VLIV ZAVEDENÍ EURA NA RŮST

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská

V LIV ZAVEDENÍ EURA NA RŮST ŘECKÉ EKONOMIKY bakalářská práce

Autor: Jan Surovec Vedoucí práce: Ing. Ondřej Antoš Rok: 2008

Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

Jan Surovec V Praze, dne 16. 5. 2008

PODĚKOVÁNÍ Rád bych poděkoval panu Ing. Antošovi za cenné připomínky a rady při psaní této bakalářské práce.

ABSTRAKT Tématem této práce je vliv zavedení eura na růst řecké ekonomiky. Teoretická část obsahuje vývoj teorie optimálních měnových oblastí a přibližuje původní teorii Roberta Mundella. Kromě toho shrnuje i maastrichtská konvergenční kritéria a Pakt stability a růstu. Analytická část se nejdříve zaměřuje na stav řecké ekonomiky od vstupu do Evropské unie po přistoupení do hospodářské a měnové unie a dále na problematiku plnění fiskálních maastrichtských kritérií před vstupem do EMU. Analýza se poté zaměřuje na Řecko po vstupu do eurozóny. Zkoumán je vliv měny na deficit běžného účtu, trh práce a zvýšenou intenzitu obchodu s jihovýchodní Evropou. Závěr studie stručně seznamuje s nedávno provedenou daňovou a penzijní reformou.

Klíčová slova: Řecko, euro, maastrichtská konvergenční kritéria, optimální měnová oblast

JEL klasifikace: E490, F150, O520

ABSTRACT The topic of this work focuses on influence of euro on Greek economy. First part covers development of theory of optimum currency area and also approaches original theory of Robert Mundell. Furthermore it also summarises the Maastricht convergence criteria, Pact of Stability and Growth. Second part concentrates on conditions of Greek economy from entrance to European Union to accession to economic and monetary union and also on fulfilment of fiscal criteria of Maastricht treaty before accession to EMU. Than Analysis focuses on Greek economy after accession to eurozone, where is analyzed influence of currency on current account deficit, labour market, higher intensity of trade with Southeast Europe. Finally it gives information about recent tax and pension reforms.

Key words: Greece, euro, The Maastricht convergence criteria, optimum currency area

JEL Classification: E490, F150, O520

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 1 I. TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST ....................................................... 2 1. Teorie optimálních měnových oblastí ..................................................................... 2 1.1 Vznik teorie........................................................................................................ 2 1.2 Specializace versus endogenita OCA ................................................................ 5 1.3 Robert Mundell a OCA ...................................................................................... 6 2. Přínosy eura ........................................................................................................... 10 3. Hlavní problémy eura ............................................................................................ 10 4. Maastrichtská konvergenční kritéria...................................................................... 11 4.1 Pakt stability a růstu ......................................................................................... 13 4.2 Reforma Paktu stability a růstu ........................................................................ 14 II. ANALYTICKÁ ČÁST ........................................................................................... 15 5. Období od vstupu Řecka do EU po přistoupení do EMU ..................................... 15 5.1 Divergenční období (1981-1995) ..................................................................... 15 5.2 Konvergenční období (1996-2002) .................................................................. 15 6. Přistoupení Řecka do hospodářské a měnové unie ................................................ 16 7. Účetní revize fiskálních dat v Řecku za období 1997-2003 .................................. 17 8. Efekt přijetí nové měny na řecký deficit běžného účtu ......................................... 19 9. Řecká makroekonomická politika v rámci eurozóny ............................................ 21 10. Analýza trhu práce v Řecku ................................................................................. 23 11. Pozitivní integrace Řecka s jihovýchodní Evropou ............................................. 25 12. Srovnání vývoje v Řecku a Portugalsku .............................................................. 26 13. Řecký penzijní systém a jeho reforma ................................................................. 30 14. Daňová reforma v Řecku ..................................................................................... 31 ZÁVĚR................................................................................................................................ 32 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................. 35 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ....................................................................................... 37

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

BRIC

Brazil, Russia, India, China (Brazílie, Rusko, Indie, Čína)

CPI

Consumer price index (Index spotřebitelských cen)

ČNB

Česká národní banka

DPH

Daň z přidané hodnoty

ECB

Evropská centrální banka

EMU

European Monetary Union (Evropská měnová unie)

ERM

Exchange rate mechanism (mechanismus směnných kurzů)

ESF

Evropský strukturální fond

EU

Evropská unie

EU-15

Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie

HDP

Hrubý domácí produkt

OCA

Optimum currency area (optimální měnová oblast)

OECD

Organization for economic co-operation and development Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

ÚVOD Cílem této práce je posouzení vlivu zavedení eura v Řecku. Teoreticko-metodologická část práce zkoumá vývoj teorie optimálních oblastí a podrobně přibližuje původní teorii Roberta Mundella. Dále stručně zmiňuje přínosy eura, hlavní problémy jeho zavedení, jednotlivá maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu a jeho pozdější reformu. Analytická část je v prvé řadě zaměřena na období od vstupu Řecka do Evropské unie do přijetí společné evropské měny. Poté jsou uvedeny fakta související s plněním fiskální části maastrichtských kritérií nutných k přijetí do hospodářské a měnové unie. Kromě toho práce zkoumá vliv nahrazení původní měny drachmy eurem na trh práce, deficit běžného účtu platební bilance, růst HDP, cenovou hladinu, ale také například na zvýšení intenzity obchodu s jihovýchodní Evropou. Rovněž je také zmíněn aspekt toho, zda je současný růst ekonomiky dlouhodobě udržitelný či nikoliv. Studie také stručně přiblíží nedávno realizovanou daňovou a penzijní reformu. V závěru práce jsou uvedeny příklady opatření, která by měla přinést dlouhodobý růst ekonomiky.

1

I. TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST 1. Teorie optimálních měnových oblastí

1.1. Vznik teorie

Teorii optimálních měnových oblastí formuloval začátkem 60. let 20. století R. Mundell (1961). Na původní Mundellův model navázala v dalších letech řada autorů. Mezi nimi byli zejména R. McKinnon (1963), P. B. Kenen (1969) a mnoho dalších. I přes nepopiratelný fakt, že ekonomická teorie prošla od té doby řadou změn, zůstává jeho hlavní myšlenka pořád stejná. Mundell vycházel z předpokladu, že asymetrický šok (například růst ceny nerostných surovin) bude působit na národní ekonomiky různou intenzitou (v jedné zemi dojde k růstu agregátní poptávky a ve druhé naopak k poklesu). Pozdější autoři se zabývají zejména potenciálními zdroji, které vedou ke zmírnění výskytu asymetrického šoku a také analýzou efektivnosti faktorů působících při zamezení dopadu šoku na národní ekonomiky.1

V 60. letech a počátkem 70. let probíhala řada diskuzí ohledně preference fixního režimu kurzů nebo naopak flexibilního systému. Z těchto debat vzešly následující charakteristiky či kritéria pro měnovou integraci 2:

a) cenová a mzdová flexibilita

Když jsou nominální ceny a mzdy v zemích uvažujících o zavedení společné měny flexibilní, je méně pravděpodobné, že v jedné ze zemí bude přetrvávat nezaměstnanost či inflace. Tento stav snižuje potřebu přizpůsobování směnných kurzů (Friedman, 1953). V okamžiku, kdy jsou nominální ceny rigidní, může být narovnání provedeno pomocí mechanismu směnných kurzů. V takovémto případě může ztráta přímé kontroly nad nominálním směnným instrumentem znamenat náklad (Kawai, 1987).3

1

Lacina a kol. (2007), str.3

2

European Central Bank, Working paper No.138 (2002), str.8

3

European Central Bank, Working paper No.138 (2002), str.8-9

2

b) mobilita faktorů produkce včetně faktorů práce

Vysoká integrace trhu práce a jiných faktorů může redukovat potřebu nominálních směnných kurzů mezi zeměmi. (Mundell, 1961). Mobilita faktorů produkce umožňuje užitečnou realokaci uvnitř volné obchodní zóny. Tím dochází k efektivnosti, která zlepšuje zónu jako celek. Mobilita kapitálu muže být limitována rychlostí, jakou je možné kapitál generovat jednou zemí a absorbovat zemí druhou. Pracovní mobilita je v krátkém období poměrně nízká a to zejména kvůli nákladům migrace. Pokud bude mobilita vyšší v delším období, dojde k usnadnění přizpůsobení se častým šokům (Corden, 1972).4

c) integrace finančního trhu

Ingram (1962) poznamenává, že finanční integrace umožňuje redukovat potřebu přizpůsobování pomocí směnných kurzů. Pokud je integrace silná, mohou i nepatrné změny v úrokových mírách vyvolat kapitálové přesuny mezi jednotlivými zeměmi. Nicméně finanční integrace nezpůsobuje trvalé přizpůsobení, spíše umožňuje zmírnění negativních efektů.5

d) stupeň ekonomické otevřenosti

Čím je země otevřenější, tím je větší šance, že vlivy změn v mezinárodních cenách budou přenášeny do ekonomiky a tím je snižován potenciál peněžní iluze či iluze směnného kurzu (McKinnon, 1963).

