VŠEOBECNÉ INFORMACE
DOPROVODNÝ PROGRAM 11. října, 19.00 - 24.00 hod. - Mezioborový turnaj v bowlingu o cenu INTER-ANGIO 2007 Turnaj pořádá společnost Výzkumný ústav pletařský, a.s., Brno Centrum Babylon Liberec, Nitranská 1, Liberec
DATUM A MÍSTO KONÁNÍ 12. – 13. října 2007 Centrum Babylon Liberec Nitranská 1 460 12 Liberec www.centrumbabylon.cz
12. října, 19.30 hod. - Společenský večer (koncert a raut), prohlídka historických hudebních nástrojů Severočeské muzeum v Liberci, Masarykova 11, Liberec Od 21.30 bude k dispozici kyvadlová doprava do Centra Babylon.
HLAVNÍ TÉMATA 1/ Aneurysma hrudní a břišní aorty asymptomatické, symptomatické a prasklé. Diagnostika a optimální volba léčebného postupu 2/ Akutní končetinová ischemie – komplexní mezioborový přístup, algoritmus postupu na našem pracovišti 3/ Hluboká žilní trombóza a pokrok v její léčbě v posledních 20 letech, naše zkušenosti a výsledky na poli prevence, diagnostiky a terapie 4/ Varia 5/ Sekce sester PŘEDSEDA ORGANIZAČNÍHO VÝBORU Prim. MUDr. Jan Marušiak, PhD. Krajská nemocnice Liberec, a.s. Tel.: 485 312 466 - 2243, Fax: 485 312 466 E-mail:
[email protected] ORGANIZAČNÍ A PROGRAMOVÝ VÝBOR MUDr. Jan Beran, PhD. MUDr. Tomáš Klimovič Dita Štalzerová SEKRETARIÁT KONGRESU AMCA, spol. s r.o. Academic and Medical Conference Agency Újezd 40 118 01 Praha 1 JEDNACÍ JAZYKY Čeština, slovenština a angličtina bez tlumočení. REGISTRAČNÍ HODINY Čtvrtek, 11. října 17.00 – 19.00 Pátek, 12. října 7.30 – 17.30 Sobota, 13. října 8.00 – 13.30
Tel.: 257 007 629 731 496 060/062 Fax: 257 007 622 E-mail:
[email protected]
12. října, 22.00 hod. - Koncert country kapely DCM v disco klubu Centra Babylon Liberec Konference má postgraduální charakter a je garantována ČLK jako akce kontinuálního vzdělávání. Lékaři obdrží certifikát. Zdravotní sestry obdrží potvrzení s daným počtem kreditů podle § 3 vyhlášky č. 423/2004 Sb. v rozsahu 13 hodin teorie. PŘEHLED PROGRAMU Pátek 12. října 2007 Velký sál 8.45
Slavnostní zahájení
9.15
Sekce I - Akutní končetinová ischémie
Malý sál
11.15
Sponzorované symposium společnosti VÚP Brno
13.15
Sekce II - Aneurysma břišní aorty
Sekce sester I
15.15
Varia I
Sekce sester II
16.15
Sponzorovaný workshop společností Vamex a Johnson & Johnson, divize Cordis
19.30
Společenský večer
Sobota 13. října 2007 Velký sál
VÝSTAVA Výstava odborných firem bude umístěna v Banketním sále a salonku č. 1 (Alfons Mucha) v blízkosti kongresového sálu. STRAVOVÁNÍ V Banketním sále a salonku č. 1 (Alfons Mucha) se během kávových přestávek podává občerstvení. Obědy v režii účastníků jsou podávány v Atriové restauraci v blízkosti kongresových prostor. 1
9.00
Sekce III - Hluboká žilní trombóza a pokrok v její léčbě v posledních 20 letech - část 1
9.40
Otoky dolních končetin - symposium sponzorované společností Servier
11.00
Sekce III - Hluboká žilní trombóza a pokrok v její léčbě v posledních 20 letech - část 2
11.45
Varia II
13.30
Zakončení symposia
2
Malý sál
ODBORNÝ PROGRAM
HLAVNÍ PARTNER
Pátek 12. října 2007 8.45 – 9.15
Velký sál
Slavnostní zahájení
9.15 – 10.45 Sekce I - Akutní končetinová ischémie Předsedající: Robert Staffa, Jan Marušiak, Miroslav Bulvas 1. Akutní končetinová ischémie a možnosti její terapie z pohledu cévní chirurgie Doc. MUDr. Robert Staffa, PhD., FN u sv. Anny, Brno 2. Akutní končetinová ischémie – současné možnosti její terapie z pohledu intervenční angiologie Doc. MUDr. Miroslav Bulvas, CSc., FNKV, Praha 3. Akutní končetinová ischémie – současné možnosti její terapie v naší nemocnici MUDr. Zdeněk Šilhart, Chirurgická klinika FNsP Brno 4. Akutní končetinová ischémie – současné možnosti jejího vyšetření a terapie z pohledu intervenční radiologie Doc. MUDr. Miloslav Roček, CSc., IKEM, Praha 5. Anestezie u pacienta s akutní končetinovou ischémií při intervenčním endovaskulárním přístupu a operaci MUDr. Jaroslav Krch, MUDr. Martin Ponikelský, MUDr. Václav Svoboda ARO, Krajská nemocnice Liberec, a.s.
