U NÁS Knihovnicko-informaèní zpravodaj Královéhradeckého kraje Ètvrtletník Náklad: 600 výtiskù Urèeno knihovnám Královéhradeckého kraje. Vychází s finanèní podporou Královéhradeckého kraje. Šéfredaktor: Mgr. Andrea Součková Redakèní rada: Mgr. Jana Benešová, Božena Blažková, Bc. Vladimíra Buchtová, Ester Horáková, Bc. Kateřina Hubertová, Marta Lelková, PhDr. Olga Pitašová, Mgr. Marta Staníková, Mgr. Eva Svobodová, Markéta Tučková, Mgr. Vanda Vaníčková
Korektury: PhDr. Božena Klabalová Sazba, tisk: AD reklama, s. r. o., Trutnov Vydává Studijní a vìdecká knihovna Hradecká 1250 500 03 Hradec Králové tel. 494 946 200 http://unas.svkhk.cz Inzerci pøijímá redakce. Za pùvodnost a obsahovou správnost ruèí autor. Nevyádané pøíspìvky se nevracejí. Toto èíslo vyšlo 10. 3. 2016 MKÈR E 14191 ISSN 0862-9366 Copyright 2016 SVK HK Všechna práva vyhrazena. ádná èást nesmí být reprodukována, uchovávána v rešeršním systému nebo šíøena jakýmkoliv zpùsobem bez pøedchozího písemného souhlasu vydavatele.
KONTAKTY Studijní a vědecká knihovna, Hradecká 1250, 500 03 Hradec Králové Telefonní ústředna: 494 946 200 Ředitelství: 205 Public relations: 203 Oddělení služeb knihovnám: 224 Meziknihovní služba: 219
NA slovíčko
OBSAH ČÍSLA OBSAH Na slovíčko Co nového nás/vás čeká
3
Šumné knihovny Fronty na knihy - reportáž z Lidové knihovny v Mlázovicích Knihovna v Solnici září nejen barvami Exkurze knihovníků obecních knihoven Náchodska
4 5 6
U nás to nejde Ohlédnutí za rubrikou U nás to nejde
7
Naše téma Úvodem k celoživotnímu vzdělávání Vzdělávat a bavit Vzdělávání v knihovnách aneb Hardware máte s sebou Svět webinářů
9 10 12 14
Nové trendy Nastal čas aneb Recenze jinak 15 Validační místo mojeID 16 Zaplatím kartou aneb Cesta Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové k online platbám 17 Zaujalo nás Knihovnická specializace: mentor uživatele
18
Jak na to Nabízíte v knihovně kopírování? Nezapomeòte na autorské odměny Handicap Friendly 1/4 - Vše začíná webovými stránkami
20 21
Stalo se Bilance vzdělávacích akcí pro knihovníky pořádaných SVK HK v roce 2015 a výhled do budoucna Královéhradecká knihovnická konference aneb Kam kráčíš, knihovnictví Pojïme pustit knihovnické webináře do světa Poprvé předáno ocenění Knihovna Jičínska Ohlédnutí za Kolokviem slovenských, moravských a českých bibliogarfů
24 26 28 30 31
Okénko Americké jižanské knihovny Angažovaná poezie
33 35
Doporučujeme do vašich fondů Vyšel Almanach Spolku přátel krásného slova za roky 2011-2015
38
Z knihovnických organizací Sekce služeb osobám se specifickými potřebami aneb Bezbariérová knihovna Valná hromada ve Slavoji Proč se stát členem SKIP
39 40 42
Kdo je Lenka Eckertová (1973), autorka besed o online rizicích
44
Knihovnické vzpomínky „Dobří holubi“ se vracejí - letos to bude již po dvacáté
45
Obálka: Knihovna Jičínska roku 2015, Kampaò vzdělávání v knihovnách 2016 Foto nad Do čísla přispěly: Valná hromada KDK ve Slavoji Fotografie použité v tomto čísle jsou z archivů jednotlivých knihoven nebo z jejich webových stránek.
Co nového nás/vás čeká Andrea Součková
propagace vzdělávání však není třeba se více rozepisovat.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, není žádnou novinkou, že moderní doba klade na jedince vysoké nároky, a to nejen v oblasti profesní, ale i soukromé. Někdy je také příznačně pojmenovávána jako „turbulentní“. Termín označuje prostředí charakteristické častými nepravidelnými změnami, kterým se člověk musí neustále a rychle přizpůsobovat. Nejinak je tomu i u knihovníků a informačních pracovníků. Ačkoliv lidé poskytující knihovnické a informační služby jsou obvykle zastánci tradic a neradi se pouštějí do nových a neověřených postupů, i oni se samozřejmě musí naučit rychle přizpůsobit rozvíjejícímu se prostředí, a zvláště pak požadavkům svých uživatelů, kteří jsou zvyklí na využívání stále vyspělejších technologií.
Stejně jako knihovny v Královéhradeckém kraji i my ve zpravodaji letos budeme vzdělávání veřejnosti věnovat pozornost. Rubrika Naše téma bude po celý rok opět vyčleněna tématu roční knihovnické kampaně. V aktuálním čísle naleznete články a úvahy nad celoživotním vzděláváním v knihovnách. S věkem se potřeby vzdělávání a motivy k němu liší, a právě různým věkovým kategoriím jsme se rozhodli vždy v každém dalším čísle roku věnovat. Logicky začneme u vzdělávání dětí a mládeže, poté se přesuneme k lidem ve středním věku a nakonec se zaměříme na seniory. Nejedná se však o jedinou změnu ve zpravodaji, novinek vás letos čeká hned několik. Jak jsme již avizovali v minulém čísle, v rubrice Nové trendy došlo ke změně jejího charakteru. Budeme se opět zabývat aktuálními nebo diskutovanými tématy v knihovnictví, ovšem autoři zde publikující již nemusí být nervózní z toho, že budou kritizováni, či dokonce že budou „muset“ kritizovat sami. O recenzi vás však neochudíme ani nyní, a tak v nové rubrice s názvem Zaujalo nás naleznete zmíněný literární žánr. Bude mít jinou podobu, než měl dosud. Může být doporučením k přečtení či zhlédnutí, ale i kritikou či polemikou. Záleží na vašem uvážení, jak se vám konkrétní kniha, článek, přenáška či výstava líbila. Pokud chcete také ostatní čtenáře U nás upozornit na zajímavé tituly a akce, můžete nám posílat tipy nebo přímo články. Budeme rádi za vaše názory a aktivitu. Více se dozvíte v článku Nastal čas aneb Recenze jinak. Poslední předem avizovanou změnou je ukončení rubriky U nás to nejde, která se věnovala problémům
Vodítko, jakým směrem by se měly knihovny v České republice orientovat, podává celostátní koncepce knihoven. V době, kdy zpravodaj vyjde, bude vrcholit příprava nové koncepce, která ukáže další tendence vývoje knihoven na léta 2016–2020. Pro knihovny jsou připravovány nejen celostátní koncepce, ale i strategické materiály na úrovni krajů, kterými by se měly řídit knihovny v dané oblasti. Aktuální královéhradecká koncepce se vztahuje k letům 2014-2018 a každý rok se zaměřuje na jednu oblast knihovnické činnosti s cílem ji co nejvíce propagovat u veřejnosti. Pro rok 2016 bylo zvoleno téma vzdělávání v knihovnách pro veřejnost. Úlohu knihoven jako vzdělávacích center obcí či měst je třeba nadále posilovat. I tato priorita vychází z aktuálních změn a potřeb, na které je třeba reagovat. O důležitosti
U NÁS • JARO 2016 3
Šumné knihovny malých knihoven. O pomoc při vyhodnocení roku s rubrikou jsme opět požádali pracovnice a pracovníky obecních knihoven. Kladné odpovědi, které v dotaznících převažovaly, nás velice potěšily. Jaké výsledky průzkum přinesl, se můžete dozvědět v článku Ohlédnutí za rubrikou U nás to nejde. Nakonec bychom chtěli ještě upozornit na rubriku Kdo je, kterou jsme se rozhodli trochu ozvláštnit. Kromě knihovníků a spisovatelů zde budeme představovat zajímavé osobnosti, se kterými se můžete setkat na besedách (nejen) v knihovnách. Pokud se tedy váš seznam jmen již úží, věřím, že na našich stránkách malou inspiraci najdete.
Mezi autory článků U nás se budete také častěji setkávat se jménem Marta Staníková, která je ředitelkou Městské knihovny Slavoj ve Dvoře Králové nad Labem a předsedkyní Klubu dětských knihoven SKIP 08. Paní knihovnice je naší novou posilou a my jsme rádi, že jsme ji hned na začátku roku mohli přivítat mezi členy redakční rady. Tolik k hlavním změnám v „životě“ zpravodaje. Ne vždy krok dopředu je krokem vpřed. Věřím tedy, že se bude jednat o postup správným směrem a že vám budou všechny novinky ku prospěchu a pomohou vám najít inspiraci při každodenní praxi v knihovnách.
Fronty na knihy - reportáž z Lidové knihovny v Mlázovicích Helena Vejvarová
Vybrat si v bohaté nabídce knihovny není jednoduché, naštěstí vám paní knihovnice nabídne ty Knihovna a půjčování knih mají v Mlázovi- nejoblíbenější z právě vrácených knih. Vlastní cích dlouhou tradici. Počátek může být spojován fond knihovny nejčastěji využívá mladá generace již s rokem 1894, kdy byla v obci založena čtenářů a vybírá si povinnou četbu. Nikoho, kdo mlázovickou knihovnu navštívil, Občansko-čtenářská beseda. V průběhu století se knihovna často stěhovala. Dnes ji naleznete nepřekvapí, že při dvou výpůjčních hodinách týdně má za rok 885 návštěvníků a skoro 6 000 v budově radnice. Každý páteční podvečer v roce překvapí ná- výpůjček. To představuje 10,5 výpůjčky na kažvštěvníka obce proud obyvatel mířících k radnici. dého obyvatele obce. To vše má v dobrém slova smyslu na svědomí Pokud se přidáte, dostanete se do blízkosti knihovny, kde budete mít pocit, že jste se vrátili v čase. knihovnice paní Blanka Johnová. V této záslužné Fronta, jakou pamatuji před Vánocemi na ovoce, činnosti ji podporuje celá její rodina. Velmi dobrá v létě na melouny a každý čtvrtek na knihy, vás do je také spolupráce knihovnice s vedením obce, knihovny rozhodně hned tak nepustí. Můžete za- které knihovnu maximálně podporuje. tím pozorovat odcházející spokojené obsloužené čtenáře. Nebo se zapojit do povídání o tom, co kdo Knihovně byl jako první v loňském roce udělen četl, co se líbilo, či co si už zaručeně znovu nepůj- titul Knihovna Jičínska 2015.1 čí. Můžete se ale také připojit ke skupinkám dětí Která knihovna bude další? u stolů v předsálí knihovny a číst si s nimi napínavé příběhy, než si rodiče a prarodiče vyberou Kontakt na autorku:
[email protected] knihy. Jakmile se vám podaří překonat frontu, Web knihovny: http://www.knihovnamlazovice. uvidíte malou místnost plnou regálů s knihami. webk.cz/pages/uvod.htm O slavnostním vyhlášení v Knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně si můžete více přečíst v rubrice Stalo se aktuálního čísla zpravodaje.
1)
4 U NÁS • JARO 2016
Šumné knihovny
Knihovna v Solnici září nejen barvami Ester Horáková
píšu starých, myslím opravdu starých. Za uplynulé dva roky účastníci „přečetli“ přibližně 200 let historie – počínaje rokem 1321, tedy založením Solnice. Pro přiblížení náročnosti přípravy jen dodávám, že kroniky ve 14.-15. století nebyly psány dnešní češtinou, a proto klobouk dolů. Další velmi zdařilou akcí bylo předvánoční setkání nad fotkami staré Solnice. Přibližně 25 návštěvníků bylo vtaženo do minulosti a rádi si zavzpomínali na to, jak se město změnilo. Do solnické knihovny nechodí ale jenom starší čtenáři. V minulém roce navštívily knihovnu také děti z mateřské školky. Nejmladší děti zajímaly především encyklopedie a oči jim zářily štěstím, když obdržely malý dáreček. Program pro starší děti ze ZŠ, které se také přišly seznámit s knihovnou, byl trochu náročnější. Paní knihovnice si připravila zajímavé povídání o vzniku písma i o tom, jak knížky vznikají. Děti si ale také například mohly vyzkoušet, jak obalit knihu a potom ji zařadit na správné místo v regále. Na závěr si děti vyluštily křížovku, která pro ně byla připravena. Knihovna ale nechce žít jen minulostí. Paní knihovnice do budoucna uvažuje o umístění nástěnky pro dětské výtvory, ale také připravuje ve vstupních prostorách výstavu místních fotografií. Mimoto plánuje pár zajímavých besed, ať už určených pro děti ze ZŠ, nebo pro běžné návštěvníky. Knihovna má našlápnuto, a to už od začátku roku. Místo dvou hodin týdně bude otevřeno o hodinu déle. Jen nevím, jestli při tak nabitém plánu do budoucna to nebude i tak málo. Co napsat závěrem? Vypůjčím si slova paní knihovnice, která jednou napsala do Solnického zpravodaje: „… knihovna není jen o knihách, je to místo k setkávání lidí, povídání a vyprávění, získávání nových informací.“ A o tom by to v knihovnách mělo být.
První písemná zmínka o městě Solnici pochází již z roku 1321; v tu dobu bylo pravděpodobně hradiskem a vzniklo na obchodní cestě, která spojovala pobaltské země se západními a jižními zeměmi. Název města lze odvodit dvěma způsoby. První verzí je, že na tomto místě stála celnice (czollnic) a z toho vznikl název Solnice. Druhá verze odvozuje název od druhu zboží, které se nejčastěji po této obchodní cestě přepravovalo a v místě dnešní Solnice i skladovalo, a sice podle soli.1 V dnešní době žije v Solnici přibližně 2000 obyvatel. Ačkoliv se jedná o spíše menší městečko, najdete zde základní i mateřskou školu a nesmí chybět ani knihovna. A právě kvůli té jsem se do podhůří Orlických hor vydala. Při vstupu do staré budovy, ve které dnes knihovna sídlí a kdysi prý zde byla šatlava, na mě dýchla historie města. Jakmile jsem však vstoupila do prostor knihovny, mé pocity se zcela změnily. Přivítaly mě krásné, zářivé barvy, příjemné teplo a milá paní Irena Šklíbalová. Po chvilce povídání jsem pochopila, že paní knihovnice je na solnickou knihovnu pyšná. Nejen na její historii, vždyť knihovnu založil již v roce 1860 farář a spisovatel Josef Ehrenberger, ale i na současnost. Přibližně před dvěma roky paní Šklíbalová knihovnu převzala (po své předchůdkyni) a dala jí nový kabát, nejen v podobě nových barev, ale zejména pak prostřednictvím kompletní revize. Paní knihovnice knihy přebalila do nového a k tomu jí byla nápomocná paní z obecního úřadu. Vztahy se solnickým úřadem jsou výborné, a jak říká paní knihovnice: „Zatím mi se vším pomáhají a vycházejí mi vstříc.“ Stejně tak si nemůže vynachválit spolupráci s knihovnou v Dobrušce a v Rychnově nad Kněžnou, především spolupráci s metodičkou paní Cvejnovou. Jelikož v Solnici lidé milují historii, připravuje Kontakt na autorku: si paní knihovnice čtení ze starých kronik, a když
[email protected]
Historie města. Město Solnice [online]. 2016 [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://www.solnice.cz/mesto/historie-1/
1)
U NÁS • JARO 2016 5
Šumné knihovny
Exkurze knihovníků obecních knihoven Náchodska Milena Havlová
patrové zvonici, kostelu Zvěstování Panny Marie a do klášterního sklepení. Tam se chybička vloudila - ve sklepení nesvítilo světlo. Správný knihovník si vždy poradí. Za pomoci baterky z mobilu jsme sešli po schodech zhruba do hloubky šesti metrů a zhlédli tak alespoň část sklepení. Ostatní prostory nám paní průvodkyně popsala a dokonce nám ukázala, kam všude sklepení sahá. Poté jsme se vydali k rodnému domu K. J. Erbena. Prohlédli jsme si vystavené exponáty, například dobový nábytek, kolébku, staré tisky, návrhy soch. Vyslechli jsme si poutavý výklad a dozvěděli jsme se mimo jiné o naučné stezce věnované významnému českému spisovateli. Vede okolím Miletína, je 5 km dlouhá a má 10 zastavení k životu a dílu K. J. Erbena. Rozhodně dobrý tip na výlet. Po obědě v restauraci Sousedský dům jsme jeli mikrobusem na poslední zastávku naší exkurze. Tou byla Místní knihovna Úhlejov, kde nás již očekávala paní knihovnice Daniela Valentová s manželem a paní starostkou Lenkou Šedivou. Knihovna je to malá, ale útulná a paní knihovnice nám povyprávěla, co vše organizuje a čím se snaží nalákat nové čtenáře. O dobré spolupráci knihovny s vedením obce jsme nepochybovali, když si na nás paní starostka udělala čas.
