MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra pedagogiky sportu
Volnočasové pohybové aktivity dětí ve věku 10 – 15 let na Základní škole Slaný Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Vladimír Jůva, CSc.
Vypracoval: Bc. Filip Dohnal Učitelství TV pro ZŠ a SŠ
Brno, 2016
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.
V Brně dne 1. května 2016
podpis
Obsah Úvod ........................................................................................................................ 4 1.
2.
3.
4.
Stav dosavadních poznatků .............................................................................. 6 1.1
Volný čas ................................................................................................... 6
1.2
Zájmy ...................................................................................................... 10
1.3
Pohybové aktivity ................................................................................... 12
1.4
Pohybové (motorické) schopnosti........................................................... 16
1.5
Tělesná zdatnost ...................................................................................... 17
1.6
Adolescent............................................................................................... 20
Cíle a úkoly práce .......................................................................................... 24 2.1
Cíle práce ................................................................................................ 24
2.2
Úkoly práce ............................................................................................. 25
Metodika práce............................................................................................... 26 3.1
Popis zkoumaného vzorku ...................................................................... 26
3.2
Použité metody šetření ............................................................................ 26
3.3
Organizace šetření ................................................................................... 28
Výsledky výzkumného šetření a diskuze ....................................................... 30 4.1
Možnosti pohybových a sportovních aktivit pro děti ve Slaném ............ 31
4.2
Výsledky dotazníkové šetření ................................................................. 37
4.3
Výsledky polostruktorovaného rozhovoru .............................................. 55
4.4
Diskuze ................................................................................................... 55
Závěr ..................................................................................................................... 58 Seznam použitých zdrojů ...................................................................................... 60 Seznam zkratek ..................................................................................................... 64 Seznam obrázků .................................................................................................... 65 Seznam tabulek ..................................................................................................... 66 Seznam příloh........................................................................................................ 67 Resumé .................................................................................................................. 87
Úvod Volný čas je velmi důležitá oblast v každém lidském životě. Každý z nás na něj má jiný názor a rád by volný čas jinak prožíval. V současné době je pojem volný čas velice ožehavé a diskutované téma. V době, kdy práce udává tempo života, nám na volnočasové aktivity nezbývá mnoho času. Je všeobecně známo, že v polovině 19. století byli lidé, a to nejen dospělí, závislí na práci na polích, v zemědělství a v různých dílnách. V té době nevyužívali dopravní prostředky a pohybovali se pěšky. Výsledkem bylo, že lidé nepotřebovali vykonávat tolik pohybových aktivit ve formě sportu či turistiky, které jsou v dnešní době nejvíce rozšířené. V současné době děti nemusí pracovat. Do školy se dopravují dopravními prostředky až před vchod školy. Rodiče nemají na děti tolik času, a tak si to usnadňují tím, že dětem pustí televizi nebo zapnou počítač. Pracuji jako pedagog volnočasových aktivit a mám na starosti oddělení pro sport a turistiku. Vzhledem k mé práci je důležité vědět, co žáci chtějí dělat ve svém volném čase v oblasti pohybových aktivit a sportu a hlavně, jakým způsobem tento čas chtějí trávit. Zda jsou to aktivity řízené někým nebo zda je to čas, který využívají svojí činností. Těmito otázkami se bude zabývat tato diplomová práce. Jak dostat děti k pohybu v jejich volném čase? Cílem této práce je zjistit, jaké pohybové aktivity děti provozují a co je dětem v současné době nabízeno od organizací, které se touto oblastí zajímají. Tato diplomová práce nahlíží právě na volnočasové pohybové aktivity mládeže ve věku 10 – 15 let. Myslíme si, že věk v období puberty je důležité období pro utváření vlastních přesvědčení či plánů, toho, co by chtěl jednou každý dělat, čemu se bude patrně věnovat a co jej bude hlavně naplňovat. V teoretické části jsme si vymezili za cíl především postihnout pojem volný čas z důvodu celkového pochopení jeho významu. Poté charakterizovat volnočasové pohybové aktivity a věkové zvláštnosti. Praktická část je zaměřena na metodologické otázky a zpracování empirického výzkumného šetření. Uskutečnili jsme dotazníkové šetření, které 4
nám napomohlo získat výzkumná data, zejména zjistit, zda jsou žáci spokojeni se svým časem, který jim zbývá pro zájmové aktivity a zda jim oblast Slaný poskytuje
zajímavou
nabídku
činností.
Chtěli
jsme
se
dále
zjistit,
jaké aktivity si nejčastěji vybírají a zda za výběrem stojí jejich rodiče či jedinec samotný nebo jejich kamarádi, či škola. Zpracování diplomové práce bylo pro nás velice zajímavé a přínosné. Setkali jsme se s mnoha novými informacemi, které v naší práci pomohly zvládnout a dopracovat k řádnému konci a budou jistě podmětné i pro kolegy, kteří se zabývají volným časem.
5
1. Stav dosavadních poznatků 1.1 Volný čas Co vlastně v dnešní době znamená pojem volný čas? U mnoha lidí, z pracovních důvodů, má malý význam. Tráví všechen svůj čas pracovní činností a na nic jiného jim čas nezbývá. Mnoho lidí si neumí odpočinout a netráví volný čas tak, jak je to pro tělo správné a důležité. Ve volném čase by se měl člověk věnovat svým koníčkům a zájmům, které ho naplňují, a dokáže si u nich odpočinout jak fyzicky, tak psychicky. Stále napětí a shon není určitě pro člověka dobré. Vymezení pojmu volný čas a jeho funkce ,,Volný čas je součástí lidského života a plní v něm řadu důležitých funkcí. Je to čas, ve kterém člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků, které vyplývají z jeho sociálních rolí“ (Hofbauer, 2004, p. 13). Volný čas je částí lidského života mimo čas v práci a takzvaný čas vázaný, který zahrnuje biofyziologické potřeby a nároky člověka (spánek, jídlo, osobní hygienu), chod rodiny, provoz domácnosti, péči o děti, cestování za prací, a jiné nutné mimopracovní povinnosti. Volný čas je dobou, kterou má po splnění těchto potřeb a povinností člověk k dispozici pro činnosti sebeurčující a sebe vytvářející: odpočinek a zábava, rozvoj zájmové sféry, zlepšení kvalifikace, účast na veřejném životě (Hájek, 2008). Celkový čas, kterým člověk disponuje, dělíme dle moderních sociologů, na čas produkční (věnovaný práci, která je potřebná k zajištění nezbytných životních potřeb), reprodukční (kdy jde o regeneraci sil a hygienu) a volný, s nímž člověk může libovolně naložit. Ten zahrnuje zbytek dne (po odečtení času produkčního a reprodukčního), dvoudenní víkend, placenou dovolenou, volný čas v důchodu a volný čas při nezaměstnanosti“ (Veselá, 1999, p. 22).
Podle Pavlíkové (2007) má být jeho hlavním cílem přínos bohatosti a síly, zážitku zúčastněným, který potom může fungovat jako vzor volného časového chování v dalším životě.
6
Jako hlavní funkce volného času uvádíme:
Odpočinek (regeneraci pracovní síly)
Zábava (regenerace duševní síly)
Rozvoj osobnosti (spoluúčast na vytváření kultury) (Pavlíková, 1997). Můžeme říci, že využívání volného času by mělo směřovat k takové
struktuře a náplni, aby vedlo k všestrannému rozvoji osobnosti člověka. Pohlaví, věk, zájmová motivace – každý z těchto faktorů vyžaduje specifické přístupy k nabídce aktivit volného času. Jejich výchovný význam by měl vést děti a mládež k samostatnosti, zodpovědnosti, iniciativě, kreativitě a schopnosti organizovat si svůj volný čas (Pavlíková, 1997). Způsoby trávení volného času a volnočasové aktivity Volnočasové aktivity lze rozlišovat dle několika hledisek (podrobněji viz Hofbauer, 2004, pp. 69–72): Podle míry organizace lze rozlišovat zájmovou činnosti příležitostnou, spontánní a pravidelnou. Příležitostná zájmová činnost je místně a časově ohraničená a plně organizovaná. Jde například o letní dětské tábory nebo lyžařské výcviky. Spontánní zájmová činnost je bez omezení časem a místem, je přístupná všem zájemcům. Pravidelnou zájmovou činnost zajišťuje nejčastěji kvalifikovaný vedoucí, jedná se zejména o kroužky a kurzy. Podle prostředí, ve kterém je volnočasová aktivita vykonávána, je rozlišováno prostředí rodinné, školní, prostředí institucí zajišťujících volnočasové aktivity atd. Základním prostředím, ve kterém se dítě učí trávit svůj volný čas, je rodina. Dále řadu volnočasových aktivit zajišťuje škola, základní umělecké školy, střediska volného času pro děti a mládež, instituty zájmového vzdělávání, zájmová sdružení nebo samosprávní struktury. Podle obsahu činnosti rozlišujeme např. volnočasové aktivity tvůrčí, kulturní, sportovní a konzumní. Věk je dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje způsob trávení volného času. V předškolním věku je pro děti velmi důležitá rodina, se kterou tráví většinu svého času. Dítě se rychle vyvíjí a získává mnoho dovedností a učí se praktické úkony. Mnoho času tráví hrou, která má důležitou funkci v jeho vývoji. V mladším školním věku si dítě začíná vytvářet okruh svých zájmů a kamarádů, který se ve starším školním věku prohlubuje. Významným obdobím v souvislosti s volným časem je období adolescence, kdy mladý člověk hledá své místo ve světě a prožívá výrazné změny tělesné, sociální i psychologické. V tomto období jsou stěžejní vrstevnické vztahy. V období dospělosti lidé tráví svůj volný čas zejména v kruhu rodiny či s přáteli. Podle počtu lidí, kteří volnočasovou aktivitu vykonávají, můžeme rozlišovat volnočasové aktivity individuální (například četba, sledování televizních programů, individuální sporty atd.) a aktivity ve skupině, do kterých patří například kolektivní sporty a hry, kroužky atd.
7
Současný
vývoj
vytváří
stále
příznivější
předpoklady
k
tomu,
aby se volnočasové aktivity stávaly významným celoživotním činitelem. Dnes je již významnou oblastí pro rozvoj osobnosti, sociálního začlenění, individuálních předpokladů i životních ambicí. Největší pozornost přitahuje volný čas dětí a mládeže, protože by mohl ovlivnit jejich vývoj, postoje a názory (Hájek, Hofbauer, & Pávková, 2008). Sak (2000) uvádí, že aktivity, které vykonáváme ve svém volném čase, jsou jednak výrazem naší osobnosti, ale také tuto osobnost dále formují. „Jestliže společnost zabezpečí kvalitní trávení volného času dětí a mládeže, urychlí tím rozvoj obecných i specifických schopností mladé generace a potlačí rozvoj negativních sociálních rysů" (Sak & Saková, 2004, p. 59). Volný čas mladých lidí Mezi nejčastější aktivity, kterým se mladí lidé ve svém volném čase věnují, patří poslech hudby, aktivní sport, četba, schůzka s partnerem a kamarády, návštěva kaváren a restaurací, počítač, pasivní odpočinek (nicnedělání), turistika, studium, mimoškolní vzdělávání, atd. (Štursová, 2006, p. 13). Mezi činnostmi, které preferují mladí lidé, jednoznačně dominuje poslech hudby. Většina respondentů (více než 70 %) jí poslouchá každý den. Navíc zhruba třetina těch, kteří odpověděli na otázku, „která z těchto aktivit je jim nejbližší“, také uváděla hudbu. Respondenti ji rádi poslouchají především proto, že se při ní odreagují, uklidní. Hudba jim pomáhá zapomenout na každodenní starosti a přijít na jiné myšlenky. Někteří uvádějí, že poslech hudby je pro ně útěk od reality, mnozí se hudbě věnují také aktivně – hrají na hudební nástroje, tančí apod. Podíváme-li se na soubor podrobněji, zjistíme, že frekvence poslechu hudby se trochu mění s věkem – s rostoucím věkem mladí lidé poslouchají hudbu méně často – většina stále denně, ale mnozí již jen několikrát do týdne. Existuje také určitý rozdíl mezi pohlavími – dívky poslouchají hudbu trochu častěji než chlapci. Po hudbě se mladí nejčastěji věnují sledování TV či videa. Každý den se na ni dívá cca 41 % mladých lidí. Velká část mladých (37,1 %) také každý den pracuje s počítačem. Internetu, hrám a programování se věnují především chlapci – každý den tuto činnost provádí 49 % dotázaných chlapců a 28,5 % děvčat. Podrobněji se podíváme na to, jak často se mladí lidé aktivně věnují sportu. Denně sport provozuje 15,9 % respondentů, alespoň jednou týdně pak 33,3 % dotázaných. Častěji sportují mladší respondenti – každý den se sportu věnuje 22,4 % 15 – 18tiletých, ale jen 9,2 % 23 – 26tiletých. Více se sportu věnují chlapci než dívky méně než jedenkrát měsíčně či vůbec se sportu nevěnuje 26,5 % chlapců a až 35,9 % dívek. Přes 17 % dotázaných uvedlo aktivní sport jako aktivitu, která je jim nejbližší. Zde se nabízí
8
porovnání s názory našich respondentů z řad středoškolských pedagogů a pracovníků s mládeží ve volném čase. 77 % z nich se totiž domnívá, že dnešní mládež nemá dostatek pohybu, což ovšem výše zmíněná zjištění plně nepotvrzují (Štursová, 2006, pp. 12–14).
Macek (2006) uvádí, že se dá výzkumně doložit, že u mladých lidí vzrostla důležitost zábavy a relaxace. Tento fakt můžeme jistě obecně považovat za příznivý, důležité však je, jakou formu zábavy a relaxace si dospívající zvolí. Z provedených výzkumů také zjišťujeme, že mládež ve věku 13 – 15 let tráví svůj volný čas venku s partou vrstevníků a pak je zde velká pravděpodobnost vzniku závadových part ubíjejících čas, páchajících trestnou činnost nezletilých (pro mladistvé je charakteristické páchání trestné činnosti ve skupině). „Z výzkumů zabývajících se sociální deviací mládeže vyplývá, že životní styl založený na trávení volného času v partách, v návštěvách hospod, restaurací, heren, diskoték a v nicnedělání podporuje vznik sociálně patologických jevů a asociální chování. Kvalita takového trávení volného času je velmi nízká, uvedené aktivity lze charakterizovat spíše jako ubíjení času než jeho naplňování.“ (Aktuální problémy mladé generace, 2002, p. 13)
9
Organizace pro volný čas K realizaci zájmových činností dětí a mládeže slouží rozvětvený systém školských zařízení pro výchovu mimo vyučování a zájmové vzdělávání ve volném čase. V České republice jsou to především tyto instituce:
školní družiny, školní kluby,
základní umělecké školy,
střediska pro volný čas dětí a mládeže,
domy dětí a mládeže,
domovy mládeže,
jazykové školy,
Národní institut dětí a mládeže MŠMT,
Česká rada dětí a mládeže,
oddíly Skautů, Pionýrů aj.,
tělovýchovné jednoty Sokol,
školní knihovny, sportovní kluby (např. hokejový, fotbalový) (Krčál, 2006).
1.2 Zájmy ,,Zájmy jsou chápány jako zvláštní druh motivačních sil. Zájem je trvalé úsilí člověka zabývat se předměty nebo činnostmi, které jsou pro něj poutavé, ať už z hlediska poznávacího nebo citového. Zájem tedy charakterizuje výběrový vztah k předmětům a činnostem, který je podmíněn tím, že jim člověk subjektivně připisuje zvláštní význam“ (Zacharová, 2012, p.52).
,,Zájem se projevuje:
úsilím o aktivní styk s předmětem zájmu;
úsilím co nejlépe poznat a ovládat předmět zájmu;
kladným citovým zabarvením činnosti spojené s předmětem zájmu“ (Zacharová, 2012, p.52).
