Vedoucí autorského kolektivu Ing. J. Tesařová vedoucí oddělení ekonomických analýz a statistiky MŽP Autoři a spolupracovníci Ministerstvo životního prostředí Krajský úřad Ústeckého kraje (KÚ) Dodání hlavních podkladů pro zpracování Český statistický úřad (ČSÚ) Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. (VÚV T.G.M.) Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) Ministerstvo zemědělství (MZe) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) STOKLASA Tech. Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) Správy národních parků (Správy NP)
Autorizovaná verze © 2005 Ministerstvo životního prostředí ISBN 80-7212-369-6
OBSAH 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O ÚZEMÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 2. OVZDUŠÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Emise . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Imise . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Program realizace snižování znečišťování ovzduší v roce 2004
. . . .
. . . .
. . . .
5 5 7 9
3. VODA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 3.1 Zásobování pitnou vodou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 3.2 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod . . . . . . . . . . . . . 11 3.3 Stav povrchových vod, přehled největších znečišťovatelů . . . . . 11 3.4 Odpadní vody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 3.5 Havárie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 4. PŮDA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 5. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 6. PŘÍRODA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 7. LESY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 8. ODPADY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Stavby pro odpadové hospodářství ukončené v roce 2004 . . . . . 24 9. STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 10. DOPRAVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 11. ČINNOST KRAJE V OBLASTI PÉČE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 12. AKTIVITY NEZISKOVÉHO SEKTORU V OBLASTI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ . . . . . . . . . . . . . . . 26 13. PRIORITNÍ PROBLÉMY V OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O ÚZEMÍ Rozloha kraje (km2): 5 334,9 Počet obyvatel: 820 619 Hustota obyvatelstva (obyvatel.km-2): 153,8
Zdroj: ČSÚ, ČÚZK
Ještě před patnácti lety byla v oblasti po většinu dní viditelnost sotva několik kilometrů. Od počátku 90. let se situace v životním prostředí neustále zlepšuje a krajina opět otevírá své nádherné daleké vyhlídky. Nejvíce finančních prostředků bylo investováno do ochrany ovzduší a klimatu, na ochranu vod a na ekologické nakládání s odpady. Vedle investic do životního prostředí se na nápravě škod pozitivně projevil i proces harmonizace české a evropské legislativy. Vlivem povrchové těžby hnědého uhlí došlo také k velké devastaci půdního fondu kraje. S tímto dědictvím minulosti se Ústecký kraj potýká dodnes i přes podstatný útlum těžební činnosti. Díky rekultivacím těchto území dochází v současné době k výraznému zlepšení a vytváření nových možností využití území, a to jak k návratu k původnímu charakteru krajiny, tak i pro vytvoření nových možností pro podnikání, ale i pro turistiku, sport a zábavu. Ústecký kraj, to je vedle oblastí zasažených již zmíněnou těžbou uhlí také území lesů, hor, malebných údolí, řek a vodních nádrží. Na kole či pěšky lze objevovat stále něco nového. Pro milovníky turistiky je celý kraj protkán pěšími trasami, rozvíjí se i síť cyklostezek. To vše umožňuje seznámit se s nejzajímavějšími kouty kraje, jako jsou Národní park České Švýcarsko, území chráněných krajinných oblastí České středohoří, Labské pískovce a Lužické hory, ale i samotné Krušné hory, ještě nedávno symbol zničených lesů. Pomalu se rozvíjí ekologické způsoby hospodaření v zemědělství, převážně však jen ve vyšších a okrajových oblastech a omezuje se na obhospodařování trvalých travních porostů.
2. OVZDUŠÍ 2.1 Emise Významné zdroje emisí v kraji představují elektrárny, teplárny, povrchové doly a chemický průmysl. Mezi největší znečišťovatele patří ČEZ, a. s. – Elektrárny Prunéřov 1 a 2, ČEZ, a. s. – Elektrárna Počerady, ČEZ, a. s. – Elektrárna Tušimice 2, Glanzstoff Lovosice, Chemopetrol, a. s. Litvínov, ČEZ, a. s. – Elektrárna Ledvice, United Energy, a. s. – Teplárna Komořany, Teplárna Ústí n. L. v Trmicích a Spolchemie Ústí n. L. – LOVOCHEMIE, a. s., Lovosice – Česká rafinérská, a. s. Kvalitu ovzduší Ústeckého kraje v zastavěných územích měst a obcí v současné době nejvíce ovlivňují zejména doprava a domácí topeniště vybavená spalovacími zařízeními na tuhá paliva. Pro příští období lze očekávat nárůst emisí právě z těchto zdrojů, neboť nárůst cen benzínu, nafty a zemního plynu bude řada 5
majitelů rodinných domků, případně i bytů v bytových domech, řešit přechodem na vytápění levnějším hnědým uhlím. K tomuto jevu může docházet především v těch okresech, které v dané době nebyly zařazeny k územím se zvláštní ochranou ovzduší a kde majitelé domků nedostávali finanční příspěvek na přechod spalování ekologicky příznivějších druhů paliv. Krajský úřad Ústeckého kraje schválil pro 17 provozovatelů stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů program snižování emisí v souladu s § 5 odst. 7, v návaznosti na § 7 odst. 6 zákona o ochraně ovzduší. Ve spolupráci s úřady obcí s rozšířenou působností opakovaně řešil problematiku hromadného odpojování bytových domů od centrálních zdrojů tepla. Dále byl čtyřem provozovatelům zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší (provozujícím chov hospodářských zvířat) schválen plán zavedení zásad správné zemědělské praxe. Z toho třem byl plán schválen v rámci integrovaného povolení. Celková bilance emisí znečišťujících látek do ovzduší v roce 2004 nevykazuje ve srovnání s rokem 2003 výraznější rozdíl. Lze dokonce konstatovat, že většina emisí jednotlivých druhů znečišťujících látek vykazuje mírný pokles; pouze u emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) z mobilních zdrojů došlo k nárůstu vlivem rozšíření (zpřesnění) bilance těchto látek o odhad emisí z otěrů pneumatik, brzdového obložení a vozovek (Tab. 1 již uvádí zpřesněná data za rok 2003 – oba uvedené roky jsou tak porovnatelné). Tabulka 1: Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (tis. t.rok-1) Emise celkem
Rok 2003 2004
REZZO 1–4 1–4
TZL 6,82 6,73
SO2 72,96 71,96
NOx 75,40 74,61
CO 38,29 37,36
VOC 24,06 .
NH3 4,34 3,92
Velké zdroje
2003
1
2,88
69,64
61,79
8,48
.
1,41
2004
1
2,66
68,68
60,72
8,38
.
0,98
Střední zdroje
2003
2
0,17
0,35
0,34
0,52
.
2004
2
0,20
0,37
0,41
0,45
.
0,42 0,42
2003
3
1,73
2,57
0,85
7,57
.
2,37
2004
3
1,61
2,51
0,80
7,14
.
2,37
2003
4
2,04
0,40
12,42
21,72
.
0,14
2004
4
2,26
0,40
12,69
21,38
.
