METAL 2005
Hradec nad Moravicí
VLASTNOSTI EKOLOGICKÝCH NÍZKOOLOVNATÝCH MOSAZÍ URČENÝCH PRO OBRÁBĚNÍ CHARACTERISTICS OF ENVIRONMENT-FRIENDLY LOW LEAD BRASSES, INTENDED FOR CUTTING Jiří Faltus a) Jaroslav Balík b) Jan Mádlc) Václav Koutnýc) Boleslav Eremiášd) Eva Bendíková a) a)
VÚK Panenské Břežany, s.r.o., 250 70 Odolena Voda, ČR, e-mail
[email protected] b) SVUM,a.s., Areál VÚ, 190 11 Praha 9 – Běchovice,ČR, e-mail
[email protected] c) ČVUT, Fakulta strojní, Ústav strojírenské technologie, Technická 4, 166 07 Praha 6,ČR, e-mail
[email protected] d) SVUOM, s.r.o., U Měšťanského pivovaru 4, 170 04 Praha 7,ČR, e-mail:
[email protected] Abstrakt Bismut, jinako nízko-tavitelný kov je významná netoxická alternativa olova, která zvyšuje α+β mosazí. Experimentální bismutové mosazi typu obrobitelnost automatových CuZn40Bi1,5(P) vykazují podobné vlastnosti a obrobitelnost jako komerční obrobitelné mosazi CuZn40Pb2 a CuZn39Pb3. V mědích a α mosazích (Zn <33 %) bismut způsobuje značné snížení plastických vlastností a tím znehodnocení těchto materiálů. Z tohoto důvodu si vyžádá případné zavedení nových α+β mosazí s Bi (CuZn40Bi1,5(P)) do metalurgické praxe přísná opatření k zabránění proniknutí Bi do Cu a dalších měděných slitin a to například z odpadů. Článek se zabývá možností zvýšení obrobitelnosti bezolovnatých mosazí legováním jiných netoxických prvků (Mg a P) na úroveň postačující pro zpracování těchto materiálů na obráběcích automatech a to bez výrazných zásahů do zavedené technologie obrábění. Náš experiment se zaměřil na zjištění rozhodujících faktorů ovlivňujících obrobitelnost, mechanické vlastnosti, plasticitu za tepla a kujnost mosazí s různým obsahem těchto prvků. Abstract Bismuth appears to have significant potential as a non-toxic alternative to lead for enhancing the machinability of α+β brasses. The bismuth brasses type CuZn40Bi1,5(P) show similar properties and machinability as lead containing standardised machinable brasses CuZn40Pb2 a CuZn39Pb3. But in coppers and α brasses (Zn <33 %), bismuth causes a significant reduction of plastic properties resulting in the devaluation of these materials. For these reasons a possible introduction of new machinable α+β brasses with the bismuth content (CuZn40Bi1,5(P)) into the metallurgic practice will require strict precaution to prevent the bismuth penetration into the coppers and copper alloys for example from the scrap. Present paper deals with the possibility to increase machinability of lead-free brasses by the alloying of other non-toxic elements (Mg and P). Increase of the machinability was not at such a level as free-cutting brass CuZn39Pb3, but their suitability for machining is sufficient for free-cutting these materials on automatic machines, without significant interventions into the technology of cutting. Our experiment was aimed at determination of decisive factors affecting machinability, mechanical properties and forgeability of brasses with a various content non-toxic elements Mg and P. 1
METAL 2005 1
Hradec nad Moravicí
Úvod
