Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Národní hospodářství
VLIV STÁTNÍ REGULACE NA VYUŢÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Government regulation impacts on utilization of renewable energy resources Bakalářská práce
VEDOUCÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: Ing. Petr MUSIL, Ph.d.
AUTOR: Marek KAFKA
J mé no a p ř í j mení aut or a:
Marek Kafka
Ná z e v b akal ář ské pr áce:
Vliv státní regulace na vyuţívání obnovitelných zdrojů energie
Ná z e v pr áce v angličt i ně:
Government regulation impacts on utilization of renewable energy resources
Ka t e dr a:
ekonomie
Ve douc í bakal ář ské pr áce:
Ing. Petr Musil, Ph.D.
Rok obha j oby:
2009
Anotace: Předmětem bakalářské práce „Vliv státní regulace na vyuţívání obnovitelných zdrojů energie“ je popis dopadů státní regulace v oblasti obnovitelných zdrojů energie a to jak v obecné, tak v konkrétní rovině České republiky . První část práce se zabývá stručným popisem nejběţnějších druhů obnovitelných zdrojů. Druhá část se zabývá státní regulací a státními dotačními politikami a třetí část zkoumá jejich dopad.
Annotation: The goal of the submitted thesis „Government regulation impacts on utilization of renewable energy resources“ is to give an account of governmental regulation impacts in the area of the renewable energy resources at a general level and particular example of the Czech republic. The first part of the thesis contains a brief description of most common kinds of renewable energy resources. The second part of the thesis deal with governmental regulation and donation policies and the third part analyse their impact.
Klíčová slova: Obnovitelné zdroje energie, státní regulace, dotační politika, , energetický trh
Key words: Renewable resources of energy, government regulation, donation policy, energy market
-2-
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci „Vliv státní regulace na vyuţívání obnovitelných zdrojů energie“ vypracoval samostatně pod vedením Ing. Petra Musila Ph. D. a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko- správní fakulty MU. V Brně dne 12. června 2009
Marek Kafka
-3-
Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Petru Musilovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
-4-
ÚVOD ......................................................................................................................... 7 1. NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ DRUHY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ................................ 9 1.1. Biomasa ........................................................................................................................................................... 9 1.2. Solárně termické kolektory ......................................................................................................................... 12 1.3. Tepelná čerpadla .......................................................................................................................................... 12 1.4. Vodní elektrárny .......................................................................................................................................... 13 1.5. Větrné elektrárny ......................................................................................................................................... 14 1.6. Geotermální energie ..................................................................................................................................... 15 1.7. Solární energie .............................................................................................................................................. 16 ..............................................................................................................................................................................
2. STÁTNÍ REGULACE A DOTAČNÍ POLITIKY V OBLASTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE .................................................................................................. 17 2.1. Co se rozumí státní regulací ........................................................................................................................ 17 2.2. Státní politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie .............................................................................. 19 2.3. Zákon č. 180/2005 Sb. O podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie……………….. .19 2.4. Operační program ţivotní prostředí .......................................................................................................... 21 2.5. Zelená úsporám ............................................................................................................................................ 22 2.6. Program Efekt .............................................................................................................................................. 24 2.7. Operační program podnikání a inovace ..................................................................................................... 24
3. DŮSLEDKY STÁTNÍ REGULACE V OBLASTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE ................................................................................................................. 26 3.1. Investice do obnovitelných zdrojů energie - růst instalovaného výkonu a mnoţství vyrobené energie. 26 3.2. Znevýhodnění některých obnovitelných zdrojů - dopad státní regulace na strukturu těchto zdrojů .. 29 3.3.Dopad státní regulace na efektivitu výroby energie z obnovitelných zdrojů. .......................................... 29 3.4.. Dosahování vytčených cílů v ČR a EU ...................................................................................................... 31 3.4.1. Směrnice č. 2001/77 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou ....................................................................................................................................................... 31 3.4.2 Situace v ČR……………………………………………………………………………………………..33
ZÁVĚR: .................................................................................................................... 35
-5-
PŘÍLOHY: ................................................................................................................ 36 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................... 38 SEZNAM TABULEK ................................................................................................ 38 SEZNAM OBRÁZKŮ: .............................................................................................. 38 SEZNAM PŘÍLOH: ................................................................................................... 38 POUŢITÁ LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE: .............................................. 39
-6-
Úvod Tato práce si klade za cíl poskytnout svému čtenáři analýzu základních skutečností souvisejících se státní regulací v oblasti vyuţívání obnovitelných zdrojů energie. Konkrétně se jedná o popis státní regulace v této oblasti v obecné rovině a především o popis státní regulace a dotačních politik v České republice a částečně i v EU. Tím nejobtíţnějším úkolem, který si práce klade, je bezesporu zkoumání vlivu státní regulace a dotačních politik na situaci na energetickém trhu. Tím je myšlen především vliv státní regulace na sumu investic plynoucích do oblasti obnovitelných zdrojů energie, který významně ovlivňuje celkový instalovaný výkon těchto zdrojů a mnoţství energie těmito zdroji vyrobené. Dále je pak zkoumán vliv státní regulace na strukturu obnovitelných zdrojů a v souvislosti s tím i vliv na celkovou ekonomickou efektivnost. Poslední zkoumanou oblastí je plnění indikativních cílů EU a ČR. Ţijeme v době, kdy planetu Zemi obývá rekordní počet lidí, jejichţ celková spotřeba všech statků a sluţeb rapidně roste. Oblast energií není v tomto ohledu ţádnou výjimkou. Růst její spotřeby je ilustrován grafem č. 1. Vzhledem k tomuto faktu se stává otázka energetických zdrojů stále palčivější a naléhavější. Mezi zdroje energie, které lidstvo vyuţívá, patří i tzv. obnovitelné (nefosilní) zdroje energie. V současné době je role těchto zdrojů spíše doplňková ke zdrojům vyuţívajícím fosilní paliva. Podíl těchto zdrojů k celkovým energetickým zdrojům je zanedbatelný. Avšak fosilní zdroje mají svoje nevýhody. Mezi ně patří zejména znečištění ţivotního prostředí, které je spojeno s jejich získáváním (např. povrchové doly) tak s jejich pouţíváním (emise CO2 a dalších látek). Další nevýhodou fosilních zdrojů je rozmístění jejich nalezišť na Zemi. Velká část z nich se totiţ nachází na území států ne zcela politicky stabilních, coţ můţe znamenat jistá omezení a výkyvy v dodávkách těchto zdrojů. Na druhé straně obnovitelné zdroje energie mají také svá úskalí. Lze si například jen ztěţí představit, ţe by v horizontu několika desítek let obnovitelné zdroje zcela nahradily zdroje konvenční. Náklady na energii z těchto zdrojů jsou zpravidla vyšší, neţ náklady na energii ze zdrojů konvenčních. Kapacita obnovitelných zdrojů energie je při současné úrovni jejich technické vyspělosti značně limitovaná a velmi závisí na podmínkách konkrétního státu.
-7-
V současné době se o obnovitelných zdrojích energie často diskutuje a objevují se nejrůznější a často protichůdné pohledy na věc. Mnoho otázek je spojeno se snahou některých států podporovat a rozvíjet tyto zdroje a za tímto účelem vynakládat značné finanční prostředky na tuto oblast. Výše zmíněné okolnosti představují podle názoru autora důvod, proč věnovat problematice obnovitelných zdrojů energie jakoţ i státní regulaci v této oblasti značnou pozornost. Graf č. 1 Světová produkce energie v letech 1890 - 2000 v exajoulech
450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000
Zdroj: LOMBORG, B.: The Skeptical Environmentalist. (2001).
