2006 LISTOPAD Slavnost všech svatých

11/2006

LISTOPAD Slavnost vsˇech svatyćh

Prvnı´ho listopadu budeme slavit slavnost vsˇech svatyćh. Kdo by je neznal? By´vajı´ zna´zornˇovańi v nasˇich kostelıćh, prosı´me je o prˇ´ımluvu za na´s a za nasˇe potrˇeby a neˇkdy se dokonce snazˇ´ıme na´sledovat jejich zˇivotnı´ prˇ´ıklad. Co to vlastneˇ je „svatost“? Bible pro jejı´ oznacˇenı´ pouzˇ´ıva´ ve stare´m za´koneˇ semitske´ slovo kadosˇ, ktere´ vyjadrˇuje to, co je oddeˇlene´ nebo vydeˇlene´ ze sveˇtske´ho uzˇ´ıvańı´ k vysˇsˇ´ımu a vznesˇeneˇjsˇ´ımu smyslu. Nenı´ divu, zˇe tento titul v Bozˇ´ım sloveˇ na´lezˇ´ı pra´veˇ Bohu a v Izaia´sˇoveˇ proroctvı´ vrcholı´ zvolańı´m serafu˚: „Svaty´, svaty´, svaty´ je Hospodin za´stupu˚“. A Bu˚h ve sve´ dobroteˇ a sˇteˇdrosti da´va´ ućˇast na sve´ svatosti i na´m, lidem. Vzˇdyt’je to pra´veˇ on, kdo si na´s volı´ a posveˇcuje, abychom mu byli podobnı´ a mohli s nı´m prozˇ´ıvat spolecˇenstvı´. Jako svate´ a sveˇtice oznacˇujeme lidi,

kterˇ´ı dobrˇe prozˇili svu˚j zˇivot, naplnili ho a ted’ prˇeby´vajı´ v Bozˇ´ı blı´zkosti prˇed Jeho Tva´rˇ´ı. Vı´me, zˇe jich je mnoho – neˇktere´ z nich cı´rkev povy´sˇila k ućteˇ olta´rˇe. Na prvnı´ pohled by se mohlo zda´t, zˇe si tuto vy´sadu zaslouzˇili. Vzˇdyt’se modlili, pracovali, vyjadrˇovali svou la´sku k Bohu i ostatnı´m lidem, sˇ´ırˇili radostnou zveˇst o Bozˇ´ım kra´lovstvı´, vydali sveˇdectvı´ vı´ry – neˇkterˇ´ı i prolitı´m vlastnı´ krve. Ale svatost, nebo chceme-li spa´su, si nenı´ mozˇne´ neˇjak „zaslouzˇit“. Spa´sa, stejneˇ jako svatost, je Bozˇ´ı dar pro cˇloveˇka. Ten kdo posveˇcuje je Bu˚h a cˇloveˇk mu pouze ve sve´m zˇivoteˇ ponecha´va´ prostor a spolupracuje s jeho milostı´. Sta´t se svaty´m tedy znamena´ nechat se posveˇtit samotny´m Bohem. Ale „by´t svaty´“ to nenı´ za´lezˇitost jen neˇkolika vyjı´mecˇnyćh lidı´. Vzˇdyt’Bu˚h rˇ´ıka´ kazˇde´mu cˇloveˇku: „Bud’ svaty´, protozˇe i ja´, tvu˚j Bu˚h, jsem svaty´“. To nenı´ rˇecˇ o neˇjake´m nadstandardu, ale o bytostne´ nutnosti a kazˇdodennı´ realiteˇ krˇest’ana. Svatost se v nasˇem zˇivoteˇ projevuje vı´rou v jedine´ho Boha, v konkre´tnı´m jednańı´ podle te´to vı´ry a v la´sce k Bohu i ke vsˇem nasˇim blizˇnı´m. At’i na´m nasˇi svatı´ a sveˇtice vyprosı´ milost „svatosti“ uzˇ zde na zemi, abychom jednou mohli rozsˇ´ırˇit jejich rˇady k oslaveˇ vsˇemohoucı´ho a svate´ho Boha. P. Robert Bergman 1

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

Den bible — Bible pro Filipıńy Jako kazˇdy´ rok vyhla´sili take´ letos cˇesˇtı´ a moravsˇtı´ biskupove´ prˇedposlednı´ nedeˇli v mezidobı´ Dnem Bible. Slavenı´ tohoto dne na´m ma´ prˇipomenout, zˇe z Pı´sma svate´ho mu˚zˇeme cˇerpat sı´lu a inspiraci pro svu˚j krˇest’ansky´ zˇivot. Bibli mu˚zˇeme studovat, mu˚zˇeme nad nı´ rozjı´mat i diskutovat, mu˚zˇeme se s jejı´ pomocı´ modlit. Letos prˇipada´ Den Bible na nedeˇli 13. listopadu. V kostelıćh se bude konat sbı´rka na podporu biblicke´ho aposˇtola´tu. Trˇi cˇtvrtiny jejı´ho vy´teˇzˇku prˇipadnou podle rozhodnutı´ CˇBK Cˇeske´ biblicke´ spolecˇnosti, ktera´ vyda´va´ Cˇesky´ ekumenicky´ prˇeklad Bible a poma´ha´ s sˇ´ırˇenı´m Bible i v dalsˇ´ıch zemıćh. V letosˇnı´m roce byly pro pomoc vybrańy Filipıńy. Ty kazˇde´ho na prvnı´ pohled okouzlı´ na´dherou sve´ tropicke´ prˇ´ırody. Rozkla´dajı´ se na vıće nezˇ 7000 ostrovech, ktere´ jsou omy´vańy cˇtyrˇmi morˇi. Veˇtsˇina mı´stnıćh obyvatel vsˇak zˇije na hranici chudoby. Lide´ hledajı´ obzˇivu ve velkyćh meˇstech, ale nakonec koncˇ´ı ve slumech na jejich okrajıćh. K velky´m proble´mu˚m zemeˇ patrˇ´ı nestabilnı´ politicka´ situace, zvla´sˇteˇ separatisticke´ snahy muslimske´ho jihu, vyu´st’ujıćı´ cˇasto v na´silne´ akce. Prˇes vsˇechny prˇeka´zˇky je vı´ra Filipıńcu˚ velmi zˇiva´ a radostna´. Vıć nezˇ osmdesa´t procent obyvatel jsou katolıći, deveˇt procent tvorˇ´ı protestanti a jen peˇt procent muslimove´. Ne vsˇichni krˇest’ane´ ale majı´ prˇ´ıstup k Bibli. Filipıńska´ biblicka´ spolecˇnost veˇnuje hodneˇ u´silı´ sˇ´ırˇenı´ Bible mezi lidmi ve slumech, mezi oby-

LISTOPAD 2006

vateli v odloucˇenyćh cˇa´stech zemeˇ a mezi prˇ´ıslusˇnı´ky na´rodnostnıćh mensˇin. Take´ nevidomı´ a zrakoveˇ postizˇenı´ Filipıńci doposud nemajı´ prˇ´ılezˇitost poznat Pı´smo svate´. Na neˇ pamatuje mı´stnı´ biblicka´ spolecˇnost svy´m projektem vydańı´ digita´lnıćh zvukovyćh Biblı´ v jazycıćh tagalog a cebuano. Dostanou je zdarma nevidomı´ duchovnı´ a dalsˇ´ı lide´, kterˇ´ı zprostrˇedkova´vajı´ Bozˇ´ı slovo ostatnı´m. Trˇi cˇtvrtiny z konane´ sbı´rky pu˚jde na tento ućˇel, prˇispeˇt je mozˇno i prˇ´ımo platbou na ućˇet cˇ. 129876273/0300, variabilnı´ symbol 9996. Vıće informacı´ najdete na www.DumBible.cz. Cˇtvrtina sbı´rky pak na´lezˇ´ı Cˇeske´mu katolicke´mu biblicke´mu dı´lu, zalozˇene´mu Cˇeskou biskupskou konferencı´ v roce 1993 k realizaci biblicke´ho aposˇtola´tu. Biblicke´ dı´lo poma´ha´ veˇrˇ´ıcı´m le´pe porozumeˇt Pı´smu svate´mu prostrˇednictvı´m ru˚znyćh kurzu˚, prˇedna´sˇek nebo take´ porˇadu˚ „Bible v liturgii“, ktere´ kazˇdy´ pracovnı´ den vysı´la´ ra´dio Proglas. Prˇ´ıspeˇvek CKBD je mozˇno poslat take´ prˇ´ımo na ućˇet 1015502075/5500. Vıće naleznete na www.bible-cz.org. –jl–

Miroslava Psˇenicˇky, rˇeditele ku˚ru katedra´ly sv. Bartolomeˇje v Plzni V sobotu 14. rˇ´ıjna se uskutecˇnilo v Boru u Ta- kazˇdorocˇneˇ organizujete. Jak tato ojedineˇla´ chova v kostele sv. Mikula´sˇe osme´ Setkańı´ hudebnı´ akce probı´hala a jake´ jsou vasˇe dochra´movyćh sboru˚ plzenˇske´ diece´ze, ktere´ jmy? 2


Letos se zućˇastnilo 14 chra´movyćh sboru˚ a schol z nejru˚zneˇjsˇ´ıch koutu˚ plzenˇske´ diece´ze. Setkańı´ se odehra´valo v chra´mu sv. Mikula´sˇe a bylo zaha´jeno msˇ´ı sv., kterou celebroval biskup Frantisˇek Radkovsky´. Velky´m za´zˇitkem prˇi bohosluzˇbeˇ byl zpeˇv gregoriańske´ho chora´lu, protozˇe ten neby´va´ prˇ´ılisˇ cˇasto slysˇet. Odpoledne se pak prˇi prˇehlı´dce kazˇdy´ sbor prˇedstavil zhruba deseti azˇ patnaćtiminutovy´m vystoupenı´m. Tato prˇehlı´dka byla vsˇemi ućˇastnı´ky bedliveˇ sledovańa, nebot’ jednotlive´ sbory tady mohly porovna´vat svou praći s pracı´ ostatnıćh a nechat se eventuelneˇ inspirovat. Zastoupeny zde byly jak scholy a sbory, ktere´ uzˇ majı´ dlouholetou tradici, jako naprˇ. plzenˇska´ Rezonance, scholy od katedra´ly sv. Bartolomeˇje a od redemptoristu˚, tak i sbory scha´zejıćı´ se teprve kra´tce. Nejmladsˇ´ım co do

