VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
Obsah OBSAH.................................................................................................................................................................... 3 AUTORSKÝ KOLEKTIV..................................................................................................................................... 5 ÚVOD ...................................................................................................................................................................... 7 1. VYMEZENÍ RÁMCOVÉHO VZD LÁVACÍHO PROGRAMU PRO GYMNAZIÁLNÍ VZD LÁVÁNÍ .................................. 9 1.1 Systém kurikulárních dokument ............................................................................................................. 9 1.2 Specifické principy Rámcového vzd lávacího programu pro gymnaziální vzd lávání.......................... 10 ÁST B ................................................................................................................................................................ 11 1. ORGANIZA NÍ USPO ÁDÁNÍ VZD LÁVÁNÍ V GYMNÁZIU ................................................................................. 11 2. PODMÍNKY P IJETÍ KE VZD LÁVÁNÍ V GYMNÁZIU .......................................................................................... 11 3. ZP SOB A PODMÍNKY UKON OVÁNÍ VZD LÁVÁNÍ V GYMNÁZIU A ZÍSKÁNÍ DOKLADU O DOSAŽENÉM STUPNI VZD LÁNÍ........................................................................................................................................................ 11 ÁST C ................................................................................................................................................................. 12 1. POJETÍ A CÍLE GYMNAZIÁLNÍHO VZD LÁVÁNÍ ................................................................................................ 12 2. KLÍ OVÉ KOMPETENCE................................................................................................................................... 13 3. VZD LÁVACÍ OBLASTI .................................................................................................................................... 16 3.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE.............................................................................................. 17 3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE..................................................................................................... 24 3.3 LOV K A P ÍRODA.......................................................................................................................... 27 3.4 LOV K A SPOLE NOST .................................................................................................................. 41 3.5 LOV K A SV T PRÁCE.................................................................................................................... 49 3.6 LOV K A ZDRAVÍ ............................................................................................................................ 52 3.7 UM NÍ A KULTURA ........................................................................................................................... 58 INTEGRUJÍCÍ TÉMA OBOR (hudební, výtvarný) .......................................................................................... 63
3.8 INFORMA NÍ A KOMUNIKA NÍ TECHNOLOGIE ........................................................................ 64 4. PR EZOVÁ TÉMATA ...................................................................................................................................... 66 4.1 VÝCHOVA K SOCIÁLNÍM DOVEDNOSTEM .................................................................................. 66 4.2 VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH....................... 69 4.3 MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA .......................................................................................................... 72 4.4 ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA..................................................................................................... 75 4.5 MEDIÁLNÍ VÝCHOVA........................................................................................................................ 76 5. RÁMCOVÝ U EBNÍ PLÁN ................................................................................................................................. 81 ÁST D ................................................................................................................................................................. 85 1. VZD LÁVÁNÍ ŽÁK SE SPECIÁLNÍMI VZD LÁVACÍMI POT EBAMI ................................................................... 85 1.1 Žáci z odlišného kulturního a sociáln znevýhod ujícího prost edí ....................................................... 86 2. VZD LÁVÁNÍ MIMO ÁDN NADANÝCH ŽÁK ................................................................................................. 86 2.1 Projevy mimo ádn nadaných žák ........................................................................................................ 87 2.2 Pé e školy o rozvoj nadání žák ............................................................................................................. 87 2.3 P ístup u itele ke vzd lávání mimo ádn nadaných žák ....................................................................... 88 3. MATERIÁLNÍ, PERSONÁLNÍ, PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ, PSYCHOSOCIÁLNÍ, HYGIENICKÉ A ORGANIZA NÍ PODMÍNKY PRO REALIZACI GYMNAZIÁLNÍHO VZD LÁVÁNÍ............................................................................. 89 3.1 Materiální podmínky............................................................................................................................... 89 3.2 Personální a pedagogicko-psychologické podmínky .............................................................................. 90 3.3 Podmínky bezpe nosti a hygieny duševní a fyzické práce Psychosociální podmínky .......................... 90 3.4 Organiza ní a ídící podmínky................................................................................................................ 91 4. ZÁSADY PRO P ÍPRAVU ŠKOLNÍHO VZD LÁVACÍHO PROGRAMU ..................................................................... 92 SLOVNÍ EK POJM ...................................................................................................................................... 94
3
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
Autorský kolektiv Koncepce: PhDr. Jaroslav Je ábek, CSc., PhDr. Stanislava Kr ková, Mgr. Lucie Hu ínová, PhDr. Adriena Smejkalová, CSc. Auto i: Mgr. Olga Doležalová, RNDr. Josef Herink, PhDr. Ta ána Holasová, CSc., PhDr. Viola Horská, RNDr. Jan Houska, CSc., Mgr. Martina Hovorková, Mgr. Lucie Hu ínová, PhDr. Dagmar Hudecová, Mgr. Alexandros Charalambidis, PhDr. Jaroslav Je ábek, CSc., PhDr. Zden k Jonák, Mgr. Svatava Janoušková, PhDr. Stanislav Kodet, CSc., PhDr. Stanislava Kr ková, RNDr. Alena K lová, RNDr. Jan Maršák, CSc., PhDr. Ji ina Masa íková, RNDr. Josef Novák, CSc., PaedDr. Markéta Pastorová, PaedDr. Hana Pernicová, Mgr. Marie Rokosová, PhDr. Adriena Smejkalová, CSc., PhDr. Jitka T mová, PaedDr. Jan Tupý Prof. PhDr. Zden k Beneš, CSc., Doc. RNDr. V ra ížková, CSc., Doc. PhDr. Václav Drábek, CSc., Mgr. Jakub Hu ín, Doc. PhDr. Jan Jirák, Doc. PhDr. Josef Valenta, CSc., PhDr. Jaroslav Van át, Doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc. Spolupracovníci: Doc. RNDr. Hana trnáctová, CSc., RNDr. Ji í Dittrich, RNDr. Zdena Hamhalterová, PhDr. Bohuslav Hoffmann, CSc., PhDr. Jana Hoffmannová, DrSc., RNDr. Leonora Kitzbergerová, RNDr. Dobroslav Mat jka, CSc., RNDr. Irena P ádná, Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc., PhDr. Marie Wiedenová Konzultanti: Mgr. V ra Berkovská, Doc. PhDr. Petr A. Bílek, CSc., Mgr. Kate ina Borodinová, Mgr. Olga Blažková, Mgr. František Brož, RNDr. Jarmila Burešová, Doc. RNDr. Jaroslav erný, CSc., Mgr. Blanka inátlová, Mgr. Marcela Danajovi ová, Ing. Libuše Drábková, Mgr. Eva Dvo áková, PaedDr. Jaroslava Dudková, Mgr. Dana Forýtková, RNDr. Marta Goldová, RNDr. Hana Gorodecká, RNDr. František Hasch, PhDr. Vít zslava Hlavá ová, Doc. RNDr. Ji í Kadle ek, Mgr. Kate ina Karasová, Mgr. Jaromír Kašpar, Mgr. Kv ta Klierová, Mgr. Dagmar Kocichová, RNDr. Helena Kommová, Mgr. Radek Kope ný, Mgr. Zuzana Kostincová, Prof. PhDr. Marie Kr mová, CSc., Mgr. Lenka Kubátová, Mgr. Jindra Kuglerová, PhDr. Zde ka Kutinová, Mgr. Martin Liebzeit, Mgr. Iveta Macánová, Mgr. Ludmila Malysiaková, Jana Matušková, Mgr. Ivana M dílková, Mgr. Petr N mec, PaedDr. Hana Nozarová, Mgr. Miloslav Pelc, Mgr. Blanka Pešoutová, Ing. Eva Píšová, RNDr. Marie Pokorná, Mgr. Jan Sedlá ek, PaedDr. Zuzana Sehnalová, Mgr. Ji í Stejskal, Doc. PhDr. Karel Šebesta, CSc., Mgr. Ivan Šembera, PhDr. Jas a Šlédrová, CSc., PaedDr. Renata Teršová, RNDr. V ra Va ková, PhDr. Eva Vondráková
5
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
Úvod Kurikulární reforma, jejíž principy byly zformulovány v Národním programu rozvoje vzd lávání, tzv. Bílé knize, zavádí do vzd lávání nový model dvoustup ového kurikula, založený na participaci škol p i tvorb kurikulárních dokument , ímž významn posiluje jejich autonomii a odpov dnost za kvalitu vzd lávání. Na státní úrovni vznikají rámcové vzd lávací programy (RVP), které stanovují závazný rámec vzd lávání a standardní vzd lávací obsah pro p edškolní, základní i st ední vzd lávání. Druhou úrove tvo í školní vzd lávací programy (ŠVP), které p ipravují samy školy, a tím mohou významn ovlivnit vzd lávání nejen ve fázi realiza ní (pedagogickými metodami a formami), ale již ve fázi projektové. P i tvorb vlastních ŠVP mohou školy zohlednit specifika žák , zám ry a podmínky školy i regionu. MŠMT spole n se zpracovateli RVP se rozhodlo ov it postupy pot ebné pro zavád ní dvoustup ové tvorby kurikula, zejména metodiku tvorby ŠVP, na vybraném vzorku pilotních škol. V souvislosti s novým konceptem gymnaziálního vzd lávání byla proto vytvo ena pilotní verze1 Rámcového vzd lávacího programu pro gymnaziální vzd lávání (RVP GV), podle níž bude 16 vybraných pilotních škol z celé eské republiky ov ovat od zá í roku 2004 do b ezna roku 2006 tvorbu školních vzd lávacích program . Pilotní verze RVP GV vznikla na základ výsledk ve ejného p ipomínkového ízení k první pracovní verzi RVP GV, které prob hlo v období od zá í do prosince 2003. Výsledky p ipomínkového ízení byly zve ejn ny na internetových stránkách Výzkumného ústavu pedagogického a informovala o nich média. První pracovní verze RVP GV vyzn la v p ipomínkovém ízení pom rn pozitivn , odborná ve ejnost dokument hodnotila jako vykro ení správným sm rem a užite ný krok k reform gymnaziálního vzd lávání. Po vyhodnocení p ipomínkového ízení byl text RVP GV v návaznosti na n které zásadní p ipomínky upraven a p ipraven pro pot eby pilotního ov ování tvorby školních vzd lávacích program . Cílem pilotního ov ování tvorby ŠVP na pilotních školách je vytvo it první školní vzd lávací programy pro ty letá i víceletá gymnázia a na základ zkušeností pilotních škol vypracovat metodickou p íru ku v podob manuálu, který bude ostatním školám sloužit p i tvorb ŠVP. Zkušenosti získané p i tvorb pilotních ŠVP se zp tn promítnou také do úprav RVP GV, na jehož kone ném dopracování se budou významn podílet i pilotní gymnázia. Upravený dokument (RVP GV) bude následn podroben ve ejné diskusi a p edložen MŠMT R ke schválení. Ov ování tvorby ŠVP se v nejbližším období sice bude týkat pouze šestnácti škol, to, jakým sm rem se gymnaziální vzd lávání bude dále ubírat, je však bezesporu záležitostí celé široké gymnaziální obce. Pilotní verze RVP GV, s níž se nyní m žete v každé škole podrobn seznámit, je stále ješt pracovní verzí dokumentu, který bude v brzké dob významn ovliv ovat vzd lávání v každém, tedy i ve Vašem gymnáziu. O tom, jaká bude definitivní podoba RVP GV, m že spolurozhodovat i Váš názor.
1
Pilotní verze ne eší otázku sportovních gymnázií a ve erní, dálkové, distan ní a kombinované formy vzd lávání. Tato problematika bude ešena v pr b hu pilotního ov ování tvorby ŠVP a bude zapracována do 2. pracovní verze, která pak bude p edložena k ve ejné diskusi. 7
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
ást A 1. Vymezení Rámcového vzd lávacího programu pro gymnaziální vzd lávání 1.1 Systém kurikulárních dokument V souladu s novými principy kurikulární politiky, zformulovanými v Národním programu rozvoje vzd lávání v R (tzv. Bílé knize) a zakotvenými v Zákon o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání, se do vzd lávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokument pro vzd lávání žák od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou vytvá eny na dvou úrovních – státní a školní. Státní úrove v systému kurikulárních dokument p edstavují Národní program vzd lávání (NPV) a rámcové vzd lávací programy (RVP). Zatímco NPV formuluje požadavky na vzd lávání, které jsou platné v po áte ním vzd lávání jako celku, RVP vymezují závazné rámce vzd lávání pro jeho jednotlivé etapy (pro p edškolní, základní a st ední vzd lávání). Školní úrove p edstavují školní vzd lávací programy (ŠVP), podle nichž se uskute uje vzd lávání na jednotlivých školách. Školní vzd lávací program si vytvá í každá škola2 podle zásad stanovených v p íslušném RVP. Rámcové i školní vzd lávací programy jsou ve ejné dokumenty p ístupné pro pedagogickou i nepedagogickou ve ejnost.
Graf 1 – Systém kurikulárních dokument Legenda: RVP PV – Rámcový vzd lávací program pro p edškolní vzd lávání; RVP ZV – Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání; RVP GV – Rámcový vzd lávací program pro gymnaziální vzd lávání; RVP SOV – Rámcový vzd lávací program (programy) pro st ední odborné vzd lávání. * Ostatní RVP – rámcové vzd lávací programy, které krom výše uvedených vymezuje školský zákon – Rámcový vzd lávací program pro základní um lecké vzd lávání, Rámcový vzd lávací program pro jazykové vzd lávání, p ípadn další.
Rámcové vzd lávací programy vycházejí z obecných princip , kterými jsou: 2
Pro tvorbu ŠVP mohou školy využít tzv. Manuál pro tvorbu školních vzd lávacích program , který seznamuje s postupem tvorby ŠVP a uvádí konkrétní zp soby zpracování jednotlivých ástí ŠVP s p íklady.
9
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
nová strategie vzd lávání, která zd raz uje klí ové kompetence, jejich provázanost se vzd lávacím obsahem a uplatn ní získaných v domostí a dovedností v praktickém život celoživotní u ení základní vzd lávací úrove stanovená pro všechny absolventy jednotlivých etap vzd lávání pedagogická autonomie škol a profesní odpov dnost u itel za výsledky vzd lávání
1.2 Specifické principy Rámcového vzd lávacího programu pro gymnaziální vzd lávání RVP GV: svým pojetím navazuje koncep n a obsahov na RVP ZV, podle kterého se realizuje povinné základní vzd lávání v nižším stupni víceletého gymnázia stanovuje základní vzd lávací úrove pro všechny absolventy gymnázií, kterou musí škola respektovat ve svém školním vzd lávacím programu specifikuje úrove klí ových kompetencí, jíž by m li absolventi gymnázia dosáhnout vymezuje závazné o ekávané výstupy na úrovni, kterou si mají všichni žáci v pr b hu vzd lávání na gymnáziu osvojit podporuje komplexní p ístup k realizaci vzd lávacího obsahu, v etn možnosti jeho vhodného propojování, a p edpokládá volbu r zných vzd lávacích postup , odlišných metod a forem výuky ve shod s individuálními pot ebami žák umož uje modifikaci vzd lávacího obsahu pro vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami RVP GV je otev ený dokument, který m že být inovován podle m nících se pot eb spole nosti, zkušeností u itel s realizací ŠVP i podle m nících se pot eb a zájm žák .
10
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
ást B 3 1. Organiza ní uspo ádání vzd lávání v gymnáziu St ední vzd lání s maturitní zkouškou získá žák úsp šným ukon ením vzd lávacího programu v délce 4 let denní formy vzd lávání, vzd lávacích program šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzd lávacího programu nástavbového studia v délce 2 let denní formy vzd lávání nebo vzd lávacího programu zkráceného studia pro získání st edního vzd lání s maturitní zkouškou. Vzd lávání v šestiletém a osmiletém gymnáziu se lení na nižší stupe a vyšší stupe : Nižší stupe je tvo en prvními dv ma ro níky šestiletého gymnázia nebo prvními ty mi ro níky osmiletého gymnázia. Vyšší stupe je tvo en posledními ty mi ro níky šestiletého a osmiletého gymnázia.
2. Podmínky p ijetí ke vzd lávání v gymnáziu Ke vzd lávání v gymnáziu se do ty letého vzd lávacího programu p ijímají uchaze i, kte í splnili povinnou školní docházku, nebo úsp šn ukon ili základní vzd lávání p ed spln ním povinné školní docházky a kte í p i p ijímacím ízení splnili podmínky pro p ijetí prokázáním vhodných schopností, v domostí, zájm a zdravotní zp sobilosti. Do prvního ro níku nižšího stupn osmiletého gymnázia se p ijímají uchaze i, kte í úsp šn ukon ili pátý ro ník základní školy a p i p ijímacím ízení splnili podmínky pro p ijetí; do šestiletého gymnázia se p ijímají uchaze i, kte í úsp šn ukon ili sedmý ro ník základní školy a p i p ijímacím ízení splnili podmínky pro p ijetí. Do prvního ro níku vyššího stupn gymnázia se p ijímají uchaze i, kte í úsp šn ukon ili nižší stupe osmiletého nebo šestiletého gymnázia a p i p ijímacím ízení splnili podmínky pro p ijetí, a uchaze i, kte í splnili povinnou školní docházku nebo získali základní vzd lání p ed spln ním povinné školní docházky a splnili podmínky pro p ijetí p i p ijímacím ízení. O p ijetí uchaze e ke vzd lávání v gymnáziu rozhoduje editel této školy. Zákon stanoví základní podmínky p ijímání žák do gymnázia a hlavní zásady pro organizaci p ijímacího ízení. V rámci p ijímacího ízení m že editel rozhodnout o konání p ijímací zkoušky, která musí vycházet z požadavk kladených na žáka v RVP ZV, zejména musí respektovat požadovanou úrove v domostí a dovedností žáka vyjád enou o ekávanými výstupy v RVP ZV.
3. Zp sob a podmínky ukon ování vzd lávání v gymnáziu a získání dokladu o dosaženém stupni vzd lání Vzd lávání v gymnáziu se ukon uje maturitní zkouškou. Dokladem o dosažení st edního vzd lání s maturitní zkouškou je vysv d ení o maturitní zkoušce, které je opat eno doložkou o získání p íslušného stupn vzd lání. Ú elem maturitní zkoušky je ov it, jak žáci dosáhli cíl vzd lávání stanovených rámcovým a školním vzd lávacím programem, zejména ov it úrove klí ových v domostí, dovedností a postoj žáka, které jsou d ležité pro jeho další vzd lávání nebo výkon povolání nebo odborných inností. Maturitní zkouška se skládá ze spole né a profilové ásti. Žák získá st ední vzd lání s maturitní zkouškou, jestliže úsp šn vykoná ob ásti maturitní zkoušky. Dokladem o vykonání maturitní zkoušky je vysv d ení o maturitní zkoušce. Konkrétní zp sob realizace maturitní zkoušky stanovuje školský zákon a vyhláška ministerstva. 3
Text kapitoly vychází ze zn ní školského zákona. 11
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
ást C 1. Pojetí a cíle gymnaziálního vzd lávání Gymnaziální vzd lávání má žáky vybavit klí ovými kompetencemi a všeobecným rozhledem na úrovni st edoškolsky vzd laného lov ka a tím je p ipravit p edevším pro vysokoškolské vzd lávání a další typy terciárního vzd lávání, profesní specializaci i pro ob anský život. Gymnázium má proto žák m vytvá et dostatek p íležitostí, aby si v pr b hu gymnaziálního vzd lávání stanovené klí ové kompetence osvojili, tj. um li vhodn zacházet se svými v domostmi, dovednostmi a schopnostmi. V pojetí gymnaziálního vzd lávání tak p estávají hrát hlavní roli pouze v domosti, ale získávají na d ležitosti dovednosti, jak v domosti uplatnit a využívat, jak rozvíjet poznávací schopnosti a schopnost celoživotního u ení. Gymnaziální vzd lávání p itom rozvíjí a prohlubuje klí ové kompetence a navazuje na o ekávané výstupy vzd lávacích obor základního vzd lávání v RVP ZV a usiluje o kvalitativn vyšší stupe rozvoje osobnosti žáka. Gymnázium má usilovat o to, aby napl ovalo tyto cíle (Varianta: Cíle gymnaziálního vzd lávání): utvá et a rozvíjet klí ové kompetence žák , vytvá et u žák p edpoklady pro celoživotní u ení, p ipravit je pro další studium a pro uplatn ní v pracovním život ; podporovat celkový rozvoj osobnosti žák tak, aby se dokázali co nejlépe zapojit do demokratické spole nosti a projevovat se jako její aktivní ob ané; usilovat u žák o dotvá ení hodnotového systému obecn p ijímaného spole ností, rozvíjet schopnost samostatn se rozhodovat, tvo iv a kriticky myslet, být tolerantní a zodpov dný, vážit si kulturních, duchovních a materiálních hodnot, chránit své duševní a fyzické zdraví a životní prost edí. Absolvent gymnázia by m l v pr b hu gymnaziálního vzd lávání získat široký vzd lanostní základ a osvojit si klí ové kompetence, které bude schopen dále rozvíjet v procesu celoživotního vzd lávání a získávání životních zkušeností. Takový profil absolventa vytvá í žák m p edpoklady pro vysokoškolské a další studium, pro jejich adaptabilitu v r zných oborech a oblastech lidské innosti, pro p izp sobení se nov vznikajícím požadavk m na trhu práce i pro p ípadné uplatn ní v zahrani í. RVP GV normativn stanovuje pouze obecný rámec gymnaziálního vzd lávání a umož uje školám profilovat se pomocí školních vzd lávacích program , v nichž mohou tento obecný rámec obohacovat podle vlastních vzd lávacích zám r , pot eb a zájm žák i regionálních podmínek. V souladu se svou profilací si školy dotvá í profil absolventa gymnázia podle specifik vlastních školních vzd lávacích program . S celkovým pojetím gymnaziálního vzd lávání souvisí i pot eba vytvá et pro každého žáka náro né a motivující studijní prost edí, uplat ovat p ístupy a metody výuky podporující tvo ivost a kritické myšlení, pohotovost a samostatnost žáka, využívat zp soby diferencované výuky, nové organiza ní formy, za azovat integrované p edm ty apod.
12
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
2. Klí ové kompetence Klí ové kompetence p edstavují soubor p edpokládaných v domostí, dovedností, schopností, postoj a hodnot d ležitých pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do spole nosti a budoucí uplatn ní v život . Jejich pojetí vychází z obecn sdílených p edstav spole nosti o tom, které kompetence jedince p ispívají k jeho spokojenému a úsp šnému životu, a z hodnot spole ností obecn p ijímaných. Žáci si stanovené klí ové kompetence osvojují v celém pr b hu gymnaziálního vzd lávání, p i emž dále rozvíjejí ty klí ové kompetence, které si osvojili b hem základního vzd lávání. Proces osvojování klí ových kompetencí nelze chápat jako ukon ený, jedná se o proces celoživotní. Klí ové kompetence tvo í základ pro úsp šný rozvoj p edpoklad pro celoživotní u ení žák . Klí ové kompetence neexistují izolovan , ale navzájem se prolínají a dopl ují. Aby si žáci klí ové kompetence b hem vzd lávání skute n osvojili, musí k nim sm ovat a p ispívat veškerý vzd lávací obsah, jehož pojetí na úrovni ŠVP by m lo vytvá et p edpoklady pro efektivní využití osvojených v domostí a dovedností, které budou žáci schopni dále uplatnit ve studiu, v zam stnání a v osobním život . V etap gymnaziálního vzd lávání jsou za klí ové považovány tyto kompetence: • • • • •
kompetence k u ení kompetence k ešení problém kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence ob anské
Kompetence k u ení Žák: •
organizuje a ídí vlastní u ení, a to p i samostatné i skupinové práci, plánuje, organizuje, ídí a hodnotí vlastní pracovní innost;
•
motivuje se pro další u ení a pozitivn hodnotí p ínos u ení pro sv j život;
•
efektivn získává poznatky a využívá k tomu r zné strategie u ení;
•
kriticky p istupuje k r zným zdroj m informací, získané informace hodnotí z hlediska jejich v rohodnosti, zpracovává je a využívá p i svém studiu a praxi;
•
dopl uje si v domosti a rozvíjí a prohlubuje dovednosti v procesu vzd lávání, propojuje je s již nabytými, systematizuje je a v dom využívá pro sv j další rozvoj a uplatn ní ve spole nosti;
•
kriticky hodnotí pokrok p i dosahování cíl svého u ení i práce, reaguje na hodnocení ze strany druhých a p ijímá radu i kritiku.
13
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
Kompetence k ešení problém Žák: •
rozpozná problém, objasní jeho podstatu, roz lení ho na segmenty a navrhuje postupné kroky, p ípadn varianty jeho ešení;
•
využívá své individuální schopnosti a získané v domosti a dovednosti p i samostatném ešení problém , orientuje se v nov vzniklých situacích a pružn na n reaguje;
•
uplat uje základní myšlenkové operace (srovnávání, t íd ní, analýzu, syntézu, indukci, dedukci, abstrakci, konkretizaci, generalizaci), ale i fantazii, intuici a p edstavivost v poznávacích, u ebních, pracovních a tv r ích innostech;
•
uplat uje p i ešení problém logické, matematické, empirické a heuristické metody s využitím odborného jazyka a symboliky;
•
ov uje a kriticky interpretuje získané informace, pro své tvrzení najde d kazy a formuluje podložené záv ry, ov uje prakticky správnost metod zjiš ování pravdivosti r zných druh informací užívaných p i ešení problém ;
•
je otev ený k poznávání nových a originálních postup a ešení problém , nachází r zné alternativy ešení, navrhuje varianty ešení problém a zvažuje jejich p ednosti, rizika a možné negativní d sledky.
Kompetence komunikativní Žák: •
efektivn a tvo iv využívá dostupných prost edk komunikace;
•
pružn reaguje na rozvoj informa ních a komunika ních technologií a využívá je p i komunikaci s okolním sv tem;
•
prakticky používá komunikativní dovednosti v dalším studiu i ve svém osobním, profesním a ob anském život ;
•
rozumí sd lením r zného typu v r zných komunika ních situacích, správn p ijímaná sd lení a v cn argumentuje;
•
používá s porozum ním matematická a grafická vyjád ení informací r zného typu;
•
vyjad uje se jasn , srozumiteln a p im en ke komunika nímu zám ru a komunika ní situaci v projevech mluvených i psaných;
•
adekvátn vystupuje na ve ejnosti, p im en sebev dom se prezentuje v mluveném projevu.
14
interpretuje
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
Kompetence sociální a personální Žák: •
posuzuje své reálné fyzické a duševní možnosti, je schopen sebereflexe, odhaduje d sledky vlastního jednání a chování v nejr zn jších situacích, své jednání a chování koriguje;
•
stanovuje si cíle a priority s ohledem na své osobní schopnosti, zájmovou orientaci i životní podmínky;
•
adaptuje se na m nící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je aktivn a tvo iv ovliv uje;
•
p i práci v týmu uplat uje své individuální schopnosti, v domosti a dovednosti; spolupracuje p i dosahování spole n stanovených cíl ;
•
organizuje spole nou innost, p ijímá odpov dnost za svoji práci i práci ostatních, konstruktivn eší konflikty a p ispívá k vytvá ení tv r í a podn tné atmosféry;
•
p ispívá k vytvá ení hodnotných mezilidských vztah založených na vzájemné úct , toleranci a empatii;
•
projevuje pozitivní vztah k vlastnímu zdraví, za le uje do svého života innosti podporující zdraví a zdravý životní styl.
Kompetence ob anské Žák: •
stanovuje si krátkodobé i perspektivní cíle vycházející nejen z vlastních pot eb a zájm , ale i z pot eb spole nosti a cílev dom je uskute uje;
•
zodpov dn a tvo iv p istupuje k pln ní svých povinností a úkol ;
•
je tolerantní, vst ícný, otev ený, ale i kritický k názor m druhých, chápe jejich pot eby a postoje, respektuje r znorodost hodnot lov ka;
•
hájí svá práva i práva jiných, vystupuje proti jejich potla ování;
•
vnímá, p ijímá, vytvá í a rozvíjí etické, kulturní a duchovní hodnoty, které nespo ívají pouze v materiálním uspokojení lidských pot eb;
•
zaujímá odpov dné postoje k otázkám sociálním, kulturním, ekologickým a ekonomickým;
•
poskytne ú innou pomoc a chová se zodpov dn ohrožujících život a zdraví lov ka;
•
rozhoduje se tak, aby svým chováním a jednáním neohrožoval a nepoškozoval sebe a jiné, p írodu, životní prost edí a hodnoty vytvo ené lov kem;
•
aktivn se zapojuje do ob anského života svého okolí a spole nosti.
15
v krizových situacích a v situacích
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
3. Vzd lávací oblasti Vzd lávací obsah je v RVP GV orienta n roz len n do osmi vzd lávacích oblastí, které se dále lení na obsahov blízké vzd lávací obory: •
Jazyk a jazyková komunikace ( eský jazyk a literatura, Cizí jazyk)
•
Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace – vzd lávací oblast je sou asn vzd lávacím oborem)
•
lov k a p íroda (Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie, Geologie)
•
lov k a spole nost (Ob anský a spole enskov dní základ, Historie)
•
lov k a sv t práce ( lov k a sv t práce – vzd lávací oblast je sou asn vzd lávacím oborem)
•
lov k a zdraví (Výchova ke zdraví, T lesná výchova)
•
Um ní a kultura (Hudební obor, Výtvarný obor)
•
Informa ní a komunika ní technologie (Informa ní a komunika ní technologie – vzd lávací oblast je sou asn vzd lávacím oborem)
RVP GV vy le uje samostatn n které nové vzd lávací obory ( lov k a sv t práce, Výchova ke zdraví), a tím reflektuje d ležitost t chto progresivních obor ve vzd lávání žák na gymnáziu a jejich pot ebnost pro další uplatn ní žák v osobním i profesním život . P i praktické realizaci není nicmén nutné vytvá et z t chto vzd lávacích obor samostatné p edm ty, p i dodržení podmínek stanovených pro integraci vzd lávacích obor (viz níže) m že škola vzd lávací obsah t chto obor funk n v lenit do ostatních p edm t ve svém ŠVP. Vymezený vzd lávací obsah t chto vzd lávacích obor musí však být napln n v plném rozsahu. Jednotlivé vzd lávací oblasti jsou v úvodu vymezeny Charakteristikou vzd lávací oblasti, která vyjad uje postavení a význam vzd lávací oblasti v rámci gymnaziálního vzd lávání a její návaznost na úrove výstup dosažených v základním vzd lávání. Tato úrove musí být rovn ž respektována p i p ijímacím ízení do gymnázia a gymnaziální vzd lávání ji ve vzd lávacích oborech akceptuje jako výchozí stav. Na charakteristiku navazuje Cílové zam ení vzd lávací oblasti. Napl ování cílového zam ení vzd lávací oblasti p ispívá u žák k osvojování a rozvíjení klí ových kompetencí. Provázanosti mezi cílovým zam ením vzd lávací oblasti, jejím obsahem a klí ovými kompetencemi je dosahováno tím, že v procesu výuky je vytvo en dostatek p íležitostí, aby žáci mohli dosáhnout o ekávaných výstup , které jsou chápány jako podstatná sou ást utvá ení klí ových kompetencí. Z tohoto d vodu mají o ekávané výstupy innostní povahu a u ivo je prost edkem k jejich dosažení. Škola musí sledovat napl ování t chto cílových zám r p i rozpracování vzd lávacího obsahu ve svém školním vzd lávacím programu a p i výb ru vhodných metod a forem. Vzd lávací obsah je v RVP GV chápán jako propojený celek o ekávaných výstup a u iva. O ekávané výstupy mají povahu závazných a zárove ov itelných výsledk vzd lávání. Vyjad ují stupe osvojení u iva, tzn. jakými žádoucími v domostmi, dovednostmi, p ípadn postoji a hodnotami má absolvent gymnázia disponovat. O ekávané výstupy vypovídají nejen o znalosti fakt , pojm a postup , ale hlavn o jejich využívání p i komplexn jších myšlenkových procesech i praktických innostech. U ivo je v RVP GV strukturováno do jednotlivých tematických okruh , tematických celk , pop ípad do jednotlivých témat a školní vzd lávací program jej dále specifikuje tak, aby žáci na základ u iva dosp li k o ekávaným výstup m všech vymezených vzd lávacích obor . RVP GV stanovuje pouze úrove vzd lání závaznou pro všechny žáky, p edpokládá ovšem, že gymnázium žák m poskytne další vzd lávací nabídku podle jejich zájmu, zam ení a vzhledem
16
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
k jejich budoucímu studiu nebo profesnímu uplatn ní. Škola ve svém ŠVP rozpracovává vzd lávací obsah v takových krocích, aby žáci na konci studia dosp li k o ekávaným výstup m. RVP GV lení vzd lávací obsah v rámci vzd lávacích oblastí do jednotlivých vzd lávacích obor . V ŠVP bude obsah t chto vzd lávacích obor realizován formou u ebních osnov vyu ovacích p edm t . Vyu ovací p edm ty mohou být koncipovány jednak v tradi ní podob (vyu ovací p edm t v ŠVP je identický se vzd lávacím oborem v RVP), jednak m že být p i jejich koncipování využito integrace vzd lávacího obsahu. Pokud škola využije této možnosti, musí integrace vzd lávacího obsahu v ŠVP cílen sm ovat k tomu, aby žák m umož ovala lépe porozum t souvislostem a rozvíjela jejich schopnost nabyté v domosti a dovednosti vzájemn propojovat. Na úrovni ŠVP je možné integrovat v první ad díl í tematické okruhy, celky a témata tak, aby byly maximáln podpo eny mezioborové vztahy. Vedle toho je možné integrovat také celé vzd lávací obory s tím, že v ŠVP bude zachována logika výstavby jednotlivých vzd lávacích obor a jejich didaktická specifika. Základní podmínkou integrace celých vzd lávacích obor je u itel s odbornou kvalifikací pro vzd lávací obory, které odpovídají charakteru vyu ovaného všeobecn vzd lávacího p edm tu.