10
Svou podstatou je zájem silným aktivně motivačním činitelem. Zájmy vznikají v činnosti na základě potřeb, vloh, schopností a citových vztahů. V životě člověka mají zvláštní význam – podporují rozvoj jeho osobnosti, zdokonalují jeho vědomosti a dovednosti a přinášejí mu zvláštní uspokojení z vykonávané činnosti. Jednou z funkcí zájmu je poskytovat člověku uvolnění, aktivní odpočinek, zábavu. Vyhraněný zájem se nazývá záliba. Zájmy jsou chápány jako zvláštní druh motivačních sil. Jejich základem jsou potřeby, které se konkretizují v podmínkách dané kultury. Předmětem zájmu může být cokoli, s čím člověk přichází do styku ve své poznávací a praktické činnosti. Obyčejně se rozlišují materiální, společenské a duchovní zájmy
(Zacharová, 2012, p.52). Podle Smékala (2002) se v této rovině můžeme dívat na zájmy jako na jev prožívaný subjektem a pozorovatelný v chování. Subjektivně je zájem druhem prožitku, kde vystupují do popředí sympatie k určitým činnostem, objektům. Objektivně můžeme o zájmu říci, že jde o specifickou výběrovou reakci vůči určitým objektům nebo vykonávání činností spojených s předmětem zájmu. Fenomenologická analýza spojuje často zájem a pozornost. Dlouhodobý zájem, existující jako motivační dispozice je aktualizován svým objektem či potřebou vedoucí k zabývání se objektem, probíhá jako proces. Rozlišujeme zájem – proces a zájem – stav. Zájem – stav se týká zainteresovanosti, souvisí s útvary, jako je zvědavost, zvídavost. ,,Zájmy souvisí se zaměřením osobnosti. Jde o relativně stálé snahy věnovat se předmětům a činnostem, které člověka přitahují po stránce citové nebo poznávací“ (Pávková, 2008, p. 84). V zájmové orientaci se setkáváme s dětmi, které mají zájmy pestré, avšak nestálé a proměnlivé, dále s dětmi s jednostranným, vyhraněným zájmem, s dětmi s výrazným zájmem o konkrétní obor, které mají i další zájmy, i s dětmi bez trvalých zájmů či se zájmy problematickými a ze společenského hlediska nežádoucími. Ideální je mít zájmy všestranné s jedním či více hlubšími, které si pak člověk z mládí odnáší do života (Pávková, 2008,
p. 92). Výzkumem vývoje a vzniku zájmů se potvrdilo, že jsou zájmy vázané na vývojové fáze a že jsou závislé na stimulaci z prostředí. Považujeme je tedy za získané motivační dispozice. Avšak dodnes existují značné rozpory o původu 11
zájmů. Někteří psychologové tvrdí, že je zájem „vrozeným psychofyzickým faktorem“. Drewer tvrdí, že je původ zájmu jak vrozený, tak získaný a např. Hurlocková považuje zájem pouze za „naučený motiv“ (Čačka, 1997, pp.234 – 235).
1.3 Pohybové aktivity Obecně
se
činností
rozumí
aktivní
chování
nějakého
systému
(bezporuchová činnost stroje, vyšší nervová činnost, pracovní činnost). Přívlastkem pohybová je kladen důraz na hybný (motorický) charakter činnosti, vyjádřen tak, že pohybová stránka je v dané činnosti rozhodující (Měkota, 2007). Autoři Dobrý, Čechovská, Kračmar, Psota, a Süss (2009, p.10) popisují pohybovou aktivitu následovně: Pohybová aktivita (physical activity) je druh tělesného pohybu člověka, charakteristického svébytnými vnitřními determinanty (fyziologickými, psychickými, nervosvalovou koordinací, požadavky na svalovou zdatnost, intenzitou apod.) i vnější podobou a formou, vykonávaného hybnou soustavou při vyšší kalorické spotřebě, tj. při energetickém výdeji vyšším než při stavu člověka v klidovém metabolismu. Pohybovou aktivitou je např. chůze, plavání, běh, skok, hod, fotbal apod.
Dalšími autory zbývajícími se pohybovou aktivitou jsou Frömel, Novosad a Svozil (1999, p. 132). Tito autoři definují pohybovou aktivitu jako „komplex lidského chování, které zahrnuje všechny pohybové činnosti člověka. Je uskutečňována zapojením kosterního svalstva při současné spotřebě energie“. Pohybovou aktivitu dále rozdělují na neorganizovanou (spontánní) pohybovou aktivitu a organizovanou pohybovou aktivitu. Měkota a Cubek (2007) tvrdí, že provozování pohybové aktivity má za následek vyplavování endorfinů, které pak snižují bolest, zlepšují naši náladu a přináší pocity uspokojení a radosti. Poskytuje zároveň příležitost k navazování a prohlubování sociálních kontaktů a přátelských vztahů. Organismus člověka je stvořený pro pohyb. Pohybová aktivita je tělesný pohyb, který je vyvoláván práci svalů. V průběhu života je zaznamenán pokles pohybové aktivity (Dobrý, 2008).
12
Dle Charváta (2002, p. 23) ,,je pozitivní vliv pohybových aktivit na celostní rozvoj osobnosti nezpochybnitelný. Jeho vliv je umocňován zejména v období tělesného zrání jedince a v procesu utváření osobnostních návyků a hodnotové struktury v rovině životního stylu“. Pohybová aktivita má tedy více definic. Pohybová aktivita může být vymezena jako souhrn těch činností, které realizuje kosterní svalový systém; jsou podmíněny energetickým výdejem a součinností všech fyziologických funkcí (Měkota, 2007). Jiná literatura chápe pohybovou aktivitu jako komplexní chování člověka a zároveň jako aktivitu kosterního svalstva, jejímž následkem je spotřeba energie (Frömel, Novosad, & Svozil, 1999). Jak uvádí Slepička, Hošek a Hátlová (2006), lze považovat pohyb živé bytosti za jeden z nejzásadnějších projevů jejího života. Tělo je tím hlavním pro sebevnímání, sebepochopení a interakci s okolím. Naše motorika je důležitá pro možnost vnímat, hodnotit a užívat prostorové vztahy. Vnímáním pohybu těla je umožněno vnímání změn a právě to, jak se vnímáme a hodnotíme, zásadně ovlivňuje naše chování i prožívání. Pohybová aktivita může být v širším významu chápana taktéž jako pohybová činnost. Činností tedy můžeme rozumět jakékoliv aktivní chování nějakého systému. V antropomotorice nás zajímá vědomá intencionální pohybová činnost člověka. Definováním pohybová zdůrazňujeme hybný (motorický) charakter činnosti. Rozhodující v dané činnosti je tedy pohybová stránka. Souhrn všech činností kostry a svalů můžeme nazvat pohybovou aktivitou. Samozřejmě souvisí s energetickým výdejem a součinností všech fyziologických funkcí (Měkota & Cuberka, 2007). Jak uvádí Peráčková (2008), můžeme chápat pohybovou aktivitu ve dvou významech. Za prvé v užším významu: chůze, běh, různé hry (fotbal, volejbal, házená). Za druhé v širším významu jako souhrn všech pohybových aktivit nezbytných pro celkový tělesný a psychický rozvoj člověka. Pohybová neaktivita a nízká úroveň kardiorespirační zdatnosti jsou hlavní příčiny vzniku chronických onemocnění, předčasné úmrtnosti, špatné kvality života, ztráty funkcí a nezávislosti s narůstajícím věkem. Zdravotní následky sedavého a nezdravého způsobu života jsou srovnatelné nebo dokonce ještě větší 13
než jiné dobře známé prediktory nemocnosti a úmrtnosti jako jsou zvýšená hladina krevních lipidů, vysoký tlak, diabetes nebo kouření (Blair, 2001). Hlavním přínosem vykonávání pravidelných pohybových aktivit je zdravotní efekt. V praxi to pak znamená, že minimální množství pohybových činností je takové, které má za následek kladné ovlivňování zdravotního stavu (Bunc, 2008). 1.3.1 Pohybová aktivita mládeže Organizovaná pohybová aktivita Kuchařová (2010, p. 19) uvádí že: Organizovaná pohybová aktivita je prováděná pod vedením pedagoga, tj. učitele, cvičitele, trenéra apod. Organizovanou pohybovou aktivitu mají děti možnost provozovat v nejrůznějších zájmových institucích. Míra těchto možností je však ovlivňována zejména nabídkou regionu, ve kterém dítě bydlí, snahou rodičů a jejich možnostmi a v neposlední řadě zájmem dětí. Základní nabídku regionu zajišťují jak školní instituce, tak instituce a zařízení zabývající se sportem a prací s dětmi a mládeží v jejich volném čase. Střediska pro volný čas dětí a mládeže spadají taktéž organizačně pod školská zařízení zájmového vzdělávání. Nabízejí konkrétní oblasti zájmového vzdělávání nebo se zaměřují na více jejich oblastí. Dětem je zde poskytnuta odborná, metodická i materiální pomoc. Činnosti jsou zde vykonávány během celého školního roku, a to i ve dnech, kdy neprobíhá školní vyučování. Často zaštiťují letní tábory, výlety nebo exkurze. Organizují také různé soutěže a kurzy. Střediska volného času se dělí: na Dům dětí a mládeže, který má v nabídce více oblastí zájmového vzdělávání, a na stanici zájmových činností, ta se zaměřuje jen na jednu oblast činností (Hofbauer, 2004). Neorganizovaná pohybová aktivita Kuchařová (2012, p. 24) uvádí že: Neorganizovanou pohybovou aktivitou dětí ovlivňuje z velké části prostředí, ve kterém žijí a jsou vychovávány. Z mnohých výzkumů je patrné, že děti, které bydlí v malých městech a na vesnicích, mají pohybu mnohem více, než ty, které vyrůstají ve velkých městech. Je prokázáno, že děti žijící na venkově se více pohybují s kamarády venku a na čerstvém vzduchu, přestože nové modely trávení volného 14
času (počítač, televize) se objevují samozřejmě i zde. Z velké části je to ovlivněno tím, že na vesnici hrozí dětem menší nebezpečí. Jsou tam pouze malé a málo frekventované silnice, navíc se lidé zde mezi sebou většinou znají po mnoho generací, tudíž dětem hrozí menší riziko ze strany neznámého člověka (únos, nabídka drog). Rodiče, kteří vychovávají své děti ve městech, o ně mají, často právem, větší starosti. Je rozdíl pustit dítě mladšího školního věku na prolézačky na vsi nebo na sídliště mezi paneláky (popř. k velké a frekventované silnici). Tyto děti je nutné mnohem více poučit o správném chování chodce ve městě. Je také nezbytné, aby jim bylo od raného dětství vštěpováno, jak předcházet úrazům a jiným zdraví ohrožujícím vlivům. Pro vykonávání spontánní denní pohybové aktivity bez jakéhokoli předchozího donucování je třeba vést k ní dítě již od útlého dětství. Zodpovědnost za přístup, který si dítě k takové pohybové aktivitě vytvoří, má právě rodič. Ten by měl dítě k pohybové činnosti i správně prvotně vnitřně motivovat. Motivace je velmi důležitá pro samotné uskutečnění jakékoli pohybové činnosti. Jejím základem je úspěch v určité aktivitě. Pokud je činnost správně motivována, zažívá dítě úspěch, který se projevuje pocitem radosti z vykonané pohybové aktivity (Dobrý, 2006). Organizované a neorganizované pohybové aktivity mohou výrazně ovlivnit rodiče a vrstevníci, protože jsou v životě dítěte ta nejdůležitější sociální prostředí. Pohybově aktivní rodiče vedou přirozeně k pohybové aktivitě i své děti (Stackeová, 2009).
Doporučení pro pohybovou aktivitu Americká instituce Center for Disease Control and Prevention (2013) doporučuje: Primárně pro děti ve věku 6 – 17 let:
min. 60 minut denně aerobní aktivity mírné intenzity (např. rychlá chůze),
min. 3 x týdně aerobní aktivity vysoké intenzity (např. běh),
3 x týdně 60 minut posílení svalů,
3 x týdně 60 minut posílení kostí,
15
vhodné pohybové aktivity: aerobní aktivita (většina pohybových aktivit dítěte, rychlá chůze, běh), posílení svalů (gymnastika, lezení na prolézačkách, po stromech), posílení kostí (skoky přes švihadlo, běh)
1.4 Pohybové (motorické) schopnosti Motorické schopnosti člověka jsou již desítky let předmětem trvalého zájmu tělovýchovných odborníků i veřejnosti. Motorické schopnosti jsou stěžejními konstrukty antropomotoriky. Tato nauka jejich prostřednictvím podává vysvětlení a provádí predikci motorických výkonů. Pro sportovní didaktiku jsou motorické schopnosti důležitými cílovými kategoriemi. Prostředky a metody rozvoje motorických schopností rozpracovává teorie sportovního tréninku. Problematika je tedy široká a mezioborová (Měkota, 2005). Další český autor Dovalil (2008), jenž se zabývá touto problematikou, definuje pohybové schopnosti jako relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů lidského organismu k pohybové činnosti. V každé pohybové činnosti identifikuje projev síly, vytrvalosti, rychlosti aj., jejich poměr se podle pohybových úkolů liší. Veškeré současné poznatky o pohybových schopnostech se zakládají na znalostech anatomie, fyziologie, biochemie, biomechaniky a dalších příbuzných oborů. Schopnost sdružování je dle Bedřicha (2006) schopnost navzájem propojovat pohyby jednotlivých segmentů těla (končetin, hlavy, trupu) do prostorově, časově a dynamicky sladěného celkového pohybu, zaměřeného na splnění cíle pohybového jednání. Schopnost přestavby je podle Měkoty a Novosada (2005) schopnost přizpůsobit či přebudovat pohybovou činnost dle měnících se vnějších i vnitřních podmínek vnímaných či anticipovaných v průběhu pohybu. V současnosti poslední rozdělení uvádějí v nejnovější dostupné literatuře autoři Měkota a Novosad (2007). Rozdělují motorické schopnosti do dvou hlavních skupin: na kondiční a koordinační (obr. 1). Kondiční schopnosti (kondičně–energetické) jsou determinovány procesy energetickými. Patří sem silové,
vytrvalostní
a
akčně
rychlostní
schopnosti.
Mezi
koordinační
(též koordinačně–psychomotorické) patří schopnost orientační, diferenciační, 16
rovnováhová, rytmická a reakčně rychlostní schopnost. Koordinační schopnosti jsou zajištěny funkcemi a procesy pohybové koordinace. Z obrázku níže je zřejmé, že flexibilita (pohyblivostní schopnost) není řazena ani do jedné ze skupin, neboť ji autoři řadí spíše do pasivního přenosu energie.
Obrázek 1: Hrubá taxonomie motorických schopností (Měkota & Novosad, 2007)
1.5 Tělesná zdatnost Lidský pohyb úzce souvisí s tělesnou zdatností. Můžeme jej dokonce vnímat ještě před narozením, ale především nás doprovází během života po narození. Na lidský pohyb působí řada faktorů, které přímo ovlivňují jeho intenzitu. Může být usměrňován, tlumen nebo podporován věkem, sociálním prostředím či okolím. Aktivní přístup k pohybu ve školním věku je investicí k zachování zdraví každého jedince (Suchomel, 2006). 17
Měkota a Cuberek (2007) se ve své publikaci zmiňují o zdatnosti jako o souboru předpokladů pro optimální reakci na náročnou pohybovou činnost a vlivy vnějšího prostředí. Rozlišujeme dva druhy lidského pohybu – aktivní a pasivní. Aktivní pohyb vyvolává úmyslná činnost svalů lidského organismu, se kterou se setkáváme při různých pohybech např. ve školní tělesné výchově. Při pasivním pohybu se tělo nebo jeho části pohybují na základě vnějších sil, například při rehabilitaci nebo terapii. Vnější silou je zde fyzioterapeut nebo učitel (Měkota, 2007). Podle Dovalila (2008) je zdatnost souhrnem předpokladů organismu optimálně reagovat na různé podněty z prostředí. Podněty mohou být nejrůznějšího druhu, např. chlad, teplo, psychické podněty nebo i tělesný projev – pohybová činnost. V tomto případě se hovoří o zdatnosti tělesné, chápané jako souhrn předpokladů pro optimální reakce organismu při pohybové aktivitě. Společensky i z hlediska sportu je žádoucí zdatnost zvyšovat, zdatnější organismus se totiž lépe vyrovnává s různými požadavky, stává se odolnější vůči nárokům psychického charakteru, vůči infekcím, chladu, horku apod. a také lépe odolává civilizačním chorobám, jako jsou otylost, kornatění tepen apod. Základem zdatnosti je dobrá úroveň hlavních funkčních systémů organismu, zejména oběhového a dýchacího, celkově je však komplex předpokladů širší. S tělesnou zdatností je mnohdy spojována a zaměňována kondice. Proto v krátkosti tento pojem charakterizujme, jako všestrannou psychickou a fyzickou připravenost k výkonu (Dovalil, 2008). Tělesná zdatnost v moderním pojetí je v odborné světové i domácí literatuře
uváděna
pod
pojmem
zdravotně
orientovaná
zdatnost
(health related fitness) a definována jako tělesná zdatnost ovlivňující zdravotní stav a působící preventivně na zdravotní problémy spojené s hypokinézou – pohybovou nečinností. Je nezbytným předpokladem pro účelné fungování lidského organismu, a tedy i předpokladem pro dobrou pracovní, duševní a sportovní výkonnost člověka. Zvýšení tělesné zdatnosti dětí a mládeže na úroveň, která poskytuje ochranu před riziky hlavních zdravotních problémů v dospělosti, je považováno za nejdůležitější přínos tělesné výchovy v dnešní společnosti (Bunc, 1995). 18
Struktura zdravotně orientované zdatnosti obsahuje dle Dobrého (1998) následující složky:
aerobní zdatnost,
svalovou zdatnost: svalovou sílu a svalovou vytrvalost,
rychlost a výbušnost krátkodobých pohybů,
koordinaci pohybu,
flexibilitu,
složení těla, které je určováno poměrem množství podkožního tuku a ostatní tělesné hmoty. Struktura představuje jednotlivé dílčí složky – pohybové schopnosti,
jejichž systematickým rozvojem lze na základě fyziologické adaptace zvyšovat úroveň zdravotně orientované tělesné zdatnosti (Dobrý, 1998). Když se rozhlédneme kolem sebe a pozorujeme dnešní mládež, je pravděpodobně rozdělena do tří skupin. První skupina jsou ti, co ve vztahu k pohybu nedělají nic. Jsou stále někde zavřeni nebo koukají do elektronického zařízení. Pohyb venku je pro ně ,,trapný“. Druhá skupina mládeže je ta, která je do pohybových či spíše sportovních aktivit tlačena rodiči. Mají každý den jiný kroužek s trenérem či volnočasovým pedagogem a jsou na ně často kladeny nároky, které jsou špatně slučitelné s jejich věkem. Je tu ještě třetí skupina, která tvoří přechod mezi první a druhou skupinou. Jde pravděpodobně o nejlepší řešení. Pohyb dělají pro radost a proto, že je to baví. Tato skupina dětí je vzhledem k dnešnímu stavu zastoupena nejméně, což představuje určitě velký problém. Je škoda, že větší část mladé generace většinou ,,vše dělá extrémně“, na jedné straně s cílem dosáhnout nejvyšších výsledků, na straně druhé bez jakéhokoliv zájmu o pohyb. Jen malá část mládeže sportuje a pohybuje se s radostí a hravostí – pro radost a hravost.
