Vizuální prezentace esk ch divadel. BcA. Martin Zouhar

Vizuální prezentace eskch divadel

BcA. Martin Zouhar

Diplomová práce 2008

PROHLÁENÍ Prohlauji, e jsem svou diplomovou práci vypracoval samostatn. Pouitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p iloeném seznamu literatury.

Martin Zouhar Ve Zlín dne 30. 4. 2008

ABSTRAKT V této práci se zabvám vizuální prezentací a propagací souasnch eskch divadel. Zamil jsem se na znaky, ti tná média (plakáty, programy) a internetové stránky. Souasn stav pedstavuji pomocí ty základních skupin. Pro kadou skupinu jsem vybral jednoho typického zástupce z rznch mst eské republiky a upozoruji na charakteristické prvky jejich vizuálního stylu.

Klíová slova: Divadlo, vizuální prezentace, styl, logo, znaka, plakát, program, internetová stránka, web, grafik, vtvarník, design, designer

ABSTRACT In this work I’m engaged in visual presentation and propagation of Czech theatres. I’ve focused on logos, printed media (posters, programmes) and web sites. I introduce the present state by four essential groups. I picked up one representative theater from different Czech cities for each group and refer to specific elements of their visual style.

Keywords: Theatre, visual presentation, style, logo, sign, poster, programme, Internet site, web, graphic designer, artist, design, designer

PODKOVÁNÍ Tímto dkuji vedoucímu mé diplomové práce doc. Ji ímu Eli kovi za rady a podntné p ipomínky. Dále bych rád podkoval za poskytnutí informací a materiál ke studiu Mgr. Alen Rajlichové z knihovny a archivu Centra experimentálního divadla, Dr. Andree Jochmanové z Oddlení djin divadla Moravského zemského muzea, Karlu Da helovi – editeli Divadla Oskara Nedbala, Tomá i Nedomovi za pomoc s PHP a zejména tiskovému mluv ímu a herci Slováckého divadla Josefu Kubáníkovi.

OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................. 9 I

TEORETICKÁ ÁST ......................................................................................... 10

1

TRADICE DIVADLA V ZEMÍCH ESKCH ................................................. 11 1.1

STEDOVKÉ DIVADLO, SPIRITUALITA S KOMIKOU ............................................ 11

1.2

JEZUITSKÉ DRAMA, DIVADLO PO ROCE 1620 ...................................................... 12

1.3

NÁRODNÍ OBROZENÍ, ZAKLÁDÁNÍ PRVNÍCH ESK CH DIVADEL .......................... 12

1.4

NÁRODNÍ DIVADLO, OSAMOSTATNNÍ ESKÉHO DIVADLA ................................. 13

1.5

PRVNÍ POLOVINA 20. STOLETÍ, AVANTGARDNÍ SCÉNY A NACISTICKÁ OKUPACE ................................................. 15

2

1.6

ROKY 1945–1989, REÁLN SOCIALISMUS ......................................................... 17

1.7

90. LÉTA 20. STOLETÍ ....................................................................................... 20

DNENÍ DIVADLO OIMA VTVARNÍKA ................................................... 22 2.1 DIVADLO OSOBITÉ A ORIGINÁLNÍ (EXPERIMENTÁLNÍ DIVADLA).......................... 23 2.1.1 Divadlo Husa na provázku........................................................................ 25 2.1.1.1 Vizuální styl ........................................................................................... 25 2.1.1.2 Logo ....................................................................................................... 27 2.1.1.3 Plakáty, programy a asopis.................................................................... 28 2.1.1.4 Internetové stránky ................................................................................. 33 2.2 DIVADLO MEZI VÁ NOSTÍ A EXPERIMENTEM (MSTSKÁ DIVADLA) ..................... 37 2.2.1 Slovácké divadlo v Uherském Hraditi ..................................................... 39 2.2.1.1 Vizuální styl ........................................................................................... 40 2.2.1.2 Logo ....................................................................................................... 41 2.2.1.3 Plakáty a programy ................................................................................. 42 2.2.1.4 Internetové stránky ................................................................................. 45 2.3 DIVADLO KLASICKÉ A PEHLEDNÉ (STÁTNÍ, NÁRODNÍ DIVADLA) ....................... 47 2.3.1 Národní divadlo v Praze............................................................................ 49 2.3.1.1 Vizuální styl ........................................................................................... 49 2.3.1.2 Logo ....................................................................................................... 50 2.3.1.3 Plakáty, programy a asopis.................................................................... 53 2.3.1.4 Internetové stránky ................................................................................. 56 2.4 DIVADLO PIPOUTANÉ K TRADICI A MÍSTU (MALÁ DIVADLA, DIVADELNÍ SPOLKY) .............................................................. 59 2.4.1 Divadlo Oskara Nedbala v Táboe ............................................................ 60 2.4.1.1 Vizuální styl ........................................................................................... 61 2.4.1.2 Logo ....................................................................................................... 62 2.4.1.3 Plakáty a programy ................................................................................. 63 2.4.1.4 Internetové stránky ................................................................................. 65

3

SEZNAM DIVADEL V ESKÉ REPUBLICE V ROCE 2008.......................... 67 3.1

PRASKÁ DIVADLA ........................................................................................... 68

3.2

BRNNSKÁ DIVADLA ........................................................................................ 71

3.3

DIVADLA V OSTATNÍCH MSTECH ..................................................................... 73

II

PRAKTICKÁ ÁST ............................................................................................ 77

4

VIZUÁLNÍ STYL SLOVÁCKÉHO DIVADLA ................................................. 78 4.1

LOGO ............................................................................................................... 78

4.2

PLAKÁTY, PROGRAMY ...................................................................................... 80

4.3

INTERNETOVÉ STRÁNKY ................................................................................... 82

ZÁV R .......................................................................................................................... 86 SEZNAM POUITÉ LITERATURY .......................................................................... 87 SEZNAM OBRÁZK ................................................................................................... 89

UTB ve Zlín, Fakulta multimediálních komunikací

9

ÚVOD Spolupráce divadelník a vtvarník je docela svérázná. V divadlech nejsou grafici doceováni jako teba vtvarníci kostm a scénografové. Grafick design a prezentace divadel na veejnosti jsou tak trochu na vedlej í koleji. Pitom je divadelní plakát pro grafiky velmi atraktivní moností pedvést svoje schopnosti. Mezi fanou ky divadla se najdou i sbratelé plakát... Zajímavé jsou také dal í tradiní a pro divadlo specifické grafické materiály – msíní programy, programy k pedstavením, logo, internetové stránky. Ve své teoretické diplomové práci se tedy zabvám vzhledem tchto materiál a snaím se nastínit souasn stav a

úrove vizuálních prezentací divadel v eské

republice. Svj vliv mají místní pomry, zamení, financování, ale také specifick charakter kadého divadla. Protoe jsem vtvarník, zamil jsem se vhradn na vzhled grafickch materiál a na základ podobností a rozdíl jsem vytvoil tyi skupiny, do nich lze eská divadla podle vizuálního stylu rozdlit. Kadou skupinu charakterizuji v eobecn, ale také napíkladu divadla, které jsem do ní zaadil. Pestoe se vlivy a vizuální komunikace neustále promují, doufám, e moje rozdlení do skupin alespo pispje k základní orientaci v rozmanitém vtvarném projevu souasnch eskch divadel. Nov získané znalosti jsem se dále snail maximáln zúroit v praktické ásti této diplomové práce a vytvoil jsem nov vizuální styl pro Slovácké divadlo v Uherském Hradi ti. V kapitole II. PRAKTICKÁ ÁST naleznete dokumentaci a obhajobu této práce.


I. TEORETICKÁ ÁST

10

UTB ve Zlín , Fakulta multimediálních komunikací

1

11

TRADICE DIVADLA V ZEMÍCH ESKCH Asi znáte djiny eského divadla ze stední a základní koly a mo ná jste dokonce

znalcem také souasné divadelní scény. Pesto pro uvedení do souvislostí zde zopakuji, by jen strun, zásadní etapy vvoje eského divadla. I kdy jsem pi studiu nezabíhal do velkch detail, pozmnil jsem si názor na stedo kolsk vklad národního obrození a udlal si poádek v nedávné minulosti, tedy v období po Druhé svtové válce. O vizuální (konkrétn grafické) propagaci divadel lze mluvit a od pelomu 19. a 20. století, kdy se objevují první vvsky a poté i plakáty zvoucí do divadla. V rámci mo ností jsem dohledal nkolik ukázek dobovch plakát. Abychom si udlali by strun, ale pehledn obrázek, rozdlil jsem na e cestování asem do sedmi etap.

1.1 St edov ké divadlo, spiritualita s komikou Jako první se u nás objevili kejklíi – psalo se tehdy 12. století. Av ak tito komedianti se v podstat jen sna ili v emo n pobavit publikum. Rozvoj skuteného eského divadla úzce souvisí s upevnním kesanství v eskch zemích. Hrálo se tzv. liturgické divadlo (Hra tí Marií). Z tchto her se postupn vyvíjely hry se zcela svtskmi tématy (Mastiká). Bohu el v prbhu 14. století do lo, díky husitskému hnutí, k omezování rozvoje divadelnictví na na em území. Dsledky byly pro eské divadlo obrovské – do lo ke ztrát spojení s Evropu, lidé se zaali zajímat o jiné ánry a eské divadlo ji nikdy nenavázalo na svoje poátky. A humanismus v 16. století, kter do eskch zemí pomalu pronikal, pinesl nov zájem o divadlo (jen na pra ské univerzit se hrálo ji v roce 1535). Zhruba od roku 1550 byly eské zem nav tvovány anglickmi koovnmi spolenostmi a rozvíjely se tzv. dvorské slavnosti. Svtové divadlo se dostávalo do povdomí eské lechty, ale hrálo se jen latinsky. Pozdji, kdy se prosadila e tina, byl vliv zahraniních vzor natolik siln,

e odborníci mluví dnes o tzv. latinsko-eském humanistickém divadle. (1, 2)


12

1.2 Jezuitské drama, divadlo po roce 1620 V tomto období u nás jezuité prosadili opt latinsky hrané hry, tzv. jezuitské divadlo. Tyto hry byly asto protireformaní a napomáhaly katolizaci. esky se hrálo pouze na vesnicích, kde vznikalo tzv. sousedské divadlo. Zde se hrály jednak pa ijové hry, hry o svtcích (O svaté Dorot) a zaaly se prosazovat i lidové zpvohry. Zhruba od roku 1700 zaaly do eskch zemí opt jezdit rzné divadelní koovné spolenosti (pedev ím z Nmecka a Itálie). Tyto spolenosti seznámily eské prostedí s operou, která se zde stala velmi populární. (1, 2)

1.3 Národní obrození, zakládání prvních eskch divadel Popularita opery vedla k tomu, e bylo v Praze roku 1739 zalo eno první „kamenné“ divadlo – Divadlo v Kotcích. Toto divadlo bylo v ak zcela nmecké. Kdy se roku 1771 objevila jediná hra v eském jazyce (Kní e Honzík, pelo en z nmeckého originálu Herzog Michel) byla hrána nmeckmi herci, kteí e tinu komolili, a proto byli vypískáni. Roku 1783 bylo oteveno hrabcí Nosticovo národní divadlo. A národní, hrálo se v nm první dva roky pouze nmecky. A od roku 1785 se zde objevovaly esky hrané hry a od roku 1795 dokonce hry eskch autor. V letech 1786–1789 existovala známá Bouda na Kobylím trhu (dnes Václavské námstí). Zde se zpoátku hrálo nmecky i esky. Národní buditelé v ak prosadili my lenku „Co je eské, to je hezké“, která vedla k prosazování eskch her na úkor dobré kvality. Díky tomu se Bouda nedokázala u ivit a její devná budova byla nakonec str ena. Zánik tohoto divadla bvá nkdy vykládán jako snaha potlait e tinu, nebo jako nepátelství nmecky mluvící ásti obyvatelstva. Skutenou píinou zániku byl ale mal zájem o nekvalitní hry a následné zadlu ení. Po roce 1790 vznikla celá ada divadel a od roku 1824 se esky pravideln hrálo hned v nkolika divadlech, ale pvodní eské hry byly hrány vjimen. V této dob vznikaly také první eské loutkové koovné spolenosti, které mly ohlas pedev ím na venkov. Tyto spolenosti hrály zpravidla vlastní hry, které reagovaly na tehdej í situaci. Proslavil se zejména Ka párek Matje Kopeckého.


13

Kolem roku 1825 si e tí buditelé uvdomovali, e divadlo je velmi siln nástroj a protoe esk jazyk se ji dostával do pouitelného stavu, formuloval Josef Kajetán Tyl esk divadelní program, kde k divadlu pistoupil jako „k lidovému osvtovému nástroji“. V roce 1849 byla zaloena první eská ochotnická spolenost a brzy poté vznikly dal í. Tyto spolenosti si kladly za cíl, podle Tylova programu, íit osvtu i mimo Prahu, piem se zamovaly na venkov a malá msta. Do tchto míst se tak dostalo profesionální divadlo, které mlo nepochybn vt í úrove ne místní amatérská sdruení (sousedské hry). Dopad tchto koovnch spoleností byl relativn velk, ale pestoe jejich hry byly pomrn oblíbené, nevyhnuly se tyto koovné spolenosti velkm finanním problémm. (1, 2)

1.4 Národní divadlo, osamostatnní eského divadla Tylv program a pedstavy o lidovém osvtovém divadle byli problematické a zvlá t po roce 1948 neudritelné. Ferdinand Betislav Mikovec, kter usiloval o prosazení eské tvorby do el k názoru, e je poteba zkvalitnit eské hry. Pravdpodobn v této dob a z jeho my lenek se zrodila pedstava vlastního divadla. Roku 1850 pak vznikl sbor pro zízení eského Národního Divadla. Období Bachova absolutismu v ak zarazilo pípravy stavby Národního divadla a podpoilo koncepci skromné prozatímní budovy, která byla postavena v jiní ásti parcely dne ního Národního divadla. Architektem Prozatimního divadla byl Ignác Ullman, oteveno bylo 18. listopadu 1862. Toto divadlo bylo pouze eské a hrála se v nm eská tvorba, zcela se oddlilo od divadla nmeckého. To krátkodob zpsobilo pokles kvality eské tvorby – bylo teba hrát esky poád, ne jen obas. Proto eská tvorba zaala brzy vycházet z evropskch vzor, co zpsobilo prudk vzestup kvality her. (Budova Prozatímního divadla se pozdji stala souástí stavby definitivního Národního divadla – – její vnj í plá je dodnes patrn ve zv ené ásti zadního traktu stavby, vnitní prostorové dispozice byly zahlazeny a pi poslední rekonstrukci budovy Národního divadla v letech 1977–1983). Základní kámen Národního divadla, kter pochází z hory íp, byl poloen 16. kvtna 1868. Národní divadlo bylo postaveno jednak ze sbírek lidu, ale zapomíná se, e vraznou ástkou pispla také lechta a rakousko-uhersk císa. Národní divadlo bylo poprvé


14

oteveno 11. ervna 1881 na poest náv tvy korunního prince Rudolfa premiérou Smetanovy Libu e, komponované zaátkem sedmdesátch let pro tuto píleitost. Odehrálo se v nm je t jejích dal ích jedenáct pedstavení, ne byla budova uzavena pro dokonovací práce. Uprosted nich, 12. srpna 1881, do lo k poáru, kter zniil mdnou kupoli, hledi t, oponu od Franti ka ení ka i jevi t divadla. Byla uspoádána dal í lidová sbírka, divadlo bylo obnoveno a znovu oteveno 18. listopadu 1883 (opt Smetanovou Libu í). Vzdobu a architekturu zde vytvoila tzv. Generace Národního divadla – Mikolá Ale , Václav Boík, Josef Fanta, Vojtch Hynais, Josef Václav Myslbek, Josef Tulka, Franti ek ení ek. Stavba Národního divadla se stala vzorem ostatním vt ím mstm a ji v roce 1884 bylo oteveno Národní divadlo v Brn a poté i v Plzni. Zhruba od roku 1890 dochází v eském divadelnictví k pirozenému vvoji, tedy k rozdlení podle rznch proud (realismus, naturalismus). Obrozenecká jednota eskch divadel ji byla neudritelná, protoe základní cíl, jejich osamostatnní, byl splnn.