PARTNEŘI
ZÚČASTNĚNÉ FIRMY A-CARE
LOANA
APOTEX
MEDICOM INTERNATIONAL
AUTOKOUTEK
NOVARTIS CONSUMER HEALTH
B. BRAUN MEDICAL
OLYMPUS
BERLIN-CHEMIE MENARINI GROUP
S.A.B. IMPEX
BRISTOL-MYERS SQUIBB
MAXIS
BRNĚNSKÁ DRUTĚVA
MEDATA
DEONA MEDI
PFIZER
10.45 – 11.15
EDWARDS LIFESCIENCES
SERVIER
GRADA PUBLISHING
STIMCARE / GORE
GLAXOSMITHKLINE
STYLMED
G.P.S. OFA
THUASNE CR
HARTMANN - RICO
VAMEX
JOHNSON & JOHNSON
VÝZKUMNÝ ÚSTAV PLETAŘSKÝ
11.15 – 12.15 Sponzorované symposium společnosti VÚP Brno 6. Cévní protéza VÚP Brno - trvalá tradice nízké ceny a vysoké kvality MUDr. Jan Marušiak, PhD. Cévní a rekonstrukční chirurgie, Krajská nemocnice Liberec, a.s. 7. Umělé cévní protézy a jejich užití (výrobce VÚP Brno) MUDr. Zdeněk Šilhart, Chirurgická klinika FNsP Brno 8. Dlouhodobá průchodnost pletených cévních protéz s kolagenní úpravou (Ra K) v aortofemorálním úseku MUDr. Robert Vlachovský, Doc. MUDr. Zdeněk Gregor, CSc., Doc. MUDr. Robert Staffa, PhD. II. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Centrum pro léčbu cévních onemocnění, Brno Vyhlášení vítězů bowlingového turnaje o cenu INTER-ANGIO 2007
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI ZDRAVOTNICKÉ NOVINY
SOLEN
SESTRA
INTERNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI
POSTGRADUÁLNÍ MEDICÍNA
MEDICÍNA PRO PRAXI INTERVENČNÍ A AKUTNÍ KARDIOLOGIE
MEDICAL TRIBUNE MEDICÍNA PO PROMOCI
12.15 – 13.15 INFORMACE PRO LÉKAŘSKÉ PRAXE
Kávová přestávka a prohlídka odborné výstavy firem
Polední přestávka
13.15 – 14.45 Sekce II - Aneurysma břišní aorty Předsedající: Vladislav Třeška, Martin Köcher, Dušan Morman 9. AAA – názor cévního chirurga Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc., Chirurgická klinika FN Plzeň - Lochotín 10. AAA – mezioborová spolupráce /cévní chirurgie/ MUDr. Petr Utíkal, PhD., Chirurgická klinika FN Olomouc
ZA PODPORU DĚKUJEME SPOLEČNOSTEM:
Nadace
3
4
11. AAA – mezioborová spolupráce /intervenční radiologie/ Doc. MUDr. Martin Köcher, PhD., Radiologická klinika FN Olomouc 12. Anestezie u operací aneurysmatu břišní aorty (AAA) MUDr. Michael Stern, MUDr. Milan Ročeň, ARO, Nemocnice Na Homolce, Praha 13. Akutní renální selhání po výkonech na abdominální aortě MUDr. Pavel Švancar, MUDr. Ivana Zýková, MUDr. Dušan Morman, MUDr. Zdeněk Krejzar, ARO, Krajská nemocnice Liberec, a.s. 14.45 – 15.15
Pátek 12. října 2007
Kávová přestávka a prohlídka odborné výstavy firem
15.15 – 16.15 Varia I - Přihlášená sdělení Předsedající: Jan Beran, Pavel Lang 14. Endovaskulární léčba komplikované disekce hrudní aorty typu B MUDr. Jan Raupach1, MUDr. Miroslav Lojík1, Prof. MUDr. Antonín Krajina, CSc.1, Doc. MUDr. Jan Harrer, CSc.2, Prof. MUDr. Jan Dominik, CSc.2, MUDr. Martin Tuna2, MUDr. Miroslav Brtko, PhD.2 1 Radiologická klinika FN Hradec Králové 2 Kardiochirurgická klinika FN Hradec Králové 15. Kombinovaný výkon jako poslední možnost záchrany dolní končetiny s kritickou ischémii MUDr. Slavomír Rokošný1, MUDr. Peter Baláž1, MUDr. Boris Kožnar, PhD.2, Prof. MUDr. Miloš Adamec, CSc.1 1 Klinika transplantační chirurgie, IKEM, Praha 2 Základna radiodiagnostiky a intervenční radiologie, IKEM, Praha 16. Screening na výskyt aneurysmat břišní aorty MUDr. David Ručka, MUDr. Karolína Broulíková, MUDr. Kateřina Kačírková, MUDr. Miroslav Černohous, Interní klinika I. LF UK a ÚVN Praha 17. Prevence žilního tromboembolizmu u akutních interních nemocných MUDr. Radovan Malý, PhD.1, Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.2, Doc. MUDr. Petr Dulíček, PhD.2 1 I. interní klinika LF UK a FN Hradec Králové 2 II. interní klinika LF UK a FN Hradec Králové 18. Cystická degenerace adventicie popliteální tepny MUDr. Alexandr Škaryd, MUDr. Josef Štrincl, MUDr. Zdeněk Rambousek, MUDr. Jan Marušiak, PhD., Krajská nemocnice Liberec, a.s. 16.15 – 17.15
Sponzorovaný workshop společností Vamex a Johnson & Johnson, divize Cordis 19. Subintimální angioplastika: technika, výsledky Doc. MUDr. Martin Köcher, PhD., MUDr. Marie Černá, PhD., MUDr. Jiří Kozák, Doc. MUDr. Stanislav Buřval, PhD., Radiologická klinika FN Olomouc 20. Možnosti subintimální angioplastiky a problémy s vytvořením reentry Doc. MUDr. Miloslav Roček, CSc., IKEM, Praha 21. Subintimální angioplastika: komplikace či úspěch? MUDr. Jan Raupach , MUDr. Vendelín Chovanec, MUDr. Miroslav Lojík, Prof. MUDr. Antonín Krajina, CSc., Radiologická klinika FN Hradec Králové 5
Malý sál
13.15 – 14.45 Sekce sester I Předsedající: Dita Štalzerová, Martina Doležalová, Mgr. Ladislava Kohoutová 22. Antikoagulační léčba a její monitorace Linda Vokuličová, Centrum vaskulárních intervencí Ostrava 23. Tepenná a žilní lokální trombolýza Pavlína Sklenovská, M. Pyclíková, J. Nogová, L. Zavadská, M. Chowanioková, Martina Doležalová, Centrum vaskulárních intervencí Ostrava 24. Stent PTA vnitřní krkavice z pohledu sestry Martina Doležalová, Pavlína Sklenovská, M. Pyclíková, J Nogová, L. Zavadská, M. Chowanioková, Centrum vaskulárních intervencí Ostrava 25. Akutní ischemie končetin a její léčba na pracovišti cévní chirurgie ve FN Brno Lucie Novotná, Iva Pokorná, FN Brno Bohunice 26. Úloha perioperační sestry při kombinovaných cévních výkonech Soňa Hamplová, B. Gazurová, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec 27. Kazuistika u pacienta po F-P bypassu Kateřina Mizerová, Milena Tůmová Cévní chirurgie, Krajská nemocnice Liberec, a.s. 14.45 – 15.15
Kávová přestávka a prohlídka odborné výstavy firem