LISTOPAD 2006

doby trvańı´ byl chra´movy´ sbor z Domazˇlic, ktery´ vznikl teprve o letosˇnıćh Velikonocıćh. V podvecˇer vsˇichni zazpı´vali prˇi jizˇ tradicˇnı´m vyvrcholenı´ tohoto setkańı´, a sice prˇi spolecˇne´m koncertu. Tentokra´t se chra´mem nesl hlas 215 zpeˇva´ku˚, cozˇ byl skutecˇneˇ silny´ za´zˇitek pro zpeˇva´ky i pro posluchacˇe. Oproti minuly´m letu˚m jsme meˇli na programu noveˇ ordina´rium z Vańocˇnı´ msˇe Stanislava Jelıńka, a prˇestozˇe ućˇastnıći meˇli mozˇnost se jen kra´tce dopoledne sezpı´vat, vy´sledek byl vynikajıćı´. Jsem prˇesveˇdcˇen, zˇe u´rovenˇ teˇchto setkańı´ rok od roku stoupa´, stejneˇ jako stoupa´ i pocˇet zućˇastneˇnyćh, a jsem tomu velmi ra´d. Je trˇeba take´ ocenit jak nadsˇenı´ ućˇastnı´ku˚, s nı´mzˇ prˇijı´zˇdeˇjı´, tak jejich celorocˇnı´ praći ve sborech. A ra´d bych take´ podeˇkoval nasˇ´ı hostitelske´ farnosti v Boru u Tachova v cˇele v P. Vladimı´rem Bornem, ktera´ na´m obeˇtaveˇ umozˇnila akci usporˇa´dat pra´veˇ u nich. ptala se –alo–

3


LISTOPAD 2006

ˇ ´ımskokatolickou farnost Karlovy Vary — Stara´ Role R „Myslı´te, zˇe se ode meˇ dozvı´te neˇco zajı´mave´ho? Vzˇdyt’ja´ jsem tu ve farnosti teprve trˇi roky, cozˇ je doba, kdy se cˇloveˇk sta´le jesˇteˇ rozkouka´va´,“ smeˇje se P. Vladimı´r Mu¨ller, kdyzˇ mi odemyka´ vra´tka od zahra´dky prˇed budovou fary ve Stare´ Roli, a snazˇ´ı se meˇ naoko prˇesveˇdcˇit, zˇe bych pro reporta´zˇ meˇla jı´t jinam. V te´ chvı´li nic nenasveˇdcˇuje tomu, zˇe na´s za chvı´li cˇeka´ docela akcˇnı´ rozhovor plny´ za´vazˇnyćh ota´zek a u´vah. „Farnost Stara´ Role meˇla naposledy sta´le´ho fara´rˇe prˇed trˇiceti lety, pak sem dojı´zˇdeˇli duchovnı´ od arcideˇkanske´ho kostela sv. Marˇ´ı Magdaleńy z la´znı´ Karlovyćh Varu˚. Azˇ v roce 2003 se biskupstvı´ rozhodlo mı´stnı´ faru zase trvale obsadit a poslalo mne sem ze Stanˇkova. Jako farnı´ vika´rˇ tu se mnou pu˚sobı´ P. Frantisˇek Kisˇsˇ a ja´hen MUDr. Miroslav Nesyba,“ vysveˇtluje P. Mu¨ller prˇi varˇenı´ vody na ka´vu. Zatı´mco farnost prˇi chra´mu sv. Marˇ´ı Magdaleńy v Karlovyćh Varech je farnostı´ typicky la´zenˇskou, kterou navsˇteˇvujı´ zejmeńa la´zenˇsˇtı´ hoste´ a turiste´, Stare´ Role uzˇ se la´zenˇsky´ zˇivot nedoty´ka´. V kostele se tu scha´zejı´ pravidelnı´ na´vsˇteˇvnıći. „Je jich hodneˇ nebo ma´lo?“ pta´m se pana fara´rˇe a on odpovı´da´ ota´zkou: „Co je to hodneˇ nebo ma´lo lidı´ v kostele?“ Po chvilce snahy to definovat se dozvı´da´m, zˇe v kostele Nanebevstoupenı´ Pańeˇ ve Stare´ Roli by´va´ kolem padesa´ti lidı´, ve farnosti Karlovy Vary — Ryba´rˇe, kterou P. Mu¨ller take´ spravuje, osmdesa´t azˇ devadesa´t veˇrˇ´ıcıćh. Ve srovnańı´ s mnoha jiny´mi farnostmi mi to prˇipada´ jako slusˇny´ u´speˇch. Pan fara´rˇ to tak jednoznacˇneˇ nevidı´: „Myslı´m, zˇe nenı´ du˚lezˇite´ jen to, kolik lidı´ prˇijde do kostela. Je potrˇeba lidı´, kterˇ´ı se angazˇujı´ vıć, nezˇ zˇe klecˇ´ı v nedeˇli v lavici. Lide´ by se meˇli vymanit z pasivity, k nı´zˇ byli vy4

chovanı´ a k nı´zˇ jsme je svy´m zpu˚sobem vychovali i my, kneˇzˇ´ı. Musı´me si kla´st ota´zky, jakou chceme by´t cı´rkvı´, co je rea´lne´. Krˇest’anu˚m chybı´ zdrave´ sebeveˇdomı´! To je proble´m a o tom se ma´lo mluvı´,“ rˇ´ıka´ du˚razneˇ a vza´peˇtı´ doda´va´: „Ale jsou zde i lide´, kterˇ´ı toto vsˇe tusˇ´ı. V teˇchto dnech probeˇhla volba do farnı´ rady se zastoupenı´m lidı´ ze vsˇech kostelu˚, ktere´ patrˇ´ı do farnosti. Chceme se spolecˇneˇ ucˇit a hledat, kudy vede cesta da´l.“

Prˇi ota´zce na stav kostelu˚, P. Mu¨ller, vsta´va´ a zacˇ´ına´ zˇiveˇ pochodovat po mı´stnosti. „Tak zacˇneˇme trˇeba u kostela sv. Anny ve cˇtvrti Sedlec. Nedlouho pote´, co jsem jej dostal do spra´vy, meˇ v pa´tek odpoledne navsˇtı´vil prˇ´ıslusˇnı´k meˇstske´ policie s ota´zkou, jestli se umı´m modlit. Kdyzˇ jsem odpoveˇdeˇl, zˇe jako kneˇz snad trochu ano, poradil mi, at’ padnu na kolena a deˇkuju, protozˇe v nejfrekventovaneˇjsˇ´ım provozu spadlo ze strˇechy kostela 25 hrˇebenaćˇu˚ prˇ´ımo do silnice. A nikomu se nic nestalo! Hned v pondeˇlı´ jsem zacˇal obcha´zet instituce od magistra´tu prˇes polici po krajsky´ u´rˇad s prosbou o pomoc a vsˇude jsem dostal jedinou odpoveˇd’: je to cı´rkevnı´ majetek, at’se cı´rkev stara´. Rozpocˇet na opravu strˇechy byl 8 miliońu˚ korun. Sbı´rky, dary a snaha zı´skat neˇjaky´ grant jsou lega´lnı´ cesty, jak spravovat


cı´rkevnı´ majetek. Je to nejen zoufala´, ale take´ velmi ponizˇujıćı´ situace. A na sloveˇ ponizˇujıćı´ trva´m! Nasˇteˇstı´ posle´ze v Sedleci bylo zalozˇeno obcˇanske´ sdruzˇenı´ na zaćhranu kostela. Prˇedsedou je pan Alois Ku˚rka, po u´razu odka´zany´ na invalidnı´ vozı´k. Pod jeho vedenı´m sdruzˇenı´ kazˇdy´ meˇsıć porˇa´da´ beneficˇnı´ koncerty, organizuje briga´dy a shańı´ sponzory.“ Navıć v tomto kostele jsou take´ unika´tnı´ varhany z poloviny 18. stoletı´. Na zaćhranu nejvysˇsˇ´ı cˇas. Pan fara´rˇ pokracˇuje: „Da´l tu ma´me kostel v Ryba´rˇ´ıch, ktery´ meˇl letos 100. vy´rocˇ´ı od sveˇcenı´. Vypada´ jako kra´sneˇ opraveny´, ale to je omyl! Veˇzˇ ma´ shnily´ krov, zrˇ´ıtil se strop, prˇesta´vajı´ hra´t varhany . . . Kostel v Dalovicıćh ma´ take´ stavebnı´ proble´my.“ Pozitivneˇ znı´ informace, zˇe kostel ve Stare´ Roli zı´skal dı´ky aktivita´m KDU-CˇSL trˇ´ımiliońovou dotaci, z nı´zˇ byl opraven krov veˇzˇe, vyrobeny nove´ repliky zˇaluziovyćh oken a buduje se vyta´peˇnı´ - dlouholete´ prˇańı´ mı´stnıćh farnı´ku˚. „Nenı´ nic hnusneˇjsˇ´ıho nezˇ ba´senˇ psana´ na stroji a teplo v kostele,“ cituje pater Vladimı´ra Holana, kdyzˇ ukazuje na zakryte´ lavice (viz foto) cˇekajıćı´ na vyta´peˇnı´, ale je videˇt, zˇe

LISTOPAD 2006

teplo v kostele lidem prˇeje. Je jina´ doba, nezˇ kdyzˇ cˇloveˇk v zimeˇ prˇicha´zel do chra´mu Pańeˇ co nejtepleji oblecˇen a ani by ho nenapadlo, zˇe v kostele by se mohlo topit. V za´veˇru zase dosta´va´me k za´lezˇitostem pastoracˇnı´m, ty P. Mu¨llerovi lezˇ´ı obzvla´sˇt’ na srdci. „Ve farnı´ radeˇ si chceme pokla´dat zejmeńa ota´zky typu, o co jde do budoucna rˇ´ımskokatolicke´ cı´rkvi,“ rˇ´ıka´ a vza´peˇtı´ hned hleda´ odpoveˇd’: „Jde o to, ukazovat, kde jsou hodnoty, a za teˇmito hodnotami sta´t naprˇ´ıcˇ spolecˇnostı´. Musı´me spolupracovat s lidmi, kterˇ´ı ha´jı´ hodnoty, jezˇ ha´jı´ i cı´rkev. Vı´ra je dar, hla´sajıćı´ pokoj lidem dobre´ vu˚le. Pokud je to tak, a veˇrˇ´ım, zˇe ano, je trˇeba s lidmi dobre´ vu˚le spolupracovat. Ma´m dojem, zˇe nutı´me lidi ucˇit se na´sˇ katechismovy´ jazyk. Krˇest’anstvı´ pak budı´ dojem staromilske´ho ghetta. Je trˇeba vychova´vat veˇrˇ´ıcı´ k vnitrˇnı´ svobodeˇ. K samostatnosti. Aby jejich aktivity nesta´ly a nepadaly s osobnostı´ fara´rˇe. Jezˇ´ısˇ se neba´l skoncˇit na krˇ´ızˇi a ponechat sve´ ucˇednı´ky osamocene´. Cı´rkev by se meˇla ucˇit, co lidi opravdu tra´pı´, a meˇla by mı´t odvahu se jich take´ zastat.“ Alena Ourˇednı´kova´

