Valtický zpravodaj 6. březen 2007
Končí Smíšený pěvecký sbor Valtice …? Vážení Valtičané! Považuji za svou povinnost obeznámit tu část spoluobčanů, se kterými jsme v uplynulých 17 letech byli (aspoň myslím) v dobrém vztahu, tedy zpěváky a posluchače či
sympatizanty, s posledními událostmi ve Smíšeném pěveckém sboru Valtice. Pro upřesnění uvádím, že se tento sbor veřejnosti poprvé představil „Vánoční Rybovou mší“ v roce 1990. Tehdy se skupina lidí spontánně sešla na jejím nácviku, inspirovaná tehdejším farářem V. Procházkou, v nevytopeném sále staré vinárny, s jedinou výhodou – byl v něm klavír… Povzbuzeni pozitivním ohlasem posluchačů jsme se rozhodli pokračo-
vat v naší činnosti a postupně také zdokonalovat pěvecké projevy, se kterými některé ženy měly už své zkušenosti ze Ženského pěveckého sboru. Ten ve Valticích působil v 70. letech, spolu s mladičkými zpěvačkami dětského pěveckého sboru ZŠ Valtice. Mnohé z nich zůstaly sboru věrny dodnes: D.Pekaříková, M.Pouchlá, V. Kollárová, J. Rossmillerová, S. Janků, E. Fojtová a další. Stále jsou oporou ženských hlasů. Pak přišel 2. únor 2007, kdy jsem na plenární schůzi sboru oznámil, že se vzdávám funkce sbormistra. Přiměly mě k tomu hlavně zdravotní problémy, ztráta sluchu, pro muzikanta ten největší handicap. Vše ostatním nechť zainteresovaným objasní mé prohlášení členům sboru:
Vážené zpěvačky, zpěváci, milí přátelé! 17 let je jen jakási nepatrná kapička v oceánu času, ale pro mne, a věřím, že i pro mnohé z Vás, také časový úsek, který jsme společně pokračování na str. 6
Antika restaurování, konzervování starožitností
608 782 777
Počítače, internet 604 215 337
SEVA-FLO RA s.r.o.
Město VALTICE
Nám. Svobody 12, Valtice, 519 352 615
VINNÉ SKLEPYa.s. VALTICE, tel.: 519 361 311
ZASTUPITELSTVO RADA KOMENTÁŘ
Usnesení č. 5 ze zasedání zastupitelstva města konaného dne 19. února 2007 Tento výpis má pouze informativní charakter. Některé údaje jsou vypuštěny s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů. I. Zastupitelstvo města bere na vědomí: 1. Určení paní Dagmar Uherkové zapisovatelkou dnešního jednání ZMV. 2. Zprávu o kontrole usnesení ZMV č. 4 ze dne 22. ledna 2007. 3. Zprávu o činnosti rady města v mezidobí zasedání ZMV. 4. Oznámení ČSÚ o provádění šetření v r. 2007 ve Valticích v rámci programu Životní podmínky. 5. Dotazy, připomínky a podněty členů ZMV. 6. Představení projektu firmy Vinařství Valtice, s.r.o., se sídlem Valtice, Náměstí Svobody 3. II. Zastupitelstvo města schvaluje: 1. Určení p. Leony Sobotkové a p. Bohumila Filipa za ověřovatele zápisu z dnešního jednání zastupitelstva města. 2. Návrhovou komisi ve složení: Mgr. Ing. Marek Šťastný, Mgr. Adam Jan Polášek, Bc. Milan Sedláček 3. Doplnění programu o Prezentaci Vinařství Valtice, s.r.o, se sídlem Valtice, Náměstí svobody 3. 4. Program jednání dnešního zasedání. 5. Rozpočet na rok 2007 ve výši 53 009 700,00 Kč. 6. Finanční podíl města ve výši Kč 600 000,00 Kč na obnovu kulturní památky – radnice v rámci Programu regenerace MPZ a MPR na rok 2007. 7. Zmocnění Rady města Valtice k provádění rozpočtových změn, a to jak v příjmové tak ve výdajové části rozpočtu s výjimkou taxativního výčtu majetkoprávních úkonů uvedených v ust. §85 písm. j) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění. 8. Uzavření „Smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu“ na pozemek par.č. 1209/2 zastavěná plocha v k.ú. Valtice mezi Městem Valtice a společností E.ON Distribuce a.s., se sídlem Lannova 205/16, České Budějovice a pověření starostky podpisem smlouvy. 9. Vyřazení mulčovače SOME 130 včetně rotoru s kladívky v celkové pořizovací ceně Kč 72 668,00, který je veden na majetkovém účtu 022 40 ORG 13 - technické služby. 10. Prodej mulčovače za cenu dle znaleckého posudku včetně souvisejících výdajů za znalecký posudek č. 10 – 650/2007 ve výši Kč 39 400,-. 11. Smlouvu o dílo č. 27025 mezi RGV a.s. Břeclav a Městem Valtice, jejímž předmětem je vybudování kabelového vedení pro veřejné osvětlení v ul. Lipová v ceně díla 108 860,- Kč včetně DPH a pověření starostky podpisem smlouvy. 12. Smlouvu o dílo mezi firmou Zechmeister, spol. s r.o. Valtice a Městem Valtice, jejímž předmětem je provedení odstranění stavby ubytovny č.p. 448 na pozemku par. č. 2570 dle KN v k.ú. Valtice, na ul. Polní za cenu ve výši materiálu z demolované nemovitosti a pověření starostky podpisem smlouvy.
