Výklad pojmů a komentáře k přílohám č. 10 Metodiky financování a vykazování aktivit a monitorovacích zpráv pro projekt „Podpora sociální integrace v Bruntále“ CZ. 1.04 /3.2.00/55.00028 individuální sociální práce s klientem, popř. individuální terapie: sem spadá případová práce s uživatelem . Je to proces, který zahrnuje: • Sociální studii – v rámci tohoto zjišťujeme vedle identifikace problému míru motivace uživatele ke změně a zaznamenáváme jeho osobní anamnézu. Sem můžeme řadit uzavření kontraktu (smlouva o poskytování sociálních služeb), vstupní dotazník (zjišťování klíčových dat, diagnostika, in come dotazník, anamnestický pohovor atp.), • Stanovení pracovní hypotézy – jde o vymezení problému (ve spolupráci s uživatelem), z čehož se dá vymezit zakázka (osobní cíl) uživatele. Pracovní hypotéza se proměňuje s měnící se životní situací uživatele. Upřesňují se cíle, které odpovídají klientovým potřebám, ale reagují i na dostupnost služeb. Sem můžeme zařadit individuální plánování s uživatelem, práci se zakázkou (s osobním cílem uživatele), průběžnou revizi/hodnocení • Intervence – začíná v podstatě už prvním kontaktem. Spočívá v rozhovorech (směřujících k řešení nepříznivé životní situace uživatele), které obsahují jeden nebo více z následujících bodů: uklidňování hladiny emocí, upevňování důvěryhodného vztahu, hledání zdrojů pomoci (vnitřních, vnějších), nabídku možných způsobů řešení, podporu uživatele řešit situaci vlastními silami („zkompetentnění uživatele“), pomoc vstoupit uživateli do kontaktu s návaznou službou, institucí. • Ukončení – závěrečná fáze případové práce. Měla by obsahovat zhodnocení spolupráce, dosažené úspěchy v cestě za vytyčenými cíli, podporu, ocenění, vyzdvihnutí kladů, přípravu na případné krizové/zátěžové situace, přípravu na změny vyžadující delší časový horizont. Sem můžeme zařadit závěrečnou revizi/hodnocení průběhu poskytovaných služeb, ukončení poskytované služby (v souvislosti s naplněním osobního cíle uživatele), ukončení smlouvy (v souvislosti se změnou životní situace uživatele, předáním uživatele do návazné péče atp.) skupinová sociální práce, popř. skupinová terapie: práce s homogenními skupinami (např. skupina drogově závislých, týrané ženy atp.), skupiny účelově zaměřené (které řeší konkrétní problém), psychoterapeutické skupiny (vedené psychoterapeutem), svépomocné skupiny (založené na vzájemné pomoci a podpoře, např. Rodiny zasažené závislostí), skupiny setkání (tréninkové skupiny, skupiny pro výcvik lidských vztahů), skupiny zaměřené na dosažení sociálních cílů (práce s mládeží, práce s komunitou – typické preventivní programy) POZOR – nelze sem zařadit besedy – povídání si o tématu. Sk upinová sociální práce m á své
pravidla, pracuje se tam s rolem i, skupinovou dynam ikou m á jasně vytyčené cíle, pravidla členství atp.
1/5
krizová intervence specializovaná pomoc osobám, které se ocitli v krizi. Snaží se minimalizovat ohrožení uživatele, objevit a posílit jeho schopnost vyrovnat se se zátěží tak, aby jeho adaptace posílila jeho růst a integritu a aby se pokud možno předešlo negativním, destruktivním způsobům řešení situace. Nabízí patřičnou pomoc (Rieger 1997 in Matoušek) s cílem usnadnit komunikaci, navrátit sebedůvěru, vyjádřit emoce, mobilizovat podporu a umožnit co nejvýstižnější odhad problémů. Bývá kratší, obvykle se omezuje na jeden kontakt, je zaměřena na zvládnutí akutního problému. Principy: • Okamžitá pomoc (odložení kontaktu na další den, objednání může krizi prohlubovat a vést ke zvýšení autoagresivního chování) • Snadno dosažitelná (alespoň jeden z pracovníků by měl mít výcvik/vzdělání v oblasti krizové intervence – v našich poměrech je to zvlášť důležité, protože v Bruntále není krizové centrum dostupné) • Kontinuální péče (navázání spolupráce s dalšími subjekty, které mohou napomoci zlepšit/změnit nepříznivou životní situaci) • Definování minimálního cíle (vědomé zacílení pozornosti pomáhajícího/pracovníka jen na některé aktuální problémy, které často souvisejí s potřebou bezpečí) • Prevence možného zhoršení stavu • Aktivní, je – li to nutné direktivní (direktivní přístup má své opodstatnění zejména tam, kde jasný a pevný postoj intervenujícího snižuje ohrožení klienta a pomáhá mu lépe se orientovat v realitě.) intervence po telefonu: většinou se jedná o kontakt s institucemi ve prospěch uživatele, zprostředkování kontaktu s návaznou službou. Měla by probíhat sociální práce s rodinou, popř. rodinná terapie: viz náležitosti individuální sociální práce. Dlouhodobě nezaměstnaní: •
uchazeči o zaměstnání podle § 24 a násl. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, kteří jsou v evidenci déle než 6 měsíců u osob do 25 let a déle než 12 měsíců u osob nad 25 let.