Při dostatečné otevřenosti země budou mezinárodní ceny

ovlivňovat domácí ekonomiku jak přímo tak nepřímo. V takovémto případě se jeví nominální směnný kurz jako méně užitečný nástroj při přizpůsobování se negativním vlivům.6

4

European Central Bank, Working paper No.138 (2002) str.9

5

European Central Bank, Working paper No.138 (2002)str.9

6


3

e) diverzifikace produkce a spotřeby

Dostatečná diverzifikace produkce a spotřeby snižuje potřebu přizpůsobování pomocí směnných kurzů (Kenen, 1969).7

f) podobnost inflačních měr

Fleming (1971) zmiňuje, že v situaci, kdy jsou inflační diferenciály mezi zeměmi nízké, tak směnné relace zůstávají také více méně stabilní. V této fázi ztrácí přizpůsobování nominálního směnného kurzu na významnosti, protože nedochází k přílišným nerovnováhám obchodu a běžného účtu.8

g) fiskální integrace popřípadě politická integrace

Fiskální či politická integrace je také zmiňována jako možná alternativa, která může zmírňovat asymetrické šoky. Ovšem tento způsob se z hlediska ekonomické efektivnosti jeví jako velmi problematický.9

Liberální ekonomové by jistě oponovali tím, proč by například německý daňový poplatník měl pomáhat lidem bez práce v jiné členské zemi ke krytí nákladů na migraci do perspektivnějšího regionu či země.

7

European Central Bank, Working paper No.138 (2002) str. 9

8

European Central Bank, Working paper No.138 (2002) str. 9-10

9


4

1.2. Specializace versus endogenita OCA

a) Specializace

Hypotéza specializace je založená na teorii obchodu. Předpokládá, že jakmile se země stanou více integrované, tak bude v jednotlivých zemích docházet k větší specializaci na zboží a služby, ve kterých mají komparativní výhodu. Některé země měnové oblasti se tedy stanou méně diverzifikované a více náchylné na nabídkové šoky.10

b) Endogenita OCA

,,Důležitý zvrat v teorii OCA nastal vytvořením hypotézy endogenity, která kompletně přehodnotila přístup k utváření optimální měnové oblasti. Na základě této hypotézy by kandidátské země nemusely splňovat všechny požadavky dané teorie před vstupem do měnové unie, protože měnová unie vytváří sama o sobě nezbytné podmínky k tomu, aby země plnila kritéria až jako plnohodnotný člen. To znamená, že prostředí měnové unie působí pozitivně na hlubší zapojení do mezinárodních vztahů a na dosažení vyšší sladěnosti se zbytkem členských zemí.‘‘ 11

10

European Central Bank, Working paper No.138 (2002) str. 28

11

Brůžek, Smrčková, Záklasník (2007), str. 89

5

1.3 Robert Mundell a OCA

a) Měnové oblasti a společné měny

Základním předpokladem jsou jednotky A a B, kde je zpočátku plná zaměstnanost a také vyrovnaná platební bilance. Dalším rysem je skutečnost, že mzdy a ceny nemohou být redukovány v krátkém období bez toho, aby zapříčinily nezaměstnanost. Monetární autority se navíc chovají v duchu zabránění inflace.12

V prvním případě jsou jednotkami země s národními měnami. Přesun poptávky ze země B do země A zapříčiní nezaměstnanost v zemi B a následně inflační tlak v zemi A. Ceny se mohou zvýšit v zemi A změnou směnných relací, což zapříčiní zemi B patřičné břemeno. V zemi A dojde k zpřísnění kreditního omezení, aby nedošlo k růstu cen. Tento krok přesune břemeno přizpůsobení na zemi B. Nyní je nutné snížit reálné příjmy v zemi B, protože země A ani B nemohou směnné relace zvýšit popřípadě snížit. Ceny musí být redukovány poklesem výstupu a zaměstnanosti v zemi B. Politika přebytkových zemí krotí ceny a přenáší recesní tendence do světové ekonomiky založené na fixních směnných kurzech.13

Dále Mundell komparuje se situací, kdy jsou regiony uzavřené ekonomiky založené na společné měně. Předpokládá také, že národní vlády provádí politiku plné zaměstnanosti. Přesun poptávky z regionu B do regionu A zapříčiní nezaměstnanost v regionu B a inflační tendenci v regionu A a následně přebytek obchodní bilance. Aby došlo k nápravě nezaměstnanosti v regionu B, provede monetární autorita v regionu B zvýšení monetární zásoby. Tato expanze však zhorší inflační tlak v regionu A. Monetární politika v deficitním regionu napraví nezaměstnanost a v přebytkovém regionu dojde ke zvýšení cen a také se změní směnné relace s regionem B.14

V měnové oblasti zahrnující odlišné země s národními měnami je tempo nezaměstnanosti nastavené ochotou přebytkových zemí vyhnat ceny vzhůru. Nicméně v měnové oblasti 12

R. A. Mundell (1961), str. 658

13


14

R. A. Mundell (1961), str. 658-659

6

sestávající z mnoha regionů a jednotné měny je míra inflace dána ochotou centrálních autorit umožnit nezaměstnanost v deficitních regionech.15

Tyto dva systémy mohou být sblíženy jistou institucionální změnou. Nezaměstnanosti ve světové ekonomice lze předejít, když centrální banky souhlasí s tím, že břemeno mezinárodního přizpůsobování by mělo být v rukou přebytkových zemí, které by zvyšovaly ceny do okamžiku, dokud by nezaměstnanost nebyla v deficitních regionech eliminována. Alternativní možností je založení centrální banky s pravomocí emitovat mezinárodní prostředky směny. Nicméně měnová oblast obou typů nemůže zamezit jak nezaměstnanosti, tak inflaci ve všech zemích. Chyba se nenachází v typu měnové oblasti, ale v působnosti měnové oblasti. Svět proto není optimální měnovou oblastí.16

b) Národní měny a flexibilní směnné kurzy

Existence více než jedné měnové oblasti ve světě způsobuje proměnlivé směnné kurzy. V případě mezinárodního obchodu, kdy dojde k přesunu poptávky ze země B do země A, je externí nerovnováha napravena depreciací země B a apreciací země A.17

V této části se hypotetický svět skládá ze dvou zemí USA a Kanady. Každá země má oddělenou měnu s tím, že tento svět nekoresponduje s národními hranicemi. Východ produkuje auta a západ dřevařské produkty. Nyní dochází k fluktuaci amerického dolaru vůči kanadskému dolaru. Zvýšení produktivity v automobilovém průmyslu povede k přebytku poptávky po dřevařských produktech a přebytku nabídky aut. Změna poptávky způsobí nezaměstnanost na východě a zapříčiní inflační tlak na západě a také tok bankovních rezerv z východu na západ, který byl zapříčiněn deficitem v národní bilanci. K tomu, aby došlo ke snížení nezaměstnanosti, musí obě banky provést měnovou expanzi, popřípadě k zabránění inflace na východě musí být sníženy měnová zásoba (mezitím dojde k posunu kanadskoamerické kurzu, aby byla zajištěna rovnováha v národních bilancích). Nezaměstnanosti může být zabráněno v obou zemích jen za cenu inflace. Ke snížení inflace může dojít za cenu vyšší úrovně nezaměstnanosti. Posledním možným řešením je částečná nezaměstnanost na východě 15


16


17


7

a také částečná inflace na západě. Není však možné se vyvarovat jak inflaci, tak nezaměstnanosti. Flexibilní směnný kurz neslouží ke korekci platebních bilancí mezi dvěma regiony, ačkoliv tak slouží mezi dvěma zeměmi.18

c) Regionální měnové oblasti a flexibilní směnný kurz

Nyní budou existovat západní a východní dolary místo amerických a kanadských. Kdyby byl směnný kurz mezi východem a západem zavěšen, pak bychom dospěli ke stejnému výsledku jako v první části. Při flexibilním směnném kurzu nemusí převis poptávky po dřevařských produktech způsobit nezaměstnanost a ani inflaci v žádném z regionů. Dojde k posílení západního dolaru vůči východnímu, což zajistí rovnováhu platebních bilancí. Jestliže si východní a západní banky osvojí monetární politiku, která zajistí neměnnost efektivní poptávky v relacích regionálních měn, bude dosaženo stabilních cen a zaměstnanosti. Optimální měnovou oblastí je region.19

d) Praktická implikace

Jestliže mobilita faktorů je uvnitř vysoká a navenek nízká, pak mezinárodní systém flexibilních směnných kurzů založený na národních měnách může fungovat efektivně. Ale jestliže jsou regiony v rozporu s národními hranicemi nebo jestliže země jsou složeny z více regionů, pak argument pro flexibilní směnné kurzy je platný, jestliže měny jsou reorganizovány na regionálním základu.20

Koncept vytvoření společného trhu je mnohými považován krokem k eventuální politické unii. Mundell uvádí názor J. E. Meadeho (1957), který říká, že možnost realizace společné měny v západní Evropě je nereálná, protože zde neexistují vhodné podmínky pro společnou měnu a to zejména kvůli nedostatku pracovní mobility. Do určitého protikladu dává Mundell argument Tibora Scitovskyho (1958), který podporuje společnou měnu, protože podle něj přivodí větší stupeň kapitálové mobility. Dále upozorňuje, že musí být učiněny kroky k větší mobilitě práce. Podle Mundella je tento spor spíše empirickou než teoretickou otázkou. 18

