Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE
2012
Ema Glőcknerová
Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS s.r.o. Čelákovice
Volně prodejná anxiolytika
Farmaceutický asistent
Vedoucí práce: Mgr. Jitka Havlíčková Vypracovala: Ema Glőcknerová Čelákovice 2012
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším, než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., a je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem k nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.
V Čelákovicích dne………………………………
Podpis………………………………….…….
1
Úvod
V práci nazvané Volně prodejná anxiolytika bych chtěla zmapovat nabídku volně prodejných podpůrných a léčivých prostředků, které pomáhají zmírnit stres a úzkost, snížit vnitřní napětí a upravit spánkové poruchy, které jsou téměř vždy spojené s negativními psychickými jevy. Dále bych chtěla popsat nabídku homeopatik. Homeopatická medicína, na rozdíl od medicíny alopatické, rozeznává úzkostné stavy jiným způsobem a specificky vyhledává odpovídající preparát. I když Světová zdravotnická organizace WHO vydala oficiální prohlášení, že homeopatika nefungují v případě vážných onemocnění, v případě psychického nepohodlí, úzkosti a stresu, může být jejich případný účinek, byť i jako placebo, přínosem pro pacienta. V teoretické části nejprve uvedu charakteristiku úzkostných poruch a stresových stavů. Neustálý spěch a časová tíseň vyvolává v organismu odpovídající a ne vždy příznivou odpověď. V současné době je pro člověka podstata nebezpečí spíše psychická než fyzická ale evolučně je člověk naprogramován na boj s predátorem - bojuj a uteč- tedy aktivuje se sympatický nervový systém. Neustálá aktivace sympatiku je z evolučního hlediska nyní špatnou reakcí těla s vyplývajícími důsledky, kterými jsou psychické obtíže, úzkostné stavy a v konečném důsledku kardiovaskulární onemocnění, v jejichž počtu v procentech úmrtnosti, drží naše republika smutný primát v rámci Evropy. Lékárny navštěvuje kvůli stavům tenze, pocitům napětí, stresu a jiných somatických příznaků stále více lidí. Někteří klienti stále ještě pociťují návštěvu psychiatrické ordinace, jako stigma a tak je farmaceut nezřídka první, kterému se klient svěří. Téma jsem si vybrala, protože mě daná problematika zajímá, sama budu jednou v rámci volného prodeje radit a nabízet „ první pomoc“ klientům, kteří se jako laici neorientují v široké škála léčivých prostředků. Při práci budu využívat knih, odborných časopisů a internetových stránek. Jako praktickou část zpracuji dotazníkové šetření na téma užívání volně prodejných anxiolytik, další případný materiál shromáždím z osobních rozhovorů. Jako zkoumanou 2
skupinu respondentů jsem si vybrala ženy ve věku 25 – 45 let, tedy ženy ve fertilním věku, abych odlišila případné psychické rozlady související s klimakteriem.
3
Obsah Úvod................................................................................................................... 2 1 Cíl absolventské práce ..................................................................................... 6 2 Teoretická část ................................................................................................ 7 2.1 Vymezení pojmu ..................................................................................................... 7 2.1.1 Druhy stresu ......................................................................................................... 7 2.2 Nervový systém....................................................................................................... 8 2.3 Hormony stresové reakce ....................................................................................... 9 2.4 Důsledky stresových reakcí pro orgánové systémy .............................................. 10 2.4.1 Trávicí systém .................................................................................................... 11 2.4.2 Kardiovaskulární systém .................................................................................... 13 2.4.3 Imunitní systém ................................................................................................. 14 2.4.4 Vliv stresu na učení a paměť .............................................................................. 14 2.5 Somatizace stresu ................................................................................................. 15 2.6 Stresové faktory a projevy stresu ......................................................................... 15 2.6.1 Psychologické projevy stresu ............................................................................. 16 2.6.1.1 Projevy stresu v myšlení ................................................................................. 16 2.6.1.2 Projevy stresu v emocích ................................................................................ 17 2.6.1.3 Projevy stresu v chování ................................................................................. 17 2.7 Zvládání stresu ...................................................................................................... 18 2.7.1 Životospráva....................................................................................................... 18 2.8 Charakteristika úzkostných poruch a jejich doprovodné příznaky ....................... 19 2.9 Nejpoužívanější léčivé rostliny s anxiolytickými účinky ........................................ 22 2.10 Homeopatická medicína ..................................................................................... 26 2.10.1 Postavení homeopatie v ČR ............................................................................. 26
4
2.10.2 Principy homeopatie ........................................................................................ 27 2.10.3 Vysvětlení účinku homeopatik......................................................................... 28 2.10.4 Diagnostický pohovor u homeopata................................................................ 28
3 Praktická část ................................................................................................ 30 3.1 Vlastní šetření ....................................................................................................... 30 3.2 Dotazník ................................................................................................................ 31 3.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření .................................................................... 35 3.3.1 Otázka č.1........................................................................................................... 35 3.3.2 Otázka č.2........................................................................................................... 36 3.3.3 Otázka č.3........................................................................................................... 39 3.3.4 Otázka č.4........................................................................................................... 40 3.3.5 Otázka č.5........................................................................................................... 41 3.3.6 Otázka č.6........................................................................................................... 42 3.3.7 Otázka č.7........................................................................................................... 43 3.3.8 Otázka č.8........................................................................................................... 44 3.3.9 Otázka č.9........................................................................................................... 45 3.3.10 Otázka č.10....................................................................................................... 45 3.4 Bylinné přípravky a homeopatika ......................................................................... 45 3.4.1 Vlastní zhodnocení přípravků ............................................................................ 50
4 Diskuse .......................................................................................................... 52 Závěr ................................................................................................................ 53 Zusammenfassung ........................................................................................... 54 Bibliografie ....................................................................................................... 55
5
1 Cíl absolventské práce
Cílem absolventské práce je: charakterizovat formy stresů, úzkostných poruch a zdravotních komplikací z nich vyplývajících s důrazem na ty, které je možné ovlivnit pomocí volně prodejných anxiolytik a popsat nabídku volně prodejných anxiolytik Výzkumné nástroje: práce s literaturou, odbornými publikacemi, práce s internetem, dotazníkové šetření, sběr dat ve formě osobních rozhovorů.
6
2 Teoretická část
2.1 Vymezení pojmu Pojem stres byl vymezen endokrinologem Hansem Sely již v polovině dvacátého století jako fyziologická odpověď na poškození nebo ohrožení organismu, která se projevuje prostřednictvím adaptačního syndromu. Je to stav po selhání homeostatických mechanismů. Teorií stresu se zabývali i další vědci, kteří upozornili na velké individuální rozdíly v prožívání. Výsledný stav je ovlivněn kombinací individuálních fyziologických reakcí, kognitivních procesů, a zpětné vazby. [Baštecká, 2001] Stres je funkční stav živého organismu v okamžiku vystavení mimořádným podmínkám. Jeho následná obranná reakce má za cíl zachování homeostázy a brání poškození nebo smrti organismu. [Praško, Prašková 2001]
2.1.1 Druhy stresu
Eustres – stimuluje organismus k vyšším anebo lepším výkonům.
Distres – nadměrná zátěž, která může organismus poškodit a vyvolat onemocnění či dokonce smrt.
Pokud stres vede k vyšším psychickým nebo fyzickým výkonům, jedná se o eustres. Tento druh stresu patří k hlavní motivaci lidského chování a žene pokrok kupředu. Reakce naší psychiky na distres zahrnují přizpůsobení, případně úzkost nebo depresi. [Praško, Prašková 2001]
7
2.2 Nervový systém Lidský organismus je protkaný neviditelnou sítí nervů, které řídí naše reakce, hýbou našimi svaly, reagují na podněty, varují nás a upozorňují na nebezpečí. Nervový systém se dělí na centrální nervovou soustavu a na periferní nervovou soustavu. Centrální nervovou soustavu tvoří mozek a prodloužená mícha, periferní nervový systém je složitější. Tvoří ho dvě soustavy:
somatický nervový systém, který ovládáme vůlí, zajišťuje pohyb prostřednictvím ovládání jednotlivých svalových vláken, pomocí nervů zvané eferentní. Ty vedou vzruchy a pokyny z CNS na periferii. Podněty, ať už příjemné nebo bolestivé, zjišťuje nervovými vlákny aferentními, které vedou z periferie do CNS a přináší informaci o intenzitě a druhu podráždění.
vegetativní nebo také autonomní nervový systém, který vůlí neovládáme. Tento systém inervuje naše vnitřní orgány. Jeho aferentní část vede podněty z vnitřních orgánů do CNS, eferentní část vede nervové vzruchy z CNS zpět. Eferentní část se ještě dále dělí na část sympatickou a parasympatickou.
Vegetativní systém zajišťuje neurohumorální regulaci organismu a je řízen z CNS. Přenos informací je uskutečňován pomocí chemických látek zvaných neurotransmitery.
neurotransmitery jsou uvolňovány z nervových zakončení na synaptické štěrbině a způsobují rychlé a přechodné změny v místech jejich vyplavení. Neurotransmise je místem možného zásahu a ovlivnění činnosti vegetativní nervové soustavy.
hormony jsou uvolňovány do krevního oběhu a působí i na vzdálené orgány, jejich účinek je pomalejší a delší
Většina vnitřních orgánů je inervována současně systémem sympatickým i parasympatickým. Výsledná funkce orgánu je závislá na intenzitě působení každého z nich. V některých orgánech je jejich působení protichůdné, jinde působí podobně. 8
Výběžky nervů z mozku vycházejí ven, do těla, z páteře. Nervy parasympatické v oblasti kraniální a sakrální, nervy sympatické v oblasti hrudní a bederní.[Dylevský 2000]
2.3 Hormony stresové reakce Účinky sympatiku na cílové tkáně vedou k přípravě na útok nebo boj. Systém se aktivuje při jakémkoli stresu.
Zesilují srdeční kontrakce, zvyšuje se srdeční frekvence a tlak, dojde k dilataci cév a rozšíření zorniček, oko akomoduje do dálky a vyplavují se zásoby do krevního oběhu. Zvýší se katabolický – spalovací metabolismus. Organismus necítí bolest, dojde k poklesu peristaltiky a spasmu svěračů.
Účinky parasympatiku jsou opačné, směřují ke klidu a trávení potravy. Převládá anabolický – ukládací metabolismus. Snižuje se srdeční frekvence a srdeční dráždivost, zvýší se motilita zažívacího traktu a svěrače se uvolní. Organismus odpočívá.
