Volume nº1 Listopad 2006

Volume nº1 ▪ Listopad 2006

Úvodník

Vydávání eLearning Papers zahájeno Pierre-Antoine Ullmo

Články

Vzdělávání založené na mobilních hrách (mGBL): perspektivy a uplatnění v námětech pro vzdělávání a kariérní poradenství Cristina Cogoi, Daniele Sangiorgi a Kussai Shahin Charakteristiky a možnosti platform e-learningu pro výuku jazyků (léto 2006) Sharon Monti Bonafede, Félix San Vicente a Vanio Preti Vývoj e-learningu a vzájemná výměna: praktické kurzy počínaje rozvíjením onlinových jazykových pomůcek až po podporu méně užívaných evropských jazyků. Ian Roffe e-Learning a vyšší školství Tapio Varis Uživatelem definovaný obsah dle konstruktivistického pojetí učení Jean Johnson a Jonny Dyer

eLearning Papers

Noviny eLearning Papers jsou publikací portálu elearningeuropa.info, který vznikl z iniciativy Evropské komise v zájmu uplatňování IKT při celoživotním vzdělávání. Edice a produkce: P.A.U. Education, S.L. Email: [email protected]

Pokud není uvedeno jinak, všechny texty uveřejněné v těchto novinách podléhají licenci Creative Commons Attribution-Noncommercial-NoDerivativeWorks 2.5. Dle této licence je povoleno jejich rozmnožování, distribuce a šíření za podmínky uvedení jména autora a názvu elektronických novin, které je publikují, tj. eLearning Papers. Jejich další využití k výdělečným či podobným účelům není dovoleno. Plné znění této licence najdete na adrese: http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.5/deed.en.

Úvodník: Vydávání eLearning Papers zahájeno Z iniciativy Evropské komise na podporu vzdělanosti a odborné přípravy s využitím všech druhů multimediálních a technologických pomůcek byl v roce 2002 zahájen provoz portálu elearningeuropa.info. Od té doby se tento portál stal podnětem k využívání vzdělávacích obsahů vysoké kvality, jakož i k diskuzím a spolupráci při aplikaci nových technologií ve vzdělávací oblasti. Od zahájení provozu se ovšem na poli vzdělávání a technologií objevily nové požadavky a výzvy. Po té, co jsme vyvolali zájem o diskuzi mezi e-learningovými odborníky na celoevropské úrovni a nashromáždili velké množství e-learningového materiálu, zahajujeme dnes digitální vydávání tiskoviny pod názvem eLearning Papers, které tvoří platformu výlučně nabízející články, rozhovory a příběhy z praxe týkající se e-learningu. Cílem vydávání eLearning Papers je více zviditelnit naše články a nabídnout čtenářům strukturovanější a kvalitnější texty díky rigoróznější ediční činnosti. Naší snahou je dodat tímto způsobem novou dimenzi vzájemné výměně informací na úrovni celoevropského e-learningu a stimulovat výzkumnou činnost. Tato publikace se zaměří na čtyři zájmové oblasti komunity portálu elearningeuropa.info: základní a střední školy, vyšší vzdělávání, vzdělávání při zaměstnání a konečně vzdělávání a společnost. eLearning Papers vydávané jednou za dva měsíce nabízejí všem zájemcům z celé Evropy možnost publikovat své texty. I nadále budeme publikovat články, rozhovory a příběhy z praxe zasílané samotnými čtenáři našeho portálu. Stručný obsah všech publikovaných článků bude vycházet v 19 evropských jazycích, aby se čtenářům poskytlo více materiálu v jejich vlastním jazyce a tudíž obecně zajistil snazší přístup k informacím. Plné znění článků bude k dispozici v jejich původním jazyce. V tomto prvním vydání najdete několik článků vyjadřujících osobní názor na stav e-learningu v Evropě: -

Ian Roffe hovoří o nových onlinových jazykových pomůckách pro méně užívané evropské jazyky.

-

Vědci zabývající se projektem „vzdělávání založené na mobilních hrách neboli mGBL” popisují výzkum v oblasti využívání mobilních přístrojů mezi mladými lidmi různého vzdělání a kultury.

-

Sharon Monti, Félix San Vicente a Vanio Preti pojednávají o jazykové výuce a pedagogických zkušenostech v kontextu e-learningu.

-

Jean Johnson a Jonny Dyer poukazují na to, jak důležitou roli hraje uživatelem vytvářený obsah při určování nových pedagogických přístupů k učení; a nakonec

-

Tapio Varis poukazuje na potřebu společného evropského virtuálního vzdělávání napříč státními hranicemi.