15.15 – 16.45 Sekce sester II Předsedající: Michaela Malá, Kateřina Mizerová 28. Aortobifemorální stentgraft z pohledu radiologického asistenta Jana Pasecká, RDG, Krajská nemocnice Liberec, a.s. 29. Spektrum cévních operací v KN Liberec Kristina Hřebíková, Zuzana Růžičková, Krajská nemocnice Liberec, a.s. 30. Péče o pacienta po endovaskulárním výkonu Iva Kostková, DiS., II. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha 31. Cestovní trombóza Michaela Malá, DiS., Marie Kratochvílová II. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha 32. Metody trombolytické léčby a specifika ošetřovatelské péče Gabriela Nováková, Michaela Malá, DiS. II. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha 33. Úloha sestry u nemocných s hlubokou žilní trombózou Mgr. Zdeňka Peterková, Lucie Mrskošová II. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha
6
Sobota 13. října 2007
Chirurgické oddělení nemocnice Říčany Vascular and Muscle Research Unit, Department of Organismic Biology, University of Salzburg, Salzburg, Austria 6 Kardichirurgické oddělení Nemocnice České Budějovice 44. Řešení aneuryzmat lienální tepny na Chirurgické klinice v letech 2002-2007 MUDr. Jiří Moláček, PhD., Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc., MUDr. Bohuslav Čertík, PhD., MUDr. Jindřich Křižan, MUDr. Vilém Kuntscher, PhD. Chirurgická klinika FN Plzeň - Lochotín 45. Interdisciplinární řešení výdutě oblouku aorty - kazuistika MUDr. Lubomír Blaha1, MUDr. Daniel Říha1, MUDr. M. Wierzgoň2, MUDr. M. Urban3 1 Centrum cévní a miniinvazivní chirurgie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec 2 Oddělení intervenční radiologie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec 3 Oddělení kardiochirurgie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec 46. Celková, epidurální anestezie nebo cervikální blok u karotické endarterektomie MUDr. Daniel Říha, MUDr. Lubomír Blaha, MUDr. J. Bulejčík, MUDr. R. Šolek, MUDr. J. Stryja, MUDr. M. Filipiak, MUDr. M. Bobuš, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec 47. Kvantitativní hodnocení inhibitoru fibrinolýzy PAI-1 ve stěně aneuryzmatické abdominální aorty (AAA) MUDr. Věra Křížková, PhD.1, Doc. RNDr. Korabečná Marie, PhD.2, Doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc.1, Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.3, MUDr. Jiří Moláček, PhD.3, MUDr. Mgr. Zbyněk Tonar1, Pavel Tolinger1 1 Ústav histologie a embryologie LF UK v Plzni 1 Ústav histologie a 2Ústav biologie LF UK v Plzni 3 Chirurgická klinika FN Plzeň - Lochotín 48. Morfometrie aorty u hypertenzních parciálně nefrektomovaných potkanů V. M. Matějka1 (4. ročník, všeobecné lékařství) Školitelé: MUDr. Mgr. Zbyněk Tonar1, MUDr. Jitka Kuncová, PhD.2 1 Ústav histologie a embryologie LF UK v Plzni 2 Ústav fyziologie LF UK v Plzni 4
Velký sál
5
9.00 – 9.35
Sekce III - Hluboká žilní trombóza a pokrok v její léčbě v posledních 20 letech - část 1 Předsedající: Alena Broulíková, Miroslav Chochola 34. Antikoagulační léčba žilní trombózy MUDr. Alena Broulíková, CSc., 1. LF UK a VFN, Praha 35. Možnosti terapie žilní trombózy endovaskulárním přístupem MUDr. Miroslav Chochola, CSc., 1. LF UK, Praha 9.35 – 9.40
Přestávka
9.40 - 10.30 Otoky dolních končetin - symposium sponzorované společností Servier 36. Otoky dolních končetin: patofyziologie, diferenciální diagnostika, možnosti léčby z pohledu internisty MUDr. Alena Broulíková, CSc., 1. LF UK a VFN, Praha 37. Otoky dolních končetin: patofyziologie, diferenciální diagnostika, možnosti léčby z pohledu dermatologa MUDr. Sabina Švestková, Dermatovenerologická klinika FN Brno, Bohunice 10.30 – 11.00
Kávová přestávka a prohlídka odborné výstavy firem
11.00 – 11.45
Sekce III - Hluboká žilní trombóza a pokrok v její léčbě v posledních 20 letech - část 2 Předsedající: Miroslav Chochola, Tomáš Klimovič 38. Naše zkušenosti s endovaskulárními intervencemi v terapii hluboké žilní trombózy Doc. MUDr. Miloslav Roček, CSc., IKEM, Praha 39. Komplikace spojené s chronickou žilní insuficiencí, jejich prevence a terapie MUDr. Sabina Švestková, Dermatovenerologická klinika FN Brno, Bohunice 40. Miniinvazivní a endovaskulární terapie varixů dolních končetin MUDr. Svatopluk Kašpar, CSc., Flebocentrum Hradec Králové
11.45 – 13.30 Varia II - Přihlášená sdělení Předsedající: Daniel Říha, Josef Štrincl, Jiří Moláček 41. CT angiografie aorty a dolních končetin MUDr. Jan Beran, PhD. 42. Je stále chirurgická léčba poúrazové transsekce aorty vhodná? MUDr. Jiří Široký, Prim. MUDr. Tomáš Hájek, MUDr. Vladimír Kukulenka Kardiochirurgické odd. FN Plzeň 43. Rozdíly ve stavbě stěny a jejího cévního zásobení u normální a městkové velké skryté žíly MUDr. David Kachlík1, Prim. MUDr. Petr Fára4, Prof. Alois Lametschwandtner5, Dr. Bernd Minnich5, MUDr. Bohuslav Sosna2, Prof. MUDr. Zbyněk Straka, CSc.3, MUDr. Marek Šetina, CSc.6, PhDr. Vladimír Musil7, MUDr. Václav Báča1, Prof. MUDr. Josef Stingl, CSc.1 1 Ústav anatomie, 2Ústav patologie, 3Kardiochirurgická klinika a 7Středisko vědeckých informací 3. LF UK a FNKV, Praha 7
13.30 – 13.45
8
Zakončení symposia
ABSTRAKTA
při rentgenové kontrole přímo během výkonu na operačním sále. Samozřejmostí je ovšem respektování obecně platných kriterií, kdy je regionální (epidurální) anestezie kontraindikovaná. V takovém případě se pak výkon provádí v celkové anestezii.
