Vybrané aspekty komunikace v anglickém jazyce u zdravotnických záchranářů v Jihomoravském kraji

MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Katedra porodní asistence a zdravotnických záchranářů Studijní obor: Zdravotnický záchranář

Vybrané aspekty komunikace v anglickém jazyce u zdravotnických záchranářů v Jihomoravském kraji Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor práce:

Mgr. Radomíra Bednářová

Petr (ovězák Brno 2016

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Mgr.

Radomíry Bednářové s využitím zdrojů uvedených v seznamu literatury a pramenů.

V Brně dne

. března

…………………………………… podpis autora

2

Poděkování Děkuji vedoucí své bakalářské práce Mgr. Radomíře Bednářové za odborné rady, cenné připomínky, obětavý přístup, ochotu a čas, který umožnil realizaci této práce.

Děkuji vedoucí našeho oboru, Mgr. Lianě Greiffeneggové za odborné rady a pomoc při zpracování této práce.

Děkuji Mgr. Vlastě Vařekové za ochotu a pomoc při shromažďování dat nezbytných pro tuto práci.

3

ABSTRAKT Práce zkoumá vybrané aspekty komunikace v anglickém jazyce u záchranářů v rámci Jihomoravského kraje. Z těchto aspektů, tedy incidenci anglicky hovořících lucidních

pacientů, a s tím související nezbytnost využití anglického jazyka pro dorozumění se s

těmito pacienty. Dále se práce zabývá posouzením a vymezením subjektivní schopnosti dorozumět se v angličtině a obecně’rovně angličtiny záchranářů v Jihomoravském

kraji.A v neposlední řadě také pomocí s řešením problémů komunikace v angličtině především u záchranářů, kteří anglicky neumí.

Klíčová slova:Záchranáři, komunikace, angličtina, problém, Jihomoravský kraj

ABSTRACT The work examines selected aspects of english language communication in paramedics in South Moravian Region. Of these aspects the incidence of english-speaking lucid patients and correlated necessarity of using english language to communicate with them.The work also deals with assessment and demarcation of subjective ability to communicate in english and the level of english of paramedics in South Moravian region in general.At last but not least work also deals with the solutions of communication problems primarily in case of paramedics who don't speak english at all. Keywords:Paramedics, communication, english, problem, South Moravian region

4

OBSAH ÚVOD…………………………………………………………………………………………………………………. 6 TEORET)CKÁ ČÁST PRÁCE………………………………………………………………………………… 7 1. Právní normy…………………………………………………….……………………………………. 7 1.1 Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře…….. 7 1.2 Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry……………………. 8

1.3 Odborná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání lékaře……………. 8

2. Zastoupení angličtiny ve studijních plánech škol …………………………………. 9

3. Stavy cizinců …………………………………………………………………………………………... 12

PRAKT)CKÁ ČÁST PRÁCE ………………………………………………………………………………….. 15

4. Cíle práce ……………………………………………………………………………………….………. 15 5. Metodika práce ……………………………………………………………………………………… 16

5.1 Metoda získávání informací ………………………………………………………………… 16 5.2 Vzorek respondentů …………………………………………………………………………… 16

5.3 Výsledky dotazníkového šetření ……………………………………………….…………. 17 5.4 Výstupní materiál práce………………………………………………………………………. 51

6. Diskuze …………………………………………………………………………...………………………. 52

ZÁVĚR……………………………………………………………………………………………………………….. 54 PŘE(LED ZDROJ0 LITERATURY …..………………………………………………………………….. 55

SEZNAM TABULEK ……………………………………………………………………………………………. 60

SEZNAM GRAF0 ………………………………………………………………………………………………… 61

SEZNAM ZKRATEK ……………………………………………………………………………………………. 62 SEZNAM PŘÍLO(………………………………………………………………………………………….…….. 63

5

ÚVOD V současné době je na ’zemí České republiky a tedy i města Brna a Jihomoravského

kraje stále méně vzácné setkávat se s, často česky nehovořícími, cizinci. Univerzálním

komunikačním jazykem pro tato etnika se ve většině případů stává angličtina, a takto

přibývá i anglicky mluvicích pacientů, na něž by záchranná služba měla být připravena. Jak se však v praxi často ukazuje, dojít k vzájemnému porozumění s anglicky hovořícím pacientem dále jen pacientem , je pro záchrannou službu kvůli existenci jazykové bariéry často problematické a může vzniknout jak zbytečná časová prodleva, tak v krajních případech až chybná diagnóza, což je pochopitelně nežádoucí.

Z vlastní zkušenosti vím, že u mnohých výjezdů jsem musel tlumočit jak přání pacienta záchranářům, tak pokyny záchranářů pacientovi, a nezřídka se záchranáři uchylovali

k provizorní znakové řeči, ve snaze alespoň naznačit pacientovi, co po něm chtějí. Všiml

jsem si, že v mnoha případech záchranáři, snad i převážně rozuměli tomu, co pacient

říká, ale jakmile došlo k potřebě některou ze skutečností ujasnit nebo upřesnit, nastal

velmi často problém s vhodným vytvářením vět a frází v angličtině, a tudíž raději zůstali u jednoduchých jednoslovných pokynů, ve víře, že pacient porozumí.

Vzhledem k současnému dění ve světě, a zejména tedy otázce globalizace lze

předpokládat, že počty cizinců na našem ’zemí i nadále porostou, a s nimi i počty

anglicky hovořících pacientů. Touto prací bych chtěl prověřit připravenost pracovníků ZZS JMK vůči této situaci, odhalit případné problémy a napomoct v jejich řešení.

6

TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE 1.Právní normy Úvod práce se zabývá souborem právních norem zaobírajících se odbornou způsobilostí nezbytnou k výkonu povolání v rámci výjezdové posádky záchranné služby, tedy

povolání zdravotnického záchranáře, řidiče záchranné služby a lékaře. Rovněž jsem

zařadil odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry, protože v některých krajích se ještě stále v posádkách sanitek mohou vyskytovat.

V rámci své odborné praxe na ZZS JMK jsem se setkal s problémem týkajícím se komunikace záchranářů s anglicky hovořícími pacienty a cizinci. Právní normy, které

stanovují nezbytné předpoklady k výkonu povolání, ovšem nijak nestanovují cizí jazyk, kterým by měl být záchranář schopen hovořit, ani délku studia jazyka obecně. 1.1 Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře Podle zákona

/

Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, § 18:

Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu zdravotnických záchranářů, b nejméně tříletého studia v oboru diplomovaný zdravotnický záchranář na vyšších zdravotnických školách, nebo c střední zdravotnické školy v oboru zdravotnický záchranář, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce

1Zákon

/

.1

č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, § 18

7

1.2 Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry Podle zákona

/

Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, § 5:

Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry se získává absolvováním a nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester, b nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách.2

1.3 Odborná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání lékaře Podle zákona

/

Sb. o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti

a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta:

(1) Odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře se získává absolvováním nejméně šestiletého prezenčního studia, které obsahuje teoretickou a praktickou výuku v akreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programu všeobecné lékařství.3

Celé znění zákonů – Příloha

č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, § 5 Zákon č. / Sb. o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, § 4

2Zákon 3

8

2. Zastoupení angličtiny ve studijních plánech škol Tato část teoretického průzkumu měla za ’kol zmapovat zastoupení angličtiny ve

studijních plánech jednotlivých vysokých škol a vyšších odborných škol, edukujících potenciální zaměstnance zdravotnické záchranné služby. Tento průzkum bude dále

klíčový v dotazníkových otázkách, v rámci praktické části práce, kde se bude jednat o

jeden z možných faktorů k posouzení dostatečnosti nebo nedostatečnosti této edukace,

pro výkon některého z povolání členů výjezdové posádky, zejména tedy zdravotnického záchranáře.

Vzhledem k tomu, že právní normy týkající se odborné způsobilosti k výkonu

jednotlivých povolání potenciálně působících v rámci výjezdové posádky ZZS nijak

nestanovují počet hodin angličtiny ani jiných jazyků pro tyto obory na školách, které

tyto obory vyučují, bylo třeba nahlédnout do studijních plánů jednotlivých vysokých škol a vyšších odborných škol a odtud získat počty vyučovacích hodin věnovaných edukaci angličtiny. Tento teoretický výzkum byl zpracován do tabulky.

Tabulka 1 – (odiny angličtiny ve studijních plánech škol vyučujících zdravotnické obory

Název instituce

Obor

Fakulta biomedicínského inženýrství ĚFBMIě Nám. Sítná 3105, 272 01 Kladno, www.fbmi.cvut.cz Zdravotn sociální fakulta ĚZSFě Jírovcova 134Ř/24a, 370 01 České Budějovice, www.zsf.jcu.cz

Počet Hodin

Zdravotnický záchraná (P)

28

Zdravotnický záchraná (P) Všeobecná sestra (P)

Neuvedeno

Všeobecné léka ství (P) Zdravotnický záchraná (P) Všeobecná sestra (P) Všeobecná sestra (K)

56 56 56 56

Léka ská fakulta ĚLFě Syllabova 19, 70300 Ostrava 3, www.lf.osu.cz

Všeobecné léka ství (P)

30

Ústav zdravotnických studií (ÚZS) Studentská 2, 461 17 Liberec, www.uzs.tul.cz

Zdravotnický záchraná (P)

Neuvedeno

Léka ská fakulta ĚLFě Kamenice 5, 625 00 Brno, www.med.muni.cz

9

1. léka ská fakulta Ě1. LFě Kate ínská 32, 121 0Ř Praha 2, www.lf1.cuni.cz

Všeobecné léka ství (P) Všeobecná sestra (P) Všeobecná sestra (K)

56 56 16

2. léka ská fakulta Ě2. LFě V Úvalu 84, 150 06 Praha 5, www.lf2.cuni.cz


56

3. léka ská fakulta Ě3. LFě Ruská 87, 100 00 Praha 10, www.lf3.cuni.cz

Všeobecné léka ství (P) Všeobecná sestra (P)

30 30

Léka ská fakulta v Hradci Králové ĚLF HKě Šimkova Ř70, 500 3Ř Hradec Králové, www.lfhk.cuni.cz


Neuvedeno

Léka ská fakulta v Plzni ĚLF Plzeňě Husova 3, 306 05 Plzeň, www.lfp.cuni.cz


28

Fakulta zdravotnických v d ĚFZVě T . Svobody Ř, 771 11 Olomouc, www.fzv.upol.cz

Všeobecná sestra (P) Všeobecná sestra (K)

42 48

Léka ská fakulta ĚLFě T . Svobody Ř, 771 26 Olomouc, www.lf.upol.cz


60

Fakulta zdravotnických studií (FZS) Průmyslová 3ř5, 532 10 Pardubice 2, www.upce.cz/fzs


Až 4 semestry*

Fakulta zdravotnických studií (FZS) Tylova 2ř2ř/5ř, 301 00 Plzeň, www.fzs.zcu.cz

0 0 0

Fakulta vojenského zdravotnictví (FVZ) T ebešská 1575, 500 01 Hradec Králové, www.unob.cz/fvz

Zdravotnický záchraná (P) Všeobecná sestra (P) Všeobecná sestra (K) Zdravotnický záchraná Vojenské všeobecné léka ství

Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. ĚVŠZě Duškova 7, 150 00 Praha 5, www.vszdrav.cz


Neuvedeno

Vyšší odborná škola ekonomická, sociální a zdravotnická Zd. Fibicha 2778, 434 01 Most, http://www.vos-sosmost.cz

Diplomovaná sestra (P) Diplomovaná sestra (K)

110 25

Diplomovaná sestra (P)

180


Neuvedeno

Zdravotnický záchraná (P) Diplomovaná sestra (P) Zdravotnický záchraná (K) Diplomovaná sestra (K)

182 168 63 40

Vyšší odborná škola zdravotnická Znojmo Jana Palacha 956/8, 669 33 Znojmo, http://www.szsz.cz/


Neuvedeno

Vyšší odborná škola zdravotnická Zlín Broučkova 372, 760 01 Zlín, http://www.szszlin.cz/

Zdravotnický záchraná (P) Diplomovaná sestra (P)

Neuvedeno

Soukromá vyšší odborná škola zdravotnická MEDEů Na Chodovci 2700/54, Praha 4, http://www.skolamedea.cz/

Zdravotnický záchraná (K) Diplomovaná sestra (P)

Neuvedeno

Masarykovo gymnázium, SZŠ a VOŠZ Vsetín Tyršova 106ř, 755 01 Vsetín, http://www.mgvsetin.cz/ Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická Hybešova 53, 6Ř0 01 Boskovice, http://www.vassboskovice.cz/

Vyšší odborná škola zdravotnická Brno Kounicova 16, 602 00 Brno, http://www.voszbrno.cz/

10

Neuvedeno**

Vyšší odborná škola zdravotnická, Ostrava Jeremenkova 754/2, 703 00 Ostrava, http://www.zdravova.cz/

Diplomovaná sestra (P,K)

Neuvedeno

VOŠ a SŠ veterinární, zem d lská a zdravotnická T ebíč Žižkova 505, 674 23 T ebíč, http://www.szstrebic.cz/ VOŠZ a SPŠ Hradec Králové Komenského 234, 500 03 Hradec Králové, http://www.zshk.cz/


188 190


180

Vyšší odborná škola zdravotnická a st ední zdravotnická škola 5. května 51, 140 00 Praha 4, www.zdravotnickaskola5kvetna.cz/ Vyšší odborná škola MILLS, Náměstí 5. května č. 2, 250 ŘŘ Čelákovice, http://vos.mills.cz/


Neuvedeno

Zdravotnický záchraná (P) Zdravotnický záchraná (K)

182 90

Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga Pöttingova 2, 771 00 Olomouc, http://www.epol.cz/


171 156

VOŠZ suverénního ádu Maltézských rytí Ječná 33, 120 00 Praha 2, http://www.skolajecna.cz/


174 208

Vyšší odborná škola zdravotnická Bílá vločka Zachariášova 3, 370 04 České Budějovice, www.bilavlocka.cz/


182 180 122 130

Vyšší odborná škola zdravotnická České Bud jovice U Zimního stadionu 1ř52/2, 370 76 České Budějovice, www.szscb.wz.cz Vyšší odborná škola zdravotnická Havlíčk v Brod Masarykova 2033, 5Ř0 02 Havlíčkův Brod, www.zdravskolhb.cz


147 83


180 102

Vyšší odborná škola zdravotnická P íbram Jiráskovy sady 113, 261 01 P íbram I, http://www.szs.pb.cz/


Neuvedeno

* Cílová úroveň studentů: B1 v oblasti Medical English. ** Písemný test z AJ na p íjmací zkoušky na úrovni preintermediate až intermediate

11

3.Stavy cizinc V době zpracování této bakalářské práce byla k dispozici data ze statistického ’řadu, respektive stav k 31.12.2014. Tato data jsou uvedena v tabulce, nicméně vzhledem k situaci posledních let zejména roku

, neustále narůstající počty především

nelegálních imigrantů, tato data značně zkreslují. V tabulce je znázorněn vývoj počtu cizinců od roku

do roku

.