3.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzd lávací oblasti Význam vzd lávací oblasti spo ívá p edevším v rozši ování v domého užívání jazyka jako základního nástroje pro rozvíjení abstraktního myšlení a v prohlubování vyjad ovacích a komunika ních schopností a dovedností vytvá ejících podklad pro všestranné efektivní vzd lávání. Jazykové vyu ování umož uje žák m ve svých d sledcích poznávat duchovní bohatství národa a jeho tradice. Žáci se postupn u í ovládnout nejen jazyk sám, ale p edevším principy jeho užívání v r zných komunika ních situacích (a to v mluvené i písemné podob ). Jazykové a styliza ní schopnosti a dovednosti a jim odpovídající komunika ní kompetence žáci rozvíjejí pod vedením u itele prost ednictvím aktivního podílu na nejr zn jších komunika ních událostech. Vzd lávací oblast jazyka a jazykové komunikace je napl ována vzd lávacími obory: jazyk a literatura a Cizí jazyky.
eský
Ve výuce eského jazyka a literatury žáci získávají p im ené pou ení o jazyku – ve svém obsahu i rozsahu prohloubeném ve srovnání se základním vzd láváním – jako východiska ke komunikaci v r zných, i nejnáro n jších typech komunikát . To umožní vybudovat kompetence pro recepci a produkci komunikát a pro tení s porozum ním, jež povede k hlubokým tená ským zážitk m. U itel iniciuje hovory i úvahy o nich. Rozvoj t chto schopností a dovedností spolu s osvojením vymezených poznatk teoretických je d ležitý nejen pro studium eštiny, ale obecn ji, nebo v jazykovém ztvárn ní je uloženo mnoho poznatk a nové myšlenky se obvykle vyjad ují p irozeným jazykem. Osvojení cizích jazyk navazuje na poznání eského jazyka a má i podobné cíle – postupné zvládání mluvených a psaných projev a vytvá ení komplexní komunika ní kompetence, jsou tu však i cíle specifické. Aktivní znalost cizích jazyk je v sou asné epoše nezbytná jak z hlediska globálního, nebo p ispívá k ú inn jší mezinárodní komunikaci, tak i pro osobní pot ebu žáka, protože usnad uje p ístup k informacím a k intenzivn jším osobním kontakt m, ímž umož uje vyšší mobilitu žáka. V sou asné dob se ve výuce cizích jazyk vedle zprost edkování kognitivní výkonnosti žáka (jazykové v domosti gramatické, lexikální, pravopisné, fonetické atd.) klade d raz na motivaci žáka a jeho zájem o studium cizího jazyka. Vyu ování cizím jazyk m vede žáky k prohlubování komunika ních kompetencí získaných na základní škole (znalosti lingvistické, sociolingvistické, pragmatické). Vzd lávání v cizím jazyce navazuje na úrove jazykových znalostí a komunika ních dovedností A2 (podle Spole ného evropského referen ního rámce pro jazyky) osvojenou na konci základního
17
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
vzd lávání a sm uje k dosažení úrovn B24 (podle Spole ného evropského referen ního rámce pro jazyky) pro první cizí jazyk: „Dokáže porozum t hlavním myšlenkám složitých text týkajících se jak konkrétních, tak abstraktních témat v etn odborn zam ených diskusí ve svém oboru. Dokáže se ú astnit rozhovoru natolik plynule a spontánn , že m že vést b žný rozhovor s rodilými mluv ími, aniž by to p edstavovalo zvýšené úsilí pro kteréhokoliv ú astníka interakce. Umí napsat srozumitelné podrobné texty na širokou škálu témat a vysv tlit své názorové stanovisko týkající se aktuálního problému s uvedením výhod a nevýhod r zných možností.“ Ve druhém cizím jazyce je žádoucí dosažení jazykových znalostí a komunika ních dovedností odpovídajících úrovni B1 (podle Spole ného evropského referen ního rámce pro jazyky): „Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné vstupní informace týkající se b žných témat, se kterými se pravideln setkává v práci, ve škole, ve volném ase atd. Umí si poradit s v tšinou situací, jež mohou nastat p i cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví. Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dob e zná nebo která ho/ji osobn zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny, nad je a cíle a umí stru n vysv tlit a od vodnit své názory a plány.“ Cílové zam ení vzd lávací oblasti Vzd lávání v dané vzd lávací oblasti sm uje k utvá ení a rozvíjení klí ových kompetencí tím, že vede žáka k: •
• • • • • •
vnímání a užívání jazyka eského i cizího jako mnohotvárného prost edku ke zpracování a následnému p edávání informací, v domostí a prožitk získaných z interakce se sv tem a se sebou samým, k vyjád ení vlastních pot eb a k prezentaci názor i samostatného ešení problém a jako prost edku pro další samostatné celoživotní vzd lávání zvládání základních pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prost edí a jejich respektování utvá ení všeobecného p ehledu o spole ensko-historickém vývoji lidské spole nosti, který napomáhá k respektu a toleranci odlišných kulturních hodnot r zných jazykových komunit porozum ní sob samému, pochopení své role v r zných komunika ních situacích a k vymezení vlastního místa mezi r znými komunika ními partnery tvo ivé práci nejen s v cným, ale i s um leckým textem, jež vede k porozum ní významové výstavb textu, k jeho posouzení z hlediska stylového, pozitivn p sobícího na estetickou, emocionální i etickou stránku žákovy osobnosti vytvá ení osobitého, objektivn kritického a celkov pozitivního vztahu k literatu e a k vytvá ení návyku individuální etby um lecké a neum lecké literatury, které se pozd ji projeví v celoživotní orientaci žáka formování hodnotových orientací, vkusových preferencí a k citlivému vnímání okolního sv ta i sebe sama
4
O ekávané výstupy pro cizí jazyky se vztahují k deskriptor m Spole ného evropského referen ního rámce B1 a B2. Úrove jazykové výuky bude rozpracována ve školním vzd lávacím programu, který zohlední jazykové znalosti žák dané školy. O ekávané výstupy ozna ené * jsou ur eny pouze pro výuku 1. cizího jazyka (B2). 18
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
3.1.1 ESKÝ JAZYK A LITERATURA Vzd lávací obsah JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE O ekávané výstupy žák odlišuje r zné variety národního jazyka a vhodn jich využívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunika ní situací na vybraných textech vyloží základní rysy eštiny a vysv tlí zákonitosti jejího vývoje i sou asné vývojové tendence ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro ú inné dorozumívání vhodn užívá zvukové prost edky e i (modulace síly, výšky hlasu a tempa e i; umíst ní p ízvuk a pauz, správné frázování) v mluveném projevu vhodn užívá nonverbálních prost edk e i a interpretuje je v e i v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prost edky podle jejich slohotvorného rozvrstvení, podle jejich funkce a ve vztahu k dané situaci, kontextu a k adresátovi; vysv tlí a od vodní význam slov v daném kontextu ve svém projevu uplat uje znalosti zásad eského pravopisu, tvarosloví a slovotvorných a syntaktických princip eského jazyka využívá znalostí o v tných lenech a jejich vztazích, o aktuálním len ní výpov dí a o druzích v t podle zám ru mluv ího k ú innému dorozumívání, logickému strukturování výpov dí a k odlišení zám ru mluv ího vhodn užívá a kombinuje jednotlivé funk ní styly, slohové postupy a útvary používá r zné prost edky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, p ehlednosti a logické souvislosti; roz lení text podle jeho obsahov tematické složky v mluveném projevu využívá základní principy rétoriky volí adekvátní komunika ní strategie, respektuje partnera a p izp sobuje se mu nebo s ním polemizuje; rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit posuzuje a interpretuje komunika ní ú inky textu, svá tvrzení argumenta n podpo í všestrannou analýzou textu zpracovává z odborného textu výtahy (výpisky, konspekty), anotace, shrnutí efektivn a samostatn využívá r zných informa ních zdroj (slovníky, encyklopedie, internet) U ivo
•
Obecné pou ení o jazyku a e i – jazyk a e , jazyková komunikace; myšlení a jazyk; národní jazyk a jeho útvary; eština a slovanské jazyky; jazyková kultura; základní vývojové tendence eského jazyka
•
Zvuková stránka jazyka – systém eských hlásek; zásady spisovné výslovnosti; zvukové prost edky souvislé e i
•
Grafická stránka jazyka – písmo, jeho vznik, vývoj a druhy; základní principy eského pravopisu a nej ast jší odchylky od nich
•
Slovní zásoba a tvo ení slov – jednotky slovní zásoby (v etn frazeologických); významové vztahy mezi slovy; rozši ování slovní zásoby; zp soby tvo ení slov; zm ny ve slovní zásob ; slovotvorný a morfematický rozbor slova
•
Tvarosloví (morfologie) – slovní druhy a jejich mluvnické kategorie a tvary 19
VÚP v Praze
•
pilotní verze RVP GV
erven 2004
Skladba (syntax) – základní principy v tné stavby (v tné leny a jejich vztahy); výpov jako jednotka komunikace (druhy výpov dí podle zám ru mluv ího, aktuální len ní výpov di); souv tí; základy valen ní a textové syntaxe
•
Slohová charakteristika výrazových prost edk (zvukových, grafických, lexikálních, morfologických, slovotvorných, syntaktických) • Text a styl, slohotvorní initelé objektivní a subjektivní • Text (komunikát) a komunika ní situace – prost edí, ú astníci komunikace, jejich role • Funkce komunikát – sebevyjád ení, apel, p esv d ování, argumentace, kontakt aj. jako dominantní funkce komunikátu • Míra p ipravenosti, ve ejnosti, oficiálnosti, komunikace; mluvenost a psanost • Komunika ní strategie – adresnost, ohled na partnera (volba jazykového útvaru, prost edk verbálních a neverbálních; vyjad ování p ímé a nep ímé, jazyková etiketa); jazyková hra, humor, komika • Monolog a dialog – odlišnosti monologu a dialogu, využití v textu; výstavba dialogu, vztah otázka–odpov ; druhy literárního dialogu; subjekty mimotextové a vnitrotextové (autor, tená , vyprav , lyrický hrdina, postavy); narativní postupy ( e p ímá, nep ímá, nevlastní p ímá, polop ímá) • Základní vlastnosti textu, principy jeho výstavby – modifikace systémových syntaktických konstrukcí v textu; koherence textu (navazování, odkazování, tematické posloupnosti); len ní textu a jeho signály; odstavec a další jednotky, vzájemné vztahy text (intertextovost) • Funk ní styly – styl prost sd lovací (konverzace, dopisy, telefonické rozhovory, komunikace e-mailová); styl administrativní (ú ední písemnosti, doklady, formulá e; jednání s institucemi); styl odborný, zejména prakticky odborný (styl p íru ek, návod ; práce s rejst íky); styl u ební (u ebních text , školních dialog ); styl populariza ní (literatura faktu); styl publicistický (zpravodajské žánry, žánry psané a mluvené publicistiky); styl reklamy (prost edky p sobení na adresáta); styl esejistický; druhy e nických projev , p íprava a realizace e nického vystoupení, styl um lecké literatury (zasahuje do oddílu Literární komunikace) LITERÁRNÍ KOMUNIKACE O ekávané výstupy žák rozliší um lecký text od neum leckého, nalezne jevy, které iní text um leckým objasní rozdíly mezi fik ním a reálným sv tem a popíše, jakým zp sobem se reálný sv t promítá do literárního textu na konkrétních p íkladech popíše specifické prost edky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu rozliší a specifikuje jednotky vypráv ní ( asoprostor, vyprav , postavy) a zhodnotí jejich funkci a ú inek na tená e rozezná typy promluv a vypráv cí zp soby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu p i interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplat uje prohloubené znalosti o struktu e literárního textu, literárních žánrech a literárn v dných termínech identifikuje využití jednoho textu v textu jiném (intertextovost) a objasní jeho funkci a ú inek na tená e postihne smysl textu, vysv tlí d vody a d sledky r zných interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu rozliší texty spadající do oblasti tzv. literatury vážné, st edního proudu a literárního braku a sv j názor argumenta n zd vodní samostatn interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních d l 20
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
vystihne podstatné rysy základních period vývoje eské i sv tové literatury, významných um leckých sm r , uvede jejich p edstavitele a charakterizuje a interpretuje jejich p ínos pro vývoj literatury a literárního myšlení vysv tlí specifi nost vývoje eské literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury sv tové (vzájemná inspirace, p íbuznost, odlišnosti a jejich p í iny) tvo iv využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdroj , kriticky je t ídí a vyhodnocuje získané schopnosti a dovednosti tvo iv využívá v produktivních innostech rozvíjejících jeho individuální styl U ivo
•
Základy literární v dy – literární teorie, literární historie, literární kritika, poetika; interdisciplinárnost literární v dy; literatura a její funkce
•
Metody interpretace textu – interpreta ní postupy a konvence, význam a smysl, popis, analýza, výklad a vlastní interpretace textu; tená ské kompetence; interpretace a p einterpretování
•
Jazykové, kompozi ní a tematické prost edky výstavby literárního díla – tropy; figury; rytmus, rým a zvukové prost edky poezie; monolog, dialog, p ímá a nep ímá e , nevlastní p ímá a polop ímá e ; typy kompozice; motiv, téma
•
Text a intertextovost – kontext, vliv a zp soby mezitextového navazování a mezitextové komunikace (motto, citát, aluze), žánry založené na mezitextovém navazování (parodie, travestie, plagiát), hrani ní rysy textu (p edmluva, doslov, ilustrace, obálka; autorský komentá , recenze)
•
Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, um ní a kultury – funkce periodizace literatury, vývoj kontextu eské a sv tové literatury; tematický a výrazový p ínos velkých autorských osobností; literární sm ry a hnutí; vývoj literárních druh a žánr s d razem na moderní literaturu
3.1.2
CIZÍ JAZYK
Vzd lávací obsah RECEPTIVNÍ E OVÉ DOVEDNOSTI (POSLECH A TENÍ S POROZUM NÍM) O ekávané výstupy žák rozumí hlavním myšlenkám složitých text * rozliší základní a rozši ující informace, identifikuje strukturu textu, zaznamená specifické a detailní informace rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluv í, identifikuje r zný styl, citové zabarvení, názory a stanoviska odvodí význam neznámých slov na základ již osvojené slovní zásoby, znalosti tvorby slov, internacionalism a kontextu užívá r zné techniky tení dle typu textu a ú elu tení využívá r zné druhy slovník , encyklopedie, informativní literaturu O ekávané výstupy pro cizí jazyky se vztahují k deskriptor m Spole ného evropského referen ního rámce B1 a B2. Úrove jazykové výuky bude rozpracována ve školním vzd lávacím programu, který zohlední jazykové znalosti žák dané školy. O ekávané výstupy ozna ené * jsou ur eny pouze pro výuku 1. cizího jazyka (B2).
21
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
PRODUKTIVNÍ E OVÉ DOVEDNOSTI (ÚSTNÍ A PÍSEMNÝ PROJEV) O ekávané výstupy žák voln reprodukuje p e tený/vyslechnutý autentický text pochopí hlavní myšlenky sd lení i projevu v daném jazyce, vyjád í vlastní názor p ednese souvislý referát, projev na dané téma, vypravuje d j dle vymezených témat* detailn popíše osobu, místo, p edm t, innost, situaci sestaví souvislý text na dané téma, vyjád í stanovisko k aktuálním problém m logicky a jasn strukturuje volný písemný projev, osobní i ú ední dopis, napíše osnovu, rozvrhne téma, hlavní body a myšlenky p izp sobí formu a obsah projevu pravd podobnému tená i samostatn zpracuje práci v tšího rozsahu (referát, projekt, seminární práci) na základ studia materiál v daném cizím jazyce* využívá výkladové, p ekladové a odborné slovníky O ekávané výstupy ozna ené * jsou ur eny pouze pro výuku 1. cizího jazyka (B2).
INTERAKTIVNÍ E OVÉ DOVEDNOSTI O ekávané výstupy žák vyjád í a obhájí své názory a stanoviska písemnou i ústní formou a reaguje na podobná sd lení* reaguje adekvátn v b žných životních situacích, užívá vhodné výrazy i je opisným vyjád ením nahradí komunikuje rychle, spontánn a usiluje o gramatickou správnost zahájí, vede a zakon í dialog/diskusi p i setkání s rodilými mluv ími O ekávané výstupy ozna ené * jsou ur eny pouze pro výuku 1. cizího jazyka (B2).
REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA O ekávané výstupy žák porovnává základní geografické, spole ensko-politické, ekonomické, kulturní a historické reálie s reáliemi R pracuje s vhodnými referen ními materiály, vyhledává specifické informace vztahující se k reáliím, kultu e a životu v zemích p íslušné jazykové oblasti* uvede kulturní instituce a knihovny, které poskytují informace a materiály o zemích p íslušné jazykové oblasti charakterizuje významná období, významné autory a díla literatury p íslušné jazykové oblasti* te ukázky odpovídající náro nosti (povídky, básn , texty kratšího rozsahu v zjednodušené verzi cca 3000 slov i v originále) a pracuje s p e teným textem O ekávané výstupy ozna ené * jsou ur eny pouze pro výuku 1. cizího jazyka (B2).
U ivo RECEPTIVNÍ, PRODUKTIVNÍ A INTERAKTIVNÍ E OVÉ DOVEDNOSTI • spole enské a zdvo ilostní fráze (pozdrav, prosba, pod kování, oslovení, rozlou ení, p edstavování) 22
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
• postoj nebo názor (souhlas, nesouhlas, svolení, odmítnutí, zákaz, možnost/nemožnost, nutnost, schopnost) • emoce (libost/nelibost, zájem/nezájem, zklamání, p ekvapení, obava, vd nost, sympatie, lhostejnost) • morální stanovisko (omluva, odpušt ní, pochvala/pokárání, lítost) • pokyn k innosti (žádost, p ání, prosba, nabídka, výzva, rada, pozvání, doporu ení) • vlastní písemný projev a odpov (vzkaz, pozdrav, p ání, blahop ání, pozvání, osobní dopis, ú ední dopis – žádost, inzerát, strukturovaný životopis) • delší písemný projev (vypravování, úvaha, esej, popis apod.) • stru né zaznamenání teného i slyšeného textu TEMATICKÉ OKRUHY • mezilidské vztahy, osobní charakteristika, kultura a um ní, sport, bydlení, obchody a služby, stravování, pé e o zdraví, cestování, škola a studium, zam stnání, lov k a spole nost • p íroda, životní prost edí, v da a technika • sociokulturní aspekty • specifická témata (daná zam ením školy) REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA • význam studovaného cizího jazyka a kultury dané jazykové oblasti • reálie p íslušné jazykové oblasti (geografické údaje, historie, spole ensko-politická charakteristika, ekonomika a kultura) • vztahy R a zemí dané jazykové oblasti • literatura dané jazykové oblasti (významná díla, auto i) • v da, technika, um ní a sport v zemích dané jazykové oblasti (významné osobnosti, díla, úsp chy) • život v zemích dané jazykové oblasti (rodina, vzd lání, práce, volný as, zvyky, tradice a oby eje) • regionální jazykové odchylky* • autentické materiály ze zemí studovaného jazyka (encyklopedie, odborné publikace a texty, noviny, asopisy, beletrie, rozhlas, televize, filmy, internet)
23
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzd lávací oblasti Výuka matematiky v gymnáziu rozvíjí a prohlubuje pochopení a využití kvantitativních a prostorových vztah reálného sv ta, utvá í kvantitativní a geometrickou gramotnost žák . Zp sob matematického myšlení a zd vod ování, vytvá ení hypotéz a deduktivních úvah je prost edkem pro nové a hlubší poznání a je p edpokladem dalšího studia. Výuka matematiky umož uje žák m pochopit, že matematika je nezastupitelným prost edkem v modelování a p edpovídání reálných jev . Osvojené matematické pojmy, vztahy a procesy napomáhají žák m proniknout do podstaty oboru, propojovat jednotlivé tematické okruhy, objevovat harmonii a p vab matematiky. Matematické vzd lávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, u í srozumitelné a v cné argumentaci. T žišt výuky spo ívá v aktivním osvojení strategie ešení úloh a problém , v ovládnutí nástroj pot ebných pro vysokoškolské studium i v b žném život , v p stování schopnosti aplikace. Studium matematiky p ispívá k tomu, aby žáci byli schopni hodnotit správnost postupu p i odvozování tvrzení, odhalovat klamné záv ry, zvažovat rizika p edkládaných d kaz . B hem studia si žáci uv domují, že matematika nachází uplatn ní v mnoha oborech lidské innosti (nap . v ekonomii, technice, sociologii aj.), že je ovliv ována vn jšími podn ty (nap íklad z oblasti p írodních v d) a že moderní technologie jsou užite ným pomocníkem matematiky. Žáci poznávají, že matematika je sou ástí naší kultury a je výsledkem složitého multikulturního historického vývoje spojeného s mnoha významnými osobnostmi lidských d jin. Cílové zam ení vzd lávací oblasti Vzd lávání v dané vzd lávací oblasti sm uje k utvá ení a rozvíjení klí ových kompetencí tím, že vede žáka k: • • • • • • • • • • • •
osvojování základních matematických pojm a vztah postupnou abstrakcí a zobec ováním na základ poznávání jejich charakteristických vlastností ur ování a za azování pojm , k analýze a zobec ování jejich vlastností vytvá ení zásoby matematických pojm , vztah , algoritm a metod ešení úloh a k využívání osvojeného matematického aparátu analyzování problému a vytvá ení plánu ešení, volb správného postupu p i ešení úloh a problém , vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k zadaným podmínkám práci s matematickými modely, k v domí, že k výsledku lze dosp t r znými zp soby rozvoji logického myšlení a úsudku, vytvá ení hypotéz na základ zkušenosti nebo pokusu, jejich ov ování nebo vyvracení pomocí protip íklad pochopení vzájemných vztah a vazeb mezi okruhy u iva a aplikaci matematických poznatk v dalších vzd lávacích oblastech p esnému vyjad ování a zdokonalování grafického projevu, porozum ní matematickým termín m, symbolice a matematickému textu zd vod ování matematických postup , obhajob vlastního postupu rozvíjení dovednosti pracovat s r znými reprezentacemi užívání kalkulátoru a moderních technologií k efektivnímu ešení úloh a k prezentaci výsledk rozvíjení zkušeností s matematickým modelováním (k innostem, kterými se u í poznávat a nalézat situace, v nichž se m že orientovat prost ednictvím matematického popisu), k vyhodnocování matematických model , k poznávání mezí jejich použití, k v domí, že realita je složit jší než její matematický model, že daný model m že být vhodný pro více situací a jedna situace m že být vyjád ena r znými modely 24
VÚP v Praze
•
pilotní verze RVP GV
erven 2004
pochopení matematiky jako sou ásti kulturního d dictví a nedílné sou ásti sv ta
Vzd lávací obsah ÍSLO A PROM NNÁ O ekávané výstupy žák užívá správn logické spojky a kvantifikátory, objasní stavbu matematické v ty užívá vlastnosti d litelnosti p irozených ísel operuje s intervaly, aplikuje geometrický význam absolutní hodnoty provádí operace s mocninami a odmocninami, upravuje íselné výrazy odhaduje výsledky numerických výpo t a efektivn je provádí, ú eln využívá kalkulátor upravuje efektivn výrazy s prom nnými, ur uje defini ní obor výrazu rozkládá mnoho leny na sou in vytýkáním a užitím vzorc , aplikuje tuto dovednost p i ešení rovnic a nerovnic eší lineární a kvadratické rovnice a jejich soustavy, v jednodušších p ípadech diskutuje ešitelnost nebo po et ešení rozlišuje ekvivalentní a neekvivalentní úpravy geometricky interpretuje íselné, algebraické a funk ní vztahy, graficky znázor uje ešení rovnic, nerovnic a jejich soustav analyzuje a eší problémy, v nichž aplikuje ešení lineárních a kvadratických rovnic a jejich soustav U ivo • základní poznatky z matematiky – množiny, výroky, definice, v ta, d kaz •
íselné obory – reálná ísla a jejich podobory
• mocniny – mocniny s p irozeným, celým a racionálním exponentem, odmocniny • výrazy s prom nnými – mnoho leny, lomené výrazy, výrazy s mocninami a odmocninami • rovnice a nerovnice – lineární rovnice, nerovnice a jejich soustavy, kvadratická rovnice
(diskriminant, vztahy mezi ko eny a koeficienty), rovnice a nerovnice v sou inovém a podílovém tvaru, rovnice s absolutní hodnotou, rovnice s neznámou ve jmenovateli a pod odmocninou, logaritmické, exponenciální a goniometrické rovnice
PRÁCE S DATY, KOMBINATORIKA, PRAVD PODOBNOST O ekávané výstupy žák eší reálné problémy s kombinatorickým podtextem (charakterizuje možné p ípady, vytvá í model pomocí kombinatorických skupin a ur uje jejich po et) využívá kombinatorické postupy p i výpo tu pravd podobnosti, upravuje výrazy s faktoriály a kombina ními ísly diskutuje a kriticky zhodnotí statistické informace a daná statistická sd lení, vytvá í a vyhodnocuje záv ry a p edpov di (hypotézy) na základ dat volí a užívá vhodné statistické metody k analýze a zpracování dat (využívá výpo etní techniku) reprezentuje graficky soubory dat, te a interpretuje tabulky, diagramy a grafy, rozlišuje rozdíly v zobrazení obdobných soubor vzhledem k jejich odlišným charakteristikám 25
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
U ivo • kombinatorika – elementární kombinatorické úlohy, variace, permutace a kombinace (bez
opakování), binomická v ta, Pascal v trojúhelník
• pravd podobnost – náhodný jev a jeho pravd podobnost, pravd podobnost sjednocení
a pr niku jev , nezávislost jev • práce s daty – analýza a zpracování dat v r zných reprezentacích, statistický soubor a jeho charakteristiky ZÁVISLOSTI A FUNK NÍ VZTAHY O ekávané výstupy žák
na rtne grafy požadovaných funkcí (definovaných jednoduchým vzorcem) a ur í jejich vlastnosti formuluje a zd vod uje vlastnosti studovaných funkcí a posloupností využívá poznatky o funkcích p i ešení rovnic a nerovnic, p i ur ování kvantitativních vztah aplikuje vztahy mezi hodnotami exponenciálních, logaritmických a goniometrických funkcí a vztahy mezi t mito funkcemi modeluje závislosti reálných d j pomocí známých funkcí eší aplika ní úlohy s využitím poznatk o funkcích a posloupnostech interpretuje z funk ního hlediska složené úrokování, aplikuje exponenciální funkci a geometrickou posloupnost ve finan ní matematice U ivo • obecné poznatky o funkcích – pojem funkce, defini ní obor a obor hodnot, graf funkce,
vlastnosti funkcí • funkce – lineární funkce, kvadratická funkce, funkce absolutní hodnota, lineární lomená funkce, mocninné funkce, funkce druhá odmocnina, exponenciální, logaritmické a goniometrické funkce • posloupnost – ur ení a vlastnosti posloupností, aritmetická a geometrická posloupnost; finan ní matematika GEOMETRIE O ekávané výstupy žák
ur uje geometrické pojmy, zd vod uje a využívá vlastnosti geometrických útvar v rovin a v prostoru, na základ vlastností t ídí útvary ur uje vzájemnou polohu lineárních útvar , vzdálenosti a odchylky využívá ná rt p i ešení rovinného nebo prostorového problému v úlohách po etní geometrie aplikuje funk ní vztahy, trigonometrii a úpravy výraz , pracuje s prom nnými a iracionálními ísly eší polohové a nepolohové konstruk ní úlohy užitím všech bod dané vlastnosti, pomocí shodných zobrazení a stejnolehlosti, pomocí konstrukce délek úse ek daných výrazem zobrazí ve volné rovnob žné projekci hranol a jehlan, sestrojí a zobrazí rovinný ez t chto t les nebo jejich pr nik s p ímkou eší planimetrické a stereometrické problémy motivované praxí, aplikuje poznatky 26
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
z planimetrie ve stereometrii užívá r zné zp soby analytického vyjád ení p ímky v rovin (geometrický význam koeficient ) rozlišuje analytické vyjád ení útvaru od zadání funkce vzorcem eší analyticky polohové a metrické úlohy o lineárních útvarech v rovin využívá charakteristické vlastnosti kuželose ek k ur ení analytického vyjád ení z analytického vyjád ení (z osové nebo vrcholové rovnice) ur í základní údaje o kuželose ce eší analyticky úlohy na vzájemnou polohu p ímky a kuželose ky (diskusí znaménka diskriminantu kvadratické rovnice) využívá metod analytické geometrie p i ešení komplexních úloh a problém U ivo • geometrie v rovin – polohové a metrické vlastnosti rovinných útvar , klasifikace, obvody
a obsahy; shodnost a podobnost trojúhelník ; Euklidovy v ty; množiny bod dané vlastnosti; shodná zobrazení (osová a st edová soum rnost, posunutí, oto ení); stejnolehlos;, konstruk ní úlohy • geometrie v prostoru – polohové a metrické vztahy bod , p ímek a rovin, vzájemná poloha dvou p ímek, p ímky a roviny, dvou a t í rovin; kritéria rovnob žnosti a kolmosti,´; základní t lesa, povrchy a objemy, volné rovnob žné promítání • goniometrie a trigonometrie – trigonometrie pravoúhlého a obecného trojúhelníku; sinová a kosinová v ta; oblouková míra a orientovaný úhel • analytická geometrie v rovin – posunutí v soustav sou adnic, vektory a operace s nimi; parametrické vyjád ení p ímky, obecná rovnice p ímky, sm rnicový tvar; kružnice, elipsa, parabola a hyperbola, ohniskové definice kuželose ek; vzájemná poloha p ímky a kuželose ky, te na
3.3 LOV K A P ÍRODA Charakteristika vzd lávací oblasti Základní prioritou každé oblasti p írodov dného poznávání je odkrývat metodami v deckého výzkumu zákonitosti, jimiž se ídí p írodní procesy. Odkrývání p írodních zákonitostí je hodnotné jednak samo o sob , nebo napl uje p irozenou lidskou zv davost poznat a porozum t tomu, co se odehrává pod povrchem smyslov pozorovatelných, asto zdánliv nesouvisejících jev , a jednak lov ku umož uje ovládnout r zné p írodní objekty a procesy tak, aby je mohl využívat pro další výzkum i pro rozmanité praktické ú ely. Má-li být p írodov dné vzd lávání v gymnáziu kvalitní a pro žáky prakticky využitelné, je zapot ebí, aby je orientovalo v první ad k hledání zákonitých souvislostí mezi poznanými aspekty p írodních objekt i proces , a nikoli jen k jejich pouhému zjišt ní, popisu nebo klasifikaci. Hledání, objevování, poznání a využívání p írodních zákonitostí se má tudíž ve vzd lávací oblasti lov k a p íroda v gymnáziu projevovat v mnohem v tší mí e, než tomu bylo ve stejnojmenné oblasti na základní škole. Obsah a metodologie p írodov dného poznávání velmi z eteln odráží systémový charakter p írody a víceúrov ovost její organizace. P írodní objekty jsou totiž vesm s systémy nebo tyto systémy vytvá ejí. Zkoumání p írody tak nezbytn vyžaduje komplexní, tj. multidisciplinární a interdisciplinární p ístup a tím i úzkou spolupráci jednotlivých p írodov dných obor a odstra ování jakýchkoli zbyte ných bariér mezi nimi. Vzd lávací oblast lov k a p íroda má proto také umožnit žák m poznávat, že bariéry mezi jednotlivými úrovn mi organizace p írody reáln neexistují, jsou asto jen v našem myšlení a v našich 27
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
izolovaných p ístupech. Svým obsahovým, strukturním i metodickým pojetím má vytvá et prost edí koordinované spolupráce všech gymnaziálních p írodov dných vzd lávacích obor . P írodov dné disciplíny jsou si velmi blízké i v metodách a prost edcích, které používají ve své výzkumné innosti. Používají totiž vždy soub žn empirické prost edky (tj. soustavné a objektivní pozorování, m ení a experimenty) a prost edky teoretické (pojmy, hypotézy, modely a teorie). Každá z t chto složek je p itom v procesu výzkumu nezastupitelná, vzájemn se ovliv ují a podporují. Žáci mají mít proto co nejvíce p íležitostí postupn si osvojovat vybrané empirické (v první ad laboratorní) i teoretické metody p írodov dného výzkumu, aktivn je spolu s p írodov dnými poznatky ve výuce využívat, uv domovat si d ležitost obou pro p írodov dné poznání, p edn pak pro jeho objektivitu a pravdivost i pro ešení problém , se kterými se lov k p i zkoumání p írody setkává. P írodov dný výzkum má i své hodnotové a morální aspekty. Za nejvyšší hodnoty se v n m považují objektivita a pravdivost poznávání. Ty lze ovšem dosahovat jen v prost edí svobodné komunikace mezi lidmi a ve ejné a nezávislé kontroly zp sobu získávání dat i ov ování hypotéz. Gymnaziální p írodov dné vzd lávání musí proto též vytvá et prost edí pro svobodnou diskusi o problémech i pro ov ování objektivity a pravdivosti získaných nebo p edložených p írodov dných informací. K základním morálním normám p írodov dného poznávání pat í p edevším požadavek nezkreslovat data získávaná ve výzkumu a nevyužívat jeho výsledky pro vytvá ení technologií a dalších praktických aplikací, které by mohly poškozovat zdraví lov ka i nevratn narušit p írodní a sociální prost edí. Žák m je tak zapot ebí na konkrétních p ípadech ukazovat negativní d sledky zkreslování výzkumných dat i využívání výsledk p írodov dného výzkumu pro ú ely potenciáln ohrožující lov ka a další složky p írody. Vzd lávací oblast lov k a p íroda, len ná do vzd lávacích obor Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie a Geologie, rozvíjí též zájem žák a jejich pozitivní vztah k p írodním v dám jako neodd litelné a nezastupitelné sou ásti lidské kultury, a to i prost ednictvím exkurzí v r zných v deckých, technologických a kulturních institucích, formuje u žák p írodov dný obraz sv ta a vytvá í tím pevné základy jejich v deckého názoru na sv t, který je obklopuje. Pomáhá jim tak zaujímat vlastní kritické postoje k r zným informacím z oblasti pseudov dy i antiv dy. Vzd lávací obsah p írodov dného i spole enskov dního charakteru vzd lávacího oboru Geografie byl v zájmu zachování jeho celistvosti umíst n v této vzd lávací oblasti. Cílové zam ení vzd lávací oblasti Vzd lávání v dané vzd lávací oblasti sm uje k utvá ení a rozvíjení klí ových kompetencí tím, že vede žáka k: • • • • • • •