0,14
Malé zdroje Mobilní zdroje*)
Data za rok 2003 jsou upravená, za rok 2004 předběžná. *) zahrnuty emise z otěrů pneumatik, brzd a vozovek
6
Zdroj: ČHMÚ
2.2 Imise V Ústeckém kraji bylo v roce 2004 v provozu celkem 49 měřicích stanic. Z tohoto počtu provozoval 23 stanic Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ústí n. L.-Kočkov, 17 stanic Státní zdravotní ústav, osm stanic ČEZ a jednu stanici společnost Mondi Packaging Paper Štětí, a. s. (dříve Frantschach Pulp & Paper Czech, a. s., Štětí). Signály „REGULACE“ ani „UPOZORNĚNÍ“ nebyly v rámci Smogového varovného a regulačního systému na území Ústeckého kraje vyhlášeny, neboť v průběhu celého roku nenastaly podmínky, které by si je vynutily. Podle „Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat z roku 2003“ (č. 20/2004/s VěMŽP), bylo do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na území kraje zařazeno celkem 213 obcí (z celkového počtu 354 obcí). Magistrát města Ústí nad Labem má již zpracován program zlepšování kvality ovzduší v souladu s § 7 odst. 6 zákona o ochraně ovzduší. Městské úřady Lovosice, Litvínov, Chomutov a Jirkov mají tento dokument pro svá území ve fázi rozpracování. V roce 2004 nebylo v Ústeckém kraji zaznamenáno překročení imisních limitních hodnot pro ochranu zdraví u SO2 (24hodinový průměr) na žádné stanici. Překročení osmihodinového imisního limitu pro ozon (O_8H) bylo zaznamenáno na osmi stanicích: v Ústí n. L.-Kočkově, v Litoměřicích, Teplicích, Tušimicích, v Mostě, v Rudolicích v Horách, a dále na měřicích stanicích na Sněžníku a na Valdeku. Limit 120 µg.m-3 byl však překročen maximálně o 15 % (na Sněžníku). Zatímco v Litoměřicích, Teplicích a Tušimicích jsou důvodem překročení emise z autodopravy (zejména s přispěním oxidů dusíku a uhlovodíků, které patří mezi prekurzory ozonu), na stanicích v Rudolicích v Horách, na Sněžníku a Kočkově je důvodem vyšší poloha těchto stanic, kde dochází ke vzniku vyšších koncentrací ozonu v důsledku intenzivnějšího slunečního záření. Jedná se však jen o nepatrné překročení. Ze stejného důvodu došlo k překročení imisní hodnoty troposférického ozonu pro vegetaci (AOT40), jejíž limit je 18 000 µg.m-3.h na stanicích v Rudolicích v Horách (o 34 %) a na Sněžníku (o 29 %). Průměrný roční imisní limit prachových částic (P_RP) byl překročen na stanicích – v Horním Jiřetíně o 9,5 %, v Ústí n. L.-městě o 11 % a v Děčíně o 5 %. V Ústí n. L. a v Děčíně je to způsobeno velkou dopravní zatížeností center, která byla zejména v důsledku suchých letních měsíců roku 2004 zatěžována sekundární prašností. Právě tyto meteorologické podmínky a zvýšená prašnost z okolní průmyslové, stavební, těžební a rekultivační činnosti přispěly i na stanicích v níže položených lokalitách kraje k překročení průměrného 24hodinového imisního limitu (P_24), který má hodnotu 50 µg.m-3. Tento limit byl překročen na všech stanicích umístěných v nižších polohách kraje a v dopravně zatížených městských centrech v Litoměřicích (22 %), Doksanech (15 %), Strojeticích (7 %), Teplicích (44 %), Ústí n. L.-městě (62,5 %), Chomutově (9 %), Tušimicích (15 %), Mostě (40 %), a v Děčíně (49 %). Tento jev se projevil dokonce i na výše položených stanicích Horní Jiřetín (48 %) a Ústí n. L.-Kočkov (7 %), což v prvním případě ovlivnila blízkost těžební činnosti v povrchovém dolu Severočeských dolů, a. s. a v druhém případě velmi frekventovaná křižo7
vatka spojující ústecká sídliště Severní Terasa a Stříbrníky, která je součástí obchvatu města ve směru na Děčín a Teplice. V roce 2004 dále pokračoval extenzivní rozvoj výroby v průmyslových zónách v Chomutově, Kadani, Klášterci nad Ohří, v Žatci ale i v dalších lokalitách kraje. Rovněž pokračovala stavební činnost, např. při výstavbě části dálnice D8, zejména práce na přemostění místních komunikací a stavbě tunelů v oblasti obcí Knínice a Libouchec v okrese Ústí n. L., a dále těžební činnost Severočeských dolů, a. s. a následné rekultivační práce. Obrázek 1: Území, na kterém došlo v roce 2004 k překročení imisního limitu (LV) nebo imisního limitu navýšeného o mez tolerance (LV + MT) pro alespoň jednu ze sledovaných znečišťujících látek, bez zahrnutí ozonu
území s překročením LV území s překročením LV + MT kraje okresy obce
Děčín Ústí n.L. Teplice
Most
Chomutov Litoměřice Louny
Zdroj: ČHMÚ
8
2.3 Program realizace snižování znečišťování ovzduší v roce 2004 V průběhu roku byly realizovány některé významné investiční akce na snížení emisí zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Tak např.: • společnost Chemopetrol, a. s., Litvínov realizovala investiční akci, jíž snížila emise amoniaku ve výrobě močoviny při granulaci; • společnost Česká rafinérská, a. s., Litvínov vyměnila v rámci programu „Čistá paliva“ hořáky na pecích a pokračovala v modernizaci závodové energetiky, přičemž generální opravou uhelného kotle zvýšila účinnost spalovacího procesu a současně snížila měrné emise do ovzduší; • Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a. s., Ústí n. L. – náhrada tavicích pecí ve výrobně Permanganát (snížení spotřeby zemního plynu a snížení emisí TZL), odsíření procesu kalcinace kamence ve výrobně Monokrystaly; • Teplárna Ústí n. L., a. s. – rekonstrukce odloučení TZL za kotli K101 a K104; • United Energy, a. s., Komořany – rekonstrukce technologie odloučení TZL za kotlem K3 v Teplárně Komořany; • Glanzstoff - Bohemia, s. r. o., Lovosice – odplynění spřádací lázně (snížení emisí sirouhlíku – CS2). Uvedené akce jsou plně v souladu se záměry a cíli Krajského programu snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku Ústeckého kraje, který byl v roce 2004 v konečné fázi dopracování. Dokument byl vydán nařízením Ústeckého kraje č. 2/2005 ze dne 11. května 2005; účinnosti nabyl 5. srpna 2005.
3. VODA Srážkové poměry Množství srážek v roce 2004 můžeme na většině povodí Ústeckého kraje hodnotit jako průměrné (průměrná roční srážka – 654,3 mm, tj. 105 % normálu). Nadnormální hodnoty byly naměřeny v Krušných horách (Měděnec – 122 %) a na jihozápadě regionu (Kryry – 118 %), naopak hodnoty pod dlouhodobými průměry byly zaznamenány v jihovýchodní části kraje (Doksany – 86 %). Nejvyšší roční úhrn srážek činil 1 130,6 mm (na stanici Klíny), nejnižší 386,1 mm (na stanici Doksany). Maximální denní srážka byla naměřena dne 8. července na stanici Boleboř (50,2 mm). Odtokové poměry Hlavní tok Labe byl v hydrologickém roce 2004 podprůměrný – 78 % dlouhodobého průměru za období 1931–1980. Maximální průtoky nedosáhly ani půlleté vody, byly naměřeny 27. března. Nejméně vodný měsíc byl srpen, minima se pohybovala mezi úrovní 330–355denních vod.