Obr. 1. Opona Národního divadla – alegorie znovuvybudování divadla po poáru (Vojt ch Hynais, 1883)

Obr. 2. Ukázka dobového plakátu – – plakát pro Veobecnou zemskou v stavu v Praze. (V. Hynais, 1891)

Akoli od poátku 15. století jsou známé rzné formy leták, lze tko íci, jestli je pouíval ke své prezentaci njak esk divadelní spolek. Poátky vizuální propagace eského divadla u nás lze doloit a pracemi Generace národního divadla. Bohuel, i kdy se nkteré zdroje zmiují napíklad o plakátech pro Národní divadlo od Vojtcha Hynaise


15

je tké dohledat jejich ukázku. Uvádím tedy ukázku jiného Hynaisova plakátu a jeho známé opony pro Národní divadlo. V dob secese a symbolismu, kdy Alfons Mucha vytváel slavné plakáty pro hereku Sarah Bernhardtovou, psobili v Paíi i dal í e tí vtvarníci, napíklad Ludk Marold, Franti ek Kupka, Jan Ddina a Karel Vítzslav Ma ek, kteí ovlivnili eskou tvorbu. Vliv a úzké kontakty s francouzskm umleckm prostedím petrvaly u nás i ve dvacátch a ticátch letech 20. století. Je zajímavé, e eská umlecká a potamo plakátová tvorba byla pod silnm vlivem paíské Art Nouveau, nikoli vídeské geometrizující secese. (1–4)

1.5 První polovina 20. století, avantgardní scény a nacistická okupace Od roku 1900 se zaaly prosazovat nové umlecké styly (impresionismus, symbolismus, expresionismus atd.). V eskch divadlech se hrály moderní eské a svtové hry jejich kvalita byla v lep ích divadlech na velmi vysoké úrovni. Po vzniku eskoslovenska se eské divadlo rozvíjelo mimo hlavní centra (Praha, Brno a Plze). Rozvíjela se malá divadla – tzv. avantgardní scény. Velká divadla hrála vt inou klasické hry, velmi populární byla ruská klasika. Prosadila se nová, vt inou levicov (pozdji antifa isticky) orientovaná divadla. Divadla tehdy pouívala malé informaní plakátky, které se vt inou vyv ovaly v kavárnách a restauracích. Na tehdej í dobu bylo pouíváno na nkterch poutaích docela odvánch grafickch prvk, které jsou aktuální i v dne ní dob, (nap. petisk plakátu razítkem s vraznou barvou). (5)

Obr. 3. Plakát pro kabaret a vinárnu Rokoko (Otakar tafl, 1910)

Obr. 4. Plakát pro pedstavení Signorina Giovent. Národní divadlo, (Vlastislav Hofman, 1920)


16

Zaátkem roku 1926 sdruení Devtsil zaloilo Osvobozené divadlo. Zde Jií Voskovec a Jan Werich uvedli roku 1927 svoji první Vest pocket revue (s plakátem od Jaroslava vába). V letech 1929–32 byl éfem vpravy Osvobozeného divadla vborn vtvarník Frantiek Zelenka (1904–1943) (6, 7). Psobil jako scénograf, grafik program a plakát. Pracoval také pro Národní divadlo, Stavovské divadlo a Vinohradské divadlo. Dále s Osvobozenm divadlem spolupracovali vtvarníci Bedich Feuerstein (1892– –1936) a Adolf Hoffmeister (1902–1973). Adolf Hoffmeister byl pedev ím skvlm karikaturistou, co meme vidt práv na jeho karikaturách Voskovce a Wericha.

Obr. 5. Plakát pro pedstavení 2. jazzové revue. Osvobozené divadlo (Frantiek Zelenka, 1930)

Obr. 6. Plakát pro pedstavení 3. jazzové revue. Osvobozené divadlo (Frantiek Zelenka, 1930)

Obr. 7. Plakát pro pedstavení Golem. Osvobozené divadlo (Frantiek Zelenka, 1931)

Obr. 8. Plakát pro pedstavení Caesar. Osvobozené divadlo (Frantiek Zelenka, 1931)


Obr. 9. Plakát pro pedstavení Leon Clifton. Osvobozené divadlo (Frantiek Zelenka, 1931)

17

Obr. 10. Plakát pro Pronajme se balkon. Burianovo divadlo (Vojtch Tittelbach, 1934)

Dal ím vznamnm divadlem bylo Divadlo Da-Da a pozdji divadlo D 34, které pod vedením E. F. Buriana rozvíjelo program poetického divadla. Tato divadla byla na svtové úrovni (napíklad E. F. Burian jako jeden z prvních pracoval ve svém divadle se skloubením promítaného obrazu a reprodukované hudby s jevi tní akcí herce. Jeho ák Alfred Radok pak tento postup zdokonalil v Latern magice). V prbhu druhé svtové války se hrála jen klasická díla, která pro la cenzurou, ale i tak v roce 1944 byla eská divadla uzavena. Na rozdíl od filmu se divadlo nekompromitovalo spoluprací s fa isty. (1, 2, 7)

1.6 Roky 1945–1989, reáln socialismus Ji v roce 1945 byl v pováleném eskoslovensku uzákonn zákaz divadelního podnikání. Divadla byla postupn znárodována a tak se zcela dostala do úlohy iitele ideologie KS. Tato role byla po roce 1956 oslabena a v pozdj ích letech byl mon svobodnj í projev. V tomto období vznikla ada tzv. divadel malch forem (Reduta, Divadlo Na zábradlí, Semafor), která byla porznu zakazována a povolována, nebo sthována na mén lukrativní místa. I pesto, nebo moná práv proto, bylo eské divadlo v edesátch letech na vysoké úrovni a podle kritik patilo mezi svtové piky. Je v ak

koda, e napíklad Divadlo Na zábradlí, ani Semafor nevytvoily vrazn plakát, i kdy mli k tomu pedpoklady dané svm repertoárem a popularitou. Po vtvarné stránce bylo na tom o nco lépe Divadlo Za branou, pro které pracoval Pavel Brom a inoherní klub,


18

kde psobil Libor Fára. K vznamnm autorm plakát, nejen divadelních, ale i filmovch, patili v první polovin edesátch let umlci grafici, sochai a malíi: Jan Balcar, Karel Tessig, Jan Kubí ek, Bed ich Dlouh , Karel Vaca.

Obr. 11. Plakát pro pedstavení Smrt obchodního cestujícího. Národní divadlo (Boháek, 1959)

Obr. 12. Plakát pro pedstavení Smutné Vánoce. Divadlo Na zábradlí (Zdenk Seidl, 1960)

Obr. 13. Plakát pro pedstavení Král Ubu. Divadlo Na zábradlí (Libor Fára, 1964)

Po roce 1968 se velká divadla bu dostala znovu do role pisluhovae re imu, a nebo hrála jen klasické apolitické hry, malá divadla byla pod písnm dohledem cenzury. Vtvarn projev se zjednodu oval a plakát se skládal více mén z barevnch ploch, v nápisech se objevovaly typografické híky a stále se vyu ívala kolá . V roce 1974 byla zalo ena skupina TYPO – skupina grafik a vtvarník, kteí se zabvali také divadelním plakátem. Mezi její leny patili: Old ich Hlavsa, Ji í Rathousk , Jan Solpera, Zdenk Ziegler, Milan Jaro, Clara Istlerová, Pavel Hrach. Pes nepíze komunistického re imu se pomocí nará ek a jinotaj divadlo asto kriticky vyjadovalo k soudobé spoleenské situaci a a do pádu socialistického re imu bylo centrem kulturního ivota i disentu. Za Sametové revoluce hrála divadla znanou úlohu, jako místa, kde probíhala veejná shromá dní. Nkteí herci dokonce jezdili tehdy po malch mstech a vesnicích íit ideje revoluce. (1, 2)


19

Mezi nejvznamn jí divadla pat ili: inoherní klub, Divadlo Husa na provázku, Divadlo Na Zábradlí, Divadlo Sklep, Divadlo Za branou, HaDivadlo, Semafor, Studio Ypsilon, ikovské divadlo Járy Cimrmana.

Obr. 14. Plakát pro pedstavení Marná lásky snaha (Kopiva, Brom, 1970)

Obr. 17. Plakát pro pedstavení erven smích. Divadlo na provázku (Jan Dungel, 1975)

Obr. 15. Plakát pro pedstavení Chceme ít. Divadlo na provázku (Boris Mysliveek, 1973)

Obr. 16. Plakát pro pedstavení Baron Prá il. Divadlo na provázku (Du an dímal, 1973)

Obr. 18. Plakát pro pedstavení Mistero Buffo. Divadlo na provázku (Václav Houf, 1977)

Obr. 19. Plakát pro pedstavení a ek královny. Divadlo na provázku (Du an

dímal, 1983)


20

1.7 90. léta 20. století Po pádu komunistického re imu v roce 1989 byl zahájen postupn proces optného odstátnní eskch divadel. Tento proces provázely asté spory o malá divadla (Semafor), která byla zalo ena po roce 1948 a kde nebyly jasné majetkové vztahy. Zájem o divadlo bhem prvních dvou let pak poklesl a v polovin devadesátch let byla divadla prakticky prázdná. Píinou byl jist nov konzumní ivotní styl spolenosti, vliv televize a novch digitálních médií. Svj vznam mla i situace, kdy se u do divadla nemuselo chodit na nco, co je zakázané.

Obr. 20. Divadelní plakát Zdeka Zieglera z roku 1994

Na konci devadesátch let vzbudily znan zájem divák pedev ím muzikálové produkce s popovmi hvzdami v hlavních rolích. Do kamennch divadel mezitím dorazila postmoderna, která se rodila v okrajovch divadlech a vtvarnch performancích ji v 80. letech (nap. Divadlo Sklep). Díky velkému zájmu o souasné eské divadlo se mohou rozvíjet i dal í divadelní aktivity, které byly díve zále itostí jen úzkého okruhu lidí (pohybové a tanení divadlo, performance, site-specific projekt, divadlo jako sociální práce atd.). (1, 2, 11) Mezi vznamná divadla se nyní adí: Divadlo Husa na provázku, Divadlo Na Zábradlí, HaDivadlo, Divadlo Archa, inoherní studio v Ústí nad Labem, Teatr Novogo Fronta, Divadlo Komedie a Divadelní spolenost Dr. Krásy. Ji kolem roku 1989 vznikla skupina Copyright, její inspirací byla rocková muzika, divadlo a moderní balet. leny byli vtvarníci: Lubo ediv , Michal Cihlá, Ale Najbrt, Ota Karlas, Pavel Lev. (5)


21

Vznamnmi osobnostmi souasného divadla jsou: Jan Antonín Pitínsk (1955), vlastním jménem Zdenk Petr elka. esk básník, spisovatel, dramatik a divadelní re isér. Za svoji práci byl ji nkolikrát ocenn Cenou Alfréda Radoka, v íjnu 2007 té cenou Ministerstva kultury eské republiky. Ve svch divadelních re iích pvodní autorv text sám literárn dotváí a upravuje. (8) Jan Nebesk (1953), nejen v kontextu eského divadla je jedinenm re isérem s nezamnitelnm scénickm rukopisem. (9) Petr Lébl (1965–1999), byl eskm re isérem, scénografem, hercem, vtvarníkem a umleckm éfem Divadla Na Zábradlí. (10)


2

22

DNE NÍ DIVADLO O IMA VTVARNÍKA Poty hereckch soubor (a tedy vizuálních styl) v souasném esku jdou do stovek.

V kadém vt ím mst najdete stál divadelní soubor, ochotnick spolek, nebo je alespo nav tvuje nkterá zájezdní divadelní spolenost. Pokud se máme njak orientovat v záplav vizuálních styl tolika spoleností, musíme katulkovat. Tentokrát ov em ne podle historickch období, nebo s ohledem na zamení samotnch divadel, ale podle vizuálního stylu, s kterm si to které divadlo spojujeme. Jako vtvarník jsem si vytvoil tyi základní kategorie:

Divadlo osobité a originální (experimentální divadla) Divadlo mezi vá ností a experimentem (mstská divadla) Divadlo klasické a pehledné (státní, národní divadla) Divadlo pipoutané k tradici a místu (malá divadla, divadelní spolky)

Toto rozdlení nemá ostré hranice – divadla se mní a ke své propagaci pouívají prvky, které procházejí napí tmito kategoriemi. Mohu v ak hodnotit celkov dojem z dlouhodobj í prezentace (média, tisk, internetová stránka, logo atd.) a íci: „ano, Divadlo Husa na provázku je vdy originální“ – tedy je ve katulce Divadlo osobité a originální. Také netvrdím, e je nkterá kategorie lep í ne ostatní, jak uvidíte dále. Ne se v ak pustím do vkladu názornch ukázek, rád bych upozornil na zajímavost, kterou mají tyto kategorie spolenou. Souástí vizuální propagace se stávají také herci. Tvá stálého oblíbeného herce uritého divadla me klidn zafungovat podobn jako logo. Nkteí diváci chodí na pedstavení prost proto, aby vidli své oblíbené herce. Me bt tedy vhodné, mít tyto herce teba na plakátech. Známosti herc vyuívají spí e mstská divadla se stálm umleckm souborem, co je pomrn jednoduché a osvdené e ení. Napíklad na internetové stránce Divadla Petra Bezrue je obliej herce jedním ze základních grafickch prvk. Je t lep ím píkladem je plakát Národního divadla, kde je dokonce herec hlavní role v civilu (viz obr. 22). Naopak experimentální divadla vyuívají vizuáln a vtvarn zajímavé materiály bez vypodobnní herc. Spolehnout se pouze na sílu vtvarného projevu leckdy moná zkou í odvahu zadavatele, ale vsledek mnohdy psobí velmi siln (viz obr. 23).


Obr. 21. Plakát k p edstavení Don Juan spoléhající na tvá známého herce (Národní divadlo, Milan Jaro, 2007)

23

Obr. 22. Vrazov zajímav plakát pro p edstavení Nesnesitelná lehkost jízdy (Divadlo Husa na provázku, Mat j Pospíil, 2008)

2.1 Divadlo osobité a originální (experimentální divadla) Vizuální styl divadla zdaleka nemusí vycházet z njaké tradice, nebo architektonické zvlátnosti na budov divadla, ani se nemusí inspirovat divadelním prostedím (opona, maska). Grafick styl, jen je více mén svébytn m umleck m vyjádením se k divadlu hodí skvle. Podtrhuje, e je divadlo umlecky na v i a pokud se odhodláte k jeho návtv, eká vás njak zá itek (podobn, jako je zá itkem podívaná na poveden plakát). Tato divadla mívají atraktivní, novátorsk a hrav vizuální styl. Jejich prezentace je dmyslná, promylená a obvykle má njak pesah – jsou tedy blízká nejen mladím generacím divák. Podrobnji jsem pro píklad zdokumentoval vizuální styl Divadla Husa na provázku, které je podle mne jedním z nejlepích divadel u nás. Dalími skvl mi píklady divadla s osobit m a originálním vizuálním projevem jsou napíklad: Divadlo Archa (Praha), Divadlo Petra Bezrue (Ostrava), HaDivadlo (Brno), divadlo (Praha) a Divadlo v Dlouhé (Praha).

vandovo


24

Obr. 25. Divadlo v Dlouhé v Praze (logo a web)

Obr. 23. Divadlo Petra Bezrue v Ostrav (od shora: logo, msíní program, 3 x web)

Obr. 24. HaDivadlo v Brn (od shora: logo a znaky, Bulletin, plakát, web)

Obr. 26. vandovo divadlo v Praze (logo a web)


25

2.1.1 Divadlo Husa na provázku Na podzim roku 1967 bylo zaloeno sdruení Husa na provázku jako amatérská skupina profesionálních divadelník, student umleckch kol a mladch tvrc jinch profesí. Jako symbolické umlecké vchodisko byla pijata pedmluva knihy esti libret vydanch Brákem Jiím Mahenem v roce 1925, podle ní se sdruení i pojmenovalo. Roku 1972 bylo divadlo profesionalizováno jako divadelní oddlení brnnského Domu umní, kde také sídlilo. Odtud se v roce 1993 symbolicky pesthovalo pouliní akcí Husí pochod do Domu pán z Fanalu na Zelném trhu, kter se rozrostl do souasného divadelního areálu. Divadlo má nkolik alternativních scén (nap. Divadlo u stolu) a poádá festivaly (nap. Divadlo v pohybu). Zásadní vznam má v ak spolen projekt s HaDivadlem – Centrum experimentálního divadla, které bylo zaloeno roku 1990, po zru ení cenzury. Divadlo Husa na provázku má od úspchu na Svtovém divadelním festivalu v Nancy v roce 1975 vznamné postavení v mezinárodním hnutí alternativních divadel. (12, 13) 2.1.1.1 Vizuální styl Divadlo Husa na provázku sídlí v moderním bloku nkolika budov, av ak vstupuje se klasicistním Domem pán z Fanalu, ze Zelného trhu. Jeho klasicistní fasáda se sloupy, patkami atd. je odván, ale vkusn vymalována nkolika barvami a barevnmi pechody (viz obr. 29). U jen tato fasáda dává najevo, e jde o divadlo ním vjimené, objevné a e se zde snoubí tradice s nápaditostí a nejnovj ími trendy. A u jde o fasádu budovy, logo, programy a plakáty, nebo internetové stránky, v echny materiály Divadla Husa na provázku jsou natolik nápadité, hravé, chytré a jednoduché, e ji toto je odli uje od vt iny ostatních divadel a ji toto zamení lze povaovat za souást vizuálního stylu. Pouívány jsou mnohdy jen dv barvy. erná a její stupn edi jsou asto doplovány ervenou, nebo jinou barvou. Typická je jednoduchost, hravost a koláovité pouívání ernobílch obrázk, fotografií, nebo starch rytin. Divadlo svoji prezentaci nezakládá na známosti tváí svch herc (kteí se ostatn mní), ale na vrazném vtvarném provedení. Siln a originální vizuální projev dobe koresponduje s innostmi divadla, je pidanou hodnotou k divadelnímu projevu a vytváí dal í komunikaní kanál s diváky (na rozdíl od mnohdy nudnch fotografií, ktermi se prezentují jiná divadla). Grafick styl Divadla Husa na provázku patí proto k mm vzorm a favoritm.