R. A. Mundell (1961), str.659-660

19

R. A. Mundell (1961),str. 660

20


8

Meade věří, že nutné faktory neexistují zatímco Scitovsky říká, že mobilita práce musí být zlepšena. Ani autor nepochybuje, že optimální oblastí je region – definovaný z hlediska interní mobility faktorů a externě definovaný z hlediska imobility faktorů.21

e) Horní limity počtu měn a měnových oblastí

Problém mobility faktorů se jeví spíše jako relativní než absolutní koncept. Pokud bychom šli až do nejmenších důsledků a zahrnovali každou malou nezaměstnanost vzniklou kvůli pracovní imobilitě, pak by tento region měl mít zřejmě odlišnou měnu! Tato domněnka však stěží dává smysl. Ekonomové devatenáctého století naopak nahlíželi na problematiku tak, že by měla existovat světová měna a to zejména proto, že byli ve své době znepokojeni s náklady oceňování a výměnou peněz. Je zřejmé, že s počtem měn se tyto náklady zvyšují. V hypotetickém světě, kde by se počet měn rovnal počtu komodit, tak vlastně peníze ztrácejí smysl a existoval by pouze barterový obchod.22

21

R. A. Mundell (1961), str.661-662

22


9

2. Přínosy eura Obecně mezi ekonomy neexistuje jednoznačná shoda ohledně všech přínosů, nicméně je možné uvést ty, které se vyskytují nejčastěji 23:

a) odstranění nutnosti konverze jednotlivých národních měn b) zamezení nadměrného kolísání mezi jednotlivými státy EMU a s tím souvisejícímu vzniku kurzových zisků a ztrát c) větší ekonomická a finanční integrace mezi státy EMU d) realizace expanzivnější monetární politiky prováděné Evropskou centrální bankou (dříve byla spíše restriktivní a to zejména kvůli tlaku Bundesbanky na ostatní centrální banky) e) větší důraz na ekonomickou disciplínu jednotlivých zemí f) zisk z využívání eura jako mezinárodní měny g) snížení nákladů na půjčování na mezinárodních finančních trzích h) růst prestiže Evropské unie ve světě jak z pohledu ekonomického tak politického

3. Hlavní problémy eura Velmi důležitou otázkou je, jak bude EMU reagovat na asymetrické nabídkové a poptávkové šoky. Jistým způsobem by bylo možné šoky zažehnat tím, že by došlo k přizpůsobení mezd. Velká síla odborů v současné Evropě činí tento krok prakticky nerealizovatelný. Další slabinou a potenciální komplikací je pro Evropskou unii velmi nízká úroveň mobility pracovní síly (zejména kvůli jazykové bariéře a neflexibilnímu trhu s nemovitostmi). V USA funguje jednotná měna dobře. Když jsou Spojené státy vystaveny asymetrickému šoku, tak se lidé v porovnání s Evropou začnou situaci rychle přizpůsobovat a začnou si hledat práci v perspektivnějším regionu.24

Zajímavé jsou příklady Velké Británie a Itálie, které se rozhodly v roce 1992 vystoupit z ERM systému díky velkému hospodářskému propadu. Vlády přikročily k oslabení měn, které mělo za cíl snížit zvýšenou nezaměstnanost. U stoupenců společné měny můžeme slyšet 23

G.Fink, G. Salvatore (1999), str. 187-188

24

G.Fink, G. Salvatore (1999), str. 189

10

argument, že založení společné měny umožní intenzivnější obchod a podpoří větší flexibilitu pracovního trhu.25

Dalším problémem může být situace, kdy bude docházet k přesunu kvalifikované pracovní síly z periferních do tradiční západních regionů.26 Ohniskem budoucích sporů může být také společná měnová politika. Podle některých ekonomů by mohlo v zemi se slabší ekonomickou kondicí dojít k větší preferenci expanzivnější měnové politiky, která by mohla snížit nezaměstnanost a podpořit vyšší ekonomický růst. Vstupující země však po vstupu do měnové unie předala měnové pravomoci ECB, která rozhoduje o měnové politice.27 Na druhou stranu jiní ekonomové považují podobný nástroj za krátkodobý a zdůrazňují, že skutečné oživení ekonomiky přinese jen vyšší efektivita v ekonomice.

4. Maastrichtská konvergenční kritéria Země Evropské unie, které usilují o přijetí do měnové unie, musí splnit tzv. maastrichtská konvergenční kritéria. Tato kritéria jsou uvedena v článku 121 Smlouvy a. Jedná se o cenovou stabilitu, dlouhodobé úrokové sazby a také dva fiskální ukazatele. Země musí kromě těchto kritérií také dosáhnout vzájemně slučitelné legislativy a také všeobecné makroekonomické stability.28

Hlavním mottem existence kritérií je zamezení vstupu do společné měnové unie zemím, které dosahují vyšší inflační úrovně než země se stabilnější cenovou hladinou. Země s nízkou cenovou hladinou by mohla kvůli méně zodpovědným zemím nést další náklady členství. Další obavou je, že by země s vyšší cenovou hladinou mohly být ve společné měnové unii přehlasovány zeměmi s nižší inflací. ECB by tedy preferovala vyšší míru inflace. Ohledně dlouhodobých úrokových sazeb by mohl také nastat jistý problém v případě odlišných úrovní v jednotlivých zemích. V okamžiku, kdy je měna zafixována, jsou investoři

25


26


27

G.Fink, G. Salvatore (1999), str. 192-193

28

Brůžek, Smrčková, Záklasník (2007), str. 73

11

zbaveni úvahy ohledně kurzových fluktuací a v případě potřeby mohou kapitál přemístit do jiné země.29

a) Kritérium cenové hladiny

Členský stát musí vykazovat dlouhodobě přijatelnou cenovou stabilitu s tím, že inflace nesmí během jednoho roku přesáhnout o více než 1,5 procentní bodu míru inflace tří zemí s nejvyšší cenovou stabilitou.30

b) Udržitelnost veřejných financí

Přistupující země musí dosahovat schodku veřejných financí nižší než 3% hrubého domácího produktu. Výjimkou může být stav, kdy je deficit mimořádného a dočasného charakteru nebo v případě, že má deficit snižující se tendenci a nachází se blízko požadované úrovně.31

Kandidátská země také nesmí mít celkové vládní zadlužení vyšší než 60% HDP. Opět je možné zemi přijmout s tím, že země usilovně snižuje zadlužení směrem k doporučované hodnotě.32

c) Stabilita měnového kurzu

Podstatou tohoto kritéria je to, aby země alespoň po dobu posledních dvou let nedevalvovala svoji měnu vůči měně jiného členského státu a také aby udržovala požadované fluktuační rozpětí vůči jiným členským státům.33

29

Lacina a kol. (2007), str.232-234

30

Ministerstvo financí ČR a ČNB (2007), str. 7-8

31

Ministerstvo financí ČR a ČNB (2007), str. 9

32

Ministerstvo financí ČR a ČNB (2007), str.9

33

Ministerstvo financí ČR a ČNB (2007), str. 12-13

12

d) Dlouhodobé úrokové sazby

Dlouhodobé úrokové sazby přistupující země nesmí překračovat o více než dva procentní body úrokovou sazbu tří zemí, které mají nejnižší úrokové sazby.34

4.1. Pakt stability a růstu

Pakt stability a růstu byl přijat kvůli obavě, že země i po splnění maastrichtských konvergenčních kritérií nebudou dodržovat řádnou fiskální disciplínu. Proto bylo v roce v roce 1997 v Amsterdamu přijato usnesení, které vybraným institucím předává kompetence k vynucování fiskální udržitelnosti. Mělo dojít k nátlaku na země, které by například prováděly expanzivní fiskální politiku. V tomto okamžiku by docházelo k přelévání negativních vlivů do jiných zemí například v podobě zvýšené cenové hladiny. Dalším potenciálním negativním vlivem mohou být vládní půjčky, které povedou k růstu úrokových měr.35 Formálně se Pakt skládá ze tří částí 36:

a) Rezoluce Evropské rady o Paktu stability a růstu b) nařízení Rady o posílení dohledu nad stavy rozpočtů c) nařízení Rady o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku

V letech 2002 a 2003 bylo zahájena procedura nadměrného schodku s Portugalskem, Německem a Francií. Je paradoxem, že se v této situaci ocitlo zrovna Německo, které bylo zpočátku hybnou silou pro přijetí Paktu stability a růstu. Německo se zpočátku obávalo přijetí evropské měny kvůli faktu, že německá marka byla do vytvoření měnové unie nejstabilnější měnou v Evropě. Bylo tedy nejisté, co nastane v případě integrace s méně stabilními evropskými zeměmi. Rada na doporučení Komise rozhodla, že Německo a Francie se nachází ve stadiu nadměrného schodku a přistoupila do fáze doporučení zemím, které měly tento schodek snížit pod hranici 3% HDP. Německu a Francii se podařilo přesvědčit Radu, aby bylo doporučení ignorováno. Komise byla tímto aktem pobouřena a podala žalobu Soudnímu

34

Ministerstvo financí ČR a ČNB (2007), str.13-14

35

Lacina a kol. (2007), str.391-392

36

Lacina a kol. (2007), str.396

13

dvoru. Soud rozhodl tak, že prohlásil žalobu Komise za nepřípustnou, ale také zrušil závěry přijaté Radou, kde Rada zastavila postup při nadměrném schodku.37