Tabulka č. znázorňuje vývoj počtu cizinců v ČR v letech 2004 – 2014. Tato data byla

shromážděna z internetových stránek Statistického ’řadu České republiky. Jak si nelze nevšimnout, nárůst počtu cizinců na ’zemí ČR je jasně patrný. Data značí nárůst počtu cizinců včetně azylantů na našem ’zemí od roku , což je nárůst přibližně o

, % za deset let.

do roku

z 255917 na

Tabulka č. poskytuje jasně patrné rozložení a růst cizinců v Jihomoravském kraji

v období od roku 1996 do roku 2014. Jak si nelze nevšimnout, největší koncentrace cizinců je v oblasti Brno-město, a to nárůst o přibližně cizinců.

cizinců k roku

, což je oproti roku

%. V rámci celého Jihomoravského kraje bylo zaznamenáno

Tabulka č. zaznamenává pět nejčastějších státních občanství cizinců na ’zemí ČR a v rámci území Jihomoravského kraje k roku

. Nepočítáme-li Slovensko, pak jsou

nejčastějšími cizinci ukrajinské národnosti, v Jihomoravském kraji byl jejich počet na ’zemí celé ČR pak

. Na druhém místě byli cizinci vietnamské národnosti,

v Jihomoravském kraji byl jejich počet

, na ’zemí celé ČR pak

místě byli Rusové, v Jihomoravském kraji byl jejich počet

. Na třetím

, na ’zemí celé ČR pak

. A na čtvrtém místě byli Poláci, v Jihomoravském kraji byl jejich počet

’zemí celé ČR pak

.

12

, na

,

Tabulka 2 – Vývoj počtu cizinců v ČR v letech

- 2014

R01 Vývoj počtu cizinc v ČR v letech 2004 - 2014 (stav k 31. 12.) Foreigners in the CR; 2004 - 2014 (31 December)

Pramen: Český statistický ú ad,

editelství služby cizinecké policie

2004

2010

2011

2012

2013

2014

Cizinci bez azylant

254 294

424 291

434 153

435 946

439 189

449 367

Trvalé pobyty

99 467

188 952

196 408

212 455

236 557

249 856

P echodný EU/ Dlouhodobý pobyt

92 390

226 803

225 806

213 569

194 443

193 115

Víza nad 90 dní

62 437

8 536

11 939

9 922

8 189

6 396

Trvalé pobyty (%)

39,1

44,5

45,2

48,7

53,9

55,6

P echodný EU/ Dlouhodobý pobyt(%)

36,3

53,5

52,0

49,0

44,3

43,0

Víza nad 90 dní (%)

24,6

2,0

2,7

2,3

1,9

1,4

Cizinci včetn azylant

255 917

426 423

436 319

438 076

441 536

451 923

Trvalé pobyty

99 467

188 952

196 408

212 455

236 557

249 856

Azyly

1 623

2 132

2 166

2 130

2 347

2 556


92 390

226 803

225 806

213 569

194 443

193 115

Víza nad 90 dní

62 437

8 536

11 939

9 922

8 189

6 396

Cizinci zahrnutí do obyvatelstva ČR (Cizinci s pobytem nad 12 měsíců)*

193 480

415 755

422 214

426 024

431 000

442 971

Trvalé pobyty

99 467

188 952

196 408

212 455

236 557

249 856


92 390

226 803

225 806

213 569

194 443

193 115

#########

#########

#########

#########

#########

#########

1,9

3,9

4,0

4,1

4,1

4,2

Obyvatelstvo ČR Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR (%)

* Do roku 2007 byli do obyvatelstva ČR azeni rovněž cizinci s aktuálně platným azylem na území ČR.

13

Tabulka 3 – Cizinci v Jihomoravském kraji podle okresu

R05 Cizinci v ČR podle oblasti, kraje a okresu v letech 1řř6, 2002 - 2014 (stav k 31.12.) Foreigners in the CR by area, region and district in 1996, 2002 - 2014 as at 31 December Pramen:

editelství služby cizinecké policie

Oblast, kraj, okres Area, region, district ČESKÁ REPUBLIKů CZECH REPUBLIC

1996

2002

2012

2013

2014

199 151

231 608

435 946

439 189

449 367

1,02

14 723

20 039

36 690

37 804

38 588

1,02

Blansko

1 141

1 151

2 118

2 136

2 133

1,00

Brno-město

6 967

10 673

21 723

22 821

23 681

1,04

Brno-venkov

1 255

2 429

4 825

4 755

4 569

0,96

B eclav

1 478

1 666

2 183

2 252

2 310

1,03

Hodonín

2 427

2 099

1 911

1 931

1 983

1,03

Vyškov

620

973

1 449

1 513

1 524

1,01

Znojmo

835

1 048

2 481

2 396

2 388

1,00

Jihomoravský kraj

Index 14/13

Pozn.: údaje nezahrnují cizince s platným azylem na území ČR

Tabulka 4 – Nejčastější státní občanství cizinců 5 nejčast jších státních občanství cizinc podle oblasti, kraje a okresu v letech 2013 - 2014 (31. 12.) Foreigners - top 5 of citizenship by area, region and district in 2006 - 2014 (31 December) Pramen: editelství služby cizinecké policie

31. 12. 2014

Slovensko Slovakia

Vietnam Viet Nam

Rusko Russian Fed.

105 138

90 948

57 347

33 138

9 918

9 166

4 655

1 603

775

448

551

114

54

56

Brno-město

6 439

4 496

2 796

1 253

Brno-venkov

1 653

1 265

419

ČESKÁ REPUBLIKů CZECH REPUBLIC Jihomoravský kraj Blansko

1)

Source: Directorate of Alien Police Service 31. 12. 2013

Oblast, kraj, okres Area, region, district

1)

Ukrajina Ukraine

Ukrajina Ukraine

Slovensko Slovakia

Vietnam Viet Nam

Rusko Russian Fed.

19 452 104 156

96 222

56 609

34 416

19 626

9 334

9 821

4 499

1 813

793

434

560

105

62

50

450

6 094

4 924

2 685

1 470

467

122

101

1 473

1 339

389

109

109

Polsko Poland

Polsko Poland

B eclav

396

921

317

30

43

387

974

313

31

41

Hodonín

175

1 075

231

40

40

170

1 128

231

40

40

Vyškov

563

422

138

30

25

542

438

148

27

25

Znojmo

244

436

640

74

60

234

458

628

74

61

1)

údaje nezahrnují cizince s platným azylem na území ČR

14

PRůKTICKÁ ČÁST PRÁCE Práce se zabývá výzkumem ’rovně anglického jazyka u zaměstnanců ZZS v

Jihomoravském kraji. Pro tento ’čel byl vytvořen anonymní dotazník, který je součástí přílohy práce.

4.Cíle práce Práce si dává za cíl přibližně stanovit zastoupení záchranářů, řidičů záchranné služby a lékařů (dále jen záchranářů , schopných komunikace v anglickém jazyce, v rámci

Jihomoravského kraje. Dále zjistit ochotu záchranářů, kteří anglicky neumí, dovzdělat se alespoň základy komunikace v angličtině, nezbytné pro správné odebrání anamnézy u

lucidního anglicky hovořícího pacienta. Na základě výzkumu nalézt způsob jak dopomoci záchranářům, kteří anglicky neumí, získat alespoň nezbytné základy angličtiny pro výkon jejich povolání. Cíl 1 Zjistit zastoupení ’rovně angličtiny u záchranářů v Jihomoravském kraji

(Zde je míněno nejen záchranářů, ale také řidičů a lékařů - zkrátka všech, kdo vyjíždějí na výjezdy k potenciálně anglicky hovořícímu pacientovi Cíl 2 Posoudit poměr a zastoupení záchranářů, kteří umí a neumí anglicky komunikovat v

dostatečné míře pro rozsah svého povolání. Cíl 3

Zhodnotit iniciativu záchranářů k dalšímu dovzdělávání se v angličtině. Cíl 4 Na základě analýzy případných problémů komunikace nalézt jejich možné řešení.

15

5. Metodika 5.1 Metoda získávání informací Informace byly získávány prostřednictvím anonymního dotazníku obsahující jak

kvalitativní, tak kvantitativní prvky, rozdaného mezi zaměstnance ZZS jihomoravského kraje.

Tomuto dotazníkovému šetření předcházel pilotní výzkum s jedním z řidičů

zdravotnické záchranné služby, který poukázal na určité možné problémy a nedostatky,

které dotazník obsahoval, nicméně vzhledem ke komplexnosti dotazníku a rozmanitosti relevantních schopností záchranářů, na které se dotazník soustředil, byl nakonec

ponechán v původním znění. Jedním z největších z těchto nedostatků byla skutečnost, že všichni záchranáři jak se ukázalo již při pilotáži a následně ) v rámci dotazníkového

šetření anglicky opravdu neumí a spousta z nich nemá ani iniciativu toto jakkoliv měnit. Přičemž dotazník se znovu a znovu snaží, stále blíže metodicky přiblížit subjektivní

schopnost záchranářů reagovat anglicky na určité situace.

Dotazníkový průzkum probíhal v období od prosince 2015 do ’nora domluvě s oddělením vzdělávání a výcviku ZZS JMK v Bohunicích. Návratnost byla 83 dotazníků z

, po předchozí

rozdaných, přičemž vzhledem k zastoupení z

hlediska pracovních pozic respondentů lze za relevantní považovat pouze níže .

z nich (viz

5.2 Vzorek respondentů Dotazník byl cílen na členy výjezdových posádek ZZS JMK, tedy na záchranáře,

řidiče a lékaře, tvořící posádku sanitky. Jedná se tedy o zdravotníky, přímo se ’častnící výjezdu a operující na místě zásahu, tedy tam, kde je možné setkat se s anglicky

hovořícím pacientem tváří v tvář.

16

5.3 Výsledky dotazníkového šetření Otázka 1 – Pohlaví Tato otázka slouží k obecnému genderovému rozložení respondentů, pro lepší

představu, o zastoupení zkoumaného vzorku. Genderové rozdělení zkoumaného vzorku zaměstnanců ZZS bylo

mužů a

žen.

Tabulka 4 – Pohlaví zaměstnanců ZZS JMK

Pohlaví

Muži Absolutní čet ost

Muži Relativní čet ost

Že Absolutní čet ost

Že Relativní čet ost

Zá hra áři

27

47%

14

24%

Řidiči

14

24%

0

0%

Lékaři

2

3%

1

2%

30 25 20 Zá hra áři

15

Řidiči Lékaři

10 5 0 Muži A solut í čet ost

Že y A solut í čet ost

Graf 1 – Pohlaví zaměstnanců ZZS JMK

17

Otázka 2 – Rozdělení respondentů dle pracovní pozice Vzorek zahrnoval celkem

záchranné služby a

respondentů, z toho

lékaře. dále ještě vyplnilo dotazník

záchranářů,

řidičů

dispečerů záchranné služby

a inspektoři provozu, ty jsem se ovšem, v důsledku nerelevantnosti vůči problému, rozhodnul nezahrnout. Ne’častní se většinou totiž přímé komunikace, tváří v tvář s pacientem na místě výjezdu).

Tabulka 5 – Pracovní zařazení zaměstnanců ZZS JMK A solut í čet ost

Relativ í čet ost

Zá hra ář

41

71%

Řidič

14

24%

Lékař

3

5%

45 40 35 30 25

Zá hra ář

20

Řidič Lékař

15 10 5 0 A solut í čet ost

Graf 2 – Pracovní zařazení zaměstnanců ZZS JMK

18

Otázka 3 – Rozložení respondentů Dotazníky byly rozdávány respondentům v rámci celého Jihomoravského kraje,

vzorek byl tedy sestavován z různých oblastí a různých základen. Tabulka níže

zobrazuje toto rozložení v rámci všech respondentů, a to včetně rozložení na záchranáře, řidiče záchranné služby a lékaře. Tato data dále názorně vizualizuje graf na následující straně.