K tomu, aby došlo v organismu k těmto změnám, používá nervový systém hormony adrenalin a noradrenalin. Oba tyto hormony se vylučují v dřeni nadledvin.
Obr.1
Krystalky
adrenalinu,
autor
Josef
Reischig
http//cs.wikipedia.org/wiki
Noradrenalin je neurotransmiter sympatického nervového systému na periferii i v CNS, adrenalin je neurotransmiter v CNS. Pokud se
při stresu aktivuje sympatický nervový systém, vyloučí se více
adrenalinu i noradrenalinu se všemi důsledky, které z toho pro organismus jako celek vyplynou.
9
Parasympatický nervový systém používá jako mediátor látku zvanou acetylcholin. Mozek při stresu aktivuje osu hypotalamus – hypofýza - nadledviny. Hypothalamus je část mozku, kde se nacházejí různá řídící centra, kontroluje i hladinu různých hormonů v krvi. Vysílá chemické signály do podvěsku mozkového (hypofýzy), který reaguje vyplavením hormonů přímo ovlivňujících činnost jiných žláz s vnitřní sekrecí. Popsaná obranná reakce je pro organismus užitečná pouze pokud je krátkodobá, je náročná na energii a vyčerpává rezervy organismu. Vyžaduje ovšem následný odpočinek pro regeneraci a pro doplnění energie.[Praško,Prašková 2001] Mechanismus adaptace na stres 1. Poplachová reakce se spustí u člověka, který se dostane do stresové situace. Člověk se pokouší svůj stres zvládnout. 2. Pomalu začíná na stresovou zátěž adaptovat. Stres se pro něj stává přirozenou věcí, prvotní šok ustupuje. 3. Dostavuje se fáze vyčerpání, která je přímým důsledkem dlouhodobého zvládání stresu. Adaptivní reakce selhává a tělo se dostává do krize, protože zdroje energie jsou nutné pro zajištění běžných tělesných pochodů, jako je trávení nebo ukládání zásob. [Vinay Joshi 2007] Ve fázi adaptace na stres vyplavují kortikoidy, především kortizol. Současně se zvýší činnost štítné žlázy. Zvyšují se také hladiny dalších hormonů hypofýzy. Při psychické zátěži se ovšem připravená energie pro boj a útěk nespotřebuje a tak dochází k poškození srdce a jiných orgánů. [Mačák, Mačáková 2004]
2.4 Důsledky stresových reakcí pro orgánové systémy Stres je poplachová reakce organismu, ve které mobilizujeme energii. Spouští se ve chvílích, kdy se domníváme, že jsme v ohrožení. Nemusíme už ale bojovat s predátory nebo utíkat. Lidská psychika to tak, bohužel, stále chápe a jako následnou reakci spouští celou řadu záchranných mechanismů. Důsledkem mohou být psychosomatická
10
onemocnění. Aktivace sympatiku při stresu, strachu nebo úzkosti vede k uvolnění energie ve formě cukrů tuků a škrobů ze zásob. Tato energie je zasílána přednostně těm tkáním, které jsou pro „boj a útěk“ nejdůležitější. Tedy mozek, svaly, srdce a plíce. Po poplachu by v organismu mělo dojít k uklidnění a aktivaci parasympatiku. Pokud je ale organismus při stresu opakovaném nebo dlouhodobém, znecitlivělý k tomuto signálu, dochází k dalšímu stupňování stresové reakce a vzniku úzkostných a depresivních poruch. Stresové reakce umožňují krátkodobě podávat vysoké výkony v případě nebezpečí. To umožňuje přežití člověka v přírodě. Stejná reakce se však spouští i v případě, když je moderní člověk vystaven psychickým tlakům, které nejsou skutečnou hrozbou pro fyzickou existenci. Způsob života často vede k tomu, že člověk nemůže na stres reagovat bojem nebo útěkem. Pokud není schopen psychický tlak z různých důvodů zvládnout, přechází do stadia distresu, kdy původně užitečné obranné mechanismy začnou tělu škodit. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže, které nejprve přispívají ke snížené kvalitě života a později se podílejí na rozvoji onemocnění, která představují reálné nebezpečí ohrožení života. [zdroj vlastní]
2.4.1 Trávicí systém V ústech se potrava mísí se slinami, dochází ke štěpení cukrů enzymy obsaženými ve slinách, k mechanickému rozmělnění potravy a ke zvlhčení sousta před vstupem do jícnu. V průběhu stresové reakce organismu dochází ke snížení produkce slin. Všichni známe pocit, že nám „ vyschlo v krku“ pokud máme před veřejným vystoupením, zkouškou, pohovorem, žádostí o ruku nebo první večeří s rodiči budoucího partnera. Už jenom tato, z celkového pohledu, drobná stresová reakce, pokud je dlouhodobá, má zásadní vliv na trávení. Pokud je potrava v ústech špatně zpracována, zatěžuje žaludek. Žaludek je další zastávkou v cestě potravy trávicím systémem. Buňky žaludku produkují kyselinu chlorovodíkovou, která zajišťuje trávení i aktivaci trávicích enzymů. V žaludku 11
je velmi kyselé prostředí, žaludeční stěna se brání natrávení vrstvami sliznice pokrytými hlenem. Při stresu ale může dojít a také dochází ke snížené produkci ochranného hlenu a k samonatrávení stěny žaludku. Výsledkem jsou vředy, bolesti žaludku, dyspepsie, pocity pálení žáhy a jiné nepohodlí, které zpočátku jen obtěžují, ale ve svých důsledcích mohou později i ohrozit na životě. Ze žaludku postupuje natrávená potrava do tenkého střeva, kde dochází k absorpci živin a dále do tlustého střeva. Tam dochází k zahuštění a tvorbě formované stolice. Při aktivaci sympatiku se snižuje motilita zažívacího traktu a může dojít k poruchám vyprazdňování. Ať už ve smyslu zácpy nebo průjmu. Důsledky dlouhodobého nebo opakovaného stresu jsou tedy pro trávicí soustavu a tedy pro náš každodenní život nepříjemné, bolestivé a mohou vyvolat další stres samy o sobě. Samostatnou zmínku je nutné udělat o slinivce břišní. Tato žláza se skládá ze dvou částí. Jedna část má funkci endokrinní a vylučuje hormony insulin a glukagon. Tyto hormony hlídají a stabilizují hladinu cukru v krvi a umožňují vstup glukosy do buněk. Hormony stresové reakce způsobí, že se v krevním oběhu objevuje větší množství glukosy. Slinivka odpovídá zvýšením produkce insulinu, který hladinu cukru sníží. Pracuje více a vyčerpává se. Pokud je přítomná nadváha, může dojít ke vzniku diabetu 2. typu. Tukové buňky jsou na působení insulinu rezistentní, cukr do buněk neproniká a zůstává v krevním oběhu. Diabetes 2. typu je příčinou nedokrvení vlásečnic v očích a vede ke slepotě, dále může vést k neuropatiím dolních končetin a ke vzniku onemocnění zvaného diabetická noha, kdy v důsledku špatného hojení drobných ran na končetinách a nedokrvování tkání může dojít až k amputaci. Cukrovka druhého typu je nazývána epidemií 21. Století a její důsledky patří k nejčastějším příčinám úmrtí. Zatímco v roce 1990 bylo v Česku na 100 000 obyvatel 4 624 diabetiků, v roce 2008 už 7 421. /MF DNES, XXll/268, strana 2- citace / Druhá část slinivky má funkci exokrinní a vylučuje trávicí enzymy do žaludku.
12
2.4.2 Kardiovaskulární systém Za normálního stavu srdce tepe rychlostí 60-70 tepů / stahů/ za minutu. Při aktivaci reakce „bojuj a uteč“ nebo u citlivých jedinců stačí i pouhé pomyšlení na těžkou zkoušku, srdce svůj výkon znásobí, kontrakce srdce zesílí a tlak stoupne. Nedojde-li k uklidnění, nebo pokud se stres často opakuje, není již cesty zpět. Dochází k rozvoji hypertenze a k poruchám srdečního rytmu. Pokud jsou ještě cévy zúžené aterosklerotickými pláty, je infarkt jen otázkou času. Nejčastějším onemocněním srdce je ischemická choroba srdeční tedy nedokrvení srdečního svalu. V závislosti na stupni zúžení věnčitých tepének rozlišujeme tyto typy onemocnění: Angina pectoris Infarkt myokardu Ischemická choroba srdeční-chronická Angina pectoris je vyvolaná přechodnou a reverzibilní ischemií srdeční svaloviny. Infarkt myokardu je nemoc především mužů. Ženy ve fertilním věku chrání vysoká hladina estrogenů. Změny na svalu se projevují v rozsahu minut, tyto změny jsou ještě vratné. Později ale vzniká nevratné poškození svaloviny. V rozmezí 18 až 24 hodin je již infarktem postižená tkáň nenávratně poškozena. Míra poškození závisí na době a rozsahu nedokrvení. Infarkt může postihnout srdeční tkáň na jakémkoli místě. Prognóza infarktu – asi 25% postižených umírá náhle, 10-20% nemá komplikace ale u 80 až 90 % přeživších pacientů se vyskytuje arytmie, selhávání levé komory, nebo může dojít k vyklenutí nekrotické a tím pádem oslabené srdeční tkáně. Vzniká akutní nebo chronické aneurysma. Chronická ischemická choroba- hlavně je vyvolána změnami na věnčitých tepnách, k těmto aterosklerotickým změnám dochází i u mladých lidí, hlavními rizikovými faktory jsou kouření, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu v krvi a diabetes.[Mačák, Mačáková 2004]
13
2.4.3 Imunitní systém Imunitu rozlišujeme na specifickou a nespecifickou.
Imunita nespecifická je nám vrozená, je to obranný systém, který organismus chrání svými fyzikálními vlastnostmi. Kyselý plášť potu, který pokrývá naší kůži, je projevem nespecifické imunity. Ve slinách se nachází enzym lysozym, který likviduje bakterie ještě před vstupem do nižších pater zažívacího traktu, případně vysoká kyselost žaludku, také patří do nespecifických imunitních nástrojů, kterými se naše tělo brání napadení.
Imunitu specifickou tvoří protilátky, které si tělo vytvoří v průběhu života. Protilátky vznikají jako reakce na prodělané onemocnění, případně jako reakce na očkovací látku.