-8-
1. Nejrozšířenější druhy obnovitelných zdrojů Cílem této části práce je seznámit čtenáře s tím, co to jsou obnovitelné zdroje energie a s výčtem všech
běţných
druhů
obnovitelných
zdrojů
energie
a
jejich
stručnými
charakteristikami. Obnovitelné zdroje energie jsou takové zdroje energie, jeţ lze v relativně krátkém časové horizontu obnovit. V dalším textu se práce zabývá především vodní energií, větrnou energií, energií získanou z biomasy, geotermální energií a energií solární. Podstatným faktem je, ţe ta nejlevnější a zároveň nejekologičtější energie, kterou si lze vůbec představit je ta, která se vůbec nevyrobí. Proto otázka úspor energie tak úzce souvisí s problematikou obnovitelných zdrojů vůbec. Často bývá podpora úspor energie součástí širších energetických programů. Ačkoliv autor této práce povaţuje energetické úspory za mimořádně důleţité, nezastává názor, ţe lze tyto úspory jako takové povaţovat za jeden z obnovitelných zdrojů energie. Z tohoto důvodu se rozhodl se úsporami energie v této práci dále nezabývat.
1.1. Biomasa Důleţitou roli při výrobě tepelné energie z obnovitelných zdrojů představuje biomasa. Na otázku co to vlastně biomasa je odpovídají následující definice: Za biomasu je v uţším pojetí povaţována organická hmota rostlinného původu získaná na bázi fotosyntetické konverze sluneční energie. Pro naše účely se jeví vhodnější definice biomasy jako substance biologického původu, která zahrnuje rostlinnou biomasu pěstovanou na půdě, hydroponicky nebo ve vodě1. Existují v zásadě dva způsoby vyuţití biomasy pro účely tepelné energie. Jedná se o spalování biomasy nebo fermentaci. Spalování dřeva
1
Tým autorů. Obnovitelné zdroje energie . FCC Public, 2. vyd. Praha. 2001. ISBN 80-901985-8-9 str. 139
-9-
Tradičním způsobem výroby tepla z obnovitelných zdrojů bylo a je spalování dřeva, konkrétně dřeva kusového. Kusové dřevo je moţné spalovat jak v kotlích k tomu určených, tak v krbových kamnech. Spotřebu dřeva dokládá následující tabulka: Tabulka č. 1. Spotřeba palivového dřeva a získané energie v letech 2003 - 05
Rok
Spotřeba tuny
Energie
v pouţitém Teplo (GJ)
palivu 2003
2 653 477
34 495 195
21 820 358
2004
2 827 363
36 755 715
23 250 277
2005
2 852 206
37 078 678
23 454 572
Zdroj: BUFKA Aleš, ROSECKÝ Daniel, Spotřeba biomasy v domácnostech
Dalším způsobem jak spalovat dřevo, je spalování produktů vyrobených z odpadů vzniklých při jeho zpracování. Nejznámějšími z těchto produktů jsou tzv. pelety a štěpka. Štěpka Štěpkování v podstatě znamená rozemletí dřevních odpadů na částečky o velikosti několika centimetrů. Tento proces umoţňuje vyuţít pro spalování téměř jakoukoliv dřevní hmotu. Štěpka se zpravidla spaluje v topeništích s výkonem nad 35 kW a to s účinností vyšší neţ 80%, přičemţ výkon kotle je značně ovlivňován vlhkostí spalované štěpky2. Pelety Pelety jsou v podstatě granule různých průměrů a délek, které vzniknou vysokotlakým lisováním nejrůznějších rostlinných odpadů. V současné době se pro výrobu pelet pouţívají například piliny, hobliny, zbytky vzniklé při čištění obilí atp. Výhřevnost pelet je poměrně vysoká cca. 18 MJ kg. Sláma
2
Tým autorů. Obnovitelné zdroje energie . FCC Public, 2. vyd. Praha. 2001. ISBN 80-901985-8-9 str. 146
- 10 -
Ke spalování je moţno pouţít slámu z obilovin, kukuřice, řepky, pícnin, pěstovaných na semeno a nekvalitní suché seno. Sláma se lisuje do malých balíků, velkých válcových nebo hranatých balíků, briket nebo pelet.Spotřeba energie na tvarování slámy nepřesahuje 5 % energetického potenciálu slámy. Topeniště na spalování slámy musí být přizpůsobeno vysoké rychlosti zplyňování materiálu, musí zachytit vyšší podíl popela a zamezit usazeninám na roštových, a termoplošných plochách.3 Fermentace biomasy Fermentace biomasy v podstatě znamená přeměnu odpadních látek prostřednictvím bakterií na bioplyn, který lze následně energeticky zuţitkovat. Existuje několik moţných postupů a nejrůznějších technik, avšak těmito se tato práce dále nebude detailněji zabývat. K tomuto způsobu výroby energie z biomasy se nejčastěji pouţívají exkrementy zvířat a odpady ze zpracovatelského a potravinářského průmyslu. Dalším významným producentem jsou čističky odpadních vod a skládky tuhého komunálního odpadu.4 Spoluspalování s uhlím Dalším rozšířeným a diskutabilním způsobem vyuţívaní biomasy je její spoluspalování s uhlím ve stávajícím elektrárenském kotli, který je předřazen soustrojí parní
turbína-
generátor. Toto řešení je nejjednodušší a nejlevnější. Jediné omezení je dáno přípustným poměrem biomasa/uhlí, při kterém lze spoluspalovat tato dvě paliva bez úpravy spalovacího prostoru s přijatelnými emisemi a bez technických obtíţí (udává se do 15% biomasy). Směsné palivo uhlí a biomasy má v řadě parametrů výhodnější hodnoty neţ jednotlivé sloţky. Dochází ke sníţení emisí jak plynných, tak pevných škodlivin. 5
3
Tým autorů. Obnovitelné zdroje energie . FCC Public, 2. vyd. Praha. 2001. ISBN 80-901985-8-9 str. 146 Tamtéţ 5 Kolektiv autorů. Obnovitelné zdroje energie a moţnosti jejich uplatnění v České republice, vydáno: ČEZ a.s. Praha, 2007 ISBN 978-80-239-8829-9 str. 119 4
- 11 -
1.2. Solárně termické kolektory Pod pojmem solárně termické kolektory se rozumí zařízení schopná přeměnit energii slunečních paprsků na energii tepelnou. Princip těchto zařízení není nikterak sloţitý. V zásadě jde o to, ţe provozní kapalina se působením slunečních paprsků ohřívá (a to i tehdy, je-li teplota vzduchu okolo zařízení nízká např. v zimních měsících). Tato ohřátá provozní kapalina proudí do výměníku, kde ohřívá uţitkovou vodu. Z logiky věci je jasné, ţe tato zařízení nejlépe fungují v letních měsících a také v oblastech s intenzivním slunečním zářením. Vyuţití těchto zařízení spočívá v současnosti ve výrobě teplé uţitkové vody a v přitápění. Nevýhodou tohoto zařízen je fakt, ţe poskytuje nejniţší výkon v zimě (období s nízkou intenzitou slunečního záření), kdy je zapotřebí nejvíce tepelné energie na vytápění.