26

Obr. 27. Vtvarn zajímavá fasáda a zadní ást komplexu budov Divadla Husa na provázku

Je a s podivem, jak dobe ve v celku psobí, pesto e pro divadlo pracuje nkolik grafik. Pedevím pod plakáty je podepsáno mnoho nejrznjích v tvarník (viz 2.1.1.3 Programy a plakáty). Podobu grafickému stylu dali pedevím pánové: Libor David vytvoil logo, které se jen s mírn mi obmnami pou ívá od roku 1967–8 do dnes. (12) Boris Mysliveek (1948) pro divadlo od jeho zalo ení do dneních dob vytvoil adu v prav a plakát (zejména pro inscenace re isérky Evy Tálské). Zab val se také v stavnictvím a scénickou podobou rockov ch koncert. Boris Mysliveek zásadn pispívá k vysoké úrovni vizuálního stylu Divadla Husa na provázku. Proslul ovem pedevím jako kni ní grafik (edice Chiméra, nakladatelství Atlantis, Host, Vtrné ml ny, Jota, aj.). (12) Martin Kaiser (1971) je autorem souasn ch internetov ch stránek a videoprezentací. Pro Divadlo Husa na provázku pravideln pipravuje msíní programové plakáty a vytvoil i nkolik plakát k pedstavením. V podstat uruje (a udr uje na vysoké úrovni) podobu souasné vizuální prezentace Divadla Husa na provázku. Jeho kolá ov , v tvarn bohat a vtipn styl je nezamniteln a atraktivní. Martin Kaiser pracuje také pro Mstské divadlo v Karlov ch Varech, Divadlo Dagmar, Divadlo Minor, Divadlo Vrata v Praze, Divadlo BezDírky atd. Vytvoil také skvlé plakáty pro filmy s hercem Janem Budaem – Hrube a Mare jsou kamarádi do det a Nuda v Brn. Na internetov ch stránkách Martina Kaisera (http://www.kaisermartin.com/) naleznete také ukázky prací pro komerní firmy. (12, 14)


27

Josef Bubeník je více ne 10 let grafikem Centra experimentálního divadla. Vytváí koncepci v stavní innosti Galerie Katakomby (pedtím i Galerie Foyer) a zajiuje i realizaci v stav. Podílel se na plakátech a programech Centra experimentálního divadla (to znamená Divadla Husa na provázku, Divadla u stolu a HaDivadla).

V souasné dob vytváí nap. plakáty k festivalu Parrésia, msíní

programové plakáty a programy k inscenacím Divadla u stolu, atd. 2.1.1.2 Logo U jen název Husa na provázku je zajímav a vzbuzuje zvdavost – jak jsem ji zmínil, je inspirován divadelní hrou Jiího Mahena. Znaku vytvoil na pelomu roku 1967–8 socha a keramik Libor David. Nic vak nebránilo dalím v tvarníkm, aby si tvarosloví znaku mírn pizpsobovali. Pesto e má logo Divadla Husa na provázku mnoho variant, je nezamniteln m identifikaním symbolem a objevuje se na vech materiálech divadla. Zásadní zásah do loga provedla pouze komunistická cenzura v roce 1969, a to kvli konotacím se jménem tehdejího funkcionáe a pozdji i prezidenta (1975– –1989) Gustáva Husáka. Název byl zkrácen na Divadlo na provázku, nebo slovní spojení „Husa na provázku“ bylo asto chápalo ve smyslu „Husák na oprátce“ a logo bylo dokonce pepisováno (viz obr. 29). V tvarník Boris Mysliveek tedy musel upravit i logo. Jak íká „hra a politika zvítzily nad estetikou“ a na slovo Husa byla pouze umístna „pelepka“ se slovem Divadlo – to bylo navíc symbolicky vyvedeno fontem práv zakázaného asopisu Divadlo (viz obr. 30).

Obr. 28. Pvodní logo (Libor David, 1967–8)

Obr. 29. V dobách komunismu byly do loga dokreslovány ibenice a slovo Husa p episováno na Husák

Obr. 30. V souasnosti nejpou ívan j í verze loga


28

Návrat slova Husa do názvu v roce 1990 byl také zvlá tní. Vzhledem k probíhajícímu projektu Divadlo v pohybu byla pelepka postupn odsunována a pod ní se postupn objevilo slovo Husa – akce divadlo v pohybu byla materializována na papíe (nápad Petra Oslzlého v podání Borise Mysliveka). I kdy pro lo toto logo nkolika úpravami, adí se mezi nejstar í divadelní loga, která jsou dodnes pou ívána (napíklad souasné logo Národní divadlo je a z roku 2002). Autor Libor David a pozdj í redesignei Divadlu Husa na provázku dali logo, které svojí hodnotou pesahuje loga ostatních divadel (viz prezentaci asi sta logotyp a vbr sedmi nejlep ích v kapitole 3. Seznam divadel v eské republice v roce 2008). Je teba také pochválit a systematické oznaování ve kerch materiál logem, co mnohá eská divadla opomíjejí. (12)

Obr. 31. Promny loga Divadla Husa na provázku

2.1.1.3 Plakáty, programy a asopis Jak jsem zmínil, pro Divadlo Husa na provázku pracuje hned nkolik vtvarník, kterm je ponechána volnost. Navíc v Divadle Husa na provázku je zvykem, e pedstavení pipravují najímaní externí re iséi. Ti mnohdy mají vlastního oblíbeného grafika, kter dlá k jejich inscenacím plakáty a programy. Vzhledem k této praxi nemusejí bt tyto plakáty vizuáln jednotné. Divadelní plakát je zde pravm autorskm dílem. Seznam vtvarník, kteí pro Divadlo Husa na provázku doposud pracovali je pomrn dlouh: Pavel Borák, Josef Bubeník, Tom Ciller, Eva erná, Jan Dungel, Jií Eli ka, Miloslav Halas, Sylva Hanáková, Václav Houf, Milivoj Husák, Martin Chocholou ek, Eva Jiikovská, Martin Kaiser, Z. Kalabisová, Richard Klauda, Bára Kratochvílová, Ale Lamr, Alois Mikulka, M. Mokovská, Boris Mysliveek, Kamila Polívková, Milan Popelka, Matj Pospí il, Rostislav Pospí il, Tomá Ruller, tpán Rusín, Pavel ehoík, Michaela Savovová, Joska Skalník, Jií Smkal, Josef Stejskal, Jan Steklík, A. míd, Ján Zavarsk, Jií Zrzav a Du an dímal.


29

O vztahu k najíman m v tvarníkm zajímav píe v asopise RozRazil 09/10 2007 dlouhodob v tvarník divadla Boris Mysliveek: „Jakkoliv by astjí frekvence spolupráce nkter ch v tvarník s DHnP mohla sugerovat pedstavu „kmenov ch spoluautor“, ve skutenosti tomu tak není, bez ohledu na to, e nkteí z nich se objevují v t mech jednotliv ch inscenací pravideln a dlouhodob. Tento rozdíl mezi Divadlem Husa na provázku a vtinou jin ch divadel – i podobného typu –, e toti divadlo tzv. „kmenového“ v tvarníka de facto nemá, patí mezi pasiva jeho scénografie jako mezi její aktiva. Nehrozí zde sice „únava“ kmenového v tvarníka, kterou divadla obvykle eí pizváním hostujících v tvarník na ást repertoáru sezóny, ale není potom snadné vysledovat – a pro v tvarníky samotné udr et – konstantní prvky v rukopisu jednotliv ch scénograf, jak se tyto prvky hromadí a povyují – nebo naopak drolí. Díky této simultánnosti práce se ovem objevují i momenty zopakování dílího nápadu z v pravy jednoho autora v tvarníkem druh m. V této souvislosti je vak na míst pihlédnout k tzv. „V chodiskm Divadla Husa na provázku“, a to pes, i práv pro dávné datum jejich vzniku, kde se mimo jiné píe o udr ování pocitu kolektivnosti v rámci spolupráce s DHnP, a ze strany autor, re isér, hudebník i v tvarník. Pochopiteln tato teze nemla a ostatn nemohla mít nic spoleného s mylenkou jakékoli unifikace (pes to, co bylo eeno o „v pujkách“ i „opakování“)…“.

Obr. 32. Plakát pedstavení R ov panter (Matj Pospí il, 2006)

Obr. 33. Plakát k propagaci asopisu RozRazil (Boris Mysliveek a Pavel eholík, 2006)

Obr. 34. Plakát pedstavení Velice modr pták (Martin Chocholou ek, 2007)


Obr. 35. Plakát pro Jubilejní excentrick bál (2007)

Obr. 36. Plakát pedstavení Evangelium svatého Lukáe (Pavel eholík a Boris Myslive ek, 2007)

30

Obr. 37. Kalendá na rok 2008 se stylizovan mi tváemi vech sou asn ch herc divadla (2007)

Dobr m zvykem bylo tisknout plakáty na velk formát 85x60 cm a vedle b n ch informací uvádt také jméno autora plakátu a rok jeho vzniku. Bohu el tento zvyk vzal v souasnosti za své. Poslední sezónu mlo nkolik plakát velikost 60x42 cm a jméno autora úpln vypadlo. Ovem je teba pochválit svdomité oznaování plakát logem, co leckterá divadla dodnes neeí. Doufejme jen, e snaha dlat k pedstavením v tvarn velmi kvalitní plakáty a finanní situace povedou opt ke zvtení jejich formátu.

Obr. 38. Plakát pro pedstavení Shakespyré (2007)

Obr. 39. Plakát pedstavení Lásky jedné plavovlásky (Martin Kaiser, 2007)

Obr. 40. Plakát pedstavení Nesnesitelná lehkost jízdy (Matj Pospíil, 2008)


31

Obr. 41. Ukázka titulu a vnitní dvoustrany programu k pedstavení Shakespyré (2007)

Obr. 42. Ukázka titulu a vnitní dvoustrany programu k pedstavení Lásky jedné plavovlásky (Martin Kaiser, 2007)

Obr. 43. Programy sezony 2006/2007

K pedstavením jsou vydávány programy, kde divák m e získat o nco více informací ne z plakátu. Mnohdy se m e i pobavit vtipn m pojetím, nebo alespo potit


32

pohledem na zajímavou grafiku. Design programu vychází vt inou, ale ne vdy, ze vzhledu plakátu. Srovnejte si pro zajímavost plakát a program k pedstavením Shakespyré (obr. 38 a 41) a Lásky jedné plavovlásky (obr. 39 a 42).

Formát

program je

v souasnosti vdy 21x21 cm.

Obr. 44. Program sezóny 2008. Sada tchto program je graficky pojata jinak, n sada pro p edcházející rok

Velmi píjemné a zdailé jsou msíní programy od Martina Kaisera a Josefa Bubeníka. Mají formu skládaky píjemného rozmru do kapsy 10x10 cm (po rozloení 40x10 cm). V ukázkách uvádím celou sadu program na sezonu 2006/2007 (obr. 43). Program pro rok 2008 (obr. 44), má stejn formát, ale jeho grafickm motivem je tentokrát stylizace loga Divadla Husa na provázku. Skvl je také asopis RozRazil, kter vydává Centrum pro spolenost a kulturu. RozRazil je ale znaka projektu Centra experimentálního divadla – Divadla Husa na provázku. V roce 1998 ml premiéru první scénick RozRazil, kterou následovaly dal í ti tematicky odli né veery. Nulté íslo ti tného RozRazilu vy lo v roce 2005 a od roku 2006 vychází jako msíník (nevychází jen v ervenci a srpnu, v dob divadelních prázdnin). asopis piná í zajímavé a inteligentn psané lánky a má skvlou grafickou úpravu pod ní jsou podepsáni zejména Pavel ehoík a Boris Mysliveek. RozRazil má


33

také internetovou verzi, která je také na vysoké úrovni. Naleznete ji na adrese www.vetrnemlyny.cz/rozrazil/

Obr. 45. asopis RozRazil 09/10 2007 – speciální íslo je vylo u píle itosti 40. narozenin Divadla Husa na provázku (Karel Slach a Martin Kaiser – v tvarná píloha, Václav Houf – vinty a obálka, Pavel ehoík a Boris Mysliveek – typografie)

2.1.1.4 Internetové stránky Také internetové stránky Divadla Husa na provázku, jejich autorem je Martin Kaiser, hodnotím ve srovnání s ostatními divadly velmi dobe. Naleznete je na jednoduché adrese http://www.provazek.cz/ Je píjemné, e na titulní stránce, ale také po celou dobu, kdy divák brouzdá po stránkách divadla, má k dispozici odkaz na web Centra experimentálního divadla jeho je Divadlo Husa na provázku souástí. K dispozici je neustále také odkaz na anglickou a francouzskou mutaci, na verzi stránek bez flashe a také na rozsáhl web asopisu RozRazil, kter divadlo vydává. Odkaz na festival Divadlo v pohybu je vyeen celkem neastn, nebo jeho smyslem je stáhnout do poítae PDF soubor, ale u ivatel si toho vbec nemusí vimnout. Klikl jsem na odkaz asi tikrát a sta ené soubory PDF jsem pesto ve svém poítai objevil a pozdji a náhodou.


34

Obr. 46. Internetová stránka Divadla Husa na provázku – flashová verze (Martin Kaiser)

Podívejme se blí e nejprve na verzi stránek s flashov mi animacemi a efekty. Zde se dostáváme do virtuálního prostoru místnosti naznaené jen nkolika linkami. Nese oznaení „hala divadla husa na provázku“. Pomrn jednoduch mi animacemi se objeví stylizované a kolá ovité obrázkové odkazy do dalích tí místností: „foyer“, „soubor“ a „archiv“. Tím jak proklikává u ivatel odkazy se peskládává obsah místností a mní se barevnost. Je to hravé, píjemné a vhodné pro prezentaci experimentálního divadla. V tvarn tyto stránky pesahují nejen eské, ale i zahraniní weby. Bohu el takto jsou zpracovány jen tyi stránky, je slou í pouze jako rozcestníky. Informace, které divák vlastn hledá se zobrazují ve vyskakovacích oknech (pop-up okna), ji bez vyu ití Flashe. Nemyslím si, e by toto byl njak problém – pípadné blokování vyskakovacích oken lze snadno zruit. Zamoení obrazovky mnoha okny je zde omezeno tím, e se vtina stránek naítá do stejného okna. Web je rozsáhl a zdá se, e toto eení hlavn ulehilo práci jeho tvrci. Do oken se toti naítají stránky z HTML verze webu. Pes toto zjednoduení web není funkn dota en k dokonalosti a po velmi zdail ch rozcestnících formou místností bych ekal nco víc i po v tvarné stránce. U otevení vyskakovacích oken v levém horním rohu displeje (monitoru) není nejastnjí, lepí by bylo otevení na sted. Ve finále si u ivatel pro pohodlné tení musí


35

ka dé okno posunout. Velikost tohoto okna je pomrn malá (500x500 px) a zmna jeho velikosti pitom není umo nna. Co je koda, zvlát kdy si chce u ivatel zvtit text, navíc by se mohla vyu ít vlastnost plynulého pizpsobování obsahu velikosti okna (v HTML i Flash).

Obr. 47. Dalí stránky flashové verze webu Divadla Husa na provázku s ukázkami vyskakovacích oken (Martin Kaiser)

Pomrn zvlátní je nastavení odkaz – nkteré otevírají pesn definovaná okna, jiné (zejména fotogalerie) ádné nastavení pro okno nemají – to je problém, pokud prohlí e otevírá nová okna v zálo kách, které potom vytváí ve stísnném prostoru 500x500 px pvodního okna. Matoucí jsou také ovládací prvky a menu. Nkteré odkazy jsou jak v list, tak v animacích, jak bych ekal. Ale nkteré odkazy jsou pouze v animacích, nebo naopak v animacích vbec nejsou – to klade vtí nároky na orientaní schopnosti u ivatele této internetové prezentace. Jak jsem u zmínil, flashová verze naítá do vyskakovacích oken veker obsah (namátkou: program, pokladna, repertoár, historie, fotogalerie, video, kontakt, atd.) z HTML verze. Podívejme se nyní na tuto variantu stránek Divadla Husa na provázku blí e.


36

Obr. 48. Titulní stránka HTML verze webu Divadla Husa na provázku (Martin Kaiser)

Obr. 49. Dalí stránky webu Divadla Husa na provázku (Martin Kaiser)

Tato verze je technicky velmi jednoduchá, co ocení zejména u ivatelé, kteí jsou t lesn posti ení (krátkozrakost ap.) a pou ívají alternativní prohlí e e. Po levé stran je ve svislém lutém pruhu jednoduché menu a napravo je rámec, ve kterém se zobrazují dal í stránky. Menu je a úsm vn jednoduché. Dá se v n m v ak orientovat mnohem lépe a rychleji ne ve tyech animovanch rozcestnících Flash verze. Odkazy jsou len ny a nazvány podobn jako ve Flash verzi, ale názvy jako „vstupní hala“ a „foyer“ zde nemají smysl. Po kliknutí na tyto odkazy se zobrazí velmi jednoduché, mnohdy jen textové stránky, která známe ji z vyskakovacích oken Flash verze.


