Východní Evropa (Pobaltské republiky)
Vypracoval:Jakub Maláč
• •
• • •
- 3 pobalt.rep., státy sdružené v Spol.nezáv.států (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, část Ruska - povrch – roviny (Východoevropská), proláklina Kasp.m. (-28m), pohoří Ural; sever odvodňován do Sev.led.oc.(Pečora, Sev.Dvina), jih a záp.do Atlant.oc. – úmoří Baltu (Něva, Záp.Dvina), úmoří Černého a Azorského m. (Dněstr, Dněpr, Don), východ odvodňován Volhou do bezodtokého Kasp.moře - podnebí – mírné, kontinentál.ráz, S – subarktické a arktické, J – lesostepi, stepi - obyv. – vých.Slované (Rusové, Ukrajinci, Bělorusové), Moldavané (románské), ugrofinské (Estonci), Litevci a Lotyši (balt.jaz.) - Pobalt.rep.2004 vstoupily do EU
• • • • •
POBALTSKÉ REPUBLIKY: povrch nížinný, místy zvlněný – pahorkatiny ledov.pův.,jezera podnebí – přímořské – mírné, vlhké podzolové málo úrodné půdy nedostačující paliv.a sur. Základna
• • • • • • • • •
LITVA (Litevská republika) - hl.město - Vilnius počet obyv. – 3 699 000 jazyky – litevština, ruština, polština, jidiš, běloruština měna – lit členství – CE, EBRD, ECE, EU - pobřeží Balt.m., Litevci 81%, menšiny Rusů a Poláků - hosp. – středně rozvinutý prům. – zem. stát, tržní ek., stroj, elektro., potr., živ.výroba - hustá dopr.síť, nám. přístav Klajpeda
• • • • • • • •
LOTYŠSKO (Lotyšská republika) - hl.město - Riga počet obyv. – 2 432 000 jazyky – lotyština, ruština, běloruština měna lat členství – CE, EBRD, ECE, EU - obyv. – Lotyši 58%, menšiny Rusů, Ukraj., Poláků, Bělorusů - středně roz.prům. – zem. stát, živ.výroba, stroj., chem., potr., v aglomeraci hl.města – 66% prům.produkce - hustá dopr.síť, přístavy – Riga a Ventspils
•
• • • • • • • • •
ESTONSKO (Estonská republika) - hl.město – Tallinn počet obyv. – 1 412 000 jazyky – estonština, ruština měna – estonská koruna členství – CE, EBRD, ECE, EU - + 1520 ostrovů v Baltu (1/10 plochy) - Estonci 62%, menšiny Rusů, Ukraj., Bělorusů, Finů - hosp. – stejné jako u Litvy a Lotyšska, elektrárenství, dovoz surovin, ropy a plynu
• • • • • • •
BĚLORUSKO (Běloruská republika) - hl.město - Minsk počet obyv. – 10 159 000 jazyky – běloruština, ruština měna – rubl členství – EBRD, ECE, SNS, SSR - vnitrozemí.stát, převážně nížiny, J roviny a mořály, S zvlněné v pahorkatinu ledovcového pův. (morény) - rozvodí řek – do Baltu – Záp.Dvina - do Černého moře – Dněpr, Pinské močály - podnebí – mírné s kontinent.vlivy -obyv. – Bělorusové 78%, menšiny Rusů, Poláků a Ukrajinců - průměrně rozvinutý prům.-zem. stát, živ.výr., len, brambory, žito, stroj. (traktory, náklaďáky), výr.hnojiv - velký ekolog.problém Černobyl (24.6.1986) – zamořeno 23% území
• • • • • •
• • • • • • •
• •
UKRAJINA (republika) - hl.město - Kyjev počet obyv. – 50 200 000 jazyky – ukrajinština (psaná azbukou), ruština, rumunština, maďarština, polština, běloruština měna – hřivna členství – BSEC, CE, EBRD, ECE, SNS - přímoř.stát při Čer. a Azor.moři, povrch rovinatý (Východoevr.rovina), střed – Dněperská nížina, J – Černomořská nížina, JZ – pahorkatiny (Volyňsko – podolská ploš.), JV – Doněcká plošina, Karpaty a na Krymu – Krym.hory - řeky – Dunaj → Čer.m. + Dněstr a Dněpr, V – Doněc → Azovské moře, SZ – Bugo → Balt - podnebí – mírné, kontinent., na Krymu subtropické - Ukrajinci 73%, menšiny Rusů 22%, Bělorusů, Moldavců, Poláků, 70% ve městech - středně rozvinutý prům.-zem. stát s ner.bohatstvím - 21% v zem., 37% v prům., převažuje živ.výroba, 57% plochy obdělávané – obilí, tech.plodiny (slunečnice), brambory, len, čer.uhlí, mangan, fosfáty, stroj. (traktory), hutnictví, chem. - Černobyl.katastrofa postihla asi 5% území - hustá dopravní síť – železniční, nám.(Oděsa), říč. (Dněpr, Dunaj), let. (Kyjev, Charkov)
