Vývoj hotelnictví v Jihlavě
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.) Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ........................................................ Podpis
Poděkování Ráda bych poděkovala svému vedoucímu práce, RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za jeho cenné rady a trpělivost při vypracování bakalářské práce. Dále patří poděkování panu Mgr. Petru Dvořákovi, jihlavskému archiváři, za jeho poskytnuté informace.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Vývoj hotelnictví v Jihlavě
Bakalářská práce
Autor: Pavla Urbánková Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2015
Copyright © 2015 Pavla Urbánková
Abstrakt URBÁNKOVÁ, Pavla: Vývoj hotelnictví v Jihlavě. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2015. 48 stran. Tato bakalářská práce s názvem Vývoj hotelnictví v Jihlavě obsahuje charakteristiku ubytovacích a stravovacích služeb v cestovním ruchu, historii a vývoj hotelnictví v Jihlavě a analýzu ubytovacích a stravovacích zařízení v Jihlavě.
Klíčová slova: Cestovní ruch. Hotel. Jihlava. Stravovací služby. Stravovací zařízení. Ubytovací služby. Ubytovací zařízení.
Abstract URBÁNKOVÁ, Pavla. Development of Hotel Industry in Jihlava. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Level of professional qualiffication: bachelor. Jihlava 2015. 48 pages. This bachelor thesis Development of Hotel Industry in Jihlava contains the characteristic of the accommodation and food services in tourism, the history and development of the hotel industry in the Jihlava and the analysis of the accommodation and catering facilities in the Jihlava.
Key words: Accommodation facilities. Accommodation services. Catering facilities. Food services. Hotel. Jihlava. Tourism.
Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 Cíl.................................................................................................................................... 11 1 Cestovní ruch ............................................................................................................... 12 1.1 Typologie cestovního ruchu .......................................................................... 13 1.2 Služby cestovního ruchu ............................................................................... 14 1.3 Typologie služeb cestovního ruchu............................................................... 14 2 Ubytovací a stravovací služby ..................................................................................... 16 2.1 Ubytovací služby........................................................................................... 16 2.1.1 Podniky poskytující ubytovací služby ....................................................... 16 2.1.2 Kategorizace ubytovacích zařízení ............................................................ 17 2.2 Stravovací služby .......................................................................................... 17 2.2.1 Podniky poskytující stravovací služby ....................................................... 18 2.2.2 Kategorizace stravovacích zařízení ............................................................ 18 3 Hotelnictví ................................................................................................................... 19 3.1 Historie a vývoj hotelnictví ........................................................................... 19 3.2 Hotelnictví v České republice ....................................................................... 20 3.3 Vymezení pojmu hotel .................................................................................. 21 4 Analýza ubytovacích a stravovacích zařízení v Jihlavě............................................... 22 4.1 Vymezení oblasti, poloha a rozloha .............................................................. 22 4.2 Historie založení města ................................................................................. 22 4.3 Ubytovací a stravovací zařízení v Jihlavě ..................................................... 23 4.3.1 Vývoj ubytovacích zařízení v Jihlavě ........................................................ 23 4.3.2 Vývoj stravovacích zařízení v Jihlavě ....................................................... 26 5 Analýza současného stavu ubytovacích služeb v Jihlavě ............................................ 31 5.1 Dotazníkové šetření....................................................................................... 33 5.1.1 Shrnutí dotazníkového šetření .................................................................... 40
5.2 Opatření ke zvýšenosti spokojenosti hostů ................................................... 41 Závěr ............................................................................................................................... 42 Seznam použité literatury ............................................................................................... 43 Knižní zdroje................................................................................................................... 43 Seznam zkratek ............................................................................................................... 46 Seznam tabulek ............................................................................................................... 47 Seznam grafů .................................................................................................................. 48
Úvod V České republice patří hotelnictví k neustále se rozvíjejícímu odvětví. Nachází se zde hned několik hotelových řetězců a jejich nejčastější výskyt je v hlavním městě Praze. Jelikož je hotelnictví velmi rozšířené, vybrala jsem si pro svoji bakalářskou práci jen malou část České republiky, a to krajské město Jihlava. Nejdříve se v práci budu zabývat cestovním ruchem obecně, vymezením základních pojmů a především ubytovacími a stravovacími službami. Po té se budu věnovat samotnému hotelnictví, jeho historií a vývojem nejen v České republice. V další kapitole budu zkoumat vývoj a historii ubytovacích a stravovacích zařízení ve vymezené oblasti, a to při bádání v jihlavském archívu. V neposlední řadě budu analyzovat současný stav ubytovacích služeb v Jihlavě, a to pomocí dotazníkového šetření ve vybraných jihlavských hotelech. Šetřením zjistím, jakou službu by účastníci cestovního ruchu uvítali, resp. která jim v ubytovacím zařízení chybí a na závěr stanovím návrh na zlepšení.
10
Cíl Cílem bakalářské práce je seznámení s historickým vývojem ubytovacích a stravovacích služeb v oblasti města Jihlavy. Dalším cílem práce je analýza současného stavu hotelnictví. Práce se bude tedy zabývat ubytovacími a stravovacími službami. Tyto služby se neustále vyvíjejí a slouží k uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. Proto se také účastníkům cestovního ruchu musí přizpůsobovat.
11
1 Cestovní ruch Cestovním ruchem rozumí soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště, zpravidla ve volném čase, za účelem zotavení, poznání, společenského kontaktu, kulturního a sportovního vyžití, lázeňského léčení a pracovních cest (Orieška, 1999). Historie cestovního ruchu je velmi bohatá, neboť cestovali už Egypťané, Řekové, Peršané, Sumerové a další starověké civilizace. Rozvoj cestování je spjat s počátkem obchodních, objevitelských a kolonizačních cest do zámoří. Jedním z prvních známých cestovatelů byl na přelomu 13. a 14. století benátský kupec Marco Polo a z jeho doby pochází řada významných cestopisů a map tehdy známého světa Počátky moderního cestovního ruchu jsou obvykle datovány až do 18. století, kdy došlo k průmyslové revoluci a posléze rozvoji dopravy. V 19. století začal jako první pořádat organizované cesty Thomas Cook, o kterém se říká, že právě on položil základ cestovního ruchu. Založil první cestovní kancelář, zavedl klasifikaci hotelů i cestovní šeky, zahájil rezervaci míst v dopravě a hotelích a vydával kvalitní průvodce s důležitými informacemi. V průběhu 20. století vznikly desítky definic a úsilí řady mezinárodních organizací se soustředilo na jejich sjednocení tak, aby bylo umožněno statistické sledování a mezinárodní srovnávání cestovního ruchu. Cestovní ruch je podle UNWTO (United Nations World Tourism Organization) „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (Beránek, 2013) Cestovní ruch tvoří významnou složku světové ekonomiky, v některých zemích slouží jako hlavní zdroj příjmů obyvatel. Stal se tak běžnou součástí života mnoha lidí, hlavně ve vyspělých zemích. Není však pouze zdrojem přínosů, ale jsou s ním spojena i určitá rizika a negativa. Zejména pak škody na životním prostředí (škody způsobené chováním návštěvníků – poškození památek, znečišťování vody, půdy, ovzduší, hluk a další) a socio-kulturní změny lokality (například změny životního stylu místních obyvatel, střet kultur). Z toho vyplývá, že cestovní ruch znamená příležitost i ohrožení pro každou lokalitu [1]. 12