37

Obr. 50. Díky ilustraci jedna ze zajímavch stránek HTML verze webu Divadla Husa na provázku (Martin Kaiser)

Design této verze internetov ch stránek nepatí graficky mezi nejlepí. Ani technologické omezení mo nostmi zrakov posti en ch (pokud bylo vbec zámrem) neznamená, e by stránky nemohly vypadat atraktivn i pro normálního u ivatele. Jako celek internetová stránka Divadla Husa na provázku pokulhává za kvalitou titn ch materiál. Pes velmi zdailé flashové rozcestníky má lovk po projítí celého webu pocit, e byl uit rychlou jehlou.

2.2 Divadlo mezi váností a experimentem (mstská divadla) Publikum není vude tak velké a divácky diferencované, jako ve velk ch kulturních centrech (Praha, Brno, Ostrava). Zachovat si jistou vá enost a serióznost je tedy poteba vtiny divadel, pokud chtjí pe ít. Do této kategorie adím divadla, která pesto mají ambice a snahu pedkládat divákm nco víc – aktuální hry, svtové premiéry a experimenty dneního postmoderního svta. Balancování mezi seriózností a experimentem je v dy omezeno tím, co snese místní publikum, ale to neznamená, e by v sledné inscenace byly jen njak m kompromisem. Naopak, mnohdy takto vznikají nápadité hry, které získávají ocenní divák i divadelní kritiky.


Obr. 51. Divadlo Ungelt (logo, web, programy)

Obr. 52. Tínské divadlo (logo, web, pedplatné, program)

38

Obr. 53. Mstské divadlo Zlín (logo, web, programy)

Divadla v této kategorii pistupují s ambicemi bt moderní také ke své vizuální prezentaci. Bohu el kvalita vslednch grafickch prací leckdy pokulhává za umleckou úrovní vlastní innosti divadla. Zdá se, e píinou m e bt nedostatek financí a stále nízké povdomí o dle itosti vizuální prezentace. Ostatn jen vjimen zamstnávají divadla vlastního grafika, tuto funkci mnohdy vykonává scénograf. Navíc tato divadla vt inou nemají v míst svého psobení konkurenci, vi ní by bylo poteba se vizuáln vyhranit. Pístup k vizuální komunikaci je tedy odli n ne ve velkch kulturních centrech. Zstává se u klasickch motiv a fotografie, nicmén vyu ívají se rzné vizuální efekty, je umo uje aplikovat dne ní grafick software. Dobrou ukázkou hledání mezi seriózností a experimentem je píklad Slováckého divadla v Uherském Hradi ti – toto divadlo by v ak mohlo patit i do kategorie Divadlo osobité a originální. Jako dal í píklady bych sem zaadil teba: Divadlo Ungelt (Praha), T ínské divadlo ( esk T ín), M stské divadlo Zlín.


39

2.2.1 Slovácké divadlo v Uherském Hraditi Slovácké divadlo v Uherském Hradi ti zahájilo svoji innost pekvapiv brzo po osvobození od nacistické okupace, 10. íjna 1945, a to hrou Gabriely Preissové Její pastorkya. Od roku 1949 po souasnost má divadlo stálou scénu v místní sokolovn. Ta byla bhem nkolika rekonstrukcí potebám divadla dokonale pizpsobena. Slovácké divadlo si pro lo krizí v 60. letech, kdy se uva ovalo o jeho zru ení v souvislosti s otevením nového divadla v Gottwaldov (dne ní Zlín). Nakonec bylo „jen“ propu tno patnáct pracovník a sní en státní píspvek. Slovácké divadlo se tak stalo nejmen í zájezdovou scénou, hrálo v okresech Uherské Hradi t a Hodonín. Rozsah jeho iností a velikost byly obnoveny bhem sezóny 1969/1970. V roce 1978 pak k divadlu pibyla komorní Malá scéna v klubovém prostoru nového hereckého domu na Mariánském námstí. Od roku 1985 se v ka dé sezon alespo jedenkrát objevuje muzikál nebo hudební komedie. Oficiální status divadla byl ustálen a v roce 2003, kdy se jeho zizovatelem stalo Msto Uherské Hradi t. (15)

Obr. 54. Budova Slováckého divadla v Uherském Hraditi

V posledních nkolika letech dosáhly inscenace Slováckého divadla nemalch úspch a divadlo se dostalo do povdomí iroké veejnosti a divadelních kritik. V souasnosti zde mívají i svtové premiéry hry novodobch autor a divadlo spolupracuje s osobnostmi jako ji zmínn Jan Antonín Pitínsk (re ie), dále Radovan Lipus (re ie), Radek Bala (re isér a choreograf), Vladimír Franz (hudba) a Petr Hromádka (hudba).


40

2.2.1.1 Vizuální styl Jak jsem se zmínil v úvodu, divadla v men ích mstech nemají velkou potebu se vizuáln vyhraovat vi konkurenci. Ne tak docela Slovácké divadlo, které jako konkurenci vnímá Mstské divadlo Zlín. Vizuáln lze tato divadla skuten odli it. Zatímco Zlínské divadlo vyu ívá ke svému zviditelnní dobré logo, ale ne píli zdailé run malované a psané billboardy, plakáty Slováckého divadla lze rozpoznat podle velkch jednobarevnch ploch a kontrastních ernobílch fotografií. Slovácké divadlo se v tomto srovnání jeví jako modernj í, mlad í a mnohem zajímavj í. Jeho grafick styl je podle mne dobe nasmrován na cílovou skupinu, ale bohu el není dota en k dokonalosti – na plakátech, které se obvují i v konkurenním zlínském prostedí, chybí mnohé informace a dostaten viditelné logo. Navíc úrove jednotlivch propaganích materiál je nevyrovnaná a divadlo pou ívá souasn hned ti zcela rzná loga! Koncept vizuálního stylu Slováckého divadla vytváí a udr uje „kmenová“ vtvarnice Eva Jiikovská. Ale stejn jako v jinch divadlech se stává, e nkteí re iséi vy adují ke svm pedstavením plakáty a programy od vlastních vtvarník, napíklad „dvorním grafikem“ re iséra J. A. Pitínského je Franti ek Petrák. Vznamnmi vtvarníky ve Slováckém divadle jsou: Eva Ji ikovská (1976) je nejen grafickou designerkou, ale také autorka kostm a scénografkou. V divadle psobí jako stálá vtvarnice od roku 2004. Ped ni se grafické podob divadla vnoval Jaromír Pátek. Radoslav Benda (1973) – divadelní ochotník a poítaov expert, jeho Slovácké divadlo oslovilo v roce 2000 a po ádalo o novou podobu internetovch stránek. Radoslav Benda pracuje jako freelancer designer, ale je také lenem Zlínského Studia ZA512. Vnuje se 3D vizualizaci architektury, tvorb internetovch stránek a zejména programování (C++, Java) pro nmecké spolenosti. Do jeho portfolia patí napíklad weby

jako:

www.za512.com,

www.q-studio.cz,

www.onves.cz,

www.list-line.cz,

www.ostrozskoas.cz. (16) Divadlo spolupracovalo také s externími vtvarníky: Frantiek Petrák, árka Bellanová, Petr Dosoudil, Jevgenij Kulikov.


41

2.2.1.2 Logo Zpsob zacházení s vlastním logem je ve Slováckem divadle pekvapiv a ojedinl. V souasnosti lze toti na nejrznj ích místech a propaganích materiálech nalézt hned ti zásadn rozdílné logotypy Slováckého divadla. Pjdete-li na pedstavní do divadla, projdete mo ná kolem popelnic s logem Slováckého divadla z 80. let, vstoupíte, a od uvade v triku se znakou Slováckého divadla v podob oblieje si koupíte program, na nm je do tetice, tentokrát nenápadné typografické logo opt Slováckého divadla. Pokud nkde zahlédnete jedno z tchto log pí t, budete mo ná pem let (pokud vbec), kde jste ho vlastn vidli. Síla loga je v tom, e se neustále opakuje a dostává se do pamti hloubji, ne jiné grafické elementy. Zvlá t v dob peplnné vizuálními symboly, které na nás denn útoí v nebvalém mno ství, by Slovácké divadlo této vlastnosti mlo vyu ít. Rád bych zde pipomenul pístup Divadla Husa na provázku – také oni nepou ívají jedno logo. Ale vtip je v tom, e na první pohled vypadají jeho varianty stejn a tak máme v pamti jeden symbol (v podstat symbolem m e bt v dobrém kontextu dokonce jakákoli husa). Dodnes pozvolné obmování jeho detail dlá radost fanou km a vtvarnm fajn mekrm, kterm navíc m e pozitivn pipomínat politické souvislosti spojené s tímto logem v dobách totality (viz kapitolu 2.1.1.2 Logo).

Obr. 55. Nejastji pou ívané logo, které se vak objevuje na propaganích materiálech jako malá nenápadná znaka (Eva Jiikovská)

Obr. 56. Grafick prvek pou ívan jako znaka-logo (E. Jiikovská)

Obr. 57. Starou variantu loga najdete na nejrznjích místech – od webu po popelnice (Jaromír Pátek)

Autorem nejstar ího, dodnes pou ívaného loga (asi z poloviny 90. let minulého století), je pra sk vtvarník a rodák z Uherského Hradi t Jaromír Pátek. Pedlohou k tomuto logu byla maska na fasád budovy Malé scény Slováckého divadla. Pesto e logo po lo redesignem písma, psobí dnes velmi zastarale. Jaromír Pátek krom grafické designu pipravoval také scény a kostmy.


42

Dal ím v poadí je typografické logo z roku 2005 od Evy Jiikovské. Toto nenápadné logo mnohdy nepsobí jako logo, ale jako nadpis, nebo poznámka – podle velikosti. Mo ná by vypadalo dobe v pípad, kdy by mohlo mít kolem sebe dostatek volného místa. V praxi je v dy co mo ná nejmen í a umístno velmi nenápadn. Logo je „zajímavé“ i z typografického hlediska, kdy je prostrkáno kondezované písmo. Nevraznost textového loga pravdpodobn vedla k tomu, e se zaal jako znaka prosazovat dal í grafick prvek – obliej slo en z nkolika fragment. Pochází z úsp né kampan pro pedplatné na rok 2005. Eva Jiikovská tehdy vytvoila tvá z ástí obliej v ech herc Slováckého divadla. Vraz tváe a rozbití do fragment jsou sice atraktivní a efektní, ale prvek v ernobílé verzi ztrácí mnoho detail a nesná í dobe ani zmen ování. Ml by bt oficiáln pou íván sice pouze jako doplnk ke zmínnému typografickému logu, ale v podstat jen pispívá ke zmatenosti a nejasnosti ve vizuální komunikaci divadla s diváky. Typografická verze loga Slováckého divadla, ale také obliej nejsou ve srovnání s jinmi divadly patné. Ov em proto e Slovácké divadlo patí dnes mezi jedny z nejuznávanj ích divadel, mlo by podle m mít novou znaku – kterékoli nynj í logo nepsobí píli souasn. Jeho aplikace na ve keré propaganí materiály by pak mla bt samozejmostí.

2.2.1.3 Plakáty a programy Eva Jiikovská se sna í udr ovat jednotn vizuální styl, ale pitom ka dou sezonu tro ku odli it od pedchozí. Napíklad v roce 2008 by mla dominovat ti tnm materiálm jasn zelená barva. Koncept jednoty se v ak nedaí zcela dodr ovat (staí si prohlédnout ukázky plakát a porovnat kdy vznikly). Také do Slováckého divadla si re iséi pivádjí svoje vtvarníky, napíklad J. A. Pitínsk. Ti mají vlastní styl a pedstavy o plakátu, které do jednotného konceptu nemusejí zapadat. Ostatn, nemyslím si, e by unifikace vizuálnímu stylu njak divadlu prospla. Stailo by, kdyby souástí kompozice bylo vrazné logo a byly nastaveny parametry pro jeho aplikaci. Jednotn by ml bt formát plakát, nevím pro jsou nyní nkteré plakáty na v ku a jiné na íku. Mlo by se také íci, jaké informace by ml plakát v dy sdlovat. Osobn oceuji, kdy se


43

Obr. 58. Plakát pedstavení Donaha! (Eva Jiikovská, 2005)

Obr. 59. Plakát pedstavení Sugar – Nkdo to rád horké (Eva Jiikovská, 2006)

Obr. 60. Plakát pedstavení Song pro dva (Eva Jiikovská, 2007)

Obr. 61. Plakát pedstavení Divá Bára (Frantiek Petrák, 2007)

Obr. 62. Plakát pedstavení

ovík, pe ené brambory ( árka Bellanová a Eva Jiikovská, 2007)

Obr. 63. Plakát pedstavení

est postav hledá autora (Eva Jiikovská, 2008)

Obr. 64. Plakát pedstavení Jak ert vyletl z k e (E. Jiikovská, 2006)

Obr. 65. Plakát pedstavení 1+2=6 ( árka Bellanová, 2007)

Obr. 66. Plakát Villon F. – Na krk oprátku ti ví (E. Jiikovská, 2007)

Obr. 67. Plakát Tcháni, aneb Jak neprovdat dceru (E. Jiikovská, 2008)


44

Obr. 68. Ukázka zda il ch materiál k p edstavení P cha a p edsudek. Z leva do prava: plakát, obálka a vnit ní dvoustrana programu (Eva Ji ikovská, 2007)

z plakátu m u dovdt co nejvíce (jak ped plakátovací plochou, tak pi rozjímání v archivu nebo galerii), ostatn informovat je jednou z hlavních funkcí plakátu. Napíklad na plakátech Divadla Husa na provázku jsou asto uvedeny: název a logo divadla, název hry, sezona, autor, re ie, herci, vprava, hudba, dramaturgie, kostmy, datum premiéry a dokonce i jméno autora plakátu – pesto vtvarn tyto plakáty nijak neutrply. Naproti tomu plakáty Slováckého divadla se spokojují jen se základními informacemi. Z finanních dvod Slovácké divadlo tiskne obvykle základní ernou a jen jednou doplující barvou. Tisknout plnobarevn a na velké formáty si dnes m e dovolit, bohu el, jen málokteré divadlo. Toto omezení se v ak v mch oích stává pedností, nebo nutí grafika ke kreativnímu pístupu a mén se spoléhat na fotografii. Jednoduché prvky, jako teba negativní text na erném pozadí, doká í také navodit divadelní atmosféru.

Obr. 69. Msí ní program ze sezony 2007 (Eva Ji ikovská, 2007)


45

Zmínn negativní text a erné pozadí jsou vyu ity na msíních programech (viz obr. 69). Av ak práce s písmem a layoutem programu u dnes nevypadají modern. Lépe jsou na tom programy k jednotlivm pedstavením. Vycházejí obvykle z designu plakátu a zvlá t ty nejnovj í jsou opravdu zdailé. T ko v ak íci, zda tady dochází k vvoji, nebo je úrove grafickch prací prost tolik kolísavá. Obas se zdá, jako by designer kvli asové tísni pou tl na veejnost i materiály, které by dokázal zpracovat lépe – – materiály, které nedosahují urovn pedchozích prací.

2.2.1.4 Internetové stránky Autorem internetovch stránek Slováckého divadla je Eva Jiikovská (design) a externí specialista Radoslav Benda (realizace). Stránky pochází z roku 2004 a svého asu zvítzily v anket portálu Scena.cz (http://scena.cz/) jako jedny z nejlep ích u nás. Od té doby je divadlo nemnilo. Naleznete je na adrese: http://www.slovackedivadlo.cz/

Obr. 70. Titulní internetová stránka Slováckého divadla (Eva Jiikovská a Radoslav Benda)

Design stránek vychází z ji zmínné úsp né kampan k pedplatnému na rok 2005. Psobí iv, mlad, osobit a vrazn se odli uje od web ostatních divadel. Platí zde v ak to samé co pro logo – ponkud zastaral vzhled. Také zde bych uvítal propracovanj í koncept a vtvarné sjednocení s ostatními propaganími materiály. Pro web Slováckého divadla jsou také typické peru ované linky, které neslou í pouze


46

k oddlování, napíklad jednotliv ch zpráv, ale rámují i nadpisy. Základním grafick m elementem tohoto webu je fragmentovan obliej kampan z roku 2005. Pouze zde jej vak vidíme ve své pvodní barevnosti (ervená, okrová), na ádn ch jin ch souasn ch materiálech se takto neobjevuje – stejn jako peruované linky, spolu s erveno- lut m ladním. Tomuto konceptu odporuje vzhled materiál (plakáty, bro ury) pro nové pedplatné. Ty jsou erné, temné, s azurov mi grafick mi prvky, stavjící na fotografii sepjat ch ed ch rukou... Také koncept plakát je jin – v této sezon vyu ívá kiklav zelenou barvu. Logo je kapitola sama pro sebe, na webu je nestandardn ohranieno rámekem a na ikmo. Netvrdím, e by divadlo muselo mít unifikovan vizuální styl – je dle ité zachovat prostor pro voln v tvarn projev, ale také je dle ité vytváet si a pracovat s jednotícími prvky, nap. logo, lenní, primární barevnost, formát, písmo, zpsob sazby, okraje, atd.