Nezaměstnaní: •
uchazeči o zaměstnání podle § 24 a násl. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Neaktivní: •
osoby, které nejsou ani zaměstnané ani OSVČ, ale současně nesplňují podmínky pro zařazení mezi osoby nezaměstnané (nehledají aktivně práci nebo nejsou připraveny k nástupu do práce). Např. starobní důchodci, invalidní důchodci, ženy v domácnosti, rentiéři, osoby připravující se na výkon budoucího povolání apod.
2/5
Neaktivní osoby ve vzdělávání či odborné přípravě: •
Ta část neaktivních osob, která se připravuje na výkon budoucího povolání (žáci základních a středních škol, studenti vyšších odborných a vysokých škol)
Základní vzdělání: •
Ukončený základní stupeň vzdělání (osoby, které dokončili ZŠ a dále ve studiu na SŠ nepokračují, nebo SŠ nedokončili.)
Středoškolské vzdělání: •
Ukončené středoškolské vzdělání s výučním listem nebo maturitním vysvědčením
Možné způsoby získání dat: • • •
Strukturovaný rozhovor s pracovníkem Dotazník Pozorování v přirozeném prostředí
Zdůvodnění: Před vlastní intervencí by měl sociální pracovník provést diagnostiku a získat klíčové znalosti o klientele. Tyto získané informace o klientech vyhodnotit tak, aby mohl jednat v zájmu nápravy. Pokud jde o obsah, pak nejzákladnější informace, které sociální pracovníci pořizují, zahrnují: • • • • • • • • • • • •
identifikační údaje (jméno, datum narození, adresa, atd.) důvod k sociální práci (zjevný, popřípadě skrytý problém) rodinné pozadí klienta (rodinný stav, vztah k členům rodiny) sociální pozadí klienta (blízcí lidé, společenské postavení) tělesný stav klienta (zdraví a hygiena) intelekt a dosažené vzdělání emocionální chování (temperament a navyklé jednání) schopnost řešit problémy zaměstnání a ekonomická situace klienta bydlení klienta podmínky stravování klienta a jeho osobní bezpečí celkový dojem z klienta.
Způsob ověření: • •
Osobní dokumentace klienta Písemné organizační podklady (zde se odkazuji na standard 6.1 Zařízení má stanoveno, jaké
osobní údaje potřebuje získat od uživatelů svých služeb, aby poskytované služby byly bezpečné, odborné a kvalitní. Příloha č. 2 vyhlášky MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, prováděcího předpisu k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění.)
3/5
počet uživatelů, jež v daném období ukončili spolupráci v rámci poskytování služby: •
•
odešli bez naplnění předmětu smlouvy o poskytování soc. služby: •
Jedná se o uživatele, jež smlouvu o poskytování služeb ukončili v průběhu spolupráce bez udání důvodu,
•
přestali službu aktivně navštěvovat, nedochází na smluvené schůzky ani se dlouhodobě ve službě neobjevili a smlouva, dle vnitřních podmínek organizace, zanikla (častý jev v NZDM),
•
nebo ukončili smlouvu z jiných důvodů, aniž by došlo k naplnění dohodnutých cílů
z toho odešli na základě naplnění předmětu smlouvy o poskytování sociální služby:
neplatí v případech , kdy je uspokojení potřeb naplněno částečně (např. bydlení, ale uživatel chce spolupracovat ještě na získání zaměstnání atp.)
platí v případech , kdy je u uživatele patrná změna životní situace a je schopný dále řešit své problémy vlastními silami, bez podpory poskytovatele, nebo byl předán do sítě návazné péče a není důvod, aby službu dále navštěvoval.
