Weinviertel

Analýza regionálních trhů práce Vysočina – Wald-/ Weinviertel

Zpracováno v rámci projektu „2011: Společně na trhu práce Vysočina – Dolní Rakousko, registrační číslo: M00190

Obsah: ÚVOD ..........................................................................................................................5 1. TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................6 1.1 Obecná charakteristika příhraničních oblastí ................................................... 6 1.1.1 Trh práce příhraničních oblastí.............................................................................................. 7

1.2 Kraj Vysočina ................................................................................................... 8 1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4

Obecná charakteristika Kraje Vysočina ................................................................................. 8 Obyvatelstvo........................................................................................................................ 10 Hospodářství a ekonomika .................................................................................................. 10 Významní zaměstnavatelé................................................................................................... 11

1.3 Dolní Rakousko ...............................................................................................12 1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5 1.3.6

Obecná charakteristika Dolního Rakouska .......................................................................... 12 Obyvatelstvo........................................................................................................................ 13 Hospodářství a ekonomika .................................................................................................. 13 Významní zaměstnavatelé................................................................................................... 14 Obecná charakteristika regionu Waldviertel....................................................................... 14 Obecná charakteristika regionu Weinviertel....................................................................... 15

2. PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 16 2.1 Analýza volných pracovních míst a sil za období 2. čtvrtletí 2011 – 4. čtvrtletí 2012 ................................................................................................................16 2.1.1 Trh práce – celkový přehled ................................................................................................ 17 2.1.1.1 2.1.1.2 2.1.1.3 2.1.1.4

Míra nezaměstnanosti v regionech v % .................................................................................. 19 Vývoj počtu zaměstnanců na trzích práce .............................................................................. 21 Nově zařazení nezaměstnaní do evidence ............................................................................. 22 Vyřazení z evidence nezaměstnaných .................................................................................... 23

2.1.2 Nezaměstnanost .................................................................................................................. 24 2.1.2.1

Počet nezaměstnaných ........................................................................................................... 24

2.1.3 Počet volných pracovních míst ............................................................................................ 25 2.1.4 Volná pracovní místa dle oborů .......................................................................................... 27 2.1.4.1 2.1.4.2 2.1.4.3 2.1.4.4 2.1.4.5 2.1.4.6 2.1.4.7 2.1.4.8 2.1.4.9 2.1.4.10 2.1.4.11 2.1.4.12 2.1.4.13

Zemědělství a lesnictví ........................................................................................................... 28 Služby...................................................................................................................................... 30 Stavebnictví ............................................................................................................................ 31 Kovo a elektro ......................................................................................................................... 33 Dřevařství ............................................................................................................................... 34 Potravinářství ......................................................................................................................... 35 Obchod ................................................................................................................................... 36 Doprava .................................................................................................................................. 37 Turismus ................................................................................................................................. 38 Úklidové služby ....................................................................................................................... 39 Technické profese................................................................................................................... 40 Zdravotnictví ........................................................................................................................... 41 Obory s perspektivou pro uchazeče o volná pracovní místa .................................................. 42

2.2 Analýza aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti .............................................44 2.2.1 Průběh registrované míry nezaměstnanosti Vysočina, Dolní Rakousko ............................. 44 2.2.1.1 2.2.1.2 2.2.1.3 2.2.1.4 2.2.1.5 2.2.1.6

Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2005 .............................................. 45 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2006 .............................................. 46 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2007 .............................................. 47 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2008 .............................................. 48 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2009 .............................................. 49 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2010 .............................................. 50

2.2.1.7 2.2.1.8 2.2.1.9

Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2011 .............................................. 51 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2012 .............................................. 52 Zhodnocení průběhu registrované míry nezaměstnanosti Vysočina, Dolní Rakousko ........... 53

2.2.2 Průběh podílu a srovnání nezaměstnaných osob – Vysočina-ČR, Dolní Rakousko-Rakousko v letech 2005-2013 .............................................................................................................. 55 2.2.2.1 2.2.2.2 2.2.2.3 2.2.2.4 2.2.2.5 2.2.2.6 2.2.2.7 2.2.2.8 2.2.2.9

Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2005 ............................................... 56 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2006 ............................................... 57 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2007 ............................................... 59 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2008 ............................................... 60 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2009 ............................................... 62 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2010 ............................................... 63 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2011 ............................................... 65 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2012 ............................................... 66 Souhrn průběhu počtu nezaměstnaných v letech 2005-2012................................................ 68

2.2.3 Porovnání a popis metodik výpočtu nezaměstnanosti v České republice a Rakousku ....... 70 2.2.3.1 2.2.3.2 2.2.3.3

Metodika výpočtu nezaměstnanosti v České republice ......................................................... 70 Metodika výpočtu nezaměstnanosti v Rakousku ................................................................... 70 Hlavní rozdíly v metodice výpočtu nezaměstnanosti ............................................................. 71

2.2.4 Porovnání registrované míry nezaměstnanosti a nezaměstnanosti v mezinárodním srovnání ............................................................................................................................... 72 2.2.4.1 2.2.4.2 2.2.4.3

Mezinárodní srovnání míry nezaměstnanosti Česká republika .............................................. 72 Mezinárodní srovnání míry nezaměstnanosti Rakousko ........................................................ 72 Porovnání mezinárodní míry nezaměstnanosti ...................................................................... 73

2.2.5 Vývoj pohybu volných pracovních míst a počtu uchazečů o zaměstnání v České republice a Rakousku ............................................................................................................................. 75 Poznámka: Údaje po počtu volných míst za Českou republiku nebyly v době zpracování analýzy k dispozici ............................................................................................................................... 76 2.2.6 Vývoj pohybu volných pracovních míst a počtu uchazečů o zaměstnání v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku ................................................................................................................. 77 2.2.7 Porovnání a popis aktivní politiky zaměstnanosti Česká republika a Rakousko ................. 79 2.2.7.1 2.2.7.2 2.2.7.3

Aktivní politika zaměstnanosti Česká republika ..................................................................... 79 Aktivní politika zaměstnanosti Rakousko ............................................................................... 79 Porovnání aktivní politiky zaměstnanosti Česká republika-Rakousko .................................... 80

2.2.8 Využívání Evropského sociálního fondu v České republice a Rakousku.............................. 81 2.2.8.1 2.2.8.2 2.2.8.3

Využití Evropského sociálního fondu v České republice ......................................................... 81 Využití Evropského sociálního fondu v Rakousku ................................................................... 83 Porovnání využití prostředků ESF v České republice a Rakousku ........................................... 83

2.2.9 Porovnání a popis pasivní politiky zaměstnanosti Česká republika a Rakousko ................. 84 2.2.9.1 2.2.9.2 2.2.9.3

2.2.10

Pasivní politika zaměstnanosti v České republice .................................................................. 84 Pasivní politika zaměstnanosti v Rakousku ............................................................................ 85 Porovnání pasivní politiky zaměstnanosti v České republice a Rakousku .............................. 86

Porovnání průběhu zprostředkování zaměstnání v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku 88

2.2.10.1 Srovnání počtu referentů zprostředkování v Kraji Vysočina a v rakouských regionech Waldviertel a Weinviertel ........................................................................................................................ 89

3. ANALÝZA EFEKTIVITY ..................................................................................... 91 3.1 Porovnání vynaložených prostředků na rekvalifikace k míře nezaměstnanosti a efektivity uplatnění nezaměstnaných na trhu práce ........................................91 3.2 Počet nezaměstnaných na 1 poradce .............................................................91 3.3 Další ukazatele z aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti ..............................92 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4

Náklady pasivní politiky zaměstnanosti .............................................................................. 92 Míra nezaměstnanosti ......................................................................................................... 93 Počet uchazečů o zaměstnání ............................................................................................. 94 Vynaložené prostředky na 1 uchazeče ................................................................................ 95

Seznam obrázků ...................................................................................................... 96 Seznam grafů ........................................................................................................... 96 Seznam tabulek ....................................................................................................... 97 Seznam vzorců ........................................................................................................ 99

ÚVOD Analýza regionálních trhů práce se zabývá příhraničními českými a rakouskými oblastmi, které zahrnují Kraj Vysočina na české straně a Waldviertel a Weinviertel na straně rakouské. Účelem analýzy je vzájemné porovnání zkoumaných regionů z pohledu trhů práce. Analýza je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje obecné informace o zkoumaných regionech, jako je geografická rozloha, počet obyvatel, charakteristika hospodářství a průmyslu, stěžejní obory podnikání, administrativní členění regionů a další specifika, aby bylo možné udělat si představu o hospodářském postavení regionů, s nímž trh práce a možnosti pracovního uplatnění pro obyvatele úzce souvisí. Praktická část je rozdělena na tři dílčí oblasti, kterými jsou Analýza volných pracovních míst a sil, Analýza aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti a Analýza efektivity. Analýza volných pracovních míst a sil je zaměřena na rozbor míry nezaměstnanosti, počtu volných pracovních míst a oborové struktury pracovních příležitostí. Hlouběji budou rozebrány výraznější trendy a diference ve zkoumaných oblastech. Obdobím, ve kterém budou tyto trendy zachyceny, je 2. čtvrtletí 2011 až 3. čtvrtletí 2013. Analýza aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti popíše a porovná nástroje ke zvýšení zaměstnanosti používané ve zkoumaných regionech za období 2005 až 2013. A konečně Analýza efektivity se bude věnovat posouzení účelnosti prostředků, které jsou vynaloženy ke zvýšení zaměstnanosti.

5

1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Obecná charakteristika příhraničních oblastí Příhraniční oblasti jsou typické svým venkovským charakterem, což se projevuje ve struktuře osídlení a poměrně významným podílem zemědělství na místní ekonomice. Charakteristické jsou pro příhraniční oblasti vesnice a města malé a střední velikosti. Ty tvoří regionální centra, na kterých je postavena ekonomika s místní tradiční hospodářskou strukturou. Oblasti v blízkosti městských center jsou demograficky a ekonomicky dynamické, oproti okrajovým částem, které jsou vzdálené od hospodářských center. Nabídka pracovních příležitostí je tak omezená. Největším městem na české straně je Jihlava, na rakouské je to St. Pölten. Obě města mají shodně okolo 50 tis. obyvatel. Z pohledu demografie jsou typickými trendy příhraničních regionů stárnutí populace, migrace obyvatelstva a klesající porodnost. Obecně platí, že centrální regiony se rozvíjejí dynamicky, zatímco v okrajových regionech populace stagnuje či ubývá, vlivem stěhovaní obyvatel za pracovními příležitostmi. Struktura ekonomiky příhraničních regionů má výrazné regionální rozdíly v prosperitě. Typický je opět rozdíl mezi příměstskými oblastmi a venkovem a mezi českou a rakouskou částí příhraničního regionu. Hospodářství je postaveno na rozvoji průmyslových podniků a zahraničních investicích, které jsou významnou hnací silou zejména na české straně. Společným trendem obou regionů je rozvoj sektoru služeb s novými pracovními příležitostmi. Jak už bylo zmíněno, důležitou roli v hospodářství příhraničních regionů na obou stranách hraje zemědělství. Nejpodstatnější z pohledu hrubé přidané hodnoty je však sekundární sektor, který má větší převahu v české části, než je tomu v Rakousku. Oborová rozmanitost se v příhraničních oblastech odvíjí zejména od průmyslové tradice regionů. Výrobní sektor se soustředí na tradiční lehký průmysl zahrnující potravinářství, textilní a oděvní výrobu, zpracování skla, kamene a dřeva. Významně je dále zastoupeno strojírenství nebo energetika. V případě energetiky je třeba zmínit rozdílné výrobní zdroje, které se k výrobě energie ve zkoumaných regionech používají. V Rakousku převládá výroba z vodních a obnovitelných zdrojů, na české straně je dominantní jaderná energie, avšak i obnovitelné zdroje zde mají již významné zastoupení vzhledem k štědré státní dotační podpoře této výroby v posledních několika letech. V tomto směru lze sledovat nový trend posledních let v českých i rakouských příhraničních oblastech, kdy se začíná dobře doplňovat obor zemědělství a energetika při výrobě energie v bioplynových stanicích, které zpracovávají některé odpadní suroviny zemědělské výroby tzv. biomasu. Rozvoj těchto nových odvětví má pozitivní vliv na přírůstek nových pracovních příležitostí. Dalším nezanedbatelným sektorem hospodářství obou regionů jsou služby. Více rozvinutý je tento sektor 6

v rakouských regionech, o něco méně je to na české straně, avšak i zde je zaznamenáván vzestupný trend v tomto odvětví. Pracovní příležitosti jsou na české straně zejména v oblasti obchodu, v Rakousku potom v sociálních službách, cestovním ruchu a maloobchodu.

1.1.1 Trh práce příhraničních oblastí Trh práce je do značné míry ovlivněn strukturálními změnami ekonomik zkoumaných regionů. Zde dochází od roku 2008 až po současnost k významným výkyvům z důvodu přetrvávající hospodářské recese. Po dramatickém propadu v počtu volných pracovních míst v roce 2009 se v následujících letech situace postupně zlepšovala, avšak stále není natolik stabilní, jako tomu bylo v předkrizových letech. Obecně je situace na trhu práce stabilnější v Rakousku, kde není trh práce natolik ovlivněn hospodářskými výkyvy. Naopak na české straně jsou tyto vlivy výraznějšího charakteru. Z pohledu konkrétních oborů se situace již celkem stabilizovala ve strojírenství i sklářství, které představovalo významný podíl na zaměstnanosti některých mikroregionů Kraje Vysočina. Problematická situace je však stále například ve stavebnictví či službách spojených s pohostinstvím a restauratérstvím. Z pohledu koncentrace pracovních míst dominují samozřejmě městské oblasti nad venkovskými, kde se pracovních míst nedostává. Významnými trendy jsou meziregionální a přeshraniční dojíždění za prací. Další charakteristikou je zvýšená nezaměstnanost s vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných a nezaměstnaných s nízkou úrovní kvalifikace.

7

1.2 Kraj Vysočina

Obrázek 1 - Administrativní členění Kraje Vysočina

1.2.1 Obecná charakteristika Kraje Vysočina Územně samosprávný celek Kraj Vysočina vzniknul 3. prosince 1997 na základě ústavního zákona č. 347/1997Sb. o zřízení vyšších územně samosprávných celků, kdy byl dle této úpravy nazván „Jihlavský kraj“. Od 31. Května 2001 následovala změna názvu kraje prostřednictvím ústavního zákona č. 176/2001 Sb., na „kraj Vysočina“. A konečně s účinností od 1. srpna 2011 vstoupil v platnost současný název „Kraj Vysočina“. Kraj je tvořen z pěti okresů. Jsou to okresy Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Rozloha kraje je 6 796 km2, což ho řadí mezi regiony nadprůměrné velikosti v rámci ČR. Administrativně je území Kraje Vysočina rozděleno na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ). Samosprávnými jednotkami nejnižšího stupně jsou obce, kterých je v kraji 704, z nichž 34 má status města. V rámci ČR Kraj Vysočina sousedí s kraji Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským. S krajem Jihomoravským Kraj Vysočina vytváří dohromady oblast NUTS 2, která je charakteristická z pohledu podpory regionálního rozvoje. Území kraje se přímo nedotýká státní hranice ČR, jižní částí však zasahuje do její těsné blízkosti. Kraj se tak může zapojit do přeshraniční spolupráce s Rakouskem, čehož je důkazem mimo jiné i projekt „2011: Společně na trhu práce Vysočina – Dolní 8

Rakousko“. Region Vysočiny je dále charakteristický poměrně nízkým znečištěním ovzduší a celkově zdravým životním prostředím. Jako takový je tedy velmi vhodnou lokalitou z pohledu turistiky a cestovního ruchu. Nevýhodou je slabší infrastruktura pro volnočasové aktivity, která se však v posledních letech rozšiřuje a zkvalitňuje zejména za přispění dotačních prostředků EU určených k těmto účelům. Stále však je a ještě dlouho bude v této oblasti co zlepšovat. Dá se říci, že cestovních ruch je jedním z významných potenciálů kraje pro rozvoj ekonomiky i zaměstnanosti. Dosud však zejména z výše uvedených důvodů tento potenciál není plně využíván. „V rámci střední Evropy, respektive Evropy je poloha Kraje Vysočina poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň / Bratislava Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především dálnicí D1 (v síti evropských silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín - Praha - Havlíčkův Brod - Břeclav - Vídeň / Bratislava) a silnicí I/38 (Jihlava - Znojmo Vídeň, v síti evropských silnic označení E 59).“1 „Dalšími zdroji exponovanosti jsou zejména hlavní dopravní osy, vedle zmíněných také další prvořadé spojnice aglomerací ČR. Je to především železnice Brno - Třebíč - Jihlava - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice, silnice I/23 Brno - Třebíč - Telč -České Budějovice, silnice I/38 Jihlava - Havlíčkův Brod Kolín aj. Většina komunikací nadregionálního významu sleduje směr severozápad - jihovýchod, resp. západ - východ, což odpovídá směru zmíněné evropské urbanizované osy, zatímco hospodářsky významnější komunikace v kolmém směru v území chybějí. Nespornou výhodou kraje je centrální poloha v rámci ČR (na území kraje leží populační střed ČR).“2

1

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Jihlavě „Analýza aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti a analýza efektivity APZ v Kraji

Vysočina v roce 2011“ str. č. 4 2

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Jihlavě „Analýza aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti a analýza efektivity APZ v Kraji

Vysočina v roce 2011“ str. č. 4

9

1.2.2 Obyvatelstvo Z pohledu koncentrace obyvatelstva, výroby a služeb v ČR je poloha kraje spíše průměrná. I z pohledu územního členění je Kraj Vysočina poměrně vzdálen od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Kraj Vysočina měl k 1. lednu 2012 téměř 512 tisíc obyvatel s hustotou zalidnění 75 obyvatel na km2. V mezikrajském srovnání to představuje třetí nejnižší lidnatost. Ukazatel počtu ekonomicky aktivního počtu obyvatel dosahoval k 31. 12. 2011 na hodnotu 256 686. Rozdrobená sídelní struktura má významný vliv na vylidňování menších obcí a odchodu mladých a kvalifikovaných obyvatel za prací do větších měst v kraji i mimo něj. Z velkých aglomerací je nejblíže brněnská. Příležitostí pro obyvatele příhraničních regionů na české straně je možnost vstoupit na rakouský pracovní trh bez omezení, které před 1. 5. 2011 představovalo přechodné období, uplatněné na české zaměstnance a firmy po vstupu ČR do EU. Současně již tedy přechodné období neplatí a čeští zájemci o práci v Rakousku, stejně tak podnikatelé a firmy, se mohou ucházet o zaměstnání a zakázky. Přesto zájemci o práci z ČR musejí v Rakousku dodržovat specifické náležitosti týkající se sociálního a zdravotního pojištění, ohlášení vyslaných pracovníků, ověření kvalifikace a respektování pracovních podmínek dle místní legislativy. Další otázkou je daňová problematika. České firmy budou na rakouském trhu působit tedy za stejných podmínek jako firmy místní. Prvním krokem zájemce o zaměstnání v Rakousku by mělo být kontaktování místního zaměstnavatele. K tomuto je možno využít služby portálu EURES, jehož poradci doporučují využít například zkušeností českých občanů, kteří v Rakousku již pracovali, nebo volných pozic inzerovaných právě na tomto portálu. Důležitým momentem pro ucházení se o zaměstnání je potom komunikativní znalost jazyka a odpovídající kvalifikace a praxe v oboru, ve kterém se zájemce uchází o práci.