9
Odtokově byl rok 2004 celkově mírně podprůměrný bez výrazné odtokové situace. Charakteristickým rysem byl dlouhodobý pokles průtoků trvající od konce jara až do listopadu. Podzemní vody V rámci Ústeckého kraje bylo z hlediska režimu podzemních vod hodnoceno 8 vrtů a 7 pramenů pozorovací sítě. Maximální úroveň hladin byla dosažena ve vrtech od února do května. Prameny vykazovaly maximální vydatnost ve vyšších polohách (nad 400 m n. m.) v lednu až březnu a minima byla stejně jako ve vrtech, v srpnu až září. Tato minima byla ovlivněna suchem a absencí srážek. Celkově lze konstatovat, že u vybraných vrtů rok 2004 vykazoval z hlediska tendence setrvalý stav až mírný pokles hladin podzemní vody a u vybraných pramenů naopak výrazný pokles vydatností. Jakost podzemních vod Ve státní síti jakosti podzemních vod bylo v tomto kraji v roce 2004 sledováno 51 objektů podzemních vod, na kterých bylo odebráno celkem 102 vzorků. Lokální překročení normativu B bylo zjištěno u ukazatele NH4+ u 3 vzorků ve 2 lokalitách, u ukazatele Cl- u 6 vzorků ve 3 lokalitách, u ukazatele Fu 3 vzorků ve 2 lokalitách, u ukazatele As u 1 vzorku v 1 lokalitě, u ukazatele B u 2 vzorků v 1 lokalitě, u ukazatele Al u 1 vzorku v 1 lokalitě a u ukazatele trichlorethenu u 1 vzorku v 1 lokalitě. Normativy C byly překročeny u ukazatele NH4+ u 2 vzorků v 1 lokalitě, u ukazatele Cl- u 6 vzorků ve 3 lokalitách, u ukazatele F-u 2 vzorků v 1 lokalitě, u ukazatele Be u 2 vzorků v 1 lokalitě, u ukazatele Al u 2 vzorků ve 2 lokalitách, u ukazatele chlorethenu u 2 vzorků v 1 lokalitě, u ukazatele cis-1,2-dichlorethenu u 2 vzorků v 1 lokalitě a u ukazatele tetrachlorethenu u 2 vzorků v 1 lokalitě. Koncentrace NO3- přesahující limit pro pitnou vodu byla naměřena u 5 vzorků ve 4 lokalitách.
3.1 Zásobování pitnou vodou V roce 2004 bylo v Ústeckém kraji vyrobeno 68,986 mil. m3 pitné vody. Z veřejných vodovodů bylo zásobeno 788 494 obyvatel, což je 96,1 % obyvatel kraje. Ztráty vody ve vodovodních sítích byly 25,5 %. Kvalita vyrobené pitné vody dosahuje 100 % dle ČSN 75 7111. Hlavním provozovatelem vodovodů jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. Teplice. Tabulka 2: Výroba a užití pitné vody Objem vyrobené pitné vody (mil. m3) Počet obyvatel zásobených vodou z veř. vodovodů Ztráty vody ve vodovodních sítích (%)
2004 68,986 788 494 25,500 Zdroj: ČSÚ
10
3.2 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Tabulka 3: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Název chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída Krušné hory
Plocha (km2) 976,3 795,8
Podíl na ploše kraje (%) 18,3 14,9 Zdroj: VÚV T.G.M.
V roce 2004 nedošlo k žádné změně proti roku 2003.
3.3 Stav povrchových vod, přehled největších znečišťovatelů V tomto kraji bylo sledováno 36 profilů (z toho 6 hraničních pouze na saprobní index) na řekách Labe, Ohře, Bílina, Ploučnice, Mandava, Kamenice, Chomutovka, Liboc, Teplický potok, Blšanka, Křinice, Černá voda, Divoká Bystřice, Flájský potok, Mohelský potok, Moldavský potok, Polava, Rybný potok a Vilémovský potok. AOX ze skupiny A dosahovaly hodnot V. třídy na 12 profilech ze 17 měřených, na dvou hodnot IV. třídy. Nejzatíženějším tokem v této skupině byla Bílina na úseku Chánov–Ústí nad Labem. IV. a V. třídy zde dosahovaly mimo AOX i RL 105 °C, konduktivita, amoniakální dusík, BSK5 a sírany. Nepříznivě hodnoceny byly i profily Mandava–Varnsdorf a Liboc–Libočany. Naopak Kamenice v Hřensku, Ohře v Kadani, Radovesicích a Černčicích a Polava na hranicích měla všechny měřené ukazatele této skupiny na úrovni I. a II. třídy. Labe, mimo AOX, mělo všechny ostatní ukazatele do III. třídy. Ze specifických organických látek měl profil Bílina–Ústí nad Labem 1,1,2-trichlorethen a 1,1,2,2-tetrachlorethen zařazan ve IV. třídě, stejně byl hodnocen i trichlormethan v profilu Ploučnice–Benešov nad Ploučnicí. Ve III. třídě byl trichlormethan na profilech Bílina–Most, Chánov a Ústí nad Labem, Chomutovka–Postoloprty a Ohře–Louny. Ve skupině C hodnoty arsenu odpovídající IV. resp. V. třídě byly naměřeny v profilu Bílina–Ústí nad Labem, resp. Chámov, veškerý mangan a veškeré železo bylo ve IV. a V. třídě na profilech Liboc–Libočany a Ohře–Lužný. Ve skupině D byly enterokoky ve IV. a V. třídě na všech profilech na Bílině, na profilu Teplický potok–Kozlíky, Polava–hranice, Ploučnice–Benešov nad Ploučnicí, Mandava–Varnsdorf, Mohelský potok–Starý Hroznatov, Ohře–Lužný, Libočany–Liboc a Kamenice–Hřensko. Chlorofyl dosáhl IV. třídy na všech profilech na Labi, v profilu Ohře–Kadaň a Ploučnice–Benešov nad Ploučnicí. Termotolerantní koliformní bakterie byly na úrovni V. třídy na profilech Bílina– Chánov a Mandava–Varnsdorf.
11
Tabulka 4: Procentní zastoupení profilů státní sítě jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů Skupiny ukazatelů Počet měřených profilů Třída jakosti I II III IV V
A 28
B 14
0 18 18 11 54
0 57 29 14 0
C 28
D 36
0 36 50 4 11
11 17 22 28 22
%
Vysvětlivky: Skupiny ukazatelů: A – Obecné fyzikální a chemické ukazatele, B – Specifické organické látky, C – Kovy a metaloidy, D – Mikrobiologické a biologické ukazatele Třídy jakosti: I – Neznečištěná voda, II – Mírně znečištěná voda, III – Znečištěná voda, IV – Silně znečištěná voda, V – Velmi silně znečištěná voda Zdroj: ČHMÚ
3.4 Odpadní vody Do povrchových vod v kraji bylo v roce 2004 vypuštěno 60 188 000 m3 zneškodněných odpadních vod. Hlavním provozovatelem kanalizací v kraji jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. Na veřejnou kanalizaci je napojeno 664 428 obyvatel, což činí 81 % z celkového počtu obyvatel kraje. Z toho na veřejnou kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod je napojeno 623 242 obyvatel, tedy 75,9 % obyvatel kraje. Tabulka 5: Vypouštěné odpadní vody (mil. m3) Odpadní vody vypouštěné do vod povrchových Odpadní vody vypouštěné do veřejných kanalizací z toho: čištěné na ČOV (bez srážkových vod) Odpadní vody čištěné na ČOV (vč. srážkových vod)
2004 63,944 41,701 38,032 60,188 Zdroj: ČSÚ
Tabulka 6: Obyvatelé, bydlící v domech napojených na veřejnou kanalizaci Počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci z toho: napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV
2004 664 428 623 242 Zdroj: ČSÚ
12
3.5 Havárie V roce 2004 bylo na ČIŽP oblastní inspektorát Ústí nad Labem nahlášeno celkem 21 havarijních úniků závadných látek. Nejvýznamnější havárií byla havárie automobilové cisterny přepravující náklad potravinářské kyseliny fosforečné v obci Velemín. Při této nehodě uniklo z převrácené cisterny na vozovku cca 4 000 litrů kyseliny a část provozních náplní vozidla. Další významnou havárií bylo opakované znečištění toku Labe ropnými látkami v ř. km 25,7 až 28,3. Původce havárie se nepodařilo zjistit. Tabulka 7: Havarijní úniky závadných látek 2004 21 1 20 7 0 0