provád ní soustavných a objektivních pozorování, m ení a experiment (p edevším laboratorního rázu) podle vlastního i týmového plánu nebo projektu, zpracování a interpretaci získaných dat a hledání souvislostí mezi nimi používání adekvátních matematických a grafických prost edk k vyjad ování p írodov dných vztah a zákon spolupráci na plánech i projektech p írodov dného poznávání, poskytování dat i hypotéz získaných b hem výzkumu p írodních fakt p edvídání pr b hu studovaných p írodních proces na základ znalosti obecných p írodov dných zákon a specifických podmínek p edvídání možných dopad praktických aktivit lidí na p írodní prost edí ochran životního prost edí, svého zdraví i zdraví ostatních lidí využívání r zných p írodních objekt a proces pro plnohodnotné napl ování svého života p i sou asném respektování jejich ochrany 28
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
3.3.1 FYZIKA Vzd lávací obsah FYZIKÁLNÍ VELI INY A JEJICH M
ENÍ
O ekávané výstupy žák m í vybrané fyzikální veli iny vhodnými metodami a ur uje v jednodušších p ípadech chyby jejich m ení užívá s porozum ním zákonné m icí jednotky p i ešení fyzikálních úloh rozliší skalární veli iny od vektorových a operuje s porozum ním s ob ma t mito druhy veli in p i ešení fyzikálních problém U ivo • •
základní a odvozené fyzikální veli iny a jednotky absolutní a relativní odchylka m ení
MECHANIKA O ekávané výstupy žák užívá základní kinematické vztahy p i ešení problém a úloh o pohybech rovnom rných, rovnom rn prom nných, rovnom rných po kružnici a o harmonických kmitavých pohybech ur í v konkrétních situacích síly a jejich momenty p sobící na t leso a ur í jejich výslednice využívá (Newtonovy) pohybové zákony pro p edvídání pohybu t les p i p sobení výsledné síly rozliší inerciální soustavu od neinerciální a využívá prakticky rovnoprávnost inerciálních soustav pro popis fyzikálních proces využívá zákony zachování n kterých d ležitých fyzikálních veli in p i ešení problém a úloh rozliší jednotlivé druhy mechanického vln ní a využívá s porozum ním vztah mezi vlnovou délkou, frekvencí a rychlostí vln ní p i ešení konkrétních problém analyzuje a eší problémy spojené s odrazem, lomem, ohybem a interferencí mechanického vln ní s využitím Huygensova principu U ivo • •
• •
kinematika pohybu – vztažná soustava; poloha a zm na polohy t lesa, jeho rychlost, úhlová rychlost a zrychlení dynamika pohybu – hmotnost a síla; první, druhý a t etí pohybový zákon; hybnost t lesa a její zm na; tlaková síla, tlak; t ecí síla; gravita ní a tíhová síla; gravita ní pole, Newton v gravita ní zákon; moment síly; práce, výkon; souvislost zm ny mechanické energie s prací; zákony zachování hmotnosti, hybnosti a mechanické energie mechanické vlastnosti tekutin – Pascal v zákon; hydrostatický tlak; Archiméd v zákon; rovnice kontinuity mechanické kmitání a vln ní – mechanický oscilátor, síla pružnosti, vlastní, tlumené a nucené kmitání mechanického oscilátoru; postupné podélné a p í né vln ní, stojaté vln ní; chv ní pružných t les; zvuk, jeho hlasitost a intenzita
29
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA O ekávané výstupy žák využívá základní principy kinetické teorie látek pro objas ování vlastností látek r zných skupenství a proces v nich probíhajících aplikuje s porozum ním termodynamické zákony p i ešení konkrétních fyzikálních úloh využívá stavovou rovnici ideálního plynu p i ešení problém spojených s jeho stavovými zm nami analyzuje nebo p edvídá s využitím Hookova zákona pr b h proces vznikajících p i pružné deformaci pevných t les využívá zákonitosti o teplotní roztažnosti pevných t les a kapalin pro ešení praktických problém U ivo • • •
kinetická teorie látek – charakter pohybu a vzájemných interakcí ástic v látkách r zných skupenství termodynamika – termodynamická soustava a její stav; termodynamická teplota; vnit ní energie a její zm na, teplo; první a druhý termodynamický zákon; m rná tepelná kapacita; r zné zp soby p enosu vnit ní energie v rozli ných systémech stavba a vlastnosti látek – stavová rovnice ideálního plynu o stálé hmotnosti; práce ideálního plynu; mez pružnosti a pevnosti pevných látek; povrchové nap tí kapaliny, jevy na rozhraní pevného t lesa a kapaliny; sou initel teplotní roztažnosti pevných látek a kapalin; fázový diagram; skupenské a m rné skupenské teplo
ELEKTROMAGNETISMUS, OPTIKA O ekávané výstupy žák p edvídá chování vodi a izolant v elektrickém poli za r zných podmínek využívá Ohm v zákon p i ešení praktických problém aplikuje poznatky o mechanismech vedení elektrického proudu v kovech, polovodi ích, elektrolytech a plynech p i analýze chování sou ástek z t chto látek v elektrických obvodech využívá Faraday v zákon elektromagnetické indukce a Lenz v zákon p i ešení problém a objasn ní funkce prakticky význa ných elektrických p ístroj a za ízení aplikuje poznatky o složení a funkci oscila ního obvodu k p edvídání jeho chování p i r zných hodnotách jeho parametr p edvídá na základ charakteristik elektromagnetického vln ní a prost edí, v n mž se vln ní ší í, chování tohoto vln ní v daném prost edí využívá zákony zobrazení p edm t sv tlem v jednoduchých optických systémech U ivo • • •
elektrický náboj a elektrické pole – Coulomb v zákon; intenzita elektrického pole, elektrické nap tí; kapacita vodi e elektrický proud v látkách – proud jako veli ina; Ohm v zákon pro ást obvodu i uzav ený obvod; elektrický odpor, rezistivita; elektrická energie a výkon stejnosm rného proudu; polovodi ová dioda, fotovoltaické lánky; zákony elektrolýzy; výboje v plynech magnetické pole – pole magnet a vodi s proudem, magnetická indukce; magnetický induk ní tok a jeho asová zm na; induk nost 30
VÚP v Praze
•
pilotní verze RVP GV
erven 2004
st ídavý proud – harmonické st ídavé nap tí a proud; induktance a kapacitance; inný výkon st ídavého proudu; jednofázový a trojfázový generátor st ídavého proudu; elektromotor; transformátor elektromagnetické kmitání a vln ní – vlastní a nucené elektromagnetické kmitání; postupná a stojatá elektromagnetická vlna, její vlnová délka a frekvence; odraz, ohyb, interference a polarizace elektromagnetického vln ní vlnové vlastnosti sv tla – ší ení a rychlost sv tla v r zných prost edích, stálost rychlosti sv tla ve vakuu v inerciálních soustavách a n které d sledky této zákonitosti; zákony odrazu a lomu sv tla, index lomu; optické spektrum; zákony ohybu, interference a polarizace sv tla optické zobrazování – zákony zobrazení odrazem na rovinném a kulovém zrcadle; zákony zobrazení lomem na tenkých o kách; zobrazovací rovnice kulového zrcadla a tenké o ky; zorný úhel; lupa, mikroskop, dalekohled; vady o ek spektrum elektromagnetického zá ení
• • •
•
FYZIKA MIKROSV TA O ekávané výstupy žák využívá poznatky o kvantování energie zá ení a mikro ástic a o jejich korpuskulárn vlnové povaze pro ešení fyzikálních problém uplatní zákony zachování hmotnosti, hybnosti, energie a náboje p i analýze interakcí mikro ástic využívá zákon radioaktivní p em ny k p edvídání chování radioaktivních látek navrhne možné zp soby ochrany lov ka p ed nebezpe nými druhy zá ení U ivo • kvanta a vlny – Einstein v zákon vn jšího fotoelektrického jevu, foton; de Broglieho vztah • atomy – kvantování energie elektron v atomu; spontánní a stimulovaná emise, laser; vazebná energie jádra atomu; syntéza a št pení jader atom ; et zová reakce, jaderný reaktor, jaderná elektrárna; kvarky; detekce a urychlování mikro ástic ASTROFYZIKA O ekávané výstupy žák využívá poznané fyzikální zákony k objasn ní vzniku mo ského p ílivu a odlivu, polární zá e a mechanismu zatm ní Slunce a M síce objasní s využitím poznaných fyzikálních zákon pohybu t les a jejich vzájemného p sobení pohyby planet a dalších objekt slune ní soustavy porovná vznik, stavbu a možný vývoj hlavních druh hv zd U ivo •
stavba vesmíru – slune ní soustava; hv zdy: normální a bílí trpaslíci, supernovy, neutronové a erné díry; galaxie
31
VÚP v Praze
3.3.2
pilotní verze RVP GV
erven 2004
CHEMIE
Vzd lávací obsah OBECNÁ CHEMIE O ekávané výstupy žák využívá chemickou terminologii p i popisu a vysv tlování chemických d j provádí chemické výpo ty a uplat uje je p i ešení praktických chemických problém p edvídá pr b h chemických d j s využitím znalostí o stavb atom a molekul a o zákonitostech chemických reakcí p edvídá vlastnosti prvk a jejich chování v chemických procesech na základ poznatk o periodické soustav prvk využívá znalostí o chemických vazbách k p edvídání n kterých fyzikáln -chemických vlastností slou enin a jejich chování v chemických reakcích U ivo • látky a soustavy látek – atom, molekula, ion, chemická slou enina a chemický prvek • sm si látek, roztoky a rozpustnost látek • veli iny a výpo ty v chemii – nejužívan jší veli iny v chemii a jejich jednotky, stechiometrické výpo ty • chemické prvky a periodická soustava prvk (PSP) – stavba atomu, umíst ní prvk v PSP, obecn platné zákonitosti PSP • stavba molekul a chemický d j – vznik a typy chemické vazby, klasifikace chemických reakcí, základy termochemie, chemické rovnováhy, základy reak ní kinetiky ANORGANICKÁ CHEMIE O ekávané výstupy žák využívá názvosloví anorganické chemie p i popisu stavby anorganických slou enin ur í nejvýznamn jší zástupce prvk ve skupinách a jejich slou eniny, zhodnotí jejich využití v praxi p edvídá na základ analýzy stavby anorganických slou enin pr b h jejich typických reakcí U ivo • • • • • • •
vodík, voda, kyslík, dusík, složení vzduchu vzácné plyny halogeny chalkogeny nekovy V.A, IV.A a III.A skupiny nep echodné kovy p echodné kovy
32
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
ORGANICKÁ CHEMIE O ekávané výstupy žák zhodnotí výjime né postavení atomu uhlíku v periodické soustav prvk z hlediska po tu a vlastností jeho slou enin aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie p i popisu stavby organických slou enin s možností využívat triviálního nebo dvousložkového názvosloví pro ty slou eniny, pro n ž se takové názvosloví používá asto roz lení organické slou eniny do základních skupin, v etn jejich nejvýznamn jších zástupc , a zhodnotí jejich využití v praxi aplikuje poznatky o r zných zp sobech chemických p em n v konkrétních situacích U ivo • uhlovodíky – nasycené, nenasycené, aromatické • halogenderiváty uhlovodík • dusíkaté deriváty uhlovodík – nitroslou eniny, aminy • kyslíkaté deriváty uhlovodík – hydroxyderiváty, karbonylové slou eniny, karboxylové kyseliny, substitu ní a funk ní deriváty karboxylových kyselin • heterocyklické slou eniny – základní složení a struktura, význam pro organismy BIOCHEMIE O ekávané výstupy žák objasní funkci chemických slou enin nezbytných pro d ležité chemické procesy probíhající v lidském t le využívá poznatky o stavb sacharid , lipid , aminokyselin a bílkovin k analýze chemických p em n, kterým mohou tyto látky v organismu podléhat analyzuje s využitím znalostí o stavb nukleových kyselin principy molekulárních mechanism d di nosti U ivo • enzymy a vitaminy – základní rozd lení, enzymu/vitaminu na lidský organismus • sacharidy – stavba, funkce, metabolismus • lipidy – stavba, funkce, metabolismus • hormony – stavba, funkce • nukleové kyseliny – stavba, funkce • bílkoviny – stavba, funkce, metabolismus
funkce,
p sobení
nedostatku/nadbytku
CHEMIE KOLEM NÁS O ekávané výstupy žák zhodnotí využití syntetických makromolekulárních slou enin v praxi a posoudí vliv jejich praktického používání na lov ka a jeho životní prost edí posoudí ú inky používání návykových látek, lé iv a potravinových dopl k lov kem, rizika s nimi spojená a p izp sobuje tomu své jednání 33
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
využívá znalosti o mechanismu ú inku detergent a pesticid ve své praktické innosti zhodnotí na p íkladech zp soby využití základních chemických látek a surovin v chemické a potraviná ské technologii porovná r zné zp soby chemického išt ní a úpravy vod posoudí kladné a záporné vlivy na lov ka a jeho životní prost edí plynoucí z využívání chemických látek v praxi U ivo • surovinová základna anorganické a organické chemie a technologie • syntetické makromolekulární látky • lé iva – analgetika, anestetika, antipyretika, hypnotika a sedativa, chemoterapeutika, psychofarmaka • návykové látky – alkohol, nikotin, halucinogeny, cannabinoidy, stimulanty, t kavé látky • detergenty a pesticidy • potraviná ská chemie – aditiva zlepšující chu , v ni, vzhled, tužidla a emulgátory, konzerva ní a antioxida ní inidla, um lá sladidla, potravinové dopl ky • chemie a životní prost edí – zne išt ní ovzduší, vody, p dy chemickými látkami, možnosti jeho minimalizace
3.3.3
BIOLOGIE
Vzd lávací obsah OBECNÁ BIOLOGIE O ekávané výstupy žák porovná význa né hypotézy o vzniku a vývoji živých soustav (organism ) na Zemi odliší na základ jejich charakteristických vlastností živé soustavy od neživých objasní chemické složení, strukturu a funkci organel eukaryotních a prokaryotních bun k a jejich životní projevy analyzuje význam diferenciace a specializace bun k pro mnohobun né organismy porovná stavbu, zp sob života a rozmnožování u vir , bakterií a sinic a jejich interakce s lov kem zhodnotí zp soby ochrany proti významným virovým a bakteriálním onemocn ním odvodí ze znalostí o evoluci hierarchii recentních organism U ivo • vznik a vývoj živých soustav – evoluce; základní charakteristiky jednotlivých geologických období z hlediska evoluce organism ; význam paleontologických nález • bu ka – bu ka rostlinná a živo išná, bu ka hub, rozdíly mezi nimi a základní d je v nich probíhající • viry, bakterie a sinice – význa ní zástupci
34
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
BIOLOGIE ROSTLIN O ekávané výstupy žák analyzuje vnit ní a vn jší stavbu t l rostlin, stavbu rostlinných orgán a jejich funkci objasní principy rozmnožování rostlin a jejich praktické využití porovná spole né a rozdílné vlastnosti „vyšších“ a „nižších“ rostlin vymezí funkce rostlin nezbytné pro jejich život posoudí vliv životních podmínek rostlin na stavbu a funkci rostlinného t la zhodnotí rostliny jako primární producenty biomasy a možnosti využití rostlin v r zných odv tvích lidské innosti a pro výživu lov ka pozná a pojmenuje (i za pomoci ur ovacího klí e) dané rostlinné druhy a uvede jejich ekologické nároky obhájí v diskusi sv j názor na ohrožené rostlinné druhy a zp soby ešení tohoto problému U ivo • anatomie a morfologie rostlin – rostlinná pletiva; stélka; vegetativní a generativní rostlinné orgány • fyziologie rostlin – fotosyntéza; dýchání; vodní režim rostlin; minerální výživa; r st; dráždivost a pohyby rostlin • systém a evoluce rostlin – životní cykly; vývojové vztahy jednotlivých skupin rostlin; asy, výtrusné rostliny, semenné rostliny, nahosemenné rostliny, krytosemenné rostliny (dvoud ložné, jednod ložné) významné eledi a význa ní zástupci • rostliny a prost edí – vztahy mezi organismy a prost edím; populace; ekosystémy; rozší ení rostlin na Zemi; místo v potravním et zci; ochrana a obnova rostlinných spole enstev BIOLOGIE HUB O ekávané výstupy žák vymezí spole né a rozdílné znaky íše rostlin, živo ich a hub rozliší význa né zástupce hub a lišejník a zhodnotí je z ekologického hlediska U ivo • houby – stavba, zp sob výživy, rozmnožování, ekologický význam • lišejníky – stavba, ekologický význam BIOLOGIE ŽIVO ICH O ekávané výstupy žák rozpozná jednobun né živo ichy a jejich význa né zástupce a zhodnotí možné negativní i pozitivní p sobení t chto organism na lov ka rozpozná významné kmeny bezobratlých a podkmeny a t ídy strunatc a jejich význa né zástupce vysv tlí a popíše na základ znalostí systematiky živo ich vývoj jednotlivých orgánových soustav porovnává základní typy rozmnožování živo ich a typy jejich chování posoudí možnosti uplatn ní živo ich v r zných odv tvích lidské innosti a ve výživ lov ka 35
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
pozná a pojmenuje (i za pomoci ur ovacího klí e) dané živo išné druhy a uvede jejich ekologické nároky obhájí v diskusi sv j názor na ohrožené živo išné druhy a zp soby ešení tohoto problému U ivo • anatomie a histologie živo ich – stavba jednobun ných živo ich ; vznik mnohobun nosti; typy tkání; stavba t la, orgán a orgánových soustav u mnohobun ných organism • fyziologie živo ich – p íjem, transport a výdej látek v t le živo ich ; udržování t lesné teploty; nervové a hormonální ízení a pohyb • systém a evoluce živo ich – vývojové vztahy jednotlivých skupin živo ich ; prvoci; Diblastica (houby, žahavci), Triblastica (plošt nci, hlísti, m kkýši, kroužkovci, lenovci, ostnokožci, polostrunatci, strunatci); zp sob života; rozmnožování; ontogeneze; evoluce orgánových soustav; onemocn ní lov ka zp sobená jednobun nými a mnohobun nými živo ichy nebo p enosem z nich • etologie živo ich – vrozené a získané chování • živo ichové a prost edí – postavení jednobun ných a mnohobun ných živo ich v p írod ; ekologická nika; potravní et zce; popula ní ekologie; rozší ení živo ich BIOLOGIE LOV KA O ekávané výstupy žák orientuje se ve fylogenetickém vývoji lov ka využívá znalostí o orgánových soustavách, soustavách látkové p em ny, soustavách regula ních a rozmnožovacích pro pochopení vztah mezi procesy probíhajícími ve vlastním t le porovná individuální vývoj lov ka p ed a po narození a posoudí faktory ovliv ující prenatální a postnatální vývoj lov ka jak v pozitivním, tak i negativním sm ru analyzuje nej ast jší p í iny vzniku civiliza ních chorob a možné zp soby ochrany p ed nimi U ivo • op rná a pohybová soustava – kostra, tkán , svaly • soustavy látkové p em ny – soustava ob hová, imunitní systém, soustava mízní, dýchací, trávicí, vylu ovací, kožní • soustavy regula ní – ízení hormonální, ízení nervové a nervová innost, smyslové ústrojí • soustavy rozmnožovací – pohlavní soustava muže a ženy, pohlavn p enosné choroby a prevence, kontracepce • životní prost edí a lov k – vzájemné ovliv ování lov ka a životního prost edí GENETIKA O ekávané výstupy žák využívá znalostí o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organism analyzuje možnosti využití znalostí v oblasti genetiky v b žném život a hodnotí etické a morální aspekty používání technologií založených na genetických transformacích organism
36
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
U ivo •
molekulární základy d di nosti – struktura DNA, RNA; biosyntéza nukleových kyselin a bílkovin; gen, genetický kód, translace genu d di nost a prom nlivost – chromozomy; fenotyp; genotyp; Mendelovy zákony; genetické ur ení pohlaví; mutace, klonování, genetická úprava organism ; sou asné znalosti o lidském genomu a jejich využití; choroby lov ka související s genetickými zm nami; genetika populací
•
3.3.4
GEOGRAFIE
Vzd lávací obsah P ÍRODNÍ PROST EDÍ O ekávané výstupy žák porovná postavení Zem ve vesmíru a podstatné vlastnosti Zem s ostatními t lesy slune ní soustavy objasní principy mechanismu deskové tektoniky porovná na p íkladech mechanismy p sobení endogenních a exogenních proces a jejich vliv na utvá ení zemského povrchu a na život lidí rozliší složky a prvky fyzickogeografické sféry, objasní mechanismy v ní probíhající a zákonitosti v rozmíst ní uvedených složek a prvk U ivo • Zem jako vesmírné t leso – tvar a pohyby Zem , d sledky pohybu Zem pro život lidí a organism , st ídání dne a noci, st ídání ro ních období, asová pásma na Zemi • fyzickogeografická sféra – vzájemné vazby a souvislosti, d sledky pro životní prost edí • systém fyzickogeografické sféry na planetární úrovni – geografické pásy a p írodní zóny, vegeta ní (rostlinná, ší ková) pásma, vegeta ní (výškové) stupn , biomy • systém fyzickogeografické sféry na regionální úrovni – p írodní oblasti SOCIÁLNÍ PROST EDÍ O ekávané výstupy žák posoudí dynamiku vývoje obyvatelstva na Zemi, geografické, demografické a hospodá ské aspekty p sobící na chování, pohyb, rozmíst ní a zam stnanost obyvatelstva posoudí sv tové hospodá ství jako otev ený dynamický systém s ur itými složkami, strukturou a funkcemi a zohlední faktory územního rozmíst ní hospodá ských aktivit zhodnotí bilanci a perspektivu sv tových surovinových a energetických zdroj analyzuje hlavní rasová, etnická, jazyková, náboženská, kulturní a politická specifika s ohledem na zp sob života a životní úrove v kulturních regionech sv ta rozliší a porovnává státy sv ta a jejich zájmové integrace podle kritérií vzájemné podobnosti a odlišnosti lokalizuje na politické map sv ta hlavní aktuální geopolitické zm ny identifikuje obecné základní geografické znaky sídel lokalizuje na mapách hlavní sídelní a hospodá ské jádrové a periferní oblasti sv ta, zd vodní p í iny perifernosti v konkrétních regionech 37
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
U ivo • obyvatelstvo – geografické, demografické a hospodá ské charakteristiky • sv tové hospodá ství – lokaliza ní p edpoklady a faktory, sektorová a odv tvová struktura, územní d lba práce, ukazatelé hospodá ského rozvoje a životní úrovn • geografické aspekty sv tového hospodá ství – rozmíst ní surovinových a energetických zdroj , zem d lství, vodního hospodá ství, pr myslu, dopravy, obslužné sféry, p enosu zpráv a informací, mezinárodního obchodu, cestovního ruchu • kulturní a politické prost edí – specifická struktura obyvatelstva, státní z ízení, suverénní státy, závislá území, geopolitické procesy, hlavní sv tová ohniska nap tí • sídla a osídlení – ekumena, sídelní struktura, venkovská sídla, m stská sídla, geografická poloha sídel, sídelní systémy, urbanizace, suburbanizace • sociáln geografické systémy – jádra a periferie, rozvojová osa, geografické aspekty bohatství a chudoby, pozitivní a negativní znaky globalizace, hlavní jádrové oblasti sv ta a kontinent ŽIVOTNÍ PROST EDÍ O ekávané výstupy žák posoudí krajiny jako systém pevninské ásti krajinné sféry se specifickými znaky, ur itými složkami, strukturou, okolím a funkcemi analyzuje na konkrétních p íkladech p írodní a kulturní krajinné složky a prvky krajiny zhodnotí hlavní rizika p sobení p írodních a spole enských faktor na životní prost edí analyzuje hlavní výchovné, hospodá ské a právní nástroje ochrany p írody a životního prost edí U ivo • krajina – p írodní prost edí, spole enské prost edí, environmentalistika, krajinná (geografická) ekologie, typy krajiny • interakce p íroda – spole nost – trvale udržitelný rozvoj (život), limity p írodního prost edí, ochrana p írody a životního prost edí, globální problémy lidstva REGIONY O ekávané výstupy žák vymezí mikroregion (místní region podle bydlišt , školy) na map podle zvolených kritérií zhodnotí p írodní, hospodá ské a kulturní pom ry mikroregionu a jeho vazby k vyšším územním celk m a region m posoudí aspekty polohy, p írodních pom r a zdroj eské republiky lokalizuje na mapách hlavní rozvojová jádra a periferní oblasti eské republiky analyzuje podstatné politické a socioekonomické transforma ní procesy probíhající v eské republice lokalizuje na mapách hlavní makroregiony sv ta, vymezí jejich polohu a zhodnotí jejich p írodní, kulturní, politické a hospodá ské pom ry posoudí postavení makroregion sv ta podle r zných srovnávacích kritérií U ivo • místní region (mikroregion) – možnosti, limity a bariéry rozvoje mikroregionu, strategické 38
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
a územní plánování • eská republika – hospodá ské a politické postavení eské republiky v Evrop a ve sv t , sektorová a odv tvová struktura hospodá ství, regiony, kraje • makroregiony sv ta – jádra, periferie, modelový region – modelové problémy KARTOGRAFIE, GEOGRAFICKÉ INFORMACE A ZDROJE DAT O ekávané výstupy žák používá prakticky dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tišt né i elektronické podob pro ešení geografických problém lokalizuje s pomocí map a vymezuje podle ur itých kritérií d ležité topografické útvary v krajin lokalizuje a vzájemn porovnává objekty (systémy) a procesy v geografickém prost edí, rozlišuje v n m znaky spole né a znaky odlišné zd vodní nerovnom rnost v rozmíst ní a ve vývoji (rozvoji) objekt geografické sféry používá s porozum ním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii vytvá í a využívá vlastní mentální (myšlenková) schémata a mentální (myšlenkové) mapy pro orientaci v konkrétním území U ivo • geografická kartografie a topografie – praktické aplikace s kartografickými produkty, d ležité bodové, lineární a plošné krajinné útvary, hlavní ohniska (uzly) a hranice (bariéry) • geografický a kartografický vyjad ovací jazyk – p im en náro né a obecn používané pojmy, termíny, symboly, zkratky, smluvené zna ky, vysv tlivky, statistická data • geografické informa ní systémy – geografický informa ní systém (GIS), dálkový pr zkum Zem (DPZ), praktické využití GIS a DPZ • ostatní informa ní a dokumenta ní zdroje dat pro geografii – statistické prameny, r zné druhy text , encyklopedie, slovníky, tabulky, grafy, fotografie, vyobrazení, schémata, filmové snímky, videosnímky, terénní pr zkumy, mapování, internet, vypovídací hodnota a interpretace zdroj dat
3.3.5
GEOLOGIE
Vzd lávací obsah SLOŽENÍ A STRUKTURA ZEM O ekávané výstupy žák porovná složení a strukturu jednotlivých zemských sfér využívá vybrané metody identifikace minerál U ivo • zemské sféry – chemické, mineralogické a petrologické složení Zem • minerály – krystaly a jejich vnit ní stavba; fyzikální a chemické vlastnosti minerál
39
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
GEOLOGICKÉ PROCESY V LITOSFÉ E O ekávané výstupy žák analyzuje energetickou bilanci Zem a p í iny vnit ních a vn jších geologických proces rozliší b žné typy magmatických hornin s využitím petrografického klí e ur í nerostné složení a rozpozná strukturu b žných sedimentárních hornin ur í základní vlastnosti vzorku p dního profilu a navrhne využitelnost a zp sob efektivního hospoda ení s p dou v daném regionu rozpozná složení a strukturu b žných metamorfovaných hornin analyzuje r zné druhy poruch v litosfé e U ivo • magmatický proces – vznik magmatu a jeho tuhnutí; krystalizace minerál z magmatu • zv trávání a sedimenta ní proces – mechanické a chemické zv trávání, srážení, sedimentace; vznik a vývoj p d • metamorfní procesy – jejich typy; kontaktní a regionální metamorfóza • deformace litosféry – k ehká a plastická deformace geologických objekt , vývoj stavby pevnin a oceán ; mechanismus deskové tektoniky; zem t esení a vulkanismus VODA O ekávané výstupy žák zhodnotí využitelnost r zných druh vod a navrhne možné zp soby efektivního hospoda ení vodou v p íslušném regionu U ivo • povrchové vody – jejich rozložení na Zemi; chemické složení, pH; hydrologický cyklus • podzemní vody – propustnost hornin; hydrologické systémy; chemické složení podzemních vod; ochrana podzemních vod LOV K A ANORGANICKÁ P ÍRODA O ekávané výstupy žák posuzuje geologickou innost lov ka z hlediska možných negativních dopad na životní prost edí hodnotí ekologickou únosnost t žby a zpracovatelských technologií v daném regionu vyhodnotí bezpe nost ukládání odpad a efektivitu využívání druhotných surovin v daném regionu U ivo • interakce mezi p írodou a spole ností – p ístupy environmentální geologie, rekultivace a revitalizace krajiny • práce v terénu a exkurze – geologický kompas, geologické mapy
40
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
3.4 LOV K A SPOLE NOST Vzd lávací oblast lov k a spole nost využívá spole enskov dní poznatky získané v základním vzd lávání, rozvíjí je, u í žáky s nimi pracovat a zpracovávat je v širším myšlenkovém systému. Její sou ástí jsou i zcela nové obsahové prvky, jejichž pochopení je podmín né rozvinut jší myšlenkovou inností a praktickou zkušeností žáka gymnázia. Žáci se u í kriticky reflektovat spole enskou skute nost, posuzovat r zné p ístupy k ešení problém každodenní praxe a aplikovat poznatky do sou asnosti. Rozvíjeny jsou d ležité myšlenkové operace, praktické dovednosti a v domí vlastní identity žáka. Oblast p ispívá k utvá ení historického v domí, k uchování kontinuity tradi ních hodnot naší civilizace a k politickému vzd lávání mládeže. Posiluje respekt k základním princip m demokracie a evropanství a p ipravuje žáky na odpov dný ob anský život v demokratické spole nosti. Podporuje v domí neopakovatelnosti a jedine nosti života, významu lidské d stojnosti a úcty k výtvor m lidského ducha minulých generací i sou asnosti. Zám ry vzd lávací oblasti jsou realizovány p edevším prost ednictvím vzd lávacích obor Ob anský a spole enskov dní základ a Historie. P esahy dané vzd lávací oblasti se promítají i do jiných vzd lávacích oblastí a mají p ímou vazbu zejména ke spole enskov dní ásti vzd lávacího oboru Geografie, který je z d vodu zachování jeho celistvosti umíst n ve vzd lávací oblasti lov k a p íroda. Cílové zam ení vzd lávací oblasti Vzd lávání v dané vzd lávací oblasti sm uje k utvá ení a rozvíjení klí ových kompetencí tím, že vede žáka k: • • • • •
• • • •
utvá ení realistického pohledu na skute nost a orientaci ve spole enských jevech a procesech tvo ících rámec každodenního života chápání sou asnosti v kontextu minulosti a budoucnosti, vnímání spole enské skute nosti v minulosti jako souhrnu p íklad modelových spole enských situací a vzor lidského chování a jednání v nejr zn jších situacích chápání vývoje spole nosti jako prom ny sociálních projev života v ase, posuzování spole enských jev v synchronních i chronologických souvislostech provázaných p í innými, následnými, d sledkovými a jinými vazbami rozvíjení prostorové p edstavivosti o historických a soudobých jevech, vnímání významu zem pisných podmínek pro variabilitu a mnohotvárnost spole enských jev a proces vnímání sounáležitosti s evropskou kulturou; pochopení civiliza ního p ínosu r zných kultur v závislosti na širších spole enských podmínkách; uplat ování tolerantních postoj v i minoritním skupinám ve spole nosti, odhalování rasistických, xenofobních a extremistických názor a postoj v mezilidském styku zvládání základ spole enskov dní analýzy a historické kritiky, rozlišování mezi reálnými a fiktivními d ji, chápání prom nlivosti interpretace jev a idejí v závislosti na vývoji jedince a spole nosti rozvíjení pozitivního hodnotového systému op eného o historickou i sou asnou zkušenost lidstva; chápání nesprávnosti mechanického p enosu sou asných etických p edstav do reality minulosti v domé reflexi vlastního jednání i jednání druhých lidí; respektování r zných systém hodnot a motivací druhých lidí; odhalování p edsudk v posuzování r zných lidí, událostí i sociálních jev a proces ; rozpoznávání negativních stereotyp v nahlížení na roli muže a ženy ve spole nosti upev ování pocitu odpov dnosti za sebe jako jednotlivce i jako lena ur itého spole enství, rozvíjení zralých forem soužití s druhými lidmi a ochoty podílet se na ve ejném život své obce, regionu, státu; uplat ování partnerských p ístup p i spolupráci
41
VÚP v Praze
•
pilotní verze RVP GV
erven 2004
osvojování demokratických princip v mezilidské komunikaci, rozvíjení schopnosti diskutovat o ve ejných záležitostech, rozpoznávat manipulativní strategie, zaujímat vlastní stanoviska a kritické postoje ke spole enským a spole enskov dním záležitostem, v cn (nep edpojat ) argumentovat, využívat historické argumentace na podporu pozitivních ob anských postoj rozvíjení a kultivaci v domí osobní, lokální, národní, evropské i globální identity
•
3.4.1
OB ANSKÝ A SPOLE ENSKOV DNÍ ZÁKLAD
Vzd lávací obsah LOV K JAKO JEDINEC O ekávané výstupy žák objasní, pro a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede p íklady faktor , které ovliv ují prožívání, chování a innost lov ka porovná osobnost v jednotlivých vývojových fázích života, vymezí, co každá etapa p ináší do lidského života nového a jaké životní úkoly p ed lov ka staví vyloží, jak lov k vnímá, prožívá a poznává skute nost, sebe i druhé lidi a co m že jeho vnímání a poznávání ovliv ovat porovnává r zné metody u ení a vyhodnocuje jejich ú innost pro své studium s ohledem na vlastní psychické p edpoklady, uplat uje zásady duševní hygieny p i práci a u ení využívá získané poznatky p i sebepoznávání, poznávání druhých lidí, volb profesní orientace, výb ru partnera uplat uje vhodné zp soby vyrovnávání se s frustrací a stresem U ivo • podstata lidské psychiky – v domí; psychické jevy, procesy, stavy a vlastnosti • osobnost lov ka – charakteristika osobnosti, její typologie; vývoj a formování osobnosti v jednotlivých etapách lidského života; význam celoživotního u ení a sebevýchovy • psychologie v každodenním život – rozhodování o životních otázkách; zásady duševní hygieny, náro né životní situace, psychologické poradenství LOV K VE SPOLE NOSTI O ekávané výstupy žák uplat uje spole ensky vhodné zp soby komunikace ve formálních i neformálních vztazích a využívá jich p i dosahování svých zám r a cíl p edchází konflikt m s jinými lidmi a p ípadné konflikty ú inn eší respektuje kulturní odlišnosti a rozdíly v projevu p íslušník r zných sociálních skupin, na p íkladech doloží, k jakým d sledk m mohou vést p edsudky objasní, jaký význam má sociální kontrola ve skupin a ve v tších sociálních celcích posoudí úlohu sociálních zm n v individuálním i spole enském vývoji, rozlišuje zm ny konstruktivní a destruktivní objasní podstatu n kterých sociálních problém sou asnosti a popíše možné dopady sociáln patologického chování na jedince a spole nost U ivo • spole enská podstata