1.2.3 Hospodářství a ekonomika Ekonomická výkonost kraje zaostává za celorepublikovým průměrem. Podíl kraje na HDP ČR se pohybuje okolo 4 %. HDP na obyvatele v roce 2010 činilo 293 tisíc Kč, což představuje 81% průměru ČR. Průměrná měsíční mzda v roce 2010 byla 21 700 Kč. Za průměrem ČR kraj tedy zaostával tedy o 2 600 Kč. Nezaměstnanost byla v roce 2011 9,44 %, což představuje osmou nejnižší nezaměstnanost v ČR. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji byla v okrese Třebíč (13%), nejnižší potom v okrese Pelhřimov (6%). Ke konci roku 2011 bylo v registru ekonomických subjektů (RES) evidováno celkem 105,2 tisíc subjektů se sídlem v Kraji Vysočina. V rámci ČR je tak Kraj Vysočina řazen na předposlední místo před Karlovarským krajem. Z toho vyplývá nižší podnikatelská aktivita vzhledem k počtu obyvatel. Nejvíce ekonomických subjektů je situováno v okrese Žďár nad Sázavou (24 tisíc), nejméně potom v okrese 10

Pelhřimov (16,1 tisíc). Z hlediska právní formy, obdobně jako v celé České republice, jednoznačně převažují fyzické osoby (80,3 % z celkového počtu subjektů v RES). Z dalších právních forem jsou využívány obchodních společnosti, v rámci kterých dominují společnosti s ručením omezeným. Z průmyslové výroby jsou nejvýznamnější odvětví strojírenské a kovodělné, textilní, dřevozpracující a potravinářské. Významné zastoupení má rovněž zemědělství. Charakteristické pro kraj je zejména pěstování brambor a olejnin, z živočišné výroby pastevní chov skotu. Průmyslovými centry jsou zejména bývalá okresní města. Z pohledu struktury ekonomických subjektů dominuje obchod, ubytování a stravování. Dále potom průmysl, stavebnictví, profesní, vědecké a technické činnosti, zemědělství, lesnictví a rybářství.

1.2.4 Významní zaměstnavatelé Největší zaměstnavatel v Kraji Vysočina je situován v okrese Jihlava a je jím strojírenská firma Bosch Diesel, s.r.o., která zaměstnává pracovníky ze všech okolních okresů. Dalším významným zaměstnavatelem okresu Jihlava je strojírenská společnost Automotive Lighting, s.r.o., která je rovněž zaměřena na automobilový průmysl. V okrese Žďár nad Sázavou dominuje strojírenská firma ŽĎAS a státní podnik DIAMO, zabývající se těžbou uranové rudy. V okrese Třebíč představuje nejvýznamnější podnik Jaderná elektrárna Dukovany. V okrese Pelhřimov zaujímají přední místo firmy Zexel Valeo Compressor Europe s.r.o., vyrábějící kompresory a Agrostroj Pelhřimov, a.s. Hlavními podniky v okrese Havlíčkův Brod jsou textilní firma PLEAS, a.s. dále strojírenské firmy GCE, s.r.o. a Futaba Czech, s.r.o..“ Je třeba zmínit, že až na výjimky hraje významnou roli ve výše zmíněných firmách zahraniční kapitálová účast. Nejvýznamnější investoři v Kraji Vysočina jsou ze SRN, Rakouska, Nizozemí, Francie, Švýcarska, Švédska, Japonska, USA a Itálie.

11

1.3 Dolní Rakousko

Obrázek 2 - Členění Dolního Rakouska

1.3.1 Obecná charakteristika Dolního Rakouska Je to jedna z devíti spolkových zemí Rakouska situovaná na jeho severovýchodě, která svým územím obklopuje Vídeň. Rozloha Dolního Rakouska je 19 178 km2. Historicky do roku 1920 patřily k Dolnímu Rakousku česká území Západní Vitorazsko, Valticko a Dyjský trojúhelník. Hlavním městem Dolního Rakouska je Sankt Pölten, kde žije necelých 52 tisíc obyvatel. Geograficky region sousedí na severozápadě s Českou republikou na severovýchodě potom se Slovenskem. Na území Rakouska jsou sousedními regiony Vídeň, na západě Horní Rakousy, na jihu Štýrsko a na jihovýchodě Burgenland. Celým územím protéká od západu k východu Dunaj, v jehož okolí převažují nížiny. Severovýchod tvoří převáženě pahorkatiny a nížiny a na severozápadě převažují vrchoviny. Jih regionu obklopují začínající Alpy s nejvyšší horou Schneeberg, která má 2 076 metrů. Dolní Rakousko se členění 4 čtvrtě, které ale netvoří administrativní celky a ani se jejich hranice často neshodují s hranicemi správních celků. Jsou to Industrieviertel, Mostviertel, Waldviertel a Weinviertel. Dvěma posledně jmenovaným regionům se analýza bude věnovat podrobně z pohledu regionálních trhů práce ve vzájemném porovnání i v porovnání s Krajem Vysočina. Administrativně se Dolní Rakousko člení na 21 okresů a 4 statutární města, kterými jsou Krems an der Donau, Snakt Pölten, Wiener Neustadt, a Waidhofen an der Ybbs. Obvodem nejnižšího stupně jsou obce, kterých je v regionu 573.

12

Z hlediska dopravního spojení Dolního Rakouska s Českou republikou a zejména jejími příhraničními regiony je zásadní dopravní osa Praha – Vídeň. Tato trasa vede po dálnici D1 a pokračuje po silnici první třídy přes Jihlavu, Moravské Budějovice a Znojmo. V rámci Rakouska je nejdůležitějším dopravním napojením regionu Südautobahn A2 vedoucí z Vídně přes Graz až na Italské hranice s délkou 369 km a Westautobahn A1, která vede z Vídně přes Salzburg na hranice s Německem. Železniční síť je podobně jako silniční orientována na Vídeň. Hlavními směry jsou Südbahn vedoucí severojižně přes celé Rakousko až ke Slovinsku a Westbahn, která spojuje Vídeň a Salzburg. Bez významu není ani říční lodní doprava na Dunaji.

1.3.2 Obyvatelstvo Počet obyvatel v Dolním Rakousku byl v roce 2012 přes 1 617 tisíc obyvatel a hustota zalidnění 84 obyvatel na km2. Dolní Rakousko má okolo 900 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel.

1.3.3 Hospodářství a ekonomika Dolní Rakousko má nestejnorodou ekonomickou strukturu. Hlavní průmyslovou oblastí je okolí Vídně a podél hlavních dopravních tepen. Se vzdáleností od Vídně míra industrializace klesá. Nejvýznamněji se na hospodářství podílí terciální sektor, kde dominují obory obchod, služby spojené s bydlením a obor doprava a skladování. Následuje sekundární sektor, kde převládá výroba zboží a stavebnictví. Mezi konkrétní silně zastoupené obory průmyslu patří papírenství, dřevařství, potravinářství, strojírenství a elektronika. Ve sledovaných regionech Dolního Rakouska, tedy Waldviertelu a Weinviertelu je stále významné zemědělství, chov dobytka, polní hospodářství a vinařství. Tyto obory, které jsou řazeny do primárního sektoru, se na celkovém výkonu hospodářství podílí třemi procenty. Mezi hlavní partnery z pohledu vývozu a dovozu zboží patří samozřejmě sousední Česká republika, dále potom Německo, Itálie, Švýcarsko a Čína. Ve vztahu k České republice se nejvíce vyváží z Rakouska elektrické stroje a elektrotechnické zboží, tažná a motorová vozidla, kotle, minerální paliva umělé hmoty a zboží z plastu, železo a ocel, farmaceutické výrobky a další. Z pohledu importu z ČR do Rakouska je to elektrotechnické zboží, stroje, motorová vozidla, dřevo a železné a ocelové zboží. Velikostí podniků a jejich podílu na celkovém objemu produkce mají nejvyšší význam podniky kategorie MSP. Přibližně 75% všech průmyslových podniků zaměstnává méně než deset zaměstnanců. Pouze 1% podniků má více jak 250 zaměstnanců. Co se týče struktury hospodářství, nejvíce je zastoupen průmysl, kde působí přibližně 20% všech rakouských podniků a je zde zaměstnáno 25,2% rakouských pracovníků. Hrubý domácí produkt v roce 2010 činil v Rakousku 286 397 milionů eur. Na celkovém podílu HDP se Dolní Rakousko podílelo 45 418 miliony eur, což představuje 15,9%. Podnikatelské prostředí regionu je charakteristické svou stabilitou v legislativě a

13

neměnícími se příznivými podmínkami. Region disponuje dostatečnými kapacitami v oblasti infrastruktury pro podnikání a je zde dostatek kvalifikované a motivované pracovní síly.

1.3.4 Významní zaměstnavatelé Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele regionu patří firma Rewe International AG - Gr., která se zabývá provozem maloobchodní sítě prodejen s potravinami a drogerií. Dále Magna International Europe AG - Gr., kde se vyrábí komponenty pro automobilový průmysl. Dalším významným zaměstnavatelem je Novomatic Group of Companies - Gr., která sdružuje firmy z oblasti výroby sportovních potřeb, strojů a záběr skupiny obsahuje i stavebnictví. Je třeba se zmínit i o společnosti EVN AG – Gr. jejímž oborem je energetika a nakládání s odpady. Firmou sídlící v regionu Dolního Rakouska je také bauMax AG Gr., která provozuje maloobchodní síť prodejen s hobby zbožím pro domácnost a zahradu, včetně zboží pro kutily a drobné řemeslníky. Mezi další známé firmy mající sídlo v regionu Dolního Rakouska patří BP Europe SE Zweigniederlassung BP Austria - Gr.(pohonné hmoty a energie), Kika - Leiner Gr.(maloobchod, nábytek a zařízení pro bydlení), Trenkwalder International AG - Gr. (personální agentura) a Metro Cash & Carry Österreich GmbH (velkoobchod s potravinami a spotřebním zbožím), Stora Enso Wood Products GmbH - Gr. (zpracování dřeva).

1.3.5 Obecná charakteristika regionu Waldviertel Územně samosprávný celek Waldviertel je součástí oblasti Dolního Rakouska, která je příhraničním regionem ve vztahu k České republice. Na jihu sousedí s regionem Mostviertel, kdy hranici mezi oběma regiony tvoří převáženě Dunaj. Na západě je sousední oblastí Horní Rakousko a na severozápadě Čechy. Waldviertel má rozlohu 4 600 km2 a žije v něm přes 219 tisíc obyvatel. Nejvýznamnějšími centry regionu jsou okresní města Horn, Gmünd, Krems an der Donau, Weidhofen an der Thaya a Zwettl. Co se týče hospodářství, hrubý domácí produkt Waldviertlu v roce 2010 představoval hodnotu 5 151 milionů eur, což představuje podíl přibližně 11% na HDP Dolního Rakouska.

14

1.3.6 Obecná charakteristika regionu Weinviertel Územní celek Weinviertel je situován na severovýchodě Dolního Rakouska. Stejně jako v případě oblasti Waldviertel se jedná o příhraniční region s Českou republikou. Weinviertel sousedí na rakouské straně s oblastmi Waldviertel, Mostviertel, Vídeň a Industrieviertel. Weinviertel zahrnuje okresy Gänserndorf, Hollabrunn, Korneuburg, Mistelbach. Region má téměř 296 tisíc obyvatel. Chrakteristické pro tuto oblast je pěstování vína z čehož vyplývá, že vinařství je jedním z podstatných oborů tvořících místní hospodářství. Produkce vína představuje dokonce třetinu z celkového objemu vyrobenému v Rakousku. Velmi blízko má tedy region i k cestovnímu ruchu. Hrubý domácí produkt Weinviertelu dosáhl v roce 2010 hodnoty 2 254 milionů eur a na celkovém HDP Dolního Rakouska se tím podílel necelými 5%.

15

2. PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Analýza

volných

pracovních

míst

a

sil

za

období

2. čtvrtletí 2011 – 4. čtvrtletí 2012 Úvodem analýzy regionálních trhů práce příhraničních oblastí České republiky a Rakouska, konkrétně Kraje Vysočina na české straně a Waldviertlu a Weinviertlu na rakouské straně, je třeba se zamyslet nad vzájemnou porovnatelností těchto oblastí z pohledu zaměstnanosti a trhu práce. Jak je patrné z grafu č. 1, celkový počet zaměstnanců na trzích práce je velmi podobný, pokud tedy vezmeme oba rakouské regiony dohromady. Rovněž rozloha a počet obyvatel je u české a rakouské příhraniční oblasti velmi podobný. Z toho plyne závěr, že porovnání příhraničních regionů bude relevantní a výstupy analýzy budou mít významnou přidanou hodnotu pro další využití realizátory i klienty projektu „2011: Společně na trhu práce Vysočina – Dolní Rakousko.

Graf 1 - Počet zaměstnanců trhů práce Kraj Vysočina, Waldviertel, Weinviertel k 30. 6.2012 200000

Počet zaměstnanců trhů práce

190276 160000

120000

128288

80000

85806

40000

0 Kraj Vysočina

Waldviertel

16

Weinviertel

2.1.1 Trh práce – celkový přehled Tabulky č. 1, 2, 3 a 4 shrnují data trhů práce ve sledovaných regionech v období 2. Q 2011 až 4. Q 2012. Podrobněji budou rozebrány ukazatele míra nezaměstnanosti v %, počet zaměstnanců na trzích práce, nově zařazení nezaměstnaní do evidence a vyřazení z evidence nezaměstnaných. Tabulka 1 - Trh práce Kraj Vysočina – celkový přehled 2. Q 2010 – 4. Q 2012 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

2. Q 2011

3. Q 2011

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

3. Q 2012

4. Q 2012

194548

19440 3

193655

1192 78

19211 6

19131 1

19084 0

189636

190276

62664

62507

2772

2824

3611

2027

2930

2934

3717

2232

2301

1309

1282

24007

23845

29315

2827 3

22212

22314

25521

25847

21609

22467

26963

6665

8711

12448

7562

5931

8785

9831

7667

4427

7311

7994

12618

8789

7065

8694

11808

8729

6618

7491

8681

6695

3739

Míra nezaměstnanost iv%

8,5%

8,30%

10,7%

9,9 %

7,9%

7,9%

9,4%

9,32%

7,86%

8,32%

10,00 %

NZ do 24 let

4330

4964

5008

x

3799

4797

4849

x

x

859

1096

NZ 50 let a starší

6434

6227

7987

x

6358

5690

6599

x

x

1532

1975

Volné pracovní místa(VPM)

1009

1106

1275

1091

1296

1458

1301

1059

1172

1018

664

Přírůstek VPM

1193

1628

636

1601

1744

1618

566

1053

1077

1424

132

Úbytek VPM

1289

1470

904

1445

1608

1393

1060

961

968

1456

-48

Zaměstnanci Z toho jsou započítáni i zaměstnaní cizinci Nezaměstnaní (NZ) Nově zařazení NZ do evidence Vyřazení z evidence NZ -

17

Tabulka 2 - Trh práce Waldviertel – celkový přehled 2. Q 2010 – 4. Q 2012 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

2. Q 2011

3. Q 2011

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

3. Q 2012

4. Q 2012

85171

85824

80632

82688

85834

87016

81864

82899

85806

86963

81789

Z toho jsou započítáni i zaměstnaní cizinci

3602

3747

2785

3401

4099

4546

3307

3803

4280

4770

3500

Nezaměstnaní (NZ)

4462

4305

8789

6464

4244

4331

8465

6884

4640

4416

8626

Nově zařazení NZ do evidence

3873

3847

7650

5196

3650

4040

7377

5465

3697

3597

7453

Vyřazení z evidence NZ

6904

4502

3666

8216

6391

4397

3727

7830

6528

4393

3746

5,00%

4,70%

9,90%

7,30%

4,71%

4,74%

9,37%

7,67%

5,13%

4,83%

9,54%

714

811

1379

972

678

759

1397

988

715

800

1349

1132

1046

1941

1640

1120

1146

1990

1800

1281

1173

2097


477

531

297

418

489

408

225

242

386

486

205

Přírůstek VPM

1971

1582

1170

2166

1797

1762

1096

2208

1795

1596

1048

Úbytek VPM

2053

1828

1445

1615

2018

1940

1229

1675

1983

1804

1429

Zaměstnanci

Míra nezaměstnanosti v % NZ do 24 let NZ 50 let a starší

Tabulka 3 - Trh práce Weinviertel - celkový přehled 2. Q 2010 – 4. Q 2012 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

2. Q 2011

3. Q 2011

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

3. Q 2012

4. Q 2012

Zaměstnanci

12545 8

12662 5

12219 9

12451 2

12774 3

12889 3

12446 6

12572 0

12828 8

12902 4

12487 6


10148

10249

8249

9541

11334

11660

9555

10558

11790

11923

10022

Nezaměstnaní (NZ)

6050

5979

9439

7433

6240

6306

9665

8455

6775

6884

10299

Nově zařazení NZ do evidence

5573

6097

8029

6445

5484

5980

8043

6695

5203

5857

8364

Vyřazení z evidence NZ

8191

7199

5587

9518

7580

6772

5653

8910

7783

6847

5883

Míra nezaměstnanos ti v %

4,6%

4,5%

7,2%

5,6%

4,7%

4,70%

7,20%

6,30%

5,00%

5,10%

7,60%

NZ do 24 let

1021

1104

1523

1178

998

1187

1575

1250

1041

1270

1548


1499

1437

2244

1898

1638

1602

2392

2334

1966

1875

2708


704

584

510

742

692

565

333

524

532

579

371

Přírůstek VPM

2757

2445

1931

3276

2650

2129

1771

2597

2822

3225

1916

Úbytek VPM

2965

2659

1965

2573

3260

2330

1980

2072

2517

3162

2784

18

Tabulka 4 - Trh práce Waldviertel a Weinviertel - celkový přehled 2. Q 2010 – 4. Q 2012 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

2. Q 2011

3. Q 2011

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

3. Q 2012

4. Q 2012

Zaměstnanci

21062 9

21244 9

20283 1

20720 0

21357 7

21590 9

20633 0

20861 9

21409 4

21598 7

20666 5


13750

13996

11034

12942

15433

16206

12862

14361

16070

16693

13522

Nezaměstnaní (NZ)

10512

10284

18228

13897

10484

10637

18130

15339

11415

11300

18925

9446

9944

15679

11641

9134

10020

15420

12160

8900

9454

15817

15095

11701

9253

17734

13971

11169

9380

16740

14311

11240

9629

Míra nezaměstnanos ti v %

4,8%

4,6%

8,3%

6,2%

4,7%

4,70%

8,10%

6,80%

5,10%

5,00%

8,40%

NZ do 24 let

1735

1915

2902

2150

1676

1946

2972

2238

1756

2070

2897


2631

2483

4185

3538

2758

2748

4382

4134

3247

3048

4805


1181

1115

807

1160

1181

973

558

766

918

1065

576

Přírůstek VPM

4728

4027

3101

5542

4447

3891

2867

4805

4617

4821

2964

Úbytek VPM

5018

4487

3410

4188

5278

4270

3209

3747

4500

4966

4213

Nově zařazení NZ do evidence Vyřazení z evidence NZ

2.1.1.1 Míra nezaměstnanosti v regionech v % Graf č. 2 vykresluje průběh míry nezaměstnanosti v % za období 2. čtvrtletí 2011 – 4. čtvrtletí 2012. V Kraji Vysočina je možné pozorovat mírný meziroční pokles nezaměstnanosti v období mezi 2. čtvrtletím 2010 a 2. čtvrtletím 2011. Snížení nezaměstnanosti je přibližně o půl procentního bodu. Dále se míra nezaměstnanosti v 2. čtvrtletí 2011 drží na stejné úrovni okolo 8%. K výraznějšímu růstu nezaměstnanosti dochází mezi 3. a 4. čtvrtletím 2011, kdy nezaměstnanost dosahuje až na hodnotu 9,4%. Následuje pokles míry nezaměstnanosti v období 1. a 2. čtvrtletí 2012 na hodnotu 7,9%, což je totožná hodnota pro toto období jako v roce 2011. V 3. a 4. čtvrtletí 2012 dochází k poměrně strmému nárůstu míry nezaměstnanosti až na hodnotu 10% na konci tohoto období. Pokud vývoj míry nezaměstnanosti v Kraji Vysočina shrneme, lze konstatovat pravidelný cyklus nárůstu míry nezaměstnanosti v období 3. a 4. čtvrtletí a opětovný pokles mezi 1. a 2. čtvrtletím v kalendářním roce. Je to zapříčiněno úbytkem a nárůstem sezónních prací zejména ve stavebnictví a zemědělství. Celkově se míra nezaměstnanosti pohybuje ve vyšší hladině z důvodu přetrvávajících vlivů hospodářské recese, kterou zaznamenává česká ekonomika. V předkrizových letech byl trend nárůstu a poklesu nezaměstnanosti mezi zimní a letní sezonou stejný avšak vzhledem konjunktuře v ekonomice ČR byla hladina míry nezaměstnanosti podstatně nižší. 19