• • • • • • • • • • •
MOLDAVSKO (Moldavská republika) - hl.město - Kišiněv počet obyv. – 4 380 000 jazyky – moldavština, ruština, ukrajinština měna – moldavský leu členství – BSEC, CE, EBRD, ECE, SNS - mírně zvlněná plošina s úrodnými černozeměmi, střed – nízká vysočina Kodry - řeky – Prut, Dněstr - podnebí – mírné, vnitrozemské - obyv. – Moldavané 65%, menšiny Ukraj. 14%, Rusů 13%, Židů a Bulharů - agrární stát s méně rozvinut.hosp., ⅔ zem.produkce – rostl.výroba, potr. (vinařství, konzervárenství)
• • • • •
• • • • • • • •
• • • • • • • • •
RUSKO - hl.město - Moskva počet obyv. – 146 338 000 jazyky – ruština, tatarština, jakutština, čuvaščina, baškirština aj. měna – ruský rubl členství – BSEC, CE, EBRD, ECE, ESCAP, SNS - stát 2 světadílů, rozloha (17 mil km2 – evr. část 430 000 km2) zaujímá 11,5% země – nejrozsáhlejší stát světa, 148 mil obyv. – 6.nejlidnatější - Evrop.část je rovinná – ve Východoevr.rovině převládají nížiny přecházející do Valdajské vrchoviny JV – proláklina Kasp.moře, pohoří Kavkaz, pohoří Ural (2500 km), na vých.je Sibiř, Západosibiř.rovina přechází od řeky Jenisej ve Středosib.plošinu. Pohoří j.Sibiře zahrnuje Altaj, Záp. a Vých.Sajan a Bajkal.pohoří - na Kamčatce – sop.Středokamčatské pohoří s 28 činnými sopkami - pobřeží Ruska omývají vody 12 moří tří oceánů - řeky – úmoří Sev.led.oc. – Sev.Dvina, Pečora, Ob, Jenisej, Lena, Indigirka, Krymy - úmoří Atlant.oc. – Něva, Záp.Dvina, Dněpr, Don - úmoří Tichého – Anur - Kasp.moře – povodí Volhy - max.vod.stav koncem jara; Amur – monzunový režim odtoku (nej.vod.stav koncem léta) – monzun.deště - využití pro dopravu, zavlaž.zem.půdy, bohaté zás.energie (Jenisej, Angara) - jezera – Kasp.moře, Bajkal (1/5 svět.zás.povrchové sladké vody)
• • • • • • • • • • • • • • • • • •
- podnebí – 4 podnebné pásy – polární (artic), subpolár., mírné, subtrop., převládá vnitrozemí.mír - extrém.kontinent.klima má vých.Sibiř (až -70°C, 30°C) - nejchladnější ostrovy v Sev.led.oc. – polár.podneb.pás - subtrop.- středomoří.podnebí (pobřeží Čer.moře) - srážky od Atlant.oc.k vých.ubývá srážek, na Dál.vých.je množství srážek ovlivňováno monzu.činností – deštivý letní monzun (až do Zabajkalí), nejvíc srážek při Baltu, nejméně srážek na sever od kasp.moře a v Jakultské dolině - 60% Ruska – permafrost (pozůstatek pleistocénního zalednění) - klimat.poměry podmiňují vznik šířkových veget.pásů: - pás polár.pustin - tundra - lesotundra - pás lesů - lesostepi a stepi (Povolží, Předkavkazsko, již.Ural, JZ Sibiře) - polopouště a pouště (Kaspická nížina) - v hor.obl.uspořádáno ve výškových stupních - nerosty – asijská část Ruska – čer.uhlí na Sibiři – Kuzněcká, Turguská, Lensk - hnědé – Západosib.rov. - zem.plyn (největ.producent na světě) - žel.rudy
• • • • • • • • • • • • •
- obyv. – více než 100 národů, Rusové (85%), Tataři (4%), Ukrajinci, Čuvaši, Baškirové, Bělorusové, Čečenci, 73% ve městech - Moskva, Sankt Petersburg, Omsk, Volgograd,… - prům. – zem.stát, nevyspěl.stát SNS - 14% zem., 35% prům., těžební, stroj., energ., dřev., chem., text., potr. - elektrárenství – 4.místo – tepelné 75% - hydroel. (11 elektráren) – polžsko – kamská kaskáda - jaderné 11% - zem. – obilí, skot, rybolov - doprava – železnice – magistrála spoj.Střed. a Dál.východu (Moskva, Novosibirsk, Vladivostok) - plynovody, ropovody - nám.velmoc (Novorosijsk, Sk Petersburg, Murmansk, Vladivostok) - let.(Moskva) - 89 administr.jednotek (21 rep.,6 krajů, 49 obl., 1 autonom.obl., 10 auton.okruhů)