lov ka – význam za len ní jedince do sociálních vazeb, proces 42
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
socializace; mezilidská komunikace, problémy v mezilidských vztazích • sociální struktura spole nosti – sociální útvary, spole enské instituce; sociální nerovnost, sociální mobilita; jedinec ve skupin (vztahy, role, normy chování) • sociální fenomény a procesy – rodina, práce, kultura, masmédia, životní prost edí; sociální deviace, sociální problémy (nezam stnanost, kriminalita, extremismus) OB AN VE STÁT O ekávané výstupy žák rozlišuje a porovnává historické i sou asné typy stát (forem vlády) vymezí, jakou funkci plní ve stát ústava a které oblasti života upravuje objasní, pro je státní moc v R rozd lena na t i nezávislé složky, rozlišuje a porovnává funkce a úkoly orgán státní moci R vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem ízení sociálních skupin a státu, porovná postavení ob ana v demokratickém a totalitním stát objasní podstatu a význam politického pluralismu pro život ve stát , uvede p íklady politického extremismu a objasní, v em spo ívá nebezpe í ideologií rozlišuje složky politického spektra R, porovnává p ístupy vybraných politických stran k ešení r zných otázek a problém každodenního života ob an uvede p íklady, jak m že ob an ovliv ovat politické d ní v obci a ve stát , vyloží podstatu komunálních a parlamentních voleb a rozliší jejich funkce obhajuje svá lidská práva, respektuje lidská práva druhých lidí a uvážliv vystupuje proti jejich porušování uvede okruhy problém , s nimiž se m že ob an obracet na ombudsmana U ivo • stát – znaky a funkce, formy státu, právní stát; Ústava R – p ehled základních ustanovení • demokracie – principy a podoby, ob anská spole nost; politické subjekty, politický život ve stát ; volby, volební systémy • lidská práva – zakotvení lidských práv v dokumentech; porušování a ochrana lidských práv, funkce ombudsmana PRÁVO A SPRAVEDLNOST O ekávané výstupy žák rozlišuje fyzickou a právnickou osobu, uvede jejich p íklady objasní, v em spo ívá odlišnost mezi morálními a právními normami, od vodní ú el sankcí p i porušení právní normy uvede, které státní orgány vydávají právní p edpisy i jak a kde je uve ej ují, rozlišuje základní a provád cí právní p edpisy vymezí podmínky vzniku a zániku d ležitých právních vztah (vlastnictví, pracovní pom r, manželství) i práva a povinnosti ú astník t chto právních vztah uplat uje n které nároky vzniklé ze smluv (reklamace, náhrada vzniklé škody) rozlišuje funkce a úkoly advokát , notá a soustavy soud , uvede p íklady právních problém , s nimiž se na n mohou ob ané obracet rozeznává, jaké p ípady se eší v ob anském soudním ízení a jaké v trestním ízení rozlišuje trestný in a p estupek, vymezí podmínky trestní postižitelnosti ob an a uvede p íklady postih trestné innosti 43
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
ve svém jednání respektuje platné právní normy týkající se ochrany práv k duševnímu vlastnictví U ivo • právo v každodenním život – smysl a ú el práva; právní subjektivita, zp sobilost k právním úkon m; právní ád R – jeho uspo ádání, druhy právních norem • systém práva – ob anské, rodinné, pracovní a trestní právo – p ehled základních ustanovení; ostatní právní odv tví – obsah a ú el; práva k duševnímu vlastnictví a jejich ochrana • orgány právní ochrany – funkce a úkoly, právnické profese; ú el a pr b h ob anského soudního ízení; orgány inné v trestním ízení, jejich úkoly MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SV T O ekávané výstupy žák objasní d vody evropské integrace, posoudí její význam pro vývoj Evropy rozlišuje funkce orgán EU, uvede p íklady jejich innosti a porovná úkoly orgán EU (zejména EK a EP) a orgán státní moci R posoudí vliv za len ní státu do Evropské unie na každodenní život ob an , uvede p íklady, jak mohou fyzické a právnické osoby v rámci EU uplat ovat svá práva uvede p íklady innosti n kterých významných mezinárodních organizací a vysv tlí, jaký vliv má jejich innost na chod sv tového spole enství zhodnotí význam zapojení R do innosti mezinárodních organizací a spole enství posoudí nej ast jší p í iny a možné d sledky dlouhodobé izolace n kterých stát od ostatních zemí posoudí výhody mezinárodní bezpe nostní spolupráce a uvede její p íklady, zhodnotí nej ast jší formy mezinárodního urovnávání spor a konflikt mezi státy posoudí klady a zápory globalizace a její možné dopady na život lidí uvede p íklady globálních problém sou asnosti, vytvo í si na n vlastní názor, analyzuje jejich p í iny a domýšlí jejich možné d sledky U ivo • evropská integrace – podstata a význam; Evropská unie – význam; podmínky lenství v EU, orgány EU; jednotná evropská m na, její ú el a výhody • mezinárodní spolupráce – d vody, význam a výhody; významné mezinárodní organizace a spole enství – RE, NATO, OSN, jejich ú el a nápl innosti • proces globalizace – projevy, klady, zápory a dopady globalizace; globální problémy ÚVOD DO FILOZOFIE A FILOZOFICKÉ ANTROPOLOGIE O ekávané výstupy žák objasní podstatu filozofického tázání, porovná odlišnost východisek filozofie, mýtu, náboženství, v dy a um ní k uchopení skute nosti a lov ka rozliší hlavní filozofické sm ry, uvede jejich klí ové p edstavitele a porovná ešení základních filozofických otázek v jednotlivých etapách vývoje filozofického myšlení vyloží a na p íkladech doloží, jak a pro se prom ovalo chápání základních filozofických otázek v pr b hu d jinného vývoje a jaké výzvy p ináší jejich výklad pro sou asnost uvede obecnou filozofickou charakteristiku lov ka a porovná ji s p ístupy psychologie a sociologie a jiných v d o lov ku 44
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a sv domí jednotlivce, od vodní d jinnou prom nlivost základních etických pojm , kategorií a norem rozlišuje a porovnává významné náboženské systémy, identifikuje projevy náboženské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektá ského myšlení U ivo • podstata filozofie – podn ty pro filozofické tázání, vztah filozofie k mýtu, náboženství, v d a um ní; základní filozofické otázky, klí ové etapy a sm ry filozofického myšlení • filozofický problém lov ka – t lesnost, niternost, vztaženost ke sv tu a druhým lidem, bytí v innosti, d jinnost; hodnoty lidské praxe, smysl lidského života • etická dimenze lidského bytí – podstata morálky a mravnosti; etické normy, mravní odpov dnost, mravní apriori, úloha sv domí; etika každodenního života
•
víra v lidském život – podoby víry, znaky náboženské víry; náboženské systémy, církve; sekty
ZÁKLADY TEORIE V DY A NEFORMÁLNÍ LOGIKY O ekávané výstupy žák zhodnotí význam v deckého poznání, techniky a nových technologií pro praktický život i možná rizika jejich zneužití objasní, pro je pohled jednotlivých v dních disciplín na lov ka a skute nost jednostranný a v em se projevuje omezenost jazyka v dy p i popisu jev vyloží podstatu a d vody prom nlivosti v dních disciplín i jejich metodologií rozliší hlavní zp soby, jakými nahlížejí spole enské v dy na skute nost, a objasní, jak tyto v dy p istupují a ím p ispívají k ešení spole enských otázek a problém posoudí vliv hrani ních disciplín na utvá ení celostního pohledu na skute nost eticky a v cn správn argumentuje v dialogu a diskusi uvážliv a kriticky p istupuje k argument m druhých lidí, rozpozná nekorektní argumentaci a manipulativní strategie v mezilidské komunikaci U ivo • v decké poznání – znaky a smysl; jazyk a metody v dy, meze v decké objektivity; vznik a prom ny v dy, vztah v dy a techniky; t íd ní v dních disciplín • teorie argumentace – podstata argumentace; zásady v cn správné a etické argumentace, znaky chybné, klamavé a manipulativní argumentace
3.4.2 HISTORIE Vzd lávací obsah ÚVOD DO STUDIA HISTORIE O ekávané výstupy žák charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzav eného a prom nlivého rozlišuje r zné zdroje historických informací, zp sob jejich získávání a úskalí jejich interpretace
45
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
U ivo • •
význam historického poznání pro sou asnost práce historika, historické informace, jejich typy, ú el a možnost využití
PRAV K O ekávané výstupy žák objasní ve shod s aktuálními v deckými poznatky materiální a duchovní život lidské spole nosti v jednotlivých vývojových etapách prav ku; charakterizuje pojem archeologická kultura vysv tlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v d sledku cílev domé zem d lské a emeslné innosti za adí asov a prostorov hlavní archeologické kultury prav ku U ivo
•
doba kamenná (paleolit, mezolit, neolit, eneolit), bronzová a železná
STAROV K O ekávané výstupy žák zd vodní civiliza ní p ínos vybraných starov kých spole enství, antiky a k es anství jako základních fenomén , z nichž vyr stá evropská civilizace objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a k es anstvím) a další neevropské náboženské a kulturní systémy popíše ur ující procesy a události, uvede významné osobnosti starov kých d jin U ivo • • • •
staroorientální státy (Mezopotámie, Egypt, Indie, ína) antické ecko antický ím naše zem a ostatní Evropa v dob ímské; civilizovanost a barbarství, limes romanus jako civiliza ní hranice
ST EDOV K O ekávané výstupy žák objasní proces christianizace a její vliv na konstituování ran st edov kých stát v Evrop ; vysv tlí podstatu vztahu mezi sv tskou a církevní mocí v západním i východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství a církve ve st edov ké spole nosti definuje prom ny hospodá ského a politického uspo ádání st edov ké spole nosti 5. – 15. století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích charakterizuje základní rysy vývoje na našem území vymezí specifika islámské oblasti vysv tlí d sledky tatarských a tureckých nájezd , zejména pro jižní a východní Evropu
46
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
U ivo • • • • •
utvá ení st edov ké Evropy (byzantsko-slovanská oblast, francká íše a oblast západní, východní a st ední Evropy) islám a arabská íše, mongolská a turecká expanze k es anství jako nové kulturní a spole enské pojítko, vnit ní nejednota k es anství, papežství a císa ství, k ížové výpravy, kací ství, husitství venkov a zem d lství, kolonizace; rozvoj emesel a obchodu, urbanizace vzd lanost a um ní st edov ké spole nosti
PO ÁTKY NOVOV KU O ekávané výstupy žák rozpozná nové filozofické a v decké myšlenky, které byly zformulovány ve 14. – 17. století; zhodnotí jejich praktické dopady porozumí d sledk m zámo ských objev , jež vedly k podstatným hospodá ským i mocensko-politickým zm nám popíše základní rysy reformace a protireformace, vysv tlí d sledky pro další evropský i sv tový vývoj vymezí základní znaky stavovství a absolutismu; uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a p íklady st et posoudí postavení eského státu uvnit habsburského soustátí a analyzuje jeho vnit ní sociální, politické a kulturní pom ry U ivo • • • • •
renesance a humanismus; reformace zámo ské plavby rivalita a kooperace evropských velmocí v raném novov ku; t icetiletá válka absolutismus a stavovství barokní kultura, politika, náboženství
OSVÍCENSTVÍ, REVOLUCE A IDEA SVOBODY, MODERNIZACE SPOLE NOSTI O ekávané výstupy žák ur í a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatn ní v revolucích 18. a 19. století na konkrétních p íkladech jednotlivých stát demonstruje postupný rozklad, zánik a prom ny dosavadních systém p es úsilí mocenských struktur o jejich udržení posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systém vysv tlí emancipa ní hnutí národ i jednotlivých spole enských vrstev; vymezí místo utvá ení eského novodobého národa v tomto procesu v etn jeho specifických rys charakterizuje proces modernizace, vysv tlí pr b h industrializace a její ekonomické, sociální a politické d sledky; rozpozná její ekologická rizika; ur í základní p í iny asymetrického vývoje Evropy a sv ta v d sledku rozdílného tempa modernizace vysv tlí expanzivní zám ry velmocí v okrajových ástech Evropy a v mimoevropském sv t , jež byly p í inou etných st et a konflikt daného období 47
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
U ivo • • • • • • • •
osvícenství velké revoluce – francouzská revoluce 1789 – 1799, vznik USA, rok 1848 Evropa za napoleonských válek a po Víde ském kongresu rozvoj výroby a v dy, prom na agrární spole nosti ve spole nost pr myslovou, zm ny v sociální struktu e utvá ení novodobých národních spole ností (zejména eské, slovenské, n mecké, italské); emancipa ní hnutí sociálních skupin p edpoklady a projevy imperiální (mocenské a koloniální) politiky velmocí; nástup Ruska jako evropské velmoci; USA, jejich vnit ní vývoj a mezinárodní postavení do I. sv tové války vzájemné st etávání velmocí, diplomatické a vojenské aktivity v p edve er I. sv tové války, mimoevropská ohniska koloniálních konflikt prom ny životního stylu, vzd lanost a um ní „belle epoque“ p elomu 19. a 20. století
MODERNÍ DOBA SITUACE V LETECH 1914 – 1945 O ekávané výstupy žák charakterizuje dv sv tové války, dokumentuje sociální, hospodá ské a politické d sledky uvede p í iny a projevy politického a mocenského obrazu sv ta, který byl ur en vy erpáním tradi ních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní p í iny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních ob tí jim elit vysv tlí souvislost mezi sv tovou hospodá skou krizí a vyhrocením politických problém , které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil popíše a zhodnotí životní zp sob v moderní evropské spole nosti, zhodnotí význam masové kultury U ivo • • • • • • • •
první sv tová válka, eské zem v dob první sv tové války, I. odboj revoluce v Rusku, upev ování bolševické moci versailleský systém a jeho vnit ní rozpory vznik eskoslovenska, eskoslovensko v mezivále ném období Evropa a sv t ve 20. a 30. letech, sv tová hospodá ská krize ve sv t i v SR, r st mezinárodního nap tí a vznik vále ných ohnisek mnichovská krize a její d sledky kultura 1. poloviny 20. století (zrod moderního um ní, nástup masové kultury, sport) druhá sv tová válka (globální a hospodá ský charakter války, v da a technika jako prost edky vedení války, holocaust), Protektorát echy a Morava, II. odboj
SOUDOBÉ D JINY O ekávané výstupy žák charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního sv ta, jeho vojenská, politická a hospodá ská 48
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamn jší konflikty vysv tlí základní problémy vnit ního vývoje zemí západního a východního bloku; zejména se zam í na pochopení vnit ního vývoje a vzájemných vztah supervelmocí USA, SSSR a na situaci ve st ední Evrop a v naší zemi porovná a vysv tlí zp sob života a chování v nedemokratických spole nostech a v demokraciích popíše mechanismy a prost edky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysv tlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí; objasní význam islámské a n které další neevropské kultury v moderním sv t vymezí základní problémy soudobého sv ta a možnosti jeho dalšího vývoje U ivo • • • • • • •
Evropa a sv t po válce (OSN, princip sociálního státu) Východní blok, jeho politický, hospodá ský a sociální vývoj; SSSR jako sv tová velmoc; RVHP, Varšavská smlouva euroatlantická spolupráce a vývoj demokracie; USA jako sv tová velmoc životní podmínky na obou stranách „železné opony“ (každodenní život, kultura) dekolonizace; „t etí sv t“ a moderniza ní procesy v n m – ekonomické, demografické a politické postavení v globálním sv t pád komunistických režim a jeho d sledky; sjednocující se Evropa a její místo v globálním sv t globální problémy moderní spole nosti
3.5 LOV K A SV T PRÁCE5 Charakteristika vzd lávací oblasti Vzd lávací oblast lov k a sv t práce je nepostradatelnou sou ástí systému všeobecného vzd lávání žáka a jeho p ípravy na další vzd lávání a vstup do profesních vztah . Gymnaziální vzd lávání v oblasti sv ta práce má žáka uvést do plnohodnotného profesního i ekonomického ob anského života. I když nem že nahradit vlastní profesní zkušenosti, snaží se žáka teoreticky i prakticky p ipravit na situace, s nimiž se v profesním život zcela b žn setká. Ve svém budoucím profesním život se žák neobejde bez základních znalostí tržní ekonomiky, sv ta financí, hospodá ských struktur státu i Evropské unie a vlivem globalizace sv tového trhu i bez znalostí sv tové ekonomiky. Pot ebuje znát nejen své pracovní povinnosti, ale i svá práva. U í se hodnotit své pracovní schopnosti a vybírat a budovat svou profesní kariéru s ohledem na konkurenci a požadavky evropského trhu práce. Stále se vyvíjející legislativa a vztahy na ekonomickém trhu i na trhu práce od n j vyžadují, aby dokázal teoretické znalosti vždy aplikovat na aktuální situaci v ekonomice, aby nepodléhal povrchnímu úsudku, ale byl schopen aktuální situaci správn analyzovat a reagovat na ni. Proto klade tato vzd lávací oblast velký d raz na praktickou aplikaci získaných dovedností, jež žák získá ešením modelových situací a prací s autentickými materiály, se kterými se b žn setká v médiích. To p edpokládá dovednost používat moderní informa ní technologie, bez nichž se v sou asném sv t práce neobejde. Protože je v této oblasti kontakt s realitou velmi významný, mohou být sou ástí vzd lávání ve sv t práce i besedy s p izvanými odborníky. 5
Variantní název: LOV K A JEHO PROFESE 49
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
Vzd lávání v oblasti lov k a sv t práce klade velký d raz na mezip edm tové vztahy a využívá dosavadní získané v domosti a dovednosti žák z jiných oblastí. Z toho d vodu klade zna né nároky na žákovu schopnost syntézy a aplikace získaných poznatk , a proto se s touto vzd lávací oblastí žák setkává až ve vyšších ro nících gymnázia (viz rámcový u ební plán). Cílové zam ení vzd lávací oblasti Vzd lávání v dané vzd lávací oblasti sm uje k utvá ení a rozvíjení klí ových kompetencí tím, že vede žáka k: • • • • • • • • • • •
pochopení mikroekonomických i makroekonomických vztah a jejich praktickému využívání zodpov dnému využití možností sociálního státu zodpov dnému zacházení s finan ními prost edky prost ednictvím forem bezpe ného investování schopnosti analyzovat p sobení médií v ekonomickém sv t a využít aktuálních mediálních informací p i analýze eské i mezinárodní ekonomiky pochopení a kritické analýze p ínos a rizik globalizace ekonomiky uplatn ní profesních p edpoklad zodpov dným výb rem povolání rozpoznávání aktuálních požadavk mezinárodního trhu práce a ke schopnosti na n pružn reagovat efektivnímu p edcházení negativnímu dopadu nezam stnanosti a využití moderních informa ních technologií a nabídek státních i nestátních institucí k hledání zam stnání, rekvalifikaci, vytvá ení profesní kariéry a celoživotnímu vzd lávání vytvá ení p edpoklad pro kvalitní profesní a zam stnanecké vztahy dovednosti vhodn se prezentovat na ve ejnosti, prezentovat výsledky své práce a svou práci adekvátn hodnotit volb pracovního režimu zohled ujícího lidské zdraví, mezilidské vztahy a ochranu životního prost edí
Vzd lávací obsah TRH PRÁCE A PROFESNÍ VOLBA O ekávané výstupy žák kriticky posoudí své zdravotní, osobnostní a kvalifika ní p edpoklady pro volbu dalšího studia a profesní orientace posuzuje profesní a vzd lávací nabídku vztahující se k jeho profesní volb a karié e posoudí profesní poptávku na eském i evropském trhu práce a pružn na ni reaguje dalším vzd láváním vyhotoví pot ebnou dokumentaci pro p ijímací ízení k dalšímu studiu i ve zvolené profesi vhodn prezentuje vlastní osobu a práci, vhodn vystupuje p i p ijímacím pohovoru nebo konkurzu reflektuje význam práce pro psychické zdraví lov ka, vytvo í si vyvážený pracovní rozvrh s ohledem na své osobní vztahy U ivo • profesní volba – práce jako seberealizace, hodnocení vlastních schopností, vzd lávání a p íprava na volbu profese (profesní a vzd lávací nabídka), p ijímací pohovor a výb rové ízení (spole enské jednání, komunika ní dovednosti, asertivní jednání, empatie), pracovní úsp šnost 50
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
a kariérní r st • mezinárodní trh práce – nabídka a poptávka po pracovních místech, informa ní, poradenské a zprost edkovatelské služby, pracovní trh v EU, globalizace pracovního trhu, profesní mobilita, rekvalifikace, celoživotní vzd lávání • osobní management – plánování osobní práce, time management, zam stnání a mezilidské vztahy, zam stnání a rodina, workoholismus PRACOVN PRÁVNÍ VZTAHY O ekávané výstupy žák uvede postup, jak uzav ít pracovní smlouvu a podat výpov uvede svá pracovní práva a vyžaduje jejich respektování od ostatních, respektuje své pracovní povinnosti objasní funkci odbor volí bezpe né pracovní postupy šetrné k životnímu prost edí, používá adekvátní pracovní pom cky chová se pou en a adekvátn situaci v p ípad pracovního úrazu U ivo • pracovní právo – právní podmínky vzniku, zm ny a zániku pracovního pom ru (pracovní smlouva, zkušební doba, výpov , odstupné); práva a povinnosti ú astník pracovn právních vztah (pracovní doba, pracovní neschopnost, mzda, minimální mzda, odm ny), odbory • bezpe nost práce – zásady bezpe nosti práce, ekologická hlediska práce, pracovní úraz a odškodn ní TRŽNÍ EKONOMIKA O ekávané výstupy žák vysv tlí na základ konkrétní, reálné a aktuální situace ve spole nosti mechanismy fungování trhu, objasní d vody kolísání cen zboží i pracovní síly na trhu podle vývoje nabídky a poptávky rozlišuje a porovnává praktické využití jednotlivých forem podnikání, posoudí, která forma podnikání je v konkrétní situaci nejvýhodn jší posoudí výhody a rizika podnikání v porovnání se zam stnáním uvede, jak postupovat p i zakládání vlastní podnikatelské innosti a jak zažádat o živnostenské oprávn ní analyzuje skrytý obsah reklamy, kriticky posuzuje podíl marketingu na úsp chu výrobku na trhu U ivo • základní ekonomické pojmy – typy ekonomik, ekonomický cyklus, tržní mechanismus, nabídka, poptávka, tvorba ceny, globální ekonomické otázky • ekonomické subjekty – právní formy podnikání (živnost, typy spole ností, družstvo), základní právní normy týkající se podnikání • marketing – marketing a public relations, reklama, reklamní agentury
51
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
STÁTNÍ HOSPODÁ STVÍ O ekávané výstupy žák objasní základní principy fungování systému p íjm a výdaj státní ekonomiky rozlišuje základní typy daní, rozlišuje, na které jeho innosti se zda ovací povinnost vztahuje uvede, jakým zp sobem podá da ové p iznání p edevším k dani z p íjmu, jak provede základní výpo ty daní a zjistí výši sociálního a zdravotního pojišt ní na základ aktuálních mediálních informací posoudí vliv nejd ležit jších ekonomických ukazatel (inflace, úrove HDP, míra nezam stnanosti) na zm ny v životní úrovni ob an uvede postup, jak vypo ítá životní minimum své domácnosti a zažádá o sociální dávku, na niž má nárok objasní funkci podpory v nezam stnanosti, funkci ú ad práce a personálních agentur, vyhledá informace o zam stnání a rekvalifikaci v r zných typech médií U ivo • fiskální politika – státní rozpo et, da ová soustava • monetární politika NB – inflace, kurs m ny, zahrani ní platební bilance, HDP • sociální politika – d chodový systém, systém sociálních dávek, životní minimum, nezam stnanost, státní politika zam stnanosti FINANCE O ekávané výstupy žák objasní funkci NB a její vliv na innost komer ních bank uvede principy vývoje ceny akcií a možnosti bezpe ných forem investic do cenných papír využívá moderní formy bankovních služeb v etn moderních informa ních a telekomunika ních technologií, ovládá zp soby bezhotovostního platebního styku zvolí optimální zp sob financování svých osobních pot eb (spo ení, úv r, splátky, leasing) U ivo • peníze – funkce pen z, formy platebního styku, cenné papíry, akcie, burza • bankovní soustava – NB a komer ní banky, specializované finan ní instituce, bankovní produkty, typy spo ení, úv r, moderní formy bankovnictví, leasing, pojišt ní
3.6 LOV K A ZDRAVÍ Charakteristika vzd lávací oblasti Za azení oblasti lov k a zdraví do gymnaziálního vzd lávání umož uje prohloubit vztah žák ke zdraví, posílit rozumové a citové vazby k dané problematice a rozvinout praktické dovednosti, které ur ují zdravý životní styl a kvalitu budoucího života v dosp losti. Za azení této vzd lávací oblasti vychází i z p edpokladu, že dob e p ipravení a motivovaní absolventi gymnaziálního vzd lávání mohou pozd ji výrazn ovliv ovat životní a pracovní postoje ke zdraví v celé spole nosti. Vzd lávací oblast lov k a zdraví se vzd lávacími obory Výchova ke zdraví a T lesná výchova navazuje ve svých výstupech i obsahu na stejnojmennou vzd lávací oblast v základním vzd lávání. Jestliže se základní vzd lávání zam ovalo p edevším na utvá ení vztahu ke zdraví a na poznávání preventivní ochrany vlastního zdraví a bezpe í, gymnaziální vzd lávání sm uje d sledn ji 52
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
k získání schopnosti aktivn podporovat a chránit zdraví v rámci širší komunity. Znamená to, že absolvent gymnázia by m l být p ipraven sledovat, hodnotit a v daných možnostech ešit situace související se zdravím a bezpe ností i v rámci své budoucí rodiny, pracovišt , obce atd. Významnou roli p i tom hraje v tší schopnost žák získávat informace, analyzovat jejich obsah, ov ovat (uplat ovat) poznané v praktických innostech, diskutovat o vzniklých problémech, o jejich prožívání, o vlivu konkrétních postup ešení na zdraví atd. Realizace této vzd lávací oblasti tak (v porovnání se základním vzd láváním) daleko více staví na samostatnosti žák , na jejich aktivním p ístupu k dané problematice, na osobních zkušenostech a názorech, ale i na uv dom lejším utvá ení vztah k jiným osobám i okolnímu prost edí, na v tší zodpov dnosti za bezpe nost a zdraví, na organiza ních schopnostech atd. Výchova ke zdraví má v gymnaziálním vzd lávání p edevším praktický a aplika ní charakter. V návaznosti na p írodov dné a spole enskov dní vzd lávání a s využitím specifických informací o zdraví sm uje p edevším k hlubšímu poznávání rizikového a nerizikového chování (v partnerských vztazích, rodi ovských rolích, ve styku s návykovými látkami a jinými škodlivinami, p i ohrožení bezpe í atd.) a k osvojování praktických postup vhodných pro všestrannou aktivní podporu osobního, ale i komunitního a globálního zdraví (v b žném život i p i mimo ádných událostech). T lesná výchova usiluje o trvalý vztah k pohybovým innostem a o optimální rozvoj t lesné, duševní a sociální zdatnosti. Vychází p edevším z motivující atmosféry, zájmu žák a z jejich individuálních p edpoklad (možností). Využívá k tomu specifických emo ních prožitk , sociálních situací a bioenergetických zát ží v individuáln utvá ené nabídce pohybových inností (od zdravotn rekrea ních až po výkonnostní). Z hlediska celoživotní perspektivy sm uje t lesná výchova k hlubší orientaci žák v otázkách vlivu pohybových aktivit na zdraví. Vede je k osvojení a pravidelnému využívání konkrétních pohybových inností (kondi ních a vyrovnávacích program ) v souladu s jejich pohybovými zájmy a zdravotními pot ebami. Významná z stává otázka bezpe nosti a úrazové prevence p i pohybových innostech. Velká pozornost je i nadále v nována rozvoji pohybového nadání i korekcím pohybových znevýhodn ní (oslabení). Je t eba i nadále dbát na to, aby pohled na problematiku zdraví nebyl úzce oborový a podpora zdraví prolínala celým gymnaziálním vzd láváním i režimem školy. Cílové zam ení vzd lávací oblasti Vzd lávání v dané vzd lávací oblasti sm uje k utvá ení a rozvíjení klí ových kompetencí tím, že vede žáka k: • • • • • • • • •
poznávání t lesných, duševních a sociálních pot eb i d sledk jejich napl ování i neuspokojování poznávání životních hodnot a formování odpovídajících postoj souvisejících se zdravím a mezilidskými vztahy p ebírání odpov dnosti za zdraví, bezpe nost a kvalitu životního prost edí upev ování vazeb: zdraví – t lesná, duševní a sociální pohoda (zdatnost) – pé e o zdraví a bezpe nost – odpov dnost – vzájemná pomoc – prožitek – vzhled – vitalita – výkonnost – úsp šnost – sociální stabilita – zdraví uplat ování zdravého zp sobu života a aktivní podpory zdraví: za azování osv d ených inností a postup z oblasti hygieny, stravování, pohybu, osobního bezpe í, partnerských vztah schopnosti diskutovat o problematice týkající se zdraví, hledat a realizovat ešení v rozsahu spole ných možností zprost edkování vhledu do života dosp lých a rodiny a k uplat ování zákonnosti, tolerance, respektu a pomoci jako p edpokladu bezkonfliktního partnerského vztahu a rodinného života aktivní ochran zdraví p ed návykovými látkami a jinými škodlivinami osvojení zp sob ú elného chování a poskytnutí (zajišt ní) nezbytné pomoci v situacích ohrožení zdraví a bezpe í, v etn mimo ádných událostí
53
VÚP v Praze
•
pilotní verze RVP GV
erven 2004
vnímání pohybové innosti jako zdroje zdravotních ú ink , ale i um leckých, emo ních, spole enských a jiných prožitk poznávání historie i sou asnosti spole enského a sportovního života a k hodnocení konkrétních jev souvisejících se zdravím
•
3.6. VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Vzd lávací obsah PÉ E O ZDRAVÍ, ZDRAVÁ VÝŽIVA O ekávané výstupy žák usiluje o pozitivní zm ny ve svém život (v život vrstevník ), svými argumenty a jednáním v život školy podporuje zdraví uplat uje osvojené zp soby relaxace a regenerace v zát žových (stresových, krizových) situacích podle konkrétní situace zasáhne p i závažných poran ních a život ohrožujících stavech U ivo • vliv životních a pracovních podmínek a životního stylu na zdraví • zdravá výživa – specifické pot eby výživy podle v ku, zdravotního stavu, profese; poruchy p íjmu potravy • duševní hygiena, poruchy duševního zdraví • hygiena pohlavního styku, hygiena v t hotenství • první pomoc p i úrazech a náhlých zdravotních p íhodách PARTNERSTVÍ, RODI OVSTVÍ A VÝCHOVA K ODPOV DNÉMU SEXUÁLNÍMU CHOVÁNÍ O ekávané výstupy žák posoudí hodnoty, které mladým lidem usnad ují vstup do samostatného života, partnerských vztah , manželství a rodi ovství, a usiluje ve svém život o jejich napln ní uplat uje odpov dné a etické p ístupy k sexualit projevuje etické a morální postoje k ochran matky a dít te U ivo • partnerské vztahy, manželství a rodi ovství, rizika spojená s volbou životního partnera, krizové situace v rodin , svobodná matka ve spole nosti • reproduk ní zdraví, modely sociálního chování v intimních vztazích • promiskuita, choroby p enosné pohlavním stykem • antikoncepce, p ed asné ukon ení t hotenství • sexuální deviace, sexuáln motivovaná kriminalita, sexualita a zákon • zneužívané, zanedbávané a týrané d ti (CAN), náhradní rodinná pé e
54
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
NÁVYKOVÉ LÁTKY, OSOBNÍ BEZPE Í O ekávané výstupy žák uplat uje osvojené modely chování p i kontaktu s návykovými látkami projevuje odolnost v i sebepoškozování uvede d sledky porušování paragraf trestního zákona souvisejících s výrobou a držením návykových látek a s inností pod jejich vlivem a vyvozuje z nich osobní odpov dnost zaujímá odmítavé postoje ke všem formám brutality a násilí rozhoduje podle osvojených model chování a konkrétní situace o zp sobu jednání v situacích vlastního nebo cizího ohrožení U ivo • zdravotní a psychosociální rizika jako d sledek p sobení sociáln patologických jev a kriminalita související s t mito jevy • dovednosti sebeovliv ování, sociální dovednosti • návykové látky – bezpe nost v doprav , trestní zákon • krizové situace, ohrožení osobního bezpe í • brutalita a jiné formy násilí OCHRANA LOV KA ZA MIMO ÁDNÝCH UDÁLOSTÍ O ekávané výstupy žák rozhodne, jak se odpov dn chovat p i konkrétní mimo ádné události prokáže osvojené praktické znalosti a dovednosti související s p ípravou na mimo ádné události a s likvidací následk hromadného zasažení obyvatel U ivo • • • • •
3.6.2
vyhlášení hrozby a vzniku mimo ádné události živelní pohromy únik nebezpe ných látek do životního prost edí jiné mimo ádné události první pomoc – klasifikace poran ní p i hromadném zasažení obyvatel
T LESNÁ VÝCHOVA
Vzd lávací obsah INNOSTI OVLIV UJÍCÍ ZDRAVÍ O ekávané výstupy žák usiluje o optimální rozvoj pohybových schopností ov í jednoduchými testy úrove zdravotn orientované zdatnosti a svalové nerovnováhy vybere z nabídky (upraví pro vlastní pot ebu) a vhodn použije konkrétní kondi ní programy i soubory cvik pro udržení nebo rozvoj úrovn zdravotn orientované zdatnosti 55
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
vybere z nabídky a použije v návaznosti na p edchozí innost vhodné soubory vyrovnávacích cvi ení zam ených na kompenzaci jednostranného zatížení, na prevenci a korekci svalové nerovnováhy využívá vhodné soubory cvi ení pro t lesnou a duševní relaxaci p ipraví organismus na pohybovou innost s ohledem na následné p evažující pohybové zatížení organizuje sv j pohybový režim a využívá v souladu s pohybovými p edpoklady, zájmy a zdravotními pot ebami vhodné a dostupné pohybové aktivity uplat uje ú elné a bezpe né chování i v neznámém prost edí poskytne první pomoc p i sportovních i jiných úrazech i v nestandardních podmínkách U ivo • • • • • • •