1.1 Typologie cestovního ruchu Dle CzechTourism se cestovní ruch projevuje v různých druzích a formách, které se stále vyvíjejí. Druhy cestovního ruchu dělíme: a) Dle místa realizace – domácí, zahraniční, vnitrostátní, národní a světový cestovní ruch b) Dle vztahu k platební bilanci – příjezdový, tranzitní a výjezdový cestovní ruch c) Dle délky pobytu – krátkodobý a dlouhodobý cestovní ruch d) Dle způsobu zabezpečení – organizovaný a neorganizovaný cestovní ruch e) Dle způsobu účasti a formy úhrady nákladů na účast – volný a vázaný cestovní ruch Formy cestovního ruchu dělíme: a) Rekreační b) Kulturně-poznávací c) Lázeňsko-léčebná d) Sportovně-rekreační e) Spojené s profesními motivy – kongresová či incentivní turistika f) Seniorská g) Mládežnická (youth tourism) h) Venkovská turistika, agroturistika, ekoturistika i) Cestovní ruch mimo veřejné formy – chataři, chalupáři j) Ostatní formy – náboženská, dobrodružná a další [2]
13
1.2 Služby cestovního ruchu Služby cestovního ruchu představují činnosti nehmotného charakteru, jejichž výsledkem je buď individuální, nebo společensky užitečný efekt. Individuální efekt, který je obvykle součástí cíle účasti na cestovním ruchu, může mít různorodý charakter podle zvolené formy účasti, například rekreační, kulturní, zdravotní apod. Společenský efekt zpravidla podmiňuje nebo umožňuje dosažení individuálního efektu (například služby související s udržováním čistoty a hygieny veřejných prostranství, zeleně atd.). (Orieška, 1999)
1.3 Typologie služeb cestovního ruchu Orieška (1999) dělí služby cestovního ruchu dle funkčního hlediska na: a) Dopravní služby – umožňují přepravu účastníků cestovního ruchu mezi místem jejich trvalého bydliště a místem cestovního ruchu b) Ubytovací služby – souvisejí s pobytovou stránkou cestovního ruchu, umožňují přenocování nebo přechodné ubytování účastníků cestovního ruchu c) Stravovací služby – zabezpečují uspokojování základních potřeb výživy účastníků cestovního ruchu d) Zprostředkovatelské
služby
–
souvisejí
s prostředkováním,
často
i
organizováním a zabezpečováním činností podmiňujících a umožňujících účast na cestovním ruchu e) Lázeňské služby – tvoří komplex činností souvisejících s lázeňskou léčkou a pobytem v lázních f) Kongresové
služby –
představují
komplex
činností,
v tomto
případě
souvisejících s uspokojováním potřeb účastníků kongresového cestovního ruchu, jde hlavně o organizování vlastní kongresové akce a programů před jejím zahájením a po jejím skončení g) Služby venkovského cestovního ruchu – poskytování těchto služeb vyžaduje vhodná zařízení ve venkovském prostředí a bezprostřední interakci – „komorní vztah poskytovatele služeb a hosta“ h) Průvodcovské služby – poskytují průvodci cestovního ruchu, především ve spolupráci s cestovními kancelářemi
14
i) Společensko-kulturní služby – uspokojují společenské a kulturní potřeby účastníků cestovního ruchu j) Sportovně rekreační služby – patří k nejvýznamnějším službám cestovního ruchu, umožňují účastníkům aktivní využití přírodních a uměle vytvořených předpokladů pro rozvoj sportu, rekreace a turistiky k) Animační služby – aktivní využívání volného času nebo organizování a uskutečňování různých aktivit, animace je podnětem ke společné činnosti, jednání a chování l) Směnárenské služby – činnosti spojené s nákupem, prodejem a výměnou devizových prostředků účastníkům příjezdového a výjezdového zahraničního cestovního ruchu m) Pojistné služby – zajišťují účastníky cestovního ruchu před následky nahodilých, nepředvídaných událostí n) Služby obchodu – jsou předpokladem komplexního uspokojení potřeb vyplývajících z účasti na cestovním ruchu o) Komunální služby – představují sortiment různorodých služeb, přispívajících k úspěšné realizaci cestovního ruchu, jde o osobní a věcné služby, které souvisejí s péčí o účastníky cestovního ruchu (kadeřnictví, holičství, manikúra a další) p) Horská služba – slouží návštěvníkům horských, zejména vysokohorských středisek cestovního ruchu Další služby – uspokojení specifických potřeb účastníků domácího i zahraničního cestovního ruchu (Orieška, 1999).
15
2 Ubytovací a stravovací služby Collin (1994) popisuje ubytovací a stravovací služby jako „všechny společnosti zúčastněné v poskytování služeb hostům (hotely, hospody, restaurace a další rekreační a zábavné aktivity.“ Jedná se hlavně o poskytování noclehu, jídla a nápojů a ne všichni zákazníci jsou turisté. Určitou část tvoří i místní obyvatelé, navštěvující oblíbené restaurace či bary.
2.1 Ubytovací služby Významný předpoklad pro rozvoj hlavně pobytového cestovního ruchu tvoří právě poskytování ubytovacích služeb. Tyto služby umožňují přenocování nebo přechodné ubytování účastníkům cestovního ruchu mimo místo jejich trvalého bydliště a také uspokojují další potřeby, především pak služby stravovací (Orieška, 1999). Dle Štemberka (2009) je úspěšným rozvojem cestovního ruchu dostatek ubytovacích zařízení (hotelů, penzionů, hostinců). Dalším úspěchem je mimo jiné i dostupnost hotelových služeb.
2.1.1 Podniky poskytující ubytovací služby Podniky, které poskytují ubytovací služby, jsou různá ubytovací zařízení, mezi něž patří ubytovací střediska nebo ubytovací prostředky. Ubytovací střediska umožňují ubytování pro větší počet účastníků cestovního ruchu a budují se společně s pohostinskými středisky (hotely, motely) nebo jako samostatná ubytovací zařízení (chatová osada, kemp). Jednotlivá ubytovací zařízení mají různý standard placených a neplacených služeb. Mezi placené patří například ubytování a stravování. Dále pak mezi neplacené (doplňkové) služby patří buzení hostů, úschova zavazadel, podávání informací a další (Orieška, 1999). Dle Páskové a Zelenky (2002) se ubytovacím zařízení rozumí objekty, prostory nebo plochy, kde je veřejnosti poskytovaná služba ubytování a v plném, nebo omezeném rozsahu služba stravovací a doplňkové služby.
16
2.1.2 Kategorizace ubytovacích zařízení Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení ČR Profesní svaz Asociace hotelů a restaurací České republiky na základě Usnesení vlády ze dne 17. 7. 1999 č. 717 a za podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České centrály cestovního ruchu – CzechTourism sestavil „Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky kategorie hotel, hotel garni, pension, motel a botel pro období let 2010-2012.“ V současné době je v platnosti klasifikace pro období 2013-2015. Definice kategorií ubytovacích zařízení: Hotel – ubytovací zařízení nejméně s 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovací), člení se do pěti tříd. Hotel garni – ubytovací zařízení nejméně s 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně), člení se do čtyř tříd. Motel – ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené zejména pro motoristy, člení se do čtyř tříd, zařízení se nachází v blízkosti pozemních komunikací s možností parkování. Recepce a restaurace může být mimo ubytovací část. Pension – ubytovací zařízení s nejméně 5 a s maximálně 20 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb (absence restaurace), člení se do čtyř tříd. Botel – ubytovací zařízení umístěné v trvale zakotvené lodi, člení se do čtyř tříd [3].
2.2 Stravovací služby Orieška (1999) popisuje stravovací služby jako uspokojování základních potřeb výživy účastníků cestovního ruchu během jejich přepravy i pobytu v cílovém místě. V místech cestovního ruchu stravovací služby poskytují hostinská zařízení. Tato zařízení může tvořit i více odbytových středisek. 17
Podle všeobecného hlediska se odbytová střediska člení na: a) Převážně stravovací (restaurace, motorest, samoobslužná restaurace atd.), b) Společensko-zábavní (kavárna, vinárna, bar atd.), c) Doplňkové stravování (bistro, bufet atd.)