1.3. Tepelná čerpadla Tepelné čerpadlo je zařízení, které je schopno získat tepelnou energii z okolí objektu, jeţ vytápí. Klíčová je skutečnost, ţe toto okolní prostředí má zpravidla niţší teplotu neţ vytápěný objekt. Na tomto místě je účelné vymezit a definovat dva pojmy: Tepelná energie (teplo) Je veličina charakterizující mnoţství energie. Teplota Teplota je určitá energetická hladina. Je to výsledek podílu mnoţství tepelné energie, kterou dané těleso disponuje a jeho hmotností. Tepelné čerpadlo má schopnost čerpat tepelnou energii (teplo) z prostředí, které má niţší teplotu do objektu s teplotou vyšší. V zásadě jde o cosi, jako lednička naruby. V systému tepelného čerpadla cirkuluje plyn.
- 12 -
1.4. Vodní elektrárny Energii získanou z proudící vody vyuţívá lidstvo po tisíce let. Avšak teprve na konci 19. a především v průběhu století dvacátého
umoţnily nově vynalezené technologie přeměnu
vodní energie na energii elektrickou. Šlo především o vynález turbíny a moderní přenosové soustavy. Energie získaná z vodních elektráren tvoří v současnosti většinový podíl na všech obnovitelných zdrojích v ČR. Při tom je účelné od sebe odlišit energii získanou z velkých vodních elektráren (VVE) a malých vodních elektráren (MVE). Pod pojmem velké vodní elektrárny si můţeme představit elektrárny umístěné ve velkých vodních dílech s výkonem nad 10 mWh. Právě z těchto zdrojů pochází většina energie získaná z vody. Avšak v současnosti jiţ v ČR nejsou ţádné vhodné lokality pro stavbu velkých přehrad a tak do budoucna nelze počítat s nárůstem výroby elektřiny z těchto zdrojů.6 Pod pojmem malé vodní elektrárny si můţeme představit elektrárny umístěné v objektech jezů, bývalých mlýnů atp. Rozvoj technologií v oblasti malých vodních elektráren doznal na území ČR od roku 1990 značného pokroku a v současnosti se na malých tocích soustřeďuje většina volného hydroenergetického potenciálu. Avšak plné vyuţití tohoto potenciálu by znamenalo
plné pokrytí českých a moravských toků stávajícími a nově doplněnými
vzdouvacími objekty, navazujícími svým vzdutím navzájem, coţ je dosti nereálná představa.7 Důleţitou úlohu bude v budoucnu hrát výměna některých zastaralých zařízení za nová, efektivnější.8 Další moţností jak vyuţívat energetický potenciál vody je vyuţití vodárenských objektů, vybudovaných pro zásobování obyvatelstva pitnou nebo uţitkovou vodou.9
6
Kolektiv autorů. Obnovitelné zdroje energie a moţnosti jejich uplatnění v České republice, vydáno: ČEZ a.s. Praha, 2007 ISBN 978-80-239-8829-9 Str. 43 7 tamtéţ 8 tamtéţ 9 tamtéţ
- 13 -
1.5. Větrné elektrárny Stejně jako vodní, patří i energie větru k těm, které lidstvo dávno zná a vyuţívá. Avšak vyuţívání větrné energie k výrobě energie elektrické je v ČR stejně jako ve světě relativně mladou technickou oblastí. Ve světě se nástup větrných elektráren datuje do sedmdesátých let minulého století a v ČR aţ do let devadesátých. Větrnou energii lze přeměnit v energii elektrickou prostřednictvím větrných elektráren. Větrná elektrárna je v podstatě rotor či turbína, umístěná na stoţáru (pro lepší představu přikládá autor obrázek strojovny větrné elektrárny). V zahraničí se větrné elektrárny rozlišují podle svého umístění a to na elektrárny umístěné na moři a na souši. V podmínkách České republiky je logicky účelné brát v potaz pouze suchozemské větrné elektrárny.10 Pořizovací cena elektrárny je poměrně vysoká. Odhady hovoří o 40 000- 50 000 Kč na jeden kilowatt (v případě velkých výkonu je tato částka vyšší, v případě malých výkonů niţší). Obrázek č. 1Detail větrné elektrárny Enercon 82 o výkonu 2 mWh
Zdroj: Planetary engineering group
10
Kolektiv autorů. Obnovitelné zdroje energie a moţnosti jejich uplatnění v České republice, vydáno: ČEZ a.s. Praha, 2007 ISBN 978-80-239-8829-9 str. 79
- 14 -
1.6. Geotermální energie Geotermálními zdroji energie se rozumí takové zdroje, které vyuţívají tepelnou energii ukrytou v nitru naší planety. Je skutečností, ţe od zemského jádra, které má teplotu cca. 5000 °C, stoupá tepelný tok s průměrnou intenzitou 57 miliW/m2. Na různých místech Země jsou samozřejmě odlišné podmínky pro vyuţívání geotermální energie jako obnovitelného zdroje. Důleţitou veličinou, která tyto podmínky charakterizuje, je tzv. geotermální teplotní gradient, který udává změnu teploty horniny v závislosti na změně hloubky pod povrchem země. Průměrná hodnota tohoto ukazatele dosahuje cca 30°C/km, avšak v některých oblastech činí tento aţ 100°C/m (oblasti s vulkanickou aktivitou.) V podmínkách České republiky se samozřejmě takové oblasti nevyskytují, ale přesto i u nás nalezneme oblasti vhodné pro vybudování zařízení vyuţívajících geotermální energii. (mapka oblasti v ČR viz. příloha). V současnosti je v ČR rozpracován projekt geotermální elektrárny v Litoměřicích, který počítá s kombinovanou výrobou tepelné a elektrické energie. Tato kombinace podstatně zvyšuje účinnost takového zařízení (Pro lepší představu čtenáře o geotermální energetice přikládá autor schéma výše zmiňované elektrárny v Litoměřicích). Obrázek č. 2 Schéma projektu geotermální elektrárny v Litoměřicích
Zdroj: Táborský J. Geotermální elektrárna. Namísto uhlí teplá voda
- 15 -
1.7. Solární energie Technologie fotovoltaických článků umoţňuje přímou přeměnu energie slunečního záření na energii elektrickou. Někteří autoři soudí, ţe získávání elektrické energie přímo ze slunečního záření je z hlediska ţivotního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem její výroby.11 Na druhé straně se jedná o technologii, která je vysoce investičně náročná vzhledem k dosahovaným výkonovým parametrům.
11
Kolektiv autorů. Obnovitelné zdroje energie a moţnosti jejich uplatnění v České republice, vydáno: ČEZ a.s. Praha, 2007 ISBN 978-80-239-8829-9 str. 131
- 16 -
2. Státní regulace a dotační politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie Tato část práce je zaměřena na problematiku státní regulace obecně a především na problematiku regulace vyuţívání obnovitelných zdrojů energie. Dále se pak práce zabývá konkrétní podobou státní regulace obnovitelných zdrojů v ČR.
2.1. Co se rozumí státní regulací Pod pojmem státní regulace se pro účely této práce rozumí soubor opatření, kterými se snaţí vláda dané země naplňovat své zájmy v daném odvětví. Můţe se jednat o administrativní nařízení výše cen daných komodit a to jak minimálních, tak maximálních. Poţadovaných cen určitých komodit lze však dosáhnout i jinak neţ administrativním nařízením. Cílenými státními nákupy určitých statků lze například zvyšovat poptávku po těchto statcích a tak i jejich cenu na poţadovanou úroveň. Dotacemi lze naopak zvyšovat nabídku daných statků a tak i jejich cenu. Pod pojmem státní regulace v oblasti obnovitelných zdrojů se pro účely této práce rozumí soubor opatření, nástrojů a politik vedoucích k ovlivňování této oblasti. V současné době vlády vyspělých ekonomik preferují co nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů energie na celkových zdrojích. Vlády utváří své politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie vţdy s nějakým cílem, záměrem, který chtějí naplnit. Ty nejdůleţitější cíle jsou následující: A) Sníţení exhalace nebezpečných a škodlivých látek. V současné době je energetika významným producentem nejrůznějšího znečištění ţivotního prostředí. Jedná se jak o látky jedovaté nebo zdraví škodlivé, tak i o látku pro člověka sice neškodnou, ale pro lidstvo, dle názoru mnohých velmi škodlivou, a sice o oxid uhličitý, případně další skleníkové plyny. Výhodou obnovitelných zdrojů energie je to, ţe neprodukují ţádné emise znečišťujících látek (např. větrné, vodní elektrárny), nebo tyto látky produkují, avšak ne v míře větší, neţ během svého biologického cyklu pohltí (biomasa).