Počet havarijních úniků celkem - do vod podzemních - do vod povrchových z toho úniky: - ropných látek - těžkých kovů - chlorovaných uhlovodíků
Zdroj: KÚ, ČIŽP
4. PŮDA V roce 2004 došlo oproti roku 2003 k úbytkům 398 ha zemědělské půdy, a to převážně pro urbanizované účely. Zalesnění zemědělské půdy vykazuje přírůstek 72 ha lesní půdy. K úbytku orné půdy došlo ve prospěch zatravnění (rozšiřování trvalých travních porostů) o výměře 450 ha. Na mnohých plochách zemědělské půdy chybí základní údržba posečením a dochází k postupnému zarůstání náletovými dřevinami. Podle bilance zemědělské půdy evidované katastrem nemovitostí a plochy náletových dřevin, lze konstatovat, že výskyt náletových dřevin 10–15 let se týká 10–15 % zemědělské půdy v kraji a víceletých náletových dřevin, které mají již charakter lesa, se týká 1–3 % zemědělské půdy v kraji, a to převážně na pozemcích ve správě Pozemkového fondu ČR (PF ČR). Podíl úbytků půdy pro těžební účely je vyrovnáván převodem rekultivovaných ploch po těžbě. Plošná kontaminace zemědělské půdy těžkými kovy nedoznala proti roku 2002 a 2003 změny. Orná půda ohrožená větrnou erozí byla 1,74 % zemědělské půdy v kraji a 34,73 % půdy bylo ohroženo vodní erozí. Rozsah lokalit větrné či vodní eroze je rozdílný a podíl ohrožení je bilancován podle příslušných obcí v kraji. Změny erozní ohroženosti zemědělské půdy, které zaznamenáváme při posuzování a projednávání územně plánovacích dokumentací obcí a při místním šetření jsou výrazně horší tam, kde v průběhu sedmdesátých let minulého století došlo k rozsáhlému rušení mezí, úvozových cest a sanací strží za účelem scelování pozemků. Na vině je také nedostatečná údržba ochranných nádrží, dnes sotva znatelných a 13
plných splavenin. Především se jedná o území dříve provedených pozemkových úprav s tolerancí přípustností smyvů 10 t.ha-1 na rok (přípustná ztráta půdy). Dále pak plošně k nekontrolovatelnému zrychlení přívalových vod, zejména v období jarního tání, přispívá nedostatečná péče o údržbu záchytných a svodných příkopů v okolí zemědělské půdy. Všeobecně je protierozní ochraně věnována malá pozornost. Z hlediska jejího významu protierozní ochrana zemědělské půdy souvisí a vždy sledovala zmírnění účinků přívalových vod vzniklých z extrémních lijáků, z náhlého jarního tání a má charakter protipovodňové ochrany v jednotlivých drobných povodích. Návrhy opatření proti větrné a vodní erozi jsou některými obcemi projednávány a postupně navrhovány do územně plánovací dokumentace. Tabulka 8: Bilance půdy a podíly z celkové výměry (stav k 31. 12. 2004) 2004
Druh
ha 277 616 186 099 69 681 255 873 159 030 9 925 533 489
Zemědělská půda celkem z toho: - orná půda - trvalé travní porosty Nezemědělská půda celkem z toho: - lesní půda - vodní plochy Celková výměra
% 52,0 34,9 13,1 48,0 29,8 1,9 100,0
Poznámka: % – uvádí se procentický podíl jednotlivých druhů půdy z celkové výměry půdy v kraji Zdroj: ČÚZK
5. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Území kraje je charakterizováno především těžbou hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi, kde se touto činností zabývají dva subjekty, a to Severočeské doly Chomutov se svými dvěma samostatnými závody (Doly Bílina a Doly Nástup Tušimice) a Mostecká uhelná společnost. Oproti loňskému roku poklesl celkový objem těžby uhlí, rovněž skrývka nadložních zemin byla nižší. Těžba kameniva, převážně pro stavební účely, je situována do oblasti Českého středohoří a Šluknovského výběžku, v menší míře do Krušných hor. V oblasti rozsáhlých říčních teras v okresech Litoměřice a Louny jsou těžena ložiska písků a štěrkopísků. Stejná surovina je získávána rovněž v rámci přípravy těžby v hnědouhelných dolech. Oproti předcházejícímu období je zaznamenán mírný nárůst těžby, zvláště štěrkopísků. Významným přínosem pro životní prostředí v kraji jsou rekultivace území zasažených povrchovou těžbou, především hnědého uhlí. Jsou zahajovány bezprostředně po ukončení těžby a opuštění pozemků důlním provozem. Provádění rekultivací je hrazeno z finanční rezervy na sanace a rekultivace, kterou na 14
základě zákonné povinnosti vytvářejí subjekty provádějící těžbu. Podle údajů největších těžebních organizací (Severočeských dolů Chomutov a Mostecké uhelné společnosti a Palivového kombinátu Ústí nad Labem) byly v roce 2004 rozpracovány rekultivace na celkem 44 928 ha, zahájeny byly v témže roce rekultivace na 710 ha a ukončeny na 638 ha.
6. PŘÍRODA V Ústeckém kraji se nachází 5 velkoplošných zvláště chráněných území, a to 4 chráněné krajinné oblasti – Labské pískovce, České středohoří (část), Kokořínsko (část) a Lužické hory (část) a 1 národní park – České Švýcarsko. Rovněž se zde nachází 6 přírodních parků (z toho jeden je vyhlášen na území dvou okresů samostatnou vyhláškou a je započítán pro každý okres zvlášť). V Ústeckém kraji se dále nachází 140 maloplošných zvláště chráněných území (z toho 5 MZCHÚ, která leží na území dvou okresů, jsou započítána jako jedno MZCHÚ pro oba okresy najednou). Registrované významné krajinné prvky vyhlašují a evidují pověřené obecní úřady. Podle dostupných údajů dodaných od pověřených obecních úřadů se v Ústeckém kraji eviduje 119 registrovaných významných krajinných prvků (VKP). Památné stromy jsou rovněž vyhlašovány pověřenými obecními úřady. V Ústředním seznamu ochrany přírody je na území Ústeckého kraje evidováno 392 památných stromů. Na hospodářské zásahy v maloplošných zvláště chráněných územích (tzv. management) v kategorii NPR, NPP a v jednom případě i PP bylo vynaloženo 860 069 Kč. Částka byla rozložena do 9 samostatných akcí v pěti ZCHÚ. Největší množství finančních prostředků (599 840 Kč) bylo použito v NPR Úhošť a v jeho ochranném pásmu, kde je objednáváno kosení travních porostů a vyřezávání náletových dřevin. Dalším územím je NPP Kleneč, kde byly realizovány akce za 162 129 Kč. Práce v NPP Kleneč také zahrnovaly především kosení trávy a vyřezávání náletových dřevin na ploše s výskytem hvozdíku písečného českého. Zbývající práce byly provedeny v NPR Novodomské rašeliniště, NPP Velký vrch a PP Údolí Hasiny u Lipence. Opět se jednalo o kosení trávy a likvidaci náletových dřevin a v případě NPR Novodomské rašeliniště o vypracování plánu péče. Krajský úřad Ústeckého kraje má ve své kompetenci 57 ZCHÚ v kategorii přírodní rezervace nebo přírodní památka. V těchto zvláště chráněných územích zajišťuje managementová opatření, která spočívají v převážné většině v kosení dlouhodobě nekosených travních porostů, odstraňování náletových dřevin a výstavbu přehrážek na odvodňovacích kanálech na rašeliništích v Krušných horách. Krajský úřad Ústeckého kraje rovněž zadal zpracování geometrického zaměření některých ZCHÚ z důvodu upřesnění vymezení daného chráněného území v terénu a zpracování dokumentace pro přehlášení těchto ZCHÚ tak, aby bylo v souladu se stávající platnou legislativou.