Vlivem silných ekologických tlaků byl v USA v polovině 90 tých let zahájen výzkum, jehož cílem je náhrada obrobitelných slitin mědi, které obsahují olovo, pro vodovodní instalace slitinami mědi bez olova [1-10, 15]. V současnosti se výzkum v této oblasti začíná výrazně iniciovat i v Evropě [11-14]. Základní výzkum v této oblasti probíhal i v České republice v rámci Grantu 106/99/1476 GAČR, pokračoval v projektu Konsorcia FD – K/084 a je rozvíjen v rámci projektů GAČR 106/04/0122 a EUREKA - ECOMACU. Z předcházejících našich prací vyplynulo, že jedna z možností řešení tohoto problému je náhrada nízkotavitelného olova nízkotavitelným netoxickým bismutem. Bismut, podobně jako olovo, vytváří ve struktuře α+β mosazí CuZn40Bi1,5(P) nízkotavitelné fáze, které vedou k lámavosti třísky, při zachování dostatečné plasticity (tažnosti) těchto mosazí jak za tepla tak za studena [17-22]. Experimentální bismutové mosazi typu CuZn40Bi1,5(P) vykazují podobné mechanické vlastnosti, lisovatelnost, kujnost a obrobitelnost jako komerční obrobitelné mosazi CuZn40Pb2 a CuZn39Pb3. Vlastnosti při korozi za napětí a odzinkování α+β mosazí se přítomností bismutu zásadním způsobem nemění. Prokázalo se, že olovnaté obrobitelné α+β mosazi lze nahradit bezolovnatou mosazí CuZn40Bi1,5(P). Úspěšné řešení vyústilo českým patentem č. 294190 „Obrobitelná tvářená mosaz. Firma Kovohutě Čelákovice, a.s. zavedla tyto tvářené bezolovnaté obrobitelné mosazi do svého výrobního programu. V mědích a α mosazích (Zn < 33 %) bismut ale způsobuje značné snížení plastických vlastností a tím znehodnocení těchto materiálů. Z tohoto důvodu vyžaduje zavedení nových obrobitelných kovárenských α+β mosazí s obsahem bismutu (CuZn40Bi1,5(P)) do metalurgické praxe přísná opatření k zabránění proniknutí bismutu do mědí a α mosazí a to například z odpadů. Druhou možností jak řešit problém snížení či odstranění olova z obrobitelných α+β mosazí je zvýšit obrobitelnost bezolovnatých mosazí úpravou jejich chemického složení a struktury legováním jiných netoxických prvků a tepelným zpracováním. Je pravděpodobné, že zvýšení obrobitelnosti nebude na takové úrovni jako obrobitelnost slitin CuZn40Pb2 či CuZn39Pb3, ale jejich obrobitelnost bude postačující pro zpracování těchto materiálů na obráběcích automatech, bez výrazných zásahů do technologie obrábění. V rámci výše formulovaného cíle a s přihlédnutím k úrovni současných poznatků o této problematice byly vytyčeny následující dílčí cíle experimentu: a) Studium vlivu netoxických prvků Mg, a P nebo jejich kombinace na fázové složení vybraných α+ β mosazí. b) Studium obrobitelnosti (z hlediska utváření a morfologie třísek, drsnosti povrchu, tvorby nárůstků, spotřebované práce a opotřebení nástroje) ve vazbě na strukturu a substrukturu sledovaných slitin a na řezné podmínky při jejich obrábění. Zjištění rozhodujících strukturních činitelů, ovlivňujících morfologii třísky a kvalitu povrchu za modelových řezných podmínek. Porovnání s referenčními mosazemi s obsahem olova a bismutu od 1,5 do 3 %. 2
EXPERIMENT
Experimentální materiály. Pro experimentální sledování byly navrženy α+β mosazi s různým obsahem hořčíku, fosforu a bismutu v množství od 0,3 do 0,4 % pro každý prvek. Odlévání experimentálních mosazí CuZn40, CuZn40Mg, CuZn40MgP a CuZn40MgPBi proběhlo na zařízeních VÚK – Kovohutě, s.r.o. Dosažené chemické složení experimentálních
2
METAL 2005
Hradec nad Moravicí
slitin a systém jejich označení je v tab.1. Jako referenční slitiny pro srovnání mechanických vlastností a obrobitelnosti byly použity obrobitelné mosazi CuZn40Pb2 a CuZn40Bi1,5. Tab.1 Chemické složení v hm. % Table 1 Chemical composition [wt. %] Slitina Alloy CuZn42 CuZn40Mg0,3 CuZn40Mg0,3P0,3 CuZn40Mg0,4P0,4 CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4
Označení Marking P1 P2 P3 P4 P5
Cu
Mg
P
Bi
Zn
58,75 58,60 59,75 60,12 60,14
0,30 0,28 0,39 0,35
0,34 0,45 0,44
0,41
Zbytek, Bal. Zbytek, Bal. Zbytek, Bal. Zbytek, Bal. Zbytek, Bal.
