*
* * Střecha chrání budovu před klimatickými vlivy, především deštěm, sněhem a větrem
* Zpravidla plní i tepelně izolační funkci * Na správné funkci střechy závisí i do značné míry životnost celé budovy
* Volba typu konstrukce zastřešení a jeho tvaru podstatným
způsobem ovlivňuje celkový architektonický výraz exteriéru i interiéru budovy
* * Nosné střešní konstrukce – přenáší zatížení od jednoho
případně více střešních plášťů, doplňkových konstrukcí, sněhu, větru, vody a provozu na svislé nosné části objektu
* Střešní plášť – (jednoho nebo několika, oddělených
vzduchovými mezerami), tj. vnější ochranné souvrství se střešní krytinou na vnější straně konstrukce
* Doplňkových konstrukcí a prvků/ podhled střechy
* * Ploché – menší nebo rovno 5° * Sklonité – šikmé (sklon 5° až 45°) * - strmé (sklon 45° až 90°)
*
* Výhody: - zmenšuje celkovou výšku budovy * - možnost zastřešení členitých půdorysů * - možnost účelového využití střešních ploch * - snadná přístupnost * - úspora materiálu * - menší pracnost * Nevýhody: - nutný odborný návrh skladby střešních vrstev * - kontrola vnitřních vrstev bez porušení jiných vrstev není možná
*
- některá charakteristická místa bývají zdrojem poruch (styk střechy s atikou, průniky krytinou, vtoky, aj.)
*
- místa poruch se obtížně zjišťují, poruchy se pracně odstraňují
* VRSTVY PLOCHÉ STŘECHY * (Liší se s druhem použité kce!) * Nosná střešní kce – přenáší zatížení ze střešního pláště,
(klimatické a provozní zatížení) do ostatní nosných kcí objektu
* Hydroizolační vrstva – vodotěsná izolace chránící vnitřní prostory a vrstvy střešního pláště před atmosférickými vlivy
* Tepelně izolační vrstva – zajišťuje požadovanou teplotu vnitřního chráněného prostoru (minerální vlna, polystyren (EPS, XPS), lehčený beton, atp.)
* Spádová vrstva – vytváří požadovaný sklon střešní kce * Parotěsná vrstva – omezuje či zamezuje pronikání vodní páry z vnitřního prostředí do střešního pláště
* Drenážní vrstva – odvodňuje souvrství střešního pláště na hydroizolační vrstvu
* Další vrstvy – spojovací, ochranná, separační, filtrační, vegetační, atd.
* HYDROIZOLAČNÍ VRSTVA * Nejdůležitější vlastností každé střechy je vodotěsnost * Asfaltové pásy – tloušťka pásů obvykle 3 - 5 mm * - skládá se z horní krycí asfaltové vrstvy, nosné vložky, kterou tvoří tkanina ze skelných vláken, spodní krycí asfaltová vrstva
* Fóliové pásy – tloušťka fóliové hydroizolace 1,2 – 2 mm * - materiál – měkčené PVC * Stěrkové izolace – tekuté fólie * - asfaltové stěrky * - stěrky na bázi plastů
* Vlivy vnějšího prostředí výrazně ovlivňující materiál a kci střechy:
* zeměpisná poloha + nadmořská výška * teplota vzduchu a její kolísání * déšť a jeho intenzita * zatížení sněhem a námrazou * účinky slunečního záření * seismická činnost * hluk a chvění * vlivy vnějšího a vnitřního provozu
* * Podle využití: * bez provozu/ nepochozí – střecha, která umožňuje přístup pouze pro kontrolu stavu kce i zařízení na střeše pro nezbytnou údržbu
* s provozem – střecha určená pro účely dopravy, rekreace, sportu, technologického vybavení objektu, atp. + zelené střechy
* Podle počtu střešních plášťů: * jednoplášťová – s klasickým pořadím vrstev, s opačným pořadím vrstev, kombinovaná * - střecha, která odděluje chráněné či vnitřní prostředí od vnějšího jedním střešním pláštěm
* dvouplášťová - střecha, která odděluje chráněné či vnitřní
prostředí od vnějšího dvěma střešními plášti, mezi nimiž je vzduchová mezera * - prostor mezi plášti (vzduchová vrstva) může být neprůlezný, průlezný či průchozí, nebo slouží jako půda
* několikaplášťová – střecha vytvořená několika střešními plášti oddělenými od sebe vzduchovými mezerami, bližší označení se volí dle počtu plášťů a dalších charakteristik, např. dvouplášťová, tříplášťová, atp. * - u plochých střech výjimečně
* * Jsou nejrozšířenějším typem plochých střech * Mezi jejich výhody oproti více plášťovým střechám patří: * - menší tloušťka střešního pláště * - jednodušší a rychlejší realizace * - nižší náklady na realizaci * - jednodušší realizace případných oprav a dodatečného zateplování * - více možností využití jejich povrchu (střechy pochůzné, pojížděné, zelené)