- 17 -
B) Sníţení závislosti na energetických zdrojích v politicky nestabilních regionech. Je pravdou, ţe ekonomicky vyspělé státy jsou v oblastí uspokojování svých energetických potřeb do značné míry závislé na zásobách energetických surovin v ekonomicky nestabilních oblastech. Tuto skutečnost pomáhá ilustrovat graf č. 2. Výhoda obnovitelných zdrojů spočívá v tom, ţe mohou být budovány právě v těchto ekonomicky vyspělých státech a přispívat tím ke sniţování energetické závislosti těchto zemí.
Graf č. 2. Světové zásoby ropy v roce 2007 (mld. barelů)
Zdroj: British petroleum
- 18 -
2.2. Státní politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie V podstatě existuje jen několik moţností státní podpory obnovitelných zdrojů, které jsou v různých zemích různě modifikovány, ale jejichţ podstata zůstává stejná. V rámci Evropské Unie jsou v podstatě k dispozici dva systémy vedoucí k vytvoření ekonomických podmínek pro vyuţití obnovitelných zdrojů energie.
A) Systém garantovaných minimálních výkupních cen, který se jeví z předchozích zkušeností oproti systému povinných kvót jako jednodušší, stabilnější a pruţnější. Je vyuţíván např. v Dánsku, kde byla minimální výkupní cena u elektřiny garantována ve výši 85% průměrné spotřebitelské ceny, nebo v Německu (75% v případě energie z malých vodních elektráren, či z kogenerace a 90% spotřebitelské ceny u energie z větru a fotovoltaických elektráren).12 B) Kvótní systém ukládá dodavatelům povinnost zajistit minimální podíl dodávané elektřiny vyrobené z OZE (povinná kvóta). Obchodem s povinnými kvótami vznikají tzv. obchodovatelné certifikáty.13 Dle politik jednotlivých států jsou systémy doplněny o další podporu formou daňových úlev či investiční podporu formou dotací apod.14
2.3. Zákon č. 180/2005 Sb. O podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie První důleţitou věcí, kterou je třeba zmínit je zákon č. 180/2005 Sb. O podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, který upravuje právní situaci do souladu s právem evropských společenství. Předmětem této úpravy je způsob podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tento zákon má za cíl napomáhat splnění cílů pro výrobu elektřiny
12
TAUCMAN David, Systémy podpor vyuţívání obnovitelných zdrojů energie (I), TZB – info, Dostupné na world wide web: http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=2929 (květen 2009) 13 Tamtéţ 14 Tamtéţ
- 19 -
z obnovitelných zdrojů v České republice a to ve výši 8% k roku 2010 a vytvořit podmínky pro další zvyšování po roce 2010.15 Hlavní subjekty tohoto zákona jsou provozovatelé přenosových soustav a výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, přičemţ oba tyto subjekty mají zákonem vymezená práva a povinnosti. Mezi základní povinnosti provozovatele přenosové soustavy patří: Povinnost provozovatele přenosové soustavy připojit výrobce energie z obnovitelných zdrojů do této soustavy a povinnost provozovatele vykoupit všechnu elektřinu.16 Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů si můţe zvolit mezi dvěma druhy podpory: Tou první je prodej elektřiny za pevně stanovené výkupní ceny. Tato alternativa znamená, ţe provozovatel přenosové soustavy je povinen vykoupit veškerou elektřinu, kterou výrobce vyrobí a to za předem stanovenou výkupní cenu. Tuto cenu předem stanoví Energetický regulační úřad s tím, ţe tato cena se liší pro jednotlivé druhy zdrojů elektřiny. Dále je výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů garantováno, ţe výkupní cena elektřiny meziročně nepoklesne o víc, neţ 5%. Tou druhou moţností je prodej elektřiny za trţní cenu, která je navýšena o tzv. zelený bonus. Dle litery zákona se zeleným bonusem rozumí finanční částka navyšující trţní cenu elektřiny, která je hrazená provozovatelem distribuční soustavy výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tento bonus zohledňuje sníţené poškozování ţivotního prostředí pouţitím obnovitelného zdroje oproti pouţití fosilního zdroje. Dále pak tento bonus zohledňuje kvalitu obnovitelného zdroje energie. Tím se myslí spolehlivost dodávek elektřiny, předpověditelnost dodávek v čase a regulovatelnost. Přičemţ platí, ţe čím niţší kvalita, tím niţší trţní cena a tím vyšší zelený bonus, který vyrovnává rozdíl. Nevýhodou tohoto systému pro výrobce je, ţe nemá garantovanou ani výkupní cenu, ani mnoţství odebrané elektřiny. Vše záleţí na výsledcích jednání s provozovatelem přenosové soustavy. Tuto nevýhodu by měla částečně kompenzovat výše zeleného bonusu. Tato by měla dosahovat takové úrovně, aby se rentabilita 15
KLOZ M. MOTLÍK J. PETRŢÍLEK P. TUŢINSKÝ M. Vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, právní předpisy s komentářem, Linde Praha a.s. 1. vyd. Praha 2007. ISBN 978-80-7201-670-9 str. 44
16
tamtéţ str. 64
- 20 -
jednotlivých zdrojů energie pohybovala okolo patnácti let a navíc přinesla majiteli tohoto zdroje i tzv. přiměřený zisk.17 Zdroje nezpůsobilé k získání podpory: Větrné elektrárny s instalovaným výkonem 20 MWh na kilometr čtvereční rozlohy elektrárny Velké vodní elektrárny18
2.4. Operační program životní prostředí Významnou roli má v tomto případě Ministerstvo ţivotního prostředí a to z toho důvodu, ţe je správcem Operačního programu ţivotní prostředí. Tento program má hned po Operačním programu doprava nejvyšší alokaci, která na období 2007 aţ 2013 představuje částku cca. 4,8 mld. Euro. V rámci tohoto operačního programu jsou z evropských fondů podporovány i projekty zabývající se vyuţíváním obnovitelných zdrojů energie a opatřením na úsporu energie a to s alokací 672 mil. Euro. Konkrétní forma podpory výroby energie je následující: Podpora zbudování či rekonstrukce zdroje elektřiny z obnovitelných zdrojů činí 20 % z celkových nákladů, maximálně však 50 milionů Kč na jednoho ţadatele a programové období 2007 – 2013. Podpora zbudování či rekonstrukce kombinovaného zdroje elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů činí 40% způsobilých výdajů, maximálně 100 milionů Kč na jednoho ţadatele a programové období 2007 – 2013. Podpora zbudování lokálního zdroje tepla z obnovitelných zdrojů. Výše podpory pro tento zdroj můţe dosahovat aţ 90 % způsobilých nákladů, přičemţ absolutní výše není konkrétně omezena.