Důležitý je počet bílých krvinek. Množství bílých krvinek ve vyšetření krevního obrazu je důležitým diagnostickým ukazatelem. Bílé krvinky dělíme na lymfocyty a monocyty. Lymfocyty se dále dělí na typ T a B a tvoří se v kostní dřeni. Když bakterie napadne tělo je to makrofág, / doslovný překlad – jedlík / tedy monocyt, který cizorodou částici rozpozná. Pomocí látek zvaných interleukiny dá signál T buňkám. Ty se začnou množit a likvidovat cizorodé buňky. Tato imunita se nazývá buněčná. Hormony stresové reakce mají výrazný vliv na potlačení imunity. V prvních okamžicích stresu je imunitní systém dokonce posílen, ale po zhruba hodině působení stresu dojde k oslabení imunitních reakcí. Hormony stresové reakce mohou nakonec i snížit počet lymfocytů v krvi a celkově oslabit buněčnou imunitu.
2.4.4 Vliv stresu na učení a paměť Slabý nebo občasný stres paměť a schopnost učení spíše zlepšuje. Z evolučního hlediska bylo nutné zapamatovat si ve chvílích útěku před predátorem skrýše a ve chvílích hladu možné zdroje potravy.
14
Chronický stres ale paměť a schopnost učení zhoršuje. Je zhoršená schopnost vybavování vzpomínek ale i krátkodobá paměť. Určitá úroveň stresu je důležitá a potřebná v situacích, kdy máme reagovat na nezvyklou nebo překvapivou situaci. Přiměřená hladina stresu vede ke zvýšení pozornosti a soustředění. Naopak nízká úroveň stresu vede k odkládání rozhodnutí a k nedostatečné aktivitě. [Praško, Prašková 2001]
2.5 Somatizace stresu Mechanismus somatizace stresu probíhá takto: spouštěčem je příznak stresu, například bušení srdce, z toho vzniká pocit ohrožení na životě, obavy, zvýšené sledování se a následné utvrzení se v pociťovaných změnách. To vede k chybné interpretaci tělesných příznaků jako projevů vážné nemoci. Bludný kruh stresového prožívání se stupňuje, což samo o sobě stres ještě zvýší. V oblasti tělesné se stres může projevovat způsoby, které mohou vypadat jako příznaky vážných chorob. Například točením a bolestí hlavy, dále pak nespavostí a potížemi s usínáním. Stres narušuje trávicí proces a mohou se tedy projevit obtíže jako pálení žáhy, nechutenství nebo naopak zvýšená chuť k jídlu. Bušení srdce, zvýšený krevní tlak a pocit nemožnosti se nadechnout se mohou jevit jako příznaky onemocnění srdce. Onemocnění gastrointestinálního traktu a kardiovaskulárního systému jsou bohužel často výsledkem dlouhotrvajícího stresu.
2.6 Stresové faktory a projevy stresu Prožívání stresu je varovný signál - varuje před vážnějšími důsledky - pokud na něj nereagujeme změnou životního stylu. [ Jan Praško, Hana Prašková 2001]
15
Dlouhodobé pocity prožívání psychické nepohody jsou velký civilizační problém. Příroda a evoluce nás vybavila mechanismy, které nám dnes v podstatě život tak trochu komplikují.[ Jan Praško, Hana Prašková 2001] Následující výčet faktorů vyvolávajících stres není a ani nemůže být úplný. Běžné jsou faktory fyzikální, jako je prudké světlo, nadměrný hluk, nízká nebo vysoká teplota. Dále pak faktory vyplývající z životního stylu daného člověka, jako je práce, odpovědnost, frustrace a nadměrná očekávání. Určitě svou roli hraje také věk, rodinné vztahy a paradoxně i radostné životní události jako jsou svatby a narození dětí. Velkým stresujícím faktorem v životě jedince může být týrání a zneužívání v raném věku.
2.6.1 Psychologické projevy stresu Stresový stav se může projevovat ve všech třech osobnostních sférách, které utvářejí postoje jedince, tedy v myšlení ,v emocích a v chování.
2.6.1.1 Projevy stresu v myšlení Podstatou je neustálý proud negativních myšlenek a katastrofických představ. Vede k trvalé mozkové aktivitě, zvyšování pocitu vnitřní tenze a nakonec ke smutku a rezignaci. Negativní a stále se opakující myšlenky vedou k nespavosti, pocitům únavy a brání nám naplno se věnovat činnosti, kterou chceme soustředěně vykonávat. Myšlenky si žijí nezávislým životem, „prší“ v hlavě a zacloňují realistický pohled na problém. I když je odháníme, neustále se znova objevují. V mysli se vytváří katastrofické scénáře, které se zakládají nerealistickém pohledu na problém.
16
Co když udělám chybu?
Co když to nezvládnu?
Co když nebudu znát správnou odpověď?
Automatické negativní myšlenky jsou velmi podobné a stejně neproduktivní jako vytváření katastrofických scénářů.
Já na to nemám!
Dělám stále chyby!
Stejně to k ničemu nepovede!
Tyto myšlenky vedou k rezignaci předem a vesměs jsou přehnané. Horší situace nastane, pokud se obavy splní. Průběh stresové reakce se prohloubí a probíhá v duchu věty – já to říkal/a. /
2.6.1.2 Projevy stresu v emocích Emočním prožitkem ve stresu je pocit nepohody, napětí, vztek, úzkost a bezradnost, ztráta chuti k jakékoli činnosti, případně naopak křečovité veselí a snaha o ovládnutí situace. Nálada ovlivňuje naše chování, prožívání a výkonnost.
2.6.1.3 Projevy stresu v chování Projevy stresu v chování jsou různorodé a mohou být skryté za vrozenými vlastnostmi. Může se jednat o sníženou schopnost rozhodování, vyhýbání se určitým sociálním situacím, kontaktům s lidmi, nervozitu nebo konfliktní jednání. Jde o skrytý boj / konflikty, nadávání, ironie, výsměch, fyzická agrese / a útěk / vyhýbání se kontaktům s lidmi, vyhýbání se nepříjemným věcem, odkládání nepříjemných záležitostí /. Tedy jde přesně o obranné reakce zděděné po předcích ve smyslu „ bojuj a uteč“.
17
Nervózní chování bývá nápadnější. Okusování nehtů, popotahování se za vlasy nebo nervosní poposedávání můžeme těžko označit za vrozená povahové vlastnosti. Patří sem i poruchy řeči jako je zadrhávání, příliš rychlá nebo pomalá mluva a dlouhé přestávky v řeči spojené s hledáním nejvhodnějšího výrazu. Hlavní obranné mechanismy psychiky nemění stresovou situaci, nýbrž způsob, jak tyto situace člověk vnímá nebo jak o nich přemýšlí. Patří k nim například:
Vytěsnění – vyloučení bolestivých impulsů nebo vzpomínek z vědomí
Racionalizace – přidělení logického důvodu nelogickému počínání
Reaktivní formace – navenek opačné vyjádření motivu chování /matka rozmazluje dítě, trpí pocitem, že ho nechtěla/
Projekce – připisování vlastních negativních vlastností druhým
Intelektualizace – pokus o získání emočního odstupu od stresové situace
Popření – popírání reality /rodiče nemocného dítěte si odmítají nemoc připustit/
Sublimace – přesunutí na náhradní cíl /soustředění na sport/
[Praško, Prašková 2001]
2.7 Zvládání stresu Stres jako takový se dá řešit jedině snahou o odstranění jeho příčin. Potravní doplňky nebo volně prodejné léky mohou pomoci zvládnout některé průvodní příznaky stresu, jako je například nespavost nebo trávicí obtíže a za určitých okolností mohou být užitečnými pomocníky při překonávání těžké životní situace.
2.7.1 Životospráva
Správné stravovací návyky - nadbytek kofeinu a alkoholu spíše zvyšuje úzkostné prožívání zátěžových situací. Rychle zhltnuté jídlo, případně vynechávání jídel 18
vede k trávicím obtížím. Jednoduchá lehká strava a přiměřený čas věnovaný jídlu, zvyšuje odolnost proti stresu všedního dne.
Hygiena spánku – dodržování základních zásad spánkové hygieny
Dechová relaxace - práce s dechem. Několik hlubokých nádechů a výdechů navodí uvolnění.
Autogenní relaxace -
využívá ovlivnění napínání a uvolňování svalů. Při
vědomém hlubokém uvolnění svalů dojde ke zklidnění, prohloubení dechu a k pocitu uvolnění psychické tenze. Naše každodenní jednání by mělo směřovat k:
zabránění působení stresového podnětu
zmírnění stresu, jestliže už stresová situace nastala
posílení adaptačních mechanismů na stres
předejití psychosomatické poruše.
Každodenní stres se lidé snaží zvládat různými způsoby, které mj. zahrnují fyzické cvičení, různé relaxační techniky, meditace atd. Strategie zvládání stresu jsou nazývány copingovými strategiemi. / zdroj Wikipedie/
2.8 Charakteristika úzkostných poruch a jejich doprovodné příznaky Úzkost má pro organismus, stejně jako strach, důležitou adaptivní funkci. Problémy se objeví tam, kde je příliš častá, trvá dlouho nebo je situaci nepřiměřená. Mírné obavy pociťuje občas každý, pokud ale ve formě vystupňované úzkosti zasahují do života, psychika onemocní. Úzkost není vyvolaná reálným nebezpečím, jde o nepříjemný emoční stav, jehož příčinu je těžké definovat. [ Prašková, Praško 2000] Rozlišuje se:
Panická úzkostná porucha
19
Generalizovaná úzkostná porucha
Smíšená úzkostně depresívní porucha
[ Prašková, Praško 2000]
Panická porucha je charakterizována náhlými a intenzivními záchvaty pocitů typu: zkolabuji, omdlím, mám infarkt. Hlavním rysem jsou opakované záchvaty masívní úzkosti, které nelze předvídat.
Dle dostupných pramenů je výskyt panické poruchy v populaci okolo 3 %, ojedinělou ataku ale zažije až 16% obyvatelstva. [ Prašková, Praško 2000]
Generalizovaná úzkostná porucha - aspoň 6 měsíců trvající napětí, plynoucí úzkost, která nemá ohraničení a není omezena na určité situace, obavy z každodenních událostí, příznaky vegetativního podráždění. Převažuje strach o zdraví své i celé rodiny, strach o finance a pocit nezvládání každodenních záležitostí.
