Výstavba na území CHKO Kokořínsko

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky SPRÁVA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI KOKOŘÍNSKO

Výstavba na území CHKO Kokořínsko A. ROZBOROVÁ ČÁST 1. Urbanistické celky a historická zástavba Většina vesnických sídel má zachovalou venkovskou (lidovou) architekturu, která v oblasti není regionálně čistá, protože se zde prolínaly tři hlavní formy bez přesných hranic: 1. Severočeský patrový roubený dům1 chlévního typu, vyskytující se zejména v severovýchodní a střední části oblasti. Většina těchto dochovaných domů pochází z 19. století (Žďár, Bořejov, Lhota, Olešno, Dobřeň, Střezivojice, Medonosy, Jestřebice, Nové Osinalice, Nosálov, Hvězda, Dolní Vidim). 2. Patrový roubený dům s hrázděným patrem - vliv německé kolonizace. Vyskytuje se vzácněji smíšeně s předchozím roubeným domem, především v západní a severozápadní části oblasti. 3. Kamenný patrový dům konce 18. – poč. 20. století – často klasicizujících, později eklektických forem. Najdeme jej v zemědělsky bohatším území (chmelařství), od konce 18. století vytlačuje původní roubený dům (Osinalice, Horní Vidim, Loubí, Dřevčice). Dále se z venkovské architektury na Kokořínsku vyskytují přízemní zděné nebo roubené obytné domy menších rozměrů. Jedná se o zástavbu chudších obyvatel (tzv. domkářů). Tento typ objektu se více či méně vyskytuje ve většině sídel oblasti a někde tvoří i souvislou zástavbu (Dražejov). Zajímavostí oblasti jsou desítky tzv. skalních bytů (obytné místnosti vytesané v pískovcových skalách), které od 17. století budovali bezzemci (např. Šemanovický důl, Vidim). Tyto stavby měly primární funkcí bydlení, narozdíl od častého hospodářského příslušenství u usedlostí (sklepy, chlívky) vytesaného ve skále. Typ sídel určovala doba, v níž se zakládaly, a jejich situování v krajině. Oblast byla kolonizována poměrně pozdě, v období vrcholného středověku během 13.–15. století. Členitý terén neumožňoval rozvinutí větších pravidelných lokačních schémat a většina sídel byla velmi malá. Sídla byla zakládána v údolí, na mírných svazích a vyvýšených plošinách. Podle půdorysného uspořádání rozeznáváme v oblasti tyto zástavby: 1. samoty; 2. sedliště (vísky, osady) – seskupení několika samot (Roveň, Klučno, Hlučov); 3. vsi návesní, průjezdné nebo koncové, ojediněle v okrajových částech oblasti (Nosálov), koncovou lesní návesnicí byla např. Lhota; 4. vsi lánové2, s okrouhlou návsí a navazujícím radiálním lánovým schématem (Olešno, starší části vesnic - Jestřebice, Střezivojice, Sitné, Šemanovice), hlavně při kolonizaci v 13.-14. stol., poměrně časté; 5. vsi lánové, s lineárně řazenou zástavbou podél komunikace či potoka (Osinalice), vzácné; 6. vesnice ulicové a silnicové, jejímž základem je komunikace (na rozdíl od 5), vesměs mladší (dominikální a raabizační) vesnice (Nové Osinalice, Janova Ves, Šemanovice, Vojtěchov, Dolní Vidim);

1 2

Roubený dům byl do 18. století dominantním typem stavení v oblasti. Půdorys lánové vesnice je zcela závislý na uspořádání lánové plužiny.


