VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UýENÍ TECHNICKÉ V BRNċ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍHO HOSPODÁěSTVÍ KRAJINY FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF LANDSCAPE WATER MANAGEMENT

REVITALIZACE TOKģ PRO RYBY REVITALIZATION OF RIVER FOR FISH

BAKALÁěSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS

AUTOR PRÁCE

MARKÉTA ŠTċPÁNOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2013

Ing. RUDOLF MILERSKI, CSc.

VYSOKÉ UýENÍ TECHNICKÉ V BRNċ FAKULTA STAVEBNÍ Studijní program Typ studijního programu Studijní obor PracovištČ

B3607 Stavební inženýrství BakaláĜský studijní program s prezenþní formou studia 3647R015 Vodní hospodáĜství a vodní stavby Ústav vodního hospodáĜství krajiny

ZADÁNÍ BAKALÁěSKÉ PRÁCE Student

Markéta ŠtČpánová

Název

Revitalizace tokĤ pro ryby

Vedoucí bakaláĜské práce

Ing. Rudolf Milerski, CSc.

Datum zadání bakaláĜské práce Datum odevzdání bakaláĜské práce V BrnČ dne 30. 11. 2012

30. 11. 2012 24. 5. 2013

............................................. prof. Ing. Miloš Starý, CSc. Vedoucí ústavu

............................................. prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc. DČkan Fakulty stavební VUT

Podklady a literatura Cowx I.G., Welcomme R. L.: Rehabilitation of rivers for fish FAO 1998 Šlezingr M., Úradníþek L.: Vegetaþní doprovod vodních tokĤ a nádrží CERM 2002 internet, další související literatura Zásady pro vypracování Stuntka ve své bakaláĜské práci zpracuje téma revitalizace upravených tokĤ v rozsahu 20 A4. KonkrétnČ se dále zamČĜí na možnosti revitalizace toku Svitavy v BrnČ ve formČ ideového návrhu.Návrh bude zohledĖovat vodní živoþichy. PĜedepsané pĜílohy

............................................. Ing. Rudolf Milerski, CSc. Vedoucí bakaláĜské práce

Abstrakt Tato bakaláĜská práce Ĝeší problematiku revitalizace vodních tokĤ. V této práci jsou zohlednČny podmínky pro život a migraci vodních živoþichĤ. V první þásti této práce je rozbor typĤ vodních tokĤ a charakteristiky rybích pásem. Dále jdou zde uvedeny pĜíklady úprav vodních tokĤ s ohledem na vodní živoþichy. V druhé þásti je popsán charakter stávajícího stavu Ĝeky Svitavy, v úseku mČsta Brna. Je zde provedeno zhodnocení vlivu staveb na migraci vodních živoþichĤ, a také navrženy pĜíklady nČkterých úprav.

Klíþová slova Revitalizace, Ĝeka, ryby, Svitava, koryto

Abstract This bachelor thesis addresses the issue of restoration of water flows. In this thesis takes into account the conditions for life and migration of aquatic animals. In the first part of this thesis are to analyze the types of water flow characteristics and fish´s zones. Further there are examples of modifications of water flows with regard to aquatic animals. The second part describes the character of existing condition of the Svitava River, in a section of Brno. There is also an assessment of the impact of buildings on the migration of aquatic animals, and also proposes some examples of adjustments.

Keywords Revitalization, river, fish, Svitava, river-basin

Bibliografická citace VŠKP ŠTċPÁNOVÁ, Markéta. Revitalizace tokĤ pro ryby. Brno, 2013. 38 s. BakaláĜská práce. Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodáĜství krajiny. Vedoucí práce Ing. Rudolf Milerski, CSc.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakaláĜskou práci zpracovala samostatnČ a že jsem uvedla všechny použité informaþní zdroje.

V BrnČ dne 24.5.2013

……………………………………………………… podpis autora Markéta ŠtČpánová

PODċKOVÁNÍ ChtČla bych pĜedevším podČkovat svému vedoucímu bakaláĜské práce panu Ing. Rudolfovi Milerskemu, CSc. za odbornou pomoc a podnČtné pĜipomínky pĜi vypracovávání mé práce. Dále bych chtČla podČkovat zamČstnancĤm Povodí Moravy, s. p. za zpĜístupnČní dokumentĤ k nahlédnutí. Dále pak své rodinČ za morální a jinou podporu bČhem celého mého studia.

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 9 1

RYBY V ýESKÝCH VODÁCH ................................................................................... 10 1.1 TYPY TOKģ ................................................................................................................ 10 1.2 RYBÍ PÁSMA .............................................................................................................. 10

2

MANAGEMENT VODNÍCH TOKģ S OHLEDEM NA VODNÍ ŽIVOýICHY .... 13 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

3

ÚPRAVA KORYTA ěEKY......................................................................................... 13 TECHNICKÉ ÚPRAVY BěEHģ ěEKY .................................................................... 15 STAVEBNÍ PRÁCE ..................................................................................................... 17 VEGETAýNÍ DOPROVOD VODNÍCH TOKģ ......................................................... 19 MIGRAýNÍ CESTY PRO VODNÍ ORGANISMY ..................................................... 19

ěEKA SVITAVA............................................................................................................ 21 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5

HLÁSNÉ PROFILY, STUPNċ POVODĕOVÉ AKTIVITY ...................................... 21 CHARAKTER KORYTA ěEKY SVITAVY .............................................................. 22 STAV RYBÍHO SPOLEýENSTVÍ V ěECE SVITAVċ ............................................. 31 PLÁNOVANÉ ÚPRAVY ěEKY SVITAVY .............................................................. 32 IDEOVÝ NÁVRH ÚPRAV ěEKY SVITAVY ........................................................... 32

4

ZÁVċR ............................................................................................................................ 35

5

ZDROJE .......................................................................................................................... 36

SEZNAM TABULEK ............................................................................................................ 37 SEZNAM OBRÁZKģ ............................................................................................................ 38

8

Revitalizace tokĤ pro ryby BakaláĜská práce


ÚVOD Cílem této práce je zmapovat problematiku týkající se úpravy a revitalizace vodních tokĤ s ohledem na vodní živoþichy, zejména však ryby. V práci bych ráda shromáždila všeobecné poznatky o této problematice, které jsou v souþasné dobČ nabízeny odborné veĜejnosti. RozdČlení ryb podle jejich potĜeba a zaĜazení do pĜíslušných rybích pásem výraznČ ovlivĖuje volbu managementu vodního toku. Proto bude v první þásti pojednáno o typech vodních toku, na kterém závisí pĜirozené osidlování vodními živoþichy a také zde bude pojednáno o jednotlivých rybích pásmech a jejich charakteristikách. Dále se bude tato práce zabývat praktickými pĜíklady úpravy vodních tokĤ, jako jsou nČkteré stavební práce, úpravy koryta a úpravy bĜehĤ, a také dĤležitostí vegetaþního doprovodu. V neposlední ĜadČ se tato þást zamČĜí na budování migraþních cest pro vodní živoþichy, jednotlivé typy a rozdíly mezi nimi. Následující þást se bude zabývat Ĝekou Svitavou, respektive jejím úsekem, který protéká mČstem Brnem. Ráda bych se zamČĜila pĜedevším na zhodnocení stávajícího stavu koryta, který je výsledkem rĤzných historických úprav. V této þásti bakaláĜské práce bych chtČla provést také zhodnocení stavu jezĤ z hlediska migrace vodních živoþichĤ. V návaznosti na zhodnocení stavu toku, bych se chtČla pokusit uvést pĜíklady nČkterých vhodných úprav zohledĖující potĜeby ryb pro život a migraci tak, aby byl respektován pĜirozený charakter Ĝeky Svitavy.