Podíváme-li se na trend ve vývoji míry nezaměstnanosti u rakouského regionu Waldviertel v 2. čtvrtletí 2010 a 2. čtvrtletí 2011 meziroční rozdíl je nepatrný směrem dolů. Následuje setrvalý stav mezi 2. a 3. čtvrtletím 2011. Poté dochází k extrémně strmému nárůstu míry nezaměstnanosti v období 3. a 4. čtvrtletím 2011. Tento nárůst má hodnotu 4,66%. Důvodem tohoto nárůstu bude zřejmě velký podíl zaměstnaných v profesích majících spojitost se sezónními pracemi. Jak je patrné v grafu po dosažení vrcholu na hodnotě 9,37% křivka míry nezaměstnanosti opět strmě klesá v období 1. a 2. čtvrtletím 2012 a zastavuje se až na hodnotě 4,83% v 3. čtvrtletí 2012. Následuje opakovaný extrémní nárůst mezi 3. a 4. čtvrtletím. Vývoj míry nezaměstnanosti v průběhu roku je tedy také velmi pravidelný. Ve srovnání s Krajem Vysočina jsou výkyvy mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou nezaměstnanosti mnohem vyšší. Podobný trend jako v případě Waldviertlu je i v oblasti Weinviertel. Křivka má velmi podobný tvar, avšak rozptyl mezi nejnižší hodnotou a nejvyšší hodnotou je výrazně menší. Nezaměstnanost kolísá v rozmezí 4,7% až 7,2%. Pokud vezmeme obě rakouské oblasti dohromady, křivka kopíruje trend v obou oblastech s výrazným kolísáním mezi zimními a letními měsíci. V kraji Vysočina je trend nárůstu a poklesu míry nezaměstnanosti výrazně pozvolnější. Průměrná roční míra nezaměstnanosti se mezi rakouskými regiony a Krajem Vysočina liší o 2,7%. V Kraji Vysočina je tedy průměrná roční míra nezaměstnanosti znatelně vyšší. Graf 2 - Míra nezaměstnanosti zkoumaných regionů v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012 11,00% 10,00% 9,00% 8,00% 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

Kraj Vysočina

2. Q 2011

3. Q 2011

Waldviertel

20

4. Q 2011

1. Q 2012 Weinviertel

2. Q 2012

3. Q 2012

4. Q 2012

2.1.1.2 Vývoj počtu zaměstnanců na trzích práce Vývoj počtu zaměstnanců na trzích práce je u všech zkoumaných regionů poměrně konstantní, bez výrazných výkyvů mezi obdobími. Počet zaměstnanců zůstává víceméně stejný. Nemá tedy smysl se ukazatelem hlouběji zabývat. Graf 3 – Vývoj počtu zaměstnanců na trzích práce v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012 220 000 215 000 210 000 205 000 200 000 195 000 190 000 185 000 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

2. Q 2011

3. Q 2011

Kraj Vysočina

4. Q 2011

1. Q 2012

Waldviertel+Weinviertel

21

2. Q 2012

3. Q 2012

4. Q 2012

2.1.1.3 Nově zařazení nezaměstnaní do evidence Křivka vývoje počtu nově zařazených nezaměstnaných do evidence logicky kopíruje vývoj míry nezaměstnanosti. Počet zařazených do evidence tedy po skončení sezónních prací stoupá a s novou sezónou v období mezi 1. a 2. čtvrtletím opět klesá. Trend je tedy ve všech zkoumaných regionech velmi podobný s tím, že v Kraji Vysočina má křivka nárůstu nově zařazených do evidence o něco pozvolnější charakter.

Graf 4 - Nově zařazení nezaměstnaní do evidence 14000

12000

10000

8000

6000

4000

2000 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

Kraj Vysočina

2. Q 2011

3. Q 2011 Waldviertel

22

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

Weinviertel

3. Q 2012

4. Q 2012

2.1.1.4 Vyřazení z evidence nezaměstnaných Z grafu č. 5 je patrný trend vývoje počtu vyřazených z evidence nezaměstnaných. Křivka má u všech zkoumaných regionů klesající charakter v období mezi 2. a 4. čtvrtletím s tím, že v Kraji Vysočina je pokles o něco strmější, než je tomu v případě rakouských regionů. Nejvýraznější je nárůst počtu vyřazených nezaměstnaných z evidence mezi 4. čtvrtletím 2011 a 1. čtvrtletím 2012. Graf 5 - Vyřazení z evidence nezaměstnaných 14000

12000

10000

8000

6000

4000

2000 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

Kraj Vysočina

2. Q 2011


23

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

Weinviertel

3. Q 2012

4. Q 2012

2.1.2 Nezaměstnanost 2.1.2.1 Počet nezaměstnaných Jak je patrné z tabulek č. 5, 6, 7 celkový počet nezaměstnaných je vyšší v Kraji Vysočina. To souvisí s celkově vyšší mírou nezaměstnanosti Kraje Vysočina ve srovnání rakouskými regiony. Pokud se podíváme na vývoj počtu nezaměstnaných ve sledovaném období v grafu č. 6 v Kraji Vysočina, je rozptyl nižší než u rakouských regionů. U těch je rozdíl mezi letním a zimním obdobím znatelně vyšší. Jinak lze říci, že počet nezaměstnaných kopíruje vývoj míry nezaměstnanosti. Křivky počtu nezaměstnaných mají u všech zkoumaných regionů podobný trend s tím, že v Kraji Vysočina je období mezi 4. čtvrtletím 2011 a 1. čtvrtletím 2012 konstantní, kdežto v případě Waldviertlu i Weinviertlu křivka již výrazně klesá. Tabulka 5 - Počet nezaměstnaných Kraj Vysočina 2. Q 2011 – 4. Q 2012

Celkem Vysočina

2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

2. Q 2011

3. Q 2011

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

3. Q 2012

4. Q 2012

24938

23845

29410

28273

23142

22314

25605

25847

21609

22508

26963

4. Q 2012

Tabulka 6 - Počet nezaměstnaných Waldviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012 2. Q 2010 Celkem WALDVIERTEL

4462

3. Q 2010 4305

4. Q 2010

1. Q 2011

2. Q 2011

3. Q 2011

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

3. Q 2012

8789

7304

4244

4331

8465

6884

4640

4416

8626

Tabulka 7 - Počet nezaměstnaných Weinviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012 2. Q 2010 Celkem WEINVIERTEL

6050

3. Q 2010 5979

4. Q 2010

1. Q 2011

2. Q 2011

3. Q 2011

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

3. Q 2012

4. Q 2012

9439

7433

6240

6306

9665

8455

6775

6884

10299

Graf 6 - Vývoj počtu nezaměstnaných ve sledovaných regionech 2. Q 2011 – 4. Q 2012 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

Kraj Vysočina

2. Q 2011


24

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

Weinviertel

3. Q 2012

4. Q 2012

2.1.3 Počet volných pracovních míst Vývoj počtu volných pracovních míst v Kraji Vysočina zaznamenává meziroční vzestupný trend v období mezi 2. čtvrtletím 2010 a 2. čtvrtletím 2011. Křivka počtu volných pracovních míst dále stoupá mezi 2. a 3. čtvrtletím 2011, kdy dosáhne vrcholu a následuje výrazný pokles mezi 3. a 4. čtvrtletím 2011. V 1. čtvrtletí 2012 dochází k opětovnému pozvolnému nárůstu volných pracovních míst s vrcholem ve 2. čtvrtletí 2012. Poté má křivka již sestupný trend až do 4. čtvrtletí 2012. Celkově dochází v Kraji Vysočina ve sledovaném období k poměrně výraznému úbytku volných pracovních míst. V regionu Waldviertel je meziroční změna v období 2. čtvrtletí 2010 a 2. čtvrtletí 2011 zanedbatelná a zůstává tak téměř na stejné hodnotě. V průběhu 2. čtvrtletí 2011 nastupuje sestupný trend v počtu volných pracovních míst, který pokračuje i ve 3. čtvrtletí 2011 a dosahuje svého dna ve 4. čtvrtletí 2011. Následuje pozvolný růst až do 3. čtvrtletí 2012. Mezi 3. a 4. čtvrtletím 2012 dochází opět k výraznému propadu. V regionu Weinviertel je trend velmi podobný jako u Waldviertelu, s rozdílem v období mezi 3. čtvrtletím 2011 a 1. čtvrtletím 2012, kdy na začátku období dochází k velmi strmému propadu v počtu volných pracovních míst, který je však po dosažení svého dna v 4. čtvrtletí 2011 následován stejně strmým růstem v období 1. čtvrtletí 2012. Patrný je tedy stejný trend v úbytku volných pracovních míst, jak v Kraji Vysočina, tak v rakouských regionech Waldviertel a Weinviertel. Celkový úbytek volných pracovních míst je však výrazně vyšší v Kraji Vysočina. Vše ilustruje graf č. 7.

25

Tabulka 8 - Nahlášená volná pracovní místa Kraj Vysočina 2. Q 2011 – 4. Q 2012 2. Q 2010 Celkem Vysočina

955

3. Q 2010 1106

4. Q 2010 916

1. Q 2011 1091

2. Q 2011 1290

3. Q 2011

4. Q 2011

1458

1. Q 2012

921

2. Q 2012

1059

1172

3. Q 2012 1018

4. Q 2012 664

Tabulka 9 - Nahlášená volná pracovní místa Waldviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012 2. Q 2010 Celkem WALDVIERTEL

477

3. Q 2010 531

4. Q 2010 297

1. Q 2011 418

2. Q 2011 489

3. Q 2011

4. Q 2011

408

1. Q 2012

225

2. Q 2012

242

386

3. Q 2012 486

4. Q 2012 205

Tabulka 10 - Nahlášená volná pracovní místa Weinviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012 2. Q 2010 Celkem WEINVIERTEL

704

3. Q 2010 584

4. Q 2010 510

1. Q 2011 742

2. Q 2011 692

3. Q 2011

4. Q 2011

565

1. Q 2012

97

2. Q 2012

524

532

3. Q 2012 579

4. Q 2012 371

Graf 7 - Vývoj počtu volných pracovních míst ve sledovaných regionech 2. Q 2011 – 4. Q 2012 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

Kraj Vysočina

2. Q 2011


26

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

Weinviertel

3. Q 2012

4. Q 2012

2.1.4 Volná pracovní místa dle oborů Tabulky č. 12-15 obsahují údaje o počtu volných pracovních míst v jednotlivých oborech ve zkoumaných regionech za sledované období. Z těchto dat vychází grafy č. 8-20, ze kterých je patrný vývoj a trend v nárůstu či úbytku volných pracovních míst, který bude za každý obor zanalyzován. Tabulka 11 - Volná pracovní místa dle oborů Kraj Vysočina 2. Q 2011 – 4. Q 2012 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

2. Q 2011

3. Q 2011

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

3. Q 2012

4. Q 2012

0 Zemědělství a lesnictví

27

19

26

27

19

26

20

34

23

10

12

5 Služby - celkem

54

60

105

142

47

58

86

152

104

76

59

16-17 Stavebbnictví

34

57

91

76

85

126

63

81

62

107

25

18-24 Kovo a Elektro

242

335

343

323

416

438

360

237

365

307

203

25-26 Dřevařství

5

3

18

11

0

1

12

22

16

7

5

36-37 Potravinářství

1

4

18

8

2

2

12

18

22

8

4

40-41 Obchod

99

121

100

120

120

127

89

83

106

98

62

42-47 Doprava

70

57

23

74

175

102

45

89

113

95

38

50-52 Turismus

56

66

77

82

35

42

47

76

59

28

14

1

0

44

58

3

18

27

72

28

12

26

149

154

100

77

105

158

117

104

114

99

71

63

46

47

46

46

44

47

37

41

24

24

984

1072

944

962

1238

1384

885

912

1008

871

503

54-56 Úklidové služby 60-68 Technické profese 80-81 Zdravotnictví VP celkem

Tabulka 12 - Volná pracovní místa dle oborů Waldviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012 2. Q 2010 0 Zemědělství a lesnictví

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

2. Q 2011

3. Q 2011

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

3. Q 2012

4. Q 2012

5

13

4

9

6

3

1

1

3

8

3

113

83

77

85

114

72

65

51

81

91

48


62

65

9

64

78

53

4

41

49

40

6


99

94

40

65

89

40

34

48

103

125

36

25-26 Dřevařství

31

24

11

10

26

18

5

8

11

13

10

4

17

7

1

7

12

8

2

3

3

1

40-41 Obchod

41

57

47

55

51

47

37

13

26

39

20

42-47 Doprava

14

15

8

13

15

13

10

5

3

13

7

50-52 Turismus

89

61

50

61

89

57

43

43

65

64

27

54-56 Úklidové služby

15

14

17

18

12

8

5

2

10

16

11

60-68 Technické profese

10

24

13

19

16

13

12

14

12

17

16

80-81 Zdravotnictví

23

25

28

23

21

21

28

28

32

43

27

477

531

297

418

489

408

225

242

386

486

205

5 Služby - celkem


VP celkem

27

Tabulka 13 - Volná pracovní místa dle oborů Weinviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012 2. Q 2010 0 Zemědělství a lesnictví

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

2. Q 2011

3. Q 2011

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

3. Q 2012

4. Q 2012

96

35

9

194

129

92

2

120

117

1

6

128

104

120

106

128

87

81

86

66

3

81


61

77

10

66

32

20

6

21

30

5

11


87

85

63

80

86

62

58

86

56

4

39

25-26 Dřevařství

9

15

20

4

11

18

10

2

10

0

2


4

15

6

4

7

10

11

1

5

0

5

40-41 Obchod

118

69

101

91

101

77

66

105

96

4

101

42-47 Doprava

18

13

22

24

14

9

4

1

5

0

1

50-52 Turismus

76

61

79

68

79

47

44

60

42

2

47

54-56 Úklidové služby

29

12

23

23

32

16

15

7

12

0

12

60-68 Technické profese

24

18

20

33

31

34

22

20

20

3

30

80-81 Zdravotnictví

35

33

38

37

36

36

19

25

31

0

24

704

584

510

742

692

565

333

524

532

28

371

5 Služby - celkem

VP celkem

2.1.4.1 Zemědělství a lesnictví Prvním ze zkoumaných oborů je zemědělství a lesnictví. Z grafu č. 8 je patrné, že nejvýrazněji zemědělsky zaměřen mezi sledovanými regiony je Weinviertel. Počet volných pracovních míst je zde ze všech regionů nejvyšší s hodnotou 129 volných pracovních míst ve 2. čtvrtletí 2011. Pokud vezmeme křivku vývoje počtu volných pracovních míst ve Weinviertelu v čase, lze konstatovat meziroční nárůst v období 2. čtvrtletí 2010 a 2. čtvrtletí 2011 o 33 míst. Následuje strmý propad počtu volných pracovních míst téměř až k nule v 4. čtvrtletí 2011 a opětovný strmý nárůst až na hodnotu 120. V 1. a 2 čtvrtletí 2012 zůstává počet volných pracovních míst zhruba stejný a v dalším období mezi 3. a 4. čtvrtletím 2012 hodnota prudce klesá opět až k nule. Ve 4. čtvrtletí 2012 je patrný mírný nárůst volných pracovních míst. Pokud tedy shrneme situaci v regionu Weinviertel v oboru zemědělství a lesnictví je patrné, že je tento obor pro region velmi charakteristický a počet volných pracovních míst kopíruje sezonní období, kdy je v tomto oboru nejvíce práce. V případě druhého rakouského regionu, který je Waldviertel je počet volných pracovních míst zanedbatelný a v průběhu sledovaného období se nijak výrazně nemění. Z toho lze odvodit, že Waldviertel není nijak výrazně zemědělsky zaměřen. V Kraji Vysočina, kde zemědělství představuje nezanedbatelný podíl na místním hospodářství je vývoj v počtu volných pracovních míst poměrně konstantní a osciluje okolo hodnoty 20. Sezonní vlivy jsou v počtu volných pracovních míst promítnuty jenom mírně. Lze tedy konstatovat, že v Kraji Vysočina je

28

možné najít uplatnění pro uchazeče v oboru zemědělství a lesnictví, nicméně tento obor nepředstavuje zásadní příležitost. Jednoznačnou příležitostí pro uchazeče o volná pracovní místa je tedy obor zemědělství a lesnictví v regionu Weinviertel.

Graf 8 - Vývoj volných pracovních míst v oboru zemědělství a lesnictví ve sledovaných regionech v období 2. Q 2011 - 4. Q 2012 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

Kraj Vysočina

2. Q 2011


29

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

Weinviertel

3. Q 2012

4. Q 2012

2.1.4.2 Služby Obor služby je poměrně výrazně a dá se říci, že i rovnoměrně zastoupen ve všech sledovaných regionech. Nejvýraznější je křivka vývoje volných pracovních míst v případě Kraje Vysočina. Zde je zaznamenáván poměrně strmý růst v období 3. a 4. čtvrtletí roku 2011 a nárůst volných pracovních míst vrcholí v 1. čtvrtletí 2012 na hodnotě 152. Následuje však rovněž poměrně výrazný propad v období 2. a 3. čtvrtletí 2012, který končí v 4. čtvrtletí 2012 na hodnotě 59. Nicméně i tak můžeme považovat obor služeb v Kraji Vysočina jako poměrně dynamický a pro uchazeče o volná pracovní místa představuje rozhodně příležitost. Rovněž v případě regionu Waldviertel je obor služeb výrazně zastoupen z pohledu počtu volných pracovních míst. Ve sledovaném období však počet volných pozic pozvolna klesá s výjimkou 2. a 3. čtvrtletí 2012, kdy poté následuje opět propad, který končí ve 4. čtvrtletí 2012 na hodnotě 48. V regionu Weinviertel má počet volných míst v oboru služeb téměř v celém sledovaném období sestupný trend, který se ve 3. čtvrtletí 2012 téměř dotýká nuly. Ve 4. čtvrtletí 2012 však následuje velmi výrazný nárůst až na hodnotu 81. Lze tedy konstatovat, že ve všech sledovaných regionech jsou služby perspektivním oborem pro uchazeče o volná pracovní místa. Z pohledu dynamiky se může jevit potencionálně vyšší příležitost v Kraji Vysočina a ve Weinviertelu. Graf 9 - Vývoj volných pracovních míst v oboru služby ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

Kraj Vysočina

2. Q 2011


30

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

Weinviertel

3. Q 2012

4. Q 2012

2.1.4.3 Stavebnictví Stavebnictví je oborem, který má poměrně silné zastoupení a tradici v Kraji Vysočina. Z grafu č. 10 je patrná výrazná dynamika v počtu volných pracovních míst v tomto oboru. Podobně jako v zemědělství je v oboru stavebnictví znát vliv sezonnosti stavebních profesí. Jak ilustruje křivka volných pracovních míst v Kraji Vysočina, strmý je nárůst v období 2. a 3. čtvrtletí 2011, který je vystřídán strmým propadem v období mezi 3. a 4. čtvrtletím 2011. Trend pokračuje určitou stagnací mezi 4. čtvrtletím 2011 a 2. čtvrtletím 2012, kdy dochází k opětovnému růstu v důsledku hlavní sezony v oboru. Že se bude cyklus takto zřejmě opakovat i v dalších obdobích je patrné z opětovného útlumu ve 4. čtvrtletí 2012. Z uvedeného lze odvodit, že stavebnictví představuje v Kraji Vysočina značný potenciál pro kvalifikovanou pracovní sílu. Je však třeba brát v potaz přetrvávající krizi v odvětví způsobenou hospodářským propadem po roce 2008. Od této doby se obor stále nestabilizoval a do značné míry stále stagnuje. Nicméně lze předpokládat, že v dalších letech se situace bude zlepšovat. V regionu Waldviertel představuje obor stavebnictví průměrné zastoupení z pohledu volných pracovních pozic. Trend ve sledovaném období je spíše klesající s výrazným propadem mezi 3. a 4. čtvrtletím v obou sledovaných letech. Pro uchazeče tak v tomto regionu představuje stavebnictví spíše průměrnou až podprůměrnou příležitost k uplatnění. Obor stavebnictví v regionu Weinviertel zaznamenává ve sledovaném období poměrně výrazný pokles volných pracovních míst. Lze tedy konstatovat, že pro uchazeče představuje stavebnictví v tomto regionu spíše podprůměrnou příležitost k uplatnění. V oboru stavebnictví je tedy nejdynamičtějším ze sledovaných regionů Kraj Vysočina. Právě z kraje Vysočina, kde je stavebnictví výrazněji zastoupené mohou cítit kvalifikovaní pracovníci příležitost pro možné uplatnění na trhu práce v Rakousku. Bohužel současný trend ve Waldviertlu a Weinviertelu svědčí spíše o omezenějších možnostech pro pracovní příležitost českých pracovníků.