19
1.6 Adolescent Vymezení období adolescence má mnoho pohledů. Přikláníme se k vymezení stěžejního autora na tuto problematiku Macka (2003), který uvádí, že toto pojetí má své kořeny na americkém kontinentě a stále častěji se používá na celém světě. Jedná se o období mezi dětstvím a dospělostí. Termín adolescence pochází z latinského adolescere, což znamená dorůstat, dospívat. Obecná charakteristika adolescence Macek (1999) rozděluje adolescenci na 3 fáze: 1
časná adolescence- věk 10 – 13 let
2
střední adolescence- věk 14 – 16 let
3
pozdní adolescence- věk 17 – 20 let – této fázi se nevěnujeme vzhledem k dále zkoumanému souboru.
Gillernová a Malotínová (1996, p. 29) používají pro školní věk následující termíny: - mladší školní věk (od 6 do 11 – 12 let) - období dospívání (od 11 – 12 let do 20 – 22 let), které dále dělí na: pubertu (od 11 – 15 let) adolescenci (od 15 – 20 až 22 let).
Matějček a Dytrych (2002, p. 34) pokládají střední školní věk za mimořádně významné období z hlediska rodinných vztahů. U děvčat vymezují začátek již kolem osmi a u chlapců kolem devíti let a konec kolem třinácti let. U dětí se objevuje instinktivní rodičovské chování vůči malému dítěti a dochází k identifikaci s životní rolí podle pohlaví. V tomto věku děti nejhůře snášejí rodinný nesoulad a rozvod rodičů. Nejhůře přijímají matčina nového partnera či jakéhokoliv nového příchozího do rodiny. Děti adoptované, které jsou vychovávány v nevědomosti o svém původu, v tomto období často objeví, že s nimi není něco v pořádku. Trápí se tím, žijí v nejistotě, což může vést až k asociálnímu chování. Pro děti v pubertě a mladistvé platí totéž, avšak někdy v míře zesílenější a někdy v míře slabší, protože intelektová vyspělost umožňuje dítěti již leccos pochopit. Dítě hodnotí, posuzuje i odsuzuje. Jeho postoj může přispět i k rozpadu rodiny. 20
Za nejbouřlivější období ve vývoji jedince je považována puberta. Průcha a kol. (2001, p. 194) ji dělí na období: prepubescence (11 – 13 let) a vlastní pubescence (13 – 15 let). Bývá také označována za první fázi dospívání, pro kterou je charakteristické dozrávání reprodukčního systému. Mezi typické znaky patří: hormonální změny a jejich důsledky, výskyt a vývoj primárních a sekundárních pohlavních znaků, růstové skoky, změny postavy a výrazu obličeje. Puberta nastupuje u naší mládeže na druhém stupni základní školy a doznívá (zvláště u chlapců) v prvních ročnících střední školy. Vývoj jedince je obvykle nerovnoměrný po stránce anatomicko – fyziologické, intelektové, emocionální i sociální. Zvláštní význam získávají v pubertě emoce a city související s erotickou sférou života, estetické city a mravní cítění. Z těchto důvodů Freud nazval toto období genitálním stadiem s živením sexuálního pudu (Macek, 1999). Někteří autoři označují období dospívání jako fázi hledání a vytváření vlastní identity. Jedinec hledá nový smysl vlastního sebepojetí a jeho kontinuity, překračuje hranici aktuální reality a usiluje o sebeurčení i hypoteticky. Běžná bývá v této fázi nejistota a nespokojenost s vlastní identifikací, což nevyvolává v pubescentovi dobré pocity (Vágnerová, 2007). Pubescence je typická stadiem diferenciace a přestavby motoriky. Zhoršuje se pohybová koordinace, kdy jsou pohyby těžkopádné. Dochází k narušení plynulosti a přesnosti pohybu, což může vést k disharmonii. Narušuje se dynamika a snižuje se ekonomika pohybu. Pubescent, který rychle vyrostl, se musí učit znovu ovládat své tělo. Problémy se objevují u protichůdnosti v motorickém chování. Vybrané úkoly řeší jedinec s enormní aktivitou, v opačném případě je laxní. Uvedená narušení postihují převážně každodenní motoriku a jsou značně individuální. U chlapců jsou obtíže větší než u dívek. Ti, kdo se věnují aktivně sportu, překonávají obtíže lépe (Svoboda, 2007).
Charakteristika adolescence z fyziologického hlediska
Z našeho pohledu jsou významné především změny somatometrických ukazatelů. U chlapců může nárůst tělesné výšky dosahovat i více než 10 centimetrů za rok, což je důsledkem zvýšení produkce testosteronu. U dívek zaznamenáváme akceleraci růstu dříve, avšak ne v takové míře a kolem 13. roku 21
dochází k jeho zpomalení, popř. zastavení. S nárůstem tělesné výšky souvisí úměrné zvyšování hmotnosti. Vzhledem k tomu, že u hochů trvá zrychlení růstu déle, dosahují na konci puberty ve většině případů větší výšky, a s ní související váhy, než dívky stejného věku (Vilímová, 2002). Rozdíly mezi pohlavím jsou statisticky významné ve prospěch sportovních aktivit chlapců. Vyšší věkové kategorie chlapců velmi často uváděla fit centra a posilovny, zřejmě pro zlepšení ,,body image“. U dívek sledujeme ve všech kategoriích
nezájem
o
pravidelné
cvičení
–
pohybuje
kolem
60
%
(Dašková, 2003).
Charakteristika z psychologického hlediska Střední školní věk je přibližně od 8 – 9 let až do 11 – 12 let dospívajícího jedince. Tuto dobu lze chápat jako přípravu na dospívání. Dítě se zde mění, jak z hlediska sociálního tak i biologického. Dítě v tomto věku je realista. Jeho způsob uvažování jednoznačně potvrzuje vazbu na skutečnost. Je extrovertované, obrácené ke světu a reálné podněty ovlivňují také jeho prožívání. Je to období, kdy má dítě tendenci mít ve všem jasno, nejlépe na základě jednoznačných a konkrétních důkazů. Takovým způsobem získává jistotu o vlastnostech tohoto světa, s nímž se chce seznámit a prozkoumat jej. Dítě středního školního věku je i optimista, má sklon interpretovat veškeré dění spíše pozitivním způsobem (Vágnerová, 2000). Starší školní věk trvá do ukončení základní školy (přibližně kolem 15 let). Toto období se nazývá pubescence. Dochází v něm ke komplexní proměně všech složek osobnosti dospívajícího. Nejnápadnější je tělesné dospívání spojené s pohlavním dozráváním. V souvislosti s ním se mění zevnějšek dospívajícího a stává se podnětem ke korekci sebepojetí (Vágnerová, 2000). Období pubescence podle Langmeierovo a Krejčířové (2006) se ohraničuje přibližně 11. a 15. rokem. Rozděluje ho na dvě fáze – prepuberta a vlastní puberta. Známkou prepuberty je začátek pohlavního dospívání, zejména objevení se prvních sekundárních pohlavních znaků. Většinou u dívek končí nástupem menarche, u chlapců analogickým vývojem (první emise semene – noční poluce). U dívek toto období končí kolem 11. až 13. roku. U chlapců je fyzický vývoj 22
opožděn zhruba o jeden až dva roky. Fáze puberty nastupuje v návaznosti na ukončení prepuberty a trvá do dosažení reprodukční schopnosti. U dívek toto období nastává prvním menzesem. U chlapců opět o něco později, po dokončení vývoje hlavních sekundárních pohlavních znaků. Období vlastní puberty můžeme vymezit věkem 13 až 15 let. Fyzická proměna v dospívání je podmíněna proměnou hormonálních funkcí. Hormonální změny s sebou také přinášejí různě vysokou kolísavost emočního ladění, větší labilitu a tendenci reagovat přecitlivěle i na běžné podněty. Adolescent ztrácí citovou jistotu a stabilitu. Zvýšená nejistota přímo souvisí s větší dráždivostí a napětím. Adolescenti jsou vlastními pocity překvapeni, někdy bývají i pro něho samého velmi nepříjemné. Adolescent není schopen si vysvětlit příčinu nepříjemných pocitů a reaguje na ně jako na něco obtěžujícího, podrážděně a rozmrzele. Sekundární reakcí bývá tudíž zhoršení nálady a chování, které působí sociálně rušivě (Vágnerová, 2000) Současná dospívající mládež není stejná jako my, když jsme byli v jejich věku, tedy přibližně před dvaceti lety. Je pro ně složitější si najít nějaký zajímavý koníček a adolescent je velice ovlivněn skupinou, kterou má kolem sebe. Proto bychom měli nabízet pestrou a zajímavou škálu možností, které jim budou napomáhat nejenom v pohybovém rozvoji. Je to nejdůležitější období k rozvoji pohybových aktivit, u kterých zůstanou pravděpodobně po celý život.
23
2. Cíle a úkoly práce Cíle práce
2.1
Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit způsob trávení volného času u vybraných dětí ve věku 10 – 15 let. Ve výzkumu jsme hledali odpovědi na otázku, jakým způsobem tráví žáci svůj volný čas v oblasti pohybových aktivit. Našim cílem však bylo postihnout danou problematiku pouze z pohledu dítěte, abychom získali objektivní názor na jeho trávení volného času v oblasti pohybových aktivit. Dále jsme zjišťovali nabídku pohybových aktivit u organizací, které tyto aktivity nabízejí, abychom získali kompletní informace o možnosti využití volného času dětí v oblasti pohybu. Na hlavní cíl výzkumného šetření navázaly výzkumné otázky: Výzkumná otázka číslo 1. Jakým způsobem tráví žáci svůj volný čas v oblasti pohybových a sportovních aktivit? Výzkumná otázka číslo 2. Jaká je nabídka pohybových a sportovních aktivit organizací pro volný čas? Výzkumná otázka číslo 3. Uvědomují si žáci, že je pohyb pro jejich život potřebný? Na výzkumné otázkami jsme navázali doplňujícími otázkami, které mají prohloubit výzkumné šetření: 1.
Jakým způsobem tráví dotazovaní žáci svůj volný čas v oblasti pohybových a sportovních aktivit?
2.
Kdo žáky přivedl k pohybové aktivitě?
3.
Jaké pohybové a sportovní aktivity žáci dělají ve volném čase?
4.
Kde pohybové a sportovní aktivity provádějí?
5.
Kolik času žáci tráví pohybovou aktivitou? 24
6.
S kým žáci tráví volnočasové pohybové aktivity?
7.
Uvědomují si žáci, že je pohyb pro jejich život potřebný?
8.
Je nabídka pohybových a sportovních aktivit v oblasti města Slaný dostatečná?
2.2 Úkoly práce Během realizace práce jsme postupovali podle níže uvedeného postupu:
prostudovat literaturu týkající se výběru pohybových aktivit současné mládeže a role pohybu u dětí ve věku 10 – 15 let ve volném čase a ve volnočasových pohybových aktivitách
zjistit nabídky volnočasových pohybových aktivit v daném regionu
zpracovat dotazník vlastní konstrukce
vybrat základní školu pro dotazníkové šetření
ověření, zda můžeme provádět šetření ve vybrané škole
vybrat skupinu dětí pro dotazníkové šetření
provést předvýzkum dotazníkové šetření na základní škole
dotazník distribuovat ve vybrané základních škole
shromáždit dotazníky a vyhodnotit je
vyhodnotit získané data
vytvořit polostrukturovaný rozhovor pro pedagogy a žáky
provést rozhovor s žáky a pedagogy
vyhodnotit a následné zapsat získaná data
přepsat a vyhodnotit získaná data
posoudit na základě zjištěných výsledků dotazníkového šetření položené výzkumné otázky
vyvodit závěry z průzkumu.
25
3. Metodika práce 3.1 Popis zkoumaného vzorku ZŠ Slaný, kde jsme šetření prováděli, je bývalá sportovní základní škola. Žáci této školy mají bydliště v různých částech Slaného a blízkého okolí. Šetření bylo prováděno v pěti ročnících od 5. ročníku do 9 ročníku. Každý ročník obsahuje dvě třídy. Celkem tedy proběhlo šetření v deseti třídách u 281 žáků.
3.2 Použité metody šetření Pro zjištění potřebných informací jsme použili: metodu dotazníku vlastní konstrukce pro žáky 5. až 9. ročníku ZŠ, obsahovou analýzu internetových zdrojů, které se týkaly pohybových aktivit v dané oblasti, polostrukturovaný rozhovor s dvěma volnočasovými pedagogy, polostrukturovaný rozhovor se dvěma žáky. Anonymní dotazník pro žáky 5. až 9. ročníku ZŠ Část konstrukce výzkumného šetření jsme prováděli pomocí anonymního dotazníku (viz Příloha 3.) ve třídách 5. až 9. ročníku. Dohromady dotazník vyplnilo 281 žáků z deseti tříd. Dotazník byl vypracován na jeden list formátu A4 oboustranně v zobrazení dvě stránky na jeden list. Obsahoval osmnáct otázek. Žáci měli za úkol odpovědět na otázky týkající se volnočasových aktivit. Uzavřené položky označit kroužkem a otevřené položky vypsat. V úvodní části jsme se ptali na identifikační údaje žáka: třída, věk a pohlaví. Další bod se týkal pohybových volnočasových aktivit. Jaký typ aktivity provozují, případně o jaký sport se jedná a jak často se mu věnují a kdo je k pohybovým aktivitám přivedl. Na závěr jsme se dotazovali na oblíbenost činností ve volném čase a s kým volný čas tráví. Odpovědi žáků jsme nejdříve ručně vyčíslili. Počty jsme uvedli k jednotlivým činnostem a po té procentuálně vyjádřili. Graficky jsme znázornili získaná data pomocí výsečových grafů.