13. Zřízení Rady obcí správního obvodu v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. 14. Členku Zastupitelstva města Valtic Ing. Pavlínu Vlkovou ke spolupráci s pořizovatelem v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. 15. Stažení z programu dnešního jednání projednávání prodeje nemovitosti č.p. 986 postaveném na pozemku par.č. 3237/3 zastavěná plocha o výměře 767 m2 a pozemků par.č. 3237/3 zastavěná plocha o výměře 767 m2 a par.č. 3237/1 ostatní plocha o výměře 2163 m2 v k.ú. Valtice. 16. Stažení z programu dnešního jednání projednávání prodeje pozemku par.č. 2566 zahrada a části pozemku par. č. 2567 ostatní plocha v k.ú. Valtice na výstavbu rodinného domu v lokalitě Polní. III. Zastupitelstvo města ukládá: 1. Tajemnici městského úřadu vyzvat zájemce o koupi pozemků par.č. 2566 a par.č. 2567 v k.ú. Valtice pro výstavbu rodinných domů k podání nabídek radě města, která se uskuteční 2. dubna 2007 v 1600 hod. a předložit vyhodnocené nabídky k rozhodnutí zastupitelstvu města dne 16.dubna 2007. 2. Ing. Terezii Lvové, starostce města, jednat s příslušnými orgány ČR o koupi objektu občanské vybavenosti č.p. 986, postaveném na pozemku par. č. 3237/3 zastavěná plocha o výměře 767 m2 a par. č. 3237/1 ostatní plocha o výměře 2163 m2 v k.ú. Valtice jež byl předmětem smlouvy o bezúplatném převodu vlastnictví ze dne 8.7. 2002, dále o změně čl. VII smlouvy ve smyslu prominutí, případně snížení příslušné smluvní pokuty a sankce a dále o prominutí, případně snížení částky, která má být ve smyslu tohoto článku odvedena do státního rozpočtu. 3. Radě města stanovit podmínky pro prodej objektu občanské vybavenosti č.p. 986, postaveném na pozemku par. č. 3237/3 zastavěná plocha o výměře 767 m2 a par. č. 3237/1 ostatní plocha o výměře 2163 m2 v k.ú. Valtice. Ing. Pavlína Vlková v.r. místostarostka
Ing. Terezie Lvová v.r. starostka
Pozn: Příští zasedání zastupitelstva města se koná dne 19.3.2007 a začíná v 17:00 hod. v zasedací síni MěÚ Valtice
Komentář k jednání zastupitelstva V minulosti jsme v každém čísle Zpravodaje uveřejňovali komentář k jednání zastupitelstva. Po delší přestávce bychom se chtěli ke komentování vrátit, jak už v jednom z minulých čísel napsala šéfredaktorka, podle ohlasů čtenářů bylo komentování hodnoceno kladně. Je také fakt, že z otiskovaného usnesení se čtenáři, kteří se zasedání přímo nezúčastnili, mnoho nedozví. Například v části „Zastupitelstvo bere na vědomí“ připomínky členů nebo občanů, případně interpelace, se nikdo nedozví, o co se vlastně jednalo. Na minulém zastupitelstvu si vysvětlení určitě zasloužilo
2
jednání o prodeji objektu bývalých kasáren u hraničního přechodu, proč a čí vinou se prodej neuskutečnil, více informací nebo i intervencí žádal také schvalovaný rozpočet a podobně. Budeme tedy od příštího čísla, tedy dubnového, opět uveřejňovat naše komentáře a pokusíme se občanům přiblížit problémy na zasedáních projednávané. Rádi bychom v rámci komentování také formou rozhovorů se členy zastupitelstva probrali vše, co veřejnost zajímá, co dělá obec pro turistiku v našem městě, jak probíhá uskutečňování investic, jak pracují jednotlivé komise a výbory a v neposlední řadě také, jak plní vedení města předvolební sliby. Už tentokrát by toho bylo ke komentování a dotazům hodně. Od příštího vydání Zpravodaje se tedy k našim komentářům opět vrátíme. -ijs-
Setkání s konzulem
Městská policie
V pátek 16. února 2007 se uskutečnilo setkání konzula ČR pana Milana Peprníka, působícího v polských Katovicích, se zástupci města, s kastelánkou státního zámku a s některými podnikateli ve Valticích. Setkání bylo dohodnuto prostřednictvím pana Petra Soukupa z GLOBAL MARKETING s.r.o. Pan konzul nás navštívil i s manželkou. Velmi se zajímali o problematiku turistického ruchu tohoto regionu a možnosti jeho zvýšení právě ze strany polských občanů. Také zájem o problémy valtických podnikatelů a ochota pomoci v navázání kulturních a společenských kontaktů s některým polským městem byla zřejmá.
informace o činnosti - leden a únor 2007 • •
•
•
• •
•
•
4.1. byl na ul. Mikulovská odchycen volně pobíhající pes a odvezen do útulku v Bulharech. 5.1. nalezli pracovníci technických služeb při čištění prostranství osobní doklady, které MěP předala jejich majitelům. 12.1. prováděla MěP kontrolu požívání alkoholických nápojů u mladistvých. Vzhledem k tomu, že se již několikrát vyskytly případy, kdy bylo u mladistvých zjištěno požití alkoholu, budou s Policii ČR prováděny pravidelné kontroly zájmových míst a zjištěné požití alkoholu u těchto osob bude řešeno v souladu se zákonem s rodiči. 15.1. řešila MěP přestupek proti majetku, kdy pachatel odcizil z předzahrádky rodinného domu ozdobné předměty a způsobil škodu asi 500,- Kč. 20.2. byly nalezeny osobní doklady p. M.Š., které byly následně MěP předány majiteli. V průběhu měsíce ledna a února byla MěP v 16 případech poskytnuta součinnost exekučnímu úřadu Hodonín. V měsíci únoru byl v 5 případech proveden odvoz odchycených psů do útulku v Bulharech. Upozorňujeme majitele domácích mazlíčků, že za ně zodpovídají. Za odvoz zvířete do útulku tak majiteli hrozí pokuta (až do 2.000,-Kč) + náklady za odvoz ve výši 360,- Kč. V případě volně pobíhajícího psa nebo jiného zvířete a následného zjištění majitele bude majiteli udělena bloková pokuta do výše 2.000,- Kč. Dále jsou prováděny pravidelné kontroly nad dodržováním zákona 361/2000 Sb. o silničním provozu. Zejména se to týká dodržování dopravního značení, parkování a stání v protisměru. Nejvíce problémů činí dodržování dopravních značek (DZ) a to zejména DZ „Zóna s dopravním omezením“, která se týká ul. Lázeňská, Zámecká a Pod zámkem, která výslovně zakazuje stání mimo vyhrazené parkoviště. Tuto DZ neruší křižovatka, jak si většina řidičů myslí, ale zase jen DZ „Konec zóny s dopravním omezením“. Za porušení této DZ je dle výše citovaného zákona udělována bloková pokuta do výše 2.000,- Kč a odeslání 1 trestného bodu do evidenční karty řidiče. Toto se týká i zastavení a stání v protisměru jízdy, parkování na chodníku atd. zapsal strážník M. Šesták