Každoroční výjezdní setkání knihovníků náchodských knihoven se uskutečnilo v sobotu 14. 11. 2015. Připravila ho pro nás Městská knihovna Náchod a probíhalo opět formou exkurze, tentokrát jsme se však vydali na Jičínsko. Byl pěkný podzimní den, svítilo slunce a mikrobus, který nás vezl do Miletína a následně do Úhlejova, byl do posledního místa obsazen. Čas během cesty nám (do první zastávky našeho výletu) krátila metodička Klára Havlová četbou o historii a současnosti městečka Miletín a půjčila nám také knížky k nahlédnutí. Jakmile jsme vystoupili na miletínském náměstí, naše první kroky vedly do Knihovny Karla Jaromíra Erbena, kde nás přivítala její vedoucí, paní Alena Erbanová. Paní knihovnice vyprávěla o rekonstrukci knihovny, o její činnosti, pořádaných besedách, přednáškách, výstavách, soutěžích a ostatních akcích. Dozvěděli jsme se také, že v roce 2010 se knihovna přestěhovala do víceúčelového domu na náměstí K. J. Erbena. V roce 2011 byla oceněna v rámci soutěže Vesnice roku jako nejlepší knihovna v Královéhradeckém kraji a v témže roce se jí v celostátní soutěži Knihovna roku v kategorii základní knihovna podařilo umístit na krásném druhém místě. Knihovna je opravdu pěkná, rozdělená na oddělení pro dospělé čtenáře a oddělení pro děti. Určitě stojí za návštěvu. Po příjemném povídání s paní knihovnicí jsme se rozloučili a na její doporučení jsme šli do místní cukrárny koupit „Erbenovy miletínské modlitbičky“. K výrobě originálního výrobku kdysi dávno inspirovaly perníkáře Josefa Erbena modlitební knížky; podle tradiční receptury se vyrábějí perníčky dodnes. V této části výletu už se nám počasí trochu pokazilo, neboť začal foukat vítr. Brzy se nás však ujala paní průvodkyně, s níž jsme došli k hranolové dvou- V knihovně v Miletíně
6 U NÁS • JARO 2016
U NÁS TO NEJDE Při zpáteční cestě nás ředitelka náchodské knihovny paní Ivana Votavová pozvala na připravované akce a Klára Havlová přečetla některé „poudačky“ v podkrkonošském nářečí od jičínského rodáka Josefa Štefana Kubína. Když jsme opouštěli mikrobus do deštivého dne, ještě jsme se usmívali. Děkujeme za pěkné setkání a těšíme se na příští rok. Kontakt na autorku:
[email protected] Weby knihoven: http://www.knihovnamiletin.webk. cz/, http://www.knihovnauhlejov.webk.cz/, http:// Před rodným domem K. J. Erbena www.mknachod.cz/
Ohlédnutí za rubrikou U nás to nejde Andrea Součková a Ester Horáková Při pravidelných jednáních redakční rady se zamýšlíme nad dalším směrováním zpravodaje U nás. Snažíme se, aby témata, která vám na našich stránkách předkládáme, pro vás byla nová, zajímavá, atraktivní, ale především aby byla přínosná a využitelná pro každodenní praxi v knihovnách. Při jednom takovémto setkání vznikl i nápad na vytvoření rubriky U nás to nejde. S články, které se věnovaly problémům malých knihoven, jste se mohli setkat od začátku roku 2015. V prvním čtvrtletí uplynulého roku jsme vás s novou rubrikou seznámili a na téma jsme se vás snažili prostřednictvím imaginárního rozhovoru a hororové vyprávěnky naladit. V každém dalším čísle zpravodaje jsme se pak zaměřili vždy na jeden problematický okruh - čtenáře, fondy a výpůjčky; akce a aktivity knihoven pro veřejnost a podmínky pro práci knihoven. Cílem rubriky nebyla kritika, ale snaha najít společná řešení. Nedali jsme si však vůbec jednoduchý úkol. Oslovili jsme proto metodičky, které mají ke knihovníkům malých knihoven nejblíže, a také samotné knihovníky, aby nám při tvorbě rubriky pomohli. Rok s rubrikou U nás to nejde uplynul, a tak
nastal čas zhodnotit, nakolik byla rubrika pro čtenáře, především pro pracovníky malých knihoven, hodnotná. Připravili jsme proto krátký dotazník, jehož cílem bylo zmapovat povědomí o nové rubrice a její přínos pro běžnou praxi. O pomoc při distribuci dotazníků jsme opět poprosili metodičky pověřených knihoven. Těm se nakonec podařilo nashromáždit odpovědi od celkem 34 knihoven z Královéhradeckého kraje. Průzkumu se zúčastnily knihovnice ze všech okresů (Náchod - 6, Hradec Králové - 5, Rychnov nad Kněžnou - 5, Trutnov - 5), nejvíc jich však odpovědělo na Jičínsku (13). Položili jsme tři otázky a některé z nejzajímavějších odpovědí vám nyní předkládáme. Znáte rubriku nazvanou U nás to nejde, kterou od roku 2015 můžete najít ve zpravodaji U nás? Velmi náš potěšilo, že rubriku téměř všechny knihovny znají a pročítají ji. Jedna z knihovnic dokonce odpověděla: „Podrobně jsem si přečetla všechny články a podtrhla, co dělám a co bych mohla dělat jinak.“ Pouze jeden respondent uvedl, že rubriku nezná, u zbývajících 33 byla odpověď kladná. Víte, jaký je smysl rubriky U nás to nejde
U NÁS • JARO 2016 7
u nás to nejde a komu je věnována? Z průzkumu vyplývá, že jsou téměř všichni respondenti (33) se zaměřením rubriky seznámeni. (Pouze jedna odpověď zněla „nevím“.) Pokud bychom zobecnili odpovědi, mohli bychom říci, že je rubrika cílena na knihovny v menších obcích, ale jistě zde mohou najít nějaké rady a tipy i pracovníci větších, např. městských knihoven. V několika málo případech by rubriku k četbě knihovníci rádi doporučili i zastupitelům obcí. Vybrané odpovědi: • „Každý návod na činnost je významný. Díky.“ • „Rubrika je věnována knihovníkům. Smyslem je se dozvědět, jak to funguje i v jiných knihovnách, jaké mají problémy a úspěchy.“ • „Věnována je knihovníkům a jejich aktivizaci, ukázat, že to jde, i když s velkými obtížemi. Ono to závisí na tom, co může knihovna nabídnout, a i na věkovém rozložení obyvatel obce. Ale nic není zadarmo. Závisí to na spolupráci s obcí a obecními složkami.“ • „Smyslem je ukázat malým knihovnám cestu, na příkladu jiných malých knihoven, jak zlepšit to, co je trápí. Nebo aspoň jim dát najevo, že v tom nejsou samy a že s podobnými problémy se potýkají i jiní.“ • „Je věnován především knihovníkům, kteří zjišťují, že nejsou se svými problémy sami, a v některých článcích mohou nalézt i inspiraci pro řešení své neutěšené situace. Neváhala bych tyto články doporučit i zastupitelům obcí, kteří si mnohdy neváží toho, že mají ve své obci lidi ochotné dělat něco pro druhé, že je vlastně v zájmu obce podporovat činnost knihovny, stmelovat obyvatele obce pořádáním akcí v knihovně, tím upozorňovat na její existenci a jít příkladem obyvatelům obce v účasti na daných akcích.“
se na přípravě průzkumu podíleli. Rubriku považuje většina respondentů (33) za inspirativní. (Jeden z respondentů na otázku nemohl relevantně odpovědět, neboť rubriku nezná.) Oceňují především rady i tipy jiných knihoven, kterými se mohou nechat inspirovat. Často však uvádějí, že samo praktické zavádění novinek do chodu knihovny není tak jednoduché. Na činnost knihovny má vliv řada faktorů, některé lze těžko ovlivnit, někdy je to téměř nemožné. Vybrané odpovědi: • „Články jsou inspirativní. Nacházíme i řešení v naší knihovně.“ • „Asi to inspirativní je, ale zatím jsem nic nevyužila.“ • „Určitě. Ráda se nechám inspirovat nápady z jiných knihoven, je to pro mě přínosné, dozvědět se, jak co zlepšit, jakou novou akci, besedu uspořádat a hlavně se nenechat při prvním nezdaru odradit a vydržet. Zpravodaj U nás si vždy ráda přečtu.“ • „Některé nápady se mi líbí, ale mohu je uskutečnit zčásti.“ • „Ano, určitě ano. Navíc ve srovnání s hororovou knihovnou paní Lelkové mi každý případný problém připadá jako nicotný.“ • „Inspirativní je to skoro všude, ale ne všude je možno některé aktivity realizovat z důvodu malých prostor a i menšího zájmu čtenářů.“ • „Moc mě články inspirovaly. Hlavně aktivní a cílevědomá práce se čtenáři mě zaujala. Osobní kontakty jsou na vesnici prioritní, aby se knihovně dařilo, nebo spolupráce se seniory, obecním úřadem, místními spolky. Oslovil mě článek, jak dělat akce v knihovně. Že je dobré se ptát metodičky, nechat si poradit od ostatních nadšených knihovnic, sledovat občas jejich webové stránky spolu s kontakty na knihovny, kde to jde. Díky za novou rubriku!“ • „…Je dobré vědět, že pokud máme nějaký pro nás palčivý problém, můžeme zvednout telefon Považujete články v rubrice U nás to nejde za nebo napsat e-mail a oslovit metodické odděinspirativní? Našli jste zde možné odpovědi na lení městské knihovny nebo požádat o pomoc problémy, se kterými se v knihovně potýkáte kolegy knihovníky.“ (ať už se týkaly fondů, čtenářů, výpůjček, akcí a aktivit knihoven pro veřejnost či podmínek Všem knihovnicím a knihovníkům, kteří věpro práci knihovny)? novali svůj čas vyplnění tohoto dotazníku, velmi Opět velmi potěšující zpráva pro všechny, kteří děkujeme za odpovědi. Poděkování taktéž patří
8 U NÁS • JARO 2016
NAŠE TÉMA metodičkám pověřených knihoven, které se po- zpravodaje se vám budeme i nadále snažit přinášet staraly o jeho distribuci. inspiraci, potěšení i povzbuzení do dalších „knihovnických let“. Rok 2015 máme za sebou a tím i rubriku U nás to nejde. Konec rubriky však neznamená konec Kontakt na autorku:
[email protected], rad a tipů do vašich knihoven. Prostřednictvím
[email protected]
Úvodem k celoživotnímu vzdělávání Vanda Vaníčková Přílišné teoretizování nemá nikdo v oblibě, ale i u notoricky známého termínu celoživotní vzdělávání trochu prostoru teorii nechat musíme. Chápat správně význam a vyhnout se zaměňování pojmů, to je základ. Začneme přídavným jménem celoživotní, které odkazuje k tomu, že proces probíhá celý život, a to v různých oblastech. Někdy se vzděláváme v rámci profesního života, jindy ze zájmu, ve škole mnohdy z povinnosti. Chápání výrazu vzdělávání přináší první nejednoznačnosti. Vzdělávání je řízený systematický proces zaměřený převážně na rozvoj znalostí, dovedností a postojů člověka.1 Rozlišujeme vzdělávání formální, neformální a informální. Formální vzdělávání je realizováno převážně ve školách. Celé (včetně obsahu, cílů, forem…) ho vymezují právní předpisy a absolvování je potvrzeno osvědčením dle stupně vzdělání (vysvědčení, výuční list, diplom aj.). Charakteristika neformálního vzdělávání i příklady knihovnických aktivit jsou součástí následujících dvou článků. Třetí - informální forma - zahrnuje nesystematický zisk
vědomostí, osvojování dovedností a kompetencí, například v podobě sebevzdělávání.2 Z vymezení je patrné, že v knihovnách probíhá nejčastěji vzdělávání neformální a informální. Některé pořádané akce ale mohou být zároveň součástí vzdělávání formálního (například informační lekce pro školu). Vzdělávání bychom neměli záměrně plést s obecnějším pojmem učení, jež představuje psychický proces. Mnoho autorů odborné literatury považuje učení (učit se něčemu – dovednosti, návyky,…) za základní lidskou přirozenost. O učení a naučených povelech lze jistě mluvit i u zvířat. Stěžejní záležitostí celoživotního vzdělávání jsou motivace a potřeby. Při plánování vzdělávacích aktivit bychom měli začít právě jejich vymezením. Nejsme ve škole, našim návštěvníkům o vysvědčení ani tituly nejde. Co je hnací silou jejich rozhodnutí? Vnitřní motivace obecně vzniká, pokud jedinec cítí narušení rovnováhy. V našem případě se jedná o nesoulad mezi současným stavem (co o věcech vím) a obavou o budoucí pohodlí (moje nedostatečné znalosti či dovednosti potřebné pro „přežití“). Vnější motivace, často se prolínající s vnitřními, reprezentuje v největším množství případů tlak okolí (zaměstnavatel, rodina, společnost,…) naučit se něco nového.3
PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8. 2) Strategie celoživotního učení ČR. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2007, 89 s. ISBN 97880-254-2218-2. Dostupné také z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/dalsi-vzdelavani/strategie-celozivotniho-uceni-cr 3) ŘEZÁČOVÁ, Lenka. „Životní cykly“ vzdělávacích a rozvojových potřeb. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání [online]. Brno: Mendelova univerzita, Institut celoživotního vzdělávání, 2015, roč. 5, č. 1, s. 29-57 [cit. 2016-02-02]. ISSN 1805-8868. Dostupné také z: http://lifelonglearning.mendelu.cz/wcd/w-rek-lifelong/ll1501/fulltext.pdf 1)
U NÁS • JARO 2016 9
NAŠE TÉMA Vzdělávání dospělých je spojováno se dvěma základními principy – přímý výsledek a návratnost investice. Dospělý potřebuje (mnohdy na rozdíl od školáka) znát jasnou spojitost mezi aktuální realizací vzdělávání a vytyčeným cílem. Proč se právě teď učím právě tomuhle? Dále chce vědět, kam ho posunou nově osvojené znalosti a dovednosti. V čem to pro mě bude obohacující?4 Pro praktickou ukázku uveďme výčet motivů dospělých ke vzdělávání, jež vyplynuly ze zahraničního výzkumu: příprava na novou práci, zlepšení výkonnosti v současném zaměstnání, získání nových informací, příjemné strávení volného času, seznámení se s novými lidmi, narušení běžné denní rutiny.5 Dynamický rozvoj společnosti a její měnící se požadavky jsou otřepané, ale reálné fráze. Nebu-
du se této rovině příliš věnovat, o změnách bylo a bude napsáno mnoho, pouze upozorním na snahy Evropské unie, která si je naznačených proměn dlouhodobě vědoma. Dotační programy EU jsou zaměřeny i na podporu aktivit celoživotního vzdělávání. Konkrétně se jedná o pět programů celoživotního učení - Comenius, Erasmus +, Leonardo da Vinci, Grundtvig, Jean Monet. Možnosti mobility a poznávání nových věcí nejsou příležitostí pouze pro mladé a studenty, případně školy a univerzity, jak by se mohlo mylně zdát. Více o programech na webových stránkách Národní agentury pro evropské vzdělávací programy: http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=17&.
NAŠE TÉMA najít pro tyto snahy odpovídající místo a podporu. Samostatné sledování počtu vzdělávacích akcí pro
veřejnost a návštěvnosti těchto akcí v celostátním měřítku vzniklo právě na podporu těchto snah.
Kontakt na autorku:
[email protected]
Tamtéž. JARVIS, Peter. Adult and Continuing Education: Theory and Practise. 2nd edition. London: Routledge. 1995, 302 s. ISBN 0-415-10242-1.
4) 5)
Vzdělávat a bavit Eva Semrádová Vzdělávání patří k základnímu poslání veřejné knihovny, může být i motivem, proč se knihovna zakládá a provozuje. Knihovna jako instituce otevřená všem je přímo určena k tomu, aby individuálním návštěvníkům poskytovala přístup k informacím, prostor pro celoživotní vzdělávání a dále aby podporovala formální (školní) vzdělávání a nabízela i méně formální vzdělávací programy pro skupiny zájemců.
Programy neformálního vzdělávání1 většinou spadají do volného času návštěvníků nebo rozšiřují školní výuku, prolínají se s aktivitami odpočinkovými, podporují setkávání komunit, mísí se s kulturními akcemi. Není náhoda, že ještě před pár lety jsme v knihovnách kategorie „vzdělávací“ a „kulturní“ akce nerozlišovali. Knihovny usilují o postavení center celoživotního vzdělávání, ale zatím se v rámci vzdělávací politiky ČR2 nepodařilo
„Neformální vzdělávání je zaměřeno na rozvoj znalostí, dovedností a schopností v zařízeních zaměstnavatelů, v soukromých vzdělávacích institucích, ve školských zařízeních (např. zájmové vzdělávání, které poskytuje účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti), nestátních neziskových organizacích, v knihovnách a dalších organizacích. Do oblasti neformálního vzdělávání lze řadit některé organizované volnočasové aktivity pro děti, mládež i dospělé, jako jsou například kurzy, rekvalifikace, školení a přednášky. Nutnou podmínkou pro realizaci neformálního vzdělávání je účast odborného lektora, učitele, trenéra či proškoleného vedoucího. Bez dodatečného uznání příslušným orgánem nebo institucí však zpravidla nevede k získání stupně vzdělání.“ Definice dle: Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Strategie vzdělávání 2020 [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2016 [cit. 2016-01-28]. Dostupné z: http://www.vzdelavani2020.cz/images_obsah/dokumenty/strategie-2020_web.pdf 2) Dne 9. července 2014 byla usnesením vlády č. 538 schválena Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020, více informací je k dispozici na webu: http://www.vzdelavani2020.cz/
Graf č. 1 Graf číslo jedna znázorňuje objem uskutečněných kolektivních akcí v knihovnách od doby vzniku nového uspořádání krajů. Počet akcí se ztrojnásobil. Vzdělávací akce tvoří asi jednu třetinu všech kolektivních akcí, zbývající pořady řadíme mezi kulturní akce. Pokud se podíváme pouze na vzdělávání a měříme rozsah nabídky
v porovnání s velikostí obsluhované populace, umístí se z profesionálních knihoven na nejvyšších příčkách žebříčku knihovny v Náchodě, Polici nad Metují, Novém Městě nad Metují, Staré Pace, Třebechovicích pod Orebem, Pecce, Rtyni v Podkrkonoší, Vysokém Veselí, Lázních Bělohrad, Jaroměři a Velkém Poříčí.
1)
10 U NÁS • JARO 2016
Graf č. 2 U NÁS • JARO 2016 11
NAŠE TÉMA Druhý graf poukazuje na rozložení návštěvnosti v knihovnách Královéhradeckého kraje, kde návštěvníci vzdělávacích akcí tvoří v průměru 2 %. V knihovnách s velkým počtem uskutečněných akcí se tento parametr pohybuje okolo 10 %. Zajímavým momentem v tomto grafu je velký podíl návštěvníků online služeb. Nabídka virtuálního vzdělávání pro návštěvníky knihovních webů se zatím jeví jako nevyužitá šance. Na závěr by ještě měla zaznít otázka kvality vzdělávání v knihovnách. Není potřeba připomínat, že k úspěchům knihovny ve vzdělávací činnosti zdaleka nestačí jen vymyslet témata školení. Ke vzdělávací funkci patří znalosti o potřebách obyvatel místa, hledání partnerských institucí a kvalitních lektorů. Nepodceňujte ale také ani interiérové vybavení knihovny a propagaci. Zařaďte vzdělávací funkci do statutu či zřizovací listiny knihovny a pamatujte, že nedostatek peněz se na úrovni akce určitě podepíše. A ptáte se v rámci průzkumů spokojenosti svých uživatelů, jak se jim vzdělávání líbí? Návštěvníci ocení kvalitu a netradiční přístup k tématům, učení v knihovnách by je mělo především bavit. Nové definice připravené Knihovnickým institutem Národní knihovny ČR ke kolektivním akcím v knihovnách, které jsou v platnosti od roku 2016:
složkou, Muzejní noc, besedy s dětmi (pohádky, říkadla…), autorská čtení, pasování prvňáčků, Knížka pro prvňáčka, Noc s Andersenem, Lovci perel, soutěže, hraní stolních her, výtvarné, tvůrčí dílny, vyhodnocení soutěží, filmové projekce, divadelní představení, křty knih, recitační pásma, vernisáž výstavy. Nezahrnují se nástěnky a drobné výstavky (např. novinek).“ Vzdělávací akce pro veřejnost „Knihovnou pořádané akce pro uživatele a veřejnost, jejichž přínosem je rozvoj vědomostí a znalostí, poskytují nové informace a poznatky. Od účastníků se vyžaduje aktivní spoluúčast. Například školení, kurzy, konference, přednášky, výstavy s informacemi (o autorovi, místě, historii…), exkurze, knihovnické, informační lekce, speciální akce (např. k výročí knihovny / kombinované prohlídky…), diskuze, workshopy, univerzity volného času, akce konané ve spolupráci se školou jako součást výuky (čtenářská, informační a digitální gramotnost), komentované hudební a filmové pořady.“ Evidence počtu kulturních a vzdělávacích akcí pro veřejnost a jejich návštěvníků Záznamy o uspořádaných akcích a jejich návštěvnosti vede knihovna v deníku knihovny. Pořádá-li knihovna stejnou akci opakovaně v daném dni, pak uvedete počet těchto akcí (opakování). Opakuje-li knihovna jednorázovou akci v jiný den, pak ji eviduje znovu. Pořádá-li knihovna cyklus vzdělávacích nebo kulturních akcí, vykazuje všechny akce daného cyklu (např. pokud má cyklus 15 lekcí, vykáže knihovna 15 akcí). Počet účastníků cyklické akce se vykazuje u každé dílčí akce a počty se sčítají.