4.2. Reforma Paktu stability a růstu

Spor ohledně dodržování Paktu stability a růstu výrazně otřásl základy EMU. Došlo k zásadní diskuzi a následným jednáním ohledně reformy stávajícího paktu. Kritizována byla zejména malá pravděpodobnost sankcí, které mohou nastat jen v mimořádném případě. Začala se také diskutovat zvolená hranice 3% HDP a také případná sankce v podobě 0,5% HDP. Země by se mohla dostat ještě do horší hospodářské situace.38

Reforma Paktu stability a růstu umožňuje realizaci fiskální politiky podle aktuálního stavu v dané ekonomice. V případě pozitivní ekonomické kondice by země měla usilovat o nízký deficit. V opačném případě je tolerován vyšší deficit a to v okamžiku hospodářských recesí a stagnací. Schodek je možný také v situaci, kdy se země rozhodne provést nepopulární, ale z hlediska ekonomické udržitelnosti velmi užitečné strukturální reformy.39

37

Lacina a kol. (2007), str.392, str. 401-403

38

Lacina a kol. (2007), str.406-407

39

Lacina a kol. (2007), str. 407-411

14

II. ANALYTICKÁ ČÁST

5. Období od přijetí Řecka do EU po přistoupení do EMU

5.1 Divergenční období (1981-1995)

Podle odhadů se mělo Řecko po vstupu do EU začít přibližovat západním zemím, avšak počáteční léta po přistoupení ukázala spíše pravý opak. Řecká nezaměstnanost se od vstupu do EU zvýšila ze 6% až na 12% v roce 1999. I přes další poměrně rychlý růst došlo jen k nepatrné korekci nezaměstnanosti. Ta je dnes pořád jedna z největších v zemích Evropské unie. Slabá ekonomická výkonnost v počátečních letech je spojována zejména s nízkou flexibilitou na pracovním trhu. V tomto období bylo možné pozorovat nízkou úroveň investic do fyzického kapitálu. Přímé zahraniční investice plynuly do země také velmi pomalu a zůstávaly pod úrovní EU. Znepokojivým elementem bylo také výrazné zhoršení fiskální disciplíny (při vstupu do EU byl řecký dluh 25% HDP, ale v polovině 90. let činil již více než 100%). Řecký dluh i přes určitá zlepšení v posledních letech zůstává jedním z největších v EU.40

5.2. Konvergenční období (1996-2002)

Růst řecké ekonomiky je částečně spojován s pokrokem ve finančním sektoru. Ten byl původně velmi regulovaný a přetrvávala zde silná koncentrace státních bank. Po liberalizaci v 90. letech byla odstraněna povinnost investovat do státních dluhopisů, státního podnikání a preferenčních sektorů. Liberalizací bankovního sektoru a snížením úrokových sazeb na úroveň eurozóny došlo k výrazné kreditní expanzi. I přes provedenou liberalizaci však existovaly mezery ve srovnání s Evropskou unií. V oblasti zahraničního obchodu bylo Řecko po vstupu do EU relativně otevřenou ekonomikou. Index svobody obchodu se zahraničím (zahrnující cla, netarifní bariéry a úroveň černé ekonomiky) zaznamenal postupný nárůst během 80. let. Výraznou překážkou pro další růst byla nedostatečná domácí konkurence. I přes částečnou eliminaci zůstal značný byrokratický aparát. Další klíčový sektor informačních technologií byl inovován, ovšem růst nebyl dostatečný. Nicméně se zdá, že kdyby Řecko 40

Vamvakidis (2003)

15

nevstoupilo do EU, tak by ekonomický růst byl ještě nižší. Obchodní vazby s partnery eurozóny vedly k zvyšování produktivity práce a celkové efektivity.41

Graf č. 1: Růst řeckého HDP v období 1996-2002

Zdroj: OECD42

6. Přistoupení Řecka do hospodářské a měnové unie Přistoupení do hospodářské a měnové unie v roce 2001 bylo výrazným historickým mezníkem pro řeckou ekonomiku. Nahrazení původní měny drachmy eurem, převedení pravomocí měnové politiky z místní centrální banky do rukou Evropské centrální banky, osvojení fiskálních pravidel Paktu stability a růstu, radikálně změnily systém řecké makroekonomické politiky. Hodnocení efektů zavedení eura v Řecku může být považováno za předčasné, nicméně i po tak krátké době je možné pozorovat jisté trendy.43

41

Vamvakidis (2003)

42

vlastní úprava, dostupné 22.4. 2008 z: http://www.oecd.org/dataoecd/6/27/2483806.xls

43

Arghyrou (2006), str.1

16

7. Účetní revize fiskálních dat v Řecku za období 1997-2003 Revize fiskálních dat, která byla provedena novou řeckou vládou v roce 2004, ukázala výrazné nedostatky vládního účetnictví. Dříve uváděný deficit k HDP byl ve skutečnosti v celém tomto období vyšší, než je požadovaná hodnota 3% HDP (Řecko tedy vůbec nemělo být připuštěno do EMU). Celkový dluh zůstal nad hranicí 100% HDP, navzdory tomu, že byl v tomto období pozorován pozitivní ekonomický růst a snižující se úroveň úrokových sazeb. Revidovaná fiskální data uvolněná Eurostatem v roce 2004 ukázala roční deficity vlády minimálně o dva procentní body mezi léty 2000-2003.44 Podle Eurostatu byl výrazný nárůst deficitu způsobem zejména těmito faktory 45:

-

vláda evidovala nižší výdaje na vojenské vybavení

-

byly nadhodnoceny přebytky fondů sociálního zabezpečení

-

existovaly problémy ohledně kapitálových injekcí

-

byly špatně evidovány kapitalizované úroky

-

nejasnosti ohledně DPH

-

špatně byly také evidovány platby z evropských strukturálních fondů

-

nejasnosti ohledně státního holdingu DEKA

44

OECD Economic Surveys: Greece (2005), str. 44-46

45

OECD Economic Surveys: Greece (2005), str. 47-48

17

Tabulka č.1: Revize fiskálních dat za období 1997-2003 (v % HDP)

DEFICIT VE FISKÁLNÍM ROCE Před revizí (březen, 2004)

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

4

2,5

1,8

2

1,4

1,4

1,7

Reklasifikace příjmů DPH

0,9

Reklasifikace příjmů od ESF

0,3

Reklasifikace příjmů pošt.spořitelny

0,2

Armádní výdaje

0,2

0,1

0,9

Dluhový předpoklad

0,1

0,1

0,1

1

0,3

0,1

Kapitalizované úroky Kapitálové injekce

0,9

1

0,7

Reklasifikace DEKA

0,2

0,2

0,1

EU granty

0,2

0,2

-0,2

1,9

1,2

1,7

0,7

0,3

0,1

0,1

0,1

0

1

0,4

0,6

Přebytek fondů soc.zabezpečení Po revizi (listopad 2004)

6,6

4,3

3,4

4,1

3,7

3,7

4,6

Po revizi (březen 2005)

6,6

4,3

3,4

4,1

3,6

4,1

5,2

Rozdíl oproti březnu 2004

2,6

1,8

1,6

2,1

2,2

2,7

3,5

Zdroj: OECD46

Tabulka č.2: Revize celkového vládního dluhu za období 1997-2003

CELKOVÝ VLÁDNÍ DLUH

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Před revizí (březen, 2004)

108,2

105,8

105,2

106,1

106,6

104,6

102,6

Kapitalizovaný úrok Konsolidovaná aktiva fondů soc.zab.

4,9

4,7

4,5

4,5

4,2

3,9

3,4

1

1,9

1,9

3,2

3,8

3,8

3,7

0

0

0,7

0,1

0,1

0,2

0,1

Po revizi (listopad 2004)

114

112,4

112,3

114

114,7

112,5

109,9

Po revizi (březen 2005)

114

112,4

112,3

114

114,8

112,2

109,3

Rozdíl oproti březnu 2004

5,8

6,6

7,7

7,9

8,2

7,6

6,7

Jiné

Zdroj: OECD47

Řecká ekonomika se dostala pod hranici 3% HDP až ve fiskálním roce 2006 a přestala být kvůli nadměrnému deficitu pod dozorem Evropské komise. V roce 2007 pokračovalo úsilí 46

vlastní úprava, dostupné z: OECD Economic Surveys: Greece (2005), str. 48

47

vlastní úprava, dostupné z: OECD Economic Surveys: Greece (2005), str. 48

18

směřující k posílení důvěry v národní účetnictví. Za období 1994-2007 byla úroveň HDP zvýšena o 9,6%. I přes skutečnost, že vláda provedla jisté privatizační programy, byl deficit za rok 2007 4,1% HDP. Jako hlavní důvod opětovného překročení 3% hranice je uváděn výskyt ničivých požárů v roce 2007. Vláda byla nucena sáhnout k výrazným výdajům na odstranění následků požárů a také odložila postiženým územím splatnost daně z příjmů o půl roku.48

8. Efekt přijetí nové měny na řecký deficit běžného účtu V posledních letech byla v Řecku zaznamenána výrazná tendence nárůstu deficitu běžného účtu. Tento nárůst je částečně spojován s nekompatibilitou jednotné měny s požadavky řecké ekonomiky. Neodvolatelná fixace nominálního kurzu drachmy vůči euru a vyšší úroveň řecké inflace v porovnání s průměrem zemí EMU vedla k nadhodnocení reálného směnného kurzu v Řecku, což snížilo řeckou konkurenceschopnost a následně i deficit běžného účtu.49 V roce 2006 se deficit zvýšil z 14,6 miliard eur na 23,6 miliard eur (nárůst 4,5% HDP).50