7. vsi smíšené, se starší návsí a mladšími ulicovkami (Střemy, Jestřebice, Vidim), dnes nejčastější; 8. hromadné vsi, s nepravidelnou a roztroušenou zástavbou, vznikly na místech, kde členitý terén neumožňoval rozvinutí pravidelnějších lokačních schémat (Medonosy, Chudolazy, Dobřeň, Lobeč). 2. Památková ochrana Kromě mnoha desítek jednotlivých staveb, soch, ale také vodních nádrží a jiných drobných prvků (reliéfy), které byly prohlášeny za nemovité kulturní památky, byla některá sídla pro své kulturně-historické hodnoty vyhlášena vesnickými památkovými zónami a rezervacemi. Vesnické památkové rezervace v CHKO (vyhlášeny v roce 1995): Dobřeň, Lhota, Olešno, Nosálov, Nové Osinalice, Žďár. Vesnické památkové zóny v CHKO (vyhlášeny v letech 1995 a 2005): Brocno, Bukovec, Jestřebice, Kruh, Lobeč, Střezivojice, Sitné, Tubož, Vidim, Vojetín. V návrhu na vyhlášení byla sídla: Domašice, Hvězda, Loubí, Osinalice. Na severu CHKO v katastrálním území Holan do oblasti zasahuje krajinná památková zóna - Zahrádecko. Dále jsou formou městské památkové zóny chráněna historická centra měst Dubá a Mšeno. V okolí Liběchova se připravovala krajinná památková zóna Liběchovsko, která měla kromě Liběchova zahrnovat i dvě další vesnice v CHKO Kokořínsko - Tupadly a Želízy. 3. Územní plánování Územní plánování, respektive zásady územního rozvoje pro území krajů a zejména územní plány obcí, jsou pro Správu CHKO jedním ze základních nástrojů krajinného plánování - uplatnění koncepčních požadavků ochrany přírody a krajiny při rozvoji území (především ochrana krajinného rázu a tvorba ÚSES). Téměř všechny obce na území CHKO Kokořínsko mají schválený územní plán. Výjimku tvoří několik sídel, které jsou místními částmi větších obcí (měst) a které nebyly zahrnuty do zpracovávaného území územního plánu obce (zejména místní části Dubé). Negativním jevem jsou poměrně časté dílčí zásahy do územních plánů pomocí jejich změn. Regulační plán dosud nebyl na území CHKO Kokořínsko zpracován pro žádné sídlo. Vzhledem k nákladnosti pořízení této dokumentace se nedá ani do budoucna předpokládat větší nárůst jeho pořizování. 4. Kategorizace sídel a lokalit se zástavbou (LOsZ) na území CHKO Sídla a lokality se zástavbou byly na území CHKO Kokořínsko rozděleny do čtyř kategorií. Kategorizace sídel navazuje na obecné podmínky pro výstavbu, a proto i z důvodů přehlednosti a ucelenosti je celá kategorizace sídel v návrhové části.