Výskyt v populaci 5% - 15% v celoživotní prevalenci. Průběh je vlnovitý a bez léčby chronický. [Prašková, Praško 2000]
Smíšená úzkostně depresivní porucha- smíšené příznaky úzkosti a deprese, jako jsou postoje – nic nezvládnu, nikdo o mě nestojí, věci dopadnou špatně. Takovéhle obavy se mohou objevit i v běžném každodenním životě, pokud ale převažují a ovlivňují prožívání nežádoucím způsobem, jedná se již o poruchu. Její průběh je charakterizovaný jako chronický a dle dostupných zdrojů v literatuře je lékaři podceňován, přestože může vést až k invaliditě a pokusu o sebevraždu.
Rozlišení fobických poruch
Agorafobie
Sociální fobie
Specifické fobie
20
Agorafobie je strach z opuštění domu, z cestování nebo z velkých veřejných prostranství. Obavou je hlavně strach z kolapsu a nedostatku dostupné pomoci. Úzkost je v případě agorafobie podmíněna vzdálením z místa bezpečí a přítomností fobického podnětu. Častým doprovodným rysem onemocnění je výskyt panických atak. Chorobný strach z velkých prostranství popsal již Hippokrates.
Sociální fobie obsahuje strach a následná vyhýbání se situacím, kdy je člověk posuzován druhými lidmi. Veřejný projev, jídlo v jídelně, nebo pracovní porada je pro člověka postiženého sociální fobií problematická.
Specifické fobie jsou skupinou poruch, v nichž je úzkost vyvolaná dobře definovatelnými situacemi, které běžně nejsou nebezpečné. Zvířata, hlavně myší, hadi, pavouci, někdy také psi nebo kočky, uzavřené prostory, jako jsou výtahy, nebo strach z výšek. Postižený se situacím vyhýbá a tím má fobii pod kontrolou.
V mírnější formě pocítí příznaky úzkosti nebo fobických poruch během života takřka každý z nás. Nebezpečné začnou být ve chvíli, kdy snižují kvalitu života, úroveň prožívání a omezují v každodenních aktivitách. Pak je na místě vyhledat odbornou pomoc psychiatra nebo praktického lékaře. Lékem volby jsou antidepresiva, anxiolytika, hypnotika atd. Současná medicína nabízí individuální a fundovanou pomoc. [ Praško , Prašková 2000]
21
2.9 Nejpoužívanější léčivé rostliny s anxiolytickými účinky Obr.2
Mučenka pletní / Passiflorae incarnata / z čeledi mučenkovitých / Passifloraceae / je pomocník při všech formách psychického vyčerpání. Jde o tropickou popínavou rostlinu pocházející z jižních států Severní Ameriky a je rozšířena od Floridy po Mexiko. Dorůstá až 10 m. Drogou je nať / Pasiflorae herba /. K léčebným účelům se používají i čerstvé nebo sušené nadzemní části včetně malých drobných plodů. Obsahové látky jsou flavonoidy např. vitelin, isovitexin a luteolin. Indolové alkaloidy, steroly, kumariny a silice. Použití: oblastí použití mučenky jsou neurotické stavy, lehké poruchy usínání, ale také přerušovaný spánek. Dále se používá při bolestech a poruchách srdečního rytmu nervového původu. Má spasmolytický účinek a centrálně sedativní účinek. Vhodné je použití při menstruačních bolestech. Kontraindikace: podání mučenky pletní v době těhotenství a laktace se nedoporučuje. Vysoké dávky drogy mohou způsobit lékové interakce s antidepresivy / zvýšení účinku/. Nedoporučuje se / jako ostatně u všech bylin se sedativními účinky / řízení auta. Obr.3
Kozlík lékařský /Valeriana officinalis / vytrvalá rostlina z čeledi kozlíkovitých / Valerianaceae / vysoká až 200 cm, má drobné růžové květy.
22
Oddenek je silný krátký, s dlouhými kořeny. Nachází se na vlhkých půdách Asie Evropy a Severní Ameriky. Drogou je kozlíkový kořen / Valerianae radix /, obsahovými látkami jsou hlavně silice pinen, limonen, estery borneolu. Mechanismem účinku je působení přes receptory GABA. Použití: jsou stavy nespavosti, úzkosti, stresu, neklidu nebo při psychosomatických poruchách srdeční činnosti. Má sedativní účinky. Další použití jako spazmolytikum. Kontraindikace: je vhodný pouze ke krátkodobému užívání, jinak se projeví jeho negativní vedlejší účinky, jako je bolest hlavy a neklid. Nedoporučuje se současné užívání hypnotik, sedativ a antidepresiv dále je nutné vyvarovat se alkoholu. Podávání kozlíku se v době těhotenství a laktace nedoporučuje. Obr.4
Chmel otáčivý / Humulus lupulus /jde o liánu z čeledi konopovitých
/
Cannabaceae
/,
rostlina
je
dvoudomá, ze samičích květenství se vytváří vejčité šištice. Drogou je chmelová šištice / Lupuli flos /. Tato bylina je rozšířena po celé Evropě. Droga obsahuje hořčiny, především humulon a lupulon, které jí dodávají typickou hořkou chuť. Další skupinou obsahových látek jsou silice tvořené mono a seskviterpeny a třísloviny. Použití: bohaté použití má jako sedativum. Dále se používá jako stomachikum, amarum a antiseptikum. V době těhotenství a kojení se užívání drogy nedoporučuje. Kontraindikace: nežádoucí účinky nemá. I když u citlivých jedinců byly popsány alergické reakce. Přípravky s obsahem této drogy není vhodné užívat s dalšími sedativa příp. s látkami ovlivňujícími CNS pro případné synergické působení. 23
Obr.5
Meduňka lékařská / Melissa officinalis /vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých / Lamiaceae / s charakteristickou citronovou vůní. Původní oblastí výskytu je středomoří, v mnoha zemích se uměle pěstuje. Drogou je meduňková nať /Melissae herba / příp. meduňkový list / Melissae folium /. Droga obsahuje silice 0.1 % především citronelal a citran a další terpenoidy – geraniol. Pro její léčebný účinek jsou také důležité třísloviny a organické kyseliny kávová a rozmarýnová. Použití: droga má sedativní účinky, další účinky jsou karminativní a spasmolytické. Kontraindikace: drogu mohou užívat i malé děti, v době těhotenství a kojení není její užívání kontraindikováno. Nežádoucí účinky jsou vzácné. Obr.6
Třezalka tečkovaná / Hypericum perforatum /, vytrvalá bylina z čeledi třezalkovitých / Hypericaceae /, dorůstá až 60 cm, listy jsou charakteristické tmavými tečkami. Kvete drobnými žlutými květy od června do září. Drogou je třezalková nať / Hyperici herba /. Obsahovými látkami jsou hlavně antracenové deriváty hypericin a pseudohypericcin. Další látky: hyperforin, flavonoidy hyperosid rutin a kvercetin, silice a třísloviny.
24
Použití: užívá se zejména pro své sedativní a antidepresivní účinky, které vykazuje hlavně hyperforin a hypericin. Účinek třezalky se objeví obvykle až po 10 až 14 dnech užívání. Používá se k léčbě nespavosti a pozitivně ovlivňuje stavy úzkosti a neklidu. Další použití jako antiflogistikum a diuretikum. Kontraindikace: v době těhotenství a laktace se užívání preparátů s obsahem třezalky nedoporučuje. Třezalka negativně ovlivňuje jaterní cytochrom P 450, proto by se neměly užívat látky, které jsou také metabolizovány tímto cytochromem. Klinicky nejvýznamnější
jsou
interakce
s
warfarinem,
perorálními
kontraceptivy,
antikonvulzivy, antidepresivy ze skupiny SSRI a triptany. Dalším nežádoucím účinkem je fotosenzibilita. Pacienti léčení třezalkou by se neměli vystavovat slunci. Obr.7
Levandule lékařská / Lavandula angustifolia
/
z čeledi hluchavkovitých / Laminaceae / pochází ze středomoří, pěstuje se už i u nás, dorůstá až 60 cm, plodem je tobolka, kvete v červenci a srpnu. Užívaná část je nať / Lavandulae flos /. Obsahové látky jsou především silice a třísloviny. Použití: užívá se zejména pro své sedativní účinky, snižuje krevní tlak, upravuje srdeční činnost, působí mírně diureticky. Silice slouží jako přísada do antirevmatických mazání ve formě levandulového lihu. Tlumí kolikové bolesti. Další použití má v kosmetice jako aromatikum. Kontraindikace: v době těhotenství a kojení se nedoporučuje
25
Obrázky 2-7: / online / 2011-11-17/ www: http:// www. garten.cz/a/cz/1722/ Text: [Korbelář, Endris 1985] [Potužák, Přednášky z farmakognosie, Mills 2006] http://www.avicenna.cz/item/passiflora-incarnata-mucenka-pletni
2.10 Homeopatická medicína Homeopatie, jako léčebná metoda, bere v úvahu tělo celého člověka a léčba probíhá na úrovni fyzické, mentální a emocionální. Na rozdíl od klasické medicíny, kde se příznaky dělí podle odborností lékařů a léčí se pouze projev onemocnění. Za zakladatele homeopatie je považován doktor Samuel Hanemann / 1755-1843/. Homeopatii vytvořil jako terapeutický systém, který využívá principu podobnosti. Indikace homeopatických léků a způsob jejich využití lze najít v Materia medica homeopatica. Tyto seznamy obsahují popis toxických účinků jednotlivých látek na zdravý organismus a homeopat se snaží podle nich najít podobnost s onemocněním pacienta. [ Potužák 2006] Podle statistik WHO je homeopatie druhá nejrozšířenější léčebná metoda na světě. Velmi rozšířená je například ve Velké Británii, Belgii, Holandsku, Dánsku a Francii.[zdroj www: www. WHO.cz /on line/ 17.11.2011 / ]
2.10.1 Postavení homeopatie v ČR Homeopatie je ošetřena platným Zákonem o léčivech, který uznává homeopatii jako řádnou metodu léčby a definuje homeopatický lék jako specifický přípravek podléhající zvláštnímu režimu schvalovacího řízení. Homeopatické léky jsou pak registrovány Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který je orgánem Ministerstva zdravotnictví ČR. Česká lékařská komora oficiálně Postavení homeopatie v ČR uznala homeopatii za metodu léčby v roce 1993. Dle zákona v ČR mohou homeopatii vykonávat pouze osoby, které mají oprávnění léčit.