Doufáme, že shledáte tuto iniciativu jako inspirující a užitečnou. Vědci a e-learningoví odborníci na všech stupních jsou přizváni prezentovat svou práci. Neváhejte a zasílejte nám své přípomínky, podněty či nápady jak tuto publikaci vylepšit. Přejeme příjemné zážitky s prvním vydáním našich novin.

Pierre-Antoine Ullmo

eLearning Papers • www.elearningpapers.eu • Nº 1 Listopad 2006 • CS

2

Kussai Shahin Director, ASTER

Cristina Cogoi ASTER

Daniele Sangiorgi ASTER

ASTER Scienza Tecnologia Impresa - S.Cons.p.a. (Italy) Smyslem našeho projektu je rozvíjet takovou platformu, které je možno využít k efektivnímu navrhování a vyvíjení her pro m-vzdělávání (m-learning) a m-poradenství (m-guidance) s cílem pomoci při rozhodování v kritických situacích a uživatelských volbách v přechodných fázích. Klíčová slova m-vzdělávání, mporadenství, m-hry. Úplné znění textu

http://www.elearningeuropa.info/ files/media/media10911.pdf

Vzdělávání založené na mobilních hrách (mGBL): perspektivy a uplatnění v námětech pro vzdělávání a kariérní poradenství Vzdělávání založené na mobilních hrách neboli mGBL (mobile Game Based Learning) je výzkumným projektem zaměřeným na zlepšování efektivnosti a účinnosti vzdělávání a poradenství v cílené skupině mladých lidí prostřednictvím rozvoje inovačních modelů vzdělávání a poradenství založených na mobilních hrách. Projekt, zahájený 1. října 2005, patří mezi specifické projekty cílově orientovaného výzkumu, tzv. STReP (Specific Targeted Research Project), financovaného po dobu tří let Evropským společenstvím v rámci 6. rámcového programu, jehož strategickým cílem je dále posilovat integraci výzkumu v oblasti informačních technologií v rozšířené Evropě (Strengthening the Integration of the ICT Research Effort in an Enlarged Europe), tj. nové ještě neprozkoumané oblasti výzkumu v rámci Oblasti tematických priorit technologie informační společnosti (IST). Myšlenka projektu vychází ze skutečnosti, že využití mobilních přístrojů se v současnosti šíří stále rychleji a zvláště mobilní telefony představují to, co mladé lidi různého vzdělání a kultury spojuje. Jelikož mnohé výzkumné projekty prokázaly možnosti vzdělávání založeného na hrách, tento projekt se tudíž zaměřuje na další využití rychle se šířících mobilních technologií, a to pomocí nových forem užívání mobilního vzdělávání a interakce při zohlednění klasických e-learningových modelů. Smyslem našeho projektu je rozvíjet takovou platformu, které je možno využít k efektivnímu navrhování a vyvíjení her pro m-vzdělávání (mlearning) a m-poradenství (m-guidance) s cílem pomoci při rozhodování v kritických situacích a uživatelských volbách v přechodných fázích. Během projektu budou též na základě této platformy vyvinuty dvě prototypové hry a jejich obsah zohlední oblasti e-zdraví, e-obchodu a eporadenství. Pozornost projektu mGBL se snaží řešit především dvojí potřebu v rámci EU: potřebu rozhodování v kritických situacích nejen po stránce poznávací, ale i emoční, jakož i následně potřebu stavět na reálné práci v nové oblasti m-vzdělávání. Projekt se zakládá na koncepci zdola nahoru, což znamená, že koncoví uživatelé mobilních her a experti jsou od samého začátku přímo zapojeni díky speciálním interview a cíleným skupinám, které se týkají tří vymezených oblastí analýzy: e-poradenství, e-zdraví a e-obchodu. S výhledem na budoucí činnosti bude vedle technologické implementace hlavní úsilí zaměřeno na uživatelské zkoušky, evaluaci a validaci procesů v zájmu udržení koncentrace na uživatelské potřeby. Mimoto veškerá propagační činnost se zaměří na vytvoření komunity s praxí, aby se tak napomáhalo předávání poznatků uvnitř m-learningové komunity a aby se tím umožnilo uplatňovat výsledky projektů v dalším výzkumu na poli mobilního vzdělávání založeného na hrách.