zdravotn orientovaná zdatnost a její složky; kondi ní testy svalová nerovnováha; testy svalové nerovnováhy zdravotn zam ená cvi ení organismus a pohybová zát ž individuální pohybový režim hygiena pohybových inností a cvi ebního prost edí rizikové faktory ovliv ující bezpe nost pohybových inností; zásady jednání a chování v r zném prost edí; úprava pohybových inností podle aktuálních podmínek (možných rizik) • závažná poran ní a život ohrožující stavy; improvizovaná první pomoc v podmínkách sportovních inností
POHYBOVÉ DOVEDNOSTI O ekávané výstupy žák provádí osvojované pohybové dovednosti na úrovni individuálních p edpoklad zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a usiluje o své pohybové sebezdokonalení posoudí kvalitu pohybové innosti, ozna í zjevné p í iny nedostatk a uplatní konkrétní osvojované postupy vedoucí k pot ebné zm n respektuje v kové, pohlavní, výkonnostní a jiné pohybové rozdíly a p izp sobí svou pohybovou innost dané skladb sportujících U ivo • • • • •
pohybové dovednosti a pohybový výkon pohybové odlišnosti a handicapy – v kové, pohlavní, výkonnostní pr pravná, kondi ní, koordina ní, tvo ivá, estetická a jinak zam ená cvi ení pohybové hry r zného zam ení gymnastika – akrobacie; p eskoky a cvi ení na ná adí; cvi ení s ná iním
•
kondi ní a estetické formy cvi ení s hudbou a rytmickým doprovodem [ur eno p edevším d v at m – alespo dv formy cvi ení podle podmínek a zájmu žáky , p ípadn žák ]
•
úpoly – sebeobrana, základy džudó, aikidó; karatedó [základem je sebeobrana, rozsah ostatních inností je stanoven v návaznosti na p ipravenost vyu ujícího a zájem žák ]
•
atletika – b h na dráze a v terénu (sprinty, vytrvalý b h, štafetový b h); skok do výšky nebo do dálky [podle materiálního vybavení školy]; hody a vrh koulí 56
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
•
sportovní hry – herní systémy, herní kombinace a herní innosti jednotlivce v podmínkách utkání [alespo ve dvou vybraných sportovních hrách podle podmínek školy a zájmu žák ]
•
turistika a pobyt v p írod – p íprava turistické akce a pobytu v p írod ; orientace v mén p ehledné krajin , orienta ní b h; p íprava a likvidace tábo išt
•
plavání – zdokonalování osvojených plaveckých technik (další plavecká technika); skoky do vody, branné plavání, dopomoc unavenému plavci, záchrana tonoucího [plavání je za azováno podle materiálních podmínek školy]
•
lyžování – b žecké, sjezdové, snowboarding [jednotlivé formy lyžování jsou za azovány podle aktuálních sn hových podmínek, materiálních podmínek a zájmu žák ]
•
další moderní a netradi ní pohybové innosti [ innosti jsou za azovány podle podmínek školy a zájmu žák ]
INNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ U ENÍ O ekávané výstupy žák užívá s porozum ním názvosloví (gesta, signály, zna ky) na úrovni cvi ence, vedoucího pohybových inností, organizátora sout ží volí a používá pro osvojované pohybové innosti vhodnou výstroj a výzbroj a správn ji ošet uje p ipraví (ve spolupráci s ostatními žáky) t ídní i školní turnaj, sout ž, turistickou akci a podílí se na její realizaci respektuje pravidla osvojovaných sport ; rozhoduje (spolurozhoduje) t ídní nebo školní utkání, závody, sout že v osvojovaných sportech respektuje práva a povinnosti vyplývající z r zných sportovních rolí – jedná na úrovni dané role; spolupracuje ve prosp ch družstva sleduje podle pokyn (i dlouhodob ) pohybové výkony, sportovní výsledky, innosti související s pohybem a zdravím – zpracuje nam ená data, vyhodnotí je a výsledky r znou formou prezentuje aktivn napl uje olympijské myšlenky jako projev obecné kulturnosti U ivo • vzájemná komunikace a spolupráce p i pohybových innostech • sportovní výzbroj a výstroj – ú elnost, funk nost, bezpe nost, finan ní dostupnost a kvalita • pohybové innostní, sportovní a turistické akce – organizace, propagace, vyhodnocení, dokumentace (na úrovni t ídních a školních akcí) • pravidla osvojovaných pohybových inností • sportovní role • m itelné a hodnotitelné údaje související s t lesnou výchovou a sportem • olympismus v sou asném sv t : jednání fair play – spolupráce ve sportu a pomoc soupe i, pomoc pohybov znevýhodn ným, sport pro každého, sport a ochrana p írody, odmítání podp rných látek neslu itelných s etikou sportu • úsp chy našeho sportu na pozadí nejd ležit jších historických sportovních událostí
57
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
3.7 UM NÍ A KULTURA Charakteristika vzd lávací oblasti Oblast Um ní a kultura je na gymnáziu zastoupena Hudebním oborem a Výtvarným oborem (žáci si volí alespo jeden z nich jako povinný). Hudební obor svým obsahem a cíli vede žáka k porozum ní hudebnímu um ní – jeho funkcím, hodnotám i normám. Vzd lávacím obsahem se tak stávají hudební innosti – produkce, recepce a reflexe – které, jako innosti úzce provázané, umož ují žákovi projevovat se prost ednictvím r zných hudebních aktivit, poznávat zákonitosti hudební tvorby, porozum t sd lením p enášeným hudebním jazykem, vytvá et hodnotící soudy o zn jící hudb apod., tedy pronikat do podstaty hudby. V produkci nalézají uplatn ní vokální, instrumentální a hudebn pohybové innosti mající charakter nejen reproduk ní, ale také výrazn kreativní. V nich žáci rozvíjejí své hudební schopnosti a upev ují získané v domosti a reproduk ní a produk ní dovednosti. Sou ástí t chto inností je hlasový výcvik spojený s intonací, práce s rytmem, hra a tvorba instrumentálních doprovod , pohybových etud apod. P i recepci si žáci prost ednictvím poslechových inností uv domují a ov ují p sobení zn jící hudby. Hudba zde vystupuje v „instruktivní podob “ a umož uje vyvozovat nové hudebn teoretické poznatky a dávat je do souvislostí s poznatky již získanými (nap . poznávání typických hudebn výrazových prost edk a jejich užití ve skladb apod.) Následná reflexe, jako t etí, vysoce „syntetizující“ hudební innost v triád produkce – recepce – reflexe, znamená nejvyšší stupe poznávací innosti umož ující komplexní interpretaci hudebního díla i hudebních objekt . Tato „komplexní interpretace“ obnáší za azování zn jící hudby do um leckého období, ur ování stylu, žánru, formy díla, vytvá ení hodnotících soud , zabývání se zvláštnostmi p ístupu k interpretaci hudebního díla, významem a poselstvím díla vzhledem k ur ité um lecké a historické epoše, problematikou „konzumace“ hudby vzhledem k jejímu funk nímu za azení, problematikou „um leckého provozu“ apod. Výtvarný obor navazuje svým obsahem a cíli na Výtvarnou výchovu základní školy a vede žáka k uv dom lému užívání vizuáln obrazných prost edk na úrovni smyslových dispozic a úrovni subjektivn osobnostní a sociální. Výtvarný obor pracuje s vizuáln obraznými znakovými systémy, které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. V oblasti osobnostní jsou specifickým nástrojem jejího prožívání a poznávání, v sociální oblasti jsou nástrojem komunikace a vzájemné spolupráce. Vizuáln obrazné znakové systémy zahrnují jak znakové systémy výtvarného um ní, tak i ostatní produkty vizuální kultury. Dynamické pojetí vizuáln obrazných znak , jako porovnávání dosavadních a aktuálních zkušeností, je z principu pojetím tvo ivým, p edpokládajícím experimentální fázi vzniku t chto znak a jejich ov ování poznáváním a komunikací. Z t chto pozic výtvarný obor p istupuje k um leckému procesu v celistvosti um lecké tvorby, recepce a interpretace. Vzd lávací obsah Výtvarného oboru je vnit n len n do dvou základních okruh , pojímaných v kontextech historických a sociokulturních, v jejich vývoji a prom nách. První okruh p edstavují Obrazové znakové systémy umož ující vytvá ení aktivních postoj k aktuálním obsah m obrazové komunikace (s využitím vizuáln obrazných vyjád ení vlastních, um leckých i uplat ovaných v b žné komunikaci s užitím dostupných technologických prost edk , jako je fotografie, video, film, ICT) a reflektování osobního místa žáka ve sv t vizuální kultury (jako vnímatel, interpret, jako tv rce komunika ního obsahu s uv dom ním oblasti jeho ú inku). Druhý okruh p edstavují Znakové systémy výtvarného um ní umož ující aktivní vstupování do výtvarného um leckého procesu, reflektování vlastních prožitk , postoj a zkušeností prost ednictvím 58
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
experimentálního p ístupu k um leckým vizuáln obrazným prost edk m a vybudování si p ehledu o vizuáln obrazných vyjád ení jednotlivých sm r výtvarného um ní, zejména od konce 19. století do sou asnosti. Vzd lávací obsah je realizován prost ednictvím tv r ích inností, v jejichž o ekávaných výstupech se propojuje hledisko tvorby, recepce a interpretace tak, aby se dále rozvíjela smyslová citlivost, uplat ovala subjektivita a ov ovaly komunika ní ú inky vizuáln obrazného vyjád ení. P i t chto tv r ích innostech se pracuje jak se znaky s ustáleným významem, tak se znaky, jejichž význam se vytvá í a prom uje. Výtvarný obor spolupracuje s obory, které rozvíjejí obraznost dalšími specifickými prost edky (hudba, literatura, dramatické obory aj.). Vzd lávání v této oblasti krom hlubšího poznání výtvarného, hudebního a dalších druh um ní vede žáka k reflektování um leckého procesu v jeho celistvosti a um leckých obor v jejich vzájemných vazbách a p esazích. Takto pojímané vzd lávání je rozvíjeno tématem Um lecká tvorba a komunikace, které má integrativní charakter. Vzd lávací obsah tématu umož uje žákovi pochopit základní principy um lecké tvorby a procesu komunikace v um ní a prohlubuje jeho schopnost reflexe um ní a kultury jako celku. Téma Um lecká tvorba a komunikace je povinným vzd lávacím obsahem pro Hudební i Výtvarný obor, zp sob a formu realizace stanovuje školní vzd lávací program (od tradi ních vyu ovacích hodin p es spole n vedené seminá e až k samostatným modul m). Cílové zam ení vzd lávací oblasti Vzd lávání v dané vzd lávací oblasti sm uje k utvá ení a rozvíjení klí ových kompetencí tím, že vede žáka k: • • • •
•
poznávání a porozum ní um ní prost ednictvím soust ed né a v domé reflexe a vlastní tvorby; sledování a hodnocení um ní na pozadí historických, spole enských a technologických zm n chápání um ní jako specifického a nezastupitelného zp sobu komunikace probíhající mezi všemi ú astníky um leckého procesu, k schopnosti odlišovat podstatné znaky jednotlivých druh um ní na základ porovnávání a uv domování si jejich shodností a odlišností užívání jazyka um ní jako prost edku k vyjád ení nejr zn jších jev , vztah , prožitk , emocí a p edstav a k schopnosti sv j zp sob vyjád ení hodnotit, porovnávat a nabízet ostatním len m society aktivnímu podílení se na vytvá ení vst ícné a podn tné atmosféry (na základ porozum ní, tolerance, ale i kriti nosti) pro poznávání a porozum ní kulturním hodnotám, projev m a pot ebám r znorodých sociálních skupin, etnik a národ a na vytvá ení pozitivního vztahu ke kulturnímu bohatství sou asnosti i minulosti uv domování si vlivu výchovy a vzd lání na rozvoj tvo ivé osobnosti v roli tv rce, interpreta a recipienta a na kvalitu její ú asti v um leckém procesu
3.7.1
HUDEBNÍ OBOR
Vzd lávací obsah PRODUKCE O ekávané výstupy žák uplat uje zásady hlasové hygieny v b žném život využívá svého individuálního p veckého potenciálu p i zp vu, p i mluvním projevu vede sv j hlas zn le a p irozen , správn artikuluje, logicky lení v tu (obsah sd lení) využívá jednoduché, p ípadn složit jší hudební nástroje (nap . elektronické ve spojení s po íta em) p i individuálních i spole ných hudebních aktivitách a p im en svým hudebním schopnostem a dovednostem používá hudební nástroje jako prost edek sd lování 59
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
hudebních i nehudebních myšlenek a p edstav reaguje na hudbu pohybem a ztvár uje ji úm rn svým hudebním schopnostem a pohybovým dispozicím; pohyb ve spojení s hudbou využívá k vyjád ení vlastních p edstav a pocit orientuje se v zápise jednoduchých, p ípadn i složit jších vokálních, instrumentálních i vokáln -instrumentálních písní a skladeb; na základ svých individuálních hudebních schopností tyto skladby realizuje (nastuduje skladbu, ídí kolektiv, ú astní se jako vokalista, instrumentalista, pop . tane ník, choreograf) U ivo • Vokální innosti – kultivace p veckého a hlasového projevu, intona ní a rytmický výcvik, sólový a sborový zp v, orientace v notovém (grafickém) zápise vokálních kompozic, tvorba jednoduché vokální kompozice • Instrumentální innosti – hra na hudební nástroje, tvorba instrumentálních doprovod , a jednoduchých aranžmá, improvizace a stylizace, orientace v notovém a grafickém zápise instrumentálních kompozic, moderní hudební nástroje a po íta • Hudebn pohybové innosti – orientace v prostoru, pam tné uchování a reprodukce pohyb , pohyb na hudbu a tanec, dobové tance, lidové a um lé tance, moderní a výrazový tanec, tanec jako zp sob komunikace RECEPCE A REFLEXE O ekávané výstupy žák vyd luje podstatné hudební znaky z proudu zn jící hudby, rozpoznává hudebn výrazové prost edky užité ve skladb , uv domuje si hudební formu díla a k dílu p istupuje jako k logicky utvá enému celku popíše a na p íkladech ukáže d ležité znaky tvorby a interpretace hudebního díla, vysv tlí, v em tkví originální a nezam nitelný p ínos skladatele a interpreta p istupuje k hudebnímu dílu jako k autorov reflexi vn jšího i vnit ního sv ta vyjad ované pomocí hudby (hudebních znak ), jako k možnému poselství; na základ svých schopností, znalostí i získaných zkušeností toto poselství dešifruje a interpretuje interpretuje a kriticky hodnotí (reflektuje) hudbu na základ v domostí a individuálních hudebních schopností; vytvá í vlastní soudy a preference o zn jící hudb , které dokáže v diskusi obhájit orientuje se ve vývoji hudebního um ní; uv domuje si rozdílnost hudebního myšlení v jednotlivých etapách, rozlišuje hudební slohy podle charakteristických hudebních znak , na základ historických, spole enských a kulturních kontext , popíše podmínky a okolnosti vzniku hudebního díla odliší hudbu podle jejího stylového za azení, významu a funkce, rozpozná vhodnost i nevhodnost využití ur ité hudby v konkrétních situacích uv domuje si roli hudebního pr myslu v sou asném sv t ; popíše možnosti využití hudby v „mimohudební“ oblasti a je schopen poukázat na p íklady jejího zneužívání uv domuje si rozdílnost p ístup jednotlivých lidí k hudb a hudební tvorb , vnímá hudbu jako zp sob prezentace vlastních idejí a názor i idejí, pocit a názor ostatních lidí a na základ toho je schopen se s hudbou ztotožnit i ji odmítnout upozorní na ty znaky hudební tvorby, které s sebou nesou netoleranci, rasismus a xenofobii, a dokáže se od takové hudby distancovat U ivo • hudba jako organizovaný zvuk – hudební dílo – hudební objekt, hudebn prost edky, hudební forma, hudební znak, formální struktura a sémantika skladby 60
výrazové
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
• hudební nástroje, nové technologie v hudb , záznam hudby, p ímá a nep ímá komunikace hudby • hudební styly a žánry, funkce hudby – hudba a její využití v b žném život , hudba jako kulturní statek a jako zboží, estetická a um lecká hodnota hudebního díla, hudební pr mysl, hudba na objednávku a možnosti jejího zneužití • vznik a vývoj hudby – hudba vokální a instrumentální, periodizace hudebního vývoje (hledisko obecn historické, kulturn historické, hudebn -imanentní), charakteristické hudební znaky jednotlivých sloh , pr niky, syntézy, hledání nových cest • hudební skladatel a interpret, interpretace v hudb , um lecký provoz • hudba jako zp sob identifikace, sebeprezentace a druh genera ní výpov di • kritické hodnocení hudby – komplexní popis a interpretace hudebního díla, za azení díla do historického a sociálního kontextu, vlastní reflexe hudebních d l
3.7.2 VÝTVARNÝ OBOR OBRAZOVÉ ZNAKOVÉ SYSTÉMY O ekávané výstupy žák porovnává r zné znakové systémy (mluveného i psaného jazyka, hudby, dramatického um ní apod.) a rozpoznává specifi nosti jednotlivých vizuáln obrazných znakových systém uvádí a porovnává r zné možnosti vyjád ení obsahu vizuáln obraznými prost edky (nap . u malby, comicsu, videoklipu) s možnostmi jeho vyjád ení prost edky literárními, hudebními a dramatickými v konkrétních p íkladech vizuáln obrazných vyjád ení vlastní i um lecké tvorby identifikuje pro n charakteristické vizuáln obrazné prost edky (plastického v i plošnému i statického v i dynamickému vyjád ení apod.) p i vlastní tvorb v dom uplat uje poznané vizuáln obrazné prost edky a v dom užívá možností jejich obsahového vyjád ení objasní roli autora, p íjemce a interpreta p i utvá ení obsahu a komunika ního ú inku vizuáln obrazného vyjád ení na p íkladech vizuáln obrazných vyjád ení uvede, rozliší a porovná osobní a spole enské zdroje tvorby, identifikuje je p i vlastní tvorb na p íkladech charakterizuje osobní p edpoklady a spole enské podmínky p ijetí a uplatn ní vizuáln obrazných vyjád ení, aktivn se ú astní tohoto procesu na p íkladech uvede vliv kontextu a jeho prom n na interpretaci obsahu vizuáln obrazného vyjád ení a jeho ú inku v procesu komunikace pojmenuje ú inky vizuáln obrazných vyjád ení na smyslové vnímání (nap . typy kontrast , rozvržení tvar a hmot v ploše a v prostoru, vyjád ení pohybu a zm n v obraze), v dom je uplat uje p i vlastní tvorb za ú elem rozší ení citlivosti svého smyslového vnímání p i vlastní tvorb uplat uje osobní prožitky, zkušenosti a znalosti, rozpozná jejich vliv a individuální p ínos pro tvorbu, interpretaci a p ijetí vizuáln obrazných vyjád ení na p íkladech objasní vliv procesu komunikace na p ijetí a interpretaci vizuáln obrazných vyjád ení; aktivn vstupuje do procesu komunikace a respektuje jeho pluralitu U ivo • vizuáln obrazné znakové systémy z hlediska poznání a komunikace • interakce s vizuáln obrazným vyjád ením v roli autora, p íjemce, interpreta 61
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
• uplatn ní vizuáln obrazného vyjád ení v úrovni smyslové, subjektivní a komunika ní ZNAKOVÉ SYSTÉMY VÝTVARNÉHO UM NÍ O ekávané výstupy žák samostatn experimentuje s vizuáln obraznými prost edky a využívá p i tom znalostí aktuálních zp sob vyjad ování nalézá, vybírá a uplat uje odpovídající prost edky pro uskute ování svých projekt , využívá technických možností zvoleného média pro vyjád ení své p edstavy charakterizuje obsahové souvislosti vlastních vizuáln obrazných vyjád ení a konkrétních um leckých d l a porovnává výb r a zp sob užití vizuáln obrazných prost edk aktivn vyhledává kontakty s výtvarným um ním, uvádí je do vztah jak s aktuálními i historickými um leckými výtvarnými projevy, tak s ostatními vizuáln obraznými vyjád eními, uplat ovanými v b žné komunikaci na konkrétních p íkladech vysv tlí, jak um lecká vizuáln obrazná vyjád ení p sobí v rovin smyslové, subjektivní i sociální cílen si vytvá í p ehled um leckých vizuáln obrazných vyjád ení podle samostatn zvolených kritérií rozlišuje um lecké slohy a um lecké sm ry (s d razem na um ní od konce 19. století do sou asnosti )z hlediska podstatných prom n vid ní a stavby um leckých d l a dalších vizuáln obrazných vyjád ení na p íkladech uvádí p í iny vzniku a prom n um leckých sm r a objasní širší spole enské a filozofické okolnosti vzniku um leckého díla na konkrétních p íkladech vizuáln obrazných vyjád ení objasní zda a jak se um lecké vyjad ovací prost edky výtvarného um ní od konce 19. století do sou asnosti promítají do aktuální obrazové komunikace p i vlastní tvorb uplat uje um lecké vyjad ovací prost edky sou asného výtvarného um ní U ivo • výtvarné um ní jako experimentální praxe z hlediska inovace prost edk , obsahu a ú inku • sv tonázorové, náboženské, filozofické a v deckotechnické zázemí historických sloh evropského kulturního okruhu • vývoj um leckých vyjad ovacích prost edk , podstatných pro porozum ní aktuální obrazové komunikaci - chápání vztah
-
-
-
-
p edm t a tvar v prostoru (Cézanne), celistvost a rozklad tvaru (analytický kubismus), povrch a konstrukce (syntetický kubismus, konstruktivismus, geometrická abstrakce), vytvá ení iluze prostoru, objemu a pohybu (od antického um ní k fotografii a filmu) prom nlivost obrazu v ase (futurismus, nová média), prom nlivost tvaru (animovaný film, nová média), pohyblivé stanovišt diváka a zm ny úhlu vid ní (um ní akce, nová média), asoprostorové chápání a prom na kvalit (kubismus, digitální média), princip náhody (dadaismus) relativita barevného vid ní (pointilismus, impresionismus, postimpresionismus, Cézanne), taktilní a haptické kvality díla (informel), zapojení t la a jeho pohybu a gest do procesu tvorby (ak ní tvorba, bodyart) osvobození obrazu od zavedeného zobrazování viditelného (Kandinskij, Kupka), figurace a nefigurace (neoklasicismus, lyrická abstrakce), vztah slova a obrazu (lettrismus), vznik a uplatn ní symbolu (symbolismus, surrealismus, pop-art, konceptuální um ní) tv r í potenciál podv domí (surrealismus), sebeuv domování diváka (ak ní tvorba, osobní 62
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
mytologie), ú ast v sociálním prostoru (performance), minority (postmodernimus), stopy lov ka v krajin (land-art) - vztahy s neevropskými kulturami (Gauguin, Picasso, minimal-art), zrušení hranice um ní a neum ní (Duchamp), neum lecké a neškolené vizuální vyjad ování (insitní um ní) - požadavek a meze obecné srozumitelnosti, vliv reklamy, masovost a autenticita projevu (pop-art, televize, nová média – ak ní um ní, postmodernismus), citace a metaznak (postmodernismus), moduly a jejich spojování, rekombinace, struktury (um ní nových médií)
INTEGRUJÍCÍ TÉMA OBOR (hudební, výtvarný) UM LECKÁ TVORBA A KOMUNIKACE O ekávané výstupy žák v dom uplat uje tvo ivost p i vlastních aktivitách a chápe ji jako základní faktor rozvoje své osobnosti; dokáže objasnit její význam v procesu um lecké tvorby i v život vysv tlí um lecký znakový systém jako systém vnit n diferencovaný a dokáže v n m rozpoznat a nalézt um lecké znaky od objevných až po konven ní na p íkladech vysv tlí roli um leckého znaku jako neukon enou, nedefinitivní ve svém významu; uv domuje si vztah mezi subjektivním obsahem znaku a významem získaným v komunikaci uv domuje si význam osobn založených podn t na vznik estetického prožitku; snaží se odhalit vlastní zkušenosti i zkušenosti s um ním, které s jeho vznikem souvisejí vysv tlí, jaké p edpoklady jsou zapot ebí k recepci um leckého díla a zejména k porozum ní um leckým díl m sou asnosti objasní podstatné rysy magického, mýtického, univerzalistického, modernistického p ístupu k um leckému procesu, dokáže je rozpoznat v sou asném um ní a na p íkladech vysv tlí posun v jejich obsahu objasní podstatné rysy aktuálního (pluralitního, postmodernistického) p ístupu k um leckému procesu a na základ toho vysv tlí proces vzniku „obecného vkusu“ a „estetických norem“ dokáže vystihnout nejpodstatn jší rysy dnešních prom n a na p íkladech uvést jejich vliv na prom nu komunikace v um leckém procesu U ivo • Um lecký proces a jeho vývoj – vliv um leckého procesu na zp sob chápání reality; dynamika chápání um leckého procesu – její osobnostní a sociální rozm r; znaková podmín nost chápání sv ta – znakové systémy jednotlivých druh um ní; historické prom ny pojetí um leckého procesu (magický, mýtický, univerzalistický, modernistický a postmodernistický, pluralitní model um ní); prezentace um leckého díla • Role subjektu v um leckém procesu – smyslové vnímání a jeho rozvoj; p edpoklady tvorby, interpretace a recepce um leckého díla; mimov domá a uv dom lá recepce um leckého díla; tvo ivá osobnost v roli tv rce, interpreta a recipienta • Úloha komunikace v um leckém procesu – postavení um ní ve spole nosti, jeho historické prom ny; um lecká a mimoum lecká znakovost; um ní jako proces tvorby nových, sociáln dosud nezakotvených znak ; role um lce v societ ; publikum a jeho ú ast v um leckém procesu; sociální a technologické prom ny dneška (nové technologie, nové um lecké disciplíny a jejich obsahy) a jejich vliv na úlohu komunikace v um leckém procesu; subjektivní chápání um leckých hodnot ve vztahu k hodnotám považovaným za spole ensky uznávané 63
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
3.8 INFORMA NÍ A KOMUNIKA NÍ TECHNOLOGIE Charakteristika vzd lávací oblasti Oblast Informa ní a komunika ní technologie na gymnáziu navazuje na stejnojmennou oblast ICT v základním vzd lávání zam enou na zvládnutí základní úrovn informa ní gramotnosti, tj. na dosažení znalostí a dovedností nezbytných k využití výpo etní techniky pro komunikaci a práci s informacemi v digitální podob . Oblast Informa ních a komunika ních technologií v gymnáziu seznamuje žáka s nov vznikajícími pot ebami informa ní spole nosti, prohlubuje jeho schopnost využívat informa ní technologie a informa ní zdroje, aplika ní i výukový software s cílem dosáhnout lepší orientace v množství informací, využívat výpo etní techniku p i ešení úloh, k p íprav na vyu ování a k dalšímu vzd lávání, a má tak usnadnit a zefektivnit transformaci dosažených poznatk v systematicky uspo ádané v domosti. Výpo etní technika a moderní technologie zkvalit ují a urychlují dostupnost asov i prostorov rozptýlených informací a umož ují získané informace dále obsahov i graficky tvo ivým zp sobem zpracovávat. Usnad ují komunikaci mezi jednotlivci a institucemi a zvyšují dostupnost vzd lávání žák m. Cílové zam ení vzd lávací oblasti Vzd lávání v dané vzd lávací oblasti sm uje k utvá ení a rozvíjení klí ových kompetencí tím, že vede žáka k: • • • • • • • • •
porozum ní jazyku používajícímu ikony a piktogramy využívání moderních informa ních technologií (on-line vzd lávání, spolupráce na zahrani ních projektech) ke vzd lávání vytvá ení pozitivních postoj k pot ebám informa ní spole nosti uv dom ní si a respektování negativních vliv moderních informa ních a komunika ních technologií na spole nost a na zdraví lov ka tvo ivé využívání spektra možností komunika ních technologií a jejich kombinací k rychlé a efektivní komunikaci získávání údaj z v tšího po tu alternativních zdroj a k odlišování informa ních zdroj v rohodných a kvalitních od nespolehlivých a nekvalitních poznání nejd ležit jších zákon a norem týkajících se práce s informacemi a výpo etní techniky, respektování duševního vlastnictví, copyrightu, zásad správného citování lánk a publikací p e tených autor využívání výpo etní techniky ke zvýšení efektivnosti své innosti, k dokonalejší organizaci práce a k týmové spolupráci na úrovni školní, republikové a mezinárodní prezentování výsledk své práce s využitím softwarových a hardwarových prost edk
Vzd lávací obsah INFORMA NÍ GRAMOTNOST V PROCESU VZD LÁVÁNÍ O ekávané výstupy Žák uplat uje základní zákonitosti sv ta informací využívá a propojuje znalosti a dovednosti po íta ové, funk ní a informa ní gramotnosti teoreticky porovná informa ní procesy v mechanických, po íta ových a biologických systémech
64
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
respektuje pot eby informa ní spole nosti a její požadavky v oblasti informa ní gramotnosti posuzuje tv r ím zp sobem relevanci a v rohodnost informa ních zdroj a informací využívá nabídku informa ních a vzd lávacích portál , webblog , encyklopedií, knihoven, databází a výukových program využívá k získání informací a kontakt možnosti komunikace v celosv tové síti využívá v p ípad pot eby interaktivní distan ní a jiné formy vzd lávání respektuje p i využívání informa ních technologií právní normy související s ochranou duševního vlastnictví U ivo • terminologie sv ta informací (informa ní v da, algoritmizace, informace, poznatek, znalost, virtuální realita, sí ) • informa ní zdroje pro vzd lávání (informa ní instituce, databáze, internet) • relevance a kvalita informa ního zdroje (stárnutí, životnost, rozptyl informací, impaktový faktor, pravdivostní hodnota informací) • ochrana autorských práv v etn po íta ových program , zákon o právu autorském KOMUNIKACE, ZPRACOVÁNÍ A PREZENTACE INFORMACÍ O ekávané výstupy žák transformuje informace z libovolného média do elektronické podoby a dále je zpracovává prezentuje výsledky své práce s využitím speciálních softwarových a multimediálních program využívá informa ní a komunika ní služby v souladu se stávajícími etickými, estetickými a legislativními požadavky U ivo • principy práce po íta e a jeho periferií, opera ní systémy, bezpe nost práce s výpo etní technikou • aplika ní software pro práci s informacemi, grafická a typografická úprava dokumentu • digitalizace, vizualizace a prezentace informací, publikování na webu • sdílení odborných informací (diskusní skupiny, elektronické konference) • informa ní ekologie, hygiena, etika a legislativa
65
VÚP v Praze
4. Pr
pilotní verze RVP GV
erven 2004
ezová témata
Pr ezová témata vstupují do gymnaziálního vzd lávání jako témata, která jsou v sou asné spole nosti velmi aktuální a p edstavují i do budoucna žádoucí složku vzd lávání na úrovni mezinárodní, zvlášt pak evropské. Tato témata mají p edevším výchovný charakter a m la by p isp t k tomu, aby si žáci osvojili hlavn ur ité postoje a hodnoty, a m la by stimulovat, ovliv ovat i korigovat jejich postoje, hodnotový systém a jednání. Pr ezová témata prochází jako d ležitý formativní prvek celým vzd láváním, proto gymnaziální vzd lávání v tomto smyslu navazuje na pr ezová témata v základním vzd lávání, kde se s nimi žáci setkávají poprvé. Pr ezová témata tvo í povinnou sou ást gymnaziálního vzd lávání, promítají se nejen svým výchovným zam ením, ale i obsahem do vzd lávacích oblastí (obor ) a pomáhají dopl ovat i propojovat, co si žáci b hem studia osvojili. Pojetí a funkce pr ezových témat p ízniv ovliv ují i proces osvojování klí ových kompetencí. Témata je možné realizovat jako samostatný p edm t v ŠVP nebo jako sou ást vzd lávacího obsahu jiných vzd lávacích obor , mohou p edstavovat také integrativní prvek mezi vzd lávacími obory navzájem nebo je možné pr ezovým témat m v novat samostatné projekty, seminá e, kurzy, besedy apod. Do jaké hloubky, v jakém rozsahu a jakými formami se jednotlivá témata realizují, konkretizuje škola ve školním vzd lávacím programu s p ihlédnutím ke svému personálnímu, materiálnímu aj. vybavení. 6 Ú innost výchovného p sobení pr ezových témat je podporována také vytvo ením odpovídajícího klimatu t ídy i celé školy a krom toho i využíváním dalších vhodných p íležitostí (nap . divadelní a filmová p edstavení, televizní a rozhlasové po ady, výstavy, p ednášky, besedy apod.), se kterými se žáci setkají mimo školu. Do gymnaziálního vzd lávání jsou za azena tato pr ezová témata: Výchova k sociálním dovednostem Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova
4.1 VÝCHOVA K SOCIÁLNÍM DOVEDNOSTEM Charakteristika Výchova k sociálním dovednostem vyplývá na jedné stran z obecných tendencí vývoje tohoto sv ta a nárok , které takový vývoj p ed gymnaziální vzd lání staví, a na druhé stran bezprost edn z výchozích kapitol RVP pro gymnaziální vzd lávání, zejména z definic klí ových kompetencí získávaných tímto vzd láváním, které již výše zmín né nároky reflektují. Globalizace a další sociokulturní jevy s ní spjaté p inášejí ad lidí nesporné výhody ekonomické, kulturní, informa ní atd. Sou asn však p inášejí pro rovn ž nemalé množství lidí adu rizik (nap . ohrožení fyzické existence i psychické stability jedinc nevhodným zacházením s produkty lidského poznání – v dy a techniky; sociální problémy související s rychlostí a nep edvídatelností ekonomických pohyb ; zvýhod ování podmínek pro globální terorismus; rychlé rozrušování d íve dlouhodob stabilních kulturních celk ; devastace životního prost edí atd.). 6
Nám ty na možné formy a metody realizace, zp soby organizace výuky, zdroje informací pro u itele (doporu enou literaturu) a metodiku k pr ezovým témat m je možné podle pot eby vyhledat na internetových stránkách VÚP – www.vuppraha.cz – pod odkazem Rámcový vzd lávací program pro gymnaziální vzd lávání. 66
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
Sou asn s objevováním se a p sobením t chto rizik lidé hledají cesty, jak jim zabránit nebo jak redukovat jejich destruktivní dopady na jedince i spole nosti. Jeden z podstatných sm r , jímž se tyto snahy ubírají, sm uje k pedagogicky ovliv ovanému osobnostnímu a sociálnímu rozvoji každého jedince ve spole nosti. K takovému rozvoji, který by založil v lidech p edpoklad schopností: •
vytvo it a udržet si maximum osobní stability, vyrovnávat se s riziky, pe ovat o své psychosomatické zdraví
•
p stovat kvalitní mezilidské vztahy a v procesech sociální interakce ve všech jejích podobách (osobní, politické, interkulturní, profesní, spole enské atd.) jednat co nejefektivn ji ve prosp ch sv j i druhých lidí Pr ezové téma sm uje k t mto díl ím témat m:
•
rozvoj osobnostních, individuálních p edpoklad každého jedince pro život se sebou samým i s druhými lidmi v aktuálním spole enském kontextu
•
rozvoj sociálních (interak ních, vztahových) dovedností pro život s druhými lidmi
•
rozvoj etických p edpoklad pro život ve spole enství lidí a v tomto sv t v bec