15
V rámci dotačního titulu „Programu péče o krajinu v roce 2004“ MŽP byla v Ústeckém kraji (mimo ZCHÚ) poskytnuta žadatelům finanční podpora v celkové výši 16 232 896 Kč na 56 akcí, z toho 17 žádostí se souhrnnou výší dotace 10 000 000 Kč na realizaci opatření v rámci obnovy a kompenzace povodňových škod z roku 2002 v postižených oblastech Litoměřického okresu. Významnou akcí je obnova lososa atlantského, která probíhá již řadu let a která navazuje na obdobnou akci v sousedním Německu. Dalšími akcemi, které jsou zaměřené na opatření k podpoře druhové rozmanitosti je například zabezpečení štol, které slouží jako zimoviště pro netopýry v okrese Ústí nad Labem, instalace zábran, odchyt a transfer obojživelníků v době jarní migrace přes frekventované komunikace (ropucha obecná). K významným akcím patří také vytváření podmínek pro zachování významných biotopů (kosení, likvidace náletu) především na Chomutovsku a Litoměřicku, kde se nachází řada lokalit s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin (např. hlaváček jarní, koniklec luční, hvozdík písečný český). Nemálo akcí je zaměřených na ošetření památných a významných stromů v celém Ústeckém kraji. V Ústeckém kraji bylo z „Programu revitalizace říčních systémů“ financováno 7 akcí, z toho 2 rozestavěné z roku 2003 a 5 nových. Celková výše dotací dosáhla 8 304 000 Kč. Dle počtu akcí má Ústecký kraj 3 % zastoupení v rámci ČR. Nejvíce finančních prostředků bylo vynaloženo na obnovu rybníků (5 akcí). Jedná se o obnovu retenčních prostorů, které byly již nefunkční. Jejich obnovou dojde ke zvýšení retenční schopnosti území, protipovodňové ochrany a v neposlední řadě k obnově vhodných vodních biotopů. Byla vytvořena kapacita pro zadržení 161 989 m3 při normální hladině nadržení, 300 211 m3 při maximální hladině nadržení, odstraněno 20 061 m3 sedimentů, zpřístupněno 23,97 km toků rybími přechody. Jedním z prioritních opatření je obnova migrace ryb a vytvoření podmínek pro výskyt vymizelých tažných druhů ryb (losos) dle Akčního plánu výstavby rybích přechodů v ČR. V rámci tohoto opatření jsou budovány rybí přechody, např. výstavba rybích přechodů v Tiché a Divoké soutěsce v NP České Švýcarsko. Jedná se o zprůchodnění dvou vysokých stupňů na toku řeky Kamenice pomocí štěrbinových rybích přechodů. Se zprůchodněním toků úzce souvisí Program LOSOS 2000. Tento program dlouhodobě usiluje o navrácení populace lososa atlantského do vodních toků v ČR. Opatření se skládá z nákupu jiker, jejich dolíhnutí a vysazení do řeky Kamenice, Libočanského potoka (přítok Ohře) a Ještědského potoka (přítok Ploučnice). Náklady jsou hrazeny z Programu péče o krajinu. Obnova populace lososa atlantského probíhá v povodí Labe již od roku 1999 a navazuje na opatření probíhající v sousedním Německu. Připravuje se výstavba rybích přechodů na Kamenici na jezech Jánská, Srbská kamenice, Kamenická Nová Víska. Na území kraje bylo vládou ČR schváleno vyhlášení 5 ptačích oblastí (SPA dle směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků), a to Doupovské hory (na hranicích s Karlovarským krajem o rozloze 139 km2 v Ústeckém kraji), 16
Vodní nádrž Nechranice (1,2 km2), Východní Krušné hory (1,2 km2), Novodomské rašeliniště-Kovářská (172 km2) a Labské pískovce (356 km2). Z druhů vyšších rostlin přílohy II směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin se na území kraje vyskytují zvonovec liliolistý, střevíčník pantoflíček, hvozdík písečný český, sinokvět chrpovitý, popelivka sibiřská, hlízovec Loeselův, žabníček vzplývavý, koniklec otevřený a vláskatec tajemný. Z mechorostů se na území kraje vyskytuje šikoušek zelený. V tomto roce skončilo mapování přírodních biotopů v rámci vytváření soustavy Natura 2000. Během terénních průzkumů byla objevena řada nových lokalit zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. K nejvýznamnějším patří např. kriticky ohrožený jitrocel přímořský, silně ohrožená zdrojovka pobřežní, kozinec rakouský nebo vstavač vojenský. Na základě výsledků mapování biotopů bylo dokončeno navrhování evropsky významných lokalit. Na území Ústeckého kraje bylo vybráno a navrženo 68 lokalit na ploše cca 400 km2, ze kterých bylo do národního seznamu schváleno 67. Bylo dokončováno vymezení hranic navrhovaných pSCI území pro živočichy a kompletovány veškeré podklady k těmto lokalitám. Mezi nejvýznamnější navržené lokality pro obojživelníky (kuňka obecná, čolek velký) patří Podbořansko (součást pSCI Doupovské hory) či pSCI Kateřina-mokřad (kromě velmi početné populace kuňky obecné zde bylo prokázáno např. rozmnožování vzácné blatnice skvrnité). Probíhá monitoring zvláště chráněných druhů rostlin uvedených v příloze II. směrnice Rady 92/43/EHS – (Dianthus arenarius subsp. bohemicus, Jurinea cyanoides, Cypripedium calceolus). Pokračoval pravidelný každoroční monitoring vybraných druhů a skupin živočichů – např. jarní sčítání tetřívka obecného, mezinárodní sčítání zimujících vodních ptáků, celostátní sčítání kormoránů velkých na nocovištích apod. Mezi klíčová zimoviště vodních ptáků v kraji i nadále patří Nechranická přehrada a řeka Labe. Řadu nových informací přineslo sčítání zimujících netopýrů v jeskyních a štolách. I v roce 2004 proběhly akce zaměřené na praktickou ochranu ohrožených živočichů – v rámci záchranných transferů obojživelníků na silnicích v době jarní migrace bylo zachráněno tisíce jedinců ropuch obecných a skokanů hnědých. Několik významných zimovišť netopýrů bylo zabezpečeno před vstupem nepovolaných osob instalací průletových mříží. AOPK ČR, středisko Ústí nad Labem má v Ústeckém kraji v operativní správě 205 ha pozemků patřících do Fondu pozemků zvláště chráněných území. Tyto pozemky byly na AOPK ČR bezúplatně převedeny z PF ČR nebo okresních úřadů, příp. darovány nebo vykoupeny od obcí či soukromých osob. Dále má AOPK ČR, středisko Ústí nad Labem v tomto kraji v pronájmu od PF ČR 78 ha. Na těchto pozemcích vykonává právo hospodaření, tj. zajišťuje potřebnou odbornou péči a hospodaření vedoucí k žádoucímu vývoji předmětu ochrany. Práce jsou financovány z dotačních krajinotvorných programů a z tzv. programového financování. 17
Tabulka 9: Zvláště chráněná území (stav k 31. 12. 2004) Kategorie Národní park1) (NP) Chráněná krajinná oblast2) (CHKO) Národní přírodní rezervace (NPR) Národní přírodní památka (NPP) Přírodní rezervace (PR) Přírodní památka (PP) Ptačí oblast (PO) Přírodní park 1) 2)
Celkem (počet) 1 4 11 13 54 62 5 6
Rozloha (ha) 7 884 132 442 785 111 1 449 758 83 686 35 983
Národní park České Švýcarsko CHKO Labské pískovce, Kokořínsko – část, Lužické hory – část, České středohoří – část Zdroj: Správy NP, AOPK ČR, KÚ
