VYBRANÉ ASPEKTY PRAKTICKÉ APLIKACE FINANČNÍHO MANAGEMENTU V ORGANIZACÍCH SOCIÁLNÍ PRÁCE Hana Filipczyková ÚVOD Finanční management je jednou z nosných oblastí řízení podniku. Úzce souvisí se všemi ostatními oblastmi podniku. Souvislost spočívá zejména ve vzniku nákladů, výnosů, investic a peněžních toků v jednotlivých oblastech podniku při jeho fungování. Na finanční management je možno nahlížet jako na oblast řízení podniku, které by mělo být prováděno v souladu s podnikovou vizí a strategií, jeho procesy navazují na ostatní procesy v podniku Jde o soustavu peněžních vztahů, do nichž podnik vstupuje při získávání finančních zdrojů, při jejich alokování a vázání v jednotlivých složkách majetku, při produktivním využívání majetku, při řízení efektivnosti podnikových procesů a při rozdělování dosažených výsledků. V neziskovém sektoru obecně, a tím i v organizacích sociální práce, bývá otázka finančního řízení často podceňována, popř. redukována na některé vybrané činnosti. Tento jev je do značné míry dán nedostatečným ekonomickým vzděláním manažerů, kdy tito manažeři jsou primárně vzděláváni v sociálních vědách a ekonomické vzdělání jim často úplně chybí. Malá velikost organizace a omezené finanční prostředky jim pak nedovolí přijmout odpovídajícího odborníka. To může mít za následek ne příliš vhodná finanční rozhodnutí, která mohou poškodit už tak dost křehkou finanční rovnováhu těchto organizací. Pro neziskové organizace je klíčovým faktorem jejich dalšího fungování získání dostatečného množství finančních prostředků na pokrytí jejich finančních potřeb. Jednou z oblastí finančního řízení v oblasti sociálních služeb, které je nutno věnovat zvýšenou pozornost, je tedy otázka získávání finančních prostředků pro zajištění činnosti organizace, tzv. fundraising.
1
FUNDRAISING NEZISKOVÉ ORGANIZACE
Pro založení a fungování neziskové organizace je třeba zabezpečit především finanční prostředky, proto by měl být fundraising běžnou součástí práce každé neziskové organizace. Na fundraising může být tedy pohlíženo jako na systematickou činnost, jejímž výsledkem je získání zejména finančních prostředků na činnost organizace nebo jednotlivce. Přitom organizací bývá zpravidla nestátní nezisková organizace, rozpočtová nebo příspěvková organizace (škola, nemocnice, zařízení sociální péče). Ovšem na fundraising je možno pohlížet také jako na „vědu“ o tom, jak druhé motivovat k dobrým skutkům, jak je přesvědčit, že peníze nejsou všechno a dát jim možnost darovat i svůj čas, zájem, důvěru. Většinou je fundraising chápán jako proces, v rámci kterého organizace získává dárce, kteří finančně či materiálně podporují její činnost. Je ovšem třeba mít na paměti, že fundraising není jen o získávání prostředků potřebných k přežití organizace v krátkém časovém období. Dotýká se především toho, zda bude organizace v budoucnosti životaschopná, stabilní a trvale udržitelná [1]. Mezi hlavní způsoby získávání finančních darů patří: • Formální adresný nebo neadresný dopis • Vyhlášení veřejné sbírky • Benefiční akce • Osobní dopis nebo telefonický rozhovor • Písemná žádost o grant • Fundraising „ode dveří ke dveřím“ • Pouliční fundraising • Osobní návštěva [2].