Odhaduje se, že téměř polovina nárůstu deficitu běžného účtu v letech 2005 a 2006 byla způsobena vysokými cenami nafty a také silnými investicemi do nových lodí. Pokud začne cena nafty klesat, pak se dá očekávat, že deficit bude též klesat. V roce 2006 byla realizována velká reinvestice výdělků předešlých let do nových lodí a to zejména kvůli očekávané vyšší poptávce v lodním sektoru. Zejména zpomalující úroveň investic by měl a posunout deficit běžného účtu na více udržitelnou úroveň. (v roce 2010 by měl poměr investic k HDP činit 26%). Toto snižování by mělo působit na snižování deficitu běžného účtu zhruba o dva procentní body.51

48

Businessinfo.cz, dostupné 22.4. 2008 z: http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/recko-2008-03-24.pdf, str. 16

49


50

National Bank of Greece (prosinec 2006-březen 2007), str.2

51

National Bank of Greece (prosinec 2006-březen 2007)

19

Důležitou otázkou zůstává, jestli je tento deficit pouze přechodný, nebo naopak. Neustále se prohlubující deficit by signalizoval závažné strukturální nerovnováhy. Podobný deficit by mohl vést až k dlouhodobé nezaměstnanosti a také k nízké ekonomické aktivitě.52

Tabulka č.3: Platební bilance Řecka mezi léty 2005-2007 (v miliardách eur)

Běžný účet Běžný účet (% HDP) Obchodní bilance mimo nafty Bilance nafty Bilance služeb Bilance příjmů Běžný transfery Kapitálové transfery Finanční účet Přímé zahraniční investice Portfoliové investice Finanční deriváty Jiné investice Změny v rezervách aktiv Chyby a opomenutí

2005 -14,6 -7,4 -20,9 -6,6 15,7 -5,7 3,1 2 12,6 -0,7 7,3 0 5,9 0 0

2006 -23,6 -11 -26,5 -8,8 15,4 -7,1 3,4 3 20,4 1 7,4 0,7 11,5 -0,2 0

2007 -32,3 -14,1 -32,3 -9,2 16,7 -9,1 1,6 4,3 27,4 -2,5 17,4 0,7 12,7 -0,7 1

Zdroj: National Bank of Greece53

Při srovnání s ekonomikou Portugalska můžeme zjistit, že zde také docházelo k postupnému zvyšování úrovně deficitu z 1,5% HDP až na výši 9% HDP v roce 2006. Tento vývoj nebyl podpořen primárně zvýšeními investicemi, ale naopak dluhově financovaným boomem, který byl umocněn optimistickým očekáváním budoucích disponibilních příjmů. V důsledku toho se stal deficit běžného účtu dlouhotrvajícím problémem. Situace signalizovala, že Portugalsko dosahovalo výrazné makroekonomické nerovnováhy, které musely být napraveny. Nicméně díky přenesení kompetencí měnové politiky do rukou ECB a nemožnosti využít přizpůsobovací mechanismus nominálního směnného kurzu, bývá napravení této nerovnovážné situace dlouhodobé a velmi nákladné.54

52

National Bank of Greece (prosinec 2006-březen 2007), str.2-4

53

dostupné z: National Bank of Greece (březen 2008), str.25

54

National Bank of Greece (prosinec 2006-březen 2007), str.4

20

V období 1996-2006 se průměrný investiční růst dosahoval 6% ročně a celkově se investice vyšplhaly v roce 2006 až na úroveň 28% HDP (v Portugalsku tento ukazatel činil 21% HDP). Došlo také k navýšení kapitálového importu zboží o více než 40% během posledních osmi let. Jakmile se domácí poptávka a zejména investice dostanou na více udržitelnou úroveň, celkové importy a také importy kapitálového zboží by se měly snížit a tím pádem by mělo dojít k redukci běžného účtu.55

Export služeb zahrnuje téměř 65% celkových exportů Řecka (tento ukazatel je zdaleka nejvyšší v eurozóně). Hlavními tahouny jsou zejména lodní průmysl a také turistika. Přebytek z těchto sektorů pokrývá kolem 50% obchodního deficitu. Tyto rostoucí sektory mohou hrát významnou roli v dalším snižování externího deficitu. Řecko patří mezi lodní velmoci a po určité ztrátě podílu se dá po velké investiční aktivitě v roce 2006 očekávat comeback na ztracené pozice. U ostatního exportu, můžeme pozorovat jistý posun ke zboží s vyšší přidanou hodnotou.

Řecko

těží

z obchodu

se

zeměmi

jihovýchodní

Evropy.

Cenová

konkurenceschopnost však může být snížena zvyšujícími se náklady práce. Další problémy může způsobit také silnější euro. Je však velmi pravděpodobné, že export zboží a služeb, s výjimkou loďařství popřípadě turistiky způsobí jen malé přizpůsobení deficitu běžného účtu. Další budoucí redukci mohou přinést pouze hlubší strukturální reformy ekonomiky.56

9. Řecká makroekonomická politika v rámci eurozóny Nominální konvergenční programy realizované v devadesátých letech dosáhly snížení makroekonomické nerovnováhy, které byly typické pro léta osmdesátá. Mohlo se zdát, že Řecko vstoupilo do eurozóny s dobrými počátečními podmínkami, jelikož v tomto období dosahoval růst ekonomiky vyšších hodnot než většina zemí eurozóny. Velmi podstatná je ovšem dlouhodobá udržitelnost a s tím spojená reálná konvergence. Zdá se však, že udržitelnost tohoto růstu může být za stávajících podmínek dosti problematická. Ekonomický růst je udržitelný v okamžiku, kdy není inflační. V posledních letech však dosahovala úroveň inflace vyšších hodnot v porovnání s jinými zeměmi. Nedávný ekonomický růst je také

55

National Bank of Greece (prosinec 2006-březen 2007), str. 5-7

56

National Bank of Greece (prosinec 2006-březen 2007)

21

částečně spojován s projekty pro pořádání olympijský her v roce 2004. Zneklidňujícím faktorem je i výrazný státní dluh a také nezaměstnanost.57

Podobný vývoj může být poměrně strastiplný, nikoliv však překvapující. Podle Mourmourasa a Arghyrou (2000) byla makroekonomická politika prováděná v 90. letech časovanou bombou pro léta budoucí. Tato politika přinesla sice nominální konvergenci, ovšem znamenala téměř fatální trhliny pro konvergenci reálnou. Slabiny makroekonomického mixu realizovaného řeckými činiteli v devadesátých letech se staly akutní po vstupu do eurozóny v roce 2001. Směnný kurz, na kterém byla řecká drachma fixována vůči euru, byl nadhodnocený přibližně o pět procent. To posléze vytvořilo tlak na již slabou konkurenceschopnost řecké ekonomiky.58

Graf č. 2: řecké CPI v letech 1983-2007

Zdroj: OECD59

57

Arghyrou (2006), str.5-6

58

Arghyrou (2006), str.5-6

59


22

Budoucí ekonomický růst může zbrzdit zejména 60:

a) další inflace, která by vedla k ještě větší ztrátě konkurenceschopnosti b) ochlazující efekty ukončení velkých projektů pro olympijské hry c) omezení státních výdajů kvůli osvojení Paktu stability a růstu d) nové členské země EU mohou znamenat pro investory atraktivnější místo pro investice díky nižším nákladům práce, růstu produktivity a flexibilnějšímu systému legislativy e) vyhlídka růstu úrokových měr

10. Analýza trhu práce v Řecku Silný ekonomický růst je spojován s částečným zlepšením podmínek na pracovním trhu. V posledních letech bylo vytvořeno více než 600 000 pracovních míst, což přispělo ke snížení nezaměstnanosti o více než čtyři procentní body. Dále došlo také ke snížení počtu pracovních míst v zemědělském a manufakturním sektoru. Ekonomika v daném časovém období absorbovala přibližně 700 000 méně kvalifikovaných imigrantů. Signifikantním rysem bylo také zvýšení reálných mezd.61 Tyto rysy jsou typické pro řecký trh posledních let 62:

a) malá role pracovníků na částečný úvazek b) relativně vysoká úroveň minimálních mezd a také výrazné nemzdové náklady (tyto znaky znesnadňují vstup na trh zejména absolventům škol) c) snižující se zaměstnanost absolventů v kontrastu s počtem zapsaných studentů a to i přesto, že kvalita studia je v mezinárodním měřítku na relativně nízké úrovni d) i kvůli nízké flexibilitě je nezaměstnanost pořád jednou z nejvyšších v eurozóně

Během posledního desetiletí došlo ke snížení zemědělského a výrobního sektoru z 18% na 13,2%. Úroveň zaměstnanosti v zemědělském sektoru se snížila z 18% na 11% (průměr EU je nicméně 3,7%). Tento pokles je spojován se zvyšující se produktivitou práce. Je však 60