26
[zdroj www: http://www.ehomeopatie.cz/homeopatie.html / /on line/ 19.11.2011] V současnosti je u nás registrováno několik tisíc homeopatických HVLP, jejichž významná část je vyráběná z rostlinných surovin. Odborníci z WHO vydali prohlášení o neúčinnosti homeopatické léčby u vážných nemocí. [zdroj www: www. WHO.cz /on line 17.11.2011/ ]
2.10.2 Principy homeopatie Základním udávaným principem homeopatické léčby je léčba podobného podobným. V malých koncentracích podávaná léčebná látka by, tedy jako koncentrované léčivo, nemoc způsobila. V homeopatii se jako léky používají i látky toxické a jedovaté. Výchozí látka je natolik zředěná, že konečný produkt obsahuje původní látky nekonečně malé množství, nemůže tedy uškodit. Homeopatii jako léčebné metodě je vytýkaná nemožnost fyzikálního důkazu obsahu léčebné látky v konečném léku. Potenciace nebo též dynamizace / protřepávání / zvyšuje účinek léku. Termín dynamizace se týká homeopatické teorie, podle níž účinek homeopatického léku vzrůstá s ředěním. Například D1 znamená ředění matečné tinktury v poměru 1 + 9 a CH1 neboli centizimální ředění podle Hanemanna, znamená přímé ředění 1 +99. Nižší potence jsou prodejné volně, o použití vyšších potencí rozhodne lékař-homeopat. Homeopatika se vyrábějí ve formě tinktur, roztoků nebo se roztokem impregnují pastilky z mléčného cukru. Homeopatie je v současnosti vnímána jako velmi kontroverzní léčebná metoda. Její odpůrci namítají, že výsledný homeopatický lék nemůže v ředění obsahovat žádnou účinnou látku. [Potužák 2006] Výhodou homeopatických léků je možnost použití i velmi toxické látky, jejichž použití v medicíně alopatické nepřipadá v úvahu. Např. alkaloidy nebo drogy obsahující srdeční glykosidy. [Potužák 2006]
27
2.10.3 Vysvětlení účinku homeopatik Homeopatie není jen léčba podobného podobným, ale také nehmotného nehmotným. Základním paradoxem homeopatie, je účinek nehmotných potencí léku na materiální tělo člověka. Čím více je účinná látka zředěna, tím je účinnější. Čím méně je hmotná, tím pronikavěji působí na nehmotný organizační systém v člověku, který ovládá jakékoliv dění v těle či mysli a je základním činitelem udržujícím řád, harmonii a zdraví. Je-li nehmotný systém narušen, podlehne-li určitému zmatení, projeví se to symptomy v mysli nebo těle: např. nesoustředěností, zapomnětlivostí, zlostí, stresem nebo horečkou, kašlem, vyrážkou, v podstatě jakoukoliv chorobou. Vnější chorobný činitel, ať už pochází od virů, bakterií, konfliktu s manželem, z pracovního přetížení, z neustálého stresu nebo ze znečištění potravy či vzduchu, zapůsobí prostřednictvím orgánů a smyslů právě na tento vnitřní nehmotný řídicí systém. Pokud je zdravý, běžné věci jej nevyvedou z rovnováhy a tento systém, tato vitální duchovní síla, nedopustí žádné zdravotní změny v mysli ani v těle. Cílem homeopatie a jejích léků je proto posílit právě tento vnitřní systém. Jestliže nemoc či stres, ať akutní nebo chronický, už probíhá a je podán homeopatický lék, je nehmotný organizační systém informován vybraným homeopatickým lékem o tom, jak má situaci zvládnout. [http://www.homeopatie.cz/konstlek.htm]
2.10.4 Diagnostický pohovor u homeopata Zatím co u alopatického lékaře trvá diagnostický pohovor jen malou část času stráveného v ordinaci, u homeopatického lékaře je první diagnostický pohovor nejdůležitější ke stanovení diagnosy a trvá asi půl hodiny až hodinu. Alopatická medicína se ptá pouze na aktuální příznaky, na to jak se nemoc projevuje navenek a jak se pacient aktuálně cítí. Homeopatický lékař klade i otázky, které s nemocí zdánlivě nesouvisí.
28
Podle odpovědí dělí homeopatická medicína klienty ordinací do několika typů a podle toho lékař homeopat určuje tzv. konstituční lék. Podle principů homeopatického přístupu léčí homeopatie celé tělo a ne pouze příznaky nemoci. Otázky v homeopatické ordinaci se mohou týkat i vzdálenější minulosti, zapomenutých pocitů, případně i širší rodiny, vzdálenějších příbuzných atd. I když pochopitelně nejdůležitější je stav momentální. Tedy kdy se pocity stresu a úzkosti objevují, jak dlouho trvají, jestli se zhoršují ráno nebo večer, případně jestli se zhoršují před menstruací / hormonální nerovnováha/, po těžkém jídle / podrážděný žlučník /, nebo jestli se zhoršují po vynechání jídla / pokles hladiny krevního cukru/ případně jestli má na náladu vliv denní spánek / po případné probdělé noci /. Na základě vstupního pohovoru homeopat určuje lék konstituční a případné léky doplňující. U homeopatik neexistují kontraindikace a možnost předávkování. Organismus si sám „ bere“ co potřebuje
a s pomocí „informační frekvence
homeopatika“ mění svůj zdravotní stav. Nosičem homeopatické informace je laktosa, tedy mléčný cukr. Naprosto neškodná látka, která je běžnou součástí naší stravy. [zdroj: vlastní]
29
3 Praktická část
V praktické části absolventské práce jsem zpracovala dotazníkové šetření a soupis volně prodejných přípravků, které mohou pomoci zmírnit stres a jeho příznaky.
3.1 Vlastní šetření Cílem mého šetření bylo zjistit míru stresového prožívání a použití volně prodejných anxiolytik u vzorku zkoumaných osob. Jako budoucí farmaceutická asistentka jsem se zaměřila na léčbu dostupnou bez lékařského předpisu a na léčbu přírodními prostředky. Připravila jsem dotazníky s otázkami, které byly průběžně rozdávány klientkám středočeské lékárny. Protože počet kompletně vyplněných dotazníků nedostačoval, byly dotazníky prostřednictvím mojí známé vyplněny studentkami VOŠ s pedagogickým zaměřením. Dále jsem pochopitelně taktéž poprosila kamarádky o vyplnění. Shromáždila jsem 64 kompletně vyplněných dotazníků. Dotazníky, kde respondentky neuvedly věk, jsem do souboru nezařadila.
Taktéž jsem vyřadila dotazníky vyplněné neúplně, případně
chaoticky, s popiskami na okrajích apod. Tím nechci říci, že dopsané informace nebyly zajímavé, ale nejsem schopná je statisticky zpracovat. Také jsem vyřadila dotazníky, kde se dotazované vyjadřovaly v tom smyslu, že netrpí žádnými výraznými příznaky trvalého stresu a úzkosti. Zůstaly tedy pouze respondentky, které na sobě příznaky stresu pozorují a jsou potenciálními kupujícími volně prodejných anxiolytik. Jako zkoumanou skupinu jsem vybrala ženy, takže obligátní první otázku „ Pohlaví žena – muž“ jsem ve svém dotazníku neuvedla.
30
3.2 Dotazník Respondentkám byl rozdán tento dotazník: Úvod: Prosím o pravdivé vyplnění tohoto dotazníku. Údaje budou použity zcela anonymně pro potřeby absolventské práce. / Volně prodejná anxiolytika - VOŠ Mills s.r.o. obor farmaceutický asistent, internetové stránky dostupné z www. mills.cz/
Zaškrtněte Vaší odpověď křížkem, u některých otázek je možné a žádoucí zaškrtnout i více odpovědí. Děkuji.
Otázky: 1)Věk ⌂ 25 až 35 let
⌂ 35 až 45 let
2)Pozorujete na sobě / případně pozorovala jste dříve / některý z níže uvedených příznaků stresu? V oblasti tělesné / somatické /
⌂ Točení hlavy
⌂Bolest hlavy – tenzní, častá
⌂Migréna
⌂Nespavost
⌂Obtíže s usínáním, časné probouzení
⌂Bušení srdce
⌂Zvýšený krevní tlak
31
⌂Dyspepsie
⌂Pálení žáhy
⌂Nechutenství
⌂Zvýšená chuť k jídlu
⌂Dýchací obtíže – pocit sevřeného hrudníku spojený s pocitem nemožnosti nádechu
⌂Stálá únava
3) Pozorujete na sobě / případně pozorovala jste dříve / některý z níže uvedených příznaků stresu? V oblasti emocionální
⌂Dělá vám problém vyrovnat se s životními změnami
⌂Máte obavy z budoucnosti ať už oprávněné nebo neoprávněné
⌂Ztrácíte často sebekontrolu
⌂Jste nervózní
⌂Jednáte velmi emocionálně i v situacích, kdy to není nutné
⌂Cítíte se osamělí
⌂Pociťujete silné negativní emoce vůči někomu / něčemu/
⌂Jste povahovým založením pesimista
4) Pozorujete na sobě / případně pozorovala jste dříve / některý z níže uvedených příznaků stresu? V oblasti myšlení
⌂Vytváříte si neustále katastrofické scénáře, co by se /ne/mohlo stát
⌂Máte pocit, že negativní myšlenky se objevují, aniž chcete
⌂Vytváříte si sebepodceňující představy sama o sobě
32
5) Pozorujete na sobě / případně pozorovala jste dříve / některý z níže uvedených příznaků stresu? V oblasti chování
⌂Bezmyšlenkovité nervózní činnosti/ pohrávání si např. s propiskou, vlasy atd. /
⌂Nervózní popocházení či posedávání
⌂Bezmyšlenkovité nesmyslné rituály, směřující k uvolnění vnitřního napětí a k zaručení dobrého výsledku / např. nešlapání na kanály a chození pouze po černých dlaždicích /
6a) Dosáhl některý Váš příznak takové míry a natolik ovlivňuje Váš život, že jste byla nucena vyhledat lékaře? ⌂Ano
⌂Ne
6b) Ze které dotazníkové oblasti problém byl? ⌂Tělesné
⌂Emocionální
⌂Myšlení
⌂Obvodního lékaře
⌂Internistu
⌂Psychiatra
⌂Psychologa
⌂Homeopata
⌂Chování
6c)Jakého specialistu jste navštívila?