12. ANESTEZIE U OPERACÍ ANEURYSMATU BŘIŠNÍ AORTY (AAA) MUDr. Michael Stern, MUDr. Milan Ročeň, ARO, Nemocnice Na Homolce, Praha Anesteziologické techniky Optimální anesteziologický management u operací břišního aneurysmatu zahrnuje hladkou indukci, velmi nízkou odpověď organismu na chirurgický stres, hlubokou relaxaci umožňující chirurgický přístup, adekvátní tkáňovou oxygenaci, intravaskulární objem a dostatečnou diurézu, rovněž pak kardiovaskulární stabilitu a metabolickou homeostázu (vyžadující dokonalé znalosti hemodinamických podmínek aortální svorky) a v neposlední řadě výbornou intra i postoperativní analgézii. Bohužel neexistuje jedna ideální látka či technika, která je vhodná pro všechny operace aneurysmatu břišní aorty. Vždy je nutné uvážit vhodnost použité techniky s ohledem na všechny známé okolnosti výkonu (stav pacienta, komorbidita, urgence výkonu….) viz tab. 1 Tabulka 1: Základy managementu anestézie během operace abdominální aorty: 1. zachování stabilní hemodynamiky a zachování myokardiálních funkcí 2. zachování co nejlepšího orgánového kyslíkového metabolismu (respirace, myokard, CNS) 3. zachování přenosu kyslíku (dostatečný hematokrit a intravaskulární objem) 4. zachování funkce ledvin (objem, manitol, diuretika) 5. zachování tělesné teploty 6. stanovení anesteziologického plánu a strategie 7. dokonalá monitorace 8. korigování disbalancí v elektrolytech, acidobázi, glykémii a koagulaci
Anestezie u akutní ruptury břišního aneurysmatu Akutní prasknutí břišního aneurysmatu však bohužel často rychle vede k hemodynamické nestabilitě až šoku pacienta. Mortalita je velmi vysoká 40-80% a vyžaduje rychlé a přesné jednání. Snažíme se pacienta co nejrychleji transportovat na operační sál. Pouze masivní intravenosní náhrady a naložení svorky nad rupturu mohou pacienta zachránit. Incidence nejrůznějších komplikací (myokardiální ischémie, maligní arytmie, koagulopatie) je v těchto případech vysoká. Příprava a vedení anestezie se v tomto případě příliš neliší od plánované operace. Musíme znovu počítat s akutním krvácením během operace. Rovněž tyto pacienti přicházejí k operaci nepřipraveni, vhodný je „crush“ úvod. Literatura: 1. Gelman S, The pathophysiology of aortic cross-clamping and unclamping. Anestesiol 1995, 82: 1026-60 2. Colson P, Ribstein J Mechanisms of renal hemodynamic impairment during infrarenal aortic crossclamping. Anesth Analg 1992 75: 18-23 3. Hartman G, Bruefach M, Anestheia for abdominal reconstruction, Anesthesiology Clinics of North America 1997, 15: 139-157 14. ENDOVASKULÁRNÍ LÉČBA KOMPLIKOVANÉ DISEKCE HRUDNÍ AORTY TYPU B MUDr. Jan Raupach1, MUDr. Miroslav Lojík1, Prof. MUDr. Antonín Krajina, CSc.1, Doc. MUDr. Jan Harrer, CSc.2, Prof. MUDr. Jan Dominik, CSc.2, MUDr. Martin Tuna2, MUDr. Miroslav Brtko, PhD.2 1 Radiologická klinika FN Hradec Králové 2 Kardiochirurgická klinika FN Hradec Králové
Celková anestezie Volíme jí hlavně tam, kde není čas na svodnou anestézii. Tj. hlavně u akutních operací ruptur aneurysmatu břišní aorty. Většina pacientů toleruje šetrný anesteziologický úvod s hypnotikem (thiopental, propofol, ethomidate) v kombinaci s opioidem (fentanyl, sufentanil) a s nedepolarizujícím myorelaxanciem. U akutních stavů se osvědčil ketamin pro svůj symptatinergní efekt. Dále pokračujeme v balancované anestézii – volatilní anestetikum+O2+N2O+opioidy. Vhodnost N2O je diskutabilní, pro jeho průnik do střevního lumen. Isoflurane pak může způsobit koronární steal. Kombinovaná anestezie Z dlouhodobějšího hlediska se nejeví jako výhodnější, ale určitě zkvalitňuje pobyt pacienta v nemocnici a zrychluje jeho návrat do normálního života. Kombinovaná anestezie snižuje spotřebu opioidů a volatilních anestetik během výkonu, pacient může být dříve mobilizován, extubován a propuštěn z jednotky intenzivní péče. Je redukována rovněž incidence pooperačních komplikací a celková mortalita. Hlavní kontroversí je punce epidurálního prostoru při celkové heparinizaci pacienta a nebezpečí epidurálního hematomu s možností neurologických komplikací. Incidence této vážné komplikace je dle literatury 1:150000 výkonů. Tato technika vyžaduje zvýšený intravaskulární příjem během operace a někdy rovněž korigování poklesu systémové vaskulární rezistence vasoaktivními látkami. Anesteziologický postup u endovaskulárního řešení aneurysmatu břišní aorty (stentgraft) I když regionální anestezie nemá obecně žádnou absolutní indikaci, existují výkony nebo pacienti, u kterých je její užití spojeno s relativně nižším rizikem než při použití anestezie celkové. Většina pacientů, u kterých se řeší výduť endovaskulárně, jsou starší, polymorbidní, často i velmi rizikoví nemocní. Z těchto důvodů a vzhledem k povaze výkonu je v naprosté většině u plánovaných výkonů vhodná kontinuální epidurální anestezie, která navíc zaručuje i pooperační analgezii s větším komfortem pro pacienta. Umožňuje i bezprostřední spolupráci pacienta 9
