry podle vylosovaného pořadí a na pokyn startéra z druhé strany přebíhali jezdci do svých sedadel.
[2] – Start
[3] – Start
[4] – Start
Samotný úvod závodu se nejlépe povedl Jaroslavu Pešlovi (99/PEŠL TEAM/MSKART/HONDA OPEN), když ze zadních pozic již první zatáčkou pole vedl.
[5] – Jaroslav Pešl, který se krátce po startu ujal vedení
Za ním na druhém místě jel Ondřej Kočka (1-TEAM OKKART I. – WASABI RACING/MARANELLO) a na třetím Aleš Dlouhý (22-AMD RACING I./BIREL).
[6] – Ondřej Kočka, nejrychlejší z úvodního stintu s plombovaným motorem
Ten již v první polovině prvního kola o svou pozici přišel ve prospěch Petra Ptáčka jr. (3PRAGA CZECH RACING TEAM I./FORMULA K), Renáty Stodůlkové (4-PRAGA CZECH RACING TEAM II./PRAGA), Reného Pokorného(19/BRNĚNŠTÍ DRACI/BIREL/HONDA OPEN) a Pavla Kubáče(18-BÉĎA PAVEL MORAVA/TONYKART/HONDA OPEN). René Pokorný měl v prvních kolech opravdu výkonnostní převahu, když se krátce po startu dostal do vedení a zvyšoval svůj náskok.
[7] – Pavel Kubáč, jenž ještě v tuto chvíli sdílel radost z výkonu svého stroje
Na druhém a třetím místě se usadily další OPENy a to Jaroslav Pešl a Pavel Kubáč. Na čtvrtém místě, čili ve vedení hlavní kategorie, jezdil Ondřej Kočka, kousek za ním pak Petr Ptáček Jr. následovaný Renátou Stodůlkovou.
[8] – Petr Ptáček jr.
[9] – Renáta Stodůlková
Po půl hodině se však výkonnostní výhoda OPENů měnila v životnostní nevýhodu, když jako prvnímu vypověděla službu technika Renému Pokornému, který ovšem nečekal na fázi slow ani na svozové vozidlo, ale jako velký bojovník se závodním srdcem motokáru dotlačil zhruba přes polovinu okruhu s větší částí vysokomýtského kopce vlastní silou do boxů. O pár minut později potkal technický problém Jaroslava Pešla, který také musel svou motokáru dostat k mechanikům, avšak měl to podstatně blíže. Asi po padesáti minutách závodu tedy zajel Pavel Kubáč z vedení závodu k plánovanému střídání jezdců, když za volant jeho motokáry usedl Bedřich Teichman. Ten se v motokáře ovšem neohřál dlouho z důvodu prasklého řetězu. Jelikož zůstal stát v první zatáčce, jeho porucha si vyžádala výjezd svozového vozidla a první fázi slow. Ještě před samotnou neutralizací závodu vystřídal Petra Ptáčka jr. Vojtěch Strnadel a Renátu Stodůlkovou Daniel Paprskář. Po dvou kolech fáze slow zajel do boxů z vedoucího místa Ondřej Kočka, kterého vystřídal Aleš Burger. Vyčkávání do neutralizace ovšem nebylo výhodou, neboť se Vojtěch Strnadel dokázal díky sjetí startovního pole dostat do čela.