7. LESY Ústecký kraj má celkovou rozlohu 533 570 ha, z této rozlohy je 159 030 ha pozemků lesních. Celková lesnatost Ústeckého kraje činí 29,09 %. Na Děčínsku je lesnatost nejvyšší 48,82 % a na Lounsku nejnižší 15,26 %. Samotná porostní plocha má výměru 145 607 ha. Podle kategorií lesa je v Ústeckém kraji 110 709 ha lesů hospodářských, 27 123 ha lesů zvláštního určení a 7 855 ha lesů ochranných. Průměrná hektarová zásoba hroubí bez kůry činí 144,17 m3. Druhová skladba lesů Ústeckého kraje je následující: 57,87 % jsou zastoupeny jehličnany a 42,13 % jsou zastoupeny listnáče. Z jehličnatých je nejvíce zastoupen smrk (37,89 %), z listnatých bříza (11,56 %), buk je zastoupen 7,54 %. Na jednoho obyvatele Ústeckého kraje připadá 0,1876 ha lesa. Majoritním vlastníkem lesů v Ústeckém kraji je stát, zbývající lesy jsou ve vlastnictví obcí, nebo fyzických a právnických osob. Lesy České republiky, s. p. Hradec Králové zastoupené Lesními správami (Česká Lípa, Děčín, Klášterec, Litoměřice, Litvínov, Lužná, Mělník, Rumburk, Žatec a Žlutice) obhospodařují v kraji 110 575 ha lesů. Přírodní podmínky Ústeckého kraje jsou velmi rozdílné. Nejvyšší nadmořská výška u vrcholu Klínovce je 1 200 m n. m. a nejníže položený bod v Hřensku u toku řeky Labe vykazuje 115 m n. m. Ústecký kraj zasahuje do devíti přírodních lesních oblastí (1 – Krušné hory, 2 – Mostecká a Žatecká pánev, 4 – Doupovské hory, 5 – České středohoří, 9 – Rakovnicko-kladenská pahorkatina, 17 – Polabí, 18 – Severočeská pískov-
18
cová plošina, 19 – Lužická pískovcová vrchovina a 20 – Lužická pahorkatina). Pro každou z přírodních lesních oblastí je zpracován oblastní plán rozvoje lesa. Ústecký kraj má na svém území NP České Švýcarsko a několik významných chráněných krajinných oblastí CHKO Kokořínsko, CHKO České středohoří, CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory. Mezi významné domény v Ústeckém kraji mimo jiné patří bučiny na Bouřňáku, svahové bučiny Krušných hor, lesní porosty na rašeliništích v Krušných horách, bučiny na Hrazeném, lesní porosty na Špičáku u Šluknova, Těchlovické bučiny, lužní lesy v Přírodním parku Dolní Poohří a borovice Na Černčí u Julčína. Délka spravovaných lesních vodních toků v Ústeckém kraji činí 1 117,6 km a délka lesních cest je 4 050,2 km. Dlouhodobým úkolem lesního hospodářství v Ústeckém kraji je zkvalitnění půdního prostředí, redukce škodlivých činitelů, zavádění cílových dřevin zejména v oblastech s chřadnoucími a odumřelými porosty bříz v Přírodní lesní oblasti 1 – Krušné hory, zlepšování zdravotního stavu lesních porostů, optimalizování druhové skladby porostů s ohledem na obnovy přírodních společenstev a zvyšování funkčního potencionálu mimoprodukčních funkcí lesa. Myslivost V Ústeckém kraji je 415 622 ha honebních pozemků z této výměry připadá 2 613 ha na obory, kterých je sedm, a 1 068 ha na dvě samostatné bažantnice. Honební pozemky jsou rozděleny do 328 honiteb (z toho 116 vlastních a 212 společenstevních). Právo myslivosti v uvedených honitbách trvale vykonává 5 673 držitelů loveckých lístků. Lovecky upotřebitelných psů, majících zkoušky z výkonu (pro zvěř drobnou, spárkatou nebo norování) je 1 535. Zvěř je v Ústeckém kraji zastoupena následovně (údaje jarního sčítání – JKS k 31. 3. 2005): • zvěř jelení 4 138 ks; • zvěř daňčí 854 ks; • zvěř mufloní 2 156 ks; • zvěř srnčí 16 285 ks; • zvěř černá 4 149 ks; • zvěř siky 309 ks; • zvěř kamzičí 178 ks; • zajíc polní 14 100 ks; • králík divoký 224 ks; • zvěř bažantí 16 784 ks; • liška obecná 4 335 ks. Dlouhodobým úkolem mysliveckého hospodaření je chov a zachování druhů volně žijící zvěře na území Ústeckého kraje, regulace stavů zvěře, zlepšování 19
životních podmínek zvěře a udržení historické a kulturní úrovně a tradic české myslivosti. Tabulka 10: Kategorizace lesů (ha) Kategorie lesů Hospodářské Ochranné Zvláštního určení
2004 97 040 12 885 46 304 Zdroj: MZe, ÚHÚL
Tabulka 11: Přehled vývoje poškození lesních porostů (komplexní poškození dle družicových snímků) Plochy porostů v jednotlivých stupních poškození a mortality (%) Jehličnaté porosty 0. 0./I. I. II. III.a III.b–IV. Listnaté porosty 0. 0./I. I. II. III.a–IV.
2004 4,1 19,9 35,2 23,2 9,4 8,2 0,9 13,5 35,7 29,8 20,0
Vysvětlivky: 0. – Zdravé porosty Stupně poškození: 0./I. – První známky poškození, I. – Mírné, II. – Střední, III.a – Silné, III.b – Velmi silné, IV. – Odumírající porosty Zdroj: MZe, STOKLASA Tech.
20
8. ODPADY Situace v odpadovém hospodářství v Ústeckém kraji zaznamenává v posledních letech výrazné změny. Celková produkce odpadů v roce 2004 klesá zejména v souvislosti s certifikací vedlejších energetických produktů, které jsou ve velkých objemech využívány jako výplňový materiál pro rekultivaci dolů. S ohledem na rozsah probíhajících sanací starých zátěží roste podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů. Vzhledem k celkové produkci významně roste také podíl využitých odpadů. Nemění se nakládání s komunálními odpady, kde jednoznačně převažuje skládkování. Pokračuje rozsáhlá rekultivace Chabařovické skládky. I nadále zůstávají problémy s tzv. černými skládkami, přestože obecní úřady vynakládají na jejich odstraňování nemalé finanční prostředky. Stále se objevují nové skládky, a to i na místech vzdálených od obcí. Hlavními producenty odpadů jsou ČEZ, a. s.; DEKONTA, a. s.; Teplárna Trmice, a. s., ANIMO Žatec, a. s.; METAL Ústí n. L., a. s. a Mondi Packaging Paper Štětí, a. s. K největším producentům nebezpečných odpadů za rok 2004 patří především společnosti provádějící sanační práce jako např. GEOSAN GROUP, a. s.; DEKONTA, a. s.; Skanska DS, a. s. a Stavby silnic a železnic, a. s. Kromě produkce stavebních a demoličních odpadů ze sanačních prací jsou dalšími významnými producenty nebezpečných odpadů METAL Ústí n. L., a. s. (Černé stěry z druhého tavení); SIAD Czech, spol. s r. o. (hydroxid vápenatý); Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a. s.(organická halogenová rozpouštědla) a ZKL Klášterec, spol. s r. o. (prací vody). Mezi nejvýznamnější zařízení na odstraňování odpadů patří skládka Dekonta Ústí nad Labem, skládka Tušimice, skládka Celio Most, skládka Modlany, skládka sdružení obcí SONO Úpohlavy, skládka Orlík a spalovna nebezpečných odpadů Dekonta Ústí nad Labem. Nejvýznamnější zařízení na využití odpadů jsou Renogum – Nilos, a. s. – recyklace pryže; Lafarge Cement, a. s., Čížkovice – energetické využití odpadů; KAMA plast Brňany – recyklace plastů; R Holding, a. s. – třídírna odpadů a kompostárna EKODENDRA, s. r. o.
21
Obrázek 2: Rozmístění spaloven, zařízení na biologickou dekontaminaci a kompostování odpadů v roce 2004
Janská Dělouš Všebořice Ústí nad Labem
Hrdlovka
Trmice Trnovany Chudeřice u Bíliny u Litoměřic
Kundratice u Chom. Chomutov Most
Místo Ahníkov
Udlice
Čížkovice Postoloprty
Bezděkov u Žatce
Hoštka u Roudnice n. L.