Kulturní akce pro veřejnost „Knihovnou pořádané akce pro uživatele a veřejnost, jejichž přínosem je kultivace osobnosti, poskytují zábavu a estetický zážitek. Od účastníků se zpravidla nevyžaduje aktivní spoluúčast; např. besedy, výstavy, literární pásma, pořady, hudební pořady, koncerty, kvízy, exkurze, divadlo jednoho herce, literární čtení, besedy s převažující kulturní Kontakt na autorku:
[email protected]
Vzdělávání v knihovnách aneb Hardware máte s sebou Vladimíra Buchtová Pro letošní rok byla pro knihovny našeho kraje vyhlášena kampaň týkající se vzdělávání
12 U NÁS • JARO 2016
veřejnosti. Téma zní Knihovny jako vzdělávací instituce. Už zíváte? Není divu. Nuda, kam se podíváte. Všednější spojení než knihovna a vzdělávání byste jen stěží hledali. Při bližším pohledu
NAŠE TÉMA to snad ale tak hrozné nebude. Ostatně Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové má své věrné návštěvníky, kteří se vzdělávání nebojí. Tento rok bude však útok na jejich šedé mozkové buňky ještě brutálnější. Potřeba vzdělání je imperativ vtloukaný nám do hlavy od útlého dětství. Na základní škole slýcháme „Musíš se učit, aby z tebe něco bylo“, na střední „Aspoň tu maturitu kdybys udělal“ a na vysoké „Já tě už dál živit nebudu!“ Nic příjemného, že? Není tedy divu, že když slyšíme o potřebě vzdělávání, máme už předem mírně nejapný pocit. Kdy se to tak láme? Ve třiceti nebo čtyřiceti? Pak bychom se rádi učili, ale na školu už moc času nezbývá, takže kam? Přece do knihovny. Omlouvám se tímto univerzitě třetího věku a jazykovým školám. Naše potenciální návštěvníky jsme začali lákat už v prosinci minulého roku, kdy jsme oslovili seniory a všechny, kdož se ještě neodvážili stisknout magické tlačítko počítače. První kroky s tímto nezbytným prostředkem komunikace si tedy zájemci mohli poprvé vyzkoušet v lednu 2016 v naší počítačové učebně. Zájem o počítačové kurzy byl převeliký, daleko přesahující možnosti naší učebny, a dá se říci, že všichni přihlášení se kurzů zúčastňují s nadšením. Počítač ani žádné jiné zařízení honosící se monitorem naopak nemusíme představovat těm nejmladším návštěvníkům knihovny, kteří se pod pedagogickým dohledem zúčastňují našich lekcí informačního vzdělávání. Lekce jsou většinou určeny druhému stupni základních škol a školám středním. Momentálně knihovna nabízí pět různých témat. Kromě lekce zaměřené na vyhledávání v různých typech online katalogů, souborných katalogů a informačních bran jsou to dvouhodinové pořady se zaměřením na osobnosti české kultury. Ani mladší žáci se poučení nevyhnou. Pro ně je určen devadesátiminutový program s názvem Za Pipi, Mauglím, Malým princem a dalšími dětskými hrdiny hurá do knihovny. Exkurze po knihovně s výkladem je pak už jen třešnička na třípatrovém dortu mimoškolního vzdělávání. Nevím jak žáci, ale učitelé jsou s lekcemi určitě spokojeni. Navštěvují je totiž nejen studenti hradeckých škol, ale opakovaně i školy z Jaroměře, z Nové Paky a z dalších míst regionu. Lekce rozvíjejí klíčové
kompetence k učení, řešení problémů, komunikativní, sociální a personální a občanské, vztahují se k předmětům český jazyk a literatura, dějepis, občanská nauka, zeměpis, výtvarná výchova i mediální výchova. Co se týká studentů, jejich mozek je ještě neopotřebovaný, a tak to jde snadno a rychle. Ale ani v případě, že máte pocit, že závity mírně zatuhly, nemusíte úplně zoufat. Kurzy trénování paměti, které se konají ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové už od roku 2006, patří mezi nejnavštěvovanější a nejoblíbenější. Proto se také od roku 2008 konají dvakrát do roka – na jaře a na podzim. Jedna lekce trvá hodinu a půl a účastníci se obvykle celou dobu dobře baví. Připomenou si mnoho pozapomenutých mnemotechnik, pomocí zábavných cvičení trénují a zlepšují své paměťové funkce. Kurzy se pořádají pro dospělé v aktivním věku i pro seniory. V poslední době knihovna spolupracuje se společností Commservis.com, a to v rámci Evropského dne mozku, který připadá na 11. března. Příchozí si obvykle vyslechnou přednášky o tréninku obou institucí a pak vyzkoušejí mindball a další hry. Vloni jsme březnový NTTP (Národní týden trénování paměti) uspořádali společně s Muzeem východních Čech v Hradci Králové. Do současné doby prošlo kurzy trénování paměti v naší knihovně přes 300 lidí. Ale abyste se mohli vzdělávat, nemusíte se zrovna přihlašovat do kurzu nebo na lekci. Můžete k nám klidně přijít jen na večer, který si vyberete. Knihovna totiž pro letošní rok připravila kromě stávajících cyklů přednášek, jako jsou Literární dílny, cyklus o architektuře Moderní Hradec či Umělci, kteří předběhli svou dobu, ještě mnohé další. V lednu odstartovala první akce v rámci Diskusního klubu SVK HK. A to pěkně horkým tématem – Západ, EU a migrační krize. Mile nás překvapil zájem návštěvníků – diskuse trvala více než půldruhé hodiny a na pěsti nedošlo. Nápad na diskusní klub či malý hradecký Hyde Park už v nás zrál delší dobu. A proč patří do vzdělávání? Diskutovat a podepřít svůj názor pádnými argumenty je přece také umění. Umění, které jsme téměř zapomněli a je třeba se ho opět učit. Od května rovněž spouštíme nový cyklus Zapomenuté stříbro aneb Počátky kinematografie, který
U NÁS • JARO 2016 13
NAŠE TÉMA uvede v naší knihovně filmový kritik, publicista a pedagog Martin Jiroušek. Erotikon nebo Upír Nosferatu už tak nudně nezní, že? Knihovna pochopitelně neopomene ani letošní nejvýznamnější výročí, kterým je 400. výročí úmrtí nejhranějšího dramatika všech dob Williama Shakespeara a 700. výročí narození českého krále a císaře Svaté říše římské Karla IV. Šestku na konci má i bitva u Hradce Králové, takže i milovníci regionu si přijdou na své. Takže architektura, historie, umění, literatura, politika... Že bych na něco zapomněla? Aha. Věda. Samozřejmě. S Akademií věd ČR spolupracujeme už dlouho, hlavně během Týdne vědy a techniky, do kterého se společně zapojujeme odbornými přednáškami. Tentokrát plánujeme prezentaci projektu Science to Go. Oč se jedná? Čeští vědci prostřednictvím krátkých populárních minipřednášek představují výsledky svých výzkumů široké veřejnosti. Ergo – nenudí a zajímavě informují o tom, co je na poli vědy nového. Ať už se jedná o černé díry, poškozenou DNA nebo Einsteinovu
teorii relativity, věřím, že návštěvníci nebudou zklamáni. Vyjmenovat vše se asi nedá. Ale vybrat se dá určitě. Takže: zavřete pusu, přestaňte zívat, obujte se a vyrazte k nám do knihovny. Psáno pro zpravodaj U nás a občasník X. Kontakt na autorku:
[email protected] Web knihovny: http://www.svkhk.cz/
Ukázka lekcí informační výchovy v SVK HK
Svět webinářů Vanda Vaníčková Všichni, a to i zarytí odpůrci technologického pokroku, musí uznat, že technika mnoho věcí usnadňuje. Netápeme v autoatlasu, ale zadáme trasu do GPS navigace, nevystojíme důlek u dřezu, jen naplníme myčku. Funguje to i v oblasti vzdělávání - za přednáškou populárního lektora už dnes nejedeme desítky kilometrů: přihlásíme se na školení po síti - na webinář. Webinář je označení kurzu, semináře či školení, které probíhají v elektronickém prostředí. Řečeno jednoduchou rovnicí: WEB + SEMINÁŘ = WEBINÁŘ. Obdobně jako například
e-leamingové kurzy, jimž jsme se v loňských číslech zpravodaje věnovali,1 existují i webináře v různých modifikacích. Zároveň se nabízejí různé příležitosti k jejich využití – firemní vzdělávání, komerční projekty, další vzdělávání pedagogických pracovníků či zájmové vzdělávání, když se kdokoli chce dozvědět něco zajímavého. Následující řádky představí jednu z možných forem fungování webinářů. Základem webináře je připojení každého účastníka, včetně lektora, k internetu. V danou hodinu se uživatelé pomocí odkazu (obdrží od pořadatele) připojí a vstoupí do učebny. Učebnu, elektronickou třídu, vytváří firma či lektor
Ve zpravodaji naleznou zájemci články „E-learning aneb Učíme se elektronicky“ a „E-learning na půdě českých knihoven“ ve 2. a 3. čísle loňského roku.
1)
14 U NÁS • JARO 2016
NOVÉ TRENDY pořádající webinář pomocí speciálního softwaru. Jedním z příkladů jsou nástroje WizIQ (http:// www.wiziq.com/) nebo OpenMeetings (http:// openmeetings.apache.org/). Každé webinářové prostředí je jiné, v základu ale vždy umožňuje totéž: připojení lektora a sdílení jeho zvuku, obrazu z webkamery a nasdíleného obsahu (prezentace, poznámky, obrázky aj.). Účastníkům je nejčastěji umožněno vše pasivně sledovat, z aktivních funkcí pak mohou využívat chat ke komunikaci s lektorem. Alternativou k popsané akci je umístění záznamu z webináře (nebo pouze nahraného výkladu lektora) na web, kde si jej může zájemce kdykoli spustit. Mezi výhody webinářů patří, jak vyplývá z popisu, pohodlí domova bez nutnosti dojíždění na školení. Na kurz o celoživotním vzdělávání se s klidným srdcem můžete vydat v pyžamu a s kávou v ruce. Zároveň jsou mnohdy webináře organizovány v čase, který nevyžaduje volno v práci, zanedbání rodiny nebo jiných povinností. Nevýhody webinářů korespondují s obecnými negativy vzdělávání, jež neprobíhá tváří v tvář (absence osobního kontaktu, kterou je potřeba vynahradit kontaktními a aktivizujícími otázkami pro účastníky) a jež je realizováno v elektronic-
kém prostředí (nedostatečná úroveň informační gramotnosti, problematický přístup k internetu aj.). Webinář však nemusí být začátkem i koncem jednoho vzdělávacího záměru, může být součástí cyklu vzdělávacích aktivit. Lektor ho může pojmout jako dílčí část spolupráce s účastníky a navázat na něj například e-learningovým kurzem nebo jiným sdílením podpůrných metodických materiálů. Co říci o webináři závěrem? S nadsázkou je vše, až na skutečnost, že lektor může být na opačném konci světa než účastníci, jako na reálné přednášce. Prezentace, charizma lektora, zvídavé dotazy auditoria. To důležité zůstává. Doporučená literatura: ČERNÝ, Martin. Webináře ve vzdělávání: pedagogické a didaktické aspekty [online]. Brno: Flow, 2015, 86 s. [2016-01-17]. ISBN 97880-88123-04-0. Dostupné také z: http://eknihy. knihovna.cz/static/files/webinare-ve-vzdelavani-pedagogicke-a-didakticke-aspekty.pdf Kontakt na autorku:
[email protected]
V článku Pojďme pustit knihovnické webináře do světa aktuálního čísla zpravodaje naleznete informace o pilotním projektu SVK HK, jehož cílem bylo otestovat výhody a nevýhody nové formy výuky a její využitelnost pro prostředí knihoven.
2)
Nastal čas aneb Recenze jinak Eva Svobodová Nastal čas posunout náš regionální knihovnický zpravodaj U nás dál. A nejen časopis samotný, ale také jeho redakční radu, autory, čtenáře a všechny ty, kteří se o jeho osud zajímají. Těmito slovy začínal můj článek ve zpravodaji U nás v roce 2012.1 Chystali jsme novou rubriku „Nové
trendy“ a kromě informační hodnoty měla být i platformou výukovou. Nejenže nás naše kolegyně a kolegové seznamovali s novinkami v oboru, ale zároveň jsme měli za uplynulé čtyři roky šanci naučit se psát recenze a vypracovávat recenzní posudky. Domnívám se, že všichni, kteří se chtěli „posunout dál“, prostor dostali, takže nastal čas. Ne, nebudu vám navrhovat, abychom si osvojili
SVOBODOVÁ, Eva. Jak na recenze a recenzní posudky. U nás: knihovnicko-informační zpravodaj Královéhradeckého kraje [online]. 2012, roč. 22, č. 3, s. 19-23 [cit. 2016-01-13]. ISSN 0862-9366. Dostupné také z: http://www.svkhk.cz/Pro-knihovny/Zpravodaj-U-nas/Clanek.aspx?id=20120312
1)
U NÁS • JARO 2016 15
NOVÉ TRENDY další literární útvar. Ale posun ve vývoji našeho zpravodaje by mohl být v tom, že z jedné rubriky vytvoříme dvě. Rubrika Nové trendy se zaměří na aktuální nebo diskutovaná témata celého knihovnictví, od architektury a provozu budov knihoven až po personální práci a public relations, i když ani novinky z oblasti IT, elektronických zdrojů a digitalizace nevynecháme. Na přitažlivosti pro autory získá tím, že už nemusí být stresovaní naším hodnocením. Rubrika „Zaujalo nás“ bude upozorňovat na zajímavé články nebo další druhy dokumentů, které byly publikovány v jiných knihovnických zdrojích či předneseny na konferencích a seminářích. Naši známou recenzi lze skutečně zpracovat nejen na knihu a článek (což jsme si odzkoušeli), ale i na přednášku nebo výstavu a jiné akce. Jedná se ovšem o trochu jinou recenzi. Její kouzlo bude tkvět v tom, že budou recenzovány dokumenty nebo akce, které si sami autoři vyberou, protože je něčím zaujaly. Kritický nádech by měl být přetaven do doporučení k přečtení či zhlédnutí. Takovouto recenzi píšeme právě proto, že si myslíme, že dokument čtenáři nečetli, a my jej chceme doporučit jejich pozornosti. Ale pokud vás nějaký text či akce naštve, můžete dát prostor k vyjádření svého názoru formou kritiky nebo polemiky. Jak se vypořádat s těmito literárními útvary, se na stránkách našeho časopisu nedozvíte, ale možná, že vám do budoucna pomůže časopis Duha. V posledních dvou číslech roku 2015 zařadili do rubriky Informace pro knihovny články o tom, jak napsat recenzi, medailonek
a tiskovou zprávu. Časopis Duha vychází i elektronicky a článek o recenzi lze nalézt na: http:// duha.mzk.cz/clanky/knihovnici-pisi-o-knihach-knihovnach-recenze-medailonek. Po formální stránce budeme při psaní recenze dodržovat následující pravidla: za názvem příspěvku a jménem autora uvedeme citaci recenzovaného díla. Také o citacích už leccos víme.2 K jejich tvorbě nám poslouží buď online katalogy některých knihoven, či databáze ANL nebo webová aplikace Citace.com (http://www. citace.com/vytvorit-citaci), kde je možné si citaci vygenerovat, pokud se záznam recenzovaného dokumentu nenachází v žádném pro nás dostupném katalogu s touto službou. U akcí, přednášek a výstav to budeme mít ještě jednodušší. Postačí uvést název akce, organizátora nebo autora akce, kdy a kde se konala nebo koná (př. BUCHTOVÁ, Vladimíra. Služby knihoven kraje a rovný přístup obyvatel k těmto službám: představení kampaně na rok 2015. Královéhradecká knihovnická konference, Hradec Králové, 25. 11. 2014.). „Recenzi nechávejte chvíli odležet. Dejte jí čas.“3 Musí uzrát spolu s vašimi názory na daný dokument. Jsem přesvědčena, že čtete nejen zpravodaj U nás, ale i další tištěné a elektronické knihovnické dokumenty, navštěvujete knihovnická školení, přednášky a akce. Nenechávejte si své názory na ně pro sebe, sdílejte je s celou komunitou zpravodaje U nás. Kontakt na autorku:
[email protected]
Viz článek: PITAŠOVÁ, Olga. Jak na citování. U nás: knihovnicko-informační zpravodaj Královéhradeckého kraje [online]. 2015, roč. 25, č. 1, s. 25-27 [cit. 2016-01-13]. ISSN 0862-9366. Dostupné také z: http://www. svkhk.cz/Pro-knihovny/Zpravodaj-U-nas/Clanek.aspx?id=20150115 3) CHALUPNÍK, Radim. Knihovníci píší o knihách a knihovnách: recenze a medailonek. Duha: informace o knihách a knihovnách z Moravy [online], 2015, roč. 29, č. 4, s. 38-40 [cit. 2016-01-13]. ISSN 0862-1985. Dostupné také z: http://duha.mzk.cz/clanky/knihovnici-pisi-o-knihach-knihovnach-recenze-medailonek
NOVÉ TRENDY které službu mojeID podporují, bez nutnosti registrace a nastavování uživatelského jména a hesla. Uživatelé si tak nemusí pamatovat desítky přihlašovacích jmen a hesel na nejrůznější webové stránky. Stačí jediné jméno a heslo, které uživatelům umožní přihlásit se na oblíbené stránky z kteréhokoliv počítače nebo mobilního zařízení. Pokud chtějí použít či vyzkoušet nějakou novou službu, mohou se rovnou přihlásit, předat údaje ze svého mojeID profilu a nemusí trávit čas vyplňováním stále stejných údajů do registračního formuláře u každé nové služby, kterou chtějí používat. MojeID se zároveň stará o to, aby oblíbené stránky uživatele měly všechny důležité údaje při každém přihlášení vždy aktuální. Uživatelé si sami nastaví údaje, které prostřednictvím mojeID poskytnou různým provozovatelům služeb. Další nespornou výhodou popisované služby je i to, že jsou v mojeID uložena pouze ta data, která do něj uživatelé vložili nebo která by museli tak jako tak vložit do registračních formulářů jiných služeb. Uživatelé tak mají v rukou lepší možnost kontroly a správy informací, ovšem aniž by těchto dat bylo nějak zneužíváno.
literatury. S kolegyněmi jsme prošly zaškolením a pak nastalo to nejdůležitější – implementovat šifrovací certifikát a dobře okopírovat doklad totožnosti. Povedlo se. Následovalo testování správnosti celého procesu prostřednictvím jedné z pracovnic. Nezbytné bylo samozřejmě i zveřejnění informací o nové službě na našich webových stránkách a v místním tisku. Pokud náš čtenář využívá tuto službu, může ji používat i při přihlášení do svého osobního konta v online katalogu Carmen. Ten tuto službu podporuje. Validaci zprostředkováváme zdarma, je ale nutné, aby si s sebou žadatelé přinesli občanský průkaz a žádost o validaci, kterou si předem vyplní. Spolupráce se sdružením CZ.NIC je bezproblémová, za každého uživatele, kterému zprostředkujeme tuto službu, obdržíme finanční odměnu. Za více než půlrok, co službu poskytujeme, jsme provedli patnáct validací, dokonce za námi přijeli i zájemci z jiných okresů. Předpokládáme, že o mojeID bude stále větší zájem a že i my, knihovna, jej budeme moci využívat v budoucnu např. pro přihlášení do CPK.
U nás v trutnovské městské knihovně jsme se rozhodli, že se chceme stát také provozovatelem, neboť se nám služba líbila a byli jsme přesvědčeni, že má před sebou zajímavou budoucnost. Co to pro nás však znamenalo? Určili jsme místo, kde se bude služba poskytovat – v našem případě je to oddělení pro dospělé čtenáře v části naučné
Kontakt na autorku:
[email protected] Web služby mojeID: https://www.mojeid.cz/
2)
Validační místo mojeID Jaroslava Maršíková Od května loňského roku poskytuje Městská knihovna v Trutnově novou službu široké veřejnosti. Stali jsme se validačním místem pro službu mojeID.