[10] – Otec a syn Klobásovi, jejichž motokára byla absolutně nejrychlejší, avšak nespolehlivá
Po restartu se hned za vedoucího Strnadela dokázal přes několik o kolo zpět jedoucích motokár dostat Aleš Burger. Ten po několika dalších kolech zaútočil a dostal se do vedení. Druhému Strnadelovi pomalu odjížděl a vytvářel tak svému týmu slibný náskok pro druhou polovinu závodu. Na třetím místě v tu dobu jezdil Daniel Paprskář. Během několika následujících kol se na třetí místo ale vyhoupl AMD RACING I. zásluhou Tomáše Petra, který zajel nejrychlejší kolo závodu z plombovaných posádek. Z vedoucích posádek jako první střídaly a tankovaly ty PRAGA CZECH RACING TEAMu, když za volanty svých strojů usedli opět Petr Ptáček a Renáta Stodůlková. Následně zajel tankovat i vedoucí Aleš Burger, kterého vystřídal Ondřej Kočka. I ten nepatrně svůj náskok zvyšoval a bylo jasné, že pokud se nestane nic neočekávaného, první dvě místa jsou jasná. Zhruba půl hodiny před koncem závodu šli za volanty svých motokár opět Aleš Burger, Vojtěch Strnadel a o třetí místo sváděli boj Tomáš Petr s Danielem Paprskářem. Ten byl úspěšnější pro druhého jmenovaného, neboť mimo jiné motor na motokáře týmu AMD RACING I. přestal fungovat podle jejich představ a ztrácel výkon. Krátce před závěrem závodu se o rozruch postarala již zmiňovaná posádka s číslem 15, když Jiřímu Peterovi praskla zadní osa. Vzhledem k tomu, že do konce závodu zbývalo pár minut, pro motokáru již nevyráželo svozové vozidlo a žádná další neutralizace se tedy nekonala.
[11] – Jiří Petera obhlížející prasklou osu své motokáry
Než se dostaneme ke konečnému pořadí XV. Zimního poháru, pojďme si připomenout, jak dopadly „Openy“. V této kategorii se dá s nadsázkou říci, že kdo nejméně opravoval, zvítězil.
[12] – Takový obrázek často nabízeli divákům jezdci třídy Honda Open, zde Pavel Kubáč
Největší pohár si tedy po třech hodinách závodu domů odvezl PEŠL TEAM ve složení Jaroslav Pešl a Jaroslav Kott. Na druhém místě skončila dvojice Bedřich Teichman a Pavel Kubáč jedoucí pod názvem BÉĎA PAVEL MORAVA, které na stupních vítězů doplnila ještě posádka DAVAZ TECHNIK, jejíž barvy hájil Kamil Daniš a Josef Hartmann se svým synem Josefem. Pohár nezbyl na autory absolutně nejrychlejšího kola závodu, kterými byli BRNĚNŠTÍ DRACI Petr Klobás, Petr Klobás, René Pokorný a Dan Pokorný.
[13] – Stupně vítězů třídy Honda Open, zleva Josef Hartmann, Kamil Daniš, Josef Hartmann st., Jaroslav Pešl, Jaroslav Kott, Bedřich Teichman a Pavel Kubáč
Po třech odjetých hodinách protnul se ztrátou jednoho kola cílovou pásku tým se startovním číslem 4 – PRAGA CZECH RACING TEAM II. za nějž startovali Daniel Paprskář a Renáta Stodůlková. Necelých 38 vteřin za vítězem do cíle dojela dvojice se startovním číslem 3, Petr Ptáček Jr. a Vojtěch Strnadel jedoucí pod názvem PRAGA CZECH RACING TEAM I. S celkovým počtem 193 odjetých kol přijel do cíle na prvním místě Aleš Burger se startovním číslem 1, který se s Ondřejem Kočkou střídali za volantem motokáry TEAMu OKKART I. – WASABI RACING. Pro Aleše to tak bylo důstojné rozloučení se svou plnohodnotnou motokárovou kariérou.
[14] – Stupně vítězů hlavního pořadí, zleva Daniel Paprskář, Renáta Stodůlková, Ondřej Kočka, Aleš Burger, Vojtěch Strnadel a Petr Ptáček jr.
[15] – Nejúspěšnější dvojice, Ondřej Kočka a Aleš Burger
Závod se nesl v pohodové přátelské atmosféře pod vedením Autoklubu Moravská Třebová, a my již teď všechny zveme na šestnáctý ročník Zimního poháru, který se s největší pravděpodobností uskuteční opět ve Vysokém Mýtě, a to jako již tradičně 28. prosince.
Text: Honda 390 klub v AČR Foto: [Úvod, 3, 8, 9, 13] – Vratislav Ondráček, [1, 2, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 12, 14, 15] – Edita Pokorná