Vědomice
Blšany u Loun
Vrbička
spalovna nebezpečných odpadů kompostárny
Zdroj: KÚ, MŽP
22
Obrázek 3: Rozmístění skládek odpadů v roce 2004
Rožany
Dělouš Modlany Hrdlovka Záluží u Litvínova Vejprty
Kundratice u Chom. Tušimice
Folknáře
Všebořice
Chotovenka Střimice Bylany u Mostu Úpohlavy Počerady
Úštěk
Lukavec u Lovosic Vrbičany Štětí u Lovosic
Rvenice
Vrbička
skládky odpadů – inertní odpad skládky odpadů – nebezpečný odpad skládky odpadů – ostatní odpad
Zdroj: KÚ, MŽP
23
Tabulka 12: Produkce a nakládání s odpadem (tis. t) 2004 O 5 001,6 4 692,2 931,2 2,9
Produkce odpadu celkem Úprava nebo využití odpadu Odstranění skládkováním Odstranění spalováním O – ostatní odpad, N – nebezpečný odpad
N 190,1 86,4 69,7 16,8 Zdroj: VÚV T.G.M. - CeHO, KÚ
Tabulka 13: Provozované skládky odpadů Počet provozovaných skládek celkem v tom: - skládky skupiny S – IO - skládky skupiny S – OO - skládky skupiny S – NO - skládky skupiny S – IO + S – OO + S – NO
2004 21 6 10 4 1 Zdroj: KÚ, VÚV T.G.M. - CeHO
Stavby pro odpadové hospodářství ukončené v roce 2004 V roce 2004 nebyla ukončena žádná významná stavba pro odpadové hospodářství. Během roku 2004 byl dokončen Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje. Aktuální seznam zařízení k nakládání s odpady (dle § 14 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech) lze nalézt na webové stránce kraje www.kr-ustecky.cz – pod záložkou Životní prostředí, v rubrice Dokumenty odboru.
9. STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE V roce 2004 bylo pokračováno v řešení řady lokalit, které jsou financovány prostřednictvím FNM ČR. Většinou se jedná o území podniků zatížená činností předchozích právních subjektů (Chemopetrol, a. s. Litvínov, TONASO Neštěmice, Tlaková plynárna Úžín). Na území kraje je mnoho dalších lokalit se starými ekologickými zátěžemi, na které se nevztahuje privatizační proces. Na financování sanací nemají současní vlastníci finanční prostředky nebo původní subjekt zanikl a výkon správních rozhodnutí není stávajícím právním postupem vymahatelný. Odstraňování těchto zátěží pak přechází do působnosti státu. V průběhu roku 2004 pokračovaly práce na sanacích financovaných FNM ČR (např. Spolchemie Ústí nad Labem, a. s., Aroma Děčín, SčP, a. s., Enaspol, a. s. Velvěty, Karbosorb, a. s. Chomutov, Lovochemie, a. s.). Rovněž probíhá na bývalém letišti Žatec ochranné sanační čerpání, na jehož financování se podílí Ústecký kraj. MŽP ve spolupráci s ČIŽP vede a průběžně doplňuje inventarizaci lokalit představujících staré zátěže. 24
10. DOPRAVA Dopravní situace na silnicích v Ústeckém kraji je charakterizována přetížením stávajících silničních tahů, zejména těžkou nákladní dopravou ve směru Praha– hraniční přechod Cínovec a přechod Rumburk. Vysoké zatížení veškerou dopravou je i na silničním spojení Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem a Děčín. Na těchto úsecích je také nejvyšší intenzita automobilové dopravy a přesto, že nejsou do dnešního dne známy výsledky sčítání intenzity dopravy, lze obecně konstatovat, že opět podobně jako v předchozích letech došlo k nárůstu dopravy a z toho vyplývající zátěže komunikačních tepen v regionu. Špatný technický stav hlavní silniční sítě, včetně nedostatečné průchodnosti směrem ke státní hranici se SRN, je řešen její rozsáhlou výstavbou a rekonstrukcí. Na přelomu let 2003–2004 byla zahájena pro celý region důležitá výstavba úseku dálnice D8 Trmice–státní hranice se SRN, a to spuštěním ražby tunelu Panenská. O několik měsíců později byla započata stavba výše uvedeného úseku D8, bohužel v úseku Lovosice–Trmice bylo prozatím vydáno pouze územní rozhodnutí. Dále byla zahájena realizace stavby silnice I/7 Chomutov– Křímov–Hora Sv. Šebestiána v úseku Křímov–Hora Sv. Šebestiána. V roce 2004 se též intenzivně pracovalo na projektové dokumentaci a přípravě stavebního řízení na akci „Výstavba nového mostu v Litoměřicích (Prosmyky)“. Základním předpokladem pro řešení přetíženosti stávající silniční sítě v Ústeckém kraji bude plnění harmonogramu prací na dálnici D8 z Lovosic na státní hranici, tak aby mohla být otevřena v plánovaném termínu. U železniční dopravy probíhají další práce na koridoru trati Praha–Lovosice– Děčín. V současné době je ve stadiu přípravy rekonstrukce železničního uzlu Ústí nad Labem včetně opravy technického zázemí. Ve vztahu k životnímu prostředí je ale nutné zdůraznit zrušení systému ROLA, v jehož důsledku samozřejmě došlo k nárůstu intenzity kamionové dopravy na silnicích Ústeckého kraje.
11. ČINNOST KRAJE V OBLASTI PÉČE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V roce 2004 byl dokončen Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje. V rámci Programu ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty bylo rozděleno celkem 994 650 Kč na projekty na dvacet projektů předložených neziskovými organizacemi a školami zabývajícími se touto problematikou.
25
12. AKTIVITY NEZISKOVÉHO SEKTORU V OBLASTI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Na území kraje působí řada neziskových organizací. Mezi nejaktivnější z nich patří detašované pracoviště Litoměřice Střediska ekologické výchovy a etiky SEVER, Sdružení dětí a mládeže Tilia v Ústí nad Labem, 4. ZO ČSOP Tilia Krásná Lípa, Dům dětí a mládeže Ústí nad Labem. V rámci péče o životní prostředí vyhlašuje Ústecký kraj Program ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty, na jehož základě mohou právnické a fyzické osoby vyvíjející veřejně prospěšnou činnost na území kraje požádat o finanční podporu projektů spadajících do této oblasti. V tomto roce bylo poskytnuto celkem 540 250 Kč na projekty sedmi neziskových organizací.
13. PRIORITNÍ PROBLÉMY V OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Mezi nejvýznamnější problémy patří znečištění ovzduší, a to jak ve městech, tak v rámci celého kraje. převážná část kraje patří mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodu překračování limitů tuhých znečišťujících látek PM10. Příčinou tohoto stavu je umístění zvláště velkých zdrojů znečištění (tepelné elektrárny), povrchová těžba nerostů (uhlí, kamenivo, keramický průmysl) a v neposlední řadě i koncentrace průmyslové výroby. Značnou měrou se na tomto stavu podílí vzrůstající automobilová doprava, zvláště pak nárůst kamionové přepravy a z toho plynoucí zhoršená imisní situace na úseku NOx. Na úseku odpadového hospodářství patří mezi nejvýznamnější problémy černé skládky vč. skládek přeshraničních odpadů, dále pak převládající skládkování komunálních odpadů (v Ústeckém kraji nejnižší produkce separovaného sběru na obyvatele v ČR). Velkým problémem jsou rovněž opakované havárie (hoření) skládek v důsledku provozní nekázně, které se ve svém důsledku projevují též v kvalitě ovzduší. Nemalým problémem jsou rozsáhlé neudržované plochy zemědělské půdy, kde na jedné straně dochází v menší míře k přirozené obnově původních ekosystémů, na druhé straně však k rozmnožování a šíření nežádoucích ruderálních, v některých případech invazních (křídlatka), druhů rostlin. Součástí zemědělského půdního fondu jsou rovněž meliorační zařízení (svodné a sběrné příkopy), jejichž neudržováním dochází k nekontrolovanému soustředěnému povrchovému odtoku a následně ke vzniku lokálních povodňových situací při přívalových deštích nebo prudkém tání sněhu. Důsledkem překotného a nekoordinovaného budování průmyslových zón je značný úbytek zemědělské půdy. Mezi nejvýznamnější zátěže v kraji stále patří povrchová těžba nerostů, zvláště uhlí, a koncentrace průmyslu v některých částech kraje (Záluží, Chomutovsko).