9


1


RYBY V ýESKÝCH VODÁCH

1.1 TYPY TOKģ JeštČ pĜed konkrétním rozdČlením ryb je tĜeba si struþnČ vysvČtlit nČco o charakteru toku, jelikož právČ podle typu tokĤ a jejich vlastností je ryby pĜirozenČ osídlují. BystĜiny jsou prvním typem toku. Jsou to krátké, rychlé toky. Mají vysoký spád a jsou hodnČ provzdušnČné. BystĜiny sbírají vodu z pomČrnČ malého povodí. Dalším typem jsou horské potoky. Oproti bystĜinám již mají stabilizované koryto a zaþínají tvoĜit oblouky. Spády mají poĜád ještČ vysoké, ale oproti bystĜinám se drží maximálnČ do 20к. Potoky jsou vodní toky pahorkatin, nČkdy se vyskytují i v nížinných polohách. Spády se pohybují do 10к. Typické jsou pro nČ oblouky. Oproti horským potokĤm mají vyrovnanČjší prĤtoky. ěíþky jsou pĜechodný tok mezi potoky a Ĝekami. Jejich povodí se pohybuje od 100 km2. ěeky jsou už pĜevážnČ nížinné vodní toky. Spád koryta Ĝek je znaþnČ malý, pohybuje se kolem 0,1 až 2к. U Ĝek už se neobjevuje rozkolísanost prĤtokĤ. K té dochází pouze ve výjimeþných situacích, jako jsou déletrvající silné dešĢové srážky nebo náhlé tání snČhu.

1.2 RYBÍ PÁSMA RĤzné charaktery toku mají za následek rĤzná osídlování rybami. Pro horní toky jsou typické spíše individuálnČ žijící ryby, pro nížinné toky s pomalou, klidnČ tekoucí vodou jsou spíše typické ryby žijící v hejnech. Díky preferencím, se kterými si jednotlivé druhy ryb vybírají svá stanovištČ, je možné toky podélnČ rozdČlit na takzvaná rybí pásma. Rybí pásma nesou jména podle pro nČ nejtypiþtČjších druhĤ ryb. Ne že by se v nich vyskytovaly v nejhojnČjším poþtu, ale vhodnČ svými potĜebami charakterizují prostĜedí svého výskytu. Základní rozdČlení je na pásmo pstruhové, lipanové, parmové a cejnové (v tomto poĜadí smČrem po toku). SamozĜejmČ se nejedná o striktní rozdČlení, mezi pásmy se dá pozorovat mnoho pĜechodĤ a výjimek. V souþasné dobČ navíc pĤsobí Ĝada antropogenních vlivĤ (vodní nádrže, opevnČní koryt, výsadba ryb apod.), které mohou narušit pĜirozenou druhovou skladbu ryb nebo posloupnost rybích pásem. Pochopení rozdČlení rybích pásem je dĤležité pro volbu jednotlivých opatĜení pĜi úpravČ tokĤ. Díky jejich respektování je možné dospČt k takovému Ĝešení, které povede k vyváženému Ĝíþnímu biotopu a zároveĖ bude splĖovat požadavky na prĤtokové kapacity koryta. Cílem pĜi revitalizacích Ĝíþních tokĤ by nemČlo být pouze vytvoĜit prostĜedí, ve kterém je ryba schopna pĜežívat, ale vytvoĜit prostĜedí, které bude respektovat životní cykly jednotlivých druhĤ, jejich potĜeby pro migraci v rĤzných fázích rĤstu, a které vytvoĜí podmínky co nejvíce podobné podmínkám v pĜírodních neupravovaných tocích s bohatou druhovou diverzitou.

10



Tabulka 1.1 Charakteristika rybích pásem [4] WĄƐŵŽ

ƉƐƚƌƵŚŽǀĠ

ůŝƉĂŶŽǀĠ

ƉĂƌŵŽǀĠ

ĐĞũŶŽǀĠ

ďǇƐƚƎŝŶĂ͕ƉŽƚŽŬ

ƎşēŬĂ

ƎĞŬĂ

ƎĞŬĂ

ŬĂŵĞŶŝƚĠ

ƓƚĢƌŬŽǀŝƚĠ

ƓƚĢƌŬŽǀŝƚĠ͕ŬĂŵĞŶŝƚĠ

ƉşƐēŝƚĠŶĞďŽ ďĂŚŶŝƚĠ

ŽŬŽůŽϯ

ϭ͘ϱͲϯ

Ϭ͘ϴͲϭ͘ϱ

ĚŽϬ͘ϴ

ĚŽϭϬ

ϭϬͲϭϱ

ϭϬͲϮϬ

ŶĂĚϮϬ

DĂǆ͘ƚĞƉůŽƚĂǀŽĚǇ΀Σ΁

ϭϱͲϭϴ

ϭϴͲϮϬ

ϭϴͲϮϮ

ϮϬͲϮϱ

Ͳϭ

ϴͲϭϮ

ϳͲϭϭ

ϲͲϭϬ

ϱͲϴ

ĚŽϮ͘Ϯ

ĚŽϯ͘Ϭ

ĚŽϯ͘ϱ

ĚŽϰ͘ϱ

ŚĂƌĂŬƚĞƌƚŽŬƵ ŶŽ ^ƉĄĚ΀к΁ aşƎŬĂƚŽŬƵ΀ŵ΁ <ŽŶĐĞŶƚƌĂĐĞKϮ΀ŵŐͼů ΁ Ͳϭ

^<ϱ΀ŵŐͼů KϮ΁

ŚĂƌĂŬƚĞƌŝƐƚŝĐŬĠĚƌƵŚǇƌǇď

1.2.1

ƉƐƚƌƵŚƉŽƚŽēŶşĂ ůŝƉĂŶ͕ŽƵŬůĞũŬĂ͕ ƉĂƌŵĂ͕ŽƐƚƌŽƌĞƚŬĂ͕ ĚƵŚŽǀǉ͕ǀƌĂŶŬĂ͕ ŵƎĞŶŬĂ͕ƉƌŽƵĚŶşŬ͕ ƚůŽƵƓƛ͕ƉŽĚŽƵƐƚĞǀ͕ ƐŝǀĞŶ ŵŶşŬ͕ƐƚƎĞǀůĞ ŚůĂǀĂƚŬĂ͕ŚƌŽƵǌĞŬ

ĐĞũŶ͕ŬĂƉƌ͕ƓƚŝŬĂ͕ ƐƵŵĞĐ͕ĐĂŶĚĄƚ͕ ƉůŽƚŝĐĞ͕ďŽůĞŶ͕ ũĞƐĞŶ͕ĐĞũŶĞŬ͕ ŽŬŽƵŶ͕ŽƵŬůĞũ

Pstruhové pásmo

Pstruhové pásmo je typické pro horské toky a bystĜiny. Voda by v tomto pásmu mČla mít rychlé, spíše turbulentní proudČní v korytČ s vysokým spádem a nepravidelným kamenitým až balvanitým dnem. V tomto pásmu také typicky dochází k erozi materiálu a jeho následném transportu dále po toku. Voda bývá charakteristicky spíše studená a dobĜe prokysliþená. V pstruhovém pásmu pĜevažují vČtšinou chladnomilné druhy, které jsou zároveĖ nároþné na þistou vodu. Co se týká fytobentosu, do pstruhového pásma typicky patĜí rozsivky, které porĤstají kameny. Dále mĤžeme najít rudé Ĝasy, popĜípadČ vodní mech zdrojovku. Zoobentos v pstruhovém pásmu pĜedstavují blešivci, larvy jepic, pošvatek a chrostíkĤ. Charakteristickou rybou je pstruh potoþní. Dále se v tomto pásmu mĤže vyskytovat i siven americký, pstruh duhový a lipan. Mezi vedlejší druhy pstruhového pásma patĜí vranka obecná, vranka pruhoploutvá, stĜevle, mĜenka.

