Lenka Hanzlíková
VYMEZENÍ POJMU INFORMAÈNÍ VÌDA VE VYBRANÝCH ZEMÍCH Malý slovníèek pojmu informaèní vìda • rusky: informatika (jen, slovo vìda se nepoužívá) • francouzsky: sciences de l'informacion science de informacion • anglicky: information science (døíve informatics) • nìmecky: Informatik Informationswissenschaft Dokumentalistik und Informacionswissenschaft • španìlsky: ciencias de la información Historie informaèní vìdy Vìtšina pramenù se shoduje na tom, že informaèní vìda (jako zpracování dokumentù) se vyvíjí již od poèátku vzniku nejstarších knihoven. Velkým mezníkem v jejím rozvoji je považován rok 1895, kdy vzniká Mezinárodní bibliografický ústav založený Paulem Ottletem a Henry LaFontainem. Zaèíná se opouštìt klasické knihovnictví a spíše se pøistupuje k dokumentalistice. Ale z obecnìjšího hlediska je její rozvoj spíše zapøíèinìn sociálními zmìnami a to zvláštì, slovy sociologù, pøemìnou spoleènosti tradièní ve spoleènost moderní a s tím spojený technický pokrok. To se odrazilo zvláštì v množství informací, ve kterém nebylo jednoduché se vyznat. Díky tomu zaèala ve 20. letech našeho století vznikat jakási vzájemná pomoc mezi vìdci z jiných oborù a vìdci z oborù pøíbuzných informaèní vìdì (knihovnictví, dokumentalistika). V tomto období se však nepoužíval termín informaèní vìda, ale pouze informatika, který v sobì dlouhou dobu nesl, jak technickou stránku vìci (dnešní computer science), tak i teoretickou a praktickou (dnešní information science). Toto oznaèení pøetrvalo až do 80.let. Ve 40.letech byl poprvé použit pojem informaèní vìdec (information sciencist).
V roce 1956 vzniká Institut informaèních vìdcù, který byl poèátkem vdìlávání v tomto oboru. V roce 1972 již bylo sebráno 34 definic informaèní vìdy. Jedním z názorù dnešní doby je, že dokumentalistika je "mrtvá", a byla nahrazena termínem informaèní vìda, právì proto, že dokumentalistika v sobì nedokázala zahrnout použití svých poznatkù v informaèní technice. Nicménì, je to stále to nejrozšíøenìjší a nejbližší synonymum k informaèní vìdì. Informaèní vìda je obecnì považována za humanitní vìdu, protože souvisí se zkoumaním pojmu informace v kontextu nejrùznìjších aspektù lidské èinnosti. V roce 1993 ji Wersig nazval "postmoderní vìdou", protože je øízena potøebou vyvinout strategie k rozøešení problémù zapøíèinìných klasickým vìdìním a technologiemi. Zde také vzniká jeden z rozporù v informaèní vìdì, protože pod pojmem "postmoderní vìda", tak jak ho chápe Lyotard, je oznaèována vìda, která ztratila obhajobu sama sebe, svùj jazyk a tím i pøesvìdèivost vlastních cílù. K této teorii také pøispívá to, že informaèní vìda, ještì stále postrádá unifikovanou definici, kterou mají napøíklad pøírodní vìdy. Vybrané definice pojmu informaèní vìda RUSKÉ
1. Rusko-anglicko-francouzský terminologický slovník informaèní teorie a praxe, Moskva, 1968 [Russko-anglo-francuzskij terminologièeskij slovar po informacionnoj teorii i praktike, Moskva, 1968] [teorija nauènoj informacii, informatika] (a) information science, informatics (f) information scientifique,informatique ⇒ Oblast poznání, která zkoumá zákonitosti sbírání, pøemìny, uložení, hledání a použití dokumentaèní vìdecké informace a vymezující optimální organizaci informaèní práce na základì souèasných technických prostøedkù.
2. Terminologický slovník informatiky, Moskva 1975 [Terminologièeskij slovar po informatike, Moskva, 1975] [informatika] informatika
2
⇒ Oblast poznání, která zkoumá zákonitosti skladby, sbírání, pøemìny, uložení, hledání, šíøení a použití dokumentaèní informace a zabezpeèující optimální organizaci informaèního pùsobení.