26
Analýza internetových zdrojů, které se týkaly pohybových aktivit v oblasti Slaný Zvolili jsme variantu hledání na internetových stránkách, které jsou dostupné rodičům i dětem daného věku. Během období březen 2016 jsme sledovali nabídku pohybových aktivit na webových stránkách dané oblasti, města Slaný. Pro doplnění údajů o počtu dětí v dané organizaci jsme vždy kontaktovali vedoucí dané organizace. Zjištěné výsledky jsme uvedli do přehledných tabulek, ve kterých je obsaženo o jakou aktivitu se jedná, kdy se dané aktivity konají a počty žáků, kteří navštěvují volnočasové a sportovní organizace. Polostrukturovaný rozhovor s pedagogy volnočasových aktivit a dvěma žáky 7. ročníku. Empirické šetření jsme doplnili o stručné kazuistiky, které vznikly pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor měl doplnit pohled žáků a pedagogů na pohybové a sportovním volnočasové aktivity. Při tvorbě a pokládání otázek žákům základní školy jsme zejména dbali na to, aby otázky byly srozumitelné a jasné. Rozhovor pro žáky začíná otázkou, jakou by dělali nejraději pohybovou aktivitu ve volném čase. Dále plynule navazuje na otázky ohledně trávení volného času. V poslední části rozhovorů jsme zjišťovali spokojenost žáků s jejich volným časem a případné změny podle jejich představ. U volnočasových pedagogů jsme zahájili rozhovor přístupem k pohybovým volnočasovým aktivitám. Dále nás zajímalo jejich vzdělání a další vzdělávání v oblasti sportu a pohybových aktivit. Nakonec jsme se zajímali, s jakou věkovou skupinou se pedagogům nejlépe pracuje a proč. Zvolili jsme polostrukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami, které se dle Hendla (2005, p. 173) vyznačují definovaným účelem, určitou osnovou a velkou pružností celého procesu získávání informací od respondentů. Polostrukturované rozhovory jsme zvolili proto, že respondentům umožňují využít prostor k vyjádření se k tématům, také jim samotným připadají důležitá, a také proto, že se během rozhovorů mohou objevit témata, která by při strukturovaném rozhovoru mohla zůstat nevyřčena. 27
3.3 Organizace šetření Předvýzkum Pilotní šetření jsme provedli s pěti žáky. Jeden žák byl vždy z jednoho ročníku od 5. až po 9. ročník. Již z prvních vyplněných dotazníků vyplynulo, že žáci vyplňovali více odpovědí, i když byli vyzváni jen k jedné správné odpovědi. Do úvodní části dotazníku jsme proto tučně zvýraznili požadavek, aby respondenti vyplnili pouze jednu optimální variantu odpovědi. Před samotným šetřením jsme na toto také slovně poukázali. Dále žáci neměli žádné připomínky k dotazníku. Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření jsme prováděli koncem měsíce března a začátkem dubna 2016. Dotazníkové šetření proběhlo ve vyučovacích hodinách tělesné výchovy. Dotazník byl vždy zařazen do výuky tělesné výchovy do úvodní části hodiny po prezenci žáků v dané hodině tělesné výchovy. Dotazník jsme rozdali všem přítomným žákům s asistencí učitelky nebo učitele v dané hodině Analýza zdrojů pohybových aktivit v dané oblasti Průzkum jsme zahájili v březnu 2016. Cílem se stali nejznámější organizace sportovního a pohybového charakteru ve Slaném. Hlavní zdroj informací pro naše šetření byli internetové stránky daných organizací. Po prozkoumání webových stránek byla navázána komunikace s vedoucími organizací a potvrzeny výsledky šetření. Polostrukturovaný rozhovor s pedagogy Doplňkový rozhovor s pedagogy volnočasových aktivit proběhl (Příloha 4 a 5) z důvodu nastínění současného pohledu pedagogů volnočasových aktivit na dnešní děti. V rámci šetření jsme provedli rozhovor se dvěma pedagogy, kteří se setkávají s dětmi ve věku 10 – 15 let ve volnočasových pohybových aktivitách. Jedná se o pedagogy s pedagogickým vzděláním. Se studenty pracují každý den několik hodin v rámci jednotlivých pohybových a sportovních aktivit. Mají s nimi
28
vřelé vztahy, což dokazuje mimo jiné i jejich zájem o další volnočasové aktivity žáků. Pedagogy pro rozhovor jsme vybrali záměrně z důvodu pravidelného setkávání s vybranou skupinou dětí ve věku 10 – 15 let. Bylo nutné zajistit k těmto rozhovorům písemný souhlas pedagogů. Rozhovory jsme provedli po osobní domluvě a během rozhovoru nevznikl žádný problém. Polostrukturovaný rozhovor s žáky Rozhovor se skládal z osmi předem připravených otázek. Otázky byly směřovány na žáky ve smyslu, které pohybové a sportovní aktivity je baví a jsou pro ně zajímavé a důležité. Otázky se týkaly pohybových volnočasových aktivit, které jsou dostupné ve městě Slaný. Dále nás zajímalo, jaké aktivity děti dělají a proč. Na konec rozhovoru nás zajímalo, jaké aktivity by ještě chtěly provozovat a jak by ještě naložily jinak se svým volným časem. Výběr žáků pro rozhovor vznikl na popud doporučení učitelů, kteří tyto děti pravidelně učí. Bylo nutné zajistit k těmto rozhovorům písemný souhlas jejich rodičů. Rozhovory následovaly po dotazníkovém šetření. Rozhovor trval průměrně 30 minut. Žáci o svém volném čase hovořili ochotně. Při přípravě i vlastním provedení rozhovorů jsme kladli důraz na dodržování zásad vedení interview (Hendl, 2005, p. 172).
29
4. Výsledky výzkumného šetření a diskuze Prvním šetřením jsme se snažili získat přehled o pohybových volnočasových aktivitách žáků ve věku 10 – 15 let na ZŠ Slaný. Nabídka, jak trávit volný čas ve městě Slaný je velice pestrá. Byli jsme zvědaví, zda žáky pohybové volnočasové aktivity zajímají, zda děti vědí, že pohyb je důležitý pro jejich tělo i ducha a s kým pohybové aktivity provádějí či vykonávají. Druhá část šetření nabídku pohybových a sportovních aktivit ve městě Slaný, zejména na nabídky organizací v blízkosti školy a jejího blízkého okolí. Tvořili je místní sportovní kluby, dům dětí a mládeže, sokol a podobné organizace, které se věnují pohybu a rozvoji mládeže. Ve třetí část šetření jsme zpracovali kazuistiky dvou žáků druhého stupně, které byly sestaveny na základě polostrukturovaného rozhovoru s nimi. V rozhovoru jsme se dotazovali na jejich trávení volného času a jejich představ, jak by si představovali pohybové aktivity ze svého pohledu. Čtvrtá část šetření tvoří kazuistiky se dvou pedagogů volného času v příspěvkové organizaci Labyrint Kladno, které byla sestavena na základě polostrukturovaného rozhovoru s nimi. V rozhovoru jsme se dotazovali na jejich pohled na volnočasové pohybové aktivity, a zda mají zájem se dále vzdělávat a získávat nové poznatky ohledně pohybových aktivit.
30
4.1 Možnosti pohybových a sportovních aktivit pro děti ve Slaném V oblasti města Slaný jsme zjišťovali nabídku pohybových a sportovních aktivit, které jsou v tomto regionu nabízeny. Zaměřili jsme se na jejich propagaci ve městě Slaný. Dále jsme se zajímali o nabídku sportovních a pohybových aktivit přímo v místních sportovních klubech a ve volnočasovém středisku Ostrov. Atletický klub Atletický klub je velice aktivní. Během roku pořádá mnoho akcí, které jsou zaměřeny na pohyb a sport. Pravidelně atletický klub pořádá tréninky pro své členy od nejmenších až po dospívající děti (viz tab.1). V období sportovní přípravy pořádá soustředění a různé akce sportovního charakteru. V klubu působí řada trenérů, kteří mají mnoho zkušeností se sportem.
Tabulka 1. Nabízené sportovní a pohybové aktivity atletickým klubem č 1 2 3 4
Čas konání
Přípravka
Věk žáků Den konání 5 – 6 let pondělí, středa 7 – 8 let úterý, čtvrtek
Mladší žáci
9 – 10 let
Aktivita Předškoláci
Starší žáci
Počet žáků
16:00 – 17:00
80
16:00 – 17:00
30
16:00 – 18:00
30
nad 10 let úterý, čtvrtek 16:00 – 18:00 Celkem dětí ve sportovních kroužcích
30 170
úterý, čtvrtek
Celkem se v atletickém oddíle účastní tréninků 170 dětí ve věku 5 – 15 let. Naše cílová skupina 10 až 15 let činí 42 žáků, a to je 25 % z celkového počtu dětí atletického klubu. Dům dětí a mládeže Ostrov Dům dětí a mládeže (DDM) Ostrov má již dlouhodobou tradici v oblasti Slaný. Jsou zde nabízeny sportovní a pohybové aktivity pro všechny věkové kategorie. Aktivity jsou zde rozděleny do dvou skupin, sportovního oddělení a tanečního oddělení (podrobněji viz http://www.ostrov – svc.cz/slany/).
31
Tabulka 2. Nabízené sportovní a pohybové aktivity DDM Ostrov Počet žáků
č. Aktivita
Věk žáků
Den konání
Čas konání
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13
Florbal
7 – 10 let
středa
16:00 – 17:00
30
Florbal
9 – 15 let
pondělí
16:00 – 17:00
30
Florbal
9 – 15 let
čtvrtek
16:00 – 17:00
40
Geocaching pokročilí
8 – 15 let
úterý
16:30 – 18:00
7
Geocaching začátečníci
8 – 15 let
čtvrtek
14:15 – 15:45
8
Plavání s pomůckami
6 – 9 let
pondělí
14:00 – 15:00
10
Plavání s pomůckami
5 – 9 let
středa
14:00 – 15:00
10
Plavání zdokonalovací
7 – 10 let
pondělí
15:00 – 16:00
12
Plavání zdokonalovací
7 – 10 let
středa
15:00 – 16:00
12
Plavání zdokonalovací
7 – 10 let
středa
16:00 – 17:00
12
Plavání zdokonalovací
7 – 10 let
pondělí
16:00 – 17:00
12
Plavecký oddíl A
výběr
pondělí, středa
15:00 – 16:00
10
Plavecký oddíl B Plavecký oddíl – ranní 14 plavání
výběr
středa
16:00 – 17:00
10
výběr
pátek
06:30 – 07:30
10
15 Kondiční příprava 16 Míčové hry
výběr
pátek
16:00 – 17:00
10
7 – 15 let
středa
16:00 – 17:00
30
Celkem dětí na pohybových a sportovních kroužcích
253
Tabulka 3. Nabízené taneční aktivity DDM Ostrov č.
Aktivita
Věk žáků
Den konání
Čas konání
Počet žáků
1 2 3 4 5
Mažoretky Mažoretky Moderní tanec Zumbička Aerobic pro děti
6 – 15 let 6 – 15 let 8 – 15 let 8 – 15 let 6 – 15 let
středa středa pondělí čtvrtek čtvrtek
16:00 – 17:30 14:30 – 16:00 16:00 – 17:30 15:30 – 16:30 14:30 – 15:30
6 6 7 6 10
6
Orientální tance
7 – 15 let
pátek
16:30 – 17:30
8
Celkem dětí na tanečních kroužcích
43
Celkem DDM Ostrov Slaný navštěvuje 296 dětí ve věku od 6ti let do 15 let. Naše cílová skupina 10 až 15 let zabírá 62 % z celkového počtu dětí (viz tab. 2 a 3). DDM Ostrov nabízí pohybové a sportovní aktivity, které jsou v této době moderní mezi DDM a středisko volného času (SVČ). Nabízí aktivity po celý rok 32
a jejich nabídka je v konkurenci velice pestrá. Většina kroužků má naplněné kapacity. DDM Ostrov se nachází v centru města a je dobře dostupný pro většinu budoucích i současných zájemců o pohybové a sportovní aktivity. Fotbalový klub SK Slaný Fotbalový
klub
ve
Slaném
se
rozvíjí
již
mnoho
let.
Patří
k nejnavštěvovanějším sportovním klubům ve městě. Ve sportovním areálu jsou dvě travnatá hřiště na fotbal a jedno hřiště s umělou trávou. Tento areál vytváří ideální podmínky pro fotbalový klub (podrobněji viz http://www.skslany.cz). Tabulka 4. Nabízené sportovní a pohybové aktivity SK Slaný Počet Kategorie 1 Starší dorost 2 Mladší dorost
Čas konání 16:30 – 18:00 15:30 – 17:00
Počet žáků 20 16
3 4 5 6 7
Věk žáků Den konání 17 – 18 let středa, pátek 15 – 16 let pondělí, středa pondělí, úterý, Žáci 11 – 14 let čtvrtek Starší přípravka "A" 9 – 10 let pondělí, středa Starší přípravka "B" 9 – 10 let pondělí, středa Mladší přípravka "A" 6 – 8 let úterý, čtvrtek Mladší přípravka "B" 6 – 8 let úterý, čtvrtek
16:45 – 18:15 16:00 – 17:30 16:00 – 17:30 16:30 – 18:00 16:30 – 18:00
26 18 16 18 21
8
Mini přípravka
15:30 – 16:30
12
5 – 6 let
pondělí, středa
Celkem dětí v klubu SK Slaný
147
Ve fotbalovém klubu Slaný je zastoupeno 8 mládežnických kategorii v rozmezí 5 až 18 let. Ve věkové kategorii 10 – 15 let navštěvuje klub 76 dětí z celkových 147 (viz tab. 4). Naše cílová skupina tedy činí 52 % z celkového počtu dětí navštěvující SK Slaný. Hokejový klub (HK) Lev Slaný Hokejový klub HK Lev Slaný byl založen v roce 1933 a má tak již dlouholetou tradici. Během historie se klub pomalu dostával do úpadku a počet registrovaných hráčů a mládeže klesá. Od roku 2010 se situace v klubu uklidnila a během následujících let si klub vytvořil tři kategorie hráčů: přípravka, mladší žáci, ,,A“ tým muži. V roce 2015 prošel zimní stadion rekonstrukcí a Lev Slaný se opět
33
začíná rozrůstat o nové hráče ve všech věkových kategorií (podrobněji viz http://www.hklevslany.cz/).
č. 1 2
Kategorie
Věk žáků
Den konání
Čas konání
Přípravka
7 – 8 let
pondělí, středa
14:00 – 16:00
17
Mladší žactvo
9 – 12 let
pondělí, středa
14:00 – 16:00
17
Celkem dětí v klubu Lev Slaný
Počet žáků
34
Tabulka 5. Nabízené sportovní aktivity HK Lev Slaný V hokejovém klubu Lev Slaný jsou zastoupeny dvě mládežnické kategorie v rozmezí 7 až 12 let. Ve věkové kategorii 10 až 15 let navštěvuje klub 15 dětí z celkových 34. Naše cílová skupina tedy činí 44 % z celkového počtu dětí Hokejového klubu (viz tab. 5). Sokol Slaný Sokol má ve Slaném již dlouholetou historii od roku 1862. Během této doby si ve městě vybudoval dobré jméno a je velice oblíbeným zařízením pro pohybové a sportovní aktivity a to pro všechny věkové kategorie (podrobněji viz http://www.sokolslany.cz). Odbor Sokolské všestrannosti Odbor Sokolské všestrannosti Tělocvičné jednoty Sokol Slaný je nejsilnější složkou tělovýchovné jednoty. Tvoří jej oddíly: Rodiče a děti, Nejmladší žactvo, Mladší žactvo, Starší žactvo, Dorost, Sokolská atletika, Ženy a Zdravotní tělovýchova. Podle poslední statistiky k 1. lednu 2016 má odbor celkem 350 členů, z toho 218 dětí a mládeže. Odbor Sokolské všestrannosti má 13 cvičitelů a cvičitelek (Svoboda, 2016). Sportovní oddíly Tělocvičná jednota Sokol Slaný má vedle odboru Sokolské všestrannosti ve své základně tři sportovní oddíly: Oddíl karate SHOTOKAN KARATE, oddíl volejbalu a oddíl nohejbalu (Svoboda, 2016).
34
Oddíl karate SHOTOKAN KARATE Oddíl karate čítal k 1. lednu 2016 celkem 67 členů v kategoriích muži 10, dorost 3, žáci 44 a žákyně 10. Trenérský tým je tvořen předsedou oddílu a pěti trenéry. Oddíl cvičí ve svých pravidelných hodinách ve velké tělocvičně sokolovny vždy ve středu a v pátek od 16,30 hodin. Oddíl volejbalu Oddíl volejbalu TJ Sokol Slaný čítal k 1. lednu 2016 celkem 38 členů – 27 mužů a 11 žen ve třech samostatných oddílech - Ženy, Muži Slaný - Studeněves a Rekreační odbíjená. Všechny jmenované oddíly hrají pouze rekreační volejbal a případné turnaje příchozích. Oddíl rekreačního volejbalu se pravidelně účastní turnaje Plácal Cap (Svoboda, 2016). Oddíl nohejbalu Oddíl nohejbalu čítal k 1. lednu 2016 celkem 27 členů, 19 mužů, 2 dorostence a 6 žáků. Tabulka 6. Nabízené sportovní a pohybové aktivity Sokolu Slaný č.