1.2.2

Lipanové pásmo

Lipanová pásma jsou nejtypiþtČjší pro vČtší potoky a Ĝíþky. Dno v lipanovém pásmu mĤže obsahovat kamení, štČrk i písek. Lipanové pásmo mĤže mít proudové pomČry rozložené tak, že se tvoĜí i klidné partie s tĤnČmi. PopĜípadČ mĤže být proud laminární a pouze u dna narušený víĜením. Složení nárostĤ na kamenech je podobné jako u pstruhového pásma, ale díky vhodnČjším podmínkám, se poþet jednotlivých organismĤ výraznČ zvyšuje. Typickým zástupcem rybího spoleþenství je lipan podhorní. Dále se mĤže v lipanovém pásmu vyskytovat i pstruh podhorní, pstruh duhový, jelec tloušĢ, ostroretka a mník. V úsecích vodnatých dolních pásem se zaþínají objevovat parmy, popĜípadČ hlavatka. Co se týþe drobných ryb žijících v hejnech, mĤžeme v lipanovém pásmu objevit stĜevle, jelce proudníka, hrouzka, ouklejky a mĜenky.

1.2.3

Parmové pásmo

Parmové pásmo je charakteristické v terénu spíše nížinném, s mČlkým širším korytem. Jako substrát pĜevažuje štČrkopísek až kámen. Voda v tomto pásmu mĤže být i mírnČ zakalená, ale 11



má v tomto úseku stále spíše rychlejší proud, se znaþnou energií. Díky tomu jsou pro parmové pásmo stále typické spíše eroze a transport látek, než sedimentace. Jako nárosty na kamenech stále pĜevažují rozsivky, mohou se ale objevovat i zelené Ĝasy. V parmovém pásmu se mĤžeme þasto setkávat s makrofyty, jako je stolístek nebo lakušník. Zoobentos zastupují pĜedevším larvy jepic a pakomárĤ, popĜípadČ se objevují i larvy chrostíkĤ a muchniþek. Mezi typické pĜedstavitele parmového pásma Ĝadíme parmu, ostroretku, podoustev, tlouštČ a mníka. Ve spodních partiích, kde parmové pásmo pĜechází do cejnového, se mohou objevovat i pro nČj typiþtí zástupci jako štika, jelec jesen, bolen þi úhoĜ. NejþastČjší zástupci drobných ryb jsou hrouzek a mĜenka, v klidnČjších partiích mĤžeme najít plotici, oukleje nebo okouna. V nezneþištČných Ĝekách se mĤže objevit i hlavatka.

1.2.4

Cejnové pásmo

Cejnové pásmo je charakteristické pomalým, pĜevážnČ laminárním proudČním. Jako substrát se zde uplatĖuje nejvíce hlína, popĜípadČ písek. V tomto pásmu pĜevažují sedimentaþní procesy, díky kterým se zde tvoĜí znaþné vrstvy usazenin. Koryto v cejnovém pásmu je spíše široké a hluboké. Pro vodu v cejnovém pásmu je charakteristický zákal. Ve vodČ i jako nárosty na kamenech mĤžeme nacházet zelené vláknité Ĝasy, popĜípadČ rozsivky. Z makrofyt se v cejnovém pásmu objevují trsy stolístku, rĤžkatce nebo rdesty. U bĜehĤ se rozrĤstají tvrdé porosty, jako je zblochan, puškvorec a rákos. Zástupci zoobentosu se liší podle charakteru dna. V dnových sedimentech mĤžeme nacházet nitČnky, velevruby a larvy pakomárĤ, v místech, kde je tvrdší dno a silnČjší proud, žijí larvy chrostíkĤ, pijavky a larvy stĜechatek, do pevných bĜehĤ se pak mĤžou zavrtávat larvy jepic. Cejnové pásmo je na zástupce ichtyofauny nejbohatší. Mezi charakteristické druhy patĜí cejn, kapr, cejnek, karas stĜíbrný, plotice, bolen, tloušĢ, jesen, parma, hrouzek a ouklej, dále zde mĤžeme nacházet zástupce dravcĤ, jako je sumec, štika, candát.

12


2


MANAGEMENT VODNÍCH TOKģ S OHLEDEM NA VODNÍ ŽIVOýICHY

2.1 ÚPRAVA KORYTA ěEKY Úpravy koryta Ĝeky zemními pracemi se provádí z nČkolika úþelĤ. Prvním takovým úþelem mĤže být odtČžení nánosĤ, druhým zmČna podélného profilu úrovnČ nivelety a tĜetím zmČna tvaru pĜíþného profilu bĜehĤ.

Obrázek 2.1 Schéma klíþových vodohospodáĜských prací [1]

2.1.1

ýásteþné bagrování

Principem þásteþného bagrování je odstranČní urþité þásti koryta, napĜíklad selektivní odstraĖování lavic, þi souvislé hloubení vprostĜed koryta pro trasování toku pĜi nižších prĤtocích. PĜi tČchto pracích je potĜeba zejména dávat pozor na stávající vegetaci a hladinu 13



podzemí vody. ýásteþné bagrování má právČ tu výhodu, že umožĖuje úþinné zmČny v pĜíþném i podélném tvaru koryta, které mohou napomoci pĜi odvádČní vyšších prĤtokĤ z povodí, ale zároveĖ mĤže být pĜi správném a promyšleném použití dostateþnČ citlivé pro zachování a následnou pĜirozenou obnovu vegetaþního doprovodu toku.

2.1.2

Prohlubování koryta

Prohlubování koryta patĜí spíše mezi výjimeþné úpravy koryta. Musí se provádČt s velkým citem, jelikož mĤže narušit pĜirozené Ĝíþní procesy. Prohlubování koryta se jako úprava volí v pĜípadČ, když je nutné v korytČ znaþnČ zvýšit kapacitu z hlediska protipovodĖových opatĜení.

2.1.3

Zužování koryta

Zužování koryta je metoda úprav, která se využívá u pĜíliš širokých koryt, kde se ve znaþné míĜe usazují sedimenty a kvĤli malým rychlostem už zde neprobíhají pĜirozené Ĝíþní procesy. PodobnČ jako u ostatních úprav je i u zužování koryta potĜeba brát ohledy na stávající pĜíbĜežní biotopy. V pĜípadČ, že koryto obsahuje kvalitní pĜíbĜežní biotopy, je vhodnČjší jej zužovat napĜíklad vytvoĜením ostrovĤ. Zúžení koryta je možné provádČt nČkolika zpĤsoby. Prvním zpĤsoben je odstranČní nánosĤ z usazeného dna. Takto vznikne kyneta, ve které dojde ke zvýšení rychlosti a snížení ukládání splavenin. PĜi této úpravČ ale dochází ke snížení hladiny, ovšem když vytČžený materiál rozprostĜeme na bĜehy, mĤžeme zachovat stávající hladinu a zároveĖ docílit zvýšení unášecí síly. PĜi nízkých prĤtocích mĤže být vhodné koryto zúžit za pomoci stabilizovaných násypĤ. Stabilizaci napĜíklad provádíme za pomocí hatí, kamenných blokĤ apod.

14



2.2 TECHNICKÉ ÚPRAVY BěEHģ ěEKY

Obrázek 2.2 PĜíklady modelování bĜehĤ podporujícího poĜíþní spoleþenstva rostlin a živoþichĤ [1]

15



Pro zachování nebo obnovení pĜíbĜežních biotopĤ je tĜeba pamatovat na prostor v pĜíþném profilu, který rostlinstvu poskytne správné podmínky pro rĤst. K tomu slouží rĤzné modelování bĜehĤ koryta, díky kterému je možné vytváĜet vhodné pĜíbĜežní zóny. Pokud chceme zachovat co nejvČtší diverzitu, mČly by mít tyto zóny promČnlivou výšku i šíĜku.