1.1
POSTAVENÍ FUNDRAISINGU V ČINNOSTI NEZISKOVÉ ORGANIZACE
Fundraising neziskové organizace představuje soubor různých činností, metod a technik vedoucích k získání finančních nebo jiných prostředků (např. informace, čas a znalosti dobrovolníků) nezbytných k činnosti organizace. Konkrétně fundraising zahrnuje tyto aktivity:
•
Plánování, tj. vytvoření fundraisingového plánu, spolupráce s ekonomem na přípravě rozpočtů a sledování jejich plnění, příprava komunikace s dárci, pravidelné hodnocení fundraisingu, účast na strategickém plánování a vedení organizace. • Administrativu, tj. vedení evidence související s projekty, správa databáze dárců, zpracování závěrečných i průběžných zpráv, příprava podkladů pro jednání správní rady, spolupráce na vytváření nových projektů. • Komunikaci, tj. reprezentace organizace, komunikace s dárci, tvorba a distribuce fundraisingových materiálů [3]. Získávání prostředků je dlouhodobý proces, který by měl začínat efektivním plánováním a končit podrobným zhodnocením účinnosti použitých metod. Plánování fundraisingu by mělo probíhat v následujících krocích: • Definovat poslání • Určit konkrétní a měřitelné cíle • Vypracovat realizační a časový plán aktivit, zpracování ročního rozpočtu • Ověřit, zda organizace skutečně reaguje na potřeby společnosti • Uvažovat o zapojení dobrovolníků • Vybrat pro danou situaci nejvhodnější metody • Sestavit seznam možných zdrojů • Specifikovat okruh dárců • Požádat o dar • Informovat dárce o použití daru • Snaha o obnovení nebo zvýšení daru [7]. Pro neziskovou organizaci je vhodná co největší diverzifikace zdrojů, ze kterých získává prostředky na realizování všech svých činností. Pokud se organizace zaměřuje na jednoho hlavního dárce, který poskytuje většinu finančních prostředků, dostává se snadno do závislého postavení, kdy jediná zamítnutá žádost může u organizace vyvolat finanční krizi. Proto je nanejvýš žádoucí rozšíření fundraisingové základny o další dárce. Fundraisingové zdroje lze klasifikovat do 5 skupin [4]: 1. Podniky a podnikatelé Jsou motivování především podnikatelskými zájmy a dárcovství se pohybuje v oblasti filantropie a sponzorství. Většinou jsou ochotni přispět na nekontroverzní a bezpečná témata a doba podpory může být až tři roky. Rozhodnutí o poskytnutí příspěvku zpravidla leží na klíčové osobě nebo skupině lidí složené ze zástupců firmy Bývá zde uplatňován i princip reciprocity. Některé velké podniky mají již vybudován svůj grantový systém, případně koncept společenské odpovědnosti firem. Žádost o finanční podporu musí mít písemnou formu s popisem projektu, rozpočtem a informacemi o poslání a cílech organizace. 2. Nadace a nadační fondy Od těchto dárců nelze očekávat hmotné dary, ale pouze finanční podporu. Mají vlastní politiku, podle které udělují prostředky, základem jsou však předem daná pravidla. U nadací a nadačních fondů je nutné se trefit do jejich priorit, kterými nejčastěji bývá řešení problémů a pomoc v nouzi. Pokud organizace nadaci, může prostředky poskytnout až na pětileté období. U těchto prostředků není nutná „nadměrná“ administrativa, nadace požadují spíše upřímné zprávy o tom, že jejich prostředky opravdu pomáhají. V České republice je nadační sektor poměrně rozmanitý a aktivní v mnoha oblastech. 3. Veřejné zdroje - státní správa a samospráva Z veřejných zdrojů mohou organizace získávat prostředky formou dotací, veřejných zakázek, podpory dané zákonem (církve a náboženské společnosti), popř. nepřímo formou systému daňových úlev. Pro tento zdroj financování je charakteristický největší byrokracie, vedená striktní politikou. Často je nutno vypracovávat složité žádosti a vyplňovat komplikované formuláře. Výhodou je poskytování široké škály prostředků. Výjimkou není ani zpětné financování, kdy organizace získá veškeré prostředky až po ukončení projektu. Organizace tedy musí mít které dostatečné prostředky, aby si mohly projekt předfinancovat samy. Tento trend je zejména patrný v oblasti Strukturálních fondů. Také je často požadováno partnerství s jinými organizacemi nebo spolupráce s dalšími subjekty. 