16 U NÁS • JARO 2016
Co je vlastně mojeID? MojeID sdružení CZ.NIC je služba, která poskytuje uživatelům možnost centrálně spravovat svou internetovou identitu. Uživatelé se pak mohou přihlašovat na webových stránkách,
Zaplatím kartou aneb Cesta Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové k online platbám Hana Hornychová „Zase upomínka. Ach jo… A zítra končí termín další knížce. Nejde to prodloužit. Ach jo… Musím co nejdřív do knihovny. Ach jo…“
Něco podobného se zřejmě odehrávalo v hlavách našich čtenářů, když zjistili, že jaksi neuhlídali konec výpůjční lhůty. Ve čtenářském kontě se objevil poplatek z prodlení a ještě ke všemu končila výpůjční lhůta další knihy, která
U NÁS • JARO 2016 17
zaujalo nás se nedala kvůli pokutě prodloužit. Nezbývalo než naplánovat cestu do knihovny a poplatek na místě uhradit. Od začátku roku 2015 máme pro naše čtenáře řešení. Když zjistí (obvykle večer doma), že ve čtenářském kontě přibyla pokuta za překročení výpůjční lhůty, stačí mít po ruce platební kartu aktivovanou pro platby na internetu. Uživatel je v elektronickém katalogu knihovny k online platbě veden od vstupu do čtenářského konta a hladce projde celou procedurou platební transakce. Výsledkem provedené platby je odblokování čtenářského konta, možnost prodloužit prošlé výpůjčky a možnost využít další služby knihovny (např. vzdálený přístup do databází). Online platby jsou našimi čtenáři hojně využívané, svědčí o tom čísla za loňský rok (viz níže). Teď už víme, že rozhodnutí jít směrem k internetovým platbám bylo správné. Pro knihovnu to však byl krok do neznáma. Nešlo o zavedený způsob placení, netušili jsme, zda ho naši čtenáři budou vůbec využívat, nebylo otestované propojení platební brány s knihovním systémem. Ještě že existují „VISKy...“. Projekt online plateb byl u nás financován částečně z dotace podprogramu 8/B, částečně vlastní spoluúčastí. Rozhodli jsme se použít programový balíček na propojení systému Aleph s platební bránou, který vytvořila Moravská zemská knihovna v Brně (ve stejné době ho také implementovala a testovala, byli jsme tedy alespoň s někým na jedné lodi). Po přidělení dotace jsme zahájili jednání s Komerční bankou. Výsledkem bylo uzavření smlouvy o přijímání platebních karet přes internet a založení testovacího účtu. Pro úplnost je třeba dodat, že byl pro naši knihovnu vygenerován certifikát obchodníka a banka podala žádost o registraci knihovny do asociace VISA a MasterCard. Tím jsme se oficiálně dostali na
úroveň kteréhokoliv běžného e-shopu s právem poskytovat službu přijímání platebních karet přes internet. Kdo ví, třeba se to bude jednou hodit… Implementace programového balíčku na propojení systému Aleph s platební bránou proběhla v roce 2014, ostrý provoz pro čtenáře byl zahájen v lednu 2015. Využití služby v provozu nás samotné překvapilo. Za rok 2015 bylo bezhotovostními platbami (platební terminál v knihovně a online platby přes internet) vybráno od čtenářů celkem 357 000 Kč. Z toho online platby činily 139 431 Kč. Pro srovnání: za rok 2014 se bezhotovostně (tehdy pouze terminálem v knihovně) vybralo od čtenářů 156 000 Kč. Analytik by jistě našel různá vysvětlení dvojnásobného nárůstu bezhotovostních plateb, ale nasazení online plateb by mezi nimi určitě bylo. Ještě že existují „VISKy…“. Pokud by se některá z knihoven chtěla pustit do stejného dobrodružství, může na projekt rovněž využít dotaci z podprogramu 8/B. Předtím je však dobré podniknout několik důležitých kroků. Nejprve se zeptat dodavatele knihovního systému, zda pro daný systém již existuje propojení s platební bránou. Dále je třeba oslovit banku, u které má knihovna svůj účet, a zjistit podmínky zřízení platební brány a podmínky bezhotovostních plateb obecně (pokud podmínky v domovské bance nejsou přijatelné, je možné využít pro zřízení platební brány jinou bankovní instituci). Tato jednání je lépe absolvovat před samotným podáním projektu. Pro naše uživatele přece uděláme cokoliv. Snad si na nás pak v dobrém vzpomenou. Třeba takhle: „Zase upomínka. Nevadí. Zaplatím ji hned. A do knihovny zajdu stejně… a rád.“ Kontakt na autorku:
[email protected] Web knihovny: www.svkhk.cz/
Knihovnická specializace: mentor uživatele Barbora Buřičová z Babčic KRČÁL, Martin. Knihovník jako mentor uživatele: možnosti doporučování dokumentů do knihoven. Duha: informace o knihách
18 U NÁS • JARO 2016
a knihovnách z Moravy [online]. 2015, roč. 29, č. 4, s. 36-37 [cit. 2016-01-21]. ISSN 0862-1985. Dostupné také z: http://duha.mzk.cz/clanky/ knihovnik-jako-mentor-uzivatele-moznosti-doporucovani-dokumentu-z-fondu-knihoven
zaujalo nás Mentor - zvláštní slovo. Pokud se podíváme zpátky do historie, slovo mentor je odvozeno od vlastního jména Mentór, hrdiny v Homérově spisu Odyssea, kterému Odysseus svěřil do výchovy a ochrany svého syna Telemacha.1 V mé hlavě má však šedou, až grafitovou barvu, je hranaté a dost tvrdé. Od něj odvozené sloveso mentorovat jsem v minulosti používala spíše v negativním zabarvení. Když mně někdo radil, jak mám dělat věci lépe, obvykle jsem mu odpověděla: „nementoruj“ nebo „nech toho mentorování“. Také jsem si myslila, že už má svá nejlepší léta za sebou. Názor na mentora jsem změnila až před rokem v souvislosti s několika školeními na téma age management, kde se řešily i otázky soužití mladých a starších lidí v pracovním kolektivu. Starší lidé by se mohli stát mentory mladých spolupracovníků a tak se v týmu navzájem podporovat a doplňovat. Stejným způsobem používali tento pojem ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové v rámci projektu Úřadu práce zaměřeného na podporu zaměstnanosti absolventů do 30 let, který probíhal v loňském roce. Každému absolventovi přiřadila ředitelka SVK HK Eva Svobodová mentorku, která mu radila, pomáhala, ale také hodnotila jeho práci. Pojem mentor napevno zakotvil v knihovnické terminologii a praxi. Proto jsem si s velkým zájmem přečetla článek Martina Krčála v časopise Duha. PhDr. Martin Krčál, DiS., je vysokoškolským pedagogem v Kabinetu informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně. Pro knihovníky přednáší zejména problematiku citování a citačních manažerů. Na konferenci Knihovny současnosti v Olomouci v září 2015 měl několik přednášek a vedl workshop „Spolupráce knihovnických škol a knihoven“. Ve svém článku si na knihovnách nejvíce cení kvalitního a systematicky budovaného fondu tištěných a elektronických dokumentů. Dokonce považuje tento fond za konkurenční výhodu pro knihovny.
Ale aby touto výhodou skutečně byl, potřebuje každá knihovna specialistu, který fond dobře zná a může uživatele „proaktivně zásobovat informacemi, jež odpovídají jeho zájmům nebo profesnímu zaměření“. Domnívá se, že být mentorem v malé knihovně, kde znají své čtenáře i svůj fond, je poměrně snadné. Ovšem, jak na to ve větších a velkých knihovnách, kde neexistuje úzká osobní vazba mezi čtenářem a knihovníkem? Jde to. Metody jsou ovšem trochu jiné - od doporučování knih na výstavkách novinek až po úpravu MDT pro volný výběr. V rámci online služeb je možné dodatečné informace o knihách zprostředkovávat pomocí QR kódu. Velkým nástrojem je samotný online katalog: k záznamům lze přiřazovat naskenované obsahy knih nebo přidávat anotace. (Pozn. aut.: naskenované obálky jsou již dnes samozřejmostí.) Dalšími možnostmi mohou být odkazy na tištěné a audio ukázky knih nebo book trailery. V online katalogu Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové najdete i komentáře čtenářů k jednotlivým titulům a informace o často žádaných a půjčovaných knihách. Samozřejmostí je zasílání novinek prostřednictvím SDI. Na webu SVK HK je také k dispozici nová služba, nazvaná „Co číst“ (http://www.svkhk.cz/Pro-verejnost/ Co-cist.aspx). Zde je každý týden doporučováno čtenářům k přečtení, popř. studiu formou anotací okolo deseti knih. Čtenáři na webu najdou i přehled nových titulů (http://www.svkhk.cz/Pro-verejnost/Katalogy/Prehled-novych-titulu.aspx). Tak jako se nerodíme knihovníkem, nerodíme se ani mentorem čtenáře. Na knihovníka můžete vystudovat, na mentora čtenářů se kvalifikujete pouze soustavnou prací ve službách uživatelům, tím že budete všímaví k jejich potřebám, do své práce zařadíte i průzkumy a další formy zpětné vazby a budete se vzdělávat. Článek obohacují odkazy na další literaturu. Doporučuji vaší pozornosti.
Mentor. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. c2015 [cit. 2016-01-21]. Dostupný z: https://cs.wikipedia. org/w/index.php?title=Mentor&oldid=12899101
1)
U NÁS • JARO 2016 19
JAK NA TO
Nabízíte v knihovně kopírování? Nezapomeňte na autorské odměny Eva Semrádová Reprografické služby čili zhotovování tiskových kopií dokumentů zvyšují komfort knihovnických služeb; na vesnicích je knihovna často jediným veřejným místem, kde lze papírové kopie zhotovit. V knihovním zákoně jsou reprografické služby uvedeny jen jako jedna z možností rozšíření základních služeb. Je na rozhodnutí knihovny (nebo jejího zřizovatele), zda se budou reprografické služby v knihovně poskytovat. Pokud se knihovna rozhodne reprografické služby zavést, měla by mít rozsah a podmínky poskytování těchto služeb popsané v knihovním řádu. Důležité bude, zda se budou nabízet běžné placené reprografické služby pro veřejnost, nebo se bude kopírování striktně omezovat jen na případy, kdy je možné pořizovat kopie zdarma. Poskytování reprografických služeb za úplatu s sebou nese povinnosti vyplývající z autorského zákona:1 „Úplatné zhotovování tiskových rozmnoženin děl je v souladu s autorským zákonem pouze za podmínky, že poskytovatel řádně a včas platí odměnu dle § 25 autorského zákona. Výše uvedené platí i pro případ, že poskytovatel umístí ve svých prostorách přístroj, který zhotovení tiskové rozmnoženiny za úplatu umožňuje.“2 U vesnických knihoven dochází často ke spojení reprografických služeb obecního úřadu a knihovny a bude potřeba ujasnit, kdo je poskytovatelem služby (a kdo bude hradit poplatky zda obecní úřad, nebo knihovna).
V Královéhradeckém kraji inzeruje kopírování čtvrtina knihoven; pokud ta vaše patří mezi ně nebo uvažujete kopírování v budoucnu zavést, může vás zajímat: Kolektivním správcem oprávněným k výběru autorských odměn je Dilia3 (Divadelní, literární a audiovizuální agentura, Praha). Odvody poplatků za pořizování kopií se netýkají: - kopírování volných děl; - kopírování pro interní potřebu knihovny (archivní a konzervační účely, náhrada ztraceného nebo poškozeného dokumentu), ale dokument musí být součástí fondu dané knihovny; - kopírování dokumentů získaných na základě licence; - kopírování pro osoby se zdravotním postižením v rozsahu odpovídajícím jejich zdravotnímu postižení. Vzhledem k tomu, že v praxi není reálné kontrolovat a posuzovat, zda je zhotovovaná tisková rozmnoženina rozmnoženinou autorského díla, nebo ne, obsahuje autorský zákon mechanismus pro paušální určení počtu rozmnoženin autorských děl, a to v závislosti na typu provozovatele. Knihovny jsou zařazeny mezi provozovny, kterým se poplatky vypočítávají ze 70 % rozmnoženin (stejné je to u muzeí, galerií, školských a vzdělávacích zařízení). U ostatních provozoven (například obecní úřady, archivy) se za pravdě-
Na webu Knihovnického institutu NK ČR v sekci Legislativa, standardy naleznete záložku věnovanou autorskému právu. Na adrese: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/autorske-pravo je ke stažení nejen úplné znění autorského zákona, ale podívat se můžete i na veškerou související legislativu a směrnice v oblasti duševního vlastnictví. 2) Rozmnožovací služby. Dilia [online]. [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: http://www.dilia.cz/28-rozmnozovaci-sluzby 3) Více o agentuře Dilia je k dispozici na jejím webu: http://www.dilia.cz/. (Mimo jiné zahrnuje také informace o hlášení veřejných čtení v knihovnách, elektronickém dodávání dokumentů a půjčování vydaných děl v knihovnách.) 1)
20 U NÁS • JARO 2016
JAK NA TO podobný počet rozmnoženin autorských děl počítá 20 % všech úplatně zhotovených kopií. Toto paušální určení poplatků vyžaduje vést evidenci tiskových rozmnoženin a povinnost hlásit jedenkrát ročně (do 31. 1. následujícího roku) počet všech černobílých a barevných tiskových rozmnoženin zhotovených za úplatu správci autorských práv (Dilia). Výpočet poplatku vychází ze sazby 0,20 Kč za stránku černobílé kopie a 0,40 Kč za stránku barevné kopie bez ohledu na formát. Fakturovaná částka je navýšena o DPH. Poskytovatel reprografických služeb má povinnost registrace u Dilia. K tomu slouží portál pro e-komunikaci s Dilia: https://portal.dilia.cz/DiliaPortal/Register.aspx. Prostřednictvím webového formuláře je možné uzavřít smlouvu i podávat každoroční hlášení o počtu zhotovených rozmnoženin. Kontaktní pracoviště Dilia: Lenka Kubšová, tel. 266 199 864, e-mail:
[email protected]. Na kontaktní pracoviště se můžete obracet s dotazy ke smlouvám i v případě, když např. zhotovujete tiskové rozmnoženiny licencovaných děl nebo pronajímáte přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin. Knihovny, které poplatky za kopírování tiskovin neodvádějí nebo odvádějí poplatky ve stále stejné výši (neodpovídající počtu zhotovených kopií), porušují autorský zákon a vztahují se na ně finanční sankce uvedené v zákoně. Jedním z podkladů pro kontrolní mechanismus je statistický výkaz o knihovně Kult (MK), v kterém knihovny v ř. 0430 uvádějí, zda uživatelům kopírovací služby poskytují. Správce autorských odměn (Dilia) má právo ověřovat, zda tyto knihovny mají vyřešeno odvádění poplatků a zda mají doklady, kterými mohou doložit počet zhotovených kopií. Kontakt na autorku:
[email protected]
Handicap Friendly 1/4 - Vše začíná webovými stránkami Helena Hubatková Selucká CERNIŇÁKOVÁ, Eva et al. Rovný přístup Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014, 92 s. ISBN 978-807050-641-7. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/ docs/Rovny_pristup.pdf Budování přístupné (bezbariérové) nebo, chcete-li, Handicap Friendly knihovny odpovídá tuzemským i zahraničním standardům a očekáváním pro 21. století. Vše souvisí se snahou zajistit
rovný přístup k nabídce služeb knihoven. Je však těžké (ne-li nemožné) zajistit rovný přístup všech ke všemu. Často nás v knihovnách limitují architektonické, personální či finanční omezení, než abychom mohli nabídnout to, co se v této oblasti očekává. Někdy je ale možné najít náhradní řešení, které přístupnost knihovny umožní i přes výše zmíněná častá omezení. Je proto žádoucí zjistit si o osobách se specifickými potřebami co nejvíce, abychom pochopili svět, ve kterém žijí, a jaká očekávání a potřeby mají ve směru ke knihovnám. Ty jsou nejen poskytovateli informačních a výpůjčních služeb, ale také komunitními centry obcí, měst i krajů.
U NÁS • JARO 2016 21
JAK NA TO A právě osoby se specifickými potřebami, nebo organizace je zastřešující, mohou být při snahách o přístupnost dané knihovny vítanými rádci a pomocníky. I přestože by knihovny měly být schopné (v knihovním zákoně uvedeno „musí“) poskytovat rovný přístup všem bez rozdílů, je potřeba zaměřit se zejména na některé body, které se dají v chodu knihovny zobecnit a nejsou nutně odvislé od financí či jiných možných limitů. K tomu se snaží přispět také Standard Handicap Friendly, který připravila Sekce služeb osobám se specifickými potřebami SKIP ČR1 a který je rozvíjen univerzální metodikou a konkrétními metodikami pro lidi se zrakovým, sluchovým, mentálním a tělesným postižením. Standard vymezuje to, co knihovna musí a může udělat pro své uživatele se specifickými potřebami, přehledně v osmi kategoriích. Obecná ustanovení se týkají toho, že se knihovna musí této problematice věnovat a zohledňovat ji ve své činnosti. Dále se standard zabývá požadavky na personál, fondy a službami, technickými a materiálními požadavky, webovými stránkami, spoluprací a propagací, akcemi a integračními aktivitami. Vše je v konkrétních metodikách doplněno příklady a návody, jak je dané body možné naplňovat. Pro začátek je nutné seznámit se se standardem a univerzální metodikou, které jsou klíčové pro snahu knihovny pracovat s jakoukoliv skupinou uživatelů se specifickými potřebami. Tyto dva dokumenty požadavky na přístupnost maximálně zobecňují, aby byly platné pro jakékoliv skupiny osob se specifickými potřebami. Nicméně materiál (standard) jde ještě dál a nabízí konkrétní metodiky pro osoby se zrakovým, sluchovým, mentálním a tělesným postižením, včetně návodů, příkladů a tipů, jak svou knihovnu zpřehlednit a přizpůsobit. Nabízí řadu kroků, kte-
ré mohou knihovnám pomoci zavést problematiku lidí se specifickými potřebami do své běžné činnosti, včetně strategií budoucího směřování, nákupu vybavení a knihovního fondu. Aby se o nabídce služeb dané knihovny tito uživatelé vůbec dozvěděli, musí se knihovna zaměřit na obsah webových stránek a navázání spolupráce s organizacemi, které pracují s lidmi se specifickými potřebami, v dané lokalitě. Tomu může pomoci seznam organizací působících v sociální oblasti v daném kraji, který bývá vydáván příslušným krajským úřadem, a sledování dění v dané lokalitě. Odtud už je možné vyprofilovat, jaké konkrétní skupiny osob se specifickými potřebami působí v daném regionu, a nabídnout jim služby knihovny. To může udělat buď právě zveřejněním nabídky na svých webových stránkách s poukazem, jaké konkrétní služby umožní (usnadní) lidem s danými specifickými potřebami využívat služeb knihovny, ale i přímou prezentací nabídky aktivit v organizacích, které zastřešují tyto skupiny. Je nutné myslet na to, že oba body musí být prezentovány formou přístupnou dané skupině uživatelů. Např. lidem se zrakovým postižením je nutné nabídnout webové stránky odpovídající standardu Blind Friendly či možnost zvětšování textu, lidem se sluchovým postižením zpřístupnit informace ve zjednodušené češtině nebo pomocí videí ve znakovém jazyce apod. Často se může zdát, že stačí personál knihovny, který je empatický a vstřícný ke svým čtenářům a návštěvníkům, ale to nemusí být zcela pravda. Řada lidí si zakládá na své samostatnosti, a než by požádala o pomoc, radši bloudí mezi regály nebo danou službu nevyužije. A proto je právě srozumitelný, přehledný a přístupný web důležitým východiskem. Každý uživatel potřebuje vědět, jaké služby mu knihovna nabízí, co ho
Více se o Sekci služeb osobám se specifickými potřebami SKIP dozvíte v aktuálním čísle zpravodaje v rubrice Z knihovnických organizací.
JAK NA TO to bude stát, jak se do ní dostane a jak je organizován její fond. Pro ty, kteří naopak upřednostňují osobní kontakt nebo chtějí navštívit knihovnu poprvé, je nutné uvést kontakt na „knihovníka nebo knihovníka-asistenta“, který je schopen na požádání pomoci. Proto všichni zaměstnanci knihovny musí být seznámeni s pravidly komunikace s lidmi se specifickými potřebami, aby mohli být těmi, kteří svým „osvojeným přístupem“ získají nového čtenáře pro svoji knihovnu. A toho dosáhnou právě tím, že budou připraveni a potenciálnímu zájemci o čtenářský průkaz dají jasně na srozuměnou, že je knihovna přístupná a „handicap friendly“. Osobně se mi velmi osvědčil přímý kontakt s organizacemi, které zastřešují lidi se specifickými potřebami. Prostřednictvím osoby knihovníka a jeho pravidelných návštěv v daných organizacích (a to jak na besedách organizovaných knihovnou, tak na akcích připravených danými organizacemi) bývá možné nahlédnout dál za komunikační desatera či odbornou literaturu. A na základě tohoto vhledu je potom jednodušší profilovat knihovnu ke konkrétní cílové skupině,
neboť známe její potřeby a zájmy „z první ruky“. Např. pokud vím, že klienti se pravidelně účastní s vlastním filmem filmového festivalu a mají oblíbené odpolední seriály, není nic snazšího než rozšířit nabídku fondu o tyto DVD, uskutečnit veřejné promítání či uspořádat program s hereckým představitelem některé seriálové postavy. Všechna „opatření“ je možné nabídnout na webu knihovny či přímo sdělit klientům při pravidelných návštěvách. Mimo to je možné zveřejnit informace také na portálech zastřešujících konkrétní skupiny lidí s postižením nebo na portálech obecně pro lidi s postižením (typu http://helpnet. cz nebo http://www.nrzp.cz/ apod.). Ruku v ruce s využitím různých informačních kanálů při nabídce aktivit a služeb knihovny jde i následná zpětná prezentace uskutečněných aktivit, a to opět na webu knihovny či výše zmíněnými jinými kanály. Celé znění standardu a metodik Handicap Friendly je dostupné tištěně nebo online na webových stránkách Knihovnického institutu Národní knihovny ČR (viz citace pod názvem článku). Kontakt na autorku:
[email protected]
1)
22 U NÁS • JARO 2016
Zpřístupnění textu knihovny na televizní lupě, autor fotografie: Helena Hubatková Selucká U NÁS • JARO 2016 23
STALO SE
Bilance vzdělávacích akcí pro knihovníky pořádaných SVK HK v roce 2015 a výhled do budoucna Andrea Součková V době, kdy píši následující řádky, je leden a stejně jako na každém začátku roku hodnotíme rok, který máme právě za sebou. Mnohé knihovnice jsou pravděpodobně touto dobou „ponořené“ ve statistikách, výkazech, výročních zprávách, rozborech a dalších číslech a datech, které se snaží podat reálný přehled o tom, co se nám v uplynulém roce povedlo, nebo naopak co bychom chtěli v roce letošním vylepšit nebo změnit. V minulém roce jsme vás na stránkách zpravodaje U nás provedli vybranými konferencemi, semináři, přednáškami i workshopy. Soustředili jsme se na vzdělávání v Královéhradeckém kraji a v několika článcích jsme se vás pokusili seznámit také s nejzajímavějšími akcemi realizovanými ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové. Rok 2016 se ponese v duchu celoživotního vzdělávání v knihovnách,
24 U NÁS • JARO 2016
a ačkoliv se kampaň zaměří na veřejnost, ani my nesmíme zůstat v tomto směru ochuzeni, a tak vám nyní podáváme kompletní přehled školení pro knihovníky realizovaných (oddělením služeb knihovnám) SVK HK v roce 2015. V roce 2015 bylo pro knihovny v Královéhradeckém kraji zorganizováno celkem 23 vzdělávacích akcí, kterých se zúčastnilo 438 knihovnic a knihovníků. (Pokud bychom však započítávali každou akci cyklu zvlášť, dostali bychom se na mnohem vyšší číslo – 33 vzdělávacích akcí. Více k problematice v aktuálním čísle zpravodaje - rubrika Naše téma, článek Vzdělávat a bavit.) Pro větší přehlednost a možnost srovnání jednotlivých ukazatelů naleznete níže dvě tabulky, které obsahují soupis všech školení realizovaných SVK HK. Rozděleny byly podle toho, zda byly finančně podpořeny dotačním podprogramem VISK 2 Ministerstva kultury.