Přestože ještě nemáme zcela jasno, jakým způsobem by tyto vztahy mohly vůbec vzniknout a posléze jakým směrem je rozvíjet, byla aktivita pana konzula všemi účastníky pátečního setkání přijata velmi pozitivně. Proto chci valtické občany o této iniciativě informovat. Fotografie ze setkání jsou k prohlédnutí na webových stránkách pana Luboše Veleckého, fotografa a spoluúčastníka našeho setkání - adresa www.valtice.com na úvodní straně (pod heslem „16.2.07 návštěva konzula zde“ nebo přímo na www.valtice. com/foto/070216konzul/. Děkuji řediteli Ing. Antonínu Šťastnému za možnost prohlídky jedinečných prostor Zámeckého i Křížového sklepa a za vzorně připravenou degustaci vín. Děkuji také kastelánce Ing. Darině Horké, za umožnění prohlídky zámku. Konečně dík patří i panu Luboši Veleckému za prohlídku farního kostela s velmi fundovaným výkladem. Ing. Terezie Lvová, starostka foto Luboš Velecký
3
INFORMACE - ZPRÁVY - ZAJÍMAVOSTI
Kulturní kalendář BŘEZEN Víkendový seminář o víně Termín: 23. – 25.3.2007 Místo konání: učebna Vinařské akademie, nám. Svobody 2, Valtice Organizátor: Vinařská akademie Valtice a SOŠV Valtice Informace: www.vinarska-akademie.cz, e-mail:
[email protected], tel.: 519 352 083 Charakteristika: základní znalosti o víně přímo v hlavním městě vína Kurz ABC o víně pro pracovníky sdělovacích prostředků Termín: 30. – 31.3.2007 Místo konání: učebna Vinařské akademie, nám. Svobody 2, Valtice Organizátor: Vinařská akademie Valtice a SOŠV Valtice za podpory Vinařského fondu Informace: www.vinarska-akademie.cz, e-mail:
[email protected], tel.: 519 352 083 Charakteristika: dvoudenní kurz o víně určený pracovníkům sdělovacích prostředků A co nás čeká v dubnu Zahájení muzejní sezóny Jarní přechod Pálavy Velikonoční hudební podvečer Valtický zámecký park - procházka parkem s přednáškou Ing. Přemysla Krejčiříka Národní zemědělské muzeum, nám. Svobody 8, Valtice připravuje expozice Ptáci v krajině Lednicko-valtického areálu a Nejkrásnější moravské minerály Proběhne další Kurz ABC o víně pro pracovníky sdělovacích prostředků, Kurz ABC o víně pro pracovníky odborných pedagogických zařízení a Kurz Sommelier (I. část) Bližší informace v dubnovém čísle VZ
NABÍDKA Všem občanům, jejich hostům a organizacím ve Valticích nabízí
TJ Lokomotiva Valtice možnost sportovního vyžití (treninků, zápasů) na nové čtyřdráhové kuželně. Termíny akcí možno projednat na Turistickém informačním centru, v ubytovacích zařízeních a hotelích ve Valticích, nebo přímo s členy TJ Miloslavem Kropáčkem na tel. 519352251 (záznamník), mobil 605102306 a Josefem Vařákem, mobil 604330267. Pro hru vyžadujeme sportovní sálovou obuv. TJ Lokomotiva Valtice 4
Koupím pozemek nebo starší rodinný domek v centru Valtic (i zbořenište). Tel. 606 161 000
ŠKOLNÍ KURÝR
INFORMACE PRO OBČANY
ZÁKLADNÍ ŠKOLA VALTICE
V posledních týdnech jsem byl mnohými občany a mými pacienty dotazován na skutečnost, zda opravdu odcházím z Valtic a má praxe zde končí. Měl bych prý se stěhovat do Ostravy, účastnit se zdravotnické mise UNFOR v Afghanistánu, nebo začít pracovat ve Velké Británii. Ve výčtu mi chybí jen účast v MSF (Medical Sans Frontiers), tedy voluntaristické mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic, působící zejména v rozvojových a válkami zmítaných končinách, která má neustálý nedostatek lékařů. Bohužel musím zklamat, o těchto plánech nic nevím, ačkoli bych asi podle těchto řečí vědět měl. Vím však, odkud vítr vane a není jen náhoda, že se během 2 měsíců vyrojily tak zdánlivě protichůdné, ale svou tendencí zcela zřejmé fámy a pověsti.
Masopust Školní družina ve Valticích naplánovala projekt nazvaný „Masopust“, který probíhal ve dnech od 26.2.-28.2. První den se naši nejmenší seznámili s historií tohoto zvyku a namotivovali se k výrobě masek.
Takže pro uklidnění zbývajících, kteří se báli, nestihli nebo neměli příležitost se zeptat - zde jsou fakta:
Ta proběhla následující den. Nejvíce se děti těšily na masopustní průvod. Převlékly se a za doprovodu hudby, kterou nahradily pokličky, hrnce a vařečky, děti rejdily v prostorách školy.
Nápadité masky, vyrobené jejich vlastníma ručkama, oživily středeční odpoledne. Eva Laššanová, učitelka a vychovatelka
Recitační
soutěž
Ve čtvrtek 22.2. se konalo školní kolo recitační soutěže. Zúčastnili se jí žáci obou stupňů, zastupující 5 různých kategorií. Za první stupeň soutěžilo 23 dětí, za druhý stupeň to bylo pak velice malé číslo - pouze 5 žáků. A výsledky:
1. Prohlašuji na svou čest, že ordinaci zavřít v dohledné době neplánuji i když vím, že bych tím mnoha lidem udělal nesmírnou radost. Možná právě proto. Nevím ani, proč bych tak činil, neboť poté, co se mi výrazně uvolnily ruce odchodem části pacientů do konkurenční ordinace mám nyní konečně dostatek času věnovat se pacientům, kteří zůstali. Seznam nabízených doplňkových služeb, který je vyvěšen v čekárně a ordinaci na zdravotním středisku je toho důkazem. Konečně - neinvestoval bych vloni a letos statisíce do vybavení a úprav ordinace a provozních prostor, kdybych byl na odchodu. 2. Slibuji, že i kdybych měl v budoucnu v úmyslu ordinaci z jakýchkoli důvodů zavřít a odejít z Valtic, bude mým pacientům zajištěna návaznost péče lékařem stejné nebo vyšší kvalifikace a pacienti o tom budou včas a v předstihu informováni, aby měli možnost rozhodnout se, zda setrvají, či zda si najdou jiného lékaře. Věřte mi, že postup ve Valticích považovaný za obvyklý, t.j. zavření ordinace ze dne na den bez náhrady a ponechání pacientů napospas osudu je mi zcela cizí a silně proti srsti. O plánovaných změnách Vás budu vždy včas a v předstihu informovat prostřednictvím VZ. MUDr. Richard Irgl, praktický lékař pro dospělé, Valtice
1. stupeň: 1. kategorie: 1. ročník: 1. místo: Dominika Zapletalová 2. místo: Radek Vystrčil 3. místo: Michaela Petrová 2. kategorie: 2. a 3. ročník: 1. místo: Jaroslav Hladík 2. místo: Martin Lubal 3. místo: Pavel Trojan 3. kategorie: 4. a 5. ročník: 1. Markéta Nedělová 2. Barbora Babičová 3. Dominika Štejdířová 2. stupeň: 4. kategorie: uděleno pouze 2. místo (pouze 2 účastnice) Nikola Kepáčková a Veronika Válová 5. kategorie: 1. Kristýna Klepáčková (postupuje do okresního kola) 2. Ingrid Kováčová 3. Michaela Kostková Všem účastnicím a účastníkům gratulujeme a pevně doufáme, že na druhém stupni bude příští rok účast podstatně hojnější !!! za porotu Mgr. Renata Kopřivová 5