3

Sharon Monti Bonafede CLIRO

Vanio Preti CLIRO

Félix San Vicente Director, CLIRO CLIRO - Centro Linguistico dei Poli Scientifico-Didattici della Romagna, University of Bologna Každý kurz je doplněn důkladnou analýzou získaných kvantitativních a kvalitativních údajů, která představuje obzvláště cenný zdroj informací ke zdokonalení budoucích projektů internetového vzdělávání. Klíčová slova Jazyková výuka, systémy řízeného vzdělávání, výukový objekt, evaluace, vyhodnocení, sledování.

Charakteristiky a možnosti platform e-learningu pro výuku jazyků (léto 2006) Tento článek pojednává o e-learningové jazykové výuce a pedagogických zkušenostech získaných během školního roku 2005-2006 v Lingvistickém centru CLIRO (University of Bologna). Tato studie navazuje na předcházející analýzu charakteristik a potenciálu jednotlivých platform internetového vzdělávání (LMS), jejichž prostřednictvím se náš výzkumný tým zaměřil na specifické potřeby jazykových kurzů (Monti, FSV, Preti, 2006). Po definování základních pomůcek LMS vhodných pro jazykové kurzy (včetně, kromě jiného, komunikativního a kolaborativního přístupu, flexibility používaných nástrojů, jakož i použitelnosti a vzájemné operativnosti s jinými systémy řízeného elektronického vzdělávání) se přistoupilo k naplánování a realizaci několika kurzů kombinovaného studia za účelem nastartování experimentální fáze. Tato akce měla dvojí cíl: na jedné straně se jednalo o testování zvolených pomůcek, obsahu vytvořeného ve formátu výukových objektů (soubor standardů SCORM) a zvoleného metodologického přístupu; na druhé straně o nepřetržité monitorování vývoje používaných technologií, vyhodnocování potenciálu a nových funkčností v zájmu vyzkoušení inovačních metod a technik výuky a studia jazyků. Shromažďování „feedbacku" a relevantních dat týkajících se praktických zkušeností se stalo proveditelným díky četným pomůckám a nástrojům pro monitorování, průběžné sledování a vyhodnocování jak řízení projektu v rámci kurzu (evaluace), tak i vzdělávacího procesu a výsledků, pokud jde o studenta (vyhodnocení). Každý kurz je doplněn důkladnou analýzou získaných kvantitativních a kvalitativních údajů (sledovací data, studentovy výsledky, připomínky a doporučení získané na základě dotazníků atd.), která představuje obzvláště cenný zdroj informací ke zdokonalení budoucích projektů internetového vzdělávání. Stručně řečeno, hlavním cílem této studie bylo získání užitečných údajů a definování kritérií v zájmu efektivního uplatňování nových technologií při studiu jazyků, které poskytují záruku kvality projektů e-learningu testovaných v lingvistickém centru CLIRO. Po prokázání efektivnosti tohoto přístupu bude možno navrhnout interní pokyny a praktická doporučení pro e-learningové kurzy řízení projektu, které mohou být aplikovány v různých jazycích (proces „reuse" neboli opětného použití), při neustálém zohledňováním zvláštností každého jazyka a specifických potřeb na každé úrovni studia tak, jak je to popsáno ve Společném evropském referenčním rámci pro jazyky.

Úplné znění textu



4

Ian Roffe Director of the Centre for Enterprise, European and Extension Services University of Wales, Lampeter (UK) Politická připravenost týmu zabývajícího se projektem je předpokladem pro dosažení určitého stupně politické podpory tak, aby byla spolupráce mezi partnery projektu a vládními organizacemi usnadněna. Klíčová slova e-learning, Interreg, jazykové pomůcky, transnárodní spolupráce. Úplné znění textu