STALO SE Nyní doplníme alespoň pár základních informací k výše uvedeným školením: V souvislosti s rozvojem virtuální referenční služby Ptejte se knihovny probíhala na začátku roku 2015 v krajských knihovnách školení. Novou podobu modulu pro správu jmenované služby představila Mgr. Karolína Košťálová z Národní knihovny ČR. Díky spolupráci SKIP s Unií zaměstnavatelských svazů se v SVK HK (i ostatních krajských knihovnách) uskutečnily dvoudenní semináře Přátelská pracoviště a čtyřdenní semináře Prevence násilí na pracovišti. (Podrobněji o akci v článku „Knihovny – přátelská a nekonfliktní pracoviště“ 2. čísla zpravodaje z roku 2015.) Pod záštitou Unie zaměstnavatelských svazů bylo uspořádáno také diskuzní fórum Sociální dialog a nový občanský zákoník. Jednalo se o jedinou akci zajišťovanou metodickým oddělením v roce 2015, která se neuskutečnila v krajské knihovně, ale účastníci diskutovali v prostorách Nového Adalbertina. Program vedla JUDr. Marilla Kokešová. Vzhledem k přechodu ČR na nová katalogizační pravidla RDA uspořádala SVK HK sérii školení zabývající se nejvýraznějšími změnami oproti stávající katalogizaci. O výklad se postaraly pracovnice krajské knihovny (Bc. Blanka Bayerová, Mgr. Markéta Špačková, Mgr. Zdeňka Mikulec-
ká). Ke spolupráci byli také přizváni odborníci z NK ČR. Obecná neznalost v oblasti citační problematiky si vyžádala organizaci školení zaměřeného na citování. S tématem přítomné seznámil PhDr. Martin Krčál z Kabinetu informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně. Na seminář byly kromě knihoven pozvány také všechny členky redakční rady zpravodaje U nás. Z řad knihovnické veřejnosti se objevovaly časté připomínky ke skutečnosti, že je dnes téměř nemožné vyznat se v záplavě nejrůznějších literárních žánrů; proto byl uspořádán seminář přesně na toto téma. Jeho cílem bylo podat základní charakteristiky a rozlišovací znaky jednotlivých literárních žánrů a na praktických cvičeních si bylo možné získané informace ověřit. Přednášela Mgr. Zuzana Hloušková, kterou čtenáři zpravodaje U nás znají jako autorku pravidelných článků zaměřených na představení různých literárních žánrů. Třetí ročník Královéhradecké knihovnické konference se nesl v duchu kampaně věnované službám knihoven. O odpolední část odborného programu se tak postaraly knihovny z Královéhradeckého kraje, které prezentovaly svou činnost. Dopolední program byl věnovaný aktuálně diskutovaným otázkám v oblasti knihovnictví – PR v knihovnách a CPK. (Více se o akci dozvíte v rubrice Stalo se aktuálního čísla zpravodaje.)
U NÁS • JARO 2016 25
stalo se V průběhu září až prosince 2015 proběhla v prostorách počítačové učebny SVK HK školení v oblasti práce s informačními a komunikačními technologiemi. Finančně byla podpořena dotačním podprogramem VISK 2. (Témata kurzů vycházela ze zpětné vazby - dotazníky - získané během kurzů realizovaných v roce 2014 díky stejnému grantu.) Mezi přednášejícími byli Mgr. Šárka Skalická z Knihovny města Hradce Králové a PhDr. Martin Krčál (KISK MU v Brně), v mnoha případech lektorovala Ing. Tereza Otčenášková z Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, o jedno ze školení se postarala i Ing. Zuzana Němcová z téže fakulty. V průběhu uplynulého roku jsme měli díky školením možnost potkat se s mnoha pracovnicemi a pracovníky knihoven v Královéhradeckém kraji. Některé knihovnice a knihovníky jsme potkávali často a budeme rádi, pokud nám nadále zachovají svou přízeň. Méně známé tváře mezi námi také rádi uvidíme. Potěšilo nás, že se v roce 2015 účastnili kurzů také kolegyně a kolegové ze specializovaných knihoven. Pravidelně se snažíme mapovat zájem knihovnic o různá témata vzdělávacích kurzů. Často si tak v průběhu i po samotném skončení kurzů ověřujeme spokojenost s jejich realizací. Zároveň se také ústně i písemně dotazujeme na zájem o různá vzdělávací témata. Jistě vám tak neuniklo, že jsme na konci minulého roku (oblast ICT) a na začátku tohoto roku (nejrůznější témata ve vzdělávání) opět připravili elektronické dotazníky. Všem, kteří se průzkumu účastnili, děkujeme. Zpětnou vazbu získanou prostřednictvím dotazníků i jinými
formami využíváme k plánování dalších kurzů. (V prosinci minulého roku jsme na základě vašeho hlasování podali žádost o dotaci z podprogramu VISK 2.) Kolegyně Mgr. Bohdana Hladíková, která nastoupila před nedávnou dobou na naše oddělení a převzala péči o vzdělávací akce, na přípravě dalších kurzů soustavně pracuje. (V příštích měsících se s novou kolegyní seznámíte, pokud ne osobně, minimálně prostřednictvím jejích článků ve zpravodaji.) Zájemci o více informací se o školeních dozvědí prostřednictvím našeho webu Pro knihovny SVK HK. Moderní doba klade na lidi velké nároky nejen v osobním, ale i pracovním životě. Často slyším od kolegyň postesk nad stále se zvyšujícím množstvím práce a požadavků na jejich pracovní výkon. Knihovnice by se měla vyznat v literatuře, mít přehled o aktuálně vydávaných titulech, umět si poradit s čísly i dotazy čtenářů, pracovat s nejnovějšími technologiemi, sledovat nové trendy, neztratit se v záplavě informací na internetu… Není toho málo a doufat, že se v budoucnu situace zlepší, je více než bláhové. Statistiky ukazují, že se doba zkrátka „zrychluje“, a my bychom se měli naučit těmto změnám rychle přizpůsobit. Jedním z prostředků, jak se v tom všem „neztratit“, je celoživotní vzdělávání. Semináře, přednášky, workshopy a další setkání s odborníky a kolegy jsou jednou z klíčových cest a my bychom chtěli přispět k tomu, abyste se na ní neztratili. Kontakt na autorku:
[email protected] Web knihovny: http://www.svkhk.cz/
Královéhradecká knihovnická konference aneb Kam kráčíš, knihovnictví Shrnutí tří ročníků konference očima or- do budoucnosti českého knihovnictví, ale třeba ganizátora a pozvánka na listopad 2016 i do knihovnické praxe okolních zemí, že si živě poslechneme odborníky, kteří jsou u zrodu noEva Semrádová Před více než třemi lety byla pod názvem Kam kráčíš, knihovnictví zformulována idea konference pro menší knihovny, pro knihovníky, kteří běžně nevyjíždějí do Olomouce, do Prahy nebo do Opavy, na akce celostátní či mezinárodní. Už název slibuje, že chceme nahlížet
26 U NÁS • JARO 2016
vých trendů a známe je z odborných časopisů a webů. Neméně důležitým cílem je uskutečnit setkání lidí zaujatých naším oborem. Líbí se nám, že řada posluchačů navštívila všechny tři ročníky, že konference oslovuje i začínající knihovníky. Program konference má ustálený „formát“;
stalo se základní téma koresponduje s knihovnickou propagační kampaní, která v Královéhradeckém kraji každoročně probíhá. Konferenční den je rozdělený na část věnovanou odborným přednáškám a blok prezentací „dobré praxe“. V minulých ročnících jsme mezi přednášejícími přivítali například paní Mgr. Zlatu Houškovou nebo pana doc. PhDr. Richarda Papíka, Ph.D. V prezentacích se také představily tyto knihovny: Městská knihovna Dobruška, Městská knihovna Červený Kostelec, Městská knihovna Hořice, Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně, Městská knihovna Nové Město nad Metují, Knihovna města Police nad Metují, Knihovna Kryštofa Haranta Pecka, Městská knihovna Trutnov; metodička oblasti Rychnov nad Kněžnou se zaměřila na služby vesnických knihoven. Mezi prezentujícími nechyběly ani obě největší knihovny kraje - Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové a Knihovna města Hradce Králové. Možná jste si také všimli, že kalendář na nový rok si kupujeme v září a o Vánocích plánujeme letní dovolenou. Kalendář knihovnických akcí se také rychle plní, v diáři máme zatrženo, že se Královéhradecká knihovnická konference letos uskuteční 22. listopadu a budeme se věnovat tématu celoživotního vzdělávání v knihovnách. Těšíme se na setkání. Kontakt na autorku:
[email protected]
Třetí ročník konference očima účastníka Stanislava Najmanová Kam kráčíš, knihovnictví... to zní téměř vznešeně. Jenže já si poslední dobou připadám, že svět kolem mě spíš běží v sedmimílových botách. A spolu s ním uhání i knihovnictví. Asi právě proto jsem nabídku metodičky Bc. Evy Semrádové, zda bych si pro Královéhradeckou knihovnickou konferenci připravila příspěvek o práci s dětským čtenářem, nevítala s úplným nadšením. Hned mi letělo hlavou, co všechno ještě musíme v naší knihovně stihnout do konce roku. Tohle je práce navíc. Ale zároveň i nová zkušenost. Jen
co jsem na nabídku kývla, vyskočila mi v hlavě další otázka: Budu mít na konferenci co sdělit? Snažíme se sice mít pestrou nabídku pořadů pro děti i dospělé, pracujeme rády a s nadšením, ale neděláme nic mimořádného. Po počátečních pochybnostech jsem se rozhodla svůj příspěvek vzít jako možnost jak se podělit s kolegyněmi o zkušenosti, které mám z dlouholeté práce s dětmi. Říci, o co se snažíme, na co klademe důraz, co se nám podařilo a co ne. Možná to jsou maličkosti, ale právě maličkosti mnohdy rozhodují o celkovém výsledku práce. A možná právě tyhle střípky, získané lety praxe, mohou být pro ostatní knihovnice užitečné. Myslím, že podobně přistoupily ke svým příspěvkům i kolegyně, které vystoupily v odpoledním bloku nazvaném „Rok služeb v Královéhradeckém kraji“. Je zajímavé vyslechnout si postřehy k tématům, o kterých již třeba nějakou dobu přemýšlíme, nebo se nechat obohatit o nápady zcela nové. Dopolední přednášky byly jiné. Byly opravdovým zamyšlením nad proměnami knihovnictví v blízké budoucnosti. Prezentace Mgr. Věry Ondřichové „PR a komunikace v knihovnách“ mi pomohla termín PR konečně pochopit v souvislostech. Vím dobře, že PR je komunikace s veřejností a médii, ale také jsem mnohokrát slyšela, že tato zkratka má daleko hlubší a širší význam. Teď jí konečně rozumím. Možná, že vymýšlení cílených kampaní a strategií mezi sousedy (příklad, na kterém nám paní Ondřichová PR skvěle vysvětlila) se může jevit jako nepříjemný kalkul, ve firemním a tím i knihovnickém plánování má ale určitě své důležité místo. Nedokážu odhadnout, do jak vzdálené budoucnosti sahá projekt Centrální portál českých knihoven. Dle zaujetí a nadšení lektora Bc. Vojtěcha Vojtíška ale předpokládám, že i tato novinka bude v dohledné době fungovat nejen v pilotním provozu. Výstava „Design knihovnické propagace“ i závěrečná řeč ředitelky SVK HK Mgr. Evy Svobodové, během které vyhlásila kampaň na rok 2016, dotvářely příjemný pocit z celého dne. Je dobré vědět, jakými cestami se budou ubírat naše kroky, abychom mohli zvolit nejen
U NÁS • JARO 2016 27
stalo se správný směr a vybrat dobré obutí, ale také proto, abychom se na společné cestě mohli potkávat se spolehlivými parťáky, s kterými se neztratíme. V tomto smyslu pro mě byla Královéhradecká knihovnická konference 2015 určitě velkým přínosem.
Kontakt na autorku:
[email protected] Královéhradecká knihovnická konference na webu: http://www.svkhk.cz/Pro-knihovny/Sluzby-knihovnam/Propagacni-kampan.aspx
Pojïme pustit knihovnické webináře do světa
Ukázka prostředí webináře Andrea Součková Název článku jsem si vypůjčila od jedné z účastnic webináře, který se uskutečnil na začátku letošního roku, a vyjadřuje její pocity po absolvování kurzu. Jednalo se o pilotní projekt, kterým jsme chtěli otestovat, jaké výhody a nevýhody tato nová forma výuky přináší a zda by mohla být využitelná i v prostředí knihoven. Chcete se dozvědět více? Tak čtěte dále. K uspořádání webináře nás (v SVK HK společně s členkou redakční rady Vandou Vaníčkovou) inspirovala příprava článku o webinářích, který naleznete v rubrice Naše téma aktuálního čísla zpravodaje. Čtenáře jsme chtěli na téma nějakým způsobem nalákat a ozvláštnit ho - a co je
28 U NÁS • JARO 2016
zajímavější než informace získané přímo z praxe. A tak jsme se do toho pustili. Z knihovnických specializací si musí s pořádáním vzdělávacích akcí pro knihovníky nejlépe poradit metodičky. Nabídku jsme tedy rozeslali mezi pracovnice metodických oddělení pověřených knihoven v Královéhradeckém kraji. Zájem o účast na webináři projevilo pět knihovnic. Vzhledem k alternativnímu výukovému prostředí Google Hangouts, které je omezeno maximálním počtem deseti lidí, se jednalo o optimální číslo. Nyní ale už k samotnému dni D. Webinář nazvaný „Svět Youtube“ proběhl v pondělí 19. ledna 2016 od 20 do 21 hodin. (Podivujete se nad pozdní dobou? Je tomu skutečně tak, o žádný překlep se nejedná. Seminář v elektronickém
STALO SE prostředí jsme se rozhodli poprvé uspořádat ve večerních hodinách záměrně, neboť jsme se chtěli co možná nejvíce vyhnout jakýmkoliv rušivým elementům z našeho okolí.) Webinář nás seznámil se základními informacemi o portálu. Dozvěděli jsme se, co pro mladou generaci Youtube znamená a k čemu ho používají. Všichni přítomní zajisté ocenili také tipy pro využití Youtube v rámci informačních lekcí a besed i pro vlastní sebevzdělávání. Tematiku poutavě a srozumitelně podala naše milá členka redakční rady, Vanda Vaníčková, která má na svůj poměrně mladý věk bohaté pedagogické zkušenosti. Doktorandka pedagogické fakulty se však, jak by se mohlo očekávat, nepohybuje jen v prostředí škol, ale pořádá také vzdělávací programy pro komerční firmy a společnosti, a některé z nich jsou realizovány právě formou webinářů. V průběhu celého kurzu i před jeho zahájením jsme měli k dispozici technickou podporu, která byla, jak se hned na začátku ukázalo, velmi důležitá. (Já sama jsem jí musela před samotným webinářem využít a zavolat o „nápovědu“ po telefonu; k dispozici však byla i v samotném výukovém prostředí). Stejně tak i některé kolegyně měly menší technické obtíže a dvě z nich se na webinář dostaly s menším zpožděním.) Jak vypadalo výukové prostředí, můžete vidět na obrázku. Na začátku jsme naši lektorku viděli prostřednictvím webkamery, poté už jsme na našich monitorech sledovali prezentaci doprovázenou výkladem. Kamery i mikrofony jsme měli vypnuté (až na jednu z kolegyň, které jsme měli možnost nahlédnout do obývacího pokoje ) a veškerá komunikace z naší strany probíhala formou chatu. Výborné bylo, že nás přednášející hned na začátku webináře zaktivovala otázkami k probíranému tématu. Nejenže z nás tím opadla počáteční nervozita z nového (nikdo z nás neměl s webináři zkušenosti), ale také si lektorka mohla udělat základní představu o tom, jaké jsou naše dosavadní zkušenosti se vzděláváním prostřednictvím webinářů a jak se vyznáme ve „světě Youtube“. Na konci kurzu jsme měli možnost
pokládat dotazy naopak zase my. Po skončení webináře účastníci vyplnili dotazník, kde byla ověřována spokojenost s právě absolvovaným kurzem. Co se týká samotného webináře „Svět Youtube“, byla spokojenost 100%. Objevila se výtka k času konání školení ve večerních hodinách, nejčastější problémy byly však technického rázu. Prostředí Google Hangouts bylo zvoleno zejména proto, že je bezplatné. Pokud by byl využit software, který je pro podobné účely přímo vytvořen, avšak je placený, pravděpodobně by k tolika komplikacím nedošlo. Na malých technických potížích měl zajisté podíl i nedostatek zkušeností s obdobnými technologiemi. Ukázalo se, že komunikace prostřednictvím chatu všem účastníkům naprosto vyhovuje. Přednost komunikaci formou kamery a mikrofonu dala pouze jedna z účastnic. Vzhledem k tomu, že u všech účastnic se jednalo o jejich první zkušenost s absolvováním webinářů, snažil se dotazník zjistit také obecné výhody a nevýhody moderní formy výuky a možnosti pro její zavedení v knihovnách. Většina knihovnic spatřuje výhody webinářů v úspoře času (odpadá cesta) a snížení finančních nároků (bez cestovních výdajů). Oceňují fyzickou nezávislost na konkrétním místě konání nebo pohodlí práce z domova. Virtuální prostředí nabízí i další plus, které se v odpovědích dotazníku neobjevilo, avšak vyplynulo na povrch již při samotné realizaci webináře. V praxi se totiž ukázalo, že se kromě přihlášených knihovnic účastnili školení další zájemci v podobě našich kamarádek, příbuzných či členů rodin. Počet tak stoupl z pěti posluchačů možná i na patnáct lidí. Mezi zápornými stránkami se v dotazníku nejčastěji objevují opět problémy technické rázu (připojení k wifi, přihlášení do systému, kompatibilita zobrazení webů v různých prohlížečích apod.). Účastnicím při této formě výuky také chybí vzájemná a bezprostřední komunikace. Upozorňují na možnost rušení z vnějšího okolí. Velmi pozitivní je, že většina hlasujících si myslí (4 z 5, jedna odpověď „nevím“), že webináře by byly dobře využitelné ve
U NÁS • JARO 2016 29
STALO SE vzdělávání knihovníků a všechny dokonce uvažují nad možností jejich zavedení ve svých knihovnách. Pokud by si hlasující měly zvolit mezi obsahově totožnými semináři, jen s tím rozdílem, že jeden probíhá klasicky a druhý v elektronickém prostředí, rozhodly by se pro druhou variantu. Je vidět, že knihovnice se nových věcí nebojí a pověry o šedých myších jsou opravdu jen báchorky. Jen si to představte. Je pět hodin ráno, venku ještě tma a leje jako z konve. Vy byste samozřejmě raději dál spali, ale nemůžete. Za hodinu vám totiž jede vlak na seminář. Tři hodiny ve vlaku,
mraky lidí na nádraží i v centru, hledání správné budovy a sálu… Než na seminář dorazíte, jste otrávení a vyčerpaní. Nelíbí se vám to? Dlouhá cesta, davy lidí, pátrání v mapě, to všechno se současnými možnostmi nemusíte už tak často snášet. Raději si zkuste představit toto: do oken vašeho bytu bubnuje déšť, pohodlně se usadíte do svého oblíbeného křesla, na vedlejší stolek položíte kávu nebo čaj a pak už stačí jen otevřít notebook… Nezní to pěkně? Kontakt na autorku:
[email protected]
Poprvé předáno ocenění Knihovna Jičínska Helena Vejvarová Mnozí z nás jistě pamatují ocenění Budujeme vzornou lidovou knihovnu, nebo o něm alespoň slyšeli. V poslední době však podobné ocenění pro knihovny chybělo, a tak jsme se s tím u nás, v Knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně, rozhodli něco udělat. Slovo dalo slovo a od jara loňského roku jsme připravovali setkání knihovnic a knihovníků jičínského okresu, při kterém jsme se rozhodli poprvé udělit titul pro „nej“ knihovnu našeho regionu. Kdo ho dostane - v tom jsme měli od začátku jasno. Ale vymyslet název byl docela oříšek. Oslovili jsme proto současné i bývalé kolegyně a kolegy a nápadů se sešlo opravdu mnoho. Snažili jsme se vyhnout názvům podobným jiným oceněním a nakonec jsme došli k výstižnému pojmenování - Knihovna Jičínska. A pak už přišel dlouho očekávaný den, kterým byl čtvrtek 19. listopadu 2015. Po uvítání účastníků ředitelkou Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně Mgr. Janou Benešovou proběhlo první slavnostní předání ceny Knihovna Jičínska 2015. Titul převzala pro Lidovou knihovnu Mlázovice její dlou-
30 U NÁS • JARO 2016
holetá knihovnice Blanka Johnová. Knihovna má dlouhodobě vynikající výsledky - nadstandardní počet čtenářů, výpůjček i návštěvníků. Velmi dobrá je i spolupráce knihovnice s vedením obce, které knihovnu maximálně podporuje. Blahopřát paní Johnové přijel i starosta Mlázovic Tomáš Komárek. Promluvil také Oldřich Suchoradský, bývalý knihovník z Mlýnce: „Na setkání jsem byl přímým účastníkem velké události: zvolení laureáta nové regionální ceny – KNIHOVNA JIČÍNSKA –, na které jsem se tak trochu podílel tím, že jsem často na podobných setkáních knihovníků vzpomínal na soutěž Budujeme vzornou lidovou knihovnu, kde naše malá knihovna v Mlýnci postupovala všemi koly a nakonec uspěla v tom nejvyšším. Znovu jsem byl knihovníky vyzván, abych vzpomínal na slavnostní vyhlášení v Košicích a pak v Prievidzi, kde jsme titul definitivně získali.” Dana Michlová, metodička okresu Jičín, řekla: „Už léta mě mrzí, že knihovna nemá možnost získat ocenění Knihovna roku, pokud se celá obec neúčastní soutěže Vesnice roku. Proto jsme se rozhodli knihovny v rámci našeho regionu ohod-
STALO SE notit sami. Letos je to poprvé a doufáme, že se to stane tradicí. Naše knihovny si uznání a podporu zaslouží.” V průběhu předávání mohli hosté sledovat prezentaci složenou ze snímků pořízených během slavnostních udílení titulů Knihovnice/Knihovník Královéhradeckého kraje roku 2009–2015. Pro prezentaci byli vybráni oceněné knihovnice a knihovníci Jičínska. Po celou dobu setkání jsme také využili obrazovku zařízení Xbox One, zakoupeného pro jičínský klub mladých Free time, k promítání vizitek knihoven našeho regionu. Po slavnostním vyhlášení byl pro knihovnice připraven odborný program. Vyslechly si informace o vykazování statistiky za rok 2015 a o novinkách v regionálním knihovním systému. Dále byla připomenuta důležitost webových stránek knihoven a možnost individuálního proškolení
v jejich úpravě. Prezentována byla také nová služba jičínské knihovny, která představuje moderní alternativu k výpůjčkám knih papírových. Řeč byla o e-knihách. Službu zajišťuje společnost eReading a finančně je podpořena grantem Ministerstva kultury ČR. Setkání bylo ukončeno „dárkem“. Za celoroční práci byly knihovnice odměněny besedou se Stanislavem Zindulkou, nazvanou Slzy smíchu, kde s vtipem vyprávěl o celoživotní procházce na prknech, která znamenají svět, a mnohém dalším.