17
KLOZ M. MOTLÍK J. PETRŢÍLEK P. TUŢINSKÝ M. Vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, právní předpisy s komentářem, Linde Praha a.s. 1. vyd. Praha 2007. ISBN 978-80-7201-670-9 str. 64 18
Tamtéţ str. 57
- 21 -
Tato dotace však není nároková a její přidělování se řídí obdobnými pravidly jako v ostatních operačních programech. Správce tohoto operačního programu vţdy vyhlásí výzvu, do které mohou ţadatelé přihlásit své projekty. Z těch jsou poté dle zadaných kritérií zvoleny ty nejlepší projekty a tyto po té následně financovány. Kritéria pro výběr projektu v této prioritní ose operačního programu ţivotní prostředí jsou následující: Zvýšení instalovaného výkonu v MW Zvýšení produkce energie v GJ za rok Sníţení emisí CO2 v tunách za rok Sníţení emisí TZL Sníţení emisí SO2 Sníţení emisí COX Sníţení emisí TOL Sníţení emisí CO19
2.5. Zelená úsporám Dalším důleţitým programem je Zelená úsporám. Tento program je v působnosti Ministerstva ţivotního prostředí a je administrován Fondem ţivotního prostředí a na rozdíl od dvou předchozích není financován z prostředků Evropské unie. Finanční prostředky pro tento program pocházejí z bilaterální smlouvy mezi Českou republikou a Japonskem o prodeji povolenek na emisi skleníkových plynů dle tzv. Kjótského protokolu. Jednou z podmínek japonské vlády nutných k uzavření tohoto kontraktu bylo, ţe tyto peníze budou určeny na podporu opatření vedoucích ke sniţování produkce emisí. Celkově se jedná o částku 25 miliard korun, která by měla být proinvestována do roku 2012. 20
19
Ministerstvo ţivotního prostředí: Operační program Ţivotní prostředí – Implementační dokument. Dostupné na world wide web: http://www.strukturalni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=389186f9-4c43-4f06-8e84d889c6ca1a5c (duben 2009) 20
Ministerstvo ţivotního prostředí: Zelená úsporám – příručka pro ţadatele. Dostupné z world wide web: http://www.zelenausporam.cz/soubor-ke-stazeni/14/4391-ZU_prirucka01-pro-zadatele_148x210+3_v6.indd.pdf (duben 2009)
- 22 -
Podporované aktivity jsou Výměna zdrojů tepla na tuhá a kapalná fosilní paliva za zdroje na biomasu (do jmenovitého výkonu 50 KW je třeba účinnost 82% a v rozmezí 50 – 300 KW je vyţadována účinnost 85 % a samočinná dodávka paliva). Instalace zdrojů tepla na biomasu do novostaveb ( pokud se příjemce podpory rozhodne pro zdroj tepla s ručním přidáváním paliva je nezbytné aby tento měl akumulační nádrţ o objemu minimálně 50 litru na KW jmenovitého výkonu). Instalace solárně termických kolektorů ( jejich zisk musí být neméně 350/kWh na m2 kolektorové absorpční plochy a dále celkový zisk musí být 2000 kWh za rok u rodinného domu a 1000 kwh připadající na jeden byt za rok. U těch solárních kolektorů, které budou určeny i na přitápění, se výše uvedená čísla zvyšují 1,3 x). Instalace tepelných čerpadel do novostaveb i do stávajících objektů ( systém země voda musí dosahovat topného faktoru nejméně 4,1, systém vzduch voda nejméně 3 a systém voda-voda 4,7).21
Tabulka č. 2 Forma a výše dotace z programu Zelená úsporám
Zdroj na biomasu s automatickým přikládáním nebo zásobníkem.
%; max. tis. Kč.
60;80
Zdroj na biomasu s ručním přikládáním bez zásobníku
%; max. tis. Kč.
50;50
Tepelné čerpadlo země– voda; voda-voda
%; max. tis. Kč.
30;75
Tepelné čerpadlo vzduchvoda
%; max. tis. Kč.
30;50
Solárně termické kolektory-pouze ohřev teplé vody
%; max. tis. Kč.
50;55
Solárně termické kolektory-ohřev teplé vody i přitápění
%; max. tis. Kč.
50;80
Zdroj na biomasu v bytovém domě
%.; Max. tis. Kč / b.j.
50;25
21
Ministerstvo ţivotního prostředí: Zelená úsporám – příručka pro ţadatele. Dostupné z world wide web: http://www.zelenausporam.cz/soubor-ke-stazeni/14/4391-ZU_prirucka01-pro-zadatele_148x210+3_v6.indd.pdf (duben 2009)
- 23 -
Solární kolektory na ohřev teplé vody
%.; max. tis. Kč / b.j.
50;25
Solární kolektory na ohřev teplé vody a na přitápění
%.; max. tis. Kč / b.j.
50;35
Bonus při kombinaci opatření
Tis. Kč/ b.d.
50
Zdroj: Zelená úsporám- příručka pro žadatele
2.6. Program Efekt Další důleţitou institucí je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Toto ministerstvo kmenově zajišťuje agendu energetika. Za účelem podpory vyuţívání obnovitelných zdrojů energie spustilo program Efekt, jehoţ celková alokace na rok 2009 je 30 mil Kč. Je jasné, ţe v porovnání s předchozím dotačním programem jsou moţnosti MPO nepoměrně menší. Dále je rozdílná struktura podporovaných aktivit a to především v tom, ţe Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci programu Efekt podporuje především osvětu a propagaci obnovitelných zdrojů energie. 22
2.7. Operační program podnikání a inovace Dalším programem, ze kterého lze podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů je Operační program podnikání a inovace. Tento program je stejně jako program Efekt řízen Ministerstvem průmyslu a obchodu, avšak zdroje financování tohoto programu pocházejí ze strukturálních fondů EU. Od toho se také odvíjí celková výše alokovaných prostředků pro tento program, která pro léta 2007 – 2013 činí 3,04 mld. €, přičemţ na oblast obnovitelných zdrojů a úspor energie připadá 8 % z této sumy.23 V rámci tohoto programu lze podporovat: 22
Ministerstva průmyslu a obchodu: Program efekt. Dostupné na world wide web: http://www.mpo.cz/dokument52835.html (duben 2009) 23
) Ministerstvo průmyslu a obchodu: Operační program Podnikání a inovace – prováděcí dokument. Praha 2007. Dostupné na world wide web: http://www.strukturalni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=9d5bb0b88023-4761-8fe2-f88ab93e32c8 (duben 2009)
- 24 -
Výstavbu zařízení na výrobu a rozvod elektrické energie a tepelné energie vyrobené z obnovitelných zdrojů Rekonstrukci stávajících zařízení za účelem vyuţití obnovitelných a druhotných zdrojů energie Výstavbu zařízen na výrobu pelet a ekobriket Forma podpory v rámci této části Operačního programu podnikání a inovace je dvojí. Jedná se jednak o podřízený úvěr a dále pak o dotaci. Podmínky poskytnutí podřízeného úvěru jsou: Úvěr můţe být poskytnut pouze malému a střednímu podnikateli dle metodiky ES Maximální výše úvěru můţe činit 50 mil. Kč s pevnou úrokovou sazbou 1% p.a. Doba splatnosti podřízeného úvěru je maximálně 15 let od jeho poskytnutí a odklad splátek jistiny je maximálně 8 let Výše podřízeného úvěru nesmí přesáhnout 75% předpokládaných způsobilých výdajů projektu.24 Podmínky poskytnutí dotace jsou: Minimální a maximální absolutní výše dotace činí 0,5 a 100 mil. Kč Míra spolufinancování tohoto programu se pohybuje v závislosti na velikosti ţadatele a regionu, kde ţadatel sídlí (od 30-ti do 60-ti %).25