Způsoby získání dat: • •
Osobní dokumentace klienta – smlouva o poskytování sociální služby, revize, případně zhodnocení intervence nebo průběhu poskytovaných služeb Písemné organizační podklady
Zdůvodnění: v určitém okamžiku je vhodné pracovní vztah přerušit nebo ukončit vzhledem k tomu, že jeho účel byl víceméně splněn (popřípadě nesplněn, například pro nespolupráci klienta). počet nových uživatelů (rodin), jež v daném období využili (využívají) sociální službu na základě doporučení obce (kurátor pro mládež, kurátor pro dospělé, oddělení sociálně právní ochrany dětí, jiné) počet uživatelů (rodin), kterým je služba poskytována ve spolupráci s oddělením sociálně právní ochrany dětí v obci (vyplňují pouze sociálně aktivizační služby pro rodiny a NZDM) Zdůvodnění: Jedním z dalších produktů projektu, by měla být účinná koordinace a kooperace všech subjektů, které s cílovou skupinou spolupracují, zejména mezi poskytovateli a obcí. Data zjišťujeme proto, abychom si ověřili, jaký je současný stav, kde jsou silné oblasti spolupráce a kde jsou naopak rezervy, co by se mohlo zlepšit v rámci efektivity projektu.
Způsoby získání dat:
4/5
•
Rozhovor s pracovníkem (obvykle v rámci prvního kontaktu/jednání se zájemcem o službu)
Způsob ověření: • •
Záznam z rozhovoru se zájemcem o službu/evidence zájemců o službu Kontakt s příslušnou institucí obce za účelem získání ucelenějších informacích dosavadní spolupráce s uživatelem, o stavu jeho nepříznivé situace, potřebách, zájmech atd. (nevýhodu by zde mohli mít služby, které pracují s anonymními uživateli)*
počet nových uživatelů (rodin), příchozích z jiného zařízení poskytující stejný druh služby počet nových uživatelů (rodin), příchozích ze zařízení poskytující jiné služby Zdůvodnění: Jedním z dalších produktů projektu, by měla být účinná koordinace a kooperace všech subjektů, které s cílovou skupinou spolupracují, zejména mezi poskytovateli a návaznými službami (včetně vzájemné spolupráce mezi registrovanými službami). Data zjišťujeme proto, abychom si ověřili, jaký je současný stav, kde jsou silné oblasti spolupráce a kde jsou naopak rezervy, co by se mohlo zlepšit v rámci efektivity projektu. Také chceme zjistit, jak moc jednotliví uživatelé mezi službami migrují (v tomto případě využívání stejných služeb nechápeme jako nežádoucí jev, ale jako právo uživatele této možnosti využít) a také chceme zjistit, zda jednotliví uživatelé potřebují využívat i služby jiného typu (což může napovědět více o jejich situaci – kumulace problémů atp.)
Způsoby získání dat: •
Rozhovor s pracovníkem (obvykle v rámci prvního kontaktu/jednání se zájemcem o službu)
Způsob ověření: Záznam z rozhovoru se zájemcem o službu/evidence zájemců o službu Kontakt s příslušným poskytovatelem/návaznou službou za účelem získání ucelenějších informacích dosavadní spolupráce s uživatelem, o stavu jeho nepříznivé situace, potřebách, zájmech atd. (nevýhodu by zde mohli mít služby, které pracují s anonymními uživateli)* *Tento typ ověření je úzce spjatý se souhlasem uživatele. Ze strany poskytovatele by měl být informován o všech krocích, které poskytovatel v souvislosti s řešením jeho nepříznivé situace učiní. • •
Zdroje: Oldřich Matoušek a kol., Metody sociální práce, Portál, s.r.o. Praha, 2003
Řezníček, I.: Metody sociální práce. Slon, Praha, 1994
Pro účely projektu „Podpora sociální integrace v Bruntále“ vypracovala Markéta Brziaková
5/5