Kontakt na autorku:
[email protected] Web knihovny: http://knihovna.jicin.cz/ Fotografie z akce lze nalézt ve fotogalerii knihovny: http://knihovnajicin.rajce.idnes.cz/ Prezentace ze slavnostního dne: http://knihovna. jicin.cz/prezentace.html
Ohlédnutí za Kolokviem slovenských, moravských a českých bibliografů Zdeňka Mikulecká Ve dnech 11.-13. října 2015 proběhl 18. ročník Kolokvia slovenských, moravských a českých bibliografů, který tentokrát hostila Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích. Každoroční setkání je organizováno Sekcí SDRUK pro bibliografii a Slovenskou asociací knihoven. Program začal v neděli odpoledne neformálním setkáním bibliografů na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Následovala komentovaná prohlídka centra města, návštěva dominikánského kláštera a Jihočeského muzea. Zde jsme se seznámili s výsledky mezinárodní knihvazačské soutěže a také jsme měli možnost zhlédnout výstavu „Mistr Jan Hus a kostnický koncil“, pojatou vtipnou a originální formou (průběh kostnického koncilu byl zachycen pomocí stavebnice Playmobil).
Oficiálně kolokvium zahájil v pondělí 12. října 2015 v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích (dále JVK) její ředitel Mgr. Ivo Kareš. Účastníky přivítaly také PhDr. Blanka Snopková, Ph.D., zástupkyně Slovenské asociace knihoven a vedoucí oddělení bibliografie Státní vědecké knihovny v Banské Bystrici, a Mgr. Eva Svobodová, předsedkyně Sekce SDRUK pro bibliografii a ředitelka Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. PhDr. Blanka Snopková, Ph.D., moderátorka odborného programu prvního dne, uvedla dva zajímavé tematické bloky, nazvané „Rybníkářství a lesnictví v regionální literatuře a bibliografii“ a „Poslední renesanční osobnost regionu“. První přednášející, Mgr. Tatiana Klimková z Knihovny pro mládež města Košice, vystoupila s příspěvkem „Správcové rybníků a vodních toků – vod-
U NÁS • JARO 2016 31
STALO SE níci na Slovensku“. Následoval příspěvek Gerdy Lorenzové z Krajské knihovny Karlovy Vary, věnovaný rybníkářství a lesnictví karlovarského regionu, a Mgr. Monika Lobodášová z Krajské knihovny Karola Kmeťka v Nitře se zabývala lesnictvím v oblasti Nitranské župy. V druhém tematickém bloku zaníceně prezentoval Václav Kříček z Krajské vědecké knihovny v Liberci „Legendu o zlé paní Kateřině“. O renesančním básníku Valentínu Balašovi hovořila Mgr. Elena Matisková z Krajské knihovny Ľudovíta Štúra ve Zvolenu. Nejvíce mě zaujal příspěvek Martiny Zlatohlávkové z Krajské knihovny v Pardubicích, který přednesla o baronu Arturu Krausovi, – jak říká podnázev příspěvku – „vpravdě renesanční osobnosti Pardubic konce 19. a počátku 20. století“. Tento mecenáš a bibliofil byl všestranně zaměřeným člověkem, věnoval se aviatice, byl zakladatelem první hvězdárny v Pardubicích. Zajímavostí je, že propagoval nové sporty a přeložil z angličtiny do češtiny pravidla tenisu. Poslední přednášející, Ing. Ivana Poláková z Matice slovenské v Martině, se věnovala další významné a činorodé osobnosti, a to vlastenci MUDr. Ivanu Hálkovi. Odborný program prvního dne byl završen prezentací firmy Exon. Za krásného podzimního počasí jsme odpoledne navštívili klášter Zlatá Koruna, kde má JVK uloženu část historického knižního fondu. Vypravili jsme se také na zámek v Českém Krumlově, kde jsme měli jedinečnou možnost prohlédnout si zdejší zámeckou knihovnu. Znaveni po celém dni jsme si s povděkem v JVK poslechli koncert vážné hudby tria mladých umělkyň. Odborný program druhého dne (13. října 2015) moderovala Mgr. Eva Svobodová. Na úvod vystoupil Ing. Jiří Mika ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně s informacemi tý-
32 U NÁS • JARO 2016
kajícími se vize a koncepce české analytické bibliografie. Na téma předešlého dne poté navázala PhDr. Blanka Snopková, Ph.D., přednáškou o další renesanční osobnosti - Joannesovi Dernschwammovi de Hradiczín. Třetí blok programu byl nazván „Sport a česko-slovenské vztahy ve sportu“. V rámci něho jsme si měli možnost poslechnout tři příspěvky: o šachovém velmistrovi Richardu Rétim přednášela PhDr. Katarína Benciová (Malokarpatská knihovna v Pezinku), Emila Zátopka připomněla Mgr. Eva Filípková (Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně) a o fotbalistovi Jánu Popluhárovi hovořila PhDr. Anna Kuciánová, Ph.D., ze Slovenské národní knihovny. Čtvrtý blok s tématem „Mecenáši mezi Čechy a Slováky“ nám přiblížil osudy architekta a stavitele Josefa Hlávky (PhDr. Ivo Baran, Ph.D., Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje) a humanisty Přemysla Pittra (PhDr. Marcela Petrovičová, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze, dále NPMK). V souvislosti s projektem digitalizace archivu P. Pittra a O. Fierzové, který realizuje NPMK, byl Pitter představen jako pedagog, humanista a pacifista. Seznámili jsme se také s příběhy tzv. Pittrových dětí, které byly zasažené válkou a zdravotně oslabené a kterým Pitter poskytoval pomoc a zdravotní péči. Posledním a velice poutavým tématem byly „Regiony na hranici“. Doc. PhDr. Jaromír Kubíček, CSc., z Moravské zemské knihovny v Brně přednesl příspěvek „Počátky novoměstského lyžařství a cizineckého ruchu na Moravě“, Mgr. Ivo Kareš na závěr hovořil o projektu JVK s názvem „Kohoutí kříž: šumavská německá literatura a její autoři“. Jedná se o webový portál (http://kohoutikriz.org/), který se věnuje šumavské německé literatuře od středověku až po současnost. Obsahuje údaje o více než 1 600 autorech a známé i méně známé texty o Šumavě.
OKÉNKO Na závěr již tradičně zhodnotil celé kolokvium doc. PhDr. Jaromír Kubíček, CSc., a my všichni už se těšíme na další, již 19. ročník kolokvia, které se uskuteční 9.-11. října 2016 v Banské Bystrici.
Společná fotografie v Českém Krumlově
Kontakt na autorku:
[email protected] Prezentace z kolokvia a další informace o Sekci SDRUK pro bibliografii lze nalézt na: http:// www.sdruk.cz/sdruk/odborne-sekce/sekce-pro-bibliografii/clanek/sekce-pro-bibliografii/
V Jihočeském muzeu
Americké jižanské knihovny Vanda Vaníčková Georgia, stát na jihovýchodě Spojených států amerických, zčásti omývaný Atlantikem, nepatří v Čechách mezi nejznámější americká území. Na druhou stranu, pokud cestujeme do USA, většinou právě v Atlantě, hlavním městě Georgie, kde je největší letiště světa, poprvé nasajeme atmosféru země hvězd a pruhů. Název slavné písničky od Raye Charlese zní Georgia on my mind. V mé mysli byla Georgia celý měsíc, kdy jsem měla možnost v rámci studijní stáže navštěvovat hodiny angličtiny na Valdosta State University ve městě Valdosta. Mimo studijní povinnosti, výlety a poznávání americké kultury jsem se opět vydala i do knihoven.1
South Georgia Regional Library je hlavní knihovnickou pobočkou ve Valdostě. O životě knihovny vyprávěl ten nejpovolanější, ředitel Miguel Vicente. Už při e-mailové komunikaci projevil pan ředitel velký zájem o setkání. Zejména se těšil na zhodnocení přechodu knihoven od komunistického systému ke kapitalistickému. Ještě více mě ale překvapila jeho připravenost na rozhovor. Přivítal mě českým: „Jak se máš? Rád tě vidím,“ ihned pochválil přehlednost webových stránek SVK HK, podrobně jsme prošli všechny materiály, které jsem přinesla jako dárek, překládali název U nás, na české mapě ukazovali významná místa republiky. Došlo i na zmíněný komunismus, který pana Vicenta zajímal proto,
Pozn.: O návštěvě knihoven na americkém kontinentu pojednával článek “Na návštěvě v Texasu“ v 2. čísle zpravodaje U nás z roku 2015. V elektronické verzi je k dispozici na adrese: http://svkhk.cz/Pro-knihovny/Zpravodaj-U-nas/Clanek.aspx?id=20150222.
1)
U NÁS • JARO 2016 33
OKÉNKO že on sám je Kubánec a před 35 lety doslova utekl kvůli politické situaci ze země. Knihovnický sektor je ve Spojených státech placen z daní v rámci každého county (odpovídá zhruba českému okresu). Všechny knihovnické služby jsou poskytovány zdarma. Poplatek je účtován pouze za prodlení při vracení knih a při ztrátě čtenářského průkazu. V USA je obecně jednou z klíčových funkcí knihoven práce pro komunitu. Obzvláště ve Valdostě, kdy ve městě není mnoho možností k setkávání, je prostor knihovny zásadní. Knihovna nabízí zdarma prostory k pořádání vlastních, nejčastěji vzdělávacích akcí. I díky velkému zájmu uživatelů se bude South Georgia Regional Library během dvou let stěhovat do moderní velké budovy. Z pravidelných akcí pro dětské čtenáře pořádá knihovna například každý týden čtení pro nejmenší děti (toddler story time) a rodiny (family story time). Dále provozuje klub pro teenagery, navštívit lze i pravidelné kurzy španělštiny nebo počítačová školení. Za stěžejní vzdělávací kurzy, vzhledem k ekonomickému charakteru regionu, považuje ředitel kurzy práce s databázemi pro hledání zaměstnání. Obecně se knihovna těší velkému zájmu návštěvníků, funguje sedm dní v týdnu. Ve všední dny se již před otevřením knihovny přede dveřmi tvoří hloučky uživatelů, kteří chtějí vracet či půjčovat knihy, hlavně ale využít bezplatné připojení na internet. Byť by se mohlo pod vlivem medializace zdát, že je počítač s internetem samozřejmostí, ve všech koutech USA tomu tak rozhodně není. Pokud se chcete do knihovny „přímo podívat“ nebo se inspirovat, jak může vypadat propagace, na webových stránkách knihovny (odkaz ve statistickém okénku níže) najdete video, které zájemce provede knihovnou a představí služby a akce, kterých se je možno účastnit. Další knihovna, která neunikla mé pozornosti, byla Oduum Library, univerzitní knihovna
Valdosta State University. O chodu čtyřpatrové instituce mi ochotně povídala Catherine Bowers, koordinátorka spolupráce knihovny a univerzity. Stejně jako univerzitní knihovny v České republice slouží Oduum Library hlavně pro potřeby tamních studentů. Vzhledem k tomu, že jsou v knihovně uloženy americké státní dokumenty (knihy, statistiky, výroční zprávy aj.), je zdarma přístupná i zájemcům ze široké veřejnosti celého Lowndes County (okresu). Další dvě odlišnosti, jež mne na knihovně zaujaly, bych si s velkou radostí dovedla představit i u nás. Součástí výpůjčního fondu jsou didaktické pomůcky (magnetické tabule, výukové hry, modely, skládanky, puzzle,…), plyšové hračky a deskové hry. Součástí univerzity je i obdoba našich pedagogických fakult, nicméně uvedený materiál využívají i jiní studenti, například budoucí lékaři opakující si na test z anatomie. Druhá pozoruhodná skutečnost je spolupráce se studenty, a to jak na placených pozicích, tak i na místech pro stážisty nebo dobrovolníky, s možností získat kredity v rámci studia (kupříkladu za pomoc při práci v archivu). Na amerických univerzitách existuje mnoho placených pozic pro studenty přímo ve škole. Důvodem je patrně vysoká cena školného na univerzitách (i za studium na státních univerzitách je nutné platit), kterou se školy snaží touto cestou pomoci mladým překonat. Závěrem článku bych ráda zdůraznila velké poděkování oběma „mým průvodcům“; na přeložený článek za mořem již čekají pan Miguel Vicente i paní Catherine Bowers. Mr. Miguel Vicente and Mrs. Catherine Bowers, thank you very much for your time and your kindness. Statistické okénko: Georgia (údaje převzaty z Wikipedie2): • rozloha: 154 077 km2 • počet obyvatel: 8 186 453 • hlavní město: Atlanta
Georgie. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. c2015 [2016-01-10]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Georgie&oldid=12795953
2)
34 U NÁS • JARO 2016
OKÉNKO • webové stránky: http://www.sgrl.org/ • velká města: Savannah, Augusta, Columbus • video o knihovně: https://www.youtube. • úřední jazyk: angličtina com/watch?v=2WRw0jyAv8M • součástí Unie: od roku 1788 South Georgia Regional Library (údaje převzaty ze statistik knihovny: 2015 August Statistics): • počet návštěv: 21 901 fyzických, 6 952 elektronických • počet programů / počet účastníků: pro děti 12/264; pro teenagery 5/26; pro dospělé 26/247 (Valdosta má cca 45 000 obyvatel, ale hustě obydlené spádové oblasti) • počet přihlášení na počítače v knihovně: 6 559
Oduum Library, Valdosta State University • webové stránky: https://www.valdosta.edu/ academics/library/general/about/welcome.php • databáze, které jsou studentům k dispozici: ERIC, WorldCat, National Academies Press, Open Library, Digital Book Index, Hathi Trust, Internet Archive. Kontakt na autorku:
[email protected]
Angažovaná poezie Zuzana Hloušková Angažovaná poezie představovala fenomén v české tvorbě zejména na konci 90. let 20. století, vzbuzovala však rozpaky i dlouhé literárněteoretické diskuse a polemiky. Už pojem „angažovaná poezie“ je totiž poměrně těžké vymezit. Slovník literární teorie obsahuje heslo „angažovanost literatury“, jenže je ho potřeba brát s velkou rezervou, neboť poslední reedice pochází z roku 1984 a heslo je zpracováno značně tendenčně. Dočteme se v něm, že angažovanost je „vědomý příklon tvůrce k určité ideologii a záměrná umělecká práce z jejího hlediska“. Za nejdůležitější je považován umělecký postoj, přítomný v díle, který vypovídá o občansko-veřejném názoru autora. Příkladem může být protiválečná báseň, alegorie, narážka na politiku apod. Příklonem autora k jedné nebo druhé (např. válečné nebo politické) straně lze vysledovat autorův záměr. Angažovanost je v tomto pojetí zaměnitelná se stranickostí a tendenčností literatury. Má také plnit „sociální funkci“, tj. čím více autor v básni hájí sociálně slabé, tím se stává dílo angažovanějším. Poetický
slovník z roku 1987 vykládá pojem téměř identicky a Poetika literárního díla 20. století z roku 2001 se jen v krátkosti zmiňuje o tendenčnosti poezie. O redefinici pojmu se u nás významně zasloužil Karel Piorecký, který upozornil, že angažovanost je stále vnímána jako pojem, který vytvořili sovětští literární vědci a který přebrali i českoslovenští teoretikové. Pravda však je, že rozhodně neměli na tento termín monopol. Dokládá to například článek německého filozofa Theodora W. Adorna Angažovanost z roku 1961. (Před Adornem se pojmem angažované literatury zabýval dokonce Jean-Paul Sartre.) Piorecký na Adorna navazuje, když tvrdí, že „angažovaná poezie se neredukuje na sdělování idejí, ale inspiruje k jejich vytváření nebo k zaujímání postojů k sociálním skutečnostem, na které ukazuje“. Má nastolovat témata, „jejichž reflexe je ve veřejném zájmu“, sdílet je nebo dávat podnět k diskusi o nich. Velmi často jsou spjata se sociálním cítěním a kritikou konzumní společnosti. Na angažovanou poezii je ale nezbytné nahlížet v širším kulturním a sociálním kontextu, který za-
U NÁS • JARO 2016 35
OKÉNKO znamenává nespokojenost společnosti s nynějším stavem světa. Uměleckými prostředky má podrývat myšlenkové stereotypy, zejména „mocensky manipulované způsoby řeči“. Zároveň působí na zaujetí postoje k určité problematice; tento postoj zaujímá nejen autor, jenž se snaží ovlivnit čtenáře, ale následně i čtenář, ačkoliv se (paradoxně) v konečném důsledku čtenář i autor nemusí v postoji shodovat. Angažovaná poezie se tedy snaží reflektovat současná témata, staví se proti „zahleděnosti do sebe“ a oslovuje čtenáře. Básník by ale neměl zapomínat, že takto pojatá báseň musí být především básní, i když vypovídá o postoji autora či politice. Byl by však omyl domnívat se, že angažovaná poezie je vynálezem moderní doby. Samotné psaní angažovaných textů má hlubší kořeny. Můžeme se s nimi setkat už ve středověku, např. u Dalimilovy kroniky, jejíž autor evidentně vytvořil politicky angažovanou epickou báseň, formulující postoj soudobé šlechty. I v takové Bridelově skladbě Co Bůh? Člověk? vyzývá autor k „práci na postoji“ tak, aby velikášství a namyšlenost byly vystřídány křesťanskou pokorou a vědomím lidské nicotnosti. Konec 18. století přináší ideu, pro kterou stojí za to veřejně se angažovat několika generacím básníků – ideu národního obrození. Ta je přítomna v poezii po celé 19. století a samozřejmě se projevuje v kontextu sporu o Rukopisy královédvorský a zelenohorský, v nichž se angažovanost skrývá pod mystifikací. V druhé polovině 19. století pak přichází akcent sociálněkritický, jak je to patrné třeba na Nerudově pojetí žánru balady, v němž se na tragickém osudu lyrického subjektu podepisuje sociální skutečnost. V tomto duchu zapůsobila i politická lyrika Svatopluka Čecha, zejména ve sbírce Písně otroka (1895). Není bez zajímavosti, že do roka vyšla ještě ve 24 vydáních. Na přelomu 19. a 20. století se pak vytvořily podmínky pro vznik angažované poezie v dnešním slova smyslu. Sama meziválečná žurnalistika označovala tvorbu Viktora Dyka a S. K. Neumanna za angažovanou,
36 U NÁS • JARO 2016
stejně tak leccos z promasarykovské tvorby Karla Čapka. Pojem „angažovanost“ ale avantgardistům 20. a 30. let moc neseděl a mluvili raději o poezii proletářské, socialistické nebo revoluční. S nástupem fašismu a počátkem druhé světové války se kontext angažované básnické tvorby zásadně změnil a inspiroval k vyjadřování společensky angažovaných postojů i autory, kteří dosud inklinovali spíše k lyrice, jako byl třeba Vladimír Holan. Angažované pojetí literatury se postupně stává jakýmsi vzepřením vůči uzavřenosti básníka (a umění pro umění). Situace po roce 1948 však neotvírala možnost přirozeného rozvoje angažované poezie. Sympatizuje proto s tzv. trapnou poezií, v jejímž rámci se angažovanost neomezuje jen na tematickou stránku děl, ale je skutečným jednotícím principem, který autorům dovoluje podrývat řeč a jazykovou manipulaci dobové propagandy a oficiálního umění. Představiteli toho proudu jsou především Egon Bondy a Ivo Vodseďálek. Tvůrci angažované tvorby byli nuceni, s krátkou přestávkou v 60. letech, kdy mohl např. Vratislav Effenberger vydat knihu Realita a poesie (1969), sdílet omezený komunikační prostor ineditní literatury. Vedle toho se rozvíjela literatura na politickou objednávku, v níž však byla angažovanost pouze vlastní imitací a neměla s osobním zaujetím, vášní a skutečnou angažovaností tvůrce nic společného. Není proto divu, že pojem „angažovanost“ vstoupil do 90. let jako bezobsažné (resp. naruby obrácené) slovo a byl až do roku 2008 pro česká literární periodika tabu. Neznamená to však, že by z poezie aspekt kritické angažovanosti úplně vymizel. Je přítomen v poezii Lubora Kasala, u surrealistů nebo v tvorbě básníků bývalého undergroundu (sbírka Cizrna Víta Kremličky, básně Milana Kozelky). Paradoxně se objevil také v tvorbě někdejších prorežimních básníků, znechucených polistopadovými změnami (Miroslav Florian, Karel Sýs, Josef Jelen). Za předního představitele angažovaného proudu byl považován Jan Těsnohlídek ml., zejména kvůli sbírce Násilí bez
OKÉNKO předsudků (2010). Autor se v ní formou jakýchsi mikropříběhů pokouší o popis mladé generace a klade otázku, kam sebe v současném světě zařadit. Podle něj se nám předkládá „takový ten krásný model společnosti, který pro většinu z nás neplatí“. Za tento druh básnění, kdy autor sklouzává k prvoplánovosti, byl však recenzenty dost kritizován. Nejvíce Adamem Borzičem, který společně s Kamilem Bouškou a Petrem Řehákem patřil do literární skupiny Fantasía. Ta se k angažované poezii přihlásila sborníkem Fantasía (2008), v jehož úvodu jsou uvedeny obecné teze o úloze poezie. Klíčovou roli hrají pojmy „angažovanost“ a „patos“. Básník se má ve světě angažovat, ne slepě zaznamenávat děj. Skupina sice přichází s vlastní poetikou, zároveň ale nebere svůj program jako dogma. O tři roky později vychází Adamu Borzičovi a Kamilu Bouškovi jejich debuty - sbírky Rozevírání (2011) a Oheň po slavnosti (2011). Kromě zmíněných autorů jsou v současné poezii tendence k angažované tvorbě viditelné např. u Ondřeje Buddeuse, Petra Štengla, Ondřeje Zajace, tedy autorů sdružených kolem časopisu Psí víno. Prvky angažovanosti lze vystopovat v tvorbě Filipa Špeciána a Ondřeje Holubce. Angažovanost jako svědectví o „hodnotové vyprahlosti“ dnešního světa je patrná také ve sbírce Jen třídit odpad nestačí (2011) Víta Janoty. V posledních letech právě Petr Štengl vydal v rámci svého vlastního nakladatelství několik sbírek s provokativními názvy, např. 3,14čo!, v níž k sobě sestavil texty vytažené z internetu a nazval je „diskusními básněmi“. Podobně provokativně je laděna i sbírka Ach! Františka Dryje. Nejinak i Kapitalistické básně Klementa Václava Lakatoše, které jsou v dedikaci dokonce věnovány V. Havlovi a V. Klausovi. Dal o sobě vědět také Adam Borzič sbírkou Počasí v Evropě (2013), v níž se vyjadřuje k současné ekonomické krizi a vyčerpání kapitalismu, zároveň vypráví o svém dětství na Balkáně, když se tam rozjížděla občanská válka.