Odlitky byly dále zpracovány zápustkovým kováním na výkovky. Odlitky a výkovky byly podrobeny komplexnímu rozboru strukturních a dalších vlastností a zkouškám obrobitelnosti. Metalografický rozbor byl proveden metodou světelné mikroskopie (SM) za použití mikroskopu NIKON EPIPHOT 200 s 3 čipovou barevnou kamerou HITACHI pro obrazovou analýzu se softwarem LUCIA od firmy Laboratory Imaging a metodou řádkovací elektronové mikroskopie (REM) pomocí mikroskopu DSM 940 s vlnovým spektrometrem MICROSPEC WDX-3PC. Pomocí REM se provádělo měření rozložení slitinových prvků, a identifikace jednotlivých fází ve struktuře. Tvrdost a elektrická vodivost. Malá velikost většiny vzorků neumožňovala zjišťovat úplné mechanické vlastnosti. Na vzorcích se proto měřily pouze hodnoty tvrdosti HB a HV30. Rovněž byla měřena měrná elektrická vodivost za pomocí SIGMA – testu. Zkoušky kujnosti. Zkoušky proběhly ve spolupráci s firmou Kovárna Jindra, s.r.o. na výrobních zařízeních této firmy. Kujnost experimentálních mosazí se hodnotila z hlediska kvality výkovků. Hodnotil se rozměrů výkovků, výskyt trhlin, kvalita povrchu výkovků a stupeň zapraskání výronků. Kvalita výkovků se porovnávala s kvalitou výkovků z komerčních olovnatých kovárenských mosazí a z nových bismutových mosazí. Zkoušky obrobitelnosti. Laboratorní zkoušky obrobitelnosti proběhly ve spolupráci s ČVUT v Praze, fakultou strojní. Byly provedeny různými metodami na odlitcích a výkovcích z experimentálních mosazí a z referenčních mosazi CuZn40Pb2 a CuZn40Bi1,5. Hodnotila se tzv. technologická a mikrogeometrická obrobitelnost spojená s mechanizmem vzniku a utváření třísky a drsnosti obrobeného povrchu, dále tzv. dynamická obrobitelnost odvozená z měření řezných sil a kroutících momentů a kinetická obrobitelnost, která vycházela z hodnocení opotřebení břitu nástroje [23]. 3
VÝSLEDKY A JEJICH DISKUSE
3.1
Mikrostruktura odlitků
Struktury odlitků z α+β mosazi CuZn40 (P1) bez obsahu dalších slitinových prvků je dvoufázová, složená s fází α a β/ v poměru asi 40/60 (obr.1). Útvary fáze α mají lamelární charakter, což svědčí o tom, že vznikly transformací v tuhém stavu z fáze β v průběhu ochlazování. Ve struktuře mosazi s malým obsahem hořčíku (CuZn40Mg0,3) jsou v oblastech fáze β/ nebo na hranicích této fáze s fází α přítomny drobné dispersní útvary fází s obsahem Mg (obr.2). Jedná se o komplexní fáze typu MgxCuy a ZnxCuy [24].
3
METAL 2005 Fáze α
Hradec nad Moravicí Fáze β/
Fáze typu MgxCuy a ZnxCuy
foto408-4 Obr. 2 Rozložení fází Mg v odlitku ze slitiny CuZn40Mg0,3 (P2) Fig. 2 Distribution of Mg particles in a casting alloy CuZn40Mg0,3 (P2)
foto407-1 Obr. 1 Mikrostruktura odlitku ze slitiny CuZn40 (P1) Fig. 1 Microstructure of a casting alloy CuZn40 (P1)
Po přidání fosforu v množství 0,3-0,4 % do slitin CuZn40Mg se charakter a morfologie intermetalických fází výrazně změní (obr.3). Hořčík vytváří s fosforem stabilní tvrdou intermetalickou fázi Mg3P2 [25], mající zpravidla tyčinkový tvar. Vylučuje se po hranicích původních dendritických větví a buněk při tuhnutí slitiny. Ve struktuře odlitku vytváří pravidelná uskupení, jdoucí přes hranice transformovaných oblastí fází α+β (obr.3). Obsahuje-li mosaz s obsahem Mg a P malé množství bismutu (slitina CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4), vytváří ve struktuře samostatné fáze Bi které často sousedí s částicemi intermetalické fáze Mg3P2 (obr.4). Z charakteru fází přítomných ve sledovaných experimentálních mosazích je zřejmé, že precipitáty hořčíkových fází Mgx(ZnCu)y se vylučují v průběhu ochlazování při nižší teplotě, a to až po proběhnutí transformace β na α. Naopak fáze Mg3P2 se vylučují mezidendriticky krátce po ztuhnutí před fázovou transformací fáze β na α.