2.2.1 Podniky poskytující stravovací služby Dle Oriešky (1999) stravovací služby poskytují hostinská zařízení. Rozumí se jimi prostory v objektech, v nichž se připravují pokrmy a nápoje, uskutečňuje se prodej jídel a nápojů, případně doplňkový prodej polotovarů potravinářského charakteru a jsou poskytovány služby s tím související.
2.2.2 Kategorizace stravovacích zařízení Orieška (1999) uvádí, že hostinská zařízení se podle převažujícího charakteru své činnosti ve shodě s „Doporučením upravující základní ukazatele pro kategorizaci hostinských a ubytovacích zařízení a statistickou metodikou Evropské unie“ zařazují do těchto kategorií: 1. Restaurace – je hostinské zařízení zajišťující obslužným způsobem stravovací služby se širokým sortimentem pokrmů základního stravování. Do restauračních zařízení patří restaurace, samoobslužné restaurace (jídelny), rychlé občerstvení a jídelní vozy a jiná zařízení pro přepravu cestujících. 2. Bar – je hostinské zařízení, jehož dominantním vybavením je barový pult. Poskytuje obslužným způsobem občerstvovací, případě i podle svého zaměřené stravovací služby. Dělí se na bary, noční kluby, pivnice, vinárny, kavárny a espressa.
18
3 Hotelnictví 3.1 Historie a vývoj hotelnictví Historie hotelnictví sahá až do středověku, kdy cestovali především poutníci do posvátných míst a kupci mezi městy a státy. Nastala tedy potřeba ubytovat pocestné při dlouhých cestách a tak začaly vznikat první zájezdní hostince, kde cestující mohli přenocovat. V 11. století zajišťovaly ubytování pohostinské kláštery, kdy při jejich výstavbě byla zřizována samostatná oddělení, která sloužila pocestným pro přenocování. Kláštera nabídly nejen možnost ubytování, ale i stravu (Beránek, 2013). V 18. století se rozvíjeli hotely především ve Francii a Velké Británii. Na Konci 19. století vznikl hotel, který mohl ubytovat až 700 hostů, který vznikl ve Spojených státech amerických (Beránek, 2004). V období průmyslové revoluce (18. až 19. století) vznikly základní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu – fond volného času a dostatek finančních prostředků. Vytvořily se dvě nové třídy ve společnosti, a to střední třída městského obyvatelstva zaměstnaná v sektoru služeb a třída bohatých finančníků a akcionářů (Beránek, 2013). Ve 20. století vznikaly první národní hotelové řetězce a docházelo ke sdružování podnikatelů v hotelnictví do různých profesních organizací. První asociace vznikla v roce 1907 ve Velké Británii (British Hospitality Association) a v roce 1910 v USA (American Hotel Protective Association)[5]. V první polovině 20. století a s příchodem 1. světové války se růst hotelového průmyslu v Evropě zastavil. Hotelnictví bylo negativně postiženo hospodářskými a politickými změnami. Po válce začaly vznikat první odborné školy zaměřené na hotelnictví. Další ochromení zapříčinila 2. světová válka, ale po jejím skončení hotelnictví zaznamenalo obrovský rozvoj. Stává se tak důležitou částí národního hospodářství. V 60. a 70. letech dochází k masovému rozvoji automobilové a letecké dopravy, čímž vzniká i nová potřeba ubytovacích kapacit (Beránek, 2013).
19
3.2 Hotelnictví v České republice Počátky ubytovacích služeb na našem území jsou údajně spojeny s činností řádu maltézských rytířů, jejímž cílem byla ochrana víry a služba chudým. Členové řádu bojovali v českých zemích od poloviny 12. století tzv. komendy, kde pečovali o poutníky a pocestné a poskytovali jim ubytování a stravu (Beránek, 2013). Od 19. století se hotelnictví vyvíjelo převážně v lázeňských městech. Avšak s příchodem 1. Světové války se vývoj zastavil a většina hotelů sloužila jako kasárny pro vojáky [6]. V meziválečném období se na našem území začaly tvořit první svazy hoteliérů a společenství živností. Státní kancelář ČEDOK (Československá dopravní kancelář, založena již roku 1920, nyní Česká dopravní kancelář) v roce 1965 vytvořila síť 10 Interhotelů (7 v ČR a 3 na Slovensku), které sloužily především pro zahraniční návštěvníky. Mnoho hotelů bylo součástí okresních podniků Restaurace a jídelny řízených Ministerstvem obchodu, další spadaly pod systém spotřebních družstev nebo cestovních kanceláří (Cestovní kancelář mládeže, SPORTTURIST, Svazarm). (Beránek, 2013). Prvním hotelem na území Československa byl pražský hotel Intercontinental (vystavěn v letech 1968 až 1974). Měl Francoisovou smlouvu s mezinárodním hotelovým řetězcem [7]. Listopad roku 1989 přinesl změny, které výrazně ovlivnily styl života všech obyvatel. Uvolnily se hranice, nastala svoboda podnikání a uvolnil se devizový trh. Praha se stala populárním městem, kam jezdilo mnoho turistů, a z hotelnictví se stal výnosný byznys. V letech 1993 až 1996 vzrostl počet hotelů v České republice z 583 na 1428. V první polovině 90. let byly založeny první české hotelové řetězce EuroAgentur Hotels & Travel, a.s. OREA HOTELS s.r.o. a pronikaly na náš trh i zahraniční hotelové řetězce společnosti Holiday Inn, Marriott, Hilton a další (Beránek, 2013).
20
3.3 Vymezení pojmu hotel Označení „hotel“ je celosvětově vnímáno jako obecný pojem pro široké spektrum ubytovacích zařízení, kde se za úplatek poskytuje přechodné ubytování. Podle odborné literatury se za hotel považuje ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služby s ním spojené (zejména služby recepce, celodenní stravování, každodenní úklid, stlaní lůžka atd.). Na základě velikosti a vybavenosti bývají hotely zpravidla klasifikovány do pěti tříd označených hvězdičkami. Mezi ubytovacími zařízeními hotelového typu rozlišujeme hotely a obdobná ubytovací zařízení (především penziony). (Pásková, Zelenka, 2012).
21
4 Analýza ubytovacích a stravovacích zařízení v Jihlavě 4.1 Vymezení oblasti, poloha a rozloha Město Jihlava (německy Iglau) je české krajské město a statutární město položené na někdejší českomoravské zemské hranici, tvořené zde zčásti řekou Jihlavou. Historicky se jedná o moravské město a i dnes většina Jihlavy leží na moravské straně, pouze severozápadní část je v Čechách. Historické město, založené ve 13. století jako hornické s těžbou stříbra, je od roku 1982 městskou památkovou rezervací. Město Jihlava leží ve stejnojmenném okrese v Kraji Vysočina, v centrální části České republiky. Je vzdáleno 21 kilometrů od Havlíčkova Brodu, 27 kilometrů od Pelhřimova, 30 kilometrů severozápadně od Třebíče, 111 km jihovýchodně od Prahy a 78 km severozápadně od Brna. Jeho celková rozloha je 78,85 km2 a v současné době zde žije 50 521 (k 1. 1. 2015) obyvatel.