4. Jednotlivci Zde je dárcovství často závislé především na citové oblasti. Jde o podporu „dobré věci“. Jedinci zřídkakdy očekávají protislužbu. Většinou se jedná o krátkodobou formu financování, jednorázový příspěvek, který ve většině případů bývá neplánovaný. Jedinci jsou zpravidla nejvíce ovlivněni osobou, která je žádá, je proto vhodné nezapomínat na důkladnou přípravu dobrovolníků či profesionálů, kteří s jednotlivci pracují. Je vhodné zohlednit pyramidu dárců, která ukazuje, jaký
je poměr mezi prací s individuálním dárcem a množstvím získaných prostředků. Do této kategorie zdrojů se řadí také členské příspěvky u těch typů organizací, které jsou konstituovány na členském principu. Zde se naopak jedná o pravidelný, předem plánovaný finanční zdroj. 5. Vlastní činnost Do této kategorie se řadí prodej vlastních výrobků, příjmy z další hospodářské či doplňkové činnosti, příjmy z různých akcí jako např. aukcí, burz, loterií, plesů apod. Vzhledem k cílům, které má fundraising v organizaci zabezpečit, je důležité fundraising nejen plánovat, ale také měřit jeho úspěšnost. Pro měření efektivity se dá použít několik ukazatelů. Nejdůležitějším je návratnost investic. Jednoduše jde o podíl příjmů získaných konkrétním nápadem nebo fundraisingovou metodou a nákladů potřebných na realizaci. Náklady zahrnují všechny přímé výdaje na fundraising, ale také čas organizace a odpovídající podíl provozních nákladů (nájem, elektřina, telefon). Tak lze získat jasnou představu o tom, jakých nákladů je zapotřebí k získání určité částky. Čím je ukazatel vyšší, tím je metoda lepší. Návratnost investic do značné míry závisí na organizaci a na tématu, kterému se věnuje. Pokud s fundraisingem organizace začíná, může se stát, že návratnost investic bude poměrně nízká, protože získat nové dárce je těžší, než přimět stávající přispěvatele, aby v podpoře pokračovali. Dalším ukazatelem je ukazatel čistého příjmu. Jde o částku, kterou ve skutečnosti fundraisingem organizace získá. Oslovení malé supiny lidí direkt mailem může mít nízké náklady, ale přinese také velmi nízké příjmy. Na druhé straně úspěšná benefiční akce může mít vyšší náklady, ale přinést značný příjem. Pokud se organizace zaměří jen na dosahování vysoké návratnosti investic, může se zdát, že zajistí jen nízké příjmy, i když budou získány velmi efektivně. Naopak zaměření pouze na čistý příjem může vést k neefektivnosti a roční účetní závěrka pak ukáže, že organizace má vysoké náklady na fundraising. Účelné je tedy oba ukazatele kombinovat. Organizace, které tak vyhodnocují každou složku svého fundraisingu, jsou schopny rozhodnout, jak efektivní jejich fundraising je a jaká je cena příjmu získaného pro organizaci. Organizace, které pořádají velké fundraisingové kampaně, často sledují ještě dva ukazatele. Prvním ukazatelem je procento odpovědi – návratnost. Při direct mailu, sbírkách a dalších fundraisingových metodách je důležité mít představu, kolik oslovených asi kladně zareaguje. Návratnost se zjistí podílem počtu lidí, kteří zareagovali k počtu oslovených. Tento ukazatel pomáhá v rozhodnutí, zda je zvolený přístup lepší než minule a pokud je procento odpovědí vyšší, získává organizace samozřejmě i více peněz. Úspěch však závisí i na výši částky, kterou každý dárce poukáže. Ta je ukazatelem průměrné výše příspěvku [9].