Kategorie
Věk žáků
Den konání
Čas konání
1 2 3 4
2 – 4 let 4 – 6 let 6 – 10 let 10 – 15 let
pondělí, čtvrtek úterý pondělí, čtvrtek pondělí, čtvrtek
16:00 – 17:00 17:00 – 18:00 17:00 – 18:00 18:00 – 19:00
37 45 27 45
15 a výše let
úterý
18:00 – 19:00
35
6 7
Rodiče a děti Nejmladší žactvo Mladší žactvo Starší žactvo Zdravotní tělocvik Příjemné cvičení Oddíl karate
15 a výše let 10 – 18 let
úterý středa, pátek
19:00 – 20:00 16:30 – 18:00
32 57
8
Oddíl nohejbalu
10 – 18 let
úterý
17:00 – 18:30
8
5
Celkem dětí v Sokole
Počet žáků
286
V Sokole je ve věkové kategorii děti a mládež zastoupeno 286 členů v 8 mládežnických kategoriích v rozmezí 2 až 18 let. Ve věkové kategorii 10 – 15 let navštěvuje klub 135 dětí. Naše cílová skupina tedy činí 47 % z celkového počtu dětí navštěvující Sokol Slaný (viz tab. 6). Nabídka Sokola ve Slaném je velice
35
dobře zastoupena a během celého roku nabízí kvalitní a dobře vedené pohybové a sportovní aktivity pro širokou veřejnost.
Fit studio Jitka Studio se zaměřuje na aktivity, které nejsou obsaženy v jiných sportovních a pohybových organizacích. Nabízí široký výběr cvičení pro děti, začátečníky i pokročilé všech věkových kategorií. Aktivity v nabídce jsou zdravotní cvičení pilates, aerobik, lezení, cvičení pro batolata s rodiči a cvičení pro těhotné (podrobněji viz http://www.fitstudiojitka.cz). Tabulka 7. Nabízené sportovní a pohybové aktivity Fit studio Jitka č. 1 2 3 4
Kategorie Miniaerobik Aerobik Aerobik Dětská jóga
5 Lezení pro děti
Věk žáků 2 – 4 let 5 – 7 let 8 – 15 let 5 – 10 let 3 – 16 let
Den konání pondělí úterý, středa středa, čtvrtek čtvrtek pondělí, středa, čtvrtek
Čas konání Počet žáků 16:00 – 17:00 20 17:00 – 18:00 20 17:00 – 18:00 20 16:00 – 17:00 40 18:00 – 19:00
Celkem dětí ve Fit studiu Jitka
130 230
Ve Fit studiu Jitka je zastoupeno 230 členů v 5 kategoriích v rozmezí 2 až 16 let. Ve věkové kategorii 10 až 15 let navštěvuje klub 129 dětí (viz tab. 7). Naše cílová skupina tedy činí 56 % z celkového počtu dětí navštěvující Fit studio Jitka. Zpracované přehledy dokumentují, že v současné době je ve městě Slaný velice dobrá nabídka sportovních a pohybových aktivit pro všechny věkové kategorie. Je to především proto, že je zde vybudovaný sportovní areál, který obsahuje atletický stadion, fotbalový stadion, plavecký stadion, sportovní halu a hokejový stadion. Ve městě je dále sokolovna, tenisové kurty, skate park a ještě mnoho malých sportovišť, které jsou využívány každý den.
36
4.2 Výsledky dotazníkové šetření Otázka 1. Věk U 7 žáků v 2 % odpovědělo, že jejich věk je 10 let. 59 žáků odpovědělo 11 let, a to v 21 %. U 61 žáků bylo dosaženo věku 12 let, a to v 22%. 54 žáků dosáhlo věku 13 let, a to tvořilo 19 % z celkového počtu žáků. 23 % žáků odpovědělo 14 let. 36 žáků ve 13 % odpovědělo 15 let.
Otázka 1. Věk
13%
2%
21%
23%
10 let 11let 12let 13let 14let
22%
19%
15let
Obrázek 2: Grafické zobrazení věku respondentů na ZŠ Slaný Věk žáků byl v uskutečněném šetření rovnoměrně rozložený vzhledem k jednotlivým ročníkům.
37
Otázka 2. Třída Do pátého ročníku dochází 62 žáků, a to ve 22 %. 69 žáků v 25 % dochází do šestého ročníku. 50 žáků odpovědělo sedmý ročník, a to v 18 %. U 46 žáků zněla odpověď osmý ročník, a to v 16 %. 54 žáků označila devátý ročník, a to tvořilo 19 % ze všech odpovědí.
Otázka 2. Třída
5. TŘÍDA
19%
22%
6. TŘÍDA 7. TŘÍDA
16%
8. TŘÍDA
25%
18%
9. TŘÍDA
Obrázek 3: Přehled ročníků na ZŠ Slaný Počet žáků v tomto šetření byl vzhledem k odpovědím rovnoměrně rozdělen mezi 5. až 9. ročník ZŠ
38
Otázka 3. Pohlaví Dívky v počtu 137 tvořili v dotazníkovém šetření 49 % dotazovaných a chlapci v celkovém počtu 144 žáků 51 %. Otázka 3. Pohlaví
49%
DÍVKA CHLAPEC
51%
Obrázek 4: Pohlaví žáků 5. až 9. ročníku ZŠ Slaný Pohlaví žáků bylo v tomto šetření vyrovnané vzhledem ke zkoumaným ročníkům.
39
Otázka 4: Věnuješ se ve svém volném čase nějaké pohybové či sportovní aktivitě (pobíhání s kamarády, fotbal, hokej, volejbal) U 254 žáků se objevila kladná odpověď ano, a to v 90% z celkových 281 dotazovaných. Nezájem o pohyb má pouhých 27 žáků v 10 %. Otázka 4: Věnuješ se ve svém volném čase nějaké pohybové či sportovní aktivitě (pobíhání s kamarády, fotbal, hokej, volejbal)
10% ANO
NE
90%
Obrázek 5: Pohybové sportovní aktivity u dětí na ZŠ Slaný Naprostá většina žáků se ve volném čase věnuje pohybové či sportovní aktivitě. Z 281 žáků odpovědělo 254 žáků, že dělají pohybové či sportovní aktivity.
40
Otázka 5. Čemu věnuješ většinu času ve svém volném čase? Počítač ve volném čase dětí zajímá 48 žáků, a to tvoří 17 % z celkového počtu odpovědí. 7 % žáků poslouchá rádo hudbu. Sportu se věnuje největší část žáků v počtu 83, a to v 29 %. Na televizi rádo kouká 15 žáků z celkových 281, a to je 5 %. Setkávání s kamarády zvolilo 78 žáků ve 28 %. Jiné činnosti se věnuje 38 žáků, a to tvoří 14 %.
Otázka 5. Čemu věnuješ většinu času ve svém volném čase?
POČÍTAČI
14%
17%
POSLOUCHÁNÍ HUDBY
7%
SPORTU TELEVIZI SETKÁVÁNÍ S KAMARÁDY JINÉ ČINNOSTI
28% 5%
29%
Obrázek 6: Grafické zobrazení volnočasových aktivit u žáků ZŠ Většina žáků ve svém volném čase sportuje a věnuje se setkávání s kamarády. U dívek převládala odpověď setkávání s kamarády a u chlapců odpověď sport. Avšak u chlapců ještě velkou část trávení času zabírá odpověď počítač.
41
Otázka 6: Byl jsi veden(a) k pohybové aktivitě svými rodiči? 93 žáků bylo vedeno k pohybové aktivitě rodiči, a to v 33 %. Další část respondentů byla spíše vedena k pohybové aktivitě od rodičů, a to u 50 žáků v 18 %. V 20 % zněla odpověď spíše nevedení k pohybové aktivitě a ve 25 % děti nebyli vedeni vůbec od rodičů. 4 % žáků se nechtělo vyjádřit k této otázce. Otázka 6: Byl jsi veden(a) k pohybové aktivitě svými rodiči?
4% 33%
25%
ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE
20%
18%
NEMOHU, NECHCE SE VYJÁDŘIT
Obrázek 7: Vedení k pohybové aktivitě rodiči Žáci odpověděli v 51%, že byli vedeni od rodičů k pohybové aktivitě a druhá část ve 46% odpověděla, že nebyla vedena k aktivitě svými rodiči.
42
Otázka 7: Kdo tě přivedl ke sportovní či pohybové činnosti? 90 žáků bylo přivedeno ke sportovní pohybové činnosti rodiči, a to ve 32 %. Kamarádi přivedli k pohybu 46 žáků v 16 %. 16 žáků bylo přivedeno k pohybu sourozenci. V 32 % se objevila odpověď, že se žáci dostali ke sportovní či pohybové činnosti sami, a to u 92 žáků. Ostatní žáci v 9 % vůbec nesportují a v 5 %. je přivedl ke sportu někdo jiný.
Otázka 7: Kdo Tě přivedl ke sportovní či pohybové činnosti?
9%
5%
RODIČE
32%
KAMARÁD SOURUZENEC ZAČAL JSEM SÁM
32%
NESPORTUJI
6%
16%
NĚKDO JINÝ
Obrázek 8: Kdo přivedl žáky ke sportovní činnosti Ve 33% začali sportovat děti sami. Rodiče ke sportu či pohybové činnosti přivedli ve 32%. Ostatní žáky ke sportu motivovali kamarádi, a to v 16 %.
43
Otázka 8: Jak často se zpravidla sportu věnuješ? (mimo povinnou tělesnou výchovu) 100 žáků trénuje či se pohybuje více jak třikrát týdně. Tato část tvoří 37 %. Dalších 100 žáků odpovědělo třikrát za týden a to v 37 %. Odpověď jednou týdně uvedlo 50 žáků v 18 %. U 3 % žáků zazněla odpověď jednou za čtrnáct dní. Jednou za měsíc se pohybuje pouhá 3 % žáků a 2 % žáků se pohybuje méně jak jednou za měsíc.
Otázka 8: Jak často se zpravidla sportu věnuješ? (mimo povinnou tělesnou výchovu)
3%3% 2%
VÍCE NEŽ 3X/TÝDEN
18%
37%
3X/TÝDEN 1X/TÝDEN 1X/14 DNÍ 1X/ MĚSÍC MÉNĚ NEŽ 1X/MĚSÍC
37%
Obrázek 9: Pravidelnosti provozování sportu u dětí na ZŠ 200 žáků odpovědělo minimálně třikrát za týden, a to tvoří 74 %. Odpověď „1x/TÝDEN“ označilo 18%.
44
Otázka 9: Proč sportuješ, nebo se pohybuješ (zakroužkuj, může být i více možností) U 32 žáků v 6 % si rodiče přejí, aby žáci sportovali či se pohybovali. Radost z pohybu má 116 žáků v 22 %. 47 žáku v 9 % sportuje z důvodu, že sportují i jejich kamarádi Pro 49 žáků v 9 % je důležité se pohybovat z důvodu formování postavy. 79 žáků dělá pohyb z důvodu, aby mohli vyniknou, a to v 16 %. U 18 % žáků v počtu 90 dělá vše pro zvýšená fyzické kondice. 89 % žáků si sportem a pohybem upevňuje zdraví. Ostatní žáci ve 2 % zvolilo jinou odpověď.
Otázka 9: Proč sportuješ, nebo se pohybuješ (zakroužkuj, může být i více možností) RODIČE SI TO PŘEJÍ MÁM RADOST Z POHYBU
2% 6%
18%
22% 18% 16%
9%
9%
SPORTUJÍ MOJI KAMARÁDI PRO FORMOVÁNÍ POSTAVY PŘI SPORTOVÁNÍ MŮŽU VYNIKNOUT ZVYŠUJI SI FYZICKOU KONDICI UPEVŇUJI SI ZDRAVÍ DALŠÍ MOŽNOSTI
Obrázek 10: Proč sportují děti na ZŠ Slaný
Odpovědi jsou velice vyrovnané. Nejčastěji žáci sportují s kamarády. Mají radost z pohybu a rádi si zvyšují fyzickou kondici.
45
Otázka 10: Myslíš si, že máš dostatek pohybové aktivity (pohybu)? 130 žáků si myslí, že má dostatek pohybu, a to ve 47 %. Spíše ano zaznamenalo 74 žáků ve 26%. 45 žáků v 16 % si spíše myslí, že nemá dostatek pohybové aktivity. 18 žáků nemá dostatek pohybu, a to v 6 %. K této otázce se nechtělo vyjádřit 5 % žáků.
Otázka 10: Myslíš si, že máš dostatek pohybové aktivity (pohybu)?
6%
5%
ANO SPÍŠE ANO
16%
47%
SPÍŠE NE NE NEMOHU, NECHCE SE VYJÁDŘIT
26%
Obrázek 11: Pohybové aktivity žáků na ZŠ 72% žáků je přesvědčeno, že má dostatek pohybu.
46
Otázka 11: Jak ve volném čase sportuješ? 52 žáků odpovědělo, že sportuje rádo samo. 98 žáků ve 35% sportuje rádo s kamarády. S rodiči sportují žáci v 5 %. Pod vedením trenéra, instruktora či učitele sportuje 33 % žáků v počtu 94. 15 žáků nesportuje vůbec, a to v 5 %. Nechce se vyjádřit 3 % žáků.
Otázka 11: Jak ve volném čase sportuješ? SÁM
5% 3%
S KAMARÁDY
19%
S RODIČI SPORTUJI POD VEDENÍM TRENÉRA, INSTRUKTORA, UČITELE NESPORTUJI VŮBEC
33% 5%
35%
NEMOHU, NECHCI SE VYJÁDŘIT
Obrázek 12. S kým děti sportují Největší část žáků sportuje s kamarády. Druhou nejčastější odpovědí je pod vedením trenéra, instruktora či učitele.
47
Otázka 12: Kam chodíš na pohybové kroužky či tréninky (zakroužkuj, může být i více možností)? 111 žáků navštěvuje sportovní klub, a to ve 40 %. Po výuce se na základní školu chodí pohybovat 9 % žáků. Dům dětí a mládeže navštěvuje 6 %. 130 žáků chodí do jiných zařízením a to ve 45 %.
Otázka 12: Kam chodíš na pohybové kroužky či tréninky (zakroužkuj, může být i více možností)?
40%
45%
DO SPORTOVNÍHO KLUBU NA ZÁKLADNÍ ŠKOLU PO VÝUCE DO DOMU DĚTÍ A MLÁDEŽE
6%
JINAM
9%
Obrázek 13: Návštěvnosti volnočasových organizací Většina žáků chodí na pohybové kroužky do sportovního klubu. U možnosti jinam se nejčastěji objevovala odpověď s kamarády ven a různé míčové sporty.
48
Otázka 13: Pokud se nevěnuješ žádnému sportu, z jakého důvodu neděláš žádný sport ani jiné pohybové aktivity? 38 žáků ve 45 % odpovědělo, že má jiné zájmy než pohyb. Vůbec sportovat se nechce 8 žákům. U jednoho žáka mu to nedovolí rodiče a jednomu žákovi mu nepřijde pohyb důležitý. Nechtělo se vyjádřit 43 % žáků.
Otázka 13: Pokud se nevěnuješ žádnému sportu, z jakého důvodu neděláš žádný sport ani jiné pohybové aktivity?
MÁM JINÉ ZÁJMY NECHCE SE MI 43%
45%
1% 1%
RODIČE MI TO NEDOVOLÍ POHYB MI PŘIJDE DŮLEŽITÝ NEVÍM, NEMOHU SE VYJÁDŘIT
10%
Obrázek 14: Důvody, proč děti neprovozují pohybové aktivity
Většina žáků ráda sportuje. Z 281 žáků odpovědělo pouze na tuto otázku 84 žáků a tím dávají najevo, že je pohybová aktivita příliš nebaví nebo ji nedělají vůbec.
49
Otázka 14: Můžeš chodit odpoledne po škole (když se ti chce) s kamarády na hřiště? U 196 žáků v 72 %, pokud mají doma splněné úkoly, tak jdou po škole na hřiště. 45 žáků, pokud mají doma splněné úkoly, tak jdou někdy po škole na hřiště. 8 respondentů uvedlo, že nechodí ven, a to v 3 %. Nechce se vyjádřit 22 žáků.
Otázka 14: Můžeš chodit odpoledne po škole (když se ti chce) s kamarády na hřiště?
3%
POKUD MÁM DOMA SPLNĚNÉ ÚKOLY TAK ANO
8%
POKUD MÁM DOMA SPLNĚNÉ ÚKOLY TAK NĚKDY ANO
17%
72%
I KDYŽ MÁM SPLNĚNÉ ÚKOLY DOMA, NECHODÍM VEN NEVÍM, NEMOHU SE VYJÁDŘIT
Obrázek 15: Zájem dětí o pohybovou aktivitu po povinné školní docházce. Z odpovědí vyplynulo, že u žáků zazněla v 89 % kladná odpověď a můžou chodit podle svého uvážení po škole na hřiště. Ostatní žáci nechodí ven, ano když mají vše splněné.