4.2 Historie založení města První zmínka o osadě jménem Jihlava pochází z roku 1233, kdy olomoucký biskup Robert potvrdil převod zboží (kde figuroval název Gyglaua – Jihlava) řádu německých rytířů do vlastnictví želivského kláštera. Někdy mezi lety 1240-1243 bylo založeno horní město, do kterého přicházelo množství lidí, ochotných se účastnit na těžbě a zpracování stříbra. Už roku 1249 se zmiňují mince ražené v Jihlavě. V roce 1270 Jihlava obdržela od Přemysla Otakara II. stavební řád, pravděpodobně v tomto roce také došlo ke stavbě opevnění s parkánem a příkopem. Léta 1526-1619 byly roky velkého rozkvětu města. Prosadilo se luteránství, kvetla řemesla a obchod. Došlo k řadě průzkumů, těžaři obnovili řadu štol a zarazili řadu nových. V období třicetileté války v březnu 1645 se města zmocnili Švédové. Město přestavěli na barokní pevnost s předsunutým opevněním – bastionem. Po jejich odchodu v roce 1647 zůstalo ve zničeném městě pouhých 1000 obyvatel. Velký rozvoj město zažilo v 18. a 19. století, když se stalo druhým největším producentem sukna v tehdejší habsburské monarchii. V 19. století docházelo k rozvoji průmyslu a také k bourání částí hradeb a bran s úzkými průjezdy. Roku 1850 zde byl
22
zřízen krajský soud. Druhá světová válka také zasáhla Jihlavu. Po obsazení Němci byla vypálena synagoga, byl poškozen most u Helenína a při přejezdu vlaku se převrátil. K 1. lednu 1951 se Jihlava dočkala rozšíření svého území o Bedřichov, Helenín, Hruškové Dvory, Staré Hory a Pančavu. Tím vznikla tzv. „Velká Jihlava“. Později se k Jihlavě připojily další osady, např. Sasov a Pávov. V roce 1989 došlo zatím k poslednímu rozšíření města, při němž k němu byly připojeny Rantířov, Měšín, Cerekvička, Loučky, Vílanec, Čížov, Rosice. V létě 1990 se naopak řada částí Jihlavy osamostatnila. Od roku 2000 je Jihlava znovu centrem kraje Vysočina a patří mezi zdaleka nejmenší česká krajská města [4].
4.3 Ubytovací a stravovací zařízení v Jihlavě Pro získání dat a historických událostí vztahujících se k tématu sloužilo především studování materiálů Státního okresního archivu Jihlava. Důležité také bylo nastudování odborné literatury a internetových zdrojů týkajících se cestovního ruchu a hotelnictví ve zkoumané oblasti. Co se týče ubytovacích zařízení, tak se mnoho dokumentů do dnešní doby nedochovalo.
4.3.1 Vývoj ubytovacích zařízení v Jihlavě Historie hotelů spadá pravděpodobně do 14. století. Již v této době vznikl slavný hotel Zlatá Hvězda, kdy se u společnosti začaly projevovat různé výsady plnoprávných měšťanů, jako bylo vaření piva ve vlastních státních a také šenkování vyrobeného množství ve svém domě. Hostinec Zlatá Hvězda měl již na konci 14. století svoji pivnici, kde se tehdejším návštěvníkům roznášelo nejen pivo, ale i pokrmy. Díky kvalitnímu jídlu i lahodného moku si hostinec brzy získal proslulost mezi ostatními šenky a udržel si tak dlouholetou tradici. V roce 1987 byl hotel po dobu čtyř let v rekonstrukci a náklady tak činily 20 milionů korun. Dnes již zavřený hotel se nachází v historické části města na dolním Masarykově náměstí. V budově jsou zachovány původní klenby a malby z renesanční doby. Jsou zde i původní sgrafity, které již nikde jinde v Jihlavě nenalezneme. V minulosti byl hotel 23
zařazen do kategorie tříhvězdičkových hotelů a k dispozici měl 36 stálých lůžek v 16 dvoulůžkových pokojích, 1 lůžko v jednolůžkovém pokoji a 1 apartmá. Od konce roku 2006 je však hotel uzavřen a funguje zde pouze herna (Jaroš, Veverka, 2001). V době napoleonských válek byl velmi proslavený hostinec Tři knížata, kde se vystřídalo hned několik důležitých osob. Na přelomu let 1805 -1806 byl dům hlavním obydlím velitele francouzské Velké armády maršála J. B. Bernadotteho, později zakladatele švédské dynastie. Chvíli zde bydlel i jeho spojenec, velitel bavorské divize generál von Wrede a krátce také rakouský vévoda Ferdinand. Pravděpodobně díky těmto třem slavným návštěvníkům se podnik v roce 1825 přejmenoval na název„U tří knížat“ (Jaroš, Křesadlo, 1996). V 19. století v Jihlavě vyrostla velmi důležitá budova - Hotel Czap. Tento novorenesanční hotel byl slavnostně otevřen 24. 11. 1864. Byl postaven na místě prastarého zájezdního hostince „Na Holubníku“ (dnešní Dělnický dům v Žižkově ulici). Své jméno dostal podle stavebníka, kterým byl jihlavský podnikatel F. G. Czap. Mimo jiného mohl veřejnosti nabídnout „Slavnostní sál“, ve své době největší prostoru ve městě, kde se konala řada koncertů, plesů, divadelních představení a dalších společenských akcí. Koncertoval zde ještě jako student i hudební skladatel Gustav Mahler (Jaroš, Veverka, 2001). Průvodce Jihlavou uvádí, že hostinec Na Holubníku byl zbourán v květnu 1869 a dne 15. 11. 1869 byl hotel slavnostně otevřen, což je chybný údaj. Další nesprávný údaj je uvedený i v Kapitolách z historie Jihlavy, podle kterého byl hotel Czap postaven až v roce 1870 [11]. Budova hotelu Czap nabízela 21 pokojů s kachlovými kamny, hostinec a sál. Hotel během několika let měnil svůj název, nejdříve na Morawetz, poté Jihlavský dvůr a dále Německý dvůr (v roce 1940). Po 2. světové válce budova připadla KSČ a vznikl tak Dělnický dům, který je zde dodnes. V 50. letech zde fungoval Dům osvěty, několik kanceláří, sál a restaurace, která sloužila až do roku 1993, ale katastrální stav budovy znemožnil její další fungování [12]. V 80. letech 19. století v Jihlavě fungoval hotel Habsburg, Besední dům a na konci století byl vybudován Parkhotel, který byl v roce 1911 přestavěn na obytný dům (Jaroš, Křesadlo, 1996).