2


5. Zhodnocení aktuálního stavu výstavby Zásahy Správy CHKO do procesu výstavby jsou dány jejím postavením dotčených orgánů státní správy v územním plánování a při umisťování a povolování staveb (§ 12 a § 44 zákona č. 114/1992 Sb.). V minulém plánu péče platném od roku 1999 byly stanoveny tzv. „Obecné regulativy pro výstavbu a přestavbu na území CHKO Kokořínsko“. Tyto regulativy stanovily základní limity pro novou výstavbu na území CHKO. Regulativy vycházely z tradičních forem venkovské architektury Kokořínska a byly Správou CHKO uplatňovány při posuzování stavebních záměrů v oblasti. Jako preventivní nástroj vydala Správa v roce 2007 informační brožuru pro stavebníky obsahující základní regulativy pro výstavbu v CHKO Kokořínsko (Krajinný ráz, Sídla a výstavba na území chráněné krajinné oblasti Kokořínsko). Další podrobné informace pro stavebníky ke stavební agendě jsou na internetových stránkách Správy CHKO. Většina obytných staveb na území CHKO má architektonickou formu tradiční lidové architektury Kokořínska (obdélný půdorys, sedlová střecha). Značná část těchto staveb nese také dochované znaky lidové architektury ve svém architektonickém výrazu (tradičně provedené roubení, maloformátová střešní krytina). Tyto dochované historické stavby určují ráz zástavby na celém území CHKO. Některé stavební zásahy v průběhu 2. poloviny 20. století setřely jedinečné estetické a architektonické hodnoty oblasti Kokořínska. Znehodnocení některých cenných objektů a část novostaveb nerespektující charakter původních vesnických staveb (např. čtvercový půdorys, lodžie ve štítech, netradiční typy zastřešení) a jejich prostředí, jsou dluhem nedávné minulosti, jehož úroky v podobě těžkého prosazování kvalitních staveb v blízkosti těchto objektů platíme dodnes. Dalším negativním zásahem do stavebního fondu sídel byla výstavba předimenzovaných objektů pro zemědělskou velkovýrobu (např. Blíževedly, Janova Ves, Šemanovice, Dobřeň). Objekty se vymykají svému prostředí měřítkem, architektonickou formou i použitými materiály. Tyto stavby byly umísťovány mimo intravilán sídel a velmi často na horizonty, takže dnes tvoří negativní dominanty sídel. Část těchto objektů je dnes nevyužívaných a tvoří tzv. brownfields. Posledním výrazným negativním zásahem do stavebního fondu sídel byla v 2. polovině 20. století výstavba několika chatových osad v návaznosti na stávající sídla (např. Panská Ves, Kanina, Kluk). Nejčastějším problémem v současnosti je odchýlení realizovaných staveb od schválené projektové dokumentace (zejména výška půdních nadezdívek). Bohužel tak velmi často dochází i v současnosti k estetickému znehodnocování vesnického prostředí nevhodnými stavbami nízké úrovně. V budoucnu bude nutno přehodnotit rozsah IV. zóny ochrany přírody CHKO, která v současné době zasahuje i do velmi cenných sídel. Velmi dobrým podkladem pro usměrňování jednotlivých stavebních záměrů se ukázala kategorizace sídel a lokalit se zástavbou.

B. NÁVRHOVÁ ČÁST Sídla v CHKO jsou harmonicky zapojena do okolní krajinné scény. Koncepčně je proto třeba zaměřit zvýšenou pozornost při vymezování nového zastavěného území v rámci územního plánování a umísťování nových staveb v prolukách. Při nové výstavbě a přestavbě

3


stávajících objektů je třeba dbát na ochranu hodnot krajinného rázu a kulturně-historických hodnot CHKO. Současná architektura a urbanistická struktura sídel vykazuje nadprůměrné hodnoty. Některá sídla a urbanizované plochy vykazují jedinečné hodnoty, jiná jsou narušena cizorodými prvky, které jsou mimo měřítko krajiny (sila, zemědělské areály, vodárny – „hydroglobus“), či umístěním nevhodných staveb z éry reálného socialismu (bývalé prodejny Jednota ve střediskových obcích, rodinné domy typu Okál), a současnými udržovacími pracemi (svítivé barvy fasád). 1. Územní plánování Při projednávání zásad územního rozvoje pro území krajů je třeba sledovat koncepční návrhy, které se týkají zejména průmyslu, energetiky, dopravy a turistiky. V těchto okruzích může docházet ke střetu zájmů mezi některými formami rozvoje (např. nové průmyslové zóny, nové nadzemní koridory sítí technického vybavení apod.) a zájmy ochrany přírody a krajiny. V rámci územních plánů obcí je třeba dbát na zachování tradičního rázu obcí, jeho nenarušení cizorodými prvky, a usměrňovat rozvoj obcí tak, aby byl v souladu s udržením jejich hodnot. Některá sídla s nejvíce dochovanými kulturně-historickými hodnotami je třeba z dalšího rozvoje zastavěného území vyloučit, v některých stanovit velmi přísná pravidla pro rozvoj a v jiných méně přísná pravidla (viz kategorizace sídel níže). Pro rozvoj obcí je vhodné přednostně využívat dnes nevyužívané plochy, které byly již v minulosti zastavěny tzv. brownfields (na Kokořínsku jde především o nevyžívané zemědělské areály). Při vymezování nového zastavěného území je třeba počítat s minimální výměrou parcel 800 m2 pro rodinný dům. U rozvojových ploch, u kterých se předpokládá umístění více než 2 rodinných domů, je na místě požadovat zastavovací studie. Volnou krajinu je třeba zachovat bez zástavby. 2. Obecné podmínky pro výstavbu (zdroj: kapitola 2. byla zpracována na základě výtahu a úpravy díla: Vorel, I. a kol., 2008: Preventivní hodnocení území CHKO Kokořínsko z hlediska krajinného rázu, objednatel AOPK ČR) Identifikace znaků a hodnot krajinného rázu a jejich klasifikace ukazuje, že na území CHKO je třeba dodržovat obecné podmínky ochrany krajinného rázu v sídlech a v lokalitách se zástavbou (LOsZ). Těmito podmínkami jsou: Obecná podmínka ochrany autentičnosti a nenarušenosti zvláště cenných partií krajiny se zástavbou. Sídla s dochovanou a málo narušenou urbanistickou strukturou a s dochovanými stavbami lidové architektury je třeba považovat za lokality s ukončeným plošným rozvojem. Nová výstavba není většinou možná. Úpravy, přestavby, dostavby a rekonstrukce existujících objektů budou zachovávat tradiční formy a hmoty objektů, budou zachovávat tradiční architektonický výraz objektů, budou užívat tradičních architektonických prvků, materiálů a barevnosti. Obecná podmínka ochrany tradičního charakteru zástavby. Stavby vesnických sídel a samot v CHKO Kokořínsko v mnoha lokalitách zásadním způsobem spoluvytvářejí ráz krajiny. Pro nejcennější lokality je nutno dodržet výše uvedené podmínky autentičnosti a nenarušenosti prostředí. V obcích a lokalitách s velkým podílem novodobě změněné zástavby a změněnou urbanistickou strukturou je při novodobém architektonickém výrazu nutno zachovávat tradiční formy a hmoty objektů a tradiční měřítko