26
Produkce odpadu celkem - z toho: nebezpečný odpad
Lesní porosty
- chráněné krajinné oblasti
z toho: - národní parky
Stupeň zornění zem. půdy Velkoplošná chráněná území
km2 obyvatel obyvatel.km-2 t t.km-2 t.km-2 t.km-2 t.km-2 t.km-2 t.km-2 m3.obyvatel-1 %
Rozloha Počet obyvatel Hustota obyvatelstva Emise celkem (TL, SO2, NOx, CO, VOC, NH3) z toho - tuhé znečišťující látky - SO2 - NOx - VOC - CO Vyrobená pitná voda Podíl obyvatel zásobených vodou z veřejných vodovodů Ztráty vody ve vodovodní síti Chráněné oblasti přirozené akumulace vody Obyvatelé napojení na kanalizaci Obyvatelé napojení na kanalizaci s koncovou ČOV Množství odpad. vod (prům. i komun.) vypuštěných: - do vod povrchových - do kanalizací Počet havarijních úniků závadných látek Zemědělská půda % z celkové rozlohy kraje % zem. půdy % z celkové rozlohy kraje % z celkové rozlohy kraje % z celkové rozlohy kraje % z celkové rozlohy kraje t.obyvatel-1 t.obyvatel-1
m3.obyvatel-1 m3.obyvatel-1
% % z celkové rozlohy kraje % %
Jednotka
Ukazatel
3,24 0,11
9,50
1,00
0,00
73,50 1,00
4,94 0,15
27,10
7,90
0,00
83,20 7,90
57,28 41,78 69 60,60
61,00 60,30
99,50 99,50
120,05 72,90 83 42,30
20,70 13,50
Středočeský 11 014,64 1 137 748 103,30 185 780,00 16,87 1,00 2,50 3,84 2,70 5,95 44,21 82,00
26,60 0,00
Hl. m. Praha 496,08 1 165 617 2 349,70 75 840,00 152,88 6,67 6,65 43,42 23,95 71,58 117,04 99,90
3,63 0,11
36,60
16,30
3,40
64,60 19,70
104,16 62,10 3 49,20
87,30 73,80
21,50 22,90
Jihočeský 10 057,31 625 421 62,20 99 790,00 9,92 0,72 1,23 1,95 1,36 3,51 61,89 91,50
5,59 0,34
38,60
4,90
4,60
68,90 9,50
94,48 57,84 4 50,70
75,10 68,70
17,90 3,70
Kraj Plzeňský 7 561,07 549 216 72,60 86 440,00 11,43 0,71 1,62 2,23 1,94 3,98 65,02 80,80
3,06 0,09
42,50
17,90
0,00
45,60 17,90
118,13 56,34 2 37,60
91,40 90,50
15,00 53,30
Karlovarský 3 315,53 303 722 91,60 51 730,00 15,60 0,66 5,18 3,95 1,79 3,47 80,95 97,80
6,33 0,23
29,30
24,80
1,50
67,00 26,30
77,92 50,82 21 52,00
81,00 75,90
25,50 33,20
Ústecký 5 334,89 820 619 153,80 218 640,00 40,98 1,26 13,49 13,99 4,51 7,00 84,07 96,10
Vybrané ukazatele roku 2004 pro porovnání stavu životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky
2,18 0,19
42,70
26,90
3,70
49,30 30,50
83,05 44,06 11 44,50
68,10 61,80
28,00 64,90
Liberecký 3 163,00 427 395 135,10 44 260,00 13,99 0,93 1,41 2,69 2,60 6,00 76,26 88,40
Produkce odpadu celkem - z toho: nebezpečný odpad
Lesní porosty
- chráněné krajinné oblasti
z toho: - národní parky
Stupeň zornění zem. půdy Velkoplošná chráněná území
km2 obyvatel obyvatel.km-2 t t.km-2 t.km-2 t.km-2 t.km-2 t.km-2 t.km-2 m3.obyvatel-1 %
Rozloha Počet obyvatel Hustota obyvatelstva Emise celkem (TL, SO2, NOx, CO, VOC, NH3) z toho - tuhé znečišťující látky - SO2 - NOx - VOC - CO Vyrobená pitná voda Podíl obyvatel zásobených vodou z veřejných vodovodů Ztráty vody ve vodovodní síti Chráněné oblasti přirozené akumulace vody Obyvatelé napojení na kanalizaci Obyvatelé napojení na kanalizaci s koncovou ČOV Množství odpad. vod (prům. i komun.) vypuštěných: - do vod povrchových - do kanalizací Počet havarijních úniků závadných látek Zemědělská půda % z celkové rozlohy kraje % zem. půdy % z celkové rozlohy kraje % z celkové rozlohy kraje % z celkové rozlohy kraje % z celkové rozlohy kraje t.obyvatel-1 t.obyvatel-1
m3.obyvatel-1 m3.obyvatel-1
% % z celkové rozlohy kraje % %
Jednotka
Ukazatel
1,55 0,11
30,30
14,90
5,20
69,20 20,10
2,07 0,09
28,80
8,70
0,00
73,40 8,70
85,29 47,99 15 60,60
66,20 61,30
73,80 64,30
106,36 50,02 15 58,80
19,20 42,70
Pardubický 4 518,60 505 193 111,80 86 770,00 19,20 1,01 3,75 4,93 2,50 5,63 66,92 96,30
24,00 43,20
Královéhradecký 4 758,24 546 995 115,00 74 510,00 15,66 0,94 2,05 3,07 2,19 5,93 68,00 90,80
3,27 0,12
29,90
8,80
0,00
77,40 8,80
80,42 42,04 19 60,60
80,30 61,10
17,50 7,30
Vysočina 6 925,55 517 282 74,70 69 200,00 9,99 0,76 0,61 1,95 1,77 3,72 51,82 88,30
3,48 0,11
27,30
5,00
0,90
83,60 5,90
64,51 46,08 17 60,20
79,70 73,00
16,90 4,00
Kraj Jihomoravský 7 066,74 1 122 391 158,80 99 330,00 14,06 0,71 0,50 3,25 2,51 5,45 64,20 93,90
1,52 0,06
38,90
30,00
0,00
64,40 30,00
73,39 51,75 3 49,40
78,50 67,30
18,30 30,60
Zlínský 3 963,76 591 287 149,20 57 620,00 14,54 0,90 2,30 3,15 2,35 4,81 58,46 87,60
3,27 0,17
34,00
10,80
0,00
75,40 10,80
85,37 48,23 14 53,50
72,60 64,90
22,10 23,80
Olomoucký 5 158,92 635 449 123,20 71 990,00 13,95 0,95 1,47 3,16 2,11 5,32 57,48 87,20
5,37 0,35
34,30
17,00
0,00
62,70 17,00
82,67 57,71 30 51,40
73,70 63,40
15,60 18,10
Moravskoslezský 5 535,05 1 258 588 227,40 282 490,00 51,04 1,80 5,34 7,50 3,26 32,42 73,04 95,60
Zpracovalo: MŽP
Vybrané ukazatele roku 2004 pro porovnání stavu životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky
STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2004 ÚSTECKÝ KRAJ Kontaktní místo: Ministerstvo životního prostředí Tel.: 267 122 123 Krajský úřad Ústeckého kraje Tel.: 475 657 111 32 stran Praha 2005 ISBN 80-7212-369-6