(foto 404-4) Obr.3 : Mikrostruktura odlitku CuZn40Mg0,3P0,3 (P3). Rozložení fáze Mg3P2 ve struktuře odlitku Fig. 3 Microstructure of a casting alloy CuZn40Mg0,3P0,3 (P3) Distribution of Mg3P2 particles in a casting alloy
(foto 411-4) Obr.4 : Mikrostrukura odlitku ze slitiny CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4 (P5). Fáze Mg3P2 - tmavě modré, fáze Bi - světle modré Fig. 4 Microstructure of a casting alloy CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4 (P5), Mg3P2 particles – dark blue Bi particules - light blue
3.2
Zkoušky kujnosti V provozních podmínkách kovárny mosazí se zápustkově kovala víčka vodoměrů. Na základě rozměrů víček, kvality jejich povrchu a stavu zapraskání výronků se hodnotila
4
METAL 2005
Hradec nad Moravicí
kujnost porovnáním se standardní olovnatou kovárenskou mosazí CuZn40Pb2 a bismutovou mosazí CuZn40Bi1,5 (obr.5).
foto mn1824 a) foto mn1824 b) foto mn 1808 c) Obr.5 Výkovky víček vodoměru z experimentálních slitin a) CuZn40Mg0,4P0,5, b) CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4 a c) referenční slitiny CuZn40Bi1,5 Fig.5 Forgings of the cover of the water meter: a) CuZn40Mg0,4P0,5, b) CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4 and c) CuZn40Bi1,5
Výsledky zkoušek ukázaly, že experimentální hořčík-fosforové mosazi lze, podobně jako binární α+β mosazi, velmi dobře zápustkově kovat za teplot v intervalu 730 až 750 °C. Legováním hořčíku a fosforu se jejich kujnost nezhorší. Přidáním malého množství Bi (do 0,5 %) se plasticita za tepla mosazi CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4 mírně zhorší. Zhoršení kujnosti (plasticity za tepla) se především projeví mírným zapraskání výronků, které při kování ostatních zkoušených α+β mosazí s obsahem Mg a P nevzniká. Oproti bismutové mosazi CuZn40Bi1,5, kde často dochází k výraznému zapraskání výronků (viz obr. 5c) je kujnost mosazi CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4 podstatně vyšší. 3.3
Strukturní vlastnosti výkovků
Mikrostruktura výkovků se sledovala na příčných osových řezech víčky. Ukázalo se, že struktury výkovků z CuZn40 (P1) a CuZn40Mg0,3 (P2) jsou podobné jako struktury odlitků. Jsou dvoufázové přičemž útvary fáze α mají typický deskovitý charakter. U slitiny CuZn40Mg0,3 jsou fáze s obsahem hořčíku na hranicích obou fází, částečně jsou též uvnitř oblastí fáze β. Podobně jako u odlitků, ve struktuře výkovků ze slitin CuZn40Mg0,3P0,3 (P3) a CuZn40Mg0,4P0,4 (P4) jsou ve struktuře přítomny intermetalické fáze Mg3P2. I po kování zachovávají protáhlý tvar s rozložením nezávislým na hranicích oblastí fází α a β (obr.6-7). Ve struktuře jsou, vedle kulového tvaru, převážně v podobě tyčinek o délce do cca 15 µm.