24
) Ministerstvo průmyslu a obchodu: Operační program Podnikání a inovace – prováděcí dokument. Praha 2007. Dostupné na world wide web: http://www.strukturalni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=9d5bb0b88023-4761-8fe2-f88ab93e32c8 (duben 2009) 25
Tamtéţ
- 25 -
3. Důsledky státní regulace v oblasti obnovitelných zdrojů energie Tato část práce si vytkla asi nejvíce ambiciózní cíl a to pokusit se určit, jak velký má státní regulace dopad na vyuţívání obnovitelných zdrojů energie. Tím se konkrétně myslí, jaký je její dopad na mnoţství energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, na její cenu a také jaká je v jejím důsledku struktura těchto zdrojů. Dále pak se tato část práce snaţí zjistit, do jaké míry je tato regulace efektivní při naplňování energetických cílů české vlády. Cílem české vlády jakoţ i představitelů EU je výše popsanými prostředky napomoci splnění cílů týkajících se podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU a ČR. Lze tedy tvrdit, ţe výše několikrát zmiňované cíle by nebyly naplněny, pokud by oblast obnovitelných zdrojů energie byla ponechána čistě působení trţních mechanismů, chcete-li neviditelné ruce trhu. Osobně se domnívám, ţe výše popsané politiky mají dopady na následující oblasti:
3.1. Investice do obnovitelných zdrojů energie - růst instalovaného výkonu a množství vyrobené energie Aby bylo vůbec moţné vyrábět energii z obnovitelných zdrojů, je nezbytné investovat určitý kapitál do výrobních zařízení. Z tohoto důvodu je naprosto klíčová celková suma investic, která plyne do této oblasti, neboť tato více neţ co jiného ovlivňuje celkový instalovaný výkon všech obnovitelných zdrojů energie a mnoţství energie jimi vyrobené. Kaţdý investor, který bude chtít nějakým způsobem zhodnotit své volné finanční prostředky, se bude podle určitých kritérií rozhodovat mezi vzájemně konfliktními investičními příleţitostmi. Zanedbáme-li např. ekologická a řekněme „nadšenecká“ kritéria ( investor má zálibu v zařízeních na výrobu energie z obnovitelných zdrojů), zbývají kritéria ekonomická, která můţeme daleko lépe kvantifikovat a která hrají podle názoru autora klíčovou roli. Rozhodování investorů zda investovat, či neinvestovat do oblasti obnovitelných zdrojů energie se řídí stejnými principy jako investiční rozhodování v jiných oblastech. Je vcelku logické, ţe investor poměřuje výnos z investice s výší počáteční investice a do svého rozhodování nutně kalkuluje i s případnými riziky, které daná investice představuje.
- 26 -
Na tomto místě povaţuji za vhodné připomenout si, jakými nástroji je obecně moţné hodnotit kvalitu investice z hlediska ekonomické rentability. Prostá doba návratnosti Prostá doba návratnosti je metoda, která spočívá ve vyjádření času (v letech), který je potřeba k tomu, aby čisté výnosy z dané investice pokryly počáteční investici. Tato metoda nepracuje s diskontovanou hodnotou budoucích příjmů. Čistá současná hodnota Kritérium čisté současné hodnoty respektuje současnou hodnotu budoucích příjmů, čili počítá s diskontováním těchto budoucích příjmů o úrokovou míru. Diskontovaná reálná doba návratnosti Diskontovaná doba návratnosti vyjadřuje dobu, za kterou kumulovaný diskontovaný tok hotovosti nabude kladných hodnot.26 Je jasné, ţe hodnotu výše zmíněných ukazatelů příznivě ovlivňuje sníţení velikosti počáteční investice, a zvýšení hodnoty budoucích cash-flow. I kdyţ s mírou rizika se v těchto ukazatelích nepočítá, je jasné ţe potencionální investor přikládá rizikovosti investice značnou váhu. Výše zmíněný zákon 180/2005 Sb. O podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie sniţuje investorské riziko tím, ţe nabízí investorovi moţnost garance určité výkupní ceny. A pokud jde o cenu samotnou je tato mnohem výhodnější, neţ u konvečních zdrojů elektrické energie. A to zejména v případě tzv. zeleného bonusu, kdy je součet trţní ceny a tohoto bonusu ještě výhodnější. ( samozřejmě tu existuje určité riziko spojené s trţní realizací vyrobené energie). Pokud jde o programy zaměřené na poskytování dotace viz např. Operační program podnikání a inovace nebo Operační program ţivotní prostředí, tak tyto podstatně ovlivňují jiný faktor investice a sice její počáteční výši. Soukromý investor má moţnost čerpat na svoji investici finanční prostředky a to aţ do výše 85% z celkových investičních nákladů. To samozřejmě 26
Kolektiv autorů, Příručka obnovitelné zdroje energie, Hospodářská komora České republiky, Dostupné na: http://www.businessinfo.cz/files/2005/061106_oborova-prirucka-oze.pdf (květen 2009)
- 27 -
podstatným způsobem mění poměr nutné počáteční investice vzhledem k budoucímu cashflow. Celkově
se tedy dá říci, ţe platná státní regulace značně ovlivňuje sumu investic
plynoucích do této oblasti, coţ má příznivý vliv na růst instalovaného výkonu těchto zdrojů a na růst objemu jimi produkované energie. Graf č. 3 Vliv státní regulace na množství energie vyráběné z obnovitelných zdrojů energie
P
Nabídka energie z obnovitelných zdrojů Nabídka energie z OZ
Q
- 28 -
3.2. Znevýhodnění některých obnovitelných zdrojů - dopad státní regulace na strukturu těchto zdrojů Jednotlivé politiky na podporu obnovitelných zdrojů energie mají přesně stanovená pravidla, na jaké zdroje se vztahují. Pakliţe dojde k situaci, ţe některý zdroj nesplní podmínky pro poskytnutí podpory, je de-facto značně znevýhodněn oproti ostatním. Z výše uvedeného je jasné, ţe některé takové zdroje energie z obnovitelných zdrojů doopravdy existují. Jedná se například o velké farmy větrných elektráren s instalovaným výkonem 20 MWh na kilometr čtvereční rozlohy elektrárny a velké vodní elektrárny. Dále pak i topení kusovým dřevem nebo peletami je zvýhodněno pouze dotací na pořízení kotle, avšak pouze určitých parametrů. (viz. program Zelená úsporám) I spotřebitelé vyuţívající např. krbová kamna jsou v určité nevýhodě oproti spotřebitelům, kterým byla přidělena podpora na nákup kotle spalujícího některý druh biomasy. Jelikoţ státní politiky zaměřené na podporu obnovitelných zdrojů energie vcelku striktně stanoví, které zdroje podporují a které ne a jelikoţ výše podpory není pro všechny zdroje stejná, je jasné, ţe dochází k určitým změnám ve struktuře obnovitelných zdrojů oproti hypotetické situaci, kdy by jakákoliv státní podpora neexistovala. Dovolím si tvrdit, ţe tato odchylka není v zásadě záměrná a ţe jde pouze o důsledek určité nedokonalosti systému státní regulace.