2.2.1

Stojaté vody a zálivy

Stojaté vody a zálivy jsou nesmírnČ dĤležitým prvkem na Ĝekách díky svému osídlení rĤznými druhy rostlin a živoþichĤ. KvĤli technickým úpravám Ĝek ale pĜirozenČ vytvoĜených stojatých vod ubývá. Jedna z možností, která nabízí Ĝešení, je vytvoĜení zálivĤ rozšíĜením koryta Ĝeky. Tato úprava vyžaduje využití energie proudu pro udržení svého tvaru vymíláním. Výhodou vytvoĜení zátoky je vznik pĜirozeného útoþištČ pro ryby pĜi záplavách, a pĜi vhodném modelování okrajĤ zátoky také vznik kvalitního biotopu pro bezobratlé a rostliny. Dalším postupem pro zachování stojaté vody mĤže být obnova starých odpojených meandrĤ, nebo slepých ramen. Citlivým pĜipojením tČchto prvkĤ, které nebudou narušovat režim hlavního toku, lze získat pomČrnČ rozsáhlou oblast s vysokou diverzitou rostlinných a živoþišných druhĤ.

2.2.2

Koryta se složeným profilem

Složené koryto navrhujeme tam, kde potĜebujeme zajistit zvČtšení kapacity prĤtoku, ale zároveĖ chceme docílit pĜirozenČ proudící vody pĜi mimo-povodĖových stavech. Princip složeného koryta spoþívá v rozdČlení pĜíþného profilu na kynetu a jednu nebo dvČ bermy. Jako kyneta mĤže zĤstat sávající koryto ve víceménČ nezmČnČném stavu. Bermu pak mĤžeme získat buć rozšíĜením koryta po stranách pomocí odtČžení zeminy, nebo vystavČním nízkých hrází po stranách toku. Ideální podoba takto upraveného koryta obsahuje rĤzné rozložení lavic o rozdílných výškách, které dopomáhají ke zlepšení diverzity vegetaþního doprovodu. ZároveĖ by lavice mČly umožĖovat pĜirozenému návratu vody do toku po jejím rozlití pĜi povodĖových stavech. Tato úprava má jednoznaþné výhody, co se týká kapacitních vlastností koryta, avšak je zde pomČrnČ velký nárok na prostor. Složené koryto tedy navrhujeme tam, kde je možné rozšíĜit tok do okolní krajiny.

16



Obrázek 2.3 pĜírodní a upravená koryta se složeným profilem [1]

2.2.1 TĤnČ Dalším postupem, kdy chceme zachovat dostateþnou hloubku v ménČ vodných obdobích, je budování tĤní hloubením. TĤnČ mohou být jednak souþástí samotného toku, ale je možné je navrhovat v rámci revitalizace i v jeho blízkosti. TĤnČ ve vlastním korytČ toku mohou být situované pĜímo ve dnČ nebo v prohloubené široké bermČ. TĤnČ mimo hlavní koryto mohou být obþas protékané nebo neprotékané, závislé na hladinČ spodní vody. Výhody tĤní spoþívají v akumulaci vody, dostateþné hloubce pro vodní živoþichy, vytvoĜení klidového místa apod.

2.3 STAVEBNÍ PRÁCE 2.3.1

Osazení balvanĤ v toku

Balvany do toku osazujeme za úþelem cíleného vzniku výmolĤ ve dnČ v místech, kde nemohou ohrozit objekty stojící na bĜehu aj. U balvanĤ, pĜes které nepĜepadá proud, vzniká výmol pĜed osazeným kamenem, vlivem turbulencí, naopak za kamenem dochází k vytváĜení nánosĤ. Osazování balvanĤ v toku je velmi vhodný revitalizaþní prvek, avšak není jej možné používat u splavných tokĤ a u tokĤ s rekreaþní plavbou, nebo tam kde by mohlo dojít k narušení popĜípadČ ohrožení stavby nacházející se v toku nebo v jeho blízkosti.

2.3.2

UsmČrĖovací stavby

Tyto stavební prvky slouží k usmČrnČní proudu, popĜípadČ jeho odklonČní do prostoru s proudovým stínem. Z hlediska vodních živoþichĤ je pĜi použití usmČrĖovacích staveb dĤležité zvýšení úkrytové kapacity toku a výraznČjší rozdČlení rychlostí. Základní dČlení usmČrĖovacích staveb je na výhony kolmé na proudnici, šikmé proti proudu a šikmé po proudu. Jako materiál mĤžeme použít dĜevo (kombinace tyþoviny a kameniva, kulatina, vČtší þásti kmenĤ, zajištČných pilotami), nebo kámen. Další alternativou jsou zápletové plĤtky, ovšem pro svou nároþnost na zruþnost a materiál urþitých vlastností se používají jen zĜídka. O nČco ménČ nároþné jsou haĢoštČrkové válce, které spoþívají v kombinaci vrbových prutĤ a 17



tČžkého štČrkového materiálu. Zápletové plĤtky a haĢoštČrkové válce mají výhodu, že jsou vyrábČny z živého materiálu a tudíž mĤže dojít k jejich stabilizaci díky zakoĜenČní.

2.3.3

Rybí úkryty

PĜestože pĜi revitalizaci toku se snažíme o co nejménČ stabilizaþních prvkĤ, v rámci co nejvČtšího zachování pĜirozeného charakteru toku, skýtá nám i takové bĜehové opevnČní možnosti pro zlepšení podmínek pro život vodních organismĤ. NejþastČjším úsekem toku, který je nutné stabilizovat, jsou konkávní bĜehy obloukĤ. Tato þást je totiž nejvíce namáhaná pĜi povodĖových stavech a ve vČtšinČ pĜípadĤ je zde nutné použít tuhou stabilizaci. K tomu nám mĤže posloužit kamenná pata nebo tĜeba oživená kamenná rovnanina. PrávČ kamenná pata je prvek, který je možné zároveĖ použít pro vytvoĜení rybího úkrytu. Principem rybího úkrytu je vyskládání kamenĤ (popĜípadČ jiného materiálu) tak, aby mohla vzniknout dutina, která je z horní þásti pĜekrytá vČtším plochým kamenem. V dutinČ by mČla být hloubka 30-50cm. Rybí úkryty budujeme právČ v konkávách obloukĤ, aby nedocházelo k jejich zanášení. Vhodné kombinace opevnČní spolu vzhledem k typu prostĜedí, typickým substrátĤm a typické doprovodné flóĜe je možno nalézt v tabulce þ 3.1. Tabulka 2.1 Typické vrstvy, rostlinstvo a zpĤsoby opevnČní [1]

18



2.4 VEGETAýNÍ DOPROVOD VODNÍCH TOKģ Vegetaþní doprovod je jedním z nejdĤležitČjších prvkĤ revitalizovaného toku. Plní nČkolik dĤležitých funkcí, které mají zásadní vliv na správné fungování Ĝíþního bitopu. Jednou z tČchto funkcí je zabraĖování erozi a abrazi. KoĜeny rostlin zpevĖují bĜehové partie Ĝíþního koryta tím, že na sebe vážou pĤdní þástice. Naopak nadzemní þásti mohou tlumit nápor proudící vody a chránit bĜehy pĜed jevy, jako jsou vlnobití nebo ledochod. Vegetaþní doprovod také mĤže zabraĖovat zanášení koryta þásticemi unášenými vČtrem, jelikož pĤsobí jako vlastní bariéra pĜed náporem vČtru. Dalším pozitivním vlivem vegetaþního doprovodu je ochrana pĜed nadmČrným prohĜíváním vody sluneþními paprsky. To má za následek, obzvláštČ v letních mČsících, snížení eutrofizace vody a následného úbytku kyslíku, který má samozĜejmČ negativní vliv na rybí spoleþenství v toku. Vegetaþní doprovod dále pĜispívá k jakosti vody, jelikož pĜítomnost zvláštČ koĜenového systému v toku podporuje samoþistící procesy. Vegetaþní doprovod také souží jako útoþištČ pro živoþichy žijící v okolí toku.