61

National Bank of Greece (duben-říjen 2007), str. 1

62

National Bank of Greece (duben-říjen 2007), str. 1

23

možné, že částečné zvýšení produktivity způsobilo nahrazení pracovníků odcházející do penze nelegálními pracovníky ze zahraničí. V rámci tohoto trendu dochází k využívání lepších technologií a také k větší preferenci sezónních pracovníků.63

Ve výrobním sektoru však díky nízké přidané hodnotě a zvýšení reálných mezd nedošlo k přílišnému zvýšení konkurenceschopnosti. Zajímavá je tendence v severním Řecku, kde se snaží nevýhodu konkurenceschopnosti řešit zaměstnáváním levnější pracovní síly. Ve dvou nejdynamičtěji se rozvíjejících sektorech ekonomiky bylo vytvořeno nejvíce pracovních míst. Ve stavebním sektoru došlo ke zvýšení pracovních míst o více než 110 000 a ve službách o téměř 400 000 pracovních míst. Velkou slabinou řeckého trhu je neustále výrazná rigidita. Velký kontrast můžeme pozorovat u práce na částečný úvazek. Zatímco v jiných zemích je tato práce jednu z klíčových rolí v růstu zaměstnanosti, tak v Řecku je preference této pracovní síly relativně nízká. Došlo sice k určitému nárůstu práce na částečný úvazek ve veřejném sektoru, nicméně v soukromém sektoru je hodnota na velmi nízké úrovni.64

Tabulka č. 4: (Ne)zaměstnanost v Řecku v letech 2002-2006 (v %)

Období Nezaměstnanost celkem Nezaměstnanost žen Nezaměstnanost mužů Dlouhodobá nezaměstnanost celkem Dlouhodobá nezaměstnanost u žen Dlouhodobá nezaměstnanost u mužů Zaměstnanost celkem Zaměstnanost žen Zaměstnanost mužů Celková zaměstnanost u starších lidí Zaměstnanost starších žen Zaměstnanost starších mužů

2002

2003

2004

2005

2006

10,3 15,6 6,8 5,3 8,6 3,1 57,5 42,9 72,2 39,2 24 55,9

9,7 15 6,2 5,3 8,9 3 58,7 44,3 73,4 41,3 25,5 58,7

10,5 16,2 6,6 5,6 9,4 3 59,4 45,2 73,7 39,4 24 56,4

9,8 15,3 6,1 5,1 8,9 2,6 60,1 46,1 74,2 41,6 25,8 58,8

8,9 13,6 5,6 4,8 8 2,6 61 47,4 74,6 42,3 26,6 59,2

Zdroj: Eurostat65 63

National Bank of Greece (duben-říjen 2007), str.4-5

64

National Bank of Greece (duben-říjen 2007), str.5-6

65

vlastní úprava, pochází ze statistických údajů Eurostatu , dostupné 22.4. 2008 z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=welc omeref&open=/C/C4&language=en&product=Yearlies_new_population&root=Yearlies_new_population&scrollto=0

24

Velkým problém je také nízká participace řeckých žen na trhu práce. V Řecku je také evidováno pouze 7% dětí v dětských pečovatelských střediscích (v EU je tomu 20% a v USA a Dánsku dokonce 65%). V okamžiku, kdy se začne účast na trhu práce zvyšovat, mohla by být tato práce být vykonávána mladými imigrantkami. Relativně vysoká minimální mzda v kombinaci s vysokými odvody na sociální zabezpečení způsobuje vysokou nezaměstnanost u mladých občanů. Dalším charakteristickým rysem je vysoká ochrana v zaměstnání, což velmi znesnadňuje zaměstnavatelům propouštění přebytečných zaměstnanců. I přes jisté reformy z roku 2000 zůstává řecká legislativa jednou z nejstriktnějších v rámci zemí OECD. V posledním desetiletí došlo k výraznému nárůstu zájmu o studium a to i přes to, že kvalita vzdělávacího systému zůstává poměrně nízká. Dílčími problémy jsou zejména nevyskytující se systém neplacených praxí v podnicích během studia a také povinná vojenská služba. Vysoká nezaměstnanost absolventů středních a vysokých škol ukazuje, že mix zkušeností jak teoretických tak praktických je nedostačující pro potřeby pracovního trhu. Podle statistik je množství Řeků mezi 18-35 rokem pracujících v jiném oboru, než studovali po Itálii druhé největší v EU. Týká se to zejména absolventů zdravotních oborů, ale také třeba fyziků, chemiků, matematiků či statistiků.66

11. Pozitivní vliv integrace Řecka s jihovýchodní Evropou V posledních letech probíhala výrazná obchodní spolupráce mezi Řeckem a jihovýchodní Evropou. Odhaduje se, že podobná integrace zvýšila roční ekonomický růst v Řecku o 0,6 procenta. Tento pozitivní trend je zejména díky otevření perspektivního trhu pro více než 100 milionů obyvatel, což mělo velmi pozitivní vliv na řecký export. Celkový objem exportu se zvýšil za poslední desetiletí ze 7,5 na 22%. V období 1997-2007 se řecký export do zemí jihovýchodní Evropy zvýšil v průměru o 9,8% ročně, zatímco export do všech destinací se zvýšil o pouze 2%. V rámci podílu exportu do těchto zemí došlo ke zvýšení ze 7,5% na 22%. Na druhou stranu došlo ke snížení podílu do zemí EU-15 z 58% na 48%. Ve sledovaném období můžeme také pozorovat zvýšení struktury exportu. Obzvláště podíl zboží s relativně vysokou přidanou hodnotou (chemikálie, stroje) zaznamenal nárůst v letech 19972006 o 13%. Celkový podíl řeckého exportu do zemí jihovýchodní Evropy je v tomto sektoru 38%. Kromě tohoto trendu můžeme také evidovat nárůst sektorů, jakými jsou například

66

National Bank of Greece (duben-říjen 2007)

25

telekomunikace, automatizace kancelářských prací či léčiva. V posledním desetiletí došlo k téměř 80% nárůstu (z 8% na 14% celkového řeckého exportu).67

Dále byl také zaznamenán zvýšený trend importu ze zemí jihovýchodní Evropy. Jsou dováženy zejména základní suroviny s nízkou přidanou hodnotou (minerály, kovy či textil). Tyto levné suroviny jsou v Řecku zpracovány a poté znovu s vyšší hodnotou exportovány. Zvýšení importu těchto surovin a polotovarů také částečně posílilo konkurenceschopnost řeckého exportu v zemích EU-15.68

Za poslední dekádu došlo k výraznému poklesu exportu v textilním a potravinářském průmyslu (zhruba z 33% na 17%). Dříve tradiční sektor je v zemích EU nahrazován levnějšími importy ze zemí jihovýchodní Evropy a také z Číny.69

Řecko se také stává ve svém regionu významným hráčem na poli přímých zahraničních investic. Významné pozice si vydobylo zejména v Albánii, Srbsku a Bulharsku. V těchto zemích operuje více než 3500 řeckých firem, které vytváří pracovní příležitosti pro přibližně 200 000 zaměstnanců.70

12. Srovnání vývoje v Řecku a Portugalsku Řecká ekonomika dosahuje v posledních letech průměrného růstu téměř 4% HDP. Od roku 1995 se neustále zvyšuje HDP na obyvatele, z úrovně 61% průměru eurozóny v roce 1995 až na 77% HDP v roce 2005. Hlavními hybnými silami byla zvyšující se soukromá spotřeba a také investiční výdaje. Důležitými faktory byly také výrazné veřejné investice a také olympijský stavební boom. Jistým impulsem se stal i přísun prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. V neposlední řadě Řecku rovněž napomohla vyšší integrace s dynamicky se rozvíjejícími zeměmi jihovýchodní Evropy.71

67

National Bank of Greece (březen 2008)

68


69


70


71

National Bank of Greece (květen -srpen 2006)

26

Existuje ovšem obava, zda se tento růst nemůže zastavit podobně, jako tomu bylo v portugalské ekonomice koncem 20. Století. Ta podobně jako nyní řecká dosahovala vysokých růstů HDP.

V 90. letech dosahovalo Portugalsko výrazné reálné konvergence (z 55% HDP na obyvatele průměru eurozóny v roce 1990 až na úroveň 74% HDP v roce 2000). Nicméně po nastolení striktnější monetární politiky v roce 2000, došlo k velké makroekonomické nerovnováze. Ta byla způsobena zejména neudržitelnou úrovni domácí spotřeby a investicemi do nemovitostí. V Portugalsku byla také patrná nízká úroveň osobní úspor. Samotné oslabení bylo ještě více umocněno ekonomickou nestabilitou v Brazílii, kam byla směřována velká část portugalských přímých zahraničních investic. Souběh těchto faktorů zastavil ekonomický růst, který se v roce 2003 změnil v recesi a posléze v letech 2004 a 2005 docházelo k velmi nízkému růstu. Zranitelnost vysoce zadlužených domácností a snížená schopnost splácet dluhovou službu závazků zastavila reálnou konvergenci.72

Graf č. 3: Srovnání růstu HDP v Řecku a Portugalsku za období 1997-2007

Zdroj: OECD73

72

National Bank of Greece (květen-srpen 2006)

73


27

Může se zdát, že řecká ekonomika obsahuje mnoho podobných symptomů. V letech 2000-2005 došlo k nárůstu dluhu domácností na historicky nejvyšší úroveň 37%. Ve stejném období klesl poměr úspor k disponibilnímu důchodu na 7,2% z úrovně 13,4%. Neposledním rizikem je také neustále se zvyšující cena pohonných hmot a také vysoká pravděpodobnost zvýšení současných nízkých úrokových sazeb.74