Kostel sv. Katerˇiny v Kra´sneˇ Panna Marie Kra´senska´ Kra´sno, do roku 1947 zvane´ Scho¨nfeld, je by´valy´m kra´lovsky´m hornicky´m meˇstem, lezˇ´ıcı´m v same´m strˇedu Slavkovske´ho lesa. Odjakzˇiva bylo povazˇovańo, nevı´m zda pra´vem, za nejstarsˇ´ı hornicke´ meˇsto v Cˇeske´m kra´lovstvı´. Cˇas jeho historie se odpocˇ´ıta´va´ od prˇelomu 12. a 13. stoletı´ a prosperitu mu zajisˇt’ovaly doly na cıń a wolfram. Vrcholnou dobou rozvoje meˇsta bylo 16. stoletı´, kdy zde zˇilo neˇkolik tisıć obyvatel oproti dnesˇnı´m peˇti stovka´m. V 50. letech 20. stoletı´ se staly zbyle´

rudne´ doly mezi Kra´snem a Hornı´m Slavkovem mı´stem utrpenı´ mnoha tisıćovek veˇznˇu˚ komunisticke´ho rezˇimu. Farnı´ kostel je v Kra´sneˇ dolozˇen k roku 1414. Tehdy zde sta´l zrˇejmeˇ goticky´ kostel, k neˇmuzˇ byla roku 1579 z prˇ´ıspeˇvku Rudolfa II. postavena renesancˇnı´ hla´ska. Koncem 18. stoletı´ byly v kostele zrˇ´ızeny baroknı´ empory pro rozsˇ´ırˇenı´ jeho kapacity. V roce 1848 cele´ meˇsto vyhorˇelo. Hla´ska byla zborˇena okamzˇiteˇ, v opravene´m kostele se konaly bohosluzˇby jesˇteˇ kra´tkou dobu, ale v letech 1858 5


LISTOPAD 2006

azˇ 1959 byl nahrazen novou stavbou v no- ale sochy se jizˇ da´vno ztratily a kaple je ve voromańske´m slohu, prˇi ktere´ bylo cˇa´stecˇneˇ velmi sˇpatne´m stavu. vyuzˇito sta´vajıćı´ zdivo. Stavitelem kostela byl Kostel je jednolodnı´, vybaveny´ olta´rˇi v noJosef Scherbaum z Lokte. voromańske´m slohu. K ozdoba´m chra´mu patrˇ´ı pozdneˇ goticka´ plastika sv. Anny Samotrˇetı´ a cı´l poutı´, socha Panny Marie s Jezˇ´ısˇkem. Tyto sochy jsou v kostele jen prˇi slavnostech, zejmeńa neda´vno restaurovana´ plastika milostne´ Panny Marie Kra´senske´, ktera´ pocha´zı´ ze 17. stoletı´ a je zrˇejmeˇ kopiı´ cˇi replikou jesˇteˇ starsˇ´ı sochy. Mimo dalsˇ´ı beˇzˇne´ zarˇ´ızenı´ je v kostele pozoruhodneˇ tvarovana´ cıńova´ krˇtitelnice cıńarˇe Martina Gerstnera z roku 1856. Pu˚vabna´, ale vylidneˇna´ krajina Slavkovske´ho lesa skry´va´ jesˇteˇ hodneˇ duchovnıćh paV na´rozˇ´ı hrˇbitovnı´ zdi nad kostelem stojı´ ma´tek, ktere´ ale nejsou tak na ocˇ´ıch jako jinde. pozdneˇ goticka´ zvonice s drˇeveˇny´m patrem, Patrˇ´ı k nim i toto stare´ poutnı´ mı´sto, jehozˇ si postavena´ u´dajneˇ roku 1540, spı´sˇe vsˇak byla mnohy´ cˇloveˇk ani nevsˇimne. Vztah k neˇmu v tomto roce jen zvy´sˇena´ o drˇeveˇne´ patro. odesˇel jizˇ da´vno s vysı´dleny´mi rodinami a Visı´ zde zvony z Kostelnı´ Brˇ´ızy, ktere´ sem na na´s je, bychom tu pra´zdnotu zase zaplnili. byly prˇeneseny v roce 1950. Mezi kostelem Poutnı´ slavnost se zde kona´ druhou sobotu Jan Soukup a hrˇbitovem jesˇteˇ stojı´ kaple Olivetske´ hory, v cˇervenci.

Zˇivotoda´rne´ Slovo

do cele´ho sveˇta a hla´sejte evangelium vsˇemu stvorˇenı´ “ (Mk 16,15). Jak ale mu˚zˇesˇ ty jako Pote´, co jsme se v nasˇich u´vahaćh zaby´vali di- jednotlivy´ farnı´k cˇi farnice k tomuto poslańı´ akoniı´ a liturgiı´, zby´va´ na´m dnes vydat se na prˇispeˇt? pru˚zkum poslednı´ho z „velke´ trojky“ za´kladnıćh u´kolu˚ farnosti nazvane´ho martyria, tj. ze • Osobnı´ zˇivotnı´ prostor: Vnı´mej osobnı´ zˇivota vycha´zejıćı´ a zˇivotu slouzˇ´ıcı´ radostna´ vztahy v ra´mci sve´ho vlastnı´ho zˇivotnı´ho prostoru (rodina, prˇa´tele´, mı´stnı´ obec, kolegove´ zveˇst evangelia. v praći cˇi ve sˇkole, zna´mı´ ze za´jmovyćh obZdraveˇ se rozvı´jejıćı´ farnost se vzˇdy reali- lastı´ apod.) jako prˇ´ılezˇitost pro nena´silne´ sveˇzuje kolem farnı´ obce Kristovyćh ucˇednı´ku˚ a dectvı´ zˇivota a proste´ sluzˇby la´sky. Modli se ucˇednic slozˇene´ veˇtsˇinu z mensˇ´ıch spolecˇen- postupneˇ za konkre´tnı´ lidi v tomto sve´m zˇistvı´, skupin, ty´mu˚ cˇi komunit, jejichzˇ cˇlenove´ votnı´m prostoru a bud’ prˇipraven ve vhodny´ jsou si veˇdomi, zˇe vsˇichni jsou „posly Kristo- okamzˇik se prˇiznat ke Kristu jako zdroji sve´ vy´mi“ (2 Kor 5,20) a du˚veˇrˇujı´ tomu, zˇe i pro neˇ nadeˇje. Zkus pak takto oslovene´ pozvat na platı´ Kristovo zaslı´benı´: „Kdo va´s slysˇ´ı, mne neˇjake´ otevrˇene´ setkańı´ farnosti nebo k ućˇasti slysˇ´ı“ (Lk 10,16) a Kristovo poslańı´: „Jdeˇte na sve´ male´ skupineˇ. 6


• Pohostinna´ farnı´ obec: Spolupracuj na utva´rˇenı´ vstrˇ´ıcne´ a pohostinne´ atmosfe´ry a la´skyplnyćh vztahu˚ uvnitrˇ sve´ farnı´ obce. Vsˇ´ımej si novyćh lidı´ prˇed a po nedeˇlnı´ bohosluzˇbeˇ, prˇ´ıpadneˇ jim citliveˇ nabı´dni pomoc, radu, orientaci cˇi alesponˇ u´smeˇv. Iniciuj usporˇa´dańı´ nebo nabı´dni pomoc prˇi organizaci ru˚znyćh otevrˇenyćh setkańı´ farnosti, kam mohou by´t prˇizvańi i neveˇrˇ´ıcı´ prˇa´tele´ a zna´mı´ farnı´ku˚ (naprˇ. farnı´ ples, farnı´ hody apod.). Ve tve´m male´m spolecˇenstvı´ se spolecˇneˇ modlete za konkre´tnı´ lidi patrˇ´ıcı´ do zˇivotnıćh prostoru˚ cˇlenu˚ vasˇ´ı skupiny.

LISTOPAD 2006

jak by bylo mozˇne´ na neˇktere´ z takto zjisˇteˇnyćh potrˇeb reagovat konkre´tnı´ aktivitou cˇi sluzˇbou. Tuto sluzˇbu pak vykona´vej v duchu evangelia a bud’ citlivy´(a´) na prˇ´ılezˇitosti k osobnı´mu sveˇdectvı´ o Kristu, k pozvańı´ na malou skupinu nebo na neˇjakou farnı´ akci cˇi program typu kursu˚ „Alfa“, pozdeˇji pak do katechumena´tnı´ho spolecˇenstvı´.

• Integrace do farnosti: Vsˇ´ımej si lidı´, kterˇ´ı jizˇ byli evangeliem zasazˇeni, nabı´dni cˇi zprostrˇedkuj jim prˇa´telske´ doprova´zenı´ na jejich dalsˇ´ı cesteˇ zrańı´ ve vı´rˇe a citliveˇ jim umozˇni hlubsˇ´ı zacˇleneˇnı´ se do mı´stnı´ho spolecˇenstvı´ • Otevrˇene´ prostrˇedı´ farnosti: Poma´hej vy- krˇest’anu˚ skrze uka´zańı´ mozˇnosti dalsˇ´ıch prˇa´tva´rˇet otevrˇene´ a do ru˚znyćh prostoru˚ zˇivota telskyćh vztahu˚ uvnitrˇ farnı´ obce. sˇirsˇ´ı spolecˇnosti rozprostrˇene´ prostrˇedı´ part- • Trˇ´ıbarevna´ vyva´zˇenost: Pomocı´ „trˇ´ıbanerske´ spolupraće na u´zemı´ farnosti. Naprˇ. revne´ho kompasu“ (viz nasˇe brˇeznove´ prˇemıńabı´dni umı´steˇnı´ informativnıćh leta´ku˚ cˇi far- tańı´) se pokus prˇispeˇt k tomu, aby i v obnı´ho veˇstnı´ku na ru˚zna´ verˇejna´ mı´sta, spolu- lasti sveˇdectvı´ vu˚cˇi neveˇrˇ´ıcı´m byla ve tve´ pracuj na specifickyćh projektech s ru˚zny´mi farnosti prˇ´ıtomna´ trvala´ snaha o vyva´zˇenost neziskovy´mi organizacemi (kultura, sˇkolstvı´, mezi prˇirozenou preevangelizacˇnı´ prˇ´ıpravou socia´lnı´ sluzˇby, dobrovolnicke´ sluzˇby apod.), pu˚dy („zelena´“), prvotnı´ evangelizacı´ jaspoma´hej udrzˇovat komunikaci mezi prˇed- ny´m sveˇdectvı´m slova o Kristu („cˇervena´“) staviteli farnosti a mı´stnı´ho spolecˇenske´ho, a evangelizacı´ skrze sluzˇbu dary a modlitbou kulturnı´ho, obcˇanske´ho a politicke´ho zˇivota („modra´“). apod. Ota´zky k zamysˇlenı´ cˇi rozhovoru: 10.1 Kdo vsˇechno patrˇ´ı do me´ho „zˇivotnı´ho prostoru“? Zna´m radosti, bolesti a potrˇeby teˇchto lidı´? Modlı´m se za neˇ pravidelneˇ a konkre´tneˇ? Jsou tito lide´ soucˇa´stı´ prˇ´ımluv v me´m spolecˇenstvı´? 10.2 Je nasˇe farnı´ obec prostrˇedı´m, do ktere´ho ra´d zvu sve´ neveˇrˇ´ıcı´ prˇa´tele a zna´me´? Co konkre´tnı´ho mohu udeˇlat pro to, aby se takovy´mto prostrˇedı´m sta´vala? S ky´m se o tom poradı´m? Do kdy? 10.3 Jaky´m zpu˚sobem se ve farnosti vytva´rˇ´ı veˇdomı´ o potencia´lu a potrˇebaćh lidı´ zˇijı´• Programova´ nabı´dka: Hledej osobneˇ, cıćh na u´zemı´ farnosti? S jaky´mi obcˇansky´mi, spolu se svy´m spolecˇenstvı´m cˇi v sˇirsˇ´ıch far- kulturnı´mi cˇi socia´lnı´mi aktivitami nasˇe farnıćh strukturaćh (naprˇ. v pastoracˇnı´ radeˇ farnost spolupracuje? P. Petr Hrusˇka, [email protected] nosti cˇi v radeˇ charity) prˇ´ılezˇitosti a mozˇnosti, • Zmapovańı´ potrˇeb: Vsˇ´ımej si, jake´ za´jmy, potrˇeby cˇi proble´my majı´ lide´ z tve´ho osobnı´ho zˇivotnı´ho prostoru a z ru˚znyćh prostoru˚ zˇivota sˇirsˇ´ı spolecˇnosti na u´zemı´ farnosti. Hovorˇ s nimi osobneˇ o jejich radostech a starostech, ućˇastni se komunitnı´ho plańovańı´ v obci, prˇ´ıpadneˇ iniciuj rozhovory o sˇancıćh a potrˇebaćh sve´ vlastnı´ obce. Modlete se za tyto potrˇeby na tve´m male´m spolecˇenstvı´ a snazˇte se, aby jejich veˇdomı´ proniklo naprˇ. do pastoracˇnı´ rady farnosti.