31

Graf 10 - Vývoj volných pracovních míst v oboru stavebnictví ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012 140 120 100 80 60 40 20 0 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

Kraj Vysočina

2. Q 2011


32

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

Weinviertel

3. Q 2012

4. Q 2012

2.1.4.4 Kovo a elektro Velmi silně je ve všech sledovaných regionech zastoupen obor kovo a elektro. Nejvýrazněji je tomu však v Kraji Vysočina, kde je počet volných pozic absolutně nejvyšší. Již na první pohled je tedy z grafu č. 11 patrné, že je tento obor pro uchazeče s odpovídající kvalifikací v Kraji Vysočina jasnou příležitostí pro uplatnění. Přestože trend ve vývoji volných pracovních míst má sestupnou tendenci, nejnižší hodnota zaznamenaná ve 4. čtvrtletí 2012 měla hodnotu 203. Obor má tedy v Kraji Vysočina jednoznačně vysoký potenciál a je zřejmé, že tomu tak bude i do budoucna. Ve Waldviertelu křívka volných pracovních pozic v oboru kovo a elekro zaznamenává vzhledem k celkovému počtu volných pozic mírnější výkyvy, kdy nejslabší bylo 3. a 4. čtvrtletí roku 2011 a 4. čtvrtletí 2012. I tak lze konstatovat, že obor kovo a elektro představuje ve Waldviertelu přinejmenším průměrnou příležitost pro uplatnění. Velmi podobná jako ve Waldviertelu je situace v oboru kovo a elektro i ve Weinviertelu.

Graf 11 - Vývoj volných pracovních míst v oboru kovo a elektro ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

Kraj Vysočina

2. Q 2011


33

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

Weinviertel

3. Q 2012

4. Q 2012

2.1.4.5 Dřevařství Spíše nižší je počet volných míst v Kraji Vysočina v oboru dřevařství. Z grafu č. 12 je patrný nárůst volných pracovních pozic v období 4. čtvrtletí 2011 a 1. čtvrtletí 2012. Tento trend je následně vystřídán poklesem v celém následujícím období, kdy se hodnota zastaví na čísle 5. Je tedy možné konstatovat, že dřevařství představuje omezenou pracovní příležitost v Kraji Vysočina. O něco víc je volných pracovních pozic v oboru dřevařství v regionu Waldviertel. Z křivky je však patrný poměrně prudký pokles, který se zastaví ve 4. čtvrtletí 2011, kdy následuje pozvolný růst na hodnotu 10 ve 4. čtvrtletí 2012. Tedy ani ve Waldviertelu není dřevařství oborem s vysokým potenciálem pro uplatnění. Ve Weinviertelu je situace podobná jako u ostatních zkoumaných regionů. Křivka volných pracovních míst má po celé období celkově klesající trend, který se zastaví na hodnotě 2 ve 4. čtvrtletí 2012. Lze tedy konstatovat, že dřevařství nemá výrazný potenciál pro uplatnění v žádném ze zkoumaných regionů. Graf 12 - Vývoj volných pracovních míst v oboru dřevařství ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012 35 30 25 20 15 10 5 0 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

2. Q 2011

Kraj Vysočina

3. Q 2011

4. Q 2011

Waldviertel

34

1. Q 2012

2. Q 2012

Weinviertel

3. Q 2012

4. Q 2012

2.1.4.6 Potravinářství V potravinářství má křivka volných pracovních míst v Kraji Vysočina velmi strmý průběh, kdy dochází v období mezi 3. čtvrtletím 2011 a 2. čtvrtletím 2012 k nárůstu volných pracovních míst na hodnotu 22. Následuje však propad, který ve 4. čtvrtletí 2012 končí na hodnotě 4. Příležitost pro uplatnění v oboru je podprůměrná. Ve Waldviertelu je situace co do celkového počtu volných pracovních míst ještě o něco horší než v kraji Vysočina a rovněž nepředstavuje významnou příležitost pro uplatnění. Prakticky totožná je situace ve Weinviertelu, kde se počet volných míst dlouhodobě pohybuje okolo hodnoty 5. Graf 13 - Vývoj volných pracovních míst v oboru potravinářství ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012 25

20

15

10

5

0 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

2. Q 2011

Kraj Vysočina

3. Q 2011

4. Q 2011

Waldviertel

35

1. Q 2012

2. Q 2012

Weinviertel

3. Q 2012

4. Q 2012

2.1.4.7 Obchod Již výrazně lepší je situace v Kraji Vysočina v oboru obchod. Křivka počtu volných pracovních míst ve sledovaném období má sice klesající trend, nicméně i tak je hodnota v 4. čtvrtletí 2012 na čísle 62. Lze tedy konstatovat, že přes klesající trend je obor obchod jedním z nejperspektivnějších pro uplatnění uchazečů. O něco hůře je na tom region Waldviertel, jehož křivka volných pracovních míst v oboru má rovněž klesající tendenci a celková hladina počtu volných pracovních míst je na třetinové úrovni Kraje Vysočina. Lze tedy zaznamenat pouze průměrnou příležitost pro uplatnění v oboru obchod v tomto regionu. Přinejmenším stejně atraktivní jako v Kraji Vysočina je obor obchod v regionu Weinviertel. Křivka volných pracovních pozic má po celé období spíše sestupný trend, avšak v 3. čtvrtletí, kdy dosahuje svého dna na velmi nízké hodnotě 4, nastává obrat k vzestupu, který končí na hodnotě 101 ve 4. čtvrtletí 2012. Potenciál pro uchazeče tedy tento obor přes výrazné výkyvy rozhodně má.

Graf 14 - Vývoj volných pracovních míst v oboru obchod ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012 140 120 100 80 60 40 20 0 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

Kraj Vysočina

2. Q 2011


36

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

Weinviertel

3. Q 2012

4. Q 2012

2.1.4.8 Doprava Poměrně významným z pohledu potenciálu pro uchazeče v Kraji Vysočina je obor doprava. Přes celkově sestupný trend v počtu volných pracovních míst můžeme z křivky v grafu č. 15 pozorovat výrazné růstové i klesající fáze ve sledovaném období, což značí poměrně dynamický vývoj. Nejnižší hodnota 38 zaznamenaná v 4. čtvrtletí 2012, představuje stále nadprůměrnou šanci pro uchazeče v tomto oboru. V regionu Waldviertel znamená obor doprava podprůměrnou šanci pro uplatnění. Průběh křivky volných pracovních míst má konstantní průběh a osciluje okolo hodnoty 10. Ve Weinviertelu je situace v oboru doprava nejhorší ze srovnávaných regionů. Křivka volných pracovních míst má sestupnou tendenci, kdy se ve 4. čtvrtletí 2012 blíží k nule.

Graf 15 - Vývoj volných pracovních míst v oboru doprava ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

Kraj Vysočina

2. Q 2011


37

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

Weinviertel

3. Q 2012

4. Q 2012

2.1.4.9 Turismus Průměrnou až podprůměrnou příležitost pro uplatnění představuje v Kraji Vysočina obor Turismus. Jak je patrné z grafu č. 16 mezi 2. čtvrtletím 2011 a 1. čtvrtletím 2012 zaznamenává křivka růst počtu volných pracovních míst až na hodnotu 76. V následujícím období je zde však patrný opačný trend, kdy se hodnota ve 4. čtvrtletí 2012 dostane až na číslo 14. Pozvolna klesající trend zaznamenává křivka volných pracovních míst i v regionu Waldviertel. Zde se hodnota za sledované období dostane z 89 až na 27 volných pracovních míst ve 4. čtvrtletí 2012. Potenciál pro uplatnění v oboru tedy v regionu je, ale volných pracovních míst výrazně ubývá. Podobná je situace i u regionu Weinviertel, kde má křivka rovněž sestupný trend až do 3. čtvrtletí 2012, kdy nastává výraznější nárůst volných pracovních míst na hodnotu 47. Z uvedeného trendu lze usuzovat, že turismus bude nadále nadprůměrně zajímavá příležitost z pohledu uplatnění pro uchazeče o práci. V případě Weinviertelu je turismus do značné míry spojen s oborem zemědělství. Nejvíce turisticky atraktivní je zde totiž vinařství a ekologické zemědělství na rodinných farmách. Tento fakt má dopad i na nabídku volných pracovních míst.

Graf 16 - Vývoj volných pracovních míst v oboru turismus ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

Kraj Vysočina

2. Q 2011


38

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

Weinviertel

3. Q 2012

4. Q 2012

2.1.4.10 Úklidové služby Velmi strmou má křivku v Kraji Vysočina má obor úklidové služby. Prakticky z nuly ve 2. čtvrtletí 2010 křivka stoupá na hodnotu 72 zaznamenanou v 1. čtvrtletí 2012. Poté však následuje strmý propad až na hodnotu 12 v 3. čtvrtletí 2012. Propad je však vystřídán opět růstem a vývoj je ve sledovaném období zakončen na hodnotě 26. Celkově tedy obor vykazuje dynamický trend, lze tedy předpokládat nadále alespoň průměrnou příležitost pro uchazeče o zaměstnání v oboru. Bez výraznějších výkyvů je křivka volných pracovních míst v oboru úklidové služby v regionu Waldviertel. S hodnotou přibližně 10 volných míst představuje podprůměrnou příležitost pro uchazeče. Klesající tendenci má křivka volných pracovních míst v regionu Weinviertel. Za sledované období se počet volných pozic snížil z 29 na 12. Příliš velký potenciál pro uplatnění uchazečů tedy není ani zde.

Graf 17 - Vývoj volných pracovních míst v oboru úklidové služby ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

Kraj Vysočina

2. Q 2011

3. Q 2011

Waldviertel

39

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

Weinviertel

3. Q 2012

4. Q 2012

2.1.4.11 Technické profese Přes celkově výrazně klesající trend křivky volných pracovních míst představuje značný potenciál pro uplatnění uchazečů v Kraji Vysočina obor technické profese. Za sledované období klesl počet volných pracovních míst ze 149 na 71. I tak je ale tato hodnota stále vysoká. Spíše podprůměrnou příležitost pro uplatnění však představuje tento obor v regionu Waldviertel. Křivka volných pracovních míst v tomto regionu nevykazuje žádné výraznější výkyvy a počet volných pracovních míst se dlouhodobě pohybuje okolo 15. Ve Weinviertelu je situace do značné míry podobná té ve Waldviertelu. Počet volných pozic je však dlouhodobě vyšší a pohybuje se okolo hodnoty 20.

Graf 18 - Vývoj volných pracovních míst v oboru technické profese ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011

Kraj Vysočina

2. Q 2011


40

4. Q 2011

1. Q 2012

2. Q 2012

Weinviertel

3. Q 2012

4. Q 2012

2.1.4.12 Zdravotnictví Křivka volných pracovních v oboru zdravotnictví má v Kraji Vysočina pozvolna sestupný trend v celém sledovaném období, kdy se dostane z 63 až na 24 volných míst. Lze tedy konstatovat pouze průměrnou atraktivitu pro uplatnění uchazečů o práci v regionu. V regionu Waldviertel má křivka volných pracovních míst lehce stoupající tendenci, kdy svého vrcholu dosahuje ve 3. čtvrtletí 2012 s hodnotou 43. Příležitosti pro uchazeče jsou tedy v tomto oboru a regionu průměrné. Weinviertel má v oboru zdravotnictví křivku volných pracovních pozic s lehce klesajícím trendem. Počet volných pracovních míst ve 4. čtvrtletí 2012 se dostal na hodnotu 24. Příležitosti pro uchazeče jsou tedy spíše průměrné až podprůměrné.

Graf 19 - Vývoj volných pracovních míst v oboru zdravotnictví ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012 70 60 50 40 30 20 10 0 2. Q 2010

3. Q 2010

4. Q 2010

1. Q 2011 Kraj Vysočina

2. Q 2011

3. Q 2011

4. Q 2011

Waldviertel

41

1. Q 2012

2. Q 2012

Weinviertel

3. Q 2012

4. Q 2012

2.1.4.13 Obory s perspektivou pro uchazeče o volná pracovní místa Závěrem analýzy volných pracovních míst dle oborů je třeba udělat resumé, které obory jsou z pohledu volný pracovních míst a tedy i příležitostí k uplatnění pro uchazeče v jednotlivých sledovaných regionech perspektivní. Začneme-li Krajem Vysočina jednoznačnou volbou je obor kovo a elektro, který k 4. čtvrtletí 2012 představoval 203 volných pozic a rovněž historie průběhu křivky volných pracovních míst vypovídá o dlouhodobě vysoké poptávce zaměstnavatelů po profesích z tohoto oboru. Vzhledem k tomu, že obor má v Kraji Vysočina dlouholetou tradici, lze předpokládat, že i v delším horizontu bude uplatnění v oboru vynikající perspektivou. Dalším perspektivním oborem na Vysočině jsou technické profese. Přes rovněž klesající trend křivky volných pracovních míst, který započal v 3. čtvrtletí 2011 a pokračoval až do 4. čtvrtletí 2012, kde se počet volných míst dostal na hodnotu 71, lze vyhodnotit tento obor jako atraktivní pro uplatnění uchazečů o práci. Relativně hodně pracovních míst je v Kraji Vysočina ještě v oborech obchod, služby, doprava a stavebnictví. U stavebnictví je třeba přihlédnout k sezonním vlivům, které nabídku volných pracovních míst ovlivňují. V případě Waldviertelu se jeví jako perspektivní obory služby, kovo a elektro, turismus a zdravotnictví. S výjimkou zdravotnictví mají i v případě Waldviertelu křivky volných míst klesající tendenci, nicméně i tak se zde nachází stále dostatek volných příležitostí ve vyjmenovaných oborech. Nejperspektivnějšími obory Weinviertelu jsou zemědělství a lesnictví, služby, obchod, turismus a kovo a elektro. Zajímavou anomálií oproti ostatním sledovaným regionům je prudký pokles počtu volných míst ve 3. čtvrtletí 2012 s tím že v následujícím 4. čtvrtletí 2012 sledujeme opět prudký nárůst volných pracovních mís. Toto je charakteristické pro všechny obory v tomto regionu. Shrneme-li údaje o počtu volných pracovních míst za všechny obory celkem, je v Kraji Vysočina možno zaznamenat růst počtu volných pracovních míst v období 2. čtvrtletí 2010 až 3. čtvrtletí 2011, kdy dosáhl vrcholu na hodnotě 1384. V dalším období však následuje sestupný trend, který dosahuje v 4. čtvrtletí 2012 na hodnotu 503. Meziroční úbytek volných pracovních míst k 4. čtvrtletí 2012 je tedy 382. V regionu Waldviertel je křivka volných pracovních míst ve sledovaném období více rozkolísaná a vyskytují se fáze poklesu i růstu, celkový trend je však stejně jako u Kraje Vysočina sestupný. Meziročně je k 4. čtvrtletí 2012 úbytek volných pracovních míst o 20. Podobné je to i ve Weinviertelu, kde má křivka volných pracovních míst rovněž klesající tendenci. Po dosažení dna sestupné fáze křivky volných pracovních míst přichází ve 3. čtvrtletí 2012 opět nárůst počtu volných pracovních míst. Jako jediný ze zkoumaných regionů tak Weinviertel zaznamenal nárůst volných pracovních pozic o 38.

42

V obou rakouských regionech dohromady křivka volných pracovních mít zaznamenává značný pokles v období mezi 2. čtvrtletím 2011 a 4. čtvrtletím 2011, kdy počet volných míst klesne z 1181 na 558. Následuje fáze růstu volných pracovních míst v období mez 4. čtvrtletím 2011 a 3. čtvrtletím 2012. Ve 4. čtvrtletí 2012 následuje opět pokles až na hodnotu 576.

43

2.2 Analýza aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti 2.2.1 Průběh registrované míry nezaměstnanosti Vysočina, Dolní Rakousko Tabulka č. 11 obsahuje data o míře nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2005. Graf č. 20 vykresluje průběh procentní míry nezaměstnanosti na základě dat z tabulky. Z grafu je zřejmé, že ve srovnání se současností, tedy rokem 2013 je hladina míry nezaměstnanosti celkově na velmi nízké úrovni. Je to dáno tím, že česká ekonomika je v těchto letech v konjunktuře a trh práce je plně využíván zaměstnavateli. Míra nezaměstnanosti v Kraji Vysočina je dokonce ještě na nižší úrovni, než míra nezaměstnanosti za celou Českou republiku. Průběh míry nezaměstnanosti je potom v průběhu roku velmi podobný, jak v případě Kraje Vysočina, tak v případě České republiky. Liší se tedy od sebe pouze zmiňovanou hladinou, která je v případě Kraje Vysočina na začátku roku 2005 6,8%, za Českou republiku potom 7,3%. V průběhu roku potom míra nezaměstnanosti v Kraji Vysočina i v České republice neustále klesá s drobným výkyvem směrem k růstu v období července až září, kdy dochází opět k mírnému poklesu. Koncem roku vlivem ukončení sezonních prací míra nezaměstnanosti opět lehce roste. Tento růst v prosinci zastavuje na 6% v Kraji Vysočina a 6,6% v České republice. Celkově tedy za rok 2005 v Kraji Vysočina i v České Republice nezaměstnanost klesla. Také v případě Dolního Rakouska a Rakouska jako celku má křivka průběhu míry nezaměstnanosti velmi podobný tvar. Na začátku roku je hladina míry nezaměstnanosti v Dolním Rakousku i Rakousku ne velmi podobné úrovni 9,9% v Dolním Rakousku a 9,1% v Rakousku. Následuje velmi prudký pád křivek v průběhu začátku roku od února do června, kdy se míra nezaměstnanosti dostává na hodnotu 6,1%. Poté míra nezaměstnanosti pozvolna stoupá v průběhu července až září a drobným výkyvem směrem k poklesu mezi srpnem a zářím v případě Dolního Rakouska. Od září potom následuje opět prudký růst míry nezaměstnanosti, jak v Dolním Rakousku, tak v Rakousku, kdy se křivky dostávají na hodnotu 9,7% v Dolním Rakousku a 8,8% v Rakousku. Ve srovnání s Krajem Vysočina a Českou republikou májí tedy křivky míry nezaměstnanosti v Dolním Rakousku a Rakousku mnohem dynamičtější charakter a celkově je míra nezaměstnanosti mnohem vyšší. Pod hladinu míry nezaměstnanosti v České republice se dostávají Dolní Rakousko a Rakousko pouze v letních měsících. Začátkem a koncem roku je míra nezaměstnanosti v Dolním Rakousku a Rakousku vždy velmi vysoká. Je tedy možné usuzovat na velmi významný vliv sezonních prací v Rakousku na míru nezaměstnanosti. Tento vliv je v České Republice rovněž patrný, avšak zdaleka ne tak výrazně. Vůbec nejnižší je v roce 2005 míra nezaměstnanosti v Kraji Vysočina. Pod míru nezaměstnanosti v Kraji Vysočina se Dolní Rakousko a Rakousko nedostává ani v letních měsících, kdy je zde míra nezaměstnanosti nejnižší. 44

2.2.1.1 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2005

Tabulka 14 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2005 Míra nezaměstnanosti v % 2005 Region leden

únor

březen

duben

květen

červen

červe nec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Vysočina

6,8%

6,6%

6,3%

5,8%

5,6%

5,5%

5,7%

5,8%

5,8%

5,6%

5,6%

6,0%

Česká republika

7,3%

7,1%

7,0%

6,6%

6,4%

6,3%

6,5%

6,6%

6,5%

6,3%

6,3%

6,6%

Dolní Rakousko

9,9%

9,8%

8,4%

6,5%

6,1%

6,1%

6,2%

6,5%

6,2%

6,4%

7,0%

9,7%

Rakousko

9,1%

9,0%

7,9%

7,1%

6,5%

6,1%

6,0%

6,2%

6,3%

6,8%

7,4%

8,8%

Graf 20 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2005 10,0%

9,0%

8,0%

7,0%

6,0%

5,0%

Míra nezaměstnanosti Kraj Vysočina v % Míra nezaměstnanosti Česká republika v % Míra nezaměstnanosti Dolní Rakousko v %

45

2.2.1.2 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2006 Jak je patrné z grafu č. 21, v roce 2006 je průběh míry nezaměstnanosti ve všech sledovaných regionech velmi podobný jako v roce 2005. Trendy křivek jsou prakticky stejné. Celkově však míra nezaměstnanosti ve všech sledovaných regionech klesá meziročně zhruba o jeden procentní bod.