prožili v pěveckém sboru a který znamená mnoho. Stovky společných chvil, strávených nácvikem stále nových skladeb, zároveň poznáváním jejich skladatelů i doby, ve které vznikaly. Jimi jsme obohacovali sebe i svoje posluchače o nové zážitky. Přitom ovšem málokdo z nás tušil, že nám to vydrží celých 17 let. No vidíte a stalo se. Já jsem Vám za ty roky nesmírně vděčný. Nekladli jsme si vysoké cíle, ani jsme nemohli, celou tu dobu jsme zůstávali amatérským sborem, na který si každý z nás dobrovolně přispíval částkou 100,-Kč ročně, to abychom měli na kytičku pro jubilanty ve sboru. Našim cílem vždy byla radost ze zpěvu a spokojenost posluchačů, tím se řídil i výběr sboru dostupných skladeb pro vystoupení či koncerty. Od lidových písní až po klasický repertoár, zejména z doby barokní, přes obrozeneckou dobu až po současnost. Tehdy jsme byli jedním z mála pěveckých sborů v našem regionu a jestli naše činnost přispěla k založení dalších, může nás to jenom hřát. Když už bylo jasné, že hned tak nepřestaneme, přispělo nám město na jednotné oblečení a později na zakoupení vlastního doprovodného nástroje, za což děkujeme. V hudebním doprovodu sboru se vystřídali paní učitelka LŠU Šrámková, učitelka ZŠ Grešová, Dr.Bohunová, P. Filipová, K. Austová a T. Kollar. Nezapomenutelným zážitkem byl pro sbor při „Rybovce“ doprovod varhanního mistra Oty Nováka z Prahy. Mimo pravidelné vánoční mše (naučili jsme se jich 6) uvedené doma, v Hlohovci, Drnholci, Břeclavi i v rakouském Schrattenbergu, jsme uskutečnili celou řadu samostatných koncertů. Mimo už uvedených míst také v Mikulově, Lednici, Sedleci, Falkensteinu, Kirchstettenu. Dvakrát jsme vystupovali se sborem trubačů z Německa, vždy jsme uskutečnili 4 koncerty, některé z nich samostatně. V Langenzenn nedaleko Norimberku jsme na pozvání starosty zpívali při velkých oslavách 1050. výročí založení města. Naše úspěchy spolu s obdivovanou skupinou v podlužáckých krojích písemně zaznamenala i nynější starostka Valtic Ing. Lvová, která nás do Langenzenn doprovázela. Byli jsme velmi příznivě hodnoceni a také jsme vykonali kus práce pro propagaci Valtic, seznámili jsme obyvatele Langenzenn s našim městem, jeho historií i současností na několika panelech, zhotovených Muzejním spolkem Valtice. Kolektiv sboru, vždy výborný, jsme upevňovali na společných soustředěních, na které jsme si „vydělávali“ pořádáním plesů, hojně navštěvovaných našimi příznivci, za pomoci
mnoha valtických sponzorů, kterým taktéž patří náš dík za mnoholetou finanční či věcnou podporu. Vážení přátelé, jak už to tak v životě chodí, nejeli jsme vždy na vlně, ale dostali jsme se občas i „mezi vlny“. Náš sbor opustili 4 stěžejní členové mužských hlasů, kteří – docela pochopitelně – přešli do daleko perspektivnějšího profesionálně vedeného sboru do Mikulova. Naprosto jim to nelze zazlívat, pro nás to však znamenalo ztrátu, se kterou jsme se přes veškerou snahu nedokázali vyrovnat. Vždyť mužských hlasů je přece tak málo! Připočteme-li k tomu i generační a zdravotní problémy moje i členů, není divu že sbor po 17 letech začal stagnovat. Lze to přirovnat k místnímu divadelnímu souboru, jehož činnost byla po více než šestileté pauze kvůli přestavbě sálu tak narušena, že dříve tak známý a dobrý soubor zanikl. To, že jej po letech křísí spontánnost mladých z „Basta fidli“ nám dává naději, že se v budoucnu obnoví i sborový zpěv v našem městě. Zůstal po nás totiž jeden dluh. Chtěli jsme nejen valtické posluchače v budoucnu seznámit s hudební tvorbou valtických Milosrdných bratří. Jedná se o dvě mše s doprovodem varhan a dvou houslí s dvěma „Salve Regina“. Na jejich přepisu z „generalbasu“ se již pracuje v Brně. Budeme tedy rádi, když nový nebo jiný sbor tento náš dluh smaže. Na závěr bych chtěl nejen Vám, kteří jste vytrvali do samého konce činnosti ve sboru, ale i všem kteří sborem na kratší nebo delší dobu prošli – a bylo jich na 60 – vyslovit upřímný dík za to, že jste mi umožnili s vámi prožít nezapomenutelné chvíle a že jste mi projevovali své přátelství, které mi pomohlo ve chvílích nejtěžších, a dovolili mi stát před vámi jako dirigent. Ukončení činnosti neberu jako osobní nebo kolektivní prohru (to už vůbec ne), ale jako prostý fakt,
že v lidském žití má všechno svůj začátek a konec. Taková je skutečnost. Můj dík patří také vedení města, které nám dle svých možností celou dobu přispívalo na naši činnost a v neposlední řadě i všem našim věrným posluchačům, jejichž zájem nás inspiroval Upřímný a srdečný dík Vám všem! Milan Kolář
6
Valtičtí mužáci Letos 6.ledna uplynuly 2 roky od založení pěveckého sboru „Valtičtí mužáci“, který je součástí spolku Valtická krojovaná společnost. „Valtičtí mužáci“ zpívají skoro na každé valtické kulturní akci. Jak vlastně vznikli, na to jsem se zeptala jednoho z nich, pana Milana Hradila. Milane, tak jak to vlastně všechno začalo? No, ono je to trošku složitější. Valtická krojovaná společnost začala od roku 2004 pořádat předhodové zpívání. Vždycky jsme si zvali přespolní sbory a když už to bylo počtvrté, tak mi kdosi z těch Podlužáků říká: „No a kdy budete mět také svůj sbor, abyste nám oplatili, jak sa u nás říká“. A to byl ten začátek. Tak jsme o tom s Luďou Bartošem začali vážně přemýšlet. Nejen k přemýšlení, ale i k realizaci se připojil Petr Sláčala. Z jeho iniciativy jsme se 6.1.2005 sešli u něho ve sklepě a sestavili jsme dopis pro valtické zpěváky. Osobně jsme roznesli tyto dopisy po šestadvaceti vytypovaných zpěvácích. No, ozvalo se nám 18 chlapů a tak jsme založili „Valtické mužáky“. A protože s vedením spolku je spousta papírování, tak jsme rozhodli, že tento mužský sbor se stane součástí spolku Valtická krojovaná společnost.
Myslím tím třaslavice, košelu a zástěru. Mužácký černý kroj mají zatím jen původní členové Valtické krojované společnosti. Pořízení kroje není vůbec levná záležitost. Jen boty stojí 5000 Kč. Členové si vše pořizují vlastním nákladem, protože zatím není z čeho brát.