7


LISTOPAD 2006

• Pout’Slova´ku˚ k Plzenˇske´ Madoneˇ — podruhe´

nostnı´ ka´zańı´ meˇl Mons. Prof. Dr. Jozef Jarab, PhD, rektor semina´rˇe v Spisˇske´ kapitule na Slovensku.

7. rˇ´ıjna se uskutecˇnila podruhe´ Pout’Slova´ku˚ k Plzenˇske´ Madoneˇ, jejı´zˇ socha je nejvy´znamneˇjsˇ´ım umeˇlecky´m dı´lem katedra´ly svate´ho Bartolomeˇje v Plzni. Socha Madony pocha´zı´ z obdobı´ let 1384 azˇ 1390. Tato socha Plzenˇske´ Madony byla zbozˇneˇ uctı´vańa od prada´vna a zejmeńa v dobaćh va´lek se k nı´ lide´ utı´kali a prosili o jejı´ pomoc ˇ ada proseb byla vyslysˇena a lide´ a ochranu. R se za to odvdeˇcˇili dary z drahyćh kovu˚ zlata a strˇ´ıbra. Take´ se zacˇaly konat pouteˇ k Plzenˇske´ Madoneˇ, ktere´ se obnovily pra´veˇ v roce 2005, a to dı´ky P. Miroslavu Martisˇovi CM, ktery´ ˇ ´ıcˇan, uvideˇl stejneˇ jako kdysi pan Kavka z R jaky´ veliky´ poklad je ukryt v te´to sosˇe, ktera´ se nacha´zı´ v prvnı´m patrˇe arka´d hlavnı´ho olta´rˇe katedra´ly svate´ho Bartolomeˇje. A tak pouteˇ k Plzenˇske´ Madoneˇ po letech obnovil a za to mu patrˇ´ı dı´k. I tentokra´t zacˇala pout’ v 900 prˇivı´tańı´m poutnı´ku˚ a modlitbou ru˚zˇence (rˇ´ıjen je meˇsıćem ru˚zˇence). Pak o sve´ vı´rˇe promluvil poslanec na´rodnı´ rady SR Peter Gabura, ktery´ vypra´veˇl, jak Bu˚h zkousˇel i jeho, kdyzˇ s manzˇelkou cˇekali deva´te´ dı´teˇ a jı´ bylo doporucˇeno „ukoncˇenı´ teˇhotenstvı´ “, protozˇe dı´teˇ bude psychicky i fyzicky posˇkozeno. Nakonec se jim narodila zdrava´ holcˇicˇka. O hudebnı´ doprovod se postarala hudebnı´ skupina z Bratislavy Lamacˇske´ chva´ly pod vedenı´m Branislava Letku, opernı´ peˇvci z Bratislavy — barytonista Andrej Benesˇ, host opernıćh sceń v Brneˇ a Ostraveˇ, a Rado Lesaj, ktery´ koncertuje v zahranicˇ´ı (New York, Ita´lie), a folklo´rnı´ skupina Zamutovcˇan ze Zamutova (okres Presˇov). Msˇi svatou ve slovenske´m jazyce celebroval plzenˇsky´ biskup Mons. Frantisˇek Radkovsky´ s prˇ´ıtomny´mi kneˇzi a slav8

Pout’skoncˇila po 15 hodineˇ v katedra´le sv. Bartolomeˇje eucharisticky´m pozˇehnańı´m pro poutnı´ky na cestu. I tentokra´t byla katedra´la plna´, byl v nı´ zˇivot a opravdu to bylo setkańı´ na chva´lu a sla´vu Boha. Panna Maria meˇla pro na´s otevrˇenou na´rucˇ a prˇijala na´s vsˇechny, kterˇ´ı jsme jı´ prˇisˇli podeˇkovat, a to nejen za dva roky existence Slovenske´ho katolicke´ho centra v Plzni, ale i za jejı´ ochranu, kterou na´s neusta´le prova´zı´ na nasˇ´ı cesteˇ zˇivotem, at’ jsme tu v Plzni nebo tam „pod Tatrami“. Na za´veˇr na´s P. Mgr. Miroslav Martisˇ CM, pozval na trˇetı´ „setkańı´ “, a to na 6. rˇ´ıjna 2007. Vsˇem, kterˇ´ı se o toto setkańı´ jaky´mkoliv zpu˚sobem prˇicˇinili, patrˇ´ı dı´k za neopakovatelny´ za´zˇitek. Veronika Pechova´ za SKC — Plzenˇ

• 250 let od vysveˇcenı´ po prˇestavbeˇ arcideˇkanske´ho kostela V za´rˇ´ı uplynulo 250 let od vysveˇcenı´ prˇestaveˇne´ho domazˇlicke´ho arcideˇkanske´ho kostela. Zmıńeˇna´ prˇestavba byla vynucena´ du˚sledkem tragicke´ho pozˇa´ru, ktery´ znicˇil nejen kostel, ale i velky´ pocˇet domazˇlickyćh domu˚. O te´to uda´lostı´ se zachoval za´pis z roku 1747: „Le´ta Pańeˇ 1747 dne 26. cˇervence za ctihodne´ho kneˇze Antonıńa Prˇ´ıhody, toho cˇasu deˇkana v meˇsteˇ Domazˇlice, na den sv. Anny v ulici


pod kostelem okolo hodiny trˇetı´ odpoledne vysˇel ohenˇ za sˇkolou meˇstskou u Petra Ourˇady a skrze ten nenada´ly´ ohenˇ shorˇel velky´ chra´m Pańeˇ deˇkansky´ s velikou veˇzˇ´ı se vsˇemi zvony azˇ do gruntu. V popel bylo obraćeno te´zˇ cˇtyrˇicet domu˚, kla´sˇter a krov na kla´sˇternı´m kostele“. Celyćh deveˇt let po pozˇa´ru nebylo mozˇne´ slouzˇit v arcideˇkanske´m kostele zˇa´dne´ bohosluzˇby, a proto liturgicky´m ućˇelu˚m po celou tuto dobu slouzˇil kostel sv. Antonıńa na dolejsˇ´ım prˇedmeˇstı´, zborˇeny´ v roce 1911. Arcideˇkansky´ kostel na na´meˇstı´ prodeˇlal po pozˇa´ru genera´lnı´ prˇestavbu, k nı´zˇ prˇezkouma´val plańy jeden z nejveˇtsˇ´ıch architektu˚ baroka Ignać Kiliań Dienzenhofer. Pu˚vodneˇ goticky´ chra´m znicˇeny´ ohneˇm tak zı´skal novou, baroknı´ podobu. Prostor kostela byl vy´razneˇ snı´zˇen a goticka´ okna byla zazdeˇna. Cela´ prˇestavba trvala peˇt let a byla provedena v letech 1751 azˇ 1756.

Prˇi vy´rocˇ´ı vysveˇcenı´ a za´rovenˇ prˇi poutnı´ msˇi svate´ zazpı´val minulou nedeˇli peˇvecky´ sbor Cˇerchovan Dvorˇa´kovu Msˇi D–dur. Petr Vondrasˇ

• Svata´ Alzˇbeˇta Uherska´ rozda´vala la´sku potrˇebny´m Duch charity — tak ji mozˇno nazvat ´ Pane, jesˇteˇ vcˇera jsem byla kneˇzˇnou a „O meˇla jsem hrady, nynı´ jsem opravdovou zˇebracˇkou. Zasluhuji si to pro sve´ hrˇ´ıchy, ale

LISTOPAD 2006

necht’ se stane podle tve´ vu˚le,“ tak se modlila svata´ Alzˇbeˇta, ktera´ pocha´zela z urozene´ho a sˇlechticke´ho rodu, byla totizˇ dcerou uherske´ho kra´le Ondrˇeje II. a sestrˇenicı´ sv. Anezˇky Prˇemyslovny. O tom, kde se narodila, se historici neshodujı´. Podle jedneˇch to byl bratislavsky´ hrad, dalsˇ´ı tvrdı´, zˇe na vyćhodeˇ Mad’arska. Jiste´ ale je, zˇe od svyćh cˇtrnaćti let byla manzˇelkou durynske´ho lankrabeˇte Ludvı´ka. Manzˇelstvı´ bylo sˇt’astne´ a vzesˇlo z neˇho neˇkolik deˇtı´. Sv. Alzˇbeˇta byla milujıćı´ manzˇelkou a starostlivou matkou a jejı´ srdce bylo plne´ la´sky i pro ty nejchudsˇ´ı. A teˇmto ubozˇa´ku˚m Alzˇbeˇta poma´hala, jak jen mohla, azˇ ji neˇkterˇ´ı zacˇali pomlouvat a oznacˇili ji za marnotratnici. Chudy´m lidem v podhradı´ nosila jı´dlo. A podle legendy, kdyzˇ ji jednoho dne prˇi te´to cˇinnosti prˇistihl manzˇel, jı´dlo se promeˇnilo na ru˚zˇe. Jenomzˇe v roce 1227 Ludvı´k umı´ra´ a pro Alzˇbeˇtu zacˇalo krute´ obdobı´. Smrt manzˇela velice teˇzˇce nesla. Dosta´vala nove´ nabı´dky k snˇatku, ale vsˇechny odmı´tla a zvolila si zˇivot podle evangelia. Rok po smrti manzˇela se stala cˇlenkou trˇetı´ho rˇa´du sv. Frantisˇka, jehozˇ idea´l ji silneˇ oslovil. Chamtivı´ prˇ´ıbuznı´ ji prˇipravı´ o majetek. Prˇesto se nevzda´va´ a bojuje da´le za pra´va nejchudsˇ´ıch. Nasˇteˇstı´ jsou lide´, kterˇ´ı i v teˇchto teˇzˇkyćh cˇasech zu˚stanou po jejı´m boku a s jejich pomocı´ se jı´ podarˇilo v Marburku vybudovat sˇpita´l, v neˇmzˇ nakonec i pracovala a poma´hala nemocny´m. Nada´le se starala o nemocne´, a to azˇ do konce sve´ho zˇivota, kdy 17. listopadu 1231 ve svyćh 24 letech umı´ra´ zcela vycˇerpana´ pećˇi o blizˇnı´. Sv. Alzˇbeˇta Uherska´, ktera´ je zna´ma´ i jako Durynska´, byla neobycˇejna´ zˇena, usˇlechtila´ duchem, vznesˇena´, a to nejen rodem, ale i svy´mi cˇiny, ktera´ umeˇla rozda´vat la´sku tam, kde jı´ bylo trˇeba, a jejı´ charitnı´ cˇinnost ocenil i papezˇ Rˇehorˇ a jizˇ cˇtyrˇi roky po jejı´ smrti ji v roce 1235 kanonizoval. Veronika Pechova´ 9