3. Vorojskij, F. S.: Systematický výkladový slovník informatiky, Libereja, 1998 [F. S. Vorojskij, Sistematièeskij tolkovyj slovar po informatike, Libereja, 98] [informatika] informatics, information science ⇒ „Informatika je vìda, která zkoumá informaèní procesy a systémy ve spoleèenském prostøedí, jejich roli, metody tvorby, mechanizmus vlivu na lidskou praxi, posílení tohoto vlivu za pomoci poèítaèové techniky.“ Nejvíce si protiøeèí ty èásti tohoto termínu, které vysvìtlují jeho semantickou šíøku. Jako pøíklad uvádím jiné vysvìtlení:
4. ⇒ "Informatika je oblast poznání, která zkoumá zákonitosti sbírání, pøemìny, uložení, hledání a použití dokumentaèní informace a vymezující optimální organizaci informaèní práce na základì souèasných technických prostøedkù." - velmi podobné pøedchozí definici, viz. výše. Jasné rozdíly citovaných definic se zakládají èásteènì na tom, že ta druhá ohranièuje pojem "informatika" technickými procesy, které se vejdou do fukce informaèních orgánù, a rovnìž dokumentaèní informací. Je tøeba øíci, že pøes vìk této definice (rok 1971), prakticky funguje i v souèasnosti ve sféøe pracovníkù informaèních orgánù a služeb, kde byla také ve svých poèátcích ustavena (definována). ÈESKÉ
5. Technický nauèný slovník, Praha: SNTL, 1982 Informatika ⇒ vìdní obor zabývající se teoretickými a praktickými otázkami zpracování dat a zvláštì samoèinného zpracování dat stroji na zpracování informací.
3
6. Malá èeskoslovenská encyklopedie, Praha: Academia, 1986 Informatika ⇒ vìdní obor zabývající ae zkománím zákonitostí vzniku a pøenosu informací. Vìdní informatika ⇒ studuje procesy získávání, uchovávání, zpracovávání, transformace, sdìlování a využívání informací; vypracovává jejich teorii a historii, metodiku a organizaci, jakož i využití ve vìdì a technice.
7. Slovník výpoèetní techniky : výklad standardních pojmù pro vìdu, školství a obchod, Praha: Microsoft press, 1993 (v USA 1991) Informaèní vìda ⇒ vìda zabývající se zpùsobem, kterým se informace sbírají, organizují, zpracovávají a pøedávají dále.
8. Cejpek, Jiøí: Co je informaèní vìda : struèný nástin (In: i' 93, roè. 35 (1993), è. 3, s. 61) ⇒ "Informaèní vìda je vìdou o rozmanitých jevových formách informace, o informaèních tocích, procesech a systémech, vìda o zprostøedkování informace ve spoleènosti a o psychických a spoleèenských úèincích tìchto jevù a procesù." ANGLICKÉ
9. The ALA glossary of library and information science, Chicago: American library association, 1983 Informatics ⇒ vìda o støuktuøe a vlastnostech informací, tak jako o technologii jejich organizování, ukládání, vyhledávání a rozšiøování.
4
10. ⇒ vìda o tvorbì, užití a organizaci informace ve všech jejích podobách [1993]
11. Hipgrave, Richard: Computing terms and acronyms : a dictionary,1985 Information science ⇒ vìda o vzniku, organizaci, pøedávání a užití informací
12. Harrod' s librarian 's glossary : eigth edition, 1995 Information science ⇒ vìda o užití informací, jejich zdrojù a vývoji; obvykle se bere jako odkazující na roli vìdeckých, technických a specializovaných knihoven a informaèních støedisek v pøenosu a rozšiøování informací
13. International encyclopedia of information and library science, 1997 Information science ⇒ vìda, která zkoumá charakteristiku informace a základy pøenosu informací, ale neztrácí praktické využití pøi jejich sbìru, ovìøování, ohodnocování a organizaci jejich šíøení nejrùznìjšími technologiemi NDR
14. Lexikon des Bibliothekswesens, Leipzig: Verlag fur Buch und Bibliothekswesen, 1974 Informatik (auch Informations- und Dokumentationswissenschaft) ⇒ pojem pro relativnì mladou vìdní disciplínu, která zkoumá strukturu a vlastnosti (ne však konkrétní obsah) vìdeckých informací a danosti vìdeckých informaèních èinností, jejich teorii, metodiku, organizaci a dìjiny. 5
⇒ Cílem jejího snažení je sestavit optimální metody podávání, vyhledávání, shromažïování a šíøení informací.
15. Lexikon Information und Dokumentation, Leipzig: VEB Bibliographisches Institut, 1984 Informationswisschenschaften ⇒ všechny z vìdních oborù, které byly øízeny analýzou a utváøením informèních procesu a informaèních systémù. Informaèní vìdy obsahují pøedmìty z nejrùznìjších vìdních disciplín až k praktickému ovládání informaèních vìdomostí.Jsou vyjádøením rozdílu inf. bádání a reprezentují ve svém celku vnitønìoborový inf. výzkum.
Pozn. [informatika] informatics, computer science ...skupina disciplin, která se zabývá rùznými aspekty použití a rozpracování elektr. výpoèetní techniky (EVT), praktická (aplikovaná) matematika, programování, programové zabezpeèení, umìlá inteligence, architektura EVT, výpoèetní sítì." [3, 265]...........
6