4


staveb lidové architektury (zcela vyloučen je u rodinných a rekreačních domů čtvercový půdorys, atriový půdorys, vyloučena je výstavba drobných rekreačních objektů - chat svými rozměry neodpovídajících tradičnímu měřítku usedlostí a chalup). V určitých lokalitách (převážně městských) je možno novou výstavbu a přestavbu rodinných domů řešit s dodržením tradiční formy (obdélný půdorys, sedlová střecha) s použitím novodobých a netradičních architektonických prvků a materiálů nevybočujících z tradiční barevnosti. Přestavby a rekonstrukce stávajících objektů musí splňovat všechny výše uvedené podmínky podle charakteru sídla v němž se nacházejí. Přestavba stávajících chat je možná pouze za předpokladu dostatečné velikosti navazujících pozemků a takového architektonického řešení, které by vycházelo z tradičního venkovského domu Kokořínska. Není možné akceptovat jakékoliv přístavby, které by stíraly dochovanou tradiční podobu stávajících staveb (např. přístavby s plochou střechou). Obecná podmínka ochrany struktury osídlení a struktury zástavby. Vzhledem k velmi specifické struktuře sídel v členité a prostorově pestré krajině a k přítomnosti jedinečných krajinářsko-estetických hodnot je nová výstavba přípustná pouze ve vybraných LOsZ, a to jako úměrné doplnění existující zástavby, zejména na starých stavebních parcelách. Nelze vytvářet shluky novostaveb ani stavby odtržené od existující zástavby. Tyto podmínky budou pouze přiměřeně uplatňovány v obcích ležících na hranici CHKO a obklopených zemědělskými pozemky. Ve vybraných LOsZ není nová výstavba vhodná, v některých sídlech je nová výstavba vyloučena. Toto omezení růstu sídel bude Správou uplatňováno během pořizování územních plánů jednotlivých obcí. Z uvedených obecných podmínek ochrany vyplývá následující kategorizace sídel a lokalit se zástavbou (LOsZ) a stanovení podmínek (regulativů) ochrany krajinného rázu a kulturně-historických hodnot CHKO. - Sídlo a LOsZ I. kategorie - Sídlo a LOsZ II. kategorie - Sídlo a LOsZ III. kategorie - Sídlo a LOsZ IV. kategorie Kategorizace sídel a LOsZ na území CHKO Sídla a lokality se zástavbou byly na území CHKO Kokořínsko rozděleny do čtyřech kategorií, přičemž jednotlivé kategorie jsou charakterizovány níže, kde jsou také určeny podmínky k ochraně struktury zástavby a charakteru zástavby. Ze schématu rozmístění jednotlivých kategorií (viz mapa níže) je patrné, že v severní části CHKO – v celku A je vnitřní část území krajinného celku bez zástavby a po obvodu lesnaté skalní krajiny jsou rozložena velmi cenná sídla, zařazená do I. kategorie. V ústřední části CHKO – v povodí Pšovky a Liběchovky jsou naopak nejcennější sídla soustředěna uvnitř území CHKO, zatímco nižší kategorie ochrany je v obvodových polohách nárazníkové zóny CHKO. Do IV. kategorie jsou zařazena pouze větší sídla – Mšeno a Dubá, kde může být umožněn rozvoj obytné zástavby a dalších funkcí. Sídlo a LOsZ I. kategorie Charakteristika Venkovské sídlo a lokalita se zástavbou – zpravidla vizuálně otevřený segment krajiny, v jehož obraze se sídlo projevuje – zahrnuje území, ve kterých má zástavba mimořádně silný vliv na vznik výrazného rázu krajiny a kde přírodní rámec (morfologie terénu a vegetační kryt) dotváří estetické hodnoty a harmonii krajiny. Jedná se zejména o území se zástavbou, která má dochované tradiční formy, zřetelný architektonický výraz, architektonické a památkové hodnoty. Jedná se též o krajinné segmenty, kde výrazně