⌂Jiná specializace
7a)Zkoušela jste řešit své problémy svépomocí? ⌂Ano
⌂Ne
33
7b)Jak?
⌂Bylinné čaje
⌂Bylinné přípravky
⌂Homeopatika
⌂Zařazení alternativních postupů do svého životního stylu / Jóga, vegetariánská strava, meditace, „východní“ filosofie života a smrti /
⌂Změna životního stylu / více odpočinku, sportu atd./
⌂Změna stravovacích návyků / více času na jídlo, vynechání kávy a alkoholu, změna jídelníčku atd. /
⌂Spánková hygiena / úprava doby spánku /
7c)Pocítila jste změnu k lepšímu? ⌂Ano
⌂Ne
8)Znáte tyto preparáty se zklidňujícími účinky? Mohly by Vám pomoci.
⌂Valecaps plus / zklidnění, vhodný při nervozitě /
⌂Anti-stress tablety / stres, nervozita /
⌂Megafyt - nervová čajová směs
⌂GS Dormian / pro klidné usínání /
⌂Benosen / pro zklidnění večer a navození spánku /
⌂Hypnox forte tabl. / usínání, zlepšení kvality spánku /
⌂Sada homeopatik Hom-set Sebedůvěra / nejistota, tréma vnitřní strachy /
⌂Sedatif / homeopatikum /
⌂Sedalia / homeopatikum /
9) Zkusíte některé z těchto přípravků? ⌂Ano
⌂Ne
34
10) Který / možné napsat i několik přípravků / ………………………………………….
Děkuji za čas věnovaný vyplnění dotazníku. Ema Glőcknerová
3.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření Jsem si vědoma, že hodnocení příznaků je ryze subjektivní záležitost ze strany dotazovaných a zkoumaný vzorek je příliš malý na vyvození konkrétních závěrů, nicméně některé dílčí výsledky mohou upozorňovat na to, které volně prodejné přípravky mohou být prodávány s vyšší frekvencí, případně jak široké spektrum zákaznic volně prodejná anxiolytika mají. Vzhledem k současnému tempu doby a k nárokům které společnost klade na jednotlivce, se domnívám, že příznaky stresu pozoruje takřka každý z nás aspoň občas. Protože jsem dotazníky získala vyplněné od klientů lékárny / kam pochopitelně přijdou lidé už nějakým způsobem nemocní nebo stresovaní / a od zaměstnaných žen, které ještě navštěvují VOŠ, domnívám se, že u zkoumaného vzorku bude dispozice ke stresu vysoká. Dotazníky, které vyplnily kamarádky a známí „ vyváží“ tuto skupinu respondentů pozitivnějším směrem. Než přejdeme k jednotlivým otázkám, podotýkám, že celkový počet kompletně vyplněných dotazníků je 64, tj. 100%
3.3.1 Otázka č.1 Otázka číslo jedna rozděluje skupinu dotazovaných podle věku. Nižší věková skupina je zastoupena méně, což lze vysvětlit nižší dispozicí ke stresu a tím tedy i nižším zájmem o vyplnění dotazníku. Mladší respondentky nejsou tak „psychicky opotřebované“, ještě
35
je v životě tolik nezasáhly problémy např. s dětmi, hypotékami a stárnoucími rodiči. Procentuelně jsou tedy více zastoupeny starší ročníky. Zdůrazním ještě, proč jsem se orientovala pouze na ženy. Ochotněji vyplňují dotazníky prakticky všeho druhu a není jim zatěžko, byť anonymně, přiznat zdravotní obtíže. Navíc ženy jsou častěji klientkami lékáren. Domnívám se, že muži než by přiznali jakékoli psychické obtíže, raději je zamlčí. Tabulka č.1 Věk 25 až 35 let
Věk 35 až 45 let
28 vyplněných dotazníků, tj. 43.8%
36 vyplněných dotazníků, tj. 56.2%
[Zdroj: vlastní]
Dle věku
Věk 25-35 Věk 35-45
Graf č.1
[zdroj: vlastní]
3.3.2 Otázka č.2 U otázky číslo dvě jsem se pokusila přehledně seřadit tělesné / somatické / projevy stresu a úzkostného prožívání života. Jsem si vědoma toho, že jednotlivé příznaky mohou pocházet i od jiných, případně mnohem závažnějších chorob. Zároveň ale dodávám, že mnohé tyto choroby jsou způsobeny nesprávným životním stylem, tedy i jednorázovým nebo dlouhodobým každodenním špatně snášeným stresem a úzkostí z každodenních situací.
36
U této otázky bylo možné uvést více odpovědí. Celek, tedy 100%, tvoří množství respondentů v jedné skupině, tedy 28 resp. 36 odpovídajících. Procentuelní zastoupení odpovědí tvoří části těchto celků a ne celkového počtu dotazníků. Tabulka č.2 Skup. 25-35let
Skup. 35až45let
Točení hlavy
Označeno 1x
5x
Bolest hlavy – tenzní, častá
Označeno 8x
15x
Migréna
Označeno 12x
5x
Nespavost
Označeno 4x
7x
Obtíže s usínáním, časté
Označeno 10x
26x
Bušení srdce
Označeno 2x
10x
Zvýšený krevní tlak
Označeno 2x
12x
Dyspepsie
Označeno 2x
6x
Pálení žáhy
Označeno 4x
2x
Nechutenství
Označeno 1x
4x
probouzení
Zvýšená chuť k jídlu, hlavně Označeno 20x
22x
na sladké Dýchací obtíže – pocit
Označeno 5x
12x
Označeno 8x
10x
sevřeného hrudníku, spojený s pocitem nemožnosti nádechu Stálá únava [Zdroj: vlastní]
Z výsledného přehledu je patrné, že některé příznaky jsou zastoupeny více některé méně. V prvním sloupci je na prvním místě mezi dotazovanými, zvýšená chuť na sladké. Pomineme-li fakt, že ženy obecně jedí raději sladké a kolísání hormonální hladiny v průběhu cyklu chuť na sladké vyvolává, máme zde poměrně výrazný soubor
37
dotazovaných, které zajídají stres a sladkou chutí si pomáhají ve starostech všedního dne. To činí dvacet dotazovaných, což je
71.4%
z celkového počtu 28. Na pomyslném druhém místě se umístila migréna. Migréna může být příznakem stresu a zároveň je zvýšený stres spouštěčem migrény u nezanedbatelného počtu lidí. Zde činí podíl z 28 dotázaných dvanáct tj. -
42.9%.
Třetí zpracovaný údaj označený 10x , takřka třetina respondentek má problémy s usínáním a časným probouzením v souvislosti se stresem
35.7%.
Dalším vyhodnoceným údajem je: 8 dotázaných z 28 označilo shodně dotaz na tenzní bolesti hlavy a pocit stálé únavy
28.6%.
Další příznaky označilo zanedbatelné procento dotázaných.
Prakticky stejná situace je ve skupině starších respondentek. Na prvním místě v procentuálním hodnocení jsou obtíže s usínáním a časté probouzení. Zastoupeno 26 respondentkami, které tento příznak označily
72.5%
ze třiceti šesti dotázaných. Co se týká četnosti, druhou nejvyšší příčku obsadilo zajídání stresu sladkými potravinami
61.3%
tedy 22 dotázaných ze třiceti šesti. Tenzní bolesti hlavy označilo 15 dotázaných, toto číslo činí
41.6%
z celkového počtu 36. Dále dvanáct respondentek označilo dýchací obtíže spojené s pocitem nemožnosti se nadechnout
33.3%
z celkového počtu 36 dotázaných. Stejně tolik označilo položku označenou zvýšený krevní tlak.
38
Deset respondentek shodně označilo položku stálá únava a bušení srdce což je v přepočtu na třicet šest dotázaných
27.7%.
Celkově je ve druhé skupině patrný vzrůst počtu označených somatických příznaků stresu.
3.3.3 Otázka č.3 U otázky číslo tři jsem přehledně seřadila emocionální příznaky stresu a úzkosti. Ženy jsou celkově emocionálnější a emoce snáze vyjadřují. Též snadněji podléhají vypjatým emocionálním situacím. Stejně jako u otázky číslo dvě, činí 100 % počet respondentek v jednotlivých sloupcích. Tj. 28 resp. 36 dotazovaných. Tabulka č.3 Věk25-35let
Věk35-45let
Problém vyrovnání se s životními změnami Označeno 2x
10x
Obavy z budoucnosti
Označeno 15x
25x
Nervozita
Označeno 25x
31x
Ztráta sebekontroly
Neoznačeno
5x
Emocionální jednání
Označeno 10x
15x
Pocit osamělosti
Označeno 12x
31x
Silné negativní emoce
Označeno 5x
7x
Pesimistické založení povahy
Označeno 10x
15x
[zdroj: vlastní]
Stejně jako u otázky dvě je patrný nárust počtu označených pocitů ve všech sledovaných kategoriích ve sloupci číslo dvě.
39
Největší podíl v prvním sloupci, stejně jako ve druhém má otázka na pocit nervozity. V prvním sloupci označeno 25x a ve druhém dokonce 31x, jsme asi národ nervózních žen. Podíl činí v prvním sloupci -
89.2%
z dotázaných 28 zaškrtlo tuto možnost 25 a ve druhém sloupci z dotázaných 36 zaškrtlo tuto možnost 31 žen a to je -
86.1%.
Vysoký podíl počtu respondentek, označilo možnost strachu z budoucnosti. Souvisí to asi s aktuální politickou a hospodářskou situací země, ale to je jen moje domněnka. Podíl činí v prvním sloupci -
53.7%
a ve druhém dokonce -
69.4%.
Varovný je vysoký počet označení u pocitů osamělosti, kde v prvním sloupci představuje -
42.9%
a ve druhém je dokonce dvojnásobný -
86.2%.
Je asi mojí pouhou spekulací, domnívat se, že vzrůstající množství žen s pocity osamělosti, zvláště ve druhém sloupci, souvisí počtem rozvodů na počet sňatků, který v naší republice činí takřka 50%. V otázce na schopnost vyrovnání se s životními změnami stoupá ve druhém sloupci pětkrát, v prvním sloupci činí podíl -
7.14%
ve druhém sloupci je to už -
27.7%.