Obr. 71. Dalí stránky webu Slováckého divadla (Eva Jiikovská a Radoslav Benda)

Tyto v tky se t kaly více mén celkového vizuálního stylu, jeho jsou internetové stránky souástí. Samozejm web má jedinená specifika – teba menu. To je na stránkách Slováckého divadla velmi jednoduché a pehledné. Pesto je troku matoucí azení odkaz, pravdpodobn podle dle itosti. K vtí pehlednosti by pisplo seskupování odkaz podle logick ch souvislostí (repertoár a vstupenky). Objevil jsem také jednu zvlátnost.


47

Pokud kliknete mimo menu, na podkladov obrázek, dostanete se na pvodní uvítací stránku (snad u ti roky starou) – smysl této funkce mi uniká. Líbí se mi, e u popisu pedstavení je v dy obrázek plakátu, propracovan popis a ukázka z pedstavení. Bylo by v ak je t lep í, kdyby obrázek plakátu byl u u odkazu na popis pedstavení. Tento web skvle vyu ívá mo ností kaskádovch styl (CSS), PHP a jednoduchch Java Skript. Vyhledávání, hlasování, nebo on-line prodej zde chybí. Objednávání vstupenek je vye eno stejn jako ve vt in ostatních divadel. K dispozici je schematick obrázek hledi t, ceník, e-mail a telefon. Funkci on-line rezervace a platby vstupenek má jen málokteré souasné divadlo. Takov systém vzhledem k mno ství promnnch vy aduje pomrn náronou databázi a sladní s ostatními zpsoby prodeje (pokladna, pedplatné). Navíc vzhledem k velkému zájmu o pedstavení Slováckého divadla se stává, e pedstavení jsou vyprodána hned po zahájení pedprodeje vstupenek na dan msíc – telefon se tak zdá bt nejschdnj í a nejrychlej í cestou pro rezervaci. Napíklad Národní divadlo on-line prodej vye ilo nákupem informaního systému vyvinutého eskou firmou Global Systéme a spoluprací s internetovou stránkou TiketPortal (http://www.ticketportal.cz). Velkou pedností stránek Slováckého divadla jsou neustále doplované aktuality, které se naítají hned na první stránce a u ivatel je tedy u eten zdr ování intrem. Denn novinky kontroluje mno ství vrnch divák. Osobn je mi, i pes pár pipomínek, sympatické celkové vyznní a píjemná atmosféra tchto stránek.

2.3 Divadlo klasické a pehledné (státní, národní divadla) Nkterá divadla jsou pova ována, nebo se dokonce sama cítí bt ruiteli umlecké kvality a tradiní interpretace divadelních her. Typyckm píkladem je Národní divadlo, ale chovají se tak i mnohá divadla mstská. Nemají píli velkou potebu vytváet nápadit graficky zpracováné propaganí materiály. Prost mají dostatené stálé publikum a tdrou podporu (státu, msta, sponzor) – napíklad Národní divadlo dostává vt í dotace, ne v echna ostatní divadla dohromady. M eme si sami porovnat stav vizuální prezentace klasického Národního divadla s experimentální scénou Divadla Husa na provázku. Jedná se o zcela rozdílné cesty. Zatím co diváci experimentálních divadel jsou mlad í a aknj í, publikum klasickch divadel je ji uvyklé na usedlou tradici. Zajímalo by m, jak by byly


48

vraznj í novátorské zásahy do vizuálního stylu Národního divadla tradiními diváky a patrioty vítány. Napíklad hledání nového loga pro Národní divadlo zvedlo vlnu diskuzí pro, pípadn jak, by se mlo logo mnit. Divadla v této kategorii vy adují dobr, jednotn a pehledn vizuální styl – mají díky dlouholeté existenci a dobré podpoe mnoho vedlej ích aktivit v nich je teba se neustále dobe orientovat. Tato nutnost a mo ná píli ná snaha psobit oficiáln vede zejména u internetovch stránek Národního divadla k potlaení vtvarného projevu. Myslím si, e k propagaci divadla se hodí více osobit nápadit styl, pesto o vizuálních prezentacích divadel v této kategorii lze íci, e si dr í dobrou úrove. Jako ideálního zástupce zde rozeberu vizuální styl Národního divadla. Do této kategorie bych dále zaadil napíklad také: Divadlo Archa (Praha), Divadlo J. K. Tyla (Pze), Národní divadlo v Brn a Mstská divadla Praská (Rokoko, ABC).

Obr. 72. Mstská divadla Praská (logo, web, msíník, p edplatné)

Obr. 73. Divadlo J. K. Tyla v Plzni (logo, web, programy)

Obr. 74. Národní divadlo v Brn (logo, web, p edplatné)


49

2.3.1 Národní divadlo v Praze Poátky Národního divadla jsem popsal ji v kapitole 1.4 Národní divadlo, osamostatnní eského divadla. Dalí osudy Národního divadla nejsou a tak zajímavé. Za zmínku ale stojí rozsáhlá rekonstrukce probíhající v letech 1977–1983. Pí ní byla jednak opravena pvodní budova – byl zv en sklon podlahy, vybudovány kuárny, zabudováno vtrání, zv en poet sedadel na 986 míst, variabilní jevit. Byl také zmenen Vorilsk kláter a na zabrané ploe vznikly nové budovy, pojmenované jako Nová scéna Národního divadla. Tato rozsáhlá pestavba byla ukonena k závaznému termínu, kter m bylo datum 100. v roí otevení: 18. listopad 1983. V tento den byla historická budova opt pedstavením Smetanovy Libue pedána veejnosti. Dnení podobu Národního divadla tvoí ti umlecké soubory – opera, balet a inohra, které stídav vystupují v historické budov Národního divadla, ve Stavovském divadle a v Divadle Kolowrat. Vechny ti umlecké soubory vybírají svj repertoár nejen z bohatého klasického odkazu, ale vedle domácích autor se zamují i na moderní svtovou tvorbu. Národní divadlo má dnes pes tisíc zamstnanc a pobírá státní dotaci, která je vyí ne dotace pro vechna ostatní eská divadla dohromady. (3)

Obr. 75. Dnení budovy Národního divadla. Z leva: Národní divadlo, Stavovské divadlo, Divadlo Kolowrat

2.3.1.1 Vizuální styl Vizuální styl Národního divadla je pomrn nov , byl zmnn spolu s logem roku 2002 po té, co nastoupilo nové vedení divadla. Mimochodem stejn zásadn byl erstv dosazen m vedením zmnn pomrn nov vizuální styl a logo Národního divadla v Brn. Vítzem sout e a autorem loga a vizuálního stylu Národního divadla je Milan Jaro.


50

Tento vtvarník je lenem prestiního TypoDesignClubu. Pesto nové logo nebylo pi svém uvedení v ivot veejností zcela pijato. Vzhled loga, stejn jako celého design manuálu byl ve skutenosti velmi omezen podmínkami a zadáním vedení divadla. A u jsou vítky jakékoli, je chvályhodné, e Národní divadlo svj design manuál dsledn dodruje – kolik eskch divadel má vbec tuení, co to design manuál je? Autor zvolil jako základní písmo DIN, které bylo pvodn vyvinuté pro pouití na znaení v doprav. Provází cel jednotn vizuální styl Národního divadla, najdeme je jak v msíníku Národního divadla, tak i na plakátech, letácích i na ostatních pedmtech propagace. Pro tento vizuální styl jsou dále typické: bíl podklad, velká ervená plocha nebo pruh s logem v bílé barv, pehlednost a strohost. Bohuel v tomto pípad bylo ukázkov naplnno heslo „less is bore“ (mén je nuda) postmoderního amerického architekta Roberta Venturiho. Je sice pravda, e jednotn styl divákovi usnaduje orientaci v dnením vizuálním hluku, avak píliná unifikace vede nejen k nud, ale opt k horí orientaci ve vizuálním systému spolenosti – jak doloím zejména napíkladu internetovch stránek Národního divadla. (17) Milan Jaro (1953) je lenem TypoDesignClubu, angauje se v galerii Gambit Factory a krom prací pro divadlo se zamuje na corporate identity, orientaní systémy, kniní a asopiseckou typografii, reklamní design a design vstav. Obdrel ocenní Nejkrásnjí eská kniha (2000–2001) a Cenu DesignCentra R za vynikající design (1999–2001). (18) 2.3.1.2 Logo Pvodn jako logo slouil Národnímu divadlu nápis „Národ sob“ rozdlen lvem, kter je zárov symbolem naeho národa. Ten byl v roce 1948 nahrazen stylizovanm znakem se srpem a kladivem, co byly zase symboly Svazu sovtskch socialistickch republik (SSSR), tedy komunistického Ruska, je bylo tehdy „nedostinm“ eskm vzorem. Tato znaka byla v roce 1970 nahrazena logem od vtvarníka Vojtcha imka (viz obr. 78), které pozdji prolo jet redesignem uznávaného grafika Jiího Rathouského. Nakonec mlo jistou noblesu, dstojnost a národní symbolika byla podána nenásilnou a pirozenou formou v podob lipovch list, které tvoily korunu nad iniciálami ND. Dokáu si pedstavit, e by toto logo, pravda po dalím redesignu, mohlo stále dobe fungovat.


51

Obr. 76. P vodní logo Národního divadla (Vojtch imek, 1970, redesign Ji í Rathousk )

V roce 2002, kdy se mnilo vedení Národního divadla, proel zmnou i vizuální styl a divadlo dostalo opt nové logo. Autorem nové znaky, je se pouívá dodnes, je Milan Jaro, spoluautorem je pak Frantiek torm, kter vytvoil symbol lva. V novinách a v internetovch fórech se tehdy rozpoutala boulivá diskuse na téma vhodnosti nového loga k reprezentování tak vznamné kulturní instituce, jakou je Národní divadlo. Zvlát kritick byl lánek „Národní divadlo má nové logo“ od Jany Machalické v Lidovch novinách z 30. srpna 2002 (snad náhodou v tch novinách vloen magazín uveejuje rozhovor s Aleem Najbrtem „ei neumí pracovat s písmem“). Paní Machalická píe, e logo „trochu pipomíná vvsní tít obchodu s uzeninami“. Nco na této poznámce je, ale s trokou nadsázky by mohla ezníky urazit. Jejich znaky bvají vizuáln mnohem zdobnjí. Trefn to vystihl Michal Wein na serveru Grafika.cz: „Nechci soudit tvrce nového loga ND, na svj vtvarn názor má právo, urit zvaoval, pro má bt nové logo takto strohé, trochu jak opasek s pezkou. Mne rozpor mezi bohatou kresbou královského lva vtsnaného do pesného kruhu a technickm vrazem trochu obdelníkového písma rozlauje, nerozumím mu. U divadla bych oekával nadsázku, ba patos, ta civilnost mne mate… Nové logo je velmi civilní a kresebn nádhern lvíek v krouku nebezpen pipomíná kulaté státní razítko“. Nemyslím si, e by mohli bt ezníci vzorem Národnímu divadlu, ale je otázkou, zda je vhodné pouít v logu divadla symbol s tolika vznamy. Tuto otázku mlo více zváit tehdejí vedení Národního divadla, lev byl jednou z podmínek v zadání pro vtvarníky. Dalími podmínkami bylo pouití ervené barvy a bezpatkového písma. Kontroverzní logo není tedy vsledkem neschopnosti designera, ale jeho zadavatel. Ukázkov zde platí rení „Kad má design jak si zaslouí“. Autor Milan Jaro sice piznává, e si dovede pedstavit znaku s pouitím jiného fontu a stylizací lva, ale zdrazuje, e na jejím vyznní to ji nic nezmní. Pokud vak Milan Jaro vyslovil sám tyto mylenky, mohl alespo svou práci s písmem na této znace dotáhnou


52

k zdailej ímu vsledku – zvlá t kdy spolupracoval s Franti kem tormem, pedním eskm typografem. Pouité písmo DIN (Deutsche Industrial Norme), které bylo navreno pro pouití na znaení v doprav, psobí ponkud technicky. Existují kresebnj í bezpatková písma, která by s takto stylizovanm lvem ladila lépe. (19, 20)

Obr. 77. Nové logo Národního divadla a jeho varianty (Milan Jaro, 2002)

Obr. 78. Pro srovnáni symbol národního divadla a naich ezník


53

2.3.1.3 Plakáty, programy a asopis Plakáty Národního divadla jsou titny plnobarevn a pkn velké (A1), tak jak se od plakátu oekává. Jejich autorem b vá opt Milan Jaro. Plakáty jsou usedlé, vá né a decentní – stejn jako logo – a velk formát jim opravdu sluí. Od Národního divadla nikdo neeká teskut vtip ani pestré barvy a h ení nápady – vá né a monumentální plakáty jsou tedy na míst. Dokonce i v pípad, e se jedná o plakát pro komedii Don Juan. Autor svj smysl pro humor jemn projevil hrou s písmeny v názvu a vtipnou parafrází jména herce Miroslava Donutila na Don Util (Don Juan). Tento plakát je také ukázkov m píkladem vyu itím vhlasu herce, kter je zde prezentován dokonce civilní fotografií. Dalí dv ukázky plakát, které jsem vybral, vypadají mo ná píli usedle a ediv, ale ve velkém formátu vyznívají dobe. Navíc práce s textem a kompozicí je dobe zvládnuta – logo, titul a obrazov motiv mají správn prostor a velikost, nestane se, abychom teba pehlédli logo. Píjemn m potil dostatek informací, které z plakátu lze vyíst, vetn jmen fotograf a autora plakátu.

Obr. 79. Plakát pedstavení Don Juan (Milan Jaro, 2007)

Obr. 80. Plakát pedstavení Stabat Mater (Milan Jaro, 2008)

Obr. 81. Plakát pedstavení Sólo pro ti (Milan Jaro, 2007)

Programy k pedstavením Národního divadla jsou zcela vyjímené sv m rozsahem. Napíklad program k pedstavení Richard III. Má 72 stran. Tento program je v podstat bohat ilustrovanou knihou (formátu 205x115 mm), kde najdete biografii Williama Shakespeare, popis jeho díla, úvahy nad shakespearovskou tragédií a dobov m kontextem, ukázky z pekládání text, zpsob inscenace v Národním divadle, v et osob a obsazení,


54

poznámky o postavách, medailony autor a herc , obrazovou p ílohu, ale také dalí nabídku Národního divadla a loga sponzor . Tyto programy jsou natolik rozsáhlé, e se o jejich sazbu, ale také grafickou úpravu starají Hedvika a Petr Mareovi. Milan Jaro je vdy autorem obálky.

Obr. 82. Program k pedstavení Anglická milenka (Milan Jaro, Hedvika a Petr Mareovi, 2007)

Obr. 83. Program k pedstavení Don Giovani (Milan Jaro, 2006)

Obr. 84. Program k pedstavení La Sylphide Napoli (Milan Jaro, 2008)

Obr. 86. Program k pedstavení Richard III. (Milan Jaro, Hedvika a Petr Mareovi, 2006)

Obr. 85. Program k pedstavení Louskáek (Milan Jaro a Renata Fuíková, 2004)


55

Svm rozsahem jsou vyjíme né také bro ury o repertoáru v dané sezón a bro ury o pedplatném. Vyzna ují se velmi kvalitním zpracováním a typografií, jsou pehledné a jejich formát (210x100 mm) je píjemn pi listování.

Obr. 87. Broura o pedplatném na sezonu 2008/2009 (Milan Jaro, 2008)

Obr. 88. asopis Národního divadla – nahoe íslo 6, únor 2008, dole íslo 7, bezen 2008 (Milan Jaro, 2008)

Národní divadlo jako jedno z mála divadel vydává pravideln ka d m síc svj asopis. Zatímco jsem mohl vychválit i z vtvarného hlediska bro ury o pedplatném


56

a programy, asopis není zdaleka tak dobe graficky upraven, jak bych ekal. Celkov psobí hodn chaoticky, namakan, hekticky. Tém kadá strana je zalámána jinak, ale pitom naprostá vt ina obrázk má stejnou velikost (danou íí sloupce). Obrázky se stejn jako texty pouze pelévají mezi sloupci. Zcela postrádám vzdu nost a práci s volnm místem. Zrcadlo má píli malé okraje a nadpisy jsou natlaeny k bnm textm. Pokud se peci jen stane, e na konci lánku zbude prázdné místo, je zaplácnuto logem Národního divadla ve tvaru razítka. Pokud se naopak místa nedostává, jsou od sebe namakané texty rznch lák oddleny barevnm podkladem nebo linkou, a to dokonce v rámci jednotlivch sloupc. Nepíjemn také psobí velké mnoství pouitch ez a ne vdy jednotná velikost písma. asopis dokonce nemá ani sí úaí alespo pro nejbnj í texty. Je otázkou, jestli layoutem není jen pouhé rozdlení stránky na ti sloupce a poití „firemního“ písma. Je evidentní, e grafik nemá pro pípravu dostatek asu, jinak by vsledek vypadal snad lépe.