2
FUNDRAISING V ORGANIZACÍCH SOCIÁLNÍ PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE
Na základě několika výzkumů a analýz, které byly prováděny v rozmezí let 2004 – 2012 v přibližně dvouletých intervalech, a to jak na Ostravské univerzitě kolektivem pedagogů i studentů v regionu Moravskoslezského kraje [9], tak na celostátní úrovni např. Nadací rozvoje občanské společnosti či Centrem pro výzkum neziskového sektoru, je možno dospět k následujícím závěrům [5], [6], [8], [10]. Výsledky zjištěné v Moravskoslezském kraji se ve většině sledovaných oblastí neliší od výsledků zjištěných na celostátní úrovni. V posledních 4 letech lze ve zkoumaných organizacích zaznamenat téměř 20% nárůst základních znalostí principů a technik fundraisingu a přibližně 15% nárůst fundraisingových aktivit. Analýzu lze rozdělit do 5 oblastí. Plánování a zajišťování fundraisingu O přístupu k plánování a zajišťování fundraisingu rozhoduje organizační struktura jednotlivé organizace, což v praxi znamená, že hlavní odpovědnost nese většinou vedení organizace. U obecně prospěšných společností je tento trend zřetelnější a vyšší, než je tomu u jiných forem organizací, např. u občanských sdružení. V malých a středních organizacích je aktivita vedení organizace a představenstva (správní rady, výkonného výboru) zhruba vyrovnaná. V organizacích s většími ročními rozpočty výrazně klesá aktivita představenstva a stoupá aktivita vedení. Vlastní výkon fundraisingu je převážně v rukou vedení organizace, postupně však dochází k určité specializaci funkcí, v jejímž rámci přechází správa fundraisingu na profesionální osoby nebo týmy fundraiserů (u větších organizací), u malých organizací pak spíše jde o dobrovolníky [8]. V současné době přibližně pouze 33 % organizací zpracovává nějaký konkrétní fundraisingový plán, ale téměř polovina organizací alespoň rozvíjí či promýšlí jeho určitou strategii.
Metodologie získávání finančních prostředků Při získávání peněz preferuje většina organizací přímý kontakt, ať už se jedná o osobní návštěvy, poštovní zásilky, telefonické oslovování dárců nebo jejich oslovení na veřejnosti. Menšinový způsob komunikace s dárci představuje reklama, a to zejména z důvodu její finanční náročnosti. Kontakt s dárci nejčastěji realizují organizace na základě informací z vlastní databáze dárců, popř. z veřejně dostupných databází. Téměř 80 % organizací získává peněžní prostředky jednorázovým platebním příkazem nebo v hotovosti. Většina zkoumaných organizací si uvědomuje význam PR aktivit, v této souvislosti je považuje větší polovina organizací za podstatnou formu podpory fundraisingu, a proto jim věnuje poměrně velkou pozornost. Soustředí se přitom zejména na vydávání propagačních materiálů, ale také na organizaci veřejných a mediálních promo akcí. Organizace sociální práce spojují získávání prostředků na své aktivity zejména s vlastní činností, ale do značné míry se přitom spoléhají na „pomoc shora“. Zhruba 20 % organizací provozuje ještě jiné aktivity, které vedou k získání prostředků na jejich činnost. Jejich fundraisingové aktivity spočívají převážně v „prodávání“ vlastní činnosti místním, okresním a jiným zastupitelstvům. Zdroje finančních prostředků V převážné většině organizace sociální práce získávají finance z domácích zdrojů, ale u velkých organizací téměř polovina z nich čerpá část příjmů i ze zdrojů zahraničních. V