* BEZ TEPELNÉ IZOLACE * Vhodné pro střechy nad otevřeným prostorem nebo nad nevytápěnými objekty
* Střecha plní funkci pouze nosnou a hydroizolační * Sklon střechy může být tvořen například nosnou konstrukcí * NEVĚTRANÉ S KLASICKÝM POŘADÍM VRSTEV * A) bez parotěsné vrstvy * B) s parotěsnou vrstvou * A) - kčně a technologicky nejjednodušší řešení * - nutnost tepelného posudku z důvodu poruch tepelně vlhkostního chování souvrství střešního pláště
* B) - snížení, resp. úplné vyloučení kondenzace vodní páry ve skladbě ploché střechy je možno dosáhnout vhodným návrhem parotěsné vrstvy
* NEVĚTRANÉ S OPAČNÝM POŘADÍM VRSTEV * je zde zaměněna poloha vrstvy tepelné izolace a hydroizolace * hydroizolační vrstva je chráněna proti UV záření a povětrnostním vlivů delší životnost, minimální kondenzace vodní páry uvnitř střešního pláště
* STŘECHY KOMBINOVANÉ * kombinace střechy s klasickým a opačným pořadím vrstev * to znamená, že je tepelná izolace z části (asi 40%) umístěna pod hydroizolaci a z části (asi 60%) nad hydroizolací
* toto řešení spojuje výhody střech s klasickým uspořádáním vrstev a střech s opačným uspořádáním vrstev
* uvedený typ se navrhuje jak u nových střech, tak u rekonstrukcí stávajících střech, které mají nedostatečnou tloušťku tepelné izolace a nefunkční hydroizolaci
* ZELENÉ STŘECHY * Zelené střechy (resp. vegetační střechy, střešní zahrady)
dotvářejí budovy z hlediska jejich architektonického výrazu a zároveň slouží pro využívání lidmi
* je možno je kombinovat s pochůznými nebo pojížděnými
střechami, popřípadě také se střechami využívanými jiným způsobem (rekreační plochy, hřiště, bazény, apod.)
* vlastní vegetační souvrství se realizuje až po dokončení vlastních vrstev střešního pláště
* u střech s klasickým pořadím vrstev po provedení hydroizolace, u střech s opačným pořadím vrstev a u střech kombinovaných pak po provedení tepelné izolace a ochranné textilie
* oproti jiným typům střech obsahuje zelená střecha ještě vrstvu
vegetační - vrstva určená pro růst rostlin. Bývá tvořena speciálními zemními substráty, rašelinou, apod. Tloušťka vegetační vrstvy závisí na druhu vegetace. U extenzivní zeleně bývá do 80 mm, u intenzivní zeleně pak bývá větší než 300 mm.
* * dvouplášťová střecha odděluje vnitřní prostředí od vnějšího dvěma střešními plášti, mezi nimiž je vzduchová mezera.
* vzduchová mezera může být větraná (napojena na vnější
ovzduší), nebo nevětraná (je vůči vnějšímu ovzduší uzavřena)
* HORNÍ PLÁŠŤ * má hydroizolační funkci, musí být vždy navržen ve sklonu a
opatřen hydroizolací * jeho geometrický tvar ovlivňuje nejen odvodnění střechy, ale také funkci větrání vzduchové mezery * podle hmotnosti může být horní plášť lehký nebo těžký, pokud je těžký, nelze jej opírat o dolní střešní plášť, ale je možno jej pouze uložit na svislé nosné konstrukce, pokud je lehký je možno jej opírat o dolní plášť, ale je nutno staticky prokázat jeho únosnost
* VZDUCHOVÁ MEZERA * u dvouplášťových větraných střech má být vzduchová mezera průběžná, bez překážek, které by probíhaly kolmo na směr vzduchu * teoreticky může být průlezná nebo neprůlezná, u dvouplášťových větraných střech však bývá zpravidla neprůlezná
* DOLNÍ PLÁŠŤ * je tvořen stropní konstrukcí, na které je uložena tepelná izolace * pokud je to nutné, může být pod tepelnou izolací umístěna parozábrana, parozábranu zde navrhujeme tehdy, jestliže nejsme schopni zabránit kondenzaci vodní páry v dolním plášti
* dolní plášť bývá zpravidla vodorovný * případný návrh parozábrany nad tepelnou izolací je hrubou projekční chybou
* * Dovnitř dispozice – pomocí sklonitého mezistřešního nebo zaatikového úžlabí
* Vně dispozice – pomocí podokapního žlabu
* * maximální vzdálenost vtoků, případně žlabů od atik je 15 m * vždy minimálně dva vtoky na každé střeše * pokud existují kce, které brání odvodnění, je nutné okolo nich vytvořit patřičné vyspádování
* vtoky je nutno umisťovat minimálně 0,5 m od kcí vystupujících nad rovinu střechy, aby nedocházelo k zanešení nečistotami nebo sněhem
* * svislý prvek ukončující střechu * výška minimálně 150 mm nad rovinou střechy * Nutno dilatačně oddělit 20 – 30 mm od monolitických částí střešní kce
* Musí být vyspádovaná do prostoru střechy minimálně ve sklonu 3°