24
Hotelnictví ve 20. století Okresní národní výbor (Hoffmann, Šiška, 1969) představuje celkem šest hotelů se sídlem v Jihlavě do roku 1949: -
Hotel Besední dům (nájemce F. Dudek)
-
Grand Hotel (majitel E. Schulz)
-
Hotel Tři knížata (majitel K. Hybš)
-
Hotel U zlatého lva (majitel V. Schün)
-
Hotel U zlaté hvězdy (majitel Č. Russmann)
-
Hotel Jihlavský Dvůr, s.r.o. (ředitel K. Ehrenhöfer, nájemce L. Lanz Pächter)
Grand Hotel Jihlava Grand Hotel Jihlava byl projektovaný a vystavěný v letech 1904 – 1906. Autorem stavby byl Vinzenz Zeizinger, v té době velmi proslulý zednický mistr. Stavba se stala nejvýraznější budovou secesního stylu, ve které se nacházel Hotel Central, během výstavby majitelem přejmenovaný na Grand. Třípatrová budova měla ve stavebním projektu na střeše mít i sochu triumfujícího Merkura, ale nebyla však nikdy realizována. Stavba se zařadila do celé řady jihlavských domů, které byly inspirovány vídeňskými domy poslední třetiny 19. století. Roku 1906 zde Zeinzinger vystavěl ještě novou zimní zahradu a sál s kavárnou [13]. Hotel se nachází na Husově ulici v centru města a jeho provozovatelem je soukromá firma SEVAS, spol. s.r.o. se sídlem v Brně. Původní projekt hotelu byl dvoupatrový, třípatrová budova pochází z roku 1904. Nynější podobu má hotel z rozsáhlé rekonstrukce v období let 1987 – 1990 (Jaroš, Veverka, 2001). V současné době disponuje 32 pokoji a je zařazen do kategorie čtyřhvězdičkových hotelů s kapacitou 64 lůžek [14]. Hotel Gustav Mahler Budova dnešního hotelu Gustav Mahler pochází již z 13. století, tedy při zakládání města a sloužila jako středověký klášter. V 17. a 18. století byl klášter přestavěn do barokního stylu. Roku 1781 byl klášter přestavěn na kasárny pro vojáky, které tu byly 25
až do roku 1991. Do roku 1993 zde probíhala rekonstrukce do současné podoby a hotel byl 12. 7. téhož roku otevřen pro veřejnost [15]. Hotel Milenium Na počátku 15. století v místě současného hotelu Milenium byl vystavěn první obytný dům. Jeho původní podoba se bohužel do dnešní doby nedochovala. Další informace pocházejí až z 19. století, kdy zde sídlili převážně měšťané z bohatší vrstvy. Po 2. světové válce se zde otevřela restaurace (někdy kolem roku 1967) a ve své době patřila mezi luxusní restaurace. Během posledních let dům prošel mnoha dalšími změnami. V budově se nacházela velká vývařovna, restaurace a bufet pod názvem Horácká rychta a později zde vznikl i penzion se stejným názvem. V roce 2008 po rekonstrukci se zde otevřel Hotel Milenium, který funguje dodnes. Patří do kategorie tříhvězdičkových hotelů a nabízí jedenáct pokojů pro hosty [16].
4.3.2 Vývoj stravovacích zařízení v Jihlavě Historie pohostinství se datuje již do 13. století, tedy období vzniku města. Zejména v centru města, zde působilo značné množství šenků, se čepovalo především pivo domácí výroby. Objevují se první hospody a od konce 15. století získávají velkou proslulost a stávají se centry poskytovaných služeb, tedy stravování, podávání piva, lihovin a dále i ubytovací služby. V tomto století zde vynikala jihlavská hospoda Stubikhova na horním náměstí, která hostila i řadu významných osobností. Roku 1625 zde jezuité vybudovali provizorní kostel, kde se stejného roku postavil kostel sv. Ignáce, který je zde dodnes. Mezi jiné význačné hostince patřil renesanční hostinec U zlatého lva, kde v období třicetileté války hostil mnoho významných vojenských velitelů, mezi které patřil i švédský nenáviděný velitel Oesterling. Další proslulý hostinec U divokého muže (dnešní Tři knížata) byl hlavním jevištěm divadelních představení i společenských akcí. První divadlo zde bylo hráno roku 1840 a o osm let později se zde konal první český ples. V období první republiky sloužil i jako místo shromáždění KSČ. O vaření piva jsou zmínky již z roku 1386, kdy se mluvilo o vyhořelé panské sladovně v Telči. Měšťané vařili pivo až do doby krále Jiřího z Poděbrad (r. 1464) a to téměř ve všech domech na náměstí (celkově 66 domů). Nevařilo se ve všech domech najednou,
26
ale postupně, tedy každý týden vařil jeden až dva měšťané. Takhle to trvalo až do konce 17. století, kdy vznikl první pivovar (Prodělalová, 1985). Na dnešní Havlíčkově ulici se nacházeli dva významné hostince „U černého orla“ a „U bílého lva“. Po Bílé hoře hostinec „U bílého lva“ vlastnili Pachtové z Rajova, kteří zde nabízeli pivo ze svého pivovaru ve Střítěži. Toto narušení se nelíbilo jihlavským sladovníkům a proto v noci 8. 10. 1690 budovu přepadli a zničili sudy s pivem (Jaroš, Křesadlo, 1996). Vývoj socialistického pohostinství (20. století) Vznik a vývoj souvisí s politickým poválečným vývojem a to v únoru 1948. Vznikaly národní správy (již roku 1945), do kterých byly přiděleny hotely a restaurace (zabavené jako německý majetek). Kvůli válce se projevoval nedostatek spotřebního zboží a rozšiřoval se černý obchod. Proto roku 1947 uspořádal ústřední výbor KSČ zasedání, kde řešil vážnou situaci zásobování. Zatajené zásoby byly objeveny i v restauračních podnicích. Proces socializace v československém pohostinství se uskutečnil třemi cestami, a to: 1. Znárodněním větších hotelových a restauračních podniků a významnějších konfiskátů 2. Združstevním menších závodů především na venkově a v rekreačních oblastech 3. Vytváření komunálních podniků, vznikajících ze sítě středních a menších pohostinských jednotek zvláště ve městech. Za krátký čas měl tento postup velký vliv na celkovém maloobchodním obratu (11,1%). Proces socializace pokračoval i v dalších letech až do roku 1955, kdy bylo dosaženo 14% podílu na maloobchodním obratu. Činnost provozoven v Jihlavském kraji byla spravována podniky Jihlavské nádražní restaurace se sídlem v Jihlavě. Tento podnik byl roku 1955 zrušen a byly zřízeny Hlavní správy Restaurace a jídelny v Praze pro české kraje a v Brně pro kraje moravské. Téhož roku vznikl nový podnik Restaurace a jídelny v Jihlavě. Jeho hlavním úkolem bylo sjednocení rozvoje závodního stravování.
27
Rozvoj sítě provozoven za období let 1980-85 Nové kapacity: -
Hotel Jihlava
-
Restaurace Vysočina
-
Na žabinci Telč
-
Parkoviště Telč
Rekonstruované provozovny: -
Alfa – přechod na samoobslužný prodej
-
Dělnický dům – rekonstrukce vinárny a sociálního zařízení
-
Pančava – oprava provozovny
-
Hotel Černý orel Telč – uvedení do provozu po celkové rekonstrukci
-
Tři knížata – přestavba na samoobslužný provoz
-
Hlavní nádraží – rekonstrukce bufetových stánků a celková rekonstrukce provozovny
-
Passage – rekonstrukce vinárny
-
Točna – celková rekonstrukce provozovny
Plánované rekonstrukce provozoven do roku 1990: -
Hotel Zlatá hvězda
-
Hostinec U jízdárny
-
Restaurace Alfa
-
Restaurace Praha
-
Hostinec Helenín
-
Bufet a kavárna v ul. 9. května v Jihlavě
-
Restaurace Krystal
28
Podnik Restaurace a jídelny v Jihlavě Vznik podniku Restaurace a jídelny v Jihlavě se datuje k 1. červenci 1955. Vývoj pohostinství a podniku Restaurace a jídelny Jihlava prošel v uplynulých 30 letech mnoha změnami. V roce 1960 se stal podnik Okresním národním výborem v souvislosti s novou územní organizací a také vznikla obchodní síť v dalších městech okresu Jihlava, tedy Třešť, Telč a Polná. Podnik poskytoval služby veřejného stravování, přechodného ubytování a služeb s tím souvisejících ve 48 provozovnách (z toho 38 v Jihlavě, v 6 provozovnách v Telči, 3 provozovnách v Polné a v 1 v Třešti). Již v té době měl podnik v Jihlavě 5 velkých provozoven, jsou to: -
Hotel Jihlava
-
Sklípek na nám. Míru
-
Družba v DKT ROH
-
Restaurace Krystal
-
Hotel Beseda
Uvedené provozovny zajišťovaly především služby účastníkům domácího cestovního ruchu, ale i zahraničního cestovního ruchu. Věnovala se pozornost zvýšení lůžkových kapacit podniku a hotely se rozrůstaly o nové budovy. Například v hotelu Jihlava vznikla přístavba, a to sál s možností rozdělení na malé salónky, nebo v hotelu Zlatá Hvězda probíhala celková rekonstrukce. Zlepšila se také činnost pracovníků v hotelnictví (Prodělalová, 1985).