Ovšem je velmi pravděpodobné, že podobný scénář jako v Portugalsku nenastane a to zejména kvůli následujícím skutečnostem 75:

a) růst mezd je spojen s odpovídajícím růstem produktivity práce b) rychlý nárůst zadluženosti řeckých domácností je v porovnání s ostatními zeměmi pořád výražně nižší c) fiskální úpravy řecké ekonomiky v roce 2005 a 2006 by neměly jít v ruku v ruce se snížením potenciálního zpomalení poptávky soukromého sektoru d) korelace mezi řeckým hospodářským cyklem a cyklem eurozóny je nízká e) přítoky ze strukturálních fondů EU napomáhají silné investiční aktivitě f) došlo k částečnému přeorientování řecké ekonomiky směrem k zemím jihovýchodní Evropy g) dynamika řeckého lodního průmyslu a také turismu jsou závislé nejen na růstu eurozóny, ale také z významné části na světové konjunktuře

Síla domácí spotřeby odpovídá z velké části nárůstu disponibilních důchodů domácností. Důležité je, že vývoj reálných mez v Řecku je obecně spojen s růstem produktivity během posledních pěti let. Reálné mzdy se zvýšily o 2,5%, avšak produktivita vzrostla o 3,2%. V Řecku došlo také k zvýšenému zájmu o hypotéky. Růst disponibilních důchodů domácností, nízké reálné finanční náklady a přísun prostředků z fondů EU připravil příznivé prostředí pro investiční aktivitu. Výsledkem jsou zvýšené průměrné fixní investice o 6,8% během pěti let. Současný stav investic odpovídá 28% HDP. Navíc poměrně velký podíl těchto investic tvoří produktivní obchodní investice. Díky tomu došlo zvýšení růstu potenciálního produktu, který se zvýšil na hodnotu 3,5% (oproti stavu 2,7% v roce 2000).76 74


75


76


28

Řecko také disponuje více diverzifikovaným exportem. Exportními destinacemi jsou i například země jihovýchodní Evropy a také země BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína). Samotná portugalská ekonomika je extrémně citlivá na vývoj ekonomiky v eurozóně a také na aktuální situaci v zemích Latinské Ameriky. Podíl portugalského exportu do zemí EU-15 převyšoval 80% během druhé poloviny 90. let, zatímco v Řecku to bylo za posledních pět let méně než polovina (dále se ukazuje sestupný trend). Průměrný hospodářský růst zemí jihovýchodní Evropy převyšoval za posledních pět let úroveň 4%, zatímco v eurozóně to bylo 1,4% a v Latinské Americe 2,8%. Navíc přibližně 70% řeckých přímých zahraničních investic během posledních čtyř let směřoval právě do zemí jihovýchodní Evropy.77

Samotný lodní průmysl je dlouhodobým tahounem řecké ekonomiky. Od roku 1999 se čisté příjmy z lodního průmyslu zvýšily z 2,5% HDP na 4,6% HDP v roce 2005. Také u turistického průmyslu můžeme pozorovat menší závislost na hospodářském cyklu eurozóny. Zatímco portugalských průmysl je závislý z více než 84% na příjmech od turistů z eurozóny, Řecko má více diverzifikovanou turistickou základnu – více než 25% turistů je z jiných oblastní než z eurozóny. Nedávnému ekonomickému růstu také napomohl relativně příznivý vývoj světové ekonomiky a zejména růst zemí BRIC.78

77


78


29

13. Řecký penzijní systém a jeho reforma Řecký penzijní systém je dlouhodobě ve špatné kondici nejen z hlediska udržitelnosti, ale také kvůli očekávanému stárnutí obyvatelstva. Řecký systém je dávkově definovaný a pokrývá prakticky celou populaci. Systém je příznačný malou vazbou mezi odvody a užitky ze systému a také rozsahem speciálních opatření, které umožňují dřívější odchod do důchodu.79 V Řecku existují tyto tři hlavní fondy zabezpečení 80:

a) IKA, která má pod správou nejvíce obyvatel, kterými jsou zejména zaměstnanci ze soukromého sektoru b) OAEE zahrnuje většinu osob samostatně výdělečně činných c) OGA, kam odvádí prostředky farmáři

Navíc existuje přes 20 malých specializovaných primárních fondů, zahrnující profese právníků, inženýrů a vojáků. Zaměstnanci veřejného sektoru jsou placeni přímo ze z rozpočtu, zatímco veřejné podniky a banky mají specifické podnikové fondy. Reforma z roku 1992 nastavila jistá společná pravidla napříč všemi sektory (kromě zemědělství) pro všechny zaměstnance.81

Konzervativní řecká vláda i přes nevůli opozice a masové protesty občanů schválila v březnu 2008 jistou penzijní reformu. Vláda Costase Karamanlise varovala před zhroucením systému a také proto přistoupila k reformním krokům, které mají revidovat zadlužený penzijní systém. Má dojít ke spojení více než 130 penzijních fondů do 13, tím pádem k omezení administrativních výdajů. Cílem je také zvýšit věk odchodu do důchodu v některých sektorech (nyní je 65 let u mužů a 60 let u žen) a také motivovat občany, kteří se rozhodnou pracovat po dosažení důchodového věku.82

79

OECD Economic Surveys:Greece (2007), str. 67-69

80

OECD Economic Surveys:Greec (2007), str. 67-69

81

OECD Economic Surveys:Greece (2007), str. 67-69

82

BBC, dostupné 22.4. 2008 z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/7308070.stm

30

14. Daňová reforma v Řecku Cílem nedávné reformy bylo zjednodušit složitý daňový systém. Snahou bylo omezit byrokracii, zavést jistou transparentnost u daňových auditů a v neposlední řadě podpořit inovace a investiční boom83. Sazba daně z příjmů právnických osob byla v roce 2007 u společností S.A. (obdoba a.s.) a E.P.E (obdoba s.r.o.) snížena z 29% na úroveň 25%. U společností O.E. (podobná v.o.s) došlo ke snížení z 22% na 22%. Úroveň daně z příjmů fyzických osob je uvedena v následující tabulce 84:

Tabulka č.5: Daňové sazby v Řecku

Úroveň mzdy (v €)

Daňová sazba

Od

Rok 2007

Do

Rok 2008

Rok 2009

0

12000

0%

0%

0%

12001

30000

29%

27%

25%

3001

75000

39%

37%

35%

40%

40%

40%

75001 Zdroj: Businessinfo.cz 85

83

Ministry of Economy and Finance – Fact sheet o the greek economy ( January 2007), str.10

84

dostupné 22.4. 2008 z: http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/recko-2008-03-24.pdf, str. 40

85

dostupné 22.4. 2008 z: http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/recko-2008-03-24.pdf, str. 40

31

ZÁVĚR Teorie optimálních měnových oblastí již od svého vzniku nabízí řadu debat a analýz, ze kterých vzniklo široké spektrum kritérií a podmínek pro měnovou integraci. Doposud neexistuje jednoznačná shoda, jaká kritéria jsou důležitější a která měně důležitá. Kdybychom brali jako jediné kritérium mobilitu pracovní sil, tak by samotná měnová unie neměla vůbec vzniknout, protože ta je v Evropě obecně nízká. Jako problematická se jeví také mzdová flexibilita v Evropě, která je kvůli silným odborům a zájmovým skupinám nedostačující. Měnová integrace přispěla k vyšší integraci finančních trhů a také umožnila prostřednictvím maastrichtským kritériím sblížit úrokové sazby a míru inflace. Částečná fiskální integrace pomocí evropského rozpočtu zajisté přináší řadě méně rozvinutým zemím EU nemalé prostředky, nicméně hodnotit jejich efektivitu je minimálně sporné. Je téměř nemožné říci, zda ta či ona ekonomika rostla rychleji či pomaleji po zavedení eura. Od vstupu Řecka do měnové unie uplynula poměrně krátká doba pro hodnocení přínosů a nákladů členství v EMU, nicméně je možné pozorovat jisté trendy.

Řecko v roce 2001 vstoupilo do EMU, nicméně již v roce 2004 provedená revize státního účetnictví zjistila velmi závažné prohřešky. Největším nedostatkem byla zejména špatná evidence vojenského vybavení. Řecká ekonomika v celém období dosahovala vyššího fiskálního deficitu než je povolená hodnota 3% HDP. Stejně tomu bylo i u celkového vládního dluhu, který v roce 2003 dosahoval téměř 110%. Pod hranici požadovaného deficitu se řecká ekonomika dostala až v roce 2006, kdy přestala být pod dozorem Komise kvůli nadměrnému schodku.