Tabulka 6 – Rozložení respondentů podle výjezdových základen

Zá hra áři

Řidiči

Lékaři

Absolutní čet ost

Relativní čet ost

VZ Brno - Bohunice

9

3

1

13

22%

VZ Brno - střed

0

0

1

1

2%

VZ Brno - Čer ovi e

2

0

0

2

3%

VZ Iva či e

0

0

0

0

0%

VZ Tiš ov

1

1

0

2

3%

VZ Pohořeli e

1

0

0

1

2%

VZ Blansko

1

0

0

1

2%

VZ Boskovice

0

0

0

0

0%

VZ Velké Opatovice

0

0

0

0

0%

VZ V škov

11

2

1

14

24%

VZ Bučovi e

3

1

0

4

7%

VZ Slavkov U Brna

4

2

0

6

10%

VZ Hodonín

0

0

0

0

0%

VZ Kyjov

0

0

0

0

0%

VZ Veselí nad Moravou

0

0

0

0

0%

VZ Velká ad Veličkou

0

0

0

0

0%

VZ Bře lav

4

0

0

4

7%

VZ Hustopeče

0

1

0

1

2%

VZ Mikulov

0

0

0

0

0%

VZ Znojmo

4

4

0

8

14%

0

0

0

0

0%

1

0

0

1

2%

VZ Hrušova VZ Šu

á

ad Jevišovkou

19

VZ Šu

á

VZ Hrušova y ad Jevišovkou VZ Znojmo VZ Mikulov VZ Hustopeče VZ Bře lav VZ Velká ad Veličkou VZ Veselí nad Moravou VZ Kyjov VZ Hodonín Lékaři

VZ Slavkov U Brna

Řidiči

VZ Bučovi e

Zá hra áři

VZ Vyškov VZ Velké Opatovice VZ Boskovice VZ Blansko VZ Pohořeli e VZ Tiš ov VZ Iva či e VZ Br o - Čer ovi e VZ Br o - střed VZ Brno - Bohunice 0

2

4

6

8

10

Graf 3 –Rozložení respondentů podle výjezdových základen

20

12

Otázka 4 – Věkové rozdělení respondentů Otázka věku respondentů hrála v rámci toho výzkumu zásadní roli, vzhledem k

politickému dění ke konci

. století, v závislosti na době se dynamicky měnícímu se

systému školství a vzdělávání, a spoustě dalších faktorů, se například většina starších záchranářů anglicky prakticky neučila. To je hlavní důvod zařazení této otázky do dotazníku.

Tabulka 7 – Věk zaměstnanců ZZS JMK

Věk

Nad 50 Nad 50 Do 30 let Do 30 let Do 40 let Do 40 let Do 50 let Do 50 let let let Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní čet ost čet ost čet ost čet ost čet ost čet ost čet ost čet ost

Zá hra áři

12

21%

12

21%

9

16%

8

14%

Řidiči

1

2%

8

14%

0

0%

5

9%

Lékaři

0

0%

1

2%

2

3%

0

0%

14 12 10 8

Zá hra áři Řidiči

6

Lékaři

4 2 0 Do 30 let

Do 40 let

Do 50 let

Graf 4 – Věk zaměstnanců ZZS JMK

21

Nad 50 let

Otázka 5 – Délka profesní praxe Tato otázka souvisí s předešlou otázkou č. – resp. je závislá na věku

respondentů.Paradoxní ikdyž předpokládaná) byla skutečnost, že právě nejstarší a často tedy teoreticky nejzkušenější ze záchranářů, budou mít s angličtinou největší

problém. Tato teorie se posléze ukázala ve většině případů jako pravdivá, protože v době svého studia se většina z těchto záchranářů anglicky neučila. Tabulka 8 – Délka profesní praxe zaměstnanců ZZS JMK

Délka profesní praxe

Nad 30 Nad 30 Do 10 let Do 10 let Do 20 let Do 20 let Do 30 let Do 30 let let let Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní čet ost čet ost čet ost čet ost čet ost čet ost čet ost čet ost

Zá hra áři

15

26%

14

24%

9

16%

3

5%

Řidiči

9

16%

2

3%

1

2%

2

3%

Lékaři

0

0%

3

5%

0

0%

0

0%

16 14 12 10 Zá hra áři 8

Řidiči

6

Lékaři

4 2 0 Do 10 let

Do 20 let

Do 30 let

Graf 5 – Délka profesní praxe zaměstnanců ZZS JMK

22

Nad 30 let

Otázka 6 – Nejvyšší ukončené vzdělání V této otázce měli respondenti uvést nejvyšší dosažené vzdělání. Všichni tři lékaři

pochopitelně absolvovali vysokou školu s titulem MUDr., proto jsem je do tabulky neuváděl. Z výzkumu vyplynulo, že

respondentů

toho s magisterským titulem, ostatní jako bakaláři. Z vyšší odborné školy. Největší skupina čítající ’plné střední vzdělání s maturitou a řidiči

% absolvovalo vysokou školu, z respondentů

respondentů

% má titul Dis.

% , má ukončené

% absolvovali pouze odborné učiliště.

Tabulka 9 – Nejvyšší ukončené vzdělání

Zá hra áři

Řidiči

Lékaři

Celkem

0

3

0

3

Relativní čet ost 5%

16

11

0

27

47%

Vyšší od or á škola

13

0

0

13

22%

Vysoká škola - titul Bc. Vysoká škola - titul Mgr.

8 4

0 0

0 0

8 4

14% 7%

Vysoká škola - titul MUDr.

0

0

3

3

5%

Od or é učiliště Úpl é střed í s

aturitou

18 16 14 12 10

Zá hra áři

8

Řidiči

6

Lékaři

4 2 0 Odborné učiliště

Úpl é střed í s maturitou

Vyšší odborná škola

Vysoká škola Vysoká škola Vysoká škola titul Bc. titul Mgr. titul MUDr.

Graf 6 - Nejvyšší ukončené vzdělání 23

Otázka 7 – Rok absolutoria/ukončení vysokoškolského vzdělání Vzhledem k faktu, že

z

respondentů vůbec nestudovalo vysokou ani vyšší

odbornou školu (50%), nemůžeme je zahrnout. Proto bude výsledná množina a jednotlivá procentuální zastoupení, v rámci této otázky, počítána ze zbylých respondentů.

Tabulka 10 – Rok ukončení studia

1990 - 2000 Absolutní čet ost

1990 - 2000 Relativní čet ost

2000 - 2010 Absolutní čet ost

2000 - 2010 Relativní čet ost

2010 + Absolutní čet ost

2010 + Relativní čet ost

Zá hra áři

7

24%

10

34%

9

31%

Řidiči

0

0%

0

0%

0

0%

Lékaři

2

7%

1

3%

0

0%

12 10 8

Zá hra áři

6

Řidiči

4

Lékaři

2 0 1990 - 2000

2000 - 2010

2010 +

Graf 7 – Rok ukončení studia Jak si můžeme všimnout, žádný z dotazovaných řidičů nemá vysokou školu ani

vyšší odbornou školu, stejně tak cca

% záchranářů

24

ze

.

Otázka 8 – Subjektivní posouzení schopnosti rozumět angličtině Ze pozitivně

záchranářů subjektivně hodnotí svoji schopnost porozumět angličtině

, ze

řidičů hodnotí svoji schopnost porozumět angličtině pozitivně , a

všichni tři lékaři svoji schopnost porozumět angličtině taktéž subjektivně hodnotí jako pozitivní.

Záchranáři: Schopnost záchranářů rozumět angličtině se ve většině případů patrně odrážela v

jejich nejvyšším ukončeném vzdělání. Ze šestnácti záchranářů, kteří měli ukončené

pouze ’plné střední vzdělání s maturitou, odpověděl pozitivně jenom jeden, a to tak, že anglicky hovořícím pacientům rozumí. Zbylých patnáct odpovědí na otázku: Popište

prosím krátce, jak byste subjektivně hodnotil svoji schopnost rozumět angličtině , bylo vesměs negativních, vypadaly takto: -

Respondent 1: Slabá-začátečník

-

Respondent 2: Ne

-

Respondent 3: Pasivně

-

Respondent 4: Málo

-

Respondent 5: Základně

-

Respondent 7: Nerozumím

-

Respondent 8: Neschopen

-

Respondent 9: Špatně

-

Respondent 11: Velmi málo

-


-


-


-


-

Respondent 6: Ne

Respondent 10: 0

Jen jeden z těchto respondentů tedy napsal: 25

-

Respondent 16: Rozumím

Další, subjektivně nejlepší skupinou byla skupina záchranářů z vyšších odborných škol, tedy s titulem DiS., Ze třinácti těchto respondentů odpovědělo pozitivně devět: -

Respondent 17: Dokážu poskládat ) složitá souvětí atd.

Respondent 18: Rozumím bez větších obtíží, jeden rok v UK Respondent 19: Rozumím AJ velice dobře

-

Respondent 20: Bez záludného dialektu rozumím všemu

-

Respondent 22: 6 z 10

-

Respondent 23: Rozumím bez obtíží

-

-

Respondent 21: Relativně dobře – rozumím skoro všemu Respondent 24: Rozumím velmi dobře Respondent 25: Mírně pokročilý

Zbylí čtyři odpověděli spíše negativně: -


-

Respondent 27: Začátečník

-


Respondent 28: Vůbec nic

Další skupinou byli vysokoškolsky vzdělaní záchranáři. Z osmi bakalářů však pozitivně odpovědělo pouze pět: -

Respondent 30: Velmi dobře

-


-


-

-

Respondent 32: Celkem dobře Respondent 34: Ostych začít mluvit, jinak rozumím

Zbylé tři odpovědi bakalářů byly spíše negativní: 26

-

Respondent 35: Roční kurz – pár frází a slovíček Respondent 36: Začátečník

Respondent 37: Něco málo rozumím

Poslední skupinou ze záchranářů byli čtyři magistersky vzdělaní vysokoškoláci, z nichž tři odpověděli pozitivně: -

Respondent 38: Dostatečně

-


-

Respondent 39: Běžná komunikace

Jeden z magistrů odpověděl negativně: -

Respondent 41: Slabá – začátečník

Řidiči: Ze čtrnácti řidičů odpověděli na otázku č. pouze dva pozitivně: -

Respondent 42: B2

-

Respondent 43: Rozumím relativně dobře

Zbylých dvanáct řidičů odpovědělo na otázku č. negativně: -


-


-


-


-


-


-

Respondent 51: Snažím se porozumět

-


Respondent 48: Rozumím základním frázím

Respondent 52: Málo rozumím

27

Respondent 54: Spíš nerozumím

-


Lékaři: Všichni tři lékaři odpověděli na otázku č. pozitivně: Respondent 56: Velmi dobře

-

Respondent 57: Rozumím dobře

-

Respondent 58: Jde to, ale mohlo by to být lepší

-

Tabulka 11 – Subjektivní posouzení schopnosti rozumět angličtině

Zá hra áři

Řidiči

Lékaři

Celkem

Relativní čet ost

Spíše rozu í

19

2

3

24

41%

Spíše erozu í

22

12

0

34

59%

25

20

15


10

Lékaři

5

0 Spíše rozu í

Spíše erozu í

Graf 8 – Subjektivní posouzení schopnosti rozumět angličtině

28

Otázka 9 – Subjektivní posouzení schopnosti produkce v angličtině Ze

záchranářů subjektivně hodnotí svoji dovednost mluvení v angličtině 6, ze

řidičů pouze jeden a všichni tři lékaři opět hodnotí svoji angličtinu jako subjektivně

dostatečnou pro výkon jejich profese. Záchranáři:

Schopnost záchranářů hovořit anglicky se obdobně jako jejich schopnost rozumět

angličtině značně odvíjela od jejich nejvyššího ukončeného vzdělání. Ze šestnácti

záchranářů, kteří měli ukončené pouze ’plné střední vzdělání s maturitou, odpověděl

pozitivně opět jenom jeden. Zbylých patnáct odpovědí na otázku: Popište prosím krátce, jak byste subjektivně hodnotil svoji dovednost mluvení v angličtině , bylo negativních a vypadaly takto:

-

Respondent 1: Ne

-


-

Respondent 3: Špatně

-

Respondent 4: Základně Respondent 5: Ne

-

Respondent 6: Nemluvím

-

Respondent 7: Neschopen

-

Respondent 8: Anglicky nemluvím

-

Respondent 9: 0

-

Respondent 10: 0

-


-


-


-

Respondent 14: Nic

-

Respondent 15: Ne

-

A jeden ze středoškolsky vzdělaných záchranářů tedy odpověděl pozitivně: -

Respondent 16: Mluvím plynně

29

Další skupinu tvoří záchranáři s titulem Dis., z vyšších odborných škol. Tady z celkem třinácti záchranářů odpovědělo negativně pět, což je o jednoho více, než v předchozí otázce.