Obchodní politika v podniku Obchodní politika a její plán byl sestavován vždy na celý rok. Jeho součástí byly především různé gastronomické akce (například vepřové hody, dny národních kuchyní a další), kterých se každoročně konalo nejméně 20. Od roku 1980 se zavedla nová forma závodního stravování a průměrně toto stravování využívalo až 1100 strávníků denně. Kromě dalších provozoven vznikly dvě 29
samoobslužné jídelny a také rychlé občerstvení – prodej z okénka. Podnik Restaurace a jídelny se účastnil všech větších akcí v Jihlavě, při kterých zajišťoval doplňkový prodej. O všech akcích se lidé dozvěděli z měsíčního Zpravodaje města Jihlavy a dále v průběhu roku z různých letáčků. Podnik Restaurace a jídelny nezapomínal ani na zaměstnance, kterým umožnil další vzdělávání prostřednictvím kursů a podporoval studium při zaměstnání. Velkou pozornost také věnoval přípravě mládeže na budoucí povolání a vytvořil učňovské zařízení, které zabezpečovalo výcvik v oboru kuchař a číšník (od roku 1961 se v tomto oboru vyučovalo před 500 učňů). (Prodělalová, 1985). V druhé polovině 19. století byla otevřena německá kavárna Simader. Další kavárna s názvem Cafe Central se nacházela na Masarykově náměstí a fungovala do roku 1914, kdy se budova začala přestavovat na secesní dům určený pro spořitelnu. Na horní části náměstí v 1. Polovině 20. Století vznikla moderní kavárna Passage a v této době vzniklo i mnoho dalších hospod, ale dodnes zůstaly jen některé (Plzeňská, Plechanda, Sklípek apod.). Z kaváren zůstala jen Slavie, ze které se stala herna a funguje dodnes, jako i mléčný bufet na horním náměstí. V 70. letech se hospody zařadily do pěti cenových kategorií (jihlavské podniky zaujímaly 2 - 4 kategorii). Nejluxusnější restaurace v Jihlavě 2. kategorie se nacházela v Grand Hotelu [8].
30
5 Analýza současného stavu ubytovacích služeb v Jihlavě Český statistický úřad uvádí seznam ubytovacích zařízení v Jihlavě v letech 2008 – 2015. Tabulka č. 1 – Seznam ubytovacích zařízení v Jihlavě Kategorie
Sezónní provoz
Počet pokojů
EUROAGENTUR BUSINESS Jihlava, Jihlava, Romana Havelky HOTEL JIHLAVA 4899
Hotel ****
celoroční provoz
51 až 100
GRANDHOTEL
Jihlava, Jihlava, Husova 1328
Hotel ****
celoroční provoz
11 až 50
HOTEL GUSTAV MAHLER
Jihlava, Jihlava, Křížová 112
Hotel ***
celoroční provoz
11 až 50
HOTEL MILENIUM
Jihlava, Jihlava, Komenského 1326
Hotel ***
celoroční provoz
11 až 50
VILLA EDEN
Jihlava, Jihlava, 17. listopadu 5259
Hotel ***
celoroční provoz
11 až 50
MOTOREST PÁVOV
Jihlava, Pávov 104
Hotel **
celoroční provoz
11 až 50
MAHLERŮV PENZION NA HRADBÁCH
Jihlava, Jihlava, Brněnská 19
Penzion
celoroční provoz
11 až 50
Penzion
celoroční provoz
11 až 50
Penzion
celoroční provoz
11 až 50 11 až 50 10 a méně 10 a méně
Název
Adresa
PENZION ATLET
Jihlava, Jihlava, třída Legionářů 1467 Jihlava, Jihlava, Mlýnská 421
PENZION ATRIUM
Jihlava, Jihlava, Husova 1648
Penzion
celoroční provoz
PENZION DENA
Jihlava, Jihlava, Fibichova 28
Penzion
celoroční provoz
PENZION JOŠTOVKA
Jihlava, Jihlava, Joštova 37
Penzion
celoroční provoz
Penzion
celoroční provoz
11 až 50
Penzion
celoroční provoz
Kemp Turistická ubytovna Turistická ubytovna Turistická ubytovna Turistická ubytovna Ostatní zařízení
letní provoz
10 a méně 11 až 50 10 a méně
PENSION OÁSA
AUTOCAMPING PÁVOV
Jihlava, Jihlava, Jakubské náměstí 103 Jihlava, Jihlava, Masarykovo náměstí 95 Jihlava, Pávov 90
UBYTOVNA PROFIN
Jihlava, Jihlava, Pávovská 3118
UBYTOVNA SK JIHLAVA
Jihlava, Jihlava, Plukovníka Švece 4012
UBYTOVNA VE VILE I
Jihlava, Jihlava, Mlýnská 430
UBYTOVNA VE VILE II
Jihlava, Jihlava, Havlíčkova 2408
DOMOV MLÁDEŽE
Jihlava, Jihlava, Karoliny Světlé 4428
DOMOV MLÁDEŽE
Jihlava, Jihlava, Křížová 118
PENZION U SV. JAKUBA PENZION WILLA
UBYTOVNA U ZIMNÍHO STADIONU VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ UBYTOVÁNÍ
celoroční provoz celoroční provoz
11 až 50
celoroční provoz
11 až 50
celoroční provoz
11 až 50
celoroční provoz
101 a více
Ostatní zařízení
celoroční provoz
11 až 50
Jihlava, Jihlava, Jiráskova 4458
Ostatní zařízení
celoroční provoz
10 a méně
Jihlava, Sasov, Brtnická 1721
Ostatní zařízen
celoroční provoz
10 a méně
Zdroj: Český statistický úřad
31
Na území Jihlavy je poměrně dostatečná vybavenost ubytovacími kapacitami a gastronomickými zařízeními. Nejvyšší úroveň hotelových služeb nabízí Grandhotel Jihlava, Euroagentur Business Hotel Jihlava, Hotel Gustav Mahler, Hotel Milenium a Hotel Villa Eden. Tabulka č. 2: Celkové kapacity ubytovacích zařízení v Jihlavě (rok 2012) Forma ubytování Hotel Penzion Ubytovna Privát Celkem
Počet zařízení 8 14 26 11 59
Počet lůžek 525 338 1325 97 2285
Zdroj: Oddělení vnějších vztahů, MMJ
Stravovací zařízení také nabízejí pro návštěvníky i obyvatele města mnoho kapacit. Tabulka č. 3: Kapacity restauračních zařízení v Jihlavě (rok 2012) Druha zařízení Pizzerie
Počet 4
Restaurace
60
Cukrárny Kavárny Bufety, bistra, fast food Bary, vinárny, čajovny Celkem
9 13 14 18 118
Stálá kapacita 256 3990 (+cca 1600 míst zahrádky) 213 643 456 866 6424 (+cca 1600)
Zdroj: Oddělení vnějších vztahů, MMJ [9]
Cestovní ruch v Kraji Vysočina v roce 2014 Dle Českého statistického úřadu se v Kraji Vysočina za rok 2014 ubytovalo přes 453 tisíc hostů, což zaznamenává nárůst o 1% oproti roku 2013. Celkem 67 151 hostů na Vysočinu přicestovalo ze zahraničí, což je téměř stejný počet jako v roce předešlém. Nejvíce zahraničních hostů do kraje přicestovalo z Německa a Slovenska, a ve větším počtu také z Polska, Nizozemska a Rakouska. Počet hostů z České republiky dosáhl 385 958. Ve srovnání s rokem 2013 zaznamenal zvýšení o 1,2 %. Celkový počet přenocování za rok 2014 se na Vysočině o 1,3% snížil a průměrný počet přenocování na jednoho hosta činil 2,6 nocí [10].