Úvod: Optimální léčba disekce sestupné hrudní aorty typu B zůstává předmětem diskuzí. U nekomplikované disekce aorty typu B obvykle využíváme konzervativní léčbu. I přes optimální korekci tlaku dosahuje tato léčba nemocniční a 3leté letality 11 % a 22,4 %. U komplikovaných disekcí (např. ruptura aorty, ischemie) dosahuje nemocniční letalita při chirurgické léčbě 30-50 %. Alternativním řešením komplikované disekce typu B je léčba pomocí stentgraftů a stentů. Principem je zavedení hrudního stentgraftu přes místo primárního entry. Zabrání se tak plnění nepravého kanálu krví a navodí se jeho trombóza a remodelace stěny aorty. Výkon se provádí z pouhé femorální arteriotomie. Materiál a metodika: V období května 2001 až října 2006 jsme léčili 10 pacientů (2 ženy, 8 mužů, věk: 27-81 let, průměrně 59 let) pro komplikovanou disekci aorty typu B. Indikace k endovaskulární léčbě byly akutní ruptura či prosakování 2x, ischemické komplikace 2x, časná expanze aorty 4x, krutá bolest nereagující na léčbu 2x. V 9 případech se jednalo o disekci aorty typu B s primárním entry za odstupem levé podklíčkové tepny. Jednou jsme léčily ischemické komplikace při disekci břišní aorty a pánevních tepen. Celkem bylo zavedeno 8 hrudních stentgraftů, 1 aortální a 2 pánevní stenty. Výsledky: Jedna pacientka léčena pro ischemické komplikace pouze stentem zavedeným do břišní aorty zemřela 10. den pro rupturu hrudní aorty. U jednoho pacienta 3. den po léčbě vznikla cévní mozková příhoda, Rankin III skóre, pacient zemřel za 5 měsíců na kardiální selhání. 30-denní a celková letalita našeho souboru je tedy 10 % a 20%. Celková doba sledování byla (2-67 měsíců, průměrně 19,6 měsíců). Z perioperačních komplikací se u jedné 55leté nemocné vyvinula retrográdní disekce části ascendentní aorty. Pacientka přežívá na konzervativní terapii po dobu 67 měsíců. Závěr: Naše výsledky potvrdily účinnost a efektivitu endovaskulární léčby. Pro svoji miniinvazivitu a rychlou dostupnost se endovaskulární léčba v našem centru stala metodou volby pro komplikované aortální disekce typu B. 10
15. KOMBINOVANÝ VÝKON JAKO POSLEDNÍ MOŽNOST ZÁCHRANY DOLNÍ KONČETINY S KRITICKOU ISCHÉMII MUDr. Slavomír Rokošný1, MUDr. Peter Baláž1, MUDr. Boris Kožnar, PhD.2, Prof. MUDr. Miloš Adamec, CSc.1 1 Klinika transplantační chirurgie, IKEM, Praha 2 Základna radiodiagnostiky a intervenční radiologie, IKEM, Praha
17. PREVENCE ŽILNÍHO TROMBOEMBOLIZMU U AKUTNÍCH INTERNÍCH NEMOCNÝCH MUDr. Radovan Malý, PhD.1, Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.2, Doc. MUDr. Petr Dulíček, PhD.2 1 I. interní klinika LF UK a FN Hradec Králové 2 II. interní klinika LF UK a FN Hradec Králové
Úvod: Pacienti s kritickou ischémii dolních končetin jsou často odkázáni k amputačním výkonům pro nemožnost provedení izolovaného revaskularizačního výkonu. Kombinovaný chirurgický a endovaskulární výkon nabízí možnost záchrany kriticky ohrožené končetiny, kdy je současně postižen vtokový tepenní trakt a několik bércových tepen. Cíl: Cílem práce bylo retrospektivně zhodnotit záchranu končetiny, primární a sekundární průchodnost u pacientů po kombinovaném výkonu. Metodika: v období 2000-2005, podstoupilo kombinovaný výkon pro záchranu kriticky ohrožené končetiny 30 pacientů, věk 36-75 (SD=10), mužů 21, žen 9, diabetes mellitus u 21 pacientů. Podle Fontainové klasifikace bylo 28 (93%) pacientů ve stádiu IV. a 2 (7%) ve stádiu III. V infrainguinální oblasti byl u 29 (97%) pacientů nález významní stenózy nebo okluze arteria femoralis superficialis (AFS), u 5 (17%) pacientů byla dále diagnostikovaná významní stenóza arteria femoralis comunis (AFC) nebo odstupu arteria femoralis profunda (APF). U 1 (3%) pacienta byla v infrainguinální oblasti izolovaná významní stenóza AFC a stenóza APF. V infrapopliteální oblasti byl u 18 (60%) pacientů nález významní stenózy 3 bércových tepen, postižení 2 bércových tepen u 10 (33%) a jedné bércové tepny u 2 (7%) pacientů. Chirurgicky byl proveden femoropopliteální proximální žilní bypas u 15 (50%), femoropoplitealní distální žilní bypas u 6 (20%) a femoropoplitealní proximální proteticky bypas u 6 (20%) pacientů. U 1 (3%) pacienta byla vykonána endarterektomie AFC a profundoplastika, u 1 (3%) pacienta femoro-ATA žilní bypas a u 1 (3%) femoro-ATP žilní bypas. Následně byla provedená PTA 3 bércových tepen u 9 (30%), 2 bércových tepen u 8 (27%) a 1 bércové tepny u 13 (43%) pacientů. Výsledky: V průměrném 13.6 (SD=19.7) měsíčném sledováni, byla 1-roční primární průchodnost cévní rekonstrukce zaznamenána u 16 (52.6%) pacientů a sekundární 1-roční průchodnost u 17 (56.2%) pacientů. V našem souboru byla 1- roční záchrana končetiny u 25 (82.6%) pacientů. 16. SCREENING NA VÝSKYT ANEURYSMAT BŘIŠNÍ AORTY MUDr. David Ručka, MUDr. Karolína Broulíková, MUDr. Kateřina Kačírková, MUDr. Miroslav Černohous, Interní klinika I. LF UK a ÚVN Praha Ruptura aneurysmatu břišní aorty je desátou nejčastější příčinou smrti u mužů ve věku nad 50 let. Prevalence onemocnění je odhadována na 4,2-8,8% u mužů a 0,6-1,4% u žen a stoupá s věkem. Vysoká mortalita nemocných s akutní rupturou výdutě ostře kontrastuje s dobrými výsledky elektivních zákroků. Z toho resultuje snaha o nalezení správných indikačních kritérií pro efektivní screening. Ten je podle některých současných doporučení indikován u nemocných ve věku 65-75 let a to především u kuřáků. V naší prezentaci předkládáme kromě přehledu největších studií i výsledky naší práce, kdy jsme ultrasonografii břišní aorty prováděli jako součást echokardiografického vyšetření. Vyšetřili jsme 900 nemocných s kumulací rizikových faktorů aterosklerózy. Výduť břišní aorty mělo 5% nemocných, z toho aneurysma širší než 5 cm mělo 1% nemocných. Velká část pacientů, kteří jsou indikováni k echokardiografickému vyšetření vykazuje i vysoké riziko přítomnosti aneurysmatu břišní aorty. Proto považujeme kombinaci obou vyšetření za zvláště vhodnou. Doba echokardiografického vyšetření není pohledem na břišní aortu nijak prodloužena. Vyšetření nevyžaduje zvýšené nároky na erudici vyšetřujícího ani zvláštní nároky na technické vybavení.