-


-

Respondent 19: Nic

-

Respondent 20: Neumím

-


-

Respondent 18: 4 z 10

Zbylých osm odpovědělo na otázku spíše pozitivně: -

Respondent 22: Dokážu poskládat složitá souvětí atd. Respondent 23: Mluvení bez obtíží

Respondent 24: Dokážu plynule hovořit s rodilým mluvčím Respondent 25: Domluvím se bezproblémů Respondent 26: Relativně dobře

Respondent 27: Mluvím bez obtíží

Respondent 28: Mluvím velmi dobře Respondent 29: Mírně pokročilý

Další skupinu záchranářů tvořilo osm vysokoškolsky vzdělaných s titulem Bc., Tři z nich

odpověděli na otázku subjektivního hodnocení své dovednosti mluvit v angličtině negativně: -

Respondent 30: Pár frází a slovíček Respondent 31: Začátečník

Respondent 32: Plete se mi s němčinou

Zbylých pět odpovědělo na otázku pozitivně: -



30

-

Respondent 35: Celkem dobře

-


-


Poslední skupinu záchranářů tvořili čtyři vysokoškolsky vzdělaní s magisterským titulem, z nichž dva odpověděli negativně a dva spíše pozitivně: -

Respondent 38: Slabá – začátečník

-


-

Respondent 40: Dostatečně

-

Respondent 41: Běžná komunikace

Řidiči: Ze čtrnácti řidičů odpověděl pozitivně jenom jeden. -

Respondent 42: B2

Ostatní odpověděli všichni negativně: -

Respondent 43: Velmi málo

-

Respondent 44: Pozdravím

-

Respondent 45: Základní fráze

-

Respondent 46: Pasivní dovednost

-

Respondent 47: Málo

-

Respondent 48: Nedokážu plynule mluvit

-

Respondent 49: Spíše nemluvím Respondent 50: Vůbec

Respondent 51: Vůbec




Respondent 55: Vůbec 31

Lékaři: Všichni tři lékaři odpověděli pozitivně: -


-

Respondent 58: Domluvím se

-

Respondent 57: Mluvím dobře

Tabulka 12 – Subjektivní posouzení schopnosti mluvit v angličtině

Zá hra áři

Řidiči

Lékaři

Celkem

Relativní čet ost

Schopnost mluvit anglicky dostateč á

16

1

3

20

34%

Schopnost mluvit anglicky edostateč á

25

13

0

38

66%


15

Řidiči Lékaři

10 5 0 Schopnost mluvit a gli ky dostateč á

Schopnost mluvit a gli ky edostateč á

Graf 9 – Subjektivní posouzení schopnosti mluvit v angličtině

32

Otázka 10 – Kategorizaceangličtiny podle Evropského referenčního rámce V této otázce měli dotazovaní kategorizovat svoji ’roveň angličtiny podle

Evropského referenčního rámce pro jazyky. V příloze k dotazníku měl každý respondent přiložený list s podrobným popisem jednotlivých stupňů A1 – C . Nejvíce jich však odpovědělo, že nemluví anglicky vůbec

%.

Tabulka 13 – Rozdělení zaměstnanců ZZS JMK podle Evropského referenčního rámce pro jazyky

Ne luví

Zá hra áři

Řidiči

Lékaři

Celkem

Relativní čet ost

a gli k vů e

17

8

0

25

43%

A1

6

3

0

9

16%

A2

2

1

0

3

5%

B1

6

1

1

8

14%

B2

6

1

0

7

12%

C1

4

0

2

6

10%

C2

0

0

0

0

0%


15

Řidiči Lékaři

10

Celkem

5 0 Nemluvím anglicky vů e

A1

A2

B1

B2

C1

C2

Graf 10 – Rozdělení zaměstnanců ZZS JMK podle Evropského referenčního rámce pro jazyky

33

Otázka 11 – Studoval jste angličtinu v rámci střední školy, vyšší odborné školy/vysoké školy? Kolik let celkem? Záchranáři: Ze čtyřiceti-jedna záchranářů, dvacet uvádí, že se na střední škole angličtinu

neučili, a z toho dále k otázce č.

– sedmnáct záchranářů napsalo, že neumí anglicky

vůbec. Zbylých dvacet-jedna záchranářů angličtinu v rámci střední školy, vyšší odborné školy/vysoké školy mělo, a to v zastoupení čtyř záchranářů s ’plným středním

vzděláním zakončeným maturitou

rok, roky a dvakrát roky , dále devět

záchranářů s titulem DiS., z vyšší odborné školy (5 let, dvakrát 6 let, 7 let, dvakrát 8 let, 11 let, 13 let a 15 let), a dále osm vysokoškolsky vzdělaných záchranářů s titulem Bc. a Mgr.

roky, čtyřikrát

let, let a dvakrát

let .

Řidiči: Ze čtrnácti řidičů,devět uvádí, že se na střední škole angličtinu neučili a z toho

dále v otázce č.

-osm z nich napsalo, že neumí anglicky vůbec. Jeden z těchto devíti

uvádí ’roveň A . Ze zbylých pěti studovali v rámci střední školy angličtinu tři řidiči,

celkem čtyři roky dva uvádí ’roveň A , jeden ’roveň A , jeden studoval angličtinu na

střední škole dva roky uvádí ’roveň B

a jeden pouze jeden rok uvádí ’roveň B .

Lékaři: Všichni tři respondenti – lékaři uvádějí, že v rámci střední a vysoké školy

angličtinu studovali a to po dobu let, let a let. Tabulka 14 - Studium angličtiny v rámci školy

Ano, studoval Ne, nestudoval

Celkem tedy z

Zá hra áři

Řidiči

Lékaři

Celkem

21 20

5 9

3 0

29 29

Relativní čet ost 50% 50%

respondentů angličtinu v rámci střední školy, vyšší odborné

školy/vysoké školy vůbec nestudovalo

, což činí přesně 34

%.

Otázka 12 – Dotazujeme se respondentů, zda považují svoji průpravu v angličtině, pro výkon jejich povolání, za dostatečnou. Záchranáři Dvacet pět ze záchranářů svoji průpravu v angličtině pro výkon svého povolání za

dostatečnou nepovažuje

% . Z uvedených důvodů byla nejčastější odpovědí prostá

skutečnost, že se anglicky ve škole neučili. Někteří záchranáři napsali, že ovládají běžnou angličtinu, nikoliv však zdravotnickou nebo lékařskou a někteří, že by rádi svoji angličtinu zdokonalovali navzdory tomu, že si myslí, že anglicky umí.

Šestnáct záchranářů považuje svoji průpravu v angličtině, pro výkon svého

povolání za dostatečnou. Toto uvedli pochopitelně většinou záchranáři, kteří v předchozích otázkách rovněž uvedli, že anglicky umí. Řidiči

Deset řidičů svoji průpravu v angličtině pro výkon jejich povolání za dostatečnou

nepovažuje, převážně proto, že se na škole, kterou studovali, angličtina vůbec nevyučovala viz otázky č. a č.

– devět ze čtrnácti řidičů se angličtinu vůbec neučilo .

řidiči dále uvádějí, že rozumí pouze základní fráze a jeden uvádí, že výuka angličtiny

byla špatně zaměřená na velké množství gramatiky a málo praktického užití angličtiny. Čtyři řidiči se domnívají, že jejich ’roveň angličtiny je dostatečná. Lékaři Dva z lékařů svoji průpravu v angličtině za dostatečnou nepovažují, oba uvádí

jako důvod pouze jediný rok výuky angličtiny na vysoké školea především nepraktickou výuku konverzace v angličtině. Třetí z lékařů považuje svoji průpravu v angličtině k výkonu svého povolání za dostatečnou.

Tabulka 15 – Shrnutí odpovědí respondentů na otázku, zda považují svoji průpravu v angličtině pro výkon svého povolání za dostatečnou.

A o, považuji Ne, epovažuji

Zá hra áři

Řidiči

Lékaři

Celkem

16 25

4 10

1 2

21 37

35

Relativní čet ost 36% 64%

Otázka 13 –Dotazujeme se respondentů, co se děje když komunikují s anglicky hovořícím pacientem. Tato otázka nabádá respondenty k subjektivnímu posouzení vlastní schopnosti porozumět anglicky hovořícímu pacientovi, což napomůže jejich schopnost porozumět angličtině kategorizovat.

Tabulka 16 – Komunikace s anglicky mluvícím pacientem

Zá hra áři

Řidiči

Lékaři

Celkem

Relativní čet ost

Rozumím ezpro lé ů

14

1

2

17

29%

Vše slovů erozu í , ale po hopí , o se pa ie t s aží ří t.

12

3

1

16

28%

Je pro ě vel i pro le ati ké porozu ět a gli k hovoří í u pa ie tovi.

4

4

0

8

14%

Nerozu í

11

6

0

17

29%

vů e

16 14 12 10 Zá hra áři

8

Řidiči

6

Lékaři

4 2 0 Rozumím ezpro lé ů

Pochopím, co se mi Pro lé porozu ět Nerozu í pa ie t s aží ří t a gli ky hovoří í u

Graf 11 – Komunikace s anglicky mluvícím pacientem

36

vů e

Otázka 14 – Dotazujeme se respondentů, jakým způsobem u nich probíhá produkce v angličtině, tedy jejich vlastní mluvený projev při komunikaci Tato otázka nabádá respondenty k subjektivnímu posouzení vlastní schopnosti produkce, tedy aktivní verbální komunikace s anglicky hovořícím pacientem, což napomůže jejich schopnost verbální komunikace v angličtině kategorizovat.

Tabulka 17 – Subjektivní charakteristika mluveného projevu respondentů

Zá hra áři

Řidiči

Lékaři

Celkem

Relativní čet ost

Jse ez pro lé ů s hope v a gličti ě vše pa ie tovi v světlit a do luvit se s ním.

11

2

2

15

26%

Jse s hope v světlit pa ie tovi, o je tře a, a udělal.

9

0

1

10

17%

V světlit a gli k luví í u pa ie tovi o je tře a, a udělal, ývá problematické.

7

4

0

11

19%

Nejsem schopen pacientovi anglicky v světlit, o á dělat.

14

8

0

22

38%

16 14 12 10 8

Zá hra áři

6

Řidiči

4

Lékaři

2 0 Bez pro lé ů vše Pacient pochopí, co Mám s produkcí vysvětlí je tře a anglicky problémy

Nejsem schopen

Graf 12 – Subjektivní charakteristika mluveného projevu respondentů

37

Otázka 15 – Máte se možnost v rámci zaměstnání dovzdělávat v angličtině? Tato otázka má na rozdíl od otázky č.

, dotazující se na doškolovací, kurzy zjistit

vhodnost určitých potenciálních edukačních materiálů pro záchranáře. Můj předpoklad totiž byl, že vzhledem k rozpolcenému charakteru odpovědí na otázky týkající se iniciativy záchranářů ke studiu angličtiny a nabývání schopností komunikace v

angličtině, přímo učební materiál, není právě nejvhodnějším řešením, a je třeba hledat jinou alternativu.

Tabulka 18 – Máte v rámci zaměstnání možnost se dovzdělávat v angličtině?

Zá hra áři

Řidiči

Lékaři

Celkem

Relativní čet ost

Ano

12

4

2

18

31%

Ne

29

10

1

40

69%

35 30 25 20

Zá hra áři

15

Řidiči Lékaři

10 5 0 Ano

Ne

Graf 13 – Máte v rámci zaměstnání možnost se dovzdělávat v angličtině?

38

Otázka 16 – Pokud máte možnost se dovzdělávat v angličtině, uvažujete o tom? Otázka má za ’kol zjistit iniciativu respondentů, co se do dovzdělávání se

angličtiny týče. A vytvořit tak jeden z výchozích bodů problému komunikace mezi posádkou sanitky a anglicky hovořícím pacientem.

Tabulka 19 – )niciativa zaměstnanců ZZS JMK dovzdělávat se v angličtině

Zá hra áři

Řidiči

Lékaři

Celkem

Relativní čet ost

Ano, h i se dovzdělávat

15

6

1

22

38%

Ne, nemám zájem

26

8

2

36

62%

Záchranáři: Nejčastější dva důvody uvedené záchranáři: Proč nestudovat angličtinu (26),

jsou nedostatek času a dále dojem, že jim dosavadní znalosti pro výkon jejich povolání

stačí. Nadruhou stranu, zbylí záchranáři 15) uvádějí, že si už buďto angličtinu určitými

způsoby utužují cesty do UK, samostudium, atd. nebo, že by se anglicky vzdělávat

opravdu chtěli. Nejčastější důvody respondentů proč se dovzdělávat byly: Anglicky

neumím, ale chtěl bych , Stále je co zlepšovat – seberozvoj . Další důvody se různily,

záchranáři také uváděli, že: Je to zkrátka zapotřebí , nebo že by to byl Přínos pro mě ipro pacienta . Řidiči: Osm řidičů uvádí, že ) navzdory tomu, kdyby měli možnost se dovzdělávat v

angličtině, tuto možnost by nevyužili: Angličtinu bych nevyužil , Brzo půjdu do

důchodu . Šest řidičů naproti tomu uvedlo, že mají zájem svoji angličtinu zlepšovat a

dovzdělávat se a kdyby měli možnost, využili by jí: Úroveň mé angličtiny je nízká , Rád bych se zlepšil . Lékaři: Pouze jeden z lékařů se soukromě dovzdělává. 39

Otázka 17 – Za předpokladu že by se jednalo o lucidního anglicky hovořícího pacienta, myslíte, že byste v některých takovýchto případech v terénu ocenil pomůcku, která by vám poradila jak pacientovi vysvětlit, co má dělat? ukázat kartičku pojišťovny, předpažit, zkusit pohnout palcem u nohy Jaký druh takovéto pomůcky by podle vás byl nejvhodnější? Rozveďte prosím proč. Záchranáři Deset záchranářů uvádí, že by jakákoliv takováto pomůcka byla zcela zbytečná,

naproti tomu zbylí záchranáři vždy uvedli alespoň jednu pomůcku, jejíž pomoc by v terénu ocenili. Největší skupina

záchranářů uvedla, že by se nejvíce hodila pomůcka

ve formě malé pomůcky do kapsy (taháku), která by v případě nutnosti obsahovala

jednoduché otázky na pacienta, na které by stačilo odpovídat formou ano/ne, a takto by umožnil vyšetření ) pro záchranáře který anglicky nemluví vůbec a usnadnil jej těm, kteří s angličtinou mají problémy.

Jedenáct záchranářů uvádí jako vhodnou pomůcku do terénu příručku, ve které

by mohli v případě nutnosti nalézt hledané fráze, popřípadě přímo i postup kladení otázek pacientovi a touto metodou následně odebrat anamnézu a dojít ke správné diagnóze.