3.3. Dopad státní regulace na efektivitu výroby energie z obnovitelných zdrojů Faktem je, ţe moţnosti vyuţití obnovitelných zdrojů energie jsou dosti omezené a ne vţdy jsou podmínky pro provozování těchto zdrojů ideální. Existují totiţ místa, kde fouká vítr silněji a pravidelněji, místa kde má voda větší spád atp. Je logické domnívat se, ţe bez dotací a nejrůznějších dalších forem podpory by bylo do obnovitelných zdrojů energie investováno pouze tam, kde by podmínky zaručovaly efektivnost v čistě trţních podmínkách. Druhou konkrétní rovinou tohoto problému je otázka částečně rozebraná v předchozí podkapitole a to změna struktury zdrojů vyuţívajících obnovitelné zdroje energie. Ne všechny obnovitelné zdroje energie produkují energii se stejnými náklady. U některých z nich jsou
- 29 -
vysoké náklady na pořízení (počáteční investice) u některých jsou vyšší provozní náklady (např. palivo pro energetické zdroje vyuţívající biomasu). Jestliţe podmínky výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů garantují majiteli zdroje návratnost vloţených prostředků do patnácti let i s tzv. přiměřeným ziskem, je nutné, aby právě kvůli rozdílným nákladům byla diferencována i výše podpory pro jednotlivé obnovitelné zdroje. Tuto skutečnost dokládá následující graf. Graf č. 4 Výkupní ceny za 1 mWh elektrické energie v letech 2002 až 2009 podle druhu zdroje.
Zdroj: POLÁK R. Podpora výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů
Podle názoru autora této práce má takováto cenová politiky jasný důsledek. Dochází k potlačení vlivu nákladů na rozhodování o alokaci finančních prostředků v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Takový stav vede zpravidla k neefektivnímu chování investorů, neboť tito nejsou vzhledem k diferenciaci výše podpory nuceni vybírat takový zdroj energie, u kterých by byly minimalizovány náklady vzhledem k výnosům.
- 30 -
3.4. Dosahování vytčených cílů v ČR a EU Pokud posuzujeme vliv státní regulace na vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, je dobré porovnat deklarované cíle s jejich plněním. Vzhledem k faktu, ţe tyto cíle jsou v České republice do značné míry ovlivněny členstvím naší země v Evropské unii, rozhodl se autor nejdříve stručně zhodnotit cíle EU.
3.4.1. Směrnice č. 2001/77 O podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou V září roku 2001 byla v Bruselu schválena směrnice č. 2001/77 O podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou. Tato směrnice mj. obsahuje závazek jednotlivých států unie vyrábět určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů. Tento podíl by měl směřovat k naplnění celkového cíle EU a sice dosaţení 12% hrubé národní spotřeby energie v roce 2010, a zejména směrnému cíli dosaţení podílu 22,1 % elektřiny vyrobené z obnovitelných energetických zdrojů v rámci celkové spotřeby elektřiny ve Společenství v roce 2010.27 Záměry členských států EU vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy 2001/77/ES, o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů v podmínkách vnitřního trhu s elektřinou, znázorňuje graf č.5.
27
Ministerstvo ţivotního prostředí: Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy 2001/77/ES ze dne 27. září 2001o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů v podmínkách vnitřního trhu s elektřinou. Dostupné z world wide web: http://env.cz/AIS/webpub.nsf/8c74f8eb26f7d18bc1256d9d00498f 4b/2b3195a678 256dbac1 256e770035fff9/$FILE/Smer-2001-71.doc (květen 2009)
- 31 -
Graf č.5 Indikativní cíle pro podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny ve státech „EU 15“
Zdroj: POLÁK R. Podpora výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů
V dubnu roku 2009 vydala evropská komise Zprávu o vývoji obnovitelných zdrojů energie (Progres report on renewable energy) ve které se mj. praví, ţe s vysokou pravděpodobností nebudou naplněny cíle směrnice č. 2001/77 O podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou. Dále je v této zprávě uveřejněna souhrnná tabulka obsahující podíl obnovitelných zdrojů energie na primární spotřebě energie pro jednotlivé státy bývalé „patnáctky“.28 Tabulka č. 3 Dosažený podíl a cílový podíl pro obnovitelné zdroje energie na hrubé spotřebě elektřiny a hodnocení jeho vývoje
Podíl v % v roce 2006 Rakousko
61.6
Cílová hodnota pro rok 2010 78.1
Belgie
3.9
6
Česká republika
4.1
8
Dánsko
25.9
29
Finsko
26.5
31.5
Francie
14.3
21
Německo Řecko
12.6 8.8
12.5 20.1
Irsko
8.6
13.2
28
European commission 2009: Progress report on renewable energy. Dostupné http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/09/639&type=HTML (květen 2009)
- 32 -
na:
Itálie
18.3
22.5
Lucembursko
3.7
5.7
Nizozemí Portugalsko
7.9 31.2
9 39
Španělsko
19.1
29.4
Švédsko
52.3
60.0
Spojené království
4.6
10
EU
15.72
21
Zdroj: Progress report on renewable energy, European commission 2009
3.4.2. Situace v ČR Česká republika se v přístupových smlouvách k ES zavázala do roku 2010 pokrývat 8% své energetické spotřeby právě z obnovitelných zdrojů energie. Následující tabulka ukazuje, jaký byl v několika posledních letech vývoj podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v ČR (kolísání hodnot je dáno vysokým podílem hydroelektráren, které v méně sráţkově bohatých letech poskytují mnohem niţší výkon). Tabulka č. 4 Podíl obnovitelných zdrojů energie v ČR na hrubé spotřebě elektřiny a primárních energetických zdrojích v letech 2000 – 2007
Poloţka
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Cíl 2010
Podíl OZE na hrubé
3,9
4,3
4,9
2,8
4,0
4,5
4,9
4,2*)
8
2,1
2,2
2,0
2,7
2,9
3,99
4,5
4.6*)
6
spotřebě elektřiny v % Podíl OZE na PEZ v % *) Odhad MŢP Zdroj: VLK Vladimír, Obnovitelné zdroje energie, Biom
Ministerstvo průmyslu a obchodu pravidelně monitoruje dosahované výsledky v oblasti plnění závazků podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie. Ve své - 33 -
zprávě O plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok 2007 uvádí následující skutečnost: Indikativní cíl pro výrobu elektrické energie z OZE pro rok 2010 nebude s vysokou pravděpodobností splněn. Hlavními důvody, které zřejmě povedou k nesplnění indikativního cíle, jsou nedostatečně rozvinutý trh s energetickou biomasou (zejména z důvodu její nedostatečné výroby) a vyčerpání lokalit pro velké vodní elektrárny (nelze realizovat výstavbu dalších velkých zdrojů). 29 Navzdory faktu, ţe jak Evropská unie, tak Česká republika vynakládá značné úsilí na podporu obnovitelných zdrojů, nedaří se ani Evropské unii ani České republice plnit stanovené cíle.