LISTOPAD 2006

⇐ ⇐ 100 let od vysveˇcenı´ kostela sv. Martina a Prokopa v Plzni — Lobzıćh prˇipomneˇla slavnostnı´ msˇe sv. celebrovana´ 8. rˇ´ıjna biskupem Frantisˇkem Radkovsky´m. Po bohosluzˇbeˇ byl pro na´vsˇteˇvnı´ky prˇipraven program jak v kostele, tak v salesiańske´m strˇedisku mla´dezˇe a na hrˇisˇti. Kostel sv. Martina a Prokopa byl vysveˇcen 7. rˇ´ıjna 1906 kardina´lem Lvem Skrbensky´m a farnost spravovana´ salesiańy k tomuto vy´rocˇı´ vydala publikaci.

Fotbalovy´ turnaj cˇtyrˇ druzˇstev z farnostı´ Rokycany a Ostov se uskutecˇnil 14. rˇ´ıjna v Rokycanech, na snı´mku ostrovske´ ty´my a jejich fanynky.

Slavnostnı´ zprˇ´ıstupneˇnı´ zrekonstruovane´ho kostela Nanebevzetı´ Panny Marie v Kynsˇperku nad Ohrˇ´ı probeˇhlo v nedeˇli 8. rˇ´ıjna. Opravy zacˇaly v roce 1999, peneˇzi prˇispeˇlo meˇsto, ministerstvo pro mı´stnı´ rozvoj, EU, kynsˇpersˇtı´ rodaći a dalsˇ´ı da´rci. Zvla´sˇtnostı´ kostela je beˇhem oprav objevena´ freska z roku 1729. Prˇedstavuje olta´rˇ s obrazem svate´ Barbory, prˇimlouvajıćı´ se za odsouzene´. 10

6. setkańı´ ministrantu˚ s otcem biskupem probeˇhlo 30. za´rˇ´ı v Domazˇlicıćh. Prˇes 60 ministrantu˚ z cele´ diece´ze prozˇilo peˇkny´ den naplneˇny´ zajı´mavy´m programem.


• Kneˇzˇske´ sveˇcenı´ ja´hnu˚ Michala Cherevatyyho a Jakuba Samborske´ho v sobotu 25. listopadu v 1000 v katedra´le sv. Bartolomeˇje v Plzni. Primice budou 26. listopadu ve 1400 v kostele Panny Marie Sneˇzˇne´ v Rokycanech (P. Michal) a tenty´zˇ den v 1500 v arcideˇkanske´m kostele v Klatovech (P. Jakub). Jste srdecˇneˇ zvańi. ja´hni Michal a Jakub

• Oprava kostela v Beˇsˇinech Prˇed vıće nezˇ deseti lety se zacˇalo s opravou kostela Navsˇtı´venı´ Panny Marie v Beˇsˇinech, dnes farnost Klatovy. Postupneˇ se opravila bańˇ veˇzˇe kostela, veˇzˇ a polozˇila se nova´ krytina cele´ strˇehy. Bylo nutne´ odvodneˇnı´ a odsusˇenı´ stavby. V roce 2004 jsme dı´ky pomoci pana starosty ing. Frantisˇka Vlcˇka podali projekt pro poskytnutı´ dotace v ra´mci Iniciativy Spolecˇenstvı´ INTERREG III A Cˇeska´ republika — Svobodny´ sta´t Bavorsko. Tento projekt byl prˇijat a my jsme po vsˇech u´rˇednickyćh procesech mohli v roce 2005 zacˇ´ıt praće na sanaci vlhkosti kostela a osazenı´ oken a dverˇ´ı. Byl take´ otevrˇen prˇ´ıstup do zahrady za kostelem. V roce 2006 zacˇala 2. etapa — oprava fasa´dy cele´ho kostela s prˇ´ıhlednutı´m na historicky´ stav cˇastı´ fasa´dy.

LISTOPAD 2006

Pro obeˇ tyto etapy byly vy´daje v celkove´ vy´sˇi 4.580.366 Kcˇ. Z toho 75% je financovańo INTERREG III A, a 25% z vlastnıćh zdroju˚. Obec Beˇsˇiny take´ prˇispeˇla na tuto opravu a to cˇa´stkou 200.000 Kcˇ. Zby´va´ zı´skat prˇes 600.000 Kcˇ. Veˇrˇ´ım, zˇe s pomocı´ Bozˇ´ı se i tato suma da´ dohromady. Chci podeˇkovat vsˇem, kterˇ´ı se za tuto velkou akci take´ modlili a modlı´ doposud. A hlavneˇ deˇkuji Bohu vsˇemohoucı´mu, zˇe na´m v tomto dı´le na obnoveˇ jeho domu poma´ha´. V tomto duchu take´ prozˇijeme v Beˇsˇinech slavnostnı´ bohosluzˇbu v nedeˇli 19. listopadu v 1130. Za ućˇasti nasˇeho otce biskupa Frantisˇka Radkovske´ho. Srdecˇneˇ na tuto slavnost zvu. P. Antonıń Bachan, fara´rˇ

Adventnı´ obnovy a setkańı´ probeˇhnou na mnohyćh mı´stech diece´ze. Jejich na´plnı´ bude jednak te´ma „Jak prozˇ´ıt dobu adventnı´“ a jednak motto nasˇ´ı diece´ze na prˇ´ısˇtı´ cı´rkevnı´ rok: „Tak at’vasˇe sveˇtlo svı´tı´ lidem, aby videˇli vasˇe dobre´ skutky a velebili vasˇeho Otce v nebesıćh.“ (Mt 5,16) 11. listopadu ? Mariańske´ La´zneˇ, 1400 fara, 1630 msˇe sv. v kostele, P. Martin Sedlonˇ 26. listopadu ? Plana´, 900 msˇe sv., pote´ do 1200 na farˇe, P. Didak OFM 11


LISTOPAD 2006

1. prosince

? Domazˇlice, 1630 promluva v kostele, 1700 adorace 1715 msˇe sv., P. Josef Zˇa´k ? Horsˇovsky´ Tyń, 1630 promluva na farˇe, 1800 msˇe, po msˇi 2. promluva, P. Jaroslav Sˇasˇek 2. prosince

? Plańice, 1530–1730 fara, P. Dariusz Gembala ? Postrˇekov, 1530 promluva v kapli, 1700 msˇe sv., P. Augustin Kovaćˇik ? Tachov, 1500 fara, 1730 msˇe sv., P. Josef Zˇa´k ? Blovice, 1400 fara, P. Filip Lobkowicz ? Dolnı´ Beˇla´, 1530–1730, P. Mariań Slunećˇko O.Praem. ? Zbiroh, 1400–1600 kostel, P. Josef Frelich ? Radnice, 1630–1830 fara, P. Josef Frelich ? Plzenˇ, katedra´lnı´ farnost, duchovnı´ adventnı´ obnova pro frantisˇkańske´ tercia´rˇe na farˇe 900–1500, P. Benedikt Holota OFM 3. prosince

? Ledce, 1000 msˇe sv., pokracˇovańı´ na farˇe do 1200, P. Mariań Slunećˇko O.Praem. ? Chodov, 830 msˇe sv. v kapli, pokracˇovańı´ do 1200, P. Pavel Petrasˇovsky´ 8. prosince ? Meˇsto Tousˇkov, 1800 v kapli na farˇe, msˇe sv. a pokracˇovańı´, P. Robert Bergman 9. prosince

? Klatovy, 1400, fara, 1700 msˇe sv., P. Jan Krˇtitel Franze O.Praem. ? Plzenˇ, 1530 sa´l arcideˇkanstvı´, 1830 msˇe, P. Emil Soukup a P. Stanislav Uhlı´rˇ ? Kdyneˇ, 1400 fara, 1700 msˇe sv., P. Josef Zˇa´k ? Ostrov, 1400 fara, 1700 msˇe sv. v kostele, P. Jozef Sczepaniak ? Cheb, 900–1800 fara, prˇihla´sˇky prˇedem na 608 656 557, P. Petr Hrusˇka ? Skalna´, 1400–1700 na farˇe, P. Pavel Krejcar ? Luby, 900–1200 fara, P. Pavel Krejcar ? Sokolov, 1400–1800 fara, P. Ludolf Kazda O.Praem. a Josef Kasˇe 10. prosince

? Sˇvihov, 830 zacˇa´tek msˇ´ı sv., P. ThDr. Jirˇ´ı Majkov 12. prosince ? Brˇezıń, 1700–1900 fara, P. Marek Hric ? Stra´zˇov, 1630–1800 v kostele, Jindrˇich Fencl 14. prosince

? Mariańska´ Tyńice, 1530 kajıćı´ adventnı´ pobozˇnost, Mons. Antonıń Hy´zˇa 12


LISTOPAD 2006

15. prosince

? Rokycany 1700 msˇe sv. a pak na farˇe, 16. 12. 1000 msˇe sv., pak na farˇe, Mons. Pavel Kucˇera 16. prosince ? Loket nad Ohrˇ´ı, 900 v kapli, 1400 msˇe sv., P. Adam Lodek ? Tepla´ kla´sˇter, 930–1500 v kapli, P. Antonıń Bachan ? Trhanov, 1500 v kostele, P. Marek Winiarski ? Meclov, 1000 kostel, P. Marek Winiarski

• Duchovnı´ program v Klatovech

• Hry o Marii

u prˇ´ılezˇitosti 100. vy´rocˇ´ı u´mrtı´ bose´ karmelitky bl. Alzˇbeˇty od Nejsveˇteˇjsˇ´ı Trojice se bude konat dne 6. listopadu v arcideˇkanske´m kostele Narozenı´ Panny Marie. Program: 1700 msˇe sv. v arcideˇkanske´m kostele 1815 prˇedna´sˇka o bl. Alzˇbeˇteˇ od Nejsv. Trojice na farˇe v dolnı´m sa´le P. Gorazd Cetkovsky´, karmelitań z Prahy. Po prˇedna´sˇce na´sleduje adorace v kostele do 2030 hod.

operu Bohuslava Martinu˚ uva´dı´ (naposledy) Divadlo J. K. Tyla v Plzni 15. a 19. listopadu od 19 hod.

zvou Spolecˇenstvı´ karmelitańskyćh tercia´rˇu˚ a Rˇ´ımskokatolicka´ farnost Klatovy

• Setkańı´ duchovnı´ obnovy v Klatovech jako kazˇdy´ 3. cˇtvrtek bude 16. listopadu v 830 na farˇe.