(foto 526-2) Obr.6: Rozložení částic fáze Mg3P2ve výkovku ze slitiny CuZn40Mg0,4P0,4 (P4) Fig.6: Distribution of Mg3P2 particles in a casting alloy CuZn40Mg0,4P0,4 (P4)
(foto 526-6) Obr.7: Tyčinky a kulové částice intermetalické fáze Mg3P2 ve struktuře výkovku ze slitiny CuZn40Mg0,4P0,4 (P4) Fig.7: Sticks and spherical particles Mg3P2 in structure of casting alloy CuZn40Mg0,4P0,4 (P4)
5
METAL 2005
Hradec nad Moravicí
Podobně jako v odlitku, ve výkovku ze slitiny CuZn40Mg0,6P0,5Bi0,5 (P5) tvoří bismut samostatné fáze, které někdy sousedí s intermetalickými fázemi s obsahem Mg a P (obr.8).
a) (foto 527-5)
b) (foto 14770)
Obr.8 a) Struktura výkovku ze slitiny CuZn42Bi0,5Mg0,6P0,5 (P5) s fázemi Bi (světle modré útvary) a inter-metalickými fázemi Mg3P2 (tmavě modré až hnědé útvary) b) BSE struktury, tmavé útvary - fáze Mg3P2, světlé útvary fáze Bi Fig.8 a) Structure of the forging, alloy CuZn42Bi0,5Mg0,6P0,5 (P5). Particles Bi (light blue) a intermetallic phase Mg3P2 (dark blue until brown) b) BSE structure, dark particles – phase Mg3P2, light particles – Bi
3.4
Tvrdost a elektrická vodivost Výsledky měření tvrdosti a měrné elektrické vodivosti výkovků jsou v tab.2, grafické pracování je na obr. 9.
Tab. 2 Tvrdost a vodivost výkovků ze slitin CuZn40MgP(Bi) s různým obsahem Mg, P a Bi Table 2 Hardness and conductivity of alloys CuZn40MgP(Bi) with different contents of Mg, P and Bi 1)
2)
MEV3) Změna HB Změna Conductivity v% HV v % CuZn42 P1 103 111 0 0 18,6 CuZn40Mg0,3 P2 130 141 26% 27% 17,7 CuZn40Mg0,3P0,3 P3 110 117 7% 5% 17 CuZn40Mg0,4P0,4 P4 109 117 6% 5% 16,4 Cu Zn40Mg0,4P0,4Bi0,4 P5 106 114 3% 3% 16,2 CuZn40Pb2 E4 106 112 16,3 1) Změna HB oproti slitině CuZn40 2) Změna HV oproti slitině CuZn40 3) MEV – měrná elektrická vodivost Slitina Alloy
Označení Marking
HB
HV
a)
b)
Obr.9 Tvrdosti HB a) a měrné elektrické vodivosti b) výkovků s různým obsahem Mg, P a Bi Fig.9 Hardness HB a) and electrical conductivity b) of forgings with different contents of Mg, P and Bi
6
METAL 2005
Hradec nad Moravicí
Z výsledků vyplynulo, že: - Legováním malého množství hořčíku (0,3 %) do α+β mosazí , se podstatně zvýšila tvrdosti HB a HV výkovků z této slitiny zhotovených. Toto zvýšení činí až 26-27 % oproti binární slitině CuZn40 - Přidáním fosforu (0,3 %) do hořčíkové mosazi CuZn40Mg0,3 se tvrdost této slitiny snižuje z 130 HB na cca 110 HB. Dalším zvyšováním obsahu Mg a P, případně přidáním malého množství bismutu se tvrdost mosazi prakticky nemění. -Tvrdosti výkovků ze slitin CuZn40, CuZn40Mg0,4P0,4 a CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4 jsou přibližně na stejné úrovni jako tvrdosti výkovků ze slitiny CuZn40Pb2. Legování hořčíku a posléze fosforu a nakonec bismutu do výchozí CuZn40 způsobuje, že elektrická vodivost výchozí slitiny se postupně snižuje. Podobný trend ve změně vodivosti byl zjištěn i u odlitků z těchto slitin. Lze konstatovat, že změny v tvrdosti α+β mosazi legováním