32
5.1 Dotazníkové šetření Pro získání současného stavu bylo provedeno dotazníkové šetření přímo mezi účastníky cestovního ruchu. V dotazníku se zkoumala především celková spokojenost zákazníků v ubytovacím zařízení a cílem bylo zjištění služeb, které by zákazníci v daném ubytovacím zařízení uvítali. Dotazníků bylo vytvořeno celkem 200, ovšem zpět se jich vrátilo jen 109. Na otázky odpovídali respondenti během svého pobytu v Jihlavě. Dotazníky byly umístěny na recepci ve vybraných ubytovacích zařízení, a to v těchto UZ: Hotel Gustava Mahlera, Grand Hotel Jihlava, Hotel Villa Eden, Euroagentur Business Hotel Jihlava, Hotel Milenium, Mahlerův penzion a Penzion Joštovka. Všechna tato ubytovací zařízení se nachází v centru Jihlavy, nebo v jeho těsné blízkosti. Graf č. 1
Účel návštěvy regionu 19%
18%
dovolená pracovní cesta
9%
památky
7%
sport 9%
0%
38%
relaxace příroda jiná odpověď
Zdroj: Vlastní šetření
Z grafu můžeme vyčíst, že nejvíce respondentů (41) navštěvuje Jihlavu z pracovních důvodů. Naopak nejméně tuto oblast navštěvují lidé za účelem sportu. 21 respondentů odpovědělo jinak, kde nejčastější odpověď byla festival dokumentárních filmů, či divadlo.
33
Graf č. 2
Jak jste se dozvěděl/a o UZ 0%
0%
34%
Internet přátelé, rodina 66%
TIS jiná odpověď
Zdroj: Vlastní šetření
V dnešní době je internet běžná věc a v grafu můžeme vidět, že nejvíce respondentů (72) si ubytování vyhledalo právě pomocí informací nalezených na internetu. Graf č. 3
Délka pobytu 9% 32%
1 noc 59%
2-4 noci 5 a více nocí
Zdroj: Vlastní šetření
Jelikož do Jihlavy míří převážně lidé na firemní schůze či jiná pracovní setkání, tak je jejich délka pobytu většinou jedna noc.
34
Graf č. 4
Spokojenost s kvalitou ubytování 0% 6%
12%
Spokojen/a Spíše spokojen/a spíše nespokojen/a 82%
nespokojen/a
Zdroj: Vlastní šetření
Spokojenost hostů s kvalitou ubytování je v Jihlavě na vysoké úrovni. Celkem 89 ze 109 respondentů bylo s vybraným ubytovacím zařízení spokojeno a jen 7 hostů bylo spíše nespokojeno. Graf č. 5
Spokojenost s chováním personálu 0%
0%
13%
Spokojen/a Spíše spokojen/a spíše nespokojen/a 87%
nespokojen/a
Zdroj: Vlastní šetření
Chování personálu v daných ubytovacích zařízeních je podle odpovědí velmi dobré. Celkem 95 ubytovaných odpovědělo, že jsou spokojeni. 35
Graf č. 6
Spokojenost se službami recepce 0% 7% 14% Spokojen/a Spíše spokojen/a spíše nespokojen/a 79%
nespokojen/a
Zdroj: Vlastní šetření
Recepce je první místo, které host vidí a je to také vizitka ubytovacího zařízení. Proto i personál, který zde pracuje, by měl mít určité kvality a příjemné vystupování. V dotazníku odpovědělo 79% pozitivně. Graf č. 7
Spokojenost se stravováním (pokud UZ poskytuje)
34% Spokojen/a 56%
Spíše spokojen/a spíše nespokojen/a
7%
nespokojen/a
3%
Zdroj: Vlastní šetření
Možnost stravovat se v ubytovacím zařízení, kde je host ubytovaný, je velmi důležité. Ovšem ne všechna UZ celodenní stravování poskytují. Proto 34% respondentů 36
odpovědělo negativně, jelikož v UZ chybí restaurace. Z grafu lze také vyčíst, že více než polovina hostů využívá stravování, které UZ nabízí.
Graf č. 8
Pokud stravování UZ neposkytuje, kde se stravujete 2% 0%
32% Restaurace Vlastní stravování 66%
Rychlé občerstvení Supermarkety
Zdroj: Vlastní šetření
Z důvodu, že některá UZ celodenní stravování neposkytují, využívají hosté většinou restaurace. Vybraná ubytovací zařízení se nacházejí v centru města, kde je nemálo restaurací, tudíž mají hosté možnost stravovat se v některé z nich. Hotel Villa Eden spolupracuje s restaurací i pivnicí, tudíž hosté již při návštěvě internetových stránek vědí, kam mohou jít.
37
Graf č. 9
Celková spokojenost v UZ 1% 0% 10% Spokojen/a Spíše spokojen/a spíše nespokojen/a 89%
nespokojen/a
Zdroj: Vlastní šetření
Na otázku jaká je celková spokojenost hostů v UZ pak 89% odpovědělo pozitivně, i když jim třeba právě restaurace v UZ chybí. Nikdo nebyl celkově nespokojen.
Graf č. 10 Co v UZ chybí
14%
Restaurace 38%
9%
Noční bar Wellness
8%
Sauna Bazén 4%
24%
Fitness Masáže
3%
Zdroj: Vlastní šetření
V dnešní době ubytovací zařízení nabízejí různé služby, které hosté ve svém volném čase mohou využívat, ovšem v mnoha zařízeních vyhledávané služby nejsou. Respondenti by v jihlavských UZ uvítali restauraci, wellness či masáže. 38
Graf č. 11
Pohlaví
42% 58%
Muž Žena
Zdroj: Vlastní šetření
Ze 109 respondentů je 58% mužů (63) a 42% žen (46).
Graf č. 12
Věk 11% 39%
18%
Do 25 26-35 36-45
31%
46-55 56 a více
1%
Zdroj: Vlastní šetření
Tuto oblast nejvíce navštěvují lidé ve věku mezi 36 – 45 a také osoby starší 56 let.
39
Graf č. 13
Kraj trvalého bydliště Jihočeský Jihomoravský 4%
Karlovarský
0%
9%
4%
11%
Královéhradecký Liberecký
17%
11%
Moravskoslezský Olomoucký
6%
Pardubický
10%
11%
7%
5%
3%
Plzeňský Praha Středočeský
2%
Ústecký Vysočina Zlínský
Zdroj: Vlastní šetření
Poslední otázka dotazníkového šetření byla vyplnění kraje trvalého bydliště respondentů.
Tuto
oblast
dle
vyhodnocení
nejvíce
navštěvují
obyvatelé
Jihomoravského, Pardubického a Jihočeského kraje. Dále také obyvatelé Prahy a naopak nejméně obyvatelé Ústeckého a Moravskoslezského kraje.
5.1.1 Shrnutí dotazníkového šetření Výsledkem dotazníkového šetření je, že Jihlavu navštěvují převážně lidé, ať už ženy nebo muži, ve věku 36-45 let či osoby starší 56 let, tedy téměř senioři. Nejčastěji přijíždí na firemní schůze, tudíž se zde zdrží pouze jednu noc a nejvíce tuto oblast navštěvují obyvatelé z Jihomoravského kraje. O ubytovacím zařízení se většina dozvěděla z internetu a nakonec i s ubytováním byli spokojeni, ať už se službami recepce, chováním personálu, kvalitou ubytování či s celkovou spokojeností. Jediné, co hosty uspokojilo méně, bylo stravování, jelikož ne všechna zařízení mají restauraci. Ze
40
služeb, které by uvítali v ubytovacím zařízení, potom hosté nejčastěji vybrali restauraci, wellness či masáže.