2.3.1.4 Internetové stránky Národní divadlo je velkou spoleností (má pes tisíc zamstnanc), která potebuje aktuáln informovat a dokumentovat mnoství divadelních inscenací, ale také vedlej ích inností (publikace, vtvarné návrhy, atd.). Snaí se o to na stránkách, je naleznete pod jednoduchou adresou: http://www.narodni-divadlo.cz/

Obr. 89. Internetová stránka Národního divadla


57

Vzhledem k poadavkm a nárokm na web Národního divadla nemá smysl srovnávat jej se stránkami ostatních eskch divadel, ale kdy „Národní“, tak pro ne s velkmi informaními weby divadel v zahranií? Podíval jsem se jen tak namátkou na: Théâtre National de Chaillot v Paíi (http://www.theatre-chaillot.fr/) Staatsoper Unter den Linden v Berlín (http://www.staatsoper-berlin.org/) Za internetovou prezentaci na eho „Národního“ se v tomto srovnání nemusíme na tstí stydt, i kdy mezi nejlep í urit nepatí. eské divadlo má sice pehledné stránky se skvlm informaním systémem, ale bez nápadu. Tyto stránky jsou, vzhledem k tomu, e mají prezentovat divadlo, suché a nudné. Ni í vtvarnost bvá omlouvána potebou jednoduchosti a pehlednosti, aby se v tak rozsáhlch databázích uivatel mohl snadno orientovat a pohybovat. Zejména ve srovnání s webem Théâtre National de Chaillot v Paíi (http://www.theatre-chaillot.fr/) se mají na i designéi je t hodn co uit. Web tohoto francouzského divadla je rozsáhl zhruba jako web Národního divadla. Pesto je vizuáln velmi atraktivní a dokonce pehlednj í. K orientaci vyuívá chyte systém barev, a textové odkazy dopluje obrázky (zejména plakáty k pedstavením). Naproti tomu stránky Národního divadla jsou unifikované s velkou pevahou text. Lze po nich brouzdat snad i nkolik hodin, jene vypadají v podstat v echny stejn a monotónn, co diváka ubíjí.

Obr. 90. Atraktivní internetové stránky Théâtre National de Chaillot a Staatsoper Unter den Linden


58

Web Národního divadla vychází he i ve srovnání s tradin istm a chladnm nmeckm designem stránek Staatsoper Unter den Linden v Berlín (http://www.staats oper-berlin.org/). Tato stránka je sice tro ku univerzální a mohla by slou it jakékoli vt í firm, ale velkm plusem je inteligentní design, kter se pizpsobuje velikosti okna prohlí ee. Píjemné je pehledné zajímavé lenní a kombinování velkch obrázk, text, patkového písma a grotesku. Na tchto stránkách s rozsáhlmi databázemi je tedy orientace snadná a opravdu píjemná. Web Národního divadla opt vyznívá jako unifikovan a nudn. Jeho autor pravdpodobn vbec neuva oval o njakém ozvlá tnní, teba písmem, barvou, nebo proporcemi.

Obr. 91. Stránky Národního divadlo jsou velmi podobné a monotónní

Na stránce Národního divadla zaujme nejvíce velká ervená li ta s logem a nkolika odkazy. Zbytek stránky má bílé pozadí, lenné (podobn jako u webu Slováckého divadla) peru ovanmi linkami. Prostor ve spodní ásti je vyhrazen velkm znakám sponzor. Ostatní divadla a kulturní instituce v drtivé vt in svoje sponzory uvádjí na zvlá tní stránce. Po pravé stran je vyhrazeno místo pro „doplkov prodej“, kde jsou nabízeny knihy, je tematicky njak souvisí s Národním divadlem. Díky prostoru pro loga sponzor a doplkov prodej je pou ívání webu na malch monitorech ztí ené. Pi zmen ení okna prohlí ee na uritou hranici se dokonce ztrácejí ovladací prvky. V nkterch pípadech se po stránce nelze ani pohybovat, nebo zcela zmizí posuvníky. Pesto e web Národního divadla vyu ívá sofistikovan informaní systém (eské firmy Global Systéme), m ete si nabízené knihy objednat jen telefonicky, nebo e-mailem. On-line jsou prodávány pouze vstupenky, akoli to vy aduje vzhledem k mno ství promnnch mnohem náronj í systém, ne by vy adoval prodej knih. Národní divadlo tuto

slu bu

nabízí

díky

spolupráci

s mezinárodní

spoleností

Tiketportal


59

(http://www.ticketportal.cz/). Bohuel on-line prodej vstupenek zatím vt ina eskch divadel neumouje, Národní divadlo je jedním z prvních.

Obr. 92. V malém okn tce ovladatelná webová prezentace Národního divadla

Web Národního divadla sice disponuje kvalitními technologiemi a je uivatelsky pehledn, ale vizuální prezentace tchto kvalit by mohla bt lep í. Potenciál grafického designu není vyuit, jakoby ze strachu, e divadlo nebude psobit dostaten oficiáln a snad usedle a klasicky. Ve finále internetová prezentace vtvarn niím nezaujme a psobí jaksi plo e a lacin. Osobn si myslím, e by si Národní divadlo zaslouilo pinejmen ím nkolik vizuáln atraktivních stránek (viz alternativní e ení Divadla Husa na provázku), co by ostatn pisplo také k pehlednosti a vt ímu uivatelskému komfortu.

2.4 Divadlo pipoutané k tradici a místu (malá divadla, divadelní spolky) Nkterá malá divadla a divadelní spolky svoji vizuální prezentaci velmi siln spojují s místem kde psobí a s budovou kde sídlí. Nemyslím si, e by to mlo bt primárn na

kodu. Taková divadla mají du i a zvlá tní charakter. Jejich vtvarníci se inspirují nejrznj ími symboly a styly. Napíklad Mstské divadlo v Prostjov pouívá svérázn secesní styl, nebo sídlí v Národním dom z tohoto období. asto jsou pouívány zejména v logu masky, opona, nebo kresby divadelního domu. Tyto atributy divadelnictví psobí univerzáln, ale zastarale. Pesto je vyuívají docela asto mnohá malá i velká divadla.


60

Do této kategorie lze zaadit divadla z malch mst, s omezenm rozpotem. Úrove vizuální prezentace je zde tedy spí e podmínna okolnostmi a podmínkami, ne nedostatkem invence. Typickm je graficky hor í zpracování tiskovin a internetovch stránek. Jako názorn píklad jsem si vybral Divadlo Oskara Nedbala v Táboe. Lze sem zaadit také: Divadlo A. Dvo áka P íbram, Divadlo umperk, Klicperovo divadlo Hradec Králové, Mstské divadlo v Prostjov, Moravské divadlo Olomouc, Národní divadlo Moravskoslezské Ostrava, St edoeské divadlo Kladno.

Obr. 93. Divadlo A. Dvoáka Píbram (logo, web, pedplatné)

Obr. 94. Mstské divadlo v Prostjov (logo, web, program)

Obr. 95. Stedoeské divadlo Kladno (logo, web, nabídka pedplatného)

2.4.1 Divadlo Oskara Nedbala v Tábo e Divadlo se hrávalo v Táboe ji od doby baroka. Také snahy zalo it ochotnick soubor, vt inou z len místní honorace, sahají u do 18. století. První stálá divadelní budova byla otevena roku 1840, vznikla z pvodní obilné spky. V roce 1887 byla na jeho míst postavena nová budova, k ní si její tvrci vzali za vzor stavbu Národního divadla v Praze. Dokládá to nejen novorenesanní tvar prelí táborské divadelní budovy, ale také podobnost a vzdoba interiér vetn upraveného hesla „Tábor sob“ nad oponou jevi t.


61

A v letech 1960–1965 prodlalo divadlo náronou rekonstrukci. Pvodní pseudorenesanní divadelní budova byla spojena s nápaditou pestavbou sousedícího empírového domu. Vznikl tak architektonicky originální komplex s dvma hledi ti pro 350 a 650 divák, která jsou postavena v pravém úhlu proti spolenému jevi ti. Po pti letech budování bylo adaptované divadlo slavnostn oteveno roku 1965 hrou Aloise Jiráska „Lucerna“. Divadlo bylo pojmenováno dle spisovatele Ivana Olbrachta (1882–1952). Teprve od roku 1990 nese jméno táborského rodáka, hudebního skladatele a dirigenta Oskara Nedbala (1874–1930).

Obr. 96. Budova Divadla Oskara Nedbala v Táboe

Rok 1965 je také rokem zahájení innosti stálé divadelní scény bez vlastního souboru, ale s cílevdomou dramaturgickou koncepcí. Zámrem bylo pedev ím „prbn pibliovat divácké obci msta Tábora a jeho okolí co nejúplnj í a nejkvalitnj í obraz eského divadelního dní“. Dodnes na obou jevi tích pravideln hostují na ti desítky divadelních soubor. Nedílnou souástí divadla je dnes i komorní sí, divadelní klub a kavárna. Zizovatelem divadla je Jihoesk kraj (se sídlem v eskch Budjovicích). (21, 22)

2.4.1.1 Vizuální styl Divadlo Oskara Nedbala slouí jako zájezdové divadlo, to znamená, e nemá hereck soubor. Jen poskytuje svoji budovu a zázemí divadelním souborm z jinch mst. Je to netradiní pojetí, ale myslím si, e v mé teoretické práci, která je o v eobecném


62

pohledu na eská divadla, se stává také píkladem toho, jak dnes divadla bojují o svoji existenci a e kamenné divadlo se stálm souborem nemusí bt samozejmostí. Pesto toto divadlo po vizuální stránce nepatí mezi nejhorí. Divadlo Oskara Nedbala má jen dvacet a ticet nejnutnjích zamstnanc (Národní divadlo jich má pes tisíc), vetn tí vtvarnic – Eva Jägerová, Alena Kulvejtová a Jaroslava Schmidtová (vroní zpráva z roku 2005). Akoli by divadlo personální zázemí mlo, ádné plakáty a programy k jednotlivm pedstavením nevydává, ostatn ádná vlastní pedstavení nemá. V tomto musí spoléhat na monosti hostujících divadel. Divadlo Oskara Nedbala si musí vystait s vlastními mesíními programy (formou plakátu a broury) a internetovou prezentací. Tyto materiály se moc nemní. Léta je pouíván stejn layout program a jediné ím se vizuáln odliují od sebe je barevnost. Jejich pípravu zvládne kad obyejn DTP operátor. Zjistit, kdo je autorem layoutu tchto materiál a loga se mi nepodailo.

2.4.1.2 Logo Získat informace o historii loga a jeho autorovi se ukázalo bt nemonm. editel divadla Karel Dahel mi jen napsal: „Logo nám ped lety udlala jako absolventskou práci moje ákyn na flétnu, která studovala njakou grafickou kolu, ale jak se jmenovala, i jak se te jmenuje vzpomínám marn…“.

Obr. 97. Logo Divadla Oskara Nedbala v Táboe (90. léta 20. století, autorka neznámá)

Toto logo nepatí ve své kategorii k nejhorím, jak mete porovnat v kapitole 3. Seznam divadel v eské republice v roce 2008. Také zde je vyuit motiv masky, ale natstí docela zapadá v písmenu D. Líbí se mi, e je logo vrazné a nakonec ani nevadí, e autorka zpracovala pouze slovo Divadlo a píli se netrápila s nepíjemn dlouhm


63

oficiálním názvem. Na druhou stranu by vypadalo zvlá tn, kdyby ka dé divadlo mlo v logu jen toto slovo.

2.4.1.3 Plakát a programy Msíní programy jako velké plakáty vypadají dobe a svj úel plní dokonale. Velk kontrast v proporcích sloupc a velikosti text a nadpis pispívá k pehlednosti a snadné itelnosti. Také se mi líbí vrazná hlavika, tvoená pitom z velké ásti logem divadla. istota tchto plakát je vjimená, zvlá t v dne ní dob, kdy jsou propaganí materiály asto nevkusn peplácané – fotky v pozadí pod textem, pihlouplé ilustrace, laciné poítaové efekty, nekvalitní písma, kiklavá barevnost, atd. Doufám, e se tyto plakáty budou v ulicích msta Tábor objevovat je t mnoho dal ích let.

Obr. 98. Msíní programy ve form plakátu A2

Msíní programy ve form letáku u nepsobí tak dobe, jako jejich plakátová varianta. Postrádám zde hru s proporcemi a písmem. Obdélníky stejné velikosti nahoe a dole, uprosted ernobílá fotografie – není tu ádn akcent nebo hlavika. Názvy msíc jsou zbyten veliké a píli konkurují logu, které by mlo bt stejn jako na plakátech dominantní. Navíc font, jím jsou msíce vyvedeny je deformovan, není hezk a písmu v logu se podobá jen kulatmi konci tah. Líbí se mi pouze jednoduchá údernost tchto program, evidentn by jim prospl kvalitní redesign.


64

Obr. 99. Msíní programy ve form letáku, v pravo ukázka rozloeného letáku

Divadlo Oskara Nedbala vydává také bro ury o pedplatném. Je milé, e se na nich neustále opakuje ilustrativní fotografie budovy divadla, zatímco na programov ch letácích jsou ukázky z divadelních pedstavení. Jejich autor pou il stejn layout, kter jen doplnil nápisem pedplatné. A tak k tmto bro urám mám stejné v tky, jako k programov m letákm. Troku nerozumím, pro se tolik lií obálka pedplatného pro koly. Pro není veselá a také barevná, kdy je pro dti. Na místo toho psobí ponue a depresivn.

Obr. 100. Broury k p edplatnému Divadlo slavilo v poslední dob dv v roí – roku 2007 tomu bylo 120 let od otevení divadelní budovy a v roce 2005 uplynulo 40 let od zahájení innosti tzv. Stálé divadelní scény. K tmto píle itostem byly vydány plnobarevné informativní letáky na kídovém papíe. Pro prb nou prezentaci divadlo pou ívá


65

ty-jazyn barevn leták. Bohu el vechny tyto barevné materiály jsou ukázkou levného designu bez nápadu, kter se hodí jen pro turistická centra. Fotografie a texty jsou seskládány bez jakékoli invence, o jednotném vizuálním stylu nem e b t ani e.

Obr. 101. Propaganí plnobarevné brourky

2.4.1.4 Internetové stránky Internetové stránky Divadla Oskara Nedbala naleznete pod jednoduchou adresou http://www.divadlotabor.cz/ Design tchto stránek je velmi svérázn a roztomil ve své naivit. Sice vbec nepsobí reprezentativn, jak by se dalo od webu pro divadlo oekávat, je vak zajímav svojí primitivní a naivní grafikou. Nalezneme zde tém vechny nevary lacin ch web – stínování, barevné pechody, základní barevnost textov ch odkaz, jedovat barevné texty a rámeky obrázk, nekvalitní písma a samozejm laciné motivy, jako jsou opona a kní ka s perem. Tento mix má svoji poezii, stejn jako vzkazy divák v knize návtv. Internetová stránka pes svj vzhled opl vá mnoha funkcemi. Napíklad statistiky návtvnosti, poitadlo, anketa, aktuality a kniha návtv. Nemyslím si vak, e by u ivatel ml mít mo nost sledovat statistiky a poítadlo, nebo se dokonce dostat k jejich zdroji (zde BlueBoard.cz, Navrcholu.cz a Counter.cnw.cz). Zvlátní jsou pohyblivé aktuality, kde pohyb nelze zastavit, ani zpomalit nebo zrychlit pro snadné tení. Odkazy zde nefungují jak by lovk ekal. Vzhledem k lenní a neustálé pítomnosti ankety, aktualit, poítadla a statistik je pou ívání tchto stránek v malém okn prohlí ee ztí eno (podobn jako


66

u Národního divadla). Krátké popisy divadla v anglitin, nmin a francouztin na domovské stránce jsou zcela zbytené, proto e jsou skryty. K jejich zobrazení je teba sjet posuvníkem na konec stránky, co cizince v záplav esk ch text nem e napadnout.

Obr. 102. Internetová stránka Divadla Oskara Nedbala

Obr. 103. Dalí stránky Divadla Oskara Nedbala

Profesionální designer by mohl snadno zkritizovat leckterou ást tchto stránek, ale naivnost celku na m osobn d chla sv m kouzlem nechtného.


3

67

SEZNAM DIVADEL V ESKÉ REPUBLICE V ROCE 2008

Divadlo v na ich zemích má velmi dlouhou tradici. Poet zaniklch divadelních spoleností za nkolik posledních století nelze snad ani odhadnout, ostatn jen v souasné dob máme divadel a divadelních spolk nkolik stovek. ádn ucelen oficiální seznam jsem v ak nenalezl. I kdy jsem vypustil divadelní ochotnické spolky, divadelní soubory bez stálé scény, loutková a dtská divadla, pantomimu, operu a balet, zstalo mi nco pes osmdesát vznamnch inoherních divadel. Abecedn jsem je seadil a rozdlil do tí skupin – Praha, Brno a ostatní msta. Podle oekávání je nejvíce divadel v Praze a v Brn, ale také v Plzni a v Ostrav. Uvádím jejich po tovní a internetovou adresu, ale hlavn logo. Ji podle logotyp si mete udlat pedstavu o rozmanité (ale spí e nevyrovnané) úrovni vizuální prezentace na ich divadel. Osobn mezi divadla s nejlep ím grafickm stylem (chcete-li corporate-identity) adím: Dejvické divadlo, Divadlo Archa, Divadlo Husa na provázku, Divadlo Petra Bezrue, Divadlo Ungelt, Divadlo V dlouhé, HaDivadlo a vandovo divadlo.