11
Žilní tromboembolická nemoc (TEN) je hlavní příčinou morbidity a mortality hospitalizovaných nechirurgických nemocných. Mezi významné klinické rizikové faktory TEN patří vyšší věk, prolongovaná imobilizace nebo paralýza, anamnéza předchozího tromboembolizmu, malignita, větší chirurgické (i neurochirurgické) a ortopedické operace, významné trauma, cévní mozková příhoda, obezita, těhotenství, šestinedělí, hormonální terapie (estrogeny), varikózní žíly, závažné akutní infekční onemocnění včetně sepse a závažné srdeční selhání. Mnoho nemocných hospitalizovaných na interních odděleních pro akutní stavy, zejména starší polymorbidní nemocní, mají zvýšené riziko žilní tromboembolie. V posledních letech byly zveřejněny výsledky velmi dobře vedených studií, které jednoznačně, na principu medicíny založené na důkazech, dokládají prospěšnost prevence TEN u dobře definovaných skupin interních nemocných. Farmakologická profylaxe nízkomolekulárním heparinem (LMWH) či pentasacharidem vedla, ve třech rozsáhlých kontrolovaných studiích (MEDENOX, PREVENT, ARTEMIS), k 50% redukci rizika VTE u nemocných hospitalizovaných na interních odděleních. Na základě metaanalýz výsledků u více než 5000 nemocných léčených na interních odděleních se ukázalo, že prevence pomocí LMWH (ale i pomocí malých dávek nefrakcionovaného heparinu) jednoznačně snižuje riziko TEN. Interním nemocným má být tato prevence podávána alespoň 2 týdny. Pitevní studie totiž dokazují, že vysoké procento úmrtí na nechirurgických odděleních je způsobeno fatální plicní embolií. Interní nemocní mají zvýšené riziko TEN především pro kombinaci chronických rizikových faktorů, ke kterým patří především vysoký věk, srdeční selhávání a prolongovaná hospitalizace, která je samostatným rizikovým faktorem. Akutní onemocnění, které vedlo k hospitalizaci (srdeční infarkt, mozková cévní příhoda, akutní exacerbace chronického plicního onemocnění nebo závažná akutní infekce) představuje závažný nezávislý rizikový faktor pro vznik TEN. Je zcela nepochybné, že prevence TEN u interních nemocných je potřebná. Farmakologická profylaxe prováděná nefrakcionovaným heparinem, LMWH nebo fondaparinuxem je prokazatelně účinná a bezpečná. Na základě doporučení odborných společností (ACCP, Spolek pro trombózu a hemostázu, Česká společnost pro trombózu a hemostázu ČLS JEP) byl vypracován algoritmus prevence TEN u nemocných s akutním interním onemocněním a omezením hybnosti. Práce byla podpořena výzkumným záměrem Ministerstva zdravotnictví České republiky MZO 00179906. 36. OTOKY DOLNÍCH KONČETIN: PATOFYZIOLOGIE, DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA, MOŽNOSTI LÉČBY Z POHLEDU INTERNISTY MUDr. Alena Broulíková, CSc., 1. LF UK a VFN, Praha Otok znamená zmnožení extracelulární tekutiny v intersticiálních prostorách. Otoky doprovázejí řadu chorob, s nimiž se setkáváme v klinické praxi. Z různých příčin dochází k porušení rovnováhy mezi tvorbou a vstřebáváním tkáňového moku , což má za následek zvýšenou filtraci tekutin do tkání. Patofyziologické mechanizmy , které se uplatňují na vzniku otoku jsou většinou kombinované, ale v zásadě jde o tyto hlavní poruchy, které se různým stupněm podílejí na rozvoji a udržování otoku: 1/ intravaskulární zvýšení hydrostatického tlaku 2/ snížení koloidně osmotického tlaku 3/ zvýšení permeability kapilár 4/ oblenění odtoku lymfy. Otoky lze klasifikovat z různých hledisek, např. akutní, chronické, lokalizované, generalizované, symetrické, asymetrické apod. Pro určení příčiny otoku je nejdůležitější pečlivá anamnéza a fyzikální vyšetření. Laboratorní vyšetření pomůže odhalit odchylky v krevním obraze, renální a hepatální funkce, včetně 12
elektroforézy bílkovin a stanovení zánětlivých markerů. Z instrumentálních vyšetření je nejdůležitější pro zjištění stavu žil na dolních končetinách barevná duplexní sonografie. K upřesnění lymfedému přispívá CT vyšetření nebo izotopová lymfoscintigrafie. Léčba spočívá v kauzálních opatřeních s ohledem na vyvolávající interní onemocnění nebo u lokalizovaných otoků, z nichž jsou nejčastější otoky žilního původu, na snížení stupně žilní insuficience nebo obnovení průchodnosti hlubokých žil při žilní trombóze. U těchto otoků, stejně jako u lymfatických otoků hraje důležitou roli kompresivní léčba. 37. OTOKY DOLNÍCH KONČETIN: PATOFYZIOLOGIE, DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA, MOŽNOSTI LÉČBY Z POHLEDU DERMATOLOGA MUDr. Sabina Švestková, Dermatovenerologická klinika FN Brno, Bohunice V přednášce je podán přehled otoků dolních končetin a jejich příčin, tak jak se s nimi nejčastěji setkává dermatolog. Zároveň je kladen důraz na fakt, že otok je pouze příznakem, nikoliv onemocněním. Mezi nejčastější otoky dolních končetin patří otoky žilní, lymfatické a lipedém. Pro stanovení správné diagnózy je důležitá znalost základních charakteristik klinického obrazu a diferenciálně diagnostických rozdílů. Poslední část přednášky je zaměřena na prevenci a léčbu otoků,která spočívá v nošení kompresivních punčoch, ve farmakologické léčbě a v dodržování dietních a režimových opatřeních včetně redukce tělesné hmotnosti. 41. CT ANGIOGRAFIE AORTY A DOLNÍCH KONČETIN MUDr. Jan Beran, PhD. S rozvojem techniky vyšetřování pomocí CT přicházejí další možnosti vyšetřování pacientů včetně zobrazování tepen. Po počátečních pokusech s vyšetřováním krátkých úseků tepenného řečiště dochází s rozvojem multidetektorových CT přístrojů s až 64 řadami detektorů k zobrazení tepenného systému dolních končetin včetně subrenální aorty. Technicky je nutné zachytit optimální náplň tepen kontrastní látkou a rychlé vyšetření tepen před náplní žilního systému. Jednoznačnou výhodou je malá invazivnost, kdy se kontrastní látka aplikuje do žilního systému, výkon se tedy může provádět ambulantně. Určitou nevýhodou zůstává podhodnocování výsledků, kdy nálezy interpretované jako stenózy bývají občas uzávěry, to platí zvláště pro těžce sklerotické změny tepen, kdy se sytost kontrastní náplně prakticky rovná sytosti sklerotického plátu a odlišení je obtížné, proto je pro tyto pacienty vhodnější provedení DSA. Množství podávané kontrastní látky je při CT angiografii nižší než při DSA. Vlastní vyšetření trvá několik minut, příprava rekonstrukcí a jejich vyhodnocení 20 až 30 minut podle zkušenosti radiologa. Závěr: CT angiografie je přínosnou metodou volby pro pacienty s ICHDK, je možné ji provést ambulantně a slouží jako plánování pro eventuální chirurgický nebo intervenční výkon. 42. JE STÁLE CHIRURGICKÁ LÉČBA POÚRAZOVÉ TRANSSEKCE AORTY VHODNÁ? MUDr. Jiří Široký, Prim. MUDr. Tomáš Hájek, MUDr. Vladimír Kukulenka Kardiochirurgické odd. FN Plzeň Úvod: Rozvoj diagnostických metod (CT, MR) a jejich rutinní využití u polytraumatizovaných nemocných umožnil včas intervenovat u tak závažných poranění, jako jsou poúrazové transekce hrudní aorty. Jejich chirurgické řešení patří vzhledem k technické náročnosti, riziku fatálních komplikací a malému počtu pacientů k velmi obtížným výkonům. Také z tohoto důvodu se stále zvyšuje počet pacientů léčených implantací stentgraftu. Tato metoda však stále není dostupná na všech pracovištích nepřetržitě, nejsou stanovena jasná indikační kriteria 13