Třináctzáchranářů uvedlo, že by nejvíce ocenili tlumočníka, který by jim

překládal, co anglicky hovořící pacient říká. Nicméně, z praktických důvodů jiná forma tlumočníka v průběhu výjezdu, než tlumočník na telefonu není ’plně vhodná kvůli

prostorovým dispozicím vozu, a především kvůli tomu, že komunikace prostřednictvím

tlumočníka by mohla záchranáře v jejich práci velmi zpomalit, což je značně nežádoucí. Další dva záchranáři dále uvedli, že využívají aplikaci na telefonu jako pomůcku

ke komunikaci s anglicky mluvícími pacienty na tuto možnost rovněž poukázala ) naše

pilotáž , nicméně rovněž uvádějí, že přestože je takováto pomůcka výborná, je omezena

na techologií telefonu, připojení k internetu a jeho rychlost. Dále takévýkonem chytrého telefonu. V oblastech, kde není připojení, samozřejmě nefunguje.

40

Řidiči řidiči uvádí, že by jakákoliv takováto pomůcka byla zcela zbytečná, jako důvody

jmenují časovou náročnost jejího použití, nízkou frekvenci zahraničních pacientů a

problémy s aktivním užíváním angličtiny navzdory využití jakékoliv pomůcky. Ostatní řidiči ovšem uvádějí, že by se jim pomůcka pro komunikaci s anglicky hovořícím pacientem v terénu hodila.

Tři řidiči uvádějí jako nejvhodnější pomůcku do terénu tahák a stejně tak další tři

příručku. Dva řidiči uvedli, že by ocenili tlumočníka. Lékaři

Z řad lékařů jeden respondent uvedl, že by byla takováto pomůcka zbytečná,

druhý uvedl tahák a třetí napsal, že by se nejvíce hodila ilustrovaná kartička, kde by bylo názorně vidět jak a na co se zeptat.

Tabulka 20 – Vhodná pomůcka ke komunikaci s pacientem v angličtině

Zá hra áři

Řidiči

Lékaři

Celkem

Relativní čet ost

Jakákoliv po ů ka la z teč á

10

4

1

15

26%

Příručka

11

3

0

14

24%

Tahák

14

3

1

18

31%

Tlu oč ík

13

2

0

15

26%

Jiné

2

2

1

5

9%

(Uvedená čísla nemusí přesně odpovídat zkoumanému vzorku, někteří respondenti

mohli například vybrat vice možností.

41

Otázka 18 – Máte v rámci své profese nějaké doškolovací kurzy z angličtiny? Otázka má prověřit informovanost záchranářů o možnosti studovat angličtinu

prostřednictvím kurzu, který jim záchranná služba v Brně nabízí.Tento kurz se pro

záchranáře z Jihomoravského kraje otevírá oficiálně každý rok, nicméně kvůli nízké

’časti se letos vůbec neotevřel (2015 – dva zájemci . Touto otázkou jsem chtěl prověřit

informovanost o existenci tohoto kurzu mezi záchranáři a potvrdit nebo vyvrátit tak

svoji domněnku, že se značná část záchranářů nepřihlašuje z toho prostého důvodu, že o tomto kurzu neví.

Tabulka 21 – )nformovanost záchranářů o možnosti kurzu angličtiny

Zá hra áři

Řidiči

Lékaři

Celkem

Relativní čet ost

Ano

13

4

2

19

33%

Ne

25

8

1

34

59%

Nevím

3

2

0

5

9%

30 25 20

Zá hra ři

15

Řidiči

10

Lékaři

5 0 Ano

Ne

Nevím

Graf 14 – )nformovanost záchranářů o možnosti kurzu angličtiny Navzdory faktu, že pouhá jedna třetina respondentů ví o existenci doškolovacího

kurzu pro záchranáře poskytovaného ZZS JMK v Bohnicích, ani z této jejich části nemají mnozí zájem se kurzu ’častnit dva přihlášení za rok

hovoří samo za sebe). Jako

důvody nejčastěji uváděli nedostatek času, popřípadě nedostatek chuti a motivace. 42

Otázka 19 – Jak často využíváte při své profesi angličtinu? Rozdíl mezi otázkami č.

a č.

spočívá v tom, že otázka č.

se snaží mapovat

incidenci případů s anglicky hovořícími pacienty za měsíc, kdežto otázka č.

mapuje

incidenci toho, kdy je přímo onen konkrétní záchranář nucen se s anglicky hovořícím pacientem dorozumět, nebo své znalosti angličtiny v rámci své profese nějakým způsobem přímo využít.

Tabulka 22 – Četnost případů využití angličtiny zaměstnanců ZZS JMK za měsíc

Zá hra áři

Řidiči

Lékaři

Celkem

Relativní čet ost

za

ěsí

29

14

1

44

76%

1x-5 za

ěsí

8

0

1

9

16%

za

ěsí

0

0

0

0

0%

1

0

1

2

3%

3

0

0

3

5%

0-

5xVí e jak

za

ěsí

Nevím

35 30 25 20

Zá hra áři

15

Řidiči Lékaři

10 5 0 0-1x

1x-5x

5x-10x

Více jak 10x

Nevím

Graf 15 – Četnost případů využití angličtiny zaměstnanců ZZS JMK za měsíc

43

Otázka 20 – Jak často míváte případy s anglicky mluvícím pacientem? Otázka se snaží zmapovat frekvenci případů s anglicky hovořícími pacienty.

Tento ’daj totiž není zpětně dohledatelný v rámci záznamů ZZS JMK, pacienti jsou

evidováni pouze jako: Cizinec . Touto formou mohli sami respondenti posoudit, jak často se s anglicky hovořícími pacienty setkávají. Tabulka 23 – Frekvence případů ZZS JMK s anglicky hovořícími pacienty za měsíc

Zá hra áři

Řidiči

Lékaři

Celkem

Relativní čet ost

za

ěsí

29

14

3

46

79%

1x-5 za

ěsí

8

0

0

8

14%

za

ěsí

0

0

0

0

0%

0

0

0

0

0%

4

0

0

4

7%

0-

5xVí e jak

za

ěsí

Nevím

35 30 25 20

Zá hra áři

15

Řidiči Lékaři

10 5 0 0-1x

1x-5x

5x-10x

Více jak 10x

Nevím

Graf 16 – Frekvence případů ZZS JMK s anglicky hovořícími pacienty za měsíc Respondenti často uváděli, že tato incidence není stabilní a liší se měsíc od

měsíce.

44

Otázka 21 – Jaké druhy případů míváte s anglicky hovořícími pacienty? Tato otázka byla zahrnuta do dotazníku vzhledem ke skutečnosti, že skutečné

počty anglicky hovořících pacientů z dokumentů ZZS JMK zpětně nelze zjistit a nelze tedy vyčíst z výjezdových záznamů, o jaké případy se většinou jedná.

Většina respondentů (62%) uvedla,že neví, zbylí respondenti uvedli, že případy

jsou různé (38%) – respektive, nemají žádnýspecifický charakter. Prakticky se jedná o zcela běžné případy, pouze tedy s tím rozdílem, že pacient hovoří anglicky. Od

respondentů, kteří byli specifičtější, byla nejčastější odpovědí dopravní nehoda nebo slabost, nevolnost, popřípadě kolaps turisty.

Jeden ze záchranářů uvádí, že časté jsou mezi anglicky hovořícími pacienty i

případy nepojištěného pacienta, který si nezavolal sanitku sám, a taktovznikají některé problémy.

45

Otázka 22 – Jaké konkrétní komunikační problémy se vyskytují ze strany angličtiny? Tato otázka má především za ’kol popsat a analyzovat nejčastější problémy

respondentůco se týče komunikace v angličtině. Záchranáři:

Devět záchranářů uvádí jako problém malou slovní zásobu, tři mají problém se

složitějšími frázemi, dva už i s těmi základními, jeden uvádí jako největší problém:

Ostych začít , a čtyři uvedli, že neumí anglicky vůbec. Zbylí záchranáři žádné problémy

neuvedli, nebo napsali, že nemají problémy žádné. Toto je samozřejmě značně

podmíněno odpovědí na otázku č.

.

Řidiči: Dva řidiči žádné problémy neuvádějí, pět jich má problémse slovní zásobou a

zbylých sedm uvedlo, že anglicky neumí vůbec, tudíž jim ) základní fráze dělají problém. Lékaři: Jeden z lékařů uvádí, že problémy spočívají spíše ve vzájemném porozumění než

v komunikaci s pacientem (tedy stejné problémy by mohly nastat i kdyby pacient mluvil česky , druhý lékař tvrdí, že žádné problémy v komunikaci s anglicky hovořícími pacienty nemá a třetí uvádí jako problém váznoucí gramatiku.

46

Otázka 23 – Jaké procento anglicky hovořících pacientů odmítá ošetření, popřípadě nespolupracuje? Proč? Tuto otázku jsem zvolil z toho důvodu, že jsem se na svých praxích několikrát

osobně setkal s anglicky hovořícími pacienty, kteří navzdory dobré angličtině výjezdové posádky, odmítali ošetření a všeobecně nespolupracovali. Případy se různili, mnohdy

záchranku volal někdo jiný, také byly případy, kdy pacient chtěl ošetřit, ale odmítal jet do nemocnice, a u převážné většiny případů s anglicky hovořícími pacienty nastal problém, když přišla řeč na pojištění. Záchranáři: Vzhledem k tomu, že převážná většina záchranářů na tuto otázku odpověděla, že

procentuální zastoupení neví, ale nikdo neuvedl více než %, je tato problematika asi

skutečně minimální. Tři záchranáři uvedli, že takovíto pacienti vždy spolupracují, šest záchranářů uvedlo, že nespolupracují pouze opilci. Řidiči: Řidiči taktéž uvádějí procentuální zastoupení v rozmezí

– %. Jeden uvedl, že

případy, kdy anglicky hovořící pacient nespolupracuje, jsou pouze ty, když mu sanitku zavolá někdo jiný. Lékaři: Z lékařů na tuto otázku dva odpověděli, že neví, a jeden, že se s tímto problémem

zatím nesetkal.

Vzhledem k tomu, že většina respondentů uvádí tuto problematiku jako minimální,

pravděpodobně jsem pouze jinou zkušenost s pacienty, můj předpoklad, že značná část anglicky hovořících pacientů nebude zcela spolupracovat, se tedy na základě výzkumu ukázal být nesprávný.

47

Otázka 24 – Domníváte se, že úroveň Vašich znalostí v angličtině je adekvátní? Pokud není, měl byste zájem svou angličtinu zlepšovat? Tabulka 24 – )niciativa záchranářů dovzdělávat se v angličtině

Ne á

potře u se dovzdělat

A o, htěl

h se dovzdělat

Zá hra áři

Řidiči

Lékaři

Celkem

Relativní čet ost

18

6

0

24

41%

23

8

3

34

59%

Záchranáři: Z osmnácti záchranářů, kteří uvedli, že nemají potřebu se dále dovzdělat

v angličtině, někteří uvedli jako důvody nutnost spíše praxe než teorie, příliš vysoký věk, skutečnost že anglicky nemluví vůbec a někteří také to, že jim tento fakt při výkonu práce nevadí.

Řidiči: Šest řidičů, kteří nemají potřebu se dovzdělat v angličtině, uvedlo jako důvody, že

se s pacienty navzdory absence angličtiny z vlastní strany domluví, angličtinu

nepotřebují, absence školení se zpětnou vazbou ze strany zaměstnavatele a, že angličtinu stejně nepoužívají. Lékaři: Všichni tři lékaři odpověděli je jejich ’roveň angličtiny pro výkon jejich povolání

adekvátní, nicméně všichni mají zájem svoji angličtinu nadále rozvíjet.

48

Otázka 25 – Myslíte si, že je vaše angličtina adekvátní i v případech nespolupracujícího anglicky hovořícího pacienta? Problematika nespolupracujícího anglicky hovořícího pacienta patří dle mého

názoru k nejproblematičtějším překladatelským situacím. Vysvětlit pacientovi v

takových situacích aby spolupracoval, však často bývá klíčové k řešení problému. Tabulka 25 – Subjektivní posouzení dostatečnosti úrovně angličtiny respondentů v případech s nespolupracujícími anglicky mluvícími pacienty

Ano Absolutní čet ost

Ano Relativní čet ost

Ne Absolutní čet ost

Ne Relativní čet ost

Nevím Absolutní čet ost

Nevím Relativní čet ost

Zá hra áři

15

26%

18

31%

8

14%

Řidiči

2

3%

10

17%

2

3%

Lékaři

2

3%

0

0%

1

2%

20 15 Zá hra áři 10

Řidiči Lékaři

5 0 Ano

Ne

Nevím

Graf 17 – Subjektivní posouzení dostatečnosti úrovně angličtiny respondentů v případech s nespolupracujícími anglicky mluvícími pacienty.

49

Otázka 26 – Jakým způsobem se kromě zaměstnání dovzděláváte v angličtině? Otázka má za úkol prozkoumat tendenci záchranářů ke vzdělávání se v angličtině,

jaké procentuální zastoupení respondent má vůbec iniciativu se dovzdělávat a jakou formu tohoto vzdělávání volí.

Tabulka 26 – Forma dovzdělávání se angličtiny u respondentů mimo zaměstnání

Zá hra áři

Řidiči

Lékaři

Celkem

Relativní čet ost

Navštěvuji kurz v jaz kové škole

2

0

0

2

3%

Samostudium

17

4

2

23

40%

22

10

0

32

55%

0

0

1

1

2%

Nedovzdělává

se

Jiné

Jako jinou alternativu, uvedl pouze jeden lékař soukromého lektora. 25 20 15


10

Lékaři

5 0 Kurzy JŠ

Samostudium

Nedovzdělává

se

Jiné

Graf 18 – Forma dovzdělávání se angličtiny u respondentů mimo zaměstnání

50

5.4 Výstupní materiál práce Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že přibližně

% zaměstnanců

ZZS JMK operujících ve výjezdových posádkách sanitek neumí anglicky vůbec.

respondentů se v angličtině nedovzdělává vůbec a na otázku, zda by uvažovali o dovzdělání v angličtině, pokud by měli tuto možnost, odpovědělo

%

%, že ne.