Jaký je cíl vašeho sboru? Zpívat a dělat radost sobě i druhým. Máme zatím nacvičeno 26 písní. V prvé řadě musíme oplácet hostujícím sborům. Letos jsme již třeba pozvaní do Kobylí a další pozvánky přijdou každým dnem. No a plány do budoucna? V prvé řadě musíme zvládnout písničky a když budeme dobří, všichni nás rádi pozvou. Máte v úmyslu si vychovat nějaký dorost? Jistě, proč ne. My přivítáme každého, kdo chce zpívat, ale to chce lidi, které ty podlužácké písničky chytají. Jsme různorodá společnost. Nehledíme na náboženskou, či politickou angažovanost. My prostě zpíváme. Myslíš si, že většina zpěváků sboru má to Podluží dané původem či rodem? Určitě. Myslím si, že tři čtvrtiny sboru pochází přímo z Podluží, nebo z jiných částí Slovácka aspoň po jednom z rodičů. Budete v tomto roce reprezentovat někde Valtice? Kromě běžných akcí to bude třídenní vystoupení nejen „Valtických mužáků“ ale celé Valtické krojované společnosti na Mezinárodním folkovém festivalu v Klatovech. Milane, děkuji ti za rozhovor a „Valtickým mužákům“ přeji hodně úspěchů. Lada Rakovská
Návštěva přátel z Rakouska
Kde jste sehnali sbormistry? V Lanžhotě. Zpočátku jsme měli sbormistry dva. Pana Marka Prajku a pana Pavla Uhra. Jednoho na první a druhého na druhý hlas. Sbormistři si nás rozdělili podle hlasů. A tak to všechno začalo. Jak se říká, každý začátek něco stojí. Kdo vám pomohl finančně? V tom prvopočátku se naším sponzorem stal Petr Sláčala. Financoval cesty našich sbormistrů. Časem sbormistr Prajka odpadl a zůstal jen Pavel Uher, zvaný Fanynek. Je to velmi obětavý chlap, který je muzikantem na slovo vzatým. Hraje v Lanžhotčance, dělá sbormistra v Lanžhotě a tady u nás, sám zpívá v mužáckém sboru a má na starosti ještě dětský sbor. Dělá to s námi jak se říká „za hubičku“. Platíme mu jen cesty. Dnes finanční situaci řešíme tak, že každý člen platí 100 Kč měsíčně a z této částky je pak hrazeno cestovné sbormistra. Kdy jste vystupovali poprvé? Bylo to na Den matek v květnu 2006 na valtickém náměstí, kde jsme vystupovali i se souborem Borověnka. Ještě jsme neměli ani kroje. Každý byl jen v obleku. A pak následovalo předhodové zpívání, hody, kácení máje, svěcení vína, předvánoční zpívání, ples, otevření nové hasičské zbrojnice. Dnes už máme všichni kroje.
Muzejní spolek Valtice přivítal v sobotu 3.3.2007 návštěvu přátel z Rakouska. Přijel bývalý starosta Katzelsdorfu pan Mathias Hirtl a ředitel Liechtensteinského muzea ve Wilfersdorfu pan Johann Huysza. Členové Muzejního spolku navštívili wilfersdorfské muzeum v květnu 2004 při své tehdejší cestě po stopách Liechtensteinů. Již tehdy jsme se domluvili na vzájemné spolupráci při historickém bádání. Jako dar do našich sbírek jsme obdrželi 3 zajímavé panoramatické snímky Valtic. Wilfersdorfské Liechtensteinské muzeum je umístěno v prostorách zámku a spolupracuje s liechtensteinskými vinnými sklepy. Proto není divu, že pana Huyszu zaujal starý liechtensteinský ceník vína, který je součástí naší vinařské expozice. Pan Hirtl obohatil naši sbírku školství německou čítankou z roku 1911. V závěru setkání jsme pozvali rakouské přátele k návštěvě našeho muzea v srpnu, v době konaní valtických hodů. Děkuji panu Janu Polákovi za dokonalou činnost tlumočníka. Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice
7
Slavnostní otevření hasičské zbrojnice
foto Luboš Velecký
a ještě se několika obrázky vracíme k velmi vydařené akci ze dne 10. února 2007
8
Toulky valtickou historií … Františkáni ve Valticích Františkáni se opět vrací do Valtic Rozebráním klášterního zdiva se však historie františkánů ve Valticích neskončila. Valtice se staly rezidenčním sídlem Liechtensteinů. Karel z Liechtensteinu (1595–1627) přivedl sice v roce 1605 do Valtic řád milosrdných bratří, ale v době pobělohorské bylo žádoucí upevnit své společenské postavení větší propagací katolické církve na svých panstvích. Proto Karel z Liechtensteinu začal projednávat obnovu františkánského kláštera. Dokladem je dochovaný dopis ze 17. ledna 1626 s představeným vídeňských františkánů. Kníže Karel však v roce 1627 nečekaně umírá. Jeho syn Karel Eusebius z Liechtensteinu (1627–1684) začíná se stavbou farního kostela. Neustálé války přináší finanční potíže a tak obnova františkánského kláštera je odsunuta. K obnově kláštera se dostává až Karlův vnuk, Jan Adam Ondřej z Liechtensteinu (1684–1712) kolem roku 1692. Výstavba a výzdoba nového františkánského areálu trvala několik let. V roce 1694 podle úředních záznamů byli za svoji práci vypláceni nejmenovaní zedníci a malíři Johann Zufleger, Johann Josef Eagler a Jonas Drentwett. Štukatérské práce jsou propláceny Santinimu Busimu v roce 1696 a v roce 1698 práce sochařské Josefu Eignerovi. Nový klášter měl dva obdélníkové trakty a k jednomu z nich přiléhala budova konventního kostela. Kostel byl zasvěcen Michalu archandělovi, kterému byl také zasvěcen hlavní oltář. V kostele byly ještě čtyři další oltáře a to oltář Panny Marie, Antonína Paduánského, sv. Františka a sv. Kříže. Kostel byl konsekrován 6. června 1699. V roce 1714 byl oltář sv. Kříže ozdoben ostatky sv. Justa, který byl také prohlášen ochráncem města. V roce 1734 byl kostel vyzdoben dalšími sochami a to Judy Tadeáše a Jana Nepomuckého. Část presbyteria se dochovala z doby raně gotické. Druhý obdélníkový trakt zasahoval do klášterní zahrady. V obou traktech bydlelo kolem roku 1750 asi 32 osob. Byli to nejen kněží a bratří, ale i posluchači tzv. filosofického studia, kteří se tu dva roky připravovali na studium filosofie. Konvent měl dvě veliké zahrady, z nichž jedna byla koncem 18. století přeměněna na hřbitov. Tuto situaci dokládá přiložený situační plánek ze stejné doby.
Valtický františkánský klášter přečkal i rušení klášterů v josefinské době. Možná to bylo i tím, že Josef II. Valtice miloval a často sem ujížděl před Marií Terezií, svou matkou a císařovnou. Na rozhodnutí Josefa II. klášter nezrušit měla nesporně vliv i skutečnost, že byl dobrým přítelem Liechtensteinů. Přesto však byl klášter státním zákrokem nakonec 27. října 1803 zrušen, ale bylo to až za vlády císaře Františka I. (1792–1935). Důvodem byl údajně nedostatek řeholních osob. Klášter byl tedy znovu uzavřen a jeho prostory se opět otevřely až v době napoleónských válek. V roce 1809, kdy fungující klášter milosrdných bratří byl přeplněn raněnými vojáky, bylo použito opuštěného františkánského konventu jako dalšího lazaretu.
Vzhled kláštera z této doby je nám částečně znám. Z celého komplexu budov se do dnešní doby zachoval jen nárožní trakt s vysokým štítem a plastickou fasádou v jejímž středu je umístněn obraz sv. Rodiny. Nejméně porušené se z františkánského konventu dochovaly sklepy, které zaujímaly velkou část valtického podzemí, mimochodem dodnes nezmapovaného a jen částečně objeveného. Muzejní spolek v květnu r.2003 navštívil františkánské sklepy v bývalé Venerii. Obdivovali jsme posezení františkánských mnichů v kruhovém sklípku se sedátky v jeho zdech. Z původní bohaté krápníkové výzdoby stropu sklepu jsme viděli jen pozůstatky. Krápníky byly ulámány a z původního vinného sklípku zbyla jen část.