Moravskoslezském kraji je počet organizací, které získávají zdroje i ze zahraničí, nižší přibližně o 5 %. Významným zdrojem financování neziskového sektoru obecně jsou v České republice veřejné rozpočty. Organizace mohou získat finance z veřejných rozpočtů několika hlavními způsoby: • Podle zásad Státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím, které se poskytují organizacím, založeným za účelem poskytování služeb v oblasti zdravotnictví, kultury, vzdělávání, sociální péče a poskytování sociálně právní ochrany dětí, pokud o tom rozhodne ústřední orgán státní správy. Dotace lze poskytnout na projekty nestátních neziskových organizací, které jsou v souladu s cíli státní hospodářské politiky. • Dotace přidělené mimo státní dotační politiku. • Podpora výzkumu a vývoje. • Veřejné zakázky. • Smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku [10]. Nestátní neziskové organizace jsou pro poskytování sociálních služeb podporovány dotacemi z úrovně ministerstev ve výši cca 38 %, pak následuje rozvoj sportu a tělovýchovy (cca 30 %) a rozvoj kultury, záchrana kulturního dědictví (cca 12%). Celkem tyto tři oblasti dostanou přibližně 80% prostředků, které směřují v rámci státní dotační politiky z rozpočtu ministerstev do neziskového sektoru. Situace v kraji je obdobná, drobným rozdílem je lehce vyšší podpora sportu a tělovýchovy na úkor podpory rozvoje kultury. Neziskový sektor ve všech zemích světa získává část svých zdrojů z veřejných financí. Míra, do jaké je neziskový sektor finančně podporovaný z veřejných financí, je v každé zemi jiná. Výsledky mezinárodních výzkumů ukazují, že existují dvě skupiny zemí podle výše příspěvků z veřejných financí. V jedné skupině zemí převažují státní zdroje pro neziskový sektor (např. Německo, Rakousko, Francie, Nizozemí, Belgie, Irsko, Velká Británie), zatímco ve druhé skupině jsou hlavním zdrojem příjmů neziskového sektoru poplatky za služby a členské příspěvky (např. Spojené státy americké, Španělsko, Slovensko, Maďarsko, Česká republika). Konkrétně v České republice pochází z veřejných zdrojů přibližně 40 % financí. Dalším zdrojem finančních prostředků jsou nadace a nadační fondy, přičemž v České republice je registrováno přes 300 nadací a 800 nadačních fondů. Dvanáct největších nadací vlastní více než polovinu veškerého nadačního jmění, přičemž téměř tři pětiny nadačního jmění vlastní nadace, které obdržely příspěvek z Nadačního investičního fondu. Téměř veškerý majetek nadačních fondů je podle údajů Centra pro výzkum neziskového sektoru vlastněn pouze dvěma nadačními fondy. Převažujícím způsobem přidělování finančních prostředků prostřednictví nadací a nadačních fondů je grantování [5]. V poslední době stále více v České republice nabývá na významu firemní dárcovství, firemní nadace a nadační fondy. Významní firemní dárci přistupují k dlouhodobé spolupráci s určitou neziskovou organizací, jejíž program či aktivity pak podporují po dobu několika let. Organizace má v tomto případě vyšší jistotu pravidelných ročních přídělů finančních prostředků, pro firmu je přinos takové spolupráce v aktivní účasti na přípravě, případně realizaci podpořených aktivit. Důležitost dlouhodobého partnerství s neziskovými organizacemi veřejně deklaruje stále více firem, přičemž jsou to stále spíše velké firmy se zahraničním investorem nebo firmy, které jsou součástí nadnárodních korporací.