Skutečnost, že četnost anglicky hovořících pacientů není vysoká, neznamená, že se tito pacienti nevyskytují vůbec a záchranná služba by na to měla být připravena.

S přihlédnutím k těmto faktům, vyplývajích z dotazníkového šetření, jsem se

rozhodl vytvořit materiál, napomáhající vyšetřit anglicky hovořícího pacienta, zaměřený na pracovníky ZZS, kteří anglicky neumí vůbec. Jako formu materiálu jsem zvolil malou, dobře přehlednou brožuru Příloha 5), kterou vzhledem k její velikosti bude moci mít záchranář vždy u sebe a v případě nouze ji kdykoliv použít. Brožura obsahuje česky

psané pokyny pro pacienta a otázky, na které bude pacient odpovídat stylem ano/ne, aby i záchranáři kteří anglicky neumí vůbec, porozuměli. Dále brožura obsahuje přepis daných frází přímo do anglické výslovnosti. Neobsahuje anglický překlad, pouze to co má záchranář přesně říci, aby se mu dostalo očekávané odpovědi ano/ne, nebo aby

pacient splnil daný pokyn. Brožura je psána touto formou vzhledem k nízké iniciativě

záchranářů se přímo učit angličtinu – v tomto případě se nic učit nemusí, brožura slouží

jako pomůcka, který pouze nahlas přečtou, a také kvůli zachování její malé velikosti a

praktičnosti pro použití v terénu. Překlad českých frází do angličtiny je součástí příloh Příloha 6). Dále je vybavena ilustracemi, na kterých může pacient případně ukázat

záchranáři například lokalizaci bolesti. Brožura byla vytvořena na základě odborných

materiálů z oblasti urgentní medicíny a slovníků angličtiny. )lustrace vznikly na základě

anatomického atlasu. Všechny tyto materiály jsou uvedeny v seznamu zdrojů Bakalářské práce. Brožura neobsahuje kompletní postup odběru anamnézy v angličtině, má však s odebráním správné anamnézy členům výjezdové posádky napomoci doptat se na určité skutečnosti, popřípadě podat pacientovi vhodné pokyny, tento princip byl inspirován komunikačními anamnestickými kartami z Plzeňského kraje.

51

6. Diskuze V bakalářské práci se podařilo zjistit zastoupení záchranářů schopných

komunikace v anglickém jazyce, v rámci ZZS JMK. V dotazníkovém šetření bylo zahrnuto celkem z toho

respondentů z řad záchranářů, řidičů zdravotnické záchranné služby a lékařů,

mužů a

žen. Výzkum poukázal na skutečnost, že ’roveň angličtiny

respondentů byla v převážné většině případů závislá na pracovní pozici, kterou zastává, věku a nejvyšším ukončeném vzdělání. Průzkum odhalil, že přibližně polovina respondentů řidičů a cca

% , nestudovalo vysokou ani vyšší odbornou školu. Respektive žádný z

% záchranářů.

V otázce subjektivního posouzení schopnosti rozumět angličtině ohodnotilo svoji

schopnost rozumět angličtině

respondentů (41%), v otázce subjektivního posouzení

schopnosti produkce v angličtině pouze

respondentů

% jako pozitivní. Co se týče

kategorizace angličtiny podle Evropského referenčního rámce, odpovědělo, že anglicky neumí vůbec, zbylých

% dotazovaných

% se kategorizovalo do ’rovní A a A , a

% se kategorizovalo na ’roveň B – C1.

Na otázku, zda studovali angličtinu v rámci střední, vyšší odborné nebo vysoké

školy angličtinu odpověděla přesně polovina

% respondent že ne. 36% respondentů

uvedlo, že svoji průpravu v angličtině považuje za dostatečnou,

% ji za dostatečnou

nepovažuje. Navzdory tomu, v otázce týkající se průběhu komunikace s anglicky hovořícím pacientem odpovědělo

% respondentů, že rozumí bezproblémů, 28%

respondentů, že všem slovům sice nerozumí, ale pochopí, co se jim pacient snaží sdělit,

% respondentů, že je pro ně velice problematické pochopit co se jim anglicky hovořící

pacient snaží sdělit a pouze

%, že anglicky nerozumí vůbec. V otázce týkající se

subjektivní charakteristiky mluveného projevu respondentů odpovědělo bezproblémů schopni pacientovi cokoliv vysvětlit a domluvit se s ním. schopni vysvětlit pacientovi co je třeba a

%, že jsou

%, že jsou

% respondentů odpovědělo, že vysvětlit

anglicky hovořícímu pacientovi co je třeba, aby udělal, pro ně bývá problematické. Zbylých

% respondentů není pacientovi vůbec schopno vysvětlit, co je třeba.

Na otázku, zda respondenti mají možnost se v rámci zaměstnání dovzdělávat

v angličtině, odpovědělo

%, že ne. A na otázku, zda by uvažovali o dovzdělání

v angličtině, pokud by tuto možnost měli, odpovědělo

% respondentů, že ne. Další

otázka se dotazovala, zda by v případě lucidního anglicky hovořícího pacienta ocenili 52

nějakou pomůcku, která by jim napomohla s pacientem komunikovat a snáze mu tak vysvětlit co je třeba, odpovědělo byla naprosto zbytečná, určitou formu taháku a

% záchranářů, že jakákoliv takováto pomůcka by

% záchranářů by ocenilo jako pomůcku příručku,

% tlumočníka.

%

Na dotaz, jak často využívají respondenti ve své profesi angličtinu, odpovědělo

%, že maximálně jednou za měsíc,

% jednou až pětkrát za měsíc a % více jak

desetkrát za měsíc. Na dotaz, jak často jsou vystavováni případům s anglicky hovořícími pacienty, odpovědělo

%, že maximálně jednou za měsíc a

% jednou až pětkrát za

měsíc. V otázce, zda se respondenti nějakým způsobem dovzdělávají anglicky,odpovědělo

%, že ne,

% uvedlo samostudium.

Výsledky z této bakalářské práce lze porovnat s daty z roku 2014 pana Bc.

Grigárka, který zkoumal jazykovou vybavenost u pracovníků ZZS Olomouckého kraje,

dále s daty z roku

pana Bc. Krále, který zkoumal jazykovou vybavenost pracovníků

ZZS v Libereckém kraji a s daty z roku 2011 paní Bc. Muržínové, která již jazykovou vybavenost pracovníků ZZS v Jihomoravském kraji zkoumala. Tato práce však

zpracovává spíše subjektivní ohodnocení záchranářů samotných a jejich motivaci a

iniciativu ke zlepšení svých jazykových vlastností v anglickém jazyce. Jak vyplynulo z výzkumu, velká část respondentů anglicky opravdu neumí a ani nemá zájem tuto

skutečnost jakkoliv měnit. V tomto ohledu by mohl pomoct jednoduchý materiál, který by záchranáře nic neučil, ale v terénu by jim mohl posloužit jako pomůcka, podle které by mohli pacientovi udávat pokyny, popřípadě se dotazovat na jednoduché dotazy s odpovědí prostého ano-ne. Jinými slovy: Pokud nejsou schopnosti záchranáře na takové ’rovni, aby dokázal odebírat anamnézu bez větších či menších problémů v angličtině, zkrátka dostane pomůcku, odkud vyčte jak na to.

53

ZÁV R Práce v rámci záchranné služby je velice náročná. Záchranáři, řidiči ZZS i lékaři

jsou denně vystavováni stresovým situacím, při nichž jsou rychlost, přesnost, znalosti a

dovednosti mnohdy klíčovým mezníkem mezi záchranou pacienta a smrtí. Záchranář by

měl být schopen zhodnotit stav pacienta a na základě toho se dále rozhodovat jak

postupovat dále, na co si dát pozor, co může od pacienta očekávat a co mu vlastně vůbec je. Ale co když záchranáři zkříží cestu jazyková bariéra? Nezbytné údaje o pacientovi

zůstávají nezbytné navzdory tomu, jestli záchranář rozumí tomu, co pacient říká nebo

ne. Ovšem ať chceme nebo ne – je-li přítomna jazyková bariéra, postup záchranáře, ať už

v pouhé komunikaci s pacientem, nebo přímo v odběru anamnézy, se vždy zpomalí, což je velmi nežádoucí. Jak ovšem vyplývá z výzkumu v praktické části práce, zastoupení

záchranářů schopných dorozumět se s pacientem hovořícím anglicky není právě

uspokojivé, stejně tak iniciativa a zájem záchranářů o dovzdělání v rámci angličtiny je značně nízká.

Podle současné legislativy není cizí jazyk nutný k přijetí do pracovního poměru

na ZZS JMK, na pozici záchranáře, řidiče nebo lékaře. Nechci tvrdit, že by všichni

záchranáři měli být lingvistickými experty, nicméně alespoň základní znalost jazyka by jistě přispěla k dobru přinejmenším anglicky hovořícího pacienta, navzdory tomu, že jejich četnost není vysoká.

Na základě výzkumu jsem se tento problém rozhodnul řešit vypracováním

krátkého materiálu, který nebude sloužit k edukaci záchranářů, ale jakopřímá opora

v terénu těm, kteří anglicky neumí vůbec, aby i oni mohli patřičně odebrat anamnézu

v případě lucidních anglicky hovořících pacientů.

Cíle práce se podařilo splnit, zjistili jsme zastoupení ’rovně angličtiny záchranářů

v Jihomoravském kraji, posoudit poměr a zastoupení záchranářů, kteří umí a neumí

anglicky komunikovat v dostatečné míře pro rozsah svého povolání, zhodnotit iniciativu záchranářů k dalšímu dovzdělávání se v angličtině a na základě analýzy případných problémů komunikace nalézt jejich možné řešení, které by dle mého názoru mohlo

spočívat právě v taháku pro záchranáře přiloženém jako příloha práce.

Výsledky ovšem poukázaly na to, že počty záchranářů schopných komunikace

v anglickém jazyce v rámci ZZS JMK opravdu nejsou uspokojivé a iniciativa záchranářů o

dovzdělání taktéž není valná.

54

P EHLED ZDROJ

LITERůTURY

1. Zákon č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, § 18 2. Zákon č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, § 5 3. Zákon č. 95/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání odborné

způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta§ 4. Zákon č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, § 3 5. Počet cizinců v ČR - předběžné čtvrtletní údaje; 2004/06 - 2014/12. Český

statistický úřad. https://www.czso.cz/documents/11292/27320905/c01R02_201412.pdf/fab 2b109-7a5f-42a7-aa6c-3a07cfde44fa?version=1.0. Published 2014. Accessed September 20, 2015. 6. Cizinci v ČR podle oblasti, kraje a okresu v letech 1996, 2002 - 2014 (stav k

31.12.). Český statistický úřad. https://www.czso.cz/documents/11292/41862280/c01R05_2014.pdf/ad7ae 127-7eb4-4cd3-89cc-32b39c5127ff?version=1.0. Published 2014. Accessed September 20, 2015. 7. Cizinci v ČR podle státního občanství 1994 - 2014 (31. 12.). Český statistický

úřad. https://www.czso.cz/documents/11292/41862280/c01R04_2014.xlsx/4c195 027-8b81-4afd-a17a-fd86394e0e72?version=1.0. Published 2014. Accessed September 20, 2015. 8. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje.

http://www.zzsjmk.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 9. Council of Europe C for CC-operation. Common European Framework Of

Reference For Languages Learning, Teaching, Assessment. Reprinted. Cambridge, U.K: Press Syndicate of the University of Cambridge; 2001. http://www.coe.int/t/dg4/linguistic/Source/Framework_EN.pdf. Accessed April 20, 2016. 10. Dobiá V. Klinická propedeutika v urgentní medicíně. 1. vyd. Praha: Grada;

2013.

55

11. Reme R, Trnovská S. Praktická příručka přednemocniční urgentní medicíny.

1. vyd. Praha: Grada; 2013. 12. Pokorný J. Urgentní medicína. 1. vyd. Praha: Galén; 2004. 13. Komunikační anamnestické karty Zdravotnické záchranné služby

Plzeňského kraje. Akutne.cz. http://www.akutne.cz/index.php?pg=aktuality&aid=190. Published 2011. Accessed September 20, 2015. 14. EMS1.com. http://www.ems1.com/. Published 2015. Accessed December

20, 2015.

15. Oxford Studijní Slovník: Výkladový Slovník Angličtiny S Českým Překladem. 1st

pub. Oxford: Oxford University Press; 2010. 16. Topilová V. Anglicko-Český, Česko-Anglický Ĺkařský Slovník. Vyd. 1. Praha:

Grada Pub.; 1999. 17. Netter FH. Netterův Anatomický Atlas Člověka. 2. vyd. Brno: CPress; 2012. 18. Muržínová M. Jazyková vybavenost pracovníků ZZS v Jihomoravsḱm kraji.

2011. 19. Král J. Jazyková vybavenost pracovníků RLP, RZP v Liberecḱm kraji. 2012. 20. Grigárek J. Znalost anglicḱho jazyka u pracovníků ZZS Olomoucḱho kraje.

2014.