Existence františkánského kláštera obohatila nejen duchovní život ve Valticích, ale i zdraví jeho občanů, neboť právě v jeho prostorách se nacházel první valtický špitál. V roce 1855 vznikl ve Valticích Spolek pro zemědělství a vinařství, jehož posláním nebyla jenom záchrana valtických vinohradů, ale i rozšíření znalostí o pěstování a ochraně vinohradů a výrobě vína. V roce 1896 se stal předsedou tohoto spolku okresní soudce Georg Groeber, který získal pro myšlenku vytvoření vinařsko-ovocnické školy panujícího knížete Jana II z Liechtensteinu (1858-1929). V roce 1871 začali budoucí žáci vykonávat praktika na polích, vinicích, zahradách i ve sklepech knížete Jana. Ten se jako pokrokový hospodář tak nadchl pro tuto myšlenku, že zakoupil pro školu budovy zrušeného františkánského kláštera, pozemky k nim patřící, Ziskův dům, zahrady a parcely na vybudování nových vinic. Dolnorakouský sněm pak 9. 12. 1872 školu povolil. Původně minoritský konvent založený před rokem 1270 a později přestavěný ve františkánský klášter sloužil duchovnímu vzdělání a špitálním účelům s menšími přestávkami nejméně 500 let. Škola, která vznikla v těchto prostorách, slouží vzdělávání a kulturním účelům již 134 let. Lada Rakovská , Muzejní spolek Valtice Použitá literatura : Valtice - 1970, kol. autorů; Město Valtice - 2001, kol. autorů; Příspěvek k dějinám města Valtic - 1959, Dr. Rudolf Hurt
9
Kniha na pokračování… MVDr. Ivo Sobotka
Rusko na prahu 21. století Kapitola 12
Labirynty
Jaký bude program v poslední den našeho pobytu na Soloveckých ostrovech nebylo dlouho jasné. Původně jsme měli odplout na ostrov Anzer, vzdálený asi pět kilometrů od Velkého Soloveckého ostrova. Ale už předem jsme byli varováni, že se to nemusí podařit. Jde totiž údajně o nejposvátnější místo pravoslavného Ruska, takže mniši tam neradi turisty vozí, nechtějí tam být nikým zbytečně rozptylováni. Bohužel i na tomto ostrově došlo k mučení a umírání vězňů bolševického režimu, podle některých informací šlo dokonce o nejstrašnější oddělení koncentračního tábora. Výlet na Anzer se nakonec opravdu nekonal, mniši nám sdělili, že v současné době mají k dispozici jen dvě lodě, které jsou neustále v permanenci. Vedle „Svatého Nikolaje“, kterým jsme na ostrovy připluli, to byla ještě loď „Svatý Filip“. Druhá jmenovaná loď vezla jednu výpravu na jiný ze Soloveckých ostrovů – Velký Zaječí ostrov, a nám bylo nabídnuto, abychom se k výpravě přidali. Samozřejmě jsme neváhali, vždyť tento ostrov je chráněnou památkou UNESCO a dostat se na něj rovněž není samozřejmé.
Loď byla prakticky identická s tou, která nás na Solovky přivezla, jen místo ikony svatého Mikuláše na nás ze stožáru dohlížel svatý Filip. A pochopitelně i plavba, která trvala necelou půlhodinu, se řídila stejnými pravidly. V nádherném počasí jsme zakotvili u dřevěného kostela a průvodkyně Světlana se ihned ujala výkladu. Nejprve nás upozornila, že jsme na chráněném území a půjdeme tedy celá skupina společně po vyhrazené stezce vedoucí kolem celého ostrova. A tak jsme si během výkladu v ruštině mohli společně prohlédnout korgany, což jsou místní pohřebiště, dřevěný kříž, od kterého byl v tomto počasí přes moře krásně v dáli vidět Solovecký klášter nebo sluneční hodiny rovněž s nádherným výhledem. Cesta nás přivedla zpět ke kostelu, o kterém jsme se dozvěděli, že byl postaven roku 1702 a byl zde vysvěcen prapor pro rusko – švédskou válku. V okolí kostela byl kdysi hostinec a sklady a to ze zcela praktických důvodů. V dřívějších dobách bylo za špatného počasí přistávání u kláštera nebezpečné. Námořníci proto v takových případech raději zakotvili zde, na přístupnějším místě a počkali, až se moře uklidní. Cestou jsme viděli i zajíce, ale netušili jsme, zda tu žil od narození nebo sem byl importován kvůli turistům vzhledem k názvu ostrova. Ale to nejdůležitější, co jsme zde mohli spatřit, byly různě uspořádané obrazce tajemného původu, které lze nazvat společným názvem labyrinty. Už jsem se letmo zmínil, že naše první setkání s labyrinty proběhlo hned v první den na Solovkách na mořském břehu hlavního ostrova. Tam jsme mohli vidět více druhů labyrintů sestavených z kamene, zatímco zde, na Zaječím ostrově, je několik útvarů koncipovaných výhradně jako bludiště a jsou tvořeny vedle kamenů také vegetací. Právě kvůli nim je tento ostrov chráněnou památkou. Kdy tyto labyrinty vznikaly a k jakému účelu přesně sloužily je dodnes tajemstvím, přestože o nich existuje mnoho literatury. I my 10
jsme se na Soloveckých ostrovech setkali s různými, více i méně pravděpodobnými, teoriemi. Že by labyrinty sloužily k odchytu ryb při přílivu jsme zavrhli prakticky všichni. Že se v labyrintech pěstovaly plodiny, protože jejich konstrukce zvyšuje úrodnost zdejší chladné země, to se také nesetkalo s příliš kladnou odezvou. Další z teorií vychází ze skutečnosti, že je labyrintů na severu mnoho a jejich rozmístění nějakým způsobem kopíruje hvězdy a vytváří možnost komunikace s vesmírem. Tady je třeba si ale uvědomit, že v létě je zde skoro pořád světlo a žádné hvězdy nejsou vidět, zatímco v zimě jsou labyrinty pod silnou vrstvou sněhu. Jaro a podzim tu prakticky neexistují, takže tohle použití by bylo jen na velmi omezenou dobu. Nicméně toto vysvětlení už opouští ta běžná materiální a blíží se k těm šamanským a tam je třeba podle mého názoru hledat pravý význam labyrintů, ať už se to někomu líbí nebo ne.