únor

Březen

duben

Květen

Červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Vysočina

6,40%

6,30%

6,10%

5,50%

5,10%

5,00%

5,20%

5,30%

5,20%

4,90%

4,80%

5,20%

Česká republika

6,80%

6,80%

6,60%

6,20%

5,90%

5,80%

5,90%

5,90%

5,80%

5,60%

5,50%

5,70%

Dolní Rakousko

10,40 %

9,90%

8,20%

6,20%

5,60%

5,50%

5,80%

5,90%

5,50%

5,50%

6,00%

8,60%

Rakousko

9,30%

8,90%

7,80%

6,70%

6,10%

5,60%

5,50%

5,60%

5,60%

6,10%

6,60%

7,90%

Graf 21 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2006 11,0% 10,0% 9,0% 8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 4,0%

Míra nezaměstnanosti Kraj Vysočina v %

Míra nezaměstnanosti Česká republika v %

Míra nezaměstnanosti Dolní Rakousko v %

Míra nezaměstnanosti Rakousko v %

46

2.2.1.3 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2007 Prakticky stejná jako v minulých letech je situace ve sledovaných regionech i v roce 2007, s tím že míra nezaměstnanosti nadále meziročně klesá. V případě Dolního Rakouska a Rakouska je pokles jen mírný až zanedbatelný, ale v případě Kraje Vysočina a České republiky je pokles opět zhruba o jeden procentní bod. Je zřejmé, že české ekonomice se velmi daří a je na vrcholu konjunktury. Na trhu práce v České republice se dostáváme na úroveň, kdy se zde již prakticky nenacházejí volní uchazeči, kteří by byli ochotni pracovat. Míra nezaměstnanosti se blíží přirozené míře nezaměstnanosti, kterou tvoří obyvatelé, kteří již z nějakého důvodu nejsou ochotni nebo nemají zájem pracovat.


únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Vysočina

5,50%

5,40%

5,00%

4,50%

4,30%

4,20%

4,40%

4,30%

4,20%

4,00%

3,90%

4,20%

Česká republika

5,90%

5,80%

5,40%

5,10%

4,80%

4,70%

4,80%

4,80%

4,60%

4,30%

4,20%

4,50%

Dolní Rakousko

9,20%

8,50%

6,90%

5,70%

5,20%

5,20%

5,40%

5,60%

5,20%

5,30%

5,90%

8,20%

Rakousko

8,30%

7,80%

6,70%

6,20%

5,60%

5,20%

5,10%

5,30%

5,20%

5,70%

6,20%

7,40%

Graf 22 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2007 10,0% 9,0% 8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 4,0% 3,0%





47

2.2.1.4 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2008 Nejnižší je míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2008. Trend křivek míry nezaměstnanosti je obdobný, jako v minulých letech. V tomto roce však dochází k celosvětové hospodářské krizi, v dalších letech tak již budeme patrně sledovat nárůst míry nezaměstnanosti.

Tabulka 17 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2008 Míra nezaměstnanosti v % 2008 Region březen

duben

květen

září

říjen

listopad

3,90%

3,90%

3,80%

4,10%

4,70%

4,00%

4,00%

4,00%

3,90%

4,00%

4,50%

4,70%

5,00%

5,20%

4,80%

4,90%

5,60%

8,30%

4,80%

4,90%

5,10%

5,10%

5,60%

6,30%

7,90%

červen

červenec

leden

únor

Vysočina

4,40%

4,30%

4,00%

3,60%

3,40%

3,50%

3,80%

Česká republika

4,60%

4,50%

4,20%

3,90%

3,80%

3,80%

Dolní Rakousko

8,20%

7,30%

5,90%

5,00%

4,70%

Rakousko

7,50%

6,80%

5,90%

5,80%

5,20%

srpen

prosinec

Graf 23 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2008 9,0% 8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 4,0% 3,0%





48

2.2.1.5 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2009 V roce 2009 již na křivkách míry nezaměstnanosti sledujeme jiné trendy, než tomu bylo v minulých letech. V případě Dolního Rakouska a Rakouska je trend křivek tvarem celkově podobný, jako v minulých letech, rozdíl je však v tom, že v letních měsících se nejnižší míra nezaměstnanosti již neodstává na tak nízkou úroveň, jako v minulých letech. Dramaticky však míra nezaměstnanosti stoupá vlivem hospodářské krize v České republice. Zde se tento vliv již na trh práce v plné míře projevil a míra nezaměstnanosti je poprvé za sledované období vyšší v Kraji Vysočina, než je úroveň nezaměstnanosti v celé České republice. V letních měsících je míra nezaměstnanosti dokonce vyšší než v Dolním Rakousku a Rakousku. Meziročně tak míra nezaměstnanosti vyskočila v Kraji Vysočina o 3% a v České republice potom o 2,6%. Tabulka č. 15 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2009 Míra nezaměstnanosti v % 2008 Region

leden

únor

březe n

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Vysočina

5,6%

6,1%

6,5%

6,3%

6,3%

6,4%

6,8%

7,0%

7,0%

6,9%

7,0%

7,7%

Česká republika

5,2%

5,6%

5,9%

6,0%

6,0%

6,1%

6,4%

6,5%

6,6%

6,5%

6,6%

7,1%

Dolní Rakousko

8,8%

9,0%

7,7%

6,6%

6,2%

6,2%

6,6%

6,7%

6,3%

6,3%

6,7%

9,3%

Rakousko

8,4%

8,4%

7,5%

7,3%

6,7%

6,4%

6,4%

6,6%

6,5%

6,8%

7,2%

8,7%


9,0%

8,0%

7,0%

6,0%

5,0%





49

2.2.1.6 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2010 V roce 2010 se trend křivek míry nezaměstnanosti v Kraji Vysočina a v České republice dostává do obdobného trendu jako je tomu v případě Dolního Rakouska a Rakouska. Trend poklesu a růstu nezaměstnanosti není tak prudký jako v Rakousku, ale shoda je v tom, že v letních měsících je míra nezaměstnanosti nejnižší. Celkově zůstává míra nezaměstnanosti meziročně prakticky stejná v Dolním Rakousku a Rakousku, v Kraji Vysočina a České republice však nezaměstnanost stále roste.

Tabulka 18 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2010 Míra nezaměstnanosti v % 2010 Region

Vysočina Česká republika Dolní Rakousko Rakousko

leden 8,40%

únor 8,50%

březen 8,10%

duben 7,20%

květen 6,70%

červen 6,50%

červenec 6,70%

srpen 6,70%

září 6,50%

říjen 6,60%

listopad 6,80%

prosinec 8,10%

7,60%

7,70%

7,50%

7,10%

6,70%

6,60%

6,70%

6,60%

6,60%

6,50%

6,60%

7,40%

9,80%

9,60%

7,80%

6,40%

6,00%

6,00%

6,20%

6,30%

5,80%

5,90%

6,40%

9,10%

9,00%

8,70%

7,40%

7,00%

6,30%

5,90%

5,80%

6,00%

5,90%

6,30%

6,70%

8,30%


9,0%

8,0%

7,0%

6,0%

5,0%





50

2.2.1.7 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2011 V roce 2011 se již vliv hospodářské krize umírňuje a zejména v případě Kraje Vysočina a České republiky míra nezaměstnanosti již meziročně klesá. Trendy křivek míry nezaměstnanosti v Dolním Rakousku a Rakousku zůstávají stejné. Patrné je, že v letních měsících je míra nezaměstnanosti Dolním Rakousku a Rakousku nižší než v Kraji Vysočina a České republice.

Tabulka 19 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2011 Míra nezaměstnanosti v % 2011 Region

Vysočina Česká republika Dolní Rakousko Rakousko

leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

8,40%

8,20%

7,70%

6,80%

6,30%

6,20%

6,50%

6,40%

6,20%

6,10%

6,30%

7,20%

7,60%

7,50%

7,20%

6,70%

6,40%

6,30%

6,40%

6,40%

6,30%

6,20%

6,30%

6,80%

9,30%

8,80%

7,10%

6,10%

5,60%

5,70%

6,00%

6,10%

5,70%

5,80%

6,40%

8,90%

8,50%

8,00%

7,00%

6,50%

6,10%

5,70%

5,70%

5,90%

5,90%

6,40%

6,90%

8,20%


9,0%

8,0%

7,0%

6,0%

5,0%





51

2.2.1.8 Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2012 V roce 2012 trh práce podobně jako celá ekonomika v České republice stagnuje. Míra nezaměstnanosti meziročně mírně stoupá. Vliv hospodářské krize je stále patrný. V Rakousku je situace podobná, jako v minulých letech.


únor

březen

duben

květen

červen

Vysočina

7,60%

7,60%

7,20%

6,60%

6,20%

6,10%

Česká republika

7,10%

7,20%

7,00%

6,60%

6,40%

Dolní Rakousko

9,40%

9,10%

7,50%

6,50%

Rakousko

8,60%

8,40%

7,10%

6,80%

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

6,30%

6,30%

6,30%

6,40%

6,70%

7,60%

6,40%

6,50%

6,50%

6,60%

6,70%

6,80%

7,40%

6,10%

6,10%

6,30%

6,40%

6,00%

6,20%

6,70%

9,20%

6,30%

5,90%

6,00%

6,20%

6,10%

6,70%

7,20%

8,60%


9,0%

8,0%

7,0%

6,0%

5,0%





52

2.2.1.9 Zhodnocení průběhu registrované míry nezaměstnanosti Vysočina, Dolní Rakousko Průběh míry nezaměstnanosti v Kraji Vysočina potažmo České republice v letech 2005 – 2012 lze hodnotit jako výrazně ovlivněný celosvětovou hospodářskou krizí, jak je patrné z grafu 28, která nastoupila v roce 2008, a její vliv se na trhu práce plně projevil v roce 2009. Do té doby byla nezaměstnanost v Kraji Vysočina a České republice na velmi nízké úrovni pod 5%. V Důsledku hospodářské krize se míra nezaměstnanosti dostala z této hodnoty na hodnotu okolo 7- 8%, kde stále zůstává. Vzhledem k hospodářské stagnaci v České republice lze usuzovat, že v roce 2013 zůstane míra nezaměstnanosti ještě na této úrovni. Situace by se v dalších letech však již měla pozvolna zlepšovat a míra nezaměstnanosti by měla klesat. Pokud se bude české ekonomice dařit, situace by se mohla v čase vrátit na úroveň let 2007 a 2008. Trend poklesu a růstu míry nezaměstnanosti vlivem sezonních prací není tak výrazný, jako je tomu v Rakousku. Dolní Rakousko a Rakousko má oproti Kraji Vysočina a České republice průběh míry nezaměstnanosti v čase velmi podobný. Situace se v průběhu let 2005 – 2013 prakticky nezměnila. Vliv hospodářské krize byl patrný ve větší míře pouze v roce 2009 v letních měsících, kdy byla míra nezaměstnanosti vyšší než v jiných letech. Poté se však v dalších letech situace dostává opět do normálu a sledujeme setrvalý trend. Lze tedy konstatovat, že trh práce v Dolním Rakousku a Rakousku je proti vlivům hospodářské recese poměrně odolný. Nejvýraznějším specifikem je pokles a růst míry nezaměstnanosti vlivem sezonních prací. Lze očekávat, že situace na trhu práce a průběh míry nezaměstnanosti bude mít podobný trend a vývoj v dalších letech, jako tomu bylo ve sledovaném období 2005 – 2012.

53

leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad

Graf 28 – Vývoj míry nezaměstnanosti v období od ledna 2005 do prosince 2012 11,0%

10,0%

9,0%

8,0%

7,0%

6,0%

5,0%

4,0%

3,0%

2005

Vysočina 2006

Česká republika 2007

Dolní Rakousko 2008 2009

Rakousko

54 2010

Lineární (Vysočina)

2011 2012

Lineární (Dolní Rakousko)

2.2.2 Průběh podílu a srovnání nezaměstnaných osob – Vysočina-ČR, Dolní Rakousko-Rakousko v letech 2005-2013 Tabulky č. 19 až 26 obsahují data o počtu nezaměstnaných osob ve sledovaných regionech v letech 2005 – 2013. Grafy č. 28 až 43 potom vykreslují průběh počtu nezaměstnaných osob v jednotlivých letech. Obecně lze konstatovat, že trend počtu nezaměstnaných osob na trzích práce sledovaných regionů logicky kopíruje trend míry nezaměstnanosti. V České republice se počet nezaměstnaných osob pohybuje v rozmezí 300 tisíc až 580 tisíc. V Rakousku je tento interval 180 tisíc až 320 tisíc. Absolutně je větší počet nezaměstnaných v České republice, což zřejmě souvisí s celkově nižším počtem obyvatel v Rakousku oproti České republice. Trend vývoje počtu nezaměstnaných je ovlivněn stejnými faktory, jako je tomu v případě míry nezaměstnanosti. V České republice je tedy počet nezaměstnaných citlivý na kondici ekonomiky a celosvětové hospodářské faktory. Toto je patrné zejména v roce 2009, kdy se počet nezaměstnaných zvyšuje vlivem dopadů celosvětové hospodářské krize. Do roku 2009 naopak počet nezaměstnaných spíše klesal. Po roce 2009 se situace stabilizovala a počet nezaměstnaných začal opět mírně klesat. V roce 2012 je možné pozorovat mírný nárůst související se setrvalou stagnací ekonomiky. V případě Rakouska je hlavním faktorem ovlivňujícím počet nezaměstnaných sezonní výkyv v poptávce po pracovní síle. Jinak se v průběhu let 2005 – 2012 počet nezaměstnaných nijak dramaticky neliší. O něco méně se do počtu nezaměstnaných v Rakousku promítá vliv hospodářské krize. Ve srovnání s výší počtu nezaměstnaných mezistátně, je možné pozorovat rozdíl mezi regiony Krajem Vysočina a Dolním Rakouskem. Zde je vyšší počet nezaměstnaných v Dolním Rakousku, kde se interval pohybuje od 28 tisíc do 60 tisíc. Oproti tomu v Kraji Vysočina je tento interval od 13 tisíc do 31 tisíc. Trend je stejný jako v případě celorepublikového počtu nezaměstnaných. V Dolním Rakousku je však ještě o něco silnější vliv sezonních prací na počet nezaměstnaných. V případě Kraje Vysočina jsou faktory ovlivňující počet nezaměstnaných stejné, jako na celostátní úrovni. Do budoucna lze tedy předpokládat, že se situace bude vyvíjet ve stejném trendu, jako to bylo možno pozorovat ve zkoumaných letech.

55

2.2.2.1 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2005 Tabulka 21 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2005 Nezaměstnané osoby v roce 2005 Region Vysočina

leden

únor

březen

duben

květen

červen

červen

25768

25204

24216

22 095

21106

20789

20789

Česká republika

561662

555046

540456

512557

494576

489744

489744

Dolní Rakousko

56424

55860

47525

37359

35101

34887

34887

316017

309958

272634

245809

223352

211310

211310

Rakousko

červenec Vysočina

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

prosinec

21469

21798

21889

21187

21414

22814

22814

Česká republika

500325

505254

503396

491878

490779

510416

510416

Dolní Rakousko

36222

37991

36291

36972

40718

55846

55846

210895

219277

220464

237582

257270

307282

307282

Rakousko

Graf 29 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2005 600 000 550 000 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000

Česká republika

56

Rakousko

Graf 30 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2005 60 000 55 000 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000

Kraj Vysočina

Dolní Rakousko

2.2.2.2 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2006 Jak je patrné z grafu č. 31, v roce 2006 je vývoj počtu nezaměstnaných osob ve všech sledovaných regionech velmi podobný jako v roce 2005. Trendy křivek jsou téměř shodné. Z převážné části však vývoj počtu nezaměstnaných osob ve všech sledovaných regionech nepatrně klesnul, výjimku tvoří Dolní Rakousko, ve kterém v lednu 2006 stoupnul počet nezaměstnaných osob o řádově 4 tis. Meziroční porovnání vývoje počtu nezaměstnaných osob České republiky a Rakouska je opět velmi podobný. Tabulka 22 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2006 Nezaměstnané osoby v roce 2006

Region leden Vysočina

únor

březen

duben

květen

červen

24227

23975

23211

20922

19583

19027

Česká republika

531235

528154

514759

486163

463042

451106

Dolní Rakousko

59559

56599

46821

35834

32678

32171

326747

311694

271557

232458

211850

196368

Rakousko

červenec Vysočina

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

19710

19869

19677

18965

18835

20060

Česká republika

458270

458729

454182

439788

432573

448545

Dolní Rakousko

34315

35022

32401

32464

35378

50175

196699

200802

196448

214606

231746

279109

Rakousko

57


Česká republika

Rakousko

Graf 32 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2006 65 000 60 000 55 000 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000

Kraj Vysočina

58

Dolní Rakousko

2.2.2.3 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2007 V České republice došlo během roku 2007 k výraznému snížení počtu nezaměstnaných osob, kdy na začátku roku počet nezaměstnaných osob překračoval hranici 470 tis. Ke konci roku 2007 byla atakována spodní hranice 350 tis. Na rozdíl od Rakouska, kde vývoj téměř kopíroval minulá léta, s tím že vývoj počtu nezaměstnaných osob nadále meziročně klesá. V případě Dolního Rakouska je pokles jen mírný, místy žádný. Tabulka 23 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2007 Nezaměstnané osoby v roce 2007 Region leden Vysočina

únor

březen

duben

květen

červen

21248

20620

19241

17559

16535

16034

Česká republika

465458

454737

430474

402932

382599

370791

Dolní Rakousko

53354

49393

39883

33051

30356

30402

295250

276652

237715

219375

197796

183644

Rakousko

červenec Vysočina

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

16557

16502

16217

15397

15142

16202

Česká republika

376608

372759

364978

348842

341438

354878

Dolní Rakousko

32608

33673

30871

31456

34727

48556

185420

191226

186147

204840

223610

265306

Rakousko

Graf 33 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2007 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000

Česká republika

59

Rakousko

Graf 34 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2007 60 000

50 000

40 000 30 000

20 000

10 000

0

Kraj Vysočina

Dolní Rakousko

2.2.2.4 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2008 V roce 2008 byl nejnižší počet nezaměstnaných ve sledovaném období. V Rakousku klesl počet nezaměstnaných, přibližně v polovině roku, pod 300 tis. Po té dochází ke zvratu a trend počtu nezaměstnaných osob ke konci roku překonává 350 tis. Česká republika potažmo Kraj Vysočina doslova kopíruje křivky loňského roku, jen absolutní hodnoty jsou nepatrně nižší nebo stejné vyjma posledního měsíce v roce, kdy se už zřejmě začíná projevovat celosvětová hospodářská krize. Tabulka 24 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2008 Nezaměstnané osoby v roce 2005 Region leden Vysočina

únor

březen

duben

květen

červen

25768

25204

24216

22 095

21106

20789

Česká republika

561662

555046

540456

512557

494576

489744

Dolní Rakousko

56424

55860

47525

37359

35101

34887

316017

309958

272634

245809

223352

211310

Rakousko

červenec Vysočina

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

21469

21798

21889

21187

21414

22814

Česká republika

500325

505254

503396

491878

490779

510416

Dolní Rakousko

36222

37991

36291

36972

40718

55846

210895

219277

220464

237582

257270

307282

Rakousko

60

Graf 35 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2008 400 000

350 000

300 000

250 000

200 000

150 000

100 000

Česká republika

Rakousko

Graf 36 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2008 60 000

50 000

40 000

30 000

20 000

10 000

0

Kraj Vysočina

Dolní Rakousko

61

2.2.2.5 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2009 Ve vývoji počtu nezaměstnaných osob v České republice i v Kraji Vysočina v roce 2009 sledujeme opačné trendy, než tomu bylo v minulých letech. Nárůst nezaměstnaných osob byl přibližně 33% vlivem hospodářské krize. V případě Dolního Rakouska a Rakouska je trend křivek tvarem celkově podobný, jako v minulých letech, rozdíl je však v tom, že v letních měsících se nejnižší počet nezaměstnaných osob již neodstává na tak nízkou úroveň, jako v minulých letech. Tabulka 25 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob ve sledovaných regionech v roce 2009 Nezaměstnané osoby v roce 2009 Region leden

únor

březen

duben

květen

červen

červen

Vysočina

20932

22956

24065

23569

23330

23698

23698

Česká republika

398061

428848

448912

456726

457561

463555

463555

Dolní Rakousko

53375

54066

46436

39823

37552

37910

37910

Rakousko

301529

301695

271127

258240

239777

229603

229603

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

prosinec

Vysočina

25167

25762

25870

25523

26318

28566

28566

Česká republika

485319

493751

500812

498760

508909

539136

539136

Dolní Rakousko

40784

41374

38812

38483

40627

56241

56241

Rakousko

232387

238803

234505

245523

257745

312771

312771

Graf 37 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2009 550 000 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000