Přehled zdrojů pro tabulku 1. České vysoké učení technické v Praze. http://www.fbmi.cvut.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 2. Zdravotně sociální fakulta. http://www.zsf.jcu.cz/cs. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 3. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity. http://www.med.muni.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 56

4. Lékařská fakulta Ostravská univerzita v Ostravě. http://lf.osu.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 5. Ústav zdravotnických studií. http://www.uzs.tul.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 6. 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy. http://www.lf1.cuni.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 7. 2. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy. http://www.lf2.cuni.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 8. 3. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy. http://www.lf3.cuni.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 9. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové. https://www.lfhk.cuni.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 10. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni. http://www.lfp.cuni.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 11. Fakulta zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. http://www.fzv.upol.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 12. Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. http://www.lf.upol.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 13. Fakulta zdravotnických studií. http://www.upce.cz/fzs/index.html. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 14. Fakulta zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni. http://www.fzs.zcu.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 15. Fakulta vojenského zdravotnictví. http://www.unob.cz/fvz. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 16. Vysoká kola zdravotnická. http://www.vszdrav.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 17. Vy í odborná kola ekonomická, sociální a zdravotnická, Obchodní akademie, Střední pedagogická kola a Střední zdravotnická kola, Most, příspěvková organizace. http://www.vos-sosmost.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015.

57

18. Masarykovo gymnázium, SZ a VO Z Vsetín. http://www.mgvsetin.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 19. Vy í odborná kola ekonomická a zdravotnická a Střední kola. http://www.vassboskovice.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 20. Vy í odborná kola zdravotnická Brno. http://www.voszbrno.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 21. Střední zdravotnická kola a Vy í odborná kola zdravotnická Znojmo, příspěvková organizace. http://www.szsz.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 22. Střední zdravotnická kola a Vy í odborná kola zdravotnická Zlín. http://www.szszlin.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 23. Soukromá vy í odborná kola zdravotnická MEDEA, s.r.o. http://www.skolamedea.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 24. Střední zdravotnická kola a Vy í odborná kola zdravotnická, Ostrava, příspěvková organizace. http://www.zdrav-ova.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 25. VO a S veterinární, zemědělská a zdravotnická Třebíč. http://www.szstrebic.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 26. Vy í odborná kola zdravotnická a Střední zdravotnická kola. http://www.zshk.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 27. Vy í odborná kola zdravotnická a Střední zdravotnická kola. www.zdravotnickaskola5kvetna.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 28. Vy í odborná kola, střední kola, jazyková kola s právem státní jazykové zkou ky, základní a mateřská kola MILLS, s.r.o. http://vos.mills.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 29. SZ a VO z E. Pöttinga a J s právem SJZ Olomouc. http://www.epol.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 30. VO Z suverénního řádu Maltézských rytířů. http://www.skolajecna.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015.

58

31. Vy í odborná kola zdravotnická Bílá vločka s.r.o. www.bilavlocka.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 32. SZ a VO Z České Budějovice. http://www.szscb.wz.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 33. SZ a VO Z Havlíčkův Brod. www.zdravskolhb.cz. Published 2015. Accessed September 20, 2015. 34. Střední zdravotnická kola a Vy í odborná kola zdravotnická. http://www.szs.pb.cz/. Published 2015. Accessed September 20, 2015.

59

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 – (odiny angličtiny ve studijních plánech škol vyučujících zdravotnické obory Tabulka 2 – Vývoj počtu cizinců v ČR v letech

- 2014

Tabulka 3 – Cizinci v Jihomoravském kraji podle okresu Tabulka 4 – Nejčastější státní občanství cizinců Tabulka 4 – Pohlaví zaměstnanců ZZS JMK Tabulka 5 – Pracovní zařazení zaměstnanců ZZS JMK Tabulka 6 – Rozložení respondentů podle výjezdových základen Tabulka 7 – Věk zaměstnanců ZZS JMK Tabulka 8 – Délka profesní praxe zaměstnanců ZZS JMK Tabulka 9 – Nejvyšší ukončené vzdělání Tabulka 10 – Rok ukončení studia Tabulka 11 - Subjektivní posouzení schopnosti rozumět angličtině Tabulka 12 – Subjektivní posouzení schopnosti mluvit v angličtině Tabulka 13 – Rozdělení zaměstnanců ZZS JMK podle Evropského referenčního rámce pro jazyky Tabulka 14 - Studium angličtiny v rámci školy Tabulka 15 – Shrnutí odpovědí respondentů na otázku, zda považují svoji průpravu v angličtině pro výkon svého povolání za dostatečnou. Tabulka 16 - Komunikace s anglicky mluvícím pacientem Tabulka 17 – Subjektivní charakteristika mluveného projevu respondentů Tabulka 18 – Máte v rámci zaměstnání možnost se dovzdělávát v angličtině? Tabulka 19 – )niciativa zaměstnanců ZZS JMK dovzdělávat se v angličtině Tabulka 20 – Vhodná pomůcka ke komunikaci s pacientem v angličtině Tabulka 21 – Informovanost záchranářů o možnosti kurzu angličtiny Tabulka 22 – Četnost případů využití angličtiny zaměstnanců ZZS JMK za měsíc Tabulka 23 – Frekvence případů ZZS JMK s anglicky hovořícími pacienty za měsíc Tabulka 24 – )niciativa záchranářů dovzdělávat se v angličtině Tabulka 25 – Subjektivní posouzení dostatečnosti úrovně angličtiny respondentů v případech s nespolupracujícími anglicky mluvícími pacienty Tabulka 26 – Forma dovzdělávání se angličtiny u respondentů mimo zaměstnání

60

SEZNůM GRůF Graf 1 – Pohlaví zaměstnanců ZZS JMK Graf 2 – Pracovní zařazení zaměstnanců ZZS JMK Graf 3 - Rozložení respondentů podle výjezdových základen Graf 4 – Věk zaměstnanců ZZS JMK Graf 5 – Délka profesní praxe zaměstnanců ZZS JMK Graf 6 - Nejvyšší ukončené vzdělání Graf 7 – Rok ukončení studia Graf 8 - Subjektivní posouzení schopnosti rozumět angličtině Graf 9 - Subjektivní posouzení schopnosti mluvit v angličtině Graf 10 - Rozdělení zaměstnanců ZZS JMK podle Evropského referenčního rámce pro jazyky Graf 11 - Komunikace s anglicky mluvícím pacientem Graf 12 - Subjektivní charakteristika mluveného projevu respondentů Graf 13 - Máte v rámci zaměstnání možnost se dovzdělávát v angličtině? Graf 14 – )nformovanost záchranářů o možnosti kurzu angličtiny Graf 15 – Četnost případů využití angličtiny zaměstnanců ZZS JMK za měsíc Graf 16 – Frekvence případů ZZS JMK s anglicky hovořícími pacienty za měsíc Graf 17 - Subjektivní posouzení dostatečnosti úrovně angličtiny respondentů v případech s nespolupracujícími anglicky mluvícími pacienty. Graf 18 – Forma dovzdělávání se angličtiny u respondentů mimo zaměstnání

61

SEZNAM ZKRATEK č.

číslo

K

prezenční forma

atd.

a tak dále

resp.

Respektive

DiS.

Diplomovaný specialista

Bc. Mgr.

Bakalář

MUDr.

Doktor medicíny

ZZS ZZS JMK

Zdravotnická záchranná služba

VZ

Výjezdová základna

P

kombinovaná forma

Magistr

Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje

62

SEZNůM P ÍLOH Příloha

– Žádost o sběr dat adresovaná na ZZS JMK

Příloha

– Úplné znění zákonů

Příloha

– Dotazník

Příloha

– Rozdělení úrovní angličtiny podle Společného Evropského

referenčního rámce Příloha

– Brožura pro pracovníky ZZS

Příloha

– Slovníček k příloze

63

Příloha

– Žádost o sběr dat adresovaná na ZZS JMK

64

Příloha

– Úplné znění zákonů

1. Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře Podle zákona

zní:

/

Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, § 18, který

Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře se získává absolvováním a akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu zdravotnických záchranářů, b nejméně tříletého studia v oboru diplomovaný zdravotnický záchranář na vyšších zdravotnických školách, nebo c střední zdravotnické školy v oboru zdravotnický záchranář, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce

/

.

Zdravotnický záchranář, který získal odbornou způsobilost podle odstavce 1 písm. c), může vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po letech výkonu povolání zdravotnického záchranáře. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře má také zdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecná sestra podle § a specializovanou způsobilost v oboru sestra pro intenzivní péči a byl členem výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby nejméně v rozsahu alespoň poloviny týdenní pracovní doby po dobu 5 let v posledních 6 letech. Za výkon povolání zdravotnického záchranáře se považuje činnost v rámci specifické ošetřovatelské péče na úseku neodkladné, anesteziologicko-resuscitační péče a akutního příjmu. Dále se zdravotnický záchranář podílí na neodkladné léčebné a diagnostické péči. 1

65

2. Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry Podle zákona

/

Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, § 5, který zní:

(1) Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry se získává absolvováním

a nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester, b nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách, c vysokoškolského studia ve studijních programech a studijních oborech psychologie péče o nemocné, pedagogika - ošetřovatelství, pedagogika - péče o nemocné, péče o nemocné nebo učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději v akademickém roce

/

,

d tříletého studia v oboru diplomovaná dětská sestra nebo diplomovaná sestra pro psychiatrii na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce

/

,

e studijního oboru všeobecná sestra na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce

/

,

f studijního oboru zdravotní sestra, dětská sestra, sestra pro psychiatrii, sestra pro intenzivní péči, ženská sestra nebo porodní asistentka na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce

/

, nebo

g tříletého studia v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004. Všeobecná sestra, která získala odbornou způsobilost podle odstavce písm. e až g , může vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po letech výkonu povolání všeobecné sestry. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Povinnost podle věty prvé se nevztahuje na všeobecné sestry, které po získané odborné způsobilosti absolvovaly vysokoškolské studium ošetřovatelského zaměření nebo které získaly specializovanou způsobilost podle §

odst. .

Za výkon povolání všeobecné sestry se považuje poskytování ošetřovatelské péče. Dále se všeobecná sestra ve spolupráci s lékařem nebo zubním lékařem podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, neodkladné nebo dispenzární péči.

66

Pokud způsobilost k výkonu všeobecné sestry získal muž, je oprávněn používat označení odbornosti všeobecný ošetřovatel.2

3. Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka Podle zákona

/

Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, § 3, který zní:

Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka má ten, kdo

a) má odbornou způsobilost podle tohoto zákona, nebo jemuž byla uznána odborná kvalifikace k výkonu zdravotnického povolání v souladu s ustanoveními hlavy VII nebo VIII tohoto zákona b je zdravotně způsobilý, c) je bezúhonný. (2) Zdravotnický pracovník a jiný odborný pracovník je povinen doložit zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékařským posudkem3b) vydaným na základě lékařské prohlídky. Lékařský posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, a není-li, jiný praktický lékař. Seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání, obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku stanoví prováděcí právní předpis. Zdravotní způsobilost se zjišťuje a před zahájením výkonu povolání a po přerušení výkonu povolání na dobu delší než roky, b v případě důvodného podezření, že došlo ke změně zdravotního stavu zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, . na vyžádání správního úřadu, který vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, jde-li o pracovníka, který poskytuje zdravotní služby, nebo o odborného zástupce, je-li ustanoven4), nebo . na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, který podle lékařského posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb pozbyl zdravotní způsobilost k práci. Fyzické osoby, kterým byla uznána zdravotní způsobilost podle hlavy V)), dokládají zdravotní způsobilost rozhodnutím ministerstva § 67

před prvním zahájením výkonu

povolání. (ostující osoby dokládají zdravotní způsobilost dokladem požadovaným v členském státě původu §

.

Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, nebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen5). (4) Doklad o bezúhonnosti a se vyžaduje vždy před zahájením výkonu zdravotnického povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo též v jiných odůvodněných případech; v průběhu výkonu zdravotnického povolání v odůvodněných případech též na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, nebo na vyžádání správního úřadu, který zdravotnickému pracovníku nebo jinému odbornému pracovníku, který poskytuje zdravotní služby, vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, b si vyžádá ministerstvo pro účely správního řízení vedeného podle tohoto zákona. (5) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence z Rejstříku trestů24) nebo obdobné evidence trestů členského státu původu nebo odpovídajícím dokladem vydaným příslušným orgánem členského státu původu; tento výpis nebo doklad nesmí být starší než měsíce. (6) Fyzické osoby, kterým byla uznána bezúhonnost podle hlavy VII, dokládají bezúhonnost rozhodnutím ministerstva před prvním zahájením výkonu povolání. (ostující osoby dokládají bezúhonnost dokladem požadovaným v členském státě původu. Zákon č. b §

/

Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

zákona č.

Zákon č.

/

/

Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění

pozdějších předpisů. 5) Trestní zákon. Zákon č. Zákon č.

/

Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. /

Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 4

68

4. Odborná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání lékaře Podle zákona

/

Sb. o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti

a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, § 4, který zní:

Odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře se získává absolvováním nejméně šestiletého prezenčního studia, které obsahuje teoretickou a praktickou výuku v akreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programu všeobecné lékařství. Za výkon povolání lékaře s odbornou způsobilostí se považuje preventivní, diagnostická, léčebná, rehabilitační a dispenzární péče prováděná lékařem s odbornou způsobilostí pod odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru. Bez odborného dohledu může lékař s odbornou způsobilostí na základě certifikátu o absolvování základního kmene příslušného specializačního oboru, který vydalo ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, vykonávat činnosti stanovené prováděcím právním předpisem. Pro účely § odst. se za výkon povolání lékaře považuje také metodická, koncepční, výzkumná a vzdělávací činnost v oblasti zdravotnictví. Výkon činností podle odstavce věty druhé není považován za samostatný výkon povolání lékaře podle § odst. . §

odst. zákona č.