3.3.4 Otázka č.4 V otázce číslo čtyři jsem se snažila seřadit příznaky stresu z oblasti myšlení. Všichni asi známe vytváření katastrofických scénářů pro příští události, když se probudíme vprostřed noci nebo neustálé objevování negativních myšlenek aniž chceme.
40
Tabulka č.4 Věk 25-35 let Vytváření
Věk 35-45 let
katastrofických Označeno 4x
14x
scénářů Objevování
negativních Označeno 20x
31x
Označeno 15x
32x
myšlenek Vytváření sebepodceňujících představ [zdroj: vlastní]
Katastrofické scénáře si vytváří v prvním sloupci -
14%
a ve druhém -
38.9%
žen. Negativní myšlení pociťuje v prvním sloupci -
71.4%
a ve druhém -
86.2%
žen.
Sebepodceňující představy jsou asi národním sportem, protože si je vytváří v prvním sloupci -
53.7%
a ve druhém sloupci -
89.2%
dotazovaných žen.
3.3.5 Otázka č.5 V otázce číslo pět jsem seřadila příznaky stresu a úzkosti, projevující se v oblasti chování. Stejně jako v předchozích otázkách je 100% počet účastnic v jednotlivých sloupcích tj. 28 a 36.
41
Tabulka č.5 Věk 25 -35 let Bezmyšlenkovité nervózní Označeno 28x
Věk 35 až 45 let 36x
činnosti Nervózní
popocházení, Označeno 17x
15x
posedávání Bezmyšlenkovité
Označeno 21x
21x
nesmyslné rituály [zdroj: vlastní]
U otázky číslo pět máme relativně vyrovnané a vysoké počty označení jednotlivých možností. V obou sloupcích jsem zaznamenala -
100%
výsledek u první položky. U druhé položky činí v prvním sloupci 17 označení -
60.9%
a v druhém sloupci činí 15 označení -
53.7%.
Bezmyšlenkovité rituály podnikají respondentky také ve vysoké míře. V prvním sloupci to činí -
75.1%
a ve druhém sloupci -
58.5%.
3.3.6 Otázka č.6 Otázka číslo šest „a“ je velmi stručná a vyhodnocení také. Pouze 21 žen z celkového počtu šedesáti čtyř respondentek navštívilo kvůli problémům spojených se stresem a zvýšeným úzkostným prožíváním lékaře, což je
32.9%.
U otázky číslo šest „b“ mě zajímalo, ze které dotazníkové oblasti problém byl. Výsledek ukazuje podceňování příznaků stresu z jiné, než oblasti somatické. Dvacet žen zaškrtlo oblast somatickou, což je -
95.2%
42
zde z celkového počtu dvaceti jedna žen, které lékaře navštívily. A pouze jedna označila oblast jinou, tj. myšlení což je -
4.8%
z celkového počtu 21. Rozlišení jakého lékaře ženy navštívily - z celkového počtu 21 žen navštívilo deset žen obvodního lékaře tedy -
7.6%
osm žen navštívilo internistu -
38.1%
dvě ženy navštívily specialistu z oblasti homeopatie -
9.5%
jedna navštívila specialistu z oblasti psychiatrie -
4.76%
3.3.7 Otázka č.7 Z celkového počtu šedesáti čtyř dotazovaných řeší své problémy šedesátka žen také svépomocí. Slovo „také“ je zde schválně, protože do této otázky jsou zařazeny opět všechny dotazované a ne pouze ty, které lékaře nenavštívily. Pro volný prodej je to dobrá zpráva a činí -
94.3%
žen z tohoto malého vzorku, které jsou potencionálními zákaznicemi.
Dobrá zpráva pro volný prodej
Graf č.2
[zdroj: vlastní]
43
V otázce č.7b jsem odpovědi seřadila do tabulky. Celkový počet 100% činí tentokrát číslo šedesát. Tedy počet žen, které se snaží pomáhat si sami. Tabulka č.7 Bylinné čaje
54x
Bylinné přípravky
12x
Homeopatika
6x
Alternativní postupy
1x
Změna životního stylu
3x
Změna stravovacích návyků
3x
Spánková hygiena
3x
[Zdroj: vlastní]
Výsledek svádí k zevšeobecňující odpovědi, že ke změnám životního stylu jsme neochotní, alternativní postupy jsou pro nás příliš „odlišné a nepřijatelné“. A nakonec nejvíce spoléháme na čaje a bylinky ve formě sirupů a tablet. Na takto vyslovený závěr je ale zkoumaný vzorek velice malý. Na otázku 7c, zda pociťují změnu k lepšímu, odpovědělo 54 žen, že ano což je z počtu šedesáti takřka -
90%.
3.3.8 Otázka č.8 Na osmou otázku odpovídalo opět všech 64 dotazovaných. Nejznámější jsou volně prodejné přípravky GS Dormian, Benosen a Hypnox forte, byly shodně označeny 59x, což při počtu dotazovaných je -
92,6%.
Žádný z dalších přípravků nezískal významnější počet označení.
44
3.3.9 Otázka č.9 Otázka číslo devět je další dobrou zprávou pro volný prodej – některý z přípravků vyzkouší 64 žen, což je
100%.
Zde nepovažuji za nutné vkládat graf, čísla hovoří samy za sebe.
3.3.10 Otázka č.10 Dle získaných preferencí je možné seřadit volně prodejné léky takto: 1.Benosen - 35x
54,9%
2. GS Dormian - 25x
39,0%
3. Anti-stress tablety - 20x
31.2%
4.Hypnox forte – 12x
18,9%
Ostatní nezískaly významnější počet preferencí. Domnívám se, že i díky masivní reklamě v časopisech a sdělovacích prostředcích, kde je Dormian a Benosen zmiňován velmi často.
3.4 Bylinné přípravky a homeopatika
Walmark Benosen cps., dávkování 1 kapsle, půl hodiny před spaním
Obr.8
Složení: L-theanin 100 mg, Humulus lupulus 150 mg Valerienae officinalis 50 mg L-theanin navozuje relaxaci organismu, účinná látka Kozlíku lékařského pomáhá zkracovat dobu usínání. Účinné látky chmele a kozlíku působí na receptory, které jsou
45
v mozku odpovědné za spánek a vedou ke zklidnění nervové činnosti. Pomáhají odstranit nervozitu a stres. Nenávykový. Nevhodné pro těhotné a kojící.
GS Dormian cps., dávkování 1 až 2 kapsle půl hodiny před spaním Obr.9
Složení: Valerianae extractum siccum 50 mg, Humulli extractum siccum 20mg, Melissae extractum siccum 25 mg, Passiflorae extractum siccum 20 mg Je vhodný při psychickém neklidu vyvolaném stresem, emocemi a úzkostí. Pomáhá při potížích s usínáním a při lehčích formách nespavosti. Působí na GABA receptory v mozku, zklidňující účinek bylin se navzájem doplňuje. Nenávykový, šetrné působení v organismu. Nevhodné pro těhotné a kojící.
Valecaps plus cps., dávkování 1 až 2 kapsle půl hodiny před spaním, při stresu jedna tobolka před očekávanou stresovou situací. Obr.10
Složení: Extractum radicis Valerianae 100mg, Extractum radicis Scutilariae 25 mg Doporučeno při podrážděnosti, emočním vypětí, nespavosti a nervozitě. Vysoký garantovaný obsah extraktu Kozlíku lékařského. Nenávykový, šetrný k organismu, bez nežádoucích účinků.
46
Nevhodné pro těhotné a kojící.
Hypnox forte tbl., dávkování 1tableta půl hodiny před spaním
Obr.11
Složení: Valerianae extractum siccum normatum 150 mg, Humuli extractum siccum normatum 120 mg, Passiflorae extractum siccum normatum 120 mg, Melissae ectractum siccum normatum 10 mg Směs extraktů z bylin přispívá k relaxaci a uvolnění, pomáhá při stavech nervozity a napětí. Nenávykový, šetrný k organismu. Nevhodné pro těhotné a kojící.
Anti-stress tbl., dávkování 1 tbl. 3x denně
Obr.12
Složení: Valerinae officinalis, Mellisae herba, Humullus lupulus, Leonorus cardiaca Směs léčivých bylin pomáhá zklidnit nervový systém. Je doporučován při stresové a emocionální zátěži. Pomáhá při poruchách spánku. Nevhodné pro těhotné a kojící.
47
Persen tbl. obd., dávkování 1 až 2 tablety půl hodiny před spaním Obr.13 Složení: Valerianae extractum siccum 50 mg, Melissae extractum siccum 25 mg, Menthae piperine extractum siccum 25 mg
Směs rostlinných extraktů určená pro dospělé a mladistvé od 12 let. Přípravek se užívá při psychovegetativních poruchách projevujících se zvýšeným napětím, podrážděností, neklidem, úzkostí a strachem. Dále pak pomáhá usnadnit usínání a navodit klidný spánek. Nevhodné pro těhotné a kojící.
Novo-passit sol., dávkování 10 ml půl hodiny před spaním, při nervozitě max. dávka až 30 ml
Obr.14
Složení / ve 100 ml roztoku/: Herbarum extractum pro Passit fluidum 7,75 g: Hyperici herba 512 mg, Passiflorae herba 102 mg, Valerianae radix 512 mg, Lupuli flos 512 mg, Melissae herba 205 mg, Crataegi folium cum cum flore 512 mg, Sambuci flos 205 mg, Guaifenesium 4,0 g. Nesmí se užívat spolu s látkami působící tlumivě na CNS /alkohol, hypnotika/ a s centrálně působícími myorelaxancii/ mefenoxalon/. Třezalka tečkovaná indukuje jaterní enzym CYP 450, nesmí se užívat spolu s inhibitory proteáz, warfarinem, cyklosporinem,
orálními
kontraceptivy,
antikonvulzivy,
dioxinem,
triptany
a
antideprasivy ze skupiny SSRI Novo-Passit je kontraindikován u onemocnění epilepsií, myastenia gravis, diabetes /obsah glukosy/
48
Nevhodné pro těhotné a kojící.
Megafyt – nervová čajová směs, až 3 x denně šálek
Obr.15
Složení: Valerianae radix 450 mg, Mellisae herba 450 mg, Piperitae herba 450 mg, Foeniculi fructus 150 mg v jednom nálevovém sáčku. Užití při stavech neklidu a podrážděnosti, při lehčích poruchách spánku a usínání. Dále se užívá při poruchách zažívání nervového původu. Vhodný pro dospělé a mladistvé od 12 let.