• Kurzy sbormistru˚ v Plzni na farˇe ve Frantisˇkańske´ ulici. 18. listopadu Michal Pospı´sˇil: rora´ty — vy´voj, prameny, interpretace (900–1700). Informace: Miroslav Psˇenicˇka, 377 226 098, e-mail: [email protected].

• Duchovnı´ obnova

• Vecˇer chval v Holostrˇevech

ve dnech 10.–12. listopadu na farˇe ve Stare´m Sedlisˇti. Sejdeme se v pa´tek kolem 18 hod, zaha´jenı´ modlitbou brevia´rˇe v pa´tek ve 2000. Co va´s cˇeka´? Chvı´le ztisˇenı´ a zamysˇlenı´, modlitba, zastavenı´ nad duchovnı´mi texty, zpeˇvy Taize´ a jinyćh pı´snı´, poslech hudby, procha´zka, msˇe svata´ a mozˇnost sva´tosti smı´rˇenı´. Ubytovańı´: dvou azˇ peˇtilu˚zˇkove´ pokoje 150,– Kcˇ za noc. Strava: prˇ´ıspeˇvky v podobeˇ domaćı´ho pecˇiva i jinyćh dobrot vı´tańy! Ostatnı´ nakoupı´me my (pak se neˇjak slozˇ´ıme). Prˇihla´sˇky: [email protected] nebo 737 839 108.

se kona´ 24. listopadu od 1930 v domeˇ komunity Noe (by´vala´ fara).

zvou a teˇsˇ´ı se: Jana a Vasˇek Vokatı´

• Posezenı´ nad biblı´ i pro neveˇrˇ´ıcı´ aneb hodinka pro moudrost kazˇdy´ cˇtvrtek u obla´tu˚ v Brˇezıńeˇ. V 18 hod msˇe sv., v 19 hod. posezenı´ nad Biblı´. Srdecˇneˇ zveme kazˇde´ho, kdo by chteˇl s na´mi „pootevrˇ´ıt“ Knihu knih. Ra´di Va´m zajistı´me dovoz i odvoz (spolecˇne´ zakoncˇenı´ do 20 hod.; 2. 11. msˇe sv. bude v Necˇtinech). Obla´ti, Brˇezıń 64, mob. 731 621 241, 731 402 861

• Pozvańı´ na duchovnı´ obnovu Bratrˇi frantisˇkańi zvou vsˇechny na duchovnı´ obnovu Bozˇ´ım slovem, kterou povede P. Josef Zˇa´k. 13


Obnova bude probı´hat v Domecˇku, Komenske´ho 17, Plzenˇ vzˇdy v 19 hod. Prvnı´ setkańı´ bude 1. uńora 2007 a pak dalsˇ´ıch 7 ty´dnu˚, vzˇdy ve cˇtvrtek. CˇKA Plzenˇ spolu se Studentsky´m klubem Hora zvou 1., 15. a 29. listopadu na prˇedna´sˇky do farnı´ho sa´lu, Frantisˇkańska´ 11 od 20 hod. Informace o te´matech a o prˇedna´sˇejıćıćh budou uprˇesneˇny a zverˇejneˇny na plaka´tcıćh.

Diece´znı´ muzeum v Plzni

? uzavrˇeno do dubna ? 11. listopadu od 1700

LISTOPAD 2006

• Nabı´dka sluzˇby sva´tostı´ smı´rˇenı´ Kazˇdou strˇedu nabı´zı´ P. Josef Zˇa´k sluzˇbu sva´tostı´ smı´rˇenı´ v kostele u frantisˇkańu˚ v na´sledujıćıćh cˇasech: 830–915; 1100–1145; 1230–1300; 1500–1545; 1830–1930.

• Knihovna Pastoracˇnı´ oddeˇlenı´ nabı´zı´ pu˚jcˇovańı´ knih z vlastnı´ knihovny. Knihovna zahrnuje literaturu teologickou, biblickou, da´le z oblasti duchovnı´ho zˇivota, cı´rkevnıćh deˇjin a hagiografie. Knihy je mozˇno pu˚jcˇit na pastoracˇnı´m oddeˇlenı´ (3. patro biskupstvı´) od pondeˇlı´ do pa´tku 9–16 hod., jindy po domluveˇ, 377 223 112, mail: [email protected] Na tomto cˇ´ısle je prˇ´ıpadneˇ mozˇne´ oveˇrˇit, zda pozˇadovanou knihu ma´me k dispozici.

Podzimnı´ koncert u prˇ´ılezˇitosti ukoncˇenı´ vy´stavy o katedra´le a uzavrˇenı´ partnerstvı´ ´ cˇinkovat biskupstvı´ Liege (Belgie)–Plzenˇ. U bude Vladimı´r Roubal, varhanı´k a rˇeditel ku˚ru • Nabı´dka sluzˇby sva´tostı´ kanonie premonstra´tu˚ na Strahoveˇ.

Meditacˇnı´ zahrada — Pama´tnı´k obeˇtem zla v Plzni

pro pacienty v plzenˇskyćh nemocnicıćh

Kneˇzˇ´ım z mimoplzenˇskyćh farnostı´, jejichzˇ farnıći jsou hospitalizovańi v plzenˇskyćh ne? uzavrˇena do konce dubna mocnicıćh a oni sami za nimi nemohou prˇi? msˇe sv. v kapli sv. Maxmiliańa Kolbeho jı´t, nabı´zı´m sluzˇbu sva´tostı´ (smı´rˇenı´, eucharispravidelneˇ 2. a 4. cˇtvrtek v meˇsıći od 16 hod. tie, pomazańı´ nemocnyćh) u teˇchto pacientu˚. ? Kontakt: Marcel Milfait, 377 223 112, Kontaktovat meˇ mu˚zˇete na tel. cˇ´ıslech 377 922 316 nebo 739 089 448. P. Jirˇ´ı Barhonˇ mob. 603 809 798, e-mail: [email protected]

• Setkańı´ anima´toru˚ seniorskyćh spolecˇenstvı´ v CˇR

„Senior v rodineˇ“; P. ICLic. Karel Moravec „Seniorˇi a farnost“.

ve dnech 20.–21. 11. v Hradci Kra´love´ (Nove´ Adalbertinum — Maly´ sa´l) s mottem „On ti vra´tı´ smysl zˇivota, bude o tebe ve sta´rˇ´ı pecˇovat.“ (Rut 4,15). Z programu: P. Mgr. Jakub Med, O.Praem. „Pastorace senioru˚“; PhDr. Josef Zeman, CSc.

Informace a prˇihla´sˇky: Biskupstvı´ kra´love´hradecke´, Diece´znı´ centrum pro seniory, Velke´ na´meˇstı´ 35, 500 01 Hradec Kra´love´, 495 063 661, mobil: 737 215 328, email: [email protected], http://seniori.diecezehk.cz

14


LISTOPAD 2006

• Pouteˇ ve farnostech ´ drcˇ, kostel sv. Leonarda 4. 11. 1430 U 00 5. 11. 15 Horsˇov, kostel Vsˇech svatyćh 12. 11. 1430 Klatovy — Hu˚rka 18. 11. 1500 Loket n. Ohrˇ´ı, sv. Anezˇka

v ucˇebnaćh biskupstvı´ plzenˇske´ho. Te´ma: pastoracˇnıćh asistentu˚ a pomocnı´ku˚ bude „Msˇe svata´ — bohosluzˇba obeˇti.“ Ve strˇedu, v sobotu 2. prosince od 9 hod. na biskupstvı´ dne 22. listopadu se mu˚zˇete teˇsˇit na te´ma: „Liturgicky´ kalenda´rˇ — u´vod do adventu“. Josef Kasˇe

• Duchovnı´ obnova

• Pozvańka na vı´kend pro muzˇe – chlapy, tentokra´t 24.–26. listopadu na farˇe v Plane´ u M. La´znı´ u P. Jaroslava Sˇasˇka. Zacˇa´tek v pa´tek v 19 hod., hlaste se u J. Kasˇeho, mob 731 619 703.

Tato setka´vańı´ jsou nabı´dkou pro veˇrˇ´ıcı´, kterˇ´ı se chteˇjı´ vzdeˇla´vat ve vı´rˇe, hledajı´ odpoveˇdi na sve´ cesteˇ k Bohu a chteˇjı´ najı´t a prohloubit svu˚j duchovnı´ zˇivot. Probı´hajı´ v hezke´ atmosfe´ˇre a kromeˇ prˇedna´sˇkove´ cˇa´sti nechybı´ ani prostor pro nasˇe ota´zky. Setka´vańı´ povedou P. Krzysztof a P. Bartolomeˇj. Za organizacˇnı´ ty´m se na va´s teˇsˇ´ı Majka Lachmanova´ a Vlad’ka Sˇasˇkova´.

• „Na´bozˇenstvı´ pro dospeˇle´“

pravidelna´ setka´vańı´ v ra´mci cyklu, pokracˇujı´ vzˇdy ve strˇedu a to 8. listopadu 1900–2000

lic. Martin Sedlonˇ, OMI. Obcˇerstvenı´ zajisˇteˇno, prˇedpokla´dany´ konec bude v 16 hod. Te´ma: „Tak at’svı´tı´ vasˇe sveˇtlo prˇed lidmi, se uskutecˇnı´ v sobotu 25. listopadu od 930 v prostoraćh plzenˇske´ho biskupstvı´. Advent- aby videˇli vasˇe dobre´ skutky a vzdali sla´vu –mm– nı´m ztisˇenı´m a zamysˇlenı´m na´s povede P. Th- vasˇemu Otci v nebesıćh.“ (Mt 5,16)

• Rekolekce pro katechety

• Vı´kend pro chlapy s te´matem „Muzˇ a jeho Bu˚h“ (nasˇe prˇedstavy o Bohu; muzˇske´ prˇa´telstvı´) na Sˇumaveˇ v termıńu 10.–12. listopadu. Soucˇa´stı´ programu budou katecheze, spolecˇne´ sdı´lenı´, prostor na modlitbu, cˇas na zastavenı´ se a podı´vańı´ se uplynule´ meˇsıće, spolecˇna´ praće, sauna.