zohledňující charakter poranění aorty a zatím nejsou známy dlouhodobé výsledky. Z uvedených důvodů prezentujeme zkušenosti na souboru celkem 10 pacientů, operovaných jako život zachraňující výkon na našem pracovišti v období 2002-2006 a pro srovnání uvádíme výsledky intervenční léčby. Metodika: Všech 10 pacientů na našem pracovišti bylo operováno s použitím levostranného bypassu (a. femoralis, levá síň), délka perfůze 36-79 min., délka svorky 16-41 min., mortalita 2 pacienti (1. srdeční selhání při kontuzi srdce, 2. rozsah poranění), paraplegie se nevyskytla. Intervenčně bylo léčeno ve stejném období 6 pacientů, mortalita 1 pacient. Závěr: Chirurgická léčba transekce hrudní aorty zůstává přinejmenším alternativou metodám intervenční radiologie, dokud nebudou stanovena jednoznačná indikační kriteria a potvrzeny dlouhodobé dobré výsledky tohoto postupu. Závěrem uvádíme kasuistiku selhání stentgraftu u pacienta s poúrazovou transekcí aorty. 43. ROZDÍLY VE STAVBĚ STĚNY A JEJÍHO CÉVNÍHO ZÁSOBENÍ U NORMÁLNÍ A MĚSTKOVÉ VELKÉ SKRYTÉ ŽÍLY MUDr. David Kachlík, PhD.1, MUDr. P. Fára4, A. Lametschwandtner5, B. Minnich5, B. Sosna2, Prof. MUDr. Zbyněk Straka, CSc.3, Doc. MUDr. Marek Šetina, CSc.6,PhDr. Vladimír Musil7, MUDr. Václav Báča1, Prof. MUDr. Josef Stingl, CSc.1 1 Ústav anatomie, 2Ústav patologie, 3Kardiochirurgická klinika a 7Středisko vědeckých informací 3. LF UK a FNKV, Praha 4 Chirurgické oddělení nemocnice Říčany 5 Vascular and Muscle Research Unit, Department of Organismic Biology, University of Salzburg, Salzburg, Austria 6 Kardiochirurgické oddělení Nemocnice České Budějovice Studie se věnovala srovnání stavby stěny a jejímu cévnímu zásobené u zdravé a městky postižené velké skryté žíly (vena saphena magna). Byly použity metody mikropreparace, cévních nástřiků tuše a pryskyřice a histologie. Materiál byl získán se souhlasem od pacientů a z čerstvého sekčního materiálu. Stěna velké skryté žíly zásobována soustavou jemných cév (vasa vasorum), které jsou uspořádány do systému vyživujících cév přicházejících postupně k žíle a větvících se do nepravidelné řídké sítě ve vnější vrstvě stěny žíly. Tato síť zásobuje vnější dvě třetiny stěny žíly. U městkových žil byly pozorovány menší rozšíření a vinutí těchto cévek. V případě ztluštění vnitřní vrstvy stěny, přítomné pravidelně jak ve zdravých, tak v městkových žilách starších lidí, byl pozorován mírný nárůst vasa vasorum do vnitřní třetiny střední vrstvy žíly. Na druhé straně, ztluštělá vnitřní vrstva zůstala stále bezcévná. U pacientů s opakovaným výskytem městků nebo s výskytem zánětu byla nalezena ztluštění vnitřní vrstvy žíly, úbytek střední vrstvy a krevní sraženiny se zmnožením vasa vasorum ve střední a vnitřní vrstvě a dokonce i růst do organizovaných trombů. Stručně lze říct, že zmnožení vasa vasorum je součástí souboru patofyziologických změn ve stěně velké skryté žíly jako reakce na nedostatečné zásobení kyslíkem a rozhodně není prvotní městkotvorným faktorem. 44. ŘEŠENÍ ANEURYZMAT LIENÁLNÍ TEPNY NA CHIRURGICKÉ KLINICE V LETECH 2002-2007 MUDr. Jiří Moláček, PhD., Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc., MUDr. Bohuslav Čertík, PhD., MUDr. Jindřich Křižan, MUDr. Vilém Kuntscher, PhD.
Chirurgická klinika FN Plzeň - Lochotín
Úvod: Aneuryzma lienální tepny je podle většiny autorů nejčastějším aneuryzmatem viscerálních tepen. Náhodně jej nalézáme asi u 1% nemocných. Etiologie výdutě není vyjasněna. Riziko ruptury aneuryzamtu lienální tepny je kolem 25% s tím, že mortalita u ruptury se pohybuje mezi 25-70%. Nejčastěji jsou však 14
výdutě slezinné tepny asymptomatické a jedná se o náhodný nález. Symptomatické výdutě se projevují dyskomfortem až bolestí ve středním epigastriu, pocity tlaku, zcela ojedinělým projevem je krvácení do gastrointestinálního traktu. Metody + výsledky: Na Chirurgické klinice FN v Plzni jsme za posledních 5 let řešili 5 nemocných s aneuryzmatem slezinné tepny (3 ženy, 2 muže) o průměrném věku 49 let. V jednom případě jsme zvolili radiointervenční řešení (coil embolization) a ve zbylých 4 případech chirurgické (resekce výdutě, splenektomie). V jednom případě jsme měli pooperační komplikaci ve smyslu abscesu v dutině břišní, 30-denní mortalita byla nulová. Závěr: Aneuryzma lienální tepny je onemocnění s nízkou incidencí, nicméně patří k závažným onemocněním z hlediska nebezpečí ruptury, která ohrožuje nemocného bezprostředně na životě. Proto je lepší předcházet takovýmto příhodám včasnou indikací k terapii. Otázkou k diskusi zůstávají přesné hranice indikace a způsob terapie. Rovněž není stále vyjasněn vztah ať již akutní či chronické pankreatitidy ke vzniku aneuryzmatu lienální tepny. 45. INTERDISCIPLINÁRNÍ ŘEŠENÍ VÝDUTĚ OBLOUKU AORTY - KAZUISTIKA MUDr. Lubomír Blaha1, MUDr. Daniel Říha1, MUDr. M. Wierzgoň2, MUDr. M. Urban3 1 Centrum cévní a miniinvazivní chirurgie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec 2 Oddělení intervenční radiologie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec 3 Oddělení kardiochirurgie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec
plazminogenu (t-PA a u-PA). Zejména poslední uvedený aktivátor se spolu s PAI-1 významně podílí na pericelulární proteolýze a účastní se remodelace cévní stěny. Předchozí studii jsme rozšířili o kvantifikaci podílu PAI-1 pozitivních elementů (s využitím imunohistochemie, Santa Cruz Biotechnology) v aortální stěně u kontroly a u uvedených typů AAA pomocí modulu Line system programu Ellipse (ViDiTo, SR). Dle dosavadních výsledků se ukazuje, že podíl PAI-1 pozitivních elementů je ve stěně kontrolní aorty vyšší než je tomu u aneuryzmaticky změněné a to při PAI-1 pozitivitě většinou identických buněčných typů. Domníváme se, že to je v důsledku patologické remodelace aortální stěny (ubývá počet buněk), avšak zbylé PAI-1 pozitivní buněčné typy mohou být stimulovány ke zvýšené produkci inhibitoru. Studie byla podpořena výzkumným záměrem LF UK v Plzni MSM0021620819. 48. MORFOMETRIE AORTY U HYPERTENZNÍCH PARCIÁLNĚ NEFREKTOMOVANÝCH POTKANŮ V. M. Matějka1 (4. ročník, všeobecné lékařství) Školitelé: MUDr. Mgr. Zbyněk Tonar1, MUDr. Jitka Kuncová, PhD.2 1 Ústav histologie a embryologie LF UK v Plzni 2 Ústav fyziologie LF UK v Plzni Východisko: U modelu chronické renální insuficience potkana se vyvíjí arteriální hypertenze, která se spolu s neurohumorálními vlivy může projevovat remodelací aortální stěny. Kvantitativní popis této remodelace nebyl publikován.