Vývoj e-learningu a vzájemná výměna: praktické kurzy počínaje rozvíjením onlinových jazykových pomůcek až po podporu méně užívaných evropských jazyků S širokým rozmachem e-learningu přichází konkurence a nové tržní možnosti se tak stávají důležitými pro poskytovatele, kteří jsou připraveni nabízet služby malým skupinám. S vysokým počtem jazyků používaných v rámci EU se jazykové programy nevyhnutelně staly důležitým nástrojem evropského e-learningového vybavení. Udržitelné elearningové aktivity ve vztahu k méně používaným evropským jazykům vedou k identifikování nových e-pomůcek jako služeb na podporu vzdělávání. Vývoj vyžaduje investigaci zdrojů, i když vlivy a vzájemné působení strategií a programů EU na regionální úrovni jsou velmi důležité. Na základě informačního srovnávacího procesu byla založena společná iniciativa na rozvoj online jazykových pomůcek pro velštinu a irštinu. Dále v textu je popsán související kontext, regionální vlivy, těžkosti a řešení. Oblast aplikací je specifická v tom, že ovlivňuje databázové aplikace použité pro jazyky, nicméně sedm vývojových lekcí hlavního projektu je přenosných a zaslouží si pozornost. Vytváření sítě napříč iniciativami nabízí četné způsoby rozvíjení e-learningu a pro regionální bázi existuje dostatek informací umožňujících vhodně využít relevantní iniciativy. Politická připravenost týmu zabývajícího se projektem je předpokladem pro dosažení určitého stupně politické podpory tak, aby byla spolupráce mezi partnery projektu a vládními organizacemi usnadněna. Budování transnárodních týmů by se mělo rozšířit na jednotlivé stupně týmů, aby měly možnost snadno komunikovat o dané problematice; proto toto rozhraní potřebuje být navrženo takovým způsobem, aby mohlo být snadno aktualizováno v reakci na potřeby uživatelů. Marketingová nabídka může být efektivní v různých podobách, jako je udržování a aktualizování nejnovější a atraktivní webové stránky, která přiláká poptávku a mezinárodní registrace z internetu; nabízení speciálních promočních akcí, které jsou plánovány tak, aby se shodovaly s nejdůležitějšími fázemi vývoje; dále průběžné zprostředkovávání lokálních novinek formou „drip-feed" ke stimulování zájmu a udržení toku registrací. Monitorování webové stránky nabízí rychlý, přesný a správný ukazatel účinnosti marketingové propagace. Evaluace je rozhodně jedním z nejdůležitějších úkolů a potřeb, které je třeba plánovat od prvního dne realizace iniciativy. Důraz je kladen na zachycení maximálního počtu informací o průběhu akce včetně nečekaných i plánovaných výsledků. Při evaluaci je třeba vzít v úvahu sociální a kulturní potřeby, zázemí pro podporu vzdělávání a management. Efektivní evaluace může generovat nová fakta a spolu s vhodným šířením se jedná o důležité nástroje na podporu dynamické inovace.


5

e-Learning a vyšší školství Tapio Varis Professor and Chair of Media Education University of Tampere, Finland Potřeba společného evropského virtuálního vzdělávání a jednotného evropského klasifikačního systému se dnes stala opravdu aktuální. Klíčová slova celoživotní vzdělávání, evropské virtuální vzdělávání, univerzity, digitální obsah. Úplné znění textu


Tento článek byl původně publikován na „e-Learning Conference 2005: Towards a Learning Society 2005”.

Problémy 21. století jsou ty nejsložitější, se kterými se novodobá evropská univerzitní tradice za posledních 500 let setkala. V době osvícenství a Kantovy epochy byl kladen důraz na logiku lidské racionálnosti. Humboldtova tradice prosazovala během 19. století kulturu a civilizaci jako konečný cíl vyššího vzdělávání coby holistické pojetí lidské bytosti. Tato vize byla na konci 20. století nahrazena modelem excelence; založená střediska excelence jsou vysoce specializovaná, ale se spíše úzkoprsým přístupem k vědění. Ideál civilizace zdegeneroval v techno-byrokracii. Tato tendence se dále prohloubila s tržním modelem univerzity upřednostňujícím vědní obory s perspektivou vydělávání peněz. Též vzrostl počet korporativních univerzit, a to v návaznosti na možnost využívat nové modely onlinového a mobilního vzdělávání. Potřeba společného evropského virtuálního vzdělávání a jednotného evropského klasifikačního systému se dnes stala opravdu aktuální. Služby nabízené na portálu evropské virtuální univerzity by umožňovaly přístup jednak ke vzdělávacím kurzům a programům podporovaným síťovými technologiemi, dále k vyhledávání informací, spolupráci a vzájemné výměně, ke společným jmenovatelům, modelům aktivní spoluúčasti a spoluvlastnictví. Předpokladem kvalitních výsledků je transparentnost, srovnávací testy, meta-datová struktura, společné vyhodnocování ze strany uživatelů a jejich partnerů, společné sdílení vzorů a správné praxe, společně sdílené systémy a popis pomůcek, jakož i uživatelské zkušenosti. V Evropě se virtuální vzdělávání doposud uskutečňovalo převážně na národní úrovni, zatímco transnárodní spolupráce poněkud pokulhává. V četných státech (jako Francie, Holandsko, Finsko atd.) vznikla národní konsorcia spolu s expertními středisky; mimoto existuje několik jednotlivých e-univerzit a národních iniciativ pracujících v rámci společného projektu. Stále více se objevují partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a s nimi noví poskytovatelé obsahu jednak z korporativních zdrojů, a dále ze zdrojů orientovaných na média. Rozsáhlá debata proběhla na téma zajištění kvality a akreditace, jakož i mezinárodních strategických aliancí. Zavádění e-learningu ve finském vyšším vzdělávání vedlo v minulých letech k následujícím změnám: Změna ve způsobu řízení: v minulosti, když vedení vysoké školy doporučilo katedrám a fakultám lépe využívat e-learningu při své práci, tak to byli členové fakulty, kteří prodělali odbornou přípravu. V současnosti existují strategické služby, které univerzitám nabízejí možnost jak zapojit i katedry. Díky tomuto novému přístupu tzv. middleout, tj. jak směrem nahoru, tak i směrem dolů, se podařilo zapojit operativní ředitele jak kateder, tak i fakult. Celkový vývoj směřuje k prosazování spolupráce mezi nejlepšími vědeckovýzkumnými pracovišti v propojení na vysokoškolskou výuku, aby se materiál špičkové kvality stal přístupný pro všechny. Budování evropského vzdělávacího portálu mezi univerzitami je již v běhu. Mezi vybranými evropskými univerzitami již byly vytvořeny společné podpůrné struktury a jednotný kreditní systém, které budou zárukou mobility a operativních infrastruktur. Studenti každé zúčastněné univerzity budou mít možnost účastnit se vzdělávání založeného na výzkumu. Dále jsou vypracovávány vyhledávací systémy kurzů a přednášek.