hořčíku, fosforu a bismutu souvisí s vytvrzovacím efektem vznikajících fází. Zatímco precipitáty hořčíkových fází ve slitině CuZn42Mg0,3 (P2) mají výrazný vytvrzující efekt, který vede ke zvýšení tvrdosti odlitku z této slitiny, intermetalické fáze hořčíku a fosforu a částice Bi mají vytvrzující efekt velmi malý. Z hlediska obrábění je zjištění, že kombinace přísad Mg, P a Bi nezvyšuje významně tvrdost α+β mosazi, příznivé, neboť každé zvýšení tvrdosti a pevnosti slitiny zhoršuje parametry obrobitelnosti, zejména životnost nástrojů. Tento nepříznivý vliv je například u křemíkových mosazí, kde obsah křemíku sice vede k podstatnému zlepšení lámavosti třísky, ale současně nepříznivě zvyšuje pevnost a tvrdost materiálu, takže výkovky z něj nelze obrábět řeznými nástroji běžně používanými u obrobitelných olovnatých mosazí. 3.3
Obrobitelnost
Odlitky ze slitin CuZn40Mg0,3P0,3 (P3) a CuZn40Mg0,4P0,4 (P4) měly při ortogonálním soustružení třísku ve formě samostatných stočených elementů (obr.10a). Přidáním malého množství bismutu do těchto slitin se dělení třísky ještě zvýšilo (obr.10b). Charakter třísek u odlitků ze slitiny CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4 (P5) byl obdobný jako charakter třísek při obrábění olovnaté obrobitelné mosazi CuZn40Pb2 (obr.10c). Naproti tomu odlitky ze slitin CuZn40 (P1) a CuZn40Mg0,3 (P2) vykazovaly při soustružení třísku málo stáčivou a nedělenou (obr.10d). Lze konstatovat, že tvrdé intermetalické fáze Mg3P2 ve struktuře α+β mosazí s obsahem hořčíku a fosforu příznivě ovlivňují tvar a lámavost třísek při obrábění. Zvyšují tak obrobitelnost mosazi, takže postačí malé množství Bi (pod 0,5 %) k tomu, aby se obrobitelnost se vyrovnala obrobitelnosti olovnatých mosazí CuZn40Pb2. 4
SOUHRN
a) Ve struktuře α+β mosazí s obsahem malého množství Mg a P ( < 0,5 hm.) vznikají tvrdé intermetalické fáze typu Mg3P2, které příznivě ovlivňují obrobitelnost slitiny tím, že zvyšují lámavost a stáčivost třísky při soustružení. Přitom výrazně nezvyšují pevnost α+β mosazi, takže nepříznivě neovlivňují životnost řezných nástrojů. b) Mosazi s obsahem Mg a P lze zápustkově kovat na výkovky složitých tvarů. Při kování za optimálních podmínek je kujnost zkoušených speciálních mosazí lepší než běžných olovnatých nebo bismutových obrobitelných mosazí. Na rozdíl těchto mosazí nemají sklon k praskání při kování z důvodu přehřátí.
7
METAL 2005
Hradec nad Moravicí
c) U odlitků a výkovků z hořčíko-fosforových mosazí lze při malém obsahu Bi (<0,5 %) dosáhnout třísky, jejíž charakter se blíží třísce, vznikající při obrábění automatových olovnatých mosazí CuZn39Pb3 a CuZn40Pb2. d) Mosazi α+β s legováním malého množství Mg, P a případně Bi představují možnou bezolovnatou alternativu k olovnatým automatovým mosazím jako CuZn40Pb2 - CW617N a CuZn39Pb3 - CW614N a dalším, jejichž použití se bude z ekologických důvodů postupně omezovat zejména v instalacích pro pitnou vodu.