Akcent na rozvoj výše uvedených schopností, dovedností, p edpoklad atd. v rámci studia v gymnáziu (a tedy také d vod za azení tématu do RVP GV) vyplývá z aktuálního pojetí všeobecného vzd lání reagujícího na výše uvedené skute nosti. Pokud gymnázium má být i nadále školou poskytující toto vzd lání, pak se prakticky nem že vyhnout obecné tendenci rozvíjet obecn lidský potenciál žák . Znamená to nejen orientovat je v kultu e a v dách, ale též nabídnout jim vzd lávací p íležitost pro rozvoj r zných typ životních dovedností. Jejich prost ednictvím m že žák optimalizovat svou praktickou schopnost orientovat se v sociálních situacích, ale m že též zhodnotit efektivn vzd lání, které mu gymnázium poskytne v jiných vzd lávacích oborech. Pr ezové téma svou obecností souvisí prakticky se všemi vzd lávacími oblastmi RVP GV. Oblast Jazyk a jazyková komunikace se setkává s tématy, která se v rámci pr ezového tématu týkají obecné mezilidské komunikace; oblast lov k a p íroda se m že prolnout nap . s tematikou ochrany a rozvoje fyzické složky osobnosti, zdravého životního stylu i biologického základu sociálního lidského chování, etiky ve vztahu k životnímu prost edí; oblast lov k a spole nost se m že setkat s Výchovou k sociálním dovednostem op t na poli komunikace, mezilidských vztah , sociálních a ekologických problém , interkulturních kontakt a dovedností, na poli etiky lidského chování atd.; oblast lov k a sv t práce se snadno prováže s tématy týkajícími se práce na sob samém, plánování života, rozvoje studijních dovedností, rozvoje ady sociálních dovedností a postoj pot ebných pro spolupráci, organizování druhých lidí i zvládání konkurence; oblast lov k a zdraví m že být pr ezovým tématem významn podpo ena nap . ve sm ování k zdravému životnímu stylu, psychohygien a hygien komunikace; oblast Um ní a kultura má jednozna n kontakt s pr ezovým tématem díky akcentu na rozvoj kreativity, rozvoj emo ní inteligence atd. P ínos pr
ezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V oblasti postoj a hodnot má pr ezové téma žákovi pomoci: • • • •
uv domit si p irozenost a hodnotu diverzity – variability – r znosti projev života, lidských kultur, každého jednotlivého lov ka a k jejich respektování uv domit si, že tém každý sociální – komunika ní – interak ní akt má sv j mravní rozm r uv domit si hodnotu lidské spolupráce uv domit si, že v r zných životních situacích asto nebývá pouze jediné ešení
67
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
V oblasti v domostí, dovedností a schopností má pr ezové téma žákovi pomoci: • • • • • • • •
sm ovat k porozum ní sob samému hledat pozitivní hodnoty v sob samém a vytvá et vyvážené sebepojetí jako základ dalších dovedností hledat cesty, jak elit zát žím vyplývajícím z charakteru života v dané dob porozum t sociální skupin , v níž žák žije tvo it kvalitní mezilidské vztahy nabýt specifické dovednosti (seberegulativní i komunika ní) pro zvládání r zných sociálních situací a typ interakce (komunika n složité situace; sout ž; spolupráce; pomoc atd.) znát základy teorie jev , s nimiž se ve Výchov k sociálním dovednostem setkává zkoumat reálie a témata každodenního života lov ka
Tematické okruhy pr
ezového tématu
POZNÁVÁNÍ A ROZVOJ VLASTNÍ OSOBNOSTI - „já“ sáma o sob , mé chování, myšlení a prožívání - vztah k vlastnímu t lu i ke svým psychickým charakteristikám - moje lidská hodnota - m j vztah k lidem - moje hodnotové žeb í ky - jaká/ý chci být - co mohu a chci ud lat pro sv j osobní rozvoj - co skute n d lám a v budoucnu ud lám UM NÍ POZNÁVAT A U IT SE - jak poznávám, myslím a cítím - jak se u ím osvojovat si r zné jevy ve škole i v život mimo školu - co a jak mohu trénovat, aby se kvalita mého u ení zlepšila SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE - co vím o svém komunika ním chování - lidská komunikace a jak jí rozumím - dovednosti spojené s následujícími kvalitami komunikace a jak je mohu dále rozvíjet: - vnímající komunikace (na partnera orientované vnímání, aktivní naslouchání) - rozum jící komunikace (porozum ní komunika ním signál m v e i lidského t la i e i slov ve vlastní kultu e i v kontaktu s kulturami jinými) - respektující komunikace (zp soby komunika ního chování respektujícího odlišnosti názor , postoj , kultur, národností) - p esná komunikace (srozumitelnost, jasnost, p esnost sd lení, p esv d ování a argumentace) - pozitivní komunikace (vyváženost negativních a pozitivních výrok , otev enost, komunikace partner jako inspirace) - tvo ivá komunikace (plynulost, pohotovost, bohatost, výrazovost, nápaditost, estetizovanost komunikace) - ú elov efektivní komunikace (otev enost, asertivnost, komunika ní taktiky, ú elné zp soby komunikace p i spolupráci, vyjednávání a p i ešení problémových, resp. konfliktních situací) SEBEREGULACE, ORGANIZA NÍ DOVEDNOSTI A EFEKTIVNÍ EŠENÍ PROBLÉM - jak jsem schopen/na si organizovat as - mé organiza ní schopnosti a dovednosti - má systemati nost - já v roli vedoucího a roli vedeného - jak ovládám myšlenkové postupy ešení problém a co se v této oblasti mohu dále u it - jak se ovládám v situacích ešení problém 68
VÚP v Praze
-
pilotní verze RVP GV
erven 2004
jak ovládám sociální dovednosti pot ebné p i ešení problém v interakci s druhými lidmi a co se v této oblasti mohu dále u it
SPOLUPRÁCE (A SOUT Ž) - nakolik chci být originální a nakolik jsem schopen/na se p izp sobovat druhým - m j vztah ke spolupráci a k sout ži - které mé osobnostní p edpoklady jsou výhodné a naopak nevýhodné pro situace spolupráce a které pro situace sout žení, konkurence atd. - p ijímání názor druhých lidí jako možná východiska pro další rozvíjení - sebeovládání v situacích, kdy se v ci ned jí podle mé p edstavy - taktiky v situaci sout že - komunika ní dovednosti výhodné pro spolupráci (jasná komunikace, argumentace, ešení problém ) ZODPOV DNOST V I SOB I DRUHÝM, MORÁLKA VŠEDNÍHO DNE - jaké jsou mé hodnotové žeb í ky - jakou morálku vyznávám ve vztahu k sob , ve vztahu k druhým lidem (kulturám), ve vztahu k p írod a životnímu prost edí v bec - pé e o sebe samého - p edcházení zát žovým situacím, stres m atd. - zvládání zát žových situací tak, aby co nejmén ublížily - relaxace - celková pé e o vlastní zdraví - angažovanost ve prosp ch druhých lidí (pomoc, spolupráce, podíl na demokratickém fungování spole nosti, osobní angažovanost ve spole enských otázkách) - etické jednání v praktických situacích všedního dne
4.2 VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Charakteristika Pr ezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech navazuje na dosavadní vzd lávací a životní zkušenosti žák . Obohacuje, prohlubuje a systematizuje znalosti o evropských a globálních procesech, jejich p í inách a d sledcích pro politický, ekonomický, sociální a kulturní rozvoj naší spole nosti, která se otev ela Evrop a sv tu. Podporuje a posiluje hodnotu gymnaziálního vzd lávání, p ispívá k p íprav na další vzd lávací a životní dráhu v kontextu evropských a globálních prom n. Celostní pohled na sv t, vnímání globálních problém , pochopení Evropy jako širší vlasti, proniknutí do podstaty evropské integrace a porozum ní sob samému v tomto kontextu je hlavním p ínosem daného tématu pro gymnaziálního vzd lávání. Pro žáky gymnázia je d ležité, aby se seznamovali s novými možnostmi a zodpov dnostmi ob anskými, pracovními i osobními, aby si uv domili a pochopili evropskou a globální dimenzi své vlastní identity p i v domí, respektování a posilování identity národní. Pr ezové téma je musí vybavovat kompetencemi nezbytnými pro d stojný život ve sjednocující se Evrop a euroamerickém civiliza ním okruhu, ale také pro život v globálním prostoru, jehož je Evropa a eská republika sou ástí, s v domím všech pozitivních i negativních d sledk , které globalizace p ináší. V situaci sv ta ohroženého projevy a akty násilí, terorismu a destrukce, usilovn hledajícího prost edky obrany a zdroje trvale udržitelného rozvoje se stává globální uvažování podstatnou sou ástí všeobecného vzd lávání. Hledání jistot a posilování d v ry v lidskou civilizaci spolu s osvojováním strategií obrany humánních a etických hodnot je v gymnaziálním vzd lávání úkolem mimo ádn aktuálním. Žák m gymnázia se v pr b hu studia otevírají širší horizonty poznání a životních perspektiv v evropském i mezinárodním prostoru. Jejich uv dom lá reflexe a zvažování vlastních možností i limit v globálních souvislostech usm r uje osobní cíle, podporuje zrání osobností i vyhra ování budoucí 69
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
profesní orientace. Obdobný smysl a význam má objas ování souvislostí mezi lokálními, regionálními, evropskými a globálními jevy, procesy a událostmi. P íležitosti k realizaci pr ezového tématu poskytuje celý RVP GV. P edevším je to vzd lávací oblast lov k a spole nost ve všech jejích sou ástech se zvláštním d razem na výchovu k ob anství a politické kultu e, dále oblasti Jazyk a jazyková komunikace a Um ní a kultura. Ve vzd lávací oblasti lov k a p íroda se evropská a globální dimenze uplatní p edevším v ekologické výchov a v biologii lov ka. Nem l by být opomíjen také vztah lov ka k technice, stejn tak i výchova ke zdravému životnímu stylu, t lesné kultu e a posilování fyzické odolnosti. Prioritní oblastí pro realizaci pr ezového tématu je Jazyk a jazyková komunikace. Mate ský jazyk spolu se dv ma dalšími cizími jazyky spl ují spole ný cíl zemí Evropské unie – osvojení t í jazyk . Volitelné jazyky mohou vhodn dopl ovat specifické zam ení a orientaci žák vzhledem k jejich životním perspektivám. I když jazyky sv tové a z nich ty, kterými se hovo í v západní Evrop , budou nepochybn dominovat, z hlediska geopolitického a geokulturního by nem ly být opomíjeny jazyky slovanské a jazyky, jimiž hovo í menší i vzdálen jší národy. Ty mohou žáci s výhodou využívat také v budoucí profesi. Nezastupitelným prost edkem k realizaci evropské a globální dimenze jsou informa ní a komunika ní technologie. Jejich využívání, zvlášt práce s internetovými servery a webovými stránkami, elektronická pošta, internetové konference a další formy, umož uje aktivní formy u ení a ú ast v mezinárodní komunikaci a projektech. Realizace výchovy k evropskému a globálnímu myšlení klade d raz na vztahy mezi vzd lávacími oblastmi a na jejich propojování. Má interdisciplinární povahu. P esahuje možnosti tradi ní p edm tové výuky. Vyžaduje týmovou spolupráci u itel , kooperaci mezi žáky, vytvá ení projekt , využívání mimot ídních forem a zájmových aktivit. Kontakty s významnými osobnostmi ve ejného života, se sociálními partnery, kulturními a spole enskými institucemi v regionu, spolupráce se zahrani ními partnerskými školami, zvlášt evropskými, to vše podporuje realizaci pr ezového tématu a otevírá žák m nové perspektivy a cesty k jejich dosahování. P ínos tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti postoj a hodnot má pr ezové téma žákovi pomoci: • • • • •
uv domovat si, znát, respektovat a ochra ovat hodnoty kulturního d dictví sv tového a evropského ctít a rozvíjet evropské hodnoty duchovní, racionalitu, toleranci, sociální spravedlivost a demokracii být vnímavý ke kulturním rozdílnostem, chápat je jako obohacení života, u it se porozum t odlišnostem uv domit si zodpov dnosti evropského ob ana zaujímat konstruktivní postoje k naléhavým otázkám míru a lidských práv v konkrétních životních situacích, bránit se proti násilí, teroru a škodlivým vliv m, které jsou d sledkem globalizace
V oblasti v domostí, dovedností a schopností má pr ezové téma žákovi pomoci: • • • • • •
osvojit si sociální a kulturní dovednosti usnad ující interkulturní a mezinárodní komunikaci využívat lokálních, regionálních a mezinárodních p íležitostí k ov ení ob anských dovedností a využívání demokratických mechanism a struktur být schopen kriticky zhodnotit a využít zkušenost z jiného kulturního prost edí um t srovnávat odlišnosti a shodnosti kultury a životního stylu v Evrop a ve sv t , s využitím vlastních zkušeností, ve ejných informací a um lecké tvorby chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu být schopen vnímat a hodnotit lokální a regionální jevy a problémy v širších souvislostech evropských a globálních
70
VÚP v Praze
• • • • •
pilotní verze RVP GV
erven 2004
um t vyjád it sv j vlastní názor v diskusích o politických, ekonomických a sociálních problémech v kontextu s evropským a globálním vývojem uv domovat si a projevovat solidaritu s postoji evropských a jiných národ usilujících o harmonický rozvoj, mír a demokracii uvažovat a nacházet ešení problém a konflikt s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných ástí sv ta být schopen se orientovat v neznámém prost edí a mezinárodních situacích získávat praktické dovednosti pro osobní a pracovní život v otev eném evropském prostoru
Pr ezové téma má žákovi pomoci získat v domosti: • • • • • • • • • •
prohlubující porozum ní evropskému p írodnímu a sociálnímu prost edí, kultu e a životnímu stylu umož ující rozlišování rozdíl a hledání podstatných shodností a spole ných hodnot významných sv tových civilizací d ležité pro pochopení evropských hodnot, evropského kulturního d dictví, kontinuity a diskontuity vývoje Evropy i sou asných evropských proces závažné pro pochopení politických a ekonomických trend v Evrop a jejich d sledk pro rozvoj eské republiky prohlubující a rozši ující poznání a pochopení smyslu a cíl globální spolupráce a evropské integrace, funkcí organizací, které podporují spolupráci a ešení konflikt ve sv t a v Evrop systematicky objas ující vývoj, instituce a politiky Evropské unie, jejich fungování, problémy a aktivity poskytující orientaci v zám rech a innosti institucí, organizací a sdružení, podporující humanitární cíle, aktivity, solidaritu a spolupráci ve sv t a v Evrop d ležité pro hlubší poznání významných osobností sv tové a evropské kultury a politiky p ibližující vzorce chování, které budou ovliv ovat budoucnost sv ta a Evropy i život dnešních žák gymnázia v jejich dosp losti pot ebné pro vzd lávací mobilitu, studium v zahrani í a ú ast v evropských mezinárodních vzd lávacích projektech
Tematické okruhy pr
ezového tématu
IDENTITA LOV KA V GLOBÁLNÍM KONTEXTU - Co je osobní identita - Jak a ím je osobní identita ovliv ována v lokálním a regionálním kontextu - Co je podstatou naší národní identity - Jaké jsou charakteristické znaky evropské identity - Jak je ovliv ována naše identita globálními jevy a procesy CO JE TO EVROPA ím se vyzna uje geografický a geopolitický profil Evropy - Politická charakteristika Evropy - Evropské kulturní ko eny (k es anství, demokracie, právo, um ní, v da) - Evropské kulturní hodnoty (vývoj, význam pro globální kulturu, krize hodnot) - Jazyková rozmanitost Evropy - Velcí Evropané - Významné sv tové a evropské osobnosti v eském prost edí - Životní styl v evropských zemích (shody a rozdíly) -
EŠI V EVROPSKÝCH PROCESECH Historický vývoj eského národa v evropském kontextu Politické aspekty postavení eských zemí v Evrop a ve sv t Sociální d sledky politického uspo ádání Evropy na postavení eských zemí Ekonomický vývoj eských zemí v evropském a sv tovém kontextu Významní Evropané eského p vodu 71
VÚP v Praze
-
pilotní verze RVP GV
erven 2004
Významné osobnosti eského p vodu ve sv t Spolupráce R a sousedních zemí, st edoevropské iniciativy
EVROPSKÝ INTEGRA NÍ PROCES - Vývoj evropské integrace po 2. sv tové válce - Evropské instituce a jejich fungování - Evropská unie, její politiky, instituce a jejich funkce ESKÁ REPUBLIKA A EVROPSKÁ UNIE - Proces p ípravy R na vstup do EU - D sledky lenství R v EU - Moje budoucnost v EU EVROPSKÉ OB ANSTVÍ ty i svobody a jejich d sledky pro práva a možnosti ob an EU - Lidská práva a jejich napl ování v Evrop - Napl ování lidských práv v R VZD LÁVÁNÍ V EVROP A VE SV T - Vzd lávací politika EU a její promítání do vzd lávání v R - Vzd lávací programy EU - Možnosti studia v zahrani í - Významné zahrani ní univerzity - Stipendia na zahrani ních univerzitách - Srovnání gymnázia v R s obdobnými školami v zahrani í ROZVOJ KULTURY V NÁRODNÍM, EVROPSKÉM A GLOBÁLNÍM KONTEXTU - Kulturní okruhy v Evrop a ve sv t - Sv tová náboženství, jejich podstata, rozdíly, možnosti spolupráce - Spolupráce kultur, jejich prolínání, kulturní konflikty, d sledky globalizace pro rozvoj kultury MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE A HUMANITÁRNÍ POMOC - Významné sv tové organizace a jejich funkce - Solidarita s chudými a postiženými zem mi a oblastmi - Nadace a fondy podporující lidi v tísni
4.3 MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Charakteristika Multikulturní výchova má významné místo v sou asné i budoucí spole nosti založené na multikulturních vztazích, zejména pro mladé lidi, kte í se p ipravují pro život v prost edí, v n mž se setkávají a budou se ve stále v tší mí e setkávat s p íslušníky jiných národností, etnik, ras, náboženství, s lidmi jiného životního stylu a jiných uznávaných hodnot. Má rozvíjet porozum ní žák sob samým a hodnotám své kultury, podpo it jejich integraci v širším multikulturním prost edí p i zachování vlastní kulturní identity, spolu s respektováním základních lidských a ob anských práv a mravních hodnot. Škola má p i p sobení na žáky v tomto sm ru funkci vzd lávací i výchovnou. Multikulturní výchova je velmi složitou problematikou, kterou není možné ešit pouze teoretickými pokyny v rámci eduka ní praxe, ale pro její efekt a úsp šnost je d ležité, že musí prolínat celým výchovným a vzd lávacím prost edím školy a týkat se také mezilidských vztah ve škole, mezi u iteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi u iteli a rodinou. Pro p sobení na žáky v oblasti multikulturní výchovy není významný pouze vzd lávací obsah, který je uveden ve vzd lávacích programech a v u ebnicích, ale také klima t ídy na pozadí širšího školního a spole enského prost edí, jako jsou nap íklad aktuální vztahy mezi etnickými skupinami ve spole nosti a v míst školy,
72
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
bezpe nostní situace v zemi, vzplanutí mezinárodních konflikt , p íliv imigrant , ale také kompetentnost a v rohodnost u itele apod. Pr ezové téma multikulturní výchova se neomezuje jen na informace, které žáci získají zejména ve vzd lávacích oborech eský jazyk a literatura, Cizí jazyk, Ob anský a spole enskov dní základ, Historie, Geografie, které mají s multikulturní výchovou úzkou souvislost, ale snaží se stimulovat, ovliv ovat i korigovat postoje, hodnotový systém a jednání žák . P ínos pr
ezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
Multikulturní výchova se zam uje zejména na oblasti: kulturní diference, lidské vztahy, etnický p vod, podpora multikulturality. V oblasti v domostí, dovedností a schopností, postoj a hodnot má pr ezové téma žákovi pomoci: - v tematickém okruhu zam eném na kulturní diference: • • •
chápat, že všichni lidé jsou odlišné osobnosti s individuálními zvláštnostmi, bez ohledu na sv j p vod respektovat jedine nost, d stojnost a neopakovatelnost života, chápat lidskou bytost jako nedílnou jednotu t lesné a duševní stránky osobnosti, ale i jako sou ást etnika poznávat a ctít jazykové zvláštnosti r zných etnik v dnešním multijazykovém a multikulturním sv t
- v tematickém okruhu zam eném na lidské vztahy: • • • • • • •
chápat, že všichni lidé mají právo žít spole n a spolupracovat zdokonalovat své jazykové a komunikativní kompetence v mate ském jazyce a osvojit si cizí jazyk jako základní prost edek komunikace a mezinárodní kooperace uv domovat si d ležitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích, chápat lov ka jako spole enskou bytost a znát hlavní typy sociálních útvar uv domovat si význam kvality mezilidských vztah pro harmonický rozvoj osobnosti utvá et si p edstavu o pojmu lidská solidarita a zaujímat adekvátní etické postoje v kritických fázích života, rozlišovat pozitivní asertivitu od bezohledné a egoistické seberealizace znát a v životní praxi uplat ovat principy slušného chování (spole enské etikety), základní morální normy, aplikovat je ve vlastním život a um t aktivn elit projev m amorality rozum t podstat nejzávažn jších sociáln patologických jev i jejich d sledk m pro spole nost
- v tematickém okruhu zam eném na etnický p vod: • • • • • •
respektovat skute nost, že každý lov k pochází z n jakého etnika, a ztotož ovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné um t charakterizovat základní pojmy multikulturní terminologie (národ, kultura, etnicita, identita, asimilace, kulturní pluralismus, globalizace, xenofobie, rasismus, netolerance a extremismus), znát nejvýznamn jší národní symboly a zásady jejich používání získat prost ednictvím jazykového vzd lávání v domosti, praktické dovednosti a p ehled o sociokulturním prost edí dané jazykové oblasti, znát hlavní autory, žánry a díla domácí a sv tové literatury, kultury a um ní dokázat objasnit obsah pojm majorita a minorita, sociální smír aj., mít p edstavu o postavení národnostních menšin rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, um t vysv tlovat p í iny xenofobie v minulosti i sou asnosti uv domovat si neslu itelnost rasové (náboženské) intolerance s demokracií
73
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
- v tematickém okruhu zam eném na podporu multikulturality: • • • •
vnímat multikulturalitu jako prost edek vzájemného obohacování r zných etnik chápat fakt, že obyvatelstvo naší planety Zem (Evropy, R) je složeno z mnoha rasových, etnických a náboženských skupin a všechny mají právo na existenci a musejí být podporovány znát nejd ležit jší mezinárodní organizace k podpo e multikulturality a orientovat se v jejich funkcích uv domovat si kladné i záporné stránky globaliza ního procesu, znát legitimní prost edky vyjád ení svého postoje k tomuto jevu, rozlišovat mezi lokálními, národními, regionálními a globálními historickými procesy
- v tematickém okruhu zam eném na principy sociálního smíru: • • • • •
chápat, respektovat a aktivn hájit myšlenku, že každý jedinec má odpov dnost za to, aby byla odstran na diskriminace a p edsudky v i etnickým skupinám užívat aktivn cizího jazyka jako nástroje celoživotního vzd lávání, chápat význam cizího jazyka pro pracovní aktivity a osobní život vnímat sebe sama jako ob ana, který se aktivn spolupodílí na p etvá ení spole nosti, aby lépe sloužila také zájm m minoritních etnických skupin znát nejd ležit jší dokumenty upravující otázku lidských práv a um t principy t chto dokument aplikovat v reálných životních situacích chápat a zastávat základní myšlenky demokracie, respektovat principy fungování demokracie jako politického systému a aktivn je prosazovat v praxi
Tematické okruhy pr
ezového tématu
ZÁKLADNÍ PROBLÉMY SOCIOKULTURNÍCH ROZDÍL V ESKÉ REPUBLICE A V EVROP : - Jak se projevuje sociokulturní diferencovanost v regionech R a v Evrop - Jaká je v sou asné dob situace, pokud jde o imigraci do R (ve srovnání s n kterými jinými zem mi v Evrop , nap . Švédskem, Švýcarskem, Holandskem atp.) - Které p í iny zp sobují imigraci (historické, sociální, ekonomické) - Které p í iny zp sobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního nap tí - Co znamenají základní pojmy: kultura, etnicita, identita, asimilace, kulturní pluralismus, globalizace, xenofobie, rasismus, netolerance a extremismus - Jaké jsou postoje a jednání ob ana eské republiky a Evropana ve vztahu k imigraci jako jevu sou asnosti, k imigrant m a k imigra ní politice státu (Evropské unie) ím jsou legislativn zajišt na práva a svobody r zných etnických skupin v eské republice (Ústavní zákon 9. ledna 1991, Listina základních práv a svobod) PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY INTERKULTURALITY: - Jaké p edstavy mám o imigrantech, žadatelích o azyl, uprchlících - Jak ovliv ují p edsudky a stereotypy styk p íslušník majority s cizinci a p íslušníky minority - Jak reaguji na osoby, jejichž myšlení, cít ní a jednání spo ívá v odlišné kultu e, než je má vlastní - Z eho vzniká strach z cizinc - Jak mohu zm nit své monokulturní p edstavy o lidech na p edstavy multikulturní - Jak je možné zm nit a zlepšit porozum ní mezi lidmi r zného kulturního p vodu VZTAH K MULTILINGVNÍ SITUACI A KE SPOLUPRÁCI MEZI LIDMI Z R ZNÉHO KULTURNÍHO PROST EDÍ (V R, V EVROP ): - Jak se mohu nau it využívat jazykové a kulturní plurality pro pot ebnou diskusi jazykové a kulturní rozr zn nosti (v R, v Evrop )
74
VÚP v Praze
-
pilotní verze RVP GV
erven 2004
Jakými prost edky mohu rozvíjet své jazykové kompetence pro kontakt a spolupráci s p íslušníky jiných etnik (v R, v Evrop ) Na které instituce a organizace (v R, v Evrop ) se mohu obrátit se žádostí o pomoc p i ešení problém multikulturního charakteru Jak používat jazyk, aby byl zbaven rasistických a diskriminujících výraz Jak mluvit o jiných lidech jako o bytostech, které se odlišují rasovou i etnickou p íslušností, aniž by se znevažovala jejich rovnoprávnost Jak se nau it respektovat, že každý jazyk má své specifické rysy, žádný není nad azen jiným jazyk m
4.4 ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika V dob , kdy jsme sv dky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systém z hlediska podmínek trvale udržitelného rozvoje, stala se environmentální výchova d ležitým tématem. Problémy, jež z v tší ásti zap í inil lov k (úbytek stratosférického ozónu, zne išt ní životního prost edí, nastupující zm na klimatu, vy erpání p írodních zdroj , destrukce p írodních ekosystém , rychle rostoucí lidská populace, vznik nových epidemií a onemocn ní), vyžadují k ešení a prevenci „environmentáln “ vzd laného ob ana. Z tohoto d vodu se stává environmentální výchova pr ezovým tématem gymnaziálního vzd lávání. Environmentální problémy, jež se v reálném sv t vyskytují, se jen málokdy dají vysv tlit pouze v kontextu poznatk jedné disciplíny. Základ pro toto pr ezové téma je tedy v celé ad vzd lávacích obor , a to jak p írodov dných – Biologie, Chemie, Fyzika, Geografie a Geologie, tak v oborech spole enskov dních – Ob anský a spole enskov dní základ, Historie, lov k a sv t práce, Výchova ke zdraví. V pojetí environmentální výuky je tedy nutný posun od tradi ní oborové výuky k výuce oborov integrované. Dochází k propojování poznatk a zkušeností z r zných obor a tyto zkušenosti a poznatky jsou potom využívány pro konkrétní ešení environmentálních problém v praxi (Pro mám t ídit odpad? Jak budu vytáp t sv j d m a pro ? apod.). Také proto není obsah pr ezového tématu zpracován tradi n – pouhým vý tem u iva, ale v podob problémových otázek, p i emž každá otázka v sob zahrnuje adu díl ích problém . P ínos pr
ezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V oblasti postoj a hodnot má pr ezové téma žákovi pomoci: • • • •
uv domovat si výlu né postavení lov ka v p írodním systému a jeho odpov dnost za další vývoj na planet pochopit, že lov k z hlediska své existence musí využívat p írodních zdroj ve sv j prosp ch, ale vždy tak, aby nedošlo k nevratnému poškození životního prost edí uv domit si, že k ochran p írody m že napomoci každý jedinec svým ekologicky zodpov dným p ístupem k b žným denním innostem vnímat místo, ve kterém žije, a zm ny, které v n m probíhají, a cítit zodpov dnost za jeho další vývoj, a to nejen z hlediska životního prost edí
V oblasti v domostí, dovedností a schopností má pr ezové téma žákovi pomoci: • • • •
poznat složitou propojenost p írodních systém a pochopit, že narušení jedné složky systému m že vést ke zhroucení celého systému hledat p í iny neuspokojivého stavu životního prost edí v minulosti i sou asnosti pochopit velkou provázanost faktor ekologických s faktory ekonomickými a sociálními a být schopen vybrat optimální ešení v reálných situacích nahlížet r zné aspekty ekologických problém , vytvá et si vlastní názor a postoj k nim 75
VÚP v Praze
• • • •
pilotní verze RVP GV
erven 2004
uv domit si vliv zne išt ného prost edí na lidské zdraví dozvídat se, jaké možnosti mám jako ob an p i ochran životního prost edí, a um t jich využívat získat praktické dovednosti a návyky pro b žné denní innosti napomáhající ke zlepšení životního prost edí propojit poznatky a dovednosti z jednotlivých vzd lávacích oblastí a využívat je p i ešení environmentální problematiky
Tematické okruhy pr
ezového tématu
PROBLEMATIKA VZTAH ORGANISMU A PROST EDÍ: - Jak ovliv uje prost edí organismy, které v n m žijí, a které abiotické/biotické vlivy na organismus p sobí - Jak lze charakterizovat populace, jejich vlastnosti a vzájemné vztahy - Jak probíhá tok energie a látek v biosfé e a v ekosystému -
LOV K A ŽIVOTNÍ PROST EDÍ: Jak ovliv uje lov k životní prost edí od po átku své existence po sou asnost ím jsou významné organismy pro lov ka, jaké jsou p í iny vzniku a zániku n kterých rostlinných a živo išných druh a jaké jsou formy jejich ochrany Jaké zdroje energie a suroviny lov k na Zemi využívá a jaké klady a zápory se s jejich využíváním a získáváním pojí Jakým zp sobem lov k využívá vodu a jaké jsou nej ast jší p í iny jejího zne išt ní K emu lov k využívá p du a jaké d sledky z toho pro životní prost edí vyplývají Jaké jsou p í iny rychlého r stu lidské populace a jaký vliv má tento r st na životní prost edí Které vlivy prost edí ohrožují zdraví lov ka Jaké jsou p í iny a d sledky globálních ekologických problém a jaký postoj k tomu zaujímají zainteresované skupiny Které základní principy se pojí s myšlenkou trvale udržitelného rozvoje Jaké jsou prognózy globálního rozvoje sv ta na podklad sou asného environmentálního chování lidstva
ŽIVOTNÍ PROST EDÍ ESKÉ REPUBLIKY: - S kterými problémy z hlediska životního prost edí se R nejvíce potýká - Jaká je historie a sou asný stav ochrany p írody a krajiny v R - Které z institucí v R se zabývají problematikou životního prost edí - Jaká jsou nejvýznamn jší legislativní opat ení v oblasti životního prost edí a jak tato opat ení ovliv uje Evropská unie
4.5 MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika Mediální výchova se zam uje na to, aby v žácích – pomocí rozbor a vlastní tvorby mediálních produkt a osvojování poznatk o fungování médií ve spole nosti – soustavn rozvíjela jejich schopnost kriticky a tvo iv nakládat s médii a jejich produkcí, využívat mediální nabídku a udržovat si od ní odstup. Jedním z podstatných trend vývoje sou asných spole ností je to, že v úhrnu všech komunika ních aktivit neustále vzr stá podíl t ch aktivit, jež jsou stimulovány, vynucovány a zajiš ovány moderními zprost edkujícími technologiemi – jinými slovy, že neustále stoupá ú ast jednotlivc i skupin na mediální komunikaci (komunikaci zprost edkovávané „tradi ními“ i „novými“ médii). Poznávání sv ta i rozhodování v rozmanitých životních situacích od intimního života až po volební chování se d je – mimo jiné – pod jistým vlivem sd lení, která nabízejí práv média. Sou asná spole nost proto vyžaduje, aby se její lenové dokázali co nejsamostatn ji orientovat v mediální 76
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
nabídce (od produkt „tradi ních“ masových médií po možnosti „nových“ sí ových médií). Tento požadavek je natolik silný a významný, že se zvládnutí mediální nabídky stává kompetencí svého druhu. Proto se sou ástí všeobecného vzd lávání ve v tšin zemí rozvinutého sv ta stává p íprava na „život s médii“, tedy mediální výchova. Postavení médií a mediální komunikace v život lov ka je stále z eteln ji jedním z faktor kvality jeho života, faktorem natolik významným, že s médii není možné nakládat toliko intuitivn , nýbrž p edevším pou en – gramotn . Koncepce mediální výchovy se tedy opírá o p edstavu mediální gramotnosti jako souboru dovedností a v domostí nutných pro orientaci v nep ehledné a nepr hledn strukturované nabídce mediálních produkt , které vytvá ejí celé (znakové, resp. symbolické) prost edí, v n mž se sou asný lov k pohybuje. Mediální výchova souvisí p edevším s výchovou k ob anství, jazykovou a literární pr pravou a historií, ale také s biologií lov ka. - výchova k ob anství Mediální výchova p ináší žák m p edevším dopln ní p edstavy o fungování rozhodovacích proces v politické komunikaci (význam médií a „medializace“, funkce ve ejného prostoru), o moci a její demokratické kontrole (p edstavy o spole enské úloze žurnalistiky – „ tvrtý stav“, „hlídací pes demokracie“ apod.), o ve ejnosti a ve ejném mín ní (postavení výzkum ve ejného mín ní v mediální produkci). - jazyková a literární pr prava Mediální výchova nabízí žák m aplikaci p edstav o konstrukci významu lexikálních jednotek, o konotovaných významech, o kultu e, o roli um leckého projevu, o realisti nosti – mediální výchova umož uje využít jazykov dné poznatky (a obohatit je o další poznatky sémiotické) p i rozvoji kritického tení text . - historie Mediální výchova poskytuje žák m poznatky o souvislostech mezi vývojem médií a vývojem moderních spole ností, o institucích, na nichž tyto spole nosti stojí, o vzniku a vývoji ve ejné sféry. Poukaz na vnímání prost edk ve ejné komunikace (obavy i nad je, které vyvolávalo každé „nové“ médium v d jinách lidské komunikace) umož uje strukturovat a obohatit uvažování o sou asné situaci. - biologie lov ka Mediální výchova umož uje aplikaci poznatk i o psychologii osobnosti.