6

Jean Johnson Director, TheCademy, UK Jonny Dyer TheCademy, UK Tam, kde sociální konstrukt komunity napomáhá vytvářet důvěru a sebeúctu, jsou jednotlivci schopni postarat se o své vlastní studium a rozvíjet smysl pro spoluúčast prostřednictvím tzv. „community pull” neboli vtáhnutím do komunity. Klíčová slova Konstruktivistický, obsah, definován uživatelem, komunita. Úplné znění textu

http://www.elearningeuropa.inf o/files/media/media11007.pdf

Tento článek byl původně publikován ve sborníku z konference m-ICTE 2005: „Recent Research Developments in Learning Technologies” (2005) Edit: A. Méndez-Vilas & co. http://www.formatex.org/mic te2005/book.htm

Uživatelem definovaný obsah dle konstruktivistického pojetí učení Spolu s digitálním věkem nastupuje nová pedagogika, která reflektuje spíše kolaborativní přístup, individuální myšlení, reflexi a iteraci než koncept naučené lekce; přesto se mnozí stále dívají na Internet jako na vhodný prostředek onlinového poskytování tradičních materiálů. Zatímco přenos obsahu pomocí technologie „push" je často normou, příležitosti studenta ke spoluúčasti jsou často zredukovány na testové otázky nebo omezeny malým počtem pomůcek v rámci dané komunity, které nedokážou rozpoznat měnící se a problematickou strukturu studijního procesu ve 21. století. Množství informací poskytovaných jednotlivcům stále prudce stoupá, ale je třeba neustále doplňovat a aktualizovat dovednosti a schopnosti potřebné ke zpřístupnění a zpracování dané informace. V budoucnosti budou o úspěchu rozhodovat takové dovednosti jako schopnost používat nové technologie a vytvářet sociální komunikaci a interakci s pomocí celé řady multimediálních pomůcek. Tento výzkum argumentuje tím, že v kontextu onlinových komunit hraje obsah vytvářený uživatelem důležitou roli při definování pedagogických přístupů ke studiu. Tam, kde sociální konstrukt komunity napomáhá vytvářet důvěru a sebeúctu, jsou jednotlivci schopni postarat se o své vlastní studium a rozvíjet smysl pro spoluúčast prostřednictvím tzv. „community pull” neboli vtáhnutím do komunity. Studijní proces je doplňován rozvojem schopností kritického a nezávislého myšlení. K nejefektivnějšímu učení dochází tehdy, když dojde k vyburcování studentových zájmů a ty se potom pozitivně skloubí s potřebami. Pokud se studenti zapojí do diskuze, vzájemné názorové výměny a spolupráce, pak mají ze svého partnerství s komunitou užitek. Studenti získávají v prostředí studentské komunity více sebedůvěry a učí se sebeovládání. Komunita jim poskytuje vědomí studijního prostoru pro společné sdílení zkušeností při dosahování cílů, jakož i spolupráci a vzájemnou podporu. Toto vědomí komunity slouží k definování celé řady obsahů se společnými charakteristikami definovaných uživatelem a partnery.


7

Volume nº1 Listopad 2006

Recommend Documents