Ač je angažovaná poezie v současnosti především jevem literárním, projevy politické a sociální angažovanosti lze zaznamenat i v populární kultuře, např. v tvorbě písničkáře Tomáše Kluse nebo skupiny Nightwork. Významný vzmach angažované poezie se objevil v souvislosti s uprchlickou krizí v roce 2014, kdy dvanáct básníků z Česka a Slovenska vystoupilo na webu s projektem Až usneš, oplotím tě drátem. Na projektu se podílel třeba zmíněný Adam Borzič coby šéfredaktor Tvaru, novinář Dalibor Maňas, člen brněnské literární skupiny Vítrholc, Karel Škrabal, umělkyně s pseudonymem Potmě Čechům nebo slovenská básnířka Mirka Ábelová. Všichni se svorně ve svých verších doznávají k tomu, že si nevědí rady s postojem, který sdílí většinová společnost k uprchlíkům. Ač se jejich básně formou i obsahem výrazně liší, spojují je dvě věci – pocit zloby a lítosti. Někteří formou agresivních veršů, jiní zase černým humorem či nadsázkou se snaží vyrovnat se situací, která je ve skutečnosti velmi vážná. Angažovaná poezie bude mít obzvlášť pro střední a starší generaci zřejmě i nadále špatný zvuk, což je však vzhledem k historickému kontextu pochopitelné. V minulém režimu získala příchuť něčeho, co nikdo nemohl brát vážně. Pro současnou angažovanou poezii je však podstatné sdělení, protože očekává, že toto sdělení bude funkční, že nějak ovlivní čtenáře, kteří se aktivizují ve prospěch propagovaných hodnot. Ptá se po vnitřní angažovanosti čtenáře, po jeho vůli promítnout si apel z básně do svých životních postojů. Poezie totiž není nějaká přírodní síla, ale člověkem stvořený konstrukt. Umožňuje nám odpoutat se od reality a zahlédnout svět z odstupu. Tím získáváme příležitost jednat s vůlí, s tvořivostí a - s angažovaností. Použité zdroje: BORZIČ, Adam. Angažovaná poezie s otazníkem. Tvar [online]. 2011, roč. 22, č. 3, s. 6-7 [cit. 2016-01-18]. ISSN 0862-657X. Dostupné
U NÁS • JARO 2016 37
DOPORUČUJEME DO VAŠICH FONDŮ také z: http://old.itvar.cz/prilohy/51/Tvar03-2011.pdf BORZIČ, Adam, BOUŠKA, Kamil a ŘEHÁK, Petr. Fantasía. Praha: Dauphin, 2008. 48 s. ISBN 978-80-7272-158-0. PIORECKÝ, Karel. Angažovaná poezie: souřadnice pojmu. Psí víno [online], 2012, roč. 16, č. 59/60, s. 23-29 [cit. 2016-01-18]. ISSN 18010202. Dostupné také z: http://www.psivino.cz/ dudek/wp-content/uploads/e-PV59_60.pdf
VLAŠÍN, Štěpán, ed. Slovník literární teorie. 2., rozš. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1984. 465 s. Nezkrácenou verzi článku o angažované poezii naleznete na webu SVK HK v oddílu Pro knihovny. Kontakt na autorku:
[email protected]
Vyšel Almanach Spolku přátel krásného slova za roky 2011-2015 Zuzana Hloušková HLOUŠKOVÁ, Zuzana et al. Almanach Spolku přátel krásného slova 2011-2015. 1. vydání. Hradec Králové: Almanach spolku přátel krásného slova, 2015. ISBN 978-80-905989-4-2.
pis distribuoval do knihoven a škol v celém kraji. Založil pro regionální autory edici Škrabákova expedice, v jejímž rámci se podařilo vydat pět knižních titulů. Světlo světa spatřily také čtyři spolkové almanachy s ukázkami z díla členů, ten současný je tedy v pořadí pátý a je zvláštní tím, že reflektuje nejen tvorbu členů SPKS za uvedené údobí, ale ohlíží se za celou historií spolku. Kromě faktografických příloh text doprovází několik památných fotografií a ilustrované medailonky autorů. Máte-li o něj zájem, můžete ho za krásných sto kaček českých získat na adrese:
[email protected].
Vydání almanachu představuje významný mezník v životě Spolku přátel krásného slova (SPKS), který již přes dvanáct let rozvíjí činnost pro začínající autory a zájemce o literaturu na území Královéhradeckého kraje. Za dobu své existence se spolku podařilo zrealizovat sedm ročníků literární soutěže O Cenu Hradeckého Škrabáka a z každé z nich vydat sborníček vítězných prací, Kontakt na autorku:
[email protected] přičemž rukama porotců prošlo neuvěřitelných Web spolku: www.spks.info 662 příspěvků. Spolek také zorganizoval čtyři ročníky vícedenních Škrabákových dílen tvůrčího psaní v paralelních sekcích Próza - Poezie - Publicistika, které absolvovalo 36 talentovaných autorů. Na slavnostním předávání cen těmto úspěšným absolventům spolupracoval mj. se Studijní a vědeckou knihovnou v Hradci Králové. Spolek také uspořádal několik propagačních akcí: připomeňme třeba ruličkovou kampaň Hradecká kapka poezie nebo knižní sbírku pro krajany v Portugalsku. Pro veřejnost uskutečnil přes 100 autorských čtení a literárních pořadů. Spolek pět let vydával vlastní literární e-zin, který pod názvem Škrabo-
38 U NÁS • JARO 2016
Z KNIHOVNICKÝCH ORGANIZACÍ
Sekce služeb osobám se specifickými potřebami aneb Bezbariérová knihovna Helena Hubatková Selucká Myšlenka zabývat se potřebami lidí se specifickými potřebami a z tohoto hlediska hodnotit přístupnost knihoven vznikla ze studentského projektu „Bezbariérová knihovna“ šesti studentek magisterského programu Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v roce 2012. Už tehdy se navazovalo na mezinárodní i tuzemská doporučení, jak jednat s lidmi se specifickými potřebami a nabízet rovný přístup v knihovnách. Studentky zpracovaly první text standardu a postupně oslovovaly odborníky z různých oblastí podpory lidí se specifickými potřebami i samotné zainteresované osoby, tedy lidi se specifickými potřebami. Ukázala se velká názorová nevyhraněnost: co vyhovovalo jedněm, vadilo druhým, ale i přesto se v průběhu let podařilo vytvořit Standard Handicap Friendly a k této problematice uspořádat několik seminářů v různých koutech České republiky, vždy ale v knihovnách. Po absolvování studia byla práce na standardu hotová, ale chyběly metodické podklady a doporučení pro další postup českých knihoven. Iniciativa studentek proto přešla pod Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR pod názvem Sekce služeb osobám se specifickými potřebami. Z původního týmu zůstala jedna studentka, ale přibyla řada knihovnic a knihovníků, které tato problematika zaujala a kteří chtěli (a chtějí) nést myšlenku přístupných knihoven. V roce 2014 se díky Knihovnickému institutu Národní knihovny ČR a Ministerstvu kultury
ČR podařilo dokončený materiál vydat v tištěné i elektronické verzi1 a nabídnout knihovnám pilotní certifikaci zdarma. Do pilotního projektu se zapojila Knihovna města Ostravy a Knihovna Jiřího Mahena v Brně, které chtěly získat Standard Handicap Friendly pro osoby se zrakovým postižením. Tým odborníků, který se posouzením knihoven zabýval, se shodl na udělení standardu a ten byl v uplynulém roce slavnostně předán na konferenci Knihovny současnosti. Dokončený materiál se kromě základních bodů Standardu Handicap Friendly vymezujících v obecné rovině přístupnou knihovnu skládá také z podrobné metodiky specifikující, jakým způsobem může knihovna certifikát získat. Tyto informace jsou vždy obsaženy ve dvou rovinách – univerzální metodice platné pro všechny typy postižení a dále konkrétních specifikacích, které jsou platné jen pro určitý typ postižení (zrakové, sluchové, mentální nebo tělesné). Tento kompromis vzešel z dlouhodobé debaty o podobě materiálu, jejímž cílem bylo, aby standard obsahoval vše potřebné a zároveň byl srozumitelný. Jeden materiál byl dokončen, členové sekce se stali poradním hlasem v různých komisích zabývajících se problematikou lidí se specifickými potřebami v knihovnách, proběhla řada seminářů. Přesto je nutné pokračovat. Nejen v certifikování českých knihoven, ale i v tvorbě dalších metodik. Aktuálně se pracuje na metodice pro osoby s duševním onemocněním a pro příslušníky menšin. Oba dokumenty by měly pracovníkům knihoven pomoci zorientovat se v potřebách a postupech, jak udělat svou knihovnu Handicap Friendly, tedy
ČERNIŇÁKOVÁ, Eva et al. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014, 92 s. ISBN 978-80-7050-641-7. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Rovny_pristup.pdf
1)
U NÁS • JARO 2016 39
Z KNIHOVNICKÝCH ORGANIZACÍ bezbariérovou (přístupnou).
k certifikování lze získat na adrese: http://bezbarierova.knihovna.cz/ nebo na http://skipcr.cz/ Kontakt na autorku:
[email protected] odborne-organy/sekce-sluzeb-osobam-se-speciDalší informace o činnosti sekce a podrobnosti fickymi-potrebami
Slavnostní předání certifikátu Handicap Friendly na konferenci Knihovny současnosti 2015, autorka fotografie: Irena Šormová
Valná hromada ve Slavoji Marta Staníková Ve dnech 3.–5. listopadu 2015 se konala v Městské knihovně Slavoj ve Dvoře Králové nad Labem valná hromada Klubu dětských knihoven SKIP ČR. Program byl opravdu nabitý. Odpoledne prvního dne patřilo valné hromadě. Po uvítání všech přítomných královédvorskou místostarostkou Mgr. Alexandrou Jiřičkovou jsme získávali informace od jednotlivých garantů celostátních projektů vyhla-
40 U NÁS • JARO 2016
šovaných Klubem dětských knihoven (KDK). Mirka Čápová a Hanka Hanáčková informovaly o 16. ročníku Noci s Andersenem, jehož téma je v letošním roce inspirováno 180. výročím vzniku pohádky Malá mořská víla. Předsedkyně KDK SKIP ČR Helena Šlesingerová mluvila o jubilejním desátém ročníku projektu Kde končí svět s tématem Jak je to s králem. Příhodné je, že slavnostní vyhodnocení a pasování rytířů bude tentokrát probíhat na Pražském hradě. Hovořilo se také o dalších projektech „děcka-
Z KNIHOVNICKÝCH ORGANIZACÍ řů“, ale na jejich výčet a popis by rozsah tohoto článku nestačil. O některých akcích se jistě dozvíte v následujících číslech zpravodaje. Podvečer patřil společnému posezení s písničkářem Filipem Pýchou. Svými písničkami nás provedl téměř celou republikou a poslechli jsme si, jak je to hezké v té naší Republice české. Dozvěděli jsme se, proč v Brně odbíjejí zvony poledne už v 11 hodin, zavzpomínali jsme na Elišku Rejčku, královnu věnného města Hradce Králové, společně jsme se podivovali, proč se groš z Kutné Hory jmenuje pražský apod. Milé setkání bylo završeno rautem. Zlatým hřebem byl dort vyrobený na zakázku právě u příležitosti valné hromady. Paní cukrářka si trochu pozměnila text (viz foto obálka), čímž nechtěně přispěla k vylepšení již tak příjemné atmosféry. Druhý den byl celý ve znamení komiksu. Pozvání přijali spisovatelka a velmi činorodá lektorka Klára Smolíková a autor sci-fi a fantasy knih Jiří Walker Procházka. Knihovnice absolvovaly sedmihodinovou lekci, od historie komiksu až po tvorbu současných autorů. Kromě nových poznatků si účastnice odnesly také hodnotný materiál, který mnohým poslouží jako inspirace pro využití v jejich knihovnách. Po krátké pauze následovala návštěva ZUŠ, kde místní žáci sehráli divadlo s názvem Jedno odpoledne v knihovně. Večer byl završen návštěvou rukopisné kobky s výkladem o nálezu Rukopisu královédvorského Václavem Hankou a následným výstupem na věž kostela sv. Jana Křtitele. Třetí den byl věnován mozkobraní. Kdo nevíte, co se za tímto krásným názvem skrývá, vězte, že se jedná o předání úžasných nápadů knihovnic přihlížejícím kolegyním. Celkem bylo připraveno pět prezentací. Růžena Buchtová z Městské knihovny v Semilech předvedla jednu z možností jak zaujmout děti z MŠ a představila hlavolam CUTS vhodný pro všechny věkové kategorie. Jak pracovat individuálně se staršími dětmi ukázala Alena
Budková z Městské knihovny v Sedlčanech. Knihovna se zúčastnila pilotního programu pro knihovny v projektu Paměť národa - Příběhy našich sousedů. Tým složený ze dvou studentek nahrál pod vedením knihovnice vzpomínky pamětnice doby vystěhování Sedlčanska za druhé světové války. Jejich nahrávka byla zařazena do databáze digitální sbírky Paměť národa. Kolegyně ze Sedlčan nás také upoutala příspěvkem o soutěži prezentací nazvané Prezentace lehce. Soutěž je vyhlašována ve dvou kategoriích - pro žáky druhého stupně základních škol a víceletého gymnázia a pro studenty středních škol a učilišť. Každý rok je stanoveno nějaké téma, prezentace posuzuje nezávislá porota a vyhlášení vítězů je spojeno s besedou s odborníkem. Knihovnice Helena Orálková a Iveta Kratochvílová informovaly o prostoru pro mladé, který v loňském roce vznikl v Knihovně Jiřího Mahena v Brně. Odpovídaly tak na otázky typu: Jak nalákat mladé do knihovny? Co prostor nabízí? Jaké akce v něm pořádat? Příspěvek zmapoval vývoj nového prostoru s příhodným názvem Teen, který je určen pro věkovou skupinu 13+. Marie Lebdušková nás provedla již tradičně konanými prázdninovými aktivitami pořádanými Městskou knihovnou v Nymburce. Poslední příspěvek byl věnován využití QR kódů v katalogu povinné četby. Michaela Baštecká z Knihovny Eduarda Petišky v Brandýse nad Labem tak velmi zajímavě ukončila dopolední program setkání. Poté již následovalo poděkování a pomalý rozjezd knihovnic zpět do jejich domovů. A závěr? Setkávejme se. Nejenže obohatíme velmi příjemným způsobem náš profesní rozhled a nabijeme se na dalších pár týdnů, ale často také při podobných akcích navážeme přátelské vztahy, které v našem osobním životě mohou být k nezaplacení.