2.5 MIGRAýNÍ CESTY PRO VODNÍ ORGANISMY Jedním z dĤležitých prvkĤ spadajících do revitalizaþních procesĤ je budování migraþních cest. U koryt, která obsahují pevné spádové stupnČ, je typické narušení pĜirozené migrace vodních živoþichĤ. Prvotní snahou by mČlo být takovýto stupeĖ odstranit a obnovit pokud možno pĤvodní stav koryta. Ovšem to þasto z rĤzných dĤvodĤ není možné. Pak je tedy potĜeba tuto pĜekážku aspoĖ zprĤchodnit a pokud možno obnovit migraþní trasy organismĤ. PĜi navrhování tČchto tras je tĜeba vzít ohled na pĜirozené chování ryb pĜi pĜekonávání pĜekážek. Aþ existují druhy, které vynikají schopností pĜekonat pĜekážku skokem, je pro ryby všeobecnČ pĜirozenČjší pĜekonávat pĜekážky spíše plaváním. Ryba se vždy snaží plavat proti proudu, i když proud sílí, tak z nČj neuhýbá, ale plave s vČtším úsilím. Migraþní trasy pro vodní živoþichy lze navrhnout nČkolika možnými zpĤsoby, jako jsou rybí rampy, krátké obtoky þi dlouhé obtoky.

2.5.1

Rybí rampy

Rybí rampy jsou prvky, které jsou zaþlenČny pĜímo do jezové konstrukce. Sklon rampy se pohybuje okolo 1:15 až 1:25. ŠíĜka rampy musí být minimálnČ 5 m, ale jsou vhodnČjší i mnohem širší. Samotný povrch rampy by mČl být drsný, s osázenými lomovými kameny. PĜi navrhování je tĜeba dbát na vznik dostateþnČ hlubokého hlavního proudu, ale také na dostateþný poþet klidných míst, kde si mĤže ryba odpoþinout pĜi pĜekonávání pĜekážky. Dalším typem jsou dČlené rybí rampy. DČlené rybí rampy jsou na podobném principu jako jednoduché rybí rampy, pouze s rozdílem, že je rampa pĜerušena jednou nebo více klidovými zónami. V takto vzniklém klidovém úseku je možné navrhnout i zahloubené dno, kde vznikne klidová zóna pro odpoþinek migrujících organismĤ.

2.5.2

Krátké obtoky

Krátký obtok se buduje mimo jezové tČleso, ale v jeho tČsné blízkosti. Této konstrukce se využívá u jezĤ nebo spádových stupĖĤ do výšky zhruba jednoho metru. Sklon krátkého obtoku by mČl být velmi nízký a pokud možno nepravidelný. Problémem pĜi výstavbČ tohoto prvku mĤže být zajištČní dostateþné hloubky vody po vČtší þást roku.

2.5.3

Dlouhé obtoky

Dlouhý obtok je asi nejvíce vhodný zpĤsob pro budování migraþních cest. Ve své podstatČ se jedná o samostatný kanál mimo tČleso jezové konstrukce. Díky tomu je možné docílit 19



pĜirozeného charakteru. Dlouhý obtok od hlavního toku odbíhá do pomČrnČ velké vzdálenosti oproti jiným typĤm migraþních cest, je tedy spíše nároþný na plochu. Spád dlouhého obtoku by nemČl pĜesáhnout 1:20. Hloubku urþujeme podle rybího pásma, ve kterém se nacházíme. Vzhledem k charakteru dlouhého obtoku je potĜeba pĜi jeho dimenzování postupovat jako pĜi dimenzování klasického koryta, tedy na základČ znalostí Ĝíþní hydrauliky.

2.5.4

Obtoky s tĤnČmi

Obtok s tĤnČmi je spíše modifikací dlouhého obtoku. UplatĖuje se na dolních þástech Ĝek, kde je pro pĜekonání spádu možné vystavČt soustavu tĤní nebo malých nádrží. Pro umožnČní regulace hladiny je potĜeba soustavu opatĜit regulaþním stavidlem nebo tĜeba hradidlovou stČnou. UmístČní tČchto migraþních cest je vČtšinou v rozsáhlých inundacích a je zde potĜeba poþítat s možností rozlivu.

2.5.5

Drsný žlab – rybí soutČska

Drsný žlab je velmi podobný rybí rampČ. Rozdíl je v uložení kamenĤ, kde u rybích ramp máme spíše jednu souvislou vrstvu hrubých kamenĤ, kdežto u rybí soutČsky ukládáme kameny systematicky, ale zároveĖ nepravidelnČ tak, aby došlo ke zbrzdČní a navrstvení vodních paprskĤ. Sklon dna rybí soutČsky by nemČl pĜesáhnout 1:10.

2.5.6

Technický rybí pĜechod

Posledním typem migraþních cest je technický rybí pĜechod. Jedná se vČtšinou o betonovou konstrukci se systémem usmČrĖovaþĤ proudĤ a jednotlivých výškových stupĖĤ. Navrhujeme ho v pĜípadech, kdy nelze z rĤzných dĤvodĤ vybodovat jiný typ migraþních cest. Z krajinotvorného hlediska se nejedná o pĜíliš žádaný prvek, protože nijak nedoplĖuje ráz krajiny. Dalším problémem mĤže být jednostranné zamČĜení na konkrétní druhy ryb, které mohou této migraþní cesty využívat.

20


3


ěEKA SVITAVA

ěeka Svitava je po Svratce druhým hlavním tokem mČsta Brna. Její pramen se nachází v okolí obce Javorník severozápadnČ od Svitav. Do mČsta Brna vtéká severnČ od mČstské þásti ObĜany a na jižní stranČ mČsta pak ústí jako levostranný pĜítok do Svratky (km 40,550). Správu toku v souþasné dobČ zajišĢuje Povodí Moravy, s. p. StejnČ jako Svratka, prošla Svitava v minulosti þetnými úpravami, aĢ už z dĤvodu protipovodĖové ochrany nebo pro její využití v jednotlivých prĤmyslových odvČtvích. Tyto úpravy, které jsou mnohdy v pĜímém rozporu s pĜirozeným charakterem vodních tokĤ, mají za následek ztížení podmínek pro život a rozmnožování vodních živoþichĤ. DĜívČjší podoba Ĝeky Svitavy protékající Brnem mČla velmi meandrovitý charakter. ěeka tvoĜila nČkolik velkých zákrutĤ na území mezi Židenicemi a Husovicemi. Se Svratkou se spojovala nad dnešním Komárovem. Byla využívána jako zdroj ryb a pomČrnČ stálý zdroj vody. V období pĜedmČstském mČla spoleþnČ se Svratkou na soutoku obrannou funkci, pro ochranu hradu moravských zemských knížat, ještČ pĜed stavbou hradu Špilberk. Od tĜicátých let tĜináctého století zaþínají obČ Ĝeky sloužit jako zdroj vody pro hradební pĜíkop a také pro zásobování mČstských potĜeb, jako je Ĝemeslná výroba, mlýnské náhony, sladovny, porážky, láznČ, aj. KvĤli tČmto potĜebám byl vybudován na SvitavČ náhon, který vedl od jezu Radlas k plynárnČ na SkoĜepce. V roce 1827 vyvstala otázka potĜeby regulace obou Ĝek, z dĤvodu protipovodĖové ochrany a trasování novČ budovaných železnic, a následné plánování trvá dalších zhruba dvacet let. Samotná regulace pak probíhala od roku 1848 do roku 1851. PĜi tomto velkém stavebním díle bylo koryto Svitavy takĜka lineárnČ napĜímeno. Tvar koryta po úpravČ je vidČt i dnes. PĜíþný profil koryta je pomČrnČ úzký se strmými svahy. Aby se dno nemuselo pĜíliš zahlubovat a tím se ušetĜilo za kopání, jsou navíc svahy spíše nasypány do výšky. I pĜes tyto drastické úpravy ukázala povodeĖ roku 1946, že je koryto nedostateþnČ dimenzováno, a tak je nutné v souþasné dobČ pokraþovat na stavebních opatĜeních protipovodĖového charakteru.