29
BARTOVSKÝ Tomáš, Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok 2007, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Dostupné na world wide web: http://download
.mpo.cz/get/36183/40575/481675/priloha002.doc (červen 2009) - 34 -
Závěr: Podle názoru autora je státní regulace v oblasti obnovitelných zdrojů energie nutnou podmínkou pro jejich vyuţívání ve větší míře. Konkrétně Česká republika přikládá tématu výroby energie z obnovitelných zdrojů značnou pozornost. Důkazem tohoto tvrzení je fakt, ţe obnovitelné zdroje energie jsou v ČR podporovány dokonce ze dvou operačních programů, jejichţ prostřednictvím je čerpáno ze strukturálních fondů a navíc i z programu zelená úsporám, jeţ je financován z jiných zdrojů. Kromě těchto tří programů ČR reguluje podmínky výkupu a cenu energie právě ve prospěch obnovitelných zdrojů energie, coţ má podstatný dopad na míru jejich vyuţívání. Pokud posuzujeme smysluplnost státní regulace v oblasti obnovitelných zdrojů energie, je nezbytné vzít v úvahu fakt, ţe ani poměrně značné a nákladné státní zásahy do fungování trhu nemusí vţdy přinést patřičný efekt. Konkrétně na příkladu ČR je vidět, ţe ani značná snaha eliminovat určitou indispozici plynoucí z ne zcela příznivých klimatických podmínek dosud nevedla k naplnění cílů stanovených v této oblasti. Tento fakt je o to horší, ţe cíle, které si ČR stanovila pro léta 2010 jsou poměrně nízké a i jejich případné naplnění by nemělo zásadní vliv na oblast energetiky jako celku. ČR stejně jako zbytek Evropské unie zůstane i v příštích několika desetiletých závislá na konvenčních energetických zdrojích a tím pádem se nevymaní z energetické závislosti na politicky méně stabilních regionech.
- 35 -
Přílohy: Příloha č. . Mapa roční hodnoty dopadajícího slunečního záření na území ČR
Zdroj: Solarhit
Příloha č. 2 Mapa průměrné rychlosti větru v ČR
Zdroj: Czech RE Agency
- 36 -
Příloha č. 3 Mapa vhodných lokalit pro výstavbu zařízení využívajících geotermální energii
Zdroj: MUSIL Petr, Globální energetický a surovinový problém a hospodářská politika s ohledem na využití obnovitelných zdrojů energie v České republice a Evropské unii
- 37 -
Seznam grafů Graf č. 1 Světová produkce energie v letech 1890 - 2000 v exajoulech Graf č. 2 Světové zásoby ropy v roce 2004 (mld. barelů) Graf č. 3 Vliv státní regulace na mnoţství energie vyráběné z obnovitelných zdrojů energie Graf č. 4 Výkupní ceny za 1 mWh elektrické energie v letech 2002 aţ 2009 podle druhu zdroje. Graf č. 5 Indikativní cíle pro podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny ve státech „EU15“
Seznam tabulek Tabulka č. 1 Spotřeba palivového dřeva a získané energie v letech 2003 – 05 Tabulka č. 2 Forma a výše dotace z programu Zelená úsporám Tabulka č. 3 Dosaţený podíl a cílový podíl pro obnovitelné zdroje energie na hrubé spotřebě elektřiny a hodnocení jeho vývoje Tabulka č. 4 Podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny a primárních energetických zdrojích v letech 2000 – 2007
Seznam obrázků: Obrázek č. 1 Detail větrné elektrárny Enercon 82 o výkonu 2 mWh Obrázek č. 2 Schéma projektu geotermální elektrárny v Litoměřicích
Seznam příloh: Příloha č. 1 Mapa roční hodnoty dopadajícího slunečního záření na území ČR Příloha č. 2 Mapa průměrné rychlosti větru v ČR Příloha č. 3 Mapa vhodných lokalit pro výstavbu zařízení vyuţívajících geotermální energii
- 38 -
Pouţitá literatura a informační zdroje: 1) BARTOVSKÝ Tomáš, Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok 2007. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Dostupné na world wide web: http://download .mpo.cz/get/36183/40575/481675/priloha002.doc (červen 2009) 2) British petroleum: Oil reserves. Dostupné na: http://www.bp.com/sectiongenericarticle.do? categoryId =9023769&contentId=7044915 (červen 2009) 3) BUFKA Aleš, ROSECKÝ Daniel, Spotřeba biomasy v domácnostech, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2006, Dostupné na: http://www.google.cz/search?hl=cs&q=tabulka+spot%C5%99eby+d%C5%99eva+v+%C4%8 Dr+ mpo&btnG=Vyhledat+Googlem&lr=&aq=f&oq= (květen 2009) 4) Czech Re agency: Větrná energie. Dostupné na: world wide web: http://www.czrea.org/cs/ druhy -oze /vetrna-energie (duben 2009) 5) European commission 2009: Progress report on renewable energy. Dostupné na: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/09/639&type=HTML (květen 2009) 6) KLOZ M. MOTLÍK J. PETRŢÍLEK P. TUŢINSKÝ M. Vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, právní předpisy s komentářem. Linde Praha a.s. 1. vyd. Praha 2007. ISBN 978-807201-670-9 7) Kolektiv autorů: Příručka obnovitelné zdroje energie, Hospodářská komora České republiky, Dostupné na: http://www.businessinfo.cz/files/2005/061106_oborova-priruckaoze.pdf (květen 2009) 8) Ministerstvo průmyslu a obchodu: Operační program Podnikání a inovace – prováděcí dokument. Praha 2007. Dostupné na world wide web: http://www.strukturalnifondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=9d5bb0b8-8023-4761-8fe2-f88ab93e32c8 (duben 2009) 9) Ministerstva průmyslu a obchodu: Program efekt. Dostupné na world wide web: http://www.mpo.cz/dokument52835.html (duben 2009) 10) Ministerstvo ţivotního prostředí: Operační program Ţivotní prostředí – Implementační dokument. Dostupné na world wide web: http://www.strukturalnifondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=389186f9-4c43-4f06-8e84-d889c6ca1a5c (duben 2009) 11) Ministerstvo ţivotního prostředí: Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy 2001/77/ES ze dne 27. září 2001o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů v podmínkách vnitřního trhu s elektřinou. Dostupné z world wide web: http://env.cz/AIS/webpub.nsf/8c74f8eb26f7d18bc1256d9d00498f 4b/2b3195a678 256dbac1 256e770035fff9/$FILE/Smer-2001-71.doc (květen 2009)
- 39 -
12) Ministerstvo ţivotního prostředí: Zelená úsporám – příručka pro ţadatele. Dostupné z world wide web: http://www.zelenausporam.cz/soubor-ke-stazeni/14/4391-ZU_prirucka01pro-zadatele_148x210+3_v6.indd.pdf (duben 2009) 13) MUSIL Petr, Globální energetický a surovinový problém a hospodářská politika s ohledem na vyuţití obnovitelných zdrojů energie v České republice a Evropské unii, Masarykova univerzita, 2007 14) Planetary enegenering group: Enercon wind power plant. dostupné na: http://live.pege.org/ 2006-hannover/enercon-e82.htm (červen 2009) 15) POLÁK R. Podpora výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů. TZB-info dostupná na: world wide web: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=5454 (květen 2009) 16) Solarhit: Solární zařízení v ČR. Dostupné na: world wide web http://www.solarhit.cz/index.asp?menu=775 (duben 2009) 17) TÁBORSKÝ J. Geotermální elektrárna. Namísto uhlí teplá voda, 4stav.cz. Dostupné na: world wide web: http://www.4stav.cz/geotermalni-elektrarna-namisto-uhli-tepla-voda_4c1241 (květen 2009) 18) TAUCMAN David, Systémy podpor vyuţívání obnovitelných zdrojů energie (I), TZB – info, Dostupné na world wide web: http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=2929 (květen 2009) 19) Tým autorů. Obnovitelné zdroje energie. FCC Public, 2. vyd. Praha. 2001. ISBN 80901985-8 20) VLK Vladimír, Obnovitelné zdroje energie, Biom, Dostupné na world wide web: http://biom.cz/cz/odborne-clanky/obnovitelne-zdroje-energie (květen 2009)
- 40 -