Na Velkém Soloveckém ostrově jsme viděli třeba kameny sestavené do spirály. Tento útvar má velkou sílu, cítil jsem i z větší vzdálenosti jak krásně září. Účinky spirály znali lidé už v dávnověku, o tom svědčí nejen to, že i legendární babylónská věž je znázorňována jako určitá její forma. Existuje i přímý důkaz, protože motiv spirály se objevuje i v irském Newgrange, megalitické stavbě staré více než 5000 let. Jak šel čas, spirály se infiltrovaly v podstatě do všech náboženství a kultur ve všech civilizacích v celém světě, takže dodnes můžeme různé spirálovité obrazce nacházet po celé zeměkouli. Křesťanství nebylo výjimkou, vzor spirálovitého labyrintu do sebe vstřebal i kříž, což nejnázorněji můžeme vidět opět v Irsku. A spirály v různých modifikacích najdeme i v katolických katedrálách. Například v známé francouzské katedrále v Chartres je zapracován krásný obrazec do dlažby. Jedna ze spirál na Soloveckých ostrovech má devět kruhů a je uzavřená, zatímco druhá má jen pět kruhů a není ukončena. I to všechno má zřejmě svůj účel, stejně jako zvýšená koncentrace
kamenů uprostřed obou spirál, odkud jakoby se energie prostorově šířila. Kdo by se tím chtěl blíž zabývat, má možnost si k tomu přečíst celou řadu věcí. Možná při studiu takovýchto knih uvěří i tomu, že vůbec není jedno jak jsou jednotlivé kameny uspořádány a jaký mají účel, že každý z nich nese nějakou informaci nebo že není jedno kterým směrem se spirálou prochází. Zajímavostí kolem spirálovitých útvarů se dá v literatuře opravdu najít víc než dost. Poblíž obou spirál je z kamene sestaven i obrazec ryby. Ta vznikla možná později a souvisí s křesťanskou vírou. Také o mystickém významu ryby se můžeme dočíst mnoho informací. Třeba to, že ryba rozdává lásku, zklidňuje, spojuje lidi všech kontinentů a spoustu dalších zajímavostí. Labyrintů vystavěných formou bludiště jsme ovšem viděli nejvíc, na Zaječím ostrově jsme viděli právě výhradně útvary tohoto druhu. Ve všech případech je na spodu vstupní brána a člověk si může vybrat ze dvou vchodů, odkud vstoupí do uliček labyrintu, jinak je prostor zvenku ohraničen. Je nepochybné, že tyto druhy labyrintů vznikly ve velmi dávných dobách. Přestože jsou dnes chráněny, existuje samozřejmě podezření, že už nejsou v původní podobě. Zejména je v této souvislosti logicky zmiňována doba bolševické moci, kdy mělo dojít k poničení labyrintů. Ale nemusí to být pravda, protože bolševici nebyli tak zarytí ateisté, jak je prezentováno a všeobecně se ví, že z těchto tajemných věcí měli respekt. Stalin byl prý dokonce určitým způsobem varován, aby tyto věci nechal na pokoji. K čemu ale takové bludiště sloužilo a jak se s ním vlastně pracovalo? Možná nám jako vodítko poslouží, když si definujeme labyrint jako něco, co nemá logiku. Labyrint popírá zákon pravděpodobnosti, onu známou Gaussovu křivku. Takže jestli se člověk nechce v labyrintu ztratit, musí tak říkajíc odložit hlavu. Musí přestat spoléhat na svůj rozum a začít se řídit víc intuicí, srdcem a teprve odtud dávat impulsy do mozku. Jestli si toto připustíme, pak se nám rýsuje možnost použít labyrint jako prostředek aktivní meditace. Každý, kdo rád rozjímá, ví, že k tomu potřebuje klid. I do labyrintu se člověk mohl uchýlit k meditaci a věnovat se tam sám sobě. Při jeho průchodu jsou mu ale kladeny do cesty překážky, které musí během své meditace aktivně překonávat a to ho obohacuje. Ale ani to asi nebyl ten nejdůležitější účel budování různých bludišť, spirál a dalších symbolů. Abychom tomu všemu porozuměli, museli bychom vědět, čím vším se různí šamani v prehistorických dobách zabývali a co všechno dokázali. Museli bychom připustit, že tito lidé disponovali schopnostmi, které označujeme jako nadpřirozené. Jestli tomu uvěříme, pak dostává smysl i teorie, podle které různé labyrinty ve světě od Irska na východ přes Rusko až po útvary vytvořené indiány v Americe mohly být mezi sebou propojeny. Prostřednictvím přírodních a jiných sil mohli šamani z různých zemí takto vytvořit určitou komunikační a zároveň ochrannou síť
před různými negativními vlivy. Podle toho, jak jsem se vně i uvnitř labyrintů cítil, tak silná energie v labyrintech bezesporu je. A že existují různé přenosy či transformování energií je také známá věc, stačí si zopakovat něco z fyziky.
Spousta lidí bude asi nad těmito řádky nechápavě kroutit hlavou, vím, že jsem se pustil na tenký led. Ale vycházím z toho, že jsem z labyrintů cítil obrovskou sílu a nevěřím, že byly kdysi zkonstruovány jen tak z něčí dlouhé chvíle. Zaujaly mě natolik, že jsem si k tomu sehnal literaturu a posbíral další informace od lidí, kteří se zabývají různými symboly. Ne všem teoriím se sice dá věřit, ale názor na tyto útvary jsem si už udělal. Ukončím tedy tuto část vyprávění s tím, že jsem přesvědčen, že solovecké labyrinty mají zcela jistě mnohem větší význam, než by se na první pohled z tímto způsobem uspořádaných kamenů doplněných vegetací mohlo zdát. Že hrály v prehistorických dobách snad dokonce klíčovou roli pro vývoj lidstva na naší planetě. A že v sobě mají stále velký potenciál, takže je mohou využít i v budoucnosti ve svůj prospěch různí jednotlivci nebo mohou sehrát klidně důležitou roli i pro větší skupiny lidí jako v dávných časech. Během výkladu průvodkyně jsem se snažil co nejvíc vstřebávat působení labyrintů a nevěnoval se dokumentování. Měli jsme totiž dostat ještě rozchod, který jsem chtěl právě využít k filmování a fotografování. Nebyl jsem zdaleka jediný, koho zaskočilo, když nám Světlana po ukončení výkladu suše sdělila, že loď za pět minut odjíždí. Společně s dalšími asi pěti lidmi jsme se snažili zachránit, co se dalo a rozběhli se vyfotit si aspoň nejvýraznější z labyrintů, který byl podle některých informací dokonce největší v Evropě. Asi jsme určitým způsobem riskovali, ruskou mentalitu jsme v tuto chvíli v praxi už dostatečně znali, abychom věděli, že jsou schopni odjet přesně podle plánu a zanechat nás na ostrově. Svatý Filip skutečně třikrát zatroubil na znamení odjezdu a my jsme běželi co nám nohy stačily. Ne že by se nám na Zaječím ostrově nelíbilo, ale po doběhnutí na palubu jsme si docela oddychli. Svatý Filip nás potom