5.2 Opatření ke zvýšenosti spokojenosti hostů Pomocí dotazníkového šetření jsme zjistili, že většina účastníků cestovního ruchu byla v ubytovacím zařízení spokojena. Avšak každý člověk je jiný a má jiné potřeby, proto bylo v dotazníkovém šetření zjištěno hned několik služeb, které ubytovaní hosté vyhledávají a ve vybraných ubytovacích zařízeních postrádají. Mezi nejčastější hosty patří podnikatelé a senioři, kterým chybí wellness či masáže, tudíž odpočinek. Další nedostatek ubytovacích zařízení je podle nich absence restaurace přímo v UZ, a to z toho důvodu, že podnikatelé přijíždějící na velmi krátký čas do destinace, nemají mnoho času stravovat se někde mimo jejich vybrané ubytovací zařízení. Provozovatelé ubytovacích zařízení by se měli zajímat, jaké požadavky jejich hosté mají, například právě formou anonymních dotazníkových šetření. Nejčastějšími hosty jsou tedy podnikatelé a osoby starší a na tyto dvě skupiny by se měli provozovatelé UZ zaměřit nejvíce. Dále by se měla přilákat i jiná klientela, jako například rodiny s dětmi (například vytvořením rodinných balíčků). Také by provozovatelé mohli zvýšit propagaci jejich zařízení a to reklamou v tisku, na internetu či v rádiích. Vzhledem k tomu, že většina hostů si ubytování hledá přes internet, je velmi důležité aby stránky ubytovacích zařízení byli aktuální, přehledné a minimálně ve dvou světových jazycích. Jak jsem zjistila, tak oficiální stránky hotelu Milenium v cizím jazyce nenalezneme.
41
Závěr Tato bakalářská práce se zabývá historií a současností ubytovacích a stravovacích zařízení v oblasti Jihlava. Cílem práce bylo seznámení s vývojem hotelnictví v oblasti a analýza jeho současného stavu. Historie ubytovacích a pohostinských služeb byla zpracována na základě návštěv Státního okresního archívu v Jihlavě, kde mi ochotně bylo propůjčeno několik materiálů. Pro analýzu současného stavu jsem zvolila dotazníkové šetření zaměřené hlavně na spokojenost účastníků cestovního ruchu. Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, že jsou zde rozdílné věkové kategorie a každá kategorie má jiné požadavky. Každé ubytovací zařízení má různou klientelu a zaměřuje se na různé akce. V Jihlavě se mnoho ubytovacích zařízení nachází v samotném historickém centru a umožňuje tak využít ubytovacích služeb všem skupinám účastníků cestovního ruchu.
42
Seznam použité literatury Knižní zdroje BERÁNEK, Jaromír. Ekonomika cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Mag Consulting, 2013, 295 s. ISBN 9788086724461. BERÁNEK, Jaromír. Moderní řízení hotelového provozu. 5., zcela přeprac. vyd. Praha: MAG Consulting, 2013, 335 s. ISBN 9788086724454. BERÁNEK, Jaromír. Provozujeme pohostinství a ubytování. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 180 s. Hotely a restaurace. ISBN 8086724026. COLLIN, P. H. Dictionary of Hotels, Tourism and Catering Management. Teddington, 1994. HOFFMANN, František a Alois ŠIŠKA. Okresní úřad - Okresní národní výbor Jihlava do r. 1949. Jihlava, 1969, 624 s. HORNER, Susan a John SWARBROOKE. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada, c2003, 486 s. Expert (Grada). ISBN 8024702029. JAROŠ, Zdeněk a Zdeněk KŘESADLO. Jihlava: kulturně historický průvodce městem. Jihlava: Městský úřad, 1996, 181 s. JAROŠ, Zdeněk a Přemysl VEVERKA. Historie a současnost podnikání na Jihlavsku. 1. vyd. Žehušice: Městské knihy, 2001, 295 s. Historie a současnost podnikání v regionech ČR. ISBN 8090291961. ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 1999, 244 s. ISBN 8085970279. PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. ISBN 80-239-0152-4. PRODĚLALOVÁ, Anna. 30 let služeb podniku Restaurace a jídelny v Jihlavě 19551985. Jihlava, 1985.
43
Internetové zdroje 1. Cestovní ruch. Czechtourism [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: 1. http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/ 2. Druhy a formy cestovního ruchu. Czechtourism [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-avyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ 3. Oficiální klasifikace ubytovacích zařízení. Hotelstars [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/oficialni-klasifikace-v-cr 4. Jihlava. TIC
Jihlava [online].
[cit.
Dostupné
2015-12-08].
z:
http://tic.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=1001 5. První asociace. Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://www.ahrcr.cz/predstaveni-asociace 6. KOSMÁK, P. Aktuální stav hotelového podnikání [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://www.cestovni-ruch.cz/hotelieri/kosmak/aktualni.php 7. ČERNÝ, J. 20 rušných let hotelnictví. [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://foodservice.cz/hotelnictvi/20-rusnych-let-hotelnictvi.htm 8. Vývoj hotelnictví. Stará Jihlava [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://www.starajihlava.wz.cz/clanek.php?art_id=71?start=1 9. Kapacity ubytovacích a stravovacích zařízení (2012). Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Krajská správa ČSÚ v Jihlavě [online].
[cit.
2015-12-08].
Dostupné
z:
http://www.jihlava.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=5967&id_d okumenty=500098 10. Cestovní ruch v Kraji Vysočina v roce 2014. Český statistický úřad: Krajská správa
ČSÚ
v
Jihlavě [online].
[cit.
2015-12-08].
Dostupné
z:
https://www.czso.cz/csu/xj/cestovni-ruch-v-kraji-vysocina-v-roce-2014 11. VILÍMEK, Ladislav. Z historie hotelu Czap [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné
z:
http://www.regionalist.cz/iglau/index.php?idclanku=090114-
1231881451 44
12. Stará Jihlava. Historie hostinců v Jihlavě [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.starajihlava.wz.cz/clanek.php?art_id=71?start=1 13. LAUBOVÁ, Jana. Architektura Jihlavy 1900 - 2009. Olomouc, 2009.
Diplomová práce. 14. Grand Hotel Jihlava. Grand Hotel [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.grandjihlava.cz/ 15. Hotel Gustav Mahler. Historie hotelu [online]. [cit. 2015-12-13].
Dostupné z: http://www.hotelgmahler.cz/cs/historie 16. Hotel Milenium. Historie hotelu [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.hotelmilenium.cz/index.php?nid=9523
45
Seznam zkratek KSČ – Komunistická strana Československa MMJ – Magistrát města Jihlavy ROH – Revoluční odborové hnutí TIS – Turistické informační centrum UNWTO – United Nations World Tourism Organization UZ – Ubytovací zařízení
46
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Seznam ubytovacích zařízení v Jihlavě Tabulka č. 2: Celkové kapacity ubytovacích zařízení v Jihlavě (rok 2012) Tabulka č. 3: Kapacity restauračních zařízení v Jihlavě (rok 2012)
47
Seznam grafů Graf č. 1: Účel návštěvy regionu Graf č. 2: Jak jste se o UZ dozvěděl/a Graf č. 3: Délka pobytu Graf č. 4: Spokojenost s kvalitou ubytování Graf č. 5: Spokojenost s chováním personálu Graf č. 6: Spokojenost se službami recepce Graf č. 7: Spokojenost se stravováním (pokud UZ poskytuje) Graf č. 8: Pokud neposkytuje, kde se stravujete Graf č. 9: Celková spokojenost v UZ Graf č. 10: Co v UZ chybí Graf č. 11: Pohlaví Graf č. 12: Věk Graf č. 13: Kraj trvalého bydliště
48