50
Otázka 15: Pohybuješ se ve svém volném čase hodně s rodinou (tj. s rodiči, sourozenci, prarodiči – např. jezdíte na kole, chodíte na procházky apod.)? 118 žáků ve 42 % se pohybuje s rodinou. 120 žáků ve 42 % se někdy pohybuje s rodinou. U 10 respondentů byla označena odpověď ,,někdy ne“. 33 žáků ve 12 % netráví svůj volný čas s rodinou.
Otázka 15: Pohybuješ se ve svém volném čase hodně s rodinou (tj. s rodiči, sourozenci, prarodiči – např. jezdíte na kole, chodíte na procházky apod.)?
4%
12% 42%
42%
ANO NĚKDY ANO NĚKDY NE NE
Obrázek 16: Pohyb žáků s rodinou ve volném čase. Většina žáků se ráda pohybuje s rodinou a blízkými příbuznými, a to v 84 %. Ostatní žáci netráví volný čas pohybem v rodinném kruhu, a to v 16 %.
51
Otázka 16: Myslíš si, že je pohyb pro tvoje tělo důležitý a potřebný? Pro 254 žáků je pohyb důležitý a potřebný, a to v 90 %. U tří žáků je pohyb nepotřený a nedůležitý. 24 žáků neví, zda je pro ně pohyb důležitý, a to v 9%.
Otázka 16: Myslíš si, že je pohyb pro tvoje tělo důležitý a potřebný?
1% 9% ANO NE NEVÍM 90%
Obrázek 17: Důležitost pohybu pro žáky ZŠ Naprostá většina žáků si myslí, že je pohyb pro jejich tělo důležitý a potřebný. Pouhé 1% dětí si myslí, že je pro ně pohyb nedůležitý, a že ho nepotřebují. Ostatní žáci si nejsou jisti, zda pohyb potřebují či ne. Děti tedy vědí, že je pohyb důležitý.
52
Otázka 17: Baví tě dělat ve volném čase sport či pohybovou aktivitu? 259 žáků baví provozovat pohybovou aktivitu. 11 respondentů nebaví sportovat ve volném čase a 4 % žáků vůbec nesportuje ani se nepohybuje.
Otázka 17: Baví tě dělat ve volném čase sport či pohybovou aktivitu?
4% 4% ANO NE NESPORTUJI
92%
Obrázek 18: Oblíbenost pohybové aktivity ve volném čase u dětí na ZŠ Většina žáků se ráda pohybuje ve svém volném čase. Jak u chlapců, tak i u dívek tvořila odpověď „ANO“ více než v 92%. Jen malá část nesportuje nebo se vůbec nepohybuje.
53
Poslední otázka dotazníkového šetření se týkala: Chceš nám ještě něco zajímavého sdělit o pohybových aktivitách ve tvém volném čase? Napiš nám to: Celkově odpovědělo na tuto otázku 45 žáků z 281. Z toho vyplývá, že 16 % žáků chtělo sdělit ještě něco k pohybovým aktivitám. Nejčastější odpověď na tu to otázku byla navštěvování jiných pohybových aktivit, než byly uvedeny v dotazníku. Další častá odpověď byla zájem o sport a míčové hry.
Interpretace dotazníkového šetření Ze získaných odpovědí týkajících se volnočasových aktivit žáků ve věku 10 – 15 let na ZŠ Slaný jsme zjistili, že se žáci rádi věnují pohybovým aktivitám, rádi sportují ve svém volném čase a baví se s kamarády. Jsou vedeni k pohybu od rodičů. Uvědomují si, že je pro ně pohyb důležitý a dokážou si sami pohyb zařídit. Žáci sportují pravidelně většinou pod vedením druhé osoby. Z odpovědí u většiny žáků vyplynulo, že je pohybová aktivita baví a rádi se k ní vracejí.
V dotazníkovém šetření jsme zjistili mnoho zajímavých skutečností. Vzhledem k dnešnímu negativnímu přístupu dětí ke sportu a pohybové aktivitě se v šetření ukázalo, že děti v oblasti Slaný mají veliký zájem o pohyb a svůj volný čas tráví velice aktivně. Většina žáků dělá pohybovou či sportovní aktivitu. Jejich volný čas tráví, buď s kamarády, či rodinou. Nejdůležitější však je, že si žáci v naprosté většině uvědomují, že je pro jejich tělo pohyb důležitý a potřebný.
54
4.3 Výsledky polostrukturovaného rozhovoru Dotazovaní volnočasový pedagogové se v rozhovoru vyjadřovali velice objektivně a na položené otázky výstižně odpovídali. U pedagogů byl vidět zájem o jejich práci a potvrzují, že se rádi vzdělávají. Žijí aktivně a snaží se předávat své zkušenosti i dětem v oblasti sportu a pohybu. Po zkušenostech z jiných zaměstnání našli zálibu v pedagogice volného času a potvrzují, že je to dobrá kombinace práce s dětmi, volností v aktivitách, které jsou pro ně zajímavé. Dotazovaní žáci s potěšením odpovídali na dané otázky, Během rozhovoru z žáků vyřazovala chuť k pohybu a svými odpověďmi potvrdili jejich zájem o pohybovou aktivitu. Během dětství získali zájem o pohyb a chtějí v tom pokračovat i v dospělosti. To je určitě pozitivní zpráva, co se týče využití volného času.
4.4 Diskuze Praktická část práce se zabývá analýzou volnočasových aktivit žáků na vybrané základní škole za využití dotazníkového šetření. Odpovědi na 18 otázek získané metodou dotazníkového šetření jsou níže přehledně shrnuty do tematických okruhů, které odpovídají výzkumným otázkám. Jakým způsobem tráví dotazovaní žáci svůj volný čas v oblasti pohybových a sportovních aktivit a kdo je k nim přivedl? Odpověď na tuto otázku zjišťovaly položky číslo 4, 5, 6, 7, které se zabývaly volným časem, vrstevníky a rodinou. Naprostá většina žáků se ve volném čase věnuje pohybové či sportovní aktivitě. Žáci ve svém volném čase rádi sportují a věnují se setkávání s kamarády. U dívek převládala odpověď setkávání s kamarády a u chlapců odpověď sport. Avšak u chlapců ještě velkou část trávení času zabírá počítač. Žáci odpověděli v 51 %, že byli vedeni od rodičů k pohybové aktivitě a druhá část ve 46 % odpověděla, že nebyla vedena k aktivitě svými rodiči. Pouhé 4 % žáků se nechtělo vyjádřit. Ve 33 % začaly sportovat děti samy. Rodiče ke sportu či pohybové činnosti přivedli 32 % žáků. Ostatní byli ke sportu motivováni kamarády a to v 16 %. V pouhých 9 % žáci vůbec nesportují.
55
,,Studie trendů pohybového chování dětí a adolescentů naznačuje klesající trend zejména v aktivním transportu, pohybové aktivitě zejména v rámci školní tělesné výchovy a organizovaného sportu, avšak ne všechny analyzované studie poukazují na pokles celodenní pohybové aktivity“ (Zikmundová & Zikmund, 2015, p. 61). ,,Mezi nejčastější důvody k realizaci pohybové aktivity řadí jak chlapci, tak i dívky ve všech věkových skupinách následující: „užít si“, „seznámit se s kamarády“, „zlepšit si zdraví“, „vidět se s kamarády“. Nejméně uváděným důvodem bylo „vyhrát“.“ (Kalman, Sigmund, Sigmundová, Hamřík, Beneš, Benešová, & Csémy, 2010, p. 70). Kolik času žáci tráví pohybovou aktivitou a s kým? Tuto otázku zjišťovaly položky číslo 8, 10, 11, 12, 13, 14, 15, které se zabývaly tím, jak často se děti pohybují a s kým aktivity provádějí. 200 žáků odpovědělo minimálně třikrát za týden, a to tvoří 71 %. Jedenkrát týdně se pohybuje 18 % žáků. Většina si myslí, že mají dostatek pohybové aktivity. 46% žáků je přesvědčeno, že má dostatek pohybu a dalších 26 % odpovědělo, že se spíše rádi pohybují. Nejčastější odpověď žáků v 35 % je, že se pohybují nejraději s kamarády a 34% žáků se pohybuje pod vedením trenéra, instruktora či učitele. Menší část žáků se pohybuje samo a to v 19 %. Nejmenší část žáků se pohybuje s rodiči či nesportují vůbec. Většina žáků chodí na pohybové kroužky do sportovního klubu a to ve 40 %. U 46 % se nejčastěji objevovala odpověď, že chodí s kamarády ven a hrají různé míčové sporty. Z odpovědí vyplynulo, že u žáků v 86 % můžou chodit podle svého uvážení po škole na hřiště. Ostatní žáci nechodí ven, ani když mají splněné úkoly a to v 11 %. 3 %; žáků neví, nebo se nechce vyjádřit. Většina žáků se ráda pohybuje s rodinou. V naprosté většině a to v 85 % zazněla odpověď, Žáci tráví svůj volný čas s rodinou a blízkými příbuznými. Genderové rozdíly: U skupiny 11letých školáků byly nalezeny rozdíly mezi chlapci a dívkami v uvádění důvodů pro pohybovou aktivitu v kategoriích „být dobrý ve sportu“, „vyhrát“, „vidět se s kamarády“ a „zažívat vzrušení“. U 13letých zjišťujeme rozdíly mezi chlapci a dívkami v kategoriích „užít si“, „seznámit se s kamarády“, „vidět se s kamarády“, „vyhrát“, „vypadat dobře“, „být v pohodě“, 56
„hlídat si váhu“ a „zažívat vzrušení“. U 15letých nenacházíme rozdíly v důvodech: „seznámit se s kamarády“, „zlepšit si zdraví“, „potěšit rodiče“ a „zažívat vzrušení“ (Kalman, Sigmund, Sigmundová, Hamřík, Beneš, Benešová, & Csémy, 2010, p. 70). Uvědomují si žáci, že je pohyb pro jejich život potřebný? Otázku zjišťovaly položky 9, 16, 17, 18, které se zabývaly tím, zda si žák uvědomuje, zda je pohyb důležitý pro jeho tělo. Žáci rádi sportují, protože chtějí poznávat, jak jsou šikovní a co všechno zvládnou. V naprosté většině se rádi pohybují ve svém volném čase, více než v 90 %. Žáci nesportují v pouhých 4 %. Podle našeho názoru je pohybová aktivita velice důležitá. Dívky i chlapci se shodli v 90 %, že je pro ně pohyb důležitý a potřebný. Pouhé 1 % dětí si myslí, že je pro ně pohyb nedůležitý a že ho nepotřebují. Ostatní žáci, v 8 %, si nejsou jisti, zda pohyb potřebují či ne. Děti tedy vědí, že je pohyb důležitý. Rozdíly mezi věkovými skupinami: V důvodech „být v pohodě“ a „seznámit se s kamarády“ nezjišťujeme signifikantní věkové rozdíly u chlapců ani u dívek. Bez ohledu na věk dívky shodně uváděly důvody, jako jsou „vyhrát“, „zlepšit si zdraví“ nebo „radost z užívání těla“. Shodnými důvody u všech věkových kategorií chlapců jsou „užít si“, „vidět se s kamarády“ a „pracovat na postavě“ (Kalman, Sigmund, Sigmundová, Hamřík, Beneš, Benešová, & Csémy, 2010, p. 70). Možnosti pohybových aktivit ve Slaném Ve Slané je mnoho příležitostí ke sportování a pohybovým aktivitám. Když jsme přemýšleli, proč je ve Slaném, tak široká základna pohybových aktivit, dospěli jsme k závěru, že je to ovlivněno propojením různých druhů pohybových aktivit a velice dobrou prací lidí, kteří se o tyto děti starají. Pedagogové a trenéři, se kterými jsme měli možnost setkat či komunikovat projevili veliký zájem o danou problematiku a vřele poskytli informace, které nám napomohli k dosažený výsledků naší diplomové práce.
57
Závěr Diplomová práce pojednává o problematice volnočasových pohybových a sportovních aktivit žáků na základní škole. V teoretické části jsme se zaměřili na obecnou charakteristiku volného času, dále pak na způsob trávení volného času a v neposlední řadě jsme připomenuli nejčastější organizace pro volný čas. V další kapitole jsme se zaměřili na zájmy z pohledu motivačních sil. Srovnávali jsme pohledy různých autorů, kteří se tímto problémem zabývají. Zmíněné koncepce ukazují, že ideální je mít zájmy všestranné a vyrovnané, které si poté člověk nese po celý život. Dále jsme se věnovali pohybové aktivitě, a to jak organizované, tak neorganizované a vymezení pohybových schopností. Nedílnou součástí našeho zájmu byl vývoj v období adolescence, který je spojen i s tělesnou zdatností. Tuto část jsme pojaly z fyziologického a psychologického hlediska. V praktické části práce jsme se zabývali dotazníkovým šetřením u dětí na základní škole. Poté jsme zvolili analýzu zdrojů pro zjištění nabídky pohybových volnočasových aktivit ve městě Slaný. Doplňujícím šetřením ve formě rozhovoru jsme nastínili pohled na volnočasové aktivity u dvou vybraných žáků a dvou pedagogů. Prvním výzkumná otázka měla zjistit, jakým pohybovým volnočasovým aktivitám se žáci věnují, s kým je tráví, kdo je k nim přivedl a zda jsou spokojeni s nabídkou a množstvím aktivit, které jim organizace nabízí. Ze zpracovaných dat vyplynulo, že se žáci rádi pohybují a mají kladný vztah k pohybovým volnočasovým aktivitám. Pouze nepatrná část žáků nevyužívá pro svůj volný čas pohybové aktivity. Druhým výzkumná otázka měla zjistit, kolik času žáci tráví pohybovou aktivitou a s kým. Když jsme zkoumali, kolikrát týdně se žáci věnují pohybovým nebo sportovním aktivitám, dospěli jsme k výsledku, že 71% žáků se pohybuje pravidelně více, jak třikrát týdně. Většinou je přivedli k pohybu rodiče, nebo se k ní dostali z vlastní vůle. Třetím výzkumná otázka měla zjistit nabídku volnočasových aktivit ve městě Slaný. Získané informace o nabízených pohybových a sportovních 58
volnočasových aktivitách jsme analyzovali na internetu a dále jsme je získali od vedoucích oslovených organizací. Dospěli jsme ke zjištění, že nabídka pohybových aktivit ve Slaném je velice dobrá a pestrá a žáci ji hojně využívají. Čtvrtá výzkumná otázka měla zjistit, zda si žáci uvědomují, že je pohyb pro jejich život potřebný. Žáci si uvědomují důležitost využívání volného času s pohledu pohybu a rádi tráví čas s kamarády a rodinou. Dále ve většině případů využívají volného času, až po splnění povinností do školy. Doplňující šetření ve formě polostrukturovaného rozhovoru nastínil pohled dnešních vybraných pedagogů volnočasových aktivit na pohybové kroužky a na jejich osobní pohled k této práci. Zjistili jsme, že tito pedagogové mají kladný vztah k pohybu i k dětem a rádi se vzdělávají v oblasti pedagogiky. U vybraných žáků jsme se zaměřili na jejich využití volného času, a jaké pohybové aktivity by nejraději dělali. Zjistili jsme, že se tito žáci baví pohybem. Rádi tráví čas v kruhu svých přátel a mají velkou fantazii. Během psaní práce jsme dospěli k závěru, že žáci, se kterými jsme prováděli šetření, jsou velice nakloněni k pohybu ve volném čase. Jsme rádi, že se nenaplnily naše předpoklady ohledně dnešní mládeže. Vždyť, když se podíváme kolem sebe, tak jsou ulice prázdné a nikdo si venku nehraje. Je pravda, že většina dětí navštěvuje kroužky, tréninky či jiné organizované programy. Není to však špatně? Nepotřebují děti také svojí volnost a uspokojit svojí hravost? Ubírají se například domovy dětí a mládeže a střediska volného času správným směrem, když dělají sportovní kroužky s trenéry? To je otázka do budoucnosti.
59
Seznam použitých zdrojů Bedřich, L. (2006). Fotbal: rituální hra moderní doby. (1. vyd.). Brno: Masarykova univerzita. Blair, S. N. (2001). Physical Inactivity: a Major Public Health Problem. In Sborník příspěvků mezinárodní konference. Pohyb a zdraví – Movement and Health (p. 17). Olomouc: Univerzita Palackého. Bučková, H, (2015). Specifika trávení volného času studentů s autismem a místo rodiny v něm (Bachelor thesis). Hradec Králové, (Czechia, Univerzita Hradec Králové). Retrieved from https:// http://theses.cz/id/3kj02d/STAG75636.pdf (accessed April 5, 2016) Bunc, V. (1995). Pojetí tělesné zdatnosti a jejích složek. Těl. Vých. Sport. Mlád., 61(5), 6-9. Bunc, V. (2008). Nadváha a obezita dětí – životní styl jak příčina a důsledek. Česká kinantropologie, 12(3), 61-69. doi: bmc07525176. Center for disease control and prevention, (2011). Physical Activity and Health. [online]. Atlanta: Center for Disease Control and Prevention. 16. 2. 2011 [cit.