/

Sb.3

69

Příloha

– Dotazník

1. Jsem: ฀Muž ฀Žena

2. Jaká je vaše pracovní pozice? ฀ Zdravotnický záchranář ฀ Inspektor provozu ZZS JMK ฀ Řidič ZZS JMK ฀Lékař ZZS JMK ฀Dispečer ZZS JMK

3. Kde pracujete? ฀VZ Brno - Bohunice ฀ VZ Brno - střed (nám. 28. října 23, Brno) ฀ VZ Brno - Černovice ฀ VZ )vančice ฀ VZ Tišnov ฀ VZ Pohořelice ฀ VZ Blansko ฀ VZ Boskovice ฀ VZ Velké Opatovice ฀ VZ Vyškov ฀ VZ Bučovice ฀ VZ Slavkov U Brna

฀ VZ Hodonín ฀ VZ Kyjov ฀ VZ Veselí nad Moravou ฀ VZ Velká nad Veličkou ฀ VZ Břeclav ฀ VZ (ustopeče ฀ VZ Mikulov ฀ VZ Znojmo ฀ VZ (rušovany nad Jevišovkou ฀ VZ Šumná ฀ Jiné doplňte _____________________

4. Věk Doplňte _________ 5. Jaká je délka vaší profesní praxe? Doplňte _________ let 6. Jaké je vaše nejvyšší ukončené vzdělání? ฀Střední škola s maturitou ฀Vyšší odborná škola, titul Dis. ฀Vysoká škola, titul Bc. ฀Vysoká škola, titul Mgr. ฀Jiné doplňte _____________________________ 7. Rok absolutoria? Doplňte __________

8. Popište prosím krátce, jak byste subjektivně hodnotil svoji schopnost rozumět angličtině. _______________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________

70

9. Popište prosím krátce, jak byste subjektivně hodnotil svoji dovednost mluvení v angličtině. _______________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________ 10. Kategorizujte svoji angličtinu prosím podle Evropského referenčního rámce pro jazyky (viz poslední strana dotazníku – Příloha )

฀Nemluvím anglicky vůbec. ฀A1 ฀A2 ฀B1 ฀B2 ฀C1 ฀C2

11. Studoval jste angličtinu v rámci střední školy, vyšší odborné školy/vysoké školy? Kolik let celkem? ฀Ano, ________ let ฀Ne 12. Myslíte si, že byla vaše průprava v angličtině pro výkon vašeho povolání dostatečná? ฀ Ano – Proč? Prosím, upřesněte. _______________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________ ฀ Ne – Proč? Prosím, upřesněte. _______________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________ 13. Při komunikaci s anglicky hovořícím pacientem. ฀ Rozumím bez problémů. ฀ Všem slovům nerozumím, ale pochopím, co se pacient snaží říct. ฀ Je pro mě velmi problematické porozumět anglicky hovořícímu pacientovi. ฀ Nerozumím vůbec.

14. Při produkci =můj vlastní mluvený projev s anglicky hovořícím pacientem. ฀ Jsem bez problémů schopen v angličtině vše pacientovi vysvětlit a domluvit se s ním. ฀ Jsem schopen vysvětlit pacientovi, co je třeba, aby udělal. ฀ Vysvětlit anglicky mluvícímu pacientovi co je třeba, aby udělal, bývá problematické. ฀ Nejsem schopen pacientovi anglicky vysvětlit, co má dělat. 15. Máte se možnost v rámci zaměstnání dovzdělávat v angličtině? ฀ Ano ฀ Ne

16. Pokud máte možnost se dovzdělávat v angličtině, uvažujete o tom? ฀ Ano, protože _______________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________ ฀ Ne, protože _______________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________ 71

17. Za předpokladu že by se jednalo o lucidního anglicky hovořícího pacienta, myslíte, že byste v některých takovýchto případech v terénu ocenil pomůcku, která by vám poradila jak pacientovi vysvětlit, co má dělat? ukázat kartičku pojišťovny, předpažit, zkusit pohnout palcem u nohy Jaký druh takovéto pomůcky by podle vás byl nejvhodnější? Rozveďte prosím proč. ฀ Ne, bylo by to zcela zbytečné, protože _______________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________ ฀ Příručka _______________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________ ฀ „Tahák do kapsy _______________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________ ฀ Tlumočník _______________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________ ฀ Jiné: _______________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________ 18. Máte v rámci své profese nějaké doškolovací kurzy z angličtiny? ฀ Ano ฀ Ano, ale ne’častním se jich protože __________________________________________________ ฀ Ne ฀Jiné: _______________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________ 19. Jak často využíváte při své profesi angličtinu? ฀ 0 – x za měsíc. ฀ 1x – x za měsíc. ฀ 5x – x za měsíc. ฀ Více jak x za měsíc.

20. Jak často míváte případy s anglicky mluvícím pacientem? ฀ 0 – x za měsíc. ฀ 1x – x za měsíc. ฀ 5x – x za měsíc. ฀ Více jak x za měsíc.

72

21. O jaké konkrétní případy se jedná? _______________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________ 22. Jaké konkrétní komunikační problémy se vyskytují ze strany angličtiny? (nemám dostatečnou slovní zásobu, mám problém vytvořit základní fráze,… _______________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________ 23. Jaké procento anglicky hovořících pacientů odmítá ošetření, popřípadě nespolupracuje? Proč? _______________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________ 24. Domníváte se, že úroveň Vašich znalostí v angličtině je adekvátní? Pokud není, měl byste zájem svou angličtinu zlepšovat? ฀ Ano, protože _______________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________ ฀ Ne, protože _______________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________ 25. Myslíte si, že je vaše angličtina adekvátní i v případech nespolupracujícího anglicky hovořícího pacienta? ฀ Ano ฀ Ne 26. Jakým způsobem se kromě zaměstnání dovzděláváte v angličtině? ฀Navštěvuji kurzy v jazykové škole. ฀ Samostudium ฀ Ne. ฀Nedovzdělávám se. Pokud volíte tuto možnost, prosím, uveďte důvod proč ne. ______________________________________________________________________________________________________________ ______________________________________________________

73

Příloha

– Rozdělení úrovní angličtiny podle Společného Evropského

referenčního rámce

Stupeň A : Rozumí známým každodenním výrazům a zcela základním frázím, jejichž cílem je vyhovět konkrétním potřebám, a umí tyto výrazy a fráze používat. Umí představit sebe a ostatní a klást jednoduché otázky týkající se informací osobního rázu, např. o místě, kde žije, o lidech, které zná, a věcech, které vlastní, a na podobné otázky umí odpovídat. Dokáže se jednoduchým způsobem domluvit, mluví-li partner pomalu a jasně a je ochoten mu/jí pomoci. Stupeň A : Rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho/jí bezprostředně týkají např. základní informace o něm/ní a jeho/její rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání . Dokáže komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běžných ’loh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se jeho/jejích nejnaléhavějších potřeb.

Stupeň B : Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné vstupní informace týkající se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd. Umí si poradit s většinou situací, jež mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví. Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná nebo která ho/ji osobně zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny, naděje a cíle a umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory a plány. Stupeň B : Dokáže porozumět hlavním myšlenkám složitých textů týkajících se jak konkrétních, tak abstraktních témat včetně odborně zaměřených diskusí ve svém oboru. Dokáže se ’častnit rozhovoru natolik plynule a spontánně, že může vést běžný rozhovor s rodilými mluvčími, aniž by to představovalo zvýšené ’silí pro kteréhokoliv ’častníka interakce. Umí napsat srozumitelné podrobné texty na širokou škálu témat a vysvětlit své názorové stanovisko týkající se aktuálního problému s uvedením výhod a nevýhod různých možností. Stupeň C : Rozumí širokému rejstříku náročných a dlouhých textů a rozpozná implicitní významy textů. Umí se plynule a pohotově vyjadřovat bez zjevného hledání výrazů. Umí jazyka užívat pružně a efektivně pro společenské, akademické a profesní ’čely. Umí vytvořit srozumitelné, dobře uspořádané, podrobné texty na složitá témata, čímž prokazuje ovládnutí kompozičních ’tvarů, spojovacích výrazů a prostředků koheze.

Stupeň C : Snadno rozumí téměř všemu, co si vyslechne nebo přečte. Dokáže shrnout informace z různých mluvených a psaných zdrojů a přitom dokáže přednést polemiku a vysvětlení v logicky uspořádané podobě. Dokáže se spontánně, velmi plynule a přesně vyjadřovat a rozlišovat jemné významové odstíny dokonce i ve složitějších situacích.

74

Příloha

– Brožura pro pracovníky ZZS

Tento material vzniknul jako výstupni material Z bakalářské práce: Vybrané aspekty komunikace v anglickém jazyce u zdravotnických záchranářů v Jihomoravském kraji. Petr (ovězák r. 2016.

75

76

77

Příloha

- Slovníček k příloze

Hlava Nehýbejte hlavou Dosal jste ránu do hlavy? Točí se vám hlava? Spadnul jste? Byl jste v bezvědomí? Oko Oči Vidíte mě? Fixujte oči na můj prst Nos Držte si to pod nosem Vysmrkejte se Ucho Byl přítomen nějaký výtok z ucha? Slyšíte mě? Ústa Otevřte / zavřete Vypláznout jazyk Polkněte / Vyplivněte Krk (Hrdlo) Spolkl jste něco? Můžete dýchat?

Head Don t move your head Did you get blow to the head? Do you feel dizzy? Did you fall? Have you been unconscious? Eye Eyes Can you see me? Watch my finger Nose Hold it under your nose Blow your nose Ear Was there any discharge from the ear? Can you hear me? Mouth Open / Close Stick out your tongue Swallow it / Spit it out Throat Did you swallow something? Can you breathe?

Hrudník Máte bolesti na hrudi? Prodělal jste někdy infarkt? Máte potíže s dýcháním? Dýchá se vám lépe v sedě? Natočíme vám EKG Nehýbejte se Poslechnu si vás Dýchejte zhluboka Břicho Vyšetřím si vás Ukažte mi, kde vás to bolí Bolí to už dlouho? Je to ostrá bolest?/ Je to tupá bolest? Stalo se vám to už někdy předtím? Jste těhotná? Je možné že jste těhotná?

Chest Do you have chest pain? Have you ever suffered a heart attack? Do you have trouble breathing? Can you breathe better sitting? We will make ECG Don t move I will listen you now Breathe deeply Stomach I will examine you Show me where does it hurt Does it hurt long? Is the pain sharp?/ Is the pain dull? Did this happen to you before? Are you pregnant? Could you be pregnant?

78

Paže Levá ruka Pravá ruka Obě ruce Změříme saturaci Změříme vám tlak Předpažte prosím Stiskněte mi ruce, co nejvíc to jde Zavřete oči a dotkněte se nosu Ukažte mi to Nesundávejte si to Noha Je to zlomené Můžete chodit? Můžete hýbat nohama? Zkuste pohnout prsty na nohou Koleno Kotník Míváte otoky na nohou?

Arm Left hand Right hand Both hands I will measure your saturation I will measure you blood pressure Raise your arms forward please Squeeze my hands as hard as you can Close your eyes and touch your nose Show me Don t remove it Leg Itis broken Can you walk? Can you move your legs? Try to move your toes Knee Ankle Do you have swelling on your feet?

Hlava Ukažte, kde to bolí Tady? Záda (orní část zad Dolní část zad Bolí vás v oblasti beder? Bolí vás to tady? Máte potíže při močení? Byla v moči přítomna krev? Zadek Byl jste dnes na stolici? Máte průjem? Máte zácpu? Byla přítomna krev ve stolici? Byla krev červená nebo černá?

Head Show me where does it hurt Here? Back Upper part of the back Lower part of the back Does it hurt in a lumbar region? Does it hurt here? Do you have an urination problems? Was there a blood in your urine? Buttocks Have you been defecating today? Do you have a diarrhea? Do you have a constipation? Was there a blood in your faeces? Was the blood red or black?

79

Potřebuji váš občanský průkaz Potřebuji kartičku vaší zdravotní pojišťovny Jste diabetik? Jste epileptik? Stalo se vám to poprve? Měl jste už někdy podobné potíže? Kdy potíže začaly? Bolí vás to ještě někde jinde? Bolí tohle? Budete zvracet? Kdy jste naposled pil? Měl jste nějaké drogy? Měl jste nějaký alkohol? Dýchejte Dýchejte pomaleji Máte inhalátor? Zkuste zakašlat Zkuste to vykašlat Ukažte Nehýbejte se Nesahejte na to Přestaňte Sedněte si sem Můžete se hýbat? Můžete chodit?

I need you Id card I need you insurance card Are you diabetic? Are you epileptic? Did this happen to you for the first time? Have you ever had similar problems? When did the problems started? Does it hurt somewhere else? Does this hurt? Will you vomit? When did you drink last time? Did you have any drugs? Did you have any alcohol? Breathe Breathe slower Do you have an inhaler? Try to caugh Try to caugh it out Show me Don t move Don t touch it Stop it Sit here Can you move? Can you walk?

Vezmeme si vás do sanitky Pojedeme do nemocnice Pojďte na nosítka Buďte zticha

We will take you to ambulance We will go to hospital Let s go on the stretcher Be quiet

Máte nějakou zdravotnickou dokumentaci? Berete nějaké léky? Máte alergii na nějaké léky? Na jaké?

Do you have any medical documentation? Are you on any medications? Are you alergic on any medications? Which ones?

Můžete to prosím zopakovat?

Can you repeat it please? Yes No

Ano Ne

80

Vybrané aspekty komunikace v anglickém jazyce u zdravotnických záchranářů v Jihomoravském kraji

Recommend Documents