Podíl jednotlivých zdrojů na ročních příjmech organizace Organizace se do značné míry spoléhají na státní správu a regionální podporu, jejich příspěvky tvoří průměrně více než třetinu příjmů, u velkých neziskových organizací téměř polovinu. Příjmy z vlastní činnosti činí jen kolem 22% příjmů; veřejnost, individuální a firemní dárci se podílejí na financování organizací celkem přibližně z 20%. V Moravskoslezském kraji je toto číslo nepatrně nižší [9]. Struktura finančních zdrojů neziskových organizací je do značné míry ovlivněna jejich posláním. Organizace zaměřené na sociální práci, zdraví člověka a volnočasové aktivity jsou vysoce závislé (až z 80 %) na orgánech státní správy, u ostatních typů organizací je větší podíl nestátních finančních zdrojů. Vlastní činnost jako jeden z významných zdrojů financování využívají zejména organizace zaměřené na kulturu a ochranu památek, organizace působící v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí. Průměrná nezisková organizace využívá čtyři různé finanční zdroje, přitom platí zásada, že čím větší má daná organizace rozpočet, tím je počet finančních zdrojů vyšší. Organizace zaměřené na sociální oblast a zdraví člověka vykazují průměrně pouze 2 až 3 finanční zdroje. Vyhodnocování fundraisingu Přibližně 45 % organizací vyhodnocuje úspěšnost svých fundraisingových aktivit, ale toto hodnocení se týká převážně vlastních akcí. Pouze asi 18 % z celkového počtu sledovaných organizací hodnotí návratnost prostředků investovaných do fundraisingu [6].
ZÁVĚR Z výše uvedeného vyplývá, že ačkoliv neustále narůstá u široké veřejnosti i pracovníků neziskových organizací povědomí o významu a technikách fundraisingu, stále nelze tento stav považovat za uspokojivý. Mnoho organizací se fundraisingu nevěnuje systematicky. Míra uplatnění fundraisingu je dána velikostí organizace. Většina organizací využívá pouze omezené množství zdrojů, do značné míry se spoléhá na veřejné zdroje financování. U velkých firem nejsou ve větším měřítku přijímány zásady společenské, resp. sociální odpovědnosti, jak je běžné v zahraničí. Z těchto důvodů je třeba neustále pokračovat ve fundraisingovém vzdělávání budoucích i současných pracovníků neziskového sektoru.
LITERATURA . DRUCKER, P.F. Řízení neziskových organizací, Praha: Management Press 1994. ISBN 8085603-38-1. [2] KOLEKTIV AUTORŮ. Cesty k účinnému fundraisingu. Praha: Spiralis 2004. ISBN 80-903015-41. [3] LEDVINOVÁ, J Jak na fundraising. Praha: České centrum fundraisingu 2013 [4] LEDVINOVÁ, J. Základy fundraisingu. Praha: České centrum fundraisingu 2002 [5] POSPÍŠIL, M. a kol. Economic crisis: a hard blow or a challenge for nonprofits? In Špalková Dagmar, Furová Lenka. Proceedings of the 17th International Conference. Current Trends in Public Sector Research. Brno: Masarykova univerzita, 2013. ISBN 978–80–210–6159–0. [6] PROUZOVÁ, Z., ALMANI – TŮMOVÁ, K. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů v r. 2011. Dostupné na http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/dokumenty/rozbor_2011.pdf [7] REKTOŘÍK J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Praha: EKOPRESS 2010. ISBN 978-8086929-54-5. [8] ROSENMAYER, T. Ekonomické výsledky občanských sdružení. Brno, CVNS 2006. [9] ŠOBÁŇOVÁ, P a kol. Fundraising. Ostrava: OSU 2010. [10] VAJDOVÁ, T. Zpráva o neziskovém sektoru v ČR. Praha: NROS 2004.
[1]
Adresa autora Hana Filipczyková, doc. Dr. Ing., Ostravská univerzita, Fakulta sociálních studií, katedra sociální práce,
[email protected].
SELECTED ASPECTS OF FINANCIAL MANAGEMENT IN SOCIAL SERVICES ORGANIZATIONS Abstract This paper illustrates significance and methods of fund-raising in nonprofit organizations. Fundraising it foundation of nonprofit organization funding. The paper is divided into two main chapters. The first chapter explains the basic concepts of fund-raising. The second chapter evaluates situation in Czech Republic. .
Key words Financial management, fund-raising, nonprofit organization, social work organization, planning, evaluation, financial source
JEL Classification G39