5


dochovaná historická struktura zástavby je zcela typická, dokládá způsob osídlení území, obhospodařování zemědělských ploch a spoluvytváří typickou krajinnou scénu. Jedná se o sídlo s některými z následujících znaků krajinného rázu: - sídlo (nebo ucelená část sídla) jehož charakter urbanistické struktury, charakter zástavby a architektonický výraz staveb zásadním způsobem spoluvytvářejí ráz krajiny; - sídlo (nebo ucelená část sídla) s výrazně dochovanou historickou urbanistickou strukturou a s dochovanými stavbami lidové architektury. Podmínky ochrany kulturně historických hodnot sídla a krajinného rázu (regulativy pro výstavbu v sídlech): K účelu ochrany struktury zástavby byly definovány následující podmínky: - Bude zachována historická struktura zástavby zpravidla bez možnosti jejího rozšíření (rozvoj obce je ukončen a bude dále směřovat k přestavbě a obnově existujících objektů, nová výstavba je možná pouze výjimečně). - Bude chráněna dochovaná silueta sídla a jeho vizuální projev v krajině (je třeba vyloučit stavby, které by měřítkem, formou, materiálem nebo barevností vytvářely nový znak vizuálního projevu sídla v krajině). K účelu ochrany charakteru zástavby byly definovány následující podmínky: - Při přestavbách, obnově nebo nové výstavbě bude chráněn charakter zástavby při využití tradičních architektonických forem, prvků a materiálů (zejména v kontextu s objekty a soubory se zřetelnými architektonickými hodnotami a s kulturními památkami), nová výstavba se bude podřizovat formám a výrazu tradičních objektů - půdorysný tvar, výška, tvar střechy, materiály a barevnost. Sídlo a LOsZ II. kategorie Charakteristika Venkovské sídlo a lokalita se zástavbou – zpravidla vizuálně otevřený segment krajiny v jehož obraze se sídlo projevuje – zahrnuje území, ve kterých je doposud dochovaná rázovitá struktura zástavby nebo taková zástavba, která výrazně dotváří hodnoty krajinné scény. Samotná zástavba v těchto případech nemusí vynikat významnými architektonickými nebo památkovými hodnotami, ale spoluvytváří harmonii prostředí po stránce měřítkové i estetické. Jedná se o sídlo s některými z následujících znaků krajinného rázu: - sídlo (nebo ucelená část sídla) jehož charakter urbanistické struktury, charakter zástavby a architektonický výraz staveb spoluvytvářejí ráz krajiny; - sídlo (nebo ucelená část sídla) s částečně zachovanou, příp. mírně narušenou historickou urbanistickou strukturou a dochovanými objekty lidové architektury, event. jinými hodnotnými objekty doplněnými dalšími stavbami hmotově, ani výškově výrazně nenarušujícími dochovaný ráz lokality; - sídlo s dochovanými dílčími stopami členění historické plužiny. Podmínky ochrany kulturně historických hodnot sídla a krajinného rázu (regulativy pro výstavbu v sídlech): K účelu ochrany struktury zástavby byly definovány následující podmínky: - Bude respektována historická struktura zástavby s možností jejího úměrného doplnění, zejména na starých stavebních parcelách. - Nová výstavba bude situována do kontaktu s existující zástavbou, jiné řešení je možné pouze u specifických typů rozptýlené zástavby. - Je třeba omezit zásahy ovlivňující siluetu sídla a vyloučit stavby, které by vytvářely nový výrazný znak siluety existující zástavby. K účelu ochrany charakteru zástavby byly definovány následující podmínky: - Bude chráněn charakter zástavby (zejména měřítko a hmoty) při architektonickém výrazu korespondujícím s dochovanou architekturou, nová výstavba se bude podřizovat formám a výrazu objektů – měřítko, hmoty, půdorysný tvar, výška, tvar střechy.