3.1 HLÁSNÉ PROFILY, STUPNċ POVODĕOVÉ AKTIVITY Tabulka 3.1 N-leté prĤtoky QN v [m3•s-1] [5]

WƌŽĨŝůљ

Eї

ϭ

Ϯ

ϱ

ϭϬ

ϮϬ

ϱϬ

ϭϬϬ

^ǀŝƚĂǀĂŶĂĚƐŽƵƚŽŬĞŵ ƐĞ^ǀƌĂƚŬŽƵ

ϰϬ͘Ϭ

ϱϱ͘ϱ

ϴϲ͘Ϭ

ϭϬϲ͘Ϭ

ϭϮϳ͘Ϭ

ϭϱϳ͘Ϭ

ϭϴϭ͘Ϭ

^ǀŝƚĂǀĂşůŽǀŝĐĞ

ϯϵ͘Ϭ

ϱϱ͘Ϭ

ϳϵ͘Ϭ

ϵϵ͘Ϭ

ϭϮϬ͘Ϭ

ϭϱϬ͘Ϭ

ϭϳϱ͘Ϭ

Pro Ĝeku Svitavu v BrnČ je zásadní hlásný profil kategorie A v Bílovicích nad Svitavou, podle kterého se udává, v jakém stupni povodĖové aktivity se Ĝeka aktuálnČ nachází. StupnČ povodĖové aktivity: Tabulka 3.2 StupnČ povodĖové aktivity - hlásný profil Bílovice nad Svitavou [5]

/͘^ƚƵƉĞŸW Y΀ŵϯͼƐͲϭ΁ ,΀Đŵ΁ Ϯϲ͘ϬϬ ϮϬϬ

//͘^ƚƵƉĞŸW Y΀ŵϯͼƐͲϭ΁ ,΀Đŵ΁ ϰϴ͘ϴϬ ϮϳϬ

///͘^ƚƵƉĞŸW Y΀ŵϯͼƐͲϭ΁ ,΀Đŵ΁ ϳϴ͘ϱϬ ϯϱϬ

21



3.2 CHARAKTER KORYTA ěEKY SVITAVY Koryto Svitavy protékající Brnem má promČnlivý charakter, který je dán zejména obdobím, ve kterém probíhaly jeho úpravy. Dá se tak rozdČlit na nČkolik typických úsekĤ.

3.2.1

Úsek km 0,000-6,424

První úsek zaþíná soutokem Svitavy se Svratkou. Úpravy na tomto úseku pochází z roku 1853. Koryto má lichobČžníkový tvar se strmými bĜehy, ve sklonu v prĤmČru 1:1,5. BĜehy jsou upraveny travním osetím a v patČ svahu jsou zpevnČny kamenným záhozem. ŠíĜka koryta ve dnČ se pohybuje od 10 do 12 m, hloubka od 4,8 do 6,0 m a sklon nivelety je v prĤmČru 1,5%. Úsek konþí jezem Radlas (km 6,424).

Obrázek 3.1 Soutok Svratky a Svitavy

Úsek není pĜíliš vhodný pro život vodních živoþichĤ. Koryto je pĜímé, bez zákrutĤ nebo prvkĤ, které by narušovaly pĜímý odtok vody, a které by vytváĜely pro ryby vhodné rozložení proudových pomČrĤ. BĜehové porosty nejsou dostateþné hustoty pro poskytnutí potĜebného stínu. Jako jeden pozitivní vliv by se mohla jevit výška vodního sloupce, avšak vzhledem k celkovému tvaru koryta nemá tak významný vliv.

22



Obrázek 3.2 Typický charakter koryta v úseku km 0,000-6,424

Jez Radlas byl postaven roku 1880 a roku 1951 prošel opravou. Jedná se o pevnou betonovou konstrukci s délkou pĜepadové hrany 28,5 m. Jez je ve vlastnictví Povodí Moravy, s.p.

Obrázek 3.3 Jez Radlas km 6,424

3.2.2

Úsek km 6,424-7,820

Druhý úsek zaþíná jezem Radlas km 6,424. Souþasný stav koryta pochází z úprav roku 1923. StejnČ jako u pĜedchozího úseku jsou sklony svahĤ 1:1,5, jsou opevnČny dlažbou opĜenou o kamennou patku. Dlažba je ale v souþasnosti skryta pod nánosem zeminy s travním porostem. ŠíĜka koryta ve dnČ se pohybuje od 23 do 25 m. Úsek konþí jezem Husovice. 23



Tento úsek Ĝeky má už více bĜehových porostĤ, ale poĜád se jedná spíše o jednotlivé stromy než o strukturovaný porost. ěeka na tomto úseku nČkolikrát zatáþí, ale stále pĜevládají pĜímé úseky. Tato þást má obdobnou problematiku jako první úsek.


Jez Husovice byl postaven roku 1922 a opraven stejnČ jako jez Radlas roku 1951 a v souþasné dobČ je ve vlastnictví Povodí Moravy s.p. Jedná se o pevnou betonovou konstrukci obloženou kamenem. Jez vytváĜí pĜekážku, která zabraĖuje migraci vČtšiny druhĤ ryb.

Obrázek 3.5 Jez Husovice km 7,820

24


3.2.3


Úsek km7,820-8,833

TĜetí úsek zaþíná jezem Husovice (km 7,820). Souþasný stav koryta pochází z úprav z roku 1923. StejnČ jako u pĜedchozího úseku jsou sklony svahĤ 1:1,5 a opevnČny dlažbou opĜenou o kamennou patku. ŠíĜka koryta ve dnČ se pohybuje od 23 do 25 m. Úsek konþí jezem MalomČĜice. StejnČ jako u pĜedchozích dvou úsekĤ, i tady jsou vidČt nedostatky zejména v tvaru koryta, trasování koryta a vegetaþním doprovodu.

Obrázek 3.6 Typický charakter úseku km 7,820-8,833

Jez MalomČĜice pochází z roku 1861. Jedná se þásteþnČ manipulovatelný jez s kovovými klapkami o výšce 0,5 m. PĜi nevyhrazení klapek pĜi vyšších prĤtocích dochází k záplavám v okolí. Jez je v soukromém vlastnictví.

25



Obrázek 3.7 Jez MalomČĜice km 8,833

3.2.4

Úsek km 8,833-9,238

Ve zdrži jezu MalomČĜice je charakter koryta témČĜ pĜírodního rázu, který ovšem neodpovídá pĤvodnímu korytu Ĝeky Svitavy. Voda zde díky pĜehrazení jezovou konstrukcí neproudí tak, jak je typické pro parmové pásmo. Levý bĜeh zpevĖují vzrostlé stromy.


3.2.5

Úsek km 9,238-9,874

Dále koryto pokraþuje v typickém trendu trávou osetých bĜehĤ s jen malým množstvím stromĤ. Úpravy pochází z roku 1983. Sklony svahĤ jsou stále strmé 1:1,5, šíĜka koryta se 26



pohybuje okolo 15m. V tomto úseku se nachází boþní hráz se šíĜkou v korunČ 3m. OpevnČná je záhozovou patkou.

Obrázek 3.9 Typický charakter úseku km 9,238-9,874

Souþástí úseku je i prefabrikovaný jez MalomČĜice II na km 9,620. Jedná se o betonový jez s délkou pĜelivné hrany 18m. Jez je ve vlastnictví povodí Moravy, s.p.

Obrázek 3.10 Jez MalomČĜice II km 9,620

27


3.2.6


Úsek km 9,874-10,157

Koryto pokraþuje ve stávajícím trendu strmých bĜehĤ 1:1,5. ŠíĜka koryta se pohybuje okolo 12m. OpevnČní je realizováno þásteþným kamenným pohozem. Svahy jsou osety a ohumusovány. Jez Cacovice byl postaven roku 1910. Je to betonová konstrukce s šíĜkou pĜelivné hrany 42,8 m a výškou 3,2 m. Vlastníkem je Povodí Moravy, s.p.