• Rekolekce pro manzˇele ve Stare´m Sedlisˇti 25.–26. listopadu (nedeˇle Krista Kra´le). Zacˇ´ınat budeme v sobotu v 9 hod. rańo. Programem (uvedenı´m do Adventu) na´s bude prova´zet P. Adriań Zemek. • Prˇihla´sˇky J. Fencl, mob. 731 619 704; [email protected] 15


LISTOPAD 2006

Na´m Republiky 35, Plzenˇ

platı´ i pro va´s cena vstupenky uvedena´ v tabulce a ma´te na´rok na vy´robu takove´ho mnozˇstvı´ figurek cˇi jine´ho druhu betle´mu, ktery´ bude odpovı´dat ceneˇ vstupenky. V ceneˇ vstupenky je da´le zajisˇteˇno obcˇerstvenı´. Na odpolednı´ tvu˚rcˇ´ı dı´lny je prˇ´ıplatek 10,– Kcˇ na dı´teˇ.

00 00 • Prˇehled odpolednıćh adventnıćh • sobota 2. 12. od 14 do 17 Odpolednı´ tvu˚rcˇ´ı dı´lna „Adventnı´ veˇnce“ a tvu˚rcˇ´ıch dı´len „andeˇlska´ dı´lna“ — andeˇle´ z ly´ka, z kora´lku˚,

cena odpolednıćh dı´len: dospeˇly´ 200,– kcˇ, ze sˇisˇek, z Twistartu. Cena vstupenky zahrmajitelka pru˚kazky 100,– kcˇ, dı´teˇ 10,– kcˇ nuje: viz odpolednı´ tvu˚rcˇ´ı dı´lnu v pa´tek 1. 12. odpoledne . . . 00 00 • pa´tek 1. 12. od 15 do 18 Odpolednı´ tvu˚rcˇ´ı dı´lna „Adventnı´ veˇnce“ a • nedeˇle 3. 12. od 1400 do 1700 vy´roba betle´mu. V ceneˇ vstupenky materia´l Odpolednı´ tvu˚rcˇ´ı dı´lna „Adventnı´ veˇnce,“ na 1 adventnı´ veˇnec s prˇ´ıslusˇenstvı´m — viz vy´roba betle´mu a sˇityćh andeˇlu˚. Cena vstuprˇedchozı´ info. Da´le nabı´zı´me vy´robu bet- penky odpolednı´ tvu˚rcˇ´ı dı´lny zahrnuje: viz le´mu. V prˇ´ıpadeˇ, zˇe jste si jizˇ vyrobili veˇnec, prˇedchozı´ odpolednı´ dı´lny . . . . . .

• Kurz pro anima´tory 2006/07

Jesˇteˇ je mozˇne´ se prˇihla´sit na sˇkolu pro anima´tory. Anima´tor je cˇloveˇk zˇijıćı´ naplno, sˇt’astny´, optimista, schopny´ prˇeda´vat nadeˇji druhy´m, cˇloveˇk, ktery´ se svy´m zˇivotem, sluzˇbou, prˇ´ıCo se chysta´ . . . kladem cˇi pracı´ veˇnuje ostatnı´m, cˇloveˇk, ktery´ nenı´ lhostejny´ a lıńy´. Kurz bude probı´hat beˇ• I. celodiece´znı´ volejbalovy´ hem cˇtyrˇ vı´kendu˚ a je urcˇen pro vsˇechny, kdo turnaj o velkou cenu otce by se chteˇli vıće zapojit v praći ve farnosti nebo s deˇtmi a mla´dezˇ´ı, na ta´borech a ra´di by biskupa Radkovske´ho nasˇli inspiraci. Pro vedoucı´ ta´boru˚ nabı´zı´me 2. prosince mozˇnost zı´skat osveˇdcˇenı´, ktere´ je nutne´ pro Na prvnı´ sobotu v prosinci prˇipravujeme ta´bory s dotacemi Ministerstva sˇkolstvı´, mla´velky´ volejbalovy´ turnaj. Bude se konat v teˇdezˇe a teˇlovyćhovy. Tento kurz ma´ akreditaci ˇ locvicˇneˇ 4. ZS v Plzni na Kosˇutce (Kralovicka´ MSˇMT. 12). K ućˇasti zveme vsˇechny farnosti a spolecˇenstvı´ ze vsˇech koutu˚ nasˇ´ı diece´ze. Hra´t se Prvnı´ setkańı´ se bude konat o vı´kendu bude klasicky´ turnaj (sˇestice mohou by´t i smı´- 24.–26. listopadu. Te´mata vı´kendu˚ jsou sˇene´). Na´zev druzˇstva a kontakt na kapitańa veskrze prakticka´, rozcˇleneˇna´ do vıće skupin nahlaste do 27.listopadu na DCM. podle potrˇeb jako naprˇ.: duchovnı´ zˇivot, jak 16


prˇeda´vat deˇtem vı´ru, jak se mu˚zˇeme s nimi zapojit prˇi msˇi svate´, jak mluvit o du˚lezˇityćh te´matech, rˇesˇenı´ konfliktu˚, hranı´ her, diskuse, organizace akcı´, jak ve´st diskusi a modlitbu v male´ skupineˇ, stravovańı´ a zdravoveˇda, jak spolupracovat a vychovat si spolupracovnı´ky, jak prˇipravit rozpocˇet akce. Zajı´mavı´ hoste´ va´s provedou za´klady pra´va, pedagogiky a psychologie. Nava´zˇete nove´ kontakty, podeˇlı´te se o sve´ zkusˇenosti a mu˚zˇete se teˇsˇit i na dostatek pohybu fyzicke´ho i duchovnı´ho. Nebude chybeˇt ani doporucˇena´ literatura a neˇjake´ ty „pracovnı´ listy“ ke kazˇde´mu setkańı´ .

• „FILMWORKSHOP“ aneb jak vyrobit film . . . 9. listopadu

LISTOPAD 2006

• 11. 12. Ma´sˇ na vıć! aneb Jak porozumeˇt sa´m sobeˇ, jak deˇlat spra´vna´ rozhodnutı´ . . . (prˇedna´sˇka nejen pro anima´tory) P. Jenda Balı´k

Dalsˇ´ı du˚lezˇite´ termıńy v roce 2007 • 30.–31. 3. Setkańı´ mla´dezˇe s biskupem Frantisˇkem prˇed Kveˇtnou nedeˇlı´ • 13.–19. 8. Celosta´tnı´ setkańı´ mla´dezˇe Ta´bor — Klokoty 2007 z DCM zdravı´ P. Krysˇtof, Magda, Lı´da a Petr

Male´ ohle´dnutı´ . . . Beˇhem cˇtyrˇ setkańı´ se v tomto sˇkolnı´m roce naucˇ´ıme, jak spra´vneˇ nataćˇet, jak sestrˇ´ıhat za´- • Setka ´ nı´ s papezˇem znam a mnoho jinyćh dovednostı´. Zacˇ´ına´me Regensburg 12. za´rˇ´ı ve cˇtvrtek 9. listopadu v 1800 na DCM. Hned na zacˇa´tku musı´m rˇ´ıci, zˇe cela´ nasˇe • Adventnı´ pout’mla´dezˇe pout’ byla vydarˇena´. O to vıć meˇ posˇteˇstilo, zˇe jsem (ani nevı´m jak) byla vybrańa mezi do Regensburgu padesa´tku lidı´, kterˇ´ı sˇli ke svate´mu prˇijı´manı´ 8.–10. prosince prˇ´ımo k papezˇi. Kdyzˇ jsem se tam sˇplhala do Jizˇ tradicˇneˇ va´s zveme na pout’s otcem bisku- teˇch schodu˚, tak jsem se nejvıće teˇsˇila na papem do rˇezenske´ diece´ze — tentokra´t v dobeˇ pezˇe. Jak jsem se ale dosta´vala cˇ´ım da´l tı´m konańı´ adventnıćh trhu˚. Prˇedvańocˇnı´ atmo- blı´zˇ k neˇmu, uveˇdomovala jsem si, zˇe je tam sfe´ra, spolecˇenstvı´, modlitba, prˇ´ıtomnost otce neˇco jesˇteˇ mnohem du˚lezˇiteˇjsˇ´ıho nezˇ sa´m pabiskupa v tom na´dherne´m meˇsteˇ, mozˇna´ i neˇ- pezˇ, a to je Jezˇ´ısˇ — Teˇlo Kristovo. A jak jsem jake´ koupańı´ v bazeńu — na to vsˇechno se blı´zˇila, uveˇdomovala jsem si to cˇ´ım da´l se mu˚zˇete teˇsˇit beˇhem spolecˇne´ho putovańı´. tı´m vıć. Je sice pravda, zˇe prˇijı´mańı´ prozˇ´ıva´m Prˇedpokla´dana´ cena cˇinı´ 400,–Kcˇ. kazˇdou nedeˇli v kostele, ale v tu chvı´li jsem si to uveˇdomovala zatı´m doposud nejvıće. Teˇlo Prˇedna´sˇky na DCM Kristovo je, at’uzˇ ho poda´va´ biskup, fara´rˇ, cˇi papezˇ, porˇa´d stejne´. V tu chvı´li to pro meˇ ale (zacˇa´tek vzˇdy v 19 hodin) byla ta nejhezcˇ´ı veˇc na sveˇteˇ — zˇe ho mohu • 6. 11. Pastorace mla´dezˇe ve farnosti prˇijmout. Byla to na´dhera sta´t pu˚l metru od prakticky (prˇedna´sˇka nejen pro anima´tory) Benedikta XVI., avsˇak ta radost z toho, zˇe P. Michal Kaplańek prˇijı´ma´m Teˇlo Kristovo, byla silneˇjsˇ´ım za´zˇitkem nezˇ samotny´ papezˇ . . . nemohu si pomoct • 27. 11. Grońsko ze severu na jih P. Krysˇtof . Marusˇka Hnojska´ 17


• Pout’s biskupem — Freiburg 13.–15. rˇ´ıjna Trˇetı´ rˇ´ıjnovy´ vı´kend jsme se vydali na pout’ do Freiburgu. Jeli jsme na pozvańı´ tameˇjsˇ´ı Ackermann–Gemeinde a musı´me uznat, zˇe jejı´ pracovnıći na´s prˇivı´tali s neobycˇejnou vrˇelostı´, radostı´ a laskavostı´.