Česká republika

62

Rakousko

Graf 38 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2009 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

Kraj Vysočina

Dolní Rakousko

2.2.2.6 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2010 V roce 2010 se trend křivek počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v České republice dostává do obdobného trendu jako je tomu v případě Dolního Rakouska a Rakouska. Trend poklesu a růstu nezaměstnanosti není tak prudký jako v Rakousku, ale shoda je v tom, že v letních měsících je počet nezaměstnaných osob nejnižší. Celkově zůstává počet nezaměstnaných osob meziročně prakticky stejný v Dolním Rakousku a Rakousku, v Kraji Vysočina a České republice však počet nezaměstnaných osob stále roste. Tabulka 26 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2010 Nezaměstnané osoby v roce 2010 Region leden Vysočina

únor

březen

duben

květen

červen

30876

31194

30096

27030

24979

24133

Česká republika

574226

583135

572824

540128

514779

500500

Dolní Rakousko

58806

57242

46861

38867

36225

36248

323651

312906

266320

249679

227089

212753

Rakousko

červenec Vysočina

září

srpen

říjen

listopad

prosinec

24494

24326

24046

24084

24825

29410

Česká republika

505284

501494

500481

495161

506640

561551

Dolní Rakousko

38109

38820

35785

35889

39006

55523

211659

218398

214167

226137

244346

302279

Rakousko

63

Graf 39 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2010 650 000 600 000 550 000 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000

Česká republika

Rakousko

Graf 40 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2010 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

Kraj Vysočina

Dolní Rakousko

64

2.2.2.7 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2011 V roce 2011 se již vývoj počtu nezaměstnaných osob snižuje vlivem ústupu hospodářské krize. Trendy křivek vývoje počtu nezaměstnaných osob v Dolním Rakousku a Rakousku zůstávají přibližně stejné. Je patrné, že na vývoj počtu nezaměstnaných osob v Rakousku neměla světová hospodářská krize tak výrazný vliv jako tomu bylo v České republice. Tabulka 27 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2011 Nezaměstnané osoby v roce 2011 Region

únor

leden Vysočina

březen

duben

květen

červen

30205

29725

28273

24834

23003

22386

Česká republika

571863

566896

547762

513842

489956

478775

Dolní Rakousko

56176

52939

43213

36916

34502

35046

309584

292258

252587

236304

221369

207944

Rakousko

červenec Vysočina

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

23188

23040

22419

22243

22862

25605

Česká republika

485584

481535

475115

470618

476404

508451

Dolní Rakousko

37193

38367

35372

36214

39787

54652

209743

219247

218207

235006

253422

304753

Rakousko


Česká republika

65

Rakousko

Graf 42 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2011 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

Kraj Vysočina

Dolní Rakousko

2.2.2.8 Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2012 V roce 2012 počet nezaměstnaných osob meziročně mírně stoupá. Vliv světové hospodářské krize je stále patrný. V Rakousku je situace podobná, jako v minulých letech. Tabulka 28 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2012 Nezaměstnané osoby v roce 2012 Region

únor

leden Vysočina

březen

duben

květen

červen

27055

27275

25847

23475

22139

21609

Česká republika

534089

541685

525180

497322

482099

474586

Dolní Rakousko

57580

55911

46360

40127

37725

37889

318027

310064

263774

251823

231077

220070

Rakousko

červenec Vysočina

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

22260

22328

22508

22528

23650

26963

Česká republika

485597

486693

493185

496762

508498

545311

Dolní Rakousko

40532

40830

38057

38967

42322

57235

227869

232661

229025

249912

270436

322981

Rakousko

66


Česká republika

Rakousko

Graf 44 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2012 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

Kraj Vysočina

Dolní Rakousko

67

2.2.2.9 Souhrn průběhu počtu nezaměstnaných v letech 2005-2012 V tabulce č. 27 je možné pozorovat průměrný počet nezaměstnaných na trzích práce v letech 20052012. Grafy č. 45 a 46 nám potom vykreslují průběh křivek počtu nezaměstnaných. Ve srovnání regionů Kraje Vysočina a Dolního Rakouska je zřejmé, že jsou si křivky velmi podobné, snad s jediným rozdílem na konci sledovaného období počet nezaměstnaných v Kraji Vysočina klesá, kdežto v Dolním Rakousku stoupá. Jinak se od sebe křivky liší pouze úrovní hladiny počtu nezaměstnaných. V obou regionech je patrný trend poklesu počtu nezaměstnaných do roku 2008 a následný prudký růst v důsledku hospodářské krize. Podobně je tomu i v mezistátním srovnání České republiky s Rakouskem. Zde je však velmi výrazný rozdíl ve vlivu hospodářské krize na počet nezaměstnaných v roce 2009 v České republice. V případě Rakouska křivka zdaleka tolik nezakolísala. Tabulka 29 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech roční průměr 2005-2012 Nezaměstnané osoby v roce 2005-2012

Region 2005 Vysočina

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

22479

20672

17271

15104

24646

26624

24815

23970

Česká republika

513007

472212

388875

324465

473363

529684

505672

505917

Dolní Rakousko

42600

40285

37361

35174

43790

43115

41698

44461

252654

239174

222248

212253

260309

250782

246702

260643

Rakousko

Graf 45 - Průběh a srovnání nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku 2005-2012 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 2005

2006

2007

2008

Nezaměstnané osoby Kraj Vysočina

2009

2010

2011

Nezaměstnané osoby Dolní Rakousko

68

2012

Graf 46 - Průběh a srovnání nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku 2005-2012 600 000

500 000

400 000

300 000

200 000

100 000 2005

2006

2007

2008

Nezaměstnané osoby Česká republika

69

2009

2010

2011

Nezaměstnané osoby Rakousko

2012

2.2.3 Porovnání a popis metodik výpočtu nezaměstnanosti v České republice a Rakousku 2.2.3.1 Metodika výpočtu nezaměstnanosti v České republice Ukazatel nezaměstnanosti „Podíl nezaměstnaných osob“ vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel v daném věku. Započítává i nepracující lidi, kteří nejsou registrováni na úřadu práce. V případě výpočtu mezinárodní míry nezaměstnanosti si EUROSTAT – statistický centrální úřad Evropské unie - bere za základ data z dotazníků ČSÚ (Český statistický úřad), přičemž podobně jako v Rakousku jsou podkladem pro toto statistické šetření směrnice ILO (international labour organisation). Mezi nezaměstnané jsou podle EUROSTATU (ILO) řazeny osoby, které během porovnávaného týdnu nebyly výdělečně činné, hledají aktivně práci a jsou okamžitě schopni začít vykonávat práci v časovém horizontu dvou týdnů. Za výdělečně činné jsou podle EUROSTATU považovány osoby, které v porovnávaném týdnu pracovaly min. 1 hodinu, nebo které sice kvůli dovolené, nemoci, apod. zrovna nepracovaly, ale jsou jinak výdělečně činné. V tomto počtu jsou tedy zahrnuti např. i podnikatelé a osoby pracující na částečný pracovní úvazek, které nebyly započítány do počtu osob vykonávající závislou činnost podle údajů z "Hlavního svazu“. Míra nezaměstnanosti je tedy vypočítána jako podíl takto zjištěných osob bez práce v poměru ke všem výdělečně činným osobám (osoby bez práce plus OSVČ plus osoby vykonávající závislou činnost.

2.2.3.2 Metodika výpočtu nezaměstnanosti v Rakousku Při celorepublikovém výpočtu míry nezaměstnanosti (ALQ) se stav nezaměstnaných (AL) poměřuje ve vztahu k potenciálu práceschopných osob (AKP). Potenciál pracovních sil se skládá z nezaměstnaných osob a z osob vykonávajících závislou činnost podle Hlavního svazu poskytovatelů sociálního pojištění v Rakousku. Pro výpočet mezinárodní míry nezaměstnanosti si EUROSTAT – statistický centrální úřad Evropské unie bere za základ data z dotazníků Mikrozensus, což je Statistický výzkum pracovních sil od Statistického úřadu Rakouska. Podkladem pro toto šetření jsou směrnice ILO (international labour organisation). Mezi nezaměstnané jsou podle EUROSTATU (ILO) řazeny osoby, které během porovnávaného týdnu nebyly výdělečně činné, hledají aktivně práci a jsou okamžitě schopni začít vykonávat práci v časovém horizontu dvou týdnů.

70

Za výdělečně činné jsou podle EUROSTATU považovány osoby, které v porovnávaném týdnu pracovaly min. 1 hodinu, nebo které sice kvůli dovolené, nemoci, apod. zrovna nepracovaly, ale jsou jinak výdělečně činné. V tomto počtu jsou tedy zahrnuti např. i podnikatelé a osoby pracující na částečný pracovní úvazek, které nebyly započítány do počtu osob vykonávající závislou činnost podle údajů z "Hlavního svazu“. Míra nezaměstnanosti je tedy vypočítána jako podíl takto zjištěných osob bez práce v poměru ke všem výdělečně činným osobám (osoby bez práce plus OSVČ plus osoby vykonávající závislou činnost). Údaje z registru AMS (rakouský pracovní úřad) jsou používány pouze jako korekční faktor. Z těchto důvodů je mezinárodní míra nezaměstnanosti vždy nižší než registrovaná míra nezaměstnanosti. Je třeba kromě toho brát v úvahu, že EUROSTAT kvóty reviduje často dodatečně a čísla se tedy mohou v průběhu doby měnit.

2.2.3.3 Hlavní rozdíly v metodice výpočtu nezaměstnanosti Metodika výpočtu nezaměstnaných se zdá být přesnější v Rakousku než v České republice, vzhledem ke zdroji dat o práceschopném obyvatelstvu, kterým je Svaz poskytovatelů sociálního pojištění v Rakousku, kde musejí být všichni občané registrováni. Naproti tomu v České republice je potenciál práce schopného obyvatelstva vypočítáván ze všech osob v produktivním věku a to i těch, kteří nejsou registrováni na Úřadě práce. Přesto však rozdíl či statistická chyba nebude natolik diametrální, aby nebylo možné počet nezaměstnaných vzájemně porovnávat. V případě výpočtu mezinárodní míry nezaměstnanosti dle EUROSTATU jsou již zdroje dat zcela porovnatelné, jelikož v případě obou porovnávaných zemí se vychází z údajů národních statistických úřadů a metodika se řídí stejnou mezinárodní směrnicí ILO.

71

2.2.4 Porovnání

registrované

míry

nezaměstnanosti

a

nezaměstnanosti v mezinárodním srovnání 2.2.4.1 Mezinárodní srovnání míry nezaměstnanosti Česká republika V české republice se od 1. 1. 2013 pro výpočet výše nezaměstnanosti používá tzv. „podíl nezaměstnaných osob“ (PNO). Níže je vyjádřen vzorec pro výpočet této hodnoty. Vzorec 1 – Výpočet podílu nezaměstnaných osob (PNO)

Mezi dosažitelné uchazeče jsou řazeni ti evidovaní nezaměstnaní, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa a nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené. Mezinárodní míra nezaměstnanosti je potom vyjádřena tímto vztahem: Vzorec 2 - Výpočet mezinárodní míry nezaměstnanosti

Nezaměstnaní jsou osoby, které nejsou výdělečně činné, v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou do dvou týdnů schopni nastoupit do práce. Výdělečně činné osoby jsou osoby vykonávající závislou činnost, osoby samostatně výdělečně činné, osoby pracující na zkrácený pracovní úvazek a spolupracující osoby. Vztah používaný pro výpočet mezinárodní míry nezaměstnanosti se používá, jak v České republice, tak v Rakousku. V části popisující výpočet míry nezaměstnanosti v Rakousku, již tedy není tento vztah třeba uvádět.

2.2.4.2 Mezinárodní srovnání míry nezaměstnanosti Rakousko V Rakousku je pro výpočet míry nezaměstnanosti používán tento vztah: Vzorec 3 - Výpočet míry nezaměstnanosti v Rakousku

72

Potenciál pracovních sil je stav nezaměstnaných osob a osob vykonávajících závislou činnost podle Hlavního svazu poskytovatelů sociálního pojištění v Rakousku. Jistou nevýhodou výpočtu míry nezaměstnanosti podle tohoto vztahu je fakt, že Hlavní svaz poskytovatelů sociálního pojištění v Rakousku započítává zaměstnanecké poměry i nezaměstnané osoby. Tím může dojít k možnému zdvojení. Evidovány jsou zde i osoby s pracovními smlouvami na dohodu o provedení práce, ale nejsou v tom obsaženy osoby samostatně výdělečně činné a osoby pracující na zkrácený pracovní úvazek, či spolupracující osoby.

2.2.4.3 Porovnání mezinárodní míry nezaměstnanosti Vzhledem k rozdílnému výpočtu míry nezaměstnanosti na národní úrovni je vhodné vzájemně porovnat hodnoty národní a mezinárodní míry nezaměstnanosti. Hodnoty v tabulkách č. 28 a 29 vyjadřují hodnoty míry nezaměstnanosti za oba státy vypočtené, jak národní souvztažností, tak mezinárodní. Z grafu č. 46 a 47 lze rozdíly velmi dobře porovnat. Lze tedy konstatovat, že roční podíl nezaměstnaných osob a roční mezinárodní míra nezaměstnanosti se v České republice liší jen velmi málo. Rozdíl je pouze 0,1%. Pokud tedy pomineme lednové srovnání, kde je rozdíl o něco vyšší. Může to však být tím, že je údaj vyjádřen pouze ke konkrétnímu měsíci, nikoli v porovnání za celý rok. Zcela odlišná je však situace v případě Rakouska, kdy je rozdíl roční registrované míry nezaměstnanosti a roční mezinárodní míry nezaměstnanosti velmi vysoký, okolo 2,5%. Způsob výpočtu na národní úrovni se ve srovnání se způsobem mezinárodním opravdu velmi liší.

Tabulka 30 - Registrovaná míra nezaměstnanosti v ČR a mezinárodní míra nezaměstnanosti v ČR Česká republika

2011

Podíl nezaměstnaných osob v ČR Mezinárodní míra nezaměstnanosti v ČR

2012 6,7% 6,8%

leden 2013 6,8% 6,9%

8,0% 7,1%

Tabulka 31 - Registrovaná míra nezaměstnanosti v Rakousku a mezinárodní míra nezaměstnanosti v Rakousku Rakousko

2011

Registrovaná míra nezaměstnanosti v Rakousku Mezinárodní míra nezaměstnanosti v Rakousku

2012 6,7% 4,2%

73

leden 2013 7,0% 4,3%

9,0% 4,8%

Graf 47 - Registrovaná míra nezaměstnanosti v ČR a mezinárodní míra nezaměstnanosti v ČR 9,0%

8,0%

7,0%

6,0% 2011

2012

Registrovaná míra nezaměstnanosti v ČR

leden 2013 Mezinárodní míra nezaměstnanosti v ČR

Graf 48 - Registrovaná míra nezaměstnanosti v Rakousku a mezinárodní míra nezaměstnanosti v Rakousku 10,0% 9,0% 8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 4,0% 3,0% 2011

2012 Registrovaná míra nezaměstnanosti v Rakousu Mezinárodní míra nezaměstnanosti v Rakousku

74

leden 2013

2.2.5 Vývoj pohybu volných pracovních míst a počtu uchazečů o zaměstnání v České republice a Rakousku Vývoj pohybu počtu uchazečů o zaměstnání je možno sledovat z tabulky č. 32 a grafu č. 49. Z údajů je zřejmé, že celková hladina nezaměstnaných je v České republice oproti Rakousku vyšší. V tomto hraje roli celkově vyšší počet obyvatel České republiky, než má Rakousko. Výraznější je v případě České republiky i křivka vývoje počtu uchazečů na trhu práce. Zřejmý je výrazný pokles počtu uchazečů od roku 2005 do roku 2008, potom strmý nárůst až nad původní hladinu roku 2005 a následné jisté zklidnění pokračující až do roku 2012. To v Rakousku sledujeme o mnoho pozvolnější pokles počtu uchazečů ve stejném období, tedy od roku 2005 do roku 2008, následuje také výraznější růst, ale poté je trend už poměrně plochý a jedná se o víceméně setrvalý stav s mírnou růstovou tendencí v roce 2012. Bohužel vzhledem k absenci dat o počtu volných míst v České republice, není možno provést porovnání vývoje počtu uchazečů s vývojem počtu volných míst. Bude tak učiněno pouze v případě Rakouska. Zde je patrný poměrně výrazný nárůst počtu volných míst v období od roku 2005 do roku 2008, což odpovídá tehdejší dobré kondici v hospodářství a poté je možno sledovat výrazný pokles v období mezi roky 2008 a 2009. Následuje opět růst až do roku 2011 a poté mírný pokles do roku 2012. Cykly se se tedy v celém sledovaném období opakovaly. Pokud tedy porovnáme křivky vývoje počtu uchazečů a počtu volných míst ve sledovaném období, je možno konstatovat, že křivky mají lehce protichůdný charakter. Když klesá počet uchazečů, roste počet volných míst, což odpovídá vývoji v ekonomice, kdy v období konjunktury klesá počet nezaměstnaných a stoupá počet volných pozic s tím, že poptávka po volné pracovní síle již nutně nemusí být uspokojena například vzhledem k nedostatku poptávaných odborností na trhu práce.

Tabulka 32 - Vývoj počtu uchazečů v České republice a Rakousku 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Uchazeči o zaměstnání Rakousko

252 654

239 174

222 248

212 253

260 309

250 782

246 702

260 643

Uchazeči o zaměstnání Česká republika

513 007

472 212

388 875

324 465

473 363

529 684

505 567

505 917

75

Graf 49 - Vývoj počtu uchazečů v České republice a Rakousku 600 000

500 000

400 000

300 000

200 000

100 000 2005

2006

2007

2008

Rakousko

2009

2010

2011

2012

Česká republika

Tabulka 33 - Vývoj počtu volných míst v České republice a Rakousku Volná pracovní místa Rakousko

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

26 209

32 912

38 214

37 498

27 165

31 009

32 310

29 422

Volná pracovní místa Česká republika Poznámka: Údaje po počtu volných míst za Českou republiku nebyly v době zpracování analýzy k dispozici

Graf 50 - Vývoj počtu volných míst v Rakousku 40 000

35 000

30 000

25 000

20 000 2005

2006

2007

2008 Rakousko

76

2009

2010

2011

2012

2.2.6 Vývoj pohybu volných pracovních míst a počtu uchazečů o zaměstnání v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku Pokud budeme porovnávat křivky vývoje počtu uchazečů v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku, na první pohled je patrné, že hladina počtu uchazečů je mnohem vyšší v Dolním Rakousku. Je to dáno vyšším počtem obyvatel Dolního Rakouska ve srovnání s Krajem Vysočina. Samotné křivky mají zcela stejný tvar a trend od roku 2005 do roku 2009. Faktory, které to způsobují, jsou stejné jako na úrovni národní. Tedy výrazný pokles počtu uchazečů v období, kdy se ekonomikám dařilo a následný výrazný nárůst s nastupující hospodářskou krizí. Poté se křivka v Dolním Rakousku v roce 2010 již stabilizuje a dochází již k mírnému poklesu, kdežto v Kraji Vysočina je trend ještě rostoucí. Po roce 2010 je možné v Kraji Vysočina sledovat již pokles počtu uchazečů, zatímco v Dolním Rakousku je od roku 2011 do roku 2012 patrný rostoucí trend. V porovnání s křivkami počtu volných míst je třeba zmínit, že za Českou republiku byly k dispozici údaje až za roky 2010 až 2012. Z křivky počtu volných míst v Dolním Rakousku je patrný proměnlivý trend v letech 2005 až 2008 oscilující okolo stejné hladiny a poté je zřejmý velmi výrazný pokles mezi roky 2008 a 2009. V roce 2010 následuje uklidnění a mírný nárůst do roku 2011, který je vystřídán opět výraznějším poklesem do roku 2012. V České republice je možno sledovat vývoj až v rozmezí let 2010 a 2012, kde je patrný stejný trend, jako v případě Dolního Rakouska, tedy mírný nárůst mezi roky 2010 a 2011 a vystřídání poklesem v roce 2012. Ve srovnání křivek počtu uchazečů a počtu volných míst je v Dolním Rakousku patrná jistá nezávislost křivek v letech 2005 až 2008. Mezi lety 2008 a 2009, však již následuje propad počtu volných míst, který odpovídá nárůstu počtu uchazečů v důsledku hospodářské krize. Následuje zklidnění a další vývoj odpovídá již vzájemnému vztahu křivek, tedy růst počtu uchazečů a úbytek počtu volných pozic. V Kraji Vysočina je trend méně výrazný v případě obou křivek, které zaznamenávají mírný pokles.