o smyslových poznávacích procesech
P ínos tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti postoj a hodnot má pr ezové téma žákovi pomoci: • • • • • •
rozvíjet kritický odstup od podn t p icházejících z okolního sv ta, v tomto p ípad od nabídky mediálních produkt (tedy rozvíjet schopnost p ijímat a zpracovávat mediální produkty s v domím toho, jak jsou konstruovány a s jakým komunika ním zám rem jsou nabízeny na trhu) posilovat reflexi sebe sama jako ob ana a nacházet místo ve spole nosti uv domovat si význam nezprost edkovaných mezilidských vztah (rodinných, partnerských) a jejich vnit ní emocionální i poznávací dynamiku (namnoze kontrastující s šablonovitou nabídkou jejich zobrazení v mediálních produktech) rozeznávat spole enskou a estetickou hodnotu sd lení v r zných sémiotických kódech, zvlášt sd lení v mate ském jazyce (podpora rozvoje jazykové kultury) a obrazových sd lení zvyšovat citlivost v i kulturním rozdíl m, chápat je jako obohacení života, u it se rozum t odlišnostem získat p edstavu o práci v týmu, o vztazích kooperace a nad ízenosti a pod ízenosti p i tvorb spole ného díla, o vlastním tv r ím potenciálu
V oblasti v domostí, dovedností a schopností má pr ezové téma žákovi pomoci: •
osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy, nau it se vyhledávat „nedo e ená“ místa v textu (zaml ené otázky, manipulaci slovem i obrazem apod.) 77
VÚP v Praze
• • • • •
pilotní verze RVP GV
erven 2004
získat základní p edstavu o práci v jednotlivých „tradi ních“ i „nových“ médiích, osvojit si dovednosti umož ující práci v týmu, pop ípad jeho ízení a koordinaci jednotlivých jeho len osvojit si poznatky usnad ující orientaci v sou asném sv t a podporující svobodné rozhodování na základ kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy, zvl. rozhodování v rovin ob anského rozm ru života ve spole nosti a jeho odd lení od rozm ru spot ebitelského nau it se vyhodnocovat kvalitu a význam informa ních zdroj osvojit si spole enské a kulturní dovednosti usnad ující interkulturní komunikaci pochopit podstatu a projevy sou asných trend ve vývoji sv ta, zvl. integra ní a globaliza ní procesy, a vnímat, jak se tyto trendy projevují v každodenním život (v etn mediální nabídky) i dlouhodobém sm ování spole nosti
Tematické okruhy pr
ezového tématu
Mediální výchova – jak je patrné i z p edcházejících oddíl – je uspo ádána do t í rovin podle toho, co v žácích oslovuje a jak zapadá do celkového kontextu gymnaziálního vzd lávání. Mediální výchova tedy zejména: a) rozvíjí uživatelskou kompetenci žák , nabízí dovednosti a v domosti, které podporují formulování racionálních o ekávání spojených s mediální komunikací a pomáhají rozvíjet schopnost orientace v mediální nabídce, a tím rozvíjí kritický odstup od nabídky mediálních produkt , tedy schopnost p ijímat a zpracovávat mediální produkty s v domím toho, jak byly konstruovány a s jakým zám rem se objevují v nabídce na trhu b) vzhledem k tomu, že snaha o uplatn ní ve sfé e ve ejné, resp. mediální komunikace je v postindustriální (resp. „informa ní“) spole nosti stále ast jší, posiluje mediální výchova p edstavu o profesích, které se v této oblasti uplat ují, a zvyšuje možnost pou eného rozhodování p i volb povolání i dalšího studia c) podporuje schopnost žák zapojit se do týmové spolupráce, objevovat vlastní tv r í potenciál a hledat možnosti, jak ho zapojit do práce na spole ném výtvoru. Mediální výchova má z obsahového hlediska dv základní složky – v domostní a dovednostní. Tyto složky se vzájemn dopl ují a prolínají. Mediální výchova má nabízet dovednosti a v domosti nutné k pochopení mediální komunikace jako svébytného, sociáln , kulturn , ekonomicky a politicky podmín ného procesu, na n mž se podílejí samotná média, dále jimi vytvo ené produkty, jež mají n jaké významy, uživatelé t chto produkt , p i emž celý proces má n jaké p edpokládané, tušené i skute né ú inky. MÉDIA: aktivní pronikání do zázemí ve ejné komunikace Mediální výchova nabízí základní poznatky o samotných médiích, tedy o tom, jak jsou organizovány mediální organizace a jak fungují. Podstatné p itom je pou ení o vnit ním chodu médií – o jejich financování (podstatou prodeje tiskové plochy a vysílacího asu inzerent m je obchodování s pozorností p íjemc !), vlastnických vztazích a výrobních rutinách (standardizace produkt , které p sobí jako p vodní a objevné, nap . zpravodajství, hierarchie odpov dností a pravomocí, tedy kdo rozhoduje o výsledném produktu, profesní standardy a autoregula ní mechanismy, nap . etické kodexy). Sou ástí poznávání mediální organizace jsou i znalosti o vn jších vlivech na chování médií, a to institucionálních, jako je právní rámec fungování médií (mediální legislativa), a jejich regulace, i neformalizovaných, jako je innost vlivových agentur, public relations apod. A kone n je t eba nabídnout vývojovou perspektivu, tedy p edstavu o historii vedoucí k sou asnému stavu s p edstavou o dalším možném sm ování médií („od Gutenberga k internetu“). Mediální komunikace prod lává adu prom n vyvolaných p edevším ekonomickým a technologickým vývojem. Tyto zm ny (nap . ekonomická a kulturní globalizace i technologická konvergence a zvyšující se interaktivita) mají vliv na podobu výsledných produkt i na postavení médií ve spole nosti. 78
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
Tato tematická oblast je soust ed na kolem poznání, že mediovaná sd lení jsou výsledkem ady rutinních, zažitých postup a ady standardizovaných vliv . Mediální organizace jsou výrobní podniky s pom rn p ísnou a strmou hierarchií odpov dnosti a rozhodování, významným faktorem jejich fungování je ekonomizace výrobního asu a minimalizace náklad . Tyto poznatky mohou žáci získat jednak výkladem o vývoji a fungování existujících médií, jednak – alespo do jisté míry – vlastní zkušeností z redak ní práce. MEDIÁLNÍ PRODUKTY: citlivé vnímání souvislostí v nestrukturovaném sociálním prost edí Mediální produkty (v nejširším slova smyslu – tedy od psaných i mluvených zpravodajských sd lení p es fotografii, obrazovou reklamu po film i hudbu) p edstavují jevov neoby ejn pestrou, neustále se obnovující nabídku, která ale p i kritickém posouzení vykazuje adu vnit ních podobností a pravidelností. Podstatné proto je um t rozlišovat jednotlivé kategorie médií a jejich produkt , hlavní formy mediálních sd lení (zpravodajství, dokument, seriál apod.) a hlavní žánrové typy. Dále je t eba budovat si p edstavu o vztahu mezi mediálními produkty a skute ností (tedy o mediálních „reprezentacích“ skute nosti), resp. o výrazových prost edcích (kódech a konvencích) typických pro konkrétní média, formy a žánrové typy a kriticky vyhodnocovat stereotypy, které se projevují v mediovaných reprezentacích (tak, aby žák um l identifikovat nap . p edsudek ve zpravodajství). VÝZNAMY: samostatnost ve vyhodnocování podn t ze spole enského prost edí Klí ovým pojmem pro tvorbu uživatelské kompetence žák jsou hodnoty. Každá spole ensky zakotvená innost se opírá o ur itý soubor uznávaných ( i zpochyb ovaných) p edstav, které lenové dané spole nosti považují za platné (proto je mohou uznávat i zpochyb ovat). Tyto hodnoty (nap . nutnost lásky a spole enského uznání, význam pen z, solidarita, seberealizace, zdraví) tvo í sdílenou sociální konstrukci, do níž lidé zasazují informace, tedy významy, které se k nim dostávají. Postatou každé komunikace je práv sm na význam za hodnoty. D je se tak p i sestavování a tení novinové zprávy, stejn jako p i sledování televizního seriálu i reklamy. Má-li jedinec dostat svou ú ast na mediální komunikaci pod racionální kontrolu, musí p edevším pochopit nabídku hodnot, která je v konkrétním mediovaném sd lení obsažena. Zvlášt identifikace hodnot, které se neopírají o vlastní zkušenost (stereotyp ), vyžaduje soust ed nou pozornost. Hodnoty konstruující spole ensky akceptovanou realitu se promítají do volby výrazových prost edk (od slov po obraz) p íslušného sd lení a nabízejí jeho žádoucí interpretaci (tzv. preferované tení) – proto je možné identifikovat kritickým tením mediálních sd lení (médium) tyto hodnoty. V domosti a dovednosti d ležité pro tvorbu uživatelské kompetence lze získat jednak analýzami existujících mediálních sd lení, jednak produkcí vlastních, nap . v redakci školního asopisu, školní webové stránky apod. UŽIVATELÉ: v domí síly a významu aktivního p ístupu ke všem podn t m Mediální výchova nabízí poznatky o p íjemcích a uživatelích médií, tedy o nejr zn jších druzích obecenstev, zvl. o ve ejnosti a o tom, jak se jedinec dobírá smyslu mediálních produkt a jak vnímá mediální instituce a média v bec, jakou jim p ikládá d ležitost, jakou roli hrají v život spole nosti apod. Tento tematický oddíl vychází z p edstavy, že pro úsp šné zapojení do spole nosti má být jedinec schopen rozpoznat vlastní p íslušnost do r zných sociálních skupin, v etn r zných publik. P íjemce mediovaného sd lení není pasivní „ob “ mediální komunikace, nýbrž její aktivní ú astník, a má tedy možnost s nabízenými sd leními nakládat – alespo do jisté míry – po svém. Obecn je patrn nejd ležit jší nacházení rozdílu mezi ob any a spot ebiteli jako uživateli médií. Zatímco ob an se k médiím vztahuje p edevším ve ve ejné (politické) rovin své existence, spot ebitel je médii oslovován zejména jako nositel n jaké tržní síly, a tedy jako potenciální partner inzerent (jimž je t eba ho dodat). Tomu také odpovídají rozdíly v p íslušnosti k jednotlivým publik m (na jedné stran jsou sociální skupiny oslovované médii, na druhé stran spot ebitelské agregáty formované a „socializované“ samotnými médii).
79
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
Ú INKY: aktivní p ístup k utvá ení vlastního intimního i spole enského prost edí Nedílnou sou ástí mediální výchovy je základní pou ení o možných vlivech a ú incích medií na jednotlivce i na spole nost. Do pop edí zde vystupují zejména taková témata, jako je vliv médií na uspo ádání každodenního života (od denního rytmu p es rozestav ní nábytku po výb r konverza ních témat), dále p edpokládané i skute né vlivy n kterých mediálních obsah na vnit ní rozpoložení jedince (násilí, pornografie) a kone n vlivy celospole enské a kulturní, jako je vliv na jazykovou kulturu, sdílené spole enské hodnoty, stabilitu spole nosti apod.
80
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
5. Rámcový u ební plán Rámcový u ební plán ve své konstrukci: - stanovuje pouze základní parametry organizace gymnaziálního vzd lávání, ímž vytvá í široký prostor pro variabilnost ešení u ebních plán školních vzd lávacích program ; - významn snižuje množství normativních prvk sm rem k vyšším ro ník m a umož uje tak školám mnohem ú inn ji realizovat své vzd lávací zám ry a pružn reagovat na vzd lávací pot eby a zájmy žák ; - vymezuje celkovou minimální asovou dotaci pro jednotlivé vzd lávací oblasti (obory) ve ty letém vzd lávacím programu a ve vyšším stupni víceletého gymnázia; - podporuje integrativní tendence ve vzd lávání tím, že vedle p edm t založených na tradi ním oborovém pojetí umož uje vznik integrovaných p edm t . První a druhý ro ník ty letého cyklu jsou koncipovány jako období, ve kterém si žáci spole n osvojují funk ní základy st edního vzd lání s maturitní zkouškou, které je možno v dalších ro nících r znými formami dále rozvíjet, prohlubovat a dopl ovat. Z toho d vodu je vzd lávání v 1. a 2. ro níku v p evážné v tšin vzd lávacích oblastí projektováno jako povinné. T etí a tvrtý ro ník nabízí na úrovni školních vzd lávacích program pom rn zna nou variabilitu vzd lávací nabídky, což umož uje školám v maximální mí e uspokojovat vzd lávací pot eby a zájmy žák . Krom vzd lávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace (ve t etím ro níku), a vzd lávacího oboru T lesná výchova nejsou žádné další vzd lávací oblasti a vzd lávací obory projektovány jako povinné. Zda a do kterých z t chto ro ník budou ostatní vzd lávací oblasti (obory) za azeny, jaká jim bude p id lena hodinová dotace a jakým zp sobem budou realizovány, stanovuje školní vzd lávací program. Další vzd lávací aktivity musí škola žák m nabídnout minimáln ve 3. a 4. ro níku. Mezi vzd lávacími oblastmi, které rámcový u ební plán zahrnuje, zaujímají specifické postavení oblasti Informa ní a komunika ní technologie, lov k a sv t práce a vzd lávací obory Geologie a Výchova ke zdraví. Rámcový vzd lávací program pro n vymezuje vzd lávací obsah, a je tedy povinností školního vzd lávacího programu garantovat, že žáci budou mít dostatek p íležitostí si tento vzd lávací obsah osvojit. Rámcový u ební plán však blíže neur uje, v jakých ro nících a jakým zp sobem má být vzd lávání v t chto vzd lávacích oblastech (oborech) realizováno, obsah uvedených vzd lávacích oblastí (obor ) lze realizovat i v rámci jiných vzd lávacích oblastí (obor ), které mohou jejich vzd lávací obsah využít. Konkrétní ešení t chto otázek ponechává rámcový u ební plán na školních vzd lávacích programech.
81
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
1. ro ník
2. ro ník
3. ro ník
4. ro ník
minimální asová dotace za 4 roky
Jazyk a jazyková komunikace: eský jazyk a literatura Cizí jazyk 1 Cizí jazyk 2
P P P
P P P
P P P
P P P
12 12 12
Matematika a její aplikace
P
P
P
V
10
lov k a p íroda Fyzika Chemie Biologie Geografie Geologie
P
P
V
V
24
lov k a spole nost Ob anský a spole enskov dní základ Historie
P
P
lov k a sv t práce
–
–
lov k a zdraví T lesná výchova Výchova ke zdraví
P
P
P
P
8 X
P
P
V
V
4
Vzd lávací oblasti Vzd lávací obory
Um ní a kultura Hudební obor Výtvarný obor
X V
V
X
X
Informa ní a komunika ní technologie Další vzd lávací aktivity
12
V
V
P
P
8
Pr ezová témata
X
Disponibilní hodiny
26
Celkem p edepsaných hodin
128
Hodinová dotace pro každý ro ník musí být minimáln 31 hodin. Poznámka: P V
X
- vzd lávací obsah obor dané vzd lávací oblasti musí být za azen v p íslušném ro níku (ro nících) - za azení vzd lávacího obsahu obor dané vzd lávací oblasti do ro níku/ stanovuje ŠVP - vzd lávací obsah vzd lávací oblasti (oboru) vymezený v RVP GV musí být v pr b hu vyzna eného období do ŠVP za azen; ŠVP stanovuje v jakém ro níku (ro nících) a jakým zp sobem se vzd lávací obsah realizuje - hodinovou dotaci stanovuje ŠVP
82
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
Obecné poznámky Minimální celková asová dotace 1. – 4. ro níku je 128 hodin; minimální týdenní asová dotace v jednotlivých ro nících je 31, maximální 35 hodin (v souladu se školským zákonem). Pro úsp šnou realizaci RVP GV je nutné vytvá et podmínky pro praktické innosti (laboratorní innosti, praktická cvi ení apod.), na které je nutno žáky d lit do menších skupin. asová dotace odu ených hodin na t ídu ve ty letém vzd lávacím programu a ve vyšším stupni víceletého gymnázia je garantována státem do 190 hodin. Do u ebního plánu školního vzd lávacího programu se za azují vyu ovací p edm ty, které vznikají na základ vzd lávacích obor . Pro vyu ovací p edm ty škola stanoví hodinovou dotaci, kterou erpá z celkové minimální dotace stanovené pro p íslušnou vzd lávací oblast (obor), v rámcovém u ebním plánu tak, aby byl napln n vzd lávací obsah oboru vymezený v RVP GV. Vzd lávací obsah vzd lávacích obor lze realizovat r znými zp soby, nap . seminá e, cvi ení, praktika, projekty atd.; konkrétní zp soby realizace stanovuje ŠVP. Škola m že vytvá et integrované p edm ty v souladu s podmínkami, které rámcový vzd lávací program klade na integraci vzd lávacích obor . Hodinovou dotaci v takovém p ípad škola erpá z dotací p íslušných vzd lávacích oblastí v rámcovém u ebním plánu. Poznámky k jednotlivým vzd lávacím oblastem Jazyk a jazyková komunikace -
vzd lávací oblast zahrnuje vzd lávací obory eský jazyk a literatura a Cizí jazyky vzd lávací obor eský jazyk a literatura lze v ŠVP rozd lit na dva samostatné obory, resp. p edm ty do školního vzd lávacího programu musí být za azeny nejmén dva cizí jazyky, jedním z nich musí být jazyk anglický
Matematika a její aplikace -
vzd lávací oblast je zárove i vzd lávacím oborem lov k a p íroda
-
vzd lávací oblast zahrnuje vzd lávací obory Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie a Geologie vzd lávací obsah oboru Geologie vymezený v oblasti lov k a p íroda musí být v pr b hu vzd lávání ve ty letém vzd lávacím programu a ve vyšším stupni víceletého gymnázia do ŠVP za azen; ŠVP stanovuje v jakém ro níku (ro nících) a jakým zp sobem se vzd lávací obsah realizuje lov k a spole nost
-
vzd lávací oblast zahrnuje vzd lávací obory Ob anský a spole enskov dní základ a Historie lov k a sv t práce
-
vzd lávací oblast je zárove i vzd lávacím oborem vzd lávací obsah oblasti lov k a sv t práce musí být v pr b hu 3. a/nebo 4. ro níku do ŠVP za azen; ŠVP stanovuje v jakém ro níku (ro nících) a jakým zp sobem se vzd lávací obsah realizuje lov k a zdraví
-
vzd lávací oblast zahrnuje vzd lávací obory T lesná výchova a Výchova ke zdraví 83
VÚP v Praze
-
pilotní verze RVP GV
erven 2004
vzd lávací obor T lesná výchova musí být vzhledem ke zdravotním a hygienickým pot ebám žák za azen do všech ro ník ; vzd lávací obsah oboru Výchova ke zdraví vymezený v oblasti lov k a zdraví musí být v pr b hu vzd lávání ve ty letém vzd lávacím programu a ve vyšším stupni víceletého gymnázia do ŠVP za azen; ŠVP stanovuje v jakém ro níku (ro nících) a jakým zp sobem se vzd lávací obsah realizuje
Um ní a kultura -
vzd lávací oblast zahrnuje Hudební a Výtvarný obor, p i emž od prvního ro níku si žáci volí alespo jeden z nich
Informa ní a komunika ní technologie -
vzd lávací oblast je zárove i vzd lávacím oborem vzd lávací obsah oblasti Informa ní a komunika ní technologie musí být v pr b hu vzd lávání ve ty letém vzd lávacím programu (resp. ve vyšším stupni gymnázia) do ŠVP za azen; ŠVP stanovuje v jakém ro níku (ro nících) a jakým zp sobem se vzd lávací obsah realizuje
Další vzd lávací aktivity -
hodinová dotace pro další vzd lávací aktivity je ur ena pro vytvá ení nabídky volitelných p edm t , které rozvíjejí klí ové kompetence a prohlubují a funk n rozvíjejí vzd lávací obsah p edm t , jež vzniknou na úrovni ŠVP z jednotlivých vzd lávacích obor
Pr ezová témata -
vzd lávací obsah pr ezových témat musí být v pr b hu vzd lávání ve ty letém vzd lávacím programu a ve vyšším stupni víceletého gymnázia do ŠVP za azen; ŠVP stanovuje do jaké hloubky, v jakém rozsahu a jakým zp sobem se jednotlivá témata realizují
Disponibilní hodiny Hodinová dotace pro disponibilní hodiny je ur ena: - pro realizaci pr ezových témat - pro zavedení dalších p edm t (nap . latina, deskriptivní geometrie, dramatický obor aj.) - pro vytvá ení profilace škol - pro posílení hodinové dotace jednotlivých vzd lávacích oblastí (obor )
84
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
ást D 1. Vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami Sou asným trendem ve vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami je jejich zapojení do st edního vzd lávání, které je p edpokladem k p ijetí ke studiu na vysoké škole. Podmínky k dalšímu vzd lávání je zapot ebí vytvá et nejen pro absolventy základních speciálních škol, ale také pro žáky se speciálními vzd lávacími pot ebami, kte í byli integrováni do hlavního vzd lávacího proudu. Škola je povinna zajistit žák m se speciálními vzd lávacími pot ebami podmínky odpovídající jejich pot ebám p i p ijímání ke vzd lávání a jeho ukon ování. Ve vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami na gymnáziu je t eba uplat ovat speciáln pedagogické metody, postupy, formy a prost edky respektující míru a stupe zdravotního postižení nebo znevýhodn ní žák . Vzd lávání t chto žák zárove vyžaduje speciáln pedagogické vzd lání pedagogických pracovník a podn tné, pozitivní a vst ícné školní prost edí, které žák m umožní rozvíjet jejich vnit ní potenciál, sm rovat k celoživotnímu u ení, odpovídajícímu pracovnímu uplatn ní a bude podporovat jejich širokou sociální integraci. Vzd lávací obsah obor Rámcového vzd lávacího programu pro gymnaziální vzd lávání je možné pro ú ely vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami upravit v souladu s jejich speciálními vzd lávacími pot ebami, možnostmi a jejich zdravotním stavem. Pro tyto ú ely je nutné vytvá et individuální vzd lávací plány ur ené pro vzd lávání žák individuáln integrovaných nebo v p ípad vzd lávání žák ve školách nebo t ídách samostatn z ízených pro žáky se speciálními vzd lávacími pot ebami vytvá et na základ RVP GV vlastní školní vzd lávací programy. V t chto ŠVP jsou za azeny p edm ty speciáln pedagogické pé e odpovídající speciálním vzd lávacím pot ebám a možnostem žák a zohledn ny podmínky pro vzd lávání t chto žák v souladu s doporu ením školského poradenského za ízení. Pomoc p i identifikaci speciálních vzd lávacích pot eb a následném vzd lávání žák poskytují, se souhlasem zákonného zástupce nezletilého žáka, poradenská za ízení (pedagogicko-psychologické poradny, speciáln pedagogická centra) za azená do Sít škol, p edškolních za ízení a školských za ízení. Podmínky vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami Vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami se m že uskute ovat ve škole nebo ve t íd samostatn z ízené pro žáky se speciálními vzd lávacími pot ebami nebo formou individuální integrace. Ve všech organiza ních formách vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami musí být žák m vytvá eny podmínky pro úsp šné vzd lávání a uspokojování jejich speciálních vzd lávacích pot eb. P i vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami je t eba zajistit: -
individuální p ístup k žák m
-
uplat ování principu individualizace vzd lávacího procesu (organizace inností, stanovování obsahu, forem a metod výuky)
-
zohledn ní stupn a druhu postižení nebo znevýhodn ní p i hodnocení výsledk
-
spolupráci s odbornými poradenskými za ízeními a zákonnými zástupci žák
-
materiáln -technické podmínky
-
bezbariérovost školního prost edí
-
osobní asistenci v od vodn ných p ípadech 85
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
-
využívání speciálních didaktických a kompenza ních u ebních pom cek p izp sobených individuálním pot ebám žák
-
uplat ování alternativních prost edk a forem komunikace (znaková e , Braillovo písmo, náhradní zp soby komunikace)
-
podporu nadání a talentu žák vytvá ením vhodných studijních podmínek
-
snížený po et žák ve t íd speciálních škol, v speciální t íd , pop . ve t íd s integrovanými žáky se speciálními vzd lávacími pot ebami
-
podporu pedagogických pracovník sm ující ke zkvalitn ní jejich p ipravenosti z hlediska uspokojování pot eb žák se speciálními vzd lávacími pot ebami
1.1 Žáci z odlišného kulturního a sociáln znevýhod ujícího prost edí Pro žáky z prost edí kulturn , jazykov a asto i sociáln zcela odlišného od prost edí majoritní populace ve t íd m že být výuka, zejména na po átku studia, p íliš náro ná a její nezvládnutí spolu s dalšími p ekážkami ve studiu by u nich mohlo vést k p ed asnému ukon ení studia. Mnozí z t chto žák se zapojují do b žného života školy bez problém , n kte í se však mohou setkávat s menšími nebo i podstatnými problémy pro svou jazykovou odlišnost nebo proto, že jsou hluboce ovlivn ni svými rodinami a jinými kulturními vzorci, projevujícími se v chování, jednání, odlišné hodnotové stupnici, stylu života. Specifické problémy t chto žák se týkají p edevším jazyka – jako u všech lidí, kte í se nevzd lávají v mate ském jazyce – a rozdíl , vyplývajících z odlišného prost edí, ze kterého tito žáci pocházejí. Mohou mít nap . problémy se zvládnutím odborných termín ve vyu ovacích p edm tech, n kte í se mohou obtížn integrovat do kolektivu majoritní v tšiny ve t íd nebo ve škole apod. U žák pocházejících ze sociáln znevýhod ujícího prost edí (a mezi n pat í mnohdy práv žáci z kulturn odlišných minorit) mohou vznikat vážné problémy ekonomického rázu a problémy s nedostate nou podporou rodiny p i studiu. Tito žáci mohou být také ast ji pod silným vlivem sociáln slabého rodinného prost edí ohroženi negativními jevy, jako je alkoholismus, drogy. Integrace žák z odlišného kulturního a sociáln znevýhod ujícího prost edí, ochrana minoritní kultury žák a sou asn podpora jejich úsp šnosti v majoritní spole nosti musí být dlouhodobým cílem školy. Proto je nezbytné, aby škola p i p íprav školního vzd lávacího programu reagovala na kulturní rozdíly ve složení žák a v rámci možností navazovala i na kontinuitu vyplývající z historie a kultury t chto žák . Pro žáky z odlišného kulturního prost edí m že vypracovat individuální vzd lávací plány, které budou maximáln vyhovovat jejich pot ebám a umožní jim získávat informace, které jim pomohou p i budování vlastní identity. Škola musí pamatovat také na zabezpe ení specifických materiál a pom cek, používat výukové postupy vhodné pro rozmanité u ební styly žák a r zné zp soby organizace výuky, plánovat výuku tak, aby vycházela ze zájmu, zkušeností a pot eb žák r zných kultur, etnik a sociálního prost edí. Pro úsp šné vzd lávání žák z odlišného kulturního a sociálního prost edí je nejd ležit jším initelem u itel, který zná své žáky a rozhodujícím zp sobem napomáhá jejich integraci do kolektivu t ídy a školy, vytvá í ve t íd p íznivé spole enské klima a v nuje zvýšenou pozornost vztah m mezi žáky navzájem. D ležitá je také pravidelná komunikace a zp tná vazba. V p ípad pot eby je vhodné ur it žákovi studijního poradce, který bude plánovat a sledovat jeho postup ve studiu a pomáhat mu, aby se u il efektivn . Vhodná je spolupráce s rodinami uvedených žák , protože asto ovliv ují své d ti daleko citeln ji, než je tomu u žák majority.
2. Vzd lávání mimo ádn nadaných žák Problematika výchovy a vzd lávání mimo ádn nadaných žák je velmi d ležitá nejen proto, že mimo ádn nadaní žáci mají své specifické vzd lávací pot eby, ale také proto, že rozvoj nadání jedinc má zásadní význam pro celou spole nost. Z toho d vodu je podstatné, aby všichni pedagogové
86
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
dokázali mimo ádn nadané žáky identifikovat a um li pro n vytvo it podn tné a odpovídající vzd lávací prost edí. Za mimo ádn nadaného lze považovat žáka, který vykazuje mimo ádn vysokou úrove výkon v úzké ásti nebo v celém spektru lidských inností. Mimo ádné nadání se projevuje rychlejším vývojem v innostech, v nichž žák projevuje mimo ádné schopnosti, nebo vysokou úrovní výsledk t chto inností. Nadání lze rozd lit na tyto kategorie: jazykové, logicko-matematické, hudební, prostorové, t lesn -pohybové a sociální. Jedinec m že disponovat jedním, ale i n kolika druhy nadání, na druhé stran je ovšem možné, že žák mimo ádn nadaný bude v n kterých innostech pr m rný nebo podpr m rný. Mezi mimo ádn nadané žáky mohou pat it i žáci, kte í z nespecifických d vod podávají výkon nižší kvality, než jim umož uje jejich potenciál, žáci s vývojovou poruchou u ení nebo chování, žáci z problémových rodin, z odlišného kulturního prost edí, a koli práv u t chto skupin žák se mimo ádné nadání asto obecn nep edpokládá. Mezi mimo ádn nadané žáky mohou pat it samoz ejm i dívky, navzdory skute nosti, že ješt i v dnešní dob bývá mimo ádné nadání p isuzováno ast ji chlapc m a u dívek se s ním v tšinou ,,nepo ítá“, zvlášt ne v technických oborech.
2.1 Projevy mimo ádn nadaných žák Mimo ádn nadaní netvo í jednolitou sociální skupinu se stejnými vlastnostmi. N které z jejich projev jsou však charakteristické pro v tšinu t chto žák . Obvykle bývají cílev domí, angažovaní, zvídaví a motivovaní v innostech, o které mají zájem. Projevují se jako silné individuality s vlastním tempem a zp sobem postupu. Protože chápou problémy v širších souvislostech, jsou asto schopni nalézt nový zp sob ešení a p enášet nabyté zkušenosti na neznámou situaci. P i innostech, ve kterých jsou žáci mimo ádn nadáni, vykazují obvykle velmi dobrou pam , dobrou slovní zásobu a dokážou se hluboce soust edit. Na druhé stran mimo ádn nadaní žáci neradi opakují a procvi ují to, co již mají zvládnuto. asto se stává, že d lají chyby v jednoduchých úkolech a t žší úkoly naopak lehce zvládají. V innosti, o kterou jeví zájem, mají tito žáci p esnou p edstavu o ideálním výsledku a jsou perfekcionisty nejen k sob , ale i k ostatním a k nedokonalosti své i druhých jsou zna n netolerantní. Tento perfekcionismus m že ovlivnit zp sob kontroly vlastní práce. N kte í z t chto žák se neum jí u it a nemají zafixované vyhovující studijní návyky, proto vyu ovací p edm ty, ve kterých nedosahují nadpr m rných výkon , mohou být pro n problematické a záhy ztrácejí motivaci je studovat. Mimo ádn nadaní žáci v tšinou vyhledávají samostatnou práci. Skupinová práce jim proto nemusí vždy vyhovovat, nebo mívají problémy s komunikací s ostatními spolužáky, jiné tempo práce a n kdy jim spole ná práce s ostatními nep ináší nic nového pro jejich rozvoj. Ani kolektiv asto nechce mimo ádn nadaného pro jeho odlišnost p ijmout. N kdy se mimo ádn nadaní žáci bojí projevit své schopnosti, protože se obávají, že jejich výjime nost bude od spolužák sankciována. V sociální a emocionální oblasti mají mimo ádn nadaní žáci asto problémy. Jsou vzn tliví, velmi citliví a mají velký smysl pro spravedlnost. Jsou k sob asto velmi sebekriti tí a n kdy mají chybné sebepojetí. Ob as se t žce p izp sobují autorit nebo kolektivu. N které z t chto projev mohou podn covat konflikty se spolužáky nebo u iteli. Vlivem puberty m že u mimo ádn nadaného žáka vzr stat pot eba p izp sobit se spolužák m, a tím vzniká riziko neúplného rozvoje jeho potenciálu. Tyto a další projevy mimo ádn nadaných žák ovliv ují pozitivn i negativn výuku. Proto je zapot ebí, aby si jich byl u itel v dom již p i p íprav na výuku, pozitivních se snažil co nejvíce využít ve prosp ch celé t ídy, negativní co nejvíce tlumil, vedl žáky k vzájemné toleranci a p istupoval ke každému z nich individuáln .