Kontakt na autorku:
[email protected] Web KDK: http://www.kdk.munovapaka.cz/
U NÁS • JARO 2016 41
Z KNIHOVNICKÝCH ORGANIZACÍ
Proč se stát členem SKIP Sandra Marková Většina povolání v České republice má své profesní organizace. (Například pokud chce člověk vykonávat lékařskou praxi, musí být zapsán v lékařské komoře. Nejinak je tomu i v případě právníků a jiných povolání.) Tyto organizace umožňují svým členům a lidem v oboru za značný roční příspěvek (cca 2000 Kč) další odborné vzdělávání, informují je o novinkách v oboru a poskytují jim mnoho dalších výhod. Knihovníci mají také svou profesní organizaci. Je jí Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP ČR, z. s.). Jedná se o největší dobrovolnou profesní a stavovskou organizaci knihovníků a informačních pracovníků sdružující individuální i institucionální členy. Má širokou členskou základnu, kterou pojí velmi silné kolegiální i osobní vztahy. Na rozdíl od lékařské či právnické komory však knihovník či informační pracovník nemusí být jejím členem, aby své povolání mohl vykonávat. Vzhledem k možnostem a výhodám členství ve SKIP je to však mnohdy škoda. Činnost SKIP je velmi pestrá a prospěšná svým členům i celému českému knihovnictví. SKIP je členem mezinárodních organizací IFLA (International Federation of Library Associations) a EBLIDA (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations). Podílí se na odborné přípravě specialistů a také na tvorbě a realizaci koncepcí oboru a jeho legis-
lativy. Organizuje významné celostátní akce na podporu čtenářské gramotnosti a knihoven, např. Týden knihoven, Noc s Andersenem, Kamarádka knihovna, Biblioweb, Březen - měsíc čtenářů, Knížka pro prvňáčka, Kde končí svět (slavnostní vyvrcholení se letos uskuteční na Pražském hradě, pod záštitou první dámy ČR Ivany Zemanové), Den pro dětskou knihu aj. SKIP také v široké míře podporuje odborné knihovnické školství (příprava skript, osnov odborných předmětů, účast při obhajobách diplomových prací...) a přispívá k celoživotnímu vzdělávání knihovníků zejména prostřednictvím pořádaných odborných akcí. Svaz vydává časopis Bulletin SKIP, který se věnuje nejrůznějším aktuálním otázkám knihovnictví a souvisejících oborů. Periodikum vychází v tištěné i v elektronické podobě a pro členy je zdarma. Na jeho stránkách mají (především) členové SKIP možnost publikovat odborné články a atraktivní práce mohou být zařazeny rovněž v rámci edice Aktuality. Kreativní jedinci se také mohou zapojit do aktivit na podporu čtenářských kampaní a tvorby propagačních materiálů. Zájemci mají rovněž možnost prezentovat svou činnost na celostátních konferencích zaměřených na danou specializaci. SKIP podporuje studijní pobyty a stáže v zahraničních knihovnách a zprostředkovává kontakty na významné odborníky různých specializací. Zájemcům otevírá možnost aktivního zapojení do činnosti mezinárodní knihovnické organizace IFLA a aktivit Modrého štítu,1 podporuje účast
Z KNIHOVNICKÝCH ORGANIZACÍ v mezinárodních projektech, např. CERTIDoc.2 Svaz je členem řady důležitých organizací v ČR (Spolek pro obnovu venkova, Unie zaměstnavatelských svazů atd.), díky nimž má větší možnost prosazovat své profesní a odborné záměry. Od roku 2015 je součástí Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR (http://aivd. cz/), díky níž mají členové SKIP (včetně zaměstnanců kolektivního člena) u těchto aktivit nárok na výrazné slevy; některé vzdělávací akce jsou dokonce zcela zdarma. Členství v Unii zaměstnavatelských svazů umožňuje SKIP aktivně se podílet na přípravě a připomínkování nových legislativních norem. Lobbing tak probíhá nejen v oblasti knihovnictví, ale i v souvisejících oblastech (např. zákoník práce, katalog prací apod.). Koordinují se jednání svazu v zájmu knihoven v oblastech autorského práva, hromadných licencí apod. SKIP vyjednal např. bezplatné přebírání obálek a anotací pro online katalogy knihoven od spolupracujících firem atd. Členům se rovněž nabízí velké množství komunitních aktivit a společných akcí organizovaných SKIP. Díky účasti na vzdělávacích aktivitách a workshopech si mohou předávat zkušenosti s experty příslušných oborů, získávat informace a odborné kontakty. Jsou zde zahrnuty kulturní i sportovní aktivity s cílem sjednocení členů spolku, možnosti získání společenských kontaktů a přátel z naší profese, pravidelná setkávání s kolegy s obdobnými zájmy a koníčky, výměna zkušeností díky elektronické konferenci SKIP a zapojení se do sociálních sítí (např. Facebook), kde během pár minut získáte odezvu kolegů na vámi uvedenou problematiku. SKIP tak svým členům nabízí vědomí sounáležitosti s širokou skupinou knihovníků a pracovníků paměťových institucí.
Nezanedbatelným benefitem pro členy je výrazné finanční zvýhodnění na akcích pořádaných SKIP, ať už se jedná o semináře, studijní cesty či zahraniční stáže. Mohou též získat slevy na vybrané profesní konference pořádané jinými organizacemi. Pro seniory, studenty, ženy na mateřské dovolené a nevýdělečné osoby jsou zavedeny 50% slevy na členských poplatcích. Svaz může zprostředkovat poradenskou pomoc od nezávislého občanského sdružení při vyjednávání se zástupci státní správy a samosprávy. Nejvýznamnější členové mohou za svou celoživotní práci získat Cenu českých knihovníků. Jak už vidíte, výhod ze členství vyplývajících je nepřeberné množství. I vy se můžete stát členem a podílet se tak na neustálém zvyšování prestiže českého knihovnictví. Můžete získat přehled o tom, co se děje v knihovnickém oboru, o projektech a novinkách knihoven jak ve vašem, tak i v ostatních regionech. Čím více lidí a institucí bude SKIP sdružovat, tím soběstačnější české knihovnictví v budoucnu bude. Podpořte české knihovnictví, podpořte SKIP a podpořte sebe. „Skipácký“ termín do vašich diářů Pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje a primátora statutárního města Hradec Králové se v hotelu Alessandria v Hradci Králové ve dnech 14.–16. června 2016 uskuteční 9. valná hromada SKIP ČR, z. s., která bude spojená s odbornou konferencí Architektura a výstavba knihoven. Program, přihláška a další podrobnosti k akci jsou k dispozici na webu SKIP ČR: http:// www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip/valna-hromada/9.-valna-hromada/9-valna-hromada. Kontakt na autorku:
[email protected] Web SKIPu: http://www.skipcr.cz/
CERTIDoc je projekt podporovaný Evropskou komisí v rámci programu Leonardo Da Vinci. Koordinátorem prací je francouzský spolek informačních profesionálů ADBS (Association of Information Professionals). Projekt je zaměřený na vytvoření evropského rejstříku kompetencí pracovníků v informační sféře a implementaci evropského systému certifikace kompetencí informačních pracovníků na podkladu tohoto rejstříku. Informace převzaty z: CERTIDoc – kompetence v oboru knihovnických a informačních služeb. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR [online]. 2016 [cit. 2016-01-15]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-vzdelavani/certidoc
2)
Mezinárodní komitét Modrý štít ICBS (International Committee of the Blue Shield) byl vytvořen v roce 1996, aby koordinoval činnost výkonných orgánů ICOM (Mezinárodní rada muzeí), ICOMOS (Mezinárodní rada pro památky a sídla), IFLA (Mezinárodní federace knihovnických asociací) a ICA (Mezinárodní rada archivů). ICBS si klade za cíl rozšířit ochranu a pomoc na kulturní dědictví ohrožené nejen válkou, nýbrž také přírodními katastrofami. Informace převzaty z: Modrý štít. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. c2015 [2016-01-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Modr%C3%BD_%C5%A1t%C3%ADt&oldid=12467634
1)
42 U NÁS • JARO 2016
U NÁS • JARO 2016 43
KDO JE
Lenka Eckertová (1973), autorka besed o online rizicích Vanda Vaníčková
Lenka Eckertová (vpravo) s ilustrátorkou Lucií Seifertovou Popularizátorka problematiky bezpečnosti na internetu a autorka knihy Hustej internet (2014, ilustrace Lucie Seifertová, autorka Dějin udatného českého národa). Lenka Eckertová má také poměrně blízko k Hradci Králové, na tamější univerzitě studovala obor jazyková a literární kultura.
Lze nějak zobecnit obsah toho, s čím se v rámci odpovědí setkáváte? Každý kolektiv reaguje jinak, ale určité obecné tendence tu jsou. Děti si za svým monitorem nedovedou představit obrovský kyberprostor, veřejnost, cizí lidi, jimž informace o sobě poskytují. Problematická je i křehká hranice mezi pravdou a lží. Česká společnost je zároveň velice tolerantní k věcem, které jsou mnohdy za hranou, například veřejná nahota a sex. Dále jsme utopeni v informacích, což se odráží i na dětech. Nejenže se v informacích neorientují, ale zároveň těkají od jedné k druhé, kloužou po povrchu.
Setkání v knihovnách vedete podobně? Tematicky určitě, časově zaberou zhruba 60 minut. Spolupráci s knihovnami vítám, jsem ráda, že knihovna už není jen na půjčování knih, ale je i místem k setkávání. Mimo besedy se na mne mohou knihovny obracet například Aktuálně je vaše jméno spojeno hlavně i s dotazy k problematice, kterou se zabývám. s knížkou Hustej internet. Jsem ráda, že se knížka chytla mezi dětmi Zjednodušeně řečeno, věnuji se třem oblastem i jejich rodiči a prarodiči. Je to ale i formou – rizikové komunikaci, rizikovému obsahu a oba trefnými ilustracemi. V roce 2013 jsme s Da- chodně-marketingovým otázkám elektronického nem Dočekalem vydali publikaci Bezpečnost prostředí. Okrajově i technickým problémům. dětí na internetu, která zaujala učitele, sociální pracovníky a další pracující s mládeží. Rodiče Zkuste prosím doporučit zájemcům nějakou bohužel neoslovil tak trochu učebnicový design literaturu nebo zdroje z oboru. s velkým množstvím textu a minimem obrázků. Trendy u nás sleduji především na webu, V rámci svých besed se sice věnuji školákům, například: http://www.e-bezpeci.cz/ (včetně zaale zájem a poučení rodičů je základ. jímavých průzkumů), http://www.saferinternet. cz/, www.seznamsebezpecne.cz (obsahuje zajíJaké jsou vaše besedy? Interaktivní. Děti se snažím spíše vést k za- mavé vzdělávací filmy o online pozvánkách na myšlení, než direktivně poučovat. Cílím na schůzky, prodeji intimního materiálu s dětmi první stupeň ZŠ, protože v tomto věku děti sice a skautské kauze zneužívání dětí). Z knížek pak hodně o světě internetu vědí, ale stále se dají doporučuji přečíst Digitální demenci od Manfreovlivnit a nasměrovat správným směrem. Moje besedy jsou zpestřené prací s dotazníkem, kte- da Spitzera, která je hodně diskutovaná a kontrorý dětem simuluje veřejný profil na sociální síti. verzní, ale v mnoha ohledech má pravdu, nebo Podle toho, co a kolik toho o sobě děti prozradí, Digitální dietu od Daniela Sieberga o závislosti na moderních technologiích. Pokud se někdo se ubírá program dál.
44 U NÁS • JARO 2016
KNIHOVNICKÉ VZPOMÍNKY zajímá např. o internetový marketing a reklamu, zmíním ještě webové stránky Sdružení pro internetový rozvoj v České republice (www.spir. cz), mezi jehož činnosti patří třeba monitoring internetové reklamy (AdMonitoring) či výzkum
návštěvnosti internetu (NetMonitor). Kontakt na autorku:
[email protected] Kontakt na dotazovanou:
[email protected] Web: www.eckertova.cz, www.hustejinternet.cz
„Dobří holubi“ se vracejí – letos to bude již po dvacáté Božena Blažková V minulém čísle zpravodaje jsme žádali účastníky a lektory jičínských Knihovnických dílen o zaslání zajímavých materiálů, vzpomínek či fotografií. Organizátoři z Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně je rádi využijí při mapování dvacetileté historie akce. Dvacet let je poměrně dlouhá doba a lidská paměť je nestálá a proměnlivá. Jiné vzpomínky má organizátor, jiné lektor a úplně jiné účastník. Sešla jsem se s emeritní ředitelkou jičínské knihovny Lídou Košťálovou, která stála u zrodu tradice spojení festivalu Jičín - město pohádky a Knihovnické dílny. Jak se často stává, vzpomínání šlo klikatými cestičkami. Více než jednotlivé dílny a lektory jsme si postupně vybavovaly, co všechno se za těch dvacet let změnilo, a to nejen v knihovnictví. Postupně jsme se dopočítaly, že Knihovnické týdny se v nedaleké Sobotce uskutečnily v letech 1993–2003, že Klub dětských knihoven SKIP vznikl v roce 1994 a první Noc s Andersenem se konala až v roce 2001. To všechno jsou data, kdy se na společných setkáních rodila současná „děckařina“. Vzpomínaly jsme na celá 90. léta, která byla plná nadšení ze změn a nových možností. Technika nám ještě moc život neusnadňovala, ale ani nekomplikovala. O tom, že každý z nás, včetně malých dětí, bude vlastnit a běžně používat mobil, se nám ani nesnilo. To, že se internet stane běžným pracovním a komunikačním nástrojem a bude přístupný v každé knihovně a většině domácností, jsme před dvaceti lety netušily. Uvažovaly jsme i o tom, jak se v návaznosti na celkové změny společnosti měnila a stále rychleji mění práce s dětmi v knihov-
nách. Jak zaujmout děti, které se do digitálního světa již narodily? Čas vyměřený našemu setkání se však rychle krátil a začalo mi být jasné, že článek budu muset dopsat sama. Pro ilustraci našeho setkání ještě rychle dodávám dvě vzpomínky pro pamětníky a otázky pro současníky: Víte, jak se před dvaceti lety komunikovalo se spisovateli, kteří opustili Prahu a tím i pevnou telefonní linku a odjeli na chalupu? Víte, co je to veřejná telefonní stanice? Výběr vzpomínek z kaleidoskopu akcí a jmen jsem tedy nakonec přece jenom musela udělat sama. Rozhodla jsem se vynechat konkrétní jména, protože jenom vyjmenovat všechny osobnosti, které přispěly ke zdaru jednotlivých dílen, je nad rozsah tohoto článku. Jsme však v pohádce a platí tady pohádkový zákon tří. A tak za všechny jmenuji alespoň Jiřího Žáčka, Marii Kubátovou a Albrechta z Valdštejna (účastníci určitě pochopí proč a ostatní mohou hádat). I dílny jsem tedy nakonec vybrala tři. Rok 1996 – nezapomenutelná první dílna Dílna byla jen dvoudenní a konala se v pátek a v sobotu. Nikdo z přítomných tehdy netušil, že se stává spoluzakladatelem nové tradice. První den se knihovnice účastnily festivalového programu a poté se věnovaly tématu „Krotíme obrazovku“. Autorka stejnojmenné publikace Drahomíra Pithartová však náhle onemocněla, a tak ji zastoupila spisovatelka a zřizovatelka nadace Vraťme dětem dětství Marcella Marboe. Večerní diskuse byla dobrou přípravou na následující den, kdy šest členek Klubu dětských knihoven prezentovalo své programy. Tři z těchto dílen se konaly za účasti dětí. Jednotlivé dílny jsou zaznamenány na videu a určitě by bylo zajímavé (pokud to
U NÁS • JARO 2016 45
Knihovnické vzpomínky technika dovolí) se na ně alespoň v kostce znovu podívat. A možná že by malá ukázka prvních pokusů o nové formy práce s dětmi mohla oslovit i účastníky současné soutěžní přehlídky OKNA. Rok 2006 – Rok Václava Čtvrtka Již jedenáctá Knihovnická dílna byla nazvána „Pocta Václavu Čtvrtkovi“ a byla důstojným vyvrcholením celoročních oslav nedožitých 95. narozenin spisovatele. Účastníci dílny měli možnost nahlédnout spisovatelovo dílo z nejrůznějších úhlů. Kouzelný mlýnek mlel literární pořady, besedy, přednášky. V hudebním oddělení byla otevřena nová vzpomínková expozice, připomínající jičínské kořeny Václava Čtvrtka i jeho dílo. Nejvýznamnější událostí však bylo slavnostní přejmenování jičínské knihovny. Za účasti zástupců spisovatelovy rodiny (dcera Markéta Tengbom, vnuk Paul a pravnuk Fabien) byla slavnostně odhalena deska s novým názvem jičínské knihovny – Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně. Rok 2008 – Den knihoven Tato dílna se konala pod patronací čertů, kteří se v Jičíně přímo rojili. Kromě bohatého čertovského programu byl pro knihovníky nejdůležitějším dnem pátek, kdy se konal Den knihoven. Zahájení slavnostního dne se konalo u makety Ďáblovy bible, kterou zapůjčila Národní knihovna. Předseda SKIP Vít Richter seznámil přítomné s konkrétními fakty výstavby nové Národní knihovny (pro zapomnětlivé připomínám – jednalo se o návrh architekta Jana Kaplického) a s následným odvoláním jejího ředitele. Veselejší už byl následný Čertologický kongres. Na setkání dorazily knihovnice z celé republiky. Doprovázely své malé čtenáře, kteří se aktivně zapojovali do celostátních knihovnických projektů. V Jičíně byla při této příležitosti slavnostně vyhodnocena soutěž „Cesta tam a zase zpátky“, jež byla součástí projektu Kde končí svět KDK SKIP. V divadle se sešli stávající i budoucí nositelé čestného titulu rytíř Řádu krásného slova – z řad dětí, spisovatelů, výkonných umělců a v neposlední řadě i knihovnic. Závěrem se sluší poděkovat všem, kteří se na vytvoření tradice úspěšné jičínské Knihovnické dílny podíleli. Tři díky však nestačí, používám tedy další pohádkové číslo – sedm. Největší poděkování a obdiv patří oběma
46 U NÁS • JARO 2016
ředitelkám jičínské knihovny, Lídě Košťálové a Janě Benešové, pod jejichž neúnavnou taktovkou dílny probíhaly a stále probíhají. Dvacet let na jednom místě a v jedné knihovně - takovou tradicí se může pochlubit málokterá knihovna. Nemůžeme zapomenout ani na ostatní pracovnice Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně, které se kromě vlastního provozu knihovny a množství náročných úkolů v rámci samotného festivalu (výstavy dětských knih, literární soutěže, přednášky a besedy pro veřejnost…) vždy s úsměvem věnovaly všem účastníkům dílny. A pokud jste někdy organizovali akci pro 30-40 lidí (průměrná návštěva většiny dílen), určitě mi dáte za pravdu, že to asi nebylo vždy úplně jednoduché. Speciální poděkování patří pracovnicím dětského oddělení, na jejichž bedrech většinou ležela programová část dílny. Příprava jednotlivých ročníků zcela určitě znamenala v podstatě nikdy nekončící práci. Kromě přípravy vlastní dílny, vytipování a oslovení potenciálních lektorů musely přemýšlet i o spojení knihovnického programu s programem festivalu. Uznání si zaslouží také celé pohádkové město a pořadatelé festivalu. Zástupci „pohádky“, pokud jim to čas dovolil, vždy mezi knihovníky alespoň na chvilku zavítali. Poděkování patří i regionálnímu a celostátnímu výboru SKIP, který pravidelně přispíval finanční částkou, a zástupcům Klubu dětských knihoven SKIP, kteří se zejména v prvních ročnících podíleli i na programové přípravě. V neposlední řadě se sluší poděkovat i všem zajímavým, inspirativním lektorům a přednášejícím, spisovatelům a výtvarníkům, protože bez nich by Dílna nikdy nezískala mezi knihovníky takovou popularitu. Z dlouhodobě spolupracujících organizací bych přece jen ráda zmínila alespoň nakladatelství Albatros a Svět knihy, s. r. o. Jubilejní Dvacátá knihovnická dílna v rámci festivalu Jičín - město pohádky se koná ve dnech 6.-8. září 2016 a láká vás všechny na téma CIRKUS. Přijeďte se setkat a vyměnit si nápady s kreativními kolegyněmi, přijeďte se inspirovat, přijeďte si hrát. Kontakt na autorku:
[email protected] Web knihovny: http://knihovna.jicin.cz Web festivalu: http://www.pohadka.cz
Valná hromada KDK ve Slavoji
Do čísla přispěly: Božena Blažková – Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, Bc. Vladimíra Buchtová – Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, Barbora Buřičová z Babčic – nezávislá autorka, Milena Havlová – Obecní knihovna Vlkov, Mgr. Zuzana Hloušková – Spolek přátel krásného slova, Ester Horáková – Místní knihovna Podbřezí, Mgr. Hana Hornychová – Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, Sandra Marková – Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, Mgr. Jaroslava Maršíková – Městská knihovna Trutnov, Mgr. Zdeňka Mikulecká – Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, Stanislava Najmanová – Městská knihovna Hořice, Mgr. Helena Hubatková Selucká – Sekce služeb osobám se specifickými potřebami SKIP ČR, Bc. Eva Semrádová – Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, Mgr. Marta Staníková – Klub dětských knihoven SKIP 08 a Městská knihovna Slavoj ve Dvoře Králové nad Labem, Mgr. Andrea Součková – Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, Mgr. Eva Svobodová – Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, Mgr. Vanda Vaníčková – Univerzita Palackého v Olomouci, Helena Vejvarová – Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně.
Motto:
Vzděláváme pro život Kampaň knihoven Královéhradeckého kraje 2016