a)
b)
c) d) Obr.10 Utváření třísky při soustružení odlitků pr. 45 mm: a)CuZn40Mg0,4P0,4 (P4) b)CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4 (P5), c)CuZn40Pb2, d)CuZn40 (P1) Fig.10 Chip formation in turning castings diameter 45 mm: a)CuZn40Mg0,4P0,4 (P4), b)CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4 (P5), c)CuZn40Pb2 (E4), d)CuZn40 (P1)
Poděkování: Práce vznikla za finanční podpory Grantové agentury České republiky, která poskytla prostředky na tyto práce v rámci grantu 106/04/0122 a projektu EUREKA OE131 – E! 2719 – ECOMACU. Autoři touto cestou děkují za pomoc. Experimentální materiál byl připraven na výrobních zařízeních firem VÚK – Kovohutě,s.r.o. a Kovárna J. Jindra,s.r.o. Za spolupráci autoři děkují vedení těchto firem a všem pracovníkům, kteří se na experimentech podíleli. LITERATURA [1] Plewes,J.T.- Loiacono,D.N.: Advan. Mater.Process., 1991, 10,s.23. [2] Dresher,W.H.- Peters,D.T.: Metall,46,11,1992, s.1142 [3] Dresher,W.H.- Peters,D.T.: Metall,47,1,1993, s.26 [4] Müller,G.-Büchler,H.:Einen Schritt Voraus, Metall, 50, 4, 1996 [5] Peters, D.T.-Kunding, K.J.A.:Advan. Mater.&Process: 2, 1994, s.26
8
METAL 2005
Hradec nad Moravicí
[6] Peters, D.T.-Kunding, K.J.A.:Adv. Mater. Process: 6, 1994, s.20 [7] Advan. Mater.&Process: 1, 1995, s.7 [8] Advan. Mater.&Process: 2, 1995, s.8 [9] Advan. Mater.&Process: 1, 1996, s.25 [10]Modern Metals, November,1997,s.55 [11] Mannheim,R.-Ortiz,E.,-Bustos,O.: Metall, 51, 4, 1997, s.190 [12] Laßmann,S.-Büchler,H.:Metall, 51, 4,1997, s.186 [13] osobní sdělení p. Filana, ředitele Slovenské armaturky Myjava, a.s., Slovensko (1999) [14] osobní sdělení dr. M.Wocha, vědeckého tajemníka Inst. Metali Niezelaznych, Gliwice, Polsko (2000) [15] Michals, H. T.: Advan. Mater. Process., 2002, 160, 1, s. 75 [16] Studium vlastností model. slitin Cu bez Pb určených pro obrábění, Grant. proj. GAČR 106/99/1476, [17] Faltus, J.- Balík, J. - Sláma, P. - Mádl, J. - Koutný, V.: in. Proc. of 10.Inter. Metallurg. Symposium Metal 2001 ed.Prnka T., Tanger, Ostrava 2001, ISNB 80-85988-35-6, paper 116 [18] Mádl, J. – Koutný, V. – Rázek, V.: Výzkum obrobitelnosti nových druhů slitin mědi. Sborník Mechanical Engineering 2001, listopad 2001, Bratislava, ISBN 80-227-1616-2, s. 328 [19] Faltus, J.- Mádl, J.- Koutný, V. - Balík, J.: Průmyslové spektrum, 1-2, 2001, s. 30 [20] Eremiáš, B.- Převorovský D. - Faltus, J. : Vliv chem. složení a metalurg. stavu na pasivaci a odolnost bodové korozi nových typů mosazí, Bezpečnost jaderné energie, 3-4, 2002, (číslo vyjde v 2. čtvrtletí 2002) [21] Faltus, J.- Mádl, J.- Koutný, V.-Rázek, V.- Bendíková, E.: Stroj. technologie, V, 4, 2000, s. 5 [22] Faltus, J. - Sláma, P. - Bendíková, E.: in. Proc. of 12.Inter. Metallurg. Symposium Metal 2003 ed.Prnka T., Tanger, Ostrava 2003, ISNB 80-85988-35-6, bude publikováno [23] Mádl, J. – Koutný, V. – Rázek, V.: Ekologické obrobitelné slitiny mědi se sníženým obsahem olova, Výzkumná zpráva U12123/2004/001 [24] Dvojnye i mnogokomponentnyje sistemy na osnove medi, Spravočnik, Moskva, 1979,s.166 [25] Hansen, M.: Costitution of binary alloys, New York, 1958, s.911
9