Operační řešení aneurysmat oblouku aorty sestává z náhrady postiženého úseku aortálního oblouku s replantací brachiocefalického trunku, levostranné karotické a subclaviální arterie s oběhovou zástavou v hluboké hypotermii se selektivní perfuzí mozku cestou art. axilaris vpravo a art. comunis vlevo s dlouhotrvající extrakorporální cirkulací. Autoři prezentují kombinovaný postup sestávající se z krátkého operačního výkonu, při kterém byl proveden aortokarotický bypass vlevo a aortokoronární bypass.Následně byl endovazálně zaveden stentgraft do oblouku aorty s překrytím aneurysmat i odstupů levostranné karotidy a subclavie. 46. CELKOVÁ, EPIDURÁLNÍ ANESTEZIE NEBO CERVIKÁLNÍ BLOK U KAROTICKÉ ENDARTEREKTOMIE MUDr. Daniel Říha, MUDr. Lubomír Blaha, MUDr. J. Bulejčík, MUDr. R. Šolek, MUDr. J. Stryja, MUDr. M. Filipiak, MUDr. M. Bobuš, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec Přednáška pojednává o výhodách a nevýhodách výše uvedených typů anestesie u operace karotické endarterektomie. 47. KVANTITATIVNÍ HODNOCENÍ INHIBITORU FIBRINOLÝZY PAI-1 VE STĚNĚ ANEURYZMATICKÉ ABDOMINÁLNÍ AORTY (AAA) MUDr. Věra Křížková, PhD.1, Doc. RNDr. Korabečná Marie, PhD.2, Doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc.1, Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.3, MUDr. Jiří Moláček, PhD.3, MUDr. Mgr. Zbyněk Tonar1, Pavel Tolinger1 1 Ústav histologie a embryologie LF UK v Plzni 1 Ústav histologie a 2Ústav biologie LF UK v Plzni 3 Chirurgická klinika FN Plzeň - Lochotín Jednotlivé komponenty fibrinolytického systému a jejich regulace jsou velmi důležité pro remodelaci cévní stěny jako je tomu u i vývoje aneuryzmat abdominální aorty. V naší předchozí studii jsme se zaměřili na detekci komponent fibrinolytického systému, zejména inhibitoru aktivátoru plazminogenu typu 1 (PAI-1) pomocí metody in situ hybridizace a imunohistochemie v cévní stěně u kontrolní aorty a aneuryzmat (asymptomatického, symptomatického AAA a ruptury AAA). Uvedený inhibitor PAI-1 byl vybrán právě pro klíčovou roli v souvislosti s konverzí plazminogenu na aktivní plazmin, kdy PAI-1 inhibuje tkáňový a urokinázový aktivátor 15
Cíl: Naším úkolem bylo navrhnout soubor kvantitativních parametrů popis stěny subrenální aorty potkana. Metodika: Abdominální aorty byly po 10 měsících od parciální nefrektomie (NX, n=6) i u kontrolních (n=7) samců potkana perfundovány formolem pod tlakem 60 mm Hg. U NX jedinců byla opakovaně dokumentována arteriální systolická i diastolická hypertenze. Poměr hmotnosti aorty i její subrenální části k tělesné hmotnosti byl u NX skupiny signifikantně vyšší. Z náhodně vybraného NX vzorku jsme ze série 72 histologických řezů barvených Verhoeffovým hematoxylinem a zeleným trichromem nasnímali celkem 288 mikrofotografií (4 segmenty po obvodu každého řezu) a hodnotili objemový podíl svalových buněk VV(SMC) a elastinu VV(elastin) v tunica media, délkovou hustotu profilů elastinu LA(elastin) (mikrometry-1), střední vzdálenost mezi profily sousedních elastinových lamel (LUT, mikrometry), celkový počet lamel v radiálním směru (LN) a střední sílu intimy a medie (IMT, mikrometry). Výsledky: Výsledky morfometrie parametrů prezentujeme v tabulce (n – počet analyzovaných snímků, FA – výsledky neparametrické Friedmanovy analýzy rozptylu porovnávající čtveřici hodnot ze snímků z různých segmentů po obvodu týchž histologických řezů, n.s. – nesignifikantní rozdíl mezi segmenty). Analýza variability ukázala, že pro další kvantifikaci postačí 12 systematických náhodných řezů aortou. VV(SMC)
VV(elastin)
LA(elastin)
LN
LUT
IMT
průměr
0,38
0,32
0,17
9,30
12,1
111,6
sm. odch
0,08
0,08
0,04
1,66
3,00
32,6
n
288
288
288
144
144
144
FA
n.s.
p<0,001
n.s.
p<0,001
p<0,001
p<0,001
Závěr: Navrhli jsme kvantitativní metodiku k ověření přestavby tunica media aorty vlivem hypertenze u potkana. Stavba stěny subrenální aorty vykazovala rotační asymetrii. Podpořeno výzkumným záměrem MSM0021620819. Abstrakta neprošla jazykovou úpravou ani autorskými korekturami. © AMCA, spol. s r.o.
16