21.
4.
2016].
Retrieved
from
http://www.cdc.gov/physicalactivity/everyone/health/index.html (accessed May 21, 2016). Čačka, O. (1997). Psychologie vrstev duševního dění osobnosti a jejich autodiagnostika. (Vyd. 2.). Brno: Masarykova univerzita. Dašková, B. (2003). Názory (postoje) a zájmy k pohybovým aktivitám u populace 7 – 15 letých dětí (Diploma thesis). UJEP, Ústí n. L. Dobrý, L. (1998) Struktura zdravotně orientované zdatnosti. Těl. Vých. Sport. Mládeže, 64(2), 2-6. Dobrý, L. (2008) Krátká historie pohybové aktivity a zdravotních benefitů. Tělesná výchova a sport mládeže, 74(2), 7-18. Dobrý, L., Čechovská, I., Krčmar, B., Psotta, R., & Süss, V. (2009). Kinantropologie a pohybové aktivity. In V. MUŽÍK & V. SÜSS, Tělesná výchova a sport mládeže v 21. století. (1. vyd., s. 168). Brno: Masarykova univerzita. Dovalil, J. (2008). Lexikon sportovního tréninku. (2. vyd.). Praha: Karolinum. Dobrý, L. (2006). Tělesná výchova a sport mládeže. Praha: UK FTVS. 60
Frömel, K., Novosad, J., & Svozil, Z. (1999). Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Fikatová, J. (2012). Mimoškolní pohybové aktivity dětí mladšího školního věku (Diploma thesis). Brno: Masarykova univerzita v Brně. Gillernová, I., & Malotínová, M. (1996). Psychologie pro střední školy. (3. upravené vydání). Praha: SPN. Hájek, B., Hofbauer, B., & Pávková, J. (2008). Pedagogické ovlivňování volného času: současné trendy. Praha: Portál. Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál. Hofbauer, B. (2004). Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál. Charvát, M. (2002). Sociální aspekty sportovních aktivit. Brno: Masarykova univerzita. Kalman, Sigmund, Sigmundová, Hamřík, Beneš, Benešová, & Csémy (2010). O zdraví a životním stylu dětí a školáků. HBSC: Univerzita Palackého v Olomouci. Komeštík, B. (1998). Kinantropologie: diskuze o pojmech, výzkumu a studiu. Hradec Králové: Gaudeamus. Krčál, P. (2006). Mládež a volný čas (Bachelor thesis). Brno: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Kuchařová, A. (2010). Mimoškolní pohybová aktivita dětí mladšího školního věku (Diploma thesis). Masarykova univerzita v Brně, Brno, Czechia. Langmeier, J., & Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. (2nd ed.). Praha: Grada. Měkota, K. (2007). Pohybové dovednosti, činnosti, výkony. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Macek, P. (1999). Adolescence. Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Praha: Portál. Macek, P. (2003). Adolescence. Praha: Portál. Macek, P. (2006). Vztahy v dospívání. Brno: Barrister & Principal. Matějček, Z., & Ditrych, Z. (2002). Krizové situace v rodině očima dítěte. Praha: Grada. Maňák, J., & Švec, V. (ed.) (2004). Cesty pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
61
Maňák, J., Švec, Š., & Švec, V. (2005). Slovník pedagogické metodologie. Brno: Paido. Měkota, K., & Cuberek, R. (2007). Pohybové dovednosti, činnosti, výkony. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Měkota, K., & Novosad, J. (2005). Motorické schopnosti. (1. vyd.) Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Aktuální problémy mladé generace. (2002). Party, návštěvy restaurací, nicnedělání. Volný čas a prevence u dětí a mládeže (p. 13). Retrieved from http://www.msmt.cz/uploads/soubory/prevence/olnycas.pdf>
(accessed April 5,
2016). Odvářka, M. (2015). Postoje žáků středních škol ke sportovně pohybovým aktivitám (Diploma thesis, Masarykova univerzita v Brně, Brno, Czechia). Retrieved
from
http://is.muni.cz/th/429415/fsps_m/Diplomova_prace_-
_Odvarka_Martin.pdf (accessed duben 5, 2016) Pavlíková, A. (2007). Animácia volnočasových aktivit. Bratislava: ICM AGENCI. Pavlíková, A. (1997). Pedagogické aspekty struktury zájmu dětí a mládeže ve volném čase. Brno: PFMU. Pávková, J., et al. (2008). Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimo vyučování a zařízení volného času. (4. vyd.) Praha: Portál. Peráčková, J. (2008). Telovýchovné a športové záujmy v rámci voľnočasových aktivít žiakov. (1st ed.). Bratislava: Univerzita Komenského. Průcha, J. (2001). Pedagogický slovník. Praha: Portál. Sak, P., & Saková, K. (2004). Mládež na křižovatce. Praha: Svoboda servis. Slepička, P., Hošek, V., & Hátlová, B. (2006). Psychologie sportu. (1st ed.). Praha: Univerzita Karlova v Praze. Svoboda, B. (2007). Pedagogika sportu, (2. vyd.) Praha: Univerzita Karlova v Praze. Stackeová,
D.
(2009).
Doporučení
pohybové
aktivnosti
pro
děti
a
dospívající. Tělesná výchova a sport mládeže. 2009, 75(2), 2-6. Smékal, V. (2002). Pozvání do psychologie osobnosti: člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno: Barrister & Principal.
62
Suchomel, A. (2006). Tělesně nezdatné děti školního věku (motorické hodnocení, hlavní činitelé výskytu, kondiční programy, Liberec: TU. Svoboda,
P.
(2016)
Sportovní
oddíly.
[Online].
Retrieved
from
http://www.sokolslany.cz/sportovni-oddily.html (accessed April 10, 2016) Štursová, T., & Bocam, M. (2006). Jak mladí tráví volný čas. Aktuální problémy mladé generace ČR: závěrečná zpráva Národní institut dětí a mládeže. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. (pp. 12-14). Retrieved from http://www.vyzkum-mladez.cz/zprava/1174039212.pdf (accessed April 5, 2016). Vágnerová, M. (2000). Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál. Vágnerová, M. (2012). Vývojová psychologie. Dětství a dospívání. Praha: Karolinum. Veselá, J. (1999). Základy sociologie volného času. Pardubice: Univerzita Pardubice. Vilímová, V. (2002). Didaktika tělesné výchovy. Brno: Paido. Zacharová, E. (2012). Základy obecné psychologie. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. Zikmundová, D. & Zikmund, E. (2015). Trendy v pohybovém chování českých dětí a adolescentů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
63
Seznam zkratek DDM HK MŠMT SK SŠ SVČ TJ TV ZŠ
Dům dětí a mládeže Hokejový klub Ministerstvo školství Sportovní klub Střední škola Středisko volného času Tělovýchovná jednota Tělesná výchova Základní škola
64
Seznam obrázků Obrázek 1: Hrubá taxonomie motorických schopností (Měkota & Novosad, 2007) ............................................................................................................................... 17 Obrázek 2: Grafické zobrazení věku respondentů na ZŠ Slaný ............................ 37 Obrázek 3: Přehled ročníků na ZŠ Slaný .............................................................. 38 Obrázek 4: Pohlaví žáků 5. až 9. ročníku ZŠ Slaný .............................................. 39 Obrázek 5: Pohybové sportovní aktivity u dětí na ZŠ Slaný ................................ 40 Obrázek 6: Grafické zobrazení volnočasových aktivit u žáků ZŠ ........................ 41 Obrázek 7: Vedení k pohybové aktivitě rodiči ...................................................... 42 Obrázek 8: Kdo přivedl žáky ke sportovní činnosti .............................................. 43 Obrázek 9: Pravidelnosti provozování sportu u dětí na ZŠ................................... 44 Obrázek 10: Proč sportují děti na ZŠ Slaný .......................................................... 45 Obrázek 11: Pohybové aktivity žáků na ZŠ .......................................................... 46 Obrázek 12. S kým děti sportují............................................................................ 47 Obrázek 13: Návštěvnosti volnočasových organizací ........................................... 48 Obrázek 14: Důvody, proč děti neprovozují pohybové aktivity ........................... 49 Obrázek 15: Zájem dětí o pohybovou aktivitu po povinné školní docházce. ....... 50 Obrázek 16: Pohyb žáků s rodinou ve volném čase. ............................................. 51 Obrázek 17: Důležitost pohybu pro žáky ZŠ ........................................................ 52 Obrázek 18: Oblíbenost pohybové aktivity ve volném čase u dětí na ZŠ ............ 53
65
Seznam tabulek Tabulka 1. Nabízené sportovní a pohybové aktivity atletickým klubem ............. 31 Tabulka 2. Nabízené sportovní a pohybové aktivity DDM Ostrov ...................... 32 Tabulka 3. Nabízené taneční aktivity DDM Ostrov ............................................. 32 Tabulka 4. Nabízené sportovní a pohybové aktivity SK Slaný ............................ 33 Tabulka 5. Nabízené sportovní aktivity HK Lev Slaný ....................................... 34 Tabulka 6. Nabízené sportovní a pohybové aktivity Sokolu Slaný ..................... 35 Tabulka 7. Nabízené sportovní a pohybové aktivity Fit studio Jitka ................... 36
66
Seznam příloh Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Příloha 7
Informovaný souhlas pro pedagogy Informovaný souhlas pro žáky Dotazník Písemný záznam rozhovoru s respondentem č. 1 Písemný záznam rozhovoru s respondentem č. 2 Písemný záznam rozhovoru s respondentem č. 3 Písemný záznam rozhovoru s respondentem č. 4
67
Příloha 1. Informovaný souhlas pro pedagogy Název studie (projektu): Volnočasové pohybové aktivity dětí ve věku 10 – 15 let na Základní škole Slaný Jméno: Datum narození: Účastník byl do studie zařazen pod číslem: 1. Já, níže podepsaný(á) souhlasím s mou účastí ve studii. Je mi více než 18 let. 2. Byl (a) jsem podrobně informován (a) o cíli studie, o jejích postupech, a o tom, co se ode mě očekává. Beru na vědomí, že prováděná studie je výzkumnou činností. 3. Porozuměl (a) jsem tomu, že svou účast ve studii mohu kdykoliv přerušit či odstoupit. Moje účast ve studii je dobrovolná. 4. Při zařazení do studie budou moje osobní data uchována s plnou ochranou důvěrnosti dle platných zákonů ČR. Je zaručena ochrana důvěrnosti mých osobních dat. Při vlastním provádění studie mohou být osobní údaje poskytnuty jiným než výše uvedeným subjektům pouze bez identifikačních údajů, tzn. anonymní data pod číselným kódem. Rovněž pro výzkumné a vědecké účely mohou být moje osobní údaje poskytnuty pouze bez identifikačních údajů (anonymní data) nebo s mým výslovným souhlasem. 5. Porozuměl jsem tomu, že mé jméno se nebude nikdy vyskytovat v referátech o této studii. Já naopak nebudu proti použití výsledků z této studie. Podpis účastníka: Datum:
Příloha 2. Informovaný souhlas pro žáky Název studie (projektu): Volnočasové pohybové aktivity dětí ve věku 10 – 15 let na Základní škole Slaný Jméno: Datum narození: Účastník byl do studie zařazen pod číslem:
1. Já, níže podepsaný(á) zákonný zástupce souhlasím s účastí mého syna/dcery ……………………………………ve studii. 2. Byl (a) jsem podrobně informován (a) o cíli studie a o jejích postupech. Beru na vědomí, že prováděná studie je výzkumnou činností. 3. Porozuměl (a) jsem tomu, že účast dítěte ve studii mohu kdykoliv přerušit či ukončit. 4. Při zařazení do studie budou osobní data uchována s plnou ochranou důvěrnosti dle platných zákonů ČR. Je zaručena ochrana důvěrnosti mých osobních dat. Při vlastním provádění studie mohou být osobní údaje poskytnuty jiným než výše uvedeným subjektům pouze bez identifikačních údajů, tzn. anonymní data pod číselným kódem. Rovněž pro výzkumné a vědecké účely mohou být moje osobní údaje poskytnuty pouze bez identifikačních údajů (anonymní data) nebo s mým výslovným souhlasem. 5. Porozuměl jsem tomu, že jméno dítěte se nebude nikdy vyskytovat v referátech o této studii. Já naopak nebudu proti použití výsledků z této studie. Podpis zákonného zástupce: Datum:
Příloha 3. Dotazník
Milí žáci a žákyně, v rukou právě držíte dotazník, která zkoumá váš postoj k pohybovým a sportovním aktivitám ve vašem volném čase. Vždy si pozorně a pečlivě pročtěte jednotlivé otázky a u každé z nich zakroužkujte nebo doplňte vámi vybranou odpověď. U každé otázky vyberte vždy jenom jednu odpověď. Tato anketa byla vytvořena pro účely zpracování diplomové práce na téma: Volnočasové pohybové aktivity dětí ve věku 10 – 15 let na Základní škole Slaný. Vyplněním předloženého dotazníku souhlasíte se zpracováním poskytnutých údajů. Všechny informace týkající se tohoto dotazníku jsou důvěrné a anonymní a budou použity pouze pro účely výzkumného šetření v rámci zpracování diplomového projektu. Všem moc děkuji za spolupráci.
Filip Dohnal __________________________________________________________________ 1.
Věk
a)
10 let
d) 13 let
b)
11 let
e) 14 let
c)
12 let
f) 15 let
2.
Třída
a)
5. třída
d) 8. třída
b)
6. třída
e) 9. třída
c)
7. třída
3.
Pohlaví
a)
chlapec
b)
dívka
4.
Věnuješ se ve svém volném čase nějaké pohybové či sportovní aktivitě
(pobíhání s kamarády, fotbal, hokej, volejbal). a)
ano
b)
ne
5.
Čemu věnuješ většinu času ve svém volném čase?
a)
počítači
d) televizi
b)
poslouchání hudby
e) setkávání s kamarády
c)
sportu
f) jiné činnosti (doplň)……………
6.
Byl jsi veden(a) k pohybové aktivitě svými rodiči?
a)
ano
d) ne
b)
spíše ano
e) nemohu, nechci se vyjádřit
c)
spíše ne
7.
Kdo tě přivedl ke sportovní či pohybové činnosti?
a)
rodiče
d) začal jsem sám
b)
kamarád
e) nesportuji
c)
sourozenec
f) někdo jiný (doplň)………
8.
Jak často se zpravidla sportu věnuješ (mimo povinnou tělesnou
výchovu)? a) více než 3x/týden
d) 1x/14 dní
b) 3x/týden
e) 1x/měsíc
c) 1x/týden
f) méně než 1x/měsíc
9.
Proč sportuješ, nebo se pohybuješ (zakroužkuj, může být i více
možností)? a)
rodiče si to přejí
e) při sportování můžu vyniknout
b)
mám radost z pohybu
f) zvyšuji si fyzickou kondici
c)
sportují moji kamarádi
g) upevňuji si zdraví
d)
pro formování postavy
h) další možnosti (doplň) ……….
10.
Myslíš si, že máš dostatek pohybové aktivity (pohybu)?
a)
ano
d) ne
b)
spíše ano
e) nemohu, nechci se vyjádřit
c)
spíše ne
11.
Jak ve volném čase sportuješ?
a)
sám
d) sportuji pod vedením trenéra, instruktora, učitele
b)
s kamarády
e) nesportuji vůbec
c)
s rodiči
f) nemohu, nechci se vyjádřit
12.
Kam chodíš na pohybové kroužky či tréninky (zakroužkuj, může být i
více možností)? a)
do sportovního klubu
c) do domu dětí a mládeže
b)
na základní školu po výuce
d)jinam (napiš):…………
13.
Pokud se nevěnuješ žádnému sportu, z jakého důvodu neděláš žádný
sport ani jiné pohybové aktivity? a)
mám jiné zájmy
d) pohyb mi nepřijde důležitý
b)
nechce se mi
e) nevím, nemohu se vyjádřit
c)
rodiče mi to nedovolí
14.
Můžeš chodit odpoledne po škole (když se ti chce) s kamarády na
hřiště? a)
pokud mám doma splněné úkoly, tak ano
b)
pokud mám doma splněné úkoly, tak někdy ano
c)
i když mám splněné úkoly doma, nechodím ven
d)
nevím, nemohu se vyjádřit
15.