Obrázek 3.11 Jez Cacovice km 10,157

3.2.7

Úsek km 10,157-10,962

V tomto úseku má koryto podobný charakter jako v jezové zdrži jezu MalomČĜice, aþ se mĤže na první pohled zdát, že jde o pĜírodní kryto. Voda opČt odpovídá spíše cejnovému pásmu. K rychlejšímu proudČní dochází pouze v þásti pod jezem ObĜany.

28



Obrázek 3.12 Vlevo zaústČní ObĜanského náhonu km 10,721

Obrázek 3.13 Koryto pod jezem ObĜany

Jez ObĜany byl postaven roku 1914. Jedná se o betonovou konstrukci, která je opatĜená dĜevČnými nástavkami o výšce 1,0 m. Jez je v soukromém vlastnictví. PĜi nevyhrazení dĜevČných nástavek dochází za povodĖových prĤtokĤ k zaplavení okolí.

29



Obrázek 3.14 Jez ObĜany km 10,962

3.2.8

Úsek km 10,962-14,300

Poslední úsek leze rozdČlit ještČ na dvČ þásti. První þást patĜí k jezové zdrži ObĜanského jezu a konþí železniþním mostem (km 11,816). Poslední úsek pokraþuje smČrem k Bílovicím nad Svitavou. Tento úsek nad zdrží jezu ObĜany má stejný charakter jako pĜedchozí úseky nad zdržemi jezĤ MalomČĜice a Cacovice.

Obrázek 3.15 Charakter koryta km 10,962-11,816

30



Na posledním úseku je vidČt, jak vypadá Ĝeka Svitava ve své vcelku nezmČnČné podobČ. Je zde patrné rychlejší proudČní nad drsným dnem. BĜehy jsou porostlé bohatou skladbou vegetace. ěeka také na tomto úseku tvoĜí pĜirozené oblouky.

Obrázek 3.16 Charakter koryta km 11,816-14,300

3.2.9

Celkový stav koryta Svitavy protékající Brnem

Pro zhodnocení celkového stavu koryta je nutné uvČdomit si, jak vypadala pĤvodní podoba, a jakým zpĤsobem se koryto díky úpravám zmČnilo. Na horním úseku toku je ještČ stále patrný pĜirozený, vcelku nezmČnČný charakter, jelikož Ĝeka protéká svým pĤvodním korytem. MĤžeme zde pozorovat vodu typickou pro pstruhové až parmové pásmo. S první jezovou zdrží jezu ObĜany už ale nastává výrazná zmČna charakteru toku. Aþ by se mohlo zdát, že napĜíklad zdrž jezu ObĜany nebo jezu MalomČĜice splĖuje vhodné podmínky pro vodní živoþichy, je to pravda jen z þásti. Tyto oblasti totiž spadají spíše do cejnového pásma a jsou tak vhodné spíše pro život napĜíklad kapra nebo cejna, než pro ryby parmového pásma. V podjezí se naopak nachází opČt rychleji tekoucí voda se štČrkovitými dny. Dochází tak k pomČrnČ rychlému stĜídání jednotlivých pásem. Jezové konstrukce dále rozdČlují Ĝeku na pevnČ vymezené úseky, ze kterých není ryba schopna pĜirozenČ migrovat. Posledním závažným nedostatkem je znaþné napĜímení jednak pĤdorysného trasování a zároveĖ i sklonu nivelety, které má za následek pouze konstantní proudČní vody.

3.3 STAV RYBÍHO SPOLEýENSTVÍ V ěECE SVITAVċ Svitava v BrnČ patĜí do mimo-pstruhového pásma. Po délce toku se vysazují druhy patĜící do parmového pásma jako jelec tloušĢ, ostroretka stČhovavá nebo podoustev Ĝíþní. Hlavní osádku tvoĜí parma, která je celoroþnČ hájená, pstruh potoþní a duhový a dále pak lipan podhorní. Do jezových zdrží se také vysazuje kapr, ale nejedná se o cílový druh pro výsadbu. Mezi nežádoucí patĜí dravé ryby cejnového pásma, jako je štika þi okoun.

31



3.4 PLÁNOVANÉ ÚPRAVY ěEKY SVITAVY V souþasné dobČ je ve výhledovém plánu nČkolik typĤ úprav Ĝeky Svitavy a to v rámci Generelu odvodnČní mČsta Brna. Úpravy mají charakter protipovodĖových opatĜení a jedná se zejména výstavbu nových hrází na bĜezích Svitavy, popĜípadČ opČrných zídek. Jednou z dĤležitých možných úprav je snížení betonových jezĤ Radlas a Husovice, a jejich opatĜení klapkami. Takto by byly jezy þásteþnČ manipulovatelné a umožĖovaly by lepší pĜevádČní prĤtokĤ pĜi povodĖových stavech. ZároveĖ by možnost manipulace s jezy napomohla v tČchto úsecích momentálnČ prakticky nemožné migraci ryb.

3.5 IDEOVÝ NÁVRH ÚPRAV ěEKY SVITAVY 3.5.1

Návrh pĜíþného profilu I

Jako vhodná úprava Svitavy se vzhledem k její kapacitní nedostateþnosti se jeví její jednostranné rozšíĜení bĜehĤ o bermu. Tuto úpravu mĤžeme provést v úsecích, kde nám nebrání zástavba nebo územní plán. Vhodnou úpravou by byla i zmČna sklonu na mírnČjší, ale je možné zachovat sklony stávající s pĤvodním opevnČním. Lavici vzniklou rozšíĜením je potĜeba opevnit napĜíklad kamenným záhozem s následným ohumusováním a osetím. NovČ vzniklá kyneta by mČla v rámci koryta zatáþet a tím by mČlo docházet ke stĜídání pravobĜežní a levobĜežní bermy. Dno koryta je možné doplnit samostatnČ osazené kameny. BĜehy by mČly být doplnČny vegetaþním doprovodem.

Obrázek 3.17 Možnost úpravy koryt Svitavy I

3.5.2

Návrh pĜíþného profilu II

V úseku, kde není dostatek prostoru pro rozšíĜení koryta a vytvoĜení bermy, je nutné navrhnout jiná opatĜení. Jako jedno z vhodných Ĝešení mĤže být ponechání stávajících bĜehĤ opĜených o betonovou nebo kamennou patku. Osazení samostatných velkých kamenĤ, mĤže napomoct rĤznému rozložení proudĤ a zaþít pĜirozené vymílání ve dnČ koryta. Dalším krokem by mohlo být doplnČní bĜehového vegetaþního doprovodu o samostatné keĜe þi stromy. 32



Obrázek 3.18 Možnost úpravy koryta Svitavy II

3.5.3

Návrh úpravy jezu I

Snížení jezu a jeho opatĜení klapkami, tak jak je to ve výhledovém plánu protipovodĖových opatĜení, mĤže napomoct ke zlepšení kapacity koryta pĜi povodĖových prĤtocích. PĜesto by bylo vhodné i zde vystavČt samostatnou migraþní cestu. Ta by mohla v pĜípadČ jezu Radlas vést krátkým obtokovým kanálem a napojit se do stávajícího náhonu.

Obrázek 3.19 Možnost úpravy jezu I - jez Radlas

33


3.5.4


Návrh úpravy jezu II

V pĜípadČ vČtšiny jezĤ na SvitavČ v BrnČ není dostatek prostoru na vybudování krátkých nebo dlouhých obtokĤ. Jako nejschĤdnČjší Ĝešení se zde jeví zasáhnout pĜímo do jezové konstrukce a vystavČt rampu nebo technický rybí pĜechod. V pĜípadČ, že jez není opatĜen klapkami, ale dĜevČnými stavítky (jez ObĜany), je vhodné se zamyslet nad celkovou rekonstrukcí jezu a jeho opatĜením klapkami pro usnadnČní manipulovatelnosti.