68

3.1 Praská divadla

Alfred ve dvo e Frantika K í ka 36, 170 00 Praha 7 www.alfredvedvore.cz

Divadlo Bez zábradlí Jungmannova 31, 110 00 Praha 1 http://www.bezzabradli.cz

Branické divadlo Branická 411/63, 147 00 Praha 4 www.branickedivadlo.cz

Divadlo Broadway, a. s. Na P íkop 31, 120 00 Praha 1 www.divadlo-broadway.cz

inoherní klub Ve Smekách 26, 110 00 Praha 1 www.cinoherniklub.cz

Dejvické divadlo Zelená 1084/15a, 160 00 Praha 6 www.dejvickedivadlo.cz

Divadlo Archa Na Po íí 26, 110 00 Praha 1 www.archatheatre.cz

Divadlo Disk Karlova 26, 116 65 Praha 1 www.divadlodisk.cz

Divadlo Gong Sokolovská 191, 190 00 Praha 9 www.kultura9.cz

Divadlo Kalich Jungmannova 9, 110 00 Praha 1 http://kalich.cz


Divadlo Komedie Jungmannova 1, 110 00 Praha 1 www.prakomdiv.cz

Divadlo Metro Národní t ída 25, 110 00 Praha 1 www.divadlometro.cz

69

Divadlo Na Prádle Besední 3, 118 00 Praha 1 www.divadlonapradle.cz

Divadlo na Vinohradech Nám stí Míru 7, 120 00 Praha 2 www.dnv-praha.cz

Divadlo Na zábradlí Anenské nám stí 5, 115 33 Praha 1 www.nazabradli.cz Divadlo Minor Vodi kova 6, 110 00 Praha 1 www.minor.cz

Divadlo Orfeus Plzeská 76, 150 00 Praha 5 www.orfeus.cz Divadlo Na Fidlova ce K esomyslova 625, 140 00 Praha 4 www.fidlovacka.cz

Divadlo Palace (bvalé Divadlo Ji ího Grossmanna) Václavské nám. 43, 110 00 Praha 1 www.divadlopalace.cz Divadlo Na Jezerce Na Jezerce 1451, 140 00 Praha 4 www.hrusinsky.cz


Divadlo pod Palmovkou Zenklova 34, 180 36 Praha 8 www.divadlopodpalmovkou.cz

Divadlo Ponec Husitská 24a/899, 130 00 Praha 3 www.divadloponec.cz

Divadlo Radka Brzobohatého Opletalova 5/7, 110 00 Praha 1 www.divadlorb.cz

Divadlo Ta Fantastika Karlova 8, 110 01 Praha 1 www.tafantastika.cz

70

Divadlo v Celetné Celetná 17, 110 00 Praha 1 www.divadlovceletne.cz

Divadlo v Dlouhé Dlouhá 39, 110 00 Praha 1 www.divadlovdlouhe.cz

Divadlo v eznické eznická 17, 110 00 Praha 1 www.reznicka.cz

Divadlo Viola Národní tída 7, 110 00 Praha 1 www.divadloviola.cz

Logo nelze dohledat

Divadlo U Hasi (díve Divadlo S + H) ímská 55, 120 00 Praha 2 www.cbox.cz/divadlouhasicu

Hudební divadlo Karlín Kiíkova 10, 186 00 Praha 8 www.hdk.cz

Divadlo Ungelt Malá tupartská 1, 110 00 Praha 1 www.divadloungelt.cz

M stská divadla Praská (divadla ABC a Rokoko) Václavské nám. 794/38, 110 00 Praha 1 www.mestskadivadlaprazska.cz


Národní divadlo Národní 223/2, 110 00 Praha 1 www.narodni-divadlo.cz vandovo divadlo na Smíchov tefánikova 57, 150 00 Praha 5 www.svandovodivadlo.cz Semafor Dejvická 27, 160 00 Praha 6 www.semafor.cz

ikovské divadlo Járy Cimrmana títného 5, 130 00 Praha 3 www.zizkovskedivadlo-jc.cz Stra nické divadlo Solidarity 1986/53, 100 00 Praha 10 www.strasnickedivadlo.cz

Studio Ypsilon Spálená 16, 110 00 Praha 1 www.ypsilonka.cz

3.2 Brnnská divadla

Divadelní studio “V” Veve í 133, 616 00 Brno www.divadlov.cz

Divadelní studio Marta DIFA JAMU Bayerova 5, 662 15 Brno www.jamu.cz/studio-marta

71


Divadlo Bolka Polívky Jakubské námstí 5, 602 00 Brno www.divadlobolkapolivky.cz

72

Divadlo U stolu Zeln trh 9, 602 00 Brno www.divadloustolu.cz

Divadlo v 7 a pl (Kabinet múz) Sukova 4, 602 00 Brno www.7apul.cz Divadlo Husa na provázku Zeln trh 9, 602 00 Brno www.provazek.cz HaDivadlo ALFA pasá , Po tovská 8D, 602 00 Brno www.hadivadlo.cz Divadlo Lí e Obecká 13, 628 00 Brno http://divadlolisen.cz

Mstské divadlo Brno Lidická 16, 602 00 Brno www.mdb.cz Divadlo Na dlani Jamborova 65, 615 00 Brno www.divadlonadlani.wz.cz

Divadlo Polárka Tukova 34, 602 00 Brno www.divadlopolarka.cz

Národní divadlo v Brn Dvoákova 11, 657 70 Brno www.ndbrno.cz


73

3.3 Divadla v ostatních mstech

Beskydské divadlo Divadelní ulice . 5, 741 01 Nov Jiín www.divadlo.novy-jicin.cz

Divadlo 29 Svaté Ane ky eské 29, 530 02 Pardubice www.divadlo29.cz

Divadlo Antonína Dvoáka Legioná 400, 261 01 Píbram 7 www.divadlopribram.eu

Divadlo Alfa Rokycanská 7, 312 00 Plze www.divadloalfa.cz

Divadlo Dialog Smetanovy sady 9, 301 00 Plze www.divadlodialog.cz

Divadlo Dostavník Perov T. 17. Listopadu 1, 750 02 Perov www.volny.cz/dostavnik

Divadlo Drak Hradební 632, 500 03 Hradec Králové 1 www.draktheatre.cz

Logo nelze dohledat Divadlo F. X. aldy Zhoelecká 344/5, 460 37 Liberec 1 www.saldovo-divadlo.cz

Divadlo Jezírko eíková ulice 2428/13, 326 00 Plze www.jezirko.info

Divadlo Josefa Kajetána Tyla Prokopova 102/14, 301 00 Plze www.djkt-plzen.cz


Divadlo Oskara Nedbala Divadelní 218, 390 11 Tábor www.divadlotabor.cz

Divadlo Petra Bezrue Tída 28. íjna 120, 702 00 Ostrava www.bezruci.cz

Divadlo umperk Komenského 3, 787 01 umperk www.divadlosumperk.cz

Docela velké divadlo Rooseveltova 279, 436 01 Litvínov www.docelavelkedivadlo.cz

74

Jiráskovo Divadlo eská Lípa Panská 219, 470 01 eská Lípa (nemá internetovou stránku)

Jiráskovo Divadlo Nov Bydov Aloise Jiráska 562, 504 01 Nov Bydov www.jiraskovodivadlo.cz

Klicperovo divadlo Dlouhá 99, 500 03 Hradec Králové www.klicperovodivadlo.cz

Komorní scéna Aréna 28. íjna 2, 701 85 Ostrava www.divadloarena.cz

Logo neexistuje

Horácké divadlo Komenského 22, 586 47 Jihlava www.hdj.cz

Mstské divadlo Dr. Josefa íka Masarykovo námstí 74, 547 01 Náchod www.beraneknachod.cz/cz/divadlo


75

M stské divadlo Kolín Smetanova 557, 280 02 Kolín 4 www.divadlo-kolin.cz

Moravské divadlo Olomouc T. Svobody 33, 771 11 Olomouc www.moravskedivadlo.cz

M stské divadlo Mladá Boleslav Palackého 263, 293 01 Mladá Boleslav www.divadlo.cz/mdmb

Naivní divadlo Liberec Moskevská 18, 460 31 Liberec 1 www.naivnidivadlo.cz

M stské divadlo v Most

Ul. Divadelní 15, 434 01 Most www.divadlo-most.cz

M stské divadlo Prost jov Vojá kovo nám. 1, 796 01 Prost jov www.divadlo.prostejov.cz

M stské divadlo Zlín Tída T. Bati 4091/32, 761 87 Zlín http://divadlo.zlin.cz

Národní divadlo moravskoslezské s. legií 148/14, 701 04 Ostrava www.ndm.cz

Slezské divadlo Horní nám stí 13, 746 69 Opava www.divadlo-opava.cz

Slovácké divadlo Tyrovo nám stí 480, 686 12 Uherské Hradit

http://sd.uh.cz


Stedo eské divadlo Kladno Divadelní ulice 1702, 272 01 Kladno www.divadlokladno.cz

T ínské divadlo Ostravská 67, 737 35 esk T ín www.tdivadlo.cz

V chodo eské divadlo Pardubice U Divadla 50, 531 62 Pardubice www.vcd.cz

Západo eské divadlo Cheb Divadelní nám. 10, 350 11 Cheb www.divadlocheb.cz

76


II. PRAKTICKÁ ÁST

77


4

78

NOV VIZUÁLNÍ STYL SLOVÁCKÉHO DIVADLA Souasn stav vizuální prezentace Slováckého divadla jsem ji podrobn popsal

v kapitole 2.2 Divadlo mezi váností a experimentem. Tento vizuální styl má svoje kritiky nejen mezi odborníky, ale také v samotném Slováckém divadle. Pvodn jsem chtl udlat pouze novou internetovou stránku. Slovácké divadlo v ak pi lo s poadavkem vytvoit i nové logo a navrhnout jeho pouití na plakátech. Bohuel tento úkol byl pro mne nakonec t í, ne jsem ekal. Práce pro divadlo je docela specifická a moje první návrhy, které jsem v divadle prezentoval, byly z mého dne ního pohledu mimo souasné trendy. Pestoe jsem tak odradil Slovácké divadlo od dal í spolupráce, pokraoval jsem v práci jako na akademickém úkolu. Vypracování teoretické práce mi doslova otevelo oi, zjistil jsem jaké jsou trendy a co souasné moderní divadlo potebuje. Nakonec jsem vytvoil rozsáhl funkní web (obsahuje portfolia herc, seznamy a popisy pedstavení, programy, databáze novinek a aktualit, obrazové galerie, rozhraní pro administraci, atd.). Souástí práce je dále design nového loga, ukázky jeho aplikace, plakáty a ti tn program.

4.1 Logo Úrove znaek eskch divadel je v eobecn velmi patná. Zpoátku jsem si myslel, e divadlo musí symbolizovat maska, nebo oponka atp. Není divu, nebo v prostedí, kde se bn pohybuji je toto pravidlem. Kdy jsem v ak zaal sbírat pro teoretickou ást této práce loga v ech eskch divadel, zjistil jsem, jak velké rozdíly v jejich zpracování a pojetí jsou. Loga, která povauji za nejlep í prezentuji na stran 67. Motivem mého loga je kruh svtla z reflektoru. Divadlo si lze spojovat peci se tmou v hledi ti a svtlem na jevi ti. Proto moje logo mlo bt pvodn jen bílé a vdy na tmavém podkladu. Toto e ení bylo v ak velmi omezující. erná barva je pro divadlo sice typická, ale nedokáe vyjádit ivelnost, která je pro divadlo je t typitj í. Inspiroval jsem se pístupem Divadla Husa na provázku a zru il ve kerá pravidla pro pouití mého loga. Je mi jedno jak bude logo barevné, velké, kde bude umístno, nebo jestli bude njak oíznuto. Pokud se bude s nabízenou rozmanitostí pracovat programov, pak se tato pestrost sama stane souástí vizuálního stylu divadla. Jediné, co se na logu nesmí mnit, jsou jeho pomry a dále je teba speciáln zacházet s textem uvnit. Ten me mít bu


79

ernou barvu, nebo barvu pozadí, je je pod celm logem. Sv teln kruh by tak m l fungovat jako negativní maska (viz ob. 105). Pro nápis v logu jsem vykonstruoval vlastní písmo a to dále perspektivn zdeformoval. Nápis je iluzí prostoru, perspektivy, tak jako je iluzí v e, co divadlo vytváí. Písmo je groteskové a jednoduché, ale patky písmen „L“ a árky nad „A“ a „E“ mohou vzdálen odkazovat k folkloru Slovácka. Mo ná je to ji pehnaná teorie, ale osobn to tak cítím.

Obr. 104. Logo v základní verzi

Obr. 105. Doporuené variace s logem

Obr. 106. Nedoporuované variace s logem


80

Obr. 107. Aplikace loga

4.2 Plakáty a programy Také k designu plakát m inspiroval pístup experimentálních divadel. Vyhnul jsem se zámrn pou ití fotografie a omezil jsem se jen na velké hodn zjednoduené prvky. Omezena je i barevnost. Vtina divadel pou ívá z ekonomick ch dvod k tisku dv barvy, obvykle ernou (pedevím na texty) a njakou pestrou barvu. Osobn se mi líbí kombinace bílé (papír), erné a ervené. Tyto barvy ve velk ch plochách jsou v razné a kontrastní. Moje plakáty na dneních plakátovacích plochách, ve zmti fotografií a text, vizuáln vyniknou a snad i zaujmou svojí istotou a jednoduchostí. První plakát je k pedstavení Adéla jet neveeela. Maso ravá rostlina Adéla po írající lidi je vlastn jednou z hlavních rolí, ve Slováckém divale bude hrána speciální

UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací

81

loutkou… Sice nevím jak tato loutka bude vypadat, ale ani bych ji na plakátu nechtěl zobrazovat. To jak se divadlo technicky vypořádá s postavou rostliny je jistě pro zvědavé diváky jedním z lákadel. Adéla na mém plakátu má nebezpečné zuby, ale také oči (narozdíl od filmové adaptace) a šibalsky pozvednuté obočí – může nahánět hrůzu, ale přitom je jasné že jde o komedii. Další plakát je k představení Jeden a dvě je šest. Tuto komedii jsem měl štěstí ve Slováckém divadle osobně shlédnout. V závěru hry, kdy je rozuzlen složitý propletenec vztahů, často zní šokované, výhrůžné nebo udivené zvolání jména Johne!!, Mary!!, atd. Myslím si, že tyto reakce jsou pro hru typické a v grafickém provedení dobře navodí atmosféru hry (jistě lépe než realizovaný plakát, viz obr. 65). Plakát pro představení Medeia je nejjednoduší. Ženské rty a pramínky vlasů postačí k vybuzení naší fantasie a vykreslení moderní sebejisté sexy ženy, kterou Medeia v podání Slováckého divadla je.

Obr. 108. Plakáty pro představení Adéla ještě nevečeřela, Jeden a dvě je šest, Medeia

Dále jsem udělal měsíční program. Má čtvercový formát 10x10 cm, který je vhodný do kapsy. Po rozložení má na výšku sice půl metru, ale to nebrání pohodlnému a stále přehlednému čtení. Program je opět z ekonomických i estetických důvodů jednoduchý a tištěný jednou barvou – v tomto případě černou, ale barva se může každý měsíc měnit.

UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací

82

Logo na titulní stránce by mělo být pokaždé umístěno jinde a jeho velikost by se měla měnit (viz doporučení v kapitole 4.1 Logo).

Obr. 109. Vlevo titulní stránka složeného programu, vpravo rozložený program.

4.3 Internetové stránky Pokud jste četli moje kritiky internetových stránek divadel v předchozích kapitolách, asi je již jasné, jaký můj návrh webové prezentace nebude. Snažil jsem se vyhnout nudě, nepřehlednosti a nesmyslnosti. Jinými slovy, používám hodně obrázků a logické a jasné pojmenování pro usnadnění orientace. K orientaci také přispívá rozmanitá, nikoli však chaotická, úprava každé stránky (viz obr. 111). Osvěžující je výrazná pestrá barevnost a „kontrastní“ poměr velikostí nadpisů a běžných textů, jakož i malých náhledů a velkých obrázků – i toto přispívá k přehlednosti. Ovládací menu a načítaný obsah jsou uspořádány do sloupců, které jsou zarovnány k levému okraji okna. Při tom se zobrazuje vždy jen jeden posuvník, jehož velikost se přizpůsobuje podle potřeby výšce prvního, nebo druhého sloupce. Proto je stránku možné


83

v dy ovládat i na malch monitorech a nehrozí problém, kter má teba Národní divadlo (viz obr. 92). Web navíc obsahuje mno ství funkcí, které mohou u ivateli zpíjemnit brouzdání: –

aktuální as

–

aktuální odkaz na pedstavení, které se toho dne hraje

–

kalendárium s odkazy na pedstavení

–

ankety a jejich archiv tídn podle msíc

–

novinky a jejich archiv tídn podle msíc

–

diskuzní fórum

–

on-line rezervace vstupenek

–

u ivatelsky píjemné foto galerie

–

interaktivní logo

–

zam len archiv – m ete se podívat, jak by ml vypadat, ale jeho obsah je prázdn. Jedná se peci jen o pouh akademick úkol.

Tento web by ml bt ovládán, tedy doplován a upravován pes administraní rozhraní. Pro poteby diplomové práce je funkní pouze manipulace s novinkami a anketami. Vytváení dal ích databází (umleck soubor, inscenace atd.) momentáln nemá smysl.