6


Sídlo a LOsZ III. kategorie Charakteristika Venkovské sídlo a lokalita se zástavbou – zpravidla vizuálně otevřený segment krajiny v jehož obraze se sídlo projevuje – zahrnuje krajinné prostory se zástavbou, které nevynikají významnými urbanistickými ani architektonickými či památkovými hodnotami, jejich projev v obrazu krajiny je však do značné míry harmonický. Jedná se o sídlo s některými z následujících znaků krajinného rázu: - sídlo (nebo ucelená část sídla), které se dílčím způsobem podílí na rázu krajiny; - sídlo (nebo ucelená část sídla) se setřenou historickou urbanistickou strukturou s výrazně přestavěnými původními objekty a s novodobou zástavbou nevymykající se hmotově z tradičního charakteru hmot a forem objektů. Podmínky ochrany kulturně historických hodnot sídla a krajinného rázu (regulativy pro výstavbu v sídlech): K účelu ochrany struktury zástavby byly definovány následující podmínky: - Urbanistická struktura sídla může být upravena a doplněna, rozvoj sídla je možný pouze v návaznosti na existující zástavbu sídla. - Nová výstavba na okrajích existující zástavby bude navržena s cílem vytvoření harmonického přechodu sídla do krajiny. K účelu ochrany charakteru zástavby byly definovány následující podmínky: - Bude zachován charakter zástavby (zejména měřítko a hmoty) při individuálním architektonickém výrazu s respektováním (nesnižováním cenných hodnot) architektury stávajících objektů ležících ve vizuálním kontextu. Sídlo a LOsZ IV. kategorie Charakteristika Venkovské sídlo a lokalita se zástavbou – zpravidla vizuálně otevřený segment krajiny, v jehož obraze se sídlo projevuje - zahrnuje krajinné prostory se zástavbou, které nevynikají významnými urbanistickými ani architektonickými či památkovými hodnotami ani harmonickým projevem v obrazu krajiny. Jedná se o sídlo s některými z následujících znaků krajinného rázu: - sídlo projevující se v krajině siluetou s rušivými prvky – měřítkově a tvarově cizorodými stavbami; - sídlo (nebo ucelená část sídla) se setřenou historickou urbanistickou strukturou a s převážně různorodou výstavbou bez zřetelných architektonických hodnot a bez jednotících rysů; - sídlo v přetvořené, v esteticky neatraktivní agrární krajině se setřenými stopami historické kultivace. Podmínky ochrany kulturně historických hodnot sídla a krajinného rázu (regulativy pro výstavbu v sídlech): K účelu ochrany struktury zástavby byly definovány následující podmínky: - Nestanovují se specifická omezení v zásahu do struktury sídla. - Doplnění a přestavba struktury sídla musí být směrována k vytvoření nových hodnot harmonie měřítka a vztahů v krajině. K účelu ochrany charakteru zástavby byly definovány následující podmínky: - Nová výstavba a přestavby stávajících objektů nebudou vytvářet prvky měřítkově, hmotově a barevně cizorodé okolnímu prostředí.