bezpečně dovezl zpět ke klášteru a my jsme si v rámci volného programu mohli vychutnat poslední hodiny na Soloveckých ostrovech. Nejdříve jsme si zašli do naší známé restaurace na rybí polévku a tresku a poté jsme vyrazili na důkladnou prohlídku soloveckého kláštera, protože jsme ještě zdaleka neviděli všechny jeho prostory. Nejdříve jsme se prošli po ochozech přístupných částí hradeb včetně dvou věží. Nečekali jsme, že tam objevíme nádherně spravenou kapli, do níž jsme vstoupili zlatými dveřmi. Bylo zde možno fotit či filmovat krásně zrestaurované malby i ikony. Na závěr jsme si nechali přístupné sály centrálního komplexu kláštera. Jak je v Rusku zvykem, šlo obrovské prostory středověkého rázu, v tomto případě však, až na několik ikon, strohé. To ale možná souvisí s tím, že jejich rekonstrukce byla zjevně dokončena teprve nedávno. Potom už následoval návrat do školy, rychlé sbalení věcí, přesun se všemi zavazadly, polní kuchyní a vším ostatním do přístavu a nástup na loď, která nás dnes už jednou vezla. Vše se obešlo bez komplikací, za doprovodu racků jsme odpluli a z paluby Svatého Filipa jsme nostalgicky sledovali vzdalující se klášter. Myslím, že Solovecké ostrovy zanechaly hluboké, byť možná i částečně rozporuplné, dojmy v nás všech. V podpalubí měl pro nás průvodce přichystáno překvapení. Každý z nás mohl ochutnat soloveckou delikatesu, o které se ve své knize zmiňoval i Solženicyn, speciálně upraveného a naloženého soloveckého sledě. Mám velmi rád ryby na všechny způsoby a tento sleď byl určitě to nejlepší, co jsem v Rusku ochutnal a dokonce bych řekl, že patřil k tomu nejlepšímu, co jsem kdy v životě jedl. Měl jsem velkou radost, že některým spolucestujícím ryby obecně nechutnaly a dalším se nelíbila kultura, s jakou průvodce ryby rozděloval. Nebyl jsem sám, kdo s chutí snědl více porcí za některé své spolucestující. Na pevnině už nás čekal autobus s řidičem Pavlem tak, jak jsme ho před čtyřmi dny opustili, bylo to příjemné shledání. Jen počasí se v průběhu plavby zhoršilo, ne však natolik, abychom si nechali zkazit náladu. Po večeři a drobných nákupech v Kemu nás čekal návrat na jih, konkrétně v tuto chvíli dlouhý noční přejezd k hlavnímu městu autonomní republiky Karelije, Petrozavodsku. Příště: Kapitola 15
11
Výkladní skříň
PARADOXY DOBY?
Zámecký park
Dnes máme větší domy a menší rodiny. Víc vymožeností, ale míň času. Máme víc titulů, ale míň zdravého rozumu. Víc vědomostí, ale míň soudnosti. Máme víc odborníků, ale také víc problémů. Víc zdravotníků, ale méně starostlivosti. Znásobili jsme naše majetky, ale zredukovali naše hodnoty. Mluvíme mnoho, milujeme málo. A podvádíme příliš často. Učíme se jak vydělat na živobytí, ale ne jak žít. Přidali jsme roky životu, ale ne život rokům.
Zakladatelem valtického zámeckého parku byl v roce 1750 Josef Václav z Lichtenštejna. Jedná se o přírodní park s řadou pískovcových plastik, které mají představovat výjevy z rané mytologie. Jsou to sochy Herkula, Sfingy, hrajícího si hocha a další. Park o výměře 83 ha je podstatně menší a méně vybaven než zámecký park v Lednici. Vznikal postupně, prakticky až do 19. století, výsadbou stromů nebo přesazením dřevin převezených z lichtenštejnských panství ze severní Moravy, jak z Rudy nad Moravou, tak ze Zábřehu. Anglický park se tu mísí s rysy francouzských parků, tak jak to přinášela dobová záliba. Z dřevin jehličnatých tu najdeme především jalovec, borovici černou, tisy a další. Z listnáčů je to hlavně dřezovec, jírovec, červenolisté javory, jasany, lípy a mnoho dalších. V těchto smíšených dřevinách se velmi rád usazuje slavík, pěnkava, drozd, kos a lejsek šedý, který je zvlášť významný pro jih Moravy. Dipl. Ing. Vilém Komoň
Máme vyšší budovy, ale nižší charaktery. Širší dálnice, ale užší obzory. Utrácíme příliš bezstarostně. Kupujeme víc, těšíme se z toho míň. Smějeme se málo. Zlobíme se brzy. Udobřujeme pozdě. Čteme málo. Televizi sledujeme hodně. A modlíme se velmi zřídka. Jezdíme rychle. Cestujeme na měsíc a zpět, ale máme problém přejít přes ulici navštívit sousedy. Dobýváme venkovní vesmír, ale vnitřní ne. Rozbili jsme atom, ale ne naše předsudky. Naučili jsme se pospíchat, ale ne čekat. Máme vyšší platy, ale nižší morálku. Vytvořili jsme víc počítačů pro víc informací a víc kopií. Ale méně komunikujeme. Máme vyšší kvantitu, ale nižší kvalitu. Tohle je čas rychlého stravovaní a pomalého trávení. Vysokých mužů a nízkých charakterů. Více volného času a méně zábavy... Více druhů jídla...ale méně výživy. Dvou platů...ale více rozvodů. Krásnějších domů...ale neúplných rodin. A tak blízká jsou nám slovní spojení „někdy jindy… příště… až….“. Co říkají Vám? Začíná jaro, probouzí se nový život, že bychom také zkusili v sobě probudit něco nového… Hezký březen a nadcházející jaro přeje všem čtenářům, Pavlína Vlková, šéfredaktorka PS: A co takhle podívat se jak přichází jaro do našeho zámeckého parku …
KOPŘIVA VLASTIMIL SILNIČNÍ DO PRA VA 691 42 VALTICE-CZ
Tel:/Fax:+420 519 352 281, E-mail:
[email protected] www.valtice.cz/kopriva
Ivan Bilkovič Za Tesárnou 779 Valtice 606 755 550, 519 352 256 www.valtice.cz/vinoteka
[email protected]
TAXI LEV 605 10 22 10 KVĚTINÁŘSTVÍ
"DOMÁCÍ TAXI"
Roman HANKE řezané květiny * hrnkové květiny * svatební kytice * smuteční kytice * keramika * slavnostní výzdoby * suchá vazba
Vítězslav Krčka
602 722 322 E-mail:
[email protected]
Mikulovská 151 691 42 Valtice 519 352 365
Pondělí -Pátek 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00
Mikulovská 175, Val ti ce tel: 519352043
Bezdrátové připojení k internetu již od Kč 300,- bez DPH tel.: 539 085 100-3 | www.freebone.cz | www.freebone.eu |
[email protected] VALTICKÝ ZPRAVODAJ měsíčník, ročník XXVIII. prodejné, cena 5.- Kč
vydává Klub valtických podnikatelů, IČO 48452505, náklad 500 ks. Reg. číslo MK ČR E 11608. Redakce: 691 42 Valtice, Nám. Svobody 4., Šéfredaktor: Ing. Pavlína Vlková, sazba Dr. Riebel, tisk: Tiskárna Adámek, Břeclav, příspěvky Ing. Vlková, Ing. Sobotka, schránka Nám. Svobody 4, průjezd k TIC Předplatné: M. Lev, tel. 605 102 210. E-mail
[email protected],
[email protected], internet http://www.valtice.cz/vz. březnové číslo, vyšlo 6.2.2007
12