Pohybuješ se ve svém volném čase hodně s rodinou (tj. s rodiči,
sourozenci, prarodiči – např. jezdíte na kole, chodíte na procházky apod.)? a)
ano
c) někdy ne
b)
někdy ano
d) ne
16.
Myslíš si, že je pohyb pro tvoje tělo důležitý a potřebný?
a)
ano
b)
ne
c)
nevím
17.
Baví tě dělat ve volném čase sport či pohybovou aktivitu?
a)
ano
b)
ne
c)
nesportuji (moc se nehýbu)
18.
Chceš nám ještě něco zajímavého sdělit o pohybových aktivitách ve
tvém volném čase? Napiš nám to: …................................................................................................................................ ..........................................
Děkuji ti za čas, který jsi věnoval/a tomuto dotazníku. Věřím, že ve svém volném čase děláš mnoho zajímavých aktivit. Výsledky budou zpracovány v rámci diplomové práce na téma ,,Volnočasové pohybové aktivity dětí ve věku 10 – 15 let na Základní škole Slaný“ a uloženy v archivu závěrečných prací Masarykovy univerzity.
Příloha 4. Písemný záznam rozhovoru s respondentem č. 1 Rozhovor s účastníkem č. 1
Milí pedagogové, děkuji, že jste si našli čas pro tento rozhovor. Právě vám budu pokládat otázky, které budou zkoumat váš postoj k pohybovým a sportovním aktivitám ve vašem volném čase a co pro vás znamená povolání Pedagog volnočasových aktivit. Vždy si pečlivě promyslete odpověď na jednotlivé otázky a u každé z nich odpovězte podle vašeho uvážení. Tento rozhovor byl vytvořen pro účely zpracování diplomové práce na téma: Volnočasové pohybové aktivity dětí ve věku 10 – 15 let na Základní škole Slaný. Odpověďmi na položené otázky v rozhovoru souhlasíte se zpracováním poskytnutých údajů a je anonymní. Ve výzkumu budete vystupovat pod číslem ,, _ ,,. Všechny informace týkající se tohoto rozhovoru budou použity pouze pro účely výzkumného šetření v rámci zpracování diplomového projektu. Rozhovor by měl trvat zhruba 30 minut a bude nahráván na diktafon. Máte ke mně v tuto chvíli nějaké dotazy? Pokud ne, můžeme přejít k otázkám. Všem moc děkuji za spolupráci.
Filip Dohnal
1. Využíváte po pracovní době volný čas k pohybu či jiným aktivitám? Bydlím u lesa a rybníka, takže to mluví za vše. Příroda a pes mě lákají ven každý den. Jinak ve volném čase jsem velmi ráda kdekoliv s přáteli, ale paradoxně i sama s knížkou, filmem nebo na hudebním či divadelním představení.
2. Máte rád(a) pohybové či sportovní aktivity? Jestliže ano, které jsou vaše nejoblíbenější? Nejraději mám dlouhé turistické pochody, rychlé vyjížďky na kole, běh kolem rybníka, ale i práci na zahradě, aerobik, tanec, brusle. 3. Proč jste se stal(a) pedagogem volnočasových aktivit? Nebavila mne práce bez kreativity v kanceláři s dokumenty a práce málo placená. Vyzkoušela jsem i práci s dětmi ve třídě a volnočasový pedagog je přesně vyvážený mix papírů i živé práce.
4. Máte vzdělání v oblasti sportu či pohybu? Nějaký kurz či vystudovaný obor sportovního charakteru? Nemám. 5. Máte zájem se dále vzdělávat v oblasti sportu a pedagogiky volného času? Ve svém věku si již sport hodně vybírám, ale nějaké nové kurzy mě na tělo by mi nevadily. V pedagogice se vzdělávám stále. 6. Je pro vás příprava na kroužky sportovního či pohybového charakteru náročná, nebo je to pro vás odreagování z pohledu ostatní pracovní náplně? Vzhledem k tomu, že velmi často zaskakuji v kroužku aerobiku, florbalu a jiných kroužcích, beru to jako odreagování, ale pokud bych sama vedla sportovní kroužek, myslím, že bych se důkladně připravovala, co se týče zajímavosti obsahu kroužku.
7. Kolik sportovních kroužků máte v pracovním týdnu a kolik jich vedete přímo vy osobně? Osobně nevedu žádný kroužek, docházím na dva sportovní – florbal a sportovní kroužek jako dohled a mám další čtyři sportovní kroužky v regionu – aerobik, florbal, hravé dětičky, nabízeli jsme taneční a míčové hry, ale nebyl o ně zájem. 8. Je pro vás práce s dětmi ve věku 10 až 15 let příjemná, nebo preferujete jiné věkové skupiny? Preferuji přesně tuhle skupinu. Nejraději možná už od 8 let. Děkuji za rozhovor.
Příloha 5. Písemný záznam rozhovoru s respondentem č. 2
Rozhovor pro pedagogy volnočasových aktivit
Milí pedagogové, děkuji, že jste si našli čas pro tento rozhovor. Právě vám budu pokládat otázky, které budou zkoumat váš postoj k pohybovým a sportovním aktivitám ve vašem volném čase a co pro vás znamená povolání Pedagog volnočasových aktivit. Vždy si pečlivě promyslete odpověď na jednotlivé otázky a u každé z nich odpovězte podle vašeho uvážení. Tento rozhovor byl vytvořen pro účely zpracování diplomové práce na téma: Volnočasové pohybové aktivity dětí ve věku 10 – 15 let na Základní škole Slaný. Odpověďmi na položené otázky v rozhovoru souhlasíte se zpracováním poskytnutých údajů a je anonymní. Ve výzkumu budete vystupovat pod číslem ,, _ ,,. Všechny informace týkající se tohoto rozhovoru budou použity pouze pro účely výzkumného šetření v rámci zpracování diplomového projektu. Rozhovor by měl trvat zhruba 30 minut a bude nahráván na diktafon. Máte ke mně v tuto chvíli nějaké dotazy? Pokud ne, můžeme přejít k otázkám. Všem moc děkuji za spolupráci.
Filip Dohnal 1. Využíváte po pracovní době volný čas k pohybu či jiným aktivitám? Ano ve svém volném čase provozuji i pohybové aktivity, nejvíce turistika, geocaching, dále jízda na kole, plavání, v zimě bruslení, ale občas i např. stolní tenis, badminton, volejbal.
2. Máte rád(a) pohybové či sportovní aktivity? Jestliže ano, které jsou vaše nejoblíbenější? Ano, tyto aktivity jsou mi blízké. Nejraději mám turistiku spojenou s geocachingem, jízdu na kole a plavání. 3. Proč jste se stal(a) pedagogem volnočasových aktivit? Ve školství pracuji třicet let. Mým prvním místem byla pozice skupinové vedoucí – volnočasové aktivity. Dále jsem pracovala jako učitelka, vychovatelka ve školní družině a před jedenácti lety jsem se vrátila k volnočasovým aktivitám. Tato práce mi naplňuje, mám ji ráda pro její různorodost, možnost vytvářet vlastní aktivity, možnost pracovat s různými věkovými kategoriemi např. i dospělými a seniory. Mám ráda pocit, že účastníci volnočasových aktivit se zpravidla nemusí zúčastňovat, ale chtějí. Což se o škole nebo školní družině říci nedá. 4. Máte vzdělání v oblasti sportu či pohybu? Nějaký kurz či vystudovaný obor sportovního charakteru? Ano, mám střední pedagogickou školu se specializací na tělesnou výchovu (maturita). 5. Máte zájem se dále vzdělávat v oblasti sportu a pedagogiky volného času? Ano, vzdělávám se stále, absolvuji různé semináře, kurzy atd. Platí to i o oblasti sportu. 6. Je pro vás příprava na kroužky sportovního či pohybového charakteru náročná, nebo je to pro vás odreagování z pohledu ostatní pracovní náplně? Vzhledem k mé pracovní pozici (zástupkyně ředitele) je to příjemné odreagování.
7. Kolik sportovních kroužků máte v pracovním týdnu a kolik jich vedete přímo vy osobně? Nejsem vedoucí žádného oddělení, proto mohu uvést počet kroužků v celém našem zařízení. Osobně vedu kroužek pro rodiče a děti „Hravé dětičky“, což je průprava k pohybovým aktivitám, a „Plážové sporty“ pro děti od 8 do 15 let. 8. Je pro vás práce s dětmi ve věku 10 až 15 let příjemná, nebo preferujete
jiné věkové skupiny? Ano, ráda pracuji s různými věkovými skupinami. V podstatě mi nedělá problém pracovat s každou věkovou kategorií. Děkuji za rozhovor.
Příloha 6. Písemný záznam rozhovoru s respondentem č. 3
Rozhovor pro žáky základní školy
Úvod Milí žáci, děkuji, že jste si našli čas pro tento rozhovor. Právě vám budu pokládat otázky, které budou zkoumat váš postoj k pohybovým a sportovním aktivitám ve vašem volném čase. Vždy si pečlivě promyslete odpověď na jednotlivé otázky a u každé z nich odpovězte podle vašeho uvážení. Tento rozhovor byl vytvořen pro účely zpracování diplomové práce na téma: Volnočasové pohybové aktivity dětí ve věku 10 – 15 let na Základní škole Slaný. Zodpovězením otázek v rozhovoru souhlasíte se zpracováním poskytnutých údajů a je anonymní. Ve výzkumu budete vystupovat pod číslem ,, _ ,,. Všechny informace týkající se tohoto rozhovoru budou použity pouze pro účely výzkumného šetření v rámci zpracování diplomového projektu. Rozhovor by měl trvat zhruba 30 minut a bude nahráván na diktafon. Máte ke mně v tuto chvíli nějaké dotazy? Pokud ne, můžeme přejít k otázkám. Všem moc děkuji za spolupráci.
Filip Dohnal Otázky: 1. Co bys dělal za pohybovou či sportovní aktivitu, kdybys měl vlastní volbu a mohl se přihlásit? Již hraji tenis. Jiný sport bych si nezvolila, ale kdybych měla více volného času, určitě bych zkusila volejbal, muay-thai a různé další sporty.
2. Děláš sportovní nebo pohybovou aktivitu dobrovolně? Jestliže ano, co tě na ní baví? Ano, dělám. Jednou jsem rok hrála tenis z donucení, ale jsem ráda, že mě tam táta nutil. Nevím, co bych bez sportu dělala. Na tenise mě nebaví nic konkrétního. V tenise jsem dobrá, asi právě proto hraji tenis. Baví mě všeobecně sportovat. 3. Máš rád sport či jinou pohybovou aktivitu? Popřípadě kterou? Ano jistě. Bez sportu se snad ani nedá žít ne? Každému sportu časem přijdete na chuť. Jen běh je u mě výjimkou. Na ten chuť mít asi nikdy nebudu. 4. Baví tě tréninky s trenérem, nebo máš raději pohyb s kamarády někde venku? O tomto rozdílu jsem nijak nepřemýšlela. Určitě mám nejraději kolektivní sporty s trenérem, ale na druhou stranu, když se hraje zápas, jsem z toho hrozně nervózní, abych to týmu nezkazila. Takže mě baví kombinace tréninku s trenérem a kamarády zároveň. 5. Máš pocit, že se rodiče zajímají, jak sportuješ či se pohybuješ? Ano určitě. Máma moc ne, ale v období, kdy jsem chtěla sedět jen doma u počítače mi táta řekl, že je mu jedno, na jaký sport budu chodit, ale že na nějaký prostě chodit budu a tečka Za to mu, mimochodem, děkuji.
6. Kdybys měl možnost být profesionální sportovec nebo být počítačovým programátorem ve velké firmě, co by sis vybral? Sportu bych se chtěla věnovat ve volném čase, i když budu dospělá a žádný expert na počítače nejsem. Takže kombinace práce a sportu (užitečné se zábavným) a ještě za to dostávat plat je určitě lepší než sedět na zadku u počítače a namáhat jen deset prstů. 7. Myslíš si, že je dostatek organizací, které nabízí pohybové aktivity pro děti?
Myslím, že ano, ale bylo by dobré, kdyby tu bylo víc organizací pro typické sporty jiných zemí. Třeba jsem slyšela o tom, že by se tady v Čechách dal trénovat americký fotbal nebo lacros. Bylo by dobré mít od každého sportu trochu.
8. Dokážeš si představit, že až budeš dospělý(á), tak se vydáš někam na sportovní výlet s kamarády či sám? Určitě. S rodinou jezdíme každý rok na kola a já v tom hodlám pokračovat ještě pár dalších let. Tyto výlety jsou vždy zábavné. Přes den se sportuje, potom se někde najíte, a večer si vyprávíte příběhy ze života. Občas koukáte jaké informace se dozvíte. Děkuji za rozhovor.
Příloha 7. Písemný záznam rozhovoru s respondentem č. 4 Rozhovor pro žáky základní školy
Úvod Milí žáci, děkuji, že jste si našli čas pro tento rozhovor. Právě vám budu pokládat otázky, které budou zkoumat váš postoj k pohybovým a sportovním aktivitám ve vašem volném čase. Vždy si pečlivě promyslete odpověď na jednotlivé otázky a u každé z nich odpovězte podle vašeho uvážení. Tento rozhovor byl vytvořena pro účely zpracování diplomové práce na téma: Volnočasové pohybové aktivity dětí ve věku 10 – 15 let na Základní škole Slaný. Zodpovězením otázek v rozhovoru souhlasíte se zpracováním poskytnutých údajů a je anonymní. Ve výzkumu budete vystupovat pod číslem ,, _ ,,. Všechny informace týkající se tohoto rozhovoru budou použity pouze pro účely výzkumného šetření v rámci zpracování diplomového projektu. Rozhovor by měl trvat zhruba 30 minut a bude nahráván na diktafon. Máte ke mně v tuto chvíli nějaké dotazy? Pokud ne, můžeme přejít k otázkám. Všem moc děkuji za spolupráci.
Filip Dohnal Otázky:
1.
Co bys dělal za pohybovou či sportovní aktivitu, kdybys měl vlastní
volbu a mohl se přihlásit? Hraju tenis již 5 let a nic jiného se mi nezamlouvalo. Když už, tak bych zkusil bojové umění.
2.
Děláš sportovní nebo pohybovou aktivitu dobrovolně? Jestliže ano, co
tě na ní baví? Dělám vše dobrovolně. Z tenisu se stala už vlastně povinnost.
3.
Máš rád sport či jinou pohybovou aktivitu? Popřípadě kterou?
Mám rád všechny možné sporty hlavně míčové. Rád se udržuji v kondici. Zkrátka mě sport baví.
4.
Baví tě tréninky s trenérem, nebo máš raději pohyb s kamarády někde
venku? Mám rád oboje. Na tréninku makáme, uděláme něco pro sebe. Venku s kamarády bývá většinou větší sranda. Každý pohyb je dobrý.
5.
Máš pocit, že se rodiče zajímají, jak sportuješ či se pohybuješ?
Určitě. Dost jim na tom záleží., ale stejně nejvíce to zajímá mně. Jinak sportuji sám od sebe a nikdo mě nemusí nutit.
6.
Kdybys měl možnost být profesionální sportovec nebo být počítačo-
vým programátorem ve velké firmě, co by sis vybral? Oboje je lákavé. Ovšem nejraději bych byl programátor v kondici. Jelikož být sportovec, který neustále dře a zkrátka se nezastaví a nemůže si užívat život tolik jako v jiném zaměstnání. Zase obě varianty mají svoje plus a mínus.
7.
Myslíš si, že je dostatek organizací, které nabízí pohybové aktivity pro
děti?
Myslím si, že určitě je z čeho vybírat. Když už ne, tak děti se mohou udržovat v kondici samy.
8.
Dokážeš si představit, že až budeš dospělý(á), tak se vydáš někam na
sportovní výlet s kamarády či sám? Ano, určitě. Momentálně mám i kamarády sportovně založené, tak by se dalo něco podniknout. Také jezdím sám velice často na tenisové turnaje. Děkuji za rozhovor.
Resumé Diplomová práce se zabývá postoji žáků základní školy ve věku 10 – 15 let k pohybovým a sportovním aktivitám a nabídce volnočasových aktivit. V teoretické části je uvedena periodizace vývoje člověka se zaměřením na období adolescence. Dále jsou vysvětleny pojmy volný čas, zájmy, pohybová aktivita, pohybové schopnosti a tělesná zdatnost. Empirická část práce vychází ze tří výzkumných otázek a dotazníku tvořeného 18 otázkami. Byli osloveni žáci ze základní školy Slaný. Jejich odpovědi byly zpracovány v tabulkách a grafech a v diskusi byly zodpovězeny výzkumné otázky. Cílem práce bylo zjistit postoje k pohybovým a sportovním aktivitám u žáků ve věku 10 až 15 let a nabídku volnočasových aktivit v dané oblasti.