Sedalia – polykomponentní homeopatický přípravek se sedativními účinky, dávkování 1 čajová lžička / 5 ml / ráno a večer, dětem do 30-ti měsíců pouze na doporučení lékaře
Obr.16
Složení: Chamomilla reccutita
9CH - 1,5g, Hyoscamus niger
9CH – 1,5g,Kalium
bromatum 9CH – 1,5g, Passiflora incarnata 3D – 1,5g, Datura stramonium 9CH – 1,5g / Durman obecný / Bez kontraindikací a nežádoucích účinků.
Sedatif – polykomponentní homeopatický přípravek se sedativními účinky,
49
2 tablety 3x denně rozpustit pod jazykem, děti do 6-ti let rozpustit v malém množství vody
Obr.17
Složení: Aconitum napellus 6CH /Oměj šalamounek /, 2. Belladona 6CH / Rulík zlomocný - Atropa beladona/, 3. Calendulla officinalis 6CH / Měsíček lékařský/ Chelidonium majus 6CH / Vlaštovičník větší /, Viburnum opulus 6CH/Kalina obecná/, Abrus precatorius 6CH / Sotorek obecný/ Český název - Sotorek obecný/ některé prameny uvádějí: listy a kořeny nejsou jedovaté, červenohnědá semena naproti tomu jsou prudce jedovatá, obsahují rostlinný jed abrin, smrtelná dávka je pouhé 3 mikrogramy, semena se používají k výrobě dekorativních předmětů např. růženců a jsou známy případy, kdy po pouhém porušení tvrdé slupky semene došlo k otravě. http://c.s.wikipedia.org./wiki/ Sotorek obecný / Zdroj – Obrázky 8-17 – dostupné z www. http://obrazky.cz/ Text – dostupný z www: http://mojelekarna.cz/ a http://lekarna.cz/
3.4.1 Vlastní zhodnocení přípravků Pokud bych si sama vyplnila dotazník uvedený na stránkách 31-35, označila bych spíše méně z nabízených možností. Ale i já, zvláště teď před absolutoriem, používám přípravek Dormian, pro snadnější usínání a uklidnění před spaním. Jinak si moje myšlenky žijí svým vlastním životem a nedovolují usnout před půlnocí. Z vlastní zkušenosti bych ho rozhodně doporučila. Další, podle mého názoru, fungující přípravek je Novo-passit. Jsou v něm zastoupeny všechny bylinky s odpovídajícími účinky a syntetická látka Guaifenesin je jediná volně prodejná látka ovlivňující CNS.
50
Pro někoho, kdo hledá opravdu šetrné léčivo, jsou zde homeopatika, s nimi vlastní zkušenost nemám. Případně čaje, které mohou být vhodným doplňkem pitného režimu a zvláště večer navodit zklidnění a pohodu.
51
4 Diskuse
Psychická pohoda je důležitá pro každodenní život, stres, tenze a stavy napětí vedou ke zvýšenému riziku onemocnění. Absolventskou práci jsem věnovala volně podpůrným preparátům s anxiolytickými účinky, které mohou snížit míru stresu, snížit pocit napětí a usnadnit usínání. V praktické části je zpracovaný dotazník. Uvedené závěry jsou limitované omezeným vzorkem respondentů. Podle zjištění vyplývajících z dotazníkového šetření je nespavost a porucha usínání vnímána jako velmi častá komplikace každodenního života. Dále bylo dotazníkovým šetřením zjištěno, že pořád je pro mnoho lidí jednoduší vzít si tabletku nebo sirup, než se pokusit změnit životní rytmus. V teoretické části jsem popsala hormony stresové reakce a průběh stresové reakce s dopadem na jednotlivé orgánové systémy. Dále jsem se snažila popsat nejznámější rostliny s anxiolytickými účinky. V současné době je trend uvolňování stále většího množství léků do volného prodeje. Zpracovala jsem jednoduchou nabídku nejběžnějších anxiolytik, která jsou ve volném prodeji přístupná. Pokud to zdravotní stav umožňuje a nedošlo již ke stavům vyžadujícím farmakologickou léčbu, je vždy lepší pokusit se o změnu životního stylu s případnou podporou volně prodejných anxiolytik. Vážnější poruchy patří do rukou psychiatrů a obvodních lékařů. Informace jsem čerpala z odborné literatury předních českých odborníků, z webových stránek a z odborného časopisu Moje psychologie. V dnešní
době
zaznamenáváme
návrat
k přírodním
preparátům
ve
formě
nefarmakologické podpory nebo k samotné léčbě, což je dobrá zpráva pro volný prodej.
52
Závěr
Chtěla jsem přispět ke zvýšení informovanosti a rozšířit povědomí o poruchách psychiky, které vyplývají ze stresu, a o rostlinách, které mají anxiolytické účinky a jsou součástí volně prodejných léčiv. Cíl práce udaný na začátku byl dle mého názoru splněn. Byliny jsou z terapeutického hlediska významné, je však vždy vhodné konzultovat jejich užití s pracovníkem lékárny nebo lékařem. Ať už z hlediska vedlejších účinků nebo lékových interakcí, jako např. u třezalky tečkované. Pracovníci lékáren mají k dispozici dostatek odborných informací od výrobců případně obchodních zástupců. Úkolem farmaceutických asistentů je konzultace s klientem, výběr vhodného přípravku a upozornění na nežádoucí interakce. Závěrem bych chtěla poděkovat vedoucí Mgr. Havlíčkové za rady a podněty k formální a obsahové stránce Absolventské práce. Další dík patří manželovi a dětem za trpělivost.
53
Zusammenfassung: Freiverkäufliche Anxiolythika
Die vorliegende Arbeit fokussiert auf freiverkäufliche Arzneimittel, die jeder kaufen kann und die das Leben erleichtern kőnnen. Es geht um Naturarzneimittel und homőpatische Preparäte. Ihre Wirkungen im Organismus sind schonend und sie haben weniger unerwünschte Nebenswirkungen. Der Lebensstil hat sich in den letzten Jahrzehnten sehr gewandelt und es tretten Schwierigkeiten auf, die bei Naturvőlkern selten sind oder ganz fehlen. Das Erkrankungsrisiko geht Hand in Hand mit dem Wohlstand, mit den Errungenschaften der Zivilisation, die aber Zeitdruck und psychische Überlastung bringen. Meist
wirken
mehrere
krankheitsauslősenden
Faktoren
Faktoren
in
gehőrt
einer Stress.
Reihe. Mit
Zu
den
Stress
wichtigsten
kommen
die
Zivilisationskrankheiten wie Herzinfarkt und Bluthochdruck. Psychische Überlastung bringt psychosomatische Probleme wie Schlafstőrungen, Schmerzsyndrome z.B. Migräne, Neurose und Ängstlichkeit. Ständige Ängstlichkeit und Nervosität kőnnen zur Ursache psychiatrischer Probleme werden. Ich interessiere mich für freiverkäufliche Arzneimittel, die das Einschlafen erleichtern und die Ängstlichkeit sänftigen. Für meine Praxis ist das sehr wichtig, weil ich diese den Kunden in der Zukunft anbieten werde. Viele Leute scheuen sich vor dem Besuch eines Psychiaters. Sie gewőhnen sich an den Apothekenbesuch, um einen Rat zu bekommen. Freiverkäufliche Prepärate sind eine gute Wahl. Im praktischen Teil dieser Arbeit habe ich mit Hilfe des Fragebogens festgestellt, wie viel Frauen zwischen 25 und 45 Jahren an Stresssymptomen leiden. Ich habe 100 Fragebogen verteilt, ausgefüllte habe ich jedoch nur 64 zurückbekomen. Ich mőchte auf diese Problematik hinweisen, weil dieses Thema immer aktueller wird. Psychosomatische Erkrankungen sind eine Epidemie des 21. Jahrhunderts. Schlüsselwőrter: Stress, Ängstlichkeit, Lebensstil, Neurose, Überlastung, Migräne, Stresssymptome, Bluthochdruck, Herzinfarkt, psychosomatische Erkrankungen 54
Bibliografie
[1]BAŠTECKÁ,Bohumila,GOLDMANN,Petr.Základyklinicképsychologie.vyd.1.Praha:Portá l 2001,436 s. ISBN 80-7178-550-4 [2]DYLEVSKÝ,Ivan. Somatologie.vyd.2.Olomouc:Epava2000, 480s. ISBN 80-86297-05-5 [3]JOSHI,Vinay. Stres a zdraví. vyd.1. Praha:Portál, 2007. 160 s. ISBN 978-80-7367-2119 [4]KORBELÁŘ, Jaroslav;ENDRIS,Zdeněk. Naše rostliny v lékařství.vyd.6.Praha: Avicenum n.p.,1985, 504 s. [5]MAČÁK,Jirka,MAČÁKOVÁ,Jana.Patologie.vyd.1.Praha:GradaPublisching,a.s.2004, 348 s. ISBN 80-247-0785-3 [6]POTUŽÁK, Miloš. Přednášky z farmakognosie. Praha:Mills s.r.o., 2006. 220s [7]PRAŠKO,Ján; PRAŠKOVÁ,Hana. Úzkostné a fobické poruchy.vyd.1.Praha:Gallén 2000. 102 s. ISBN 80-7262-039-8 [8]PRAŠKO, Ján, PRAŠKOVÁ Hana. Proti stresu krok za krokem. vyd.1.Praha: Grada Publisching, a.s.2001, 188 s. ISBN 80-247-0068-9
Internetové zdroje [1]zdroj www: http://www.WHO.cz /online 17.11.2011/ [2]zdroj www:http://www.ehomeopatie.cz/homeopatie.html//online19.11.2011/ [3]zdroj www:http:// www. garten.cz/a/cz/1722// online17.11.2011/ [4]zdroj www:http://cs.wikipedia.org/wiki / online 12.4.2012/ [5]zdroj www:http://www. homeopatie.cz/konstlek.htm / online 12.4.2012/ [6]zdroj – Obrázky – dostupné z www. http://obrazky.cz/online 12.4.2012/ 55
[7]zdroj www: http://mojelekarna.cz/online 12.4.2012/ [8]zdroj www:http://lekarna.cz/online 25.4.2012/ [9]zdroj www:http://c.s.wikipedia.org./wiki/ Sotorek obecný/online 25.4.2012/ [10]zdroj: http://www.avicenna.cz/item/passiflora-incarnata-mucenka-pletni /online 7.5.2012/
56