Obrázek 3.20 Možnost úpravy jezu II - jez MalomČĜice

34


4


ZÁVċR

Cílem této práce bylo vytvoĜit pĜehled problematiky revitalizace vodních tokĤ s ohledem na život a migraci vodních živoþichĤ. V práci jsem se pokusila shrnout všechny dostupné poznatky v þeském jazyce. V první þásti práce jsem shrnula rozdČlení vodních tokĤ podle jejich charakteru. Toto rozdČlení má výrazný vliv na osídlení vodními živoþichy. Dále jsem zde uvedla rozdČlení rybích pásem, které výraznou mČrou ovlivĖují výbČr pĜípadný úprav toku. Jedná se o pásma pstruhová, lipanová, parmová a cejnová. Každé pásmo má své charakteristiky, které jsem uvedla v první þásti této práce. V druhé þásti jsem se zamČĜila na možnosti úprav koryta a na související pĜíklady stavebních prací, jako jsou prohlubování koryta, zužování koryta atd. DĤležité podkapitoly v této þásti jsou zamČĜeny na úpravu bĜehĤ vodních tokĤ, s ohledem na budování vhodných životních podmínek pro vodní organismy, a také na budování migraþních cest. V poslední þásti práce jsem se pokusila zhodnotit stávající stav Ĝeky Svitavy. Provedla jsem fotodokumentaci souþasných vodních dČl a charakteristik koryta v úseku km 0,000 – 14,300. Na horním úseku toku je ještČ stále patrný pĜirozený, vcelku nezmČnČný charakter, jelikož Ĝeka protéká svým pĤvodním korytem. MĤžeme zde pozorovat vodu typickou pro pstruhové až parmové pásmo. S první jezovou zdrží jezu ObĜany už ale nastává výrazná zmČna charakteru toku. Aþ by se mohlo zdát, že napĜíklad zdrž jezu ObĜany nebo jezu MalomČĜice splĖuje vhodné podmínky pro vodní živoþichy, je to pravda jen z þásti. Tyto oblasti totiž spadají spíše do cejnového pásma. V podjezí se naopak nachází opČt rychleji tekoucí voda se štČrkovitými dny. Dochází tak k pomČrnČ rychlému stĜídání jednotlivých pásem. Jezové konstrukce dále rozdČlují Ĝeku na pevnČ vymezené úseky, ze kterých není ryba schopna pĜirozenČ migrovat. Posledním závažným nedostatkem je znaþné napĜímení jednak pĤdorysného trasování a zároveĖ i sklonu nivelety, které má za následek pouze konstantní proudČní vody. Nakonec jsem provedla ideové návrhy urþitých úprav, které by bylo možno realizovat na tomto toku. První takovou úpravou je rozšíĜení koryta a navržení stĜídavČ pravobĜežní a levobĜežní bermy. Tuto úpravu mĤžeme provést v úsecích, kde nám nebrání zástavba nebo územní plán. V úseku, kde není dostatek prostoru pro rozšíĜení koryta a vytvoĜení bermy, je nutné navrhnout jiná opatĜení. Jako jedno z vhodných Ĝešení mĤže být ponechání stávajících bĜehĤ opĜených o betonovou nebo kamennou patku. Osazení samostatných velkých kamenĤ, mĤže napomoct rĤznému rozložení proudĤ a zaþít pĜirozené vymílání ve dnČ koryta. Další nutnou úpravou je vybodování migraþních cest pro pĜekonání pevných jezových konstrukcí. To je možné realizovat buć boþním obtokovým kanálem, tam kde nám to prostor dovolí, ale spíše bude nutné zasáhnout pĜímo do jezových konstrukcí a vybudovat rybí rampu, nebo v krajním pĜípadČ technický rybí pĜechod. V práci se mi podaĜilo dosáhnout svých stanovených cílĤ a to pĜedevším získání pĜehledu o problematice revitalizace tokĤ s ohledem na vodní živoþichy.

35


5


ZDROJE [1] KRÁLOVÁ, Helena. ěeky pro život: revitalizace Ĝek a péþe o nivní biotopy. Brno: Veronica, 2001, 439 s. ISBN 80-238-8939-7. [2] ŠLEZINGR, Miloslav. Revitalizace tokĤ: pĜíspČvek k problematice úprav vodních tokĤ. 1. vyd. Brno: VUTIUM, 2010, 255 s. ISBN 978-80-214-3942-9. [3] HÁLOVÁ-JAHODOVÁ, Cecilie. Brno: dílo pĜírody, þlovČka a dČjin. 2. uprav. (rozšíĜ.) vyd. Brno: Blok, 1975, 190 s. [4] ADÁMEK, Zdene‫ޣ‬k. Rybár‫ޣ‬ství ve volných vodách. 1. vyd. Praha: Victoria Pub., 1995, 205. ISBN 80-718-7008-0 [5] MAGISTRÁT MċSTA BRNA, PovodĖový plán statutárního mČsta Brna [online], 03-2011, [cit. 2013-05-24], dostupné z: [6] POVODÍ MORAVY, s.p., PODÉLNÝ PROFIL SVITAVY KM 0,000 - KM 11,200, studie. Brno: Povodí Moravy Ĝeditelství s.p., 2009 [7] POVODÍ MORAVY, s.p., PODÉLNÝ PROFIL SVITAVY KM 10,950 - KM 14,743, studie. Brno: Povodí Moravy Ĝeditelství s.p., 2009

36



SEZNAM TABULEK Tabulka 2.1 Charakteristika rybích pásem [4].......................................................................... 11 Tabulka 3.1 Typické vrstvy, rostlinstvo a zpĤsoby opevnČní [1]............................................. 18 Tabulka 4.1 N-leté prĤtoky QN v [m3•s-1] [5] ........................................................................... 21 Tabulka 4.2 StupnČ povodĖové aktivity - hlásný profil Bílovice nad Svitavou [5] ................. 21

37



SEZNAM OBRÁZKģ Obrázek 3.1 Schéma klíþových vodohospodáĜských prací [1]................................................. 13 Obrázek 3.2 PĜíklady modelování bĜehĤ podporujícího poĜíþní spoleþenstva rostlin a živoþichĤ [1] ............................................................................................................................. 15 Obrázek 3.3 pĜírodní a upravená koryta se složeným profilem [1] .......................................... 17 Obrázek 4.1 Soutok Svratky a Svitavy ..................................................................................... 22 Obrázek 4.2 Typický charakter koryta v úseku km 0,000-6,424 ............................................. 23 Obrázek 4.3 Jez Radlas km 6,424 ............................................................................................ 23 Obrázek 4.4 Typický charakter koryta v úseku km 6,424-7,820 ............................................. 24 Obrázek 4.5 Jez Husovice km 7,820 ........................................................................................ 24 Obrázek 4.6 Typický charakter úseku km 7,820-8,833............................................................ 25 Obrázek 4.7 Jez MalomČĜice km 8,833 .................................................................................... 26 Obrázek 4.8 Typický charakter koryta v úseku km 8,833-9,238 ............................................. 26 Obrázek 4.9 Typický charakter úseku km 9,238-9,874............................................................ 27 Obrázek 4.10 Jez MalomČĜice II km 9,620 .............................................................................. 27 Obrázek 4.11 Jez Cacovice km 10,157 .................................................................................... 28 Obrázek 4.12 Vlevo zaústČní ObĜanského náhonu km 10,721 ................................................ 29 Obrázek 4.13 Koryto pod jezem ObĜany .................................................................................. 29 Obrázek 4.14 Jez ObĜany km 10,962 ....................................................................................... 30 Obrázek 4.15 Charakter koryta km 10,962-11,816 .................................................................. 30 Obrázek 4.16 Charakter koryta km 11,816-14,300 .................................................................. 31 Obrázek 4.17 Možnost úpravy koryt Svitavy I ........................................................................ 32 Obrázek 4.18 Možnost úpravy koryta Svitavy II ..................................................................... 33 Obrázek 4.19 Možnost úpravy jezu I - jez Radlas .................................................................... 33 Obrázek 4.20 Možnost úpravy jezu II - jez MalomČĜice .......................................................... 34

38

VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Recommend Documents