Tabulka č. Vývoj počtu uchazečů v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Uchazeči o zaměstnání Dolní Rakousko

42 600

40 285

37 361

35 174

43 790

43 115

41 698

44 461

Uchazeči o zaměstnání Kraj Vysočina

22 479

20 672

17 271

15 104

24 646

26 624

24 815

23 970

77

Graf č. Vývoj počtu uchazečů v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 2005

2006

2007

2008

2009

Kraj Vysočina

2010

2011

2012

Dolní Rakousko

Tabulka č. Vývoj počtu volných míst v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku 2005 Volná pracovní místa Dolní Rakousko

5 199

2006

2007

5 940

5 392

2008 5 946

2009 3 846

Volná pracovní místa Kraj Vysočina

2010

2011

2012

3 911

4 113

3 451

992

1 190

978

Graf č. Vývoj počtu volných míst v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2005

2006

2007

2008

Kraj Vysočina

78

2009

2010

Dolní Rakousko

2011

2012

2.2.7 Porovnání a popis aktivní politiky zaměstnanosti Česká republika a Rakousko 2.2.7.1 Aktivní politika zaměstnanosti Česká republika Konkrétní činnost aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) v České republice se v roce 2012 opírala o znění „Normativní instrukce č. 1/2012 - Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2012“ Hlavní cíle APZ v roce 2012: zapojení rizikových skupin uchazečů do procesu zaměstnanosti, tedy: a) zvýšení míry zaměstnanosti žen věkové skupiny 20 – 64 let na 65 % b) zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků 55 – 64 let na 55 % c) snížení míry nezaměstnanosti mladých osob věkové skupiny 15 – 24 let o třetinu proti roku 2010 d) snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací o čtvrtinu proti roku 2010 Nástroje APZ, které v roce 2012 vedly k plnění uvedených cílů:  veřejně prospěšné práce - krátkodobé zaměstnání pro těžce umístitelné uchazeče  rekvalifikace - pro absolventy škol a osoby nad 55 let věku  zvolené rekvalifikace - pro uchazeče a zájemce o zaměstnání – specifické podmínky (bez zvýšené podpory, spoluúčast, …)  společensky účelná pracovní místa zřízená - příspěvek na prostředky ke zřízení pracovního místa  společensky účelná pracovní místa vyhrazená - příspěvek na mzdové náklady  společensky účelná pracovní místa pro SVČ - příspěvek pro budoucí podnikatele  chráněná pracovní místa - příspěvek na zřízení  chráněná pracovní místa - příspěvek na provoz  veřejná služba - určena především pro uchazeče, kteří byli v evidenci úřadu práce déle než jeden rok

2.2.7.2 Aktivní politika zaměstnanosti Rakousko Cíle aktivní politiky trhu práce v roce 2012 byly směřovány v duchu hesla „Předkládáme včasné nabídky, abychom působili proti dlouhodobé nezaměstnanosti popřípadě trvalému vyloučení z pracovního života“.

79

Cíly aktivní politiky zaměstnanosti jsou:    

získání práce pro starší osoby ve věku 45-50 let v horizontu do 6 měsíců nezaměstnanosti získání práce pro mladé osoby do 25 let věku dříve než do 6 měsíců nezaměstnanosti trvalé získání práce pro osoby pro osoby sociálně vyloučené z trhu práce získání pracovního místa pro osoby prošlé rekvalifikačními kurzy do 3 měsíců od ukončení kurzu

Mezi konkrétní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří:  zajištění rekvalifikačních kurzů a školení  specializované rekvalifikační kurzy pro ženy v řemeslných a technických oborech  asistence úřadu práce přímo na trhu práce

2.2.7.3 Porovnání aktivní politiky zaměstnanosti Česká republika-Rakousko Co se týče cílů aktivní politiky zaměstnanosti lze konstatovat, že se obě sledované země soustřeďují na stejné cílové skupiny nezaměstnaných. Mezi tyto patří zejména nezaměstnané starší osoby okolo 50 let věku, dále naopak mladí lidé po ukončení vzdělání bez potřebné praxe. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou si také velmi podobné a dá se říci, že se liší pouze rozsahem poskytovaných služeb, které jsou, jak se zdá v České republice o něco bohatší než v případě Rakouska. Nicméně Rakousko těží oproti České republice z kvalitnější standardizované infrastruktury školících a rekvalifikačních kurzů, které jsou pořádány odbornými specializovanými institucemi pod záštitou Hospodářské komory.

80

2.2.8 Využívání Evropského sociálního fondu v České republice a Rakousku Evropský sociální fond, jakožto jeden ze tří strukturálních fondů Evropské unie je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti. „Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Objem finančních prostředků z ESF pro ČR na programovací období 2007-2013 činí 3,8 mld. Eur. Na programové období 2004-2006 bylo pro ČR přiděleno 456,98 mil. Eur.“3 Cíle Evropského sociálního fondu:  Pomoc nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce  Rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trh práce  Sociální začleňování, pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce  Celoživotní vzdělávání  Rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly  Zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání  Zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce  Boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce4

2.2.8.1 Využití Evropského sociálního fondu v České republice V současné době se v České republice nacházíme na konci programovacího období 2007-2013. Operační programy prostřednictvím, ve kterých je možno v tomto období čerpat finanční prostředky na realizaci cílů Evropského sociálního fondu v České republice jsou:  OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ)  OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK)  OP Praha – Adaptabilita (OPPA) Financování projektů při čerpání dotací je nastaveno v poměru 15% z národních prostředků a 85% z prostředků Evropského sociálního fondu.

3 4

Zdroj www.esfcr.cz Zdroj www.esfcr.cz

81

Příklady podporovaných projektů: Z Evropského sociálního fondu (ESF) jsou podporovány projekty neinvestičního charakteru, jako např.:

 rekvalifikace nezaměstnaných,  speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel,  tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance,  podpora začínajícím OSVČ,  rozvoj institucí služeb zaměstnanosti,  rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání,  zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele,  zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky,  zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia,  stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru a další.5 Řídícími orgány zodpovědnými za jednotlivé operační programy jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí pro Operační program lidské zdroje a zaměstnanost, dále Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pro Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Magistrát hlavního města Praha pro Operační program Praha – Adaptabilita. V České republice Ministerstvo práce a sociálních věcí realizuje prostřednictvím Úřadů práce projekty na národní a regionální úrovni. Jedná se o tzv. NIP (národní individuální projekty) a RIP (regionální individuální projekty). Mezi konkrétní projekty spadající pod NIP a RIP, které jsou realizovány v Kraji Vysočina je možno jmenovat tyto:  Odrazový můstek – jedná se o projekt na podporu dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů  Mladá šance – jedná se o projekt pro absolventy do 30 let věku bez praxe, kteří v rámci projektu mohou nastoupit stáž ve firmách. Firma na stážistu může čerpat dotaci po dobu 7 měsíců.  Prevence – změna včas – jedná se o projekt zaměřený na krátkodobě nezaměstnané uchazeče  Vzdělávejte se pro růst v Kraji Vysočina - zaměřeno na vzdělávání a zvyšování kompetencí zaměstnanců

5

Zdroj www.esfcr.cz

82

2.2.8.2 Využití Evropského sociálního fondu v Rakousku V Rakousku jsou cíle Evropského sociálního fondu implementovány prostřednictvím Operačního programu „Zaměstnanost v Rakousku“, který byl schválen v prosinci 2007 s přidělenými prostředky zhruba 472 mil. Eur. Tato částka zahrnuje další zdroje financování, kterými přispívají na realizaci operačního programu jednotlivé spolkové země. Programovacím obdobím alokace finančních prostředků jsou roky 2007 až 2015. Mezi ústřední cíle, které by měly být operačním programem podpořeny, patří:  podpora přístupu „Active Ageing“ - zvláště pak pro věkové skupiny osob nad 45 let  integrace osob s postižením do běžného pracovního života  územní dohody o zaměstnanosti (TEP) a podpora operativní struktury těchto dohod, Koordinační místa TEP.  studie na podporu zaměstnanosti, provádění evaluace a práce s veřejností

Hlavní zaměření dotací směřuje do těchto oblastí:       

Adaptabilita pracovníků a podnikatelů Boj s nezaměstnaností osob nebo skupin osob se znevýhodněnou pozicí na trhu práce Sociální začlenění postižených a osob sociálně vyloučených z trhu práce Celoživotní proces učení – škola, další vzdělávání dospělých, věda, ukončení studia Územní dohody o zaměstnanosti - regionální a lokální partnerství na trhu práce Technická pomoc – podpora při realizaci programu, evaluace, práce s veřejností Operační program „Phasing Out Burgenland“ - program má za cíl posílení postavení oblasti Burgenlandska pomocí ideové podpory a materiální pomoci, jak ze strany EU, tak i Rakouska a dalších partnerů.

2.2.8.3 Porovnání využití prostředků ESF v České republice a Rakousku Zaměření národních operačních programů, na které jsou využívány prostředky z Evropského sociálního fondu, se v případě obou sledovaných zemí nijak významně neliší. V obou státech jsou prostředky vynakládány na podporu zaměstnanosti, rozšiřování znalostí a kompetencí zaměstnanců a uchazečů o práci. Velmi podstatnou oblastí je potom podpora znevýhodněných skupin obyvatel na trhu práce, jako jsou osoby starší 50 let věku, nebo naopak osoby mladé okolo 25 let, kteří jsou čerstvě po ukončení studia a na trhu práce je handicapuje nedostatečná, případně žádná praxe v oboru, kterému se chtějí věnovat. Dalšími znevýhodněnými skupinami, na které se dotační podpora zaměřuje, jsou rodiče po mateřské dovolené, osoby z jakéhokoli důvodu dlouhodobě nezaměstnané, osoby zdravotně postižené, příslušníci národnostních menšin a osoby sociálně vyloučené (např. po návratu z výkonu trestu apod.) Rozdíl je tedy patrný pouze v alokaci prostředků pro dané programovací období, kdy Česká republika, jako nedávno přistoupivší stát EU získala o mnoho více prostředků na realizaci cílů politiky ESF než Rakousko. Rozdíl činil zhruba 3,3 mld. Eur. V příštím programovacím období však lze předpokládat, že rozdíl v alokaci prostředků již nebude tak vysoký. 83

2.2.9 Porovnání a popis pasivní politiky zaměstnanosti Česká republika a Rakousko 2.2.9.1 Pasivní politika zaměstnanosti v České republice Pasivní politikou zaměstnanosti se rozumí kompenzace ztraceného příjmu, na kterou mají nárok uchazeči o zaměstnání během nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Výše podpory v nezaměstnanosti, je stanovena na základě průměrného čistého měsíčního čistého příjmu v posledním zaměstnání a to ve výši:    

65 % průměrného čistého příjmu po dobu prvních dvou měsíců 50 % průměrného čistého příjmu po dobu dalších dvou měsíců 45 % průměrného čistého příjmu po zbytek podpůrčí doby 60 % průměrného čistého příjmu po dobu rekvalifikace

Délka podpůrčí doby se poté liší dle věku uchazeče takto:  do 50 let věku 5 měsíců  od 50 do 55 let věku 8 měsíců  nad 55 let věku 11 měsíců Vynaložené prostředky se na pasivní politiku zaměstnanosti se potom vyvíjely v České republice dle hodnot uvedených v tabulce č. 34. Tabulka 34 - Objem vynaložených prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2007-2012 v Kraji Vysočina Kraj Vysočina rok Objem prostředků v tis. Kč

2007

2008

2009

2010

2011

2012

329 396

332 578

784 766

641 622

584 252

458 195

Graf 51 - Objem vynaložených prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2007-2012 v Kraji Vysočina 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 2007

2008

2009

2010

Objem prostředků v tis. Kč

84

2011

2012

2.2.9.2 Pasivní politika zaměstnanosti v Rakousku Pasivní politika zaměstnanosti v Rakousku je upravena zákonem o příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ze kterého vyplývá povinnost pojištění pro případ nezaměstnanosti. Zároveň zákon definuje předpoklady pro příjem podpory nezaměstnanosti a dalších podpor v hmotné nouzi. Z pojištění pro případ nezaměstnanosti je poskytováno následující peněžité plnění:     

Podpora v nezaměstnanosti Pomoc v hmotné nouzi Poskytnutí zálohy na výkony z důchodového pojištění Peníze na další vzdělávání Příspěvek podporující hladký přechod starších pracovníků na odpočinek (podstatou je vytvoření podmínek pro snižování pracovní doby těchto pracovníků)  Odchodné Právní nárok na výplatu podpory a její výše:  Uchazeč musel být během dvou let (rámcová lhůta) před nárokováním podpory zaměstnán v Rakousku pod dobu celkem alespoň 52 týdnů a vztahovalo se na něj pojištění pro případ nezaměstnanosti.  Při každém dalším nárokování podpory je vyžadováno v rámcové lhůtě jednoho roku zaměstnání, na které se vztahuje pojištění pro případ nezaměstnanosti v rozsahu 28 týdnů, pro osoby do 25 let je to 26 týdnů.  Doba příjmu dávek závisí na době trvání pojištění a věku, zpravidla je to 20 týdnů, eventuálně 30 týdnů v případech, kdy nezaměstnaný má odpracováno 156 týdnů v zaměstnání v průběhu předchozích 5 let, dále se podpůrčí doba zvyšuje na 39 týdnů v případech, kdy nezaměstnaný odpracoval v průběhu minulých 10 let 312 týdnů v zaměstnání a zároveň dosahuje při uplatnění nároku věku 40 let. Nejdelším obdobím podpůrčí doby je 52 týdnů, na které má nárok nezaměstnaný, který během posledních 15 let odpracoval 468 týdnů v zaměstnání a zároveň již dosáhl věku 50 let. Ve všech případech musí být splněna podmínka, že se na vykonávané zaměstnání musí vztahovat pojištění pro případ nezaměstnanosti. Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává ze základní částky plus rodinný přídavek plus doplňková částka. Základní částka podpory v nezaměstnanosti odpovídá 55% čistého příjmu. Základ pro jeho výpočet je základ pro roční příspěvek, který je uložen u Hlavního svazu poskytovatelů sociálního pojištění. Rodinné přídavky jsou poskytovány ve výši 0,97 Eur denně na osobu oprávněnou pobírat příplatek. Osoby oprávněné k pobírání příplatku jsou manželé, druzi, děti a vnuci, adoptivní a osvojené děti a děti svěřené do pěstounské péče. Rodinné přídavky jsou poskytované na děti a vnuky, adoptivní a osvojené děti a děti svěřené do pěstounské péče, pokud nezaměstnaný podstatnou měrou přispívá k jejich vyživování a pokud má tato osoba nárok na rodinné přídavky. Rodinné příspěvky se poskytují manželům (druhům/družkám), pokud zaměstnaný přispíval významnou měrou k jejich vyživování, pokud tito nedosáhnout příjmu nad hranici pro minimální

85

příjem (v roce 2012: 376,26 Eur). Zvláštním příspěvkem je potom pomoc v hmotné nouzi, která je poskytována nezaměstnanému tehdy, pokud byl vyčerpán nárok na příspěvek v nezaměstnanosti popř. přechodná částka, pokud se osoba nachází v nouzové situaci a je k dispozici pro zprostředkování práce. Nouzová situace nastane tehdy, pokud nezaměstnaný nemá nárok na uspokojení životních potřeb. Při posuzování nouzové situace je zohledňována celková ekonomická situace nezaměstnaného, jakož i manžela/druha (manželky/družky) žijících s tímto nezaměstnaným. Vynaložené prostředky se na pasivní politiku zaměstnanosti se potom vyvíjely v České republice dle hodnot uvedených v tabulce č. 35. Tabulka 35 - Objem vynaložených prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2007-2012 v Dolním Rakousku Dolní Rakousko rok Objem prostředků v tis. Kč

2007

2008

2009

2010

2011

2012

9 223 980

8 057 264

11 001 781

11 224 789

10 433 290

11 369 614

Graf 52 - Objem vynaložených prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2007-2012 v Dolním Rakousku 12 000 000 11 000 000 10 000 000 9 000 000 8 000 000 7 000 000 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Objem prostředků v tis. Kč

2.2.9.3 Porovnání pasivní politiky zaměstnanosti v České republice a Rakousku Pasivní politika zaměstnanosti v České republice a Rakousku se od sebe svým nastavením příliš neliší. V České republice hraje při určení podpůrčí doby hlavní roli věk nezaměstnaného, v Rakousku je to zase odpracovaná doba v zaměstnání před požádáním o podporu v nezaměstnanosti. Věk nezaměstnaného je v přidělení podpůrčí doby až sekundárním kritériem. Výše podpory ve svém poměru ke mzdě za odpracované období před ztrátou zaměstnání je v obou státech také velmi podobná. V České republice je však poměr rozdělen, kdy v prvních dvou měsících pobírání podpory v nezaměstnanosti je procento vyšší. Zároveň je zde motivační faktor pro nezaměstnaného, který pokud v průběhu své nezaměstnanosti nastoupí rekvalifikaci, je mu po dobu trvání získávání nové 86

kvalifikace procento podpory navýšeno. Diametrálně se však liší celkový objem prostředků vynaložených na pasivní politiku zaměstnanosti v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku jak ukazuje tabulka č. 34 a graf č. 51, kde celkový objem prostředků Kraje Vysočina se pohybuje rozmezí od 3% do 7% z celkového objemu prostředků Dolního Rakouska. Svou roli zde hraje vyšší počet obyvatel Dolního Rakouska oproti Kraji Vysočina a také výše průměrného příjmu. Z grafů objemu vynaložených prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti je také velmi patrné významné navýšení v období nástupu hospodářské krize. Objem vynaložených prostředků v dalších letech v Kraji Vysočina klesá, v Dolním Rakousku je pokles patrný pouze do roku 2011 a poté dochází opět k navýšení.

Tabulka 36 - Podíl vynaložených prostředků Kraj Vysočina / Dolní Rakousko Rok Podíl vynaložených prostředků

2007

2008

2009

2010

2011

2012

3,57%

4,13%

7,13%

5,72%

5,60%

4,03%

Graf 53 - Podíl vynaložených prostředků v jednotlivých letech - Kraj Vysočina / Dolní Rakousko 8,00% 7,00%

7,13%

6,00% 5,72%

5,00% 4,00% 3,00%

5,60%

4,13%

4,03%

3,57%

2,00% 1,00% 0,00% 2007

2008

2009

87

2010

2011

2012

2.2.10

Porovnání průběhu zprostředkování zaměstnání v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku

V případě ztráty zaměstnání, případně ještě před uplynutím výpovědní doby má uchazeč o nové zaměstnání možnost kontaktovat kterýkoliv úřad práce a požádat o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. Tímto uchazeč získává možnost dostávat od úřadu práce informace o vhodných pracovních místech. Proces probíhá tak, že po skončení výpovědní doby požádá uchazeč úřad práce v místě svého trvalého pobytu o zprostředkování zaměstnání vyplněním Žádosti o zprostředkování zaměstnání. Žádost o zprostředkování zaměstnání obsahuje:            

Základní osobní údaje uchazeče Údaje o bydlišti uchazeče Údaje o předchozích registracích uchazeče v evidenci uchazečů o zaměstnání Údaje o předešlé ukončené pracovní činnosti Kvalifikaci uchazeče Absolvované rekvalifikace, pokud jimi uchazeč prošel Odborné dovednosti uchazeče Jazykové znalosti uchazeče Získané pracovní zkušenosti uchazeče Požadavky na zaměstnání Údaje o případných zdravotních omezeních uchazeče Údaje o vyživovaných osobách

Po zaevidování má uchazeč o zaměstnání právo na zprostředkování zaměstnání, na podporu v nezaměstnanosti, na zvýšenou péči při zprostředkování, pokud ji potřebuje a na pracovní rehabilitaci, pokud se jedná o osobu se zdravotním postižením. Zároveň má uchazeč povinnosti vůči úřadu práce ve smyslu součinnosti při hledání zaměstnání pro uchazeče a poskytování dalších potřebných informací a skutečností, které mohou souviset nebo ovlivnit hledání zaměstnání pro uchazeče a jeho registraci v evidenci uchazečů. V průběhu doby nezaměstnanosti uchazeče, bude uchazeč docházet na pravidelné schůzky s referentem zprostředkování na úřadě práce, kde bude řešena současná situace při hledání zaměstnání uchazeče a budou mu nabídnuta případná vhodná pracovní místa, pokud budou nalezena. V případě, že bude nalezeno vhodné pracovní místo, dochází k vyřazení uchazeče z evidence. K tomu může dojít také tehdy, pokud by uchazeč porušil některá z pravidel pro vedení uchazeče v evidenci. Každý region má přidělen určitý počet referentů zprostředkování, na které dle aktuálního počtu nezaměstnaných připadá určitý počet uchazečů o zaměstnání, kteří jsou jim přiděleni.