V sobotu probı´hala prohlı´dka historicke´ cˇa´sti meˇsta Freiburg. Prohle´dli jsme si hlavnı´ katedra´lu, prostory arcibiskupstvı´ vcˇetneˇ pracovny pana arcibiskupa. Prˇ´ılezˇitost pohybovat se v teˇchto prostoraćh byla jedinecˇna´. Ti z na´s, kdo se ztotozˇnˇujı´ s aktivnı´m neporˇa´dkem na sve´m pracovnı´m stole, jisteˇ poteˇsˇila kratinka´ na´vsˇteˇva osobnı´ pracovny pana arcibiskupa, jezˇ v tomto duchu skutecˇneˇ „zarˇ´ızena byla“ a utvrdila nasˇe prˇedstavy o tom, zˇe pan arcibiskup ma´ skutecˇneˇ mnoho praće. Osobneˇ na´s tam prova´deˇl sekreta´rˇ otce arcibiskupa. Tento den bylo pro na´s take´ prˇipraveno setkańı´ s genera´lnı´m vika´rˇem, da´le s pracovnı´kem pro pastoraci deˇtı´ a mla´dezˇe a mnohy´mi dalsˇ´ımi. Odpoledne jsme spolecˇneˇ s nasˇ´ım panem biskupem vystoupali k poutnı´mu mı´stu na Lindenbergu, kde jizˇ 53 let probı´ha´ neprˇetrzˇite´ chva´lenı´ Boha — sta´le tam prˇed vystavenou Nejsv. sva´tostı´ neˇkdo klecˇ´ı (neˇjacı´ laici, muzˇi!), a pout’jsme zakoncˇili spolecˇnou dvojjazycˇnou msˇ´ı svatou. Poslednı´ den nasˇeho poutnı´ho za´jezdu jsme navsˇtı´vili meˇsto Konstanz s neopomenutelnou prohlı´dkou muzea Mistra Jana 18

LISTOPAD 2006

Husa. Ke slavenı´ nedeˇlnı´ msˇe svate´ na´m byla poskytnuta bocˇnı´ kaple hlavnı´ katedra´ly. „Frontman“ nasˇeho ty´mu, P. Krysˇtof, vtipneˇ „konstatoval“, zˇe korˇen na´zvu meˇsta Konstanz vlastneˇ jakoby obsahuje konstantu — znamenajıćı´ neˇco nemeˇnne´ho. Samotne´ meˇstecˇko na´m takove´ skutecˇneˇ prˇipadalo, jelikozˇ zu˚stalo v historii usˇetrˇene´ vesˇkeryćh na´letu˚ a bombardovańı´. Proto jsme mohli obdivovat skvosty neporusˇene´ho slohu goticke´ho, romańske´ho, ale dokonce i zbytky slohu prˇedromańske´ho! Ovsˇem nejenom pama´tky meˇstecˇka Konstanz zu˚staly konstatnı´, ny´brzˇ i na´lada v nasˇem „ty´mu“ nesoucı´ se sta´le v radostne´m duchu, v duchu modliteb, zpeˇvu a v duchu vzpomıńek na ty, kterˇ´ı s na´mi vyrazit nemohli. Vı´te, i kdyby na´m pocˇası´ neprˇa´lo, zimou bychom jistojisteˇ netrpeˇli, poneˇvadzˇ na´s po celou dobu putovańı´ hrˇa´la jedinecˇna´ prˇ´ıtomnost nasˇeho mile´ho pana biskupa Frantisˇka. Otec biskup oply´val skveˇly´m smyslem pro humor, ohromoval na´s svy´mi bezbrˇehy´mi znalostmi z ru˚znyćh oblastı´, doka´zal bravurneˇ plnit i u´lohu prˇekladatele.

S meˇstem Konstanz jsme se rozloucˇili vskutku „po cˇesku“ cˇi, chcete-li, „po husovsku“: trajekt, ktery´ na´s prˇeplavil prˇes Bodamske´ jezero, se honosil na´zvem „Ta´bor“. Kdovı´, jak dlouho tento trajekt cˇekal, jak uzˇ to u poha´dkovyćh prˇevoznı´ku˚ by´va´, aby konecˇneˇ prˇepravil 35 sˇt’astnyćh cˇeskyćh tva´rˇ´ı,


LISTOPAD 2006

a tak hrdeˇ dosta´l sve´ho na´zvu Ta´bor jesˇteˇ ta´bor spokojenyćh Bozˇ´ıch deˇtı´ opravdu vypav dalsˇ´ım slova smyslu, protozˇe nasˇe rozza´- dal. Bohu dı´ky za to!! rˇene´ tva´rˇe, rozmı´steˇne´ po plosˇe trajektu, jako Sˇteˇpańka Prokopcova´

• P. Waldemar Obrebski, Sokolov, byl uvol- asistentem ve spolecˇne´ duchovnı´ spra´veˇ farneˇn na zˇa´dost prˇedstavene´ho od 31. srpna nosti Plzenˇ — Severnı´ Prˇedmeˇstı´. z funkce farnı´ho vika´rˇe farnosti Sokolov a ´ lnı´ zmeˇny v sekretaria´tu z funkce administra´tora excurrendo in spiri- • Persona tualibus farnosti Chlum sv.Marˇ´ı. Odcha´zı´ do Otce biskupa pastorace mimo plzenˇskou diece´zi. K 1. za´rˇ´ı dosˇlo k na´sledujıćı´m zmeˇna´m: • P. Krzysztof Labedz CMF, Polsko, byl ustanoven, po dohodeˇ s rˇeholnı´m prˇedstaveny´m, ? Mgr. Martina Vintrova´, Ordo virginum, od 1. za´rˇ´ı farnı´m vika´rˇem farnosti Sokolov a advoka´tka ˇInterdiece´znı´ho cı´rkevnı´ho soudu, administra´torem excurrendo in rebus spiritu- odesˇla do R´ıma na studium cı´rkevnı´ho pra´va. alibus farnosti Chlum sv.Marˇ´ı. Za´rovenˇ byl ? Mgr. Petr Mecl, sekreta´rˇ a ceremona´rˇ, poveˇrˇen koordinacı´ pastorace mla´dezˇe v so- vstoupil do Arcibiskupske´ho kneˇzˇske´ho sekolovske´m vikaria´tu a spolupracı´ s DCM. mina´rˇe v Praze ke studiu bohoslovı´ na Katolicke´ teologicke´ fakulteˇ. • P. Luka´sˇ Pavel Bradna OFM, Plzenˇ, byl uvolneˇn, po dohodeˇ s rˇeholnı´m prˇedstave- ? Biskupsky´m sekreta´rˇem a ceremona´rˇem ny´m, s ućˇinnostı´ od 1. za´rˇ´ı z cˇlenstvı´ ve byl jmenovań P. Luca Arzenton, novokneˇz spolecˇne´ duchovnı´ spra´veˇ farnosti Plzenˇ — a cˇlen spolecˇne´ duchovnı´ spra´vy v Plzni — Severnı´ Prˇedmeˇstı´. Odcha´zı´ do pastoracˇnı´ Liticıćh, kterou vykona´vajı´ duchovnı´ z Koisluzˇby mimo plzenˇskou diece´zi. nonie Jan Krˇtitel.

• br. Juniper Jozef Oravec OFM, Liberec, ? Do sekretaria´tu nastoupila v administrabyl ustanoven, po dohodeˇ s rˇeholnı´m prˇed- tivnı´ praći cˇlenka Koinonie Jan Krˇtitel sl. staveny´m, s ućˇinnostı´ od 1. za´rˇ´ı pastoracˇnı´m Pavla Anderlova´. prˇevzato z ACEP 9/2006

O Panneˇ Marii s Ch. O‘Donnellem

Knı´zˇecˇka z rˇady Autor — te´ma je strucˇny´m u´vodem do ucˇenı´ cı´rkve o Panneˇ Marii.

Jejı´m autorem je irsky´ karmelitań a profesor spirituality. Nedejte se ale odradit — jeho kniha neobsahuje nesrozumitelne´ trakta´ty, ale mile´, cˇtive´ a prˇitom hluboke´ kapitolky o mariańskyćh dogmatech, hlavnıćh uda´lostech Ma-

riina zˇivota, nejzna´meˇjsˇ´ıch mariańskyćh modlitbaćh i o vztahu protestantskyćh a vyćhodnıćh cı´rkvı´ k Panneˇ Marii. Vydalo Karmelitańske´ nakladatelstvı´ Kostelnı´ Vydrˇ´ı 2006 cena 109,– Kcˇ 19


1. 11. 2. 11. 3. 11. 4. 11. 5. 11. 8. 11. 9. 11. 11. 11. 12. 11. 13. 11. 14. 11. 15. 11. 17. 11. 18. 11. 19. 11. 20. 11. 23. 11. 24. 11. 25. 11.

1630 800 1600 1900 1430 900 1500 1530 1700 1700 2100 1100 1430 1000 1900 1730 1000 1130 1800 1130 1000 1600 1000

LISTOPAD 2006

Plzenˇ, msˇe sv. v katedra´le sv. Bartolomeˇje Plzenˇ, msˇe sv. v katedra´le sv. Bartolomeˇje Plzenˇ, msˇe sv. v kapli sv. Maxmiliańa Kolbeho Mariańske´ La´zneˇ, setkańı´ s birˇmovanci ´ drcˇ, poutnı´ msˇe sv. U Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, bohosluzˇba s rozhlasovy´m prˇenosem Horsˇov, poutnı´ msˇe sv. Oslava 80. narozenin b. Koukla Praha, msˇe sv. pro bohoslovce Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. ke cti sv. Huberta, ućˇast delegace z Lie´ge ´ cˇast ve vysı´lańı´ CˇRo Plzenˇ „Na krˇest’anske´ vlneˇ Plzneˇ“ U Karlovy Vary, Charitnı´ zarˇ´ızenı´ Praha, Sekce hnutı´ a komunit CˇBK Plzenˇ, spra´vnı´ rada ZCˇU Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, zaha´jenı´ vy´stavy o kardina´lu Trochtovi Chodov, msˇe sv. a setkańı´ s birˇmovanci Mariańske´ La´zneˇ, msˇe sv. s birˇmovańı´m Beˇsˇiny, deˇkovana´ bohosluzˇba po opraveˇ kostela Schwandorf, Herz Jesu Kirche, msˇe sv. k 1000 letu˚m meˇsta Susˇice, prˇedna´sˇka pro studenty a dospeˇle´ v ra´mci CˇKA Plzenˇ, zasedańı´ RR Prazdroje Brˇevnov, setkańı´ absolventu˚ matfys. a Inorgy Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, kneˇzˇske´ sveˇcenı´ Jakuba Samborske´ho a Michala Cherevatyyho Chodov, msˇe sv. s birˇmovańı´m Plzenˇ, slavnostnı´ rozsvıćenı´ vańocˇnı´ho stromu Praha, 3. valne´ shroma´zˇdeˇnı´ Ekumenicke´ rady cı´rkvı´

26. 11. 830 27. 11. 1800 30. 11. 900 U´daje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny.

ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsıćˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsıćˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35, ZPRAVODAJ PLZEN 301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl, 377 223 112; mailova´ adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek, 377 221 887. Sazba v syste´mu LATEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 26. rˇ´ıjna, prˇ´ısˇtı´ cˇı´slo vyjde 30. listopadu, uza´veˇrka je 22. listopadu. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 4 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).

20

2006 LISTOPAD Slavnost všech svatých

Recommend Documents