Růst řecké ekonomiky dosahoval v posledním desetiletí průměrného růstu blížícího se 4% ročně. Řecké HDP na obyvatele se postupně zvyšoval z 61% HDP průměru eurozóny z roku 1995 až na úroveň 77% v roce 2005. Důvody tohoto růstu můžeme mimo jiné hledat ve zvýšené soukromé spotřebě a také investičním výdajům včetně projektů pro olympijské hry. Jistou roli také sehrály prostředky z evropských strukturálních fondů. Řecká inflace dosahuje relativně nízkých hodnot, nicméně snižování současných hodnot by vůbec nebylo na škodu. Budoucím problémem může být skutečnost, že dochází k neustálému zhoršování deficitu běžného účtu platební bilance. Část tohoto deficitu byla způsobena vyšší cenou nafty a zvýšenými investicemi. Nicméně nemalou část tvoří relativně nízká konkurenceschopnost 32

řecké ekonomiky. Jinými potenciálními problémy pro další růst může být zvýšení inflace, ochlazující efekty projektů pro olympijské hry, přistoupení nových členských zemí do EU, které se vyznačují nižšími náklady práce a pružnějším systémem legislativy a problémy také může způsobit růst dlouhodobých úrokových sazeb.

Velkou slabinou současného trhu práce je neustále vysoká rigidita, která je způsobena mimo jiné velmi striktní řeckou legislativou. Nedostatečná je také práce na částečný úvazek, která bývá velmi často klíčová v růstu zaměstnanosti. Dalším charakteristickým rysem je také nízká participace žen na trhu práce. Klíčovými faktory nezaměstnanosti jsou vysoké minimální mzdy a také vysoké odvody na sociální zabezpečení. Relativně vysoká nezaměstnanost u absolventů středních a vysokých škol také naznačuje, že mix znalostí teoretických a praktických nedostačuje potřebám pracovního trhu.

Zajímavým trendem je také výraznější obchodní spolupráce mezi Řeckem a jihovýchodní Evropou. Na druhou stranu došlo ke snížení exportu do zemí EU-15, kam dnes směřuje necelých 50% řeckého exportu. V doposud tradičním zemědělském a textilním průmyslu došlo k poklesu zaměstnanosti, kde jsou nahrazovány exporty ze zemí jihovýchodní Evropy a zejména levnými dovozy z Číny. Řecko je také výrazným hráčem v tvorbě přímých zahraničních investic v jihovýchodní Evropě, kde vytváří více než 200 000 pracovních míst.

Je pravděpodobné, že v Řecku nedojde k podobné stagnaci jako v Portugalsku na přelomu století. Růst mezd byl ve srovnání s Portugalskem doprovázen růstem produktivity práce. Zadlužení domácností sice zaznamenalo zvyšující se trend, ovšem to je pořád nižší v porovnání s jinými evropskými zeměmi. Také korelace mezi řeckým hospodářským cyklem a cyklem eurozóny je relativně nízká. Oproti Portugalsku má řecká ekonomika export více orientovaný mimo eurozónu. Kromě zemí EU-15 jsou důležitými regiony sousední státy jihovýchodní Evropy a také země BRIC. I klíčový turistický průmysl má v Řecku širší a to i historicky danou základnu. Jedním ze stavebních kamenů řecké ekonomiky zůstane zcela nepochybně i lodní průmysl.

Slabší stránkou řecké ekonomiky je mimo jiné i penzijní a daňový systém. Penzijní systém byl do provedení reformy velmi složitý s tím, že existovaly desítky fondů, které byly velmi náročné na byrokratický aparát. V březnu 2008 došlo k reformě, která měla revidovat 33

zadlužený systém. V rámci reformy byl výrazně snížen počet penzijních fondů. Cílem reformy bylo také více motivovat občany, kteří se rozhodnou po dosažení důchodového věku setrvat v pracovním poměru. Konzervativní řecká vláda také přikročila k daňové reformě, kdy došlo ke snížení sazeb jak u právnických tak i fyzických osob.

Řecká vláda by měla v budoucnu setrvat u reformních kroků. K tomu, aby Řecko dosahovalo dlouhodobého růstu, by mělo dojít k přeorientování na nabídkovou stranu ekonomiky. Jako důležitý faktor pro růst ekonomiky se jeví změna vzdělávacího systému a alespoň částečná privatizace systému. Tím by došlo k většímu propojení systému s požadavky trhu. Měl by být také více liberalizován trh práce a zjednodušen daňový systém. Nemusí být ihned nastavena lineární sazba daně u fyzických osob, ale snížení současné velmi vysoké progrese se jeví jako nezbytné. Celý daňový systém by mohl být výrazně zjednodušen pomocí eliminace nepřehledných výjimek.

34

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY • Arghyrou Michael G: The Accession of Greece to the EMU: Initial Estimates and Lessons for the New EU countries, Cardiff Business School 2006, http://www.cf.ac.uk/carbs/econ/arghyroum/qeb_MA.pdf, dostupné 22.4.2008 • Brůžek Antonín, Smrčková Gabriela, Záklasník Martin: Evropská měnová integrace a Česká republika, Velryba 2007, ISBN 978-80-85860-19-1 • BusinessInfo.cz, Oficiální portál pro podnikání a export: Souhrnná teritoriální informace Řecko, 24.3.2008, Zastupitelský úřad Athény (Řecko) http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/recko-2008-03-24.pdf, dostupné 22.4. 2008 • European central bank, Working paper No. 138, ‘‘New‘‘ Views on the Optimum currency theory, What is EMU telling us? by Francesco Paolo Mongeli, http://www.ecb.eu/pub/pdf/scpwps/ecbwp138.pdf, dostupné 22.4. 2008 • Fink Gerhard, Salvatore Dominick: Benefits and Costs of European Economic and Monetary Union, The Brown Journal of World Affairs 1999, www.hri.uff.br/textos/benfts_costs_EEMU.pdf, dostupné 22.4. 2008 • Lacina Lubor a kol.: MĚNOVÁ INTEGRACE. Náklady a přínosy členství v měnové unii, 1.vydání, C. H. Beck 2007, ISBN 978-80-7179-560-5 • Ministry of Economy and Finance, Hellenic Republic, Fact sheet o the greek economy, January 2007, http://www.mnec.gr/export/sites/mnec/en/economics/greek_economy_prospects/FactS heet_January07_Eng.pdf, dostupné 22.4. 2008 • Ministerstvo financí ČR a ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, 2007, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Vyhodnoceni_Maastricht_2007_pdf.pdf, dostupné 22.4. 2008 35

• Mundell Robert: A Theory of Optimum Currency Areas, The American Economic Review 1961, JSTOR, http://links.jstor.org/sici?sici=00028282%28196109%2951%3A4%3C657%3AATOOCA%3E2.0.CO%3B2-V, dostupné 22.4. 2008 • National Bank of Greece: Could the hard landing of Portugal in 2000 be a case of déjá-vu for the Greek economy, Greece: Economic & Market Analysis, květen-srpen 2006, http://www.nbg.gr/wps/wcm/connect/50480d0048da0299b42dbdcdfc0d024f/GreeceM ayAugust2006.pdf?MOD=AJPERES&CACHEID=50480d0048da0299b42dbdcdfc0d02 4f, dostupné 22.4. 2008 • National Bank of Greece: The wide current deficit is significantly less worrisome than it appears, Greece: Economic & Market Analysis, prosinec 2006-březen 2007, http://www.nbg.gr/wps/wcm/connect/d3179a8048da028eb3edbbcdfc0d024f/GreeceJa nuaryMarch07b.pdf?MOD=AJPERES&CACHEID=d3179a8048da028eb3edbbcdfc0d024f , dostupné 22.4. 2008 • National Bank of Greece: Greek Labour Market: Will the good days continue? Greece: Economic & Market Analysis, duben-říjen 2007, http://www.nbg.gr/wps/wcm/connect/9aa0730048dcb70b95909fc483a98b31/GreeceA prilOctober07.pdf?MOD=AJPERES&CACHEID=9aa0730048dcb70b95909fc483a98 b31, dostupné 22.4. 2008 • National Bank of Greece: Interlinkages between SE Europe and Greece provide significant positive growth synergies, Greece: Economic & Market Analysis, březen 2008, http://www.nbg.gr/wps/wcm/connect/636edb80493ef856bc44bdda8e4ee894/GreeceM arch08.pdf?MOD=AJPERES&CACHEID=636edb80493ef856bc44bdda8e4ee894, dostupné 22.4. 2008 36

• OECD Economic Surveys: Greece, OECD 2005, ISBN 92-64-01174-9, http://www.sourceoecd.org, dostupné 22.4. 2008 • OECD Economic Surveys: Greece, OECD 2007, ISBN 978-92-64-02104-4, http://www.sourceoecd.org, dostupné 22.4. 2008 • Vamvakidis Athanasios: The convergence experience of the Greek economy in the EU: lessons for EU accession countries, National Bank of Poland 2003, www.nbp.pl/konferencje/radisson/Mowcy/vamvakidis/vamvakidis_paper.pdf, dostupné 22.4.2008

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Tab. č.1: Revize fiskálních dat za období 1997-2003 ....................................................... 18 Tab. č.2: Revize celkového vládního dluhu za období 1997 -2003................................... 18 Tab. č.3: Platební bilance Řecka mezi léty 2005-2007 ..................................................... 20 Tab. č.4: (Ne)zaměstnanost v Řecku v letech 2002-2006 ................................................. 24 Tab. č.5: Daňové sazby v Řecku ....................................................................................... 31

Graf č.1: Růst řeckého HDP v období 1996-2002 ............................................................. 16 Graf č.2: řecké CPI v letech 1983-2007 ............................................................................ 22 Graf č.3: Srovnání růstu HDP v Řecku a Portugalsku za období 1997-2007.................... 27

37

VLIV ZAVEDENÍ EURA NA RŮST

Recommend Documents