88

2.2.10.1 Srovnání počtu referentů zprostředkování v Kraji Vysočina a v rakouských

regionech Waldviertel a Weinviertel Jak vyplývá z tabulky níže, nejvyšší počet referentů zprostředkování má region Weinviertel, na druhém místě je Kraj Vysočina a nejméně referentů má Waldviertel. Podstatnější než absolutní počet referentů je však počet uchazečů o zaměstnání na jednoho referenta zprostředkování. Od toho se odvíjí prostor, který může každý referent věnovat jednotlivému uchazeči. V tomto poměru vychází nejlépe Weinviertel, který má 140 uchazečů na jednoho referenta. Následuje Weinviertel, který má tento poměr jen o něco vyšší, a sice 156 uchazečů na jednoho referenta. Nejhůře vychází u tohoto srovnání Kraj Vysočina, který má 307 uchazečů na jednoho referenta. Je tedy zřejmé, že Rakouské regiony jsou si ve sledovaném ukazateli velmi podobné. Naopak Kraj Vysočina velmi vybočuje s více jak dvojnásobným počtem uchazečů na jednoho referenta zprostředkování. Porovnáním těchto ukazatelů vychází závěr, že ve Waldviertelu a Weinviertelu měl být servis pro uchazeče kvalitnější, respektive by mělo být dosahováno lepších výsledků při zprostředkování než v Kraji Vysočina.

Tabulka 37 - Počet referentů zprostředkování ve sledovaných regionech k 31. 12. 2012 Oblast

Počet referentů zprostředkování

Kraj Vysočina

88

Waldviertel

66

Weinviertel

92

Graf 54 - Počet referentů zprostředkování ve sledovaných regionech k 31. 12. 2012 100 90 80

92

88

70 66

60 50 40 30 20 10 0 Kraj Vysočina

Waldviertel

89

Weinviertel

Tabulka 38 - Počet uchazečů na jednoho referenta zprostředkování ve sledovaných regionech k 31. 12. 2012 Oblast

Počet uchazečů na jednoho referenta zprostředkování

Kraj Vysočina

307

Waldviertel

156

Weinviertel

140

Graf 55 - Počet referentů zprostředkování ve sledovaných regionech k 31. 12. 2012 350 300

307

250 200 150

156 140

100 50 0 Kraj Vysočina

Waldviertel

90

Weinviertel

3. ANALÝZA EFEKTIVITY V závěrečné třetí části se analýza bude zabývat některými ukazateli efektivity aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti a náklady vyloženými na zvýšení zaměstnanosti ve sledovaných regionech.

3.1 Porovnání vynaložených prostředků na rekvalifikace k míře nezaměstnanosti a efektivity uplatnění nezaměstnaných na trhu práce Jak je patrné z tabulky č. 39 míra nezaměstnanosti mezi lety 2010 a 2011 v České republice mírně klesala. Objem vynaložených prostředků však klesal v poměru k míře nezaměstnanosti mnohem dramatičtěji. Z tabulky č. 40 je možno pozorovat počet vyřazených rekvalifikovaných z evidence, tedy těch, kteří našli po rekvalifikaci zaměstnání a dále jsou zde vyčísleny náklady na 1 uplatněného rekvalifikovaného na trhu práce. Údaje o uplatněných rekvalifikovaných za Rakousko nejsou současně k dispozici.

Tabulka 39 - Míra nezaměstnanosti a náklady na rekvalifikace 2010 Česká republika-míra nezaměstnanosti Česká republika-prostředky na rekvalifikace

2011 7,2%

6,9%

582 261 000 Kč

316 933 000 Kč

Tabulka 40 - Náklady na 1 rekvalifikovaného vyřazeného z evidence Česká republika rekvalifikace

2010

Vyřazení uchazeči z evidence Vynaložené náklady Náklady na 1 vyřazeného z evidence

2011 67 310

46 634

582 261 000

316 933 000

8 650 Kč

6 796 Kč

3.2 Počet nezaměstnaných na 1 poradce Tímto ukazatelem se analýza zabývala již v části 2.2.10, který se týkal průběhu zprostředkování zaměstnání v České republice a Rakousku. Není tedy tyto údaje třeba znovu zmiňovat.

91

3.3 Další ukazatele z aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti 3.3.1 Náklady pasivní politiky zaměstnanosti Tabulka č. 41. obsahuje údaje o vynaložených nákladech na pasivní politiku zaměstnanosti v Dolním Rakousku a Kraji Vysočina. Dále jsou zde údaje o počtu uchazečů a vynaložených prostředcích na 1 uchazeče v rámci pasivní politiky zaměstnanosti. V grafech je potom možno sledovat jednotlivé ukazatele v čase za roky 2007 až 2012 Tabulka 41 - Náklady pasivní politiky zaměstnanosti 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Dolní Rakousko

9 223 980

8 057 264

11 001 781

11 224 789

10 433 290

11 369 614

Kraj Vysočina *

329 396

332 578

784 766

641 622

584 252

458 195

Pozn. *tis. Kč

Z grafu č. 56 je patrné, že prostředky na pasivní politiku zaměstnanosti byly navýšeny zejména v letech 2008 a 2009 v důsledku zvýšené nezaměstnanosti nástupem hospodářské krize. Celková hladina vynaložených prostředků je v Dolním Rakousku mnohem vyšší, jelikož má více obyvatel než Kraj Vysočina. Rovněž vynaložené prostředky na jednoho uchazeče vycházejí v Dolním Rakousku ve větším objemu. Zde se jedná o ukazatel, který značí, že v Dolním Rakousku je vynakládáno více prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti v přepočtu na uchazeče, než je tomu v Kraji Vysočina. Graf 56 - Náklady pasivní politiky zaměstnanosti

Vynaložené prostředky PPZ v tis. Kč

12 000 000

10 000 000

8 000 000

6 000 000

4 000 000

2 000 000

0 2007

2008

2009

Kraj Vysočina

2010

Dolní Rakousko

92

2011

2012

3.3.2 Míra nezaměstnanosti V tabulce č. 42 jsou údaje o míře nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v letech 2007 – 2012. Graf č. 57 potom vykresluje, jak se tyto hodnoty měnily v čase ve vzájemném srovnání obou regionů. Je zřejmé, že v letech 2007 a 2008, tedy v době před nástupem hospodářské krize, byla míra nezaměstnanosti výrazně nižší v Kraji Vysočina než v Dolním Rakousku. V roce 2009 se situace v Kraji Vysočina mění a míra nezaměstnanosti výrazně roste právě v důsledku nástupu hospodářské krize. Tím se situace v obou regionech srovnává a v letech 2010 a 2011 je nezaměstnanost v Kraji Vysočina dokonce vyšší. Tabulka 42 - Míra nezaměstnanosti 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Dolní Rakousko

6,3%

5,8%

7,2%

7,1%

6,8%

7,1%

Kraj Vysočina *

4,5%

3,9%

6,6%

7,2%

6,9%

6,7%

Graf 57 - nezaměstnanosti v Dolním Rakousku a Kraji Vysočina

7,1% 6,7%

6,8%

5,8%

6,9%

7,1%

6,6%

6,3%

6,0%

5,0%

3,9%

4,0%

4,5%

Míra nezaměstnanosti v [%]

7,0%

7,2%

7,2%

8,0%

3,0% 2007

2008

2009 Kraj Vysočina

93

2010 Dolní Rakousko

2011

2012

3.3.3 Počet uchazečů o zaměstnání Z pohledu počtu uchazečů o zaměstnání je situace výrazně lepší v Kraji Vysočina než v Dolním Rakousku, a to po celé sledované období 2007 až 2012. Průběh počtu uchazečů a zaměstnání vykresluje graf č. 58.

Tabulka 43 - Počet uchazečů o zaměstnání 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Dolní Rakousko

37 361

35 174

43 790

43 115

41 698

44 461

Kraj Vysočina *

17 271

15 104

24 646

26 624

24 815

23 970

Graf 58 - Počet uchazečů v Dolním Rakousku a Kraji Vysočina

44 461

41 698

23 970

24 815

24 646

10 000

15 104

20 000

26 624

35 174

37 361 30 000

17 271

Počet uchazečů o zaměsnání

40 000

43 115

43 790

50 000

0 2007

2008

2009

Kraj Vysočina

94


2011

2012

3.3.4 Vynaložené prostředky na 1 uchazeče Vynaložené prostředky na v přepočtu na jednoho uchazeče jsou velmi výrazně vyšší v Dolním Rakousku. Příčin může být hned několik. Vliv má vyšší míra nezaměstnanosti v Dolním Rakousku, vyšší počet uchazečů o zaměstnání a vyšší průměrná mzda, ze které se vypočítává podpora v nezaměstnanosti a další související dávky. Z pohledu efektivity je tedy vyšší objem vynaložených finančních prostředků na uchazeče opodstatněný.

Tabulka 44 - Vynaložené prostředky na 1 uchazeče 2007 Dolní Rakousko Kraj Vysočina

2008

2009

2010

2011

2012

247

229

251

260

250

256

19

22

32

24

24

19

Pozn.: Údaje jsou v tis. Kč

256

250

229 200

150

100

19

24

24

32

22

50

19

Vynaložené prostředky na 1 uchazeče

247

251

250

260

Graf 59 - Vynaložené prostředky na jednoho uchazeče v Dolním Rakousku a Kraji Vysočina

0 2007

2008

2009 Kraj Vysočina

95


2011

2012

Seznam obrázků Obrázek 1 - Administrativní členění Kraje Vysočina ................................................................................................ 8 Obrázek 2 - Členění Dolního Rakouska ................................................................................................................. 12

Seznam grafů Graf 1 - Počet zaměstnanců trhů práce Kraj Vysočina, Waldviertel, Weinviertel k 30. 6.2012 ............................ 16 Graf 2 - Míra nezaměstnanosti zkoumaných regionů v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012 ........................................ 20 Graf 3 – Vývoj počtu zaměstnanců na trzích práce v období 2. Q 2011 – 4. Q 2012 ............................................ 21 Graf 4 - Nově zařazení nezaměstnaní do evidence ............................................................................................... 22 Graf 5 - Vyřazení z evidence nezaměstnaných ...................................................................................................... 23 Graf 6 - Vývoj počtu nezaměstnaných ve sledovaných regionech 2. Q 2011 – 4. Q 2012 .................................... 24 Graf 7 - Vývoj počtu volných pracovních míst ve sledovaných regionech 2. Q 2011 – 4. Q 2012 ........................ 26 Graf 8 - Vývoj volných pracovních míst v oboru zemědělství a lesnictví ve sledovaných regionech v období 2. Q 2011 - 4. Q 2012 .................................................................................................................................................... 29 Graf 9 - Vývoj volných pracovních míst v oboru služby ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012 .............................................................................................................................................................................. 30 Graf 10 - Vývoj volných pracovních míst v oboru stavebnictví ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012 ................................................................................................................................................................... 32 Graf 11 - Vývoj volných pracovních míst v oboru kovo a elektro ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 4. Q 2012 ............................................................................................................................................................... 33 Graf 12 - Vývoj volných pracovních míst v oboru dřevařství ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012 ...................................................................................................................................................................... 34 Graf 13 - Vývoj volných pracovních míst v oboru potravinářství ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 4. Q 2012 ............................................................................................................................................................... 35 Graf 14 - Vývoj volných pracovních míst v oboru obchod ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012 ...................................................................................................................................................................... 36 Graf 15 - Vývoj volných pracovních míst v oboru doprava ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012 ...................................................................................................................................................................... 37 Graf 16 - Vývoj volných pracovních míst v oboru turismus ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012 ...................................................................................................................................................................... 38 Graf 17 - Vývoj volných pracovních míst v oboru úklidové služby ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 4. Q 2012 ............................................................................................................................................................... 39 Graf 18 - Vývoj volných pracovních míst v oboru technické profese ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012 .................................................................................................................................................... 40 Graf 19 - Vývoj volných pracovních míst v oboru zdravotnictví ve sledovaných regionech v období 2. Q 2010 - 4. Q 2012 ................................................................................................................................................................... 41 Graf 20 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2005 ............................................................. 45 Graf 21 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2006 ............................................................. 46 Graf 22 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2007 ............................................................. 47 Graf 23 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2008 ............................................................. 48 Graf 24 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2009 ............................................................. 49 Graf 25 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2010 ............................................................. 50

96

Graf 26 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2011 ............................................................. 51 Graf 27 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2012 ............................................................. 52 Graf 28 – Vývoj míry nezaměstnanosti v období od ledna 2005 do prosince 2012 .............................................. 54 Graf 29 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2005 .................................... 56 Graf 30 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2005 ........................ 57 Graf 31 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2006 .................................... 58 Graf 32 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2006 ........................ 58 Graf 33 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2007 .................................... 59 Graf 34 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2007 ........................ 60 Graf 35 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2008 .................................... 61 Graf 36 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2008 ........................ 61 Graf 37 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2009 .................................... 62 Graf 38 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2009 ........................ 63 Graf 39 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2010 .................................... 64 Graf 40 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2010 ........................ 64 Graf 41 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2011 .................................... 65 Graf 42 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2011 ........................ 66 Graf 43 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku v roce 2012 .................................... 67 Graf 44 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku v roce 2012 ........................ 67 Graf 45 - Průběh a srovnání nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina a Dolním Rakousku 2005-2012 .................. 68 Graf 46 - Průběh a srovnání nezaměstnaných osob v České republice a Rakousku 2005-2012 ........................... 69 Graf 47 - Registrovaná míra nezaměstnanosti v ČR a mezinárodní míra nezaměstnanosti v ČR .......................... 74 Graf 48 - Registrovaná míra nezaměstnanosti v Rakousku a mezinárodní míra nezaměstnanosti v Rakousku ... 74 Graf 49 - Vývoj počtu uchazečů v České republice a Rakousku ............................................................................ 76 Graf 50 - Vývoj počtu volných míst v Rakousku .................................................................................................... 76 Graf 51 - Objem vynaložených prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2007-2012 v Kraji Vysočina .............................................................................................................................................................................. 84 Graf 52 - Objem vynaložených prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2007-2012 v Dolním Rakousku ............................................................................................................................................................... 86 Graf 53 - Podíl vynaložených prostředků v jednotlivých letech - Kraj Vysočina / Dolní Rakousko ....................... 87 Graf 54 - Počet referentů zprostředkování ve sledovaných regionech k 31. 12. 2012 ......................................... 89 Graf 55 - Počet referentů zprostředkování ve sledovaných regionech k 31. 12. 2012 ......................................... 90 Graf 56 - Náklady pasivní politiky zaměstnanosti ................................................................................................. 92 Graf 57 - nezaměstnanosti v Dolním Rakousku a Kraji Vysočina .......................................................................... 93 Graf 58 - Počet uchazečů v Dolním Rakousku a Kraji Vysočina ............................................................................. 94 Graf 59 - Vynaložené prostředky na jednoho uchazeče v Dolním Rakousku a Kraji Vysočina .............................. 95

Seznam tabulek Tabulka 1 - Trh práce Kraj Vysočina – celkový přehled 2. Q 2010 – 4. Q 2012 ..................................................... 17 Tabulka 2 - Trh práce Waldviertel – celkový přehled 2. Q 2010 – 4. Q 2012 ........................................................ 18 Tabulka 3 - Trh práce Weinviertel - celkový přehled 2. Q 2010 – 4. Q 2012 ......................................................... 18 Tabulka 4 - Trh práce Waldviertel a Weinviertel - celkový přehled 2. Q 2010 – 4. Q 2012 .................................. 19

97

Tabulka 5 - Počet nezaměstnaných Kraj Vysočina 2. Q 2011 – 4. Q 2012 ............................................................. 24 Tabulka 6 - Počet nezaměstnaných Waldviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012 ............................................................... 24 Tabulka 7 - Počet nezaměstnaných Weinviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012 ............................................................... 24 Tabulka 8 - Nahlášená volná pracovní místa Kraj Vysočina 2. Q 2011 – 4. Q 2012 ............................................... 26 Tabulka 9 - Nahlášená volná pracovní místa Waldviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012 ................................................. 26 Tabulka 10 - Nahlášená volná pracovní místa Weinviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012 ............................................... 26 Tabulka 11 - Volná pracovní místa dle oborů Kraj Vysočina 2. Q 2011 – 4. Q 2012 ............................................. 27 Tabulka 12 - Volná pracovní místa dle oborů Waldviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012 ................................................ 27 Tabulka 13 - Volná pracovní místa dle oborů Weinviertel 2. Q 2011 – 4. Q 2012 ................................................ 28 Tabulka 14 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2005 ........................................................ 45 Tabulka 15 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2006 ........................................................ 46 Tabulka 16 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2007 ........................................................ 47 Tabulka 17 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2008 ........................................................ 48 Tabulka 18 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2010 ........................................................ 50 Tabulka 19 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2011 ........................................................ 51 Tabulka 20 - Míra nezaměstnanosti ve sledovaných regionech v roce 2012 ........................................................ 52 Tabulka 21 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2005 ......................................................... 56 Tabulka 22 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2006 ......................................................... 57 Tabulka 23 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2007 ......................................................... 59 Tabulka 24 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2008 ......................................................... 60 Tabulka 25 - Vývoj počtu nezaměstnaných osob ve sledovaných regionech v roce 2009 .................................... 62 Tabulka 26 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2010 ......................................................... 63 Tabulka 27 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2011 ......................................................... 65 Tabulka 28 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech v roce 2012 ......................................................... 66 Tabulka 29 - Nezaměstnané osoby ve sledovaných regionech roční průměr 2005-2012..................................... 68 Tabulka 30 - Registrovaná míra nezaměstnanosti v ČR a mezinárodní míra nezaměstnanosti v ČR .................... 73 Tabulka 31 - Registrovaná míra nezaměstnanosti v Rakousku a mezinárodní míra nezaměstnanosti v Rakousku .............................................................................................................................................................................. 73 Tabulka 32 - Vývoj počtu uchazečů v České republice a Rakousku ....................................................................... 75 Tabulka 33 - Vývoj počtu volných míst v České republice a Rakousku ................................................................. 76 Tabulka 34 - Objem vynaložených prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2007-2012 v Kraji Vysočina ................................................................................................................................................................ 84 Tabulka 35 - Objem vynaložených prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2007-2012 v Dolním Rakousku ............................................................................................................................................................... 86 Tabulka 36 - Podíl vynaložených prostředků Kraj Vysočina / Dolní Rakousko ...................................................... 87 Tabulka 37 - Počet referentů zprostředkování ve sledovaných regionech k 31. 12. 2012 .................................... 89 Tabulka 38 - Počet uchazečů na jednoho referenta zprostředkování ve sledovaných regionech k 31. 12. 2012 . 90 Tabulka 39 - Míra nezaměstnanosti a náklady na rekvalifikace ............................................................................ 91 Tabulka 40 - Náklady na 1 rekvalifikovaného vyřazeného z evidence .................................................................. 91 Tabulka 41 - Náklady pasivní politiky zaměstnanosti ............................................................................................ 92 Tabulka 42 - Míra nezaměstnanosti ...................................................................................................................... 93 Tabulka 43 - Počet uchazečů o zaměstnání .......................................................................................................... 94 Tabulka 44 - Vynaložené prostředky na 1 uchazeče ............................................................................................. 95

98

Seznam vzorců Vzorec 1 – Výpočet podílu nezaměstnaných osob (PNO) ..................................................................................... 72 Vzorec 2 - Výpočet mezinárodní míry nezaměstnanosti ....................................................................................... 72 Vzorec 3 - Výpočet míry nezaměstnanosti v Rakousku ......................................................................................... 72

99

Weinviertel

Recommend Documents