Obr. 110. Hlavní/titulní stránka internetové prezentace


Obr. 111. Dalí stránky internetové prezentace

84


Obr. 112. Mapy, které jsou souástí internetové prezentace

Obr. 113. Administrace internetové prezentace

85


86

ZÁVR Jsem rád, e jsem u zadání praktické ásti zstal, i kdy se nakonec jedná o pouh akademick úkol. Specifika divadla, ale také práce na tak rozsáhlém projektu pro m byly velkou vzvou. Zejména internetová prezentace pro mn byla poslední píle itostí, jak se ve kole je t nco nového nauit. Mojí ambicí bylo toti udlat cel web zcela samostatn, vetn programování. To se v ak ukázalo bt nad moje síly a jsem proto vdn kolegovi Tomá i Nedomovi za pomoc se psaním skrit PHP. Cílem mé teoretické práce bylo zmapovat souasn stav vizuální prezentace eskch divadel. Tato specifická ást grafického designu je u nás v eobecn velmi zanedbána a podceována. Kvalitní design jsem nalezl pedev ím u nkolika málo experimentálních divadel, kde jsem také hledal vchodisko pro pístup k praktické ásti mé diplomové práce. Ov em i studium mén kvalitních vizuálních styl pro mne bylo zajímavé a jsem si jist, e je poteba i tyto zaznamenat. Doufám, e rozdlení vizuálních styl do ty základních skupin usnadní orientaci také dal ím pípadnm zájemcm o tento obor grafického designu.


87

SEZNAM POUITÉ LITERATURY [1] eské divadlo, http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_divadlo [2] Rozvoj eského divadla v minulosti, http://www.czech.cz/cz/kultura/ceska-umelecka-tvorba/ /divadlo/rozvoj-ceskeho-divadla-v-minulosti/ [3] Národní divadlo, http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_divadlo [4] Oficiální internetová stránka Národního divadla v Praze, http://www.narodni-divadlo.cz/ [5] Winklerová, Lucie: Historie a vvoj divadelního plakátu (bakaláská práce, FMK UTB), 2005 [6] Franti ek Zelenka, http://www.divadlo.cz:22280/art/clanek.asp?id=5370 [7] Kolektiv autor: Osvobozené divadlo, Praha: Národní muzeum, 1985 [8] Jan Antonín Pitínsk, http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Anton%C3%ADn_Pit%C3%ADnsk%C3%BD [9] Jan Nebesk, http://www.proculture.cz/index.php?section=25&a_id=623 [10] Petr Lébl, http://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_L%C3%A9bl [11] Divadelní plakát Divadlo svt, http://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_L%C3%A9bl [12] RozRazil 09/10 2007

(speciální dvojíslo asopisu Divadla Husa na

provázku vycházející u píle itosti jeho tyicátch narozenin) [13] RozRazil Online – oficiální internetová stránka asopisu RozRazil, http://www.vetrnemlyny.cz/RozRazil/online/clanek.php?clanek_id=70


88

[14] Martin Kaiser – oficiální internetová stránka, http://www.kaisermartin.com/ [15] Oficiální internetová stránka Slováckého divadla v Uherském Hraditi, http://sd.uh.cz/ [16] Jaroslav Benda, http://www.za512.com/pages/page_za_01.html [17] Nedoma, Tomá: Vizuální styly kulturních institucí v R – historie a souasnost (bakalá ská práce, FMK UTB), 2007 [18] Milan Jaro, http://www.typodesignclub.cz/czech/tdcprofily.htm [19] Wein, Michal: Pro nové logo Národního divadla?, 3.9. 2002, http://www.grafika.cz/art/design/ndlogo.html [20] Kafka, Ond ej: Nová tvá Národního divadla. Font 2002, . 66 [21] Oficiální internetová stránka Divadla Oskara Nedbala Tábor, http://www.divadlotabor.cz/ [22] V roní zpráva Divadla Oskara Nedbala Tábor, 2005 [23] Seznam divadel v esku, http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/538775-seznam-divadel-v-cesku


89

SEZNAM OBRÁZK Obr. 1.

Opona Národního divadla – alegorie znovuvybudování divadla po poáru (Vojtch Hynais, 1883)................................................................................... 14

Obr. 2.

Ukázka dobového plakátu – plakát pro Veobecnou zemskou vstavu v Praze. (V. Hynais, 1891)............................................................................... 14

Obr. 3.

Plakát pro kabaret a vinárnu Rokoko (Otakar tafl, 1910)................................ 15

Obr. 4.

Plakát pro pedstavení Signorina Giovent. Národní divadlo, (Vlastislav Hofman, 1920) ............................................................................... 15

Obr. 5.

Plakát pro pedstavení 2. jazzové revue. Osvobozené divadlo (Frantiek Zelenka, 1930) ................................................................................ 16

Obr. 6.

Plakát pro pedstavení 3. jazzové revue. Osvobozené divadlo (Frantiek Zelenka, 1930) ................................................................................ 16

Obr. 7.

Plakát pro pedstavení Golem. Osvobozené divadlo (Frantiek Zelenka, 1931) ................................................................................ 16

Obr. 8.

Plakát pro pedstavení Caesar. Osvobozené divadlo (Frantiek Zelenka, 1931)................................................................................ 16

Obr. 9.

Plakát pro pedstavení Leon Clifton. Osvobozené divadlo (Frantiek Zelenka, 1931) ................................................................................ 17

Obr. 10. Plakát pro Pronajme se balkon. Burianovo divadlo (Vojtch Tittelbach, 1934)............................................................................... 17 Obr. 11. Plakát pro pedstavení Smrt obchodního cestujícího. Národní divadlo (Boháek, 1959) .............................................................................................. 18 Obr. 12. Plakát pro pedstavení Smutné Vánoce. Divadlo Na zábradlí (Zdenk Seidl, 1960) ....................................................................................... 18 Obr. 13. Plakát pro pedstavení Král Ubu. Divadlo Na zábradlí (Libor Fára, 1964) ........................................................................................... 18 Obr. 14. Plakát pro pedstavení Marná lásky snaha (Kopiva, Brom, 1970) .................................................................................... 19 Obr. 15. Plakát pro pedstavení Chceme ít. Divadlo na provázku (Boris Mysliveek, 1973) ................................................................................ 19 Obr. 16. Plakát pro pedstavení Baron Práil. Divadlo na provázku (Duan dímal, 1973)...................................................................................... 19


90

Obr. 17. Plakát pro pedstavení erven smích. Divadlo na provázku (Jan Dungel, 1975) .......................................................................................... 19 Obr. 18. Plakát pro pedstavení Mistero Buffo. Divadlo na provázku (Václav Houf, 1977)........................................................................................ 19 Obr. 19. Plakát pro pedstavení aek královny. Divadlo na provázku (Duan dímal, 1983)...................................................................................... 19 Obr. 20. Divadelní plakát Zdeka Zieglera z roku 1994................................................. 20 Obr. 21. Plakát k pedstavení Don Juan spoléhající na tvá známého herce (Nároní divadlo, Milan Jaro, 2007)................................................................. 23 Obr. 22. Vrazov zajímav plakát pro pedstavení Nesnesitelná lehkost jízdy (Divadlo Husa na provázku, Matj Pospíil, 2008)) ....................................... 23 Obr. 23. Divadlo Petra Bezrue v Ostrav (logo, msíní program, 3 x web) .................. 24 Obr. 24. HaDivadlo v Brn (logo a znaky, Bulletin, plakát, web) ................................. 24 Obr. 25. Divadlo v Dlouhé v Praze (logo a web) ............................................................ 24 Obr. 26. vandovo divadlo v Praze (logo a web) ............................................................ 24 Obr. 27. Vtvarn zajímavá fasáda a zadní ást komplexu budov Divadla Husa na provázku............................................................................... 26 Obr. 28. Pvodní logo (Libor David, 1967–8) ................................................................ 27 Obr. 29. V dobách komunismu byly do loga dokreslovány ibenice a slovo Husa pepisováno na Husák ................................................................ 27 Obr. 30. V souasnosti nejpouívanjí verze loga......................................................... 27 Obr. 31. Promny loga Divadla Husa na provázku......................................................... 28 Obr. 32. Plakát pedstavení Rov panter (Matj Pospíil, 2006) ............................... 29 Obr. 33. Plakát k propagaci asopisu RozRazil (Boris Mysliveek a Pavel eholík, 2006) ....................................................... 29 Obr. 34. Plakát pedstavení Velice modr pták (Martin Chocholouek, 2007).......................................................................... 29 Obr. 35. Plakát pro Jubilejní excentrick bál (2007)....................................................... 30 Obr. 36. Plakát pedstavení Evangelium svatého Lukáe (Pavel eholík a Boris Mysliveek, 2007) ....................................................... 30


91

Obr. 37. Kalendá na rok 2008 se stylizovanmi tváemi v ech souasnch herc divadla (2007)...................................................................... 30 Obr. 38. Plakát pro pedstavení Shakespyré (2007)....................................................... 30 Obr. 39. Plakát pedstavení Lásky jedné plavovlásky (Martin Kaiser, 2007)................. 30 Obr. 40. Plakát pedstavení Nesnesitelná lehkost jízdy (Matj Pospí il, 2008).............. 30 Obr. 41. Ukázka titulu a vnitní dvoustrany programu k pedstavení Shakespyré (2007)..................................................................... 31 Obr. 42. Ukázka titulu a vnitní dvoustrany programu k pedstavení Lásky jedné plavovlásky (Martin Kaiser, 2007) .............................................. 31 Obr. 43. Programy sezony 2006/2007 ........................................................................... 31 Obr. 44. Program sezony 2008. Sada tchto program je graficky pojata jinak, n sada pro pedcházející rok................................................................ 32 Obr. 45. asopis RozRazil 09/10 2007 – speciální íslo je vy lo u píleitosti 40. narozenin Divadla Husa na provázku (Karel Slach a Martin Kaiser – vtvarná píloha, Václav Houf – vinty a obálka, Pavel ehoík a Boris Mysliveek – typografie)................................ 33 Obr. 46. Internetová stránka Divadla Husa na provázku – flashová verze (Martin Kaiser) ............................................................................................... 34 Obr. 47. Dal í stránky flashové verze webu Divadla Husa na provázku s ukázkami vyskakovacích oken (Martin Kaiser) ............................................. 35 Obr. 48. Titulní stránka HTML verze webu Divadla Husa na provázku (Martin Kaiser) ............................................................................................... 36 Obr. 49. Dal í stránky webu Divadla Husa na provázku (Martin Kaiser) ...................... 36 Obr. 50. Díky ilustraci jedna ze zajímavch stránek HTML verze webu Divadla Husa na provázku (Martin Kaiser)...................................................... 37 Obr. 51. Divadlo Ungelt (logo, web, programy) ............................................................. 38 Obr. 52. T ínské divadlo (logo, web, pedplatné, program) .......................................... 38 Obr. 53. Mstské divadlo Zlín (logo, web, programy).................................................... 38 Obr. 54. Budova Slováckého divadla v Uherském Hradi ti............................................. 39 Obr. 55. Nejastji pouívané logo, které se v ak objevuje na propaganích Materiálech, jako malá nenápadná znaka (Eva Jiikovská) .............................. 41


92

Obr. 56. Grafick prvek pouívan jako znaka-logo (E. Jiikovská)............................ 41 Obr. 57. Starou variantu loga najdete na nejrznj ích místech – od webu po popelnice (Jaromír Pátek)........................................................................... 41 Obr. 58. Plakát pedstavení Donaha! (Eva Jiikovská, 2005).......................................... 43 Obr. 59. Plakát pedstavení Sugar – Nkdo to rád horké (Eva Jiikovská, 2006)............. 43 Obr. 60. Plakát pedstavení Song pro dva (Eva Jiikovská, 2007)................................... 43 Obr. 61. Plakát pedstavení Divá Bára (Franti ek Petrák, 2007) .................................... 43 Obr. 62. Plakát pedstavení ovík, peené brambory ( árka Bellanová a Eva Jiikovská, 2007) ......................................................... 43 Obr. 63. Plakát pedstavení est postav hledá autora (Eva Jiikovská, 2008) ................. 43 Obr. 64. Plakát pedstavení Jak ert vyletl z ke (E. Jiikovská, 2006)....................... 43 Obr. 65. Plakát pedstavení 1+2=6 ( árka Bellanová, 2007)........................................... 43 Obr. 66. Plakát Villon F. – Na krk oprátku ti v í (E. Jiikovská, 2007) ......................... 43 Obr. 67. Plakát Tcháni, aneb Jak neprovdat dceru (E. Jiikovská, 2008)......................... 43 Obr. 68. Ukázka zdailch materiál k pedstavení Pcha a pedsudek. Z leva do prava: plakát, obálka a vnitní dvoustrana programu (Eva Jiikovská, 2007)..... 44 Obr. 69. Msíní program ze sezony 2007 (Eva Jiikovská, 2007)................................. 44 Obr. 70. Titulní internetová stránka Slováckého divadla (Eva Jiikovská a Radoslav Benda)................................................................... 45 Obr. 71. Dal í stránky webu Slováckého divadla (Eva Jiikovská a Radoslav Benda)................................................................... 46 Obr. 72. Mstská divadla Praská (logo, web, msíník, pedplatné) ............................. 48 Obr. 73. Divadlo J. K. Tyla v Plzni (logo, web, programy)............................................ 48 Obr. 74. Národní divadlo v Brn (logo, web, pedplatné) ............................................... 48 Obr. 75. Dne ní budovy Národního divadla. Z leva: Národní divadlo, Stavovské divadlo, Divadlo Kolowrat ........................ 49 Obr. 76. Pvodní logo Národního divadla (Vojtch imek, 1970, redesign Jií Rathousk) ............................................... 51 Obr. 77. Nové logo Národního divadla a jeho varianty (Milan Jaro , 2002).................... 52 Obr. 78. Pro srovnáni symbol národního divadla a na ich ezník.................................. 52 Obr. 79. Plakát pedstavení Don Juan (Milan Jaro , 2007) ............................................ 53


93

Obr. 80. Plakát p edstavení Stabat Mater (Milan Jaro, 2008)....................................... 53 Obr. 81. Plakát p edstavení Sólo pro t i (Milan Jaro, 2007) ........................................ 53 Obr. 82. Program k p edstavení Anglická milenka (Milan Jaro, Hedvika a Petr Mareovi, 2007)................................................. 54 Obr. 83. Program k p edstavení Don Giovani (Milan Jaro, 2006) ................................. 54 Obr. 84. Program k p edstavení La Sylphide Napoli (Milan Jaro, 2008)....................... 54 Obr. 85. Program k p edstavení Louskáek (Milan Jaro a Renata Fuíková, 2004) ....... 54 Obr. 86. Program k p edstavení Richard III. (Milan Jaro, Hedvika a Petr Mareovi, 2006) ................................................. 54 Obr. 87. Bro ura o p edplatném na sezonu 2008/2009 (Milan Jaro, 2008)................... 55 Obr. 88. asopis Národního divadla – naho e íslo 6, únor 2008, dole íslo 7, b ezen 2008 (Milan Jaro, 2008) .................................................. 55 Obr. 89. Internetová stránka Národního divadla............................................................. 56 Obr. 90. Atraktivní internetové stránky Théâtre National de Chaillot a Staatsoper Unter den Linden ......................................................................... 57 Obr. 91. Stránky Národního divadlo jsou velmi podobné a monotónní........................... 58 Obr. 92. V malém okn t ce ovladatelná webová prezentace Národního divadla........... 59 Obr. 93. Divadlo A. Dvo áka P íbram (logo, web, p edplatné)....................................... 60 Obr. 94. M stské divadlo v Prost jov (logo, web, program) ......................................... 60 Obr. 95. St edoeské divadlo Kladno (logo, web, nabídka p edplatného)........................ 60 Obr. 96. Budova Divadla Oskara Nedbala v Tábo e ....................................................... 61 Obr. 97. Logo Divadla Oskara Nedbala v Tábo e (90. léta 20. století, autorka neznámá).............................................................. 62 Obr. 98. M síní programy ve form plakátu A2........................................................... 63 Obr. 99. M síní programy ve form letáku, v pravo ukázka rozlo eného letáku........... 64 Obr. 100. Bro ury k p edplatnému ................................................................................. 64 Obr. 101. Propaganí plnobarevné bro urky.................................................................... 65 Obr. 102. Internetová stránka Divadla Oskara Nedbala ................................................... 66 Obr. 103. Dalí stránky Divadla Oskara Nedbala............................................................. 66 Obr. 104. Logo v základní verzi ...................................................................................... 79 Obr. 105. Doporuené variace s logem............................................................................. 79


94

Obr. 106. Nedoporu ované variace s logem ..................................................................... 79 Obr. 107. Aplikace loga .................................................................................................. 80 Obr. 108. Plakáty pro pedstavení Adéla je t neve eela, Jeden a dv je est, Medeia .............................................................................. 81 Obr. 109. Vlevo titulní stránka slo eného programu, vpravo rozlo en program ............. 82 Obr. 110. Hlavní/titulní stránka internetové prezentace .................................................. 83 Obr. 111. Dal í stránky internetové prezentace................................................................ 84 Obr. 112. Mapy, které jsou sou ástí internetové prezentace............................................. 85 Obr. 113. Administrace internetové prezentace ............................................................... 85

Vizuální prezentace esk ch divadel. BcA. Martin Zouhar

Recommend Documents