2.2 Pé e školy o rozvoj nadání žák Proto, aby vzd lávání mimo ádn nadaného žáka mohlo být v gymnáziu kvalitní, je t eba hned od po átku, tj. od p ijímacího ízení, spolupracovat se základní školou, odkud žák p ichází. Základní 87
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
informaci škole v této situaci poskytne souhrnné hodnocení, které obsahuje podrobný a všestranný popis žákova dosavadního vývoje, výsledky ve výuce, ale i v mimoškolních aktivitách, umíst ní v sout žích a olympiádách, dosavadní zp sob práce s žákem a psychologické posouzení. Nezbytn nutná je i spolupráce školy s rodinou žáka. Škola musí v každém p ípad vytvá et ve výuce r zné p íležitosti, p i kterých by m l každý žák možnost objevit a projevit své nadání. V p ípad , že u itel p i výuce zjistí, že žák projevuje nov n které mimo ádné schopnosti, m l by žákovi a jeho rodi m doporu it návšt vu pedagogicko-psychologické poradny, kde bude žák odborn psychologicky diagnostikován. Další pomoc budou moci škola i rodi e získat v odborn poradenských centrech pro vzd lávání mimo ádn nadaných, která postupn vznikají v celé R. Mimo ádn nadaný žák se m že vzd lávat podle individuálního vzd lávacího plánu (IVP). P i jeho sestavování m že škola využít pomoc poradenské pé e o mimo ádn nadané nebo pedagogicko-psychologické poradny. P i sestavování IVP je t eba brát ohled na osobnost žáka, druh jeho nadání a na to, aby nedošlo k p etížení žáka. Pokud je ve školním vzd lávacím programu vytvo en speciální program pro mimo ádn nadané žáky (zásady pé e, p izp sobení cílové a obsahové specifikace vzd lávacích oblastí a hodnocení žák ), je sestavení IVP pro konkrétního žáka zjednodušeno. Mimo ádn nadaný žák vzd lávaný podle IVP m že soub žn navšt vovat n které kurzy na vysoké škole, docházet na výuku n kterých p edm t do vyšších t íd, ur ité vyu ovací hodiny vynechávat, zú ast ovat se r zných sout ží. Škola by m la umožnit žákovi studium témat, která nejsou obsažena v RVP GV a o která se žák zajímá. Napln ní vzd lávacích pot eb žáka m že být zabezpe eno n kolika zp soby: nabídkou volitelných a nepovinných p edm t , diferenciací na skupiny v r zných p edm tech, podílem na realizaci školních nebo vlastních projekt žáka, ú astí v sout žích na republikové nebo mezinárodní úrovni, spoluprací gymnázia s domácími i zahrani ními odbornými a v deckými pracovišti, samostudiem odborné literatury, e-learningem, samostatným vyhledáváním informací na internetu nebo speciálními výukovými metodami (obohacování u iva a zrychlený postup p i výuce). Tyto zp soby se mohou r zn dopl ovat. V n kterých p ípadech je vhodné pro tyto žáky z ídit speciální t ídu. P edpokládá to však, že v ro níku je skupina žák s podobn zam eným nadáním, nebo prokazující mimo ádné schopnosti v celém spektru inností. Ve speciální t íd se nejvíce uplat uje metoda obohacování u iva, tj. rozší ení vzd lávacího obsahu a hlubší vhled do problém . Z tohoto d vodu je vhodná spolupráce s u iteli z vysokých škol a jinými odborníky. Pro mimo ádn nadané žáky je možné otev ít i tzv. rychlíkovou t ídu, kde se využívá hlavn zrychlený postup p i výuce, p i kterém u itel postupuje podle tempa a úrovn v domostí a dovedností žák . Zrychlený postup v rychlíkové t íd se uplat uje pouze v jednom druhu nadání (nap . logicko-matematické nadání). Práci s mimo ádn nadanými žáky m že ve škole pozitivn ovlivnit i z ízení funkce mentora. Mentorem by m l být speciáln vyškolený u itel, školní psycholog nebo speciální pedagog, který zajiš uje vyhledávání nadaných žák , zpracování individuálního vzd lávacího plánu nadaného žáka, zprost edkování kontaktu mezi mimo ádn nadaným žákem a odbornými pracovišti, spolupráci u itele vyu ovacího p edm tu s rodinou aj.
2.3 P ístup u itele ke vzd lávání mimo ádn nadaných žák Rozvoj nadání mimo ádn následující t i zásady:
nadaného žáka je možný pouze tehdy, jestliže jsou dodrženy
• p íležitost objevit/projevit nadání • vysoká trvalá motivace • prost edí vyjad ující podporu Mimo ádn nadaní žáci mívají velkou vnit ní motivaci k provád ní inností, ve kterých jsou nadaní. Je však t eba je motivovat k co nejkvalitn jším výkon m i v innostech, ke kterým tolik mimo ádných schopností nemají. Žák by m l být motivován k co nejlepšímu výkonu i p i skupinové
88
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
práci. U itel má klást nároky o málo vyšší, než je sou asná možnost žáka. Motivaci pot ebují zejména žáci z rizikových skupin, u nichž se nadání obecn nep edpokládá. Podpora m že být u itelem vyjád ena nap íklad tím, že akceptuje možnost r zných zp sob ešení problém a také p ijetím faktu, že mimo ádn nadaný žák m že být ve vzd lávacích oborech, které jsou jeho zálibou, více informovaný než on sám. Rozvoj nadání je podpo en i p átelským a pracovním prost edím p i výuce. To je vytvá eno nejen u itelem, ale také spolužáky a samotným mimo ádn nadaným jedincem. U itel by m l podn covat vznik a udržení takového prost edí ve t íd . D ležité je si uv domit, že mimo ádn nadaný není pomocník u itele, ale žák, který by m l mít možnost stejn jako jeho spolužáci u it se n emu novému. U itel by mu m l pomáhat nalézt p átele i mezi spolužáky a v le ovat ho do kolektivu t ídy. Je ovšem nutné, aby p i tom respektoval osobnost mimo ádn nadaného žáka a nenutil ho k ni emu proti jeho v li. Žáci by se m li nau it spolupracovat a komunikovat navzájem. Dále by m l u itel dbát na posílení sebed v ry tohoto žáka. A to pomocí podpory jeho nadání, rozvoje jeho silných stránek a tak, že mu pom že pochopit sebe sama. Ve výuce je vhodné využívat projektového a problémového vyu ování a práce v centrech aktivit dle vlastního výb ru žáka. Pomocí heuristické metody, diskuse aj. by m l být žák veden ke kritickému myšlení, osv d uje se i st ídání výuky se samostudiem s využitím multimediálních technologií. Tyto zp soby výuky by však m ly být v gymnáziu používány p i výuce všech žák . V pr b hu vzd lávání je d ležitá i spolupráce mezi u iteli, kte í mimo ádn nadaného žáka v jednotlivých p edm tech vyu ují. Tím m že být zajišt na propojenost jednotlivých p edm t do souvislostí a zamezeno opakování již probrané látky.
3. Materiální, personální, pedagogicko-psychologické, psychosociální, hygienické a organiza ní podmínky pro realizaci gymnaziálního vzd lávání Pro úsp šnou realizaci gymnaziálního vzd lávání v pojetí RVP GV je nutné, aby škola usilovala o zajišt ní optimálních podmínek (materiálních, personálních, pedagogicko-psychologických, psychosociálních, hygienických a organiza ních). Východiskem pro formulování soubor t chto podmínek jsou platné legislativní normy pro školská za ízení. Rámcový vzd lávací program definuje optimální podmínky v obecné rovin a p edpokládá, že každá škola bude ve svém školním vzd lávacím programu konkretizovat p edevším takové podmínky, které podporují vzd lávací zám ry školy.
3.1 Materiální podmínky • Kmenové (univerzální) u ebny vybavené funk ním a estetickým nábytkem a multimediálním za ízením – jako základní prostory pro jednotlivé t ídy a pro p edem nespecializované innosti; • Speciální u ebny – umož ující užití variantních forem a metod – pro vyu ování jazyk m, ICT, p írodov dným a esteticko-výchovným p edm t m, vybavené funk ním speciálním nábytkem, p ístroji, nástroji, didaktickým materiálem a pom ckami; za ízení pro t lovýchovné aktivity disponující bezpe ným povrchem, ná adím a ná iním; • Laborato e a dílny umož ující praktické vyu ování v kapacit adekvátní požadavk m vzd lávacího programu i normám bezpe nosti práce p i respektování nárok na prostorové uspo ádání a d lení t íd na u ební skupiny; • Prostory pro uložení pom cek a p ípravnou práci u itele (kabinety) vybavené odpovídajícím nábytkem a pom ckami pro vyu ování v jednotlivých vzd lávacích oblastech a vhodným za ízením pro p ípravu u itele a jeho relaxaci; • Studijní zóny pro relaxaci i samostatné sebevzd lávání žák (ve form knihoven a studoven vybavených výpo etní technikou);
89
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
• Pracovní i relaxa ní prostory a prostory pro nenáro né pohybové aktivity – pro spole né i individuální tvo ivé innosti, prostory pro setkávání žák celé školy nebo jednotlivých ro ník i zájmových skupin; • Další prostory a jejich funk ní vybavení nezbytné pro jiné vzd lávací i podp rné aktivity – prostory pro ízení školy vybavené komunika ní technikou, pro osobní hygienu žák a vyu ujících, prostory pro spole né stravování, odkládání od v a obuvi; • U ebnice, u ební pom cky, didaktická a výpo etní technika, t locvi né ná adí a ná iní apod., které umož ují efektivní vyu ování a u ení a stimulují aktivitu a tvo ivost žák , radost z u ení a objevování.
3.2 Personální a pedagogicko-psychologické podmínky • U itelé s p edepsanou odbornou aproba ní a odbornou pedagogicko-psychologickou zp sobilostí, vybavení nezastupitelnými kompetencemi pro výchovu a vzd lávání žák a kompetencemi k výkonu odpov dných a náro ných pedagogických a ídících inností; skloubení aproba ních pot eb výuky s jinými innostmi ve škole a soulad výchovných a vzd lávacích inností pedagogických pracovník s cíli vzd lávání stanovenými zákonem a dalšími p edpisy, pln ní stanovené míry vyu ovací povinnosti a dalších výchovných inností; • U itelé s pot ebnými profesními komunikativními a sociálními kompetencemi ve vztahu k žák m, jejich rodi m, ostatním pedagog m, odborník m a institucím zajiš ujícím pro školu speciální služby; • U itelé a pedagogové se speciálními kompetencemi a funkcemi (nap . výchovný poradce, školní psycholog atp.); u itelé vybavení schopností diagnostikovat u ební innosti žák , motivovat je k další innosti, pr b žn se vzd lávat a modifikovat pružn svou innost na základ permanentní sebereflexe a evaluace výchovy a vzd lávání; • Napl ování práva a zárove povinnosti pedagogických pracovník po dobu své profesní innosti pr b žn , cílev dom a ú eln se vzd lávat a využívat p i tom zejména nabídky institucí dalšího vzd lávání pedagogických pracovník ; • Pedagogický sbor v optimálním složení – odborném i v kovém – schopný týmové práce, komunikace a kooperace; • ídící pracovníci s výraznými manažerskými, pedagogicko-psychologickými a organiza ními schopnostmi, kte í jsou s to vytvá et motivující a zárove náro né profesionální klima, dokáží usilovat o permanentní profesní r st sv j i pedagogického sboru, jsou vybaveni koncep ním myšlením a prosazují inovativní styl práce, jsou schopni poradit, ale i zaštítit u itele v i negativním vn jším vliv m.
3.3 Podmínky bezpe nosti a hygieny duševní a fyzické práce Psychosociální podmínky • St žejní hodnotou je zdraví; zám rné ovliv ování p íznivého sociálního klimatu a pohody p i „zdravém“ u ení, otev enost a partnerství v komunikaci, úcta, snášenlivost, uznání, empatie, kooperace a pomoc druhému, p stování sounáležitosti se t ídou a školou; • Optimální korelace mezi vzd lávacími pot ebami žák a pedagogickým úsilím u itel , všestranný prosp ch žáka je hlavním faktorem v p íprav a realizaci inností ve škole; • Výchova a vzd lávání propojené se skute ným životem – osvojování klí ových kompetencí, které mají pro žáky praktický smysl a které vedou k rozvoji celé osobnosti; • Akcent na v kovou a individuální p im enost a motivující evaluace výkon žáka i skupiny – respekt k individuálním možnostem žák , funk ní zp tná vazba a zpevn ní, tolerantnost k chybám a omyl m, respekt k pot ebám jedince a jeho intimním problém m; • Aktivní spoluú ast žák na vzd lávání a život školy, která staví na modelu demokratického spole enství – budování komunity na principech svobody, ale zárove i odpov dnosti, stability spole ných pravidel, spravedlnosti a kooperaci; 90
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
• Bezpe nost a ochrana zdraví žák , u itel a nepedagogických pracovník školy p i innostech, které souvisejí se vzd láváním, pop ípad p i jiných innostech, respektování norem prevence; • Zkvalit ování pracovního prost edí žák a u itel podle požadavk hygienických p edpis , ozna ení nebezpe ných p edm t a ástí využívaných objekt v souladu s p íslušnými normami, udržování objekt vyhrazených pro výchovu a vzd lávání v nezávadném stavu, pravidelná technická údržba; • D sledné, podrobné, ú inné a prokazatelné instruování žák o možném ohrožení zdraví a bezpe nosti p i všech innostech, jichž se ú astní p i vyu ování a výchovných aktivitách, seznámení se se školním ádem, zásadami bezpe ného chování a ustanoveními bezpe nostních p edpis a pravidel, školských i obecných, pokud se týkají vzd lávacích a výchovných inností; • Soulad náro nosti vzd lávání s dotací povinných vyu ovacích hodin, kterou stanoví rámcový vzd lávací program, p i týdenním cyklu, jenž respektuje fyziologické a psychické pot eby žák , cíle, obsah a podmínky vzd lávání; • Ú inná ochrana žák p ed násilím, šikanou, konzumací drog a p ed jinými spole ensky negativními jevy; • Vhodný režim vyu ování adekvátní v ku žák , vhodný stravovací a pitný režim (podle v kových a individuálních pot eb žák ); dostupnost prost edk první pomoci a kontakt na léka e a jiné speciální služby.
3.4 Organiza ní a ídící podmínky • Respektování norem školské legislativy vymezujících pravidla organizace a pr b hu st edního všeobecného vzd lávání, které se realizuje podle školního vzd lávacího programu; • Ú ast všech u itel na p íprav a realizaci školního vzd lávacího programu – vymezení spole ných výchovných a vzd lávacích strategií, vztah , povinností a odpov dnosti p i p íprav a realizaci školního vzd lávacího programu, definování priorit inností školy, stanovení dlouhodobých vzd lávacích cíl a podmínek rozvoje školy, vymezení základních obsahových element innosti školy, založení a rozvíjení tradic školy, stanovení asových vztah výuky a režimu školy atd.; • Funk ní systém autoevalu ních nástroj školy, vymezení základních evalua ních kritérií realizace školního vzd lávacího programu; • Podpora celoživotního vzd lávání u itel ; • Základní pravidla života školy (pro žáky, u itele, jiné uživatele školy, ve ejnost), zp soby projednávání problém se žáky a jejich rodi i, otev ená strategie v i rodi m žák , prostor pro setkávání u itel s rodi i, vytvá ení kvalitních spole enských vztah školy a ve ejnosti; • Optimální režim vyu ování v harmonii s v kovými dispozicemi a pot ebami žák (diferencovan ) ve shod s cíli, obsahem a efektivními zp soby u ení, s návazností povinného a nepovinného (volitelného) vzd lávání; • Optimální režim života školy v souladu s v kovými zvláštnostmi a pot ebami žák a jejich bezpe ností (režim studia, práce, režim relaxace, pohybový, stravovací a pitný režim, dodržování hygieny, režim zájmových aktivit atp.); • Funk ní a permanentn aktualizovaný systém informací sm rem k žák m, k u itel m, k vedení školy, k rodi m, partner m školy a mezi jednotlivými aktéry vzd lávání navzájem; • Zprost edkování aktuálních a relevantních informací žák m o jejich možném uplatn ní ve sv t práce a vybavení žák mj. také organiza ními kompetencemi, které jim pomohou p i rozhodování o jejich další profesní a vzd lávací orientaci; • Všestranná podpora aktivit školy, které navazují na výuku (olympiády, sportovní a kulturní sout že, mezinárodní vým nné aktivity žák ); • Využití aktivit žák ve volených žákovských orgánech a institucích p i rozhodování o realizaci významných školních a mimoškolních aktivit.
91
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
4. Zásady pro p ípravu školního vzd lávacího programu Školní vzd lávací program (ŠVP) je povinnou sou ástí dokumentace školy. ŠVP musí být zp ístupn n ve ejnosti a uskute uje se podle n j vzd lávání na konkrétní škole. Školní vzd lávací program musí být zpracován v souladu s rámcovým vzd lávacím programem i v souladu s obecn platnými právními p edpisy. Víceletá gymnázia vychází p i tvorb ŠVP zárove z požadavk RVP ZV (pro nižší stupe gymnázia) a z požadavk RVP GV (pro vyšší stupe gymnázia). Zpracování ŠVP je zcela v kompetenci editele školy, který pln odpovídá za vzd lávací program své školy, za jeho soulad s rámcovým programem, jeho kvalitu a úrove jeho realizace. Na formulování programu, který vzniká podle konkrétních vzd lávacích zám r školy, zkušeností u itel , podmínek školy, pot eb žák , oprávn ných požadavk rodi nebo zákonných zástupc žák , p ípadn požadavk z izovatele a regionu, a na zpracování jeho jednotlivých ástí se spolupodílejí i u itelé a mají spoluodpov dnost za jeho realizaci. K návrhu ŠVP a jeho následné realizaci se vyjad uje školská rada a schvaluje zp sob hodnocení žák . Napln ní ŠVP a jeho soulad s rámcovým vzd lávacím programem posuzuje eská školní inspekce a provádí v tomto smyslu svou inspek ní innost.7 Pro zpracování školních vzd lávacích program se stanovují tyto zásady: Školní vzd lávací program - je zpracován pro celé období gymnaziálního vzd lávání (v p ípad víceletých gymnázií pro celé období vzd lávání na víceletém gymnáziu) a ídí se p i tom požadavky rámcového vzd lávacího programu;
-
vytvá í podmínky pro osvojování vzd lávacího obsahu stanoveného v rámcovém vzd lávacím programu, a tím pro utvá ení klí ových kompetencí žák ;
-
prezentuje profilaci školy a profil absolventa školy; reflektuje postavení školy v regionu a její sociokulturní prost edí; je založen na tv r í práci u itel a využívání efektivních forem a metod výuky, neomezuje u itele v p ípadných asových i metodických odlišnostech, které vycházejí z konkrétních pot eb žák a ze zkušeností u itel .
Struktura ŠVP a obsah jednotlivých ástí 1. Identifika ní údaje
-
název vzd lávacího programu: oficiální název, z n hož musí být z ejmé, že jde o ŠVP pro gymnaziální vzd lávání; m že být p ipojen i název motiva ní, který vyjád í profilaci nebo vzd lávací priority školy;
-
p edkladatel: název a adresa školy; jméno editele; kontakty;
-
z izovatel školy: název a adresa.
vzd lávací program, studijní forma vzd lávání: ty letý vzd lávací program, vzd lávací program šestiletého nebo osmiletého gymnázia; denní, ve erní, dálková, distan ní a kombinovaná forma;
2. Charakteristika školy a školního vzd lávacího programu
-
7
základní údaje o škole: velikost školy, materiální, prostorové, technické, personální a jiné podmínky, charakteristika žák , mezinárodní spolupráce, dlouhodobé projekty apod.;
Text odstavce vychází ze zn ní školského zákona. 92
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
-
zp soby spolupráce: se školskou radou, rodi i žák nebo zákonnými zástupci, místními i regionálními partnery, pedagogicko-psychologickými poradnami a jinými institucemi p i napl ování ŠVP;
-
profilace školy a vymezení vzd lávacích aktivit podporujících vzd lávací zám ry školy prezentované v ŠVP;
-
profil absolventa dané školy;
-
zabezpe ení výuky žák se speciálními vzd lávacími pot ebami i žák mimo ádn nadaných.
charakteristika organiza ních forem výuky a metodických postup , které budou p ednostn využívány nebo jsou z hlediska pedagogických zám r pro vzd lávací program školy typické;
3. U ební plán
-
je zpracován na celou dobu gymnaziálního vzd lávání (v p ípad víceletých gymnázií pro celé období vzd lávání na víceletém gymnáziu) a spl uje požadavky rámcového u ebního plánu;
-
u ební plán ŠVP musí obsahovat tabulaci s vý tem vyu ovacích p edm t a jejich hodinových dotací, celkové po ty hodin v jednotlivých ro nících a poznámky k u ebnímu plánu vysv tlující organiza ní podmínky vzd lávání; vyu ovací p edm t v ŠVP je bu identický se vzd lávacím oborem v RVP, nebo v p ípad integrace vzd lávacích obor je nutné v poznámkách k u ebnímu plánu popsat, z jakých vzd lávacích obor vznikl; název vyu ovacího p edm tu je bu identický s názvem vzd lávacího oboru v RVP, nebo si škola stanoví vlastní název, který musí vystihovat vzd lávací obsah p edm tu;
-
u ební plán ŠVP musí v poznámkách stanovovat, z jakých p edm t profilovou maturitní zkoušku.
lze na škole skládat
4. U ební osnovy
-
distribuce vzd lávacího obsahu (o ekávaných výstup a u iva) do vyu ovacích p edm t , pop . dalších organiza ních forem (nap . kurz , projekt apod.);
-
rozpracování o ekávaných výstup z RVP GV do ŠVP a jejich rozd lení do ro ník ; výb r u iva k o ekávaným výstup m v jednotlivých ro nících.
5. Hodnocení žák a autoevaluace školy
-
pravidla pro hodnocení žák (stanovení kritérií hodnocení); autoevaluace školy a její evalua ní innosti: cíle, nástroje a kritéria autoevaluace školy a asové rozvržení evalua ních inností.
93
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
SLOVNÍ EK POJM Slovní ek uvádí pouze ty pojmy, které je nutno vysv tlit pro správné porozum ní textu dokumentu, a jejich význam tak, jak je používán v RVP GV. Slovní ek má sloužit p edevším editel m škol a u itel m, kte í budou na základ RVP GV vytvá et vlastní školní vzd lávací programy. autoevaluace školy – systematické posuzování dosahování cíl stanovených ve → školním vzd lávacím programu (ŠVP). Autoevaluaci provádí ú astníci vzd lávacího procesu – vedení školy, u itelé, žáci a jejich rodi e. Výsledky slouží jako zp tná vazba ú astník m pro zkvalitn ní inností školy. cíle gymnaziálního vzd lávání – cíle, které stanoví stát v → Rámcovém vzd lávacím programu pro gymnaziální vzd lávání (RVP GV) a o jejichž napln ní a rozvíjení má gymnázium usilovat. Jedním ze st žejních cíl je utvá et a rozvíjet → klí ové kompetence žák v pr b hu → gymnaziálního vzd lávání. gymnaziální vzd lávání – → vzd lávání, které se realizuje ve ty letém vzd lávacím programu a na → vyšším stupni víceletého gymnázia hodnocení žáka – sumativní (kone né) i formativní (pr b žné) posouzení vzd lávacích výsledk žák , jehož cílem je poskytnout žák m zp tnou vazbu. Hodnocení vyjad uje míru spln ní požadavk kladených ve → školním vzd lávacím programu (ŠVP) a míru vlastního vzd lávacího pokroku u žák . klí ové kompetence – soubor p edpokládaných v domostí, dovedností, schopností, postoj a hodnot d ležitých pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do spole nosti a budoucí uplatn ní v život . Klí ové kompetence tvo í základ pro úsp šný rozvoj schopnosti celoživotního u ení žák . kurikulární dokument – pedagogický dokument, který vymezuje p edevším koncepci, cíle a → vzd lávací obsah dané etapy → vzd lávání a vzniká na dvojí úrovni. Státní úrove kurikulárních dokument tvo í → rámcové vzd lávací programy (RVP), školní úrove tvo í → školní vzd lávací programy (ŠVP). Kurikulární dokumenty státní úrovn vydává MŠMT R pro p edškolní, základní, gymnaziální a odborné vzd lávání. maturitní zkouška v gymnáziu – zkouška zakon ující → gymnaziální vzd lávání. Maturitní zkouška se skládá ze spole né a profilové ásti. metoda výuky – zp sob výuky; konkrétní pedagogické postupy, jimiž u itel dosahuje vzd lávacích cíl , které si stanovil nižší stupe víceletého gymnázia – nižší stupe víceletého gymnázia tvo í první dva ro níky šestiletého gymnázia nebo první ty i ro níky osmiletého gymnázia o ekávané výstupy – závazné a ov itelné výsledky, které stanovují, k jakým v domostem, dovednostem, p ípadn postoj m a hodnotám mají žáci v ur ité etap → vzd lávání prost ednictvím → u iva dosp t. O ekávané výstupy mají innostní povahu a jsou sou ástí → vzd lávacího obsahu ur ité etapy → vzd lávání. profil absolventa gymnázia – cílová kategorie popisující kvality, jimiž by se m l vyzna ovat absolvent konkrétní školy poté, co úsp šn zakon il studium na tomto gymnáziu. Profil absolventa, vyplývající ze vzd lávacích zám r školy, je stanoven ve → školním vzd lávacím programu (ŠVP) konkrétní školy. profilace školy – vyjád ení vzd lávacích zám r vzd lávacím programu (ŠVP)
školy souhrnn prezentovaných ve → školním
pr ezové téma – složka → gymnaziálního vzd lávání, která má výrazn výchovný charakter a postihuje aktuální témata sou asné spole nosti. Pr ezová témata jsou povinnou sou ástí 94
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
→ gymnaziálního vzd lávání a o zp sobu jejich realizace rozhoduje škola ve svém → školním vzd lávacím programu (ŠVP). p edm t integrovaný – p edm t, který na úrovni → školního vzd lávacího programu (ŠVP) integruje celé → vzd lávací obsahy p íbuzných → vzd lávacích obor . Integrované p edm ty zachovávají logiku výstavby jednotlivých → vzd lávacích obor a jejich didaktická specifika. p edm t vyu ovací – didaktické a organiza ní zpracování → vzd lávacího obsahu v konkrétním → školním vzd lávacím programu (ŠVP). Vyu ovací p edm ty vznikají na základ → vzd lávacích obor vymezených v → rámcovém vzd lávacím programu (RVP). rámcový vzd lávací program (RVP) – → kurikulární dokument státní úrovn , který normativn stanoví obecný rámec pro jednotlivé etapy → vzd lávání a je závazný pro tvorbu → školních vzd lávacích program (ŠVP). Rámcové vzd lávací programy vydává MŠMT R. rámcový u ební plán – u ební plán → rámcového vzd lávacího programu (RVP), který vymezuje základní parametry organizace dané etapy → vzd lávání Rámcový vzd lávací program pro gymnaziální vzd lávání (RVP GV) – → kurikulární dokument státní úrovn , který normativn stanoví obecný rámec → vzd lávání ve ty letém vzd lávacím programu a na → vyšším stupni gymnázií. RVP GV vymezuje zejména konkrétní cíle gymnaziálního vzd lávání, → klí ové kompetence, → vzd lávací obsah a jeho organiza ní uspo ádání a zásady pro tvorbu → školních vzd lávacích program (ŠVP). Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání (RVP ZV) – → kurikulární dokument státní úrovn , který normativn stanoví obecný rámec → základního vzd lávání a na n jž navazuje → Rámcový vzd lávací program pro gymnaziální vzd lávání (RVP GV). RVP ZV vymezuje zejména konkrétní → cíle základního vzd lávání, → klí ové kompetence, → vzd lávací obsah a jeho organiza ní uspo ádání a zásady pro tvorbu → školních vzd lávacích program (ŠVP). st ední vzd lání s maturitní zkouškou – stupe st edního vzd lání, které žák získá úsp šným ukon ením vzd lávacích program šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzd lávacího programu v délce 4 let denní formy vzd lávání, vzd lávacího programu nástavbového studia v délce 2 let denní formy vzd lávání nebo vzd lávacího programu zkráceného studia pro získání st edního vzd lání s maturitní zkouškou školní vzd lávací program (ŠVP) – → kurikulární dokument školní úrovn , který prezentuje podobu → vzd lávání na konkrétní škole a její → profilaci. ŠVP je zpracován na základ p íslušného → rámcového vzd lávacího programu (RVP), jehož požadavky se ídí, a uskute uje se podle n j → vzd lávání na konkrétní škole. ŠVP je povinnou sou ástí dokumentace školy a musí být p ístupný ve ejnosti. Školní vzd lávací program vydává editel školy. školská rada – je z ízena p i základních, st edních a vyšších odborných školách. Školská rada se vyjad uje k návrh m → školních vzd lávacích program a k jejich následnému uskute ování a schvaluje zp sob → hodnocení žák . u ební osnovy – distribuce → vzd lávacího obsahu → rámcového vzd lávacího programu (RVP) do → školního vzd lávacího programu (ŠVP). ásti → vzd lávacího obsahu (→ o ekávané výstupy a → u ivo) jsou ve → školním vzd lávacím programu (ŠVP) dále rozpracovány v rámci → vyu ovacích p edm t a rozd leny do ro ník . u ební plán – u ební plán → školního vzd lávacího programu (ŠVP), který vzniká na základ p íslušného → rámcového vzd lávacího programu (RVP) a vymezuje organizaci výuky na konkrétní škole. U ební plán obsahuje vý et → vyu ovacích p edm t , jejich hodinovou dotaci, celkové po ty hodin v jednotlivých ro nících a poznámky k u ebnímu plánu. u ivo – závazný v cný obsah u ení, jehož prost ednictvím žák dosáhne → o ekávaných výstup
95
VÚP v Praze
pilotní verze RVP GV
erven 2004
vyšší stupe víceletého gymnázia – vyšší stupe víceletého gymnázia tvo í poslední ty i ro níky šestiletého gymnázia nebo poslední ty i ro níky osmiletého gymnázia vzd lávací oblast – ší eji koncipovaný celek, který zahrnuje ást → vzd lávacího obsahu → gymnaziálního vzd lávání a je tvo en jedním nebo více → vzd lávacími obory, které jsou si obsahov blízké vzd lávací obor – samostatná a ucelená obsahová ást → vzd lávací oblasti, která je základem pro vznik → vyu ovacích p edm t na úrovni konkrétní školy vzd lávací obsah – propojený celek → o ekávaných výstup a → u iva odpovídající úrovni ur itého stupn vzd lání vzd lávání – vzd lávací proces, zahrnující složku výchovnou i vzd lávací, b hem n jž si žáci osvojují → klí ové kompetence a → vzd lávací obsah stanovený pro konkrétní etapu → vzd lávání základní vzd lávání – → vzd lávání, které se realizuje na základní škole a na → nižším stupni gymnázií žák mimo ádn nadaný – žák projevující mimo ádné schopnosti v úzké ásti nebo v celém spektru lidských inností žák se speciálními vzd lávacími pot ebami – žák se specifickými poruchami u ení a chování, žák z odlišného kulturního a sociáln znevýhod ujícího prost edí, žák se zdravotním postižením (t lesným, zrakovým, sluchovým, více vadami, vadami e i, vývojovými poruchami u ení, autismem) a žák se zdravotním znevýhodn ním (nap . žák dlouhodob nemocný apod.) Poznámka: znalosti8 – v užším smyslu ekvivalent pojmu v domost – v tom smyslu jsou znalosti p evážn teoretické poznatky osvojené u ením, mohou být t íd ny podle vzr stající kognitivní náro nosti (znalost termín , znalost dat apod., znalost zásad, pravidel apod., znalost posloupností apod., znalost t íd ní, znalost t ídících kritérií, znalost postup , znalost zákon a zobecn ní, znalost teorií a poznatkových struktur) − v širším smyslu zahrnují nejen poznatky, ale i dovednosti a schopnosti k vykonávání ur itých inností; souvisí s pojmem spole nost znalostí (knowledge society) postulovaným Lisabonským procesem9
8
V RVP GV je pojem znalost používán v širším smyslu, pouze v p ípad , že nejde použít výraz v domosti, je užito pojmu znalost v jeho užším smyslu, nap . na základ znalosti charakteristického užití divadelního jazyka, o znalosti fakt , pojm a postup . 9 Lisbon European Council: Presidency Conclusions. March 2000. Detailed Work Programme on the Follow-up of the Objectives of Education and Training Systems in Europe. European Commission 2002.
96
Rámcový vzd lávací program pro gymnaziální vzd lávání pilotní verze Vydal: Náklad: Tisk: Rok vydání:
Výzkumný ústav pedagogický v Praze 1000 kus ÚIV, Nakladatelství TAURIS Praha 2004