7


Soupis přehledných výsledků kategorizace sídel a LOsZ Dobřeň Jestřebice Klučno Střezivojice Vlkov Horní Zimoř Kanina Kokořín Kokořínský Důl Janova Ves Březinka Šemanovice Truskavna Ješovice Lobeč Chudolazy Medonosy Nové Osinalice Osinalice Osinaličky Mšeno Hradsko Romanov Olešno Ráj Vojtěchov Sedlec Nebužely Střemy Tupadly Nosálov Libovice Brusné Příbohy Vidim Bosyně Vysoká Chodeč Sitné Nové Tupadly Želízy Blatce Beškov Roveň Tubož Blatečky Konrádov Houska Blíževedly Stranné

I. I./III. I. I./II. II. III. III. II./III. II./III. III. II. II. I. III. II. II. II. I. I. II. IV. II. III. I. I. I. III. III. III. III. I. III. II. II. I. III. III. III. II. II. III. III. I. I. I. I. I. II. II./III. I.

8


Hvězda Litice Ráj u Litic Vlhošť Skalka Kruh Tachov Vojetín Žďár Deštná Dražejov Nedvězí Kluk Dřevčice Sušice Dubá Horní Dubová Hora Rozprechtice Heřmánky Korce Křenov Plešivec Lhota Nedamov Panská Ves Zakšín Bukovec Zátyní Holany Loubí Kozlí Roh Luka Týn Domašice Obrok Pavličky Dolní Dubová Hora Trhanec Tuhaň Ždírec Bořejov Ždírecký Důl Bylochov Nová Ves Mošnice Brocno Chcebuz Veselí Újezd Harasov Kbelsko Kostelečky u Střezivojic

I. I. I. I. II. I. I. I./III. II./III. I. I. II. II. II. IV. II. II. II. III. I. I. I. III. I. II. I./II. I. III. I. I. II. I. I. I. II. III. I. I./II. II. I. I. I. II. III. III. III. III. III. III. I. III.

9


Máselník u Dřevčic Myší Díra Na Fučíkovském Nová Starost u Kruhu Samota u andělských schodů u Kruhu Vrabcov

II. I. I. I. II. I.

2.1. Základní architektonické limity pro novou výstavbu Na základě typických znaků tradiční venkovské architektury se stanovují základní zásady a limity architektonické formy a výrazu (hmotové řešení a skladbu) pro novou výstavbu na celém území CHKO Kokořínsko: 1. půdorysy obdélníkové s poměrem stran minimálně 1:1,75 (lépe 1:2 – 1:3) nebo sestavené z obdélníků do tvaru L nebo U; 2. střechy sedlové, výjimečně polovalbové, o sklonu od 38 do 45°, s možností přesahu střechy na vstupní straně (zápraží); 3. vstupy do objektů z podélných stran; 4. pavlače a lodžie do podélných stran; 5. komíny poblíž hřebene; 6. okna obdélníková na výšku; 7. nízké sokly; 8. doporučené materiály (příklady): - dřevo, zdivo s hladkými vnějšími omítkami světlých (pastelových) odstínů nebo přírodní hrubé omítky, spárovaný přírodní kámen (hospodářské stavby), střešní krytiny, maloformátové pálené a betonové tašky, vláknocementové šablony, ploty dřevěné laťové či plaňkové. 9. nevhodné materiály (příklady): - vlnitý plech, alukryt, břízolit, keramické obklady fasád, sklobeton, ploty z ocelových výlisků. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------leden 2011 informační materiál vydaný Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky Správou Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko text: Ing. Michal Smrž a Ing. Jan Soukup

10

Výstavba na území CHKO Kokořínsko

Recommend Documents